Zpravodaj AZ Duben 2015

(duben 2015)

ALTE

RNAT

IVA

ZDOLA

ZPRAVODAJ AZodpovdn redaktor: Karel Rika

zpravodaj AZ / duben 2014 / strana 1

O utajen dojednvan smlouv Transatlantick obchodn a inves-tin partnerstv (TTIP) mezi USA a EU se hovo jako o trojskm koni nadnrodnch korporac. Ve skutenosti vak nejde jen o obchod a investice, o odstrann netarifnch barir, o dal prohlouben volnosti trhu na severnch bezch Atlantiku. Ve skutenosti je jej smysl dale-ko ir. Kr o geopolitick vceelov nstroj s dopady na ideologii, politiku, ekonomiku, ekologii, prvo, sociln sfru, veejn prostor, obansk prva a svobody. Nen to jen trojsk k, je to hned cel trojsk zoo velkch nad-nrodnch korporac, pesnji jejich majitel a manaer, a jejich politickch vyslanc podporovan spznnmi medi-lnmi a odbornmi kruhy. Nejvce se na TTIP kritizuj rizika uvolnn pedpis tkajcch se ekologie, zemdlstv a potravinstv, kter by se mohly promtnout do zhoren kvality potravin a zdrav obyvatel, dle je varovno ped ztr-tou statisc i milionu pracovnch mst a oslaben pracovnho prva, co sn kvalitu ivota zamstnanc a oslab jejich vyjednvac pozici v pracovnch zleitostech, a tet nejastj vtkou je kritika snah o rozen arbitrn doloky ISDS a tedy pesmrovn spor mezi fir-mami a stty od soud k arbitrm a ohroen pravomoc demokratic-kch instituc na kor dosahovn budoucch zisk soukromch firem. Obavy jsou jsou ale i o to, aby TTIP neobsahovala i prvky veejnost ped pr lety smeten smlouvy ACTA se mrovacm mechanismem st-tu vi obanm a pemrtnou ochranou autorskch prv. TTIP ovem znamen vce. Je soust baterie podobnch smluv mi-nulch (NAFTA) a souasnch (TTP, CETA), nejkomplexnjm tako-vm smluvnm prmtem neoliberln ideologie do ivota spolenosti.

Velk kapitl sv vykoisovatelsk metody posiluje ve fzi rozdlovn vsledk prce vroby a slueb tm, e zvyuje masu a mru vykoisovn a ntlak na vykoisovan, a roziuje je do fze spoteby, kdy konzu-

ment nedostv to, co si mysl, e si zakoupil, a do oblasti politickch prv, aby znemonil obanm demokratickou obranu proti vykoiso-vn. TTIP je rovn krokem k dlen svta: M odtrhnout Evropskou unii od Ruska a ny. Zejmna od Ruska, kter je pro prmyslov vysplou Evropu, jej zpracovatelsk odvtv a pro zajitn energetic-

Trojsk zoo obch korporacobsah

1 vodnk 3 demonstrace TTIP5 Starosta v Prdeln6 Odpor proti TTIP roste7 Paroz v Uniov8 patn VTTIP9 Tiskov konference STOP TTIP10 Prodejn akce dru-stev11 kzn Jana Husa12 Tden udritelnho rozvoje14 Klinika ije15 Semin SPaS: Kapi-talismus v Africe16 Naokovan poslanci17 Participativn rozpo-et v naem okol18 Ohlasy20 Tir a kontakty

[email protected]

Svoje pipomnky, n-zory, komente, pro-sm poslejte na tuto e-mailovou adresu:


kch poteb hlavnm dodavatelem surovin. Bez nich, resp. bez dodvek uzavench ve vhodn partnersk atmosfe, bude oslabena pozice EU a evropskch vrobc a to pedevm vi konkurenci firem ze-nch z USA. Proto je zde krize na Ukrajin, kdy jej potky jasn uka-zuj, kde hledat jej autory, a dlouhodob protirusk hysterie jednak zveliujc podl Ruska na konfliktu a jednak dezinterpretujc historick vztahy Rus-ka a Evropy. Tetm faktorem, kter politika USA sleduje, je zchrana dolaru jako svtov rezervn mny, resp. prodlouen agnie tto role, kter dovoluje USA vykoisovat ostatn stty odklnnm jejich prostedk pes tiskrny dolar a Fed pod kontrolu americkch hospodskch a politickch kruh. TTIP by v tomto poslila firmy sdlc v USA, ale vyrbjc kdo v kde, na evropskm trhu pl miliardy v pr-mru silnch spotebitel s velkmi kupnmi rezervnmi zdroji, arbitre by dle ochromily politicky, prvn a eko-nomicky slab, tj. jiho- a vchodoevropsk stty, jejich veejnou sfru a rozpoty a piblily je socilnmu rozvra-tu a politickmu extrmismu. Smlouva TTIP je tak dleitou soust irho taen, kde si na vel-k zisky brous zuby obzvlt zbrojask koncerny, farmaceutick, chemick a potravinsk firmy, finann skupiny atd. Jejich mylen je ovem zdegenerovan. Prodluuj a nsob konn, kter je zavedlo do nynj vypjat situace, kdy jim ji nesta dosavadn mra vyko-isovn dostaten rozevrajc nky mezi chudmi a bohatmi, ale vysvnm zdroj stedn tdy dvaj vykoisovn fors, ani by si ale uvdomily, e tm pekrauj reprodukci tchto zdroj a po jejich likvidaci dojde k tvrdmu nrazu. Msto toho, aby spoleenskou ovci krmili a opakovan sthali, tak z n ki jednorzov zaiva sedou a zabij ji. Chybjc moudrost vdom vykoisovatel o nezbytnosti regulac a brzd na kulat, tud velikostn a zdrojov limitovan Zemi, se pitom zkonit projev na stavu ivotnho prosted. Nastanou lokln ekologick katastrofy, jejich pina bude daleko zejmj a pochopitelnj, ne teba sloit mechanismy globlnho oteplen. Na-konec (chybjc/nadmrn) voda a kodliv vzduch vykonaj tu prci, kterou nedokzali pslunci dajnho Homo sapiens sapiens a jejich demokratick stty a obansk spolenost. Zdali to bude konen, i jen pestupn zastvka k novmu spoleenskmu du, bude zleet na tom, kolik v populaci zstane za zhruba 25 a 50 let inteligentnch a morlnch lid schopnch vnmat a analyzovat souvislosti a vytvet nov koncepty s udritelnmi strukturami, vztahy a s innmi zpt-nmi vazbami a najm zodpovdnostmi, ponvad jakkoli bezuzd-n systm v konenm prostoru vede k zniku. K een je teba jak inteligence, tak morlky, ani jedno samo nesta, mus se to moude skloubit.

Karel Rika


Nejen ji tradin trida nebezpe, kte-r me pinst utajen vyjednvan smlouva o transatlantickm obchodnm a in-vestinm partnerstv mezi USA a EU ohro-en potravinskch, zemdlskch a eko-logickch standard, znik pracovnch mst a omezen prv zamstnanc a arbitrn doloka ISDS , ale i zprvy o kritickm po-stoji komis a vbor EP ke smlouv, odsou-zen kapitalismu a vahy a vzvy o dalm pokraovn boje proti smlouv zaznvaly na demonstraci proti TTIP, kter se uskutenila 18. dubna v Praze na nm. 14. jna v rm-ci mezinrodn Dne proti TTIP. Na Smchov dorazilo pes 350 lid, piem asi padestku tvoili aktivist neformlnho ikovskho komunitnho centra Klinika, z velk sti pznivci anarchistickch sdruen, kte se tak postarali o hudebn sloku nsledujc-ho prvodu na Palachovo nmst. vod patil Adle Zichkov (Stop TTIP), kter TTIP charakterizovala jako nstroj na poslen nadnrodnch korporac a prosa-zen jejich zjmu o maximln liberalizaci trhu. Obt maj bt pedpisy na ochranu ivotnho prosted, sociln a zamstna-neck prva, mj. zaruen minimln mzda i dovolen, ale tak veejn sluby, kter by mohly bt privatizovny. Konfrontovala

sliby zastnc TTIP o vzniku pracovnch mst s realitou dopad obdobn smlouvy NAFTA mezi USA, Kanadou a Mexikem, kvli n pilo o ivobyt mnoho mexickch farm. Podtrhla, e od-por proti TTIP dokld, e smlouva nen dobr. Oponen-ti by ovem nemli zstat jen u prohlen, nbr zakl-dat alternativn a solidrn struktury, rozvjet obansk vzdor a brt si zpt sv prvo rozhodovat o sob.Informaci, e evropsk odbo-ry veejnch slueb vid TTIP jako ohroen pracovnho prva, sdlila pedsedkyn Odborovho svazu zdravot-

nictv a sociln pe Dagmar itnkov. Odsoudila sniovn kvality ivota oban s tm, e spolenost mus bt formovny a fun-govat ve prospch vtiny, nejen pro elity.O prci by pi uveden TTIP do praxe mohlo pijt a milion lid a mzdy by mohly kles-nout a o ptinu, varoval Radim Hejduk (Ide-alist.cz). Ocenil, e proti TTIP a zvyovn vlivu a moci korporac bhem vkendu pro-testovali lid na 734 mstech mnoha stt.

Dal jmno, kter modertor akce Nikola ech uvedl Viktor Svoboda patilo en-kovi za Anarchistickou federaci. Ten vzpo-menul spn odpor proti multilaterln dohod o investicch na pelomu tiscilet, smlouv ACTA ped pr lety a proti zased-nm G8. Kritizoval zachraovn soukromch bank a odmovn bank, zodpovdnch za finann a ekonomickou krizi, kter vy-pukla r. 2008, z veejnch prostedk. Pra-

Svt nen na prodej

o prci by pi uveden

ttip do praxe mohlo

pijt a milion lid

Na demonstraci proti TTIP


vil, e kapitl se odkryl jako sa, kter chce rt, ber kde ber, vyslovil nedvru poli-tickm elitm, pro n m bt TTIP kot, kter kapitlu zamete bariry jako je teba zbytek socilnho sttu, a prohlsil stt za represvn nstroj kapitlu. Upozornil t na usmrovan kanalizace frustrac lid od skutench pvodc zla do nenvisti vi meninm apod. Postavil se proti militariza-ci spolenosti, proti vykoisovn lid, ale i proti hjen nrodnch zjm, protoe clem je svobodn samosprvn spolenost.Europoslankyn KSM Kateina Konen informovala, e proti doloce ISDS umou-jc arbitre soukromch firem proti sttm (vyspl stty ji zatm nemaj, pouv se proti zemm s nerozvinutm soudnm syst-mem) vystoupily ji ti vbory EP. Obvaj se tak o dosavadn bezpenost evropskch potravin, rove zdejho veejnho zdra-votnictv a unijn standardy potravinsk, hygienick, ekologick atd. Dodala, e je nutno rozit veejnou diskusi o TTIP v R, zvlt pak v parlamentu.Bval pedseda Pirtsk strany Ivan Barto se rovn dotkl tmatu diskuse je je teba vas o vcech veejn diskutovat, protesto-vat. Oban musej sv nzory a poadavky pevtlit do referend o konkrtnch probl-mech i do voleb svch zstupc, podtrhl. Po projevech ptomn krtce besedovali u stnk spolupodajcch a sympatizujcch organizac (AZ, Mlad zelen, Strana de-mokratickho socialismu, platforma SSD Doleva, SocSol, SPaS), kdy vyuili ptom-nosti nap. Jaroslava Foldyny, Jana Kavana, Marty Semelov aj. Pak se za vydatn asis-tence policist a policejn techniky, zejmna sledovac, vybralo asi 300 oban na Pala-chovo nmst. Bhem pochodu skandovali hesla jako N svt nen na prodej, Hop, hop, hop, T T P stop, TTIP neprojde, pna a hnus kapitalismus, Lid msto zisku, Lep svt, tady a te, Svt pat lidem, ne kapitlu atp. Na Palachov nmst promluvila Amerian-ka Morgan Henlyov o protestech proti TTIP v USA. Dle n vtina z tch, je se seznm s dostupnmi informacemi o TTIP, se stav proti n. Obvaj se kup. dalho rozen GMO potravin a zhoren ji nyn nevyhovu-jcch pracovnch podmnek.(kru)

Na demonstraci proti TTIP 18. dubna v Praze na Smchov ly na stnku AZ na od-byt rzn knihy, piem publikaci Pelom od Ilony vihlkov mohli zjemci zskat nejen se slevou, ale i s podpisem autorky

Prvod demonstrant po most Legi


Po pedvolebn debat kandidt do Zastupitelstva Prahy 5 pipra-vila AZ debatu povolebn. Zatmco o pedvolebn byl mezi kandi-dty velk zjem, o pedstaven povolebn innosti a ppadn prvn skldn t ji takov zjem zdaleka nebyl. Nkolik radnch a zastupitel ast na besed 21. dubna pislbilo, nakonec si nael as vak pouze starosta Radek Klma (TOP 09), kter ale omluvil neptomnost nkterch koleg kvli zasedn dopravnho vboru.vodem krtce pipomnl sil novho veden mstsk sti o otevenou radnici, rozklik-vac rozpoet, ast odbornk a oban na zasednch komis a vbor apod. a pak se podrobnji zabval nktermi problmy.Sdlil, e z pronjmu byt M zskv 84 mil. K, co pi nkladech 77 mil. K (a to bez n-klad na mzdy pslunch pracovnk adu M), je mlo. Proto se pracuje na koncepci, co s bytovm fondem a na zmn njm. Chtl by vce socilnch byt pro mlad, sociln slab a seniory sten v tom pomhaj sttn p-spvky, njmy v nkterch lukrativnjch s-tech by ale mly stoupnout. Vce jasno by mohlo bt v polovin roku. Plny o tom, co s bytovm fondem, souvisej i s analzou majetku M vbec. Dosud toti radnice vyrovnvala rozpotov schodky jeho pro-dejem, nyn ho ji moc nezbylo a teba rozhodnout, co ponechat, co prodat, co podit. Mezi nov objekty a zazen se zaad zdravotnick zazen pro bezdomovce (a narkomany) na Strakonick, nzkopraho-v stedisko pro n, ale i bydlen pro nvrat do normlnho ivota (s Armdou spsy a Nadj). Jde v tomto i o snahu vytlait bezdomovce, narkomany a rozshlou drobnou kriminalitu od Andla a Na knec ap. Vce penz maj dostat matesk kolky vetn na zven potu mst a projekt na bezpen hit a koly. Pot se s rozenm trit na nplavku (Andl ji nesta) a revitalizac Dtskho ostrova.Velkm tmatem je doprava a parkovn, co ale z velk sti zvis na magistrtu. Klovou stavbou je Radlick radila a dal stavby vyv-djc dopravu mimo centrum, jedn se o parkovacch znch a plnuje se vstavba asi 1500 a 2000 parkovacch mst (kup. na sti sm-chovskho ndra, na Zlchov, v Motole, na Barrandov a Slivenci, zsti jako zchytn blzko metra). Prodlouen metra na sdlit epy by bylo vtno, ale jde o vc hlavnho msta.Sloitou otzkou je rekultivace skldky v Motole, kde nen jasno, co skrv. Problmem, kter byl oteven prv bhem diskuse v Prdel-n, jsou bval vojensk bunkry v Motole, t obsahujc neznmo co, piem jsou tam uloeny i armdn bedny.Starosta se vyslovil pro novelu zkona o hlavnm mst Praze, aby se po letech zkuenost magistrtu a radnic zrevidovaly jejich pravomoci a vztahy.(kru)

Starosta v Prdeln

Starosta Prahy 5 Radek Klma

Mzpravodaj AZ / duben 2014 / strana 6

Prbh boje proti smlou-v o Transatlantickm obchodnm a investinm partenrstv (TTIP) ve Velk Britnii a zkuenosti z nj byly pedmtem pednky a diskuse Nicka Deardena na Novotnho lvce v Praze, kte-r probhla v rmci Prask koly alternativ Ekumenick akademie.Britsk host s poukazem na zamtnutnou ideu multilate-rln investin dohody z 90. let pipomnl, e jde o star pbh v nov podob a o jednu z vce obdobnch smluv (NAFTA USA, Kanada a Mexiko; CETA Ka-nada s EU; TTP USA a stty Tichomo krom ny; TISA o veejnch slubch asi 50 stt). Charakterizoval je jako ofenzvu soukromho sektoru proti demokracii a veejnmu sekto-ru. Prv mon tok na veejn zdravotnictv znepokojuje britsk obany, kte jsou zkla-mni vsledky neoliberalnch reforem a daj optovn znrodnn i udren spoleensk kontroly v oblasti pot, drah, plynrenstv, energetiky. Dearden za nejvt nebezpe TTIP, kterou nazval ekonomick NATO, povauje arbitrn doloku ISDS jako nstup korport-nho prva proti demokratickm institucm, netransparentnho rozhodovn a ohroen spravedlnosti. Vn rizika vid v kapitole TTIP o veejnch slubch, kter dajn m zajistit, aby se dosaen mra privatizace nesnila a

bylo mon jen jej zven. Znrodnn, jakkoli odvod-nn, by tud bylo nemon a nov sluby by musely bt ihned liberalizovny. Upozor-nil i na otzku autorskch prv, jejich ochrana dle americkch norem by mohla zdrait kup. lky. Dotkl se i souvislost s kriz na Ukraji-n a energetickou bezpenos-t Evropy (relnch dodvek z Ruska, resp. vize dodvek bidlinch produkt z USA).Konstatoval, e neoliberln tbor vak dostv trhliny vzepely se jihoamerick

stty jako nap. Ekvador a Bolvie, vzpr se Argentina, Jin Afrika i Rusko. Varoval nad dlouhodobost TTIP, zabetonovala by stav na 15 a 20 let. Nepodlh iluzm o vetu ze stany Sy-rizy i Podemosu, nebo v konfrontaci s vlast-nmi problmy mohou ped EU cuknout. Velk draz kladl na informovn oban, zvlt po internetu, na osvtu argumenty, statistikou. Dle nho by bylo teba zat nastolovat vlast-n agendu, nezstvat jen u reakce na kroky a zmry vld a tzv. elit. Dleit je tak zat jinak vyuovat ekonomii, opustit dosavadn pa-radigmata a uzavrn se jen do neoliberlnch pstup, hovoit o alternativch. Ped aktivis-ty je nyn dotaen europetice a spoluprce na letnch aktivitch v jednotlivch zemch a v Bruselu.(kru)

Odpor proti TTIP roste

Anarchistick knin festival letos probh-ne v sobotu 9. kvtna od 11:00 do 20:00 v autonomnm socil-nm centru Klinika na praskm ikov. Ji tradin se na nm

lch rudoarmjc na Olanskm hbitov 70. vro porky na-cistickho Nmecka.

Srden vs zveme na 2. nrodn konfe-renci Armdy spsy: eny bez domova

kalend

pedstav vydavatel a distributoi anarchis-tick literatury nejen z eska a Slovenska, ale i ze zahrani.

70. vro porky nacistickho Nmec-ka. Kdy: So, 9. kvt-na, 14:00 16:00 Kde: Nmst Jiho z Lob-kovic 2164/3, Praha 3. Prvod k hrobm pad-

pod ztitou minist-ryn prce a socil-nch vc M. Markso-v a radn Magistrtu hlavnho msta Prahy I. Ropkov Kdy: 19. 5. 2015 od 9.0016.00 Kde: Velk sl Mst-sk knihovny v Praze


Mlad sociln demokrat li do voleb v Uniov na kandidtn listin SSD s jasnm clem prosazovat transparentn politiku a participativn rozpoet. Loni podali pedvolebn debatu, na kterou pozvali Ilonu vihlkovou, Zbyka Fialu nebo Tome Toiku (o bese-d referoval Zpravodaj v loskm ervnovm sle). ast lid byla nad oekvn vborn a ohlasy pozitivn. Ve volbch zskala kandidtka SSD tm 18 %, co znamenalo tyi mandty z 21 a utvoila koalici s vtznou ODS a tradin populrn KDU-SL.Ekonomka Markta Zahradnkov, jednika na volebn kandidtce SSD (lenka zastupitelstva a pedsedkyn finannho vboru) vystou-

pila na konferenci Participativn demokracie: poten-cil a limity konan 23. dubna na FF UJEP v st nad Labem s pspvkem jednodue a vstin nazva-nm Participativn rozpotovn v Uniov.Msto s 11,5 tisci obyvateli lec v Olomouckm kraji pedstavila jako do jist mry konzervativn, ale zrove pomrn prosperujc a pjemn msto pro ivot. Neprovz jej politick skandly, ani dluhy, erp dotace, politick situace je relativn stabiln (ODS zvtzila se 6 mandty), spolkov innost je il, lid se navzjem znaj a jsou s ivotem ve mst spokojen. Jdrem sdlen pspvku byl pln na zaveden participativnho rozpotu v ptm roce, zkrcen PAROZ 2016. Velmi kvituji, e je na ppravu as a ji dnes je pedstava pomrn jasn. Nepjde tak o

dnou hur akci nkolika osamocench nadenc, ani o akci iniciova-nou pouze shora, co byl problm u M Praha 7. Pokud se ve poda vyjednat, nave veden na spchy z poslednho obdob, kter se tka-j transparentnosti v ekonomice msta (nap. rozklikvac rozpoet) nebo otevenosti radnice (zruen ednch dn, oteveno je po-p). PAROZ m vyjt pedevm ze spoluprce mezi radnic a komunitami a spolky (nap. mlad, senioi). Loni radnice jednala s aktivnmi mlad-mi kluky ze SebeRevolty nebo skejky o hitch. V mstskm parku nakonec pibyla ti nov hit workout hit na posilovn, nov skatepark a tetm novm hitm je DG discgolf levnj varianta golfu pro kadho. Celkov nelo o nijak zvratn investin stky a bnou drbu workoutovho hit napklad vzala SebeRevolta na sebe.Start PAROZu m bt pt jaro s tm, e na podzim budou znm vsledky hlasovn o projektech, kter si budou komunity samy navr-hovat. Pro prvn ronk se pedpokld omezen nvrh na mstsk park. Pokud se ale PAROZ osvd, bude rozen. AZ peje Uniovu pedevm, aby se plny staly realitou a setkaly se s pznivou odezvou oban.Kateina Vojtkov

ODKAZYRozhovor s M. Zahradnkovou: http://cssdunicov.cz/cs/aktuality/3--rozhovor-s-marketou-zahradnickovou-na-tema-participativni-rozpocetRozklikvac rozpoet Uniov: http://rozpocet.unicov.cz/

PAROZ 2016 v Uniov?

Morov sloup a radnice v Uniov


Nejvtm nebezpem dohody o Transatlan-tickm obchodnm a investinm partnerstv (TTIP) mezi USA a EU je dle politologa a nkdejho poradce kanadsk vldy Scotta Sinclaira regulatorn spoluprce instituci-onalizovan informovn korporac o regu-lanch zmrech vld, kter by soukromm subjektm umonilo nejen pipravit se na nov podmnky, ale tak ovlivovat, teba i lobbingem aj., samu existenci, tvorbu a konenou podobu zkon a nazen, kter pitom ale maj bt produktem demokratic-kch struktur a vztah ve spolenosti. Poli-tolog, kter je mj. autorem podrobn analzy podobn smlouvy CETA mezi Kanadou a EU, promluvil prostednictvm Skype na tiskov konferenci iniciativy patn vTTIP veden sdruenm Iuridicum Remedium, kter se konala 9. dubna v Praze.

Skype vyuila i jeho profesn kolegyn, Melinda St. Louis z Global Trade Watch (USA), kter informovala o protestnch akcch v USA, kter se chystaj ke mezinrodnmu dni proti TTIP v sobotu 18. dubna a kter tam probhnou asi na 50 mstech.Petra Nmcov, koordintorka esk iniciati-vy patn vTTIP z organizace Iuridicum Re-medium, uvedla, e clem iniciativy je upozor-ovat na rzn nebezpe a rizika smluv TTIP, CETA apod. Poukzala na nejvce frekven-tovan otzky monho snen spotebitelskch standard, kvalitativnch, hygienickch a ekologic-kch standard potravin a dalch vrobk a slueb, nebezpe en geneticky upravench plodin (GMO), snen standard pracov-nho prva a arbitrnho konn korporac vi sttm, zpochybnila i proklamace o zven potu pracovnch mst a rstu HDP (0,1 % je na rovni statistick chyby). Sdlila, e europetici proti TTIP ji podepsalo pes 1,6 mil. oban, kup. v Nmecku jde ji o stovky tisc lid (jednoznan nesouhlas tam vyjaduj nap. organizace malch a sted-nch podnik). Podtrhla, e nesm jt a nejde o odpor, nbr o diskusi obansk spolenosti.

Kritizovala postoj esk vldy, kter v otzce doloky ISDS (o arbitrch) spolh na to, e TTIP by nahradila souasnou jet nev-hodnj dvoustrannou smlouvu mezi USA a R avak vlastn na kor jinch stt, kter takov bilaterln smlouvy vbec nemaj, tyto arbitre odmtaj a musely by se jim poddit. Zmnila i to, e esk vlda zatm vytvoila estistrnkov pipomnkov materil k TTIP, zatmco v zpadn Evrop vldy sestavily i vce ne stostrnkov kritiky. Pipomnla i utajen charakter vyjednvn o TTIP i pro-blematick monosti kritiky CETA, kter m 1600 stran odbornho prvnho a ekonomic-kho jazyka. Varovala ped neustlm rozi-ovnm a prohlubovnm zmr podobnch smluv, kter znme ze Severn Ameriky (NAF-TA), ale i pokus celosvtovch (ACTA), kdy se formulace stvaj stle vgnj, ohebnj, mn interpretace, zasahuj nov sfry, dvaj soukromm korporacm nov prva, veejn sprva cl proti obanm, spotebitelm a zamstnancm atd. Informovala t o akcch, kter byly v R na-plnovny pi pleitosti mezinrodnho dne proti TTIP: v ptek 17. dubna v Brn na kio-vatce Jotova esk petin stnek, v sobotu 18. dubna v Brn na Svitavskm nmst od 11. do 13. hod. TTIP free-piknik s debatou o dopadech tzv. volnho obchodu na zemdl-stv a potravinstv, v Opav v 10 hod. peti-

n stnek na Dolnm nmst, v Ostrav od 15 hod. ve Star arn na Masarykov nm. petin msto, panelo-v diskuse a divadeln pedstaven, ve pod nzvem TTIP dob-r tip, nebo patn vtip?, v Praze od 14

hod. demonstrace na smchovskm nm. 14. jna s nslednm pochodem na Palachovo nm. Na akce se pihlsily nap. KSM, Pi-rtsk strana, Strana zelench, dle Alterna-tiva zdola, Hnut Duha, ProAlt, Socialistick solidarita, SPaS aj. Na vce mstech iniciativa patn vTTIP pichystala informan gueri-llu v obchodech s visakami upozorujcmi na rizika TTIP.(kru)

Regulatorn spoluprce dal zlo TTIP


Smlouva Transatlantick obchodn a inves-tin partnerstv (TTIP) nen pouhou obchod-n smlouvou, jak jednajc strany prohlauj, nbr je ve sv podstat, kter je ovem zakrvna, smlouvou integran, prohlsil na tiskov konferenci iniciativy Stop TTIP, kter se uskutenila 15. dubna v Praze, Ji teg, poradce europoslance Jana Kellera. Rovn dal vystupujc upozorovali na nefrovou hru veden EU a USA s obany kvli uveden smlouv a jejm negativm pro spotebitele, zamstnance a obany.

Adla Zichkov, koordintorka Stop TTIP, pipomnla nejznmj negativa TTIP: snen ekologickch, zemdlskch a potravinskch standard, ohroen pracov-nch mst a prv zamstnanc, tok na demo-kratick charakter stt arbitrn dolokou ISDS, kter pesouv moc od volench k nevo-lenm institucm (viz spor Veolie v Egypt o vodu) a utajovan vyjednvn textu smlouvy.Nrodn koordintor evropsk obansk inici-ativy pro R Jan Mjek sdlil, e tato petice proti TTIP se stala zatm nejvt evropskou obanskou iniciativou dle smlouvy z Lisabonu, by se ji snaila Evropsk komise torpdovat hned pi vzniku. Uvedl, e z dvou milion pod-pis, kter by chtli organiztoi zskat, je ve 27 lenskch sttech EU sesbrno celkem ji 1,66 mil. V R petici podepsalo u na 12 tisc lid, co je 81 % nrodn kvty, ovem kup. ve Francii bylo dosaeno 300 % a v Nmecku 1300 % nrodn kvty, dodal. Rozebral ble mechanismus narovnn mezi stty a inves-tory, kter je ji nyn dobrm byznysem pro prvnky a TTIP by to znsobilo. Prvnci, ji takto vesms placen pedevm soukrommi firmami, by se jet astji dostvali do stetu zjmu, kdy by stdali role advokt firem a role arbitr spor mezi korporacemi a stty a jejich pjem z arbitr a zejmna za zastupo-vn firem by byly odvozeny od potu a vsled-ku arbitr. Za pozitivn oznail rst kritiky ISDS a roziovn diskus o n. Pro si firmy neoet sv investice v jinm, rizikovjm prvnm prosted stejn jako jin podnikatel-sk rizika tedy pojitnm EK nevysvtluje. Mjek t pravil, e tvrzen EK o vytvoen novch pracovnch mst jsou nedoloen, na-

opak jeden z model ovench v praxi OSN, ukzal na riziko ztrty 600 000 mst. Ocenil veejnou diskusi o TTIP v Nmecku, kde pro-bh nejen dky obanskmu sektoru, ale i v podnikatelskm prosted (mal firmy se ct ohroeny snenm kvality a ceny dovozu) a na rovn politickch stran, co v R zatm moc nen.Ji teg varoval ped tm, e by ve vrob potravin a ochran ivotnho prosted byl oputn evropsk princip pedbn opatrnos-ti a nahrazen americkm postojem, kdy jsou legislativn opaten pijmna a pot, kdy dojde k njakmu pokozen majetku i zdra-v. Zdraznil rovn, e zven produktivity sniuje potebu novch pracovnch mst, ale sluby uvolnn pracovnky tolik neabsorbuj. Vznouc veejnou diskusi o TTIP v R si vy-svtluje soustednm lid na hol peit, kdy se nemohou vnovat obanskmu aktivismu.(kru)

Nejde jen o patn obchod, jde o skrytou integraci

Adla Zichkov a Jan Mjek na tiskovce Stop TTIP 15. dubna v prask Mlsn kavce. Adla se usmv, netu, e o pr dn na to se stane spolu s destkami dalch aktivist ob-jektem blzkho zjmu eskch vyetovatel sledujcch tzv. levicov extrmisty.

DOPORUUJEME


Tradin obasn prodejn akce v budov Svazu eskch a moravskch vrobnch drustev v Praze se letos 15. dubna zastni-la asi destka drustev. Nabdly odvy, bytov textil, runky, hraky, kosmetiku, nosk vrobky, keramiku a perky. K tradinm astnkm pat nap. KDS Sedlany, kter nabz noe, nky apod., karlovarsk Vdlo se svoji kosmetikou i vrobce frot runk, utrek apod. ze ielic nad Cidlinou esk textiln, a. s., Frotex, dve drustvo Frotex. Akce se opt konala ve velk zasedace ve 3. pate, nebo prodejn prostory ve sv budov na rohu Vclavskho nmst a Jindisk ulice svaz krtce po r. 1989 pronajal zahrani-nmu obchodnmu etzci Debenhams, kter obchoduje s odvy, textilem, kosmetikou.... (kru)

Drustva doma nedoma

Ji teg, Adla Zichkov a Jan Mjek na tiskov konferenci iniciativy Stop TTIP 15. dubna v prask Mlsn kavce

Najdete na webu Alternativy Zdola:

Neoliberlov chtli zprivatizovat i d a napr a uschne, ekli oban

Privatizace vodrensk a kanalizan st v Bolvii na potku stolet je pkladem toho, kam a vede neoliberln ekonomika a politika, a souasn vtzn odpor obyvatel proti tomu dokld, e je mon se spn brnit, prohlsil 7. dubna v vodnm slovu k promtn panlsko-francouzsko-mexic-kho filmu Tambin la Iluvia (A tak d) v klubu Cross Zdenk Jehlika.

esk strnky k problematice vody a jej privatizace: http://pravdaovode.cz/

Dan Vesel: Baltimore obnauje nehez-kou realitu dnench USA: http://blisty.cz/art/77276.html

Sedm set utonulch du pi ztkn hradeb pevnosti Evropa: http://blisty.cz/art/77175.html

Marek ezanka:Odsa jako symbol: http://literarky.cz/blogy/marek-ezanka/19800-odsa-jako-symbol

zpravodaj AZ / z 2013 / strana 11

Marie L. Neudorflov: tvrt pokraovn vatk z kzn Mistra Jana Husa ze spisu Jan Hus, esk nedln postila. Vyloen sva-tch ten nedlnch. (K vydn pipravil Ji Dahelka. Praha: Akademia 1992). Pevedeno do souasn etiny.

Z Evangelia sv. Luke. Kzn Jana Husa obsaen v Nedln Postile jsou vtinou kritikou soudobch pomr, apli-kac citt z Bible na soudob problmy. Husovi nebylo lhostejn, e vtina lid, zvlt prost-ho, nemla monost k dstojnmu ivotu, jejich duchovn a mravn strnka byla zanedbna po-stojem crkve a kn, kte lidem pohrdali. Hus zastval nzor, aby lidem bylo dovoleno st Bibli a pemlenm a volnou vmnou nzor se dobrat tch nejlepch ivotnch pstup, kter mly vst ke spasen a ivotu vnmu. Tyto pstupy vak znamenaly i dstojn a mravn ivot na zemi, emu vak brnily vrstvy vy ijc v pepy-chu a bezohlednosti vi slabm. Bohulib zpsob ivota poteboval jak duchovn zamen tak znalos-ti, v t dob hlavn Bibli jako zdroj pouen a inspiraci, aby se nauili rozliovat, co je dobro a co je zlo, co je dobr ivot a co je patn ivot. Vzdln jako takov nebylo dostupn velk vti-n lid.

Jan Hus si pro sv kzn na tet nedli po sv. Duchu vybral z Evangelia sv. Luke Kapitolu 16 Podobenstv o Lazarovi a bohatci a Kapitolu 14, Podobenstv o pozvn na veei.Tato podobenstv citoval a potom vyloil ve vzta-hu k soudobm pomrm.Nedln Postila s. 283-

Jan Hus: Svat Luk, kdy kzal proti lakomstv ekl: Nikdo neme slouit dvma pnm, bohu a mamonu. Co se lb lidem, nemus se lbit bohu, co se lb bohu, nemus se lbit lidem. Jmno zlch zhyne, a jmna rozmailch a nemilosrd-nch zaniknou.Ve svm vkladu pomr, Jan Hus kritizoval, e bohatci se oblkaj do velmi drahch ltek, draze je dovej z ciziny, drah vci pojdaj, pejdaj se a opjej. A tohoto hchu se hodn dopoutj kn, kte jsou tak lakom a berou ciz maje-tek. Podobn se chovaj knata, pni, manky, pstujce domc neuiten milky (psy), myj je, eou, do lzn nos, maso jim va a kupuj,

ale chudmu najst nedaj. Hus zdrazuje, e lid pitom maj skrze desa-tero a proroky dost znalost, co je sprvn a co patn. Pipomn sv. ehoe, kter pravil, e bo-hat a pape by mli prosit chud, aby si od nich vzali, a ne naopak. Bohat si u nechtj piznat, nebo zapomnli, e chud budou ddici toho, co oni maj.

Dal st svho kzn je reakc na situaci vznik-lou tm, e Hus byl dn r. 1412 do klatby (v tomto ohledu v t dob s nm sdlelo osud mnoho osob-nost i mst v Evrop). Hus postavil sv kzn na Evangeliu sv. Luke, Kapitola 14, Podobenstv o pozvn na veei. Kdy se pozvan vymluvili, tak hostitel dal sezvat ebrky, chrom, slep.

Hus ztotouje pozvn na tuto hostinu s pozvnm Krista na sdlen duchovn hostiny, na kterou m p-stup kad, ale bohat se j vyhbaj. Ukazuje, jak crkevn hierarchie upr lidem monost se podlet na duchovn hostin, m se zpronevuje uen Jee. Zvlt zatoil na knze, ar-cibiskupa Zbyka, kter pikzal, e krom far, klter a jejich hbitov, se nikde nesm kzat slovo bo. Hus vysvtluje, e jeho zkazu neuposlechl ani po klatb a zve lidi k duchovn veei na Koz Hrdek.

A pokrauje: bda pynm, lakomm a smil-nm, kte se vymlouvaj. A bda tomu, kter se nazv sluhou, aby jin zval k veei (bo), a pak se sm s pchou, lakomstvm a smilstvm od ve-ee vzdl. Kdy m lidi svolvat nesvolv, ale pek tm, kte svolvaj.Jan Hus zdrazoval, e pchod k veei m bt dobrovoln, nikdo nem bt nucen. A nakonec pipomnl ze sv. Pavla povinnost moc-nch vi ostatnm:Krl, kne, pn jsou sluhov bo, maj pan-stv, moc a me na obranu dobrch a na odsou-zen zlch, a u svtskch nebo duchovnch, a oboj maj bt podzeny vym principm, jinak slou antikristovi. Z tchto vklad i jinch je patrn Husova starost jak o duevn a mravn rove lid, tak sociln rove, vzhledem ke zneuvn sv moci a majetku crkv a bohatch pro sv soukrom z-jmy, proti potebm a rovni lid. Meme dodat, e mocn maj vdy inklinaci svou moc zneuvat pro sebe a e nejvt strach maj ze vzdlan veejnosti, schopn rozumt svtu, ve kterm ij a schopn se efektivn moci postavit.



Tyto poznmky nechtj zpochybovat uitenost a dobrou vli tch, kte pijali koncept Udritelnho rozvoje Zem jako svoji filosofii a ivotn posln. Mon, e i kategorizace oblast, kterm se vnuj je v praxi, me pinst pi velkm a odbornm sil pozitivn vsledky. Zrove ale tento pstup poskytuje korporacm, vrobcm, neoliberlm, mnoho monost, jak se vy-hnout prosazovanm principm, jejich clem je etit nae prosted, produ a p-rodn zdroje. Podle mho nzoru, je mon jet jin pohled na situaci, kter jde vce ke koenm cel zleitosti.Za kadou innost je urit filosofie. V sou-asnosti je v rmci neoliberln ekonomiky velikm problmem hodn ekonomy a poli-tiky naduvan termn konkurence schop-nost, jm se d ospravedlnit jakkoli dran-covn prody i lidskch zdroj, jak se dnes okliv nazvaj pracujc lid. V sou-asnosti nen problm vyrbt, ale prodat, co vede vrobce k nezzen nadprodukci a konsumenty k nezzen spoteb, na kor kvality, asto na kor dluh lid manipulovanch reklamou, kter u m nkdy zloinn charakter. Projdte se po ulici, kde je hod-n obchod, a uvidte ve vkladech tolik zbytench, nevkusnch vc. Zrove je tento proces doprovzen nezzenm a naprosto zbytenm pltvnm, destrukc mnohho, co je dosud uiten, co by mohlo slouit. ivotaschopnost uritch produkt byla v posled-nch desetiletch zcela zbyten, ale zmrn snena na tetinu. To se tk aut, praek a jinch technickch vymoenost. Nehorzn nklady na zbrojn prmysl je problm sm o sob.Kdyby se vyrblo skuten kvalitn, aby vci vydrely, byla by to velik leva pro produ. A tak velkou pomoc pro emocionln zdrav lid, kte e svj pocit przdnoty zbytenm nakupovnm a dokonce i pejdnm. Jejich emocionln przdnota je zmrn udrovan komern, pudovou, nehodnotnou kulturou. My nepote-bujeme pln obchody atstva, kter je z 80% procent okliv, ne-praktick, zmrn vyrobeno tak, aby bylo na jednu sezonu. Abych uvedla pklady, kterm kad porozum. My potebujeme kvalitn obleen, z kvalitnch ltek, elegantn a hezk, kter vydr, ke ktermu dokonce meme mt emocionln vztah a ne jen poten dojem, kter brzy vyprch. Tot se tk bot, vtina bot se ned ze zdravotnho hlediska vbec nosit. Pro se mus rozdlovat obuv na bnou a zdravotn, vechna by mla bt zdrav. Pitom nen vbec tk vyrbt boty, kter jsou zdrav, sluiv i elegantn, a

Tden udritelnho rozvoje na zemiMarie neudorfllov


ne pehnan, a ve kterch se d bezpen chodit. Nepotebujeme tolik druh bot, pehnan drahch, kter nevydr, nebo jsou opt myleny na jednu sezonu. My nepotebujeme, aby se rodn pda a zele mnily na silnice, my potebujeme slunou a efektivn veej-nou dopravu, zvlt vlaky. Kolik aut a nkladnch aut tato mal zem jet unese? My nepotebujeme dovet tolik vc z dalekho zahrani, kdy mme podmnky pro vlastn produkci, co se tk nejen potravin. V tom-to ohledu je teba vce vzdlvat veejnost a to hlavn na rovni kadho nroda, sttu. A myslm, e v tomto ohledu je teba dlat tak velk ntlak na korporace, ukazovat jim a obviovat je, e jejich pstupy ni podmn-ky k obecnmu dobru, k demokracii.To, v em ijeme je vlastn uml ekonomi-ka, ekonomika zneuvajc lidi i systm za elem soukromch zisk asi tak 1% lid na zemkouli. Ekonomika m slouit skutenm potebm lid a jejich rovni a ne fungovat na jej kor. Nadprodukci zbytenho se d snadno pedejt zkvalitnnm vroby, zkr-cenm pracovn doby, aby lid mli vce asu na rodinu, na vzdln, na svoji kultivaci. Nen nhoda, e rove vzdln, kultury i lid rapidn kles, zloinnost stoup a neza-mstnanost je velik. Nen ekonomick a etick, e se za prci po-vauje jen ta, kter nese zisk. Zisk by neml znamenat jen finann pnos, ale i kvalitu lid a ivota. Ale ta je dnes zvisl do znan mry na innostech, kter jsou vlastn mimo ekonomick systm zce zamen na zisk. Dosaen vdeck vsledky a technologie jin pstup k ekonomice dvno umouj.V pozad filosofie souasnho neoliberln-ho ekonomickho systmu je pstup, kter povauje lidi jen za zdroje prce a zisku. Je to koloniln pstup, kter pohrd lidmi, jejich dstojnost, kulturou, histori, pozi-tivnm potencilem i jejich sociln rovn. Je to pstup, kter stav na expansi a nien veho, co nen v jeho zjmu.Zd se, e pedstavitel neoliberalismu si neuvdomuj, e maj s marxismem, proti ktermu jsou teoreticky v opozici, spolen materialistick filosofick zklad, se vemi neblahmi a nebezpenmi dsledky pro duchovn, mravn a sociln rove lid. Ekonomick systm by ml bt soust spo-lenosti, jejch dleitch poteb, politickho systmu, demokracie. Veejnost by mla mt vce monost a prostedk kontrolovat nejen sv politiky, ale i ekonomick systm, aby nekodil, ale prospval rovn lid, veejnmu dobru. K tomu je ale tak poteba, aby velk stty, kter se povauj za vd, respektovaly existenci nrod a stt obecn, vzdaly se umlho globalismu a nevytvely zmrn uml neptele ve jmnu demokracie, kterou zcela vdom za-muj s ekonomickm neoliberalismem sloucm korporativnm zjmm, jejich expansi a soukromm zjmm.


V autonomnm socilnm centru Klinika to ije. Skoro kad den se nco dje pednky, a to v cyklu Lidov ikovsk univerzity (LU) pmo od vysokokolskch uitel (i anglitin), promtn s diskusemi, workshopy, hldn dt nebo povdn u ohn a opkn. Centrum Klinika ale nem zda-leka vyhrno. Smlouva o pronjmu je toti sepsna tak, e pokud by stt pevedl objekt na jinou orga-nizan sloku ne je ad pro zastupovn sttu ve vcech majetkovch, pak by jednoron smlouva okamit pozbyla platnosti. V poslednch tdnech se proslchalo, e Klinika m pejt na Generln inspekci bezpenostnch sbor, co mobilizovalo novou vlnu podpory a pevod se, alespo zatm, nekonal.A tak jsem v dubnu mohla navtvit promtn filmu Just Do It: A Tale of Modern Outlaws o britskch aktivistech angaovanch v protestech t-kajcch se klimatick zmny. Ped projekc Arnot Novk pedstavil historii britskho environmen-tlnho hnut, boj proti dlnicm nebo klimatick kempy. Reisrka Emily James strvila vce jak rok v brit-skch aktivistickch skupinch dokumentovnm tajnch pprav taktik, pmch akc, zabavovn vc aktivist polici nebo zatkn aktivist. Po vyjasnn pin smrti Iana Tomlinsona po zsahu policisty bhem protest proti londnskmu su-mmitu G-20 v dubnu 2009 britsk policie zmnila svj pstup. Msto konfrontac se sna zachovat klid a s protestujcmi vyjednvat. I protestujc vol nov metody, jsou kreativn, neschovvaj se za maskami, sna se na akcch vyut msto nsil humor a ironii, pithnout pozornost mdi ke sv vci a informovat veejnost. Film je tak takov, sice zbavn, ale zrove nut k zamylen.Dokument sleduje akce jako energeticky sobsta-

n klimatick kempy (Climate Camp) zakldan v blzkosti producent uhlku, blokovn provozu banky, protesty pi konferenci OSN ke klimatickm zmnm v prosinci 2009 nebo aktivity skupiny Plane Stupid proti leteck doprav a konkrtn proti roziovn letit Heathrow, kter ohrouje vedlej vesnice. Film je sociologickou sondou do ivot a praktik nkolika lid, kte tvo komunitu lid, kte se odhodlali nco dlat, by jejich iny nemaj mon (zatm) dopad, jak by si pli. Na-pklad mlad dvka si pronajme dm vedle letit Heathrow v obci Sipson, kterou pvodn obyvatel opout a kter m padnout za ob tet pistvac drze. Obnovuj sklenky a s nimi i komunitn ivot v obci. Marina Pepper vem vetn policist va aj. Lid pi akcch asto el hrozb zaten, jako kdy se pokusili naruit chod uheln elektrrny nebo se vteinovm lepidlem pilepili k sob navz-jem v sdle banky RSB, kter v dob krize mohut-nou finann injekc pomohla Velk Britnie. Mno-hem nekompromisnj metody policie ale zaili protagonist filmu v Kodani, kde se nepodailo akci pi summitu ani uskutenit. Policie bedliv sledo-vala veker ppravy, zabavila rekvizity (speciln upraven kola) a preventivn zatkla stovky lid.Diskuse po filmu se logicky stoila na otzku, pro u ns nejsou podobn akce. Arnot Novk poukazu-je na to, e mstn environmentln hnut se pe-tavilo do organizac typu Greenpeace nebo Hnut Duha, kter se specializovaly, tvo je odbornci a k pmm akcm pistupuj jen ve vjimench p-padech (nap. Pta potok, kde ale zas selhali podle jednoho diskutujcho a zrove astnka akce pi komunikaci s mstnmi obyvateli). Na veejnost se obrac zejmna s prosbami o zasln finann-ho pspvku na innost. Chyb tradice komunit, vzjemn solidarity a vt propojenost aktivist navzjem i napojen protest na globlnj tmata (neuvznout v NIMBY Not in my backyard, Ne u m na dvorku).

Na Klinice se rozjd lidov univerzita. Na jak dlouho, se zatm nev: http://www.rozhlas.cz/radiowave/spolecnost/_zprava/na-klinice-se-roz-jizdi-lidova-univerzita-na-jak-dlouho-se-zatim-ne-vi--1479244Web filmu Just do it: http://justdoitfilm.com/; http://www.csfd.cz/film/284238-just-do-it-a-tale-of--modern-day-outlaws/videa/

Katka Vojtkov

Klinika dch, ale stle nad n vis Damoklv me


Semin SPAS: Globln kapitalismus v subsaharsk Africe

Dal ze srie semin Spojenectv prce a solidarity (SPaS) se konal v budov odbor na ikov 16. dubna 2015 na tma Glo-bln kapitalismus v subsaharsk Africe: tba minerl, chudoba a etnick vlky. Pednku penesl Dr. Marek Hrubec, editel Centra globlnch studi AV R v Praze a rektor nov univerzity na hranicch Burundi, Konga a Rwandy, kter je urena pro studenty z konfliktnch a postkonflitnch zem vchodn Afriky. Objasnil podmnky extrmn chudoby danho regionu a vysvtlil problmy spojen s tbou mine-rl zpadnmi korporacemi, kter pedevm ve vchodnm Kongu zavdj nelidsk podmnky prce a napt mezi mstn populac, co asto podncuje etnick konflikty. Nkter z mylenek, kter na semi-ni pednesl, pibliuje rozhovor. Dobe ukazuje, e je mon rozvjet alternativn pojet univerzity zaloen na solidarit a jak jsou piny tamnch ekonomickch a dalch spor.

Univerzita pome eit drastickou chudobuUkzka z rozhovoru s Markem Hrubcem. Monika Hoen

Hoen: Jak je situace v zemi, kde univerzita pracuje? Myslm situaci bezpenostn.Hrubec: Situace je pomrn rizikov, obas se stl. Nedvno nali v jezee mezi Burundi a Rwandou tyicet zavradnch tl. Jsou ale i hor ppady, na konci prosince vtrhli ozbrojen jednotky z vchod-nho Konga do burundsk provincie Cibitoke, kde mme univerzitu. V lednu probhaly stety mezi burundskmi a konskmi jednotkami, celkem 115 mrtvch a stovky rannch. Do kvtnovch prezident-skch voleb v Burundi to asi nebude lep. Nelze si ale stovat, vdy univerzitu jsme zakldali prv s tm, abychom pomhali eit i tyto problmy. Hoen: Jak jsou piny tchto nsilnch konflikt?Hrubec: Jednou pinou jsou nedoeen etnick konflikty, z nich nkter existovaly u ped kolonialismem. Zpadn zem je pak v obdob kolonialismu piivovaly i vytvely nov. Vchodn Kongo je prostorem, kde se rzn skupiny z nkolika zem ji dlouho stetvaj. Mimochodem ji v 60. letech v tchto mstech bojoval Che Guevara. Patrn hlavn souasnou pinou problm je to, e zpadn korpora-ce ve vchodnm Kongu t zlato, cn i koltan, kter je teba do vech mobilnch telefon a pota a kterho se tam t skoro polovina sv-tov produkce. To naruuje ivot mstnch lid, vytv stety a poko-zuje produ. Kdyby tam ozbrojen konflikty ustaly a konsk vlda by nad zemm zskala kontrolu, firmy by nemly takov zisky, protoe by musely platit regulrn dan, zdravotn zabezpeen, tbu bez dtsk prce a nelidskch pracovnch podmnek apod., co se jim samozejm nechce. Siln hri nemaj zjem o een konflikt, vyhovuj jim.

Cel rozhovor si mete pest zde: http://www.noveslovo.sk/c/Marek_Hrubec_Univerzita_pomuze_resit_drastickou_chudobu


U jste slyeli, co na ns, resp. hlavn na nae dti zase chystaj nai vypeen z-konodrci? Tedy spe byznysmeni v pozad jejich prostednictvm, e... Pod zminkou zlepen zdrav populace pi-pravuj zkon s nesmysln vysokmi pokutami (a v milionech korun), kter budou hrozit nejen rodim, ale i kolkm (kter pijmou neokovan dti) a doktorm, kte nebudou dti okovat. Ano, tete dobe. Okovn proti vemu a vem toti m bt opt povinn, a to bez ohledu na nedostatky nebo dokonce z-mrn vedlej efekty vakcn. Natst existuj lid jako prof. Anna Strunec-k (mj. autorka vynikajcho cyklu knih Doba jedov), kter problematiku okovn dlou-hodob bedliv sleduje a okamit pipravila k vydn dal (tentokrt strunou) pozoru-hodnou publikaci s nzvem Okovn - otzky a odpovdi k projednvan novele zkona . 258/2000 Sb. z pohledu biomedicny, kterou si mete v titn podob zakoupit za 30 K nebo elektronicky sthnout zde: http://files.svobodavockovani.cz/200000039--1ae691bdf8/2015-03-17_-_Otaazky_a_odpovje-di_k_oczkovaanii_-_e- kniha_pro_poslance_a_novinaarze.pdf

Autorka doporuuje knku pedat poslan-cm, doktorm a novinm dozv se z n mj. e ani ministr zdravotnictv dan problema-tice nerozum, e nejlep prevenc je kojen, e okovn dt sice zabrn projevu nemoci v dtstv, ale eny mohou dostat zardnky v thotenstv a mui punice jako adolescenti, co je mnohem nebezpenj (u gravidnch i pro jet nenarozen dt). Je to chvlemi okujc ten do tl kojenc se bhem oko-vn dostvaj toxick ltky jako formaldehyd i glutamt; jak asi vte, okovn me zp-sobit i autismus a dal problmy chvlemi je to ten ale i zbavn, nkdy i nechtn nap. pi rdoby vtipn kritice odpra z st na-ich pednch pediatr pipomnajc vroky spolku sisyfovc.Broura pin i spoustu odkaz na zdrojov materily (studie, dokumenty, lnky ap.) a vybran nzory poslanc z diskuse v Parla-mentu. Zrove klade znepokojujc dotazy, jako nap. Pro nejsme ochotni pouit se ze zkuenost USA, kter zpas s epidemiemi autismu, dtskho diabetu, alergiemi, ale i er-nho kale a spalniek, a to pesto (nebo prv proto), e jejich dti dostvaj nejvt poet vakcn ze vech stt svta?. Zvrem vyzv politiky, aby se nechali okovat, pokud pova-uj okovn za bezpen a tm pesvdili vechny odprce (ovem ve sprvnm pomru, tzn. v pepotu na kg hmotnosti nap. 60 kg osoba by dostala 36 vakcn najednou...). Tak uvidme, zda k tomu najdou odvahu :-).

Proti pipravovanm nesmyslnm sankcm probhla 9.3.2015 v Praze demonstrace - vi-deozznam zde: https://www.youtube.com/watch?v=9SglV0109bo (2 hod., 25 min.)

Pokud vm nen osud (nejen) dt lhostejn, informujte se, dejte vdt i ostatnm a spole-n podnikejme neodkladn kroky - jet nen dobojovno!

Petr Draho

odkazywww.rizikaockovani.cz/http://rozkvet.cz/www.slobodaVockovani.cz.

Naokovan poslanci


Participativn rozpotovn je demokratick proces, ve kterm lenov komunity pmo rozhoduj o vyuit sti veejnho rozpotu. Pvodn brazilsk model participativnho rozpotovn pochzejc z msta Porto Alegre se postupn rozil do celho svta. Roziovn tak zpsobilo rz-norodost aplikovanch podob, asto uzpsobench loklnm podmnkm. Rozmanit podoby se nachzej v eskm i slovenskm prosted. Meme je vak opravdu nazvat participativnmi rozpoty?Vznik participativnho rozpotovn je datovn do konce 80. let do bra-zilskho msta Porto Alegre. Za dobu sv existence v tomto mst, ale i v jinch brazilskch mstech, kam se velmi rychle rozil, se stal nstrojem, kter spn bojuje se sociln a politickou exkluz. Stal se dokonce natolik etablovanm, e vydrel i stranick vmny politickho veden msta a nyn ji politit akti nepochybuj nad jeho dal realizac.Brazilsk model z Porto Alegre bv odbornky oznaovn jako ideln model, model fungujc ji tm dvacet pt let, kter za dobu sv existence dovedl cel proces do pomyslnho idelu. Jeho roziovn do dalch ob-last by mlo bt jednou z priorit snah o zapojen oban do rozhodovacch proces. Avak jeho roziovn pin tak skal v podob myslnho a elnho petven koncepce a do podoby, kter ji nem s pvodnm mo-delem nic spolenho. Dochz tak k vyprazdovn pojmu participativnho rozpotovn. Pkladem me bt participativn rozpotovn ve slovenskm hlavnm mst. Bratislavsk model, ve kterm jsou oban pmo zapojeni nejen do rozpotovn, ale tak pmo do realizace projektovch aktivit, se ji vzdaluje pvodnmu brazilskmu modelu. Navc, jak se nyn ukazuje pmo v Brati-slav, je obtn najt osoby, organizace i uskupen obansk spolenosti, jen by vybran financovan projekty byly schopny realizovat. Souasn stav participativnho rozpotovn v Bratislav je velmi neuspokojiv, jak ji del dobu upozoruje hlavn inicitor akce organizace Utopia. Alokovan st-ka je nzk, propagace ze strany msta tm nulov a proces se postupn okleuje na pouh anketn dotazovn.esk praxe m s participativnm rozpotovnm tak podobn zkuenosti. Pkladem me bt participativn rozpotovn v mstsk sti Praha 7. Po-doba tohoto modelu je toti tak uniktn. Zasln investinch nvrh ob-any na radnici, jist nenapluje poadovanou informovanost oban, jejich diskuzi a inkluzi. I pesto, e je v tomto ppad proces napojen na tzv. Fra zdravch mst, kter realizuj lenov Nrodn st zdravch mst, nejedn se o model, kter by ns posouval ble ke spravedliv participaci.Uveden pklady z naeho blzkho okol ukazuj, e ne kad akce, skrva-jc se za nzev participativnho rozpotovn, jm opravdu mus bt. Je tedy na Vaem posouzen, zda jsou uveden modely opravdu participativnmi roz-poty v poadovan kvalit participace a deliberace nad veejnmi rozpoty, nebo zda se jedn o prvn vlatovky, kter je poteba dsledn podporovat a snait se korigovat je sprvnm smrem.

Vatek z pspvku pednesenho na konferenci Participativn de-mokracie: potencil a limity, st nad Labem, 23. 4. 2015.

Vendula Venclkov

Podoby participativnho rozpotovn v naem okol

ohlasy


Pozorn jsem si cel lnek peetl. Sprv-n popisuje jak rmec a mechanismus, v nm a podle kterho se pohybuje T, tak i dvody, pro stle nedochz k radikln nprav a navrcen T ze souasn pozice hlsn trouby vtin nroda ciz ideologie a soustavnch l zpt na pozici sttnho sdlo-vacho prostedku. (Pod je toti teba mt na zeteli poteby sttu, resp. jeho pedstavitel podat ob-anm v krizovch situacch informace prezident, vlda v krizovch situacch, co je v poslednm obdob z-leitost nadmru aktuln. A nelze v tom spolhat na televize soukrom a risko-vat zaazen takov aktuln informace do vysln nap. teprve pot, a tam skon prv probhajc 375. dl njak bezduch telenovely). Pozastavil bych se nad ist dlm, by v-znamnm problmem, a to tm, e ustan. 4 odst. 1. zkona o T ohledn volby len Rady T Poslaneckou snmovnou tak, aby v n byly zastoupeny vznamn regionln, politick, sociln a kulturn nzorov proudy nen v praxi naplovno. Pokud nkdo tvrd opak, je teba ci:1. kter jsou ty vznamn regionln, politic-k a kulturn nzorov proudy a2. kte z len Rady T jsou jejich zstupci.Pokud bude odpov k bodu 1. takov, e tmi vznamnmi proudy je tzv. mainstream, je odpov k bodu 2. zbyten.

Kdy to cel shrnu, tak:a/ T si dl, co chce, resp. za co j podruh nkdo nelegln plat (poprv to jde z penz daovch poplatnk). Nejene tak nepln svo-ji lohu, T jde v souasnosti aktivn proti n;b/ Rada T nedl nic (a patrn to m i za kol), pouze obhajuje neudriteln stav T a svoji neinnost v cel vci. Urit nezastupuje

njak nzorov proudy, ty se v uritch kru-zch toti ani netrp;c/ Poslaneck snmovn tento stav a innost T z pevn sti jejho spektra vyhovuje. (stejn jako soustavn ostouzen hlavy sttu a tedy i tohoto sttu a vtiny voli pi jeho pm volb).d/ po obanech tohoto sttu se poaduje, aby

nadle pispvali na tuto innost, jejm vsledkem je nejen soustavn kado-denn vysln l, selek-tivn potlaovn zprv ze zahrani i z domova, jejich pekrucovn apod., nbr i spln a uren pevaujc sti oban tto zem a hlavn zkaz-nk tto televize. (je to tedy podobn situ-aci, kdy si pjdete kou-pit do eznictv 15 dkg

salmu na svainu a hned na potku budete muset dt penze na pult, pak vm zane pro-dava splat a nakonec vm bude do papru cpt njakou zelenou ojetinu msto salmu. No, nekupte to).Nemm jasno jen v jedn vci, a to v tom, zda oban tohoto sttu, kterm se takov postup ji dvno nelb a protestuj proti nmu (mr-nou formou, k defenestraci na Kavch horch zatm nedolo), jsou taky terorist i rut agenti nebo oboje. Tak jako obvykle, ryba smrd od hlavy. Kl k een je tedy teba hledat v Poslaneck sn-movn. Tedy u zstupc, kter si tam jejich volii zvolili. Zejmna u svch zstupc by se oban mli doadovat urychlenho zjedn-n npravy. Ani bych chtl pedbhat vci, je zejm, e:a/ je zapoteb tak uinit, akolivb/ poslanci nanejv zsah pislb (a vtina z nich svj pslib nsledn nedodr). A jsme u podstaty vci. Poslance jsme sice vo-lili my, aby hjili nae zjmy, po svm zvolen

K lnku Co takhle jet jednu petici a nejen k nmu

(Reakce na beznov vydn Zpravodaje AZ)


vak hj zjmy nkoho zcela jinho, a to dle pokyn pslunho stranickho sekretari-tu. A tomu nkomu to takto vyhovuje, tomu vyhovuj i toky na symboly tohoto sttu i na stt samotn. (Mnoz z ns si zejm neuv-domuj, e jeho existence nen nm trvale danm, e bychom o stt jako ei mohli t pijt. Zatm tomu st z ns napomh zejm-na v poslednm obdob, jak me).Oban sice maj monost pt volit n-koho jinho, sekretarity budou zachovny a tato praxe rovn. Toto je klasick ukzka fungovn demokracie v souasn praxi. A plat to pitom obecn, nikoliv jen v rozsahu problematiky T.

Mj nzor je pro ten, e:1. oban by se mli zcela urit masov obracet na sv poslance s dost o zjednn okamit a radikln npravy a hlavn zjedn-n elementrnho podku v T. (Krom toho by nebylo od vci nechat dn provit i jej hospodaen);

2. Podle vsledku pak dle postupovat;3. Nechci pedem zrazovat obany od kroku 1. Ten je dleit, nikoliv pro vsledek vci sam (ten bych urit nepeceoval), nbr pro poznn lid, e takto se npravy (a nejen v tomto smru) nedoberou;4. chtj-li tedy oban, aby jimi zvolen z-stupci opravdu hjili zjmy svch voli, je teba je delegovat na zklad pm volby, a tedy jako zstupc obanskho sdruen, kter usplo v nejblich parlamentnch volbch.Zkladn podmnkou pitom je, aby: tito zstupci byli v ppad neplnn svch kol jako poslanc (nap. nzk in-nost i ast neast na zasedn parlamentu) nebo v ppad, e nebudou hjit zjmy svch

voli, odvolateln (dle pedem rozumn na-stavench pravidel); sekretarit takovho obanskho hnut se zabval vlun organizanmi zleitostmi a nikoliv kolovnm poslanc hnut. (na koor-dinaci svho postupu pi projednvn zkon i rzn dal problematiky v parlamentu maj poslanci kad strany a tedy i obanskho hnut svj klub).5. Je zejm, e: zakldat obansk hnut jen kvli zjednn npravy v T je pemrtn. Pesto nevm na jin lep een, ne na postupn vrcen zkladnch princip demokracie i do par-lamentnch lavic, k emu me napomoci prv ast obanskho hnut v parlamentu (to kupen a politikaen, je tam asto pro-bh, nem se skutenou demokraci mnoho spolenho, akoliv to poslanci nechpou nebo je jim to jedno). V tto instituci je tedy teba pedevm hjit zjmy sttu a jeho oban (ty se ovem vytrcej); obansk hnut je teba zaloit na bzi programu, kter by eil v rmci monosti a asu problmy tohoto sttu a jeho obyva-tel a napravoval kody, je utrpli v prbhu poslednch 25 let. Takov program by neml obsahovat vce ne 10 12 hlavnch bod vdy popsanch v nkolika srozumitelnch vtch. A dle v sti zdvodnn s ponkud podrob-njm popisem, jak pslunho kroku chce hnut doshnout (tedy i kde na nj vezme). Jeho soust by mlo bt i komplexn een smujc k proveden zsadnch zmn a n-pravy v innosti T; takovou monost jsme bohuel propsli ke konci vldy P. Nease, dnes se situace zkom-plikovala. Budeme-li ale stle na nco ekat, situace se bude zhorovat, a to nejen z hledis-ka alostnho a odpudivho vkonu T.

Ing. J. Tich8.4.2015


Zpravodaj AZ (duben 2015)

Odpovdn redaktor

Karel Rika

Grafick design a sazba Michal ern

Do tohoto sla pispli:

Karel Rika, Kateina Vojtkov, Marie Neudorflov, Marek Hrubec, Petr Draho, Vendula Venclkov,

J.Tich

Zdroj fotografi [email protected]

Svoje pipomnky, nzory, komente, prosm poslejte na tuto e-mailovou adresu:

KONTAKTYWeb: www.alternativazdola.czE-mail: [email protected]: www.facebook.com/alternativa.zdolaYouTube: kanl AlternativaZdolaZpravodaj: [email protected]

Date post:	11-Nov-2015
Category:	Documents
Upload:	alternativazdola
View:	80 times
Download:	0 times

Zpravodaj AZ Duben 2015

Documents