REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE
MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2014-2020
PŘÍLOHA A5
STATISTICKÁ ANALÝZA INOVAČNÍ VÝKONNOSTI
MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
Zadavatel: Moravskoslezský kraj
Zpracovatel: Agentura pro regionální rozvoj, a.s.
SRPEN 2013
-2-
OBSAH:
ÚVOD A METODIKA ZPRACOVÁNÍ .............................................................................. 3
1 EKONOMICKÁ VÝKONNOST .................................................................................. 4
1.1 HDP NA OBYVATELE ....................................................................................................... 4
1.2 EXPORT ............................................................................................................................ 5
1.3 PRODUKTIVITA PRÁCE ................................................................................................... 7
1.4 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI .............................................................................................. 7
2 HNACÍ SÍLY INOVACÍ .............................................................................................. 9
2.1 LIDSKÉ ZDROJE ............................................................................................................... 9
2.2 FINANCOVÁNÍ A PODPORA .......................................................................................... 13
3 AKTIVITY FIREM .................................................................................................... 17
3.1 INVESTICE FIREM .......................................................................................................... 17
3.2 VAZBY A PODNIKAVOST ............................................................................................... 19
4 VÝSTUPY ............................................................................................................... 21
4.1 INOVÁTOŘI ..................................................................................................................... 21
4.2 EKONOMICKÉ EFEKTY .................................................................................................. 25
5 REFERENČNÍ ZAHRANIČNÍ REGIONY ................................................................ 27
5.1 HORNÍ RAKOUSKO ........................................................................................................ 27
5.2 SEVERNÍ PORÝNÍ - VESTFÁLSKO ................................................................................ 28
5.3 SLEZSKÉ VOJEVODSTVÍ ............................................................................................... 30
6 SHRNUTÍ ................................................................................................................ 32
7 SEZNAM TABULEK ............................................................................................... 33
8 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................... 33
9 SEZNAM SCHÉMAT .............................................................................................. 33
10 POUŽITÉ ZDROJE ................................................................................................. 34
-3-
Úvod a metodika zpracování
Tento dokument slouží k vyhodnocení inovační výkonnosti Moravskoslezského kraje v porovnání
s jinými kraji ČR a vybranými referenčními zahraničními regiony z ryze statistického hlediska.
Struktura členění indikátorů vychází z oficiální metodiky Evropské komise pro hodnocení inovační
výkonnosti regionů – tzv. Innovation Union Scoreboard (dále jen IUS). Indikátory zařazené
v jednotlivých kapitolách buď přesně, nebo částečně kopírují předepsané typy indikátorů IUS
v závislosti na dostupnosti stejných anebo podobných typů indikátorů na webových stránkách
ČSÚ a statistických úřadů zahraničních referenčních regionů.
Uvedené referenční zahraniční regiony byly vybrány na základě podobnosti odvětvových profilů
s Moravskoslezským krajem a také dle kritéria ekonomické vyspělosti pro možnost dlouhodobého
porovnávání vývoje inovační výkonnosti Moravskoslezského kraje. Slezské vojevodství slouží
jako referenční region s podobnou úrovní ekonomické vyspělosti (co se týče HDP na obyv.),
Severní Porýní – Vestfálsko reprezentuje ekonomicky silnější region, nicméně s určitými pořád
přetrvávajícími strukturálním problémy jako v případě Moravskoslezského kraje, a nakonec
region Horní Rakousko představuje technologicky špičkový region s podobným odvětvovým
profilem jako u Moravskoslezského kraje, který bude plnit roli „top“ regionu pro dlouhodobé
srovnání, do jaké míry se Moravskoslezskému kraji daří mu v určitých vybraných indikátorech
přibližovat. Vzhledem k rozdílné velikosti regionů (téměř identická velikost je pouze u
Moravskoslezského kraje a Horního Rakouska) byly pro přímé srovnání použity poměrové
ukazatele (% podíl na HDP, % z počtu zaměstnaných, apod.).
Hodnoty indikátorů jsou uváděny v běžných cenách. Vzhledem k období, za které jsou
sledovány, nemá inflace na vypovídací schopnost těchto hodnot žádný vliv (inflace se ve
sledovaném období pohybovala kolem 1-2 %, teprve v roce 2012 vzrostla na 3,3%).
-4-
1 Ekonomická výkonnost
1.1 HDP na obyvatele
Hrubý domácí produkt představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořenou za
dané období na určitém území. Níže uvedené tabulky vypovídají o pozici jednotlivých krajů
v rámci České republiky se zaměřením na Moravskoslezský kraj. Tradičně nejbohatším krajem je
Hlavní město Praha, které zhruba dvojnásobně převyšuje ostatní kraje. Vysoké hodnoty vykazují
také kraje Jihočeský a Středočeský. Naopak nízké ukazatele HDP připadají dlouhodobě na
Liberecký a Karlovarský kraj. Moravskoslezský kraj patří v tomto pohledu mezi průměrné kraje.
Druhá, doplňující mapka, procentuálního postavení jednotlivých krajů vůči České republice pouze
dokresluje výše popsaný stav v posledních čtyřech letech.
Tabulka 1 – HDP na 1 obyvatele podle krajů České republiky (Kč)
ČR/kraje 2007 2008 2009 2010 2011
Česká republika 354 808 368 986 356 405 358 957 365 961
Hl. m. Praha 759 758 797 479 760 925 776 968 786 057
Středočeský 330 739 341 272 319 081 322 811 322 868
Jihočeský 307 045 308 539 306 421 306 833 309 006
Plzeňský 328 653 315 281 309 091 306 628 325 753
Karlovarský 262 925 264 007 263 710 259 560 259 180
Ústecký 285 765 295 512 299 357 299 435 292 658
Liberecký 274 191 276 922 265 373 268 480 279 039
Královéhradecký 301 849 313 532 309 570 308 946 315 316
Pardubický 297 475 300 531 287 918 283 710 296 796
Vysočina 297 835 296 305 293 213 292 669 300 309
Jihomoravský 325 239 347 435 336 936 335 983 340 093
Olomoucký 262 406 275 408 268 323 270 987 279 902
Zlínský 288 497 313 429 305 910 301 442 309 386
Moravskoslezský 297 281 314 644 293 281 297 177 318 155
Zdroj: ČSÚ
Tabulka 2 – HDP na 1 obyvatele v jednotlivých krajích procentuálně vyjádřené vůči ČR
ČR/kraje 2007 2008 2009 2010 2011
Česká republika 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Hl. m. Praha 214,1 216,1 213,5 216,5 214,8
Středočeský 93,2 92,5 89,5 89,9 88,2
Jihočeský 86,5 83,6 86,0 85,5 84,4
Plzeňský 92,6 85,4 86,7 85,4 89,0
Karlovarský 74,1 71,5 74,0 72,3 70,8
-5-
Zdroj: ČSÚ
1.2 Export
Níže uvedené grafy zobrazují hodnoty vztahující se k exportu jednotlivých krajů v letech 2009
a 2010. V rámci přepočtu na obyvatele vykazuje v tomto směru nejvyšší hodnoty kraj Pardubický,
Středočeský a Plzeňský. Naopak nejnižší hodnoty jsou patrné u Hlavního města Prahy, jež jsou
dány jak vysokým počtem obyvatel, tak i orientací místní ekonomiky, kde hlavní roli hraje terciér
a kvartér. Moravskoslezskému kraji patří v oblasti exportu na obyvatele čtvrté místo (viz graf 2).
V případě exportu v absolutní hodnotě náleží Moravskoslezskému kraji druhé místo za krajem
Středočeským (viz graf 1 a tab. č. 3).
Graf 1 – Postavení vývozů krajů na celkovém vývozu v roce 2009 a 2010
Zdroj: ČSÚ
Ústecký 80,5 80,1 84,0 83,4 80,0
Liberecký 77,3 75,0 74,5 74,8 76,2
Královéhradecký 85,1 85,0 86,9 86,1 86,2
Pardubický 83,8 81,4 80,8 79,0 81,1
Vysočina 83,9 80,3 82,3 81,5 82,0
Jihomoravský 91,7 94,2 94,5 93,6 92,9
Olomoucký 74,0 74,6 75,3 75,5 76,5
Zlínský 81,3 84,9 85,8 84,0 84,5
Moravskoslezský 83,8 85,3 82,3 82,8 86,9
-6-
Graf 2 – Vývoz krajů v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2009 a 2010
Zdroj: ČSÚ
Tabulka 3 – Vývoz krajů v mil. Kč za rok 2010
Hl. m. Praha 122 704
Středočeský 487 218
Jihočeský 92 551
Plzeňský 202 681
Karlovarský 51 699
Ústecký 151 558
Liberecký 89 267
Královéhradecký 102 711
Pardubický 235 884
Vysočina 93 819
Jihomoravský 167 352
Olomoucký 78 879
Zlínský 115 224
Moravskoslezský 277 498
Zdroj: ČSÚ
-7-
1.3 Produktivita práce
Produktivita práce představuje jeden z významných ukazatelů vypovídajícím o ekonomické síle
daných regionů. Jedná se o přepočet regionálního HDP na jednoho zaměstnaného. První místo
s přehledem drží Praha, naopak jako nejhorší z hlediska tohoto ukazatele vychází kraj
Karlovarský. Moravskoslezský kraj vykazuje v posledních letech poměrně pravidelný růst
produktivity práce a zaujímá tak přední příčky mezi kraji České republiky.
Graf 3 – Produktivita práce 2002 - 2009
Zdroj: ČSÚ
1.4 Míra nezaměstnanosti
Míra nezaměstnanosti v České republice v posledních letech poměrně značně kolísala, avšak
dlouhodobě vykazují nejlepší hodnoty Hlavní město Praha společně se Středočeským
a Jihočeským krajem, kde se míra nezaměstnanosti pohybovala od roku 2007 v rozmezí zhruba
2 % až 5 %. Naopak nejvyšší mírou nezaměstnanosti tradičně trpí Karlovarský, Ústecký
a v neposlední řadě také Moravskoslezský kraj, kde se hodnoty tohoto ukazatele pohybovaly
mezi 8 až takřka 11 procenty.
Tabulka 4 – Obecná míra nezaměstnanosti za roky 2007 a 2012 v rámci krajů
ČR/kraje 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Česká republika 5,3 4,4 6,7 7,3 6,7 7
Hl. m. Praha 2,4 1,9 3,1 3,8 3,6 3,1
Středočeský 3,4 2,6 4,4 5,2 5,1 4,6
Jihočeský 3,3 2,6 4,3 5,3 5,5 5,7
Plzeňský 3,7 3,6 6,3 5,9 5,2 4,8
Karlovarský 8,2 7,6 10,9 10,8 8,5 10,5
Ústecký 9,9 7,9 10,1 11,2 9,9 10,8
Liberecký 6,1 4,6 7,8 7 7,2 9,3
-8-
ČR/kraje 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Královéhradecký 4,2 3,9 7,7 6,9 7,1 7,1
Pardubický 4,4 3,6 6,4 7,2 5,6 7,7
Vysočina 4,6 3,3 5,7 6,9 6,4 6,4
Jihomoravský 5,4 4,4 6,8 7,7 7,5 8,1
Olomoucký 6,3 5,9 7,6 9,1 7,6 7,7
Zlínský 5,5 3,8 7,3 8,5 7,6 7,4
Moravskoslezský 8,5 7,4 9,7 10,2 9,3 9,5
Zdroj: ČSÚ
-9-
2 Hnací síly inovací
2.1 Lidské zdroje
2.1.1 Zaměstnanci ve VaV (FTE)
V rámci zaměstnanosti v oblasti výzkumu a vývoje jsou rozdíly mezi jednotlivými kraji České
republiky poměrně značné. Pod pojmem zaměstnanci ve VaV se rozumí souhrn všech
pracovníků pracujících ve VaV (výzkumní pracovníci, technici, administrativní pracovníci, aj.).
Nejvyšším počtem zaměstnanců VaV disponuje jednoznačně Hlavní město Praha. Významnými
zaměstnavateli v této oblasti jsou i kraje Jihomoravský a Středočeský. Naopak nejnižší počet
zaměstnanců VaV zaznamenává kraj Karlovarský. Moravskoslezský kraj u tohoto indikátoru
zaujímá čtvrté místo. Počet pracovníků VaV v Moravskoslezském kraji za sledované období
kontinuálně rostl.
Tabulka 5 – Zaměstnanci ve VaV v rámci krajů
ČR/kraje 2007 2008 2009 2010 2011
Česká republika 49 192 50 808 50 961 52 290 55 697
Hl. m. Praha 21 176 20 943 19 747 19 963 21 151
Středočeský 5 056 5 176 5 230 5 325 5 448
Jihočeský 1 813 1 898 2 050 2 121 2 104
Plzeňský 1 953 1 793 1 951 1 933 2 196
Karlovarský 70 136 107 94 102
Ústecký 842 798 736 769 856
Liberecký 1 432 1 423 1 270 1 338 1 756
Královéhradecký 1 453 1 447 1 750 1 807 1 867
Pardubický 2 193 2 218 2 092 2 160 2 404
Vysočina 605 683 648 692 725
Jihomoravský 6 205 7 501 8 387 8 732 8 941
Olomoucký 2 011 2 025 1 996 2 110 2 310
Zlínský 1 625 1 837 1 807 1 785 1 874
Moravskoslezský 2 759 2 931 3 191 3 459 3 965
Zdroj: ČSÚ
2.1.2 Výzkumní pracovníci (FTE)
Počet výzkumných pracovníků v Moravskoslezském kraji postupně za sledované období rostl
s výjimkou roku 2010, ve kterém došlo k mírnému poklesu oproti předchozímu roku. Hlavním
důvodem tohoto poklesu byl příchod finanční krize, která přinutila řadu firem omezit dočasně VaV
aktivity. Stejně jako u předchozího ukazatele patří Moravskoslezskému kraji čtvrtá příčka za
hlavním městem Prahou, Jihomoravským a Středočeským krajem.
-10-
Tabulka 6 – Výzkumní pracovníci v rámci krajů
ČR/kraje 2007 2008 2009 2010 2011
Česká republika 27 878 29 785 28 759 29 228 30 682
Hl. m. Praha 13 125 13 454 12 076 12 087 12 523
Středočeský 2 763 3 025 2 889 2 888 2 976
Jihočeský 782 809 868 799 793
Plzeňský 721 742 886 992 1 276
Karlovarský 39 106 62 57 55
Ústecký 411 398 370 385 374
Liberecký 779 735 502 636 991
Královéhradecký 740 701 804 793 839
Pardubický 1 159 1 176 1 142 1 053 1 166
Vysočina 305 387 358 340 368
Jihomoravský 3 749 4 723 5 136 5 446 5 205
Olomoucký 1 042 1 073 1 016 1 101 1 205
Zlínský 726 824 816 832 853
Moravskoslezský 1 536 1 632 1 835 1 817 2 057
Zdroj: ČSÚ
2.1.3 Počet VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných
V rámci přepočtu VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných vykazuje většina krajů v posledních
letech nárůst včetně kraje Moravskoslezského. Nejvyšší hodnoty vykazuje Hlavní město Praha
společně s Jihomoravským krajem. Z hlediska tohoto ukazatele je na tom nejhůře kraj
Karlovarský, Ústecký a Kraj Vysočina. Moravskoslezský kraj se v porovnání s ostatními kraji
České republiky postupně dostal z podprůměrných hodnot na hodnotu průměrnou v roce 2011.
Tabulka 7 – Počet VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných v rámci krajů
Kraj / Rok 2007 2008 2009 2010 2011
ČR 9,90 10,09 10,34 10,70 11,36
Hl. m. Praha 33,44 32,14 29,87 30,39 32,52
Středočeský 8,61 8,53 8,69 8,84 8,91
Jihočeský 5,78 6,03 6,73 7,07 6,96
Plzeňský 7,13 6,44 7,04 7,06 7,94
Karlovarský 0,48 0,91 0,75 0,65 0,71
Ústecký 2,35 2,16 2,01 2,13 2,33
Liberecký 7,08 7,11 6,38 6,64 8,82
Královéhradecký 5,40 5,49 6,88 7,12 7,40
Pardubický 9,09 8,94 8,78 9,19 10,05
Vysočina 2,41 2,77 2,71 2,91 3,08
Jihomoravský 11,59 13,84 15,87 16,42 16,89
Olomoucký 6,68 6,80 6,82 7,58 8,14
Zlínský 5,63 6,44 6,76 6,76 6,98
Moravskoslezský 4,90 5,06 5,75 6,37 7,26
Zdroj: ČSU
-11-
2.1.4 Počet výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných
U tohoto ukazatele lze konstatovat, že si Moravskoslezský kraj udržoval za sledované období
průměrné hodnoty v porovnání s ostatními kraji.
Tabulka 8 – Počet výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných v rámci krajů
Kraj / Rok 2007 2008 2009 2010 2011
ČR 5,61 5,92 5,84 5,98 6,26
Hl. m. Praha 20,72 20,65 18,26 18,40 19,26
Středočeský 4,70 4,98 4,80 4,80 4,87
Jihočeský 2,49 2,57 2,85 2,66 2,62
Plzeňský 2,63 2,66 3,19 3,63 4,61
Karlovarský 0,26 0,71 0,44 0,40 0,38
Ústecký 1,15 1,08 1,01 1,06 1,02
Liberecký 3,85 3,67 2,52 3,16 4,98
Královéhradecký 2,75 2,66 3,16 3,13 3,33
Pardubický 4,81 4,74 4,79 4,48 4,87
Vysočina 1,21 1,57 1,50 1,43 1,57
Jihomoravský 7,00 8,71 9,72 10,24 9,83
Olomoucký 3,46 3,61 3,47 3,95 4,25
Zlínský 2,52 2,89 3,05 3,15 3,18
Moravskoslezský 2,73 2,82 3,30 3,34 3,77
Zdroj: ČSÚ
-12-
2.1.5 Počet VaV pracovníků podle sektoru provádění
Vývoj počtu zaměstnanců v oblasti VaV se v letech 2009 – 2011 dá označit až na výjimky za rostoucí. Mezi nejvýznamněji rostoucí kraje v České
republice patří Moravskoslezský kraj, u něhož nárůst za sledované období dosáhl 734 nových pracovních míst ve VaV. Ostatní kraje rostou pouze
mírně až sporadicky.
Tabulka 9 – Počet zaměstnaných ve VaV podle sektoru provádění
Počet zaměstnaných ve VaV podle sektoru
provádění za jednotlivé kraje a
ČR
2009 2010 2011
sektor
Celk
em
sektor
Celk
em
sektor
Celk
em
Po
dn
ikate
lský
Vlá
dn
í
Vyso
ko
ško
lský
Po
dn
ikate
lský
Vlá
dn
í
Vyso
ko
ško
lský
Po
dn
ikate
lský
Vlá
dn
í
Vyso
ko
ško
lský
Hl. m. Praha 6 050 7 666 5 874 19 590 6 304 7 656 5 832 19 791 7 185 7 766 6 041 20 991
Středočeský 4 107 1 112 9 5 229 4 260 1 049 17 5 325 4 357 1 066 20 5 443
Jihočeský 899 596 510 2 005 970 585 515 2 070 1 043 473 566 2 082
Plzeňský 1 047 95 810 1 951 1 138 95 701 1 933 1 294 97 804 2 195
Karlovarský 102 2 2 107 91 3 0 94 99 3 0 102
Ústecký 498 54 183 735 548 28 193 769 632 49 175 856
Liberecký 953 29 280 1 263 989 30 317 1 336 1 022 40 691 1 752
Královéhradecký 1 397 111 242 1 750 1 454 52 276 1 782 1 460 47 331 1 838
Pardubický 1 783 60 249 2 092 1 886 18 256 2 160 2 067 63 273 2 402
Vysočina 630 17 1 647 672 17 3 691 700 22 3 725
Jihomoravský 3 848 1 297 3 222 8 367 4 068 1 215 3 412 8 695 4 516 1 361 3 011 8 888
Olomoucký 1 144 16 820 1 980 1 090 20 981 2 091 1 164 22 1 107 2 293
Zlínský 1 607 7 193 1 807 1 586 6 193 1 785 1 667 8 199 1 874
Moravskoslezský 1 819 118 1 254 3 190 1 944 153 1 361 3 458 2 304 115 1 505 3 924
ČR celkem 25 884 11 180 13 648 50 712 26 998 10 926 14 056 51 980 29 509 11 133 14 724 55 365
Zdroj: ČSÚ
-13-
2.2 Financování a podpora
2.2.1 Procentní podíl výdajů na VaV na HDP
Podíl výdajů na VaV na HDP se za celou Českou republiku poměrně stabilně zvyšuje. V souladu
s tímto trendem se vyvíjí tento ukazatel i u Moravskoslezského kraje. Moravskoslezský kraj je
v tomto ukazateli dlouhodobě pod průměrem České republiky, což je dáno nižším množstvím
výdajů na VaV ve veřejném sektoru a omezenou inovační aktivitou malých a středních firem.
Jediným obdobím, kdy podíl výdajů v kraji vzrostl nad republikový průměr, konkrétně na hodnotu
1,63 %, byl rok 2006. Důležité je zmínit významný nárůst u tohoto ukazatele u
Moravskoslezského kraje mezi lety 2010 – 2011 (z 0,84 na 1,26 %). To je názorně vidět jak na
schématu, tak i na tabulce níže.
Graf 4 – Podíl výdajů na VaV na HDP (%)
Zdroj: ČSÚ
Tabulka 10 – Podíl výdajů na VaV na HDP v MSK a v ČR
Období Podíl výdajů na VaV
na HDP v MSK Podíl výdajů na
VaV na HDP v ČR
2004 0,78 1,25
2005 0,67 1,35
2006 1,63 1,48
2007 0,74 1,48
2008 0,68 1,40
2009 0,83 1,47
2010 0,84 1,55
2011 1,26 1,86
Zdroj: ČSÚ
0
0,2
0,4
0,6
0,8
1
1,2
1,4
1,6
1,8
2
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Podíl výdajů na VaV na HDP vMSK
Podíl výdajů na VaV na HDP vČR
-14-
2.2.2 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v krajích ČR
Průměrných hodnot dosahuje Moravskoslezský kraj v rámci výdajů na VaV v podnikatelském
sektoru, kde mu patří šesté místo mezi ostatními kraji. Hlavním důvodem tohoto stavu je nízká
inovační aktivita malých a středních firem v kraji. Vysokých hodnot - nad 10% z celkových
investic - dosahuje pouze kraj Středočeský. Za ním se umístily kraje Zlínský, Jihomoravský,
Pardubický a také kraj Liberecký.
Schéma 1 – Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v krajích ČR v roce 2011 (% z celkových
investic v daném kraji)
Zdroj: ČSÚ
2.2.3 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru v krajích ČR
Z hlediska výdajů na VaV v sektoru vysokoškolském, zaujímá Moravskoslezský kraj přední
pozice, konkrétně třetí. Vyšších hodnot dosahují pouze Hlavní město Praha společně
s Jihomoravským krajem.
Schéma 2 – Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru v krajích ČR v roce 2011 (% z
celkových výdajů na VaV v tomto sektoru v ČR)
Zdroj: ČSÚ
-15-
2.2.4 Výdaje na VaV financované veřejným a soukromým sektorem
Na níže uvedené tabulce je patrný rozdíl ve zdrojích financování výzkumných a vývojových aktivit u jednotlivých krajů. Moravskoslezský kraj zaujímá
v součtu za všechny uvedené sektory (viz tabulka níže) čtvrtou pozici za Prahou, Středočeským a Jihomoravským krajem. V mezidobí 2010 – 2011
došlo v Moravskoslezském kraji k výraznému nárůstu výdajů na VaV financovaných soukromým sektorem i vysokoškolským sektorem.
Tabulka 11 – Výdaje na VaV financované veřejným a soukromým sektorem
Výdaje na VaV
(mil. Kč)
2009
Výdaje na VaV (mil.
Kč)
2010
Výdaje na VaV (mil.
Kč)
2011
PS VS SVŠ NS PS VS SVŠ NS PS VS SVŠ NS
Česká republika 55 350 33 218 11 836 10 022 274 59 033 36 623 11 469 10 616 324 70 695 42 658 12 403 15 288 345
Hl. m. Praha 20 906 7 520 8 546 4 639 201 20 998 7 812 8 351 4 634 202 23 180 8 502 9 180 5 334 163
Středočeský 10 051 8 970 1 078 2 1 11 900 10 843 1 044 12 1 14 082 13 012 1 054 12 4
Jihočeský 2 123 1 074 629 383 37 2 116 1 039 630 410 36 2 169 1 250 465 435 18
Plzeňský 1 599 1 170 31 398 0 2 295 1 780 67 448 - 3 130 2 378 66 686 0
Karlovarský 92 91 1 0 - 106 104 1 - - 124 123 1 - -
Ústecký 652 511 26 115 1 696 531 11 154 - 784 629 13 142 -
Liberecký 1 329 1 091 15 220 2 1 449 1 181 19 247 2 1 861 1 155 40 662 4
Královéhradecký 1 651 1 173 126 353 0 1 568 1 167 53 332 16 1 675 1 205 26 412 32
Pardubický 1 939 1 698 29 213 - 2 228 1 979 14 235 - 2 564 2 206 51 304 3
Vysočina 646 634 11 0 0 743 731 10 2 0 780 765 12 2 -
Jihomoravský 8 127 4 610 1 235 2 264 17 8 411 4 565 1 174 2 627 44 11 170 5 429 1 323 4 366 52
Olomoucký 1 620 966 19 622 13 1 599 854 10 712 22 2 126 1 061 12 1 041 12
Zlínský 1 583 1 400 4 179 - 1 809 1 665 3 141 - 2 109 1 917 4 188 -
Moravskoslezský 3 030 2 309 86 633 1 3 114 2 371 80 661 1 4 941 3 025 155 1 704 56
PS – Podnikatelský sektor, VS – Vládní sektor, SVŠ – Sektor vysokého školství, NS – Neziskový sektor
Zdroj: ČSÚ
-16-
2.2.5 Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV
Moravskoslezskému kraji patří v oblasti výdajů na zaměstnance ve VaV čtvrté místo, velikost
těchto výdajů v tomto kraji navíc nadále roste. Přední místa obsadily Hlavní město Praha,
Jihomoravský
a Středočeský kraj.
Tabulka 12 – Mzdové výdaje na zaměstnance ve VaV dle krajů České republiky
(mil. Kč v běžných cenách)
Kraj ČR 2007 2008 2009 2010 2011
ČR celkem 20 287 21 895 22 846 24 116 27 017
Praha 8 913 9 646 9 018 9 451 10 541
Středočeský 2 550 2 500 2 889 2 952 3 066
Jihočeský 697 859 790 961 952
Plzeňský 647 712 688 854 1 064
Karlovarský 34 58 62 58 62
Ústecký 321 331 294 325 342
Liberecký 614 595 606 645 842
Královéhradecký 546 585 793 853 924
Pardubický 912 856 885 983 1 120
Vysočina 217 301 288 333 338
Jihomoravský 2 520 2 875 3 776 3 728 4 198
Olomoucký 627 645 743 821 1 052
Zlínský 669 810 797 803 867
Moravskoslezský 1 020 1 123 1 217 1 350 1 649
Zdroj: ČSÚ
2.2.6 Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV ve veřejném sektoru
Stejné závěry podává i níže uvedená tabulka zaměřující se na velikost mzdových výdajů ve
veřejném sektoru. Výše zmíněné pořadí jednotlivých krajů zůstává i zde stejné.
Tabulka 13 – Mzdové výdaje na VaV ve veřejném sektoru (v mil. Kč) za rok 2011
Veřejný sektor celkem 5 093
Praha 3 691
Středočeský kraj 461
Jihočeský kraj 23
Plzeňský kraj 26
Karlovarský kraj 1
Ústecký kraj 11
Liberecký kraj 18
Královéhradecký kraj 16
Pardubický kraj 19
Vysočina kraj 11
Jihomoravský kraj 543
Olomoucký kraj 8
Zlínský kraj 3
Moravskoslezský 55
Zdroj: ČSÚ.
-17-
3 Aktivity firem
3.1 Investice firem
Investice firem do VaV jsou významným faktorem úrovně inovační výkonnosti kraje, neboť právě
VaV ve firmách má povahu ryze aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, jehož
výsledky se projevují v podobě konkrétních inovativních produktů pro konečného zákazníka.
Následující komentáře k vybraným statistickým indikátorům podrobněji popisují aktuální situaci
v Moravskoslezském kraji včetně jeho srovnání s ostatními kraji ČR.
3.1.1 Podnikové výdaje na VaV jako % HDP daného kraje
Tabulka 14 – Podnikové výdaje na VaV jako % HDP daného kraje
Kraj / Rok 2008 2009 2010 2011
Česká republika 0,87% 0,88% 0,97% 1,12%
Praha 1,00% 0,79% 0,81% 0,89%
Středočeský 2,11% 2,25% 2,70% 3,14%
Jihočeský 0,50% 0,55% 0,53% 0,64%
Plzeňský 0,71% 0,66% 0,97% 1,27%
Karlovarský 0,12% 0,11% 0,13% 0,16%
Ústecký 0,27% 0,20% 0,22% 0,26%
Liberecký 1,09% 0,93% 0,97% 0,94%
Královéhradecký 0,50% 0,68% 0,67% 0,69%
Pardubický 1,16% 1,13% 1,32% 1,44%
Vysočina 0,45% 0,42% 0,49% 0,49%
Jihomoravský 0,78% 1,18% 1,16% 1,37%
Olomoucký 0,47% 0,56% 0,49% 0,59%
Zlínský 0,78% 0,77% 0,94% 1,05%
Moravskoslezský 0,50% 0,63% 0,63% 0,77%
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování.
Jak již bylo zmíněno v kap. 2.2 výše, podíl celkových výdajů na VaV na HDP se v rámci České
republiky poměrně stabilně zvyšuje. Stejný trend lze pozorovat v případě vývoje podílu výdajů
soukromého sektoru (podnikových výdajů) na HDP. Z výše uvedených dat je zřejmé, že i
navzdory přetrvávající ekonomické krizi podniky nadále investují do VaV - meziroční procentní
růsty podílů výdajů na VaV na HDP jsou totiž vyšší než procentní pokles HDP v jednotlivých
letech.
Vývoj v Moravskoslezském kraji má rovněž vzestupnou tendenci. Oproti roku 2008 lze v roce
2011 pozorovat více než 50-ti % nárůst podílu výdajů do VaV na HDP kraje, i přes tento výrazný
nárůst je však Moravskoslezský kraj v porovnání s ostatními kraji stále podprůměrný. Tento stav
je dlouhodobě způsoben omezenou inovační aktivitou malých a středních firem, nicméně i ty
začínají postupně více investovat do vlastních výzkumných aktivit i do spolupráce se znalostními
institucemi a samozřejmě
i velké firmy zvyšují množství vlastních finančních prostředků na výzkum a vývoj. A právě velké
firmy z drtivé většiny financují VaV aktivity v soukromém sektoru v Moravskoslezském kraji.
-18-
3.1.2 Náklady na inovace u technicky inovujících podniků
Tabulka 15 – Náklady na inovace (v mil. Kč)
NUTS 2 / Rok 2010
Praha 15 507
Střední Čechy 13 189
Jihozápad 9 688
Severozápad 3 843
Severovýchod 14 262
Jihovýchod 8 481
Střední Morava 8 320
Moravskoslezsko 8 690
Zdroj: ČSÚ.
U tohoto ukazatele jsou k dispozici prozatím data pouze za rok 2010 a za územní celky NUTS 2.
Jak je z tabulky patrné, Moravskoslezský kraj (= Moravskoslezsko; NUTS 2 a zároveň NUTS3) si
svou pátou příčkou stojí ve srovnání s ostatními kraji poměrně dobře. Podniky v kraji vykazují
nejvyšší náklady na inovace ze všech krajů na Moravě, v rámci republiky jsou před Karlovarským
i Ústeckým krajem. S nejvyššími náklady pak na prvních místech figurují Středočeský kraj a kraje
v rámci území „Severovýchod“ (Pardubický, Královehradecký a Liberecký).
3.1.3 Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV v podnikovém sektoru
Z níže uvedené tabulky vyplývá, že u Moravskoslezského kraje došlo u tohoto ukazatele
k značnému pozitivnímu posunu, a to ze sedmé příčky v roce 2008 na třetí v roce 2011. To
dokladuje narůstající význam výzkumných a vývojových aktivit u podnikatelských subjektů v kraji
a snahu dlouhodobě investovat do lidských i technických zdrojů pro VaV. Největší podíl na
hodnotě tohoto ukazatele mají především velké firmy, nicméně i malé a střední podniky postupně
posilují svůj výzkumný a vývojový potenciál.
Tabulka 16 – Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV v podnikovém sektoru (v mil. Kč)
Kraj / Rok 2008 2009 2010 2011
Česká republika 1,285 1,283 1,356 1,446
Praha 1,302 1,243 1,239 1,183
Středočeský 2,203 2,184 2,545 2,986
Jihočeský 1,161 1,195 1,071 1,199
Plzeňský 1,655 1,118 1,564 1,838
Karlovarský 0,720 0,894 1,148 1,244
Ústecký 1,202 1,026 0,969 0,995
Liberecký 1,309 1,145 1,195 1,130
Královéhradecký 0,766 0,840 0,803 0,825
Pardubický 0,930 0,952 1,049 1,067
Vysočina 1,018 1,007 1,088 1,093
Jihomoravský 1,002 1,198 1,122 1,202
Olomoucký 0,723 0,844 0,784 0,911
Zlínský 0,879 0,871 1,050 1,150
Moravskoslezský 1,147 1,270 1,220 1,313
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování.
-19-
3.1.4 Výdaje na VaV uskutečněné v high-tech sektoru
Níže uvedená tabulka (z důvodů absence dat pouze do roku 2007) popisuje vývoj výdajů na
výzkumné a vývojové aktivity v high-tech sektoru mezi jednotlivými kraji České republiky. Patrný
je většinový nárůst těchto výdajů. Hlavní město Praha, Jihomoravský kraj a kraj Středočeský jsou
v tomto ohledu nejaktivnějšími kraji u nás. Moravskoslezský kraj se až na rok 2006 (výdaje na
VaV v tomto roce dosáhly takřka 3,5 miliard Kč) drží zhruba ve středu mezi kraji v České
republice.
Tabulka 17 – Výdaje na VaV uskutečněné v high-tech sektoru (v mil. Kč)
Kraj / Rok 2004 2005 2006 2007
Praha 3 667 4 956 6 003 7 278
Středočeský 1 475 1 495 1 801 2 374
Jihočeský 50 54 55 38
Plzeňský 386 403 387 383
Karlovarský 1 1 2 2
Ústecký 133 159 156 166
Liberecký 244 239 285 280
Královéhradecký 175 184 201 224
Pardubický 619 670 677 732
Vysočina 78 94 133 180
Jihomoravský 917 1 024 926 1 238
Olomoucký 232 233 238 269
Zlínský 220 259 379 449
Moravskoslezský 532 403 3 481 326
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování.
3.2 Vazby a podnikavost
Tato podkapitola odráží úroveň podnikatelské kultury v kraji, ve vztahu k VaV a inovačním
aktivitám. Následující indikátor blíže rozvádí chování a rozhodování firem v oblasti investic do
inovačních aktivit a porovnává Moravskoslezský kraj (Moravskoslezsko) s ostatními územími
NUTS 2 v ČR.
3.2.1 Inovační aktivity podle typu u technicky inovujících podniků v roce 2010
První sloupec tabulky níže uvádí celkové náklady na inovace. V dalších sloupcích tabulky pak lze
najít alokaci celkových nákladů na daný typ inovační aktivity. Z tabulky je patrné, že
Moravskoslezský kraj si stojí velmi dobře ve srovnání s ostatními kraji v pořízení strojů a zařízení
(třetí místo) – firmy tedy výrazně investují do modernizace svého technologického vybavení pro
VaV. Naopak, co se týká nákupu služeb VaV, je Moravskoslezský kraj na posledním místě, což je
způsobeno tím, že zejména velké firmy v kraji realizují VaV aktivity převážně ve vlastních
kapacitách a zadávají poměrně malé množství smluvního výzkumu externím subjektům ať už
v rámci Moravskoslezského kraje či mimo něj.
-20-
Tabulka 18 – Inovační aktivity podle typu u technicky inovujících podniků v roce 2010 (v mil.
Kč)
NUTS 2 / Rok Celkové náklady
Vnitřní VaV
Nákup služeb
výzkumu a vývoje
Pořízení strojů,
zařízení a softwaru
Pořízení jiných
externích znalostí
Praha 15 508 4 789 2 485 7 320 914
Střední Čechy 13 189 3 232 6 775 2 953 229
Jihozápad 9 688 2 427 1 080 5 464 717
Severozápad 3 844 731 504 2 527 83
Severovýchod 14 262 3 186 4 048 6 545 483
Jihovýchod 8 482 2 891 737 4 716 138
Střední Morava 8 321 1 234 1 055 5 965 68
Moravskoslezsko 8 690 1 536 256 6 212 686
Zdroj: ČSÚ.
-21-
4 Výstupy
4.1 Inovátoři
4.1.1 Podniky s technickými inovacemi
Co se týče podílu technicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků, jeví se MSK v tomto
indikátoru v porovnání s ostatními regiony NUTS2 jen jako průměrný. Je to z toho důvodu, že
v MSK je většina inovačních aktivit soustředěna ve velkých firmách a v omezeném počtu
technologických malých a středních firem, tento fakt se následně promítá do výsledné hodnoty
podílového ukazatele. U všech regionů NUTS 2 kromě Prahy došlo za období 2008 – 2010 ke
zhoršení tohoto ukazatele oproti předchozímu období 2006 – 2008 (viz následující graf). Příčinou
tohoto jevu byl s největší pravděpodobností příchod finanční krize.
Graf 5 – Podíl technicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků dle regionů NUTS2;
2006-2008 a 2008-2010
Zdroj: ČSÚ.
Při bližším rozboru konkrétních druhů inovačních aktivit technicky inovujících podniků (následující
graf ukazuje % podíly počtu technicky inovujících podniků dle různých typů inovací na celkovém
počtu inovujících podniků za období 2008 - 2010) docházíme ke zjištění, že Moravskoslezský kraj
má oproti jiným regionům NUTS 2 ČR velmi dobrou pozici. V případě produktových inovací je na
prvním místě, v případě procesních inovací na druhém místě. Rovněž v případě neukončených či
zrušených inovací je Moravskoslezský kraj nejlepší (v tomto případě nižší % znamená lepší
hodnotu, jelikož míra úspěšnosti realizace inovačních projektů je pak vyšší). Jedinou slabinou
MSK je kategorie produktových a procesních inovací dohromady, u které je na předposlední
pozici. To signalizuje zatím nedostatečnou koncepci inovačního managementu ve firmách, jelikož
firmy by měly usilovat o vyvážený podíl produktových i procesních inovací v zájmu komplexního
zlepšování své konkurenceschopnosti (přidaná hodnota produktů a produktivita a kvalita výroby).
-22-
Graf 6 – Struktura technicky inovujících podniků podle druhu inovace a NUTS2; 2008-2010
Zdroj: ČSÚ.
4.1.2 Podniky s netechnickými inovacemi
V případě netechnických inovací vykazuje MSK z hlediska podílu podniků s netechnickými
inovacemi na celkovém počtu podniků v porovnání s jinými kraji ČR nejlepší hodnotu.
Moravskoslezský kraj je zároveň jediný z regionů, který zaznamenal zlepšení tohoto ukazatele za
období 2008 – 2010 oproti období 2006 – 2008.
Graf 7 – Podíl netechnicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků dle regionů
(NUTS2); 2006-2008, 2008-2010
Zdroj: ČSÚ.
Z hlediska podílu jednotlivých typů netechnických inovací na celkovém počtu podniků
s netechnickými inovacemi vykazuje MSK jak v marketingových a organizačních inovacích
dohromady, tak v marketingových a organizačních inovacích zvlášť průměrných hodnot
v porovnání s jinými kraji ČR (viz následující graf). Znamená to, že netechnicky inovující firmy
v MSK se z hlediska intenzity svých aktivit poměrně rovnoměrně věnují jednotlivým typům
netechnických inovací, což je ve své podstatě dobře.
-23-
Graf 8 – Struktura netechnicky inovujících podniků podle typu inovace a NUTS2; 2008-2010
Zdroj: ČSÚ.
4.1.3 Struktura produktové inovace u podniků s produktovou inovací podle regionů
NUTS2
Z hlediska poměru realizovaných produktových inovací ve firmách v rozdělení na inovované
výrobky, inovované služby a inovované výrobky i služby (viz následující graf) lze pozorovat pro
MSK příznačné výsledky. V oblasti intenzity výrobkových inovací je v porovnání s ostatními
regiony na třetím místě, stejnou příčku obsadil také v kategorii inovovaných výrobků a služeb
zároveň. Naopak v oblasti inovací ve službách patří našemu kraji druhé nejhorší místo. Uvedené
výsledky přímo vycházejí z historického odvětvového profilu MSK s nadále převažujícím
zpracovatelským průmyslem a na něj navazujícími službami technického charakteru (např.
speciální měřicí technika pro hutní výrobu). Sektor služeb sám o sobě je v Moravskoslezském
kraji stále slaběji zastoupen oproti jiným krajům ČR. Od toho se pak přímo odvíjí i nižší aktivita
v oblasti inovací ve službách.
Graf 9 - Struktura produktové inovace u podniků s produktovou inovací podle regionů NUTS2;
2008–2010
Zdroj: ČSÚ.
-24-
4.1.4 Struktura tržeb za inovované a neinovované produkty podle regionů NUTS2
Co se týče portfolia tržeb dle kritéria novosti produktů (produkty nové na trhu, produkty nové pro
podnik, produkty nezměněné nebo málo modifikované – viz následující graf), lze konstatovat, že
firmy v Moravskoslezském kraji jsou velmi úspěšné v zavádění inovovaných produktů nových pro
podnik (firma začíná s výrobou nového druhu výrobku, který však nemusí být zároveň nový na
trhu). V této kategorii zaujímá MSK druhé místo. To signalizuje, že firmy v Moravskoslezském
kraji postupně modifikují svůj výrobní program a snaží se přicházet na trh se svými zcela novými
výrobky, které nejsou jen evolucí již existujících výrobků. Přesto však do značné míry stále
převažuje podíl produktů nezměněných či málo modifikovaných, u nichž MSK zaujímá
podprůměrnou pozici (čím větší podíl, tím horší výsledek). V případě produktových inovací
nových na trhu je MSK na třetí nejhorší příčce.
Graf 10 - Struktura tržeb za inovované a neinovované produkty podle regionů NUTS2, 2010
Zdroj: ČSÚ.
4.1.5 Patenty udělené (validované) ÚPV, které mají původce z kraje
Z hlediska patentové aktivity má Moravskoslezský kraj v porovnání s jinými kraji ČR poměrně
slušné výsledky. V roce 2010 zaujímal MSK čtvrtou nejlepší příčku, v letech 2011 a 2012 pak
pátou nejlepší příčku. Hlavními původci patentů v MSK jsou firmy, v jejich případě však není stále
využíváno jejich potenciálu k podávání patentových žádostí, jelikož některé firmy ochranu
duševního vlastnictví podceňují, případně se z jiných objektivních důvodů rozhodnou nechránit
svůj výrobek patentem.
Tabulka 19 - Patenty udělené (validované) ÚPV, které mají původce z Moravskoslezského kraje
Kraj / Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Praha 69 73 95 73 69 64 102 97 95 102
Středočeský 23 34 53 21 22 28 41 36 36 44
Jihočeský 5 7 12 14 8 11 14 12 22 16
Plzeňský 8 11 14 7 17 12 10 11 11 16
Karlovarský 2 3 4 5 1 6 2 2 1 2
Ústecký 7 14 10 11 4 9 12 8 12 15
Liberecký 25 19 24 23 18 8 25 16 33 34
-25-
Kraj / Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Královéhradecký 16 17 15 12 15 15 17 18 20 25
Pardubický 18 14 20 12 15 25 37 19 11 28
Vysočina 5 4 6 10 7 9 20 7 6 13
Jihomoravský 31 33 29 32 20 27 48 25 46 54
Olomoucký 8 15 18 13 15 6 18 16 14 15
Zlínský 16 17 12 6 7 9 13 14 13 24
Moravskoslezský 23 28 33 26 24 23 23 19 27 33
Zdroj: ČSÚ.
4.2 Ekonomické efekty
High-tech sektor je definován jako soubor ekonomických činností, které ke své produkci ve velké
míře používají vyspělé technologie. Vývoj výstupů z těchto činností doprovází vysoké náklady
buď na inovace a/nebo na výzkum a vývoj. Takovéto ekonomické činnosti zároveň vytvářejí vyšší
přidanou hodnotu. Níže uvedené tabulky popisují počty zaměstnanců, investice a mzdové
náklady v high-tech sektoru v jednotlivých krajích České republiky. Z důvodu absence dat jsou
tabulky uvedeny pouze do roku 2007, avšak z vývoje jednotlivých indikátorů lze předpokládat růst
jak zaměstnanosti v tomto sektoru, tak i investic v tomto sektoru uskutečněných. Ve srovnání
s ostatními kraji zastává Moravskoslezský kraj vždy přední pozice a to ve všech třech
sledovaných oblastech. Nejlepších výsledků dosahuje opět Hlavní město Praha, dále pak kraj
Jihomoravský, Středočeský a Pardubický.
Tabulka 20 – Počet zaměstnanců v high-tech sektoru
Kraj / Rok 2004 2005 2006 2007
Praha 47 998 43 267 57 159 65 029
Středočeský 18 764 23 995 13 660 14 274
Jihočeský 9 216 10 254 8 888 10 068
Plzeňský 10 542 11 181 12 545 10 838
Karlovarský 1 891 1 884 990 1 530
Ústecký 8 244 9 708 9 476 9 191
Liberecký 4 612 2 868 3 006 3 103
Královéhradecký 11 229 10 022 10 908 10 699
Pardubický 15 287 17 473 17 487 18 139
Vysočina 4 679 3 439 4 390 5 083
Jihomoravský 22 821 26 355 30 219 30 331
Olomoucký 11 736 7 833 8 563 8 177
Zlínský 10 424 8 814 8 607 8 732
Moravskoslezský 13 112 16 564 17 530 16 551
Zdroj: ČSÚ.
Tabulka 21 – Investice uskutečněné v high-tech sektoru (v mil. Kč)
Kraj / Rok 2004 2005 2006 2007
Praha 14 001 11 066 12 726 11 435
Středočeský 3 070 2 748 3 495 3 728
Jihočeský 842 872 1 002 1 184
Plzeňský 1 669 1 924 3 458 2 510
Karlovarský 300 286 300 303
Ústecký 970 679 918 2 198
Liberecký 723 463 517 789
-26-
Kraj / Rok 2004 2005 2006 2007
Královéhradecký 992 879 1 197 1 702
Pardubický 1 329 1 217 1 224 2 060
Vysočina 291 359 1 053 1 349
Jihomoravský 2 280 3 830 4 962 3 544
Olomoucký 1 525 976 880 1 375
Zlínský 1 032 1 719 1 548 1 855
Moravskoslezský 1 402 1 262 1 796 2 080
Zdroj: ČSÚ.
Tabulka 22 – Mzdové náklady v high-tech sektoru (v mil. Kč)
Kraj / Rok 2004 2005 2006 2007
Praha 20 613 21 633 26 737 31 451
Středočeský 4 777 5 785 4 108 4 725
Jihočeský 2 025 2 294 2 199 2 507
Plzeňský 2 405 2 623 3 367 2 969
Karlovarský 375 392 235 365
Ústecký 1 747 2 252 2 298 2 279
Liberecký 991 761 778 894
Královéhradecký 2 429 2 341 2 699 2 742
Pardubický 3 125 3 779 3 915 4 345
Vysočina 948 839 1 089 1 360
Jihomoravský 5 688 6 774 8 201 9 095
Olomoucký 2 441 1 733 1 944 2 056
Zlínský 2 245 1 900 2 063 2 259
Moravskoslezský 3 092 4 127 4 481 4 293
Zdroj: ČSÚ
-27-
5 Referenční zahraniční regiony
5.1 Horní Rakousko
Spolková země Horní Rakousy, ležící na severu Rakouska, svou rozlohou (11 980 km²) dvakrát
převyšuje Moravskoslezský kraj, avšak v počtu obyvatel (cca 1,4 mil) je tento rozdíl
zanedbatelný. S HDP ve výši cca 46 mld. Euro (2009) se řadí k předním regionům v rámci
Rakouska. Úroveň nezaměstnanosti v této spolkové zemi činila v roce 2009 rovných 5 %,
v následujících třech letech pak postupně klesala až k hodnotám 4,5 % (2012). Co se týče
hlavních hospodářských odvětví, nejvyšší zastoupení má výroba oceli, plastů, aplikované
strojírenství, automobilový či potravinářský průmysl. Patrná je také silná orientace na export.
Významnou roli v regionu hraje dlouhodobě oblast výzkumu, vývoje a inovací, v němž patří Horní
Rakousko k předním regionům v Evropě. K této pozici – inovativního a na vědu orientovaného
špičkového regionu - značně napomáhá množství univerzit, výzkumných a vývojových pracovišť,
kompetenčních center, apod.
Zaměstnanci ve VaV (FTE) - % ze zaměstnaných v regionu
2009
Horní Rakousko Moravskoslezský kraj
1,52 % 0,57 %
Zdroj: Oberostereich Zahlen&Fakten 2012, ČSÚ, vlastní zpracování
V tomto ukazateli má Horní Rakousko převahu nad Moravskoslezským krajem. Rozdíl necelého
jednoho procenta je způsoben zejména dlouhodobější systémovou podporu výzkumu, vývoje a
inovací v Horním Rakousku a také větším množstvím disponibilních prostředků k financování
pracovních míst ve VaV, jejichž rozdělování je přímo v kompetenci spolkové země.
Výdaje na VaV jako % na HDP
2009
Horní Rakousko Moravskoslezský kraj
2,43 % 0,83 %
Zdroj: Oberostereich Zahlen&Fakten 2012, ČSÚ, vlastní zpracování
Rozdíl mezi oběma regiony v tomto ukazateli je výrazný. Je způsoben znatelně většími výdaji
hornorakouských podniků na VaV oproti podnikům z Moravskoslezského kraje a také poměrně
nízkými výdaji veřejného sektoru na VaV v Moravskoslezském kraji.
Podnikové výdaje na VaV jako % na HDP
2009
Horní Rakousko Moravskoslezský kraj
1,87 % 0,63 %
Zdroj: Oberostereich Zahlen&Fakten 2012, ČSÚ, vlastní zpracování
Důvod poměrně vysokého rozdílu u podnikových výdajů na VaV jako % na HDP je v podstatě
naznačen již v předchozím komentáři. Kromě podstatně větších výdajů hornorakouských podniků
na interní VaV jsou tyto podniky také daleko více aktivní v kolaborativním výzkumu v porovnání
s podniky v Moravskoslezském kraji.
-28-
Veřejné výdaje na VaV jako % podíl na HDP 2009
Horní Rakousko Moravskoslezský kraj
0,48 % 0,19 %
Zdroj: Oberostereich Zahlen&Fakten 2012, ČSÚ, vlastní zpracování
U tohoto ukazatele není rozdíl již tak výrazný jako u předchozích indikátorů. I přesto jsou však
výdaje na VaV ve veřejném sektoru v Moravskoslezském kraji poměrně nízké, nicméně i
v případě Horního Rakouska je vidět, že výzkum a vývoj stejně jako v našem kraji „táhne“
především podnikatelský sektor.
Hrubá přidaná hodnota na zaměstnance
2009
Horní Rakousko Moravskoslezský kraj
1 569 699 Kč 594 939 Kč
Zdroj: Oberostereich Zahlen&Fakten 2012, ČSÚ, vlastní zpracování
V tomto ukazateli převyšuje Horní Rakousko Moravskoslezský kraj téměř trojnásobně. Důvodem
tohoto stavu je mnohem intenzivnější orientace hornorakouských podniků na výrobky s vyšší
technologickou náročností a v některých případech stále převažující lepší technologické vybavení
hornorakouských firem oproti podnikům v Moravskoslezském kraji, které zapříčiňuje i větší
produktivitu práce.
5.2 Severní Porýní - Vestfálsko
Spolková země Severní Porýní – Vestfálsko představuje rozlohou čtvrtou největší zemi Německa
(34 088,31 km²), v počtu obyvatel ji patří první místo (cca 18 mil.). Region se potýká
s nezaměstnaností ve výši cca 8 % (2012), HDP za rok 2011se pak pohybovalo kolem cca 557
mld. Euro. Základem hospodářství je již dlouhodobě těžký průmysl, avšak v současnosti již
v moderní podobě – jedná se především o strojírenství, zpracování kovů, energetiku, chemický a
automobilový průmysl. V současnosti jsou na vzestupu další nová odvětví, mezi která patří
biotechnologie, mikro- a nanotechnologie, letecká a kosmická technika, ekologické a zdravotní
technologie. Významnou roli hraje také sektor IT a export, neodmyslitelnou součástí tohoto
regionu je rozvinutá vědecko-výzkumná základna společně s vysoce kvalifikovanou pracovní
silou. Tato spolková země je považována za high-tech centrum světové třídy. Díky svému
postavení v oblasti energetiky je většinová část vývojových aktivit směřována právě do tohoto
sektoru, konkrétně se jedná o obnovitelné zdroje energie. Podporován je základní výzkum na
vysokých školách a ústavech a inovace malých a středních podniků, vždy s regionálním
zaměřením.
Zaměstnanci ve VaV (FTE) - % ze zaměstnaných v regionu
2009
Severní Porýní - Vestfálsko Moravskoslezský kraj
1,00 % 0,57 %
Zdroj: https://www.landesdatenbank.nrw.de, ČSÚ, vlastní zpracování
Stejně jako v případě Horního Rakouska zaostává Moravskoslezský kraj u tohoto ukazatele také
ve srovnání se Severním Porýním – Vestfálskem. Příčinou je samozřejmě déle probíhající proces
-29-
restrukturalizace této spolkové země oproti Moravskoslezskému kraji, přičemž jedním z jejich cílů
bylo také posílení výzkumných kapacit v nových, perspektivních odvětvích, a to i po personální
stránce. Další příčinou jsou větší možnosti vytváření pracovních míst ve VaV vzhledem k velikosti
a poměrně široké odvětvové profilaci tohoto regionu, který navíc stejně jako u Horního Rakouska
má vysoce autonomní pozici při rozdělování veřejných prostředků na VaV, včetně financování
pracovních míst ve VaV.
Výdaje na VaV jako % na HDP
2009
Severní Porýní - Vestfálsko Moravskoslezský kraj
2,03 % 0,83 %
Zdroj: http://www.bmbf.de/ , ČSÚ, vlastní zpracování
Severní Porýní – Vestfálsko překonává u tohoto indikátoru Moravskoslezský kraj díky výrazně
větším podnikovým i veřejným výdajům na VaV absolutně i podílově (viz následující dva
ukazatele). Uvedená celková hodnota u německé spolkové země je důsledkem úspěšně
prováděné restrukturalizace, jejíž součástí jsou i investice do vývoje technologií v nových,
perspektivních odvětvích v sektoru privátním i veřejném.
Podnikové výdaje na VaV jako % na HDP
2009
Severní Porýní - Vestfálsko Moravskoslezský kraj
1,23 % 0,63 %
Zdroj: http://www.stifterverband.info/, ČSÚ, vlastní zpracování
Hodnota tohoto ukazatele je v případě německé spolkové země téměř dvojnásobná. To je
způsobeno větším „inovačním povědomím“ tamních podniků, které investují dlouhodobě poměrně
značné prostředky nejen do inkrementálních inovací, ale také do inovací středního a vyššího
řádu. Je tomu tak nejen u velkých, ale také u malých a středních firem. V Moravskoslezském kraji
investují prostředky do VaV v na české poměry nadprůměrné výši především velké firmy (české a
vybrané zahraniční), u většiny malých a středních firem povědomí realizovat VaV a investovat do
něj prostředky teprve vzniká.
Veřejné výdaje na VaV jako % podíl na HDP
2009
Severní Porýní - Vestfálsko Moravskoslezský kraj
0,8 % 0,19 %
Zdroj: http://www.stifterverband.info/, ČSÚ, vlastní zpracování
Jak již bylo výše zmíněno, veřejný sektor v Moravskoslezském kraji (univerzity, veřejné
výzkumné ústavy a další veřejné instituce) vynakládá všeobecně poměrně malé množství
prostředků na VaV, tzn. nejen v tomto srovnání, ale i v porovnání i s jinými kraji ČR.
Hrubá přidaná hodnota na zaměstnance
2009
Severní Porýní - Vestfálsko Moravskoslezský kraj
1 432 326 Kč 594 939 Kč
-30-
Zdroj: Statistický úřad Spolkových zemí (http://www.statistik-portal.de/Statistik-Portal/), ČSÚ, vlastní zpracování
Severní Porýní – Vestfálsko převyšuje v hrubé přidané hodnotě na zaměstnance
Moravskoslezský kraj více než dvojnásobně. Příčinou je orientace firem z tohoto regionu na
technologicky sofistikovanější produkty, s tím související v některých případech modernější
technologické vybavení německých firem a díky tomu i větší produktivita práce. Tyto aspekty jsou
samozřejmě také důsledkem úspěšně realizované a zejména mnohem déle probíhající
restrukturalizace tamního průmyslu než v případě Moravskoslezského kraje.
5.3 Slezské vojevodství
Slezské vojvodství, rozkládá se na jihu Polska, bezprostředně sousedí s Moravskoslezským kraje
a je mu v mnoha ohledech velmi podobné. Co do rozlohy je zhruba dvojnásobné (12 334 km²),
z hlediska obyvatelstva pak disponuje zhruba čtyřnásobným počtem lidí (cca 4,6 mil.). Tvorba
hrubého domácího produktu zde činí 13,7 % z celkové hodnoty Polska a řadí tak vojvodství na
druhé místo s nejvyšším HDP v Polsku. Nezaměstnanost v roce 2009 se pohybovala v tomto
regionu okolo 6,7 %. Díky bohatým zdrojům surovin (černé uhlí, zemní plyn, metan, vápenec,
apod.) se zde rozvinul těžký průmysl, podobně jako je tomu v Moravskoslezském kraji.
V současnosti patří vojvodství k lídrům v těžkém průmyslu, hlavně pak v moderním strojírenství či
výrobě energie (20 % polské produkce). Významnou roli v tomto odvětví hrají také vysoce
kvalifikovaní zaměstnanci. V oblasti výzkumu, vývoje a inovací má Slezské vojvodství strategii
zacílenou na přilákání zahraničních investorů. K tomuto cíli přispívá i zpracovaná Regionální
strategie inovací Slezského vojvodství se zacílením na podporu malého a středního podnikání
s důrazem na rozvoj vědy a technologií.
Zaměstnanci ve VaV (FTE) - % ze zaměstnaných v regionu
2009
Slezské vojevodství Moravskoslezský kraj
0,47 % 0,57 %
Zdroj: Statistický úřad v Katovicích (http://www.stat.gov.pl/katow/index_PLK_HTML.htm), ČSÚ, vlastní zpracování
Na rozdíl od předchozích dvou referenčních regionů vykazuje u tohoto ukazatele
Moravskoslezský kraj lepší hodnotu oproti Slezskému vojevodství. Je to dáno delší tradicí ve
výzkumu a vývoji a celkově širším odvětvovým profilem Moravskoslezského kraje skýtajícím
příležitosti pro větší počet pracovních míst ve VaV.
Výdaje na VaV jako % na HDP
2009
Slezské vojevodství Moravskoslezský kraj
0,55 % 0,83 %
Zdroj: Statistický úřad v Katovicích (http://www.stat.gov.pl/katow/index_PLK_HTML.htm), ČSÚ, vlastní zpracování
I u tohoto ukazatele vychází Moravskoslezský kraj ve srovnání se Slezským vojevodstvím lépe.
Rozdíl je způsoben zejména výrazně většími investicemi podnikového sektoru do VaV v našem
kraji než je tomu u podniků ve Slezském vojevodství.
-31-
Podnikové výdaje na VaV jako % na HDP 2009
Slezské vojevodství Moravskoslezský kraj
0,18 % 0,63 %
Zdroj: Statistický úřad v Katovicích (http://www.stat.gov.pl/katow/index_PLK_HTML.htm), ČSÚ, vlastní zpracování
Výrazný rozdíl ve prospěch Moravskoslezského kraje je způsoben celkově větším množstvím
technologických firem s lépe vybavenou výzkumnou infrastrukturou. Firmy v Moravskoslezském
kraji také více spolupracují se znalostními institucemi a postupně se snaží o realizaci inovací
vyššího řádu, kdežto u firem ve Slezském vojevodství převažují pouze inkrementální inovace, a
to navíc v omezenější míře, než v případě Moravskoslezského kraje.
Veřejné výdaje na VaV jako % podíl na HDP
2009
Slezské vojevodství Moravskoslezský kraj
0, 41 % 0,19 %
Zdroj: Statistický úřad v Katovicích (http://www.stat.gov.pl/katow/index_PLK_HTML.htm), ČSÚ, vlastní zpracování
V případě tohoto ukazatele je situace opačná, jelikož Slezské vojevodství vynakládá absolutně i
podílově více veřejných prostředků na VaV. Jak již bylo konstatováno, veřejné instituce
všeobecně vynakládají v Moravskoslezském kraji poměrně málo prostředků na VaV, což se
potvrzuje i při srovnání v tomto případě.
Hrubá přidaná hodnota na zaměstnance
2009
Slezské vojevodství Moravskoslezský kraj
586 898 Kč 594 939 Kč
Zdroj: Statistický úřad v Katovicích (http://www.stat.gov.pl/katow/index_PLK_HTML.htm), ČSÚ, vlastní zpracování
V tomto ukazateli je Moravskoslezský kraj nepatrně lepší než Slezské vojevodství. To je dáno
větší technologickou náročností výroby a tím i větší přidanou hodnotou výrobků u podniků
v Moravskoslezském kraji, na druhou stranu Slezské vojevodství minimalizuje tento rozdíl větší
aktivitou v sektoru služeb.
-32-
6 Shrnutí
Z výše uvedených informací k jednotlivým ukazatelům vyplývá, že Moravskoslezský kraj je na
tom ve své celkové inovační výkonnosti v porovnání s jinými kraji ČR poměrně dobře a má
celkově nadprůměrnou pozici. U řady indikátorů došlo u Moravskoslezského kraje během
v průměru čtyřech sledovaných let ke zlepšení, přičemž u mnoha z nich rostl Moravskoslezský
kraj nejrychleji v ČR. Pozitivně lze Moravskoslezský kraj hodnotit ve výdajích na VaV
zaměstnance ve VaV všeobecně i v podnikovém sektoru zvlášť, dále v počtu zaměstnanců VaV a
samotných výzkumných pracovníků, v zavádění produktových inovací nových pro podnik,
v procesních inovacích a také v intenzitě pořizování nových strojů a zařízení pro VaV aktivity a ve
výdajích na VaV ve vysokoškolském sektoru. Naopak podprůměrně vychází Moravskoslezský
kraj u výdajů na VaV v absolutní hodnotě u podnikového sektoru, u celkových výdajů na VaV
veřejném sektoru, u inovační aktivity malých a středních firem a inovací ve službách, nákupu
služeb ve výzkumu a vývoji a produktových inovací nových na trhu. Průměrně je na tom
Moravskoslezský kraj v případě zavádění organizačních a marketingových inovací.
Ve srovnání s referenčními zahraničními regiony dopadl Moravskoslezský kraj ve všech
sledovaných indikátorech hůře než Horní Rakousko a Severní Porýní – Vestfálsko a naopak lépe
než Slezské vojevodství s výjimkou veřejných výdajů na VaV jako % podíl na HDP. Toto srovnání
bylo zpracováno za účelem získání výchozí datové základny pro další monitoring trendů vývoje
inovační výkonnosti Moravskoslezského kraje v mezinárodním kontextu, a to ve vztahu k výše
uvedeným vybraným regionům, které jsou svým odvětvovým a historickým profilem velmi
podobné Moravskoslezskému kraji.
-33-
7 Seznam tabulek
Tabulka 1 – HDP na 1 obyvatele podle krajů České republiky (Kč) ....................................................... 4
Tabulka 2 – HDP na 1 obyvatele v jednotlivých krajích procentuálně vyjádřené vůči ČR ...................... 4
Tabulka 3 – Vývoz krajů v mil. Kč za rok 2010........................................................................................ 6
Tabulka 4 – Obecná míra nezaměstnanosti za roky 2007 a 2012 v rámci krajů .................................... 7
Tabulka 5 – Zaměstnanci ve VaV v rámci krajů ...................................................................................... 9
Tabulka 6 – Výzkumní pracovníci v rámci krajů .................................................................................... 10
Tabulka 7 – Počet VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných v rámci krajů ........................................... 10
Tabulka 8 – Počet výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných v rámci krajů .............................. 11
Tabulka 9 – Počet zaměstnaných ve VaV podle sektoru provádění ..................................................... 12
Tabulka 10 – Podíl výdajů na VaV na HDP v MSK a v ČR ................................................................... 13
Tabulka 11 – Výdaje na VaV financované veřejným a soukromým sektorem ...................................... 15
Tabulka 12 – Mzdové výdaje na zaměstnance ve VaV dle krajů České republiky (mil. Kč v běžných
cenách) .................................................................................................................................................. 16
Tabulka 13 – Mzdové výdaje na VaV ve veřejném sektoru (v mil. Kč) za rok 2011 ............................. 16
Tabulka 14 – Podnikové výdaje na VaV jako % HDP daného kraje ..................................................... 17
Tabulka 15 – Náklady na inovace (v mil. Kč) ........................................................................................ 18
Tabulka 16 – Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV v podnikovém sektoru (v mil. Kč) ................... 18
Tabulka 17 – Výdaje na VaV uskutečněné v high-tech sektoru (v mil. Kč) ........................................... 19
Tabulka 18 – Inovační aktivity podle typu u technicky inovujících podniků v roce 2010 (v mil. Kč) ..... 20
Tabulka 19 - Patenty udělené (validované) ÚPV, které mají původce z Moravskoslezského kraje ..... 24
Tabulka 20 – Počet zaměstnanců v high-tech sektoru ......................................................................... 25
Tabulka 21 – Investice uskutečněné v high-tech sektoru (v mil. Kč) .................................................... 25
Tabulka 22 – Mzdové náklady v high-tech sektoru (v mil. Kč) .............................................................. 26
8 Seznam grafů
Graf 1 – Postavení vývozů krajů na celkovém vývozu v roce 2009 a 2010 ............................................ 5
Graf 2 – Vývoz krajů v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2009 a 2010 ..................................................... 6
Graf 3 – Produktivita práce 2002 - 2009 ................................................................................................. 7
Graf 4 – Podíl výdajů na VaV na HDP (%) ............................................................................................ 13
Graf 5 – Podíl technicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků dle regionů NUTS2; 2006-
2008 a 2008-2010 ................................................................................................................................. 21
Graf 6 – Struktura technicky inovujících podniků podle druhu inovace a NUTS2; 2008-2010 ............. 22
Graf 7 – Podíl netechnicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků dle regionů (NUTS2);
2006-2008, 2008-2010 .......................................................................................................................... 22
Graf 8 – Struktura netechnicky inovujících podniků podle typu inovace a NUTS2; 2008-2010 ............ 23
Graf 9 - Struktura produktové inovace u podniků s produktovou inovací podle regionů NUTS2; 2008–
2010 ....................................................................................................................................................... 23
Graf 10 - Struktura tržeb za inovované a neinovované produkty podle regionů NUTS2, 2010 ............ 24
9 Seznam schémat
Schéma 1 – Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v krajích ČR v roce 2011 (% z celkových
investic v daném kraji) ........................................................................................................................... 14
Schéma 2 – Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru v krajích ČR v roce 2011 (% z celkových
výdajů na VaV v tomto sektoru v ČR) ................................................................................................... 14
-34-
10 Použité zdroje
Ve Statistické analýze inovační výkonnosti regionu byly použity převážně statistické informace
(data, tabulky, grafy, schémata, apod.) získané z webových stránek Českého statistického úřadu
(https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home). Dále byly použity data ze zahraničních webových
stránek poskytující relevantní informace užité převážně v kapitole Referenční zahraniční regiony.