Síť vzdělávacích a informačních center v chráněných krajinných oblastech ČR

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

o realizaci pilotního projektu 1. údaje o realizátorovi projektu

Název projektu Jak se žije hospodářům v Moravském krasu - interpretace pro návštěvníky severní částí CHKO Moravský kras

Číslo projektu 88801819 Realizátor – název organizace Sdružení Renesance krajiny IČ DIČ

26998505 CZ26998505

Statutární zástupce/jméno a příjmení, funkce

Ing. Jozef Jančo, předseda

Osoba zodpovědná za realizaci projektu

Mgr. Libor Kotouč

Datum vypracování zprávy 2.2.2008 2. Výchozí situace, odůvodnění záměru pilotního projektu (max. 20 řádků) Venkovské oblasti mohou nabídnout mnohem více než jenom primární zemědělskou produkci a produkty lesního hospodářství. Mohou též poskytnout prostor a zázemí pro ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou, atraktivní životní prostředí, příležitost pro rekreaci a turistický ruch, zachovalou přírodní krajinu a přírodní rozmanitost. Trvalá udržitelnost jako základní předpoklad rozvoje venkova není jenom otázkou zachování přírodních zdrojů. Je to otázka způsobu práce na půdě, lesnictví a péče o krajinu, které zahrnuje pečlivé a odpovědné zacházení s půdou, vodou, zachování biodiverzity a ostatních veřejných statků. Taky zahrnuje zabezpečení sociální soudržnosti a dlouhotrvající životaschopnosti místní ekonomiky. Moravský kras je v evropském měřítku jedinečným územím. Poměrně složitý kras vznikal ve dvou obdobích krasovění. Vyskytují se zde takřka všechny krasové jevy: slepá a poloslepá údolí, závrty, propasti, škrapová pole, ponory, vyvěračky a jeskynní systémy s bohatou krápníkovou výzdobou. Z velké části zarovnaný povrch je rozčleněn velmi ostře zaříznutými hlubokými údolími. Krasové plošiny jsou překryty a zarovnány sedimenty a jsou zde vytvořeny poměrně úrodné půdy využívané pro zemědělskou výrobu. Krasová údolí -žleby mají místy charakter kaňonů, tato nepřístupná místa porůstají přírodovědně hodnotné lesy. Některé jeskyně, například i největší česká - Amatérská jeskyně (délka 20 000 m) zasahují také pod zemědělskou půdu, Rezidua hnojiv a pesticidů rozpuštěné ve vodách poškozovali krápníky a ovlivňovali celé jeskynní prostředí. Závrty se obděláváním půdy na okolních polích zanášeli ornicí. Ornice se následně přes pukliny dostávala až do jeskyní. Zvýšení obsahu dusičnanů ve skapech pod zemědělskými pozemky bylo až desetinásobné a chloridů až trojnásobné v porovnání se skapy pod lesem. Přírodní hodnota krasových lesů je nejvyšší na právě na nejméně přístupných místech. Na dobře přístupných krasových plošinách a na hraně samotných žlebů se velmi často setkáváme s kulturními lesními porosty, které např. na tzv. Macošské plošině zcela převažují. S CHKO Moravský kras je zapojena v projektu LIFE, kdy právě hraniční kulturní porosty hran žlebu s dominancí smrku jsou cíleně přeměňovány na lesy přírodě blízké. Metody šetrného krasového zemědělství: • používat pouze pesticidy povolené pro pásma hygienické ochrany vod, • aplikace max. 170 kg N v Č.ž na 1 ha zemědělské půdy, • dělení dávek dusíkatých hnojiv a dodržování dalších požadavků tzv. nitrátové směrnice, • vyloučení pěstování plodin náročných na živiny a pesticidy a s nízkým protierozním účinkem (např.

kukuřice a okopaniny), • zatravnění orné půdy nad jeskyněmi, • opatření ke zvyšování biologické rozmanitosti zemědělské krajiny (extenzivní ochranné okraje,

revitalizace závrtů, péče o druhově bohaté louky, péče o druhově bohaté pastviny), • dodržovaní všech dalších požadavků vyplývajících z plánů ochrany evropsky

významných lokalit soustavy NÁTURA 2000, ramsarského mokřadu Podzemní Punkva a chráněné krajinné oblasti Moravský kras.

Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR

Síť vzdělávacích a informačních center v chráněných krajinných oblastech ČR

3. Místo realizace pilotního projektu (lokalita v CHKO a bezprostředním okolí) Obec Ostrov u Macochy a okolí (Ostrovská krasová planina). 4. Popište cíle projektu, čeho měl projekt dosáhnout? Cílem bylo seznámit obyvatele, návštěvníky a v neposlední řadě i samotné hospodáře (pracovníky zemědělských podniků v regionu) i s jinými zajímavostmi Moravského krasu (kromě všeobecně známých veřejnosti přístupných jeskyní) a především podpořit tzv. měkkou turistiku a ekologické způsoby dopravy. Vedlejším cílem bylo prostřednictvím exkurzí na lokalitu zvýšit poptávku po produktech pocházejících z produkčních systémů směřujících k trvale udržitelnosti a tím vytvořit předpoklady k ekonomické úspěšnosti a rozšíření takových produkčních systémů. Cílem projektu bylo prostřednictvím propagace metod a postupů šetrného krasového zemědělství (agroenvironmentální programy, nitrátová směrnice, území NATURA 2000, ramsarský mokřad Podzemní Punkva atd. ) a vhodně zvoleného podnikatelského záměru vybraného zemědělského podniku v Moravském krasu (modelová lokalita) získávat pro jejich využívání resp. vytváření podobných nástrojů další stakeholdery v Moravském krasu, v dalších krasových oblastech Podstatou činností v rámci projektu bylo zvyšování povědomí a šíření informací v médiích, modelové využití v ostatních krasových oblastech Realizací aktivit se cíle podařilo naplnit. Problematickými se ale ukázaly mediální kampaň a informování veřejnost o aktivitách ve smyslu poměrně nízké účasti zemědělců, odborníků a veřejnosti na jednotlivých aktivitách projektu. Po konzultacích s redaktory týdeníku Zemědělec nám bylo doporučeno informovat veřejnost dopředu většími osvětovými články v tisku nebo osvětovými pořady v televizi (např. v pořadu Náš venkov). Podle jejich zkušeností je účinnost i té nejlépe provedené mediální kampaně na venkově a v zemědělství max. 20 % (např. co se týče účasti na odborných akcích apod.)

5. Popište jednotlivé činnosti projektu v pořadí, jak jste je realizovali. Aktivity projektu: 1. příprava exkurzí, určení místa, domluvení termínu s rozhodujícími partnery, tj. provozovatelem dopravy. Aktivita končila rozesláním cirkuláře v červenci 2007. Proběhla i medializace v regionálních denících, na webových portálech a internetových stránkách partnerských organizací. 2.finalizace konečné podoby průběhu exkurzí. 3. příprava a vydání informačního letáku 4. realizace exkurzí (bylo realizováno celkem 10 exkurzí 5. finanční zúčtování poskytovatelům služeb, zhodnocení, zjišťování ohlasu v médiích, konečné vyúčtování, administrativní ukončení projektu. Celkem proběhlo 10 exkurzí a zúčastnilo se jich 122 osob (fotografie z jednotlivých exkurzí jsou v příloze na CD). Pro prezentaci tzv. šetrného zemědělství v Moravském krasu byla připravena prezentace Moravský kras- modelová lokalita ochrany povrchových a podzemních krasových vod 6. Cílové skupiny, partneři a zájmové skupiny A. cílové skupiny Projekt se zaměřoval na tyto cílové skupiny:

- obyvatelé venkova, - turisté a návštěvníci regionu - podnikatelé, zaměstnanci a management podnikatelských zemědělských i nezemědělských subjektů na

venkově - pracovníci veřejné a státní správy - NNO, členové středisek EVVO

B. partneři a zapojené zájmové skupiny, které se na pilotním projektu aktivně podílely včetně počtu osob jednotlivých zájmových skupin.

Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR

Síť vzdělávacích a informačních center v chráněných krajinných oblastech ČR

ZEMSPOL a. s. Sloup Zemědělská akciová společnost hospodařící v centrální části Moravského krasu, na Ostrovské krasové plošině. Společnost se zapojila do aktivní ochrany krasu zejména prostřednictvím realizace tzv. agroenvironmentálních programů (zatravnění orné půdy nad jeskyněmi,osevní postup v ochranných zónách jeskyní) a dále programu EU LIFE. Má praktické zkušenosti s novými high-tech technologiemi v oblasti ochrany životního prostředí (zpracování odpadů fermentací atd.). Jelikož v oblasti šetrného hospodaření společnost fungovala jako tzv. pilotní farma, má bohaté zkušenosti i s poradenstvím a osvětou uvedených technologií. Zájmové skupiny (v závorce počty zapojených osob):

- obyvatelé venkova (17), - turisté a návštěvníci regionu (90) - podnikatelé, zaměstnanci a management podnikatelských zemědělských i nezemědělských subjektů na

venkově (6) - pracovníci veřejné a státní správy (5) - NNO, členové středisek EVVO (4)

7. Problémy a řešení, hlavní úspěch a jedinečnost projektu. V průběhu realizace se nevyskytly žádné problémy. Problémy se vyskytli v komunikaci s koordinátorem projektu ve fázi přípravy závěrečné zprávy. Unikátnost projektu spočívá ve využití poměrně malého regionu k vytvoření modelu se všemi funkcemi (aplikace postupů, vyhodnocování a monitoring, osvěta a publicita, exkurze a předávání zkušeností zájemcům atd.) pro ostatní venkovské regiony v kraji a v celé republice. Hlavním úspěchem projektu je vytvoření funkční modelová lokalita (zemědělský podnik ZEMSPOL a.s. Sloup) pro propagaci metod šetrného krasového zemědělství. V tisku a v dalších médiích bylo uveřejněno 6 zpráv. Předpokládáme pokračování projektu i v dalších letech. Klíčovými ukazateli úspěšnosti projektu zde pak bude zapojení zemědělců v Moravském krasu do postupů šetrného krasového zemědělství, zájem dalších zemědělců mimo Moravský kras. V dalších letech ale předpokládáme rozšíření o problematiku pěstování méně známých druhů a odrůd zemědělských plodin, pěstování a zpracování biomasy a na zpracování místní produkce. V rámci projektu budeme zprostředkovávat informace o této problematice a řešit i samostatné projekty na zaměřené na podporu uvedených aktivit. 8. Dostupná dokumentace projektu: fotografie, vaše webová adresa, tištěné materiály (kde jsou k dostání), zprávy médií, jiné (popište): Fotografie z projektu jsou k dispozici v sídle organizace a budou postupně umísťovány na www.ponikva.org. Informace o projektu, pozvánky byly umístěny na stránkách : www.spolekmoravskykras.cz, www.agroweb.cz, www.enviweb.cz. Články a pozványk na exkurze vycházeli v deníku Blanenský deník, týdeníku Zrcadlo a Zemědělec. Informace lze získat i na mediálních webech : www.denik.cz, www.zrcadlo.net 9. Popište, jakým způsobem jste o vašem pilotním projektu informovali veřejnost a jak jste v tom byli úspěšní: tiskoviny, web. Některé cílové skupiny ( podnikatelé a management zemědělských i nezemědělských subjektů, pracovníci státní správy a samosprávy ) jsme oslovovali přímo tzn. adresné emaily, telefonicky, www stránky Širší cílové skupiny ( obyvatelé venkova, absolventi škol žijící na venkově, zaměstnanci, dobrovolní pracovníci, členové středisek EVVO ) byli osloveni prostřednictvím článků v místním a regionálním tisku, www stránek, odkazů na aktivity na www stránkách obcí a Spolku pro rozvoj venkova Moravský kras.

Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR

Síť vzdělávacích a informačních center v chráněných krajinných oblastech ČR

10. Pokud jste v pilotním projektu využili některou z metod školených Partnerstvím, popište vaši zkušenost, zhodnoťte metodu. V projektu nebyla využita žádná uvedená metoda. 11. Popište jaká je udržitelnost projektu. Co bude na realizaci projektu navazovat, jakou si získal podporu, případně jaké další aktivity byly díky projektu iniciovány. Projekt byl postaven jako neziskový, nekomerční, poskytující veřejnou službu v obecném zájmu. V průběhu realizace projektu se nepočítalo s finančními příjmy (vložné na semináře, kurzovné, poplatky za poradenství apod.) Udržitelnost projektu po jeho skončení je založena na generování vlastních příjmů ve formě poplatků za služby (nabídka vzdělávacích kurzů a seminářů, poradenských a konzultačních služeb). 12. Byly přidělené finanční prostředky dostatečné? Jaké aktivity byly případně omezeny nebo vynechány pro nedostatek financí? Přidělené finanční prostředky byly dostatečné. Kontakt, na kterém je možné se o pilotním projektu informovat na podrobnosti:

Ing.Jozef Jančo, tel.739 042 933, e-mail: jozef.janco@quick.cz, rkrajiny@seznam.cz Přílohy: 1. propagační letáčky k exkurzím 2. CD s fotografiemi z exkurzí 3. CD s prezentací o modelové lokalitě Ostrovská krasová planina

Ve Sloupu dne 2.2.2008 Osoba zodpovědná za realizaci pilotního projektu: Libor Kotouč ..................................... Statutární zástupce realizátora: Jozef Jančo ......................................

Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR