-
jak jim pomáhají a snaží se jim být příkladem, což ve výsledku
má skvělý dopad na jejich povahu. Navíc získají zodpovědnost za
svou partu a tím i za společné dílo. J.K.: Tomáši, s tímhle
naprosto souhlasím, myslím, že si žáci toto ještě plně neuvědomují.
Ale jak říkáš, důležitá je ta správná parta. Ale ještě více, že se
naučí být jako ti čtyři mušketýři - jeden za všechny a všichni za
jednoho. V tomto projektu totiž nemůže být ani vítězů ani
poražených, tady jdeme s kůži na trh celá škola. Chceš k tomu
Tomáši, ještě něco dodat? Chtěl bych vám říct, že všichni učitelé,
kteří mají na starosti jednotlivé sekce, plánují ale-spoň dvě
společná víkendová soustředění. Sám na podobná setkání jsem, jako
tehdejší žák ZUŠ Hradec Králové Habrmanova, jezdil a nesmírně rád
na ně vzpomínám. Každého, kdo se chystá na takovéto první
soustředění, věřím, že ho pohltí smíšené pocity, co od toho má
čekat. Ale právě z vlastní zkušenosti jsem přesvědčen, že kromě
báječné muziky se každý seznámí s novými kamarády, které doteď
potkával jen na chodbách školy a tímto, jsem přesvědčen, jim
naroste i kladný vztah k hudbě. Tome, ještě poslední dotaz, jak
hodnotíš poslední společnou schůzku s autorem hud-by Otakarem
Kovářem? Na této schůzce měl každý zainteresovaný pedagog možnost
vyjádřit své představy k hudbě, která již byla napsaná. Autor si
vše pečlivě vyslechl a připomínky poznamenal. Byl jsem rád za jeho
kladný a hlavně tole-rantní přístup k našim požadavkům a chválím
jeho dobré nápady při řešení některých in-strumentálních problémů.
Tome, tak jak se ptala tvá kolegyně v minu-lém čísle tebe, máš ty
otázku na Ondřeje Koláčného a Kateřinu Záveskou, kteří ve-dou
houslové sekce? Když jsem zhlédl první hromadnou zkouš-ku, kde jsem
viděl ty vaše „svěřence“ v akci, řekl jsem si, že je to asi velmi
veselá skupina. Proto se ptám: „ Jak se vám s nimi pracuje?“ Milý
Tomáši děkuji za rozhovor. Já tobě taky…
V minulém čísle jsme vám přinesli rozhovor s vedoucí sekcí
violoncell paní Miloslavou Vrbo-vou. Na konci rozhovoru položila
otázku své-mu kolegovi Tomáši Klazarovi. Otázka zněla: „Jak jsi
spokojen se svými svěřenci a kde vidíš největší problém?“. Dnes
tedy odpoví-dá pan učitel Tomáš Klazar. Před první zkouškou jsem
věděl, s kým budu mít tu čest. :-) Tušil jsem, že je to rozhod-ně
veselá parta a že mi dá pěkně zabrat. Že budou žáci překypovat
velice vtipnou a dobrou náladou, ale zároveň jsem si uvědo-moval,
že prvních pár zkoušek nebudou vě-dět, co je čeká. Tak jak proběhla
první zkouška žesťové sekce? Na první zkoušce jsme si povídali, o
čem bude muzikál a co to vlastně muzikál je a jak náročná práce nás
v příštích dvou letech čeká. Dál jsme si řekli, jak zkoušky budou
probíhat a to od základu - správné sezení při hře, sledování
dirigenta, poslouchání se navzájem apod.. S prvními tóny přišla
první hudební kata-strofa a v zápětí výbuch smíchu. Když se všichni
zklidnili, zkouška standardně proběhla a myslím si, že si kluci i
holky uvědomili, že to zase tak velká legrace nebude (alespoň
zpo-čátku určitě ne). A nyní se zeptám já, jak proběhla první
zkouška v tvojí sekci dřevěných dechových nástrojů? Hahaha. Asi
podobně jako u tebe. Nej-prve seznámení s formou muzikálu, s
příbě-hem a jakým způsobem budou probíhat zkoušky. Pak došlo na
nejhorší, na vlastní hru! :-) Sladit zdvojené obsazení dřevěných
nástrojů - tak to byl masakr. Byl velký rozdíl mezi dětmi, které
již loni navštěvovali hru v Happy bandu a těmi, kteří naskočili do
tak náročného projektu bez zkušeností v souboro-vé nebo komorní
hře. Ale musím říct, že při dalších zkouškách právě tito žáci
doslova hltali zkušenosti a dnes mohu s klidem říct, že mezi nimi
nevidím rozdíl. Mě ale Tomáši zajímá, jak reagovala tvá skupina po
první společné zkoušce celého
orchestru? Na první společné zkoušce jsem na nich viděl, jak
jsou nadšení z toho, co je čeká a že byli schopni se v hudebním
partu orientovat a hned při prvním pokusu dohráli danou část od
začátku až dokonce, což bylo velmi překva-pivé. Bylo úžasné je
vidět, jak si při výpadku dokážou vzájemně pomoci bez toho, aby jim
učitel nebo dirigent v tom momentu radil. Byl jsem na ně v tu
chvíli pyšný! Vnímalas to také tak? J.K. Ano. Ještě před zahájením
zkoušky jsem měla veliké obavy, jak to bude probí-hat. Dělených
zkoušek do té doby nebylo mnoho a tak jsem sama byla vyděšená, zda
to vůbec dáme dohromady. Nejprve jsem dětem vysvětlila, jak mají na
mne jako na dirigenta reagovat a hlavně, když dám ruce dolů, tak
aby už dále nehráli… :-) A pak to přišlo. Ruce nahoru, nástroje do
pohotovosti a první tóny! Mnozí z kolegů, kteří ani nemají co do
činění z dělenými zkouškami se přišli potměšile podívat, jak to
bude probíhat, ale zůstali jako přikovaní :). Sama jsem byla velmi
mile překvapená, že celý orchestr hrál jako o život, děti se velmi
dobře soustředily a budete se divit, že odehrály danou část v kuse
a dokonce se zámkem linula ta chtěná muzika. V tu chvíli jsem nejen
na děti, ale i na vás, učitele, kteří připravujete jednotlivé
hudební sekce byla velmi hrdá! Myslím, že to dáme! :-) Tomáši, máme
za sebou v pod-statě něco málo přes měsíc zkoušek. Myslíš si, že
tento projekt děti v životě obohatí? Já si myslím, že ano, ač o tom
oni samy ještě neví. Utváří si tím svou novou nejen hudební partu,
kde se velmi posunou hudebně i hráčsky, což vidí především noví
členové, kteří se posouvají mílový-mi kroky ve svém nástroji.
Záro-veň je krásné je vidět, jak se i lidsky sbližují a jak starší
žáci berou zodpovědnost za ty mladší,
MUZIKÁL - rozhovor s vedoucími dechových sekcí - Tomášem
Klazarem a Jaroslavou Komárkovou
ZUŠkovinky, listopad 2014 ZUŠ J. B. Foerstera Jičín
-
V měsíci listopadu můžete navštívit v knihovně Václava Čtvrtka
výstavu prací žáků základních uměleckých škol Hořice a J. B.
Foerstera Jičín, která je tvořena díly vzniklými na společném
plenéru v jihoitalském malebném městečku Vieste. Pojďte se s námi
společně ohlédnout za tímto květnovým výletem a na-čerpat z kreseb,
maleb a fotografií trochu té prosluněné atmosféry letních chvil.
Vernisáž proběhne 5. listopadu od 16:30 hodin. O dopro-vodný
program se postarají žáci
literárně-dramatického a hudebního oboru. Na vernisáži si budete
moci zakou-pit nástěnný barevný kalendář na rok 2015 za 146,- Kč,
jehož strany zdobí právě výtvarné plenérové práce žáků. Kalendář
obsahuje i dvoustrannou přílohu, která je tvo-řena z pohlednic a je
určena k rozstříhání. Kalendář bude také k dostání kanceláře školy
nebo v učebně výtvarného oboru.
Bc. Dagmar Pavelcová
ny, jedna šla do muzea a druhá přímo do výroby. Pak jsme se
vyměnili, aby někdo o něco nepřišel. Ve výrobě jsme mohli poznat
postupný vznik pianin nebo klaví-rů. Na oslavu 150. výročí Petrofu,
byl sestaven kousek značky Ant. Petrof. V muzeu jsme si mohli
poslechnout něco málo o historii rodiny. Také nám pustili krátký
dokument o začátcích Petro-fu. Exkurze se nám moc líbila a myslím,
že nebyla přínosem jen pro klavíristy, ale také i pro ostatní
hudebníky. Věřím, že nejen já bych uvítala nějakou další
exkur-zi.
Barbora Truhličková a Kateřina Kodešová
Návštěva Petrofu byla pro nás všechny krásným a poučným
zážitkem, děti byly úžas-né, měly zajímavé otázky a dozvěděli jsme
se spoustu zajímavého… Představte si, že pianino firmy Petrof
cestova-lo i na Titaniku … Na exkurzi v Petrofu se mi líbil nejvíce
bílý klavír. A moc se mi líbilo i ve výrobě. Ve vý-robě jsme
dostali klapku z klavíru. Měli tam různé vzorky barev klavírů,
nejvíce se mi líbily fialová a zelená. Exkurze v Petrofu se mi moc
líbila.
Tiffany Guest 16. října se žáci ZUŠ vydali na exkurzi do
hradeckého Petrofu. Hned po příjezdu do Hradce Králové jsme se
rozdělili na dvě skupi-
Jmenuji se Pája Drahoňovská a minulý týden jsem byla se zuškou v
Hradci Králové ve firmě Petrov a v muzeu. Cesta byla pro mě dlouhá,
protože jsem se těšila, co všechno uvidím. Jelo nás hodně, autobus
byl plný dětí. Jela s námi moje paní učitelka Chmelařová, paní
učitelka Kalvodová, paní učitelka Ma-toušková a pan učitel
Krčmárik. Navštívili jsme muzeum, kde byly staré klavíry a varhany.
Jeden klavír hrál i sám, ten se mi líbil nejvíce. Pak jsme přešli
do firmy Petrov. Viděli jsme celou firmu, jak se vyrábějí klavíry,
vyřezávání zdobení, sušení dře-va, natahování strun (tady to bylo
hodně hluč-né ) ... Během prohlídky nám ukázali různé barvy klavírů
a mně se nejvíce líbil fialový. Nakonec ve velkém sále nám pan
učitel zahrál jednu hodně rychlou skladbu. Domů jsem si jako dárek
přivezla kladívko, které hrálo notu cis. Líbilo se mi to a příště
ráda zase poje-
du.
Výtvarný obor vás zve na výstavu
Klavírní oddělení na cestách
LDO aneb co ten dramaťák?
a proč ho vlastně přinesl mezi nás, aby nám ho ukázal?“. Každý
kamínek také mluví sám, když ho držíme v ruce, když ho hladíme,
když se na něj díváme a vidí-me v něm zvíře, auto či jen světelné
odles-ky. Prostě kamínek má v sobě plno tajem-ství. Některá jsme
již objevili a některá na nás ještě čekají. Pomůže nám i kniha
auto-ra poezie pro děti Michala Černíka - Jak žijí oblázky. Až
budeme připraveni, podě-líme se s vámi o naše zážitky s kamínky v
rámci krátkého vystoupení.
BcA. Ladislava Mařádková
Michal Černík Večer si položte
kamínky do dlaní. Ještě jsou plné hran,
ale už nezraní. Kamínky hlaďte jemnýma rukama
a ohlazujte na oblázky, takové co voda má. Oblázek je kámen
ohlazený při pohádkách. Když na něj zaťukáme,
otevřou se vrátka.
Dnes se rozepíši o nejmladší skupině „dramaťáčků“ - chodí do
první až třetí třídy základní školy, jsou hraví a vždy plní
očekává-ní, co budeme v hodinách dělat. Hrajeme spolu různé hry, ve
kterých rozvíjíme cit pro rytmus, vnímání svého těla jako nástroje
pro komuni-kaci, řečové dovednosti a především hry, které nás
sbližují a vytváří z nás skupinu, která může spolu tvořit. Minulý
měsíc jsme nosili do hodin kamení. Kamení? Ano, kamení, tedy spíše
kamínky, oblázky. Byli jsme zvědaví na příběhy donese-ných kamínků:
„Jak a odkud se kamínek k jeho vlastníkovi dostal?“, „ Proč si ho
někdo nechal
-
Letošní školní rok je plný změn ve sborovém zpěvu. Doposud byly
ve sboru všichni žáci všech věkových skupin pohromadě, což se ale
letos změnilo a sbor se rozdělil hned na dva sbory. Mladší sbor je
složený z žáků 1. a 2. roční-ku I. stupně. Starší sbor je utvořen
ze žáků od 3. ročníku I. stupně až po II. stupeň. Pevně vě-řím, že
rozdělení sboru na dva sbory je to nej-lepší řešení. Po úvodních
hodinách a seznámení jsme se
dali do práce. Pro začátek jsme zvolili spíše jednodušší
repertoár, abychom se sezpívali, dokázali vnímat jeden druhého a
naučili se pracovat jako tým. V repertoáru obou sbo-rů jsou
zastoupeny lidové a umělé písně v jednohlasu či dvojhlasu. Zpíváme
převáž-ně v češtině, ve starším sboru se ale nevyhý-báme ani cizím
jazykům. A co nás v nejbližší době čeká a nemi-ne? V listopadu se
plně vrhneme na nové písně a koledy, které musíme nacvičit na
prosincové koncerty. Jedním z těchto prosinco-vých koncertů bude
vánoční koncert Jitky Zelenkové, kde vystoupí oba sbory nejen se
svým programem, ale zazpívají si i se samot-nou Jitkou Zelenkovou.
Takže připravte si na hodiny sboru zdravé hlasivky, pevné nervy k
nacvičování a hlavně vždy noste s sebou dobrou náladu, aby nám to
šlo od ruky!!! :-)
Za pěvecké oddělení Pavlína Bartů, DiS.
jako škola. Věci úřední zajistila paní Eva Poláková (hygiena,
smlouvy, zápisy, inter-net..). Ve věcech provozních (vymalování,
úklid, oprava akumulačních kamen) nám velmi pomohlo město, zejména
tajemník, pan Ing. Šourek a vedoucí hospodářského středis-ka pan
Tomsa. Tak jsme konečně v novém. Využíváme tzv. malý sál, velký sál
a bývalou kancelář. Po dvou měsících ostrého provozu mohu říct, že
celá „akce“ stála za to. Věřím, že kolegy-ně Botková, Salayová i
kolegové Koláčný a Matějka vnímají tuto změnu pozitivně. Někte-ré
děti v září užasly nad tím, jakou mají teď krásnou velkou třídu. A
tak když bývalý starosta minulý týden nakouknul do velkého sálu
Spořitelny a podle svých slov byl překvapený tím, že odsud slyší
hudbu, jen jsem se usmála. Nevím, třeba nám chtěl před dvanácti
lety postavit novou školu, ale návrh, který označil jako
nekoncepční, posunul naši pobočku a myslím, že i Sobotku zase o
kousek dál. Ale že to trvalo…
Petra Matoušková, DiS.
Před několika dny se mi dostal do ruky zápis z jedné schůzky z
roku 2002. Šlo o schůzku mj. bývalého starosty Sobotky, bývalé-ho
vedoucího pobočky a bývalé ředitelky ZŠ v Sobotce. Zúčastnění
jednali o prostorách pro pobočku ZUŠ. Tehdejšímu starostovi se
jevil návrh tehdejšího vedoucího pobočky na přestě-hování školy do
budovy spořitelny jako „nekoncepční“. Jak vypadal návrh „koncepční“
v zápise uvedeno nebylo. Přestože to nebyla jediná schůzka, na
které jsme žádali o prostory ve Spořitelně, dalších dvanáct let
jsme učili v ZŠ. V červenci loňského roku se město rozhodlo
prostory ve Spořitelně pronajmout a vypsalo výběrové řízení. Díky
opravdu velké náhodě jsem tuto výzvu zaznamenala a do výběrového
řízení se jménem školy přihlásila. Nemám ofici-ální informace o
tom, proč se rada rozhodla prostory pronajmout, ani o tom, zda se
někdo další do výběrového řízení přihlásil. Konec konců je to
jedno. Hlavně, že jsou „naše“. Od loňského září jsme pracovali na
tom, aby naše nové působiště bylo provozuschopné
Hlásání o zpívání
Pobočka v novém
Smyčcové oddělení duše jednou za rok, v předvečer Dušiček duše
vystupují z Očistci, aby si odpočinuly od útrap. Blízcí hříšníků
proto podle dostup-ných informací naplnili lampu na olej más-lem,
aby si duše mohly potřít spáleniny. Večer se příbuzní nebo přátelé
napili stude-ného mléka (nebo se jím postříkali), aby se duše tak
ochladily. Halloween je anglosaský lidový svátek, který se slaví
31.října den před křesťan-ským svátkem Všech svatých, z jehož oslav
se v Irsku vyvinul. Děti se oblékají do straši-delných kostýmů a
chodí od domu k domu s t radičn ím pořekadlem Tr ick o r treat
(Koledu, nebo vám něco provedu - v
Americe typické pomalovávání automobilů, dveří, zubní pasta na
dveřích...) a „koledují“ o sladkosti. Svátek se slaví většinou v
anglicky m l u v í c í c h z e m í c h , p ř e v á ž n ě v US A ,
Kanadě , Ve l ké B r i t á -nii, Irsku, Austrálii, Novém Zélandu
aj. Název vznikl zkrácením anglického „All-Hallows-eve“, tedy
„Předvečer Všech svatých“. Koncertní sezona tohoto školního roku
pro strunné nástroje tj. kytara, smyčcové nástroje housle a
violoncello začíná 19. 11. 2014. Jste srdečně zváni do Porotního
sálu v 18:00 hodin.
Miloslava Vrbová, DiS.
Podzimní svátky Dušičky se slaví od 10. století. Památku
věr-ných zemřelých zavedl roku 998 clunyjský opat Odilo († 1048),
který se takto snažil čelit přetr-vávajícím pohanským obřadům.
Podle dostup-ných zdrojů je katolickým svátkem slaveným 2.
listopadu od 12. století jako vzpomínka na mrtvé, svátek Dušičky
(vzpomínka na duše v očistci), Vzpomínka na všechny věrné zesnulé.
Ve 13. století se tento zvyk rozšířil po celé západní církvi. Mezi
řadu lidových pověr a zvyků rozšířených v Česku patřila víra, že
prý
Oddělení EKN Milí klávesáci, v tomto čísle našich novin bych Vás
chtěl pozvat na akci, která bude z hudebního hlediska pro nás
určitě zajímavá a poučná. Nejen proto, že uslyšíte jednoho z
předních českých klávesáků Michala Nejtka, ale celkově by to měl
být velmi hezký koncert na vysoké muzikantské úrovni. David Koller,
člen znovuzrozené skupi-ny Lucie, vyráží na podzim na své
samostatné a jedinečné akustické tur-né, v rámci kterého zavítá
také 26. 11. 2014 do Masarykova divadla v Jičíně. A bude se na co
těšit !!! Během koncer-tu zazní několik hitů od skupiny Lucie ve
speciálním akustickém aranžmá. David Koller vystoupí po boku své
kapely ve složení: Tomáš Marek, Adam Koller / bicí a percussion,
Mi-chal Pelant - kytara, zpěv, Michal Nejtek – piano a Marek
Minárik - akustická basa. Předprodej vstupenek v Městském
informačním centru na Valdštejnově náměstí v Jičíně. Mgr. Pavel
Krčmárik
KDO SLAVÍ V LISTOPADU NAROZENINY?
1. 11. paní učitelka Daniela SALAYOVÁ (32) 8. 11. paní ekonomka
Eva POLÁKOVÁ (49) 17. 11. paní učitelka Šárka REJŠKOVÁ (22)
28. 11. paní učitelka Eliška JENČOVSKÁ (32)
Všem oslavenkyním přejeme vše nejlepší!
-
svoluje a žehná šťastným snoubencům. 2. DĚJSTVÍ Statečný krejčík
v začarovaném zámku Mistr Jehlička zabloudí na své pouti světem do
opuštěného starého hradu, v němž straší. Sotva vejde do hradební
síně, dveře za ním zapadnou a na milého krejčíka se sesypou čerti a
různé příšery. Krejčík Jehlička si však brzy vzpomene, že má v
kapse svěcenou křídu a udělá s ní kolem sebe kruh, do kterého čerti
vniknout nemohou. Když se usadí v bezpečí uprostřed kruhu, zjeví se
mu spoutaná Milena, majitelka tohoto hradu a žena rytíře Želislava.
Prosí ho, aby vydržel na hradě až do rána, že tím se zlomí moc
ďábla a ona i její choť budou vysvoboze-ni. Na podlaze podivně
zazáří pytel. Krejčíko-vi se chce spát, ale čerti na něj stále
dorážejí. Ošklivé čarodějnice se promění ve svůdné krasavice a
lákají ho z kruhu ven, ale Jehlička odolává. Náhle se otevřou dveře
a vstupuje rytíř Želislav. Krejčík uchopí pytel a všichni čerti do
něj naskáčou. Jehlička pytel rychle zaváže a hodí stranou. Rytíř
Želislav mu vypravuje, jak se z touhy po bohatství upsal ďáblu a
svou ženu, která mu v tom chtěla zabránit, dal uvěznit. Objevuje se
i Milena a oba děkují Jehličkovi za záchranu. Statečný krejčík
odmítá jejich díky, při tom náhodou zavadí o pytel, který se
rozváže a z něhož se namísto čertů vysypou samé zlaťáky. Na pokyn
rytíře Želislava si jich nabere, co unese a odchází. 3. DĚJSTVÍ
Šípková Růženka Na nádvoří je živo, čeleď i dvořané pobí-hají sem a
tam, pážata se cvičí ve střelbě, mezitím se však podél paláce plíží
k věži stařena. Pod pláštěm schovává přeslici. Na nádvoří vstupuje
král s královnou, Růženka a několik dvořanů s šaškem. Růženka
odběhne do zahrady, ostatní vcházejí do paláce, šašek žertuje s
kuchtíky, děvčaty a učni. Růženka vstupuje do věže, kde jí stařena
seznamuje s kolovrátkem. Růženka k němu usedá a v zápětí se píchne
o vřeteno. Stařena se divoce zachechtá a zmizí, Růženka a spolu s
ní všichni obyvatelé zámku znehybní a usnou.
První podzimní příspěvek do našich školních novin bude jiný,
neobvyklý, ale doufám, že pro všechny naše čte-náře zajímavý. Adept
tanečního umění by měl mít přehled o tom, jaké balety vlastně
existují, měl by znát jejich, názvy, autory a v neposlední řadě i
obsah. Proto bych ráda všechny naše žáky i touto cestou seznamovala
se známými balety, které jsou pilíři repertoárů nejen našich, ale i
světových baletních scén. Začněme českým autorem a českým baletem a
tím je: Oskar Nedbal a jeho balet „Z pohádky do pohádky“ 1. DĚJSTVÍ
Babička vypravuje Dětské hřiště na Petříně. Hrají si tu děti, kolem
pře-cházejí typické pražské postavy, ruch se zvětšuje a dětí stále
přibývá. Přichází babička s vnučkou, která tančí a hraje si spolu s
ostatními dětmi. Po chvíli babička přivo-lává děti k sobě, otevírá
pohádkovou knížku a začíná jim předčítat pohádky. Pohádka o
princezně Zlatovlásce V královské zahradě pod hradem se pážata
cvičí v šermu. Vybíhá princezna Zlatovláska a hraje si se zlatou
kuličkou. Přicházejí lovci a dívky. Přemlouvají princeznu, aby si s
nimi hrála, ale ta zná jen svou zlatou kuličku. Lovci svolávají
loveckou družinu, zní fanfáry, přichází král a jeho hosté. Princové
obklopují Zlatovlásku, ale ta se jen něžně přitulí k otci a stále
tiskne svou kuličku k srdci. Král s družinou odchází na lov.
Princezna se za nimi chvíli dívá, ale pak si dál pohazuje se svou
kuličkou, která jí však nešťastnou náhodou spadne do studny. Z ní
se vynoří žába a slíbí princezně, že jí zlatou kuličku vytáhne ven,
ale jen za podmínky, že za to dostane od Zlatovlásky polibek.
Princezna se chvíli zdráhá, ale touha po její nejmilejší hračce je
větší než odpor k žábě, a tak souhlasí. Žába se ponoří a za okamžik
je s kuličkou zpět. Zlatovlásce se příliš nechce žábu políbit, ale
nakonec svému slibu dostojí. V tom okamžiku se z ohyzdné žáby stal
krásný princ, kterého polibek vysvobodil ze zakletí. Princ vyznává
Zlatovlásce lásku. Ta ale jeho slov příliš nedbá a dál si hraje se
svou zlatou kuličkou. Pak jí ale kulička upadne na zem a rozbije
se. Princ klesá před smutnou dívkou na kolena A tu si Zlatovláska
uvědomuje, že i ona ho má ráda. Zvuk lesních rohů oznamuje návrat
krále a jeho lovecké družiny. Zlatovláska mu představuje svého
ženicha. Princ,který je syn vladaře sousedního království, vypoví o
svém osudu králi a prosí ho o ruku Zlatovlásky. Král
Život ustává, nádvoří zarůstá šípkovými keři. Duch času vládne
nad zámkem. Vstupuje průvod dvanácti měsíců. Míjí rok za rokem,
desetí za deseti-letím, až mine celé století. Z dálky zní zvuk
pastýřských píšťal, křoví se rozhrne a na nádvoří pronikne krásný
princ. Prose-kává se růžemi, až náhle spatří Růženku, spící ve
věži. Očarován jejím zjevem odhodí meč a holýma rukama se prodere
růžemi až do věže. Tam se skloní nad spící krasavicí a políbí jí. V
tom okamžiku zmizí růže a celý zámek se pro-budí z dlouhého spánku.
Princ vede Růženku mezi rozradostnělý lid, který oslavuje svého
zachránce. Král a královna vítají statečného zachránce a dávají mu
Růženku za ženu. 4. DĚJSTVÍ Zvířátka a Petrovští V krásném lesním
zákoutí dováději a tančí víly, fauni, mušky, voda, houby. Když
pojednou někde na blízku zakokrhá kohout, vše se rozprchne.
Přicházejí zvířátka. Vede je pyšný kohout, za ním cválá osel,
sledovaný kočičkou. Jako poslední poskakuje pes. Náhle zazní
výstřel. Zvířátka se polekají a skryjí se v houští. Z úkrytu vidí
přicházet Petrovské, známé loupežní-ky. Petrovští přepadnou
zbloudilého cizince a z radosti nad vydatnou kořistí se dají do
tance. Zvířát-ka se k nim nepozorovaně přiblíží a za velikého křiku
se na loupežníky vrhnou. Petrovští se náramně vylekají a rychle
berou nohy na ramena. Zvířátka osvobodí cizince, vezmou ho mezi
sebe a vesele odcházejí. Apoteóza Jeviště se opět proměnilo v
petřínské hřiště z prvního dějství. Babička dovyprávěla poslední
po-hádku, sluníčko zapadá, je čas jít domů. Děti se loučí s
babičkou a jen nerady odcházejí. Park se vylidnil, prochází tudy
jen starý hlídač. Petřín se halí do neproniknutelné mlhy. Z ní se
však vynoří postava Pohádky, kolem níž se seskupí všechny pohádkové
postavy. Doufám, že už se všichni těšíte na příští vydání našich
školních novin, v kterých si povíme o dalším známém baletu. Který
to bude? Nechte se překvapit!
Eva Černochová
Taneční obor
CO NÁS ČEKÁ V LISTOPADU: 5. 11. 16:30 Knihovna V. Čtvrtka v
Jičíně - Vernisáž výstavy výtvarných prací žáků výtvarného oboru
naší školy 10. -13.11. 14:00-17:30 Den otevřených dveří naší školy
pro rodiče i širokou veřejnost 14. 11. 16:30 Porotní sál I. interní
koncert žáků hudebního a oboru 19. 11. 18:00 Porotní sál Koncert
žáků z oddělení strunných nástrojů 20. 11. 18:00 Porotní sál
Koncert žáků klavírního oddělní 25. 11. 18:00 Porotní sál Koncert
žáků dechového oddělení 26. 11. 18:00 Porotní sál Koncert žáků hry
na keyboard 28. 11. 16:00 Valdštejnovo náměstí Slavnostní
rozsvícení vánočního stromu - účinkují žákyně pěveckého
oddělení
