ZV 9/2010

Měsíčník Spolku pro obnovu venkova ČR a Národní sítě Místních akčních skupin ČR

09/2010 (151)

venkovawww.spov.org www.nsmascr.cz

Aktuální informace:Co venkovské knihovnyumějí a mohou. Desetlet spolupráce se SPOV

Polovina září je čas, kdy se již tradičněsetkávají knihovníci venkovských knihovenz celé republiky. Organizátorem akce, kte-rá probíhá za finanční podpory minister-stva kultury, je Svaz knihovníků a infor-mačních pracovníků (Sekce veřejných kni-hoven) a knihovna, které byl v uplynulémobdobí udělen titul Knihovna roku. Hosti-telem setkání byla Obecní knihovna v Pa-vlovicích u Přerova. Do příprav se zapojilatéměř celá vesnice a setkání se stalo pre-stižní záležitostí.

Více informací na straně 13

ROZHOVOR:Viktor Liška, starostaRatměřic: Chceme býttradiční i moderní vesnice

„Nejraději bych byl teď doma u svých…,“řekl s dojetím Viktor Liška krátce poté, co sedozvěděl, že malá vesnice Ratměřice na Be-nešovsku ve Středočeském kraji, zvítězila v ce-lostátním kole soutěže Vesnice roku 2010.„Ale jen si s námi připijte, pane starosto, ví-tězství máte zasloužené a příští rok už bu-dete jezdit s námi v hodnotitelské komisi…“,slyšel od prvních gratulantů v Luhačovicích.Když telefonoval tu radostnou zprávu doRatměřic, říkal jen „Kupte šampaňské a slav-te, slavte, slavte. Zítra jsem u vás.“

Více informací na str. 9–12

TÉMA:Soutěž Vesnice roku:Koloveč poprvé a stříbrný,získal i pohár za tradice

Městys Koloveč, který leží v Plzeňskémkraji v samém srdci Chodska, se do soutěžeVesnice roku přihlásil úplně poprvé. A z Lu-hačovic si odvezl hned dvě významná oce-nění. Získal druhé místo a navrch ještě Pu-tovní pohár folklorního sdružení za udržo-vání tradice lidové hry Přemílání starých babna mladá děvčata v zázračném koloveč-ském mlýně, ale také za podporu Muzeatechniky řemesel. Starosta Kolovče VáclavPergl říká: „Do soutěže jsme se přihlásili z ty-pického kolovečského furiantství.“

Téma začíná na straně 4

TA R

VESNICE ROKU 2010. Starosta malé středočeské obce Ratměřice Viktor Liška se raduje z vítězství v letošním ročníku soutěže Vesni-ce roku 2010 krátce poté, co byly v Luhačovicích v polovině září vyhlášeny výsledky. Foto: TSu

Zpravodaj venkova (měsíčník SPOV ČR a NS MAS ČR) • č.151 • 09/2010

A A k t u á l n í in f o r m ac e S P OV / N S M A S 2

Vydavatel:Spolek pro obnovu venkova ČR (www.spov.org)Odpovědný redaktor:Tomáš Šulák, tel.: 775 949 142, [email protected]:Pošta: Veselíčko 196, 751 25, tel.: 773 299 [email protected] / [email protected]:Ondřej Havlík, tel.: 774 724 774, [email protected]ávěrka zpravodaje je vždy týden před koncem mě-síce. Nejbližší uzávěrka vašich příspěvků je v pondělí25. října 2010. Distribuce je v neděli 31. října 2010.

OBSAH (číslo 9/2010):

Aktuální informace SPOV / NS MAS str. 2 – 3• Vyhlášení Evropské ceny obnovy vesnice 2010

Téma str. 4 – 8• Vesnicí roku 2010 je obec Ratměřice• Předseda SPOV: Soutěž ještě neukázala to nej-

lepší, co z ní je možné dostat• Šéf hodnotitelské komise: Ratměřice vás chytí za

srdíčko• Hlavnice: Třetí místo v soutěži nás určitě povzbu-

dí k další práci• Koloveč: Mysleli jsme si, že největší úspěch už má-

me za sebou

Rozhovor str. 9 – 12• Ratměřice: Chceme být tradiční i moderní vesni-

ce. Rozhovor s Viktorem Liškou: Lidé jsou u náspracovití, přátelští, inovativní, vše co slíbí, dotáh-nou do konce, a to je nejdůležitější

• Ratměřané spolu prožívají slavnosti i svátky tra-diční i nově vzniklé

Z činnosti SPOV str. 13 – 15• Co venkovské knihovny umějí a mohou? Knihov-

níci si v Pavlovicích připomněli deset let spoluprá-ce se SPOV

• Anděla Tomanová: Knihovnická profese se člo-věku dostane pod kůži a už se jí nezbaví

• Ze severu Moravy na Zemi Živitelku přes Krajinusrdce

Z činnosti NS MAS str. 16 – 21• Říčansko,Vladař a Strakonicko připravují na Řípu

28. října výstavu „VENKOV SE MĚNÍ“• Královéhradecké dožínky 2010: Prezentace MAS

byla pastvou pro všechny smysly• Jihomoravské MAS pořádají seminář o poutních

místech a tvorbě pěších tras• MAS střední Moravy pořádají další seminář v pro-

jektu „Propojování místních akcí“• Ohlasy k diskusi Vize 2020: Vize LEADER a MAS

po roce 2013

Aktuálně o venkovu str. 22 – 30• Ekologové a zpracovatelé kritizují tendr Lesů ČR• Úroda jablek bude druhá nejnižší od roku 1995,

ceny vzrostou• Slivovice bude letos málo, není ovoce. Lihovarníci

hovoří o nejhorší sezoně za posledních šestnáct let• O titul Starosta roku soutěží přes 200 uchazečů• Ministr Fuksa zbavuje resort zemědělství zbyteč-

né byrokracie, úspory jdou do milionů

Akce v regionech str. 31 – 36• Jablečná slavnost v Hostětíně v dešti, ale s úsměvem• Mezinárodní seminář Venkovské komunitní ško-

ly 2010 – UDRŽITELNOST

Dotační programy str. 37 – 39• Budoucnost Společné zemědělské politiky: Čeští

zemědělci si zaslouží férové podmínky. Celý ven-kov zlepšení kvality života

• Francouzsko-německá osa nepodpoří zvýšenídotací pro nové členské země

• MMR: obnovíme kofinancování regionálních ope-račních programů Pozvánka na říjnovou schůzi SPOV ČR,

která se koná 5. 10. 2010 od 9.00 hodin – v Černínském salonku místnost č. 122v Senátu Parlamentu ČR (recepce Kolovratský palác).

Program:1. 9.00– 9.15 Kontrola usnesení – Ing. Marcela Harnová2. 9.15– 9.45 Podpora obcím postiženým povodní – Mgr. Eduard Kavala3. 9.45–10.15 Spolupráce s vysokými školami

– informace o projektech Ing. Pisařovicové a Ing. Balzerové4. 10.15–12.00 Zprávy o činnosti krajských organizací

– předsedové krajských organizací5. 12.00–13.00 Různé

Soutěžení mezi dvěmapovodněmi

Očima Eduarda Kavaly, předsedy Spolku pro obnovu venkova ČRa starosty Bělotína

Stejně jako každý z předcházejících ročníků soutěže „Vesnice ro-ku v Programu obnovy venkova“, tak i tento 16. ročník je něčím vý-jimečný. Zvláštností, na které bych rád upozornil, je hned několik.

Tou první je historicky nejvyšší počet přihlášených obcí – 361. Letošní soutěž je všakrámována i další okolností – v říjnu se uskuteční komunální volby, takže letošní soutěže-ní je i jakýmsi vysvědčením čtyřletého období práce za zlepšení tváře našich vesniček, vsí,městysů či malých městeček.

Na naše obce se mohli hodnotitelé podívat i skrze v historii první období, kdy reálněčerpáme finance na rozvoj z evropského fondu určeného právě venkovu. Bohužel bylonutno letošní ročník vnímat i skrze dopad – či spíše propad – způsobený těžkou a zdale-ka ještě nekončící ekonomickou recesí. A konečně není možno nevzpomenout, že se dáo letošní soutěži říci i to, že se soutěžilo mezi dvěma ničivými povodněmi. Bělotín se z loň-ské povodně vzpamatovává dodnes. Heřmanice, které se pyšní na radnici smaltovanýmštítem označujícím vítězství v naší soutěži, bojují doslova o holé bytí.

Vážení čtenáři, prožijte spolu s vítězi naší soutěže pocit hrdosti, ale vzpomeňte záro-veň, jaký byl rok 2010 pro český a moravský venkov.

S poděkováním za odvedenou práci na soutěži „Vesnice roku 2010“, úctou a přánímpevného zdraví Eduard Kavala

Vážený pane ministře,na základě partnerských smluv mezi Spolkem pro obnovu venkova ČR a Minister-

stvem zemědělství ČR (Čl. V. / odst. 1 a 2 a Čl. VI / odst. 1 a 2 obou smluv) a Národnísítí MAS ČR a Ministerstvem zemědělství ČR (Čl. V. / odst. 1 a 2 a Čl. VI / odst. 1 a 2obou smluv) si vás dovolujeme požádat o bezodkladné zahájení diskuse

– nad postavením venkova v rámci organizační struktury Ministerstva zemědělství ČR,– k procesu reálného snižování byrokracie– k problematice těžby dříví a jeho využití místními zpracovateli (tendry Lesů ČR).

Pozorně sledujeme Vaše aktivity ve vztahu k našemu venkovu, viz návštěva Hranicka,Země živitelky, Národních dožínek Asociace soukromého zemědělství ČR a v této souvi-slosti vám nabízíme aktivnější propojení formou přímé spolupráce v poradním sboru mi-nistra za Spolek pro obnovu venkova i Národní síť MAS.

V Olomouci dne 10. září 2010Mgr. Eduard Kavala, předseda SPOV ČRBc. František Winter, předseda NS MAS ČR

D D o p i s m i n i s t r o v i z e m ě d ě l s t v í

Zdroj: brožura Vesnice roku 2010, publikace Ministerstva pro místní rozvoj ČR(Soutěži Vesnice roku 2010 se podrobně ve Zpravodaji venkova

věnujeme v rubrikách Téma i Rozhovor.)

mailto:[email protected]




www.spov.org


A A k t u á l n í in f o r m ac e S P OV / N S M A S 3

Vyhlášení Evropské ceny obnovy vesnice 2010v Sand in Taufers: Vyhrál rakouský Langenegg

24. září 2010 se ve vítězné obci Evropské soutěže obnovy ves-nice 2008 – jihotyrolském Sand in Taufers uskutečnilo slavnostnívyhlášení letošního ročníku soutěže. Vítězem je obec Langenegg(1042 obyvatel) z rakouské spolkové země Voralberg. Vyhlášení sezúčastnily dva autobusy obyvatel z obcí reprezentujících ČR – z Tu-čína a Lidečka. Příjemné a bezprostřední atmosféře velice napo-mohla dechová hudba Lidečanka.

Účastníky přivítal starosta obce Sanf in Taufers Helmuth Inner-bichler a zemský rada Dr. Michel Laimer z Úřadu vlády Jižního Ty-rolska v Bolzanu. S hlavními projevy vystoupili Antonis Constanti-nou, ředitel odboru Rozvoj venkova Generálního ředitelství Země-dělství a rozvoj venkova Evropské komise, a zemský hejtmanDolního Rakouska Erwin Pröll, předseda Evropské pracovní společ-nosti pro rozvoj venkova a obnovu vesnice.

Současně probíhající valné hromady pořadatele soutěže – Ev-ropské pracovní společnosti pro rozvoj venkova a obnovu vesnice –se za Českou republiku zúčastnili vrchní ředitel Ing. Jiří Vačkář a Ing.Miroslava Tichá z Ministerstva pro místní rozvoj České republiky.

Ke stažení v němčině jsou prezentace z doprovodného seminá-ře a workshopu: http://www.spov.org/aktuality/slavnostni-vyhlase-ni-evropske-ceny-obnovy-vesnice-2010-v-jihotyrolskem-sand-in-taufers.aspx JF

Místo: Ministerstvo zemědělství, KAZV Olomouc, Blanická 1,velká zasedací místnost v prvním patřeProgram jednání:

1. Kontrola plnění úkolů z minulého jednáníZpráva o činnosti za uplynulé období (Winter)

2. Zprávy z TPS Leader (Florian)3. Zprávy z Výboru pro regiony rady vlády pro NNO (Haš)4. Finanční mechanismy EHP/Norska 2009–14 (připomínková-

ní prioritních oblastí Fondu pro NNO (Florian, Doubnerová)5. Konference „Venkov – spolupráce a financování pro bu-

doucnost“ (Haš)6. Vize NS MAS ČR (Doubnerová, Krist)7. Konference VENKOV 2010 (Kulíšek)8. Hodnocení MAS, krajská setkání (Winter)

8.1 rozdělení MAS do skupin (Winter, Litschová)8.2 příklady dobré a špatné praxe z hodnocení (Florian)8.3 standardizace MAS (Haš)

9. Medializační a propagační komise, akce v roce 2010, jejichfinancování (Sušanka)

10. Vyhodnocení ankety k ZŽ 2010 (Doubnerová)11. Závěrečná zpráva z výstavy Země živitelka a Večer venkova

2010, České Budějovice (Winter)12. Různé, připomínky členů výboru

12.1 Projekt „Perličky na dně“ (Krist)12.2 Partnerská smlouva s PRO-BIO, ARZ, ČCCR12.3 Volební valná hromada NS MAS ČR v roce 2011, kraj-

ská shromáždění12.4 Návrh formulace pro MZe na zavedení paušálních plateb12.5 Informační toky v NS MAS ČR12.6 Zelená úsporám

Pokud se nebude moci jednání zúčastnit člen výboru, žádám,aby oslovil svého náhradníka.

Bc. František Winterpředseda NS MAS ČR

P O Z V Á N K A – na zasedání výboru NS MAS ČRTermín: 12. 10. 2010 (úterý) • Čas: 10:00 hodin

Pozvánka Evropského vzdělávacího fóra pro rozvoj venkova do LipskaDne 27. října od 10 – 12 hodin se v rámci doprovodného programu veletrhu Euregia 2010 na lipském výstavišti uskuteční seminář,

připravený společně Evropským vzdělávacím fórem pro rozvoj venkova a Evropskou pracovní společností pro rozvoj venkova a obno-vu vesnice. K dispozici na www.spov.org je program v němčině.

Zdroj foto a více informací na: http://www.sanduhr-taufers.eu/sanduhr/dorferneuerungspreis2010/bilder/festakt.html

http://www.sanduhr-taufers.eu/sanduhr/dorferneuerungspreis2010/bilder/festakt.html

www.spov.org

http://www.dorferneuerung.at/

http://www.dorferneuerung.at/

http://www.ebfle.eu/

http://www.euregia-leipzig.de/

http://www.spov.org/aktuality/slavnostni-vyhlaseni-evropske-ceny-obnovy-vesnice-2010-v-jihotyrolskem-sand-in-taufers.aspx




T Té m a : V e s n i c e r o k u 2 0 1 0 4

Vesnicí roku 2010 je obec Ratměřice naBenešovsku. Malá vesnice ve Středočeskémkraji zvítězila v konkurenci 361 přihlášenýchobcí z celé České republiky, což je rekordnípočet od roku 1995, kdy soutěž poprvé vze-šla z Programu obnovy venkova, u jehož zro-du stál Spolek pro obnovu venkova ČR. Za ví-tězství v celostátním i krajském kole získa-jí Ratměřice kromě prestižního titulu celkemdva miliony korun. Na druhém místě se umís-til městys Koloveč z Plzeňského kraje, který siz obou kol soutěže odnese 1,9 milionů a tře-tí místo získala obec Hlavnice z Moravsko-slezského kraje, ta si v soutěži vybojovala 1,8milionů korun. Slavnostní vyhlášení výsledkůšestnáctého ročníku soutěže se uskutečnilov sobotu 11. září v Luhačovicích a bylo sou-částí mezinárodního festivalu dětských folk-lorních souborů Písní a tancem.

Alfou i omegou úspěchu je podle staros-ty Ratměřic Viktora Lišky spolková činnost.„Rozhodně jsme zvítězili jen a jen díky lidem,kteří jsou u nás pracovití, přátelští, inovativ-ní, mohu se na ně spolehnout, všechno coslíbí, umí dotáhnout až do konce a to je tonejdůležitější,“ řekl krátce po vyhlášení v Lu-hačovicích dojatý starosta.

V malé vsi se koná sochařsko-malířskésympozium či představení hasičůs osvětlenými vodními stříkačkami

V obci, kde žije pouhých 260 obyvatel, sekaždoročně uskuteční kolem pětatřiceti akcípořádaných místními spolky. Kromě tradič-ních zábav, plesů, masopustu, také výlov ryb-níků, ve vesnici se hraje fotbal, lidé se schá-zejí o vánočních i velikonočních svátcích, po-řádají vítání občánků, ale i netypické akce.„Například sochařsko-malířské sympozium.V tak malé obci je to věc nevídaná. Anebo

atrakce Hasičská fontána, kterou pořádajímístní dobrovolní hasiči. U rybníka pořádajípředstavení s vodními stříkačkami, proudystříkající vody barevně osvětluje místní chalu-pář, který dělal osvětlovače v divadle. A do to-ho hraje hudba,“ říká mladý starosta Liška,který se do vesnice přistěhoval teprve předšesti lety a je původní profesí učitel.

Slova Viktora Lišky o pospolitosti v Ratmě-řicích potvrdil i předseda hodnotitelské komi-se a starosta Tučína Jiří Řezníček. Myslím, žestejně jako vloni zvítězil Tučín díky srdečnostimístních lidí, udělaly letos stejný dojem na ko-misi Ratměřice. „Komise to letos neměla leh-ké při hodnocení. Vesnice byly hodně vyrov-nané. Na Ratměřicích jsme se ovšem jedno-myslně shodli,“ uvedl Řezníček. Stejnéhomínění je i předseda Spolku pro obnovu ven-kova Eduard Kavala: „Vyrovnanost byla ob-rovská, komisařům nebylo co závidět. Vzpom-něl jsem si na to, jak jsem pět let sám působilv krajské a jeden rok v celostátní komisi. Teh-dy byly rozdíly mezi obcemi velké a nebylo taktěžké vybrat toho nejlepšího. Záměrně říkámnejlepšího, protože v soutěži nikdy nešloo nejhezčího,“ uvedl pro Zpravodaj venkova.

Kromě prvního, druhého a třetího místa,udělila celostátní komise i další ceny. Koláčo-vá cena za nejlepší koláče putuje letos do ob-ce Krásensko v Jihomoravském kraji. Za ce-lostátní hodnotitelskou komisi ji starostce Ha-ně Šíblové předal Ladislav Kryštof ze Svazuměst a obcí. Cenu v soutěži o Putovní pohárFolklorního sdružení ČR, který FoS ČR udělu-je obci s nejvýraznějším programem dlouho-dobé péče o místní lidové tradice, získal měs-tys Koloveč za udržování tradice lidové hryPřemílání starých bab na mladá děvčata v zá-zračném kolovečském mlýně, ale také zapodporu Muzea techniky řemesel.

Slavnostního vyhlášení výsledků celostát-ního kola se za vyhlašovatele soutěže zúčast-nili ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský,náměstek ministra zemědělství Juraj Chmiel,předseda Spolku pro obnovu venkova ČREduard Kavala a zástupce Svazu měst a obcíČR Ladislav Kryštof. Čestným hostem mezi-národního festivalu a také slavnostního vy-hlášení výsledků celostátního kola soutěžeVesnice roku 2010 byl předseda vlády Českérepubliky Petr Nečas. Záštitu nad letošnímročníkem soutěže převzala Asociace krajůČeské republiky a Kancelář prezidenta ČR,spoluvyhlašovateli soutěže jsou rovněž minis-terstva kultury a životního prostředí, Společ-nost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Svazknihovníků a informačních pracovníků, Folk-lórní sdružení ČR a Svaz místních samosprávČR. Vítězové všech třinácti krajů budou při-jati v závěru letošního roku na Hradě.

Marie Šuláková

Vesnicí roku 2010 je obec RatměřiceStarosta Viktor Liška: Lidé jsou u nás pracovití, přátelští, inovativní, vše coslíbí, dotáhnou do konce, a to je nejdůležitější



Soutěž ještě neukázala to nejlepší,co z ní je možné dostat

S Eduardem Kavalou, předsedou Spolku pro obnovu venkovajsme si v Luhačovicích povídali krátce před vyhlášením vítězných ob-cí letošní soutěže Vesnice roku. V médiích se často v souvislosti sesoutěží objevuje názor, že vyhrává vesnice, která je nejhezčí. Kava-la vysvětluje, že v soutěži nejde jen o krásu. Obec má být čistá i upra-vená. Smyslem soutěže je však ocenit především společenský život,tradice, zvyky, ale i snahu místních o plnohodnotný život.

Jak hodnotíte letošní ročník Vesnice roku?Já jsem především rád, že letošní ročník proběhl v pohodové at-

mosféře, nezaznamenali jsme žádné výhrady vůči práci komisí. Čímvíce se z daného kraje hlásí do soutěže obcí, tím více se očekává-ní rozmělňuje a napětí se může zvyšovat. Mám rovněž radost z to-ho, že se letos přihlásil rekordní počet obcí, přestože cílem soutě-že není maximální počet. Rád si teď počkám na výsledky a na hod-nocení celostátní komise, protože když se u nás v Bělotíně komisezastavila, povídali, že to budou mít letos hodně těžké. Vyrovnanostje obrovská. Vzpomněl jsem si na to, jak jsem pět let sám působilv krajské a jeden rok v celostátní komisi. Tehdy byly rozdíly mezi

R R o z h o v o r s p ř e d s e d o u S p o l k uE d u a r d e m K a v a l o u

obcemi velké a nebylo tak těžké vybrat toho nejlepšího. Záměrněříkám nejlepšího, protože v soutěži nikdy nešlo o nejhezčího.

Bělotín, jehož jste starostou, se do soutěže nepřihlásil. Proč?My jsme se soutěže účastnili první tři roky. Byli jsme oceněni dva-

krát modrou a jednou bílou stuhou a domnívám se z pozice před-sedy Spolku pro obnovu venkova – přestože bych rád tím mlýnemznovu prošel – mohli by to někteří lidé považovat za střet zájmů.

Má soutěž Vesnice roku budoucnost?Jsem hluboce přesvědčen, že ano. S našimi Sokoly jsme letos strá-

vili společnou dovolenou – týden na jižní Moravě v oblasti Lednicko-valtického areálu. Nejen já, ale i mí kamarádi, když jsme projížděli dnesuž naprosto propustnou hranici s Rakouskem, jsme zaznamenávali,jak se všechno obrací v náš prospěch. Když to srovnáme s tím, jak jsmev devadesátém roce viděli ten rozdíl mezi rakouským a českým ven-kovem... To co jsou schopni Jihomoraváci vydupat prakticky z ničeho,co jsou ochotni a schopni nabídnout, svědčí o tom, že se Program ob-novy venkova ujal a že má smysl ukazovat lidem pozitivní příklady.

Ukazuje se tedy, že i díky soutěži Vesnice roku usilují jed-notlivé vesnice o vlastní vývoj?

Jednoznačně. A nejde jen o vývoj, ale také o to, že soutěž pou-kazuje na návrat ke kořenům. A to je také smyslem Programu ob-novy venkova. Aby měla obec koncepci, o které diskutuje, kterouváže na okolí, na zkušenosti odjinud. A potom jde také o tu vý-stavní skříň, o to soupeření v podobě soutěže. Rozhodně si mys-lím, že soutěž ještě neukázala to nejlepší, co z ní je možno dostat.

Rozhovor vedla Marie Šuláková

Koláčová cena za nejlepší koláče putuje letos do obce Krásensko v Jihomoravském kraji. Za celostátní hodnotitelskou komisi ji sta-rostce Haně Šíblové předal Ladislav Kryštof ze Svazu měst a obcí. I když obyvatelé Krásenska zřejmě věřili v lepší umístění v soutěži, jepodle jejich starostky velký úspěch už jen dostat se mezi třináct nejlepších. „Těší nás vítězství v takzvané Koláčové ceně. V každé obciměli napéct koláče, u nás se úkolu zhostily dvě paní. Jak nás pak navštívila hodnotitelská komise, zřejmě jim zachutnaly nejvíce,“ po-těšilo starostku Krásenska Hanu Šíblovou.



Ratměřice vás chytí za srdíčko– stejně jako Tučín

Jiří Řezníček to letos neměl lehké. Jako starosta Tučína, loňské-ho vítěze soutěže Vesnice roku 2009, musel letos převzít zodpo-vědný úkol a přijmout roli předsedy hodnotitelské komise. Soutěž

R R o z h o v o r s J i ř í m Ř e z n í č k e m ,předsedou hodnot ite lské komise

ŘR Ř e k l i n a p ó d i u :

Eduard Kavala:Není nic dobrého pro člověka, kterému je domov málo

Myšlenka přenést k nám ze zahraničí soutěž Vesnice rokuvznikla na půdě Spolku pro obnovu venkova ČR. Tato soutěž mábýt jakousi výstavní skříní toho, co jí předcházelo – Programu ob-novy venkova. Program obnovy venkova se v České republice zro-dil z nadšení jednotlivců. Dnes je to již hnutí, které do doby, do-kud to ještě ministerstvo počítalo, evidovalo ze šesti tisíc obcí v Čes-ké republice přes 4 tisíce dvě stě obcí. Myslím si, že výsledky našípráce jsou vidět. A protože jsme hosty Zlínského kraje, dovoltemně říci dva citáty, které jsem si přečetl ve Hvozdné. Ten první zní– Svorně a stále vpřed – což by mohlo být mottem soutěže i Pro-gramu rozvoje venkova.

Myslím si, že soutěž především poukazuje na různorodost na-šeho venkova. To že vítěz nakonec získává i finanční prostředky jeurčitě chvályhodné a je za to potřeba poděkovat těm, kdo se o tozasloužili. Ale především – a to hodnotitelé musí určitě uznat –spočívá smysl soutěže v tom, že na venkově ještě pořád existujespolečenství, které má k sobě blízko a v době, kdy je člověku sla-bo anebo se potřebuje poradovat, ví, na koho se obrátit, s kýmse sejít.

Rád bych poděkoval všem, kdo se do soutěže letos přihlásili, li-dem z hodnotící komise, kteří jezdili a hodnotili ve svém volnémčase a z nadšení. A také chci poděkovat všem našim partnerům.Začínal Spolek, přidalo se ministerstvo pro místní rozvoj, Svaz města obcí a ministerstvo zemědělství. Pak přišli i další, dnes hodnotí-me i knihovny, hodnotíme folklor a mnoho dalších oborů. Chci ta-ké poděkovat všem, kdo nad námi drží záštitu. Letos je to Asocia-ce krajů České republiky a Kancelář prezidenta ČR. Vítězové všechtřinácti krajů budou přijati v závěru letošního roku na Hradě pa-nem prezidentem.

Druhý citát, který bych rád řekl, byl pronesen na závěr hodno-cení vesnic ve Zlínském kraji: Není nic dobrého pro člověka, které-mu je domov málo. Smysl naší soutěže spočívá v tom, abychomvšichni věděli, odkud vycházíme a kam patříme.

Úkolem ministerstva zemědělství je zemědělství a venkovskápolitika. Zemědělství nemůže existovat bez venkova stejně tak ja-ko venkov nemůže existovat bez zemědělství. Osobně bych si mocpřál, aby se ministerstvo zemědělství jmenovalo ministerstvo ze-mědělství a venkova. Žel, je to nesmírně komplikované a zejménafinančně náročné, není to realizovatelné. Nicméně nejde o slovaani názvy, ale o skutky a činy. Ministerstvo zemědělství má vedlepolitiky a priorit pro zemědělce také priority pro rozvoj venkova.Soutěže se účastníme od roku 2006 jako vyhlašovatelé a zároveňv rámci této soutěže vyhlašujeme jednu zvláštní kategorii, kterouje Oranžová stuha – kde oceňujeme nejlepší spolupráci mezi ves-nicí a zemědělskými subjekty. Letošní vyhlášení této soutěže se bu-de konat v listopadu na půdě Senátu parlamentu České republiky.

Náměstek ministra zemědělství Juraj Chmiel:Zemědělství nemůže existovat bez venkova

Vesnice roku tedy viděl „z opačné strany“ a jak přiznává, bylo tohodně náročné…

Vloni jsme vám gratulovali jako vítězi Vesnice roku 2009.Jaké to bylo stát na opačném konci toho řetězce a namístohodnoceného být předsedou hodnotitelů?

Bylo to hodně těžké. Tím, že jsme objeli všech třináct vítězů s vel-kým V, mohl jsem vidět, jak složité je vyhodnotit a vybrat ty nejlep-ší z nejlepších. Strávili jsme spousty hodin, než jsme rozhodli o sku-tečném vítězi. Rozhodovaly ne body ale úplné maličkosti, které mu-sely být naprosto perfektní.

Proč jste vybrali právě Ratměřice?To bylo rozhodnutí celé komise, dokonale jsme se shodli na

tom, že oni budou těmi vítězi. Když přijedete do Ratměřic, zapů-sobí na vás tak, že v srdci cítíte, že to tam žije. Že to není vesnice,kde se něco učí nebo si na něco hrají. Tam to žije a to je pro ven-kov to nejlepší co může být. A kromě toho je vidět, že myslí i navýstavbu, na budoucnost i historii vesnice…Ratměřice jsou malákomplexní vesnice.

Zkuste srovnat Ratměřice s Tučínem. Je tam nějaká podob-nost?

Já bych řekl, že ano. V tom, že vás chytí za srdce. Když se na tozpětně dívám, komise tehdy před rokem řekla, že Tučín vyhrál dí-ky srdečnosti, soudržnosti obyvatel. Myslím, že to fungovalo a fun-guje i v Ratměřicích. šum



Třetí místo v soutěži nás určitěpovzbudí k další práci

Třetí místo v soutěži Vesnice roku 2010si z Luhačovic odvezl Aleš Salibor, starostaobce Hlavnice, která se nachází v Morav-skoslezském kraji. „To, že jsme se zúčast-nili soutěže Vesnice roku, nás přinutilo za-myslet se nad prací, kterou jsme v minu-lých letech odvedli, bylo to pro nás takédobrou inspirací pro nastartování novýchaktivit, lidé začali mít větší zájem o děnív obci. Soutěž je velice inspirativní v mnoha směrech a proto díky zani,“ řekl starosta Hlavnice, kde žije 625 obyvatel a kde aktivně pů-sobí devět spolků a sdružení.

Pane starosto, gratulujeme Vám ke třetímu místu v soutě-ži Vesnice roku 2010. Jaké jsou vaše první dojmy. Máte radost?

Určitě mám velkou radost z toho, že mohu tímto způsobem re-prezentovat naši vesnici a vůbec celý Moravskoslezský kraj. A je to ur-čitě velké povzbuzení do další práce, kterou jsme v minulosti odvedli.

Čím jste si zasloužili třetí místo? Čím je vaše obec tak mi-mořádná?

Myslím, že na výborné úrovni je u nás společenský a kulturní ži-vot. Máme devět místních spolků nebo organizací, které pořádajíneuvěřitelné množství akcí v průběhu celého roku. Tak to je asi jed-na z nejdůležitějších věcí. Navíc u nás v minulých letech došlo k roz-sáhlé výstavbě technické infrastruktury, kterou máme k dnešnímudni kompletně vybudovanou.

Kolik peněz jste investovali do této výstavby?Zhruba čtyřicet milionů korun. Šlo o vybudování plynofikace,

splaškové i dešťové kanalizace, vodovod…

Přihlásili jste se do soutěže poprvé?Poprvé jsme se přihlásili vloni, to jsme vyhráli Modrou stuhu za

společenský život v obci v rámci kraje.

Jak vypadá ten společenský život v Hlavnici? Jak se žijeve vaší obci?

Ve vesnici aktivně působí devět spolků a sdružení, které svoubohatou činností přesahuje rámec kraje. Myslím, že to také pozi-tivně ovlivňuje vtah místních ke svému domovu.

R R o z h o v o r s A l e š e m S a l i b o r e m ,s t a r o s t o u H l a v n ic e

Obec Hlavnice leží v jihozápadní části Opavska. Žije zde 625 oby-vatel, Hlavnice se chlubí například tím, že je jednou z pěti obcí naOpavsku, kde mají vybudovanou soustavu všech inženýrských sítí.

K dominantám Hlavnice patří i několik historických budov, které lá-kají i turisty: větrný mlýn, hasičská zbrojnice, základní škola, kostel,fara se sochou sv. Hedviky, zámek s parkem a zámecká kaple.

Co by se u vás mohlolíbit turistům?

Myslím, že to co jsemteď řekl, se právě projevujei na vztahu turistů k obci.Navíc, vesnicí vede cyklos-tezka, po které je možno sedostat do řady nedalekýchzajímavých míst, jako je na-příklad nádrž „Slezská Har-ta“, arboretum Nový dvůr,zámky v Hradci nad Mora-vicí a Raduni. Když do Hlav-nice přijedete, určitě se vámbude líbit nejen samotnáobec, ale i její okolí v pod-hůří Nízkého Jeseníku.

šum



Mysleli jsme si, že největší úspěchuž máme za sebou

Městys Koloveč, který leží v Plzeňskémkraji v samém srdci Chodska, se do soutě-že Vesnice roku přihlásil úplně poprvé. A zLuhačovic si odvezl hned dvě významnáocenění. Získal druhé místo a navrch ještěPutovní pohár Folklorního sdružení za udr-žování tradice lidové hry Přemílání starýchbab na mladá děvčata v zázračném kolo-večském mlýně, ale také za podporu Mu-zea techniky řemesel. Starosta Kolovče Václav Pergl říká: „Do sou-těže jsme se přihlásili z typického kolovečského furiantství. Účastjsme ale nepodcenili, protože jsme věděli, že konkurence je obrov-ská. Zároveň jsme věděli, že máme co nabídnout.“

Gratulujeme k tomu, že jste druzí nejlepší v celé repub-lice a také k poháru Folklorního sdružení. Jaké jsou vašeprvní dojmy?

Mám obrovskou radost z druhého místa. Mysleli jsme si, že nej-větší úspěch – první místo v krajském kole – už máme za sebou. Jsmetotiž nováčkem v této soutěži, přihlásili jsme se letos poprvé. Bylopro nás ctí, že jsme se mohli utkat s krajskými vítězi v celostátnímkole. Nechci říct, že jsme nedoufali, ale vůbec jsme nemysleli na tynejvyšší posty. To je prostě báječné. Chtěl bych za to poděkovat na-šim občanům, kteří se starají o spolkový a místní život, kteří se za-sloužili o rozvoj obce. Je radost s nimi pracovat. A věřím, že to nad-šení teď bude ještě větší, že nám vítězství v soutěži pomůže v dal-ším rozvoji městečka, že nás bude motivovat k další práci.

Čím je městys Koloveč zajímavý? Proč jste takřka nejlep-ší v republice?

Je tam toho hodně. Jako každý starosta svou obec samozřejměchválím. Myslím, že naší nejsilnější zbraní je spolkový kulturní život,

R R o z h o v o r s Vá c l a v e m P e r g l e m ,s t a r o s t o u m ě s t y s e K o l o v e č

Koloveč leží v samém srdci Chodska a je významným kulturním stře-diskem domažlického okresu. První písemné zmínky o tehdejší trho-vé osadě jsou z roku 1197. Později se tu kromě zemědělství rozví-jelo také hrnčířství, sirkařství a kartáčnictví.Koloveč má společně s místní částí Zíchov necelých 1000 obyvatel.Malebný je nejen díky okolní přírodě, ale také parčíkům, upravenýmuličkám, většině zahrádek a domů. Kulturní a společenský život tuzatím probíhal hlavně od jara do podzimu v přírodním areálu „Sta-rá cihelna“, ale brzy už bude uvedeno do provozu kulturní a admi-nistrativní zařízení, které umožní aktivní činnost spolků po celý rok.

Dodnes je Koloveč známý divotvorným mlýnem, který přemílá sta-ré báby na mladá děvčata. A jak tato tradice vznikla? Před dávný-mi lety místní občané nelibě nesli, že oni – měšťané – musí vozitsemlít obilí do okolních vesnic. Koloveč totiž neměl dostatečnývodní tok a tak jeden místní podnikavec postavil v Kolovči mlýnparní. Chtěl tak dokázat, že i řemeslnická obec může mít tentoobor podnikání. Ale brzy se ukázalo, že parní mlýn skutečně ne-může konkurovat vodním, protože provoz v něm byl dražší a na-mletá mouka horší. Kolovečtí zase začali jezdit mlít mouku do oko-lí a do místního mlýna se trousily jen staré babičky – výměnkářkyse svými pytlíčky obilí. Mlynáři z okolí věděli, jací zákazníci kolo-večskému mlynáři zbyli a začali vyprávět, že babky k němu chodíproto, aby je semlel, aby znovu omládly. Později se z této legendystala masopustní zábava a tradice přetrvala dodnes.

udržování místních tradic. V loňském roce jsme měli například srazrodáků a přátel obce, vydali jsme knížku o městysi Koloveč, uchá-zeli jsme se opět o statut městys, nechali jsme si vydat nový symbolKolovče – náš prapor. Chceme zkrátka navázat na to, co dokázalinaši předkové, chceme na to být hrdí a samozřejmě chceme dál v tépráci pokračovat a budovat obec tak, aby všichni byli spokojeni.

Jak jste se připravovali přímo na soutěž Vesnice roku? Cojste připravili pro hodnoticí komisi?

Abych řekl pravdu, my jsme se přihlásili spíš z takového furiant-ství, trošku lehkovážně. Řekli jsme si, zkusíme to, myslíme si, že má-me co ukázat, zkusíme se porovnat s ostatními obcemi, abychomvěděli, zda jsme na tom skutečně dobře. A teprve v průběhu té sou-těže jsme zjišťovali, jak je ta soutěž významná, a samozřejmě tímpádem se zvyšoval náš zájem o soutěž a říkali jsme si, že když užjsme tam, tak se o to vítězství popereme.

Povězte nám ještě něco o společenském životě v Kolov-či, o spolcích, které u vás působí?

Jak už jsem řekl, spolkový a kulturní, ale i sportovní život je na-ší nejsilnější zbraní. Pracuje u nás řada spolků, v současné doběvzniká ještě nový divadelní spolek Kolofanti. Snažíme se také udr-žovat místní tradice. Ale i modernizovat a zvelebovat městečko, abyse tu lidem dobře žilo a vytvořili si ke Kolovči hluboký citový vztah.

Čím by mohl být Koloveč lákavý pro turisty?Turisté u nás hojně navštěvují velice známé soukromé Muzeum

techniky a keramickou dílnu pana Volfa, využívají také mezinárod-ní cyklostezku Regensburg – Praha.

Jak to u vás vypadá s výstavbou? Láká Koloveč napříkladmladé rodiny k bydlení? Máte volné pozemky?

Postupně rozšiřujeme zónu pro rodinné domky, vykupujeme po-zemky, zasíťováváme je a prodáváme. Chceme, aby tu bydleli mla-dí lidé. S nadsázkou lze říci, že pokud tady budou žít aktivní lidé,pokud tady budou pracovití a osvícení zastupitelé, dobře fungují-cí mateřská a základní škola, farnost, zázemí pro pořádání spole-čenských akcí, kam patří také několik útulných hospůdek, tak bu-de rozvoj a budoucnost Kolovče zajištěna.

Jak oznámíte tu šťastnou zprávu občanům Kolovče?Předpokládám, že řada z nich už to ví z přímého přenosu České te-

levize. A teď se chystám k řadě telefonátů. Shodou okolností mámeza čtrnáct dnů slavnostně otevřít naše nové administrativně kulturní za-řízení, které financujeme z Regionálního operačního programu Jiho-západ. Budeme tam mít nový kulturní dům, nové zázemí úřadu měs-tyse a nové restaurační zařízení. Předpokládám, že při této příležitos-ti pořádně oslavíme i naše druhé místo v celostátní soutěži. šum

kulty v Českých Budějovicích obor tělocvika dějepis jsem pracoval několik let v Jedlič-kově ústavu v Praze a jako učitel na Vyše-hradě. Když jsem se vrátil domů – do Rat-měřic – pracoval jsem v ústavu sociální péčepro mentálně postižené, který tam má di-slokované pracoviště. Později jsem se stalstarostou. Jsem ženatý, mám tři děti, dese-tiletou dceru z prvního manželství a se svousoučasnou ženou šestiletou dceru a čtyřle-tého syna Viktora.

Už máte představu, nač použijetetakřka dvoumilionovou odměnu za ví-tězství v soutěži?

Máme takové priority, potřebujeme pe-níze na přestavbu sportovního areálu, naopravy místních komunikací a přestavbubudovy obecního úřadu.

Jak se po vítězství v soutěži bude dálrozvíjet vaše obec?

Určitě i díky těm dvěma milionům. A pak,takové ocenění je závazek. Teď nemůžemesedět a oslavovat. Budeme středem pozor-nosti – turistů, médií… takže teď se musímejen a jen zlepšovat.

Jak jste se na soutěž připravovali?Připravovali jsme se hodně intenzivně

a poctivě, a zapojili se všichni obyvatelé ob-ce, od nejmladších po nejstarší, od hasičůpo fotbalisty. Dali jsme do toho hodně se-be a to zřejmě porota vycítila a pochopila,že u nás to má smysl.

Čím si právě vaše obec vítězství za-sloužila? Většinou je to díky aktivnímspolkům, lidem, kteří ve vesnici žijí…


R

R R o z h o v o r 9

„Nejraději bych byl teď doma u svých,“řekl s dojetím Viktor Liška krátce poté,co se dozvěděl, že malá vesnice Ratmě-řice na Benešovsku ve Středočeském kra-ji, jejíž je čtvrtým rokem starostou, zvítě-zila v celostátním kole soutěže Vesniceroku 2010. „Ale jen si s námi připijte, pa-ne starosto, vítězství máte zaslouženéa příští rok už budete jezdit s námi v hod-notitelské komisi…,“ slyšel od prvníchgratulantů v Luhačovicích. Přesto se os-matřicetiletý Liška nakonec neubránilslzám dojetí, a když telefonoval tu rado-stnou zprávu do Ratměřic, říkal jen „Kup-te šampaňské a slavte, slavte, slavte. Zít-ra jsem u vás.“

Díky vítězství v soutěži se nyní o Rat-měřicích dozvědí lidé v celé republice.Jak byste charakterizoval vaši obec, naco byste pozval případné turisty, kteří byse nyní do Ratměřic chtěli přijet podívat?

Ratměřice jsou typická středočeská obec,nachází se pod bájnou horou Blaník. Je nás260 obyvatel, takže jsme hodně malinkávesnice. Pozval bych určitě na řadu kultur-ních i sportovních akcí, ale určitě i do zá-meckého parku, kde rostou krásné sekvo-jovce obrovské, největší v České republice.Pozval bych vás na ratměřickou naučnoustezku, veřejná prostranství u nás zdobí so-chy, máme zde hasičské minimuzeum. Vel-kou předností a pýchou Ratměřic je množ-ství zeleně v intravilánu obce. Nejen, že obecpříroda obklopuje, ona je přímo v ní. Zele-ným srdcem vesnice je náves se vzrostlými lí-pami srdčitými, lípy obklopují také kostel sv.Havla a lemují cestu do zámeckého areálu.Myslím, že by se u nás turisté nenudili…

Po kolikáté jste se do soutěže přihlá-sili?

Přihlásili jsme se po páté a vystoupali po-stupnými krůčky až k vítězství celkovému.

Povězte nám něco o sobě? Jste ro-dák z Ratměřic? Máte rodinu? Kolik jevám let a čím jste byl před tím, než jstese stal starostou?

Do Ratměřic jsem se přestěhoval před še-sti lety. Ale ne jako cizí člověk, nastěhovaljsem se do domu svých předků, kteří byliv této vesnici tradičním rodem. Já sám po-cházím z Votic. Po studiích pedagogické fa-

Ratměřice:Chceme být tradiční i moderní vesniceRozhovor s Viktorem Liškou, starostou Vesnice roku 2010:Zvítězili jsme jen díky lidem

Osmatřicetiletý Viktor Liška je čtvrtým rokem starostou Ratměřic ve Středočeském kraji. Pů-vodní profesí učitel tělocviku a dějepisu žije v Ratměřicích teprve šest let v domě, který zdě-dil po své matce.

Samozřejmě. Spolková činnost je u nás al-fou i omegou úspěchu. Rozhodně je to jendíky lidem, kteří jsou u nás pracovití, přátel-ští, inovativní, mohu se na ně spolehnout,všechno co slíbí, umí dotáhnout až do kon-ce a to je to nejdůležitější.

Jaké spolky máte v Ratměřicích a ko-lik jich je?

Máme sbor dobrovolných hasičů, aktivnítělovýchovu, myslivce, spolek pro obnovuvesnice, divadelní soubor, zhruba pět nebošest spolků… V Ratměřicích se stále něcoděje. Každý rok se zde koná kolem pětatři-ceti akcí. V nejbližší době to bude výlov ryb-níka, potom slavnostní vyhlášení Vesnice ro-ku, další výlov, v polovině října posvícenskázábava, lampionový průvod na konci měsí-ce, slavíme Vánoce, Masopust, Velikonoce,pořádáme jarní úklid v obci, atd. Na našichwebových stránkách máme všechny akcezdokomuntované, je toho opravdu hodně.

Čím myslíte, že jste tolik zaujali ko-misi, že rozhodla právě pro vaši obec?

Jeden z porotců, který od nás odjížděl,řekl, pane starosto, tady to mělo nějaký vy-šší náboj než jinde. Já myslím, že v té vesni-ci musí být cítit něco víc než jen to, že to tam


R R o z h o v o r 1 0

funguje. A to se asi u nás podařilo. Nevím,co přesně tím tehdy myslel. Možná tu našisrdečnost…A třeba i to, že děláme netypic-ké věci – například sochařsko-malířské sym-pozium, v tak malé obci je to věc nevídaná.Anebo atrakce Hasičská fontána, kterou po-řádají místní dobrovolní hasiči. U rybníka po-řádají představení s vodními stříkačkami,proudy stříkající vody barevně nasvětluje je-den místní chalupář, který dělal osvětlovačev divadle. A do toho hraje hudba.

Zajímají nás také investiční akcev Ratměřicích. Jakou výstavbou v obcise pochlubíte?

Vloni jsme například díky penězům z Pro-gramu rozvoje venkova opravili vnější plášťkostela svatého Havla, z programu Leader senám podařilo prostřednictvím MAS Posáza-ví realizovat přestavbu hasičské zbrojnice,kde vzniklo hasičské minimuzeum, tři rokyjsme realizovali projekt bezpečnost a zpřís-tupnění dopravy, zejména z krajských penězvýstavbu chodníků, přechodů, zastávek atd.Modernizovali jsme i veřejné osvětlení.V loňském roce se nám podařilo získat čtyřimiliony korun z dotací. Na to, že máme roz-počet dva a půl milionu korun, se to docelaotočilo a ve vesnici je to znát.

Kdo vám pomáhá získávat peníze?Jsme členem mikroregionu Džbány, kde

máme svoji manažerku Elišku Zemanovou,která je v týmu MAS Posázaví a pracuje ja-ko manažerka pro náš mikroregion. Takžepodněty vycházejí od nás a potom hlavy do-hromady vymýšlejí, kde peníze na ty našezáměry sehnat.

Jste teprve čtvrtým rokem starostou.Jste uvolněný starosta?

Ano. K tomuto kroku jsme dospěli právěv tomto volebním období. Myslím, že to by-lo dobré rozhodnutí – možná o tom svědčíprávě i naše vítězství v soutěži.

Jací lidé vás v obci, potažmo v zastu-pitelstvu, obklopují?

Ten tým lidí je úžasný. V zastupitelstvumáme devět lidí, jsou to mí vrstevníci, takžesamí mladí lidé ve věku od třiceti do pětač-tyřiceti let. A pak samozřejmě zástupci spol-ků, hasičů, fotbalistů, ženy, které se scháze-jí, paní knihovnice, zkrátka dokonale se-hraný tým. Třeba při přípravách na návštěvuhodnotitelské komise u nás pracovalo ko-lem čtyřiceti lidí, kteří se tři neděle scházeli,vymýšleli program, trénovali prezentaci, abyjim to vyšlo do toho času, který na nás komi-

„Chceme zůstat vesnicí v pravém slova smyslu s jejími společenskými a rodinnými vazbami, tradicemi a zakotvením v krajině. To všakpro nás neznamená život ve skansenu. Chceme rozumně, ale moderně zvelebovat svůj životní prostor, používat informační technolo-gie, otevírat se širokému okolí a dostatečně se prezentovat. Máme velké štěstí na pracovité, otevřené a inovativní sousedy a věřím, žese také porotci soutěže nechali nadchnout duchem naší vesnice, cítili z nás nadšení, upřímnost a že to, co předvádíme, se u nás sku-tečně děje, že je v Ratměřicích opravdu fajn a že je to práce všech věkových generací.“


se má vymezený. To jsou lidé, kteří za mnoustojí.

To je úžasné při tak malém počtuobyvatel takové silné jádro... Jak jste natom s občanskou vybaveností?

Máme plyn, vodovod, kanalizaci i čistír-nu odpadních vod. Dokonce i mateřskouškolku. Zajímavé je, že jsme ji obnovili v ro-ce 2007. Tehdy do ní začalo chodit 13 dětí,což bylo minimum pro to, abychom mohliškolku otevřít. V letošním roce už mámepřihlášených 21 dětí.

Souvisí ten nárůst počtu dětí napří-klad s výstavbou v obci?

Ano. Během pěti let jsme zasíťovali a pro-dali 11 stavebních parcel, na nich dnes stojíuž pět nových domů, další jsou rozestavěné.Takže zase deviza do budoucnosti, že u násbudou mladí lidé zůstávat. A že přijdou i dal-ší – možná i díky tomu mladému náboji v za-stupitelstvu za námi jde ta mladá generace.A to je důležité, to je velká síla.

Myslíte, že mladý věk vašich obyva-tel sehrává v tom nadšení pro to něcove vesnici dělat, velkou roli?

Určitě ano. Také ta pružnost. Máme ta-kové krédo: Chceme zůstat vesnicí v tompravém slova smyslu s těmi sociálními vzta-hy, tradicemi, zakotvením v krajině. Na dru-hou stranu si chceme svůj prostor budovatmoderně. Takže technologie, prezentace,shánění peněz…

…aby ta vesnice byla vesnicí a záro-veň odpovídala požadavkům mladé ge-nerace a dnešní doby…

Přesně tak.

Čeká vás teď spousta práce, velký tlakzevnitř i zvenčí. V příštím roce budetenavíc předsedou hodnotitelské komisecelostátní soutěže…

Já na to teď raději ani nemyslím. Je to ne-smírně zavazující a musíme se na to připra-vit. Na zájem médií, turistů, okolních obcí –jak to, že to vyhráli zrovna oni? Takže musí-me být pořád ve střehu. Kromě toho, že bu-du jezdit s celostátní, tak také s krajskou ko-misí…

Jak budete oslavovat?Čeká nás organizace slavnostního vyhlá-

šení soutěže, které proběhne v Ratměřicích.Původní termín 8. října bude změněn, zatímvšak nevíme na kdy. (V době uzávěrky Zpra-vodaje venkova byl aktuální termín slavno-stního vyhlášení 22. října – pozn. aut.) Za-tím budeme připravovat program, o kterémbudeme včas informovat na našich webo-vých stránkách www.ratmerice.cz. Zítra toale určitě oslavíme s našimi lidmi v Ratměři-cích. Nejraději bych tam byl už ale teď.

Děkuji za rozhovorMarie Šuláková


Ratměřice leží na Benešovsku ve Středočeském kraji. Žije zde 260 obyvatel, stojí zde ví-ce než 100 domů a zhruba čtyřicet z nich patří rekreantům.

V Ratměřicích se stále něco děje. Každoroč-ně se zde uskuteční kolem pětatřiceti akcí.

V Ratměřicích se nachází řada dřevěnýchuměleckých objektů, které vznikly v rámcijedné z nejnovějších tradic. Od roku 2008se zde konají sochařsko-malířská sympozia– to první neslo název Hrůzy války, tématemdruhého bylo Smíření.

www.ratmerice.cz


Poprvé jsem se se starostou malé obceRatměřice Mgr. Liškou setkal na 2. Festiva-lu středočeského venkova, který zorgani-zovala Krajská organizace Spolku pro ob-novu venkova Středočeského kraje v Krás-né Hoře u Příbrami začátkem červenceletošního roku. Z jeho vystoupení bylo užtady všem jasné, že obec, jejíž je starostou,byla právem vyhlášena jako nejlepší vesni-ce v našem kraji. V průběhu své prezenta-ce poutavým způsobem obeznámil ViktorLiška účastníky festivalu s realizovanýmiprojekty, činností neziskových organizací is dalšími plány do budoucna. Mile mnepřekvapila skutečnost, že v této malé obci,kde žije zhruba 260 obyvatel, se do spole-čenských aktivit zapojují všichni místní oby-vatelé, od předškolních dětí po důchodce.

Podruhé jsem se s panem starostou Liš-kou setkal začátkem září. Tehdy jsem se ja-ko host zúčastnil zasedání celostátní hod-notitelské komise soutěže Vesnice roku2010 v Ratměřicích. Již při uvítání bylo vi-dět, že většina občanů se zapojuje do ve-řejného dění v obci, během dopoledne semaximálně snažili ukázat, čeho zde společ-ně dosáhli a co chtějí uskutečnit v budouc-nu. Po promítnutí dokumentů, ústních in-formací jednotlivých zástupců ze všechmístních organizací, mikroregionu Džbánya MAS Posázaví, se členové hodnotící ko-mise vydali na podrobnou prohlídku Rat-měřic. A bylo se vskutku na co dívat, byloco obdivovat. V Ratměřicích mají krásněupravenou hasičskou zbrojnici, obecní úřada místní knihovnu, kde bylo vystaveno ně-

kolik zajímavých kronik. Komise si pro-hlédla místní sportovní areál i dětské hřiš-tě. Příjemným zpestřením bylo taneční vy-stoupení dětí. Velmi zajímavé a působivébylo divadelní představení místních ochot-níků přímo na návsi, kde místní pořádajítaké různé výstavy. Program pokračovalprocházkou zámeckého parku, prohlíd-kou školy, kostela a unikátní zahrady sesoškami z větví, místního rybníka, kde sekaždoročně odehrává unikátní noční před-stavení vodotrysků, které realizují členovémístního sboru dobrovolných hasičů. Fil-mové záběry z tohoto představení shlédlahodnotitelská komise hned na počátkuprezentace.

Viděl jsem na členech komise, jak bylimile překvapeni tím vším, co zde mělimožnost poznat a zažít a při rozloučenínetajili svoji spokojenost a náklonost k ob-ci, která patří počtem obyvatel k těm nej-menším v České republice. Osobně jsem setam přesvědčil o tom, že i v malých vesni-cích lze udělat mnoho pro udržení venko-va a zamezit jeho vylidňování. A navíc, sta-rosta Ratměřic dostál i významu slova sta-rosta, které především znamená starat senejen sám o sebe, ale především o všech-ny obyvatele obce, jejímž je představite-lem. Takže první místo v celostátní soutě-ži Vesnice roku 2010 patří Ratměřicím prá-vem a já osobně jim tam všem přeji, abyjim elán vydržel i do budoucna.

Ing. Milan Bena, CSc.místopředseda KO SPOV

Středočeského kraje


Obec Ratměřice se nachází v jižní části benešovského okresu10 km od města Votice, směrem na Louňovice pod Blaníkem.Rozloha obce Ratměřice je 954 ha. V současné době zde žijezhruba 260 obyvatel s průměrným věkem 38 let. Obec je rozdě-lena do 3 místních částí – Hrzín, Ratměřice a Skrýšov.

Funkci občanské vybavenosti plní v současné době obecníúřad, mateřská škola, dětské hřiště, sportovní areál, veřejná kni-hovna, hasičská zbrojnice v Ratměřicích, Hrzíně a ve Skrýšově, far-ní kostel sv. Havla, obchod se smíšeným zbožím a hospoda s mož-ností stravování a sálem pro společenské akce.

Obec je plně plynofikována, má ve vlastní správě vodovod, ka-nalizaci a čistírnu odpadních vod. Ratměřice jsou svou polohou adostatkem přírodních a historických zajímavostí ideálním místempro rekreaci a výlety v každé roční době. Územím obce procházíněkolik dobře značených pěších turistických tras KČT, obec vy-budovala vlastní naučnou stezku a rovněž zde můžete začít s pro-jížďkou po cykloturistických trasách Mikroregionu Džbány a Kra-je blanických rytířů. Velkou předností a pýchou Ratměřic je množ-ství zeleně v intravilánu obce. Nejen, že obec příroda obklopuje,ona je přímo v ní. Zeleným srdcem vesnice je náves se vzrostlýmilípami srdčitými, lípy obklopují také kostel sv. Havla a lemují ces-tu do zámeckého areálu.

Díky iniciativě občanských spolků, ve kterých se sdružuje většinaobyvatel Ratměřic, je společenský život obce bohatý na akce s dlou-hou či kratší tradicí. Ratměřané spolu prožívají slavnosti a svátkyvzniklé hluboko v minulosti a dnes opět vítané – masopustní průvod,stavění máje, štědrovečerní setkání v kostele sv. Havla spojené se zpí-váním koled, pouťovou a posvícenskou zábavu, plesy občanskýchspolků. Kromě nich přibývají tradice nové – Den matek, koncert váž-né hudby, adventní posezení či půlnoční vítání nového roku. V roce2007 přibyla tradice pro naši generaci znovu objevená. Ve spoluprá-ci s římsko-katolickou farností Votice bylo v rámci srpnových pouť-ových slavností poprvé uspořádáno pouťové procesí k studánce sv.Anny. Děti a mládež se mohou každoročně těšit na karneval, spor-tovní dopoledne i lampiónový průvod a dodržují také tradiční zvykyjako je velikonoční koleda, mikulášský průvod či zdobení vánočníhostromu na veřejném prostranství obce. Hojně využívané k tolik po-třebnému a žádanému setkávání občanů jsou také sportovní akcea turnaje. Vzácné je, že drtivá většina akcí začíná i končí dobrovolnouaktivitou občanů, kterým nechybí snaha udržovat staré zvyky i nápa-dy na akce nové. Svou zodpovědností a angažovaností ukazují, že jimnení lhostejné místo, ve kterém spolu se sousedy žijí. Zejména protoobec v roce 2008 obdržela Diplom za společenský život v krajskémkole soutěže Vesnice roku. Zdroj: www.ratmerice.cz

Ratměřané spolu prožívají slavnosti i svátky tradiční i nově vzniklé

Pohled do minulostiZakladatelem osady Ratměřice byl zeman

Ratmír, po němž dostal jeho rod i osada jménoRatmířici, později Ratmířice a Ratměřice. Kostelsv Havla se připomíná jako farní již roku 1350.Ratměřice se staly snad již od 14. století sou-částí majetku louňovického kláštera. Když seTáborité roku 1420 zmocnili kláštera a zničilijej, připadly Louňovice i s Ratměřicemi městuTábor. V majetku města zůstala osada až do ro-ku 1547, kdy král Ferdinand vzal Táborskýmvšechen majetek. Roku 1548 koupil RatměřiceOldřich Skuhrovský ze Skuhrova.

Dne 6. března 1645, kdy vyvrcholila bitvau Jankova, vyhořela celá ves i s kostelem a poplné tři roky se zde nikdo neusazoval. Ještě dlou-ho po ukončení třicetileté války trvalo, než seosada z této zkázy vzpamatovala a začali se zdeusazovat první hospodáři. Až do roku 1665 zůs-tali Ratměřice při statku Vlašimském. Když pakzemřel majitel Vlašimi – František Vilém z Talm-berka, zdědil Ratměřice jeho syn Rudolf FrantišekFerdinand z Talmberka a připojil je k Jankovu,kde rod Talmberků již od roku 1418 vládl.

Dne 2. října 1702 koupil Jankov a Ratmě-řice od Rudolfa z Talmberka Jan Antonín Ko-řenský z Terešova. Ten byl od roku 1705 po-výšen do hraběcího stavu a rok na to vystavělv Ratměřicích zámek a přeložil zde své sídloz Jankova natrvalo. V roce 1822 připadlo pan-ství hraběcímu rodu Chotků z Chokova a Voj-nína. Z tohoto rodu vynikal jako pravý českýkavalír hrabě Otto Chotek. Rozšířil a zvelebilzámecký park i oboru, do zámku snesl z rů-zných končin krásné a cenné věci a stal se ve-likým dobrodincem místního kostela i chudiny.

V parku rostou vzácné dřeviny, zvláštnostíjsou dva sekvojovce obrovské v současnostinejvětší v České republice. Zámek i park jsounyní v soukromém vlastnictví.

Zdroj: www.ratmerice.cz

V V a š e o h l a s y

Ratměřice si titul Vesnice roku 2010 zaslouží

www.ratmerice.cz

www.ratmerice.cz


Z Z č i n n o s t i S P O V 1 3

Co venkovské knihovny umějí a mohouKnihovníci si v Pavlovicích připomněli deset let spolupráce se Spolkem pro obnovu venkova

Polovina září je čas, kdy se již tradičně setkávají knihovníci ven-kovských knihoven z celé České republiky. Organizátorem akce,která probíhá za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, je Svazknihovníků a informačních pracovníků (Sekce veřejných knihoven)a knihovna, které byl v uplynulém období udělen titul Knihovna ro-ku. Oceněná knihovna získává vedle finanční odměny, vyšívanoustuhu a také právo uspořádat toto setkání.

Potřeba vzájemného poznání, možnosti výměny zkušeností a ta-ké navázání kontaktů mezi jednotlivými knihovnami a knihovníkybyla podnětem pro vznik třídenního semináře s názvem Co ven-kovské knihovny umějí a mohou. Letos se uskutečnil již 6. ročník.

Hostitelem setkání ve dnech 16. – 18. září byla Obecní knihovnav Pavlovicích u Přerova (Knihovna roku 2008). Do příprav se zapojilatéměř celá vesnice a setkání se stalo prestižní záležitostí i pro před-stavitele obce. „Místní“ byli dokonale sehraní a vše skvěle připravili.

Setkání zahájila exkurze po Městské knihovně v Přerově, kde ře-ditel Ing. Pavel Cimbálník přiblížil přítomným knihovníkům rozma-nitou činnost knihovny. Následovala příjemná procházka městema návštěva Muzea Komenského. Přesun účastníků do místa ubyto-vání v Osečance byl zpestřen exkurzí do Obecní knihovny v Rad-slavicích (tato knihovna byla již dvakrát nominována do celostátní-ho kola soutěže Knihovna roku). Večerní program pokračoval v du-chu J. A. Komenského, a to přednáškou pracovníka muzea Mgr.Lubora Maloně. Vyvrcholením večera bylo promítání DVD z před-chozího setkání, které se uskutečnilo v loňském roce v Borech (KrajVysočina) a které natočil a připravil Miroslav Bláha z Kostomlat podMilešovkou (Knihovna roku 2004), který je pravidelným účastníkema dokumentátorem těchto setkání.

Druhý den prožili knihovníci v Pavlovicích u Přerova. Dopoledníodborný program byl věnován „deseti letům spolupráce Svazu kni-hovníků a informačních pracovníků se Spolkem pro obnovu venko-va“. Profesní spolek knihovníků SKIP přiblížila Mgr. Zlata Houšková(Národní knihovna ČR) a s činností Spolku pro obnovu venkova se-známila přítomné jeho tajemnice Ing. Marcela Harnová. Následova-la panelová diskuse, kterou moderovala Mgr. Milena Kodýmová(členka celostátní hodnotitelské komise soutěže Vesnice roku). Ob-sahem diskuse byla spolupráce samosprávy a knihoven v malých ob-cích, účast v soutěžích Vesnice roku a Knihovna roku. Besedy sezúčastnilo sedm starostů – Bohumil Rod (Jarošov nad Nežárkou),

Vlastimil Bia (Pavlovice u Přerova), Jiří Řezníček (Tučín), Stanislav Se-dláček (Sepekov), Stanislav Jemelík (Radslavice), Karel Trnečka (Proti-vanov), Jaromír Dohnal (Soběchleby). Pan starosta z Tučína pak ve svéprezentaci ukázal zajímavou činnost Vesnice roku 2009 a knihovni-ce Kateřina Trundová z Obecní knihovny v Protivanově pohovořila očinnosti své knihovny, která je spojena s informačním centrem obce.V závěru pozvala přítomné na setkání v roce 2011. Odborného pro-gramu se měli možnost také účastnit knihovníci z blízkého okolí. Přitéto příležitosti byla také uspořádána sbírka pro dlouholetého úča-stníka našich setkání, knihovníka Zdeňka Pavlíčka z Heřmanic (okresFrýdlant), kterého v létě postihla povodeň. Celkem bylo vybráno cca10.000 Kč. Pamětní list podepsaný všemi účastníky, spolu s vybranouhotovostí, byly panu Pavlíčkovi zaslány.

Odpoledne se knihovníci měli možnost seznámit nejen s kni-hovnou a půvaby Pavlovic, ale také s kulturními aktivitami místníchobčanů. Večerní posezení v kulturním domě bylo doplněno hu-debním a tanečním vystoupením pavlovických dětí.

V posledním dni navštívili knihovníci obec Tučín, svezli se vláč-kem Tučolínem a navštívili obecní knihovnu. Potom pokračovali doLipníku nad Bečvou. Tady je čekala návštěva Městské knihovnya krátká procházka městem. Čas se naplnil a setkání bylo u kon-ce. Příště se sejdeme opět na Moravě. V září 2011 bude knihovní-ky hostit Protivanov. Daniela Wimmerová

Kontakt: [email protected]



Z Z č i n n o s t i S P O V 1 4

Anděla Tomanová:Knihovnická profese se člověkudostane pod kůži a už se jí nezbaví

Anketa hodnotících komisařův krajském kole soutěžeVesnice roku (8. díl)

Anděla Tomanová dělá knihovni-ci celý život. Vystudovala Střední kni-hovnickou školu v Praze, 17 let bylavedoucí knihovny v Humpolci. Dnesje v důchodu a knihovnictví ji stále ne-pustilo, pokračuje ve své práci v obec-ní knihovně Josefa Čapka v Želivě.Jediné, co ji tam trápí je to, že kníž-ky si dnes půjčuje čím dál méně dě-tí. V roli komisaře Anděla Tomanovápůsobí již od roku 1999, s výjimkoujednoho roku hodnotila knihovny naVysočině již desetkrát.

1. Můj vztah k venkovu?Založením jsem venkovanka, i když jsem 17 let žila v sympatic-

kém městě Humpolci. Narodila jsem se v kraji Žďárských vrchův Poličce a deset let s rodiči prožila na horské turistické chatě naLuckém Vrchu, odkud jsme s bratrem chodili 3 km do školy v Te-lecím. Po zabrání turistické chaty pro armádu, jsme se přestěhovalido Želiva, kde žiji i dnes.

Když jsem ve 14 letech vycházela ze školy, zavolal si mě řídící uči-tel pan Novák a řekl: „Půjdeš na učitelku.“ A já řekla „ Na učitelkune!“ a on na to: „Tak půjdeš na knihovnici.“ A bylo to. (Dcera panařídícího byla knihovnicí a později, už vdaná jako Straková, učila na vy-soké škole). A tak jsem vychodila Střední knihovnickou školu v Praze,po maturitě nastoupila na 3 roky jako knihovnické kuře – metodička,do MěLK Pacov, kde mne zaučoval starý pan ředitel Procházka.

Pak následovala mateřská dovolená a od roku 1967 jsem se na17 let stala vedoucí Městské knihovny v Humpolci, pak ředitelkouOkresní knihovny v Pelhřimově, odkud jsem v roce 1999 odcháze-la do důchodu jako vedoucí MěK, která se v roce 1996 stala sou-částí Kulturního střediska v Pelhřimově.

Knihovnická profese se člověku dostane pod kůži a už se jí nezbaví.Může být knihovnice v důchodu bez knihovny? Odpověď je jas-

ná: Nemůže. A tak už jedenáct let s chutí pomáhám v KnihovněJosefa Čapka v Želivě, kde knihovnici dělá moje sestra, Květa Ka-salová. Máme otevřeno 2x týdně, celkem 10,5 hodiny, dva počí-tače a Clavius. Jen nás trápí značný úbytek čtoucích dětí.

2. Jak má (podle mého názoru a mých zkušeností) vypadat„správná venkovská knihovna“?Nevím, co bych vám řekla, co ještě nevíte. Myslím si, že by kni-

hovna měla být především na první pohled útulná, aby zde čtená-řům bylo dobře, a v ní by měl být příjemný a ochotný knihovník ne-bo knihovnice. Před nějakým časem jsem četla, co říkal „Ostra-vak“o knihovnách: „ Akurat by se v bichlotece mohly ty bichlobabysemtam aj na člověka usmjať.“ Myslím, že to je právě ono, příjem-né a ochotné jednání zahladí i nějaké ty nedostatky a na vesnicíchsi chodí čtenáři nejen půjčovat ale i popovídat, posedět a poradit se.

Budova, ve které je knihovna, by měla mít dobré označení s vý-půjční dobou (jde-li to, i dopoledne a navečer), která vyhovuje větši-ně zájemců a je skutečně dodržována. Když je to nezbytné a kni-hovnice nemůže do knihovny jít, měl by ji zastoupit alespoň rodinnýpříslušník. Není nic horšího, než když několikrát přijde čtenář s taš-kou plnou knížek ke knihovně, která je bez upozornění zavřená.

S S e r i á l Teplo a čisto, pár obrázků na stěnách, dostatek míst k posezenía četbě, záclony, je-li to možné i nějaké květiny, které přežijí několikdní bez vody. Účelný knihovnický nábytek, jasné označení fondu, kou-tek s dětskými knihami, pár hraček, pastelky, pexeso a hry pro děti.

Knihovnice by měla umět odpovědět zájemcům dotazy na histo-rické památky a zajímavosti obce i dotazy na slavné místní osob-nosti. Měla by mít k dispozici turistickou mapu s cyklotrasou a turis-ticky značené trasy – alespoň na ukázání a vysvětlení.

Podle mých zkušeností dnes i malé knihovny mají, díky souborůmknih, dostatečný fond pro své čtenáře. Není tu mnoho novinek, ale prorelativně malý počet čtenářů je lepší nakoupit základní encyklopediea knihy z oborů, které zde najdou čtenáře, knihy s regionální temati-kou, doporučenou školní četbu a několik titulů periodik. Většinu bele-trie je pak možné si půjčit. Vím, jak jsou dnes knihy a časopisy drahé.

Díky grantovým programům ministerstva kultury a krajů, má dnesmnoho knihoven vlastní počítač a přístup na internet. Je to úžasnápomoc uživatelům i knihovníkům.

Dobré je, když je knihovna nejen půjčovnou knih, ale měla bybýt i takovým malým kulturním centrem, kde se čtou dětem po-hádky, připravují soutěže, čtenářské kroužky, různé besedy, vzpo-mínky pamětníků, i literární setkání podle sil a místních možností.Když je v místě škola, je nutné s ní spolupracovat a pokoušet se při-lákat děti do knihovny. I dobrovolní knihovníci jsou vynalézaví a ma-jí spoustu dobrých nápadů.

3. Mé zkušenosti se soutěží Vesnice roku – co se mí líbí, comne inspiruje a co mi naopak vadí či dokonce chybí?Měla jsem to štěstí, že jsem v době, kdy jsem ještě byla zaměstná-

na v knihovně, mohla sledovat úsilí sekce VK SKIP (pod vedením Mile-ny Kodýmové) o začlenění knihoven do soutěže Vesnice roku. Nebyloto jednoduché a po značném úsilí se sekci povedlo, že jedním z kritériíúspěšného umístění soutěžící obce se stalo i posouzení knihovny v mís-tě. Dnes už je to, alespoň u nás na Vysočině, samozřejmostí.

Soutěž Vesnice roku je pro mne osobně velkým přínosem. Vidímvelice krásné obce, krásnou krajinu, starosty a zastupitelstva, kterévylepšují a mění život na vsi, ráz krajiny, ochranu přírody i obnovusakrálních památek. Velmi mne zajímá aktivní činnost spolků (hasi-čů, myslivců, sportovců, divadelních ochotníků…), které se podíle-jí na kulturním životě obce a oživení místních tradic. A samozřejmě,hlavně mne zajímají knihovny. Se získanými zkušenostmi pak se-známím i naše obecní zastupitelstvo v místě bydliště.

A jak jsem se vlastně stala komisařkou Vesnice roku? Když sezačaly knihovny v obcích posuzovat v soutěži, hledal se na Vysoči-ně komisař. Organizace SKIP v nové Krajské knihovně v Havlíčko-vě Brodě nebyla moc aktivní, vlastně tehdy tu byli jen kolektivnímčlenem, uvítali tedy návrh jihočeského SKIPu na jmenování komi-sařkou čerstvou důchodkyni Tomanovou. Nedovedla jsem si v tédobě představit, že nebudu o knihovnách už nic nového vědět,a tak jsem souhlasila a rozhodně jsem neudělala chybu. Mimo jed-noho roku jsem s komisí po Vysočině cestovala už jedenáctkrát.

Řeknu vám, není to moc jednoduché, vyjíždí se většinou z Jihlavy,která je od mého bydliště asi 45 km daleko a většinou se do soutěžepřihlásí kolem třiceti obcí. Organizace soutěže je předsedou komisea krajem velmi pečlivě naplánována, domluveno ubytování i přejez-dy mezi okresy, a harmonogram se všichni snaží dodržovat. Dovede-te si představit, jak se soutěžící obce snaží ukázat všechno to nejlep-ší, co vybudovaly, a na co jsou hrdí. Sem tam se přidá půlhodinkaa pak stačí nečekaná objížďka, aby byl harmonogram porušen. Tele-fonem se pak dojednává další návštěva v posunutém čase.

Musím přiznat, že kolem roku 2000 nebylo moc starostů, kteříby se chlubili knihovnami, snad je to ani nenapadlo, ale to se po-stupem času změnilo. Je pravdou, že ještě i nyní v menších soutě-žících obcích vidím řadu knihoven, které sice mají počítač, ale vy-padají jako uklizený, smutný a bezútěšný sklad knih. Tady by asi po-mohla větší péče metodiků profesionálních knihoven.

O to větší mám pak radost z knihovny živé, útulné, s příjemnouknihovnicí a řadou akcí pro děti i dospělé uživatele. V loňském ro-


Z Z č i n n o s t i N S M A S a S P O V 1 5

ce jsem v našem kraji viděla tři takové knihovny. Knihovna městy-se Kamenice u Jihlavy dostala diplom krajské komise za vzorné ve-dení knihovny. Obě zapálené knihovnice jsou nadšenými propa-gátorkami historie obce a jejích památek mezi dětmi a mládeží.

Další (záměrně neuvádím názvy obcí) je nově zrozená knihov-na, která léta stagnovala, ale nová mladá knihovnice jí dala tusprávnou jiskru. Snad jí elán vydrží. Jiná knihovna v poměrně vel-ké obci s jedenácti sty obyvateli byla velmi hezká, knihovnice mě-la řadu dobrých nápadů, ale čeká ji stěhování knihovny do většíchprostor. Tam by měla mít víc možností jak pokračovat v aktivní prá-ci s malými dětmi a jejich rodiči. Přejme všem aktivním knihovni-

Cesta členů Krajské organizace SPOVMoravskoslezského kraje na výstavu ZeměŽivitelka byla letos již tradičně naplánovánas jednodenní zastávkou v jižních Čecháchs cílem poznat další zajímavé realizovanéprojekty na venkově.

Tentokrát jsme si vybrali území MAS Kra-jina srdce, které se nachází z větší části v Ji-hočeském, ale také ve Středočeském kraji.Jde o malebný kraj s malými vesničkami, hus-tota osídlení je zde 32 obyvatel/km2. První za-stavení bylo v Mladé Vožici, sídle MAS, kde seprůvodcovské role ujala její manažerka paníMonika Hienlová. Seznámila nás krátce se zá-měry strategie MAS, zacílené především naskupinu mladých lidí, žen a obyvatel malýchvesnic. Vizí strategie je zastavit migraci popu-lace do měst.

Hned na úvod jsme si v Mladé Vožici pro-hlédli obecní provoz zajištění sběru a třídě-ní odpadních platových obalů. Byl financo-ván z programu Leader ČR 2005.

Potom jsme jeli na hrad Šelmberk, kdejsme obdivovali nadšení členů občanskéhosdružení Království Danar a jejich projekt navytvoření zázemí pro spolkové aktivity zamě-řené na výuku řemesel mládeže, financovanýz PRV IV.1.2. Středověká zřícenina je postup-ně zvelebována, ale především žije programypro mladé. Děti zde prožívají jistě nezapome-

nutelné pobyty, na kterých se seznamují sestarými řemesly, učí se dobové postupy a vy-tvářejí praktické předměty. Opakované se zdeuskutečnilo i mezinárodní setkání studentů.Ve vyhlídkové věži jsou k nahlédnutí plánysmělého projektu na historicko řemeslněvzdělávací centrum středověkých řemesel.Jeho základy fungují již na hradě dnes. Jeli-kož právě probíhal týden s názvem „Všednídny v podhradí“, mohli jsme si na nádvoříprohlédnout jednotlivá řemeslná stanovištěs ukázkami tkaní látek, kde přadlena nejenhbitě roztáčela kolovrátek, ale velmi pout-avě vyprávěla o všech technikách tkaní. Předvstupem do hradu mnohé zaujala i umnězaložená středověká bylinná zahrádka.

Každý se zastavil u pekařské pece, kde mla-dý muž předváděl pečení chleba i s ochut-návkou na místě, k nahlédnutí byla i výro-ba keramiky nebo kovárna, kde se v kouřivýhně činili dva mladí kováři.

Černé řemeslo bylo i dalším bodem pro-gramu. Zastavili jsme se v kovářské dílně pa-na Dobeše v obci Moraveč, abychom si po-slechli o jeho zkušenosti s ROP Jihozápad, zekterého žádal o podporu na projekt rozhled-ny s kovářským muzeem. Zjistili jsme, že prá-vě on vychovává v kurzech, které pořádáu sebe v kovárně, příští mladou kovářskougeneraci. Celá usedlost působila velmi pří-

jemným dojmem nejen proto, že nám zde by-ly nabídnuty koláčky a káva, ale mohli jsmeobdivovat také kultivovanou zahradu, na kte-ré má být postavena zmíněná rozhledna.

Dalším, tentokrát zemědělským zpestře-ním našeho programu byla moderní farmaOPB Cunkov s chovem bizonů a plemennýchbýků.

Poslední zastávkou bylo město Sedlec-Prči-ce. Paní starostka nám na podvečerním ná-městí poutavě vyprávěla o soužití nejen dvouhlavních centrálních částí – Sedlce a Prčice, alei dalších 34 osad, které k městu patří a tvořítím primát mezi městy v ČR co do počtu osad.Mnohé jsme se dozvěděli i o historii známéhodálkovém pochodu Praha-Prčice.

Večer jsme se ubytovali v Relax centruMonínec, ski centru alpského stylu, kterév létě mimo jiné provozuje lanovou dráhu,lanový park a tubing. I o tomto projektujsme pak měli možnost diskutovat na večer-ním setkání se zástupci MAS Krajina srdce.

Druhý den jsme v Českých Budějovicíchnavštívili výstavu Země Živitelka i programorganizovaný SPOV ČR a v pozdním večeruse pak vrátili do Moravskoslezského kraje.

Děkujeme ještě jednou paní Hienlové zapřípravu poutavého programu na územíMAS Krajina srdce.

Jana Liberdová, KO SPOV MsK

cím hodně dobrých nápadů, vytrvalost a hlavně hodně těch, o kte-ré se mohou starat.

A co mi na soutěži vadí?Soutěž Vesnice roku je vynikající věc, ale vadí mi na ní:

1. Vysoký počet posuzovaných vesnic. I když se komise snaží býtmaximálně objektivní, přeci jenom při 30 přihlášených obcích je tovelmi těžké. Nešlo by udělat třeba okresní kolo, které by vybralo tře-ba tři nejlepší? Pak by se počet soutěžících snížil na únosnou míru.2. Při vysokém počtu soutěžících obcí je na posouzení knihovnyv místě málo času! Anketu připravuje Daniela Wimmerová

Ze severu Moravy na Zemi Živitelku přes Krajinu srdce

Celostátní setkání škol obnovy venkova v Liběšicích 7. – 8. října 2010Letošním tématem již tradičního setkávání je diverzifikace zemědělských činností, uplatnění zemědělských produktů na místních a regio-

nálních trzích, podíl zemědělců na péči o krajinu. První den začíná program v 9,30 hodin na obecním úřadě v Liběšicích na Litoměřicku, po-kračuje odpolední exkurzí do ovocnářství v Soběnicích a na kozí farmě v Držovicích a končí v hotelu Racek v Úštěku. Druhý den je dopoledneplánovaná exkurze na křížovou cestu v Ostré a do skanzenu Zubrnice, odpoledne je zaměřeno na činnost MAS. Na setkání bude dohodnutaspolečná návštěva Euregia v Lipsku 27. října 2010. Kontakt Mgr. Alena Šnýdlová, tel. 476 206 835, 723 784 750, e-mail: [email protected].

Z Z č i n n o s t i M o r a v s k o s l e z s k é h o S p o l k u :



Z Z č i n n o s t i N S M A S 1 6

Říčansko, Vladař a Strakonickopřipravují na Řípu 28. říjnavýstavu „VENKOV SE MĚNÍ“

Výstavou chceme představit změny, které proběhly v letech1989–2010 a díky metodě LEADER v letech 2004–2010. Po dobutří let budeme systematicky schraňovat materiály, které představímekaždoročně na výstavě v Krabčicích v den státního svátku 28. 10.

V roce 2010 bude fotografická výstava zaměřena na sakrální stav-by, 2011 na venkovské stavby a stavby na venkově obecně, 2012 nastavby v krajině a krajinotvorbu. Tato výstava bude po celou dobu pu-tovní, všichni zájemci, kteří si prohlédnou výstavu v Krabčicích 28. 10.2010 mohou NS MAS ČR požádat o zapůjčení této putovní výstavy.

Požadavky výstavy:V zájmu jednotnosti výstavy bude grafická úprava společná a po-

kud možno shodná. Jako příklad uvádíme z Plzeňského kraje, Ne-čtin kapličku Nejsvětější trojice.

Na každém pasportu bude vždy znak kraje, znak obce, znak NSMAS ČR a znak MASky, která projekt předkládá. Buď ho realizo-vala, nebo kdokoli jiný na území této MAS.

Zásadně se jedná o aktivity podpořené z kteréhokoli dotačníhotitulu, nikoliv jen z LEADERu. Copyright © bude vždy té MASky,která projekt předkládá veřejnosti. Na každý pasport bude po-skytnut příspěvek 600–1200 Kč podle velikosti pasportu. Velikostpasportu , který Vám předkládáme jako vzor, je 60 x 130 cm.

Nezapomeňte, že sběr příkladů probíhá průběžně a bude uza-vřen až v 1. čtvrtletí 2014.

Všechny Vás zdraví a přeje mnoho úspěchů ve Vaší každoden-ní činnosti. MAS Vladař

Nečtiny – spádová obec Račín– kaplička Nejsvětější trojice [2009]

Architektonický a technický projekt rekonstrukce vyhotovilJan Weilguny z Čestětína a na stavební obnově se podíleli míst-ní řemeslníci. Zejména Pavel Bielý, Pavel Pěšička, Jan Kozák, JanZeman, truhlář Josef Čapka, František Vojík a pracovníci firmyPetra Hlouse ze Hvozda.

• Račín musela být krásná obec. Dnes – po kolektivizaci zaniklávesnice, kde jsou jen torza domů a pahýly ovocných stromůvypovídají o tom, že tam kdysi žili lidé.

• Proč opravujete kapličku v zaniklé obci? Proč radši nezalepí-te díry na silnici? Vždyť je to škoda peněz. Říkají mnozí kve-rulanti.

Bez úcty k minulosti nemůže vzniknout nic pozitivního aniv budoucnosti. Vzájemnost, úcta a pochopení jsou základnímpředpokladem partnerství, spolupráce a pospolitosti. Bez těchtovlastností místního obyvatelstva, které vznikají po generace, bezvztahu ke svému rodišti a bydlišti, nemůže nikdy dojít k faktic-kému osídlení bývalých Sudet.

Oprava kapličky, do které bylo vloženo nemálo řemeslnézručnosti, energie a tvořivé síly v minulosti a i nyní při její opra-vě v současnosti, je projevem úcty k hodnotám, které po stale-tí ti lepší z nás vytvářejí a budou i v budoucnu vytvářet.

Opravou historicky významných objektů vyjadřujeme záro-veň poděkování předkům, kteří tu kdysi žili za to, co nám za-nechali. Proto je třeba opravit vše historicky hodnotné, co seještě opravit dá. Ing. Jiří Křemenák

Královéhradecké krajskédožínky 2010: Prezentace MASbyla pastvou pro všechny smysly

Předposlední zářijový víkend 18. a 19. 9. se v Šimkových sadechv Hradci Králové konal sedmý ročník Královéhradeckých krajskýchdožínek. Na nich se mohli zviditelnit nejen zemědělci, chovateléa potravináři, ale i místní akční skupiny (MAS) působící v severový-chodních Čechách. „Po oba dva dny mohli návštěvníci vidět výběrtoho nejlepšího z našeho regionu – MAS se prezentovaly svýmipropagačními materiály, prodejem domácích potravin a regionál-ních produktů, venkovskou inspirací ve filmu; příchozí se mohli po-


radit v otázkách ohledně programu Zelená úsporám nebo se zúčast-nit vědomostních a dovednostních soutěží. Svůj stánek tu měla i le-tošní vesnice roku Královéhradeckého kraje – Nepolisy,“ zhodnotiladvoudenní program hlavní koordinátora areálu Venkovské inspiraceZdena Hovorková z MAS Mezi Úpou a Metují.

V celkem 18 stáncích se po oba dva dny vyměnilo 11 místníchakčních skupin a v jejich nabídce se vystřídaly například sýry z ko-zí farmy ze Žernova, dřevěné hračky z Dobrušky, krkonošská me-dovina, stříbrné šperky či perličkové vánoční ozdoby – vše s pun-cem originálních produktů, prezentace programu Zelená úsporám,všesportovní areál v Havlovicích či propagační materiály MASeka organizací v nich zapojených. Kateřina Valdová

Království – Jestřebí hory, o.p.s.; www.kjh.cz

Seminář o poutníchmístech a tvorbě pěších tras

Krajské sdružení Národní sítě místních akčních skupin ČR Jiho-moravského kraje vás srdečně zve na vzdělávací akci „Poutní mís-ta a poutní tradice na jižní Moravě a tvorba pěších tras, venkov-ských muzeí a dalších produktů venkovského cestovního ruchu“.Uskuteční se ve dnech 15. a 16. října ve Sloupu 221 (budova Zem-spolu), exkurze je na poutní místa Vranov, Křtiny, Sloup.

Vzdělávací akce je součástí projektu Krajského sdružení Národ-ní sítě místních akčních skupin ČR Jihomoravského kraje „Tradicea inovace ve venkovském cestovním ruchu na jižní Moravě“.

Program 1. den (8.00–14.00): Lektor: Ing. Radek Novotný, PhD.– Venkovská muzea versus muzea se sbírkami evidovanými v Cen-

trální evidenci sbírek – rozdíly, právní aspekty, výhody, nevýhody– Typy expozic– Exponáty – prezentace versus interpretace– Způsoby a přístupy, jak přiblížit expozici a exponáty návštěvníkům

(užitné a funkční vlastnosti, tradiční technologické vlastnosti, po-můcky a materiál).

– Prezentační a interpretační nástroje a zařízení, didaktické ná-stroje, příběhy, ukázky

– Interaktivní expozice a interaktivní elektronický průvodce(princip, zásady, přístupy, odlišnosti od statické expozice)

– Venkovská muzea (ekonomika provozu, bezpečnost, propagace)– Vycházkové trasy, unikátní místní atraktivity– Jak propojit venkovské muzeum na vycházkovou trasu, s uni-

kátní místní atraktivitou (poutní místo, objekt, událost, tradice)– Příklady venkovských muzeí z domova i ze zahraničí– Praktické cvičení (za pomoci metodického softwaru si účastníci

sestaví svoji expozici venkovského muzea libovolného zaměření)Program 2. den (8.00–14.00): Návštěva poutních míst Vranov,

Křtiny, Sloup. Lektor: Pavel ŠafránekNa akci je nutné se přihlásit nejpozději 5 dnů před konáním:

Jana Koudelková, MAS Moravský kras o.s.tel. 511 141 728, e-mail: [email protected]

Dožínky na Hané. Místní akční skupiny z Olomouckého kraje seprezentovaly v rámci akce Celostátní sítě pro venkov na krajskýchdožínkách 12. září v Prostějově, kterým přálo počasí nad rozdíl oddožínek sousedního Zlínského kraje o týden dříve v Kroměříži.

Den MAS na Moravské cestě. Pro obyvatele obcí regionu uspořá-dala 18. září MAS Moravská cesta v obci Mladeč u sobáčovského ryb-níka na Litovelsku již druhý ročník Dne MAS. Vystoupili na něm na-příklad národopisný soubor Cholinka z Choliny nebo atraktivní sou-bor Roma Victor z Litovle, který se specializuje na ukázky vojenskétaktiky legionářů z doby starého Říma. Nechyběla ani večerní zábava.


TENTO PROJEKT„Tradice a inovace ve venkovském cestovním ruchu na jižní Morav “

JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍZ EVROPSKÉHO ZEM!D!LSKÉHO FONDU PRO ROZVOJ VENKOVA

v rámci opat"ení III.3.1 Vzd lávání a informaceEvropský zem d lský fond pro rozvoj venkova: Programu rozvoje venkova #REvropa investuje do venkovských oblastí

Mediální partner akc

Mediální partner

Pozvánka na vzd lávací akci

Poutní místa a poutní tradice na jižní Morav a tvorba p ších tras, venkovských muzeí a dalších

produkt! venkovského cestovního ruchuVzd lávací akce je sou"ástí projektu Krajského sdružení Národní sít místních ak"níchskupin #R Jihomoravského kraje „Tradice a inovace ve venkovském cestovním ruchu na

jižní Morav “

Datum: 15.-16. $íjna 2010Místo : Sloup 221 (budova Zemspolu), exkurze na poutní místa Vranov, K$tiny, Sloup


www.kjh.cz



CELODENNÍ ROGRAM PRO MALÉ I VELKÉhudební vystoupení, program pro děti, povídání ovenkově. Vyhlášení vítězů výtvarné soutěže DOMOV2010. (soutěž pro děti, trvá do 15.10.2010)

STÁNKY s regionálními produkty a výrobci a produkcícírkevních organizací a chráněných dílen

VERNISÁŽ FOTOGRAFICKÉ VÝSTAVY„Venkov 2010 – Místo pro naději a víru“

KONFERENCE O VENKOVU s odborníky, zástupcistátní správy, neziskového sektoru, církví, MASek…

CESTA NA HORU ŘÍP a čtení Bible v rotundě

PŘÍMÝ PŘENOS SLAVNOSTI Modlitba za domovČT 2, 28.10.2010 OD 15:00 – 16.30

Při příznivých podmínkách vzlet balónu

POUŤ ŘÍP 2010OSLAVTE S NÁMI DEN VZNIKU NAŠEHO STÁTU

28.10.2010KRABČICE – pod bájnou horou ŘÍP

WWW.MAS.RICANSKO.EUWWW.MODLITBAZADOMOV.CZ

Všechny lidi dobré vůle zve Národní síťmístních akčních skupin ČR a Ekumenická radacírkví

Kyvadlová doprava z Roudnice nad Labemzajištěna

Konference s mezinárodní účastí se koná pod záštitouNárodní sítě Místních akčních skupin ČR

Na konferenci vystoupí partneři pečující o venkov (místní akční skupiny,představitelé církví ČR, zástupci státní správy i neziskového sektoru…) s příkladyprojektů, vizemi, praktickými zkušenostmi a výzvami pro budoucí rozvoj.

Hlavním tématem konference je spolupráce.K němu a dokumentu Vize 2013 proběhne panelová diskuze a workshop příležitostí.

Součástí programu je vernisáž fotografické výstavy„Venkov 2010 – místo pro naději a víru“.

PROGRAM KONFERENCE PRO VENKOV ČRpořádanou v rámci oslav DNE VZNIKU SAMOSATNÉHO ČESKOSLOVENSKÉHO STÁTU

VENKOV – FINANCOVÁNÍ A SPOLUPRÁCE PRO BUDOUCNOST28.10.2010, 10:00 – 14:00

KRABČICE – pod bájnou horou ŘÍP

WWW.MAS.RICANSKO.EUWWW.MODLITBAZADOMOV.CZ



Vize LEADER a MASpo roce 2013

VNĚJŠÍ PODMÍNKY

Prvním předpokladem toho, aby bylomožné naplnit představy o rozvoji venkova,je změna vnějších, tj. legislativních, finanč-ních a administrativně technických podmí-nek. Za současného stavu je jakákoli před-stava o víceméně soběstačném, soudržném,rozvíjejícím se venkovu, kde by lidé měli při-bližně stejné celkové podmínky jako obyva-telé měst, iluzí.

Co je třeba změnit:– Není reálné, aby se po roce 2013 zásad-ně změnila koncepce evropské hospodář-ské politiky, míra dotací a přerozdělování.Pro další finanční období EU je však napro-sto nezbytné posílit podíl financí určenýchna rozvoj venkova v celkovém objemu pro-středků poskytovaných ze Společné země-dělské politiky. Současný stav nemůže zajis-tit rozvoj místních akčních skupin, a to anipo profesionální stránce (fungování jejichzázemí a poskytování služeb), ani z hledis-ka jejich významu v životě venkova (jsouvnímány jako drobná nadstavba, okrajováorganizace).– Financování venkova je i v evropské rea-litě dvojkolejné, „venkov“ není koneckon-ců ani v evropské legislativě definován. Částpeněz jde do venkovských oblastí ze struktu-rálních fondů, část ze společné zemědělsképolitiky. Tuto dvojkolejnost lze významnýmzpůsobem omezit, pokud v gesci resortníchministerstev zůstanou pouze prostředky ur-čené adresně k rozvoji daných resortů (tře-ba MZe zůstane podpora zemědělců), za-tímco veškeré prostředky určené k rozvojiregionů (v současnosti ROP, PRV apod.) bu-

O !"#$%&'( ,-./1/2&'( 3$41+%#$ #$,"$5 "-4'$"67!"#$%6 84"-&9:5- 1$ "-4'$"&'(;< $=26&9>@

________________________________________________________________________________________

Tento projekt „Propojování místních akcí rozvoje venkova Olomouckého kraje - vzd lávání a informace pro III. osu“je spolufinancován Evropskou unií z Evropského zem d lského fondu pro rozvoj venkova

v rámci opat#ení III.3.l Vzd lávání a informace Programu rozvoje venkova %R

PRV R III.3.1 09/008/3310a/671/002175

Krajské sdružení Národní sít MAS #R, o. s. v Olomouckém krajia MAS Rozvojové partnerství Regionu Hranicko+

Vás v rámci projektu „Propojování místních akcí rozvoje venkovaOlomouckého kraje - vzd lávání a informace pro III. osu“

srde%n zvou na seminá'/exkurzi pod názvem

„Nové spole%enské akce“",1/2A"6;> 6';- 5- ,6./B-4A 46 %#$5-'9) CCCD $&) E#$F#6.: #$,"$5- "-4'$"6G-#.>4 '$4A4>7 st'eda 13. 10. 2010 $1 H 1$ IJ <$184K>&9$ '$4A4>7 Obec Kloko%íL MD %D NOLP:29:#4/Q&%$2-M-4&'R ;-49#:.L =:1$"6 $=-;4><$ SB61:Cílem vzd lávací akce je seznámit Vás s projekty realizovanými v rámci PRV

v oblasti ob%anské vybavenosti a rozvoje vesniczám r b) Zázemí pro spole%enské, kulturní, spolkové a církevní aktivity

Harmonogram:8.00 Zahájení, p'ivítání8.15 prezentace: Nové vybavení knihoven v Radíkov a Kloko%í, úsp chy aúskalí, p'estávka9.30 prezentace: projekt „Mobilní vybavení pro kulturní a sportovní akce“ –další rozší'ení aktivit MAS v regionu11.00 ob d12.00 – 16.00 exkurze k projektu Mobilní vybavení:Hustope%e n. B. – ukázka podia, set), stánk), zvukové aparatury + prohlídkanádvo'í zámku a nám stíÚstí – ukázka stanu + další projektyHorní Újezd – ukázka stanu, podlahy a prohlídka expozice „Jak se žilo v Ójezd “

Lektor, moderátor diskuse: Mgr. František KopeckýOrganiza'ní zajišt ni a p#ihlášky: Lucie Machová, 773 593 [email protected]

Všichni ú'astníci obdrží písemné materiály k dané problematice, prezentace budou k dispozicina webových stránkách www.nsmascr.cz / krajskeorganizace / Olomoucký kraj

Ohlasy na Diskuzi k vizivenkova 2010



dou v gesci krajů. Venkov není ani zeměděl-ství, ani cestovní ruch, ani specializovaná vý-roba, venkov je prostor, území, s lidmi, kteřímají k němu vztah. Harmonicky se může ob-last vyvíjet jen jako celek, a to celek zasaze-ný do celku většího, v našem případě kraje.– V kontextu toho je samozřejmé, že semusí změnit také způsob financování ven-kovských oblastí a způsob podpory MAS,v principu z resortního na regionální. Není tře-ba nic vymýšlet od počátku. MZe má nepo-chybně přehled o způsobech podpory ven-kovských oblastí v zemích západní Evropy, jeproto třeba vybrat vhodný model fungujícív zemích, které mají podobnou strukturuvenkovského osídlení a samospráv, a ten uz-působit českým poměrům, zejména s ohle-dem na míru naplnění základních potřeb ob-cí, jejich vybavenost infrastrukturou apod.Dokud bude míra těchto elementárních po-třeb obyvatel venkova nízká, bude se stálea přirozeně prosazovat tendence vidět v MASa LEADERu jen jednu z dalších dotačních šan-cí, jak tyto základní potřeby zajistit.– Podmínkou toho, aby se změnily poměryna venkově, a to jak materiální, tak i spole-čenské, aby se změnil stav mezilidských vzta-hů a celkový pohled na venkov, je změna fi-nancování obcí. Venkov nezačne fungovat,dokud se žebrající starosta nezmění v sebe-vědomého rychtáře a prosící farmář v hrdé-ho sedláka. Je nezbytné posílit samostatnostobcí, a to jak rozpočtově (změnou rozpoč-tového určení daní a zejména výraznýmomezením přerozdělování), tak legislativně(možnost vypisovat obecní daně apod.).– Změna v systému financování venkova semusí promítnout i do struktury různých pod-půrných organizací, sítí, poradenských a ji-ných služeb, jimiž do venkovského prostoruzasahující resorty pokrývají území. Venkov jetak důkladně zasíťován, že jen malý podíl in-vestic vkládaných do rozvoje venkova do-padne až na něj. Čím jednodušší bude struk-tura organizací pomáhajících venkovu, čímméně státních či dotačních prostředků budedo nich vkládáno, tím více peněz zůstane naty, kteří je opravdu potřebují.

VENKOV PO ROCE 2013

V předchozí části bylo uvedeno, že v ev-ropských dokumentech se sice píše o rozvo-ji venkova, ale venkov není nikde definován.Pokusy jej nějak vymezit, jak tomu bylo v pří-padě podmínek pro vznik místních akčníchskupin (bez měst nad 25 tisíc obyvatel, hus-tota osídlení do 120 obyvatel na km2), mě-ly problematický efekt. Vznikala často úče-lově ohraničená území, požadavek na maxi-mální hustotu osídlení vylučoval i mnohemmenší než dvacetitisícová města, naopak by-ly do území vtahovány obce s velkým katas-trem apod. Venkov je opravdu obtížné defi-novat, pod pojmem „venkov“ si něco úplnějiného představuje třeba obyvatel Ústecké-ho kraje a něco jiného člověk z Vysočiny.

Neexistence definice venkova není vlastněvůbec chybou. Bylo by nesmyslné koncipovatodděleně představy o rozvoji venkovskýcha městských oblastí nebo dokonce je stavětproti sobě. Tvoříme-li „vizi venkova“, mělibychom ji chápat jen jako součást celkové vi-ze regionálního rozvoje a ponechat na uvá-žení každého regionu, jak velkou část ze své-ho území pod pojem „venkov“ zahrnuje.

Základní charakteristiky venkovapo roce 2013

– Strategie jednotlivých venkovských ob-lastí by měly zapadat do širšího strategické-ho rámce kraje, každá oblast by tam mělamít svou specifickou roli. Tak jako strategieobce nesmí končit na hranicích jeho katas-tru, tak i strategické plány jednotlivých ven-kovských území musí mít přesah „k souse-dům“. Významným nástrojem, který ga-rantuje rozvoj území a provázanost záměrůjednotlivých obcí, je územní plán vyššíhocelku. Ten by se měl vyvíjet a upravovat ta-ké „metodou LEADER“, na základě připo-mínek a podnětů zdola, aby plnil dobřesvou integrační a zastřešující funkci.– Každá venkovská oblast je svébytná, od-lišuje se přírodními podmínkami, zvyky, tra-dicemi, ale i úrovní materiálního a technic-kého zajištění od oblastí jiných. Území spra-vované obcemi s rozšířenou působností jsou

často zcela uměle vytvořené a ohraničenécelky a nelze očekávat, že budou plnit inte-grující roli oblasti. Tuto roli mohou plnit při-rozeně, zdola vznikající strategie oblastíplnících program LEADER.– Ani spravedlivější a k menším obcím ště-dřejší rozpočtové určení daní nevyřeší zá-kladní infrastrukturní nedostatky obcí i men-ších měst, musí proto existovat mechanis-mus, jak řešení těchto problémů napomáhat.Bude-li o rozhodující části podpory určenéna rozvoj venkova rozhodovat kraj, měl bymít proto stejnou možnost, jakou uplatňujev současnosti v regionálních operačních pro-gramech – tuto podporu modifikovat a us-měrňovat podle podmínek svých venkov-ských oblastí.– Podmínkou stabilizace venkovského oby-vatelstva, a to nejen početního stavu, ale ta-ké perspektivní a vyvážené struktury, je srov-natelná kvalita života s městy. Kvalita živo-ta ve venkovských oblastech bude mít jiný„vzorec“, jiné aspekty než ve městech, tyvšak musí být dostatečnou protiváhou vý-hodám, které přirozeně může nabídnoutměsto. Venkovské oblasti budou vždy sta-vět na lepším životním prostředí, klidnějšímzpůsobu života, dobrých mezilidských vzta-zích, osobní známosti lidí, soudržnosti, tra-dicích, patriotismu.– Tyto výhody, jichž mohou venkovské ob-lasti proti městům dosáhnout, by však ne-postačovaly, kdyby byl na venkově silný ne-dostatek pracovních míst, špatná doprava,zanedbaná a nefungující infrastruktura. Kaž-dá venkovská oblast musí proto rozvíjet pra-covní příležitosti a diverzifikovat zdroje po-dle svých možností. Zemědělství a navazujícízpracování produktů, drobná podnikatelskáčinnost i pobočky větších firem mohou mítna venkově příznivé podmínky pro rozvoj.Obce (platí to zejména o okolí větších sídel)se nesmějí stát noclehárnami, lidé v nichmusí skutečně žít, jedině tak se uchová vztahk obci a soudržnost obyvatel.

MAS A NS MAS PO ROCE 2013

Místní akční skupiny budou i v roce 2013na různém stupni vývoje. Některé budou mítza sebou desetiletou historii a budou schop-ny ze služeb, vzdělávání, dotací, případněz dalších zdrojů pokrýt významnou částsvých provozních nákladů. Většina budepatrně někde uprostřed – budou spolehlivěadministrovat program LEADER v jeho do-tační části, budou organizovat různé akcev regionu a poskytovat poradenské či jinéslužby, jejich míra finanční soběstačnostibude však nízká. Také mezi MAS, které jsouzapojeny do programu LEADER, budou ty,které jen víceméně administrativně přeroz-dělují dotace z tohoto programu a formál-ně plní další náležitosti. Dalších zhruba 50místních akčních skupin není pak v progra-mu LEADER dosud vůbec zapojeno.

Nestejná úroveň práce a financování míst-ních akčních skupin je v některých případech


také důsledkem jejich vzniku. Některé MASbyly vytvořeny na pevném základě již existu-jících svazků obcí, mikroregionů, v ideálnímpřípadě byly jen další formou dlouhodobéspolupráce obcí a organizací v určitém úze-mí, jiné jsou naopak uměle vytvořenýmútvarem, vyplňujícím volný prostor bez po-dobných struktur a mnohdy ještě zdefor-movaným striktními pravidly území LEADER(maximální hustota obyvatelstva, absencevětších měst). Nástup nového finančníhoobdobí by byl vhodným termínem pro úpra-vy územního vymezení existujících MAS i prozapojení dalších, dosud z programu LEADERnepodpořených sdružení do Národní sítěa systému podpor po roce 2013.

Role MAS a Národní sítě MASv rozvoji venkova po roce 2013

– Obcím a městům je ze zákona vyhrazenozajistit občanům fungování veřejných statků,v první řadě se proto ze svých rozpočtů mu-sí starat o veřejné komunikace, chodníky,prostranství, vodovody a kanalizace, veřej-nou zeleň, o bezpečnost občanů, v míře za-stupitelstvem vymezené také financují chodsamosprávy. V mnoha obcích již požadavkyna tyto základní účely převyšují finančnímožnosti obce, a je proto logické, že zastu-pitelé jsou pod velkým tlakem, aby neinves-tovali do projektů nad rámec těchto povin-ností či mimo katastr své obce. To je poža-davek v principu správný, kvalita života v obcije však ovlivňována i dalšími faktory, na kte-ré se financí nedostává. Právě tuto mezerumohou MAS vyplnit.– V projektech obci vyhrazených mohoubýt MAS partnerem obcí i organizací při vy-hledávání vhodných finančních zdrojů. Ji-nak by se však MAS měly soustředit – v sou-ladu s potřebami obyvatel svého území,kteří se metodou „zdola“ budou podílet naformování strategického plánu sdružení –na projekty, jejichž obsah je mimo výše uve-dené základní úkoly obcí. Zůstává širokýprostor zahrnující partnerství obcí, oblastkultury, tradic, společenského života, a takéspolupráce uvnitř regionu, organizací, spol-ků, podnikatelů a samospráv. MAS by mě-la hrát roli koordinační, integrující a vyvažu-jící zájmy jednotlivých skupin či obcí.– Profesionalizace jednotlivých MAS a kva-lita jejich práce souvisí se způsobem a míroufinancování těchto struktur. Existují dobřefungující modely (například z Francie), kdeMAS uzavírají smlouvu s krajem, na jejímžzákladě je financováno jejich zázemí, a na-opak MAS přebírají odpovědnost za využí-vání dotačních prostředků z různých zdrojůpro rozvoj regionů. MAS zde fungují pak ja-ko rozvojové agentury a zároveň garant vy-váženého rozvoje regionu.– Při výběru konkrétních projektů by mělyMAS výrazně preferovat projekty integrují-cí více subjektů, zasahujících více obcí či or-ganizací, obnovující či vytvářejí partnerstvíobyvatel venkova. Tyto projekty by měly mít

oporu ve strategických dokumentech obce,regionu či kraje, naplňovat dlouhodobou vi-zi rozvoje těchto území a posilovat celko-vou obnovu přirozeného charakteru ven-kovského osídlení, krajiny a způsobu života.– Výrazně je třeba dále ocenit projekty,které mají jasně deklarovanou podporuobyvatel, ať už formou diskusí, komunitní-ho plánování, anebo i místních referend.– Třetím typem záměrů, které by měly MASpodporovat a upřednostňovat, jsou projek-ty, které přinášejí do území novou kvalitu,originální postupy a nápady, využívají po-tenciál oblasti dosud nevyzkoušeným či běž-ně nepoužívaným způsobem a zapojují doaktivní spoluúčasti na dění v regionu zatímpasivní skupiny lidí.– Místní akční skupiny mohou sehrát vý-znamnou roli také v šíření informací, vzdě-lávání, nových metod a postupů. MAS mo-hou vyplnit mediální prostor mezi médiicentrálními, případně regionálními, pro kte-ré jsou záležitosti obcí již příliš drobné a ne-zajímavé, a lokálními médii, jejichž dosahzpravidla nepřekračuje hranice katastru ob-ce. Mohou propagovat dobré příklady spo-lupráce, partnerství, srozumitelně vysvětlo-vat princip metody LEADER.– Struktura MAS, výběr projektů i celkovézaměření jednotlivých území mohou posky-tovat také velmi citlivou zpětnou vazbu ovývoji jednotlivých oblastí. Je proto žádoucíprovádět pravidelná kvantitativní i kvalita-tivní šetření, která umožní časové srovnání.– Národní síť MAS jako vrcholný orgán míst-ních akčních skupin by se měla stát partne-rem regionů při naplňování celkového rozvo-je kraje a společně s reprezentací kraje pro-sazovat zájmy obyvatel na celostátní úrovni.NS MAS jako nepolitické uskupení může pře-klenout i období změn politické reprezenta-ce kraje a důrazem na věcnou stránku ome-zit disproporce a ztráty, k nimž při výměnáchpolitické elity kraje dochází.– NS MAS má ambici stát se silným lobby-istickým sdružením, zdatným partnerem kra-

je i partnerem či protihráčem ministerstev za-sahujících do života venkovských oblastí. Zá-kladní podmínkou toho však je, aby NS MASfungovala a jednala na profesionální úrovni.Jedině pak bude uznávaným reprezentan-tem místních akčních skupin a respektova-ným partnerem či oponentem krajů neboministerstev. K tomu zatím mnoho chybí jakv profesionalitě zázemí a jednání, tak i v pře-nosu informací z centra směrem k MAS.– NS MAS by měla být „cechem“ s určitouzárukou kvality. Bylo by vhodné, aby členemNS MAS mohly být jen MAS splňující jistá zá-kladní kritéria kvality (fungující zázemí, ad-ministrace, existence a plnění strategickéhoplánu).– V úsilí o regeneraci českého venkova sevýznamně angažuje Spolek pro obnovu ven-kova, který je vázán s NS MAS velmi obecnoua širokou partnerskou smlouvou. SPOV je re-spektovaným smluvním partnerem MMR,MZe i Asociace krajů ČR a NS MAS by mělatohoto potenciálu využít, neboť obě organi-zace sledují shodné základní cíle. Zájmy ven-kova by měla hájit a reprezentovat spíše jed-na silná lobbyistická organizace, a těsnějšísepětí obou organizací mohlo být čitelnějšíi pro obyvatele.– Venkovské regiony nemají dostatečnýprostor v médiích a u mnoha lidí dosud pře-žívají zkreslené představy o životě v těchtoúzemích. NS MAS by proto měla vynaložitvelké úsilí o výraznější vstup do médií, mi-nimálně formou kvalitních vlastních inter-netových stránek, ale také tiskových zprávurčených do celostátních periodik. Rozho-dující vliv na názory obyvatelstva má nic-méně televize a jakýkoli časový prostor zís-kaný pro objektivní, zajímavé a aktuálnízpravodajství o venkovských oblastech, ja-kákoli propagace dobrých příkladů hospo-daření jednotlivých sdružení i Národní sítěse mnohonásobně vyplatí.

Jaroslav Huk,MAS Přemyslovské střední Čechy,

září 2010



A A k t u á l n ě o v e n k o v u 2 2

Ústřední pozemkový úřad ocenil v rámci semináře Spolku pro obnovu venkova na Zemi živitelce v Českých Budějovicích ocenil nej-lepší realizovaná společná zařízení roku 2009 v pozemkových úpravách. O soutěži informovali a ceny vítězům soutěže předali Ing. Ka-mil Kaulich, Ing. Jana Pivcová, Ing. Zuzana Skřivánková. Aktu se zúčastnil i náměstek ministra zemědělství Juraj Chmiel.

Soutěž pořádá Ústřední pozemkový úřad (Ministerstvo zemědělství) ve spolupráci s Českomoravskou komorou pro pozemkové úpravy.Hlavním cílem soutěže je seznámit nejširší odbornou i laickou veřejnost s rozsahem a úrovní realizace společných zařízení navrho-

vaných v pozemkových úpravách. Dalším cílem je pak ocenit kvalitně odvedenou společnou práci pozemkových úřadů, projektantů idodavatelů, a přispět tak ke zvýšení jejich prestiže v oboru.

Pod pojmem „realizované společné zařízení“ si lze představit např. nově vybudované polní cesty, vodní nádrže, zatravněné průle-hy nebo vysazené prvky zeleně. Společná zařízení v soutěži jsou od roku 2009 hodnocena ve třech kategoriích:

1. zpřístupnění pozemků2. protierozní a vodohospodářská opatření3. opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí

VYHODNOCENÍ POŘADÍ PROJEKTŮ V SOUTĚŽI „O NEJLEPŠÍ REALIZOVANÉ SPOLEČNÉ ZAŘÍZENÍ ROKU 2009“:

CENA VEŘEJNOSTII. kategorie – Opatření ke zpřístupnění pozemkůPolní účelová komunikace v k. ú. Staré město pod LandštejnemPozemkový úřad: PÚ Jindřichův Hradec • Autor realizačního projektu: WAY projekt s.r.o., Jindřichův Hradec • Dodavatel: LesostavbyTřeboň a.s., Třeboň

II. kategorie – Protierozní a vodohospodářská opatřeníProtierozní a vodohospodářská trať Hájek v k. ú. Blatnice pod Sv. AntonínemPozemkový úřad: PÚ Hodonín • Autor realizačního projektu: Ing. Jaroslav Bachan, Veselí n. Moravou • Dodavatel: Ing. Jaroslav Bachan,Veselí nad Moravou

Pozemkový úřad ocenil na semináři Spolkunejlepší realizované společné zařízení 2009

III. kategorie – Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředíMalá vodní nádrž a cesta v k. ú. SloupPozemkový úřad: PÚ Blansko • Autor realizačního projektu: Agroprojekce Litomyšl • Dodavatel: Eurovia Brno, s.r.o.



HLAVNÍ KATEGORIEI. kategorie – Opatření ke zpřístupnění pozemků1. Polní účelová komunikace v k. ú. Staré město pod LandštejnemPozemkový úřad: PÚ Jindřichův Hradec • Autor realizačního projektu: WAY projekt s.r.o., Jindřichův Hradec • Dodavatel: LesostavbyTřeboň a.s., Třeboň

2. Polní cesta Jahodov – Dlouhá ves u Rychnova nad KněžnouPozemkový úřad: PÚ Rychnov nad Kněžnou • Autor realizačního projektu: Agroprojekce Litomyšl s.r.o., Vysoké Mýto • Dodavatel: M-SIL-NICE, a.s., Pardubice

3. Rekonstrukce mostku v k. ú. Ratiborova LhotaPozemkový úřad: PÚ Prachatice • Autor realizačního projektu: PROGES s.r.o., České Budějovice • Dodavatel: Lesostavby Třeboň a.s., Třeboň

II. kategorie – Protierozní a vodohospodářská opatření1. Protierozní opatření v k. ú. Bojiště u TrutnovaPozemkový úřad: PÚ Trutnov • Autor realizačního projektu: Agroprojekce Litomyšl s.r.o. • Dodavatel: František Marynka – KAMPA, Jilemnice

2. Protierozní a protipovodňová opatření v k. ú. VincencovPozemkový úřad: PÚ Prostějov • Autor realizačního projektu: Geodetika s.r.o., Prostějov • Dodavatel: Proles s.r.o., Brno

3. Rybník Meduň v k. ú. HostovicePozemkový úřad: PÚ Kutná Hora • Autor realizačního proj.: Branislav Hríbik BH Elektronik, Kutná Hora • Dodavatel: Stavonel s.r.o., Kut-ná Hora

III. kategorie – Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí1. Cesty a ÚSES v k. ú. SkřípovPozemkový úřad: PÚ Prostějov • Autor realizačního projektu: Ing. František Hanousek, Prostějov • Dodavatel: Kareta s.r.o., Bruntál



2. Biocentrum dubina v k. ú. BenátkyPozemkový úřad: PÚ Hradec Králové • Autor realizačního projektu: Agroprojekce Litomyšl • Dodavatel: Popr spol. s r.o., Hradec Králové

3. Realizace prvků ekologické stability v k. ú. BořenovicePozemkový úřad: PÚ Kroměříž • Autor realizačního projektu: Arvita-P, spol. s r.o., Otrokovice • Dodavatel: Lesní společnost Jihomo-ravské lesy, divize Bystř. p. H.

CENA MINISTRACesty a ÚSES v k. ú. SkřípovPozemkový úřad: PÚ Prostějov • Autor realizačního projektu: Ing. František Hanousek, Prostějov • Dodavatel: Kareta s.r.o., Bruntál

CENA ÚSTŘEDNÍHO POZEMKOVÉHO ÚŘADUZvláštní ocenění „Cena Ústředního pozemkového úřadu“ bude vyhlášena v rámci celorepublikové konference pozemkových úpravv listopadu 2010.

Náměstek ministra Juraj Chmiel (uprostřed) předal cenu ministra Pozemkovému úřadu Prostějov za projekt „Cesty a ÚSES v k. ú. Skří-pov“. Tato akce byla oceněna i v hlavní kategorii Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí. Autorem realizačního projektu jeFrantišek Hanousek z Prostějova, dodavatelem Kareta s.r.o., Bruntál.

Zuzana Skřivanová z Ústředního pozemkového úřadu předává cenu PÚ Jindřichův Hradec za projekt „Polní účelové komunikace v k. ú.Staré město pod Landštejnem“, který byl oceněn v I. kategorii – Opatření ke zpřístupnění pozemků.

Zpracoval: TSu; E-mail: [email protected] webových stránek k soutěži: www.eagri.cz – pozemkové úřady – soutěž o Nejlepší realizované společné zařízení

www.eagri.cz




Ekologové a zpracovatelé kritizujínový tendr Lesů ČR, MZe jej hájí

Jednoroční tendry Lesů České republiky na lesní práce v roce2011 vyhlášené 17. září vyvolaly kritiku na adresu státního podni-ku ze strany ekologů a menších dřevozpracujících firem. Ekologic-ká organizace Hnutí Duha tendry označila za tunelování. PodleAsociace českých a moravských dřevozpracovatelů tendr diskrimi-nuje menší firmy a ohrozí zaměstnanost v regionech. Asociace pro-to zašle v příštích dnech stížnost antimonopolnímu úřadu. Minis-terstvo zemědělství za Lesy ČR stojí a tendry podporuje.

„Jedním z bodů stížnosti bude zvolený způsob prodeje dřeva,neboť neumožňuje nakupovat dříví přímo od státního podniku Le-sy České republiky,“ řekl prezident Asociace českých a moravskýchdřevozpracovatelů Zdeněk Valný. Asociaci vadí také snížení počtuúzemních jednotek, ve kterých se bude soutěžit.

Původní obří desetiletý tendr v hodnotě 16 miliard korun, který kri-tizovali politici, ekologové, lesníci a výhrady k němu měl i antimono-polní úřad, Lesy ČR zrušily v polovině letošního května. Jednoroční ten-dr je jakýmsi nouzovým řešením a má zabránit přerušení lesních pracípo 1. lednu 2011. Lesnické firmy koupí od státu dřevo a budou ho sa-my dále zpracovávat a obchodovat s ním. Vítězové tendrů budou mu-set minimálně pětinu objemu čtvrtletně vytěžené dřevní hmoty nabíd-nout na tuzemský veřejný trh se dřevem, tedy obchodovat na burze.

Podle Valného malé výrobce diskriminuje už samotné sníženípočtu územních jednotek o polovinu na 108 čímž dvojnásobně na-rostou jejich parametry včetně rozlohy. Menší uchazeči je tak narozdíl od velkých firem budou jen velmi těžko schopni splnit.„Jestliže dneska existují firmy, které nedosáhnou ani na jednotku,která by představovala 70 procent nové průměrné jednotky, taknemá cenu se ani hlásit,“ poznamenal. Podobně se vyjádřilo takéHnutí Duha, podle něhož řada menších firem, jež na venkově dá-vají práci tisícům lidí, může během jednoho roku zkrachovat. „Plá-novaný model prodeje dřeva motivuje dodavatelské firmy, aby tě-

žily více, než je zdrávo a než kolik mají povoleno,“ uvedl JaromírBláha z Hnutí Duha. Podmínky plánovaných nových tendrů jsou prýnavíc v rozporu s programovým prohlášením vlády i s koaličnísmlouvou. V té je v části věnované lesnímu hospodářství uvedeno„Koalice... bude prosazovat dynamický obchodní systém, který za-jistí všem partnerům rovné podmínky“. „Těžba dřeva probíhá po-dle lesních hospodářských plánů bez ohledu na to, komu lesy pa-tří a kdo v nich těží,“ oponoval ministr zemědělství Ivan Fuksa.

Generální ředitel LČR Svatopluk Sýkora ocenil tendr na příští rokna zhruba 2,5 miliardy korun. Podle Valného je však skutečná ce-na zakázky čtyřnásobně vyšší. „Jestliže slučují v té soutěži nákupslužby s prodejem dřeva a tvrdí, že hodnota tendru je 2,5 miliardya obrat lesů je někde kolem 10,5 miliardy korun, tak tam něco ne-hraje,“ řekl Valný. V ceně zakázky by podle něj měla být započte-na i cena dříví, o které se soutěží.

Výběrové řízení se uskuteční podle nového zákona o zadávání ve-řejných zakázek. Ten vylučuje z účasti ve veřejných soutěžích firmys anonymními vlastníky. Akcie na majitele má dle dostupných informacístále řada velkých dřevařských firem. Pokud firmy do doby podání při-hlášky nezmění formu svých cenných papírů na akcie na jméno, nebu-dou se moci o zakázku ucházet. Valný se obává, že některé firmy takneučiní a ačkoliv se výběrového řízení oficiálně nezúčastní, budou se nazakázkách podílet jako subdodavatelé nastrčených vítězných firem.

Lesy ČR slíbily, že letos aktualizují střednědobou i dlouhodoboukoncepci těžby tak, aby bylo možné včas připravit a vyhlásit novouzakázku na lesní práce s účinností od 1. ledna 2012. „Předpoklá-dám, že se Lesy ČR poučily ze zrušení výběrových řízení Úřadempro hospodářskou soutěž na jaře letošního roku a tyto soutěže jsoujiž právně připraveny bez chyby,“ podotkl Fuksa.

Nyní se ve státních lesích hospodaří podle systému tendrů naroky 2008 až 2010, jejichž platnost vyprší v závěru letošního roku.Těžařské firmy podle něj prodávají polovinu vytěženého dřeva, dru-hou polovinu dřeva prodávají Lesy ČR. Pravidla zrušených tendrůpočítala s tím, že asi 90 procent dřeva prodají samy těžařské firmy.

Zdroj: www.agris.cz

www.agris.cz



Novela zákona o veřejnýchzakázkách prošla sněmovnou

Sněmovnou 24. září ve třetím čtení prošla novela zákona o ve-řejných zakázkách. Návrh předložily poslankyně Karolína Peakea Kristýna Kočí (VV). Novela napravuje chybu, která dostala českýzákon do rozporu s evropskou legislativou. Z účasti na veřejnýchzakázkách totiž byly vyloučeny společnosti s akciemi na majitele.

Odstranění sporných ustanovení ze zákona dává Ministerstvupro místní rozvoj více času na kvalitní přípravu velké novely záko-na o veřejných zakázkách. Ta má zákon vyčistit a doplnit o dalšíopatření pro zvýšení transparentnosti veřejných zakázek.

„Oceňuji, že se kolegyně z Věcí veřejných postavily k tomutoproblému zodpovědně. Další práce na velké novele zákona o ve-řejných zakázkách pokračují dál. Hotovou ji chci mít v první polo-vině příštího roku,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský.

Díky novele zákona budou muset akciové společnosti při účas-ti v tendru předložit seznam akcionářů s podílem akcií vyšším než10 %. Povinnost předložit seznam se tak bude týkat všech akciovýchspolečností, které se účastní veřejných tendrů bez ohledu na zemijejich sídla a formu vydaných akcií. Seznam akcionářů je z praktic-kých důvodů omezen na akcionáře s podílem vyšším než 10%. No-vé kvalifikační předpoklady bude muset uchazeč prokázat v každéveřejné zakázce zvlášť, nebude tedy moci využít pouze výpisu ze Se-znamu kvalifikovaných dodavatelů. Zdroj: MMR

Úroda jablek bude druhá nejnižšíod roku 1995, ceny vzrostou

Letošní úroda jablek v sadech českých pěstitelů bude zřejmědruhá nejnižší od roku 1995. Podle posledního odhadu k 1. zářísklizeň meziročně klesne o 19 procent na necelých 118.000 tun.Důvodem propadu je nepříznivé deštivé počasí v době květu stro-mů. Protože výpadek postihl i ostatní země v Evropě a loňské zá-soby jsou vyprodané, očekává se růst ceny jablek. Řekl to předse-da Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Nejnižší úroda jablek za posledních 15 let byla v ČR v roce 2007.Tehdy úrodu jablek zdecimovaly jarní mrazy a sklizeň pak spadlana pouhých 113.000 tun.

Ovocnáři čekají, že farmářské ceny jablek z letošní úrody se poloňském propadu dostanou k úrovni cen jablek z úrody roku 2008.Tehdy se ceny podle odrůdy a kvality pohybovaly mezi deseti až 14korunami za kilogram. Ceny jablek z úrody roku 2009 pak kvůlihospodářské krizi spadly na šest až deset Kč za kilogram. Čeští pěs-titelé kvůli tomu na tržbách ztratili kolem 200 milionů korun.

Růst cen jablek se dá podle Ludvíka čekat i v obchodech. Jakvšak bude výrazný, bude podle něj záležet na poptávce a na ce-nách konkurenčního ovoce jako jsou mandarinky, pomeranče a ba-nány. Ovocnáři přitom čekají, že ceny se budou zvyšovat postup-ně s průběhem skladovací sezony. V letošní prodejní sezoně jablekv lednu až dubnu byla ceny v průměru na asi 25 Kč za kg.

„Poptávka po jablkách se začíná zvyšovat i kvůli nižšímu samo-zásobení ze zahrádek, kde je letos navíc velmi špatná kvalita,“ uvedlLudvík. Česko tradičně není v produkci konzumních jablek sobě-stačné. Přibližně třetina jablek je na trhu z dovozu, nejvíce z Polska,Itálie a Belgie.

Z jednotlivých českých regionů je nejhorší situace ohledně úrodyna střední a severní Moravě, kde se čeká sklizeň jablek meziročněnižší až o 40 procent. Naopak sklizeň zhruba na loňské úrovni by mě-la být v jižních a západních Čechách. „Vlhké počasí letošní vegeta-ce má na svědomí i vyšší výskyt houbových chorob a tak podíl kon-zumních jablek určených pro čerstvý trh bude nižší,“ uvedl Ludvík.

Obdobná situace jako v ČR je i v dalších zemích EU. Polsko jakonejvětší producent jablek v Evropě hlásí meziroční propad v pro-

dukci o 700.000 tun a sklizeň tam zřejmě nedosáhne ani dvou mi-lionů tun. Nižší sklizně ohlásili i další významní evropští producenti.Například Belgie čeká propad o 27 procent, Německo o 17, Nizo-zemsko o 15, Francie o čtyři a Itálie o tři procenta.

Celkově se odhaduje, že Evropská unie sklidí letos 9,8 milionutun jablek a sklizeň tak bude druhá nejnižší za posledních deset let.Meziročně se evropská sklizeň propadne o 11 procent.

Neúroda v Polsku již tlačí vzhůru ceny jablek na výrobu kon-centrátů. Výkupní ceny moštových jablek od českých pěstitelů za-tím vzrostly téměř ke 2,50 Kč za kilogram, zatímco loni nebyly anina jedné koruně. „Vše podtrhuje i předpoklad nižší sklizně v Číně,která je jedničkou v produkci jablek na světě,“ uvedl Ludvík.

U hrušek se v Česku čeká sklizeň 3850 tun, což je o 34 procentméně než v rekordním roce 2009. Ve srovnání s pětiletým průmě-rem je však předpoklad sklizně o 21 procent vyšší. V EU se letosočekává sklizeň hrušek ve výši 2,16 milionu tun, což je meziročněo 19 procent méně. Mělo by tak jít o nejnižší sklizeň hrušek za po-sledních 20 let. Zdroj: www.agris.cz

Slivovice bude letos málo, není ovoce.Lihovarníci hovoří o nejhoršísezoně za posledních šestnáct let

Horší sezonu než letos nepamatuje Karel Lukáš za šestnáct let,co pracuje ve sladovně. „Tento rok je to opravdu nejhorší stav, copamatuji. Ovoce není,“ konstatuje vedoucí výroby zámeckéhoovocného lihovaru Liqui B v Blatné. Pro příklad uvádí, že obvyklefirma nakupuje okolo 300 tun třešní pro obchodní pálení. Letos na-koupili pouze 95 tun. „Meruněk obvykle bereme přibližně 200tun, letos nic. A tak bych mohl pokračovat dál. Za vše mluví i fakt,že náš největší dodavatel zaznamenal letos sedmdesátiprocentnípropad,“ pokračuje Lukáš.

www.agris.cz



Lihovar provádí dva druhy pálení, obchodní a pěstitelské. Ob-chodní pálení spočívá v tom, že firma ovoce nakoupí, vypálí a pro-dá. Pěstitelské pálení znamená, že si zájemci přinesou vlastní ovo-ce a nechají si ho vypálit. „I u pěstitelského pálení je letos tak čtvrti-na toho, co jiné roky. V předešlých letech se stalo, že některýchdruhů ovoce se urodilo méně, jednou to byly švestky, jednou hruš-ky. Problém letoška je, že není nic,“ říká Lukáš. Celkovou úroduovoce odhaduje tak na třetinu oproti předešlým sezonám.

OVOCE NENÍ ANI V POLSKU

Na jihu Čech je přesto relativně dostatek jablek. To potvrzuje ře-ditel firmy Zemcheba Chelčice Jaroslav Muška. „Úroda jablek je le-tos průměrná. Méně bylo švestek a třešní,“ poznamenal. Největšíproblém jsou hrušky. Švestky se pro obchodní pálení dováží z ce-lé Evropy, především z Polska. „Letos ovšem pohořelo i Polsko, jsouna tom podobně jako my. Nedostatek ovoce je celoevropský prob-lém,“ zmiňuje Lukáš. Zároveň dodává, že tento nedostatek by ne-měl mít žádný zásadní vliv na cenu lihovin.

Ovoce se v lihovarech vykupuje zhruba od poloviny srpna dokonce října. Zdroj: Denik.cz

Češi chtějí potraviny české,nejlépe regionální, jsoupřesvědčeni o jejich kvalitě

Naprostá většina spotřebitelů v ČR chce nakupovat kvalitní míst-ní potraviny, 86 procent dotazovaných vítá vznik značky Regionál-ní potravina. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu ministerstva ze-mědělství, do kterého se na agrosalonu Země živitelka zapojilo ví-ce než 1100 lidí. Na poptávku po kvalitních domácích potravináchodpovídá projekt Regionální potravina, kterým ministerstvo země-dělství současně podporuje menší tuzemské výrobce a pěstitele.

Podle průzkumu ministerstva zemědělství provedeného na vý-stavě Země živitelka vznik nové značky „Regionální potravina“ ví-tá 86% dotazovaných. Potraviny od regionálních výrobců upřed-nostňuje 95% dotazovaných, jen pět procent z nich nesleduje, kdovýrobek vyrobil. V naprosté většině se lidé při výběru potravin ori-entují podle značek kvality. „Výsledky našeho průzkumu jsou po-chopitelně ovlivněny tím, že na specializovaný veletrh přicházejí li-dé se zájmem o domácí zemědělskou produkci. Nicméně, velký zá-jem o farmářské trhy a závěry šetření nezávislé agentury potvrzují,že projekt Regionální potravina přichází ve správnou chvíli,“ říkáministr zemědělství Ivan Fuksa.

Agentura DEMA ve své zprávě z 15. září uvedla, že naprostá vět-šina občanů ČR starších 18 let má za to, že tuzemské potravinya produkty jsou kvalitativně srovnatelné se zahraničními (97 %).Kupovat přímo od zemědělců chtějí spotřebitelé hlavně zeleninu(49 %), ovoce (37 %), maso (41 %), mléko (39 %) a mléčné vý-robky (30 %). Nakupovat potraviny přímo od výrobců má zájemkaždý druhý z dotazovaných. Podobné výsledky přinesl výzkum,který provedlo ministerstvo zemědělství mezi více než tisícovkounávštěvníků veletrhu Země živitelka. Šetření bylo zaměřeno na no-vě zaváděnou značku Regionální potravina.

Projekt Regionální potravina se zaměřuje na nejlepší produktyčeských zemědělců a zpracovatelů v jednotlivých krajích České re-publiky. Odborné poroty hodnotí výrobky v šesti kategoriích –mléčné produkty, pekařské a cukrářské výrobky, ovoce a zelenina,nápoje, uzeniny a produkty z masa a ostatní potravinářské pro-dukty. Oceněné výrobky získávají certifikát ministerstva a právo uží-vat značku Regionální potravina na výrobcích a při jejich propaga-ci po dobu šesti let. Spotřebitelé tak dostávají do rukou produkt,jehož původ, kvalita i čerstvost je jednoznačná.

Respondenti výzkumu DEMA by přivítali větší propagaci domá-cích potravin. Právě na ni se teď soustřeďuje projekt Regionální po-travina. Navzdory nutným úsporám se ministerstvu podařilo najít

prostředky na propagaci regionálních potravin. „Na propagaci abu-dování důvěryhodnosti kvalitních českých potravin se rozhodně za-měřujeme. Zvýšitpodíl českých potravin v českých obchodech jdetotiž jen posunem spotřebitelského chování tak, že zákazníci samibudou české produkty vyžadovat,“ poznamenal ministr Fuksa. Uvá-dění doplňujících informací typu „vyrobeno z českých surovin“ naobalech potravin podle ministra nic nebrání. Zdroj: MZe ČR

Oceněni vlastníci lidových stavebza zdařilou památkovou obnovu

Ocenění za zdařilou památkovou obnovu v rámci iniciativy Li-dová stavba roku z rukou hejtmana Zlínského kraje Stanislava Mi-šáka převzal 8. září Miroslav Orság a jeho maminka Hana Orságo-vá, kteří realizovali památkovou obnovu usedlosti zvané „Šenk“v Karolince. Kromě květiny a pamětního listu se jim od Zlínskéhokraje dostalo finanční odměny v hodnotě padesát tisíc korun a ce-ny ve formě tabulky, která bude nyní zdobit zrenovovaný objekt.

Odborná komise posuzovala celkem čtyři návrhy, které byly le-tos do Lidové stavby roku přihlášeny, a rozhodla o ocenění „Še-nku“ v Karolince s konstatováním, že se jedná o mimořádně zda-řilou památkovou obnovu unikátně zachovaného souboru, v rám-ci kterého byly v průběhu velmi náročné desetileté památkovérevitalizace použity tradiční materiály a technologie a zároveň bylyzachovány veškeré původní konstrukce tak, aby byla v co největšímíře zachována autenticita souboru staveb. Celá obnova probíha-la pod dohledem orgánů státní památkové péče.

Symbolicky oceněni byli také vlastníci dalších objektů – Franti-šek Šrámek, který má za sebou zdařilou obnovu funkční památ-kově chráněné sušírny v Drslavicích a pan Miroslav Medek za ob-novu vinohradnické stavby ve vesnické památkové rezervaci ve Ve-letinách a majitelé usedlosti v Senince.

Foto: Petr Zákutný

Denik.cz



„Pustili jste se do obdivuhodné práce, která vyžaduje trpělivost,pokoru a cit, protože restaurovat památky, to znamená schopnostrespektovat to, co již někdo před vámi vytvořil a také nechat si po-radit od odborníků na památkovou péči a umět s nimi najít spo-lečné řešení. Není vůbec jednoduché provádět obnovu objektů,které slouží například k bydlení a zároveň dostát veškerým poža-davkům a nárokům na jejich restaurování z hlediska památkovépéče. Vy jste to dokázali a za to vám patří obdiv a poděkování,“řekl oceněným hejtman Stanislav Mišák.

Projekt „Lidová stavba roku“, který vznikl z iniciativy Zlínského kra-je a letos probíhá již potřetí, si klade za cíl podpořit vlastníky, ochot-né přičinit se o záchranu a využití památek lidového stavitelství naúzemí Zlínského kraje. Jedná se o projekt, který v České republice ne-má obdobu. Podobně ojedinělá je snaha zdejších památkářů (na kte-ré se podílejí muzea, Zlínský kraj, obce a Národní památkový ústav –územní odborné pracoviště v Kroměříži) vytvořit kompletní databázivšech nechráněných památek s cílem upozornit všechny zaintereso-vané subjekty, především obecní úřady a majitele nemovitostí nahodnotu těchto staveb. Zatím byl v tištěné podobě zpracován okresUherské Hradiště a Zlín, momentálně památkáři pracují na soupisunechráněných památek okresů Vsetín a Kroměříž.

O stylové hudební vystoupení se při slavnostním ceremoniálupostarali žáci Základní umělecké školy Morava Zlín společně se svý-mi učiteli. Helena Mráčková

Krajský úřad Zlínského kraje

O titul Starosta roku Poštovníspořitelny soutěží přes 200 uchazečů

Více než 200 starostů a starostek malých obcích se letos při-hlásilo do druhého ročníku soutěže Poštovní spořitelna Starosta ro-ku. Vítěze, který kromě titulu získá i prémii 250.000 korun, vybe-re odborná hodnotící komise koncem listopadu.

„Z celkového množství zaslaných nominací máme letos v sou-těži 177 nových obcí, to už je za dva ročníky téměř 400 obcí, kdese lidem díky práci starostky či starosty dobře žije. To je velmi pří-jemná zpráva,“ ohodnotil letošní zájem o soutěž Petr Jaroš, vý-konný ředitel pro obchodní rozvoj a strategii Poštovní spořitelny.

Nakonec se do uzávěrky sešlo celkem 212 přihlášek ze všechkrajů ČR. Mezi přihlášenými mají převahu muži – o titul se letosutká 162 starostů a 50 starostek. Nejvíce aktivní byli obyvateléPlzeňského a Středočeského kraje (oba shodně 26 nominací), na-opak nejméně nominací (10) se sešlo z Karlovarského kraje.

„Všichni nominovaní starostové a starostky jsou ve své prácinadprůměrní, proto musíme nasadit laťku pro hodnocení vysokoa o vítězi budou rozhodovat detaily. Osobně bych si ale přála žítv jakékoliv z nominovaných obcí, ocenění si určitě zaslouží všich-ni,“ popsala kvalitu došlých nominací Kateřina Bláhová, manažer-ka projektu Poštovní spořitelna Starosta roku z Nadace VIA.

Práci starostů posuzují občané, kteří také zasílali nominace na oce-nění. Popisovali, čím se jejich starosta nejvíce zasloužil o rozvoj mís-ta, kde žijí. Soutěž je ovšem určená pouze pro obce do 2 000 oby-vatel. Podmínkou bylo připojit k přihlášce alespoň 20 podpisů osobtrvale nebo přechodně žijících v dané obci. Zdroj:

tisková mluvčí Poštovní spořitelny Denisa Salátková

Moravská konference o výzkumuvenkova – EURORURAL 2010

Evropský venkov v období globalizace byl ústředním tématemmoravské konference o výzkumu venkova EURORURAL 2010, kte-rou hostila Mendelova univerzita v Brně. Její účastníky za Jihomo-ravský kraj pozdravil krajský radní Ivo Polák.

V průběhu čtyř dnů odborníci z řady evropských zemí řešili si-tuaci venkova a zemědělství v současném globalizovaném světě.Jak ve své řeči konstatoval Ivo Polák, program konference se vzta-huje k tématu, které je pro vedení Jihomoravského kraje mimo-řádně důležité – zemědělská půda totiž tvoří 60 procent výměrykraje, přitom 83 procent připadá na ornou půdu. Významnou po-ložkou v krajském rozpočtu je tak částka na program obnovy ven-kova. „Letos šlo o 80 milionů korun, historicky nejvyšší částku, ja-kou kraj na tento účel věnoval. Umožňuje nám v tomto roce fi-nancovat více než pět set projektů jihomoravských obcí v částkáchod desítek do stovek tisíc korun. V tomto trendu chceme pokra-čovat i nadále,“ konstatoval před účastníky konference Ivo Polák.

Zdroj: www.kr-jihomoravsky.cz

Zadlužená obec Pohledprodává celé své centrum

Obec Pohled na Havlíčkobrodsku prodává celé své centrumvčetně zámku, bývalé zámecké sýpky, sokolovny, stromů v parcích,silnic i chodníků. Musí se totiž zbavit dluhů, které ji ohrožují.

Případný zájemce tak za pouhých 15 milionů korun připravíobec téměř o všechny společné prostory najednou. Přitom jen sa-motný zámek se obec už dříve pokoušela prodat mnohem dráž.Realitní kancelář ho nabízela za 40 milionů korun.

Pohled musí do konce července příštího roku zaplatit téměř 20 mi-lionů korun, nemá proto jinou volbu. „Každý rok splácíme 1,2 milio-nu,“ uvedl starosta Milan Klement. Vesnici ekonomicky velmi ublíži-la zřejmě příliš megalomanská stavba školy, která je v současné do-bě nedostavěná.

Kupec, který si centrum Pohledu pořídí, získá majetek až v de-setkrát vyšší ceně. Další desítky milionů však bude muset dát dojeho oprav a údržby. Zdroj: Mf Dnes

Startuje podzimní etapakampaně Ryba domácí

Ministerstvo zemědělství v září zahájí další etapu komunikačníkampaně Ryba domácí. Jednou z tradičních podzimních činnostív rámci zemědělského roku je výlov rybníků. A právě výlov rybní-ka je ideálním místem pro nákup čerstvých sladkovodních ryb ténejvyšší kvality.

„Chceme lidi motivovat, aby výlov navštívili, a to nejlépe s ce-lou rodinou. Budeme proto využívat rozhlasových spotů a upou-távek na internetu,“ uvádí ředitelka OP Rybářství Renáta Komiko-vá, která dále dodává: „Největší výhodou nákupu ryb přímo na vý-lovech je jednak záruka stoprocentní čerstvosti a dále dostupnostsezonních druhů ryb, jako je štika nebo candát, které nejsou v prů-běhu roku v obchodech běžně k dostání.“

Kompletní seznam výlovů zpracovaný Rybářským sdružením Čes-ké republiky byl v těchto dnech zveřejněn na stránkách projektuwww.rybadomaci.cz

Mimo cílené podpory výlovů se kampaň v podzimní etapě dálezaměří na propagaci konzumace sladkovodních ryb v televizníchpořadech o vaření, v tištěných mediích a na internetu. Naplánová-ny jsou rovněž promo akce a ochutnávky rybích specialit v rámcivybraných městských slavností po celé ČR.

Propagační kampaň Ryba domácí je spolufinancována z Evrop-ského rybářského fondu a jejím cílem je podpořit spotřebu slad-kovodních ryb a výrobků z nich. Cílem projektu ovšem není pouzenavrátit rybím produktům jejich místo v jídelníčku spotřebitelů, aletaké podpořit zájem veřejnosti o produkty rybolovu a akvakultury,a tím v dlouhodobé perspektivě ovlivnit spotřebitelské chování lidía podporovat zdravější životní styl. Zdroj: MZe ČR

www.kr-jihomoravsky.cz


I přes nepřízeň počasí bude mítČeská republika dostatek obilovin

Zhruba o devět procent méně obilí sklidili v letošním roce ze-mědělci v tuzemsku. Sklizeň základních obilovin přesáhla hranicišesti milionů tun. Navzdory propadu výnosů, který zapříčinila zej-ména nepřízeň počasí, letošní sklizeň obilovin celkovou domácíspotřebu České republiky pokryje.

V ČR bylo sklizeno k 20. 9. 2010 dle zjištění MZe 99,5 % plochzákladních obilovin s průměrným výnosem 4,7 t/ha. Celkem se skli-dilo 6,314 mil.t obilovin. Průměrný výnos řepky dosáhl výše 2,90t/ha při celkové sklizni 1,068 mil.t, která je menší o 5,5 % než v ro-ce 2009. V loňském roce dosáhl průměrný výnos základních obi-lovin výše 5,07 t/ha a řepky 3,24 t/ha.

V důsledku nepříznivého počasí došlo ke zpoždění žňových prací.Žně se neustále prodlužovaly, sklizeň přerušovaly časté a vydatné deš-tě, technika se nemohla dostat na pole, utrpěla i kvalita zrna. Zhorše-ná kvalita později sklizených obilovin se promítne do postupného růs-tu cen potravinářských i krmných obilovin. Zdroj: www.mze.cz

Plochy konopí v ČR by mohlyznovu růst, zájem má průmysl

V Česku by v blízké době mohly výrazně narůst plochy osetétechnickým konopím. Zatímco letos je touto plodinou oseto jenzhruba 170 hektarů polí, v příštích letech by se jejich výměra moh-la rozrůst až na několik tisíc hektarů, uvedli dnes na tiskové kon-ferenci zástupci pěstitelských organizací. Velký zájem o konopnémateriály mají především stavební firmy, ale také papírenský a au-

tomobilový průmysl. Konopí se používá též pro energetické účelyči k výrobě potravin a léků. Větší využití rostliny k technickým úče-lům brzdí nedostatek zpracovatelských kapacit v Česku.

V ČR v současné době působí pouze dva akreditovaní zpraco-vatelé konopného stonku. Jediným významnějším je společnostLenka Kácov. Menší tírnu provozuje firma Benedikt z Kladna. Ob-jekt, v němž je Kácovská tírna, je však v současnosti na prodej. Ta-ké zpracovatele konopného stonku zasáhla v nedávné minulostiekonomická krize a nízké ceny jejich produkce. Ještě v roce 2007se konopí seté v tuzemsku pěstovalo na více než 1500 hektarech.„Hlavní překážka je ta, že máme jen jednu provozní zpracovatel-skou linku,“ řekl Prokop Šmirous z Lnářského svazu ČR. Zájempředevším průmyslových podniků o konopné vlákno či pazdeří přit-om mnohonásobně převyšuje nabídku tuzemských pěstitelů, kte-rých jsou podle Marie Široké z Konopářského svazu České republi-ky pouze desítky.

„Pokud by se našla podpora na investice do prvotního zpraco-vání a dostatečně zanícený záměr, je možné, že by se zde konopímohlo pěstovat několik tisíc hektarů,“ podotkl. Široká předpoklá-dá, že již v příštím roce by osevní plocha plodiny mohla vzrůst opro-ti letošnímu roku minimálně na dvojnásobek. V jednání je podle níněkolik projektů, díky nimž by mohl odbyt rostliny vzrůst.

Případný růst polí osetých technickým konopím vítá také prezi-dent Agrární komory Jan Veleba. V Česku stále roste podíl obilía řepky na zemědělské půdě. Naopak plochy dříve tradičních tu-zemských plodin jako jsou brambory, chmel či cukrovka klesají.Přadný len se v zemi letos přestal pěstovat prakticky úplně. „Tatorostlina by měla dostat podporu,„ uvedl Veleba. Například k vybu-dování kapacit na skladování konopí by mohli podle něj pěstitelévyužít dotací z unijního Programu rozvoje venkova.

Stonek se během zpracování mění na vlákno a pazdeří. Břec-lavská firma Canabest zpracuje ročně zhruba 1000 tun vlákna k vý-


www.mze.cz


robě konopných izolací pro ekologické stavby. Firma Borges využí-vá vlákno k výplni dílů v automobilovém průmyslu. Jelikož v Čes-ku chybí dostatečná kapacita na zpracování stonku, firmy surovi-nu především dovážejí ze zahraničí. Společnost Hemp ProductionCZ kromě široké škály potravin z konopí vyrábí lazurovací laky a pe-netrační oleje s přídavkem konopného oleje.

Především v potravinářství se využívá také konopné semeno,které slouží nejen k přímé konzumaci. Lisuje se také na olej, mů-že se přidávat do pečiva, salátů, čokolády či jogurtů. Vyrábí se ta-ké konopné pivo či nealkoholické nápoje.

V ČR je povoleno setí pouze několika odrůd. Aby se v tuzemskumohly pěstovat, musejí odrůdy obsahovat méně než 0,3 procentaomamné látky THC. Příznivci marihuany složené z usušených a roz-mělněných listů či okvětní části užívají Konopí indické – Cannabisindica, které obsahuje mnohonásobně vyšší koncentrace THC.

Pěstitelská plocha konopí setého v Evropské unii loni dosáhla14.544 hektarů. Největším pěstitelem plodiny je dlouhodoběFrancie, která se na celkové evropské osevní ploše konopí podílíz více než tří čtvrtin. Významnými producenty technického kono-pí jsou také Německo, Nizozemsko, Polsko a Velká Británie. Mezidůležité pěstitele patří i Česko, kterému náleží pátá příčka v unij-ním žebříčku. Zdroj: www.agris.cz

Ministr pro místní rozvojJankovský: nová strukturaúřadu přinese úspory a efektivitu

Ministr Jankovský k 30. září provedl organizační a personálnízměny na ministerstvu pro místní rozvoj, které avizoval již v srpnu.Změny se dotkly funkcí náměstků, vrchních ředitelů sekcí a struk-tury úřadu. Nově budou ve vedení ministerstva čtyři náměstci, na-proti tomu byly zrušeny funkce tří vrchních ředitelů sekcí.

Beze změny zůstala funkce 1. náměstka ministra, kterou bude dá-le zastávat Daniel Braun. Jeho zodpovědností bude i nadále proble-matika strukturálních fondů a evropských záležitostí.

Změna se dotkne dosavadního náměstka ministra pro legislati-vu a cestovní ruch a pověřeného náměstka ministra pro regionálnía kohezní politiku Michala Janebu. Ten bude nově zodpovídat zaregionální rozvoj a cestovní ruch. Za bytovou problematiku a územ-ní plánování bude dále zodpovědný náměstek Miroslav Kalous.

Novým náměstkem ministra pro řízení úřadu a legislativu je MichalKoláček, který byl doposud náměstkem primátora města Pardubic.

„Nová organizační struktura zvýší efektivitu práce a zlepší ko-munikaci mezi jednotlivými útvary ministerstva. Jednodušší struk-tura zároveň přinese finanční úspory,“ uvedl ministr pro místní roz-voj Kamil Jankovský.

Zároveň byly zrušeny funkce vrchní ředitelky sekce politiky bydle-ní, vrchní ředitelky sekce informačních a komunikačních technologiía vrchní ředitelky sekce územního plánování a stavebního řádu.

Nově byla do funkce ředitelky Odboru komunikace jmenovánaJana Jabůrková, která doposud zastávala funkci ředitelky firemníkomunikace u společnosti ČEPS, a.s. Zdroj: MMR

Ministr Fuksa zbavuje resortzemědělství zbytečné byrokracie,úspory jdou do milionů

Ministr zemědělství Ivan Fuksa představil zásadní kroky ke sní-žení byrokratické zátěže zemědělců. Rychle se změní vyhlášky spa-dající do kompetence ministra. Následovat budou návrhy rozsáhlýchúprav zákonů. Podstatnou změnu pak přinese slučování organiza-cí zabývajících se kontrolou v resortu ministerstva zemědělství.

RUŠENÍ ZBYTEČNÝCH NAŘÍZENÍ

Antibyrokratická komise (ABK), která je poradním orgánem mi-nistra, upozornila ministra v uplynulých dnech na několik nejkřikla-vějších případů, kdy jsou zemědělci vystavení přehnanému tlaku zestrany státních úředníků. Například malé farmáře v oblasti prodejeze dvora a faremního zpracování tlačí do plnění přísných kritérií,přestože evropská legislativa umožňuje benevolentnější přístup.V některých případech dokonce úřady trvají na dodržování neodů-vodněných a anachronických požadavků, ačkoli tyto přehnanépodmínky obsahuje již zrušená vyhláška. Samostatnou spornou ka-pitolu pak představuje přeprava zvířat, kdy české úřady na rozdíl odcelé EU nerozlišují komerční přepravu a přepravu chovatelem. Do-chází tak k absurdním situacím, kdy jsou chovatelé – vlastníci ob-těžováni školením primárně určeným komerčním přepravcům.

„Vydal jsem okamžitě pokyn, aby veterinární správa ve všechsporných záležitostech postupovala v souladu s legislativou, ale ni-koli s přehnanými nebo neopodstatněnými požadavky předevšímvůči menším provozovatelům. Naší úlohou je vytvářet přívětivé pro-středí pro zemědělce a ne jim házet klacky pod nohy umělým zvy-šováním jejich nákladů v souvislosti s dodržováním iracionálnícha zastaralých podmínek,“ sdělil ministr zemědělství Ivan Fuksa.

KONCEPČNÍ ZMĚNY– SLUČOVÁNÍ A VYTVOŘENÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU

Dalším důležitým bodem úsporné a debyrokratizační agendy jepostupné slučování kontrolních organizací v rámci resortu MZe.„Sloučením dojde především k významným úsporám, které jsounezbytné v celé státní správě. Druhým a neméně podstatným efek-tem bude zpřehlednění kontrolních postupů tak, aby zemědělceneobtěžovaly víc, než je nutné,“ shrnul ministr Fuksa.

Nový Národní úřad pro bezpečnost potravin pod sebe zahrne Stát-ní veterinární správu, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zeměděl-ský, Státní rostlinolékařskou správu, Českou plemenářskou inspekci,Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, státní ve-terinární ústavy a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Ob-dobně čeká sloučení pozemkové úřady, pozemkový fond ČR, Pod-půrný a garanční rolnický a lesnický fond a Ústav pro hospodářskouúpravu lesa. Transformace bude probíhat postupně během přibližnětří let a vyžádá si mnohé legislativní úpravy. Úspory plynoucí z taktorazantních a rozsáhlých změn půjdou do stovek milionů korun.

VÝZVA ZEMĚDĚLCŮM A VEŘEJNOSTI

V souvislosti s bojem se zbytečnou byrokracií vyzývá ministr Fuk-sa zemědělskou veřejnost k dalším podnětům proti obtěžující by-rokracii. Své podněty mohou zemědělci předat ABK na mailovouadresu [email protected]. Samotná výzva se k zemědělcůmdostane prostřednictvím resortních organizací (agentury pro ze-mědělství a venkov, SZIF) a ministerstvo očekává i podporu pro-fesních organizací, jako jsou Asociace soukromého zemědělstvíČR, Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Podle ministra Fuk-sy je velmi prospěšné, aby se všechny dotčené úřady domluvily naspolečném postupu při získávání impulsů pro další antibyrokrati-zační proces. Tereza M. Dvořáčková, tisková mluvčí MZe



www.agris.cz


A A k c e v r e g i o n e c h 3 1

Letní ovocnářskou školuv Hostětíně počasí nezničilo

V Hostětíně se na konci srpna a začátku září uskutečnila Letníškola ochrany přírody a krajiny, zaměřená na pěstování ovocnýchdřevin. Sedmidenního programu připraveného Ekologickým insti-tutem Veronica se zúčastnilo 25 lidí z celé České republiky. Neza-lekli se chladného počasí a i přes vytrvalé deště statečně vyráželiz tepla přednáškové místnosti do terénu.

„Tak, jako je ekologicky pěstované místní ovoce zdravou sou-částí jídelníčku, ovocné stromy představují důležitý prvek v krajině– čistí vzduch, zlepšují mikroklima a navíc jsou krásné. Prostřed-nictvím vzdělávání se snažíme, aby se tato tradice neztratila,“ uvá-dí Jana Tesařová, ředitelka Centra Veronica Hostětín.

Od úterý do neděle probíhal program čistě ovocnářský. Běhemteoretických přednášek se účastníci dozvěděli například o příno-sech ovocných dřevin pro přírodu a krajinu, rozdílech mezi ekolo-gickým a konvenčním zpracováním, specifiky starých a krajových,ale také moderních odrůd, odolných proti škůdcům a nemocem.

Praktické bloky obsahovaly práci v terénu. Účastníci se naučilizáklady údržby a pěstování ovocných dřevin – výsadby, řezu, rou-bování, očkování, ochrany proti škůdcům a chorobám. Součástíprogramu byly i ochutnávky a poznávání již dozrávajícího ovoce –během přednášek, ale i při exkurzích rozlehlými sady. Exkurze ved-ly také do zpracoven ovoce a na specializovaná pracoviště – napří-

klad moštárny a tradiční sušírny ovoce v Hostětíně, modernější su-šírny ovoce v Pitíně, či ovocné školky v Bojkovicích. Sobotní exkur-ze byla věnována specifické krajině Moravských Kopanic.

„Nejvíc mi dalo zabrat poznávání odrůd. Rozmanitost je totižznačná, jen v Bílých Karpatech bylo zmapováno přes 250 různýchodrůd jabloní. Každá má jiné vlastnosti, které je důležité zachovatpro budoucí šlechtění. Mně bohatě stačí, že jsem se naučila po-znat asi 30 základních odrůd,“ uvádí Kateřina Pilátová, účastniceLetní školy.

„Během týdne jsem se dozvěděl řadu užitečných informací, kte-ré využiju v péči o vlastní sad. Nejcennější bylo, že jsem si mnohémohl vyzkoušet a vidět na vlastní oči. Zkušenosti mi předali nejenlektoři, ale také ostatních dvacet účastníků,“ hodnotí další z úča-stníků Letní školy, Tomáš Blaha.

Letos měla Letní škola i zvláštní zpestření. Ve středu 1. 9. 2010večer se její účastníci setkali se vzácnými hosty – do Hostětína za-vítal lucemburský ministr životního prostředí Marco Shank a zá-stupci lucemburské nadace Hëllef fir d´Natur. Cílem návštěvy bylozhodnocení dosavadní i budoucí možné spolupráce. V letech 1996až 2010 poskytlo Lucembursko ze své zahraniční pomoci přes29 milionů Kč na podporu přibližně 150 projektů neziskových or-ganizací, obcí nebo škol po celé ČR v oblasti udržitelného rozvojea ochrany klimatu.

Pořadatel: Letní školu pořádal Ekologický institut Veronica vesvém vzdělávacím Centru Veronica Hostětín. Odborným garantema hlavním lektorem byl Ing. Stanislav Boček, PhD. ze Zahradnickéfakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Zelená dovolená v Bílých Karpatech



Jablečná slavnost v Hostětíněsice v dešti, ale s úsměvem

V neděli 26. září v době od 11 do 19 hodin se v Hostětíně us-kutečnil již devátý ročník tradiční Jablečné slavnosti. Slavnost i přestéměř celodenní déšť navštívilo k tisícovce lidí.

V jedné z hlavních rolí slavnosti byla jablka ve všech podobách– stolní, sušená, moštovaná i zapečená v moučnících, připravenýchmístními hospodyňkami. Jablka k jídlu, k pití, pro podívání i pro po-učení. Výstavka ovoce obsahovala přes 60 různých odrůd, lidé hoj-ně využívali ochutnávky i možnosti nechat si odborníky určit ovo-ce ze svých stromů.

Návštěvníkům se představila také škála řemeslníků a zeměděl-ců se svými výrobky a pochutinami se značkou Tradice Bílých Kar-pat®, která zaručuje místní a přírodě šetrnou výrobu, respektujícítradice regionu.

Kontakt: www.hostetin.veronica.cz, [email protected]

Na konferenci k ochranědědictví nehmotné kulturyse sjeli delegáti z celého světa

Rozšíření spolupráce a výměny zkušeností v oblasti ochranya udržitelnosti nehmotné kultury a přístup státu a politika zemí svě-ta ke kulturnímu dědictví jsou hlavní cíle konference Mezinárodnísítě pro ochranu dědictví nehmotné kultury (ICCN). Jde o vůbecprvní konferenci tohoto druhu konanou v ČR, které se účastní na80 delegátů z celého světa. Do Zlínského kraje tak přijeli zástupcisvětových univerzit, předsedové národních sekcí jednotlivých státůUNESCO, je zde i významný předseda pařížské světové organizaceUNESCO Frank Proschan, starosta jihokorejského města Gang-neung pan Myeong-hee Choi, i starosta největšího města na Ja-majce. „Ti všichni se zabývají tématem ochrany nehmotné kulturysvěta a speciálně Zlínský kraj se má v této oblasti čím pochlubit. Je

zde obrovský potenciál živé lidové kultury a to je to, co zahraničnídelegáty zajímá. Zlínský kraj se významným způsobem podílí narozvoji a udržení nehmotné kultury tohoto regionu a to je signálvšem delegátům světové konference, kteří si to určitě nenechají prosebe,“ přiblížil zakládající člen ICCN a starosta Vlčkova Jan Pijáček.

Program konference je koncipován tak, aby bylo možné zahra-ničním delegátům představit potenciál kulturní rozmanitosti Zlín-ského kraje. Záměrem včerejšího večerního setkání bylo předsta-vit Luhačovice jako významné místo lázeňského turistického ruchu.Luhačovice se totiž v minulosti ucházely o zápis mezi hmotné stat-ky UNESCO. Hodnotící proces je v tomto okamžiku pozastaven.

V rámci společenského vyvrcholení čtvrtečního programu se za-hraniční delegáti konference setkali také s hejtmanem Zlínskéhokraje Stanislavem Mišákem a statutárním náměstkem hejtmana Li-borem Lukášem. Program zahraničních delegátů zahrnuje v dalšíchdnech návštěvu Slavností vína v rámci Evropských dnů dědictví. V so-botu shlédnou pestrý krojovaný průvod a celá konference bude slav-nostně zakončena v prostorách Pražského hradu, kde bude za účas-ti diplomatů jednotlivých států podepsána společná deklarace. Zá-věrečnou tečkou bude hodinové vystoupení souboru Hradišťan.

„Už to, že se ve Zlínském kraji sejde takové společenství lidí, kte-ří chrání duchovní vlastnictví a kořeny jednotlivých regionů a folk-lórních oblastí z celého světa je úžasná věc. Zahraniční delegacea hosté absolvují několikadenní program po celé republice a pro-to jsem rád, že je můžeme přivítat i ve Zlínském kraji. Garantema jedním ze zakládajících členů tohoto světového kolegia je sta-rosta Vlčkova Jan Pijáček a protože máme ve folklóru, tradicícha zvycích co říci, rádi jsme přijali roli hostitele,“ přiblížil své dojmyhejtman Stanislav Mišák s tím, že návštěva zahraničních hostů a je-jich dojmy v rámci konference ICCN mohou významně přispět kesnaze Luhačovic o zápis do seznamu památek UNESCO.

Milan Plesar, Krajský úřad Zlínského kraje

Festival Písní a tancem v Luhačovicích

V Luhačovicích se v září uskutečnil již 18. ročník mezinárodníhofolklorního festivalu Písní a tancem. V lázeňském městě se od pát-ku 10. do neděle 12. září představily soubory tuzemské i zahra-niční. Na podiu i v areálu lázní vystoupily místní soubor Malé Zále-sí, Okřešánek z Okříšek, Malá Vonica a CM Bělina ze Zlína, Ondrá-šek z Frýdku Místku, Špindleráček ze Špindlerova Mlýna, ŠťastnéDetstvo ze slovenského Brezna, Cununita Nazdravana z Rumunskaa soubory z Polska a Bulharska. Účastníky festivalu byli i vítězovécelostátní soutěže Zpěváček 2010 a malí tanečníci Mezinárodnítvůrčí dílny, pořádané v rámci projektu Dny tradiční kultury, mezikteré se letos zařadil i jeden pár z Malého Zálesí Kristýna Tomováa Štěpán Slovák. Vedoucí souborů si mohli vyměnit poznatky nasympoziu Siločáry duše dítěte. Festivalových programů se zúčast-nilo také mnoho čestných hostů mimo jiných také předseda vládyČR Petr Nečas, 1. místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR AlenaGajdůšková, hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák. Šum

[email protected]

www.hostetin.veronica.cz



Podzimní zahradnickávýstava Flora Olomouczve na selský dvůr

Špičkovou produkci domácích i zahranič-ních pěstitelů ovoce, zeleniny a školkařskýchvýpěstků představí podzimní zahradnická vý-stava FLORA OLOMOUC 2010. Výstava ovo-ce, zeleniny, ovocných školkařských výpěst-ků, která je největší akcí svého druhu v ČR,se uskuteční ve dnech 7. až 10. října na Vý-stavišti Flora Olomouc.

V hlavní expozici v největším výstavnímpavilonu A s názvem „Selský dvůr“ se podzáštitou Ovocnářské unie ČR a Zelinářskéunie Čech a Moravy představí nejlepší do-mácí producenti ovoce a zeleniny. Součástívýstavy bude už tradičně soutěž v aranžo-vání podzimních květin a společná expoziceČeského zahrádkářského svazu s přehlíd-kou krajových odrůd ovoce, různých druhůzelenin, včelařskými produkty i zahrádkář-

skou a mykologickou poradnou a prodejemskvělých moravských vín a burčáku.

Přehlídku ovoce, zeleniny a podzimníchkvětin doplní festival gastronomie a nápojůOLIMA s oblíbenou „open“ soutěží o nej-lepší ovocný destilát Flora košt a ochutnáv-kami nejlepších domácích pálenek.

Bude se také soutěžit – kromě tradičníchsoutěží o nejlepší aranže, expozice a vý-pěstky – připravili zelináři také soutěž „Za-hradníkův klobouk“, určenou dětem školní-ho věku i předškolním. Všechny, které seprvní den výstavy přijdou nejpozději do 16.hodiny ukázat ke stánku Zelinářské unie v za-hradnickém kloboučku, třeba i vlastní výro-by, budou oceněny chutnou a také zdravouodměnou.

Zahrádkáře, chalupáře a kutily určitě za-ujmou prodejní zahradnické trhy s pestrýmsortimentem květin, ovoce, zeleniny, okras-ných, ovocných dřevin, drobné zahradnímechanizace, pomůcek a potřeb v pavilonuH a na venkovních plochách výstaviště. Vol-

Evropský zem�d�lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍZ EVROPSKÉHO ZEM�D�LSKÉHO FONDU PRO ROZVOJ VENKOVA

hotel Skalský dv�r, Lísek - Byst�ice nad Pernštejnem

18. a 19. �íjna 2010

��

��

� � ��

!��"�� # �� $��

�� %�� # � � �� # � #�

�� % �� % � � � �� $� # �"�� #

�� &�� # ��% ��

�'�� &��# ��'�� '

��# � #� �� % ��# � # �

�� # �� # ��#�� # ��

�� #� (��

� �� # � # �� "��

)�� &�� # ��'��

�� # ��% � �*�� +�� "

�� $�� # ��'��% �

�� &�� %� � �� %� � ��

�� %�� %� �� # � �� #

�'�� "�� &��#

��

ORGANIZACEA INFORMACE

Bc. ALENA PECINOVÁ

�ISTÁ P�ÍRODAVÝCHODNÍCH �ECH

o.p.s.Masarykovo nám. 58537 01 Chrudim IVMobil: 606 730 325

[email protected]

Bc. JANA VESELÁ

VODNÍ ZDROJEEKOMONITOR SPOL. S R.O.

Píš�ovy 820537 01 Chrudim IIITel. 469 318 421

Mobil: 725 559 [email protected]

né chvíle si mohou návštěvníci zpestřit v za-hrádkářském vinném sklípku, poslechemdobré dechovky, ale i návštěvou sbírkovýchskleníků a botanické zahrady výstaviště Flo-ra, které jim budou otevřeny zdarma.

Zdroj: www.Flora-ol.cz

Mezinárodní seminářVenkovské komunitníškoly 2010– UDRŽITELNOST

Mezinárodní seminář se bude již tradičněkonat v Základní škole Hany Benešové v Bo-rech v kraji Vysočina severně od VelkéhoMeziříčí, kde sídlí i Komunitní škola Bory, o.s.

Seminář začíná ve čtvrtek 21.10. ve 17:00hodin a končí v sobotu 23.10. ve 12 hodin.

Seminář v letošním roce pořádá Národnísíť venkovských komunitních škol se sídlemv Borech, a Partnership – Evropská škola part-nerství s podporou Komunitní obce Bory.

Zváni jsou zejména koordinátoři a ve-doucí komunitních škol na vesnicích, ředite-lé a učitelé venkovských škol, zejména těch,které jsou jakkoli ohroženy, dále nově zvo-lení starostky a starostové venkovských ob-cí, kterým záleží na budoucnosti sídla, kde ži-jí, zástupci Místních akčních skupin LEADER,kteří mohou vložné semináře uplatnit jakouznatelný náklad realizace SPL, stejně jakovesnické rozvojové, vzdělávací a ekologickéneziskovky a všichni, koho zajímá rozvoj ven-kova a celoživotní učení.

Zváni jsou vedle zahraničních přednáše-jících i rozvojoví pracovníci z venkova Ev-ropské unie. Minulých 4 ročníků seminářese zúčastnili Britové, Estonci, Finové, Lotyši,Poláci, Slováci Švédové a zástupce Turecka.Kapacita semináře je 50 osob.

TÉMA SEMINÁŘE

Letošní seminář je zaměřen na UDRŽI-TELNOST a roli vesnických komunitní školv udržení a rozvoji venkova. Udržitelnostvenkova, prostředí venkova, krajiny, pracov-ních míst na venkově, přístupu ke vzděláníve venkovských obcích... To je několik po-hledů, které mohou inspirovat a ovlivnitvzdělávání ve venkovských komunitníchškolách či Malých nebo Otevřených školáchjak se jinde v Evropě nazývají.Vesnické celo-životní učení a vzdělávání nemůže být od-děleno od venkovského rozvoje a udržitel-nosti venkova jako místa pro život ale mů-že být podporováno právě prostřednictvímkomunitního vzdělávání. To je hlavní myš-lenka letošního semináře.

Informace. Potřebujete-li bližší informa-ce obraťte se s důvěrou na:

Mgr. Janu Procházkovou, m. 734 451 784,e-mail: [email protected]

Mgr. Františka Eliáše, mob. 603 769 687,e-mail: [email protected]



www.Flora-ol.cz



Vedení Pardubickéhokraje děkovalostarostům za spolupráci

Vedení Pardubického kraje poděkovalopřed nadcházejícími komunálními volbamistarostům měst a obcí za spolupráci. Hejt-man Radko Martínek připomenul nejdůle-žitější okamžiky v uplynulých čtyřech letech.

„Čas v zastupitelských sborech uplynuljako voda. Pracovali jste od pondělí do ne-děle a od neděle do pondělí. Kdo nezažiltuto řeholi, tak nepochopí,“ poděkoval hejt-man Radko Martínek všem starostům za je-jich obětavou práci pro blaho obcí v Pardu-bickém kraji. Ohlédnutí za tím, co přineslyčtyři roky spolupráce krajské a místní samo-správy, představil hejtman.

Příležitost využil i radní zodpovědný za ze-mědělství, životní prostředí a venkov VáclavKroutil k tomu, aby představil soutěž Regio-

nální potravina, která se letos konala v Par-dubickém kraji poprvé. Mlsy z regionu pakstarostové ochutnávali ve foyer Domu hudby.

V Pardubickém kraji je 451 obcí, setkáníse zúčastnilo 258 představitelů obecní sa-mosprávy.

Zdroj: www.pardubickykraj.cz

Chovatelé červeno-strakatého skotuvystavovali podesátév Radešínské Svratce

Národní přehlídku plemenného skotuz nejlepších chovů českého strakatého ple-mene hostila 9. září již po desáté v historiiRadešínská Svratka. Šampiónkou plemenepro rok 2010 byla mezinárodní porotou vy-hlášena Jiřinka z Agro Liboměřice, a. s.

�� !�"#�$��%�& '( ) ��'�*

��+++��$$$�� !!! ��$$$%%%!!!�� ,,,��---��

%%%��.../// 000111--- 222 333444--- ***555��'''((( 000666444666%%%��/// �� 777 (((��(((��888999�� '''��--- :::;;;777 ��(((<<<��

� ��'�* � ��= ' )�� '�� ><<5�9 �?��'��9 ( �>)��9 <��( ��(�� ) �� '��( ( �8=� � ��(��'� � �@�� 41 � 36 � �-

A=()�'5�� ) ��9�� @<�� '(/� �� !��"� #� ��$ "�� %$�� &�� #�� #��%� �#'�� #�� "��#$ �� #��

*�9��<�> �()5� �� ' ��@�� 4B- *5�'( 0646 '(�'C�D)��>��-��- *�9��<�> ( ?��E<5 �'C��(� '(FFF-)��>��-��-

*5)�@� � '( )��(�� ( �?>��'5/ G66 %=

%!$��%�/ ��( )�� *�� + ��#�� #��, ��- ./. 010 210, ��- ��&�3 ��#�(�"

„Mezi regionálními chovateli zabodova-lo se svým chovem ZD Kožichovice,“ infor-moval radní kraje Vysočina pro oblast ze-mědělství Josef Matějek.

Celosvětově uznávané plemeno zastou-pené v Radešínské Svratce více než stovkounejlepších kusů je charakteristické svým hně-davým zabarvením. Chovný cíl plemene jezaměřen na vysokou a hospodárnou pro-dukci kvalitního mléka a masa.

Podle záznamů Českého statistickéhoúřadu je na území Vysočiny chováno vícenež 210 tisíc kusů skotu. Na celkovém poč-tu skotu v České republice se Vysočina ak-tuálně podílí 15,6 procenty. V mezikrajskémsrovnání je tak stále na prvním místě.

Zdroj: www.kr-vysocina.cz

Mikroregion ČeskýSmaragd začal spolu-pracovat s Posázavím,plánuje svižnějšírozvíjení obcí

Mikroregion Český Smaragd se nadechla startuje svoji novou etapu. Obce svazkukolem Trhového Štěpánova budou těsnějispolupracovat, pokusí se o dynamičtějšírozvoj a vypracují vlídné prostředí pro svéobyvatele i návštěvníky. Také proto má teďmikroregion Český Smaragd svoji manažer-ku. Zaměstnává ji společnost Posázaví o.p.s.

Město, městys, vesnice a malebné osadyČeského Smaragdu najdete v členité oblas-ti Vlašimské pahorkatiny – na území od Ja-vornické hůry až ke břehům řeky Sázavya vodní nádrže Želivka. Svazek tvoří osm ob-cí: Trhový Štěpánov, Zdislavice, Hulice, Kla-druby u Vlašimi, Tichonice, Rataje, Chluma Javorník. Uskupení se nazývá Český Sma-ragd podle jeho výjimečně krásné a bohatépřírody, ve které převládá zelená barva, takjako v proslulém drahokamu. Všudypřítom-né jsou lesy a háje. V regionu se nacházejíi vzácné přírodní lokality.

Mikroregion Český Smaragd byl založenv roce 2006. Po letech existence se rozhodlnavázat spolupráci s Posázavím o.p.s. Požá-dal také o zajištění manažera, který by mělobcím v nové strategii pomoci. ManažerkouČeského Smaragdu se stala Eva Vrzalová. Po-stupy a náměty k práci bude čerpat právěv Posázaví o.p.s., které už s většinou soused-ních mikroregionů spolupracuje. „Ke slovuby hlavně měly přijít investiční akce, kteréjsou v obcích Českého Smaragdu dlouho při-pravované, ale doposud neuskutečněné. Zá-stupcům obcí leží na srdci v první řadě dobrézázemí pro místní občany, ale plánují také no-vé, lákavé cíle pro turisty,“ říká Eva Vrzalová.

„Půvab zdejšího kraje spočívá v citlivémsoužití předků s přírodou a metafyzičnem. Napolních cestách i hluboko v lesích najdete řa-du posvátných míst, typické jsou studánky. Li-

www.kr-vysocina.cz

www.pardubickykraj.cz


dé k nim chodí rozjímat odnepaměti,“ při-bližuje mikroregion jeho nová manažerka.„O opravdových raritách často vědí jen míst-ní obyvatelé. Například v dosud nenápadnémměstysi Zdislavice je kostnice – jedna z málave středních Čechách. Povědomí o ČeskémSmaragdu by se mělo změnit a obce by mě-ly získat větší šanci k vylepšení zdejšího pro-středí,“ doplňuje. Eva Vrzalová,

e-mail: [email protected]

Z Chotěbuzi do Karvinéa Bohumína – 52 kmpro cyklisty i bruslaře

Svazku měst a obcí okresu Karviná a jejichpolským partnerům se podařilo získat vícenež čtyři miliony euro na stavbu nové cyklo-trasy podél řeky Olše. Povede z Chotěbuzipřes Karvinou, Dětmarovice, Petrovice u Kar-viné, Dolní Lutyni až do Bohumína, odkud lze

pokračovat do polské Ratiboře. Přípravy prostavbu už začaly, stavět by se mělo od letoš-ního podzimu a první cyklisté se po trase pro-jedou už v září 2011. Dokončení obou úse-ků stavby je v plánu v listopadu 2014.

Trasa více než 52 km dlouhá povede načeské straně zčásti po stávajících místníchkomunikacích. Nově vybudovaných stezekbude z celkové délky na českém území 17 ki-lometrů, z toho jen v Karviné více než 13 km.

„Stezka bude okolo Karviné asfaltová atedy vhodná i pro bruslaře, samozřejmostíbudou odpočívadla nebo infotabule po tra-se. Na české straně by stavba měla stát přestři miliony euro, z toho 90 procent nákladůzaplatí Evropská unie (operační programpřeshraniční spolupráce Česko-Polsko). Po-díl obcí činí čtyři procenta, přispěje i Morav-skoslezský kraj. Cyklotrasa výrazně vylepšírekreační možnosti v regionu, naváže třebana evropskou síť cyklostezek ve směru na Ví-deň nebo,“ řekl primátor Karviné TomášHanzel. Zdroj: www.karvina.cz

Zelená dovolenáv Hostětíně aneb postopách prince Charlese

Tak jako malá nenápadná květinka,mohou růst zpočátku nové myšlenky,které mění svět.

Bílé Karpaty byly v roce 1996 vyhlášenybiosférickou rezervací UNESCO. Toto ohod-nocení znamená ocenění pestrosti a bohatstvívytvořených společně přírodou a člověkem.

Hostětín býval nenápadnou vesničkouv kopcích Bílých Karpat blízko hranic se Slo-venskem. Pár odvážných nadšenců s dobrý-mi nápady se vydalo přibližně před 15 letyjinou cestou než ostatní obce.

VODA JE ŽIVOT – proměny či zázraky

Začalo to nenápadně kořenovou čistír-nou odpadních vod a dnes je zde i výtopnana biomasu, sluneční kolektory, šetrné veřej-né osvětlení, biomoštárna a seminární cen-trum v podobě pasivního domu. Vesnice oži-la, vznikla a stále vznikají nová pracovní mís-ta. A také pochvala a uznání okolního světapotěší a motivuje k další práci.

INSPIRACE PRO KAŽDÉHO

Důležité je, že nové myšlenky přijali místnílidé. Zpočátku si sem nacházeli cestu spíše od-borníci na životní prostředí a ekologii, ener-getiku, studenti, ovocnáři, starostové… Nynísem ale míří i rodiny s dětmi, mladí, kteří chtě-jí stavět šetrně a žít více zodpovědným způ-sobem, časté jsou i zahraniční návštěvy. Nej-větší poctou byla návštěva prince Charlese.

EKOLOGIE V PRAXI

V letošním roce se nabídka EKOCENTRAVERONICA rozšířila i o zajímavou dovolenou.Při týdenním nebo víkendových pobytech simohou zájemci vybrat z pestré nabídky.

Na „vlastní kůži“ si mohou vyzkoušetubytování v moderním pasivním domě (ka-pacita je 25 lůžek ve 2–4 lůžkových poko-jích), kde se třídí odpad, využívá dešťová vo-da a vaří z biopotravin. Návštěvníci zde uvi-dí stavební materiály moderní i přírodní –hliněné cihly i omítky, zelenou střechu i vy-užití sluneční energie.

Ochutnat mohou samozřejmě jablečnébiomošty s červenou řepou, mátou či sirupys konopím nebo černým bezem. Kdo chce,může ve společné kuchyňce i vyzkoušet růz-né léčivé čaje ze záhonů přírodní zahrady, kte-rá je u domu. Kdo má zájem nejen, že se do-zví, co sluší a svědčí našim zahrádkám, alepozná i pestrost a přednosti našich starýchovocných dřevin, důležitost existence ptáků,hadů, hmyzu, ježků a další drobotiny v sa-dech, staré i nové způsoby sušení ovoce … Přideštivém počasí nebo pro příjemně a užiteč-ně strávené večery je zde k dispozici bohatáknihovna s přírodní tématikou a časem budesnad i více zajímavých filmů.


www.karvina.cz



V doprovodném programu o výšivkách,lidových písních a tancích je možné se na-učit pár kroků, překonat ostych a obléci se dokroje, ale snad to vynahradí zážitek a foto-grafie na památku. Z nabízených aktivit se pří-jemně spojuje i výroba slaměné ozdobya ochutnávka vlastnoručně připraveného ja-blečného dezertu. Je možné zkusit i jednodu-chou křížkovou výšivku, protože květy, plodya zdejší pestrost se odráží i v tomto umění.

NA VÝLET S PŘÍBĚHEM

Nejlépe vlakem, pěšky či na kole může-te vyrazit severním směrem na Valašsko, již-něji na Slovácko a v blízkém okolí na Mo-ravské Kopanice.

Pohádku o propadnutém Kočičím hrád-ku u Hostětína nebo Johance a skřítcíchv blízkém Slavičíně můžete dětem vyprávětcestou vlakem nebo večer před výletem.

Napínavý příběh vypovídající o zdejšímtěžkém životě v dřívějších dobách je např.o zabité Tatarce. Krásná příroda, čarováníbylin a bohyň, romantické výhledy z kopců(kde jsme na chvíli blíže bohu), vybízí k za-stavení a přemýšlení o hodnotách a lidskýchvlastnostech (DOBRU – POMOCI – LÁSCEa naopak o lakotě – závisti – neštěstí) v po-hádkách i v životě.

Trasy výletů jsou záměrně směrovány ponaučných stezkách, ale i přes řemeslníkya výrobce ohodnocené značkou kvality Tra-dice Bílých Karpat. Po předchozí domluvě,můžete nakouknout do jejich dílen, popří-padě si zkusit vyrobit loutku, uplést košíknebo si koupit Lopenický bylinný likér čislivovici.

I ta nejkratší cesta by měla mít cíl. A takv blízkém okolí Hostětína zpestřují zajíma-vá místa i sochy v krajině (např. „vodník“

nebo pro zamilované „okno do ráje Adamaa Evy“ ..)

V Bílých Karpatech je i mnoho léčivýchminerálních pramenů a některé hospodyň-ky je využívají i při zadělávání těsta, aby lé-pe kynulo. Vyhledávané jsou i nedalekélázně Luhačovice. Takže začalo to vodoua kdybychom chtěli symbolicky kouzelnouvodou i skončit, nezbývá než pozvat ty,které přírodní tématika, šetrný cestovníruch či myšlenky trvale udržitelného živo-ta zaujaly.

Projekt zelená dovolená je realizován zapřispění prostředků státního rozpočtu ČRz programu Ministerstva pro místní rozvoj.

Dobrou příležitostí k návštěvě může býttřeba i JABLEČNÁ SLAVNOST, která již tra-dičně bývá poslední víkend v září.

Radka Breznickáwww.hostetin.veronica.cz


www.hostetin.veronica.cz


D D o t a č n í p r o g r a m y 3 7

Budoucnost Společné zemědělsképolitiky v Belgii: Čeští zemědělcisi zaslouží férové podmínky.Celý venkov zlepšení kvality života

Budoucnost Společné zemědělské politiky po roce 2013 pro-jednávali šéfové zemědělských resortů EU na neformálním zase-dání rady v belgickém La Hulpe ve dnech 19.–21. září. Českou de-legaci vedl ministr zemědělství Ivan Fuksa, který na jednání vyslo-vil jednoznačnou podporu reformě SZP ve smyslu její modernizacea nastolení spravedlivějších podmínek.

Diskuzi ministrů podbarvila francouzsko-německá deklarace o spo-lečném postoji v otázce budoucnosti Společné zemědělské politiky(SZP) po roce 2013. Česká republika oceňuje akcent deklarace na mo-dernizaci, zjednodušení a na konkurenceschopnost SZP. Nicméně ta-to deklarace obsahuje i snahy o zachování stávajících podmínek propřerozdělování přímých plateb, s čímž naopak Česká republika zá-sadně nesouhlasí. Ministr Ivan Fuksa zahrnul narovnání podmínek profarmáře v rámci EU do svých priorit hned od svého jmenování. V pro-sazování spravedlivějšího přístupu má Česko už i vybudovanou jistoutradici agrární diplomacie v evropských strukturách, spravedlivé pod-mínky se staly tématem i našeho předsednictví. Většina ministrů, včet-ně ministra Fuksy, během neformálního zasedání akcentovala mo-derní přístup v rámci reformy SZP, ne konzervaci současného stavu.

„Reformu Společné zemědělské politiky považujeme za mi-mořádnou příležitost k modernizaci Společné zemědělské politi-ky a k její lepší obhajitelnosti vůči evropské veřejnosti“, řekl najednání ministr zemědělství Ivan Fuksa. „Za zcela zásadní prioritupovažuji nastolení spravedlivých podmínek pro všechny členskéstáty Evropské unie. Je důležité se zbavit historických zátěží, kte-ré oslabují SZP v očích veřejnosti“, zdůraznil ministr Fuksa.

Ministr Ivan Fuksa dále považuje za významnou prioritu posilo-vání konkurenceschopnosti a omezování bariér řádného fungová-

ní vnitřního trhu. „Je třeba se vyvarovat vytváření nových nerovnostía nesystémových opatření, zejména jsme proti návrhům stropů pla-teb jakkoliv souvisejících s velikostní strukturou zemědělských pod-niků. Nepřejeme si diskriminaci podniků na základě velikosti či for-my vlastnictví.“ Velkou důležitost ministr Fuksa přikládá také ven-kovskému sektoru: „Jsme pro zlepšování kvality života na venkověa budeme podporovat další posílení významu politiky rozvoje ven-kova. Chceme zachovat současný rozsah méně příznivých oblastí.“

Ministr Ivan Fuksa uskutečnil na okraj neformální rady řadu bi-laterálních setkání se svými resortními protějšky, jednal tak na pří-klad s maďarským ministrem Sándorem Fazekasem, se slovenskýmkolegou panem Zsoltem Simonem, s paní Caroline Spelman zaSpojené království, s polským ministrem Markem Sawickim i s dán-ským partnerem panem Henrikem Hřeghem, ale také s německouspolkovou ministryní paní Ilse Aigner. Ministr Fuksa měl také příle-žitost prezentovat priority ČR v zemědělské oblasti komisaři pro ze-mědělství a rozvoj venkova panu Dacianu Ciolosovi, který přijal je-ho pozvání na návštěvu Česka na jaře příštího roku.

Tereza M. Dvořáčková, tisková mluvčí MZe

MMR: obnovíme kofinancováníregionálních operačních programů

Vláda České republiky po několika týdnech intenzivních vyjed-návání podpořila návrh Ministerstva pro místní rozvoj. Kofinanco-vání regionálních operačních programů ze státního rozpočtu bu-de zachováno.

V reakci na úsporná opatření vláda 11. 8. 2010 schválila zruše-ní kofinancování regionálních operačních programů. MMR jakokoordinátor čerpání strukturálních fondů navrhovalo vzhledemk již schváleným projektům postupné snižování státní účasti na fi-nancování regionálních programů a úplné zrušení kofinancovánínepodpořilo.



MMR od počátku upozorňovalo na závažnost dopadů rozhod-nutí vlády na čerpání fondů EU, a proto v uplynulých týdnech in-tenzivně vyjednávalo o možnostech, jak regionům pomoci.

Výsledkem je rozhodnutí vlády o obnovení kofinancování zestátního rozpočtu, a to v rozsahu závazků z podepsaných smluvna jiné než krajské projekty. Zbývající prostředky budou zajištěnyz rozpočtů krajů.

„V situaci, v jaké se nachází veřejné finance, je nezbytné hledatúspory ve všech oblastech. Nicméně jsem rád, že vláda uvážila dů-sledky svého rozhodnutí a nedopustila ohrožení plynulého čerpá-ní evropských fondů,“ uvedl první náměstek ministra Daniel Braun.

Zdroj: www.mmr.cz

Francouzsko-německá osanepodpoří zvýšení dotacípro nové členské země

Nové členské země EU se ohradily proti společnému návrhu nareformu unijní zemědělské politiky, pod nímž je podepsána Franciea Německo. Paříž a Berlín nechtějí, aby nováčci v EU pobírali v bu-doucnosti vyšší zemědělské dotace.

Ministři zemědělství Francie a Německa ve společném návrhu,který spatřil světlo světa minulý týden, usilují o to, aby zemědělciz nových členských zemích dostávali z unijní kasy v rámci společ-né zemědělské politiky (SZP) i nadále méně finančních prostředkůnež jejich kolegové ze zemí evropské patnácky.

Vyplácení přímých plateb zemědělcům se totiž v Evropské unii li-ší v závislosti na tom, z jaké (nové či staré) členské země farmář po-chází. Podle smluv by se v roce 2013 měla tato pravidla vyrovnat.

Již teď je ale jasné, že to v žádném případě nebude jednodu-ché. O tom ostatně svědčí i zmíněný francouzsko-německý návrh.

Paříž s Berlínem argumentují tím, že srovnání dotačních pod-mínek by nebylo spravedlivé, protože výše dotací by neodráželaekonomickou realitu – zemědělci z východní Evropy mají totiž mno-hem nižší výrobní náklady než farmáři ze západu.

Jen pro ilustraci: výše přímých plateb, které putují např. do Lo-tyšska, dosahuje přibližně 100 eur (v přepočtu asi 2.500 Kč) nahektar, zatímco farmáři z Řecka dostávají na stejnou výměru půdyaž 500 eur (12.500 Kč).

SPRAVEDLIVÉ, NIKOLIV ROVNÉ

„Co se týče rozdělování přímých plateb zemědělců, sledujíFrancie a Německo přirozeně vlastní finanční zájmy, nicméně dneš-ní diskuse ministrů jasně ukázala, že většina členských států oče-kává modernizaci a nastolení spravedlivých podmínek, nikoliv za-konzervování stávajících nerovností,“ reagoval český ministr ze-mědělství Ivan Fuksa.

„Spravedlivé“ podmínky pro zemědělce ale podle ministraneznamenají „rovné“ podmínky, tj. že všichni zemědělci budouv budoucnu z unijního rozpočtu pobírat stejné dotace bez ohle-du na to, zda pocházejí z nových nebo starých členských zemí.Pokud by tomu tak bylo, Fuksa se obává vážné konkurence pročeské zemědělce z chudších zemí EU, např. z Rumunska a Bul-harska (EurActiv 19. 8. 2010).

„Francouzsko-německá pozice je velmi konzervativní. Brání zá-jmy vlastních farmářů, ale ne farmářů z jiných členských zemí,“ ře-kl médiím po neformální schůzce ministrů zemědělství, která sevčera (21. září) konala v belgickém La Hulpe, polský ministr zahra-ničí Marek Sawicki.

Prozradil také, že Polsko s představiteli Francie a Německa o otáz-ce dotací jednalo, ale obě země publikovaly svůj názor dříve, než Var-šava dokázala dokončit své stanovisko.

„Jde spíše o neúspěšnou snahu, jak zvýšit tlak na ostatní člen-ské státy,“ komentoval francouzsko-německý krok Sawicki.

Jeho kolega z Francie, Bruno Le Maire, na ministerské schůzcev Belgii neskrýval optimismus a novinářům sdělil, že společný ná-vrh má podporu vlád téměř dvacítky členských zemí EU. Dodal ješ-tě, že jeho cílem nebylo debatu o reformě SZP ukončit, ale otevřít.

NEMŮŽETE NIKOMU DIKTOVAT

Na druhou stranu nové členské země se mohou opřít o pod-poru Velké Británie. Londýn patří k nejhlasitějším zastáncům škrtův zemědělských dotacích.

Caroline Spelman, britská ministryně zemědělství, uvedla, že fran-couzsko-německý návrh obsahuje nepochybně několik zajímavýchmyšlenek, nicméně dodala, že se v žádném případě nesmí opakovatprůběh minulé reformy SZP, kdy Francie s Německem v podstatěnadiktovali její znění.

„Teď je to jiné, když platí Lisabonská smlouva a Evropský parla-ment má spolurozhodovací pravomoci. I když představujete dvěnejvětší země sedmadvacítky, je pro vás mnohem obtížnější něko-mu nadiktovat své podmínky,“ vysvětlila Britka.

EurActiv ve spolupráci s ReutersMonitorováno z www.asz.cz

11. kolo příjmu žádostíz Programu rozvoje venkovaodstartuje v říjnu

Investice do lesů, Spolupráce při vývoji nových produktů, po-stupů a technologií, respektive inovací v potravinářství, Využíváníporadenských služeb a Realizace místní rozvojové strategie – na ta-to opatření se zaměřuje 11. kolo příjmu žádostí Programu rozvo-je venkova. Žadatelé mohou předkládat své projekty v termínu od14. do 27. října, a to podle pravidel, která například upravují pre-ferenční kriteria a snižují administrativní nároky.

Příjem žádostí pro opatření 11. kola se uskuteční do 27. října do13 hodin na příslušných regionálních odborech Státního zeměděl-ského intervenčního fondu. Úplné znění pravidel, kterými se sta-novují podmínky pro poskytování dotace na projekty, je k dispoziciv elektronické podobě na internetové adrese Ministerstva země-dělství www.eagri.cz (subportál Dotace – Program rozvoje venko-va a příslušná osa/opatření) a rovněž na stránkách Státního země-dělského intervenčního fondu www.szif.cz v sekci Program rozvo-je venkova.

V rámci 11. kola došlo v opatření Investice do lesů ke změnám,například k ukončení platnosti Českého přechodného rámce v ro-ce 2010, který žadatelům dočasně umožňoval získat vyšší dotacinad běžný rámec režimu de minimis, nebo ke zvýhodnění projek-tů, které jsou realizovány v regionech se soustředěnou podporoustátu. V podopatření Spolupráce při vývoji nových produktů, po-stupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství došlo ke změně,která umožní předložení dokumentů pro stavební řízení až v do-bě, kdy na základě spolupráce s výzkumným subjektem bude zřej-mé, jestli je pro realizaci projektu nezbytné stavební opatření, či ji-né opatření stavebního úřadu. Změny u opatření Využívání pora-denských služeb podle požadavku EK znamenají, že o dotaci nastejnou poradenskou službu bude možné požádat pouze jednouza programové období. Dále jsou nastavena nová preferenční kri-téria vedená požadavkem na maximální jednoduchost administra-ce korespondující s výší dotace. To znamená, že žadatelé nebudoumuset předkládat žádné dodatečné přílohy. Podrobnosti jsou takék dispozici na subportálu Dotace – Program rozvoje venkova.

Zdroj: Tereza M. Dvořáčková, tisková mluvčí MZe

www.szif.cz

www.eagri.cz

www.asz.cz

http://asz.cz/redakce/zemedelstvi0/clanek/fuksa-chce-pro-zemedelce-spravedlive-ne-rovne-podminky-007815

http://agriculture.gouv.fr/IMG/pdf/100914_position_commune_FR-DE_anglais_.pdf

www.mmr.cz


Nabídka podpory obcím ležícímv regionech národních parků

Druhá výzva pro předkládání žádostí o podporu v rámci Pro-gramu podpory obcí ležících v regionech národních parků byla vy-hlášena 20. září 2010.

Cílem programu podpory obcí ležících v regionech národníchparků je kompenzace ztrát hospodářského rozvoje obcí ležících vregionech národních parků. O podporu je možné žádat na reali-zaci opatření v těchto základních oblastech:1. na neinvestiční podporu environmentálního vzdělávání, výcho-

vy, osvěty a poradenství2. na podporu opatření malého rozsahu3. na podporu energetické soběstačnosti obcí v regionu4. na navýšení podpory z Fondu při kofinancování projektů z OPŽP

za účelem zvýšení dosažitelnosti dotací poskytovaných obcímz Operačního programu životní prostředí.Příjem žádostí bude ukončen 31. ledna 2011 ve 12.00 hod. a zve-

řejnění výsledků se plánuje na duben 2011. www.sfzp.cz

Češi již dostali 155 miliardkorun z fondů Evropské unie

Nejnovější statistiky ministerstva pro místní rozvoj ukazují, žečeští žadatelé o evropské dotace již dostali na účty 155 mld. ko-run. To je více než 20 procent z částky přidělené pro celou Českourepubliku na léta 2007–2013. Schválená byla podpora ve výši


385,3 mld. Kč, k rozdělení dalším žadatelům ještě zbývá zhrubastejná částka. Podle současných analýz MMR není čerpání ani té-to částky ohroženo.

Úspěšné čerpání z fondů EU je podmíněno dostatkem kvalitníchprojektů, schopných rozvíjet ekonomiku a konkurenceschopnostČeské republiky. Tuto podmínku se daří úspěšně naplňovat i díkyaktivnímu přístupu pracovníků jednotlivých operačních programů,kteří poskytují zájemcům poradenství, školení a semináře.

K 1. říjnu 2010 podali čeští žadatelé téměř 40 tisíc projekto-vých žádostí o dotace z evropských fondů v celkové hodnotě926,6 mld. korun. Hodnota předložených žádostí o projekty takpřekročila celkovou částku určenou pro ČR v současném progra-movém období o 20 procent. Schváleným projektům byla dosudpřidělena zhruba polovina z celkové alokace a na účty příjemcůbylo vyplaceno 155,3 mld. korun.

Za prostředky strukturálních fondů a Fondu soudržnosti sev České republice dosud například zrekonstruovalo 70,8 km želez-ničních tratí, opraveno a postaveno bylo 810,7 km silnic a 203 kmcyklostezek. Evropské fondy podporují také opravy a regeneraceobjektů a to jak ve městech, tak na venkově. V městských oblas-tech byly revitalizovány objekty na ploše odpovídající 16,4 ha, navenkově pak 21,2 ha.

Údaje vyplývají ze statistiky Národního orgánu pro koordinaci –Ministerstva pro místní rozvoj ČR ke dni 3. září 2010.

Kontakt: Národní orgán pro koordinaci (NOK)Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Staroměstské nám. 6, 110 15, Praha 1tel.: +420 224 861 111, e-mail: [email protected]

web: www.strukturalni-fondy.czEUROFON 800 200 200 (bezplatná informační linka o EU)

www.strukturalni-fondy.cz


www.sfzp.cz


Krajské sdružení NS MAS ČR, o.s. v Královéhradeckém kraji, Národní sít Místních akčních skupin ČR, o.s.,Spolek pro obnovu venkova ČR a Ministerstvo zemědělství ČR v rámci Celostátní sítě pro venkov

si Vám dovolují oznámit:

Přijeďte strávit podzimní čas přemýšlením o budoucnos� a inspiracemi pro nové projektya nová směřování. Přijeďte ovlivnit budoucnost poli�k venkova a zemědělství.

Poznejte kraj Ky�ce a Zapadlých vlastenců.Projednejte nová partnerství v prostředí sla�nných lázní a načerpejte nové síly.

V rámci konference budou organizovány tři tema�cké workshopy se zahraniční inspirací,společná část konference, tema�cké exkurze a také budou formovány postoje

k budoucímu směřování podpory venkova a zemědělství.

Jaké jsou nové výzvy pro společnou zemědělskou poli�ku? Jaké strategie mají naše regiony a kraje?Co mají být priority? Budou ještě nějaké zdroje? Co je třeba podporovat a co dělat jinak než doposud?

Budeme rozvíjet venkov, zemědělství nebo regiony?

23. – 25. listopadu 2010v Lázních Bělohrad v Královéhradeckém kraji.

Rozvoj venkova po roce 2013Na jakém venkově budeme žít v roce 2020?

VENKOV 2010Národní konference

s hlavním tématem

se uskuteční ve dnech

Srdečně zveme zástupce venkovských podnikatelů, obcí, zemědělců i potravinářů, regionů a MAS.

V prostorách můžete po všechny dny využít příjemných prostor sla�nných lázní pro další jednání.

Další informace, přihlášky i podrobný program budou zveřejněny od 20. 9. 2010.

P P o z v á n k a 4 0

K o n t a k t y 4 1

Kontakty na předsednictvo SPOVplatné od 4. 12. 2008, aktuální k 4. 1. 2009

•předseda

Mgr. Eduard KavalaOÚ Bělotín, 753 64 Bělotín 151tel. 581 612 100, 602 514 347veškerou poštu, týkající se SPOV,

posílejte výhradně na [email protected]•

místopředsedaJiří Žák

senátor PČRValdštejnské náměstí 17/4, 118 01 Praha 1

tel. 602 703 [email protected]

•místopředseda

JUDr. Radan VečerkaSPOV Karlovarského kraje

nám. Dr. Milady Horákové č. 2,360 01 Karlovy Vary

tel.+fax 353 223 [email protected]

•Ing. arch. Jan Florian

Štěpánkova 106, 537 01 Chrudimtel. 733 607 513

[email protected]•

Pavel Hroch398 55 Kovářov 63tel. 382 594 218


Miroslav KovaříkOÚ Modrá, 687 06 Modrá

tel. 572 571 180, 603 251 [email protected]

•Mgr. Petr Kulíšek

KO SPOV Královéhradeckého kraje517 41 Kostelecké Horky 25


•Stanislav Rampas337 01 Ejpovice 61tel. 724 022 313


František WinterNa Holbě 491, 788 33 Hanušovice


•Členové předsednictva volení orgány kraj-ských organizací SPOV (§ 8 stanov SPOV):

Ing. Luboš PeterkaMaltézské nám.82, 378 31 Radomyšl


•Jihomoravský kraj

PaedDr. Zdeněk Pešanám. Míru 20, 979 74 0lešnicetel. 516463296, 603 816 152


Královéhradecký krajMartina Berdychová508 01 Holovousy 39


VÝBOR NS MAS ČR•

PŘEDSEDABc. František Winter

Olomoucký krajMAS Horní Pomoraví[email protected]+420 602 533 707

•MÍSTOPŘEDSEDOVÉ

PhDr. Jitka DoubnerováLiberecký krajMAS Frýdlantsko

[email protected]+420 774 678 033

•Jan Florian

Plzeňský krajMAS Český západ – místní partnerství


•ČLENOVÉ VÝBORUBc. Jiřina Karasová

Jihočeský krajMAS Strakonicko


•Vladimír Haš

Středočeský krajMAS Říčansko


•PhDr. Petr SušankaKarlovarský kraj

MAS Vladař[email protected]

+420 608 231 314•

Mgr. Petr LiškaÚstecký kraj

MAS České středohoří[email protected]

+420 724 155 360•

Mgr. Petr KulíšekKrálovéhradecký kraj

MAS NAD ORLICÍ[email protected]

+420 604 201 113•

Mgr. Ladislav EffenberkPardubický kraj

MAS [email protected]

+420 606 660 204•

Ing. Jozef JančoJihomoravský krajMAS Moravský [email protected]+420 603 268 562

•Jana Bujáková

Zlínský krajMAS Horňácko-Ostrož[email protected]

+420 724 503 950•

Jakub ČernýVysočinaMAS Šipka


Ing. Jiří KristMoravskoslezský kraj

MAS [email protected]+420 724 790 088

•NÁHRADNÍCI VÝBORURNDr. Zuzana Guthová

MAS Sdružení Růž[email protected], +420 724 643 050

Radomír DvořákMAS Rakovnicko

[email protected], +420 606 668 974Mgr. Jan Martínek

MAS Ekoregionu [email protected], +420 777 793 728

František NeuwirthMAS Krušné Hory

[email protected], +420 737 511 164Ing Jan Bittner

MAS [email protected], +420 606 348 462

Ing. Jiří SamešMAS Podještědí

[email protected], +420 724 264 242Aleš Lahoda

MAS Hornolideč[email protected]

+420 604 628 026Jana Bitnerová

MAS Společná [email protected]

+420 739 065 778Anna Čárková

MAS Kyj. Slov v [email protected]

+420 774 664 698Jaroslava HájkováMAS Havlíčkův kraj


Mgr. Dominika DolákováMAS Obč. pro r. venkova

[email protected], +420 774 415 157Ing. Pavel KolářMAS Nízký Jeseník

[email protected], +420 775 295 599Pavel Vrátil

MAS Region Kunětické [email protected], +420 606 660 229

•KONTROLNÍ KOMISE

PŘEDSEDAJindřich Tollinger

MAS Střední Povltaví[email protected]+420 731 603 603

•ČLENOVÉ

Mgr. Galina ČermákováMAS Vyhlídky


•Ing. Petr Brandl

MAS [email protected]

+420 721 747 966•

Ing. Vít HrdoušekMAS Strážnicko


•Julie Zendulková

MAS Moravská [email protected]

+420 724 111 510•

Tajemnice NS MAS ČRIng. Eva Hamplová

MAS Š[email protected].: +420 602 490 840

•www.nsmascr.cz

Liberecký krajJindřich Kvapil

468 22 Koberovy 140tel. 483 389 346, 603 980 970


Moravskoslezský krajBc. Jan Tomiczek

739 93 Třanovice 250tel: 558 496 929; 602 857 528


Olomoucký krajOtakar Hlaváč

Masarykova náves 213, 783 73 Grygovtel. 773 912 121


Pardubický krajIng. Jiří Kosel

533 75 Horní Ředice 101tel. 466 681 966


Plzeňský krajMUDr. Tamara Salcmanová

332 11 Hradec 133tel. 377 423 630


Středočeský krajRadomír Hanačík

Horní 74, 267 12 Loděnice-Jánskátel. 723 787 653


Ústecký krajVáclav Tyl

Na průhonu 270, 413 01 Vědomicetel. 602 483 423


VysočinaZdena Švaříčková

Nová 473, 588 22 Luka nad Jihlavoutel. 731 165 239, 567 219 [email protected]

•Zlínský kraj

Bohumil Škarpich768 61 Rusava 248


•Revizní komise:

Jaroslav KnapOÚ Mořice, 798 28 Mořice 68


•Ing. Ludmila Krušková

Větrovcova 7, 140 00 Praha 4tel. 603 233 003


Jana Vaníčková790 84 Hradec-Nová Ves 111

602 512 [email protected]

•Redaktor:Tomáš Šulák

751 25 Veselíčko 196tel. 775 949 142


Tajemnice:Ing. Marcela Harnová

Slaměníkova 37, 751 11 Radslavicetel. 737 520 886


www.spov.org

www.spov.org















www.nsmascr.cz




































http://www.spov.org/stanovy-spolku-pro-obnovu-venkova.aspx










Date post:	12-Mar-2016
Category:	Documents
Upload:	tomas-sulak
View:	242 times
Download:	0 times

ZV 9/2010

Documents