Venkovský  bìh  roku  odmìøuje  tradiènì  pøíroda,  poèasí  èikøes�anský kalendáø. Je to jednoduché a funguje to po tisíciletí.To  ve  mìstech  urèují  do  znaèné  míry  chod  roku  reklamníbillboardy zamìøující se na významné a dnes ji� èasto  konzumnísvátky jako jsou Velikonoce, sv. Valentýn, Halloween a  Vánoce.A jak odmìøujeme svùj rok my z MASek? Co odpovíme, a� seSZIFma  zeptá?  Dlouho  pøedlouho  dopøedu  je  tøeba  chystatcestièku  tìm,  kteøí  pøicházejí  s  nápady,  jak  �ivot  na  venkovìvylep�it. Není jich mnoho a tak mì v�dycky mrzí, kdy� musímejejich  i  na�e  nápady  pracnì  ohýbat,  aby  zapadly  bez  vìt�íchkolizí do soukolí slo�itých pravidel a podmínek.  Je èerven a taku�  pøipravujeme  cestièku  tìm,  kteøí  své  projekty  pøinesoupoèátkem  ledna. Budou­li mít  �tìstí, mo�ná v  èervnu pøí�tíhoroku podepí�í smlouvu o realizaci projektu.Venku  se  su�í  seno,  zrajou  jahody  a  pulcùm  dorùstají  zadníno�ièky. Na billboardech neznámé tváøe slibují, �e budou lep�íne�  ty  známé  a  my  v  pøí�eøí  bývalé  kovárny  zvolnametamorfujeme  v  úøedníky.  Málo  se  dostaneme  mezi  lidi  �venkovany, skoro èastìji se stýkáme s úøedníky ve mìstì. Protomáme  velikou  radost  z  ka�dého  projektu,  který  se  povedeuskuteènit a který venkovu pomù�e. Podìlte se o ni s námi!

Zuzana GuthováMana�erka MAS Sdru�ení Rù�e

(opatøení è.2)

(opatøení è.6)

(opatøení è.7)

(opatøení è.10)

http://mas.sdruzeniruze.cz

Místní akèní skupina Sdru�ení Rù�e  15. kvìtna ukonèila  pøíjem�ádostí o dotaci z Programu rozvoje venkova v rámci 3. výzvy.V  øádném  termínu  bylo  odevzdáno v  celkovépo�adovné  èástce  dotace .  Tyto  �ádosti    nyníhodnotí  výbìrová  komise.  Výsledky    budou  zveøejnìny

 (po konaní Valné hromady MAS Sdru�ení Rù�e).

RC Ledòáèek Vybavení keramické dílnyPøedmìtem projektu je zakoupení keramické vypalovací pece, keramic­kých hmot a pomùcek k vybavení keramické dílny Rodinného centraLedòáèek.

72 000

Mìsto Borovany Rekonstrukce M� BorovanyProjekt je zamìøen na rekonstrukci, zaøízení a vybavení prádelny,výdejen jídel a �atny mateøské �koly v Borovanech. 800 000

Obec Bene�ovNad Èernou

Rekonstrukce tìlocviènyProjekt pøinese potøebnou rekonstrukci a modernizaci tìlocvièny, nut­nou pro kvalitu výchovné èinnosti a bezpeèné vyu�ití prostor podemontá�i v�ech vnitøních prvkù.

235 836

LATTSTAV s.r.o. Modernizace výrobny nábytkuProjekt spoèívá v nákupu nové technologie pro strojní omítání a zemnípráce. Firma roz�íøí svoji èinnost a dosáhne vy��ího obratu a zisku. 335 200

Charvát DanielModernizace technologickýchkapacit

Nákup briketovacího lisu a dlabaèky pro truhláøství Daniela Charváta,za úèelem zefektivnìní a rozvoje výroby. 143 750

Èerný Daniel Kovárna BlataV rámci projektu budou provedeny udr�ovací práce na øemeslné dílnì.Bude provedena výmìna støechy nad 1/2 objektu (210m2), opravabetonových ploch (126,5 m2) a nátìr nosné konstrukce (311,85 m2).

231 766

Èinèura Modernizace výrobny nábytkuProjekt øe�í modernizaci strojního vybavení  v Borovanské provozovnìvýrobny nábytku. 427 840

Døevotvat HaH Briketovací lis na døevní odpad Vyu�ití biologického odpadu truhláøské dílny na výrobu biopaliva. 259 301

Bonita ArtNákup technologie pro potisktextilu

Pøedmìtem projektu je nákup a instalace nové technologie proroz�íøení tiskových slu�eb o AzonTexPro ­ zaøízení pro potisk textilutechnologií inkoustového tisku.

210 000

Stanìk Pavel Stavební úprava autodílnyProjekt øe�í stavební úpravy autodílny ­ zateplení støe�ního plá�tì,pùdní vestavbu, odvodnìní obvodového plá�tì, výmìnu oken a vzniknových místností v 2. podla�í.

456 000

ØKF Ledenice Královský nástroj mezi námi Oprava varhan v kostele sv. Vavøince v Ledenicích. 75 960

SDH Radostice Zvonice Radostice Obnova návesní zvonice jako symbolu dobrovolné pozemkové úpravy.Souèástí projektu jsou i parkové úpravy okolí zvonice.

555 052

ØFK Nové Hrady Zpøístupnìní poutního chrámu Zpøístupnìní poutního chrámu na Dobré Vodì u Nových Hradù v dobìmimo bohoslu�eby èi prohlídeky. Vybudování zádveøí, umo�òujícíhovstup do chrámu a pøitom chránícího vybavení pøed po�kozením èi odc­izením.

564 422

ØKF TrhovéSviny

Rozvoj kulturní památky kos­tela Nanebevzetí Panny Marie

V rámci projektu bude provedeno ozvuèení a rekonstrukce elektroin­stalace kostela. Cílem opatøení je zvý�ení náv�tìvnosti kostela apøiblí�ení této kulturní památky místním obyvatelùm a náv�tìvníkùm.

475 600

Hrady na Mal�iKonzervace zdiva 2. podla�í akoruny vì�e tvrze Tichá.

Konzervace druhého podla�í , doplnìní chybìjících lícù obvodových zdíhistorické tvrze. Zpevnìní a nadezdìní samotné koruny vì�e. 400 000

2  ­ Infrastruktura pro pøed�kolní výchovu

5  ­ Konkurenceschopnost mikropodnikù

10 ­ Podmínky pro ochranu a rozvoj kulturního dìdictví

V  poøadí  ji�  a  bude

zamìøena  na  projekty  v  oblastechpodpory:Infrastruktura pro kvalitu vzdìláváníKonkurenceschopnost zemìdìlstvíKonkurenceschopnost cestovního ruchuPodmínky  pro  sociální  slu�by  a  zdra­votní péèiPodmínky pro volný èas

Pøíjem �ádostí bude jako obvykle v sídleMAS  a  to  do  15.  ledna.  Tyto  projekty

bude  mo�no  realizovat  u�  od  bøezna2010.

Dal�í,  v  poøadí  s  pøíjmem

projektù  14.  kvìtna  2010.    Ta  budezamìøena na projekty z oblastí podpory:Infrastruktura pro pøed�kolní výchovuKonkurenceschopnost mikropodnikùPodmínky  pro  kultivaci  �ivotníhoprostøedí v obcíchPodmínky pro ochranu zdraví a majetkuobyvatel

Podmínky  pro  ochranu  a  rozvojkulturního dìdictví venkova

K  obìma  výzvám  MAS  uspoøádá  prozájemce  �kolení  k  pøípravì  projektù  abude  poskytovat  také  individuálníporadenství  a  konzultace.  Dotace  proobce  a  dal�í  neziskové  subjekty  (naprojekty nezakládající veøejnou podporu)mù�e  být  a�  ve  vý�i  90%,  dotace  propodnikatele  (a  na  projekty  zakládajícíveøejnou  podporu)  mù�e  dosahovatmaximálnì 56%.

Pro rok 2010 pøipravuje na�e místní akèní skupina dal�í podporu pro �adatele o dotaci z Programu rozvoje venkova (v programuLEADER). Stejnì tak, jako v leto�ním roce, budou vyhlá�eny 2 výzvy k podávání �ádostí.

Struèný popis jednotlivých opatøení a více informací naleznete na http://mas.sdruzeniruze.cz.

http://mas.sdruzeniruze.cz

Zatímco  Místní  akèní  skupina  Sdru�ení  Rù�e  zpracovává  �ádosti,  které  �adatelé  (obce,  podnikatelé,organizace a spolky)  podali  ve 3. výzvì, úspì�ní �adatelé z první výzvy ji� projekty realizují a v nìkterýchpøípadech  ji�  projekt  ukonèují.  V  první  výzvì  jsme  podporovaly  projekty  v  tìchto  opatøeních:  1  �Infrastruktra pro pøed�kolní výchovu,6 � Podmínky pro sociální slu�by a zdravotní péèi, 7 � Podmínky provolný  èas,  10  ­  Podmínky  pro  rozvoj  a  ochranu  kulturního  dìdictví  venkova.  V  první  výzvì  bylo  takévyhlá�eno  opatøení  na  podporu  Konkurenceschopnosti  mikropodnikù,  do  kterého  ov�em  nebyla  podána�ádná �ádost.Rádi bychom Vám pøedstavili nìkteré úspì�né projekty, které byly podpoøené v 1. výzvì a jsou v na�emregionu realizované. Tøeba Vás nìkterý projekt zaujme a budete mít zájem nìjaký obdobný realizovat veVa�í obci.  Dal�í výzvu MAS pøipravuje na listopad 2009 (viz Plán plán podpory projektù v roce 2010, str.2),tak�e máte dostateèné mno�ství èasu na pøípravu projektu a zaji�tìní potøebné dokumentace.Bli��í informace o  opatøení naleznete na http://mas.sdruzeniruze.cz v sekci LEADER 2007 ­ 2013 / Seznampodporovaných Fichí.

V�em �adatelùm nabízíme poradenství pøi zpracovávání �ádostí.

Cílem tohoto opatøení je vytváøení lep�íchmateriálních a prostorových podmínek propøed�kolní výchovu v mateøských �koláchi mateøských a rodinných centrech. Ka�dýpøedkládaný projekt by mìl být podlo�enanalýzou souèasné nabídky a poptávky popøíslu�ných slu�bách. Projekty podpoøenév  tomto  opatøení  øe�í  nedodateènou

kapacitu  pøed�kolních  zaøízení,  rozvíjíèinnost  mateøských  center  a  zaji��ujímodernizaci vybavení mateøských �kol acenter.  Projekty  mohou  zahrnovatstavební  úpravy  èi  výstavbu  budov,venkovních prostor, poøízení materiálnì ­technického vybavení a technologií.

Trhové Sviny, mìsto bez zájmu? Bez lidíse  zájmem  je  tì�ké  cokoliv  ve  mìstìzlep�it inovovat a udìlat pøístupnìj�í promístní obyvatele a turisty.Mateøské  centrum  Èlovíèek  NEBOJSA  jev  rukou  maminek,  které  se  rozhodlys  tímto  negativním  trendem  bojovatpøesto,  �e  je  to nejspí�  bìh na dlouhoutra� a mo�ná i boj s vìtrnými mlýny. Stálevìøím, �e snad NE.Mateøské  centrum  vzniklo  v  øíjnu  roku2007  z  iniciativy  tøí  maminek,  které  namateøské  dovolené  nebavilo  jenvysedávat  doma  a  chtìly  se  i  v  tomtoobdobí  nìjakým  zpùsobem  realizovatpozitivním  smìrem  a  rozvíjet  své  dìti.Sídlíme  v  budovì polikliniky  v  TrhovýchSvinech  v  prostorách  bývalé  ordinace,prostory  jsou  pro  na�e  potøeby  témìøideální, jen nìkdy bychom je potøebovalinafouknout. Tak vznikl nápad vybudovat

dìtské  høi�tì,  které  bude  praktickounadstavbou  a  bude  spravováno  právìvedením  mateøského  centra.  Mateøskécentrum  není  schopné  samo  projekt

profinancovat a tak jsme zvolily ne zcelasnadnou a bezproblémovou cestu získánífinancí pomocí grantu. Velmi jsme vítalymo�nosti  úèastnit  se  grantového  øízenívypsaného  Místní  akèní  skupinouSdru�ení  Rù�e.  Za  velkou  podporu  apomoc  pøi  získávání  úvìru  musímepodìkovat  Radì  mìsta  Trhové  Sviny,paní in�enýrce Ivanì Bo�ákové, za pomocpøi  úpravì  terénu  høi�tì  také  vdìèímepracovníkùm  technických  slu�eb  MìstaTrhové Sviny.Celkové  náklady  na  vybudování  høi�tìèinily  265 000 Kè z èeho�  dotace je vevý�i 216 000 Kè (90%).Nyní ji� máme vytou�ené høi�tì témìø nadosah  dodìlávají  se  poslední  úpravy  apráce.  Høi�tì  bude  slavnostnì  otevøeno22.6.2009 v 10 hodin.

Ing. Natálie BustováMC Èlovíèek Nebojsa

Dlouho oèekávané høi�tì v Trhových Svinechji� jen èeká na své otevøení

Mìsto Trhové Sviny obdr�elo z Programurozvoje  venkova  prostøednictvím  Místníakèní  skupiny  Sdru�ení  Rù�e  dotaci  navýstavbu dvou døevìných altánù. Altánybyly  postaveny  do  zahrad  u  budovMateøské �koly Ètyølístek ve �kolní ulici a

Beru�ka na Budovatelské ulici v prùbìhuleto�ního kvìtna.Projekt umo�ní zvý�it dobu pobytu dìtí naèerstvém vzduchu, otu�ování vzduchem.Zahradní  altány  budou  vyu�ity  zejménav  jarních,  letních  a  podzimních mìsícíchdennì v dobì �kolního vyuèování tím, �ebude  vytvoøeno  dal�í  stanovi�tì,  kdebudou moci dìti plnit diferencované úkoly.V  trhovosvinenské  mateøské  �kole  jsouheterogenní  tøídy,  v  nich�  se  dìti  uèísamostatným      provádìním  konkrétníchèinností,  které  vedou  k  pro�itku  azku�enostem (pro�itkové uèení). Èinnostijsou  na  jednotlivých  stanovi�tíchpøipravovány pro dìti s rùzným stupnìmobtí�nosti.Altán  je  místem,  kde  dìti  získávajízku�enosti  z  èinností  nenásilnýmpøirozeným  zpùsobem  v  dopoledních  iodpoledních  hodinách,  ale  i  v  dobìpopoledního  klidu  je  vyu�íván  dìtmiz klubu pøed�kolákù.

Celkové  náklady  na  stavbu  obou  altánùèiní 140 000 Kè, dotace je ve vý�i 90 000Kè.

Ing. Ivana Bo�ákováMìstský úøad Trhové Sviny

Pøíjemné zázemí pro hry dìtí  mateøské �koly

Zahradní altán  pro dìti v Trhových Svinech

Karneval dìtí z mateøské �koly v Ole�nici

http://mas.sdruzeniruze.cz

Obec  Ole�nice  podala  �ádost  a  bylo  jívyhovìno  v  projektu:  Mateøská  �kolaOle�nice ­ v�e pro na�i malou budoucnostna  vesnici.  V  rámci  projektu  do�lo  krekonstrukci sociálního zaøízení ve �kolcea  dále  zmìnu  zpùsobu  ekonomickynevýhodného  vytápìní  objektu  �kolky

kumulaèními  kamny  na  topení  zemnímplynem,  vèetnì  osazení  nového  kotle  nazemní plyn a kompletních rozvodù.Mateøská  �kola  v  Ole�nici  se  tì�íz  maximálního  vyu�ití  svých  prostor,  vekterých  nabízí  28  dìtem  svìt  plný  her,zá�itkù a setkávání. �kolka je maximálnìvyu�ívána  a  její  kapacita  je  trvalenaplnìná.    Aby  se  dìti  pohybovalyv prostøedí èistém a pøíjemném je úkolemv�ech  zamìstnancù mateøské  �koly.  Aby

tomu  tak mohlo  být  i  do  budoucnosti  adìti se cítily ve �kole pøíjemnì i po tétostránce, probìhla ve �kolce rekonstrukcesociálního  zaøízení  �  co�  obná�elo  takévýmìnu  umyvadel,  záchodù,  polo�enínové  dla�by  a  obkladù.  Výmìna  topenív celé mateøské �kolce bude jistì znát naúspoøe  energie  a  sní�í  se  pra�nost  vetøídách.  Mateøská  �kola  je  jednotøídní�kola,  pro  kterou  je  takovéto  pøedìlánítopení  a  sociálního  zaøízení  velkou

finanèní investicí, na kterouby  bez  mo�nosti  dotacemohla  jen  tì�ko  dosáh­nout.  Celkové  nákladyprojektu  na  rekonstrukcièinily  219  079  Kè  z  èeho�dotace byla ve vý�i 197 171Kè (90%).

Ing. Petr �vepe�Starosta obce Ole�nice

Projekty  v  tomto  opatøení  vytváøí  azlep�ují materiálnì  ­  technické a prosto­rové podmínky pro poskytování sociálníchslu�eb nebo pro zdravotní péèi.  Projektyøe�í problematiku dostupnosti zdravotníchslu�eb  pro  okrajové  pøíhranièní  obce,nedostateèná  èetnost  ordinaèních  hodinlékaøù  v  nìkterých  men�ích  obcích,absenci  komunitního  plánu  sociálních

slu�eb  v  území  MAS,  nevyhovující  stavinfrastruktury pro zdravotnictví a sociálníslu�by,  zejména  pro  hendikepovanéobèany a star�í obèany.Projekty  mohou  zahrnovat  stavebnívýdaje  na  úpravy  èi  výstavbu  budov,venkovních prostor, poøízení materiálnì­technického vybavení a technologií.

Zdravotnické  slu�by  v  obci  HorníStropnice  byly  dosud  zabezpeèoványve  zdravotním  støedisku  obce  HorníStropnice,  které  svou  stavební  koncepcíodpovídalo podmínkám obvyklé lékaøsképraxe na úrovni poèátku XX. století. Stavordinací  neodpovídal  mimo  jinéhygienickým  potøebám  provozu,  stejnìjako nesplòoval bezbariérový pøístup propacienty.  Neefektivní  byl  také  systémvytápìní  a  havarijní  stav  vnitøníchelektroinstalací.V  souladu  s  návrhem  Místního  plánuobnovy vesnice pro období 2008 � 2011,který byl  schválen  zastupitelstvem obceHorní  Stropnice  dne  29.  4.  2008  sepodaøilo  na  základì  dotace  ze  státníhorozpoètu v prùbìhu roku 2008 realizovatprojekt  Zdravotní  støedisko  HorníStropnice, který pøedstavoval vybudovánínové  dvoukøídlé  pøízemní  budovy  proprovoz  ètyø  lékaøských  ordinacív prostoru areálu základní �koly. Náklady

na celou akci byly pøedpokládány ve vý�i10 644 000 Kè, z toho 7 miliónù Kè èinilavlastní  státní  dotace.  Novostavbazdravotního  støediska  Obce  HorníStropnice  zahrnuje  tedy  dnes  ordinaciobvodního  lékaøe,  dìtského  lékaøe,stomatologa  a  rehabilitace,  vèetnìhygienického a provozního zázemí s denníordinací obvodního lékaøe.Na základì I. výzvy LEADER 2007 � 2013byla podána prostøednictvím Místní akènískupiny  Sdru�ení  Rù�e,  o.  s.  �ádost  odotaci  na  projekt  Vybavení  zdravotníhostøediska  v  Horní  Stropnici,  kterýpøedpokládal  vybavení  cca  50 %  tohotoobjektu základním mobiliáøem. Zbylá èástvybavení objektu, tj. ordinace obvodníholékaøe  a  dìtského  lékaøe  byla  zaøízenaz  vlastních  zdrojù  �adatele.  Projekt  bylpodán v souladu se strategií mikroregionuSdru�ení Rù�e, a to opatøení 1.2.1. Rozvoja optimalizace zdravotnických a sociálníchslu�eb.  Jednalo  se  o  neziskový  projektnezakládající  veøejnou  podporu.Naléhavost  øe�ení  situace  spoèívalapøedev�ím  v  tom,  �e  uvedení  do  choduzdravotnického zaøízení bylo pøipravovánov souladu s termínem dokonèení celé akcevýstavby, tj. do 31. 12. 2008.Z projektu bylo jmenovitì poøízeno vnitønívybavení (základní nábytek) pro dvì tytoordinace:1)  vlastní  ordinace  stomatologie,  ses­terna, sklad a �atna2)  rehabilitaèní  prostory  vèetnì  pøí­slu�enství a provozních prostor èekárny,skladu a �atny

Mobiliáø byl poøízen v souladu s platnýmiprávními  pøedpisy  v  oblasti  hygieny  abezpeènosti  práce,  vèetnì  estetiènosti  adùstojného  prostøedí  pro  pacienty  naúrovni  vyspìlé  evropské  kultury.  Výbìrdodavatele  zaøízení  byl  proveden  nazákladì  poptávkového  øízení  u  firem,které se zabývají dodávkami interiérù.Poøízení  nábytku  a  dal�ího  vybavení  doordinací  se  stalo  významným  prvkemdokonèení  celé  akce  výstavbyzdravotního  støediska  v  Horní  Stropnici,které bylo slavnostnì otevøeno 30. ledna2009  a  stalo  se  tak  nedílnou  souèástísystému  zabezpeèení  infrastrukturyzdravotních slu�eb pro v�echny obyvateleregionu.  Celkové  náklady  projektu  navybavení èinily 645 666 Kè z èeho� dotacebyla ve vý�i 548 816 Kè (85%).

Mgr. Vít GolombekMístostarosta obce Horní Stropnice

Novì vybudovaná rehabilitace

Stomatologie zdravotního støediska

Rekonstrukce topení a sociálního zaøízení  v mateøské �kole

http://mas.sdruzeniruze.cz

Toto  opatøení  rozvíjí  a  modernizujeinfrastrukturu  potøebnou  pro  plnohod­notné  trávení  volného  èasu  v  oblastikultury,  sportu,  tradièních  spolkovýchaktivit a neformálních výchovných aktivitpro  dìti  a  mláde�.  Projekty  pøímov regionu øe�í problém nízké dostupnostia  �patného  technického  stavu  zaøízenípro  trávení  volného  èasu  obyvatel

malých  obcí  a  obcí  s  hor�í  dopravnídostupností,  dále  øe�í  nedostatekzaøízení,  která  by  byla  v  souladu  smoderními trendy trávení volného èasuobyvatel  ­  pøedev�ím  mla­dých  lidí.Cílem  projektù  je  posilování  sociálníchvztahù  mezi  obyvateli  a  vytváøenípodmínek pro kolektivní trávení volnéhoèasu.

Jak  ji�  název  napovídá,  projektrealizovaný  v  I.  výzvì  LEADER  2007  �2013,  byla  Úprava  a  vybavení  kuchynìv  o.s.  Borùvka,  Borovany.  Ne�  uveduskuteènosti, proè jsme se rozhodli pro jejímodernizaci  a  v  jaké  fázi  se  projektnachází, krátce na�e zaøízení pøedstavím.Borùvka  je  nezisková  organizace,  kteráposkytuje    sociální  slu�by  pro  tì�cezdravotnì  posti�ené.  Její  pomoc  jezamìøená  pøedev�ím  na  rodinydlouhodobì  peèující  o  své  posti�enéèleny.  Realizuje  dvì  základní  èinnosti  �odlehèovací a peèovatelskou slu�bu. Vícese o Borùvce a poskytovaných  slu�báchmù�ete dozvìdìt na webových stránkáchwww.boruvka­borovany.cz.

Modernizace  kuchynì  byla  nutnáz  nìkolika  hledisek.  Technické  vybavení

pøestávalo staèit  zvy�ujícím se nárokùmna  poèet  obìdù.  Nebyli  jsme  schopnipokrýt  zvy�ující  se  poptávku  a  zároveòsplnit  pøísné  hygienické  nároky.V  souèasné  dobì  jsme  ve  druhé  etapìprojektu,  tedy  ve  vybavování  kuchynìnovou profesionální gastro technologií. Pojejím  vybavení  budeme  schopnipøipravovat a� 80 obìdù a zároveò plnithygienické  normy.  Celkové  nákladyprojektu na  rekonstrukci  èiní 1 000 000Kè z èeho� dotace byla ve vý�i 610 000Kè(61%).

Jiøí Zeman, DiS.zástupce øeditele

o.s. Borùvka, Borovany

V softballovém klubu  je v  leto�ním rocezaregistrováno celkem 82 hráèù, hrajícíchv  kategoriích:  teeball,  mlad�í  �áci  a�ákynì, kadeti a junioøi. V rámci opatøeníè  7,  získal  mìstys  Ledenice  finanèníprostøedky na dal�í úpravu softbalovéhohøi�tì na organizaci vy��ích soutì�í.Softball  je  strategická  hra  s  �irokou�kálou  herních  situací  a  je  pøita�livýzejména pro mláde�. Tato hra upevòujekolektiv,  proto�e  vy�aduje  spolupráci  adobrou komunikaci hráèù.Dobudování  høi�tì  umo�nilo  vytvoøení  vrámci  Jihoèeského  kraje  zcelabezkonkurenèního høi�tì, které odpovídámezinárodním  parametrùm  a  umo�òujezde  hostit  týmy  nejen  z  celé  republiky,ale i celé Evropy.

V  rámci  projektu  bylo  vybudovánozastøe�ení  stávající  tribuny  pro  diváky,zabudováno  zavla�ování  antukové  èásti,

dokonèeno zázemí pro nadhoz, pøenosnýplot  k  ohranièení  prostorù  vymezujícíchhøi�tì pro  rùzné vìkové kategorie. Dálebyly  díky  dotaci  nakoupeny  chemickétoalety a  instalována zvuková aparaturaa výsledkové tabule.V okolí høi�tì do�lo k terénním úpraváma  dosázení  vzrostlých  stromù.  Poukonèení rekonstrukce a stavebních pracípoøádá klub �raloci a mìstys Ledenice nasoftbalovém  høi�ti  Mistrovství  Evropyjuniorù. Akce probìhne od 30. èervna do4.  èervence  2009 (bli��í  informace  omistrovství  naleznete  v  str.9,  v  rubriceVýznamné akce v regionu).

Hana KorèákováVedoucí oddílu

Obec Jílovice se sna�í rozvíjet a plánovatmimo  jiné  infrastrukturu  za  úèelemtrvalého  zvy�ování  kvality  �ivota  svýchobyvatel.  Jednou  z  jejích  slo�ek  je  takéodpovídající  zázemí  pro  plnohodnotnétrávení  volného  èasu  v  oblasti  kultury,sportu  i  neformálních  aktivit  pro  dìti  amláde�.    A  jeliko�  v  posledních  letechpøibyl  vìt�í  poèet  obyvatel  s  malýmidìtmi,  vzniklo  v  Jílovicích  Komunitní  amateøské centrum.Jako u� mnohokrát vyu�ila obec mo�nostizískat  finanèní  prostøedky  (dotaci)

z  Programu  rozvoje  venkova  také  navýstavbu  dìtského  høi�tì  pro  dìtipøed�kolního  vìku  a  dìtí  v  mlad�ímpøed�kolním  vìku  prostøednictvím  Místníakèní  skupiny  Sdru�ení  Rù�e.  Dnes  ji�mù�eme  øíci,  �e  se v�e podaøilo.  Projektbyl schválen a v dne�ních dnech probíhajíposlední úpravy na dìtském høi�ti.A  jak  v�e  zaèalo?  Na  zaèátku  bylamy�lenka.  Nebo�:  V  obci  neexistovalo�ádné veøejné prostranství uzpùsobené a�u�  pro  neformální  nebo  organizovanédìtské volnoèasové aktivity. Rozvíjející seaktivity  místního  komunitního  amateøského centra (KMC) byly limitoványneexistencí  odpovídajícího  venkovníhoprostoru.  Jeliko�  v  obci  existoval  ideálníprostor  pro  zøízení  zázemí  pro  dìtskévolnoèasové  aktivity,  nebylo  u�  odmy�lenky  k  èinùm  daleko.  Probìhlonìkolik schùzek, na kterých byly pøítomnypovìøené  osoby  z  OÚ  Jílovice,pøedstavitelé  KMC  a  nemohli  chybìt  anirodièe s dìtmi.

Pokud pojedete pøes Jílovice, mù�ete sepøijít podívat na na�e krásné høi�tì, kteréje urèeno k volnoèasovým aktivitám. Zdesi ti nejmen�í mohou hrát na pískovi�ti, jetu  i mo�nost  vyu�ití  dìtské houpaèkovésestavy, která se skládá z herních prvkùjako  je  skluzavka,  houpaèky,  sí�,popøípadì se svézt na kolotoèi a ti vìt�ípak mají mo�nost se realizovat na dìtskélanovce.  Rovnì� zde plánujeme realizacispoleèenských  a  sportovních  dìtskýchakcí,  napø. dìtský  den  spojenýs pøedáním høi�tì a herních prvkù dìtem,sportovní  odpoledne  a  setkánímateøských center z na�eho re­gionu.V�em, kteøí mají dobré nápady a sna�í sepøispìt  k  prohlubování    dobrých  vztahùk obci a mikroregionu, pøeji, aby se  jimdaøilo a aby se jejich projekty uskuteènilya byly k u�itku v�ech.

Magda ChytrováKMC Jílovice

Plánované dìtské høi�tì v Jílovicích

Kuchaø o.s. Borùvka v �plné polní�

Softballové høi�tì v Ledenicích

http://mas.sdruzeniruze.cz

V rámci projektù toho opatørní (Fiche) jeinvestováno  do  udr�ování,  obnovy  azhodnocování  nebo  vyu�ití  kulturníhodìdictví venkova pro nekomerèní aktivityv  oblasti  rozvoje  lidských  zdrojù  akulturních  aktivit.  Projekty  podporujíinvestice  do  obnovy  kulturních  památekmístního  významu  a  vìdomísounále�itosti obyvatel regionu s místem,kde  �íjí.  Chátrání  a  mizení  kulturního

dìdictví  venkova  je  zpùsobeno  tím,  �emnozí obyvatelé nemají historické koøenyv místì bydli�tì. Památky jsou èasto málovyu�ívány  ve  prospìch  obyvatel  a  náv­�tìvníkù v území. Toto opatøní  je speci­fické  tím,  �e  se  zamìøuje  nejen  nainvestice do kulturního dìdictví, ale takéumo�òuje  realizaci  vzdìlávacích  avýchovných  aktivit,  které  tyto  rekon­struované objekty o�iví.

Poslední  dubnový  týden  leto�ního  rokuzaèala  realizace  projektu  Dobøe  znìjícídìdictví, jeho� cílem je oprava barokníchvarhan z kostela Nav�tívení Panny Mariev Borovanech.Varhany  jsou  cenný  historický  nástrojz  roku  1728,  jeho�  stavitelem  bylvarhanáø Václav Pantoèek.Varhany  nepro�ly  v  posledních  nìkolikadesítkách let dùkladnìj�í údr�bou, co� sezaèalo  postupnì  projevovat  v  kvalitìzvukového  projevu  tohoto  nástroje.Varhany  jsou  pou�ívány  jednak  pøibohoslu�bách,  jednak  pøi  pomìrnìèastých  koncertech  duchovní  hudby,které  farnost  poøádá  ve  spoluprácis  mìstem  Borovany.  Ve  stavu  pøedprovádìnou  opravou  byl  nástroj  ji�  nahranici  pou�itelnosti,  proto�e  nìkterérejstøíky  byly  prakticky  nefunkèní  anástroj byl celkovì rozladìný.Opravou varhan byl povìøen pan Vladimír�lajch z Borovan, který patøí mezi pøedníèeské  varhanáøe.  Spolu  se  svýmipracovníky  varhany  nejprve  rozebrali  a

vyèistili.  Døevìné  èásti  byly  o�etøenylátkou  hubící  døevokazný  hmyz  azaji��ující jejich ochranu na nìkolik dal�íchlet.  Pøitom  bylo  zji�tìno  po�kozenímnohých pí��al i dal�ích souèástí slo�itéhovarhanního stroje.Po  dùkladné  oèistì  stovek  souèástívarhan,  zaèali  pracovníci  nástroj  opìtsestavovat. Byly pøitom opraveny po�ko­zené a opotøebované díly. Velmi dùle�itou,nároènou  a  koneènou  fází  opravy  bylonaladìní celého varhanního nástroje.  Ji�  v  prùbìhu  opravy  bylo  zøejmé,  �enástroj bude mít mnohem silnìj�í, jasnìj�ía krásnìj�í zvuk. Jeho hra je ji� dnes poukoèení  oprav  varhan  ozdobou  boho­slu�eb,  ale  i  koncertù  �pièkovýchvarhanních  umìlcù,  kteøí  jsou  zvyklík nám do Borovan opakovanì pøijí�dìt.Celkové náklady na opravu èinily 201 650Kè, z èeho� dotace byla ve vý�i 171 403Kè (85%).

Mgr. Petr Plá�ilAdministrátor borovanské farnosti

Historické  památky  jsou  spolus  výjimeènì  zachovalou  pøírodounejvìt�ími poklady novohradské krajiny.Je  proto  úkolem  v�ech  vlastníkùhistorických  objektù  vìnovat  pozornostjejich  údr�bì  v  souladu  se  zásadamipamátkové péèe.

Jednou  z  takových  památek  je  i  budovabarokní  fary  na  Dobré  Vodì,  naprotipoutnímu  kostelu  Nanebevzetí  PannyMarie.  Fara  byla  postavena  z  rozhodnutíAlberta Karla Buquoye  v  roce 1719,  kdypoutní  místo  za�ívalo  bouølivý  rozvoj  aproudily  sem  ka�doroènì  desetitisícepoutníkù  z  èeských  zemí,  Rakouska  iNìmecka.Od  pádu  �elezné  opony  sem  opìtpøicházejí poutníci z Èeska i z blízkého èivzdálenìj�ího  zahranièí,  aby  uctili  PannuMarii a pøedlo�ili jí své prosby, které zdetolikrát  v  minulosti  byly  vysly�eny.Obnovenému  zájmu  poutníkù  ov�em  u�pøestal  postaèovat  servis,  který  je  zdek dispozici. Chrám bude mo�né zpøístupnitteprve  s  trvalou  pøítomností  sesterz  Rodiny  Panny Marie  v  poutním  areálu.Pro tento úèel byla vybrána právì budovabarokní  fary,  která  je  zapsanou  kulturnínemovitou památkou.Jedním  z  hlavních  faktorù,  negativnìovlivòujících stavební stav fary, je zemnívlhkost.  Eliminovat  ji  lze  zejménavenkovními  drená�emi,  systémemprovìtrávaných  podlah  v  pøízemí  asanaèními  omítkami.  Rozhodli  jsme  seproto  po�ádat  o  pomoc  Místní  akènískupinu Sdru�ení Rù�e, která v roce 2008vyhlásila  jako  jednu  z  podporovanýchaktivit  také  Podmínky  pro  ochranu  arozvoj kulturního dìdictví venkova. Získali

jsme podporu ve vý�i 489.748 Kè a nynímù�eme s radostí konstatovat, �e prácebyly  úspì�nì  provedeny  a  podledohodnutého harmonogramu dokonèenydo  poloviny  kvìtna  2009.  Po  odvlhèenínyní následuje stavební rekonstrukce, najejím�  konci  bude  fara  splòovatpo�adavky na trvalé bydlení sester.Ze srdce dìkujeme MAS Sdru�ení Rù�e aStátnímu  zemìdìlskému  intervenènímufondu za poskytnutou pomoc. V�em, kteøípomáhají,  vypro�ujeme  hojnost  Bo�íhopo�ehnání  a  ochranu  Panny  Marie.Celkové náklady na rekonstrukci budovyèiní 699 641 Kè, z èeho� dotace byla vevý�i 489 749Kè (70%).

Ludvík Lo�ekØímskokatolická farnost

Oprava barokních varhan v kostele Nav�tíveníPanny Marie v Borovanech

Odvlhèení barokní fary na Dobré Vodì

Budova fary na Dobré Vodì

Tak,  jako  dìvèata  z  èeské  vesnicev rumunském Banátu, peèovaly o drobnésakrální  stavby  na  svých  pozemcích  èiv blízkém okolí mo�ná je�tì na�e babièky.Mnoho se ale zmìnilo. Vlastnické vztahy,vazba lidí ke krajinì i k místu, kde �ijí.Drobná  sakrální  architektura  je  chara­kteristickou  souèástí  na�í  krajiny  a  jena�ím kulturním dìdictvím. Jako taková sizasluhuje  nejen  na�i  pozornost,  alepøedev�ím péèi.Jen  na  Borovansku  jsme  v  roce  2005zaevidovali  kolem  �edesáti  køí�kùkovaných, litých èi tepaných, bo�ích muka  kaplièek  návesních,  síòových  ivýklenkových. Pí�u  kolem, proto�e zjistitpøesný poèet je takøka nemo�né. Nìkteré

je�tì èekají povalené na svoji  renesanci,nìkteré se mo�ná nedoèkají, mnoho  jichbylo po 2. svìtové válce znièeno, nové seobjevují v místì ne�tìstí,  zejména podélsilnic�.Drobná  sakrální  architektura  k  námpromlouvá  jakousi  domáckostí  apøívìtivostí.  Autory  tìchto  stavebzøídkakdy byli profesionálové, stavitelé aarchitekti.  Venkovský  zedník  ­  v�eumìl,ovlivnìn architekturou dùvìrnì  známého

kostela,  umístil  do  krajiny  sesamozøejmým  citem  drobnou  stavbièku,která potì�í oko i du�i.Mnoho  tìchto  staveb  má  svùj  pøíbìh,nìkdy  je�tì  uchovaný  v  pamìtistarousedlíkù nebo v místních kronikách,u mnohých je pøíbìh zapomenut. Nadáleale  zùstávají  otisky  nadìje,  lásky  i  víry,nebo i báznì na�ich pøedkù v krajinì.Mnoho  sakrálních  staveb  dnes  nemákonkrétního  vlastníka  a  tak  se  o  jejichobnovu a údr�bu starají místní nad�enci,spolky, církev i obce.  Vedle vlastních sil azdrojù  mnohdy  vyu�ívají  i  nejrùznìj�ívnìj�í  zdroje,  a�  u�  se  jedná  o  sbírkydrobných  dárcù,  dotace  krajské  státní  ievropské, èi peníze nadací.Díky  sbírce  mezi  èeskými  i  rakouskýmifarníky  byl  opraven  zpustlý  kostel  vCetvinách,  díky  grantovému  programuJihoèeského  kraje  a  Programu  obnovyvenkova je ka�doroènì opraveno v na�emregionu více ne� desítka køí�kù a kaplièek.Ochrana  a  rozvoj  kulturního  dìdictví  jesouèástí  strategie  MAS  Sdru�ení  Rù�e,proto mù�eme na  opravu  a  nové  vyu�itísakrálních  staveb  mù�eme  vyu�ít  iprostøedky z Programu rozvoje venkova.Pøeká�kou  v  èerpání  nìkterých  dotacíbývají ale právì nejasné vlastnické vztahyk  té  které  stavbièce.  Ty  ostatnì  nejsouèasto  ani  zaneseny  v  katastrálníchmapách.  Zde  obce  mohou  veøejnouvyhlá�kou oznámit nález vìci a pokud sevlastník v zákonem dané lhùtì nepøihlásí,pøipadá  vìc  do  vlastnictví  obce  podle  §

135 Obèanského zákoníku.  Pak jim u� nicnebrání v  tom se o køí�ek nebo kaplièkustarat jako o svou.Na�e místní akèní skupina má také zájemspolupracovat  na  dal�í  obnovì  iinterpretaci  místního  dìdictví  sakrálníarchitektury  v  krajinì  se  v�emi  zájemcijak v  rámci  svého území,  tak  i  s dal�ímimikroregiony.  Máme  zájem  takéspolupracovat s odborníky a spolu s nimiposkytovat  pomoc,  radu  i  vzdìlání  tìm,kteøí o tyto památky peèují a obnovují jea� u� z pozice svého zájmu, èi zamìstnání.

Zuzana GuthováMana�erka MAS Sdru�ení Rù�e

http://mas.sdruzeniruze.cz

...  U  nás  na Gerniku  se  svobodný  holky  starají  o  køí�ky,  který  tady máme. Mámevystavenou kaplièku z kamenù hned vedle hospody. Vevnitø  je velká socha sv. Jána.Na tom sv. Jánu je na zdi výklenek pro sochy, tam je socha sv. Jána. A. nahoøe je køí�.Kaplièku má na starosti Josefína �rámková. Dycky ve òákej svátek tam uklízí a okolozametá. A já mám taky na starosti køí�. Jak se jede do polích. Já ho mám na starostis Bárou Beránkoj. Na ten køí� pleteme vìnce a tam vokolo to dycky skopáme a tamnasázíme kvìtiny...Josefína Nedvìdová, (J. Svoboda, 2004: Gernický �kolní kalendáø,   slohové práce, Banát)

Kaplièka Barborka, Borovany(pùvodní stav a její obnova)

Obnovéné kaplièky v Bukové

Kostel Narození Panny Marie v Cetvinách bylobnoven díky Èesko­nìmeckému fondu bu­doucnosti a farním sbírkám (1995) a (2000)

Kaplièku sv. Marka vyvracela v blízkosti rostoucílípa (r. 2008 byla pøesunuta a obnovena)

Kostel Panny Marie Dobré v pohoøí na �umavìse své obnovy nedoèkal (zøítil se 30.5.1999)

Obnova kaple v Pìèínì ­ pùvodní stav, pøeddokonèením a hotová rekonstrukce

http://mas.sdruzeniruze.cz

Poèátkem  dubna  se  na  farmì  u  Pínuv Dluho�tích se�lo asi 12 chovatelù koníz  regionu Sdru�ení Rù�e,  aby  zhodnotilimo�nosti hippoturistiky v na�em regionu.Jednání  se  zúèastnila  také  paní  Ing.Milena  Adrlová,  iniciátorka  projektuJihoèeské hippostezky i hosté z blízkéhoRakouska.  Na�ím  regionem  procházípouze  krátký  úsek  koòské  stezky  zTrocnova kolem Borovan. Shodli jsme sena  tom,  �e  vyznaèení  dal�ích  stezek  azejména  jejich  propojení  na  souèasnéstezky za hranicemi regionu i v Rakouskuby  mohlo  být  velkým  pøínosem  prochovatele  koní,  majitele  stanic  a  vneposlední øadì pro náv�tìvníky regionu.

O vyu�ívání  jezdeckých  stezek  v  na�empohranièí  je  velký  zájem  jak  unìmeckých, tak u rakouských jezdcù.Spoleèné  jednání  zahájila  paní  MilenaAndrlová  pøedstavením celého projektu.Projekt  na  rozvoj  koòské  turistiky  vÈeské  republice  se  zrodil  na  podzim2003,  kdy  probìhlo  celostátní  pracovnísetkání více ne� 30ti zájemcù o koòskouturistiku  na  Chatì  pod  Kletí.  Zde  do�lo

k  výmìnì  zku�eností  a  sbìru  prvníchkontaktù na majitele koní a stanic.O  první  výsledky,  vytvoøení  základního�know how�, byl mimoøádný zájem jak vÈeské  republice,  tak  i  v  zahranièí  a  taknavazující  projekty  na  sebe  nenechalydlouho  èekat.  Vzniklo  také  obèanskésdru�ení  Turistika  na  koni  pøi  Klubuèeských  turistù  (KÈT)  Jihoèeského kraje.V celém kraji je dnes do práce na projektuzapojeno nìkolik desítek spolupracovníkù,kteøí  vyhledávají  a  znaèí  stezky.V projektu je zapojeno také více ne� 120stanic  jezdecké  turistiky  �  ubytovacíchmíst  pro  jezdce  a  konì.  Dnes  u�  jev Jihoèeském kraji vyznaèeno kolem 500km  stezek  a  vybudováno  pøes  padesátúvazi�� pro bezpeèné uvázání koní podélstezek a u stanic.Pro  realizaci  jezdeckých  stezek  bylazvolena praxe fungující ji� 120 let v rámciKlubu  èeských  turistù  pøi  vytváøenísystému  znaèených  stezek  pro  pì�íturistiku. Po vytipování trasy vhodné provedení  stezky  je  tøeba  vyhledat  v�echnymajitele  èi  nájemce  trasou  dotèenýchpozemkù a po�ádat je o písemný souhlass vyznaèením stezky na svém pozemku.Vlastní znaèení se v souladu s metodikouKÈT  provádí  ètvercovými  znaèkami(10x10  cm),  v  jejich�  støedu  je  barevnýterèík  o  prùmìru  6  cm.  Velkou  výhodouzejména pro udr�itelnost znaèení je to, �eúdr�bu  znaèení  jezdecké  stezky  vèetnìfinancování pøebírá Klub èeských  turistù.První  údr�ba  se  provádí  1  rok  povyznaèení  stezky.  Dal�í  údr�ba  znaèenístezky se následnì provádí v�dy jednou za3 roky.Velmi  propracovaný  systém  stezekfunguje také v Horním Rakousku v oblastiMühlviertel. V Dolním Rakousku se systémvytváøí,  a  to  prostøednictvím  organizaceLandesverband  für  Reiten  und  Fahren  inNiederösterreich  a  dal�ích  obèanskýchsdru�ení.Na  rozdíl  od  Èeské  republiky,  kde  jeturistika  na  koni  pova�ována  za  aktivitucestovního  ruchu,  v  Rakousku  je  kladendùraz na mo�nost hospodáøského pøínosutéto aktivity pro zemìdìlce. U nás je zasena rozdíl od Rakouska velkou výhodou, �eje mo�no  jezdit na koni  takøka po v�ech

veøejných  cestách.  To  je  taképotenciálem pro rozvoj koòské turistiky unás. Pohyb  jezdcù na koních v pøírodì nijakzvlá��  neupravuje  ani  Zákon  o  ochranìpøírody a krajiny. Jediné omezení pohybuvyplývá ze Zákona o lesích, kdy jezdeckéstezky  mohou  být  vedeny  pouze  pocestách, nikoli porostem. Jezdec na konije  pro  zvìø  dokonce  ménì  ru�ivýmelementem ne� pì�í turista nebo cyklista.Dal�í  a  mo�ná  i  hlavní  èástí  na�ehospoleèného setkání byla konkrétní prácenad  mapou,  kdy  jsme  spoleènì  seznalostí  terénu  navrhovali  konkrétnísmìry mo�ného propojení.

Dùle�ité je, �e detailnìj�í vyhledání trasyv jednotlivých úsecích si vzali na starostikonkrétní lidé.Díky  setkání  tak  vznikl  podklad  prosestavení  projektu,  který  by  umo�nilvlastní  vyznaèení  stezek  a  jejichpropagaci.  Po ukonèení  jednání  jsme  sepøesunuli  k  paní  Kartákové  do Dluho�tí,která také ji� více ne� 10  let ubytovává�koòské pocestné�.  Tady  jsme ochutnalivynikající domácí sýr a od p. Andrlové sedozvìdìli, jak konkrétnì se postupuje pøiznaèení  stezek.  Nìkteøí  z  nás  si  rovnouza�ádali o prùkaz znaèkaøe.Hlavní smìry �ádoucího propojení mámepøipravené.  Teï  u�  je  tøeba  jen  zajistitprostøedky na práci hledaèù a znaèkaøù ahlavnì na propagaci nových tras.

Zuzana GuthováMan�erka MAS Sdur�ení Rù�e

Ji�  44.roèník  krajské  pøehlídky  loutkaøùzvané  Skupovy  Strakonice  se  konal  vednech 26. � 28. bøezna 2009. Prvé dvadny  patøily  zejména  profesionálnímloutkaøùm, v sobotu vystoupili  se svýmiinscenacemi loutkaøi amatér�tí.Potì�itelné  je,  �e  z  na�eho  regionu  tobyly soubory dva a to Krajánek z Ledenica  Jiskra  z  Borovan.  Poèetní  diváciv hledi�ti mohli  spatøit  dvì pøedstavení,ka�dé  s  odli�ným  zpùsobem  inscenace.Ledeniètí  zahráli  pohádku  z  pera  autoraÈestmíra Mlíkovského �O uèiteli Janovi azakleté  princeznì�  tím,  �e  dali  o�ivnoutdøevìným øezbovaným loutkám i návratukdysi zavrhovaného Ka�párka na scénu.Zajímavé bylo  i  to,  �e  èlenové souboru,který tvoøí vìt�ina mladých, sami loutky

vodí i mluví, co� je velmi nároèné, jak pøinácviku  i  samotném  provedení.Borovanská  Jiskra  uvedla  pohádku  vevlastní  úpravì  dle  pøedlohy  Jiøího  �áèka

�Ka�párek v pekle� klasickým zpùsobembrioletami  na  220  cm  dlouhých  nitích,èemu� se divila i porota, �e je�tì existujesoubor,  který  tuto  �klasiku�  hraje  a  zapøedvedenou  hru  vyslovila  i  pochvalu.Stejnì tak bylo  i pøi hodnocení pohádkyLedenických a dùle�ité je zejména to, �edobøe  mínìné  rady  porotcù  si  souboryberou  za  své  a  dle  svých  mo�nostívyu�ívají  ke  své  práci  pro  potì�enímalých divákù.

Pan Hanzalvedoucí krou�ku Jiskra

(více  se  o  loutkaøské  tradici  v  regionuSdru�ení  Rù�e  doètete  v  pøí�tím  èíslezpravodaje)

�O uèiteli Janovi a zakleté princeznì�

http://mas.sdruzeniruze.cz

�achy v pohybu � tak se nìkdy pøezdívásoftballu  �  høe,  která  v  sobì  spojujeschopnost  kombinatoriky,  rychléhorozhodování, síly i mr�tnosti. Na pøelomu�kolního  roku  a  prázdnin,  ve  dnech  30.èervna  a�  4.  èervence,  budeme  mítmo�nost  shlédnout  ��achy v pohybu�  naevropské úrovni. Softballový klub �ralociLedenice  poøádá  na  novém  høi�tivybudovaném  díky  podpoøe  PRV  (vizstr.5)  významnou  mezinárodní  akci  �Mistrovství  Evropy  juniorù  v  softballu.Samotnou akci organizujeme za podporyJihoèeského  kraje,  mìstyse  Ledenice,Sdru�ení Rù�e, HSBW  a dal�ích sponzorù.Softballový  oddíl  Ledenice  vznikl  pøeddeseti  lety  a  tak  v  rámci  konání  této

významné sportovní akce oslavíme  i  svévýznamné  jubileum.  Je  jen  �koda,  �ez  pùvodnì pøihlá�ených  sedmi  úèastníkùdo  Ledenic  nakonec  dorazí  je  4:Chorvatsko,  Izrael,    Dánsko  a  Èeskárepublika.  Celkem bude  na  novém høi�tiodehráno  16  zápasù,  (finále  probìhnev  sobotu  od  15.00).  Vedle  sportovníhoprogramu  pøipravujeme  i  bohatý  dopro­vodný  program:  slavnostní  zahajovacíceremoniál  doprovázený  ledenickýmiroztleskávaèkami  SHARKS,  støedeèníveèer  bude  celý  v  rytmu  salzys doprovodem ohòové show, ve ètvrtek av  pátek  se  nejen  úèastníci  mistrovstvímohou  tì�it  na  vystoupení  divadelníhosouboru J.K.Tyla z Èeských Budìjovic,

a  koneènì  v  sobotu  oslaví  ná�  oddíldesetileté  výroèí  spoleèenským  veèerems  bubenickou  show,  tancem  a  muzikou.Doufáme, �e program se bude líbit nejenúèastníkùm  mistrovství,  ale  i  místnímz Ledenic i náv�tìvníkùm z blízka i daleka.Podrobný  program  i  prùbì�né  výsledkybudete moci sledovat na www.zraloci.eu.

  Hanka Korèákovávedoucí oddílu

Mìsteèko  Borovany  le�í  obklopenoborovými  lesy  s  bohatým  podrostembrusnice  borùvky.  Sbìr  jejích  plodù  ­borùvek � patøí v kraji k místní tradici, by�tradièních  sbìraèù  stále  ubývá.V minulosti  sbìr  a  prodej  borùvek  patøilk  významným  sezónním  ekonomickýmaktivitám a  je zde stále dost pamìtníkù,kteøí  vzpomínají,  jak  jako  dítky  �koloupovinné podstatnou èást prázdnin  trávilyv  lese  sbìrem  borùvek.  Ty  z  bohat�íchrodin  si  tak  vydìlávaly  na  radovánkymístních poutí, ty z chud�ích rodin pak nanové boty nebo ta�ku do �koly a podobnì.Místní  kuchaøky  stále  znají  recepty  namnoho  borùvkových  dobrot.  Proto,  kdy�pøed lety mìsto pøemý�lelo, co specifickyborovanského  veøejnosti  pøedstavit  anabídnout, byly borùvky a v�e co je s nimispojeno  víceménì  jasnou  volbou.  �e  tobyla volba správná, ukazuje stále rostoucí

zájem o Borovanské borùvkobraní, kterése  zvolna  stává  významnou  gastrono­mickou  událostí  pøinejmen�ím  na�ehomikroregionu, ne­li celého kraje.  Ka�doroènì  narùstá  poèet  úèastníkù,roz�iøuje  se  spektrum  aktivit  i  nabídkadobrot.  V  roce  2008  pro  soutì�  jedlíkùkynutých borùvkových knedlíkù kuchaøkyz místní �koly uvaøily 2000 knedlíkù � jense po nich zaprá�ilo. Napeklo se a navaøilodobrot z témìø 400 kg borùvek, a pøestose zdaleka nedostalo na v�echny zájemce.Proto pro leto�ní rok Informaèní centrum,které celou akci poøádá, poèítá s vlastnímvýkupem alespoò  pìti metrákù  borùvek.Nabídnout  borùvky  k  odprodeji  pøímov  infocentru  na  námìstí  v  Borovanechmù�ete i VY!K  Borùvkobraní  postupnì  byla  vydánaspeciální  borùvková  kuchaøka  a  ka�do­roènì  vychází  borùvkový  kalendáø.V  rámci  Borùvkobraní,  které  v  leto�nímroce  bude  u�  dvoudenní  akcí,  nechybívedle tradièní soutì�e v pojídání knedlíkù,borùvkový  a  øemeslný  jarmark,  nebudechybìt  ani  divadlo  pro  dìti,  folklornímuzika  èeská  i  rakouská  pro  dospìlé,soutì�e,  borùvkový  lékárna,  módnípøehlídka a podobnì.Zaèíná se v sobotu 11.èervence,  programale  vrcholí  v  nedìli,  kdy  zaèíná  u�  10hodin.  Soutì�  v  pojídání  kynutýchborùvkových  knedlíkù  startuje  ve  12hodin  u  �kolní  jídelny  místní  základní�koly.  Zahrádkáøi  zde  najdou  radyodborníka  na  pìstování  kanadskýchborùvek  i  mo�nost  zakoupení  sazenic,

hospodyòky  inspiraci  v  borùvkovékuchaøce  a  rady  kuchaøských  mistrù.Náv�tìvníci se dozvìdí mnohé o  léèivýchúèincích malých modrých bobulek a jejichmagických silách.Hostem  leto�ního  borùvkobraní  jeLiselotte  Rokyta  z  Holandska,  kterázahraje  na  panovu  flétnu  za  doprovodumoravské  cimbálové  muziky  TechnikOstrava.Po  oba  dny  bude  v  provozu  speciálníborùvková  a  staroèeská  hospoda  vzámeckém parku (i s borùvkovým pivem),borùvkové  menu  bude  nabízenov  místních  restauracích  Alf,  Vale�,Borovanský  mlýn,  U  Hofhanzlù  av kavárnì Zámek.Více o programu se dozvíte na webových

stránkách  mìsta  Borovny(www.borovany­cb.cz)

    Zuzana GuthováMana�erka MAS Sdru�ení Rù�e

Borùvkové líèení na oblièej

http://mas.sdruzeniruze.cz

Pokud máte  rádi  pøírodu  Novohradskýchhor a také konì, rozhodnì si nenechte ujítdistanèní  dostihy,  které  poøádá  jezdeckýklub Paseky 5. záøí asi od 8.00 do 17.00.Jedná  se  o  u�  4.  roèník  vytrvalostníhozávodu na koni, který je dlouhý 30, 50, 70nebo a� 90 km. Start i cíl je v Pasekách ufarmy  pana  Roberta  Blí�ence,  nadDlouhou Stropnicí.Já  jsem  závody  poprvé  nav�tívilav loòském roce. Doufala jsem, �e uvidím

krajinou  tryskem  projí�dìjící  skupinkyjezdcù,  tak  jak  to  znám  z  filmovýchwesternù.  Jaké  bylo  moje  pøekvapení,kdy�  do  cíle  konì  pøicházeli  volnýmkrokem. Jako laik jsem byla pouèena, �ekùò  sice  závodí  na  èas  (resp.  èasovýlimit), ale krátce po dosa�ení cíle musí mítklidný tep. Zále�í tedy víc na tom, v jakécelkové  kondici  kùò  je,  ne�  namomentálním vypìtí sil.

Vedle  spousty  krásných  koní  jsem  naPasekách  u  dobrého  obèerstvení  potkalataké øadu dobrých známých a strávila zdepøíjemné  odpoledne.  Doufám,  �e  letostam potkám i Vás.

Ji�  tøetí  roèník  Ovèáckých  slavností  seuskuteèní  v  nedìli  2.  srpna  2009  vBorovanech. Místem konání bude oblíbenázahrada  v  borovanském  podzámèí  apøilehlý  prostor  chránìné  dílny  Nazaret.Ovèácké  slavnosti  budou  zahájeny  v  9hodin a ukonèeny budou k 16. hodinì. Pøislavnostech bude probíhat trh pøedev�íms místními produkty z Novohradských hor,ale zavítají k nám napø. i výrobci vlnìnéhoobleèení  z  Ro�mberku  nad  Vltavou.Z  domácích  výrobcù  se  mù�ete  tì�it  na

mléèné i masné ovèí a kozí produkty, na�perky, keramiku a dal�í výrobky.Vrcholem  programu  bude  vyhlá�enínejchutnìj�ího sýra z Novohradska, kteréprobìhne  kolem  15.  hodiny.  V  klubovnìNazaretu  bude  pøipravena  ochutnávkasýrù od jednotlivých výrobcù a náv�tìvnícislavností budou moci hlasovat pro sýr dlechuti, vùnì èi pohledu. Zájemci o soutì�z  øad  výrobcù  se  mohou  hlásit  upoøadatele (viz ní�e).Pokusíme  se  také o  rychlostní  soutì� vezpracování  ovèí  vlny.  Celosvìtovì  sepoøádají závody s názvem �Back to back�,tedy ze zad na záda, pøi kterých jednotlivétýmy  soutì�í  o  co  nejrychlej�í  upletenísvetru z ovèí vlny. Má to v�ak jeden velkýháèek  �  vlna  je  je�tì  na  ovèích  zádech.Tým ovèáckých slavností bude skromnìj�ía pokusí se uplést �álu. Vlnu si v�ak budoumuset  zpracovat  od  støihu  po  spøedení.Tým  je  stále  otevøený  pro  pøípadnézájemce, pøedev�ím zdatné pletaøe(­ky).Pestrý  program  bude  také  pro  dìti  asamozøejmì  i  pro  dospìlé.  V�ichni  bezrozdílu  vìku  si  mohou  vyzkou�et  prácis  ovèí  vlnou  �  pøedení  a  filcování,  dálenapø.  výrobu  drobných  keramickýchpøedmìtù.  Pro  náv�tìvníky  budepøipraveno  obèerstvení  a  dobrou  náladudoplní hudba.Ovèácké slavnosti poøádá Rosa, o.p.s. vespolupráci  s  Místní  akèní  skupinouSdru�ení  Rù�e  a  mìstem  Borovany.Leto�ní roèník je souèástí projektu �Rozvoj

trhu s místními produkty�  financovanéhoMinisterstvem �ivotního prostøedí.Akce je stále otevøená pro výrobce sýrù dosoutì�e i pro dal�í výrobce a producenty,kteøí  mají  zájem  se  na  Ovèáckýchslavnostech prezentovat.

Josef Kadubeckadubec@rosacb.cz

387 432 030

http://mas.sdruzeniruze.cz

V sobotu 6.6.2009 ráno byl odstartován +roèník závodu . Tentoden se pøipravilo na start ultra maratonu(78  km),  maratonu  (42  km)  apùlmaratónu  (21  km)  celkem  230závodníkù.  Pro  bì�ce  byla  pøipravenánároèná a velmi èlenitá tra�.Ultra  maratonský  bìh  se  bì�el  nauzavøeném  okruhu,  témìø  pøesnì  napoloviny  rozdìleném  státní  hranicí.Maraton  a  pùl  maraton  startoval  vRakousku a konèil v Èechách na hranicích.Charakter  v�ech  tratí  byl  smí�ený,  bì�civystøídali  povrchy  poèínaje  asfaltem,konèe  bìhem  po  louce,  pøes  zpevnìnécesty a lesní pì�iny.Bì�elo  se  pøes  místa,  kde  kdysi  dávnobývaly  vesnice.  Nejprve  odtud  vysídliliNìmce a pak i Èechy. Není zde zvlá�tnostípotkat  v  lesích  zplanìlé  ovocné  stromy,pøipomínku,  �e  pøed  mnoha  lety  tadybydlel nìkdo, kdo se staral o ovocný sad.Jsou tady i místa, kde uprostøed lesù stojínáhrobky starých høbitovù, osamìlé kaple

V  sobotu  9.  kvìtna  se  konal  ji�  osmýroèník Jízdy pro Rù�i. Jízda zaznamenalajeden dùle�itý rekord, i kdy� bìhem trasyvlastnì vùbec nikdo nezávodil. V minulémroce  pøijelo  na  start  jízdy  pøedborovanskou  radnici,  nebo  se  cestou  po13­ti  obcích,  zapojených  do  Sdru�eníRù�e  pøidalo  k  hlavnímu  peletonu  150cyklistù.  Díky  zvolenému  leto�nímu

Na startu cyklo Jízdy pro Rù�i

dávám pøednost  terénùm pøed silnicí. U�jsem  kdysi  jeden  maraton  vyhrála,  alevítìzství  na  Silva  Nortica  Runu  si  cenímvíc. Poøadatelé pøipravili závod skvìle pov�ech stránkách, moc jim dìkuji."Bì�ci  a  bì�kynì  si  hlavnì  pochvalovalipoèasí,  které  bylo  pro  bìh  tohoto  tipunaprosto  ideální,  perfektní  organizaci,obèerstvení  na  ka�dém  5.  km  a  hlavnìpøíjemnou, pøátelskou atmosféru, která senedala  srovnat  s  komerèními  závody  vemìstech.Takto  organizaènì  nároèný  závod  by  senedal  realizovat  bez  ochoty  a  pomocimístních  obyvatel.  Organizátoøi  závodumoc dìkují v�em obyvatelùm mìst a obcí,kterými  závod  vedl,  masérùm  aroztleskávaèkám. Úspì�ný prùbìh závodua  velký  ohlas  a  zájem  závodníkù  ifanou�kù  je  pøedzvìstí  zalo�ení  tradicemaratonského  bìhu  v  Novohradskýchhorách pro dal�í roky.Pro  více  informací  nav�tivte  internetovéstránky závodu www.silvarun.eu.

Franti�ek JelínekSpoluorganizátor závodu

a  základy  zaniklých  statkù.  Tenhle  krajza�il  desetiletí  krutých  lidských  tragédií.A  neztratil  nic  ze  svého  mimoøádnéhopùvabu.  V�ichni,  kdo  ho  nav�tíví,  sesklánìjí v ú�asu nad tím, jaká nádhera sev tom zapomenutém koutì Èech skrývá.Na èeské stranì byla tra� vesmìs pøírodnía  kopcovitá.  Po  cestì  bì�ci  spatøilinìkteré  z  výrazných  pamìtihodnostíkraje. Jedna z obèerstvovacích stanic bylana kozí farmì, co� byla trochu atrakce azpestøení  pro  ultra  maratonce.  Narakouské stranì zase bì�ce èekala krásnáatmosféra  podhorských  vesnic  vkombinaci s kapitálními lesy.Start a cíl byl v objektu bývalé celnice nahranièním pøechodu Nové Hrady. Bylo toponìkud symbolické, �e perfektní závod,který  má  za  úèel  spojit  kraje  násilnìrozdìlené,  mìl  zázemí  právì  natakovémto místì. Bývalá celnice poskytlabì�cùm  výborné  zázemí,  start  a  cíl  bylpod støechou, v objektu sprchy,  toalety,krásné  �atny,  prostì  v�echno.  V  tém�eareálu byl pøipraven i veèírek po závodì.S  hodinovým  pøedstihem  v  ultramaratonu  zvítìzil  Dan  Orálek  (èas5:53:1,35)  a  z  �en  byla  nejrychlej�íPavlína  Procházková  (èas  8:25:40,9).Kvalitní  byl  také  maraton.  Startrakouského  mistra  Evropy  v  triatlonuAlexe  Frühwirtha  i  jeho  èas  2:51:21,7hovoøí za v�echno. Rakouský svìtobì�níkne�etøil  slovy  chvály  na  adresupoøadatelù,  kteøí  podle  nìj  vybraliskvìlou  tra�.  Trochu  mu  vadila  maládivácká  kulisa  ­  snad  se  zájem  zvý�í  vdal�ích  letech.    Tra�  si  pochvalovalarovnì�  �enská  vítìzka  maratonu  Dá�aKubrová:  "Já  závodím  dlouho  a  èasto,

abnormálnì vitálního kolegy z klubu Pøá­tel  �lapacího  kola  (P�K),  jsme  ji�  zvyklí.Proto  uvedu  je�tì  významnìj�í  rekordjízdy,  který  vytvoøila  �estiletá  �árkaPohanková ze Zahradní ulice, která samaujela (v doprovodu svého otce) z Borovana� do �áru, to je celkem 23 km !K rekordùm je asi mo�né pøièíst i opravduideální  poèasí,  i  kdy�  zatím  nám  nikdyv minulosti pøi jízdì nepr�elo, dokonce anina  svátek  svaté  �ofie!    Ji�  tradièní  bylomilé pøijetí v projí�dìných obcích, které sevìt�inou  pøedhánìly  v  pohostinnosti.Tradièní  bylo  i  drobné  poho�tìní  odSdru�ení Rù�e, která darovala také prémiiúèastníkùm  ­  50  katalogù  turistickýchzajímavostí a skanzenù v ÈR.Stále  rostoucí  poèet  úèastníkù  Jízdy  proRù�i  dosvìdèuje  jejich  spokojenost,kterou  nepokazí  ani  pøípadný  drobnýnedostatek. Zásluhu na tom mají v�echnynav�tívené obce  i  sponzor akce Sdru�eníRù�e.

       Josef Malíkodpovìdný za akci

termínu  se  øada  pravidelných  úèastníkùjízdy omluvila, a proto jsem pøedpokládalúèast ni��í a� o 30 jezdcù. O to bylo vìt�ímé pøekvapení, �e letos nás jelo 179! Jezajímavé,  kdo  a  odkud  pøijel.  Tradiènìnejvíce pøijelo z Borovan a jejich místníchèástí  �  83!    Z  Èeských  Budìjovic  33,z Ledenic 13, z Ole�nice 12, z TrhovýchSvinù 8, ze Srubce 7, z Miletína u Li�ova4, z Tøebonì a Èeského Krumlova po 3,po 2 ze Strá�kovic,  Zlivi, �áru a SvatéhoJana nad Mal�í a po jednom z JindøichovaHradce,  Vele�ína,  Kaplice,  Lni�tì  aNových Hradù. Mimo uvedené  jezdce seje�tì  nìkolik  dìtí  vezlo  u  tatínka  nasedaèce a i zde vytvoøila rekord nejmlad�íúèastnice  ­  jedenáctimìsíèní  sleènaz Èeských Budìjovic. Rekordní byl  i vìknejstar�ího  úèastníka  AntonínaKopeckého  z  Borovan  ­  83  rokù,  kterýopìt  ujel  nejen  v�ech  80  km,  alev posledních kopcích ukazoval záda svýmpadesátiletým kolegùm. Upøímnì øeèeno,na  mimoøádnou  výkonnost  na�eho

Spoleènì dosáhneme více

Start závodu Silva Nortica Run

Vítìz  ultra maratonu Dan Orálek (èas 5:53:1,35)

http://mas.sdruzeniruze.cz

. Tento informaèní materiál vydává Místní akèní skupina Sdru�eníRù�e za úèelem informování obyvatel a v�ech subjektù zapojených do regionu Sdru�ení Rù�e v nákladu 3000 výtiskù.  Zpravodajje evidován  pod èíslem MK ÈR E 18874 (ze dne 20.3.2009). Ti�tìno na recyklovaném papíøe v tiskárnì Java Tøeboò.

 MAS Sdru�ení Rù�e, �i�kovo námìstí 107, 323 12 BorovanyKonktaktní údaje: tel. 386 327 055;  Mgr. Helena Kujanová, kujanova.h@centrum.cz

Inzeráty posílejte na kujanovah@seznam.cz, nebo volejte na 777 084 601. Pøí�tí èíslo vyjde  20. øíjna 2009, dal�í 20. února 2010.Uzávìrka pro inzeráty je do 10. dne daného mìsíce.

­  vlastní  grafické  zpracování  (napø.  jpg,  pdf),  pokud  není  vlastní  grafické  zpracování,  prosíme  o  zaslání  textu  (pdf,  doc)a samostatných obrázkù (formát napø. jpg.)

Propagujte svoje slu�by na stránkách regionálního zpravodaje MAS!Zpravodaj vychází 3 x roènì v nákladu 3 000 ks a je distribuován do v�ech 23 obcí Sdru�ení Rù�e.

Ceník inzerce: celá stránka 4 000 Kè, 1/2 stránky 2 000 Kè, 1/4 stránky 1 000 Kè, atd.

Prostøedky získané z inzerce budou vyu�ity na tisk dal�ího èísla zpravodaje a jeho plo�nou distribuci v rámci mikroregionu Sdru�ení Rù�e.

�i�kovo námìstí 107323 12 Borovanytel. 386 327 055

·   Příprava projektů

·   Zpracování projektových žádostí

·   Administrace projektů

·   Komunitní plánování – veřejná prostranství a hřiště,

interpretace místního dìdictví, tvorba vize komunity

500 Kè(1/8 stránky)

250 Kè(1/16 stránky)