110
Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií ZPRAVODAJE MĚST A OBCÍ NA BRNĚNSKU CHARAKTERISTIKA MEDIÁLNÍ KRAJINY Bakalářská diplomová práce ANETA ŠEDÁ Brno 2009
Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií
ZPRAVODAJE MĚST A OBCÍ NA BRNĚNSKU
CHARAKTERISTIKA MEDIÁLNÍ KRAJINY
Bakalářská diplomová práce
ANETA ŠEDÁ
Brno 2009
Poděkování
Děkuji tímto vedoucímu bakalářské práce panu Mgr. Jaroslavu Čuříkovi za ochotu při
konzultacích, odborné rady a podnětné připomínky. Dále děkuji paní Mgr. Heleně Sedláčkové
za příjemný rozhovor a podělení se o cenné zkušenosti, slečně Mgr. Magdaleně Černé za totéž
a panu Ing. Vlastimilovi Čevelovi za informace vycházející z celoživotní praxe.
2
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím pramenů
a literatury uvedené v bibliografii.
V Brně, 27. května 2009
......................
3
OBSAH ÚVOD ...................................................................................................................................................................... 6
1 TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................................................ 7
1.1 ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE .................................................................................................................................... 8 1.1.1 Regionální versus lokální ...................................................................................................................... 8
1.2 ZPRAVODAJ JAKO SOUČÁST LOKÁLNÍCH MÉDIÍ ........................................................................................................ 10 1.2.1 Funkce lokálních periodik ................................................................................................................... 12
1.3 ŽURNALISTIKA OBECNÍCH A MĚSTSKÝCH ZPRAVODAJŮ ............................................................................................. 13 1.3.1 Problémy redakční práce ve zpravodaji .............................................................................................. 14 1.3.2 Specifika žurnalistiky zpravodajů ........................................................................................................ 16
1.4 PRÁVNÍ UKOTVENÍ RADNIČNÍCH PERIODIK ............................................................................................................. 18 1.4.1 Ústavní zakotvení ................................................................................................................................. 18 1.4.2 Samospráva, komunální zákony ........................................................................................................... 19 1.4.3 Radniční periodika a tiskový zákon ..................................................................................................... 20 1.4.4 Další právní normy a předpisy ............................................................................................................. 21
1.5 RADNIČNÍ NOVINY BEZ CENZURY – OŽIVENÍ, O.S. ................................................................................................... 21 Otevrete.cz je součást projektu Právo na informace Otevřené společnosti, o.p.s. Cílem projektu je podporovat občany ve schopnosti účinně se uplatnit ve veřejných záležitostech, a to zejména uplatněním práva na informace, schopností zapojit se do rozhodování veřejné správy, kultivovat oblast otevřenosti rozhodování (požadovat např. aby byly k disposici obsažné záznamy o důležitých rozhodnutích) a též se umět bránit neoprávněnému omezování práva šířit informace. Cílem je také prohloubit motivaci k tomuto uplatnění práv (http://www.otevrete.cz/index.php?akce=clanek&id=332). ................................................. 24
2 PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................................................................... 24
2.1 CHARAKTERISTIKA MEDIÁLNÍ KRAJINY NA BRNĚNSKU ............................................................................................. 25 2.1.1 Výběr vzorku a proměnných ................................................................................................................. 25 2.1.2 Definice proměnných a hodnot ............................................................................................................ 26 2.1.3 Brněnsko – současný stav ..................................................................................................................... 27 2.1.4 Stav na Brněnsku – přehledová tabulka .............................................................................................. 27 2.1.5 Vyhodnocení tabulky ............................................................................................................................ 32
2.2 ANALÝZA VYBRANÝCH ZPRAVODAJŮ .................................................................................................................... 37 2.2.1 Metody .................................................................................................................................................. 37 2.2.2 Výběr vzorku ........................................................................................................................................ 38 2.2.3 Zkoumané kategorie ............................................................................................................................ 39 2.2.4 Analýzy, případové studie .................................................................................................................... 42
2.2.4.1 Šlapanický zpravodaj (5/08, 6/08, 1/09, 2/09) ............................................................................................... 42 2.2.4.2 Tišnovské noviny (1/09, 2/09, 3/09, 4/09) ................................................................................................... 44 2.2.4.3 Rosice u Brna (1/09, 2/09, 3/09, 4/09) ........................................................................................................... 47 2.2.4.4 Modřický zpravodaj (12/08, 1/09, 2/09, 3/09) ................................................................................................ 49 Modřice mají přibližně 4 tisíce obyvatel a od roku 1994 jsou městem. Leží v těsném sousedství Brna u výpadovky na Vídeň a patří pod vyšší správní celek Šlapanice. Vydávání měsíčníku „Zpravodaj Modřice“ bylo zahájeno po komunálních volbách koncem roku 1990. ................................................................................................................... 49 2.2.4.5 Hrušovanský zpravodaj (2/08, 3/08, 4/08, 1/09) ........................................................................................... 52 2.2.4.6 Zpravodaj obce Veverská Bítýška (duben 08, červenec 08, říjen 08, leden 09) .............................................. 54 2.2.4.7 Nedvědický zpravodaj (červen 08, září 08, prosinec 08, březen 09) ............................................................. 56 2.2.4.8 Zpravodaj obce Moravské Knínice (číslo 11/08, 12/08, 1/09, 2/09) .............................................................. 58 2.2.4.9 Kovalovický zpravodaj (2/08, 3/08, 4/08, 1/09) ............................................................................................ 60
2.2.5 Shrnutí výsledků ................................................................................................................................... 61
3 DISKUZE ............................................................................................................................................................ 67
3.1 DISKUZE K PROBLEMATICE ŽURNALISTIKY ZPRAVODAJŮ ........................................................................................... 67 3.2 DISKUZE K PRVNÍ ČÁSTI PRAKTICKÉ ČÁSTI PRÁCE – POPIS SOUČASNÉHO STAVU NA BRNĚNSKU ...................................... 69 3.3 DISKUZE K ANALÝZE VYBRANÝCH ZPRAVODAJŮ ...................................................................................................... 70 3.4 TÉMATA K POZDĚJŠÍMU VÝZKUMU ........................................................................................................................ 71
ZÁVĚR .................................................................................................................................................................. 74
POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................................................................. 76
JMENNÝ REJSTŘÍK ......................................................................................................................................... 79
4
SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................................................. 79
SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................................... 80
SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................................................................... 80
SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................................ 80
GRAF Č. 1 - POŘADÍ PODLE SOUHRNNÉHO INDEXU CENZURY (O.S.OŽIVENÍ) ... STR. 23 ......... 80
ANOTACE, KLÍČOVÁ SLOVA ......................................................................................................................... 80
KLÍČOVÁ SLOVA ............................................................................................................................................... 81
PŘÍLOHA A ......................................................................................................................................................... 83
PŘÍLOHA B .......................................................................................................................................................... 88
PŘÍLOHA C ........................................................................................................................................................ 95
PŘÍLOHY D-L – TITULNÍ STRANY ZPRAVODAJŮ .................................................................................... 98
5
ÚVODVítání jara v naší obci. Slovo starosty o kanalizaci. Naši jubilanti. O vyhlášce upravující
volný pohyb psů. Rozpočet na rok 2009 v našem městě. Články, kde čtenáři najdou nejbližší
informace ze svého bydliště. Články, které jsou amatérské, občas naivní, neformální, proti
zásadám běžné žurnalistiky. Články, které mají lidé rádi, které píší oni sami a které je sbližují.
Texty, které se objevují v obecních a městských zpravodajích.
S těmito tiskovinami se setkává téměř každý občan České republiky. Radnice a obecní
úřady je vydávají, aby občana informovaly o dění v obci. Alespoň by to tak mělo být,
zpravodaje jsou totiž financovány z obecního rozpočtu. Měly by tedy mít smysl, funkci, měly
by poskytovat prostor všem občanům nejen informace získat, ale také se o ně podělit.
Prozatím zůstane stranou, zda se to tak děje či ne, na tuto otázku by měla práce taktéž
částečně odpovědět. V každém případě jde o zajímavé žurnalistické a mediálně-vědní téma,
které doposud nebylo dostatečně prozkoumáno. Přestože zpravodaje vstupují do
života většiny obyvatel, zůstávají odbornou veřejností i legislativními opatřeními opomíjeny.
Tato skutečnost vedla k výběru tématu. Dalšími důvody bylo osobní zaujetí a poptávka po
materiálu, který by umožnil i lidem z praxe srovnání s ostatními zpravodaji, a to v rovině
obsahové, formální a také obecné napříč okresem Brno-venkov.
Čeho chce práce dosáhnout? Předně by to mělo být, jak je z názvu patrné, zmapování
mediální krajiny radničních periodik na Brněnsku. Neodmyslitelnou částí je tedy přehled,
který zachycuje situaci okresu1, a analýzy obsahu a formálních náležitostí vybraných
zpravodajů. Avšak při podrobnějším studiu těchto tiskovin, problematiky, při rozhovorech
s odborníky a s lidmi z praxe nelze pominout ani reflexi, která jde za hranici pouhého popisu
stavu a věnuje se aktuálním problémům. Ta však bude jen okrajová a zpracovaná především
formou doporučených témat k pozdějšímu výzkumu. Práce se tedy omezuje na prvotní exkurz
do problematiky radničních periodik.
Protože neexistuje dostatek odborné literatura, která by se tomuto tématu věnovala,
považuji i nahlédnutí do problematiky za přínosné, za sondu do žurnalistiky zpravodajů.
Vycházím přitom z primárních dokumentů – ze zpravodajů, z rozhovorů s lidmi, kteří se této
činnosti věnují, a ze základní teorie, která se věnuje lokální žurnalistice. Následující popis
současného stavu, zmapování mediální krajiny a závěrečnou analýzu vybraných zpravodajů
a aktuálních problémů lze považovat za impuls, který by podnítí odbornou veřejnost k reakci.
Navázat by mělo zkoumání podrobnější, které by se věnovalo konkrétním problémům, 1 I když oficiálně administrativní členění České republiky na okresy zaniklo s reformou územní správy k 1. lednu 2003, pro statistické účely bývá těchto územních jednotek stále užíváno. S tím se ztotožňuje i celá práce, proto budu užívat pro vyhraničené území název okres Brno – venkov.
6
vztahům mezi statistickými daty o zpravodajích, které jsou v praktické části práce a podobně.
Nástin takových témat je uveden v závěrečné diskuzi.
1 TEORETICKÁ ČÁST Protože není mnoho relevantní odborné literatury, která by popisovala žurnalistiku obecních
a městských zpravodajů, musí práce hledat zdroje informací jinde – v praxi. Na úvod celé
práce i teoretické části je nutné zmínit, o jaké zdroje se jedná. Součástí práce, jako přílohy
A až C, jsou rozhovory s lidmi, kteří mají se zpravodaji bohaté zkušenosti. Všichni tři
oslovení se zpravodaji věnují intenzivně. Vybrány byly osoby, které mají tuto činnost jako své
zaměstnání, koníček i oblast odborného zájmu. Jedním z kritérií výběru respondentů bylo
právě podchycení různých typů lidí, kteří se zpravodajům věnují.
Helena Sedláčková je šéfredaktorka Kohoutovického kurýra, ale hlavně se zpravodajům
věnuje patnáct let. Připravuje odborný seminář pro redaktory zpravodajů měst i obcí,
sesbírala velké množství materiálů z celé České republiky. Systematizuje své poznatky a má
možnost zobecňovat, protože se studiem zpravodajů zabývá denně. Je to předmět její výukové
činnosti. Sedláčková vystudovala žurnalistiku a mediální studia, což jí dává i patřičný
teoretický základ pro zkoumání zpravodajů.
Magdalena Černá se v oblasti zpravodajů pohybuje krátce. Má ale za sebou zkušenosti
z práce v denním tisku, vystudovala obor mediální studia a žurnalistika. Zajímavé je, zda
taková mladá novinářka pohlíží na zpravodaj jinak, zda má nějaké jiné cíle než zkušený
redaktor podobných periodik apod. Předpokladem bylo, že mladý člověk, který v oboru
začíná, může porovnávat realitu s ideály a dokáže dobře zhodnotit a popsat problémy, se
kterými se musí vypořádávat.
Vlastimil Čevela je předsedou redakční rady Modřického zpravodaje. Od mládí (šedesátá
léta) byl v redakční radě podnikových časopisů. Psaní a lokální žurnalistika je jeho velkým
koníčkem, působí tedy na amatérské úrovni. Tato činnost v měsíčníku, která je časově
náročná, ho těší, není za ni honorován. Je to další typ člověka, který má v tomto odvětví
specifické zkušenosti a hlavně osobitý pozitivní přístup k amatérské žurnalistice.
7
Při odvozování společných charakteristik žurnalistiky zpravodajů i později v dalších
částech práce bude tedy odkazováno na tyto rozhovory a na odbornou literaturu o lokální
žurnalistice.
Rozhovory byly koncipovány tak, pokud to šlo, že byl nechán co největší prostor pro
vyjádření tázaného. Pokud to bylo možné (např. hlavně u Heleny Sedláčkové), byly položeny
dotazy, které měly jen směrovat úvahy tázaného.
Forma nestandardizovaného rozhovoru jako získávání dat je v tomto případě vhodnější
než kvantitativní metody jako dotazník nebo standardizovaný rozhovor, a to i přes to, že tyto
rozhovory nebudou součástí žádného uceleného kvalitativního výzkumu. Slouží jen jako
ilustrace a informační zdroj pro teoretickou i pro praktickou část zpravodaje. Výhody této
techniky (flexibilita, volná forma rozhovoru) vzhledem k různorodosti respondentů a cíli
těchto rozhovorů převážily nad potřebou srovnávání, snadného vyhodnocování a vysoké
hodnověrnosti dat, kterou by přinesl např. dotazník (Disman, 2000).
1.1 Základní terminologie Slovo „zpravodaj“ má podle Slovníku spisovné češtiny2 dva významy. Zpravodaj znamená
podle Akademie věd České republiky buď „dopisovatele“, nebo „noviny“. Jako příklad užití
uvádí slovník „vydávat podnikový zpravodaj, první dva firemní zpravodaje byly hned
rozebrány“. Teorie žurnalistiky však význam slova jako „noviny“ opomíjí. Barbora Osvaldová
a kolektiv (Osvaldová, 2007) zmiňuje v Praktické encyklopedii žurnalistiky a marketingové
komunikace jen jeden význam, a to: „Zpravodaj – novinář, kmenový pracovník redakce, který
se pohybuje hlavně v terénu, získává informace v místě události a ze svého působení
v určitém resortu, regionu či teritoriu zásobuje zprávami ústředí...“
Malá encyklopédia žurnalistiky toto heslo neobsahuje.
1.1.1 Regionální versus lokální Mezi těmito dvěma pojmy někteří autoři nevidí rozdíl. Například Koszyk a Pruys 3, hovoří
takto: „Lokální (regionální) tisk je společný pojem pro noviny, které jsou rozšiřované uvnitř
2 Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost : s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. (zpracoval lexikografický kolektiv Ústavu pro jazyk český AV ČR). 2. opr. a dopl. vyd. Praha : Academia, 2001. 647 s. ISBN 8020004939.
3 In Tušer, 1997
8
stejného úzce ohraničeného území.“ Barbora Osvaldová v Praktické encyklopedii
zahrnula jen heslo regionální tisk, který označuje za periodika, která se váží k určitému místu,
odkud čerpají informace a pro jehož publikum jsou určena. Regionální tisk informuje o
událostech, které se v oblasti dějí nebo pro tamní obyvatele mohou mít význam. Regionální
redakce pracují v místě, připravují lokální zpravodajství a publicistiku a zároveň též
zprostředkují zprávy pro příslušnou redakci, např. v hlavním městě... (Osvaldová, 2007).
Zahraniční literatura také občas užívá pojem local a regional jako synonyma. „On
television, regional bulletins are the mostwatched news genre, and local radio stations have
a large following... Chapter 7 opens with a review of the vital place that local media still
occupy in journalism’s mythology. Many regional journalists take special pride in their
work...“4
Tato práce však bude vycházet z dělení podle Tušera (2003). Ten za lokální považuje
média, která se váží k jednomu sídlu – k městu či obci. Regionální jsou podle něj
média zasahující širší oblast okresu, oblasti nebo kraje. Pro názornost následuje přehledné
schéma:
Obrázek č. 1: Rozdělení na lokální a regionální periodika (Tušer, 2003)
Podobné rozdělení z hlediska dosahu používá i Bartošek (Bartošek, 1997). Ten rozlišuje
média na:
4 Vlastní překlad: „V televizi jsou regionální zprávy nejvíce sledovaným zpravodajským žánrem a rádiové stanice je v tom následují... Kapitola 7 začíná přezkoumáním živého místa, které lokální média zaujímají v mytologii žurnalistiky. Mnoho regionálních novinářů je pyšných na svou práci... (Překlad do češtiny uvádím oproti zvyklostem do poznámky, v tomto případ jde totiž o lexikální kontext – jde o termíny „regional“ a „local“ a ne o význam věty)
9
● celoplošná (celostátní)
● regionální
● lokální
Bartošek poukazuje na fakt, že všechna tato média mohou být veřejná nebo interní,
přičemž typický příklad interního periodika jsou firemní noviny.
1.2 Zpravodaj jako součást lokálních médií Ne všechny teoretické poučky o regionální a lokální žurnalistice se dají aplikovat na vydávání
zpravodajů. Tato oblast je natolik specifická, že může splňovat jen některé funkce, které jinak
autoři uvádějí pro ostatní lokální žurnalistiku. Přesto lze teorii o lokálních médiích s drobnými
úpravami použít. Zpravodaje totiž jsou součástí lokálních periodik.
Pro příklad těchto nutných úprav lze uvést teorii Tušera (1995). Ten uvádí následující
společné proměnné lokální a regionální žurnalistiky:
● univerzálnost, polytematičnost obsahu
● novinová forma vydávání
● převaha místních informací (z hlediska příslušnosti adresáta)
● užší teritoriálně (nebo administrativně) vymezená hranice působení
● možnost blízké interakce s publikem
● výrazný podíl mimoredakčních spolupracovníků na tvorbě obsahu
● novinář jako známá osobnost čtenářů na území působení (osobní kontakty)
Všechny společné charakteristiky sedí i pro radniční zpravodaje, až na převažující
novinovou formu. Neobjevila se v analyzovaných zpravodajích v praktické části, ani nelze u
periodik s čtvrtletní a menší periodicitou (která podle zjištění první praktické části převládají)
novinovou formu očekávat. Po zhodnocení dostupných zpravodajů, informací z analýz a po
konzultaci s odborníky (viz příloha A) lze říct, že převládá magazínová podoba zpravodajů
(pevná obálka, křídový papír, barva, fotografie atd.).
Zpravodaj patří k periodikům, která zasahují i ty nejmenší územní jednotky. Přímo se
vážou na konkrétní místo. Může to být město, městys i vesnice, případně i mikroregion.
Autoři (Tušer, Langenbucher) zařazují radniční periodika do druhého nejnižšího stupně
lokálních periodik. Na nejnižším stupni jsou pak sublokální média, která vydávají například
školy, podniky, obvody atd.
10
Obrázek č. 2. Rozdělení lokálních periodik (Tušer, 2003)
Dělení lokálních médií podle počtu obyvatel lokality (Tušer, 2003)
● velká města s počtem obyvatel nad 100 000 – velkoměstské noviny, večerníky
(bývají to většinou deníky)
● středně velká města 20 000-100 000 obyvatel + menší města pod 20 000 obyvatel
– městské noviny (vycházejí týdně až jednou za čtrnáct dní)
● v obcích pod 2000 obyvatel – obecní, místní noviny (mají menší periodicitu –
měsíčníky, čtvrtletníky, občasníky)
Někteří autoři ale zpravodaje do lokální žurnalistiky nezařazují vůbec. Např. Osvaldová se
v hesle o regionální žurnalistice o městských a obecních zpravodajích vůbec nezmiňuje. To
souvisí s polemikou, která zpochybňuje zařazení obecních a městských zpravodajů do
kategorie žurnalistických periodik. Některá odborná veřejnost považuje městské a obecní
zpravodaje za PR tiskoviny, které nesplňují základní požadavky objektivního, žurnalistického
a v tomto případě i veřejnoprávního média (viz dále 1.3.)
Podle Tušera (1995) musíme rozeznávat jak regionálnost a lokálnost územní, tak
i společensko-odbornou. Územní lokálnost je vázaná geograficky, společensko-lokální se váže
k jednomu tématu či k určité skupině lidí, která je spojená i napříč územím – tzn. k různým
církvím, spolkům, politickým stranám, svazům, občanským iniciativám atd. Obecní a městské
zpravodaje spadají do první skupiny, avšak vzhledem k aktuální problematice a diskuzi
ohledně míry vlivu vedení obce bychom v některých případech mohli uvážit i začlenění do
společensko-odborné lokálnosti. V některých obcích je zpravodaj bulletinem vedení obce
11
a politické strany, která má v zastupitelstvu většinu5. Ovšem tato úvaha je povahy ad hoc,
obecně se s tímto zařazením pracovat nedá.
1.2.1 Funkce lokálních periodik Funkce lokálních médií se zásadně liší od funkcí celostátních periodik (Tušer, 2003). Velmi
názorné je Tušerovo schéma:
Obrázek č. 3: Plnění funkcí regionálních a lokálních versus celostátních médií
Tušer (1995) popisuje lokální média jako:
Periodika, která jsou omezená svým působením na určité místo. Posláním lokálního tisku je
uspokojovat recipientovu potřebu být informovaný o dění z hlediska blízkosti místa, osob
a pod., umožnit recipientovi informovat jiné o svých problémech, potřebách i výsledcích
a působit na něj z hlediska potřeb politického, hospodářského a kulturního rozvoje města.
Autor vymezuje i další funkce lokálních médií, tedy i zpravodajů měst a obcí. Uvádí je
z perspektivy koncového čtenáře:
● sociální orientace na dění v příslušných lokalitách a regionech
● komentování lokálních událostí a budování „komunálního“ publika jako důsledku
sociální orientace prostřednictvím lokálního zpravodajství
● zachycení „běžných událostí“ v regionálním, lokálním a sublokálním obvodu
(informace z politiky, ekonomiky, kultury a sportu v lokálním či regionálním rámci)
● čtenářský servis jako pomoc při řešení občanských a životních problémů
5 Podobné názory a analýzy se objevují v následujících dokumentech a publicistických článcích: ●Radniční a krajské noviny-stoupající zájem veřejnosti (http://www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=288661) ●Stížnosti na předvolební kampaň, ČTK (http://www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=271741) ●Závěrečná zpráva průzkumu radničních periodik v rámci projektu Radniční listy bez cenzury, str. 11 (Kužílek, O.: Závěrečná zpráva průzkumu radničních periodik v rámci projektu Radniční listy bez cenzury. Oživení, o.s., Praha 2006, dokument). Podrobněji se tomto tématu věnuje oddíl 1.3, 1.5, a oddíl 3.
12
● postavení novin jako právního zástupce čtenářů (lidově řečeno „advokáta chudých“,
tzn. soustavné poukazování na každodenní problémy, pomocné kroky pro sociálně
slabé, praktické rady apod.)
Další způsob, jak pohlížet na funkce těchto médií je z perspektivy institucí, které je
vydávají. Tušer upozorňuje na schéma Hubera (1986):
Lokání média mají:
● informační funkci (informace o dění v místě)
● integrační funkci (utváření společenského vědomí mezi občany)
● kritickou funkci (reprezentace obce na úrovni kritického partnerského vztahu)
● podněcovací funkci (podpora komunální politické a společenské iniciativy)
● kontrolní funkci (kladení odborných otázek o komunálních politických problémech)
1.3 Žurnalistika obecních a městských zpravodajů Následující poznatky a kategorie vychází převážně z praxe a z rozhovorů. Je to dáno tím, že
odborná literatury je nedostatek a dál bude odkazováno hlavně na publicistické články,
na projekt občanského sdružení Oživení a hlavně na rozhovory s lidmi z praxe, které jsou jako
příloha součástí práce. Avšak tento text odbornou literaturu suplovat nemůže. Jedná se o
podněty a o hypotézy, které by bylo potřeba při dalších průzkumech obhájit, prozkoumat atd.
Bylo by potřeba vycházet z vícera rozhovorů s lidmi z praxe, nebo z podrobnějších analýz
zpravodajů, redakční práce atd.
Před popisem typických znaků tvorby zpravodajů, je nutné zmínit polemiku, která se
v této souvislosti obecně objevuje. Jsou zpravodaje měst a obcí druhem žurnalistiky nebo
propagační materiál, PR radnice? Tomuto tématu se věnuje například Jan Čížek ve svém
publicistickém článku Radniční a krajské noviny – stoupající zájem veřejnosti6. Uvádí v něm,
že ve své podstatě jsou radniční periodika PR, ale české prostředí není na zavedení
odpovídající formy PR periodika připraveno, proto by se měla radniční periodika stále snažit
o vyváženost a připomínat spíš noviny. Jan Potůček ve svém článku zase upozorňuje na fakt,
že zpravodaj nelze brát jako firemní noviny, které jsou více méně PR, protože se dostává i
mimo radnici, mezi občany7. Taky popisuje praktiky některých redakcí zpravodajů, které
neodpovídají novinové objektivní žurnalistice, ale PR propagaci. Problémem zůstává, že se
zpravodaj prezentuje jako noviny. To evokuje jiné požadavky a představy než se očekává od
PR magazínu. 6 http://www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=288661 7 http://www.bezkorupce.cz/aktuality/radnicni-nalejvarna/
13
Dále se k této problematice vyjádřila i Barbora Osvaldová. „Postavení těchto lokálních
tiskovin vůbec není jednoznačné. Často řeší agendu, která odpovídá jen skupinovým zájmům,
uveřejňuje jen vybrané názory a informace. Redaktoři zde zaměstnaní mohou být
prostředníky zvolené politické reprezentace v regionu. To by samo o sobě nevadilo, pokud by
recipienti tato periodika takto vnímali. Jenomže někdy je tak nevnímají. Mají dojem, že jde o
běžný tisk v tom nejvlastnějším slova smyslu. V tom je ale právě problém.“ (Osvaldová,
2007). V části Diskuze bude na tento rozpor na základě analýz vybraných zpravodajů
odkázáno.
Následující podkapitola nicméně vychází z předpokladu, že existují společné
charakteristiky, které dokazují to, že prvotním cílem zpravodajů je naplňovat funkce lokálních
a regionálních médií, jak je popsal Tušer. Předpokladem je fakt, že propagace radnice
vzešla až druhotně z moci, kterou vedení obce a města má, a nestála u zrodu myšlenky
zpravodaj vydávat. V některých obcích je tradice vydávání zpravodaje dlouhá, nelze říct, že
vždy se v něm zrcadlily pouze názory vedení radnice a její propagace. Také ne všechny
zpravodaje je možné označit za PR materiál, některé obce (viz 3.4.2.4 - Modřický zpravodaj)
dodržují postupy, které toto všudypřítomné nebezpečí minimalizují. Zmíněný rozpor dokazuje
i vyjádření Syndikátu novinářů k radničním tiskovinám z roku 2006, které se na závěr přiklání
ke stejnému závěru jako tato práce, a to: „Syndikát novinářů považuje za nešťastné, pokud
radnice obcí a měst vydávají své informační tiskoviny pod názvem „noviny“ či „zpravodaj“.
Podle názoru SNČR to přispívá k matení veřejnosti a k nepřípustnému zaměňování
propagačních tiskovin se zpravodajskými periodiky. Současně si na základě studia řady
exemplářů těchto tiskovin uvědomujeme, že obsahují i kvalitní publicistické materiály a že je
tedy nelze paušálně odsoudit jako nenovinářské produkty...“8
1.3.1 Problémy redakční práce ve zpravodaji Obecní zpravodaje mají nastavené odlišné podmínky než soukromá média s větší působností a
běžně se vypořádávají s následujícími problémy:
● malý územní dosah
● nízká periodicita
● neaktuálnost
● opakující se témata, málo témat
● neodbornost redakce, externích dopisovatelů
8 Stanovisko Syndikátu novinářů k radničním tiskovinám 2006
14
● cenzura - někde stále funguje
● autocenzura (malý územní rozsah, zakotvenost v prostoru, sepjatost s lidmi)
Tento vlastní seznam byl sestaven na základě studia odborné literatury, rozhovorů z lidmi
z praxe. Ti nejčastěji uváděli jako překážku nedostatek témat kvůli malému územnímu
dosahu, neaktuálnost a s tím související nízkou periodicitu. I v teorii o lokálních médiích se
podobný výčet vyskytuje. Uvedený seznam je tedy syntézou různých zdrojů a praktických
zkušeností autorky. Teoretický podklad přináší např. Pavel Macků (2007), který uvádí
problémy, s nimiž se musí regionální žurnalista vyrovnat a které se dají aplikovat i na tuto
oblast. Zmiňuje tematickou náročnost (opakující se témata, málo témat, malý územní dosah),
konflikt přímo v místě jejich bydliště, ztráta oblíbenosti (autocenzura). Macků hovoří i o
neodbornosti, která, i když v jiné podobě, je problémem i u zpravodajů (neodbornost redakce
a externích dopisovatelů). K nim byly po konzultaci s Helenou Sedláčkovou, s Magdalenou
Černou a Vlastimilem Čevelou doplněny další překážky, které musí právě redaktoři
zpravodajů překonávat a které nejsou v běžném lokálním nezávislém tisku běžné. Jistě to není
plný výčet. Člověk, který se s tvorbou zpravodaje setkal, musel překonávat některé tyto i jiné
překážky. Záleží totiž na konkrétní lokalitě a dalších podmínkách, které redakční práci
ovlivňují.
Následuje popis a konkrétnější specifikace uvedených problémů.
● Malý územní dosah – na malém území se často neděje tolik zajímavých a aktuálních
věcí, vyhledat témata bývá občas složité. Záleží taky na aktivitě obce, na veřejném dění
a angažovanosti občanů.
● Nízká periodicita – zpravodaje vycházejí často čtyřikrát i dvakrát do roka. V tak od
sebe vzdálených vydáních je těžké navazovat na číslo předchozí, tisknout reakce na článek,
který už je dávno zapomenutý. Proto i když některý článek vyvolá diskuzi, v dalším čísle se
už o tématu nehovoří.
● Neaktuálnost – souvisí s nízkou periodicitou. Ve zpravodajích se většinou informuje
o událostech s časovým odstupem, tisknou se pozvánky na akce, které se uskuteční
za dva měsíce. Takové články pak ztrácejí svou funkci.
● Opakující se témata – život na venkově je cyklický, opakují se i oslavy svátků, plesy,
hody atd. Pořádají se stejná setkání, píše se o stejných věcech v návaznosti na roční období.
V takových tématech je třeba hledat nové perspektivy, pojetí atd.
● Neodbornost redakce a externích dopisovatelů – většina redaktorů píšících do
zpravodaje jsou laici. Pokud ve větším městě najdeme profesionála, je to výjimka a takový
15
zpravodaj od ostatních poznáme na první pohled. Autory bývají i starostové, členové
kulturních komisí, nadšenci, pověřené osoby, ať už právnické nebo fyzické. Do zpravodaje
pak také ve velké míře píšou přispěvatelé z obce – zástupci spolků, organizací atd.
Šéfredaktoři se pak musí vyrovnat s tím, do jaké míry text upravit.
● Cenzura – tento problém, který by sám vydal na diplomovou práci, je stále v nějakých
redakcích pozorovatelný. Stalo se víckrát (podle publicistických článků, anket a výzkumů –
viz dále), že redakce neotiskla kritiku radnice nebo upravila věty tak, aby nebyly tak výrazně
útočné.
● Autocenzura – funguje obecně hlavně v dobách diktatury, války, nesvobodného
režimu. U zpravodajů ji lze přesto taktéž pozorovat, protože člověk píšící ostře a diskutabilně
může mít v malé obci problémy. Může být v malé obci neoficiálně exkomunikován – tzn.
ztrácí přátele, musí čelit kritice, bývá ve společenském životě obce přehlížen. Proto někteří
autoři píšou mírněji a uvažují nad tím, jak bude informace v obci přijata a jaký vliv to bude
mít na jeho budoucí život v komunitě.
1.3.2 Specifika žurnalistiky zpravodajů S tímto druhem žurnalistiky se pojí i specifické postupy redakční práce, odlišné vnímání
zpravodaje, autorů i informací. Následující vlastní seznam byl vytvořen podobným způsobem
jako výčet problémů, se kterými se redaktoři vypořádávají při tvorbě zpravodajů. Výchozím
zdrojem byla konzultace s odborníky (viz přílohy A-C), vlastní zkušenosti z praxe a částečně i
odborná literatura.
● Závislost na vedení obce, na zainteresovaných osobách, na obecním rozpočtu
Obsah i formální stránka se proměňuje v souvislosti s tím, kdo zpravodaj připravuje, a podle
toho, kolik je na něj vyčleněno financí. Rozpočet, který připadne na výrobu na vydání
zpravodaje, by měl být jedinou možností, jak by mohlo zastupitelstvo obce zasahovat do
obsahu zpravodaje9.
● Územní zakotvenost
Odlišná je forma, jakou se redaktor dostává k informacím, jak s nimi pracuje. Toto specifikum
je patrné obecně u všech lokálních periodik, ale na malých obcích se ještě víc projevuje.
9 Rozhovor s Helenou Sedláčkovou, příloha A
16
● Široká vrstva čtenářů, různorodá cílová skupina
Cílová skupina čtenářů je zájmově i generačně široká. Proto je těžké vyhovět všem. Je to i
jeden z problémů, který musí redaktoři překonat.
● Často neexistuje šéfredaktor
Bývá většinou určená osoba, která zodpovídá za vydání, ale šéfredaktorem jmenovaná není.
Nerozhoduje o tématech, ta určuje buď redakční rada a hlavně ten, kdo do zpravodaje
přispěje10.
● Silnější vazba na autora článku
Souvisí s územní zakotveností. Mnozí lidé si čtou články proto, že je napsal jejich soused
nebo známý. Pod jménem si představují konkrétního člověka, což s sebou přináší jiné vnímání
textu. To souvisí s problémem autocenzury (viz výše).
● Převládá publicistický styl
Většinou se ve zpravodajích neobjevuje zpravodajství, ale spíš publicistika, ve velké míře
hlavně prolínání obou. Je to kvůli periodicitě, ale i kvůli autorům článků – amatérům, kterým
je publicistický styl bližší. Funkce těchto periodik také předpokládají spíš publicistický
charakter textů. U reportáží z akcí, u pozvánek, u rozhovorů, u zamyšlení atd., se téměř vždy
promítá názor autora. Zpravodajský strohý styl se objevuje u výpisů z jednání zastupitelstva
rady města či obce, případně u úředních oznámeních. Radniční periodika mají spíš
magazínový, časopisecký charakter.
● Typické rubriky
Je mnoho typických rubrik, které se objevují ve většině zpravodajů. Předně to je slovo
starosty – úvodník, ve kterém starosta popisuje a hodnotí dění v obci nebo obsah zpravodaje.
Dále se pak objevují okénka místních spolků a organizací – zahrádkářská rubrika, hasičská,
sportovci atd. Informace z jednání zastupitelstva, články z historie a pod.
● Míšení a neurčitost žánrů
10 Rozhovor s Vlastimilem Čevelou, s Mgr. Magdalenou Černou, příloha B, C
17
Typické je pro texty tohoto typu, že nebývá jasně určen a vymezen žánr. Dochází ke
smíchávání publicistiky a zpravodajství, ale i k syntéze napříč těmito skupinami, např.
reportážní prvky v komentáři, glosa ve storce atd. I když je tento trend obecně sledovatelný i
v jiných médiích, u zpravodajů je o to víc markantní. Autoři textů jsou většinou amatéři
a proto píší, jak umí a jak jim to přijde přirozené.
● Zpravodaje nemusí reagovat na požadavky trhu
Tím, že jsou radniční periodika vydávána z veřejných peněz a že v místě vydávání většinou
neexistuje konkurence, nemusí reagovat na poptávku trhu, na požadavky čtenářů. Navíc
mnohdy ani nemůžou, protože je vytváří amatéři. Je to zásadní rozdíl, který odlišuje tyto
zpravodaje od ostatních soukromých periodik.
1.4 Právní ukotvení radničních periodik Protože peníze na vydávání radničních periodik pocházejí z rozpočtu obce, lze očekávat
nějakou právní úpravu a zakotvení těchto tiskovin v zákonech či vyhláškách. Obecně lze však
říct, že je tato oblast opomíjena. Neexistuje žádný zákon, který by přímo vydávání radničních
periodik upravoval. Přesto je možné na tuto oblast některé legislativní regulace aplikovat.
Této problematice se podrobně věnuje Helena Svatošová (Vydávání tzv. „radničních novin“ v
právních souvislostech, 2006).
1.4.1 Ústavní zakotveníNa prvním místě stojí ústavní řád České republiky. Ten v čl. 8 ustanovuje samosprávu
územních samosprávných celků. Blíž je toto „právo na samosprávu“ rozpracováno v sedmé
hlavě, článku 99 a 100 Ústavy nazvané Územní samospráva (Ústava České republiky, 1993)
Samosprávní celky mají v kompetenci i vydávání radničních periodik. Avšak i
samospráva podléhá kontrole státní mocí. Tato opatření nalezneme v zákonech o obcích
a městech. Zde vyplývá na povrch požadavek kontroly hospodárného, efektivního využití
financí na zpravodaj v souladu s dalšími legislativními požadavky. Ta zatím neexistuje.
Na vydávání zpravodajů by se dal aplikovat i článek 22 Listiny základních práv a svobod,
který stanovuje, že výklad a používání zákonné úpravy všech politických práv a svobod musí
umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.
18
(Listina základních práv a svobod, 1993). Toto nařízení bývá zmiňováno při kritice
současného stavu v oblasti vydávání radničních periodik (viz 2.5. Radniční noviny bez
cenzury – o.s. Oživení). Podobný případ je i se svobodou projevu, kterou zajišťuje jak
Listina základních práv a svobod (čl. 17), tak i lidskoprávní dokumenty Mezinárodní pakt
o občanských a politických právech (čl. 19 a 20) a v Evropská úmluva o lidských právech (čl.
10). Tyto články zajišťují možnost kohokoli vyjádřit názor, ideu a informaci jak vůči určitému
adresátu, tak vůči veřejnosti obecně. Tato svoboda platí pro jakoukoli fyzickou osobu
na území České republiky a tedy i pro osoby tvořící obsah radničních periodik.
Oblastí, která bývá v souvislosti se zpravodaji diskutována, je i otázka práva občana podílet se
na správě veřejných věcí (čl. 22). Požadavkem výkladu základních práv v obecných
ustanoveních Listiny pak je, aby byla respektována podstata a smysl práv a svobod v jejich
vzájemné souvislosti . „Z výkladu obou práv je možné dovodit zvláštní požadavky na obsah
radničních novin ve smyslu vyváženosti obsahu ve vztahu k relevantním politickým silám,
jelikož vydávání radničních novin je projevem správy veřejných věcí.“ (Svatošová, 2006)
1.4.2 Samospráva, komunální zákonyDruhou skupinou aplikovatelných zákonů je komunální sféra legislativy. Možnost (ne
povinnost) vydávat informační periodika lze nalézt pouze v § 93 odst. 1 a 97 zákona o obcích,
který nabízí možnost informování o zasedání zastupitelstva obce a o činnosti orgánů obce
„způsobem v místě obvyklým“ (vedle povinného informování o termínu zasedání
zastupitelstva na úřední desce a informování o činnosti orgánů právě na zasedání
zastupitelstva).
Další úpravy hovoří o tom, že takové vydávání by měla řídit rada obce, zastupitelstvo by mělo
schvalovat jen finanční částku z rozpočtu (ovšem jak z následujícího výzkumu vyplývá, ne
vždy se to tak děje). Kontrolní mechanismus probíhá jen zpětně na základě podnětu
a upozornění, že něco není v souladu se zákony. Podnět krajskému úřadu ohledně potřeby
dozoru může podat kdokoli, avšak žádný zákon nenařizuje bezprostřední prošetření či soudní
řízení. A tak v praxi se jen těžko můžeme setkat se situací, kdy by kraj požadoval na obci
například vyvážený obsah zpravodaje, protože neexistuje žádná podzákonní norma, která by
to přímo nařizovala.
Problematické je občasné neefektivní využívání finančních prostředků. Možným
mechanismem, jak tenhle problém hlídat, je kontrola podle zákona č. 420/2004 Sb.,
o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
19
Avšak vyváženost a efektivnost se v tomto zákoně neobjevuje. Mohli bychom brát v potaz
také zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, podle nějž by obce měly kontrolovat samy
sebe, své organizační složky a příspěvkové organizace. Spoléhat se však na systém, kdy je
objekt i subjekt kontroly totožný, by bylo naivní. Kontrola je v tomto případě stejná, stejně
nedůrazná, jako u neekonomických aspektů.
1.4.3 Radniční periodika a tiskový zákonProtože většina radničních novin naplňuje definici periodického tisku podle tiskového
zákona č. 46/2000 Sb. (periodicita, stejný název, obsahové zaměření, grafická úprava...) , měl
by být brán v potaz i on. Z něj vyplývají pro vydavatele určité povinnosti, které lze shrnout
jako
a. povinnosti registrační
b. povinnosti evidenční
c. povinnosti obsahové
Jak Svatošová připomíná, „...úprava zjevně nepočítá s periodiky vydávanými z veřejných
prostředků veřejnoprávní korporací, kde je zcela legitimní požadavek podílení se celé místní
komunity (či jejího zastoupení) na obsahu média, na jehož vydávání také odvádí prostředky.“
(Svatošová, 2006)
Obsahové požadavky jsou redukovány na povinnost uvést tiráž. Zahrnuty jsou i
odpovědnost vydavatele (přísně zakotvená - odpovědnost i za externí dopisovatele, za soulad
se zákony o ochraně osoby atd.), právo na odpověď a dodatečné sdělení atd. Skupině
radničních periodik se nijak specificky tiskový zákon nevěnuje a nevyžaduje tedy názorovou
vyváženost obsahu.
Pasáže, které se zabývají reklamou, vymezují inzerci jen jako oznámení, text, grafickou
část, která propaguje podnikatelské subjekty. Nevztahují se tedy na vedení obce, na propagaci
starosty atd. Zde je podle Svatošové i podle výzkumu o.s. Oživení problém, protože vedení
obce může periodikum považovat za svou reklamní plochu. Další věcí, která bývá ve
zpravodajích problematická a kterou uvádí tiskový zákon, je důsledné oddělení reklamy od
ostatního obsahu, případně zákaz reklamy skryté (§ 2 odst. 1 zákona o regulaci reklamy).
20
1.4.4 Další právní normy a předpisyProtože jsou zpravodaje financovány z rozpočtu, mělo by jejich vydávání podléhat i zákonům
o veřejných zakázkách, které se řeší hlavně při outsourcingu (tvorba obsahové stránky
periodika je svěřena externímu subjektu, typicky PR agentuře). Je jím zákon č. 40/2004 Sb.,
o zadávání veřejných zakázek. Sem spadají různé praktiky, které Svatoňová komentuje, v této
práci jsou však nepodstatné. Dalším dokumentem by se měly řídit obce, jejichž pracovníci
a zástupci přímo tvoří a vedou periodikum. Je jím právně nezávazný Kodex etiky
zaměstnanců ve veřejné správě, který vydalo Ministerstvo vnitra ČR v roce 2001. Tento
kodex mimo jiné doporučuje pracovníkům samosprávy jednat nestranně při výkonu jejich
funkce. Zároveň by se měli redaktoři řídit Etickým kodexem novináře, avšak pokud není
reportér členem Syndikátu novinářů, nelze na něm dodržování těchto postupů nijak vymáhat.
Svatošová upozorňuje také na absenci jakékoliv regulace v předvolebních kampaních, kdy je
nepřípustné, aby se médium stalo výsostným periodikem úřadujícího vedení obce, ale občas
se to stává.
Svatošová i o.s. Oživení (viz 2.5.) navrhuje potřebné zákonné úpravy, které by byly třeba
zapracovat, aby se tato problematika stala více transparentní a stejně tak, jako běžný
periodický tisk, byla právně vymahatelná ochrana proti porušení pravidel, která vycházejí
z toho, že obecní a městské zpravodaje jsou médiem veřejným, financovaným ze státních
prostředků, které by mělo splňovat jisté funkce z toho odvozené. Svatošová proto vyžaduje
úpravu v legislativě, která by definovala zpravodaje jako média veřejné služby, institucionální
kontrolu spolu s požadavky vyváženosti, které by tato instituce hlídala. Dále požaduje
posílení práv třetích osob na odpověď, na dodatečné sdělení atd.
1.5 Radniční noviny bez cenzury – Oživení, o.s.Důležitým momentem, který si zaslouží zvláštní pozornost, je výzkum občanského sdružení
Oživení, který se věnuje tématu cenzury a neobjektivity obecních a radničních periodik.
Občanské sdružení Oživení se zabývá mnohými tématy, většinou problémům s nedodržování
demokratických principů v samosprávách. Problém cenzury v radničních periodikách přímo
spadá do jeho činnosti. Výzkum patří k jedné z mála odborných prací, které se vůbec tématu
obecních zpravodajů věnují. Dotýká se nejpalčivějšího problému, který je v souvislosti se
zpravodaji veřejně diskutovaný. Oživení provedlo průzkum, v němž zjišťovalo, do jaké míry
je ve zpravodajích poskytován prostor opozici radnice a jednotlivcům, do jaké míry se stávají
radniční noviny jakousi reklamou stávajícího vedení města placenou z veřejných peněz.
21
Cíle výzkumu byly11:
● zjistit, které prvky přispívají k vyšší pluralitě názorů
● popsat typické rysy periodik
● najít extrémní případy využití/zneužití periodik
● podpořit zjištěnými skutečnostmi doporučení pro vydávání periodik
Oživení zvolilo metodu obsahové analýzy. Zapojilo dobrovolníky, pročetlo a analyzovalo
obsah pětiset zpravodajů vybraných z celé České republiky. Tyto metody, jimiž uvedený
problém zkoumat, však nejsou jediné možné. Obsahová analýza je založena na kvantitativních
postupech, tudíž se na ni vztahuje i obecná kritika těchto metod (Disman, 2000).
Konkrétní kritiku uvádí v rozhovoru i Helena Sedláčková (příloha A). Mimo jiné řekla:
„Byla jsem tehdy na semináři o.s. Oživení. Podle metod výzkumu je zjevné, že zpravodaje
zkoumali od zeleného stolu. Oldřich Kužílek sám uvedl, že se na výzkumu podíleli studenti,
že dostali za úkol zanalyzovat zpravodaje jen podle výtisků. Proto taky dospěli k některým
výsledkům. Uvedli třeba, že některý zpravodaj nedává prostor opozičním hlasům a hlasům
veřejnosti. Jenomže si neuvědomují, že to, že tam nejsou jiné názory, nemusí zákonitě
znamenat, že kontroverzní názor do redakce přišel a byl hozen do koše. Mnohdy totiž vůbec
opoziční vyjádření nevznikají a nikdo je nepíše. A zpravodaj je hned odsouzen jako
neobjektivní.“
Zpravodaje jsou podle výzkumu o.s. Oživení různorodé a nelze jednoznačně potvrdit, že
převládá ten či onen způsob tvorby, skladby textů, grafický design, i v rovině politické
korektnosti a v apolitických ukazatelích jsou podobné diametrální rozdíly. Například i když je
průměrné procentuální zastoupení inzerce ve zpravodaji víc jak desetiprocentní, v některých
periodikách inzerci nenajdeme, jinde je víc jak sedmdesátiprocentní12. Nebo počet stran.
Průměr hodnocených zpravodajů byl 14,4 strany. Některé zpravodaje měly stranu jednu, jiné i
šedesát. I náklady byly různorodé. Zajímavé je však číslo 400 milionů. Tolik by měl po
zprůměrnění zaplatit stát ročně na všechny radniční zpravodaje.
Poněkud jednotnějšího charakteru jsou výsledky šetření ve věci nevyváženosti a politické
nerovnováhy radničních periodik. Závěry jsou zjevné. „Radniční a krajské listy nesplňují ani
základní principy média veřejné služby. Občan se především vůbec nedozví, jaké jsou návrhy
a názory opozice, což je na celostátní úrovni nemyslitelné. Chybí informace a polemika o
připravovaných rozhodnutích, názorová pluralita.“ (Kužílek, 2006)
11 Závěrečná zpráva průzkumu radničních periodik, Kužílek 2006 12 V případech zejména větších měst se ukazuje jako schůdný model samofinancování periodika z reklamy. Vzniká tak otázka privatizace periodik, která ale vyvolává zásadní otázky odpoutání periodika od vlivu radnice (Kužílek, 2006)
22
Obecná statistika v této oblasti ukázala, že politická plocha tvoří v průměru 39 % plochy
periodik (max 90 % - min 1 %). Pro účely výzkumu formulovalo Oživení index IRON –
Index různosti názorů. IRON představuje poměr všech “politických sdělení“ k těm z nich,
která jsou sdělením odlišným od názoru radnice, tj. vládnoucí koalice. Průměr u zkoumaného
vzorku je 5,4 % plochy. Jsou však i zpravodaje, kde se alternativní názory vůbec neobjevují.
Graf č. 1
Pořadí podle souhrnného indexu cenzury (S!C - kumuluje četnost zmínek a fotek starosty,
"proradničních" sdělení a IRON. Hodnota IRON vyjádřena značkou)13
Zajímavým zjištěním je fakt, že se zpravodaje ve velké míře snaží o apolitičnost. „Více
jak dvě třetiny vydavatelů se snaží tvářit tzv. apoliticky tím, že odstraňují polemiku. Podle
názoru realizátorů průzkumu však odstranění polemiky nepřináší apolitičnost, právě naopak.
Politizace se tak posílí, jedna část názorů je cenzurována a vyřazena ze svobodné soutěže. I k
suché zprávě o rekonstrukci náměstí má veřejnost právo na informace alternativní, zejména o
protinávrzích, diskusi a variantách.“ (Kužílek, 2006)
Faktory, které ovlivňují politickou vyváženost, jsou následující: tím větší
pravděpodobnost vyváženosti, čím méně je ve zpravodaji zmínek o starostovi a jeho fotek.
Dál tuto pravděpodobnost zvětšuje malý počet obyvatel v obci, účast opozice v redakční radě,
uvedení autora článku, sdělení o budoucích plánech obce a umožnění politického obsahu.
Pokud tyto faktory nabudou opačných hodnot, zvětšuje se riziko nevyváženosti obsahu. Tato
zjištění by měla sloužit i jako poradní hlas pro praxi.
13 KUŽÍLEK, Oldřich. Závěrečná zpráva průzkumu radničních periodik v rámci projektu Radniční listy bez cenzury, 2006
23
Jak by měly obce postupovat, pokud chtějí vydávat radniční periodikum? Oživení
navrhuje, aby byla v potaz vzata otázka, zda je nutné vůbec takový zpravodaj vydávat,
zda funkci lokálního média nemůže plnit nebo neplní jiné soukromé médium. Pokud se to tak
neděje (hlavně u menších obcí), měli by radní následovat tyto pokyny:
● organizační opatření – zavedení redakční rady s politicky vyváženým zastoupením
● dodržování Kodexu dobrého radničního periodika a Desatera základních pravidel14
Oživení navrhuje i legislativní úpravu. Stát by měl definovat radniční periodika jako
média veřejné služby a vyžadovat dodržování závazků z toho vyplývajících.
Že se jedná o palčivou problematiku ilustruje i pravidelná soutěž občansky prospěšné
společnosti Otevřená společnost v rámci projektu Otevrete.cz15. Ta pořádá už šestý rok při
příležitosti Mezinárodního dne informací, který připadá na 28. 9. , soutěž Otevřeno x
Zavřeno. Ve své závěrečné tiskové zprávě za rok 2008 uvádí: „Oceňujeme největší „přátele“
a „nepřátele“ svobody informací a otevřenosti veřejné správy v České republice za období
2007 – 2008.“16 Případy, kdy samospráva porušila nějakým způsobem principy svobody
projevu, hodnotila desetičlenná porota nezávislých odborníků a i veřejnost prostřednictvím
internetové ankety. Nejednou se na vysokých místech v nechvalném žebříčku umístila obec či
město, které nedodržovaly zásady vyplývající ze svobody projevu ve svých radničních
periodikách. Naopak ocenění za kvalitní přístup k radničnímu periodiku a vyváženosti a
transparentnosti jeho obsahu získala také jedna obec ocenění.
2 PRAKTICKÁ ČÁST
14 Viz příloha M 15 Otevřená společnost, obecně prospěšná společnost, je neziskovou organizací, která přispívá ke konsolidaci občanské společnosti v České republice rozvojem principů a prosazováním politik založených na kultuře práva a právního státu, demokratické formy správy státu a ochrany lidských práv (http://www.otevrenaspolecnost.cz/).
Otevrete.cz je součást projektu Právo na informace Otevřené společnosti, o.p.s. Cílem projektu je podporovat občany ve schopnosti účinně se uplatnit ve veřejných záležitostech, a to zejména uplatněním práva na informace, schopností zapojit se do rozhodování veřejné správy, kultivovat oblast otevřenosti rozhodování (požadovat např. aby byly k disposici obsažné záznamy o důležitých rozhodnutích) a též se umět bránit neoprávněnému omezování práva šířit informace. Cílem je také prohloubit motivaci k tomuto uplatnění práv
16 http://www.otevrete.cz/index.php?akce=rubrika&rubrikaid=166&webid=
24
2.1 Charakteristika mediální krajiny na BrněnskuNásledující část se kvůli zaměření celé bakalářské práce omezí na popis současného stavu
na Brněnsku. V metodologii bude popsán a okomentován výběr
a charakteristika proměnných. Bližší souvislosti budou zmíněny v závěrečné diskuzi. Jako
závěr této popisné části uvede autorka výsledky zmapování uvedením aritmeticky
zprůměrněných hodnot proměnných ve vztahu k celému okresu.
Na základě sběru dat pomocí e-mailové a telefonní komunikace byla vytvořena tabulka,
v níž se sledovalo, zda obec na Brněnsku zpravodaj vydává, jak se jmenuje, jaký má formát,
jestli je černobílý či barevný, jeho periodicita a také složení redakce.17
Cílem bylo získat základní povědomí o současném stavu – tzn. předně kdo tato
periodika vydává, kdo ne, a jak zpravodaje vypadají formálně. Do obsahové stránky tato část
práce kvůli rozsáhlému vzorku nezachází. Z těchto dat jdou vyvodit snadněji zobecnitelná,
verifikovaná, validní data (narozdíl od analýzy vybraných zpravodajů). Výběr kritérií pro
srovnávání a zkoumání vztahů mezi proměnnými je už nad rámec charakteristiky a odkazuje
na pozdějších šetřeních.
2.1.1 Výběr vzorku a proměnnýchJako výzkumný vzorek bylo vybrán okres Brno-venkov. Bylo nutné stanovit si určitou územní
jednotku, nelze operovat s vágními pojmy Brněnsko, okolí Brna apod.
Jako proměnné bylo určeno na ose Y jméno obce, na ose X pak počet obyvatel, jméno
zpravodaje, formát zpravodaje, barva tisku, periodicita a složení redakce zpravodaje. Tento
výběr vychází z teorie, z právního systému i ze snahy popsat jednoduše a kvantifikovatelně
formální stránku zpravodajů a okolnosti jejich vzniku.
Podle autorů Tušera nebo Langenbuchera, ze kterého Tušer vychází, dělíme
periodika podle toho, jak velké území zasahují. Z toho vychází uvedení počtu obyvatel
v obci18. Periodika mají ze zákona povinnost oznámit název a periodicitu Ministerstvu kultury
17 Dotazování probíhalo v únoru a březnu roku 2009. Na obecní úřady byl rozeslán elektronickou poštou dopis s dotazy:- zda obec nějaké informační periodikum vydává- jak se jmenuje- jak často (čtvrtletně, měsíčně, občasník..)- jaký má formát- jestli je barevný nebo černobílý- kdo je odpovědný redaktor, případně z koho je složena redakce (člen vedení obce, dobrovolník, zastupitel atd.)
25
České republiky.19 Je to tedy i podle legislativy důležitý rozpoznávací znak. Formát
a barevnost vychází ze snahy popsat formální vzhled zpravodaje. Údaj o složení redakce
vychází ze dvou možností vedení zpravodaje, které se obecně vyskytují. Zpravodaj může
sestavovat přímo obec nebo může pověřit externí osobu. Tou je buď jednotlivec, redakční
rada nebo právnická osoba, většinou PR agentura. Pokud se tedy jedná o jednoduše
popsatelný a vyhodnotitelný znak, který může být zařazen do dotazu obci, není důvod jej
neuvést.
Důležité z hlediska reflexe postupu je podotknout, že omezený počet kategorií oslabuje
schopnost tohoto přehledu co nejpravdivěji popsat situaci na Brněnsku. Proč nebyly zařazeny
další kategorie a proměnné? Snaha byla učinit co nejjednodušší dotazování, aby byly
zainteresované osoby schopné a ochotné odpovědět. Navíc, jak již bylo mnohokrát uvedeno,
se jedná o základní popis a charakteristiku. Je možné udělat podobný průzkum zaměřený
na konkrétní problém a zařadit další proměnnou. Tato tabulka poskytuje jen možnost srovnání
se základními informacemi pro pozdější práce. Nad těmito možnostmi je uvažováno v části
Diskuze (3.2).
2.1.2 Definice proměnných a hodnot V tabulce a v následných grafech budou sledovány následující proměnné, které můžou
nabývat uvedených hodnot:
Jméno zpravodaje – neomezený počet hodnot
Formát – A4, A5, jiný formát
Barevnost – černobíle (pokud je zpravodaj celý černobílý), barevně (pokud je připuštěna
barva – i pouze na obálce nebo např. zeleno-černo-bílé zpracování)
Periodicita20 – měsíčník (vychází jednou měsíčně)
dvouměsíčník (vychází po dvou měsících)
čtvrtletník (vychází čtvrtletně)
občasník (vychází míň jak čtvrtletně, nepravidelně)
18 Pokud uvážíme i snahu zahrnout částečně okolnosti vzniku a formální stránku zpravodaje, patří počet obyvatel také do kategorie okolností vzniku. Podle počtu obyvatel se totiž odvíjí i míra finančního toku ze státního rozpočtu do příslušné obce. Získáme tak povědomí o tom, jaké možnosti obec má, jak je v tomhle ohledu využívá atd. 19 Tato povinnost není zdaleka ve všech případech dodržována. Podle veřejně dostupné evidence periodického tisku ministerstva kultury (http://www.mkcr.cz/cz/tiskovy-servis/evidence-periodickeho-tisku-16733/) je zaregistrovaných jen 58 z celkových 98 zpravodajů, které na Brněnsku vycházejí. To představuje jen 59%. 20 Jiná, než uvedená periodicita, se nevyskytla.
26
Redakce – obec – pokud do zpravodaje výrazně zasahuje a vede jej člen zastupitelstva,
rady obce nebo zaměstnanec obecního úřadu – úředník, úřednice
externista - pokud zpravodaj sestavuje člen mimo dění v obci (není člen
zastupitelstva, rady ani zaměstnanec obecního úřadu, je možné, aby byl člen poradní
komise), nebo jiná reklamní agentura případně jiná instituce.
2.1.3 Brněnsko – současný stavOkres Brno-venkov se nachází v bezprostřední blízkosti města Brna, tvoří jej široký pás o
rozloze téměř sto padesát tisíc hektarů, na níž se nachází 187 obcí. Z nich má třináct statut
města (Dolní Kounice, Ivančice, Kuřim, Modřice, Oslavany, Pohořelice, Rosice, Šlapanice,
Tišnov, Újezd u Brna, Zbýšov a Židlochovice), 9 obcí má statut městyse (Deblín, Doubravník,
Lomnice, Medlov, Nedvědice, Nosislav, Ostrovačice, Pozořice a Troskotovice) a 6 obcí má o
přiznání tohoto statutu požádáno. Okres Brno-venkov nemá vlastní okresní město21. Pro svou
bohatou škálu co se velikosti a typu lidských sídel týče je okres Brno-venkov jako oblast
zájmu dalších navazujících prací a výzkumů ideální.
2.1.4 Stav na Brněnsku – přehledová tabulka Tabulka č.1
jméno obcepočet obyvatel zpravodaj formát barevný Periodicita redakce
Babice nad Svitavou 937 Babický zpravodaj A5 černobíle Měsíčník obecBabice u Rosic 583 NE 0 0 0 0Běleč 197 NE 0 0 0 0Bílovice nad Svitavou 2 737 Bílovický zpravodaj A4 barva dvouměsíčník externistaBiskoupky 184 NE 0 0 0 0Blažovice 1 091 Blažovický zpravodaj A4 černobíle dvouměsíčník obecBlučina 2 035 NE 0 0 0 0Borač 319 NE 0 0 0 0Borovník 80 NE 0 0 0 0Braníškov 159 NE 0 0 0 0
Branišovice 495Zpravodaj obce Branišovice A4 barva Občasník obec
Bratčice 633 NE 0 0 0 0Brumov 234 NE 0 0 0 0Březina 557 Březinský zpravodaj A4 barva občasník ObecBřezina (u 242 NE 0 0 0 0
21 Český statistický úřad, http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_brno_venkov
27
Tišnova)Bukovice 59 NE 0 0 0 0Cvrčovice 578 Cvrčovické listy A5 černobíle čtvrtletník ObecČebín 1 671 NE 0 0 0 0Černvír 162 NE 0 0 0 0Česká 722 NE 0 0 0 0Čučice 418 NE 0 0 0 0Deblín 970 Deblínský zpravodaj A4 černobíle čtvrtletník ObecDolní Kounice 2 373 Měsíční zpravodaj A4 černobíle měsíčník Obec
Dolní Loučky 1 144Dolnoloučský zpravodaj A5 černobíle čtvrtletník Obec
Domašov 555Domašovský zpravodaj A5 barva občasník Obec
Doubravník 804Doubravnický zpravodaj A4 černobíle čtvrtletník Externista
Drahonín 115 NE 0 0 0 0Drásov 1 151 Drásovský zpravodaj A4 barva občasník ObecHajany 335 NE 0 0 0 0Heroltice 181 NE 0 0 0 0Hlína 307 Hlínské Rozhledy A5 černobíle čtvrtletník ExternistaHluboké Dvory 74 NE 0 0 0 0Holasice 889 Holasický zpravodaj A4 barva čtvrtletník ExternistaHorní Loučky 290 NE 0 0 0 0
Hostěnice 555Zpravodaj obce Hostěnice A4 černobíle čtvrtletník Obec
Hradčany 507 NE 0 0 0 0Hrušovany u Brna 3 031
Hrušovanský zpravodaj A5 černobíle čtvrtletník Obec
Hvozdec 234Zpravodaj obce Hvozdec A4 černobíle čtvrtletník Obec
Chudčice 768 Chudčický zpravodaj A4 černobíle občasník ObecIvaň 726 NE 0 0 0 0Ivančice 9 220 Ivančický zpravodaj A5 barva měsíčník ExternistaJavůrek 241 NE 0 0 0 0Jinačovice 563 NE 0 0 0 0
Jiříkovice 890Zpravodaj obce Jiříkovice A5 barva čtvrtletník Obec
Kaly 247 NE 0 0 0 0Kanice 616 Kanický zpravodaj A5 barva občasník ObecKatov 195 NE 0 0 0 0
Ketkovice 630 Ketkovický zpravodaj A5 barva občasník Obec
Kobylnice 857 Kobylnické listy A5 barva čtvrtletník Obec
Kovalovice 592Kovalovický zpravodaj A4 černobíle čtvrtletník Obec
Kratochvilka 430 NE 0 0 0 0Křižínkov 189 NE 0 0 0 0Kupařovice 243 NE 0 0 0 0Kuřim 9 941 Zlobice A4 černobíle měsíčník ExternistaKuřimská Nová Ves 93 NE 0 0 0 0Kuřimské Jestřabí 126 NE 0 0 0 0Lažánky 649 Zpravodaj A4 barva občasník ObecLedce 206 NE 0 0 0 0
28
Lelekovice 1 547Zpravodaj obce Lelekovice A5 černobíle dvouměsíčník Obec
Lesní Hluboké 188 NE 0 0 0 0Litostrov 112 NE 0 0 0 0Loděnice 492 NE 0 0 0 0
Lomnice 1213Zpravodaj městyse Lomnice A5 barva čtvrtletník Obec
Lomnička 438 NE 0 0 0 0Lubné 48 NE 0 0 0 0Lukovany 549 NE 0 0 0 0Malešovice 331 NE 0 0 0 0
Malhostovice 847Informační zpravodaj MALHOSTOVICE A4 barva čtvrtletník Obec
Maršov 471 Obec Maršov A4 barva občasník ObecMedlov 630 NE 0 0 0 0Mělčany 438 NE 0 0 0 0Měnín 1 643 Měnínský zpravodaj A5 černobíle občasník ObecModřice 3 963 Modřický zpravodaj A5 barva měsíčník ExternistaMokrá Horákov 2 674 Zpravodaj A5 barva dvouměsíčník Externista
Moravany 1 576Moravanský zpravodaj A4 černobíle dvouměsíčník Obec
Moravské Bránice 905 NE 0 0 0 0Moravské Knínice 820
Zpravodaj obce Moravské Knínice A4 černobíle měsíčník Obec
Moutnice 1 167 Moutnický zpravodaj A4 barva čtvrtletník Obec
Nebovidy 544Nebovidský zpravodaj A4 černobíle čtvrtletník Externista
Nedvědice 1 337 Zpravodaj A4 černobíle čtvrtletník ExternistaNelepeč-Žernůvka 80 NE 0 0 0 0Němčičky 301 NE 0 0 0 0Neslovice 871 NE 0 0 0 0Nesvačilka 335 NE 0 0 0 0Níhov 204 NE 0 0 0 0
Nosislav 1 244Nosislavský zpravodaj A4 barva dvouměsíčník Obec
Nová Ves 743 NE 0 0 0 0
Nové Bránice 770Novobranický měsíčník A5 černobíle měsíčník Externista
Odrovice 146 NE 0 0 0 0Ochoz u Brna 1 217 Ochozský zpravodaj A5 černobíle čtvrtletník ExternistaOchoz u Tišnova 105 NE 0 0 0 0Olší 291 NE 0 0 0 0Omice 710 Omický zpravodaj A4 černobíle měsíčník ExternistaOpatovice 972 NE 0 0 0 0
Ořechov 2 384Ořechovský zpravodaj A4 barva čtvrtletník Obec
Osiky 155 NE 0 0 0 0
Oslavany 4 566Okno - místní zpravodaj A5 barva měsíčník Externista
Ostopovice 1 401Ostopovický zpravodaj A4 barva čtvrtletník Obec
Ostrovačice 599Ostrovačický zpravodaj A5 černobíle občasník Obec
29
Otmarov 206 NE 0 0 0 0
Pasohlávky 727Pasohlávský obecní zpravodaj A4 černobíle měsíčník Externista
Pernštejnské Jestřabí 167 NE 0 0 0 0
Podolí 1 157Zpravodaj obce Podolí A5 barva čtvrtletník Obec
Pohořelice 4407 Zpravodaj A4 černobíle měsíčně Externista
Ponětovice 340Ponětovický zpravodaj A4 černobíle občasník Obec
Popovice 248 NE 0 0 0 0
Popůvky 747Zpravodaj obce Popůvky A4 barva čtvrtletník Obec
Pozořice 2 119 Pozořický zpravodaj A5 barva dvouměsíčník ExternistaPrace 890 Pratecký zpravodaj A5 barva čtvrtletník ObecPravlov 530 NE 0 0 0 0
Prštice 914Zpravodaj obce Prštice A5 černobíle občasník Obec
Předkláštěří 1 443Život obce Předkláštěří A5 barva čtvrtletník Obec
Přibice 1000 Přibický zpravodaj A4 černobíle občasník ObecPříbram na Moravě 565 Zpravodaj A5 černobíle měsíčník ObecPřibyslavice 451 NE 0 0 0 0Přínostice 800 Zpravodaj A5 černobíle čtvrtletník ObecRadostice 695 Radostníček A5 barva občasník Obec
Rajhrad 2 824Rajhradský zpravodaj A5 barva dvouměsíčník Obec
Rajhradice 1 200Zpravodaj obce Rajhradice A5 černobíle občasník Obec
Rašov 220 NE 0 0 0 0Rebešovice 746 NE 0 0 0 0Rohozec 224 NE 0 0 0 0Rojenín 70 NE 0 0 0 0Rosice 5 364 Rosa A5 barva měsíčník ExternistaRozdrojovice 739 NE 0 0 0 0Rudka 352 NE 0 0 0 0
Řícmanice 689Řícmanický zpravodaj A5 černobíle čtvrtletník Obec
Říčany 1 732 Říčanské klepeto A5 barva občasník ExternistaŘíčky 303 NE 0 0 0 0Řikonín 34 NE 0 0 0 0Senorady 406 NE 0 0 0 0Sentice 520 NE 0 0 0 0
Silůvky 705
Informační list pro obyvatele obce Silůvky A5 barva čtvrtletník Obec
Sivice 978 Sivický zpravodaj A4 barva čtvrtletník ObecSkalička 98 NE 0 0 0 0Skryje 62 NE 0 0 0 0
Sobotovice 470Zpravodaj obce Sobotovice A5 černobíle občasník Obec
Sokolnice 1 897Sokolnický zpravodaj A4 černobíle měsíčník Obec
Stanoviště 308 NE 0 0 0 0Strhaře 133 NE 0 0 0 0
30
Střelice 2 617 Střelický zpravodaj A4 černobíle měsíčník ObecSvatoslav 424 NE 0 0 0 0Synalov 113 NE 0 0 0 0
Syrovice 993 Syrovický zpravodaj A4 černobíle čtvrtletník ExternistaŠerkovice 213 NE 0 0 0 0Šlapanice 6 618 Šlapanický zpravodaj A4 barva dvouměsíčník ExternistaŠtěpánovice 440 NE 0 0 0 0Šumice 217 NE 0 0 0 0Telnice 1 358 Telnický zpravodaj A4 barva čtvrtletník ExternistaTěšany 1 210 Těšanský zpravodaj A4 černobíle občasník ObecTetčice 985 Tetčický zpravodaj A5 černobíle čtvrtletník ExternistaTišnov 8 316 Tišnovské noviny A5 černobíle měsíčník ObecTišnovská Nová Ves 66 NE 0 0 0 0
Trboušany 337Trboušanský zpravodaj A5 černobíle čtvrtletník Externista
Troskotovice 568 NE 0 0 0 0Troubsko 2 034 Troubský hlasatel A5 barva čtvrtletník Externista
Tvarožná 1 196Tvaroženský zpravodaj A5 barva dvouměsíčník Obec
Újezd u Brna 3 032Zpravodaj Újezd u Brna A5 barva dvouměsíčník Obec
Újezd u Rosic 237 Zprávy z radnice A5 černobíle čtvrtletník ObecÚjezd u Tišnova 119 NE 0 0 0 0Unín 204 NE 0 0 0 0
Unkovice 689 Informace z radnice A4 černobíle měsíčník ObecÚsuší 134 NE 0 0 0 0
Velatice 572 Velatický zpravodaj A5 černobíle čtvrtletník ExternistaVeverská Bítýška 2 831
Zpravodaj Veverská Bítýška A5 černobíle čtvrtletník Obec
Veverské Knínice 851 Knínický zpravodaj A4 černobíle občasník ObecViničné Šumice 1 107
Zpravodaj obce Viničné Šumice A5 barva čtvrtletník Obec
Vlasatice 840 NE 0 0 0 0Vohančice 150 NE 0 0 0 0Vojkovice 1 083 Vojkovický zpravodaj A4 barva čtvrtletník Obec
Vranov 651Zpravodaj obce Vranov A5 barva občasník Obec
Vranovice 2002Vranovický zpravodaj A4 černobíle dvouměsíčník Obec
Vratislávka 89 NE 0 0 0 0Všechovice 182 NE 0 0 0 0Vysoké Popovice 629 Povyk A5 černobíle čtvrtletník ExternistaZakřany 744 Zakřanský zpravodaj A5 černobíle občasník ObecZálesná Zhoř 40 NE 0 0 0 0
Zastávka 2 462Zastávecký zpravodaj A5 barva čtvrtletník Obec
Zbraslav 1 227 Heralt A5 barva občasník ObecZbýšov 3 874 Ozvěna A5 barva čtvrtletník Obec
31
Zhoř 56 NE 0 0 0 0Žabčice 1 551 Žabčický občasník A5 černobíle občasník ObecŽatčany 784 Obecní zpravodaj A4 černobíle čtvrtletník ExternistaŽďárec 356 NE 0 0 0 0Želešice 1 418 Želešický zpravodaj A4 barva čtvrtletník ObecŽelezné 378 Železňák A4 černobíle občasník Obec
Židlochovice 3 196Židlochovický zpravodaj A4 černobíle měsíčník Obec
2.1.5 Vyhodnocení tabulky Vyhodnocení tabulky vzniklo na základě aritmetických průměrů ve vztahu k celému okresu
Brno – venkov.
- kolik procent obcí v okrese zpravodaj vydává, kolik ne
Graf č.2
Kolik obcí vydává na Brněnsku zpravodaj
9853%
8847%
obec/město zpravodaj vydává
obec/město zpravodajnevydává
Výsledek je překvapující, pokud uvážíme, že plných 98 procent obcí, které nevydávají
zpravodaj, má míň než 1000 obyvatel. Ve větších obcích je vydávání zpravodaje přímo
běžnou praxí. 98 % obcí s počtem obyvatel nad 1000 obyvatel zpravodaj vydává. Jen dvě
takové obce zpravodaj nevydávají. Menší obce, které zpravodaj vydávají, je většina
z kategorie mezi 500 – 1000 obyvateli. Jen 9 vesnic s menším počtem obyvatel než 500
vydává zpravodaj, tzn. jen 12 % (z celkových 78 obcí). V obcích s počtem obyvatel 500 –
1000 obyvatel (57 obcí) vychází 39 zpravodajů. To je plných 68 %. Zde je číslo příznivé a
ukazuje na to, že i v menších obcích vycházejí zpravodaje často.
32
- kolik procent zpravodajů v okrese má v názvu slovo „zpravodaj“
Graf č.3
Název zpravodajů
80%
20%v názvu slovo "zpravodaj"
jiné slovo v názvu (např. listy,informace pro občany, hlasatel,zprávy z radnice, měsíčník,rozhledy, okno a jiné)
Plných osmdesát procent zpravodajů (což odpovídá i zjištěním Heleny Sedláčkové –
příloha A) používá ve svém názvu slovo zpravodaj. V kontrastu s odbornou literaturou
(Osvaldová, Malá encyklopédia žurnalistiky atd.) přechází v praxi toto slovo k označení
tohoto typu periodika běžně.
- kolik procent zpravodajů obcí v okrese je formátu A4/A5?
Graf č.4
Formát zpravodajů
53%47% A5
A4
33
Mírně převládá malý formát zpravodaje. Ale rozložení je téměř rovnoměrné. Tato
kategorie nemá tak výraznou výpovědní hodnotu. Ani nelze potvrdit, že by v nějakých
typem měst a obcí převažovala jeden či druhý formát. Nicméně konstatovat lze stávající
oblíbenost (oproti ostatním tiskovinám) malého formátu A5. Na stáncích s tiskem se
takových periodik vyskytuje minimum.
- kolik procent zpravodajů obcí v okrese je černobílých/barevných?
Graf č.5
Barva ve zpravodajích
54%46% černobíle
barva
Převládá černobílý typ, přičemž i v barvených periodikách jsou zařazeny i ty, které
jakkoliv barvu připouští. Jen nepatrný počet zpravodajů jsou barevné celé (Bílovický
zpravodaj např.).
- kolik procent zpravodajů obcí v okrese je
měsíčník/dvouměsíčník/čtvrtletník/občasník/má jinou periodicitu?
graf č. 6
34
Periodicita zpravodajů na Brněnsku
1919%
1111%
4344%
2526%
měsíčník
dvouměsíčník
čtvrtletník
občasník
Zásadní převahu mají čtvrtletníky a to nejen v malých obcích. Následuje občasník (hlavně
v malých obcích) a pak měsíčník. I v malých obcích se forma měsíčníku vyskytuje (Moravské
Knínice, Unkovice, Omice...)
- kolik procent redakcí zpravodajů je složeno ze zástupců obce? Kolik jich je
externích?
graf č. 7
35
Odpovědný člověk, šéfredaktor
29%
71%
externistaobec
Většina redakcí měla v čele člověka z obce – starostu, místostarostu případně jiného
zastupitele. Za člena obce byl považován i administrativní úředník, který je touto prací
pověřen. Většinou totiž tito lidé jen plní nařízení starosty a vedení obce. Že je podobná praxe
ve větších územních celcích nekorektní, naznačuje o.s. Oživení i mnohé další kritické hlasy22.
Tyto výsledky a data jsou pouhým aritmetickým základním průměrem vycházejícím
z tabulky. I to je však důležité, pokud chceme o tématu přemýšlet dál a hlouběji. V této části
práce nezbývá než odkázat na závěrečnou diskuzi, kde bude o výsledcích z tabulky
uvažováno v širším kontextu.
Reflexe
Jak už bylo v úvodu této části naznačeno, tato tabulka neodpovídá na všechny otázky, které by
bylo možné v této souvislosti položit. Snaha popsat formální stránku byla zahrnuta, ale
omezení, které vyplynulo z nutnosti jednoduché a rychlé komunikace s obcemi, si vyžádalo i
nepřesnosti, které jsou v tabulce sledovatelné. Například pokud by byla do tabulky
zahrnuta kategorie počtu stran, výpověď by byla přesnější. Některé zpravodaje totiž jsou 22 Tyto kritické hlasy se objevují především v publicistických článcích dostupných na adresách: http://www.advojka.cz/archiv/2006/42/jak-nejlepe-recyklovat-moc (Jan Procházka: Jak nejlépe recyklovat moc) http://www.otevrete.cz/index.php?akce=clanek&id=722
http://www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=288661 (Jan Čížek: Radniční a krajské noviny- stoupající zájem veřejnosti) http://www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=271741 (Stížnosti na předvolební kampaň - čtk) http://www.bezkorupce.cz/aktuality/radnicni-periodika-s-nesvary-paragrafy-nepocitaji/ (Radniční periodika: S nešvary paragrafy nepočítají) http://www.bezkorupce.cz/aktuality/radnicni-nalejvarna/ (Jan Potůček: RADNIČNÍ NALEJVÁRNA)
36
barevné, formátu A4, ale mají například jen 8 stran. Jiné mají ve stejném barevném formátu
stran dvacet. Jsou tedy finančně náročnější. Kategorie barva také nerozlišuje, zda má
zpravodaj celý obsah barevný nebo jen obálku a zbytek černobílý (což
byla většina zpravodajů).
2.2 Analýza vybraných zpravodajů Následující analýza vybraných zpravodajů blížeji osvětluje, jaké jsou možnosti tvorby i
podoby zpravodaje. Narozdíl od předchozí části se nevěnuje Brněnsku komplexně, ale
na příkladech uvádí konkrétní postupy redakční práce, popis formální i obsahové stránky
zpravodaje. Ilustruje tak spíš obecně žurnalistiku zpravodajů a uvádí možnosti, jak je možné
zpravodaj vytvářet, pojmou a sestavit. Z výsledků devíti analýz nelze vyvozovat závěry platné
pro celé Brněnsko, ale i tento exkurz do obsahové stránky může naznačit nějaké obecné
informace týkající se tohoto druhu žurnalistiky (např. podobné rubriky, postupy, řazení článků
atd.).
2.2.1 MetodyAnalýza vybraných zpravodajů se omezí na popis designu, obsahu, rubrik a redakční práce.
Jednotlivé zpravodaje nebudou hodnoceny. Vzhledem k rozsahu a k cíli práce nebudou
hodnoceny ani jednotlivé články ani například to, zda správně naplňuje funkci
veřejnoprávního média (požadavek o.s. Oživení, viz. 1.5.). To bude až součást závěrečné
Diskuze. Každý zpravodaj bude popsán na základě čtyř výtisků. Čtyři výtisky byly zvoleny
kvůli tomu, aby bylo možné zahrnout změny a případně popsat, zda je zpravodaj jednotný.
Ve většině případů se jedná o čtvrtletníky, čtyři čísla by tedy měla zahrnovat jeden ročník.
Popis se omezuje jen na přiřazení hodnot, vztahy mezi nimi a jinými proměnnými
zkoumány nejsou. V jiném případě by šlo o postup, který by zacházel za hranici této práce.
Postup analýz je na první pohled chaotický a nejednotný. Prvním důvodem k tomu bylo
přizpůsobení se lidem, od kterých byly informace získávány. Rozhovory o redakční práci a o
datech, která nejsou k vyčtení ze samotných tiskovin, byly vedeny různým způsobem, podle
toho, jaké přání uvedl dotazovaný. Nejdříve byly rozeslány e-maily s žádostí o kontakt a o
informace, následně byly buď rozeslány otázky na příslušnou adresu nebo došlo k osobnímu
37
nebo telefonickému kontaktu. Tím pádem došlo k prolínání otázek, k různé intenzitě odpovědí
atd. Pokud by byl použit klasický strukturovaný dotazník a byl by rozeslán e-mailem, lze
předpokládat, že návratnost dat by byla, narozdíl od zvoleného postupu, menší. Ne každá obec
přes e-mail komunikuje, telefonický kontakt je jistější a rychlejší.
Dalším důvodem pro nesystematické analyzování byl odlišný charakter zpravodajů.
V těch byla různá specifika, o kterých bylo přednější hovořit, ať už jde o stylistiku
slova starosty nebo o nedostatečném zdrojování fotografií a článků. Tento postup se přibližuje
kvalitativním výzkumným metodám, kdy výzkumník na sebe nechává působit zkoumaný
objekt a tím zachytí informace, které by ze standardizovaného dotazníku vyplynout nemusely
(Disman, 2000). Například to, že je v jedné analýze větší soustředění na podpisy autorů u
článku, ukazuje na fakt, že je to důležitá problematika v konkrétním zpravodaji. Že má
redakce mezery v tomto a ne v grafice. Analýzy ale nejsou součástí uceleného výzkumu, spíš
by mohly sloužit jako materiál pro výzkum navazující.
Po zanalyzování všech zpravodajů jsou výsledky srovnány, a to v rámci zkoumaných
kategorií. Srovnání se omezuje pouze na kategorie, které byly analyzovány. Jsou porovnány
styly, layouty, přístupy k tvorbě zpravodajů. Je porovnáno, které zpravodaje mají nebo nemají
redakční radu. Je srovnáno financování, autorství článků a fotografií atd. V závěrečné diskuzi
je upozorněno na některá témata, která by byla vhodná k hlubšímu zkoumání – například
porovnání vydávání zpravodajů v závislosti na počtu obyvatel obce.
2.2.2 Výběr vzorku Použita byla metoda náhodného stratifikovaného výběru (Disman, 2000), přičemž
byla v potaz brána dvě kritéria. Za prvé se zpravodaje roztřídily do skupin podle počtu
obyvatel obce, ve které vycházejí, za druhé byly náhodně vybrány tři z každé skupiny. Potom
bylo ověřeno, jestli zpravodaj v obci vychází, jestli vychází pravidelně a bude moci být
popsána jeho pevná struktura a jestli je dostupný23. Cílem této metody výběru zpravodajů
k analýze bylo obsáhnout tak celý okres Brno-venkov. Tímto výběrem bylo zajištěno
zastoupení jak malých, tak i velkých obcí, přičemž zařazením náhodného výběru bylo
zamezeno upřednostnění některých obcí ať už z důvodu osobní náklonnosti nebo kvality
zpravodaje.
Vybrány byly: 23 Ověřeno bylo nejdříve, zda je dostupný na internetu. Všechny vybrané obce, které zpravodaj podle informací z tabulky č. 1 vydávaly, měly zpravodaj k dispozici na svých webových stránkách.
38
● ve skupině s počtem obyvatel na 5000 obyvatel – města Šlapanice, Rosice
u Brna a Tišnov
● ve skupině s počtem obyvatel od 2000 do 5000 obyvatel – městys Veverská Bítýška,
obec Hrušovany u Brna, město Modřice
● ve skupině s počtem obyvatel do 2000 obyvatel – obce Kovalovice, Nedvědice,
Moravské Knínice
2.2.3 Zkoumané kategorie V rozboru jednotlivých zpravodajů bude popsána forma i obsah, budou zodpovězeny základní
otázky a popsány kategorie, jejichž výčet následuje.24
Okolnosti vydávání zpravodaje
Do této kategorie byla přiřazena fakta o vydavateli, periodicitě, nákladu, ceně zpravodaje. Je
vydávání zpravodaje v obci nějak legislativně upraveno? Kolik peněz je na něj z rozpočtu
vyhrazeno? Je zpravodaj nový, nebo má v obci tradici? Je propojen z internetem, případně
s jiným informačním zdrojem? Na tyto otázky je velmi nutné odpovědět, zásadně totiž
ovlivňují konečnou podobu. Od financování je odvislý jak obsah, tak i forma. Stejný vliv má i
periodicita, vydavatel atd. Legislativní opatření by měla zamezit některým eticky
problematickým praktikám. Propojení s internetem také přináší obsahové i funkční změny25.
Formální stránka zpravodaje
V těchto kategoriích by měl být popsán vzhled a grafika zpravodaje. Mělo by být jasné,
zda redakce dodržuje sjednocený grafický layout, zda periodikum používá barvy, tabulky,
různá pozadí, zda text zalamuje jednotně do sloupců atd. Pak by mělo být zřejmé, kolik stran
zpravodaj většinou má apod.
Častá témata a rubriky
24 Následující výčet kategorií a formálních postupů, kterých je nutné si v analýze zpravodaje všímat, vychází z předběžného výzkumu a z konzultace s Mgr. Sedláčkovou. 25 Pokud jsou články ve zpravodaji i součást internetového portálu obce,
39
Ve zpravodajích se pravidelně objevují různé rubriky. Po konzultaci s Helenou Sedláčkovou
a po prozkoumání mnoha zpravodajů i mimo ty, které budou analyzovány, je možné rozdělit
tematické skupiny článků, které se zpravidla objevují, na:
- Slovo starosty
- Zprávy z jednání zastupitelstva a rady města
- Hlasy veřejnosti
- Inzerce
Slovo starosty
Tradiční úvodník, který se nachází ve velké části zpravodajů. Můžeme jej odlišovat podle
toho, čemu se věnuje (zda komentuje obsah zpravodaje, dění v obci, dění na úřadě
v zastupitelstvu, zda se věnuje obecným tématům atd.). Dále pak záleží na tom, kdo ho píše
(starosta, úřednice, externista, místostarosta atd.), jakým jazykem je psán (beletristicky,
úřednicky, zpravodajsky atd.), kolik prostoru se mu věnuje a jestli jej doprovází nějaký
obrazový materiál (fotka, hlavička starosty atd.).
Zprávy z jednání zastupitelstva a rady města/obce
Zpravodaj by měl sloužit jako informační zdroj – jako prostor pro sdělování informací, které
obci ukládá zákon. To obec může konat prostřednictvím různých informačních kanálů –
úřední deska, kabelová televize, internetové stránky, obecní rozhlas nebo právě zpravodaj.
Mezi tyto povinně zveřejňované informace patří i zprávy z jednání zastupitelstva. Zpravodaje
je uveřejňují v různých formách – kompletní úřední záznam, výpis z jednání, jen jako
zmínka v jiných článcích atd. Dále můžeme popsat kolik místa mu redaktoři věnují, zda jej
někdo komentuje atd.
Hlasy veřejnosti
Tato kategorie článků bývá nejčastěji kritizována v souvislosti s nevyvážeností zpravodaje,
s cenzurou. Je rozebírána podrobně ve výzkumu občanského sdružení Oživení (viz 2.5.).
Hlasy veřejnosti a obyvatel obce jsou důležitou součástí. Můžeme opět pozorovat, kolik
místa jí zpravodaje věnují, v jaké podobě (zda nezměněné dopisy, články, jestli ve zvláštní
rubrice, jestli s dovětkem, že se „názor redakce nemusí shodovat s otištěnými příspěvky“
atd.). Dále bychom měli sledovat, kde se ve zpravodajích tyto názorové články objevují –
jestli těsně za vyjádřením radnice jako opozitní názor nebo odděleně vzadu atd. Případně ke
kterým kauzám se občané vyjadřují, ke kterým ne.
40
Inzerce
Inzerce je jako v celostátním tisku důležitý prvek, který je nutno reflektovat. A to jak kvůli
objektivnosti, tak i kvůli působení na čtenáře. Inzerce je v mnohých případech hlavní zdroj
financování zpravodaje, v některých případech má zanedbatelnou roli. Je nutné zkoumat, kdo
je vydavatel zpravodaje – zda je vydavatelem přímo obec nebo soukromá reklamní firma.
Výzkumník by se měl zaobírat celkovou plochou inzerce, oddělením od ostatního textu,
skrytou inzercí, vkusností, cenou inzerce, mírou využívání a typem inzerátů. Je zajímavé, jaké
firmy a podnikatelské subjekty inzerují v tomto typu média. Zda čistě regionální nebo i
zahraniční. Můžeme sledovat, kde se inzeráty v textu vyskytují, zda se dodržují základní
grafické principy – jestli inzerce nepřebije text atd.
Stylistika
V této kategorii by měl být popsán styl a sloh, který je (je-li vůbec) majoritní a který je
charakteristický pro daný zpravodaj. Můžeme rozlišit, zda převládá beletristický styl psaní,
úřednický, zpravodajský atd. Důležité je v tomto autorství a odpovědná osoba – šéfredaktor,
který může články upravovat. Do této kategorie paří i úroveň jazyka – laická, profesionální,
pravopisné chyby, jazyková obratnost atd. Tyto informace budou zahrnuty v kategorii ostatní
postřehy, a to z důvodu, že ne u každého zpravodaje je nutné tuto kategorii explicitně
vyčleňovat.
Fungování redakce – redakční práce
Důležitým procesem, který ovlivňuje konečnou podobu, je redakční práce a tvorba textů.
Prostřednictvím e-mailové korespondence a telefonického dotazování byly zjištěny
podrobnosti o tom, za jakých podmínek zpravodaj vzniká. V analýze by měly být kromě
jiných zodpovězeny následující otázky:
Kdo je zodpovědná osoba? Jak je placena?
Kdo je členem redakce?
Funguje redakční rada? Kdo sedí v redakční radě?
Jakým způsobem jsou sbírány materiály od externistů?
Probíhá třídění a odmítání článků?
Kdo články upravuje?
Funguje uzávěrka?
Jak se rozhoduje o tématech ve zpravodaji?
41
Toto rozdělení do kategorií slouží hlavně k následující analýze a pomáhá tak alespoň částečně
údaje roztřídit a vyhodnotit. Je více méně převzato z praktických zkušenosti Heleny
Sedláčkové.26 Nelze je vnímat jako závazné a jediné možné.
2.2.4 Analýzy, případové studie
2.2.4.1 Šlapanický zpravodaj (5/08, 6/08, 1/09, 2/09)
Okolnosti vydávání zpravodaje, redakční práce
Šlapanice jsou město s 6329 obyvateli v bezprostřední blízkosti Brna. Zpravodaj u nich
vychází od roku 1934. Momentálně to je dvouměsíčník, na formátu A4, s barevnou obálkou
a případně i s barevnými přílohami. Na své existenční dráze prošel kontinuálním vývojem. Od
novinového typu, kdy byl zpravodaj černobíle zelený, až po současný magazínový typ
s velkým počtem fotografií, rubrikami, informacemi z mnoha oblastí života na maloměstě.
Náklad je v současnosti 3 000 kusů, z rozpočtu na něj každé dva měsíce město vyčlení finance
v rozmezí 40 – 50 tisíc Kč. Zpravodaj má pravidelně 28 stran plus barevnou obálku.
Zpravodaj vede v současnosti pracovnice městského úřadu. Není jmenována do funkce
šéfredaktora, je ale osoba odpovědná za vydávání zpravodaje, ve své funkci se stará i o
tiskové zprávy a propagaci radnice, je za to placená. Dává zpravodaj dohromady a zodpovídá
se redakční radě. Ta je složena ze starosty, prvního a druhého místostarosty, dále je v ní
vedením zpravodaje pověřená pracovnice, předseda tiskové komise a vedoucí odboru
komunikace s veřejností na magistrátu. Redakční rada se schází vždy před vydáním
zpravodaje, vyjadřuje se k jednotlivým článkům, které si před tím členové přečetli.
Rozhoduje, ke kterému článku je nutné dopsat reakci a jestli všechny články odpovídají
zásadám otiskování článků. Ty si vytyčili nelegislativní cestou v jednom ze starších čísel.
Uzávěrka funguje téměř spolehlivě, ale je prostor pro informace i po ní, případně se občas
uzávěrka kvůli důležitým informacím posouvá. Součástí zpravodajů je mnoho příloh (č.
1/2009 – nový jízdní řád a ceník IDS JMK, č.6/2008 – o výročí místního hasičského sboru
atd.). Témata nikdo nevyhledává, záleží na tom, jaké příspěvky se objeví. Zpravodaj je
registrován na ministerstvu kultury pod evidenčním číslem E 10246.
26 Viz příloha A
42
Titulní strana
Často se měnila. Nejdřív byla na titulce jen jedna velká fotka, poté grafická koláž
z přírodních motivů. Aktuální číslo má hlavičku, kde je černě napsán název a barevný znak
města, tři menší obrázky s popisem jako upoutávky ke čtení a jeden titulní obrázek bez
popisu(viz příloha D).
Obsah
Čísla jsou rozdělena do čtyř sekcí – Z města, Ze školství, Volný čas, Z historie, Ze sportu,
Z kultury a Souvislosti. Do nich jsou řazeny jednotlivé články. Z města – Pohled do
starostovy kanceláře, Zastupitelé se představují, Zprávy ze zasedání a jednání rady města.
Dále pak sem patří zprávy z městské policie, z hasičského sboru, jubilanti, poučky o třídění
odpadů, zprávy o městských akcích, o rekonstrukcích, o publikacích o městě, o návštěvách
atd. Oddíl Ze školství obsahuje informace z MŠ, ZŠ a místního gymnázia. Volný čas zahrnuje
zprávy o činnosti spolků, o kulturních akcích, pozvánky atd. Z historie – tradiční oddíl
obsahující referáty, výpisky z kronik atd. V Souvislostech bývají mimo jiné, nezařaditelné
příspěvky uveřejňovány hlasy veřejnosti, kritika i zamyšlení. Často bývají přepisovány pasáže
z beletristické literatury.
Jednotlivá témata
Slovo starosty
V první rubrice dominuje úvodník starosty pojmenovaný Pohled do starostovy kanceláře.
V něm starosta vždy popřeje něco příznivého obyvatelům, přivítá je při čtení (oslovení: „Milí
spoluobčané,“) a zrekapituluje, co bylo vybudováno a co radnice řešila, a připomene plány do
budoucna. Délka je různá, většinou sloupec třetí strany a pokračování na další stránce. Jazyk
je lidový, zdvořilý. Neobjevují se odborné nesrozumitelné výrazy, nezaokrouhlená čísla, pro
čtenáře je text srozumitelný. Bývá rozčleněn do oddílů podle projednávané akce, výstavby
atd. U článku je profilové foto – hlavička starosty.
Zprávy z jednání zastupitelstva a rady města
Tato kapitola je zpracována formou výpisků – jen nejdůležitější usnesení, zachovává se
úřednický jazyk. Otiskuje se v každém čísle. Kromě toho jsou zařazeny i medailony
jednotlivých zastupitelů jako seriál.
Hlasy veřejnosti
43
Jsou zastoupeny hlavně představiteli spolků, ale občas se objeví i kritika radnice, poděkování
občanů atd. Z rozhovoru s Mgr. Černou, pracovnicí městského úřadu, vyplynulo, že tento
problém řeší v redakční radě27. Hlas veřejnosti se omezuje jen na informace o činnosti,
zamyšlení atd. K větším polemikám ve zpravodaji nedochází. Mgr.Černá uvedla, že pokud
taková polemika do redakce přijde, snaží se řešit problém jinou cestou – napíšou vyjádření
přímo odesílateli atd.
Inzerce
Je zařazena až na konec zpravodaje. Je černobílá, uveřejňuje se za 2800 za stranu, dále pak
alikvótně. Většinou zabere dvě strany A4. Je označena stejně jako ostatní oddíly jako Z města,
Ze školství a pod. Z větší míry je lokálně ukotvená (i z nejbližšího regionu), občas se objeví
inzerát cizí realitní firmy nebo pojišťovny.
Ostatní postřehy
Do textu jsou zakomponovány sloupce s šedým podkladem jako místo pro nejaktuálnější věci
nazvané Ve zkratce. Zde se objevují výzvy, poděkování, nejaktuálnější informace, které se
stanou po uzávěrce.
Typicky ve zpravodaji objevují smíchané žánry. Mgr. Černá píše rozhovory (v každém čísle
jeden – např. s dívkou, která závodí na koních, s krasobruslaři atd.), objevují se komentáře,
reportáže, historické referáty i propagační materiály různých organizací, spolků a obecně
prospěšných institucí.
Objevují se historické fotky, soutěže pro čtenáře. Na zadní straně jsou buď fotografie, které
samostatně informují o akci nebo doplňují informace uvnitř čísla. Případně je zde prostor pro
umělecké fotografie nebo obrazy – místně ukotvené.
2.2.4.2 Tišnovské noviny (1/09, 2/09, 3/09, 4/09) Město Tišnov leží severně od Brna, má víc než osm tisíc obyvatel. Tišnovské noviny jsou
zpravodaj, který vydává Městský úřad Tišnov, a rozšiřuje ho zdarma do všech domácností ve
městě. Tišnovské noviny vychází v Tišnově od roku 1970, nejdříve s názvem Tišnovsko -
tišnovský kulturní zpravodaj.
Okolnosti vydávání zpravodaje, redakční práce
27 Viz příloha B
44
Vychází čtrnáctidenně, o prázdninách měsíčně, a to v nákladu 4300 kusů. Několik kusů si
kupují okolní obce (Borač, Šerkovice, Hluboké Dvory - cena 4,50 Kč) a také několik kusů se
prodává v tišnovských trafikách. Vydávání řídí redakční rada, tajemnice redakční rady je
Šárka Kubátová, předsedkyně kulturní komise, předsedou je Josef Zacpal, dále je členem
redakční rady grafik a spolumajitel firmy, která tiskne noviny, a také místostarosta. Příspěvky,
články, inzerci shromažďuje Šárka Kubátová. Jsou to příspěvky ze základních škol, z Domu
dětí a mládeže, Mateřského centra, Ekoporadny, Městského kulturního střediska, knihovny,
občanské sdružení, sportovní kluby.
Přednostně jsou zveřejňovány zápisy ze zasedání zastupitelstva města, oznámení a upozornění
úřadu.
Příspěvky většinou chodí e-mailem. Grafik si všechno přebírá vždy na pondělní redakční
radě. Ve čtvrtek grafik zasílá noviny ke korektuře. Tu dělají dvě referentky odboru kultury
a školství, sekundární korekturu dělá vedoucí odboru. Ve čtvrtek odpoledne se dokument
vrací grafikovi, ten v pátek zasílá noviny do tiskárny, noviny jsou hotové další úterý
odpoledne, kdy je dovezou na odbor. Ve středu oficiálně noviny vychází. Jsou distribuovány
do trafik a chodí si pro ně studenti, kteří na základě dohody o provedení práce roznášejí
noviny do tišnovských rodin.
Letos je z rozpočtu vyhrazena částka 1 milion korun na rok. Zpravodaj je černobílý.
Uzávěrka funguje - striktně to je pondělí do 17.00 hodin (dle harmonogramu), pak zasedá
redakční rada, kde se řeší, co bude příští číslo obsahovat a grafik si všechna data nahrává
a bere s sebou na zpracování.
O zveřejnění příspěvku rozhoduje redakční rada, v případě neotisknutí redakční rada hlasuje.
Redakční rada se řídí statutem redakční rady a dle zákona č. 46/2000 zasílá povinné výtisky
např. do krajských knihoven atd.
Na webových stránkách jsou k nahlédnutí Tišnovské noviny upravené pro web. Zpravodaj je
registrován na ministerstvu kultury pod evidenčním číslem E 10100.
Titulní strana - má jednotný layout. V hlavičce velkým písmem název „Tišnovské noviny“
s podtitulky: do každé rodiny, Zpravodaj města Tišnova a okolí. Dále je v hlavičce znak
města. Pokračuje se obrázkem z aktuální tematikou a v podvale pak začíná úvodník starosty.
Titulní strana má v hypertextové formě barevné pozadí, ale tiskne se černobíle. (viz příloha E)
Obsah
45
Zpravodaj je lomený do dvou sloupců, s jednoduchou grafikou. Nepoužívají se rámečky,
pozadí atd.
Zpravodaj je rozdělen do pěti základních sekcí –Slovo starosty (podle měsíce- Únorové slovo
starosty např. ), Radnice informuje, Kultura v Tišnově, Různé, Sport a Inzerce. Obsah ve
zpravodaji není.
Podstatnou část zpravodaje tvoří kulturní servis, protože zpravodaj vydává kulturní komise
vedení města. Po těmito texty nejsou podepsáni autoři, jedná se o pozvánky a reflexe
uskutečněných akcí. Velký prostor se také dává článkům s lokální historickou tematikou.
Jednotlivá témata
Slovo starosty
Vychází v každém druhém čísle, je vždy poutavě beletristicky napsané. Vztahuje se ke
čtenářům, k ročnímu období, k dění ve městě. Není uveřejněná hlavička – profilové foto
starosty.
Informace z jednání zastupitelstva a rady města
Uveřejňují se nejen informace z pravidelných zasedání, ale i důležité vyhlášky a usnesení
zvlášť. Zápis je takřka v nezměněné podobě, zachovává úřednický styl a přemíru čísel
a zkratek.
Hlas veřejnosti
Články, které by byly evidentně reakcí na nějaké dění, nebo jako reakce na předchozí
příspěvky se moc neobjevují. Jde spíš o pozvánky, vzpomínky, reportáže z akcí.
Inzerce
Zabírá velkou plochu (5-13 stran) Je jak řádková přijímaná od občanů, tak i plošná. Od 1.
dubna došlo ke zdražení inzerce (město se stává plátcem DPH). Inzerce řádková - 1 řádek
(max.37 písmen včetně mezer) stojí 60,- Kč každý další řádek je dalších 30,-Kč. Za zmínku
stojí i inzertní vyřešení společenské rubriky a uveřejňování jubilantů a výročí úmrtí.
Takzvané „vzpomínky“ jsou pro občany města zdarma (text), pokud chtějí i fotku, zaplatí
100,-Kč a verš je dle řádkové inzerce (1 řádek 60,-Kč). Plošná inzerce – jedna strana stojí
3600 Kč, dál se to odvíjí podle podílu strany.
Objevují se inzeráty jak místní (hlavně řádková inzerce), tak i celorepublikové. Inzerce je
oddělená, je vždy až na konci zpravodaje, včetně zadní strany obálky, kde je zároveň
umístěna i tiráž.
46
Ostatní postřehy – objevují se malé fotky bez udání autora fotografie, je to spíš výjimka,
na fotografie se velký důraz neklade.
2.2.4.3 Rosice u Brna (1/09, 2/09, 3/09, 4/09) Rosice u Brna jsou městem ležícím západně od Brna, nedaleko dálnice D1, s počtem obyvatel
kolem 5300. Od roku 1964 vychází v Rosicích u Brna zpravodaj.
Okolnosti vydávání zpravodaje, redakční práce
Garantem za podobu a obsah je vydavatel Kulturní informační centrum (KIC) Rosice.
Zpravodaj je tvořen vesměs z dodaných příspěvků a zpráv od občanů, odborů úřadu a dalších
spolků a organizací. Redakční část v rozsahu cca 6 stran vytváří pracovníci KICu, články
doplňují fotografiemi a tvoří aktuální kulturní přehled, zbytek obsahu doplňuje inzerce
a reklama. Šéfredaktorem je ředitel KICu - Lukáš Volánek, který se stará o výslednou podobu
zpravodaje.
Redakční radou jsou zaměstnanci KICu, funguje zejména na přelomu roku, kdy se vymýšlejí
nové rubriky (pravidelně dochází k obměně rubrik s roční periodicitu, rubriky jsou pak
v průběhu roku pravidelně naplňovány).
Z rozpočtu KIC Rosice je na zpravodaj vyhrazeno 360 000 Kč ročně, v této částce je
započtena DTP příprava, tisk a distribuce. Zpravodaj má formát A5 a rozsah 40-60 stran
na číslo. Náklad je 3 000 ks. Uzávěrka je pevná, jedná se o desátý den v měsíci.
Pravidelnými příspěvky ze strany vedení obce jsou výpisy ze zasedání rady
města a zastupitelstva. Články z úřadu se zařazují podle aktuální potřeby něco zveřejnit -
zastupitelé a členové výborů přispívají pouze občas a spíše individuálně.
Podle slov šéfredaktora nejsou zařazovány principielně anonymní příspěvky, hanlivé
a vulgární výplody, osobní výpady a také politicky laděné texty, protože tak
rozhodla rada města.
Úprava probíhá většinou po předběžné dohodě a to ve smyslu zkrácení či zestručnění obsahu.
Je vydáván a distribuován zdarma do všech domácností v Rosicích, mimo Rosice je
k zakoupení za 5 korun.
Zpravodaj je vystaven v archivu na webu v elektronické podobě. Je registrován
na ministerstvu kultury pod evidenčním číslem E 10255.
47
Titulní strana
Má vždy fotografii na celé ploše obálky, s znakem města a názvem Rosa s podtitulem
Zpravodaj Rosicka v hlavičce. V dolní části titulní strany je pak měsíc a rok vydání a popis
fotografie na obálce (viz příloha F).
Obsah
Obsah na druhé straně obálky společně s editorialem šéfredaktora, který reaguje na aktuální
dění v obci. Následují informace pro občany Babic a Kratochvilky (ne vždy). Zpravodaj má
jednotnou grafiku, je zalomen do tří sloupců (ale jsou i články, které zalomené nejsou –
například Akce na leden apod.). Používá různé grafické prvky (rámečky, pozadí, hlavičky)
Jednotlivá témata
Slovo starosty
Někdy se vyjadřují i starostové Kratochvilky a Babic, slovo starosty Rosic není nezbytně
v každém čísle (v analyzovaných číslech bylo Slovo starosty jen jednou pod názvem
Novoroční slovo starosty). Starosta se vlídně obrací k občanům, přeje jim do následujícího
období a rekapituluje dosavadní činnost. Hlavička starosty – jeho foto – u článku není.
Zprávy jednání zastupitelstva a rady města
Usnesení a vyhlášky jsou psány formou výtahu, otiskuje se jen to nejdůležitější. Většinou
zaberou dvě až tři strany. Za textem následují podpisy jako na úředním dokumentu.
Následují zprávy o činnosti radnice ve formě ucelených článků. Autorem je většinou
místostarosta.
Hlasy veřejnosti
Objevují se jen zprávy o děních v institucích od autorů, kteří přispívají pravidelně
a na vyžádání. Žádná polemika, zamyšlení nebo komentování veřejného dění v obci se ve
zkoumaných číslech neobjevily.
Inzerce
Objevuje se nejen na konci zpravodaje, většinou i v textu. Jedná se o plošnou inzerci, která
není zřetelně označená (pokud inzerce zabere celou stranu, pokud půl strany, je oddělená).
Reklam je ve zpravodaji relativně dost, ale nepřesahuje 20 procent (např. v únorovém čísle 6
a půl strany z 42 stran). Inzeráty zaberou vždy zadní barevnou stranu, kde pak není místo pro
fotografie. Černobílá celá strana A5 stojí 1400 Kč, dál alikvótně. Barevná strana stojí
dvojnásobek, na vnější straně trojnásobek.
48
Ostatní postřehy
Důsledné je označení fotek (mnoho autorů) a jednotná grafika. Vždy v dubnu se vydává
aprílové číslo, zpravodaj se jmenuje jinak (Róza, Koza, Asor atd.). V tomto dubnu bylo i
řazení článků zrcadlové, tzn. slovo starosty a informace pro občany Babic a Kratochvilky byly
vzadu. Ze školy jsou otiskovány články, vyjádření, ankety i úryvky z prací zdejších žáků.
Společenská rubrika s jubilanty a vzpomínkami na zemřelé je otiskována formou bezplatné
inzerce. Předchází se tak nebezpeční narušení ochrany osobních údajů.
2.2.4.4 Modřický zpravodaj (12/08, 1/09, 2/09, 3/09)Modřice mají přibližně 4 tisíce obyvatel a od roku 1994 jsou městem. Leží v těsném
sousedství Brna u výpadovky na Vídeň a patří pod vyšší správní celek Šlapanice.
Vydávání měsíčníku „Zpravodaj Modřice“ bylo zahájeno po komunálních volbách
koncem roku 1990.
Okolnosti vydávání zpravodaje, redakční práce
Vydavatelem je město Modřice. V první etapě tvořila redakci Kulturně školská komise,
následně se přešlo na direktivnější řízení obsahu zpravodaje ze strany tehdejšího starosty.
Účast kulturně školské komise (KŠK) se stala spíše formální a docházelo i k
nepravidelnostem v termínech tisku. Ve volbách v roce 2006 došlo k změně vedení obce a i
k změně v redakční práci. Byla založena redakční rada jako nezávislý orgán s občanským
mandátem, složená ze zástupců nominovaných hlavními politickými subjekty v zastupitelstvu,
včetně opozice a nezávislých občanů. Předseda je nezávislý občan, důchodce Vlastimil
Čevela. Externím členem redakční rady je asistentka starosty, která je kontaktním místem pro
sběr příspěvků, připomínky čtenářů i zajišťování distribuce. Redakční
rada formulovala koncepci vydávání zpravodaje. Tato koncepce byla schválena Radou města,
je zveřejněna na oficiálních internetových stránkách města a redakční rada se podle ní řídí při
své práci. Rozhodování redakční rady je samostatné a nezávislé, včetně práva odmítnout
příspěvek bez udání důvodu, ale existuje též možnost odvolání se k Radě města, která má pak
konečné slovo.
Zpravodaj Modřice vychází měsíčně v nákladu 1800 kusů a náklady na jedno vydání činí
přibližně 14 – 15 000 Kč (tisk a distribuce) v závislosti na rozsahu, který bývá kolem 30,
výjimečně i 40 (prázdninové dvojčíslo) stran. Distribuován je zdarma do každé domácnosti
49
Českou poštou a v předstihu, tj. ihned po dokončení sazby též zveřejňován v samostatné
rubrice na internetových stránkách města.
Články nejsou upravovány, za gramatickou a stylistickou správnost ručí autor. Avšak při
pročítání článků redakční rada něco opraví, pokud chyby objeví, ale nedělá to cíleně.
Uveřejňování příspěvků je vymezeno zmiňovanou Koncepcí, v jejímž úvodu se praví, že
„Zpravodaj Modřice je vydáván městem Modřice za účelem všeobecné informovanosti
občanů o všech důležitých skutečnostech, souvisejících s životem ve městě. Současně je též
otevřenou demokratickou platformou pro uplatňování dotazů a názorů občanů“.
Tuto funkci Zpravodaj splňuje - objevují se v něm názory a zamyšlení občanů k činnosti
města atd. Koncepce upravuje i délku příspěvků. Reaguje tak na připomínky, že některé
příspěvky jsou zbytečně dlouhé a nejsou čtivé. Přitom nadbytečná délka není důvodem
k odmítnutí, článek by měl být vrácen ke zkrácení. Jako kriterium pro dotazy a názory je
uvedeno, že „příspěvky musí být stručné a věcné a nesmí být útočné nebo vulgární.“
Proces přípravy a výroby Zpravodaje probíhá výhradně digitální cestou. Kontaktním místem
pro příspěvky je e-mailová adresa asistentky starosty na radnici. Ve výjimečných případech
(většinou starší lidé) je možné dodat texty psané na stroji nebo fotografie na papíře, které jsou
naskenovány do PDF a následně při tvorbě sazby přepisovány. Všechny příspěvky jsou v
průběhu měsíce ihned po převzetí z radnice rozesílány mailem členům redakční rady i
redaktorce sazby v tiskárně. Tím je umožněno, aby brzy po uzávěrce, která je poslední
kalendářní den v měsíci, mohl být ze strany tiskárny předložen členům RR návrh sazby k
první korektuře. První pondělí následujícího měsíce se pak nad korekturou koná
schůzka redakční rady, která rozhoduje o případných změnách v pořadí článků, upřesňuje
výběr fotografií a vše, co uzná za vhodné ke správnému vyznění čísla. Přípravu řídí „editor
vydání“, který příslušné závěry souhrnně uplatňuje směrem k partnerům (tiskárna, autoři,
radnice) a po opravných korekturách uvolňuje vydání k tisku. Ve funkci editora, uváděné v
tiráži čísla, se členové redakční rady pravidelně střídají. Zpravodaj je registrován
na ministerstvu kultury pod evidenčním číslem E 11272.
Titulní strana
Má od začátku vydávání téměř stejný jednoduchý layout. Obálka je na tvrdším papíře,
s barevným protiskem. Barva se mění každý rok. V hlavičce je jen číslo a ročník vydání,
internetový odkaz na internetové stránky Modřic a znak města. Podstatnou část pak tvoří
velké grafické logo se symboly města (věž kostela a žalud ze znaku), které se v malé siluetě
opakuje i na poslední straně (viz příloha G).
50
Obsah
Zpravodaj vychází jednou za měsíc, má jednotný grafický design, formát A5, Na obálce je
barevný protisk, obsah je černobílý. Lámání do sloupců není jednotné, občas je
strana rozdělena do dvou sloupců, ale převažuje celistvá strana. Rozdělení příspěvků do
rubrik po konzultacích v redakční radě určuje editor vydání. Rubriky jsou: Zprávy z radnice,
Informace pro občany, Život v našem městě, Různé, Inzerce.
Jednotlivá témata
Slovo starosty
Není ve všech číslech. Někdy jsou otištěny jen usnesení rady a zastupitelstva města. V něm
starosta upozorňuje na nejdůležitější problémy a
Hlavička starosty otisknutá není.
Zprávy z jednání zastupitelstva a rady města
Do posledního čísla byly otištěny jen přesné záznamy jednání, úřední záznam, od
čísla 3/2009 se redakční rada rozhodla, že toto zpravodajství bude uveřejňovat
prostřednictvím komentářů. Ty ale zůstávají zjednodušením úřednického jazyka. Podle slov
Vlastimila Čevely se vždy redaktor sejde se starostou a spolu upravují jednotlivé vyhlášky
a usnesení.
Hlas veřejnosti
Objevují se různá zamyšlení i polemiky. Občané se vyjadřují z územnímu rozvoji města,
k palčivým problémům. Jako hlas veřejnosti opět převládají zprávy a informace o chystaných
nebo minulých akcích.
Inzerce
je uveřejněna až na poslední straně. V čísle se objevují i pozvánky na akce, které sice nejsou
komerční, ale odlišným fontem a grafikou inzerát připomínají. Jedna strana ve zpravodaji stojí
1000 Kč, půlstrany 500 Kč atd. Inzerce je zřetelně
Ostatní poznámky:
Ve zpravodaji se často střídají fonty. Zpravodaj poskytuje informační servis. Například
v každém čísle se v rubrice místní knihovny vyskytuje rámeček, kde je uvedena otevírací
doba. Jsou zde uvedeny akce, které se budou v knihovně konat a knížky, které je možné si
v knihovně půjčit. Převládají texty s informační hodnotou (pozvánky,upozornění, výtah
z usnesení vedení obce, výsledky nohejbalistů atd. Společenské rubrika je zařazená, ale jen v
51
okleštěné podobě – jsou uvedeny pouze jména lidí, kteří se dožívají významného jubilea.
Jejich věk otištěn není.
Objevuje se občas i žánr rozhovoru (12/2008). Rozhovor se sestává ze dvou-tří otázek
a hodně dlouhých odpovědí. Neobjevují se pravidelně články týkající se historie města. Je to
dáno zřejmě tím, že Modřice takovou tradici nemají. Grafika pracuje s tmavým pozadím,
s rámečky, ze záložkami. Fotografie mají téměř všechny jednoho autora (člena redakční rady
Miroslava Hájka), jsou černobílé a poměrně malé, občas nečitelné (z pohledu zpravodajské
fotografie – mnoho lidí, nestřídá se detail s celkem atd.). Stylistika některých článků je
neobratná, krkolomná a nejasná – redakční rada články neupravuje a otiskuje je v původním
znění.
2.2.4.5 Hrušovanský zpravodaj (2/08, 3/08, 4/08, 1/09) Hrušovany u Brna je obec, ve které žije asi 3000 obyvatel. Leží 20 kilometrů jižně od Brna.
V současnosti tu vychází čtvrtletník Hrušovanský zpravodaj. Je černobílý, na formátu A5 a je
relativně obsáhlý, má 44 – 56 stran. Zpravodaj vycházel od 70. let v různých podobách
většinou pod názvem Hlas Hrušovan u Brna.
Okolnosti vydávání zpravodaje, redakční práce
Vydávání neupravuje žádná vyhláška nebo zásady, v obci funguje redakční rada. Ta je složená
z různých organizací v obci a zástupců ostatních komisí při obci. Kromě zpravodaje ještě
zajišťuje redakční rada i vysílání Regionálního zpravodaje kabelové televize. Členů je sedm.
Na tvorbě textů se nejvíce podílí starosta a úředníci OÚ, učitelé ZŠ a MŠ. Zpravodaj dává
dohromady odpovědný redaktor Josef Valoušek
Plánem redakční rady na daný rok je stanoven den uzávěrky, je to vždy sobota cca 14 dní
před koncem měsíce března, června, září; v prosinci. Asi tak čtrnáct dní před uzávěrkou
rozesílá odpovědný redaktor e-mail všem, kteří kdy do zpravodaje přispívali, anebo od
kterých se dá očekávat nějaký text. Dál pak kontaktuje přispěvatele v pondělí před uzávěrkou.
Zpravodaj pak sestaví. Oficiální funkce šéfredaktora není.
Texty pak zpracovává grafická firma, ta jej předá před vytisknutím ke korektuře na obecní
úřad. Zpravodaj pak roznáší pracovníci obce. Na zpravodaj je letos vyhrazeno z obecního
rozpočtu 100 tisíc. Jde o 4 čísla v nákladu 1200 ks.
52
Materiály jsou sbírány nejčastěji emailem. Občas se objeví nečekané příspěvky – například
pochvala od rodičů, fotografie amatérů apod. Někteří obyvatelé zabývající se historií
Hrušovan přispívají spontánně.
Články se většinou neodmítají. Stalo se to jednou, šlo o zveřejnění básniček, jejichž
přítomnost ve zpravodaji si redakční rada nedokázala zdůvodnit ani jako ukázku tvorby
místního občana (autor si přál zůstat anonymní). Rada se rozhodla příspěvek vrátit a otisknout
autorovi v dalším čísle jiné verše. Někdy se některý článek nevejde do zpravodaje z
prostorových a časových důvodů – v tom případě je nabídnuto autorovi uveřejnění v příštím
čísle. Za správnost článků odpovídá autor. Příspěvky o historii Hrušovan jsou předkládány k
vyjádření kronikářce, která je také členkou redakční rady. Pokud odpovědný redaktor narazí
na nějakou chybu při sestavování vlastní podoby zpravodaje, tak ji opraví. Když je málo
místa, texty jsou upraveny. Zpravodaj je registrován na ministerstvu kultury pod evidenčním
číslem E 10090.
Titulní strana
V hlavičce je název Hrušovanský zpravodaj, panorama obce a obecní znak. Pod hlavičkou je
odkaz na internetové stránky obce a na stránky Hrušovanského zpravodaje, které jsou
v současné době neaktuální. Dále následuje jen fotka z aktuálního dění v obci (viz příloha H).
Obsah
Některá vydání mají „Téma čísla“, pokud se podaří získat větší příspěvek. Většinou jde ale
jen o kompilát nezávislých článků.
Zpravodaj je rozčleněn do sekcí Obecní úřad, Různé, Téma čísla, Komise, AZ občasník
kronikáře, Školy, Organizace. Každá sekce má odlišnou barvu v záhlaví. Na články
upozorňuje obsah na vnitřní straně obálky. Ve zpravodaji se střídá zalomení do dvou sloupců
nebo jednolité strany.
Jednotlivá témata
Slovo starosty
Má hlavičku starosty, obrací se na čtenáře, ale jeho styl je odbornější, víc se obrací
na problémy samosprávy i v širším kontextu, uveřejňuje dosažené výsledky apod.
Starosta uvádí různá čísla, srovnává současnost s minulostí. V každém úvodníku je přání
občanům, povzbuzení k činnosti a odhodlání pro občany, ale i pro vedení obce. V závěru je
podpis jak strojový, tak rukopisný.
53
Informace z jednání zastupitelstva a rady města
Jsou uveřejňovány jako výběr z jednání, zachovává se úřednický jazyk a forma.
Uveřejňovány jsou i ucelené důležité vyhlášky v původním znění nebo úřednické záznamy o
územním plánu. Sekce Obecní úřad zabírá občas velkou část zpravodaje (č. 4/08 - 20 z 52
stran), jindy je podíl vyvážený.
Hlas veřejnosti
Objevuje se opět jen ve formě zpráv z akcí, zamyšlení nebo polemika o věcech veřejných se
nevyskytuje.
Inzerce
Stránka A5 stojí 750 Kč a menší formáty alikvótně. Neobjevuje se výlučně na konci, občas se
objeví v textu. Inzerce není označena, ale je patrné, že se o inzerát jedná. Uveřejňuje se i
řádková inzerce.
Ostatní postřehy
U fotografií chybí autor, zpravodaj je registrován na ministerstvu kultury, občas se objeví
přepis článků z denního regionálního tisku týkajícího se Hrušovan. Je vždy uvedeno datum
a určení, odkud pochází text, případně fotky.
Zajímavé a podrobné reportáže dodávají do zpravodaje pravidelně zájmové organizace jako
Táborníci (turistický oddíl) nebo školáci. Často texty píšou přímo děti. Pravidelně přispívá i
Sluníčko – občanské sdružení na podporu volného času dětí a mládeže v obci. Sportovní
tematika není pravidelná.
2.2.4.6 Zpravodaj obce Veverská Bítýška (duben 08, červenec 08, říjen 08, leden 09)
Veverská Bítýška je o od roku 2008 městysem ležícím severně od Brna. Má 2831 obyvatel.
Zpravodaj Veverské Bítýšky začal vycházet v roce 1996.
Okolnosti vydávání zpravodaje, redakční práce
Podle slov pracovnice úřadu, který jej sestavuje, bylo již na začátku bylo určeno, že zpravodaj
bude podávat informace o dění v obci a nebude určen k polemikám (ale žádný dokument,
který by to ustanovil, k tomu určený není).
54
V první fázi byla pětičlenná redakční rada zpravodaje. V současné době rada nefunguje.
Odpovědnost za zpravodaj má pracovnice úřadu, která si sama zajišťuje příspěvky. Zpravodaj
je čtvrtletník, vychází ale nepravidelně (měsíce se liší, ve formátu A5 a mívá zhruba mezi 8-
16 stranami). Z rozpočtu obce je vyčleněno cca 35.000,- Kč na rok. V ceně je zahrnutý jen
tisk. Zpravodaj je distribuován poštou.
Redakční práce probíhá následovně: Pokud je nějaké téma, které občany zajímá, jsou
osloveni kompetentní osoby k vyjádření. Zpravodaj chce mapovat život v obci, v organizacích
či sdruženích. Komunikuje se přes e-mail nebo osobním kontaktem. Články nejsou odmítány.
Ve zpravodaji se nepíše o problémových tématech. Je to reakce na problém, kdy
byla rada zpravodaje napadána ze strany jednoho občana. Na to konto se rada rozpadla.
Vydávání zpravodaje zůstalo na obci, kde byla pověřena pracovnice ke zpracování
zpravodaje. Žádná uzávěrka není, vše si řídí pracovnice OÚ sama. Články neprochází
jazykovou úpravou. Zpravodaj je registrován na ministerstvu kultury pod evidenčním číslem
E 10379.
Titulní strana
V hlavičce je stabilně fotka z náměstí ve Veverské Bítýšce, v niž je název městyse i napsán.
Nalevo je velké písmeno „Z“ se znakem městyse uprostřed. Nad fotografií je napsán měsíc
a rok vydání a slovo Zpravodaj. Pod čarou následuje Slovo starosty (viz příloha I)
Obsah
Ve zpravodaji jsou stálé rubriky, což je slovo starosty, usnesení zastupitelstva, informace
z obce. Jsou otiskovány staré fotografie. Objevují články o zajímavých a úspěšných lidech
obce. Většinu zpravodaje ale zabírají informace z obecního úřadu a slovo starosty. Pravidelně
se objevuje rozpis plánovaných akcí mateřského centra Oříšek. Společenská rubrika není
vedena.
Texty nejsou zalomeny do sloupců nepravidelně, občas se objevují různé fonty. U fotografií
chybí autorský údaj. Fotografie se objevují poměrně málo. Neobjevují se žádné jiné grafické
prvky, zpravodaj je zpracován jednoduše.
Jednotlivá témata
Slovo starosty
Starosta v úvodníku, který je součástí každého čísla, informuje o problémech a o dění v obci.
Obrací se hlavně v úvodu a na závěr textu na čtenáře a občany obce (ale i uprostřed textu –
55
např. pokyny třiďte odpad a pod.). Text začíná tradičním oslovením „Vážení spoluobčané,“.
Jazyk úvodníku je strohý, informativní. Většinou zabere titulní a následující stranu. Je
zalomen do dvou sloupců. Bez hlavičky starosty.
Informace z jednání zastupitelstva a rady obce
Jsou zalomeny do tří sloupců (usnesení zastupitelstva). Informace, usnesení a vyhlášky se
objevují v plném znění a rozsahu, zabírají téměř polovinu zpravodaje. Název rubriky je Výpis
usnesení ze zasedání Zastupitelstva obce Veverská Bítýška dne..., ale článek budí dojem, že
jsou usnesení otiskována kompletně. Informační články z obecního úřadu nejsou
podepisovány.
Hlas veřejnosti
Je omezen jen na zástupce spolků, kteří informují o dění. Polemické názorové články nejsou
otiskovány, na což je přímo upozorněno v tiráži. Objevují se různá poděkování (za zdařilé
hody), zprávy o činnosti tanečního klubu, soupis divadelních her ochotnického spolku atd.
Inzerce
Je plošná, 1 cm2 plochy stojí 2,-Kč. Inzeráty jsou vždy na konci zpravodaje. Množství je
nepravidelné, v jednom čísle zabírají reklamy tři strany, jindy je ve zpravodaji jen jeden
inzerát. Inzeráty jsou zpravidla lokálně zakotvené. Inzerce je znatelně označena a oddělena.
Ostatní postřehy
Zpravodaj zřejmě nemá v obci prioritu mezi informačními kanály. V každém čísle je
odkazováno na internetové stránky jako na aktuální a úplný zdroj informací. Články často
připomínají úřednický styl. I když se píše o úspěších ZŠ, použijí se raději statistické tabulky.
2.2.4.7 Nedvědický zpravodaj (červen 08, září 08, prosinec 08, březen 09)Nedvědický zpravodaj vydává městys Nedvědice se zhruba 1300 obyvateli. Leží v severní
části okresu. Zpravodaj vychází jako čtvrtletník, je černobílý, formát strany je A4.
Okolnosti vydávání zpravodaje, redakční práce
Nedvědický zpravodaj vydává městys Nedvědice se zhruba 1300 obyvateli. Leží v severní
části okresu. Zpravodaj vychází jako čtvrtletník, je černobílý, formát strany je A4.
Vedením zpravodaje je pověřena historická komise, odpovědní redaktoři jsou Jiří Šmíd
a Antonín Špaček, kteří nejsou členy zastupitelstva.
56
Městys Nedvědice má na Zpravodaj vyhrazeno 50.000 Kč na 1 rok. Zpravodaj vychází
nákladem 800 ks. Do zpravodaje přispívají zastupitelé, úředníci i občané (záleží na tématech).
Materiály jsou sbírány nejčastěji přes e-mail, příspěvků mívá redakce dost (kapacita je 16
stran, mnohdy se všechny příspěvky nezveřejní a případně se nechávají na příští číslo).
Redakce se snaží využít všechny články, odůvodnění o nezařazení článku se nezasílají.
Články upravuje historická komise, případně pomáhají učitelé základní školy. Každé číslo
zpravodaje má svoji uzávěrku. Aktuální informace jsou mimo jiné zveřejňovány v místním
teletextu (i na www stránkách). Potvrzení o evidenci tisku na ministerstvu kultury zpravodaj
má, povinné výtisky do knihoven redakce rozesílá. Zpravodaj vychází třetím rokem.
Zpravodaj je evidován na ministerstvu kultury pod evidenčním číslem E 17302.
Titulní strana
Obsahuje fotku z Nedvědic – většinou panorama, pohled na Nedvědice. V hlavičce je znak
Nedvědic, velkým písmem slovo Zpravodaj, menším pak Nedvědický. Dále pak informace o
čísle, ročníku, a měsíci vydání. V podvale začíná Slovo starosty, které pak pokračuje
na následující straně (viz příloha J).
Obsah
Grafika je jednotná, všechny nadpisy mají jednotný rámeček i font písma. Zpravodaj je
lomený do dvou sloupců. Zpravodaj není rozdělen do žádných oddílů, v přední části jsou ale
většinou zprávy starosty a z vedení obce, pak následují reportáže a komentáře uplynulých
akcí, reportáže z návštěv divadla, ze zájezdu atd. Významný podíl zabírají články
s historickou tematikou. Objevují se beletristické žánry, stylistika je vytříbená
a většina článků je čtivá a poutavá. Tematicky je zpravodaj velmi různorodý, v každém čísle,
týká se však většinou odlehčených informací z kulturního života.
Jednotlivá témata
Slovo starosty – je v každém čísle, věnuje se většinou rekapitulaci minulého období, občas se
věnuje jednomu tématu (odpady). Je psáno čtivě, poutavě, starosta často oslovuje občany,
čtenáře. Bez hlavičky starosty.
Zprávy z jednání zastupitelstva a rady města
Jsou uveřejňovány formou zjednodušeného výtahu a přepisu, v odrážkách. Píše je starosta.
Jsou srozumitelné, objevují se i zkratky, ale jsou jednodušší než v původní úřednické verzi.
Hlasy veřejnosti
57
Se netýkají kritiky vedení obce, ale jsou to většinou zamyšlení, úvahy i beletristické
příspěvky. Do zpravodaje přispívají ve velké míře tíž autoři.
Inzerce
Je uveřejněna v zadní části zpravodaje, ale ne výhradně odděleně od ostatních článků. Inzerát
je označen drobným písmem „placená inzerce“, avšak ne vždy. Inzeráty jsou oddělené
většinou rámečkem a jiným druhem písma a grafikou. Strana ve zpravodaji stojí 4 tisíce, půl
strany 2000 atd.
Ostatní postřehy
Ve zpravodaji jsou pečlivě a jednotně uváděna jména autorů článků – odlišnou barvou písma.
Většinou to jsou kratší články, které zaberou půl strany A4 s fotkami, důsledně jsou uváděni i
autoři fotografií.
2.2.4.8 Zpravodaj obce Moravské Knínice (číslo 11/08, 12/08, 1/09, 2/09) Od roku 1993 mohou obyvatelé Moravských Knínic nalézt ve svých schránkách zpravodaj
obce. Moravské Knínice jsou obec s 823 obyvateli. Nachází se severozápadně od Brna, mezi
Kuřimí a Tišnovem.
Okolnosti vydávání zpravodaje, redakční práce
Zpravodaj obce Moravské Knínice je dokument vytisknutý na papír formátu A4, nemá vazbu.
Jedná se pouze o spojené listy, které obecní úřad tiskne přímo na úřadě. Náklady na tisk
a papír jsou hrazeny z peněz určených na běžný provoz kanceláře a úřadu. (finanční kategorie:
správa). Zpravodaj vychází každý měsíc a přináší základní informace na 6-8 stranách.
Zpravodaj je plně v režii obecního úřadu, podílí se na něm starosta, dvě pracovnice obecního
úřadu a příležitostně i dva externisté (vzdělavatel Sokola a vedoucí skautského oddílu).
Redakční rada v obci nefunguje.
Materiály obec sbírá pomocí e-mailu. A protože není limitovaná počtem stran a není
potřeba nějakých grafických úprav, neřeší problém s nedostatkem materiálu. Články nijak
nehodnotí, neodmítá, otiskne vše, co do redakce přijde.
Není pevně stanovená uzávěrka. Obec se orientačně řídí podle kalendářního měsíce.
Zpravodaj obec vyvěšuje na internetové stránky. Zpravodaj není podle evidence periodického
tisku registrován na ministerstvu kultury.
58
Titulní strana – Není. Zpravodaj začíná buď hned nadpisem Starosta informuje, nebo
jednoduchým nadpisem ZPRAVODAJ OBCE MORAVSKÉ KNÍNÍCE. Za tím následuje
měsíc a rok vydání (viz příloha K).
Obsah
Zpravodaj není nijak rozčleněn, nejdřív se objevuje rubrika Starosta informuje, dále pak po
sérii článku informace ze zasedání zastupitelstva, poté různé pozvánky na akce. Pokud je
zrovna doba tradičních lidových zvyků (Vánoce, Velikonoce, masopust), uveřejňuje obecní
úřad i informace o těchto svátcích a o kořenech. Tyto články nejsou ozdrojované a není
zřejmé, odkud pochází. To není zřejmé ani u jiných článků, ve velké míře a převaze jsou
otiskovány články bez uvedení autora. V celém zpravodaji není ani podpis starosty.
Občas se ve zpravodaji objeví články žáků zdejší školy, u nich uvedený autor je.
Pravidelně se objevuje rubrika Blahopřejme jubilantům, ale nemá jednotné grafické
zpracování.
Jednotlivá témata
Slovo starosty
Věnuje se hlavně aktuálnímu dění v obci. Komentuje proces staveb, rekonstrukcí, události
atd. Protože není uveden autor u jednotlivých článků, může se zdát, že součástí tohoto
úvodníku je většina zpravodaje. Jazyk se omezuje na stručný informativní styl, součástí není
oslovování občanů (i bez počátečního oslovení) a čtenářů, ani žádná přání a zamyšlení. Bez
hlavičky starosty.
Informace z jednání zastupitelstva a rady
Neobjevuje se pravidelně, občas jsou tyto informace zakomponované v úvodníku starosty.
Pokud je jim věnován samostatný článek, pak se jedná o zjednodušenou formu úřednického
zápisu.
Hlasy veřejnosti
Ve zpravodaji se články občanů neobjevují často, spíš zřídka. Jsou často anonymní, případně
informují o dění ve škole nebo v organizaci a nebo se jedná jen o výsledkovou listinu
tamějších fotbalistů.
Inzerce
Neobjevuje se, zpravodaj ani tuto možnost nenabízí.
59
Ostatní postřehy
Ve zpravodaji chybí tiráž, zpravodaj není podle evidence periodického tisku
ministerstva kultury registrován. Převládá hlavně informační a strohý jazyk. Zpravodaj plní
čistě informační funkci – vychází v relativně vysoké periodicitě (jednou měsíčně), obsahuje
aktuální informace, ale na úkor obsahu.
2.2.4.9 Kovalovický zpravodaj (2/08, 3/08, 4/08, 1/09) Kovalovice jsou malou obcí s necelými šesti sty obyvateli na východ od Brna. Zpravodaj
v obci vychází od roku 2001, kdy se jeho tvorby ujali ze své iniciativy manželé Šmerdovi.
Okolnosti vydávání zpravodaje, redakční práce
Vydavatelem zpravodaje je obec Kovalovice, ale ta pouze poskytuje finance na vydávání. Do
obsahu nezasahuje, vedením zpravodaje jsou pověřeni manželé Šmerdovi jako externisté.
Dostanou přidělenou částku z rozpočtu, kterou můžou čerpat podle uvážení. Letos dostali 32
tisíc na rok. Většinou jim to stačí na vydání čtyř čísel, zbytek, pokud něco zbude, si nechávají
jako odměnu. Redakční rada nefunguje, vydávání, otiskování článků, korekturu i výběr témat
mají na starost Jitka a Petr Šmerdovi, přičemž manžel zajišťuje spíš technické zázemí
a pracuje na počítači, Jitka zajišťuje dodávání příspěvků, hledá témata atd. Uzávěrku si
stanovují sami čtyřikrát do roka.
Manželé Šmerdovi zpravodaj tedy sami sestaví, osloví dopisovatele, obecní úřad, sami
zpravodaj sestaví a pošlou do tiskárny. Jednou musela Jitka Šmerdová řešit článek, který
reagoval kriticky na dění v obci, konzultovala pak tento článek se starostou a ten potom osobu
kontaktoval a problém mu vysvětlil. Článek otisknutý nebyl.
Zpravodaj má zpravidla 10-14 stran formátu A4. Zpravodaj není podle evidence periodického
tisku registrován na ministerstvu kultury.
Titulní strana
V hlavičce je jméno Kovalovický zpravodaj, měsíc a rok vydání se znakem obce. Následuje
velkým písmem oslovení „Vážení spoluobčané, kterým začíná slovo starosty. Pod textem je
vždy ještě nějaká fotografie, občas s přáním nebo veršem uvnitř (viz příloha L).
Obsah
60
Zpravodaj je zalomen do tří sloupců, tam kde je potřeba přechází zalomení do dvou sloupců.
Objevují se rámečky, odlišná pozadí, která oddělují jednotlivá témata. Jsou otiskovány i
volnočasové rubriky – křížovky, recepty od místních občanů, pravidelný komix. Často
přispívají myslivci, méně pak sportovci (s nimi je podle J.Šmerdové problém). Přispívá i
Kovalovická farnost. Pravidelné rubriky, kromě slova starosty, se nevyskytují.
Jednotlivá témata
Slovo starosty
Starosta oslovuje občany a hodnotí uplynulé období a informuje o problémech a o budoucí
činnosti vedení obce. Jazyk je neutrální, čtivý, ale ne příliš beletristický. Slovo starosty začíná
oslovením „Vážení spoluobčané,“, zabírá průměrně stranu A4 (začátek na titulní straně
a pokračování na straně 2). Bez hlavičky starosty.
Zprávy z jednání zastupitelstva a rady obce
Informace z obecního úřadu bývají většinou shrnuty ve Slově starosty. Následuje výpis
z usnesení zastupitelstva. Pod výpisem je podepsán starosta a zapisovatel – stejně jako
na úředním dokumentu. Informace z obecního úřadu netvoří většinu zpravodaje, převládají
informace z dění ve spolcích, ve škole atd.
Hlasy veřejnosti
Objevují se jen ohlasy na uskutečněné akce, polemické články se neobjevují. Většinou
přispívají stálí opisovatelé.
Inzerce
Je zveřejňována za symbolický poplatek 50 Kč za inzerát. Ve čtyřech zkoumaných číslech se
však neobjevil ani jedna inzerce.
Ostatní postřehy
Občas se objevují texty bez uvedení autorství. Nejsou ani uveřejňováni autoři fotografií.
Informace z veřejných akcí a recenze na ně sepisuje redaktorka Jitka Šmerdová. Z celého
zpravodaje je znát, že se reaktoři snaží jej sestavit zajímavě a čtenářsky přitažlivě.
2.2.5 Shrnutí výsledků
61
I když byly tyto analýzy sepsány a sesbírány nesystematicky, což mělo své důvody i cíle (viz
3.2.1. Metody), lze vyvodit určité závěry a srovnání v následujících kategoriích:
● financování
● tradice
● legislativa v obci/městě
● redakční rada
● slovo starosty
● zprávy z jednání zastupitelstva a rady obce/města
● hlasy veřejnosti
● inzerce
● autorství
Pro přehlednost byla sestavena tabulka, kde jsou některé z těchto informací uvedeny (viz
následující strana).
62
Tabulka č. 2 Výsledky analýz vybraných zpravodajů
U slova starosty je zapsáno, zda je u článku hlavička. Bylo zamýšleno uvést i další
charakteristiky, ale v této kategorii dopadly všechny zpravodaje stejně. Všechny úvodníky
oslovovaly (až na Moravské Knínice) spoluobčany a obraceli se na ně. Většina z úvodníků
byla psaná zajímavým, až beletristickým způsobem (prostý informativní styl se objevil jen
v Moravských Knínicích. Všechny texty starostů komentovaly a popisovaly předchozí
a nastávající období, uváděly, co se v obci nebo v městě změnilo, spravilo, a vyzývaly občany
k různým věcem (třídění odpadu, spolupráce, trpělivost atd.). Slovo starosty se objevovalo
pravidelně v každém čísle ve Šlapanicích, Veverské Bítýšce, v Hrušovanech, Nedvědici,
Moravských Knínicích a Kovalovicích. Hlavně v malých obcích je tedy zpravodaj většinou
vázán na slově starosty a bez něj nevychází.
Zprávy z jednání zastupitelstva a rady města/obce – zda obec tyto informace
uveřejňuje formou výtahu nebo kompletně uveřejní dokument není tak těžké vyhodnotit.
Většina zpravodajů také tyto informace uveřejňovala pravidelně. V některých zpravodajích se
podobným informacím z úřadu (i různé vyhlášky, záznamy z jednání o územním plánu atd.)
věnuje značná část zpravodaje – např. Hrušovany, Tišnov, Veverská Bítýška. Jiné zpravodaje
se těmito informacemi příliš nevěnují a kladou důraz na jiné texty (Rosice, Modřice,
Kovalovice).
Slovo starosty
Zprávy z jednání
Hlasy veřejnosti Inzerce Ostatní
hlavičkakomplet/výtah polemika Cena v Kč tradice financování
Redakčnírada legislativa
Šlapanice6618 obyv. ano výtah ano A4 - 2800 1934 300 000 ano anoTišnov8316 obyv. ne komplet ne A5 - 3600 1970 1 000 000 ano anoRosice5364 obyv. ne výtah ne A5 - 1400 1964 360 000 ano anoModřice3963 obyv. ne výtah ano A5 - 1000 1990 180 000 ano anoVeverská Bítýška2831 obyv. ne komplet ne 2Kč/cm2 1996 35 000 ne neHrušovany3031 obyv. ano výtah ne A5 - 750 1970 100 000 ano neNedvědice1337 obyv. ne výtah ne A4 - 4000 2006 50 000 ne neMoravskéKnínice802 ne komplet ne není 1993
nelze spočítat ne ne
Kovalovice592 ne výtah ne A4 - 50/ks 2001 32 000 ne ne
63
Hlasy veřejnosti - tyto články od externistů měly převážně charakter zpráv z akcí,
referencí o kulturním dění v obci, vzpomínek na minulost nebo pozvánek a poděkování.
K polemice s úřadem, k zamyšlení nad vývojem obce nebo vyjádření nespokojenosti
a alternativního názoru téměř nedocházelo (jen Šlapanice, Modřice). V tabulce bylo
vyhodnoceno, zda se ve zpravodaji polemika nebo nějaké kontroverznější názorové články
objevují, ne to, zda se připouští. Výsledek však nemůže být interpretován jen jako výraz
apolitičnost, cenzury a neobjektivity zpravodaje. Byly zkoumány jen čtyři čísla, je možné, že
v jiných vydáních se podobné články objevily a v těchto číslech jen nebylo k čemu se
vyjadřovat nebo nebyl nikdo, kdo by se vyjadřovat chtěl.
Inzerce – uveden je jen údaj, kolik zaplatí inzerent za stránku uvnitř zpravodaje. Přináší
to zajímavé zjištění, že v některých obcích si funkci inzerce a její velký vliv moc
neuvědomují a nevyužívají toho. Např. Kovalovice chtějí za jakýkoliv inzerát jen 50 Kč. I
když na zvážení je dosah takové reklamy, možná proto se v tomto zpravodaji inzerce moc
neobjevuje. Nejdražší inzerci má Tišnov a Nedvědice. Zajímavé je, že i přes vysokou cenu
v Nedvědicích (v porovnání s dosahem reklamy), se ve zpravodaji inzerce objevuje hodně.
Další problematikou bylo odlišování reklamy od ostatního textu. Toho většinou
zpravodaje dosahovaly, bylo zřejmé, že se jedná o inzerci, i když někdy to explicitně uvedeno
nebylo. Inzerce byla většinou uveřejňována na konci zpravodaje (jen v Rose, v Hrušovanském
zpravodaji a částečně v Nedvědickém zpravodaji to tak není).
Finance - kolonka finance uvádí, jaká je částka, kterou město/obec ročně vyhradí ze
svého rozpočtu na vydávání zpravodaje. Tato čísla jsou jen ilustrativní, kolik je vedení
města/obce schopné investovat do zpravodaje. V úvahu musí být vzata i periodicita a náklad.
Například Tišnov sice vynakládá milion ročně, ale za rok vyjde ve městě 22 zpravodajů
(oproti např. Šlapanicím, kde vyjde jen 6 čísel za rok). Ve výsledku tedy vychází
zhruba stejná částka kolem 300 tisíc za rok na města nad 5 000 obyvatel. Ve skupině od 2000
do 5000 vydává nejmíň Veverská Bítýška. A to třikrát míň než ostatní obce v této kategorii.
V menších obcích do dvou tisíc jsou na tom zřejmě nejhůř Moravské Knínice. Naopak
třeba Kovalovice s pěti sty obyvateli vydávají zhruba stejné peníze jako Veverská
Bítýška s téměř třemi tisíci obyvateli.
Tradice srovnává, jak dlouho už zpravodaj v obci/městě vychází. Oproti předpokladům
a informaci o velkém porevolučním boomu ve vydávání těchto periodik se mezi
analyzovanými zpravodaji vyskytly zpravodaje s hlubokou tradicí – zvlášť ve větších obcích
a městech. Kořeny 4 z 9 zpravodajů sahají do doby před revolucí v roce 1989.
64
Legislativa v obci/městě (ano - město/obec má nějakou vyhlášku nebo dokument, podle
něhož se vydávání zpravodaje řídí, ne - město/obec podobný dokument nemá)
Tato kategorie ukázala, jak špatně na tom hlavně menší obce jsou. Ve velkých městech
jako Rosice, Šlapanice a Tišnov si vedení netroufne nechat vydávání radničního periodika, do
kterého se ročně vkládají velké peníze, bez legislativního opatření. Šlapanice a Modřice si nad
to stanovily v rámci redakčních rad pravidla pro uveřejňování článků ve zpravodaji.
Redakční rada (ano – funguje, ne – nefunguje) Tato kategorie opět naznačila, že menší
obce (s výjimkou Hrušovan u Brna) redakční radu nemají, města ano. Je to nejspíš důsledek
toho, že v obci je míň lidí, navíc ochotných k tomu, aby řídili vydávání zpravodaje. Redakční
rady jsou různé povahy. Například v Rosicích funguje redakční rada hlavně na začátku roku
a řeší spíš provozní záležitosti jako nové rubriky, témata, postupy redakční práce a pod.
Vydávaní zpravodaje ale má pod hlavičkou kulturní informační centrum. Ve Šlapanicích
funguje redakční rada složená ze zástupců obce i nezávislých odborníků. Ti hodnotí články
obsahově a zvažují případný postup ve věcech, které jsou ožahavější. Mají rozhodující hlas,
ale na tvorbě zpravodaje se přímo nepodílejí. V Modřicicích má redakční rada vydávání
zpravodaje přímo na starost. Její členové se střídají v editování a odpovědnosti za číslo. Je
zcela nezávislá na vedení města. Jisté je, že fungování redakční rady přispívá k výsledku
práce a k větší hodnověrnosti a objektivitě.
Kategorie, která nebyla do tabulky pro obtížnost objektivního zachycení jedním slovem
uveřejněna, je autorství. To, zda jsou články a fotografie řádně zdrojovány, přispívá
k transparentnosti obsahu a redakční práce. Většina zpravodajů to dodržuje, méně jich je pak
v tomto důsledných. Mezi ty, kteří autorství fotek a článků důsledně a jednotně uvádějí, patří
jen Rosa. V některých zpravodajích se neobjevuje původ fotografie (Hrušovany, Nedvědice),
jinde používají nejednotné zdrojování autora článku (Šlapanice). V extrémních případech se
autor článků neobjevuje vůbec (Moravské Knínice)
Obecná srovnávání
Nejhůře ve srovnání s ostatními dopadly Moravské Knínice. Nejde o to, že je zpravodaj
strohý, vytisknutý jen na papíře, ale postrádá všechny důležité prvky periodika – tiráž, název,
podpisy u článků. I když není zaregistrovaný na ministerstvu kultury, má jisté znaky
periodika - vychází každý měsíc, chce informovat občany o aktuálním dění, přináší
informační servis (výsledky sportovních utkání, jubilea, prostor pro organizace, pozvánky
atd.), uveřejňováním informací o tradicích a jejich původním kořenů se snaží dosáhnout
65
integrační a orientační prospěšnosti pro obyvatele obce. Pokud by ale obec
dodržovala pravidla, vnímali by občané zpravodaj intenzivněji28.
Z hlediska grafického zpracování a dodržování zásad periodika dopadla nejlépe Rosa. Je
pravidelná, přehledná, uvádí všechny zdroje a má velký záběr témat. Z hlediska plnění funkce
radničního periodika vynikají Modřice s nezávislou redakční radou, s jasným vymezením
pravidel otiskování a s možnosti uveřejnit bez stylistických úprav text, který je v mezích
slušnosti.
Všechny zpravodaje jsou pro obyvatele obcí a měst zdarma, některé se prodávají
za symbolickou částku i v okolních obcích (Rosa, Tišnovské noviny).
Další postřehy a úvahy plynoucí z analýz budou zahrnuty do části Diskuze (3.3.).
28 Tuto formu informování obyvatel ale nejde jen odsoudit. Jak uvedla v rozhovoru Helena Sedláčková, nelze formální podobu zpravodaje vyžadovat po všech. Okolnosti vzniku jsou různé a je možné, že k vydávání ucelenějšího periodika není náklonnost zastupitelstva. V takovém případě, pokud chce starosta obce informovat o dění v obci, nezbývá mu, než podle svých možností sepsat vlastní v tomto případě spíš letáky.
66
3 DISKUZEJelikož se jedná o prvotní exkurz této oblasti žurnalistiky, bude část diskuze delší, než tomu
běžně bývá. V práci bylo zjištěno mnoho nových a zajímavých informací a témat, které je
nutné připomenout a uvést k nim bližší souvislosti. To by mělo být podnětem k dalšímu
výzkumu a přemýšlení o tématu.
Dalším důvodem k uvedení některých souvislostí je i celkové zaměření a cíl práce.
V úvodu bylo uvedeno, že se jedná o stručný exkurz do problematiky, který si klade za cíl
zmapovat situaci na Brněnsku a uvést některé souvislosti se aktuální situací a problematikou
spojené. Tyto spojitosti shrne následující část.
3.1 Diskuze k problematice žurnalistiky zpravodajů V této části diskuze se zamyslím nad teoretickou částí, kde byly uvedeny společné
jmenovatele žurnalistiky zpravodajů, kde byl rozebrán stav legislativy radničních periodik
a problematika, která je v současnosti se zpravodaji zmiňována.
Je vůbec žurnalistika zpravodajů žurnalistikou? V úvodní teoretické části bylo zmíněno,
že existují dva hlavní názory na zpravodaje. Jedni je považují za PR materiál a tudíž nelze
hovořit o specifikách žurnalistiky těchto periodik, ale je nutné je zahrnout do skupiny
reklamních textů. Druhý tábor je za žurnalistické texty považuje, i když mnohdy neobjektivní,
hodnotící a PR článkům se občas přibližující.
Nelze souhrnně zahrnout všechny zpravodaje do jedné kategorie. Existují extrémní
případy, kdy ve zpravodaji najdeme jen propagaci starosty, práce obce, jen oslavné články
na akce uspořádané v obci. Navíc pokud je v redakci jen starosta a případně jeho přímí
podřízení, nelze zpravodaj jako objektivní označit vůbec. Existují však i taková periodika, ve
kterých se dává prostor opozici, ve kterých se objevují články, které popisují problematiku ze
dvou úhlů, které komentují (Modřický zpravodaj) . Ze zjištění o.s. Oživení vyplývá, že spíš
převažuje první typ – tedy PR články. K takovému tvrzení by ale bylo potřeba udělat šetření
širší a zkoumat zpravodaje různými metodami. Oprávněné se zdají i argumenty Heleny
Sedláčkové v rozhovoru, kde tento výzkum komentuje. Kvantitativní metody, které Oživení
použilo, s sebou nesou různé výhody i úskalí. Kvantitativní metoda nemůže zahrnout odlišné
okolnosti vzniku článku nebo specifické vnímání zpravodaje v obci apod. Dále pak nebere
v potaz to, že například nikdo jiný, než starosta do zpravodaje psát nechce, což se může
na malé obci stát. Na otázku, zda je v takovém případě nezbytné zpravodaj vydávat, odpoví
místní vnímání zpravodaje a sympatie a nesympatie k němu. Pokud zpravodaj sepisuje
67
starosta a kromě zpráv o činnosti vedení obce otiskuje a sepisuje články o historii obce, o
významných rodácích, uveřejňuje ankety, zajišťuje v něm informační servis a zprávy
z kulturního dění, bylo by nespravedlivé označit takový zpravodaj za neodpovídající
objektivitě a tudíž i nepotřebný.
Na rozpor, kdy zpravodaj nese název „noviny“, „zpravodaj“, „listy“ atd. a dává tak čtenáři
signál, že je objektivní periodikum, upozorňuje nejen článek Jana Čížka29, ale i Syndikát
novinářů České republiky. „Syndikát novinářů považuje za nešťastné, pokud radnice obcí
a měst vydávají své informační tiskoviny pod označením „noviny“ či „zpravodaj“. Podle
názoru SNČR to přispívá k matení veřejnosti a k nepřípustnému zaměňování propagačních
tiskovin se zpravodajskými periodiky“30. Podle všeho však nelze takhle zobecňovat. Některé
zpravodaje svou funkci naplňují a neodpírají přístup všem hlasům. Proč by taková
periodika neměla nést takový název?
Dalším problémem, který úzce souvisí se zařazení zpravodajů jako žurnalistického textu
nebo PR dokumentu, souvisí i problém neobjektivity, nevyváženosti a cenzury tak, jak jej
zmiňuje ve svém výzkumu o.s. Oživení a rozvádí jej dál o.p.s. Otevřená společnost v projektu
Otevřete. Kritika tohoto přístupu už byla uvedena na předchozích stranách. Pokud jsou
příklady prohřešení proti idejím radničních periodik srovnány se zpravodaji na Brněnsku, není
situace tak palčivá. V analýzách jsem se nesetkala s nějakými vážnými zjištěními, s nějakými
okatě propagačními články.
Pokud tedy existují zpravodaje, které mohou být označeny jako žurnalistické texty, je
nezbytné popsat společné proměnné, které se u nich objevují. Takový přehled je součástí
teoretické části práce. Samozřejmě i zde existuje vázanost na konkrétní podmínky a prvky,
které jsou v jedné obci významné, mají v druhé obci okrajovou funkci. Například tam, kde je
ve zpravodajích velký počet autorů článků, nemusí být znát vliv odpovědného
člověka za vydávání, který články jen seskládá a gramaticky zkoriguje. Naopak jsou případy,
kdy převažují články od jednoho autora (například kronikář, ale i starosta), a tam už je zřejmý
jednotný jazykový styl (například informační, beletristická apod.).
29 http://www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=288661
30 Stanovisko Syndikátu novinářů k radničním tiskovinám 2006
68
3.2 Diskuze k první části praktické části práce – popis současného stavu na Brněnsku
Tato část práce přinesla kompletní přehled toho, v kterých obcí a jaký zpravodaj vychází.
Výsledky byly spíše vyrovnané. 53 % obcí zpravodaj vydává. Ovšem abychom měli správný
pohled na věc, musíme uvážit zastoupení malých obcí, které mají zhoršené podmínky a ne tak
velkou poptávku po radničním periodiku, než větší obce a města.
Obcí s počtem obyvatel do tisíce je v okrese většina (135 obcí z 189, tj. 71 %). Převážná
část obcí, které zpravodaj nevydávají, je právě z kategorie těchto malých vesnic (86 z 89, tj.
97%). Nelze srovnávat obce se stovkou obyvatel s městem o šesti tisících obyvatel.
Města mají větší čtenářskou základnu, větší výběr témat a finance v rozpočtu na vydávání
zpravodaje.
Tyto úvahy vedou k otázce, jaký má vliv počet obyvatel obce na to, zda obecní úřad
zpravodaj vydává. Vyvstávají otázky jako co má na to vliv, jaké podmínky musí být k tomu,
aby zpravodaj v obci vycházel, jaké podmínky naopak toto vydávání ztěžují apod. V tabulce
se totiž vyskytly případy, kdy buď zpravodaj ve velké obci nevychází (Čebín, Moravské
Bránice, Blučina), nebo naopak v malé obci překvapivě vychází kvalitní zpravodaj v relativně
vysoké periodicitě (Hvozdec, Troubšany, Újezd u Rosic atd.). Pokud by se zkoumalo, co
za těmito výjimkami, které vybočují z teorie, že převážně v malých obcích zpravodaje
nevychází a naopak, vězí a jaké podmínky jsou zde přítomné, bylo by možné dobrat se
k zajímavým výsledkům a případně najít nějaké společné proměnné, které na vydávání
periodika mají vliv. Ty by s daly aplikovat na ostatní zpravodaje, porovnat výsledky a získat
tak objektivní vědeckou zprávu. Ta by mohla schopná vysvětlit, jaké nálady, finanční zdroje
musí být v obci, aby vznikal kvalitní zpravodaj a naopak. Tento výzkum by byl nad rámec
popisu a úvodního exkurzu do problematiky.
S počtem obyvatel souvisí i další zajímavé zjištění. Mezi obcemi, které zpravodaj
nevydávají, byla jen jedna s počtem obyvatel nad tisíc (Čebín). Nabízejí se otázky, proč to tak
je. Proč je zpravodaj oblíbený a proč se takto dostal do běžné praxe samosprávy. Na to ale tato
práce odpověď nepřináší, toto téma jde opět za hranici jejího dosahu. Velmi zajímavé by
byla možnost srovnání s jinými okresy, ale podobnou statistiku ještě v České republice
sestavena nebyla. Do tohoto komplexního srovnávání by bylo možné zahrnout i hledisko
jiných sociálních věd. Pokud by byl zkoumán důvod současné oblíbenosti (neoblíbenosti –
podle výsledků srovnání), měly by být uváženy faktory tohoto okresu, které by na tento jev
měly vliv. Například pospolitost v obcích, historická tradice, katolictví na venkově, vliv
masové komunikace atd.
69
3.3 Diskuze k analýze vybraných zpravodajůV tomto oddíle by měly být uvedeny postřehy z analýz zpravodajů, které v souvislosti
s problematikou a s odbornou diskuzí o radničních periodikách vycházejí na povrch.
Společným jmenovatelem všech zpravodajů byla snaha o apolitičnost, které ale nelze
dosáhnout, pokud budou uveřejňovány komentativní články ze strany vedení obce. Téměř
všechny zpravodaje si buď přímo v koncepcích nebo nepřímo bez dokumentového zakotvení
ustanovily, že zpravodaj neslouží k veřejným polemikám a politickým tahanicím. Takové
snahy mají za následek ještě větší nevyváženost. Vedení obce se totiž prostor pro vyjádření
dává automaticky (minimálně ve starostově úvodníku). Polemiky a komentáře občanů se
objevily jen v Modřickém zpravodaji, který otiskne každý příspěvek, pokud není vulgární,
není jen útočný, ale i konstruktivní (alternativní názor), a pokud vyhovuje předepsané délce.
Na tuto problematiku, která vyplynula i z analýz (snaha o apolitičnost), naráží o.s. Oživení
a odsuzuje ji jako prohloubení nevyváženosti. Tuto tendenci dokazuje i hlavní zastoupení
nekritických a nekonfliktních článků z kulturního a sportovního dění v obci, z historie
a informace z vedení radnice podané zpravodajským stylem. Otázkou zůstává, zda je to účel
a úmyslné potlačování hlasů veřejnosti ze strany radnice, nebo zda se jen pokračuje v tradici
a přebírá se jakýsi „úzus“ ve stylu vydávání zpravodajů. Další alternativou příčin tohoto stavu
je i pasivita občanů ve věcech veřejných, jiná řešení konfliktů než v radničních periodikách
nebo bezproblémový vztah s vedením obce. Tyto možnosti nemohou být vyloučeny, ale i
z krátkých korespondencí s obecními a městskými úřady je zřejmé, že ke konfliktům dochází.
Jako reakce na kritiku obce se např. rozpadla redakční rada v Moravských Knínicích. Poté,
kdy ve Šlapanicích byla radnice napadaná ohledně cenzury a jiných nečistých praktik,
vydala Zásady uveřejňování článků ve Šlapanickém zpravodaji.
Pokud jsou příklady prohřešení proti idejím radničních periodik, které uvádí projekt
Otevřete nebo i Oživení, srovnány se zpravodaji na Brněnsku, není situace tak palčivá.
V analýzách se neobjevila vážná zjištěními, okatě propagační články vedení obce. Ale i toto
zjištění může být zpochybněno malým zkoumaným vzorkem, i nesystematickým delším
zkoumáním periodik, které by zahrnulo i nejkritičtější předvolební období.
Z analýz lze vypozorovat další nejzásadnější problémy v souvislosti s žurnalistickou
praxí. Společné je smíchávání žánrů, ale to není zas až tak palčivým problémem, jak uvádí i
Helena Sedláčková (viz příloha A). Čtenáři nejde o to, aby četl kvalitní žurnalistické texty se
všemi náležitostmi, ale požaduje především informace o svém bezprostředním okolí, úvahy,
články z historie i názorová vyjádření. Zpravodaj má především podle Tušera funkci
integrační a orientační a jako takový neklade důraz na čisté zpravodajství.
70
Společným prvkem je i občasné nedodržování a nejednota označování autorů článků
a především fotografií. Pokud by byl odstraněn tento nešvar, přispělo by to k vyšší kvalitě
těchto tiskovin. Jen ve dvou jsou důsledně uváděni i autoři fotografií (Modřice, Rosice), ale
téměř nikde se neobjevuje jednotné označování textů. Někde se autoři podepisují pouze svou
funkcí, ba další straně jménem, jinde zase zkratkou. Jen Moravských Knínicích se objevují
texty bez podpisu.
Kapitola sama pro sebe je redakční práce. A především složení a pravomoci redakční rady.
Předpokladem by mělo být, že redakční rada má zásadní vliv na objektivitu ve zpravodaji.
V malých obcích je možné tento orgán suplovat pověřením externí osoby, které
sama zpravodaj sestavuje, ale není členem ani vedení obce ani opozice, a dát jí suverenitu nad
obsahem zpravodaje. Redakční rada oproti předpokladům nezajišťuje absolutní korektnost
a správné fungování zpravodajů. Například redakční rada ve Šlapanicích rozhoduje, ke
kterým článkům vytiskne ve stejném čísle reakci. Autor článku se chce na reakci vyjádřit taky.
Místo takových tahanic je raději od kontroverzního a polemického tématu upuštěno. Redakční
rada také může schválit ideologii zpravodaje, který by podle ní měl být apolitický, což je opět
v rozporu s vyvážeností (viz výše). Absolutní oddělení redakční rady od městského úřadu by
bylo řešením. Takto to probíhá například v Modřicích, které v tomto hodnocení dopadly
nejlépe.
Mohlo by se pokračovat v hodnocení dále, ale nejdřív by musel být vytyčen jakýsi ideál.
Stejně, jak upozorňuje Helena Sedláčková v rozhovoru, není možné hodnotit tiskoviny bez
znalosti místních poměrů a okolností, za kterých je zpravodaj vydáván. Tyto okolnosti byly
v analýzách uvedeny, ale nelze porovnávat natolik odlišné zpravodaje. Jako řešení se opět
nabízí další výzkum napříč jednou skupinou zpravodajů – například v městech nad 5000
obyvatel. Tam by se mohla srovnávat i tematika článků, mohl by se hodnotit kulturní život
a přínos zpravodaje. Zajímavé by bylo i udělat průzkum mezi občany obce, jak zpravodaj
vnímají a jak jej čtou. To je ale opět námět do budoucna. Podobný výčet následuje i v další
podkapitole.
3.4 Témata k pozdějšímu výzkumuV úvodu této práce bylo řečeno, že se jedná jen o pilotní výzkum, stručný exkurz do
problematiky. Jaká jsou tedy zjištění a doporučení pro následující odborné práce? Kterým
otázkám by se následná pozornost v této oblasti měla věnovat? Jaká témata byla během této
práce objevena?
71
Za samostatnou kapitolu radniční žurnalistiky vhodnou ke zkoumání lze považovat:
● Žánry v radničních periodikách – jak se utvářejí tyto žánry? Do jaké míry je to
otázka tradice, do jaké osobnosti redaktora, šéfredaktora? Jaké žánry existují? Jak se dodržují
zavedené žurnalistické postupy?
● Inzerce v radničních novinách – kolik místa zabírá? Kam plynou finance z inzerce
získané? Dodržují se etická pravidla? Odděluje se inzerce? Jaký je zájem o inzerci? Jaký druh
inzerátů se objevuje? Jak jsou inzeráty lokálně zakotveny? Jak je možné inzerci regulovat?
Jak je možné postupovat v případě, že zpravodaj vytváří externí agentura?
● Cenzura, objektivita, vyváženost – lze o ni alespoň usilovat? Jaké problémy se objevují?
Jaká jsou řešení? Jsou výsledky občanského sdružení Oživení stále aktuální? Je výzkum
validní? Jak by se měl tento problém zkoumat? Atd.
● Specifika žurnalistiky lokálních médií, komunikační kanál obec vs. občan - s jakými
problémy se musí redaktoři vypořádat? Co lze považovat za dobré, co za špatné radniční
médium? Jaké jsou možnosti komunikace? Jaká jsou pozitiva a jaká negativa jednotlivých
komunikačních kanálů (internet, zpravodaj, místní rozhlas, kabelová televize, úřední
deska atd.)?
● Případové studie – zajímavé by bylo zmapovat vývoj jednoho radničního periodika. Mohlo
by se sledovat, jakým způsobem se v něm odrážejí aktuální trendy, jaké faktory ovlivňují jeho
vývoj, co se mění, jak a proč atd.
● Budoucnost městských a obecních zpravodajů - v souvislosti s budoucností lokálních
médií atd.
● Srovnání okresu Brno-venkov s jinou oblastí – je na tom Brněnsko co se týče vydávání
zpravodajů dobře? Co to znamená? Jaké podmínky musí být v oblasti (pospolitost v obcích,
kulturní dění atd.), aby zde vycházelo tolik/tak málo zpravodajů?
72
● Zpravodaj jako kulturní text – jak se odráží v obecním zpravodaji život na vesnici? Jak jej
obyvatelé vnímají? Co zpravodaj zvýznamňuje a jak se prostřednictvím zpravodaje utváří
hodnoty společné pro vesnici, pro město? atd.
73
ZÁVĚRZpravodaje měst a obcí odpovídají definici periodického tisku podle tiskového zákona.
Současně je však jasné, že mají zvláštní postavení jako periodikum vydávané z obecního
rozpočtu, čili z peněz všech obyvatel obce či města, které má navíc v rukou velký mocenský
potenciál. Práce se pokusila o odkrytí společných jmenovatelů těchto periodik v souvislosti
s charakteristikou stavu ve vydávání zpravodajů na Brněnsku.
Předchozí řádky i práce dokazují, že téma, které tato práce zpracovává, je skutečně široké.
Jak už bylo v úvodu řečeno, jde o jeden z prvních odborných pokusů shromáždit informace o
radničních periodikách na jednom území a začlenit tyto informace do teoretického rámce
lokální žurnalistiky. Dalo by se říct, že Brněnsko jako předmět charakteristiky není v celé
práci tak důležité, protože nemáme možnost srovnání s jinými územními celky, a spíš
poskytuje ohraničený prostor pro hledání charakteristik tohoto druhu žurnalistiky. Ovšem i
tato prvotní exkurze a sonda do žurnalistiky radničních periodik na Brněnsku přinesla cenné
informace a zdroj pro budoucí srovnávání. Byla zjištěna zajímavá fakta: například víc než
polovina obcí, včetně těch nejmenších, zpravodaj vydává. Téměř všechny obce
a města s počtem obyvatel nad tisíc mají svá radniční periodika. To znamená, že jsou
podobné tiskoviny oblíbené, ať už u čtenářů nebo u radnic. Některé navazují na dlouholetou
tradici, jiné obce naplno využívají možnosti, které jim zpravodaj nabízí, další jsou spíše
amatérským pokusem o obecní zpravodaj.
Stejně jako jiné podobné „úvody“ do problematiky se pokouší práce nezacházet do
podrobností, ve kterých by bylo velmi jednoduché zabřednout, a utopit se tak v tématech jako
cenzura, stylistika, žánry, funkce zpravodajů atd. Od začátku však práce tuto výhodu i
nevýhodu zároveň reflektuje a uzpůsobuje tomuto faktu pracovní postup, zdroje informací, i
rozsah, který je věnován teoretické části.
Zpravodaje mají v sobě podle všeho obrovský potenciál. Stejně jako všude ve světě se i
v České republice klade čím dál tím větší důraz na regionální a lokální informace. Lokálních
médií přibývá, zájem o dění v nejbližším okolí roste. Ve zpravodajích by měli mít občané
další veřejnoprávní médium. Je financováno z rozpočtu obce, mělo by tedy přinášet kvalitní
a objektivní informace z nejbližšího okolí, se kterými se jinde obyvatelé obcí v jiných médiích
setkat nemůžou. Radnice by měly mít povinnost, pokud zpravodaj vydávají, všemi prostředky
usilovat o naplnění těchto cílů a funkcí. Bohužel jak dokazují mnohé příklady z praxe, různé
kritické hlasy odborné veřejnosti, ne vždy splňují radniční periodika tyto podmínky a spíš se
podobají reklamním tiskovinám současného politického vedení obce. Jedná se v tuto chvíli
74
spíš o požadavek z žánru sci-fi, jak dokazuje jak výzkum o.s Oživení nebo rozbor Heleny
Svatošové, není v České republice příhodné legislativní prostředí, které by k tomu obce
tlačilo. Avšak i dnes existují některé obce, které dokazují, že je možné se přiblížit periodiku
veřejné služby, případně se o to snaží.
Teoretická i praktická část i rozhovory s lidmi z praxe v té souvislosti dokazují, že se
zpravodaje liší vesnici od vesnice. Záleží na lokálních podmínkách, na velikosti obce, tradici i
na přístupu radnice nebo obecního úřadu. Protože je Brněnsko tak různorodé, je okresem
s největším počtem sídel v České republice, kopíruje tento fakt i různost přístupů, formálních
podob, redakční práce atd. Symbolem pro zpravodaje těchto měst a obcí oblast je tedy také
různorodost.
Bohužel není možné stav na Brněnsku srovnávat s jinou lokalitou, podobný přehled
v České republice ještě zpracován nebyl. Pokud by byly uváženy výsledky jako takové, těší se
zpravodaje v obcích a městech oblibě.
Závěr z toho vyplývající je jasný. Zpravodaje na Brněnsku mají velký počet příznivců.
Jsou mnohdy kvalitní, i menší obce vydávají pravidelně obsáhlé tiskoviny, kde otiskují
zajímavé články. Ty se však především omezují na nekonfliktní témata. Pokud by zpravodaje
překonaly překážky, které s tím souvisí (autocenzura, lokální zakotvenost, cenzura atd.)
a přizpůsobily redakční práci podle doporučení organizací, které se touto problematikou
zaobírají, mohly by se postupně hlásit k postu veřejnoprávního média. A to by mělo být jejich
cílem.
75
POUŽITÁ LITERATURA
Primární literatura:
Šlapanický zpravodaj (4/08, 5/08, 6/08, 1/09)
Tišnovské noviny (1/09, 2/09, 3/09, 4/09)
Rosa (Rosice u Brna) (1/09, 2/09, 3/09, 4/09)
Modřický zpravodaj (12/08, 1/09, 2/09, 3/09)
Zpravodaj obce Veverská Bítýška (duben 08, červenec 08, říjen 08, leden 09)
Hrušovanský zpravodaj (2/08, 3/08, 4/08, 1/09) Nedvědický zpravodaj (červen 08, září 08, prosinec 08, březen 09)
Zpravodaj obce Moravské Knínice (11/08, 12/08, 1/09, 2/09)
Kovalovický zpravodaj (2/08, 3/08, 4/08, 1/09)
Sekundární literatura:
ALDRIDGE, Meryl. Understanding the local media. Berkshire : Open University Press, 2007. 193 s. ISBN 9780335221721 (pb).
BARTOŠEK, Jaroslav. Žurnalistika : úvod do studia. Vyd. 1.. Olomouc : Filozofická
fakulta Univerzity Palackého, 1997. 130 s.
DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost : příručka pro uživatele. 3. vyd..
Praha : Karolinum, 2000, Vyd. Univerzita Karlova, ISBN 80-246-0139-7
KUŽÍLEK, Oldřich. Závěrečná zpráva průzkumu radničních periodik v rámci projektu
Radniční listy bez cenzury. Oživení, o.s., Praha 2006, dokument
MACKŮ, Pavel. Achillova pata regionální žurnalistiky. In: Regionální média v evropském
kontextu /Lenka Waschková Císařová (ed.). Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita,
Fakulta sociálních studií, 2007..121 s. ISBN 978-80-210-4473-9
Malá encyklopédia žurnalistiky. spracoval kolektív autorov, zostavovatel Ludovít Jacz. 1. vyd.
Bratislava : Obzor, 1982. 570 s.
76
OSVALDOVÁ, Barbora. - HALADA, Jan. Praktická encyklopedie žurnalistiky. kolektiv
autorů pod vedením Barbory Osvaldové a Jana Halady. 2., dopl. vyd. Praha : Libri, 2002. 240
s. ISBN 8072771086.
OSVALDOVÁ, Barbora. Regionální noviny v České republice z hlediska mediálního zařazení
a etiky. In: Regionální média v evropském kontextu / Lenka Waschková Císařová (ed.). Vyd.
1. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2007..121 s. ISBN 978-80-210-
4473-9
PERNIŠOVÁ, Valéria. Obecné lokálne periodiká hornej Nitry [rukopis] : nástup novej
tlače?. Valéria Pernišová. 2007. 132 s., [20] l. foto příl.
Radniční listy bez cenzury. Výzkumný projekt radničních periodik v České republice.
Společnost Oživení, o.s. Říjen 2005 – prosinec 2006.
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost : s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy České republiky. (zpracoval lexikografický kolektiv Ústavu pro jazyk český AV
ČR). 2. opr. a dopl. vyd. Praha : Academia, 2001. 647 s. ISBN 8020004939.
Syndikát novinářů České republiky. Stanovisko Syndikátu novinářů k radničním tiskovinám
2006, In: Regionální média v evropském kontextu / Lenka Waschková Císařová (ed.). Vyd.
1.. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2007. 121 s. ISBN 978-80-210-
4473-9
TUŠER, Andrej. Stredoeurópsky rozmer slovenských regionálnych médií. In: Regionální
média v evropském kontextu / Lenka Waschková Císařová (ed.). Vyd. 1..Brno
: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2007.121 s. ISBN 978-80-210-4473-9
TUŠER, Andrej. Typológia periodickej tlače I: Lokálna a regionálna tlač. 1. vyd..
Bratislava : Univerzita Komenského, 1995. 159 s. :. ISBN: 80-223-0834-X.
Internetové zdroje:
Zákonodárné dokumenty
77
http://www.hrad.cz/cs/ceska-republika/ustava-cr.shtml [3.4.2009] - úplný text Ústavy České
republiky ve znění 1/1993 Sb., oficiální stránky Pražského hradu
http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html [3.4.2009] – úplný text Listiny základních práv
a svobod jako Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ,oficiální stránky Parlamentu České republiky
K problematice cenzury a nevyváženosti zpravodajů
http://www.bezkorupce.cz/aktuality/radnicni-periodika-s-nesvary-paragrafy-nepocitaji/
[23.3.2009]
http://www.bezkorupce.cz/aktuality/radnicni-nalejvarna/ [28.3.2009]
http://www.advojka.cz/archiv/2006/42/jak-nejlepe-recyklovat-moc [28.3.2009]
http://magistrat.praha-mesto.cz/76265_Zapis-ze-6-zasedani-komise-Rady-HMP-pro-
transparentni-verejnou-spravu-ze-dne-18-3-2008 [16.4.2009]
http://www.otevrete.cz/index.php?akce=clanek&id=722 [16.4.2009]
http://www.otevrete.cz/index.php?akce=rubrika&rubrikaid=166&webid= [16.4.2009]
http://www.otevrete.cz/index.php?akce=clanek&id=332 [16.4.2009]
http://www.mediazurnal.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=88:dali-spor-o-radnini-tiskoviny&catid=37:aktuality&Itemid=61 [16.4.2009]
http://www.otevrenaspolecnost.cz [28.3.2009] http://www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=288661 [23.3.2009] http://www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=271741 [23.3.2009]
http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?x=1997668 [23.3.2009]
78
Ostatní
http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_brno_venkov [1.3.2009] - Český statistický úřad
JMENNÝ REJSTŘÍK Bartošek, Jaroslav ....str. 8
Černá, Magdalena ....str. 6, 75
Čevela, Vlastimil ....str. 6, 46, 83
Čížek, Jan ....str. 12
Disman, Miroslav .... str. 7, 35
Koszyk, Kurt ....str. 7
Kužílek, Oldřich .... str. 20, 21, 75
Langenbucher, Wolfgang .... str. 9, 23
Macků, Pavel .... str. 13
Osvaldová, Barbora .... str. 7-9, 12, 31
Potůček, Jan ....str. 12
Procházka, Jan .... str. 33
Pruys, Karl ....str. 7
Sedláčková, Helena ....str. 21, 31, 36, 37, 39, 63, 73
Svatoňová, Helena ....str. 18
Šmerda, Petr .... str. 57
Šmerdová, Jitka .... str. 57
Tušer, Andrej .... str. 8-12, 23
SEZNAM PŘÍLOHPříloha A................................Rozhovor s Mgr. Helenou Sedláčkovou – str. 83
Příloha B................................Rozhovor s Mgr. Magdalenou Černou – str. 88
Příloha C................................Rozhovor s Vlastimilem Čevelou – str. 97
Přílohy D – L.........................Titulní strany zpravodajů – str. 98 - 107
Příloha K ...............................Kodex dobrého radničního periodika, o.s. Oživení – str. 108
79
SEZNAM TABULEKTabulka č.1 – Stav ve vydávání radničních periodik na Brněnsku......str. 27
Tabulka č.2 - Výsledky analýz vybraných zpravodajů......str. 63
SEZNAM OBRÁZKŮObrázek č. 1: Rozdělení na lokální a regionální periodika...str. 9
Obrázek č. 2. Rozdělení lokálních periodik...str. 11
Obrázek č. 3: Plnění funkcí regionálních a lokálních versus celostátních médií...str. 12
SEZNAM GRAFŮ
Graf č. 1 - Pořadí podle souhrnného indexu cenzury (o.s.Oživení) ... str. 23
Graf č. 2 - kolik procent obcí v okrese zpravodaj vydává, kolik ne ... str. 32
Graf č. 3 - kolik procent zpravodajů v okrese má v názvu slovo „zpravodaj“... str. 33
Graf č. 4 - kolik procent zpravodajů obcí v okrese je formátu A4/A5?... str. 33
Graf č. 5 - kolik procent zpravodajů obcí v okrese je černobílých/barevných?... str. 34
Graf č. 6 - kolik procent zpravodajů obcí v okrese je
měsíčník/dvouměsíčník/čtvrtletník/občasník/má jinou periodicitu? ... str. 35
Graf č. 7 - kolik procent redakcí zpravodajů je složeno ze zástupců obce? Kolik jich je
externích? ... str. 36
ANOTACE, KLÍČOVÁ SLOVA
Anotace:
Název práce: Zpravodaje měst a obcí na Brněnsku (charakteristika mediální krajiny)
Vedoucí práce: Mgr. Jaroslav Čuřík
Obecní a městské zpravodaje - téma, které nabízí mnohá uchopení a způsoby rozboru. Tato
bakalářská diplomová práce se snaží o teoretický a praktický informační základ pro případné
podrobnější analýzy a výzkumy týkající se tohoto specifického druhu žurnalistiky.
80
V teoretické části vychází z rozhovorů a z odborné literatury o lokání žurnalistice, které se
pokouší propojit. V praktické části shrnuje nejdříve základní informace o zpravodajích
na Brněnsku a sestavuje přehled ve vydávání zpravodajů. V druhé části analyzuje obsahovou i
formální stránku devíti vybraných zpravodajů. Autorka analyzuje přístupy jednotlivých
redakcí, jejich složení, uvádí informace o fungování redakčních rad. Dále se soustředí
na obsah, na strukturu a formální podobu zpravodaje. Práce v závěrečné diskuzi nastiňuje
některé základní problémy, které jsou v souvislosti s tímto druhem žurnalistiky diskutovány,
uvádí některá zjištění nad rámec běžné charakteristiky mediální krajiny a uvádí do souvislostí
aktuální problematiku a teorii s výsledky analýz a charakteristiky regionu. K hlubšímu
exkurzu do problematiky i jako informační zdroj využívá rozhovory s odborníky.
Klíčová slova
Městské zpravodaje, obecní zpravodaje, lokální žurnalistika, lokální média, cenzura,
charakteristika mediální krajiny, Brno-venkov, funkce lokálních médií
Summary
Name: City and village bulletins in the surroundings of Brno (characterization of media area)
Supervisor: Mgr. Jaroslav Čuřík
City and village bulletins are a topic which offers various approaches and ways of analysis.
This work introduces theoretical and practical information background for potential detailed
analyses and works related to this specific kind of journalism. The work comes out in the
theoretical part from interviews and from professional literature about local journalism and
tries to connect them. In the practical part the paper summarizes available information about
bulletins in the surroundings of Brno, compiles a summary of issuing in the region. In the
second part the author analyses the form and content of nine chosen bulletins. The author
describes approaches of editorial teams, their structure and function and existence of editors´
councils. Then she concentrates in the analysis on content, on the structure and form of
bulletins. In its concluding discussion, the work outlines some basic problems which are
81
generally referred to as related to this field of journalism. The author brings forward some
findings beyond the terms of characteristic of medial country. She compares actual problems
and theory with conclusions of analysis and characterization of region. To achieve a more
intensive excursion to the problems, she uses a method of deep interviews with the specialists.
Key words
City bulletins, village bulletins, local journalism, local media, censoring, Brno-venkov,
characterizing of media area, function of local media
82
PŘÍLOHA A31
Rozhovor s Mgr. Helenou Sedláčkovou (Brno, Kohoutovice, 4. března 2009)
Mgr. Helena Sedláčková vystudovala žurnalistiku, od roku 1996 vede Kohoutovický kurýr a připravuje odborné semináře pro redaktory zpravodajů. Aktivně vyhledává a třídí informace o zpravodajích a své zkušenosti předává dál. Rozhovor kopíruje jeho průběh, kdy byla položena otázka a Heleně Sedláčkové byl nechán prostor k vyjádření.
Jak by měl člověk hodnotit zpravodaj? Je dobré třeba srovnávat zpravodaje s těmi nejlepšími, například po grafické stránce, obsahové atd.
To si ale člověk musí vyhodnotit sám, které jsou ty nejlepší... Ano, to si člověk musí vyhodnotit sám. Žádné normy, předpisy nebo literatura k tomu dostupná není. Pak je také důležité dívat se na zpravodaj z pohledu lidí, kteří jej tvoří. Úroveň zpravodajů je velice různá, ale i já, která ten zpravodaj dělám tolik let, mám za sebou mnoho zkušeností a absolvovala jsem fakultu žurnalistiky, bych si netroufla říct, že tento zpravodaj je špatný a tento výborný. Často ty zpravodaje dělá třeba starosta, často jen ve svém volném čase. Dělá to jen pro ty lidi ve své obci. Chce, aby nějaký zpravodaj byl, o novinařině nemá ani potuchy, je to třeba inženýr, technik, který ten zpravodaj dělá o víkendu, aby mohl občanům nějaké informace poskytnout. Není to novinář, dělá to zadarmo ve svém volném čase... Je tedy nefér se stejnýma očima dívat na takový zpravodaj a na ten, který dělá profesionál, který sedí na radnici a kromě kultury nebo jiných věcí nemá na starosti nic jiného než zpravodaj. Než se začne hodnotit, je nutné si zjistit a přihlédnout k tomu, za jakých podmínek ten zpravodaj vzniká. Jestli člověk, který jej tvoří, to dělá v rámci své práce, nebo to dělá po práci, za peníze nebo zadarmo.
Myslíte si, že by bylo dobré takové lidi poučit o základech žurnalistiky a redakční práce, aby se úroveň zvyšovala? Vaše otázka směřuje přesně k tomu, co nás vedlo k uspořádání odborného semináře. Ukázalo se, že tyto semináře svým způsobem zaplnily díru na trhu. Tento typ seminářů tady zatím nebyl a jak říkám, byly docela úspěšné. Průměrně přišlo na seminář dvacet až čtyřicet lidí, v některých městech jsme byli i dvakrát. S řadou lidí jsem potom v e-mailovém kontaktu, redaktoři se mnou konzultují různé etické problémy, obsahové atd. Dokládá to fakt, že lidé mají zájem se v oboru vzdělávat. Ale opět jsme u toho. Pokud je tam redaktor, který vytváří jenom zpravodaj a dělá to dobře, pak se rád dozví i něco víc. Pokud je to ale ten zmiňovaný starosta, který zpravodaj tvoří ve volném čase, a dá se předpokládat, že ta jeho činnost skončí společně s jeho volebním obdobím, nedá se od něj čekat, že na to bude mít čas a chuť.
Měl by mít podle vás občan možnost nějak vyjádřit svůj nesouhlas s podobou zpravodaje? Mělo by to být nějak regulované? Narážím třeba na fakt, že mnohá periodika jsou finančně nákladná, ale nepřináší žádné zajímavé informace a žádný prostor pro vyjádření občanů. Finance na zpravodaj jsou odvislé od politického zastoupení obce a od toho, jak ke zpravodaji zastupitelstvo přistupuje. To znamená, že jedno období tam bude člověk, který si uvědomuje
31 Rozhovory jsou záznamem řeči a mírnými úpravami, nejsou stylisticky upraveny pro „beletristickou nebo publicistickou“ podobu.
83
význam zpravodaje, a tudíž do něj bude dávat obec třeba sto tisíc ročně. Po volbách se ale situace změní, další vedení bude naopak preferovat webové stránky a bude zpravodaj dotovat jen poloviční částkou. Nebo naopak dvakrát tolik. Občané tedy mohou vyjádřit svůj názor ve svobodných volbách.
Jak by mělo být legislativně ošetřeno vydávání zpravodajů?Každá obec by se měla opírat o tři základní dokumenty. Listina základních práv a svobod, Tiskový zákon a Zásady pro vydávání, které schválí vydavatel, které jsou de facto prováděcí vyhláškou předchozích dvou listin. Každá obec by si měla určit, kolik prostoru by se mělo věnovat jakým tématům, co si radnice může a nemůže dovolit – narážím na bezplatnou politickou reklamu vedení obce, která je často zjevná.
Pokud byste měla popsat nebo nějak rozčlenit materiál, který jste za dobu, co se věnujete radničním periodikům, sesbírala, jakým tématům a kategoriím jste se věnovala? Mám tady takové hromady materiálů, vždy k jednomu tématu. Pak příklady zpravodajů, ve kterých jsou příklady z praxe, oficiální dokumenty atd. První hromadu, čili první kategorii, jsem měla pracovně nazvanou: „Musíme otisknout, všechno, co chceme.“ Hodně se mluví o cenzuře. Na svých seminářích mluvím o tom, že se při vydávání zpravodajů opíráme o tři základní dokumenty. Listina základních práv a svobod, ta nám říká mimo jiné, že každý má právo na informace atd., Tiskový zákon a Zásady vydávání, které schválí vydavatel, které jdou de facto prováděcí vyhláškou zákonů předešlých. Do tohoto tématu bych se ale nepouštěla, to by bylo téma na samostatnou práci. Dál k tomu mám různé příklady takových vyhlášek, které upravují vydávání zpravodaje (Semily, Přelouč, Trutnov, Kostelec nad Orlicí, Hlubočky, atd. z celé republiky). Dále mám v tomto souboru podklady Oživených. Dokumenty, které sepsal Kužílek apod.
Jaká témata a rubriky se ve zpravodaji objevují? Jak jste zpravodaje hodnotila a zkoumala? Tak například: slovo starosty. Poznamenávala jsem si, kdo jej píše: starosta sám, mluvčí, místostarosta, redaktor, redaktor položí otázku nebo ve zpravodaji není vůbec. Následují opět příklady.
Pak jsem si utřídila informace o tom, jakým způsobem se ve zpravodajích odráží jednání zastupitelstva a rady města. Někdo otiskoval kompletní jednání zastupitelstva, někdo z toho dělá jen výtah. Pak je rozdíl, kdo ze zasedání dělá výtah – jestli tajemník, úředník, starosta. Měl by být pod textem vždy někdo podepsaný. Mělo by to být vždy nějak graficky ztvárněno, na stálém místě atd. Není jednoznačně určeno, jestli jsou lepší výpisky nebo kompletní otištění. Když se jedná o zpravodaj malé obce, tak se dává často všechno. Velká města by naopak při kompletním otiskování neměla ve zpravodaji nic jiného. Pak takové informace nemusí být v periodiku vůbec. K tomuto tématu vždycky říkám, že pokud by ve zpravodaji nebylo nic jiného než informace z jednání zastupitelstva, tak by obec splnila zákonnou povinnost podle zákona o obcích informovat o své činnosti. Takže legislativně je nejdůležitější ve zpravodaji právě tato rubrika nebo téma.
Dále jsem řešila ochranu osobních údajů, jak na to obecní úřad pohlíží, co se může zveřejňovat, co ne.
84
Další téma je informace z radnice, čili jakým způsobem se dávají informace z jednotlivých komisí, z investiční činnosti, stavební činnost, jednotlivé vyhlášky a pod. Setkala jsem se s následujícími možnostmi, jak o téhle činnosti informovat: tématické přílohy, rubriky Odbory se představují, Rozpočty, Komentáře k rozpočtu, rubrika Investiční činnost, Vybráno z webu, Poskytnuté granty, Ročenky, miniankety, Hledáčkem fotoaparátu – vyfotí se, co se postavilo za minulý rok apod.
Další kapitola sama pro sebe – inzerce. Mám tu takový příklad zpravodaje brněnské městské části Útěchov. Ten je otištěn na krásném křídovém papíře, ale po obsahové stránce je slabší. Vydává jej totiž reklamní agentura, která do něj dává inzeráty a z peněz za inzerci financuje celý zpravodaj. Pokud tedy chceme popsat inzerci, musíme rozlišovat dvě základní možnosti vydávání. Jestli vydává zpravodaj radnice sama a plně ho financuje a nebo právě zmiňovaná reklamní agentura. Takže pak můžeme řešit dál jaké jsou předepsané formáty, podíl inzerce a zpravodajství, jestli se objevuje inzerce na konci čísla, jestli je dodržováno oddělování inzerce od ostatních článků (odstrašující případ zpravodaj Děčína), i co se týče typu písma apod. Občas ve zpravodajích vydávaných reklamní agenturou objeví i víc jak polovina inzerátů. To je potom na zvážení obce, co je jí milejší. Nebezpečí je, že některé inzertní firmy si ani nepřečtou texty a nešetrně umístní inzeráty doprostřed textů apod. Jakási nepsaná zásada je, že by inzerce ve zpravodaji neměla přesahovat 25%.
Další oddíl, který stojí za pozornost, jsou dopisy. Je nutné se ptát, jaký podíl tvoří příspěvky od čtenářů. Dále je nutné sledovat, jestli většina příspěvků nemá jednoho nebo dva autory. Redakce by měla hledat přispěvatele, aby byly články různorodé. Těžko se může jeden člověk vyznat ve všech oblastech života v obci nebo ve městě. A taky i kdyby psal zpravodaj sám i Karel Čapek, tak nebude tak pěkný, jako když ho bude psát deset lidí, kteří úrovně Čapka nedosahují. Ale každý z nich tomu dává svůj pohled a pestrost.
Jak by měla redakce a vydávání zpravodaje fungovat? Důležitá věc je redakční rada. Základní otázky do diskuze jsou: složení redakční rady (politické, smíšené), úkoly redakční rady (schvaluje obsah, metodicky řídí, jmenuje redaktory..) má/nemá zpravodaj redakční radu. Podle mě je lepší mít redakční radu. Předejde se obviněním, chybám, je to v souladu s posláním zpravodaje.
Kolik se do zpravodajů průměrně investuje? Je to různé. Např. Tábor – asi 1 milion ročně, Čelákovice – jen 7 tis. ročně , Olomouc – 300 tisíc měsíčně, Kolín – 80 tisíc měsíčně Kopřivnice - 2 a půl miliónu ročně atd. Ale u těchto údajů je nutné uvádět i informace o nákladu a periodicitě a taky, jestli je do ceny započítán jen tisk nebo i práce redaktora, grafická příprava a distribuce. Většinou jsem se setkala s distribucí přes poštu nebo distribuční firma, ale jsou i případy, kdy to roznáší studenti jako brigádníci, nebo skauti, případně to v malých obcích starostové nebo pracovníci úřadu roznáší sami.
Jak jsou na tom zpravodaje graficky? Řešíte grafiku i na školení? Do grafické stránky zpravodajů jsem se na seminářích nepouštěla. Ne, že bych neměla o čem mluvit, spíš naopak, ale usoudila jsem, že různorodost posluchačů na seminářích, pro které jsem si tyto materiály shromažďovala, je velmi široká. Byli tam jak profesionálové, kterým člověk nemusí vysvětlovat, jak umístit fotku, jak vyfotit vůbec obrázek, nebo jak sázet text. Pak tam byli i takoví, kteří se s typografií a s grafikou vůbec nesetkali a jsou rádi, že dají
85
dohromady wordový soubor. Hodnotit grafickou stránku zpravodaje by se však mělo. Tam jsou skutečně velké rozdíly.
Grafika je ale důležitá, udělá zpravodaj atraktivnějším. Jak lze poučit redaktory, kteří by chtěli něco změnit, ale neví jak?Doporučuji příručku, kterou vydala Otevřená společnost. Jsou to Základy žurnalistiky pro redaktory studentských časopisů, ale jsou tam zahrnuty ty nejzákladnější poučky od grafiky až po to, jak sepsat zprávu apod.
S podílem příspěvků dopisovatelů, o němž jste mluvila, souvisí i výzkum občanského sdružení Oživení a funkce zpravodaje, jakou by měl mít. Můžete nějak komentovat výsledky výzkum? Byla jsem tehdy na semináři o.s. Oživení. Podle metod výzkumu je zjevné, že to zkoumali od zeleného stolu. Oldřich Kužílek to sám uvedl, že se na výzkumu podíleli studenti, že dostali za úkol zanalyzovat zpravodaje jen podle výtisků. Proto taky dospěli k některým výsledkům. Uvedli třeba, že některý zpravodaj nedává prostor opozičním hlasům a hlasům veřejnosti. Jenomže si neuvědomují, že to, že tam nejsou jiné názory, nemusí zákonitě znamenat, že kontroverzní názor do redakce přišel a byl hozen do koše. Mnohdy totiž vůbec opoziční vyjádření nevznikají a nikdo je nepíše. A zpravodaj je hned odsouzen k tomu, že je neobjektivní. Navíc mi přišla zvláštní ta metoda různých indexů, kvantitativní postupy, které mají i nevýhody. Poměr názorů se může lišit v různých číslech zpravodaje. Navíc byly zkoumány jen čísla, která jsou na internetu. Zdaleka ne všichni mají zpravodaje vystavené na webu. Bylo zkoumáno také jen sto zpravodajů, a vzhledem k tomu, že v republice je kolem šesti tisíc obcí, z nichž dejme tomu tři tisíce mají vlastní zpravodaj, to není zas až tak reprezentativní vzorek.
Před časem jsem se setkala se zpravodajem mikroregionu. Je to častá praxe?Ano, je to čím dál běžnější. Spojí se různé obce a vydávají zpravodaj společně. Ale z ohlasů, které mám, není nad to, když si každá obec vydává zpravodaj sama. Lidi už tolik nezajímá, co se děje v sousední vesnici. A taky je to složitější na výrobu. Redaktoři si stěžují, že to trvá hodně dlouho, než dají zpravodaj do kupy, musí to od starostů pracně shánět atd.
Jak se zpravodaje většinou jmenují? Jsou nějaká srovnání? Takovou soukromou statistiku jsem si vedla. Z osmdesáti procent je název tvořen z názvu obce nebo města a slovem zpravodaj, listy, noviny atd. Těch originálních názvů je málo. Zajímavé je třeba: Hejtman (podle rybníku), Drbna, Regent, Řeč (Řečkovice), Vendolín (podle světce, kterému je zasvěcen kostel), Větrný mlýn (Klobouky u Brna).
Myslíte si, že by každá obec měla vyloženě zpravodaj vydávat? V současné době existuje celá řada komunikačních nástrojů, jakými může radnice komunikovat s občany. Ty hlavní jsou: zpravodaj, webové stránky, kabelová televize, místní rozhlas, informační tabule, úřední desky. Záleží na podmínkách každé obce, který nástroj bude používat více a který méně. Jsou příklady z menších obcí, že tam vychází zpravodaj dvakrát do roka a je to dostačující. Mají tam totiž místní rozhlas nebo na jižní Moravě je
86
hodně rozšířená kabelová televize, kde běží smyčka informací a jednou týdně zpravodajství. Mají i webové stránky. Jsou ale zase města, které mají noviny obsáhlé, třeba třicetistránkové, ale už nemají rozhlas a kabelovou televizi. Tam mají noviny mnohem větší sílu než v malých obcích. V Kohoutovicích dělali studenti výzkum o informovanosti. Sestavili anketu o tom, jakým způsobem lidé získávají informace o městské část. Suverénně u nás vede Kohoutovický kurýr. Tím jen dokazuji, že je to různé a že záleží na lokálních podmínkách.
Každý informační kanál má však svá specifika. Jaká má zpravodaj?Můžou tam být otištěny delší články, o historii apod. Zpravodaj posiluje vztah lidí k místu. Mám to rozebrané jako zvláštní kategorii, kde rozebírám jednotlivé komunikační kanály a uvádím jejich plusy a mínusy. V závěru, když hovořím o těchto komunikačních možnostech, uvádím, že je na obci, aby vzala z každého kanálu to pozitivní a dokázala to dobře zkombinovat. To znamená: městským rozhlasem uvedou aktuality nebo upozornění v krizových situacích a ve zpravodaji uveřejní úryvky z kronik. Z hodů pak natočí video a umístí na kabelové televizi. Tyto příspěvky můžou různě avizovat.Tedy aby bylo zpravodaje dobře využíváno, je nutné znát jeho specifika a jeho klady. To je právě vytváření vztahu k obci a ke spoluobčanům, posilování kořenů. Toho docílíme uveřejňováním článků z historie, výpovědi pamětníků, zprávy ze spolků atd.
Jak celkově hodnotíte situaci ve vydávání zpravodajů?Je to těžké hodnotit, ale můžu upřímně říct, že úroveň zpravodajů velice výrazně stoupá. To se dá dokumentovat na historii různých zpravodajů. Úroveň stoupá především po grafické stránce, ale i po obsahové. Hlavně u středně velkých měst. Čím dál tím častěji bývá vložen zpravodaj do rukou profesionálů. Od deseti tisíc obyvatel nahoru už dělá zpravodaj profesionál.
Co říkáte na plnobarevné zpravodaje na křídovém papíře? Je to efektivní? Podle mě to je vyhazování peněz. Stejně dobrý, i lepší zpravodaj lze udělat černobíle. Ale ta preference barev je opět odvislá od vedení obce. Ti chtějí vidět barvu, často chtějí vidět i sebe v barvě. Já sama jsem vedení často říkala, že pro informovanost lidí to není potřebné, ale politici mají konečné slovo.
Setkala jsem se s praxí, kdy redaktoři otiskli vše, co jim přišlo, i když kvalita článku nebyla až tak dobrá, protože byli rádi, že vůbec něco přišlo. Jak to je s ochotou lidí psát?
Záleží to opět případ od případu. Setkala jsem se s obcemi, kde je ve zpravodaji osmdesát procent příspěvků od dopisovatelů. Musí často rozšiřovat počet stran, aby se jim to do zpravodaje všechno vešlo. Pokud je někde nedostatek příspěvků, doporučovala bych snížit periodicitu nebo snížit počet stran než otiskovat nekvalitní články, převzaté z internetu apod.
Má cenu u zpravodajů požadovat profesionalitu? Dodržování žánrů, postupů? Jsou zpravodaje, ve kterých se objevují články, které se mnohdy vyrovnají celostátním publicistickým i zpravodajským periodikům. Ale obecně u zpravodajů nelze striktně požadovat žánrové rozlišení. Nemůžeme to požadovat od amatérů, kteří často zpravodaj sestavují a píší, ale ani čtenáři to nevyžadují. Jsou rádi, že se dočtou. Jsou tam třeba rozhovory, které nesplňují zásady, které teorie žurnalistiky požaduje. Zpravodajství z jednání radnice také nedodržuje zásady, že se postupuje od nejdůležitějšího, že uvádíme perex atd. Je tam třeba jen jeden bod za druhým. Ale lidem to nevadí. Je potřeba se na to dívat
87
jiným pohledem a nehodnotit zpravodaje jako žurnalista, který se drží zásad novinařiny celostátní a profesionální. Jsou však pravidla, která by se dodržovat měly – uvádění autorů například. V tom bývá mezera v leckterých případech.
Setkala jste se s tím, že často neexistuje šéfredaktor, ale jen osoba, která schraňuje příspěvky a nijak do podoby nezasahuje? Jenom výjimečně jsem se setkala s tím, že úřednice z podatelny shromažďuje příspěvky a pak je souborně pošle do grafického studia, případně přepíše na počítači a udělá z toho wordový soubor a vytiskne. Ve své praxi jsem se s tím setkala možná jenom jednou. Téměř vždy je určená osoba, která odpovídá za obsah - může to být starosta, místostarosta, případně vedoucí redakční rady či redaktor. A tak je to i v souladu s tiskovým zákonem.
Myslíte, že mají zpravodaje měst a obcí budoucnost? Proč?Obecní zpravodaje mají bezesporu velkou budoucnost, možná větší, než některá celostátní média. Je to trend patrný i ve vyspělých západních zemích. Lidi stále více zajímá to, co se děje u nich doma, a tím myslím u nich ve vesnici, městě, než co se děje např. v Praze. Za posledních 10 - 15 let bylo založeno velké množství zpravodajů a tam, kde vznikly, už se jich občané nechtějí vzdát. Zvykli si na ně a mají je rádi. Patří k nejvýznamnějším komunikačním nástrojům mezi radnicí a občanem.
PŘÍLOHA BRozhovor s Mgr. Magdalenou Černou (Šlapanice, 24.března 2009)
Referentka pro komunikaci s veřejnosti kanceláře starosty města Šlapanice. Je odpovědná osoba pro vydávání Šlapanického zpravodaje. V roce 2008 absolvovala studium Mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Zpravodaj má na starosti dva roky.
Jak jste se dostala k této práci a ke zpravodaji?Studovala jsem v Brně žurnalistiku a tak jsem se k tomu dostala přes praxi. Občas jsem sem tam něco do Zpravodaje sepsala. Pak mi nabídli stálý pracovní poměr v místě bydliště. Nemyslela jsem si, že tady skončím, ale je to výhoda pracovat tam, kde člověk bydlí. I když částečně i nevýhoda.
V čem je výhoda a v čem nevýhoda? Dobré je, že člověk lidi zná, že jej potkávají lidé na ulici a dávají mu podměty. Někdo mě i chválí. Jsem těm událostem nejblíže, prožívám je všechny. Nevýhoda je, že má člověk větší pocit zodpovědnosti a je v práci i po pracovní době, právě když jej takhle někdo potká a začne mu vyprávět, co se mu líbilo ve Zpravodaji, o čem by se mělo psát atd. Tak sepjatost s místem je hodně důležitá.
Jaké byly vaše začátky?
88
Tady to funguje tak, že je někdo zvolen z politické vůle a nastoupí do vedení města bez předchozí nebo jen s menší zkušeností se samosprávou. Takže se to všechno musí naučit a neví. Zjišťuje, na co se kdo hodí, zajišťuje kontakty atd. Začátek je takový, že do toho spadne a musí začít plavat. Tady nebyl nikdo, kdo by mě zaučil, nebo kdo by mi řekl, jaká ta činnost tady bude. Pak jsem zjistila, že jaké si to udělám, takové to bude. Ze začátku jsem byla nervózní kvůli různým tlakům. Politici chtěli být všude. Bylo pro mě těžké se s nimi naučit komunikovat. Ne, že oni mi řeknou, jak bude Zpravodaj vypadat, ale že čekají, že já budu ten, kdo řekne, jak to má být. Začátek byl opravdu náročný. A tak se jednou řeklo: „Magda vládne perem“ (smích). Dostala jsem tedy na starost zpravodaj, tiskové zprávy a propagaci města. Připravuji také, je-li potřeba nějaký materiál na webové stránky nebo pomáhám s infokanálem a atd.
Jaký je rozdíl mezi zpravodajem a infokanálem?V kabelové televizi uveřejňujeme píšeme aktuální věci. Například že doktorka Stoklásková neordinuje, občané si mají vyzvedávat doklady někde jinde než před tím a podobně.
Funguje nějaká spolupráce mezi webem a zpravodajem?Budujeme ji. Jde to ztuha, teprve začínáme. Spolupráce spočívá zatím v tom, že zpravodaj umísťujeme na webové stránky. Máme ve vedení člověka, který se snaží o kvalitní zpravodajství v kabelové televizi z města. Dávám mu podměty a témata, která se řeší ve zpravodaji, aby byly z místa i reportáže na infokanále. Naopak se snažím dávat do zpravodaje odkazy na webové stránky, kam umístím plné znění zápisu z jednání rady a pod. Ale to vzniká postupně.
Nemáte problém s tím, že internet není dostupný všem, například starším lidem? Pro starší lidi je právě ten Zpravodaj. V něm v podstatě všechno je. Kdo chce víc informací, může jít na web. Další ze zákona povinné informace uveřejňujeme na úředních deskách, v kabelové televizi, kde se opakují cyklicky informační bloky, v rozhlase, ve zpravodaji atd. Možností je hodně, lidé ví, kde všechny informace najdou. Ne vždy to stoprocentně funguje, ale nějaké výrazné problémy s tím nejsou.
Mohla jste nějak využít zkušenosti ze studia a z žurnalistické práce? Toto odvětví je přece jen hodně odlišné...Velké pozitivum je v tom, že mám takovou nálepku, že jsem „odborník“. I když jsem spíš improvizátor (smích). Nebo na schůzi budí titul důvěru. Ale i teď, když chodím po různých školeních, kde nás učí, jak dělat propagaci, tak mi většinou zopakují to, co jsem se učila ve škole. Například forma obrácené pyramidy a tak. Starosta po mně chce, abych četla jeho články a dávala mu doporučení. Snažím se tedy tyto poznatky zatáhnout do praxe. Můžu mu říct, že to musí být jasné, stručné, výstižné. Pokud se můžu hájit obecnou poučkou, nebo mu přímo ukázat příručku, vezme to daleko lépe. Pak začne psát články stručněji. Tohle platí obecně u kohokoliv, nejen u starosty.
Nějaký konkrétní příklad?Problém je s tím, že všichni přispěvatelé píší do článku oslovení pan a paní. Když jsem jim to vysvětlovala jako Magda, tak to nevzali. Pokud to vysvětlím jako Mgr. Černá a řeknu, že jsme se to tak učili ve škole, můžu jim to doložit, je to oficiální, tak to přijmou. Jsou to spíš drobnosti. Přicházím na to časem. Pokud chce člověk něco změnit, použije na to tyhle znalosti z FSS a je to lepší.
Upravujete a korigujete nějak články od přispěvatelů?
89
Ano, je to potřeba. Pokud píše Mateřská škola na dvě stránky něco o tom, jak se Pepíček a Honzík hádali pod stolem, tak to asi nikoho moc nezajímá a nezbývá místo na důležité informace. Vytvořili jsme Pravidla pro vydávání příspěvků. Tím můžu zdůvodnit i moje připomínky. Pak funguje i redakční rada. Jsou to takové dva hlavní „biče“ na přispěvatele.
Jak funguje vydávání zpravodaje? Které orgány do něj zasahují? Ve Šlapanicích funguje mimo jiné komise, které by měly zastávat funkci poradních hlasů odborníků pro Radu města, i komise pro tisk a informace. Měli by tam tedy být odborníci, ale v této komisi sedí například výhybkář, který dělá na dráze a podobně. Je těžké najít někoho odpovídajícího na malém městě. Tato komise nám radí, jak bychom to měli všechno dělat. Mají na to právo, ale když začnou vykládat něco, o čem člověk ví, že to fungovat nemůže, je nutné se s nimi domluvit. Tito lidé tedy dávají podněty radě, která by na jejich základě měla vytvářet nějaká nařízení a doporučení, jak pracovat s tiskovými informacemi ve městě.
Máte redakční radu?Samozřejmě. V redakční radě je v současné době šest lidí. Z vedení města starosta, 1. místostarosta a místostarosta, já, pak vedoucí tiskového oddělení - oddělení pro komunikaci s veřejností, a vedoucí komise. Redakční rada má na starosti jenom zpravodaj. Rada by měla dohlížet na to, aby se do zpravodaje nedostalo nic, co by bylo politicky nekorektní, co by zpravodaji neprospělo, nebo aby tam nebyly chyby. Já jsem tedy člověk, který zpravodaj dělá, ale rada mi pomáhá a hlídá mě, aby to bylo ve všem korektní.
Zpravodaji se u vás věnuje docela velká pozornost...Když tu byl člověk přede mnou, tak se zabýval víc televizí. Zpravodaj nebyl zas až tak důležitý. Já se teď zabývám spíš zpravodajem. Do zpravodaje se také hodně investuje, proto je tu taková spousta poradních hlasů a orgánů, které se mu věnují.
Jak vzniká zpravodaj prakticky?Zpravodaj je dvouměsíčník, dva měsíce mi chodí články, od uzávěrky minulého čísla. Po uzávěrce už žádné články nepřijímám. Články začnu probírat, pošlu je externímu korektorovi. Pak se články pošlou všem členům redakční rady. Ti si to přečtou a navrhují, na co je potřeba reagovat a mají i jiné různé připomínky. Po redakční radě udělám úpravy, vydám doporučení, co je potřeba upravit. Pak se to předá grafikovi a nakonec opět korektorce. Opět znova grafik a pak jde zpravodaj do tisku.
Kdo zpravodaj distribuuje?Zpravodaj roznáší skauti. Jsou levnější a můžou to roznést i přes víkend. Rozesílám pak nějaké výtisky na různé adresy. Do muzea, do okolních obcí, do knihoven a do Rovnosti.
Vrátím se ale k jednání redakční rady.Pokud otiskujte reakce městského úřadu na články, které město kritizují, nesetkala jste se s požadavkem původního článku napsat reakci na reakci? Případně nebyly vám tyto reakce vyčítané? Jak tohle řešíte?Autorovi oznámím po redakční radě, že starosta takovou reakci napsal. Jenže někdy chce samozřejmě pisatel opět reagovat na reakci a tak by to šlo dokola. Jednou se nám to stalo, a tak jsem napsala hromadný mail členům redakční rady. Vysvětlila jsem jim, že takové politické tahanice a dohady zpravodaji neprospívají. Že si to mají vyříkat mezi sebou na zastupitelstvu a nezatěžovat takovými texty čtenáře. Navíc jsou ta vyjádření neúměrně dlouhá. To by pak lidé ten zpravodaj házeli do koše. Vysvětlila jsem jim, že našim zájmem je
90
přinášet informace občanům o tom, že se pro ně vedení snaží něco dělat. A hlavně je důležité, aby jej občané četli. Měl by to být zájem nás všech. No a stal se zázrak, oni to přijali a stáhli všechny tyhle příspěvky. Takže tato polemika vůbec nevyšla?Ne. Jsem ráda, že to tak dopadlo, protože co já mám zkušenost, tak lidi takové věci nečtou a házejí zpravodaj do koše. Je zvykem, že vedení plive na předchozí vedení a naopak, a to je to nejhorší, co zpravodajům škodí. To, když to je politická záležitost. Snažím se, aby to tak nebylo. Mě by to pak ani nebavilo. Hlídám, aby se články týkaly aktuálního dění v městě a ne nějakých postojů nebo prosazování politického obsahu.Vždycky po uzávěrce mají zastupitelé tendenci se dohádat, ale přes zpravodaj by to dělat neměli. Nějak se ale politika zpracovávat musí. Obyvatelé Šlapanic na to mají právo. Jak to řešíte?Vymysleli jsme, že se uveřejňují na webu záznamy z jednání zastupitelstva, kde si to zastupitelé můžou v klidu vše vyříkat. Plánujeme pořádat besedy, které by měl řídit moderátor, který hlídá, aby to bylo i věcné a ne jen nějaké bouřlivé emoce, tak by to mohlo být přínosné. Moderátor bude z řad profesionálů. Měla jste problém prosadit tuto formu zpravodaje (křídová obálka, A4, barva)? Ne. Vedení obce to tak chtělo. Pan starosta si staví na tom, aby se pro občany udělal kvalitní zpravodaj. A proto je taky kolem hodně lidí, kteří mi radí, vnášejí své podněty, a snaží se to ovlivnit. Pokud si nějaká organizace, jako například teď hasiči, udělají svou přílohu na barevném křídovém papíře, platí to oni. Celkově tato forma není moc drahá. No jak říkám, byla to iniciativa vedení obce. Co všechno je z částky z rozpočtu placeno? Hlavně tisk, výroba, korektoři. Taky platíme grafika, ale ten to dělá spíš z lásky k rodnému městu. Jak říkám, přímo materiál není drahý, ale je s tím hodně práce a hodně lidí se na tvorbě různě podílí.
Jak se měnila například grafika a obsah od té doby, co jste nastoupila? V době, kdy jsme začínali, jsme třeba měli až moc barevnou hlavičku, nikdo neupravoval fotky, vše to bylo jako v cirkuse. I články byly moc dlouhé. Dnes už bych byla za to hnána, že jsem tam nechala tak dlouhý článek. Ve zpravodaji je často hodně vložených listů jako přílohy, proč?Příloh je opravdu hodně. Starosta to tak prostě chtěl. Vkládáme do zpravodaje plánky kulturních akcí, velké barevné pozvánky, jízdní řády atd. Občas si nějaká organizace takovou přílohu sestaví a vytiskne sama. Pak jsem dělali i tematické přílohy ke stavbě silnice atd. Jak se dostáváte ke článkům a příspěvkům? Příspěvky pravidelně dodávají spolky. Jsou už naučení, že tam mají pravidelnou rubriku, takže dodávají materiál spolehlivě. Například zahrádkáři. Ti taky tyto články čtou. Mají z toho všichni radost, je to taková jejich vývěsní tabule. Všichni ze spolku si rádi přečtou, co se u nich nového děje. Jen od sportovců musím občas články pracně získávat. Já sama sepisuji hlavně rozhovory - třeba s úspěšnými žáky, s jejich učiteli atd.
Takže nemáte problém s nedostatkem materiálu?
91
Určitě nemám takový problém. Vyhazuji nebo škrtám články ne z toho důvodu, že by se nevlezly, ale pro, že jsou nekorektní. Autoři nadávají například na zdravotnictví. Jeden občan v textu napadal Julínka. Spíš se chtěl vynadávat, tak jsme to vyhodili. Nebo jak jsem říkala o té papírové hádce mezi zastupiteli. Pak tady máme jednoho pána, který si neustále na něco stěžuje. Má to jako takový životní styl. Založil si svůj web, ve kterém na zastupitelstvo plive, kde může. Tak i jeho článek jsem teď odmítla, protože to bylo už příliš. Naučila jsem se mu to odborně vysvětlit a vzal to. Takže buď jdou pryč články, které jsou výrazně a nekorektně proti městu, nebo ty, které nadávají na vládu, případně ty, které jsou hrubé a sprosté.
Přepisujete někdy články? V těch případech, kdy je to nutné tematicky nebo kvůli délce, vydám doporučení, že by to měl autor přepsat jinak. Například mateřská školka. Pokud napíše učitelka dvě strany o tom, jak se dvě děti pohádaly, tak to autorce vysvětlím. Řeknu jí, že je lepší psát o obecných věcech a zveřejňovat hodně fotky.
Co stylistické úpravy, děláte?Nehlídám stylistiku druhých. Můžu autorům něco doporučit, oni to můžou opravit, ale do takových věcí jim nezasahuji. Například zahrádkáři jenom vypisují, kde byli, co tam dělali.. je to spíš pro spolek. Ostatní to asi moc nezaujme. Zkrátka jak si to kdo napíše, tak to má. Zpravodaj je složený z článků, jejichž autoři nejsou profesionálové. Takže je ta stylistika skutečně různá. Co si myslíte, že je takový hlavní rys a specifikum této novinařiny?Pro mě je velké plus, že se pohybuji v malém městě. Člověk jde po ulici a ostatní ho zastavují, říkají mu, co se jim líbilo a co ne. O čem by se mělo napsat atd. Fungují tady mezilidské vztahy. Na jednu stranu to je "drbárna", všichni ví všechno. Na druhou stranu pokud má člověk sledovat, co se děje, tak je na lidi napojený. To je výrazné specifikum, které člověk ve větším městě, například při práci v deníku, nezažije.
Co vypořádávání se s problémy? Opakující se témata? Máte problém s aktualitou?Zkouším různé formy, jak o takových opakujících se akcích originálně informovat. Teď jsme udělali takovou koláž z fotek z plesů. Snažíme se využívat zpravodajské fotky, které samy řeknou, co se děje. Například se napíše jen popisek Vandalismus, a k tomu se dají fotky posprejovaných zdí. To k potřebné informaci stačí. Co se aktuality týče, tak se třeba snažím dávat pozvánky dost dopředu. Klidně beru i po uzávěrce všechny pozvánky kvůli co největší aktuálnosti.
Občas bývá zpravodaj jednotvárný. Slovo starosty, informace z radnice, ze spolků, z historie a hotovo..Snažíme se také zpravodaj ozvláštnit třeba různými čtenářskými soutěžemi, kdy mají soutěžící poznat, co zobrazuje nějaká stará fotografie. Teď se mi sešlo hodně odpovědí, tak jsem musela dokonce losovat. Výhra je balíček různých propagačních materiálů města.
Z toho, o čem jsme se bavily tedy vyplývá, že uzávěrka je v podstatě variabilní.Z různých důvodů to občas musíme pozdržet, třeba kvůli redakční radě nebo právě kvůli tomu, že se něco stane těsně po uzávěrce. K takovým účelům máme vyhrazené takové rámečky nazvané ve zkratce, které jsou graficky odděleny. Ve zkratce jsou většinou krátká oznámení, že něco bylo, že něco bude. Pak i různá poděkování.
92
Jak vypadá struktura vašeho zpravodaje? Máme tu několik témat. V oddíle Z města se objevují informace, které se týkají vedení města. Např. že tu budujeme lakovnu, průmyslovou zónu. Nebo někdo z vedení obce napíše, jak to bylo na úřadě před dvaceti lety atd. To je z pohledu starostovy kanceláře. Další oddíl je Ze školství. Sem spadají školky, gymnázium, základní škola. Potom oddíl Volný čas. To jsou hasiči, zahrádkáři, a další kluby. Historie - sem mi pravidelně dodávají lidé různé články o historii obce, o různých památných stromech atd. Ze sportu - to se mi vždy podaří někoho dotlačit k tomu, aby něco napsal. Z kultury - sem spadá muzeum, koncerty atd. Souvislosti - to jsou ostatní nezařaditelné články. Je to tak přehlednější. Sama si to tak vedu, rozřazuji do rubrik už hned, jak článek dostanu.
Co typická rubrika o jubilantech obce, je ve Šlapanicích taky? Jubilanty zatím vedeme, ale upadá to kvůli ochraně osobních údajů.
Zpravodaj je určen jen pro občany Šlapanic?Náklad zpravodaje je 3000 kusů. Je zdarma pro všechny občany Šlapanic a Bedřichovic. Pak rozesíláme zpravodaje na povinné adresy. Pak se snažím zpravodaj používat i jako propagaci, tzn. nechávám i nějaké výtisky v ordinacích u lékařů a tak. Posílám zpravodaj i do médií. Spolupracuji i s redaktory brněnské Rovnosti. Pokud redaktoři potřebují téma, kontaktují mě a já jim je vyhledám. Pokud já chci něco sdělit, tak sepíšu tiskovou zprávu. Někdy jsou vlastně články součástí tiskové zprávy. Nebo naopak napíšu tiskovou zprávu a tu pak použiji jako článek do zpravodaje. Propojuji tady tyto dvě sféry.
Jaké jsou funkce zpravodaje? O co usilujete ve své práci?Tak samozřejmě informovat, ale taky hlavně pobavit. Jsou tam soutěže, křížovky, otiskujeme povídky z Peru přepsané z jedné knihy. A taky články většiny spolků také nejsou výlučně informační.
Co třeba funkce integrační? Ano, rozhodně, to bych zvýraznila, dokonce si myslím, že je víc důležitá tato funkce, než informovat. Pak bych ještě doplnila funkci propagační, protože vlastně propagujeme činnost radnice.
Co si myslíte o zpravodajích, které vydávají inzertní firmy?Přijde mi, že by to měla obec vydávat sama. Pak se tam ztrácí ta integrační rovina. Já jsem si přímo dala za cíl dělat zpravodaj pro lidi, spíš posilovat tu soudržnost. Nechtěla jsem, aby to bylo moc politické. Co by se mělo obecně zlepšit ve vydávání zpravodajů?Největší problém je politické handrkování a články, které jenom poškozují čtenost. Když se zpravodaj nedělá pro lidi, ale jako prezentace politiků. Redakce některé zpravodaje nesestavují tak, aby byly čtené. A to je špatně. To se mi teď podařilo prolomit, jak jsem už povídala. Ale obecně je spíš několik drobných problémů. Třeba i grafické zpracování. To přitahuje pozornost, a občas bývá amatérské a nelákavé.
Když teď vidím ve zpravodaji fotky s graffitti na kontejneru, to jste viděla někde sama? Nebo jak člověk přijde na takové téma? Zavolal mi strážník z městské policie a řekl: "Magdo, nechceš do zpravodaje fotku graffittů? Máme tady nové." Je to zkrátka síť informátorů. Když jdu po městě, tak mě někteří zastavují a říkají, o čem by se mělo psát. V něčem je to dobré a v něčem ne. Například i když mám
93
volno, po pracovní době, řeším zpravodaj. Ale zase ta zakotvenost v místě je dobrá, jak jsem říkala.
Jak zpracováváte historii obce? Na historii tu mám dobré lidi, kteří píšou hodně, dobře a rádi. Tyto články jsou hodně čtené. Ale zase je to o autorovi, lidi ho tady znají a ví, kdo se za článkem skrývá a že jsou jeho texty dobré. Takové to: „Jó, to psal ten. No to bude zas něco...“
Myslíte, že Šlapanický zpravodaj je spíš časopis, noviny, propagační materiál? Je to taková koláž. Nedá se říct, jestli je to zpravodajství, magazín, noviny.. je to vše dohromady. Například co se týče vandalismu, tak jsme otiskli i zamyšlení dětí ze základní školy, jak by se proti němu mělo bojovat. To jsou spíš takové místní střípky, v novinách nebo i v časopise bychom to nenašli. Ale opět to má jen lokální úroveň. Pro někoho, kdo tu nebydlí nebo pro někoho cizího by nemělo cenu vědět, kdo vyhrál v zápase volejbalových týmů Šlapanice - Jiříkovice. A jak říkáte, zpravodaj má určitě vedle integrační a informační role i roli propagační – propagace vedení (jejich práce). Je to tak 50 procent-40 procent a 10 procent. Pokud píšete něco vy, jak se podepisujete? Podepisujeme se, snažíme se hlídat i autorství fotek. Ne vždy se to uhlídá. Někdy se podepisuji jen jako mč, někdy celým jménem, někdy jako redakce. I autorství článků jsou různé. Někdy se podepíší jako zahrádkáři, jindy jako předseda zahrádkářského svazu a jindy celým jménem. V sloupečku Ve zkratce podpisy nebývají, protože je to stručné a aktuální. Někteří lidé se nechtějí podepsat, protože se stydí. Jen občas najdu někoho, kdo se nebojí o sobě zveřejnit nejen jméno. Taková zajímavost z jednoho čísla. Setkala jsem se v nějakém časopise s formou obráceného rozhovoru, To znamená, že jeden člověk sepíše sadu otázek, na které by se chtěl lidí zeptat. Touto sadou se člověk dozví něco o sobě, když na ně zodpoví, ale i o člověku, který otázky položil. Přemluvila jsem jednoho člověka ze Šlapanic, aby takové otázky sepsal. Působilo to moc zajímavě ve zpravodaji. Každý by samozřejmě k tomu nepřistoupil.
Snažíte se zaujmout všechny generace?Ano, ale je to těžké. Chtěla jsem uveřejnit něco pro děti, ale to mělo malou odezvu. Chvilku jsem přepisovala něco z knížky. Byly to takové detektivní příběhy s hádankou. V dalším zpravodaji jsem otiskla řešení. Teď už jsem ve zpravodaji pro děti neměla nic. To souvisí s tím, že je těžké zaujmout všechny věkové a zájmové kategorie. Například pro mladé je těžké něco vymyslet. I to je jeden z největších problémů - lidé zpravodaje málo čtou. Jen určitě skupiny. To se snažím nabourat a dělat vše proto, aby se to četlo. Aby tam nebyly šílené články jako rekce na reakci reakce na článek atd. Mělo by to být čtivé.
Co bývá na zadní straně obálky? Fotky na zadní straně jsou většinou na jedno téma. Buď to jsou přírodní zátiší, nebo vítání občánků, nebo obrazy zdejšího malíře.
Budete v oboru pracovat dál? Jste spokojená s prací na městském úřadě?Když jsem skončila školu, taky jsem myslela, že skončím někde jinde. Ale když přišla nabídka práce v místě bydliště, tak jsem to vzala. Je to fajn, protože to mám celé ve své režii. Na začátku to byl problém, ale už jsem si zvykla a snažím se to naučit. Baví mě to, asi u toho ještě nějaký čas zůstanu.
94
PŘÍLOHA C Rozhovor s Vlastimilem Čevelou(Modřice, 1. dubna 2009)
Předseda redakční rady Modřického zpravodaje. Vlastimil Čevela je nyní v důchodu. Ještě v zaměstnání působil v různých redakčních radách podnikových zpravodajů. Láska k amatérské žurnalistice mu zůstala. V současnosti tvoří i s kolegou internetový magazín pro Modřice, kde uveřejňuje aktuální informace z veřejného dění ve městě.
Jak jste se k funkci šéfa redakční rady dostal? S trochou nadsázky se dá říct, že jsem psal už jako dítě. Vždy mě tady ta „amatérská“ žurnalistika zajímala a bavila. Ještě, když jsem působil v podniku 1. brněnská, byl jsem v redakční radě podnikových časopisů Nápor a Montážník. Poté jsem přešel do Ingstavu, kde jsem také seděl v redakční radě tamějšího firemního Zpravodaje. V obou případech jsme ale měli placeného redaktora a jenom jsme schvalovali články a případně podávali doporučení.
Můžete nějak porovnat práci v podnikovém časopise a v městském zpravodaji? Je to téměř stejné, podmínkou je dobrá znalost prostředí s aktivním vnímáním dění kolem.
Do redakční rady Modřického zpravodaje jste se tedy dostal díky těmto zkušenostem?Abych se přiznal, jsem trochu grafoman Rád píšu a všichni to tady o mně vědí. Přispíval jsem také do zpravodaje, když jsem ještě nebyl v redakční radě. Pak, když rada vznikala, jsem byl osloven a rád jsem tuto funkci přijal. Jsem už v důchodu, tak mám více časových možnosti se tomu věnovat – a taky to vhodně navazuje na internetový magazín, který s kolegou vydávám.
Co je vašim cílem? Co by měl zpravodaj splňovat? Myslím, že to je takový průběžný záznam o životě obce nebo města. Měly by tam být všechny informace o dění ve městě i v nejbližším okolí. Svázané zpravodaje z jednotlivých roků by měly představovat něco jako kroniku obce. A pak by taky mohly povzbudit k dalším činnostem v oblasti kultury nebo sportu atd.
Co si myslíte, že je největší problém, se kterým se tvůrci zpravodaje musí vypořádávat? Málo dopisovatelů. Pokud budou lidi psát, bude i zpravodaj. Občas je to složité, někdy člověk musí příspěvky pracně vyžádat. Musíme zkrátka hledat lidi, kteří jsou trochu grafomani a šoumeni, protože celý zpravodaj stojí a padá na lidech. Pokud se nenajdou lidé, kteří jej víceméně dobrovolně tvoří, zanikne i zpravodaj. Ne každý si dá tu práci sepsat něco o činnosti v jeho spolku, ne každý má taky pro psaní předpoklady.
Co je pro vás zpětná vazba? Znám tu dost lidí a ti mi občas, když se potkáme, řeknou, co se jim líbilo, co ne. Co mě v poslední době potěšilo je graf ve výzkumu, který si město nechalo udělat ke Strategickému plánu. Ptají se tam na preferovaný způsob získávání informací v Modřicích. Mezi místním rozhlasem, vyhláškami, internetem atd., skončil náš Zpravodaj s výrazným náskokem na prvním místě.
Pokud byste měl říct, kterou funkci zastává nejvíc zpravodaj v Modřicích, bude to funkce informační, integrační, propagační a nebo zábavná?
95
Určitě informační. Snažíme se informovat a přinášet základní servis pro občany. Za velice důležité považuji, aby se průběžně, otevřeně a srozumitelně prezentovala práce radnice. Je potřeba lidi informovat o tom, co se zrovna projednává i jaké problémy a s jakým postojem radnice řeší. Někdy ovšem mohou být různé názory na vhodnost širší publikace nehotových či připravovaných věcí a převádět řeč „úředních jednání“ do obecně srozumitelné formy je dost pracné. Dá se říct, že se to ve vzájemné spolupráci postupně učíme.
Většina radnic zakládá zpravodaj hlavně proto, aby mohla prezentovat své úspěchy ze své iniciativy. Tady to tak bylo ze strany bývalého starosty před rokem 2006. Současné vedení ale raději ke spolupráci přizvalo ochotné lidi, kteří musí být, upřímně řečeno, trochu blázni. Kdo jiný by se tolik věnoval ve svém volném čase takové práci. Vždyť sestavit jedno číslo znamená vyměnit si tak 60 i 80 a více e-mailů, různé telefonáty a hlídání termínů .. a to každý měsíc znovu. Člověk musí být buď grafoman, nebo to musí dělat z lásky k městu. Radnice Zpravodaj jako informační medium a redakční radu jako „nezávislou občanskou korekční vazbu“ bere velmi vážně. Příklad z poslední doby – na základě našich připomínek se upustilo od formální prezentace doslovného usnesení z jednání Rady města, ale pan starosta si každý měsíc najde hodinu času, aby ve spolupráci se mnou připravil výstižný komentář k vybraným důležitým bodům.
Vraťme se ale zpět, má váš zpravodaj i funkci integrační?To je spíš dlouhodobá záležitost. Každá skupina obyvatel si tam najde to své, to určitě. Tady je těžké mluvit o nějaké semknutosti občanů, která by se měla posilovat a ze které by mohl Zpravodaj také těžit. Modřice existují v jiných historických souvislostech - do roku 1945 zde byly tři čtvrtiny německých obyvatel. Po jejich odsunu se sem přistěhovala řada rodin ze zničeného Ořechova i odjinud a s rozvojem sídlišť v dalších letech i po roce 1989 přibylo další velké procento novousedlých. Nebyl tu moc veřejný život, každý si žil po svém, takže nejsou lokální tradice, na které by se dalo navazovat, ale snažíme se integrační funkci plnit.
Zábavnou funkci má zpravodaj taky?To bych se přímo neodvážil tvrdit. Snažíme se o to, aby ve Zpravodaji byly pěkné fotky, občas nějaké zajímavé téma, ale primární tato funkce určitě není. Je otázka, co do toho zahrneme. Například nyní zveřejňujeme populární článek k dějinám Modřic a Rajhradu v roce 1449, není to určitě k obveselení, ale může to pro ledaskoho být zajímavé. Třeba i rozhovor s místostarostou o připravovaném rybníku, nebo popis principu „pasivního bytového domu“, který se chystá pro seniory, může plnit poučnou funkci, která čtenáře zaujme pro podrobnější přečtení v jeho volném čase.
Jak se vypořádáváte s opozičními politickými příspěvky ve zpravodaji? Vyhodili jste některý článek?V našem Zpravodaji má každý prostor vyjádřit se, pokud nikoho nenapadá, neuráží a neosočuje a dodržuje povolený rozsah. Navíc bylo v redakční radě dohodnuto, že nebude publikována předvolební či jiná politická agitace. Vydávání Zpravodaje je dotováno z veřejných peněz a případný „politický boj“ na jeho stránkách by pak bylo velice obtížné přiměřeně a spravedlivě regulovat. Také bychom vyhodili příspěvky, které budou hanlivé či vulgární. Zatím se nám to nestalo, odmítli jsme jen dva inzeráty, které se nám nezdály poctivé. Jeden propagoval něco, čemu se nedalo věřit a druhý vůbec nesouvisel s naším městem. V obou případech jsme poslali oficiální odůvodnění zadavateli.
Spolupracujete s jinými komunikačními kanály?
96
Ze strany radnice je kromě Zpravodaje nezávisle na redakční radě využívána publikace v regionálním tisku a jsou vydávány i další materiály. Kromě tištěné podoby je Zpravodaj i na internetu. V řadě případů pak přináší podrobné rozvedení stručněji publikovaných příspěvků neoficiální Modřický internetový magazín, který soukromě vydáváme ve spolupráci s kolegou fotografem Hájkem na adrese http://mim.voda.cz. V současné době je tam k prohlížení několik stovek stránek a přes 4 tisíce fotografií.
Váš zpravodaj se mi zdá jako je jeden z těch konzervativních, na druhé straně jste ale pokrokoví fungující nezávislou redakční radou, to se jen tak nevidí.Děkuji za uznání, budu ho tlumočit ostatním členům redakční rady. Určitě jsme konzervativní v zachování tradičního formátu a obálky. Je na ní totiž krásné, dnes nově stínováním téměř plastické grafické logo, které vhodně symbolizuje město Modřice. S případným přechodem na více volnočasově zaměřenou zábavnou formu nepočítáme. Za sebe osobně bych přivítal víc příspěvků o historii a přírodě v okolí, ale to je problém získání kvalitních autorů. Stejné je to se zaměřením na mládež - v době internetu těžko získáte někoho, kdy by se namísto nezávazného „chatování“ namáhal s vymýšlením a psaním nějakých povídání či úvah ...
Jak vidíte budoucnost zpravodajů? Myslím, že papírová forma místních zpravodajů určitě jen tak nezanikne, už proto, že počítačová obrazovka je méně intimní, ani zdaleka se u ní nedá pohodlně sedět a ve společnosti dobře udělané papírové publikace se lépe odpočívá i přemýšlí …
Co byste doporučil ze své praxe ostatním?Z hlediska naší praxe se velice osvědčilo střídání členů Redakční rady ve funkci „editora vydání“. Každý totiž opakovaně zažívá, jak vypadá samostatné rozhodování a zodpovědnost, takže pak může daleko kvalifikovaněji na společném díle spolupracovat. V neposlední řadě je to také velice užitečné rozdělení pracnosti a časové náročnosti - nevisí to všechno na jedné osobě a v případě potřeby jsme vzájemně kdykoliv zastupitelní.
97
PŘÍLOHY D-L – TITULNÍ STRANY ZPRAVODAJŮPříloha D – Šlapanice
98
Příloha E – Tišnov
99
Příloha F – Rosice u Brna
100
Příloha G – Modřice
101
Příloha H – Hrušovany u Brna
102
Příloha I – Veverská Bítýška
103
Příloha J – Nedvědice
104
Příloha K – Moravské Knínice
ZPRAVODAJ OBCE MORAVSKÉ KNÍNICE – říjen 2008
Starosta obce informuje
Rekonstrukce základní školy
Oprava starého domu je vždy náročnější než novostavba. Při rekonstrukci se objevují různé nepředvídané situace v konstrukci budovy, kvalitě materiálu a ocení se pak profesionalita stavební firmy a zručnost jednotlivých pracovníků. Nic se nedá uspěchat. Každý postup je nutno konzultovat se statikem a nové situace je třeba řešit s jediným cílem a to, že vznikne kvalitní dílo. Možná se zpočátku zdálo, že rekonstrukce školy nějak vázne, ale opak je pravdou. Ručně bylo nutno zmanipulovat desítky tun materiálu, odstranit všechny nevyhovující konstrukce. Z budovy zůstalo prakticky jen zdivo. Můžeme konstatovat, že stavební práce na rekonstrukci budovy základní školy jsou v plném běhu. Před několika dny byla dokončena hlavní nosná část střešní konstrukce, kterou tvoří ocelové rámy. Na tuto konstrukci byly upevněny dřevěné krokve mansardové střechy.
V současné době je již téměř dokončena výtahová šachta. Při stavbě bylo nutno otevřít konstrukci podlahy a stropu v budově obecního úřadu v prostorách přístupných ze zasedací místnosti, které byly doposud užívány jako archív. Na následující fotografii můžete vidět skladbu stropní konstrukce. Zjistilo se, že zde úplně chybí tepelná izolace.
Souběžně probíhá montáž stropní konstrukce z keramických nosníků nad prvním nadzemním podlažím a příprava pro montáž monolitického železobetonového schodiště, které propojí přízemí s půdní vestavbou.
Stropní konstrukce jsou budovány postupně po částech a kladení nosníků vždy předchází úprava obvodového zdiva, které v místech uložení původních dřevěných trámů je kombinováno s kamenem. Část kamene je nahrazováno cihelnou obezdívkou tak, aby byl utvořen pevný podklad pro váhové zatížení novým stropem.
Finanční zajištění investiční akce
Po prvním neúspěšném podání žádosti na financování projektu „Rekonstrukce Základní školy Moravské Knínice“ z Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod jsme využili možnosti opakovaného podání žádosti. Ve spolupráci s firmou RPA s.r.o Brno jsme se ve výpočtu nákladů zaměřili na financování konkrétních rekonstruovaných prostor, které bezprostředně souvisejí s výukou žáků a s využitím v rámci volnočasových aktivit a kroužků. Celkové způsobilé výdaje projektu se v této opakované žádosti snížily na 8,3 mil. Kč. Pokud bude tento náš projekt schválen k financování z programu ROP Jihovýchod, pak je obec schopna dofinancovat investici z vlastních prostředků bez přijímání dalších zásadních opatření.
105
Příloha L – Kovalovice
106
PŘÍLOHA M –DOPORUČENÍ PRO VYDÁVÁNÍ PERIODIK
SAMOSPRÁVAMI a Kodex dobrého radničního periodika (o.s.
Oživení) DOPORUČENÍPRO VYDÁVÁNÍ PERIODIK SAMOSPRÁVAMIPokud je možné, aby potřebu informací ve velkém městě či kraji zajišťoval soukromý vydavatel při dostatečné konkurenci, pak není vhodné radniční periodikum vydávat s přispěním a jménem samotné radnice (kraje). Objektivitu a různorodost informací by mělazajistit konkurence.V takovém případě je však vedení samosprávy z hlediska právních předpisů povinno zajistit absolutně rovný přístup k informacím všem takovým sdělovacím prostředkům. Zejména je zakázáno preferovat některou redakci z hlediska rychlosti poskytovaných informací, z hlediska poskytování předběžného avíza o událostech a z hlediska přístupu novinářů k představitelům samosprávy.V současné fázi vývoje mediálního trhu však nezávislé soukromé sdělovací prostředky často potřeby informací o činnosti samosprávy a společenském životě v místě nedovedou dostatečně uspokojit, a to zejména v menších obcích. Pokud se tedy obec rozhodne periodikum vydávat, poskytnout mu záštitu své autority nebo v jakékoli míře přispívat z veřejných prostředků na jeho vydávání, je vhodné uplatnit následující doporučení.Při vydávání je třeba, pokud možno, co nejvíce odlišovat roli redakční rady a redakce.1. Redakční rada1.1. VytvořeníZastupitelstvo si na začátku volebního období vyhradí působnost dohledu nad vydávánímperiodika a provozování dalších sdělovacích prostředků, jako jsou webové stránky. Dále zřídí Redakční radu jako výbor zastupitelstva. Úkolem periodika totiž je poskytovat veřejnosti objektivní informace o činnosti vedení obce (kraje). Působnost v této oblasti výkonu samosprávy proto nemá být jen v rukou těch, o nichž se mají poskytovat objektivníinformace.1.2. SloženíRedakční radu zpravidla tvoří zvolení členové zastupitelstva a další osoby se společenskouautoritou. Je vhodné, aby tyto dvě skupiny tvořily zhruba poloviny, a by v sobě zahrnovalymístním poměrům odpovídající názorovou různost.1.3. Střet zájmůStarosta a členové rady nemají být členy redakční rady. Jde o klasický střet zájmů. Úkolemperiodika je informovat objektivně o činnosti starosty a rady. Vytváření příznivého obrazuvlastní osoby a práce může z významné části představovat osobní prospěch získaný zaveřejné prostředky. Veřejní představitelé by měli příznivý obraz získat svou činností,nikoli ovládáním informací o své činnosti. Periodikum se nemá stavět k činnosti vedeníobce (kraje) nekriticky.1.4. Úkoly redakční radyRedakční rada ve vztahu k redakci (dodavateli)o ukládá a upřesňuje základní pravidla tvorby periodika, nikoli však detailní řešení,o pravidelně u každého čísla kontroluje jejich plnění (kontrola probíhá následně,redakční rada tedy přímo neschvaluje příspěvky ke zveřejnění).2. RedakceRedakce může být představována profesionálem nebo dobrovolníkem, uvolněným či
107
neuvolněným členem zastupitelstva, tiskovým mluvčím, pracovnicí úřadu, vnějšímdodavatelem anebo kombinací uvedených osob. I tehdy, kdy roli redakce plní dobrovolněstarosta nebo jiný člen rady, jde o výkon samostatné působnosti, a musejí respektovat právoobčanů seznamovat se i s názory, které jim osobně nelichotí nebo s nimiž nesouhlasí. I zde seprojevuje, že veřejná funkce je službou celé veřejnosti, a že jediným soudcem mezi různýminázory jsou voliči. To však neznamená povinnost zveřejňovat polemiku či odlišné názoryv rozsahu nepřiměřeně vyšším, než jim reálně přísluší v místních poměrech.Výběr externího dodavatelePokud funkci redakce plní vnější dodavatel, obec (kraj) bez ohledu na podíl poskytovanýchveřejných prostředků na nákladech vydávání periodika uzavře písemnou smlouvu o dodávánímístního periodika, která bude vždy obsahovat podrobná ustanovení, realizující pravidla proobjektivní šíření informací potřebných pro svobodné vytváření názorů, uvedená v Kodexu -Desateru. Smlouva musí být veřejně přístupná. Její plnění pravidelně kontroluje kontrolnívýbor i co do obsahu z hlediska různorodosti názorů, tak jako dodávku každé jiné služby(přiměřená různorodost názorů se má posuzovat jako důležité stránka kvality dodávky, stejnějako například kvalita nátěru oken).Dodavatel se vybírá transparentním výběrovým řízením, pokud je součástí dodávky i obsah,pak se hodnotí také nabídnuté mechanismy a záruky zajištění objektivních a různorodýchinformací ve smyslu Kodexu dobrého radničního periodika3. Pravidla vydávání periodikaObec, Redakční rada i redakce se řídí Kodexem dobrého radničního periodika, kteréupřesňuje tyto obecné zásady. Nikdo jiný než redakce a následně redakční rada by do obsahuperiodika neměl zasahovat.
KODEX DOBRÉHO RADNIČNÍHO PERIODIKA
Doporučení pro vydávání periodik obcí, měst a krajůÚvodVydávání periodika za veřejné prostředky a s veřejnou autoritou nelze vnímat jen jako jednostranný vztah předávání lichotivých či nepolemických informací od představitelů radnice k občanům. Vynakládané prostředky a využití autority radnice (tedy veřejného úřadu) opravňují občany i členy zastupitelstva (zejména opoziční) požadovat od tohoto nástroje také zpětnou vazbu. To znamená možnost dozvídat se i odpovědi na otázky, které by si sami představitelé radnice nepoložili, přiměřenou možnost jim tyto otázky aktivně klást a taképřiměřenou možnost předkládat ostatním občanům alternativní zprávy, názory a komentáře.Redakční radaJednání redakční rady má být vždy vedeno tak, aby se v něm projevila základní zásada demokracie: „rozhodování většiny při respektování a ochraně názoru menšiny“32. Právě při šíření informací za veřejné prostředky a s veřejnou autoritou má ochrana menšinových názorů a informací mimořádný význam a je právní povinností. Takové šíření informací nesmí být omezováno úplným vylučováním žádných názorů. Je třeba upozadit většinový mechanismus. Hlasování jako projev většiny je vhodné využít jen v případech hraničních, jako je porušení zákona a dobrých mravů. Občané však mají právo veřejné představitele podrobit mnohem vyšší míře kritiky než ostatní osoby.RedakceRedakce (ať už ji představuje jedinec či tým) si má být vědoma odpovědnosti za šíření informací tak, aby občané měli k dispozici nezkreslený obraz skutečné šíře názorů, zpráv, komentářů a dalších sdělení, které různí lidé a různé skupiny mají k otázkám místní
32 Ústava České republiky, Čl.6: „Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.“
108
komunální či regionální politiky. Redakce by si měla uvědomovat, že i názory kritické, překvapující, někdy až pobuřující, jsou i v místní politice často zdrojem odhalení skrytých problémů, rychlejšího řešení, vyšší společenské stability.Redakce (jedinec či tým) respektuje základní pravidla a obecné pokyny redakční rady, při přípravě periodika však postupuje samostatně a nepodléhá konkrétním pokynům a objednávkám ze strany veřejných představitelů. Redakce má zprostředkovávat nejen zprávy a názory vytvářené úřední činností funkcionářů, ale stejně tak i zprávy, otázky, názory a kritiku ze strany ostatních zastupitelů a občanů. I na malých obcích, kde redakci představuje jeden dobrovolník, umožňuje dnešní komunikační technika velmi snadno získávat i názoryčlenů zastupitelstva a dalších občanů, kteří mají svou práci a na radnici zajdou jen jednou za čas (například včasným rozesláním SMS či e-mailového dotazu).
DESATEROZákladní pravidla tvorby periodikaRedakční rada a redakce bez ohledu na poměry hlasů respektuje tato základní pravidla pro objektivní šíření informací potřebných pro svobodné vytváření názorů:1. Volba formyRedakce sama volí typ uveřejnění alternativních názorů (rozhovor, zpráva, dopis, stanovisko apod.). Má tedy právo například názor opozičního zastupitele, předaný formou dopisu, uvést jako citaci v rámci redakčního článku o jednání zastupitelstva. Názory však nesmí zkreslovat.2. Oddělení zpráv od komentářůRedakce odděluje v členění periodika zprávy od komentářů.3. Aktivita k získání alternativních sděleníRedakce je povinna, vzhledem k tomu, že nositelé alternativních názorů zpravidla mají jinázaměstnání a nepracují na radnici, vynakládat přiměřené úsilí k získání alternativních názorů (např. formou avíza – viz další bod).4. AvízoRedakce uplatňuje avízo - s přiměřeným předstihem (alespoň 5 dnů, např. e-mailem) informuje představitele opozice v zastupitelstvu, případně občanská sdružení, o hlavních tématech místní komunální či regionální politiky připravovaných k uveřejnění tak, aby mohli alternativní názor poskytnout do uzávěrky. To se týká jak zpráv, tak komentářů. Pokud přesto redakce neobdrží alternativní sdělení, přiměřeně o tom čtenáře informuje.5. Odmítnutí alternativních sděleníPokud jsou získána alternativní sdělení, jsou v zásadě vždy zařazena. Je však právem redakce uplatnit výjimky pokud: o rozsah alternativního sdělení přesahuje v průměru několika čísel podíl, odpovídající nositelům tohoto názoru v zastupitelstvu anebo podle společenské situace (petice, sdružení občanů apod.), v takovém případě redakce může alternativní názor zkrátit,o jde o vyjádření obsahující výslovné urážlivé útoky v osobní rovině. To se však nesmí zneužít, pokud jde o kritiku politickou či odbornou, neboť občané a opoziční představitelé mají právo veřejné představitele podrobit mnohem vyšší míře kritiky, včetně provokující, než ostatní osoby.6. Povinnost zveřejněníVždy bude v rozsahu přiměřeně odpovídajícím síle tohoto názoru v zastupitelstvu uveřejněnostanovisko klubu (skupiny, v malých obcích i jedince) zvolených zastupitelů k tématu místníkomunální či regionální politiky.7. Odstup od sděleníRedakce a redakční rada neposuzují pravdivost předkládaných alternativních sdělení (pokud nejde o situaci, kdy by zveřejněním došlo k zásahu do osobnostních práv, za který je vydavatel odpovědný dle tiskového, občanského nebo trestního zákona), naopak přispívají k tomu, aby se pravdivost pro čtenáře ukázala až ve střetu argumentů a názorů.
109
8. Nestrannost při úpravě výtiskuRedakce nepoškozuje uveřejněné alternativní sdělení- tím, že spolu s ním zveřejní v rozsahu nepřiměřeně větším „nápravné“ komentáře,- ironizováním nepřiměřené formě kritiky,- zneužitím možnosti vyjádřit se poslední.9. VyváženostPro posouzení vyváženosti se všechna sdělení k aktivitám radnice považují za obsah, který vyjadřuje nebo vytváří politický názor. To platí i u zpráv, které pouze uvádí přijatá rozhodnutí (usnesení) či realizované akce. I k takovým sdělením má veřejnost právo na informace alternativní, a to zejména informace o protinávrzích, výsledcích hlasování, diskusi a alternativních řešeních.10. Budoucí rozhodnutíRedakce je povinna zajišťovat sdělení o připravovaných budoucích rozhodnutích samosprávy, a poskytovat veřejnosti návod, jak se k nim vyjádřit a ovlivnit je, a také veřejnosti tuto možnost aktivně vytvářet.
Dokument vznikl za finanční pomoci Evropské unie a Open Society Fund Praha. Za obsah dokumentu je výhradně odpovědné Oživení, o.s. a nelze jej v žádném případě považovat za názor Evropské unie. Toto doporučení vzniklo v rámci projektu Radniční listy bez cenzury realizovaném Oživením, o. s. a partnerskými organizacemi Otevřená společnost (Otevřete.cz) a Iuridicum Remedium. Autorem dokumentu je Oldřich Kužílek s přispěním Lenky Petrákové a Heleny Svatošové. Prosinec 2006.
110
![ČNES – jednooborové bakalářské studium prezenčníold.ucjtk.ff.cuni.cz/cnes/downloads/sylaby_0809.doc · Web viewČeský znakový jazyk 2 [1. ročník, 08/09] Anglický název](https://static.dokumenty.site/doc/80x56/5e63f844f26e39182f3a0ff6/oenes-a-jednooborov-bakalsk-studium-prezennolducjtkffcuniczcnesdownloadssylaby0809doc.jpg)
