REGIONÁLNÍ INOVAýNÍ STRATEGIE KRAJE 2014-2020 A5 KRAJE · REGIONÁLNÍ INOVAýNÍ STRATEGIE...

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE

MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2014-2020

PŘÍLOHA A5

STATISTICKÁ ANALÝZA INOVAČNÍ VÝKONNOSTI

MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Zadavatel: Moravskoslezský kraj

Zpracovatel: Agentura pro regionální rozvoj, a.s.

SRPEN 2013

-2-

OBSAH:

ÚVOD A METODIKA ZPRACOVÁNÍ .............................................................................. 3

1 EKONOMICKÁ VÝKONNOST .................................................................................. 4

1.1 HDP NA OBYVATELE ....................................................................................................... 4

1.2 EXPORT ............................................................................................................................ 5

1.3 PRODUKTIVITA PRÁCE ................................................................................................... 7

1.4 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI .............................................................................................. 7

2 HNACÍ SÍLY INOVACÍ .............................................................................................. 9

2.1 LIDSKÉ ZDROJE ............................................................................................................... 9

2.2 FINANCOVÁNÍ A PODPORA .......................................................................................... 13

3 AKTIVITY FIREM .................................................................................................... 17

3.1 INVESTICE FIREM .......................................................................................................... 17

3.2 VAZBY A PODNIKAVOST ............................................................................................... 19

4 VÝSTUPY ............................................................................................................... 21

4.1 INOVÁTOŘI ..................................................................................................................... 21

4.2 EKONOMICKÉ EFEKTY .................................................................................................. 25

5 REFERENČNÍ ZAHRANIČNÍ REGIONY ................................................................ 27

5.1 HORNÍ RAKOUSKO ........................................................................................................ 27

5.2 SEVERNÍ PORÝNÍ - VESTFÁLSKO ................................................................................ 28

5.3 SLEZSKÉ VOJEVODSTVÍ ............................................................................................... 30

6 SHRNUTÍ ................................................................................................................ 32

7 SEZNAM TABULEK ............................................................................................... 33

8 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................... 33

9 SEZNAM SCHÉMAT .............................................................................................. 33

10 POUŽITÉ ZDROJE ................................................................................................. 34

-3-

Úvod a metodika zpracování

Tento dokument slouží k vyhodnocení inovační výkonnosti Moravskoslezského kraje v porovnání

s jinými kraji ČR a vybranými referenčními zahraničními regiony z ryze statistického hlediska.

Struktura členění indikátorů vychází z oficiální metodiky Evropské komise pro hodnocení inovační

výkonnosti regionů – tzv. Innovation Union Scoreboard (dále jen IUS). Indikátory zařazené

v jednotlivých kapitolách buď přesně, nebo částečně kopírují předepsané typy indikátorů IUS

v závislosti na dostupnosti stejných anebo podobných typů indikátorů na webových stránkách

ČSÚ a statistických úřadů zahraničních referenčních regionů.

Uvedené referenční zahraniční regiony byly vybrány na základě podobnosti odvětvových profilů

s Moravskoslezským krajem a také dle kritéria ekonomické vyspělosti pro možnost dlouhodobého

porovnávání vývoje inovační výkonnosti Moravskoslezského kraje. Slezské vojevodství slouží

jako referenční region s podobnou úrovní ekonomické vyspělosti (co se týče HDP na obyv.),

Severní Porýní – Vestfálsko reprezentuje ekonomicky silnější region, nicméně s určitými pořád

přetrvávajícími strukturálním problémy jako v případě Moravskoslezského kraje, a nakonec

region Horní Rakousko představuje technologicky špičkový region s podobným odvětvovým

profilem jako u Moravskoslezského kraje, který bude plnit roli „top“ regionu pro dlouhodobé

srovnání, do jaké míry se Moravskoslezskému kraji daří mu v určitých vybraných indikátorech

přibližovat. Vzhledem k rozdílné velikosti regionů (téměř identická velikost je pouze u

Moravskoslezského kraje a Horního Rakouska) byly pro přímé srovnání použity poměrové

ukazatele (% podíl na HDP, % z počtu zaměstnaných, apod.).

Hodnoty indikátorů jsou uváděny v běžných cenách. Vzhledem k období, za které jsou

sledovány, nemá inflace na vypovídací schopnost těchto hodnot žádný vliv (inflace se ve

sledovaném období pohybovala kolem 1-2 %, teprve v roce 2012 vzrostla na 3,3%).

-4-

1 Ekonomická výkonnost

1.1 HDP na obyvatele

Hrubý domácí produkt představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořenou za

dané období na určitém území. Níže uvedené tabulky vypovídají o pozici jednotlivých krajů

v rámci České republiky se zaměřením na Moravskoslezský kraj. Tradičně nejbohatším krajem je

Hlavní město Praha, které zhruba dvojnásobně převyšuje ostatní kraje. Vysoké hodnoty vykazují

také kraje Jihočeský a Středočeský. Naopak nízké ukazatele HDP připadají dlouhodobě na

Liberecký a Karlovarský kraj. Moravskoslezský kraj patří v tomto pohledu mezi průměrné kraje.

Druhá, doplňující mapka, procentuálního postavení jednotlivých krajů vůči České republice pouze

dokresluje výše popsaný stav v posledních čtyřech letech.

Tabulka 1 – HDP na 1 obyvatele podle krajů České republiky (Kč)

ČR/kraje 2007 2008 2009 2010 2011

Česká republika 354 808 368 986 356 405 358 957 365 961

Hl. m. Praha 759 758 797 479 760 925 776 968 786 057

Středočeský 330 739 341 272 319 081 322 811 322 868

Jihočeský 307 045 308 539 306 421 306 833 309 006

Plzeňský 328 653 315 281 309 091 306 628 325 753

Karlovarský 262 925 264 007 263 710 259 560 259 180

Ústecký 285 765 295 512 299 357 299 435 292 658

Liberecký 274 191 276 922 265 373 268 480 279 039

Královéhradecký 301 849 313 532 309 570 308 946 315 316

Pardubický 297 475 300 531 287 918 283 710 296 796

Vysočina 297 835 296 305 293 213 292 669 300 309

Jihomoravský 325 239 347 435 336 936 335 983 340 093

Olomoucký 262 406 275 408 268 323 270 987 279 902

Zlínský 288 497 313 429 305 910 301 442 309 386

Moravskoslezský 297 281 314 644 293 281 297 177 318 155

Zdroj: ČSÚ

Tabulka 2 – HDP na 1 obyvatele v jednotlivých krajích procentuálně vyjádřené vůči ČR

ČR/kraje 2007 2008 2009 2010 2011

Česká republika 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Hl. m. Praha 214,1 216,1 213,5 216,5 214,8

Středočeský 93,2 92,5 89,5 89,9 88,2

Jihočeský 86,5 83,6 86,0 85,5 84,4

Plzeňský 92,6 85,4 86,7 85,4 89,0

Karlovarský 74,1 71,5 74,0 72,3 70,8

-5-

Zdroj: ČSÚ

1.2 Export

Níže uvedené grafy zobrazují hodnoty vztahující se k exportu jednotlivých krajů v letech 2009

a 2010. V rámci přepočtu na obyvatele vykazuje v tomto směru nejvyšší hodnoty kraj Pardubický,

Středočeský a Plzeňský. Naopak nejnižší hodnoty jsou patrné u Hlavního města Prahy, jež jsou

dány jak vysokým počtem obyvatel, tak i orientací místní ekonomiky, kde hlavní roli hraje terciér

a kvartér. Moravskoslezskému kraji patří v oblasti exportu na obyvatele čtvrté místo (viz graf 2).

V případě exportu v absolutní hodnotě náleží Moravskoslezskému kraji druhé místo za krajem

Středočeským (viz graf 1 a tab. č. 3).

Graf 1 – Postavení vývozů krajů na celkovém vývozu v roce 2009 a 2010

Zdroj: ČSÚ

Ústecký 80,5 80,1 84,0 83,4 80,0

Liberecký 77,3 75,0 74,5 74,8 76,2

Královéhradecký 85,1 85,0 86,9 86,1 86,2

Pardubický 83,8 81,4 80,8 79,0 81,1

Vysočina 83,9 80,3 82,3 81,5 82,0

Jihomoravský 91,7 94,2 94,5 93,6 92,9

Olomoucký 74,0 74,6 75,3 75,5 76,5

Zlínský 81,3 84,9 85,8 84,0 84,5

Moravskoslezský 83,8 85,3 82,3 82,8 86,9

-6-

Graf 2 – Vývoz krajů v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2009 a 2010

Zdroj: ČSÚ

Tabulka 3 – Vývoz krajů v mil. Kč za rok 2010

Hl. m. Praha 122 704

Středočeský 487 218

Jihočeský 92 551

Plzeňský 202 681

Karlovarský 51 699

Ústecký 151 558

Liberecký 89 267

Královéhradecký 102 711

Pardubický 235 884

Vysočina 93 819

Jihomoravský 167 352

Olomoucký 78 879

Zlínský 115 224

Moravskoslezský 277 498

Zdroj: ČSÚ

-7-

1.3 Produktivita práce

Produktivita práce představuje jeden z významných ukazatelů vypovídajícím o ekonomické síle

daných regionů. Jedná se o přepočet regionálního HDP na jednoho zaměstnaného. První místo

s přehledem drží Praha, naopak jako nejhorší z hlediska tohoto ukazatele vychází kraj

Karlovarský. Moravskoslezský kraj vykazuje v posledních letech poměrně pravidelný růst

produktivity práce a zaujímá tak přední příčky mezi kraji České republiky.

Graf 3 – Produktivita práce 2002 - 2009

Zdroj: ČSÚ

1.4 Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti v České republice v posledních letech poměrně značně kolísala, avšak

dlouhodobě vykazují nejlepší hodnoty Hlavní město Praha společně se Středočeským

a Jihočeským krajem, kde se míra nezaměstnanosti pohybovala od roku 2007 v rozmezí zhruba

2 % až 5 %. Naopak nejvyšší mírou nezaměstnanosti tradičně trpí Karlovarský, Ústecký

a v neposlední řadě také Moravskoslezský kraj, kde se hodnoty tohoto ukazatele pohybovaly

mezi 8 až takřka 11 procenty.

Tabulka 4 – Obecná míra nezaměstnanosti za roky 2007 a 2012 v rámci krajů

ČR/kraje 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Česká republika 5,3 4,4 6,7 7,3 6,7 7

Hl. m. Praha 2,4 1,9 3,1 3,8 3,6 3,1

Středočeský 3,4 2,6 4,4 5,2 5,1 4,6

Jihočeský 3,3 2,6 4,3 5,3 5,5 5,7

Plzeňský 3,7 3,6 6,3 5,9 5,2 4,8

Karlovarský 8,2 7,6 10,9 10,8 8,5 10,5

Ústecký 9,9 7,9 10,1 11,2 9,9 10,8

Liberecký 6,1 4,6 7,8 7 7,2 9,3

-8-

ČR/kraje 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Královéhradecký 4,2 3,9 7,7 6,9 7,1 7,1

Pardubický 4,4 3,6 6,4 7,2 5,6 7,7

Vysočina 4,6 3,3 5,7 6,9 6,4 6,4

Jihomoravský 5,4 4,4 6,8 7,7 7,5 8,1

Olomoucký 6,3 5,9 7,6 9,1 7,6 7,7

Zlínský 5,5 3,8 7,3 8,5 7,6 7,4

Moravskoslezský 8,5 7,4 9,7 10,2 9,3 9,5

Zdroj: ČSÚ

-9-

2 Hnací síly inovací

2.1 Lidské zdroje

2.1.1 Zaměstnanci ve VaV (FTE)

V rámci zaměstnanosti v oblasti výzkumu a vývoje jsou rozdíly mezi jednotlivými kraji České

republiky poměrně značné. Pod pojmem zaměstnanci ve VaV se rozumí souhrn všech

pracovníků pracujících ve VaV (výzkumní pracovníci, technici, administrativní pracovníci, aj.).

Nejvyšším počtem zaměstnanců VaV disponuje jednoznačně Hlavní město Praha. Významnými

zaměstnavateli v této oblasti jsou i kraje Jihomoravský a Středočeský. Naopak nejnižší počet

zaměstnanců VaV zaznamenává kraj Karlovarský. Moravskoslezský kraj u tohoto indikátoru

zaujímá čtvrté místo. Počet pracovníků VaV v Moravskoslezském kraji za sledované období

kontinuálně rostl.

Tabulka 5 – Zaměstnanci ve VaV v rámci krajů

ČR/kraje 2007 2008 2009 2010 2011

Česká republika 49 192 50 808 50 961 52 290 55 697

Hl. m. Praha 21 176 20 943 19 747 19 963 21 151

Středočeský 5 056 5 176 5 230 5 325 5 448

Jihočeský 1 813 1 898 2 050 2 121 2 104

Plzeňský 1 953 1 793 1 951 1 933 2 196

Karlovarský 70 136 107 94 102

Ústecký 842 798 736 769 856

Liberecký 1 432 1 423 1 270 1 338 1 756


Pardubický 2 193 2 218 2 092 2 160 2 404

Vysočina 605 683 648 692 725

Jihomoravský 6 205 7 501 8 387 8 732 8 941

Olomoucký 2 011 2 025 1 996 2 110 2 310

Zlínský 1 625 1 837 1 807 1 785 1 874


Zdroj: ČSÚ

2.1.2 Výzkumní pracovníci (FTE)

Počet výzkumných pracovníků v Moravskoslezském kraji postupně za sledované období rostl

s výjimkou roku 2010, ve kterém došlo k mírnému poklesu oproti předchozímu roku. Hlavním

důvodem tohoto poklesu byl příchod finanční krize, která přinutila řadu firem omezit dočasně VaV

aktivity. Stejně jako u předchozího ukazatele patří Moravskoslezskému kraji čtvrtá příčka za

hlavním městem Prahou, Jihomoravským a Středočeským krajem.

-10-

Tabulka 6 – Výzkumní pracovníci v rámci krajů

ČR/kraje 2007 2008 2009 2010 2011

Česká republika 27 878 29 785 28 759 29 228 30 682

Hl. m. Praha 13 125 13 454 12 076 12 087 12 523

Středočeský 2 763 3 025 2 889 2 888 2 976

Jihočeský 782 809 868 799 793

Plzeňský 721 742 886 992 1 276

Karlovarský 39 106 62 57 55

Ústecký 411 398 370 385 374

Liberecký 779 735 502 636 991

Královéhradecký 740 701 804 793 839

Pardubický 1 159 1 176 1 142 1 053 1 166

Vysočina 305 387 358 340 368

Jihomoravský 3 749 4 723 5 136 5 446 5 205

Olomoucký 1 042 1 073 1 016 1 101 1 205

Zlínský 726 824 816 832 853


Zdroj: ČSÚ

2.1.3 Počet VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných

V rámci přepočtu VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných vykazuje většina krajů v posledních

letech nárůst včetně kraje Moravskoslezského. Nejvyšší hodnoty vykazuje Hlavní město Praha

společně s Jihomoravským krajem. Z hlediska tohoto ukazatele je na tom nejhůře kraj

Karlovarský, Ústecký a Kraj Vysočina. Moravskoslezský kraj se v porovnání s ostatními kraji

České republiky postupně dostal z podprůměrných hodnot na hodnotu průměrnou v roce 2011.

Tabulka 7 – Počet VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných v rámci krajů

Kraj / Rok 2007 2008 2009 2010 2011

ČR 9,90 10,09 10,34 10,70 11,36

Hl. m. Praha 33,44 32,14 29,87 30,39 32,52

Středočeský 8,61 8,53 8,69 8,84 8,91

Jihočeský 5,78 6,03 6,73 7,07 6,96

Plzeňský 7,13 6,44 7,04 7,06 7,94

Karlovarský 0,48 0,91 0,75 0,65 0,71

Ústecký 2,35 2,16 2,01 2,13 2,33

Liberecký 7,08 7,11 6,38 6,64 8,82


Pardubický 9,09 8,94 8,78 9,19 10,05

Vysočina 2,41 2,77 2,71 2,91 3,08

Jihomoravský 11,59 13,84 15,87 16,42 16,89

Olomoucký 6,68 6,80 6,82 7,58 8,14

Zlínský 5,63 6,44 6,76 6,76 6,98


Zdroj: ČSU

-11-

2.1.4 Počet výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných

U tohoto ukazatele lze konstatovat, že si Moravskoslezský kraj udržoval za sledované období

průměrné hodnoty v porovnání s ostatními kraji.

Tabulka 8 – Počet výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných v rámci krajů

Kraj / Rok 2007 2008 2009 2010 2011

ČR 5,61 5,92 5,84 5,98 6,26

Hl. m. Praha 20,72 20,65 18,26 18,40 19,26

Středočeský 4,70 4,98 4,80 4,80 4,87

Jihočeský 2,49 2,57 2,85 2,66 2,62

Plzeňský 2,63 2,66 3,19 3,63 4,61

Karlovarský 0,26 0,71 0,44 0,40 0,38

Ústecký 1,15 1,08 1,01 1,06 1,02

Liberecký 3,85 3,67 2,52 3,16 4,98


Pardubický 4,81 4,74 4,79 4,48 4,87

Vysočina 1,21 1,57 1,50 1,43 1,57

Jihomoravský 7,00 8,71 9,72 10,24 9,83

Olomoucký 3,46 3,61 3,47 3,95 4,25

Zlínský 2,52 2,89 3,05 3,15 3,18


Zdroj: ČSÚ

-12-

2.1.5 Počet VaV pracovníků podle sektoru provádění

Vývoj počtu zaměstnanců v oblasti VaV se v letech 2009 – 2011 dá označit až na výjimky za rostoucí. Mezi nejvýznamněji rostoucí kraje v České

republice patří Moravskoslezský kraj, u něhož nárůst za sledované období dosáhl 734 nových pracovních míst ve VaV. Ostatní kraje rostou pouze

mírně až sporadicky.

Tabulka 9 – Počet zaměstnaných ve VaV podle sektoru provádění

Počet zaměstnaných ve VaV podle sektoru

provádění za jednotlivé kraje a

ČR

2009 2010 2011

sektor

Celk

em

sektor

Celk

em

sektor

Celk

em

Po

dn

ikate

lský

Vlá

dn

í

Vyso

ko

ško

lský

Po

dn

ikate

lský

Vlá

dn

í

Vyso

ko

ško

lský

Po

dn

ikate

lský

Vlá

dn

í

Vyso

ko

ško

lský

Hl. m. Praha 6 050 7 666 5 874 19 590 6 304 7 656 5 832 19 791 7 185 7 766 6 041 20 991

Středočeský 4 107 1 112 9 5 229 4 260 1 049 17 5 325 4 357 1 066 20 5 443

Jihočeský 899 596 510 2 005 970 585 515 2 070 1 043 473 566 2 082

Plzeňský 1 047 95 810 1 951 1 138 95 701 1 933 1 294 97 804 2 195

Karlovarský 102 2 2 107 91 3 0 94 99 3 0 102

Ústecký 498 54 183 735 548 28 193 769 632 49 175 856

Liberecký 953 29 280 1 263 989 30 317 1 336 1 022 40 691 1 752

Královéhradecký 1 397 111 242 1 750 1 454 52 276 1 782 1 460 47 331 1 838

Pardubický 1 783 60 249 2 092 1 886 18 256 2 160 2 067 63 273 2 402

Vysočina 630 17 1 647 672 17 3 691 700 22 3 725

Jihomoravský 3 848 1 297 3 222 8 367 4 068 1 215 3 412 8 695 4 516 1 361 3 011 8 888

Olomoucký 1 144 16 820 1 980 1 090 20 981 2 091 1 164 22 1 107 2 293

Zlínský 1 607 7 193 1 807 1 586 6 193 1 785 1 667 8 199 1 874

Moravskoslezský 1 819 118 1 254 3 190 1 944 153 1 361 3 458 2 304 115 1 505 3 924

ČR celkem 25 884 11 180 13 648 50 712 26 998 10 926 14 056 51 980 29 509 11 133 14 724 55 365

Zdroj: ČSÚ

-13-

2.2 Financování a podpora

2.2.1 Procentní podíl výdajů na VaV na HDP

Podíl výdajů na VaV na HDP se za celou Českou republiku poměrně stabilně zvyšuje. V souladu

s tímto trendem se vyvíjí tento ukazatel i u Moravskoslezského kraje. Moravskoslezský kraj je

v tomto ukazateli dlouhodobě pod průměrem České republiky, což je dáno nižším množstvím

výdajů na VaV ve veřejném sektoru a omezenou inovační aktivitou malých a středních firem.

Jediným obdobím, kdy podíl výdajů v kraji vzrostl nad republikový průměr, konkrétně na hodnotu

1,63 %, byl rok 2006. Důležité je zmínit významný nárůst u tohoto ukazatele u

Moravskoslezského kraje mezi lety 2010 – 2011 (z 0,84 na 1,26 %). To je názorně vidět jak na

schématu, tak i na tabulce níže.

Graf 4 – Podíl výdajů na VaV na HDP (%)

Zdroj: ČSÚ

Tabulka 10 – Podíl výdajů na VaV na HDP v MSK a v ČR

Období Podíl výdajů na VaV

na HDP v MSK Podíl výdajů na

VaV na HDP v ČR

2004 0,78 1,25

2005 0,67 1,35

2006 1,63 1,48

2007 0,74 1,48

2008 0,68 1,40

2009 0,83 1,47

2010 0,84 1,55

2011 1,26 1,86

Zdroj: ČSÚ

0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

1,2

1,4

1,6

1,8

2

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Podíl výdajů na VaV na HDP vMSK

Podíl výdajů na VaV na HDP vČR

-14-

2.2.2 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v krajích ČR

Průměrných hodnot dosahuje Moravskoslezský kraj v rámci výdajů na VaV v podnikatelském

sektoru, kde mu patří šesté místo mezi ostatními kraji. Hlavním důvodem tohoto stavu je nízká

inovační aktivita malých a středních firem v kraji. Vysokých hodnot - nad 10% z celkových

investic - dosahuje pouze kraj Středočeský. Za ním se umístily kraje Zlínský, Jihomoravský,

Pardubický a také kraj Liberecký.

Schéma 1 – Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v krajích ČR v roce 2011 (% z celkových

investic v daném kraji)

Zdroj: ČSÚ

2.2.3 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru v krajích ČR

Z hlediska výdajů na VaV v sektoru vysokoškolském, zaujímá Moravskoslezský kraj přední

pozice, konkrétně třetí. Vyšších hodnot dosahují pouze Hlavní město Praha společně

s Jihomoravským krajem.

Schéma 2 – Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru v krajích ČR v roce 2011 (% z

celkových výdajů na VaV v tomto sektoru v ČR)

Zdroj: ČSÚ

-15-

2.2.4 Výdaje na VaV financované veřejným a soukromým sektorem

Na níže uvedené tabulce je patrný rozdíl ve zdrojích financování výzkumných a vývojových aktivit u jednotlivých krajů. Moravskoslezský kraj zaujímá

v součtu za všechny uvedené sektory (viz tabulka níže) čtvrtou pozici za Prahou, Středočeským a Jihomoravským krajem. V mezidobí 2010 – 2011

došlo v Moravskoslezském kraji k výraznému nárůstu výdajů na VaV financovaných soukromým sektorem i vysokoškolským sektorem.

Tabulka 11 – Výdaje na VaV financované veřejným a soukromým sektorem

Výdaje na VaV

(mil. Kč)

2009

Výdaje na VaV (mil.

Kč)

2010

Výdaje na VaV (mil.

Kč)

2011

PS VS SVŠ NS PS VS SVŠ NS PS VS SVŠ NS

Česká republika 55 350 33 218 11 836 10 022 274 59 033 36 623 11 469 10 616 324 70 695 42 658 12 403 15 288 345

Hl. m. Praha 20 906 7 520 8 546 4 639 201 20 998 7 812 8 351 4 634 202 23 180 8 502 9 180 5 334 163

Středočeský 10 051 8 970 1 078 2 1 11 900 10 843 1 044 12 1 14 082 13 012 1 054 12 4

Jihočeský 2 123 1 074 629 383 37 2 116 1 039 630 410 36 2 169 1 250 465 435 18

Plzeňský 1 599 1 170 31 398 0 2 295 1 780 67 448 - 3 130 2 378 66 686 0

Karlovarský 92 91 1 0 - 106 104 1 - - 124 123 1 - -

Ústecký 652 511 26 115 1 696 531 11 154 - 784 629 13 142 -

Liberecký 1 329 1 091 15 220 2 1 449 1 181 19 247 2 1 861 1 155 40 662 4

Královéhradecký 1 651 1 173 126 353 0 1 568 1 167 53 332 16 1 675 1 205 26 412 32

Pardubický 1 939 1 698 29 213 - 2 228 1 979 14 235 - 2 564 2 206 51 304 3

Vysočina 646 634 11 0 0 743 731 10 2 0 780 765 12 2 -

Jihomoravský 8 127 4 610 1 235 2 264 17 8 411 4 565 1 174 2 627 44 11 170 5 429 1 323 4 366 52

Olomoucký 1 620 966 19 622 13 1 599 854 10 712 22 2 126 1 061 12 1 041 12

Zlínský 1 583 1 400 4 179 - 1 809 1 665 3 141 - 2 109 1 917 4 188 -

Moravskoslezský 3 030 2 309 86 633 1 3 114 2 371 80 661 1 4 941 3 025 155 1 704 56

PS – Podnikatelský sektor, VS – Vládní sektor, SVŠ – Sektor vysokého školství, NS – Neziskový sektor

Zdroj: ČSÚ

-16-

2.2.5 Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV

Moravskoslezskému kraji patří v oblasti výdajů na zaměstnance ve VaV čtvrté místo, velikost

těchto výdajů v tomto kraji navíc nadále roste. Přední místa obsadily Hlavní město Praha,

Jihomoravský

a Středočeský kraj.

Tabulka 12 – Mzdové výdaje na zaměstnance ve VaV dle krajů České republiky

(mil. Kč v běžných cenách)

Kraj ČR 2007 2008 2009 2010 2011

ČR celkem 20 287 21 895 22 846 24 116 27 017

Praha 8 913 9 646 9 018 9 451 10 541

Středočeský 2 550 2 500 2 889 2 952 3 066

Jihočeský 697 859 790 961 952

Plzeňský 647 712 688 854 1 064

Karlovarský 34 58 62 58 62

Ústecký 321 331 294 325 342

Liberecký 614 595 606 645 842

Královéhradecký 546 585 793 853 924

Pardubický 912 856 885 983 1 120

Vysočina 217 301 288 333 338

Jihomoravský 2 520 2 875 3 776 3 728 4 198

Olomoucký 627 645 743 821 1 052

Zlínský 669 810 797 803 867


Zdroj: ČSÚ

2.2.6 Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV ve veřejném sektoru

Stejné závěry podává i níže uvedená tabulka zaměřující se na velikost mzdových výdajů ve

veřejném sektoru. Výše zmíněné pořadí jednotlivých krajů zůstává i zde stejné.

Tabulka 13 – Mzdové výdaje na VaV ve veřejném sektoru (v mil. Kč) za rok 2011

Veřejný sektor celkem 5 093

Praha 3 691

Středočeský kraj 461

Jihočeský kraj 23

Plzeňský kraj 26

Karlovarský kraj 1

Ústecký kraj 11

Liberecký kraj 18

Královéhradecký kraj 16

Pardubický kraj 19

Vysočina kraj 11

Jihomoravský kraj 543

Olomoucký kraj 8

Zlínský kraj 3

Moravskoslezský 55

Zdroj: ČSÚ.

-17-

3 Aktivity firem

3.1 Investice firem

Investice firem do VaV jsou významným faktorem úrovně inovační výkonnosti kraje, neboť právě

VaV ve firmách má povahu ryze aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, jehož

výsledky se projevují v podobě konkrétních inovativních produktů pro konečného zákazníka.

Následující komentáře k vybraným statistickým indikátorům podrobněji popisují aktuální situaci

v Moravskoslezském kraji včetně jeho srovnání s ostatními kraji ČR.

3.1.1 Podnikové výdaje na VaV jako % HDP daného kraje

Tabulka 14 – Podnikové výdaje na VaV jako % HDP daného kraje

Kraj / Rok 2008 2009 2010 2011

Česká republika 0,87% 0,88% 0,97% 1,12%

Praha 1,00% 0,79% 0,81% 0,89%

Středočeský 2,11% 2,25% 2,70% 3,14%

Jihočeský 0,50% 0,55% 0,53% 0,64%

Plzeňský 0,71% 0,66% 0,97% 1,27%

Karlovarský 0,12% 0,11% 0,13% 0,16%

Ústecký 0,27% 0,20% 0,22% 0,26%

Liberecký 1,09% 0,93% 0,97% 0,94%

Královéhradecký 0,50% 0,68% 0,67% 0,69%

Pardubický 1,16% 1,13% 1,32% 1,44%

Vysočina 0,45% 0,42% 0,49% 0,49%

Jihomoravský 0,78% 1,18% 1,16% 1,37%

Olomoucký 0,47% 0,56% 0,49% 0,59%

Zlínský 0,78% 0,77% 0,94% 1,05%

Moravskoslezský 0,50% 0,63% 0,63% 0,77%

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování.

Jak již bylo zmíněno v kap. 2.2 výše, podíl celkových výdajů na VaV na HDP se v rámci České

republiky poměrně stabilně zvyšuje. Stejný trend lze pozorovat v případě vývoje podílu výdajů

soukromého sektoru (podnikových výdajů) na HDP. Z výše uvedených dat je zřejmé, že i

navzdory přetrvávající ekonomické krizi podniky nadále investují do VaV - meziroční procentní

růsty podílů výdajů na VaV na HDP jsou totiž vyšší než procentní pokles HDP v jednotlivých

letech.

Vývoj v Moravskoslezském kraji má rovněž vzestupnou tendenci. Oproti roku 2008 lze v roce

2011 pozorovat více než 50-ti % nárůst podílu výdajů do VaV na HDP kraje, i přes tento výrazný

nárůst je však Moravskoslezský kraj v porovnání s ostatními kraji stále podprůměrný. Tento stav

je dlouhodobě způsoben omezenou inovační aktivitou malých a středních firem, nicméně i ty

začínají postupně více investovat do vlastních výzkumných aktivit i do spolupráce se znalostními

institucemi a samozřejmě

i velké firmy zvyšují množství vlastních finančních prostředků na výzkum a vývoj. A právě velké

firmy z drtivé většiny financují VaV aktivity v soukromém sektoru v Moravskoslezském kraji.

-18-

3.1.2 Náklady na inovace u technicky inovujících podniků

Tabulka 15 – Náklady na inovace (v mil. Kč)

NUTS 2 / Rok 2010

Praha 15 507

Střední Čechy 13 189

Jihozápad 9 688

Severozápad 3 843

Severovýchod 14 262

Jihovýchod 8 481

Střední Morava 8 320

Moravskoslezsko 8 690

Zdroj: ČSÚ.

U tohoto ukazatele jsou k dispozici prozatím data pouze za rok 2010 a za územní celky NUTS 2.

Jak je z tabulky patrné, Moravskoslezský kraj (= Moravskoslezsko; NUTS 2 a zároveň NUTS3) si

svou pátou příčkou stojí ve srovnání s ostatními kraji poměrně dobře. Podniky v kraji vykazují

nejvyšší náklady na inovace ze všech krajů na Moravě, v rámci republiky jsou před Karlovarským

i Ústeckým krajem. S nejvyššími náklady pak na prvních místech figurují Středočeský kraj a kraje

v rámci území „Severovýchod“ (Pardubický, Královehradecký a Liberecký).

3.1.3 Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV v podnikovém sektoru

Z níže uvedené tabulky vyplývá, že u Moravskoslezského kraje došlo u tohoto ukazatele

k značnému pozitivnímu posunu, a to ze sedmé příčky v roce 2008 na třetí v roce 2011. To

dokladuje narůstající význam výzkumných a vývojových aktivit u podnikatelských subjektů v kraji

a snahu dlouhodobě investovat do lidských i technických zdrojů pro VaV. Největší podíl na

hodnotě tohoto ukazatele mají především velké firmy, nicméně i malé a střední podniky postupně

posilují svůj výzkumný a vývojový potenciál.

Tabulka 16 – Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV v podnikovém sektoru (v mil. Kč)

Kraj / Rok 2008 2009 2010 2011

Česká republika 1,285 1,283 1,356 1,446

Praha 1,302 1,243 1,239 1,183

Středočeský 2,203 2,184 2,545 2,986

Jihočeský 1,161 1,195 1,071 1,199

Plzeňský 1,655 1,118 1,564 1,838

Karlovarský 0,720 0,894 1,148 1,244

Ústecký 1,202 1,026 0,969 0,995

Liberecký 1,309 1,145 1,195 1,130

Královéhradecký 0,766 0,840 0,803 0,825

Pardubický 0,930 0,952 1,049 1,067

Vysočina 1,018 1,007 1,088 1,093

Jihomoravský 1,002 1,198 1,122 1,202

Olomoucký 0,723 0,844 0,784 0,911

Zlínský 0,879 0,871 1,050 1,150

Moravskoslezský 1,147 1,270 1,220 1,313


-19-

3.1.4 Výdaje na VaV uskutečněné v high-tech sektoru

Níže uvedená tabulka (z důvodů absence dat pouze do roku 2007) popisuje vývoj výdajů na

výzkumné a vývojové aktivity v high-tech sektoru mezi jednotlivými kraji České republiky. Patrný

je většinový nárůst těchto výdajů. Hlavní město Praha, Jihomoravský kraj a kraj Středočeský jsou

v tomto ohledu nejaktivnějšími kraji u nás. Moravskoslezský kraj se až na rok 2006 (výdaje na

VaV v tomto roce dosáhly takřka 3,5 miliard Kč) drží zhruba ve středu mezi kraji v České

republice.

Tabulka 17 – Výdaje na VaV uskutečněné v high-tech sektoru (v mil. Kč)

Kraj / Rok 2004 2005 2006 2007

Praha 3 667 4 956 6 003 7 278

Středočeský 1 475 1 495 1 801 2 374

Jihočeský 50 54 55 38

Plzeňský 386 403 387 383

Karlovarský 1 1 2 2

Ústecký 133 159 156 166

Liberecký 244 239 285 280

Královéhradecký 175 184 201 224

Pardubický 619 670 677 732

Vysočina 78 94 133 180

Jihomoravský 917 1 024 926 1 238

Olomoucký 232 233 238 269

Zlínský 220 259 379 449

Moravskoslezský 532 403 3 481 326


3.2 Vazby a podnikavost

Tato podkapitola odráží úroveň podnikatelské kultury v kraji, ve vztahu k VaV a inovačním

aktivitám. Následující indikátor blíže rozvádí chování a rozhodování firem v oblasti investic do

inovačních aktivit a porovnává Moravskoslezský kraj (Moravskoslezsko) s ostatními územími

NUTS 2 v ČR.

3.2.1 Inovační aktivity podle typu u technicky inovujících podniků v roce 2010

První sloupec tabulky níže uvádí celkové náklady na inovace. V dalších sloupcích tabulky pak lze

najít alokaci celkových nákladů na daný typ inovační aktivity. Z tabulky je patrné, že

Moravskoslezský kraj si stojí velmi dobře ve srovnání s ostatními kraji v pořízení strojů a zařízení

(třetí místo) – firmy tedy výrazně investují do modernizace svého technologického vybavení pro

VaV. Naopak, co se týká nákupu služeb VaV, je Moravskoslezský kraj na posledním místě, což je

způsobeno tím, že zejména velké firmy v kraji realizují VaV aktivity převážně ve vlastních

kapacitách a zadávají poměrně malé množství smluvního výzkumu externím subjektům ať už

v rámci Moravskoslezského kraje či mimo něj.

-20-

Tabulka 18 – Inovační aktivity podle typu u technicky inovujících podniků v roce 2010 (v mil.

Kč)

NUTS 2 / Rok Celkové náklady

Vnitřní VaV

Nákup služeb

výzkumu a vývoje

Pořízení strojů,

zařízení a softwaru

Pořízení jiných

externích znalostí

Praha 15 508 4 789 2 485 7 320 914

Střední Čechy 13 189 3 232 6 775 2 953 229

Jihozápad 9 688 2 427 1 080 5 464 717

Severozápad 3 844 731 504 2 527 83

Severovýchod 14 262 3 186 4 048 6 545 483

Jihovýchod 8 482 2 891 737 4 716 138

Střední Morava 8 321 1 234 1 055 5 965 68

Moravskoslezsko 8 690 1 536 256 6 212 686

Zdroj: ČSÚ.

-21-

4 Výstupy

4.1 Inovátoři

4.1.1 Podniky s technickými inovacemi

Co se týče podílu technicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků, jeví se MSK v tomto

indikátoru v porovnání s ostatními regiony NUTS2 jen jako průměrný. Je to z toho důvodu, že

v MSK je většina inovačních aktivit soustředěna ve velkých firmách a v omezeném počtu

technologických malých a středních firem, tento fakt se následně promítá do výsledné hodnoty

podílového ukazatele. U všech regionů NUTS 2 kromě Prahy došlo za období 2008 – 2010 ke

zhoršení tohoto ukazatele oproti předchozímu období 2006 – 2008 (viz následující graf). Příčinou

tohoto jevu byl s největší pravděpodobností příchod finanční krize.

Graf 5 – Podíl technicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků dle regionů NUTS2;

2006-2008 a 2008-2010

Zdroj: ČSÚ.

Při bližším rozboru konkrétních druhů inovačních aktivit technicky inovujících podniků (následující

graf ukazuje % podíly počtu technicky inovujících podniků dle různých typů inovací na celkovém

počtu inovujících podniků za období 2008 - 2010) docházíme ke zjištění, že Moravskoslezský kraj

má oproti jiným regionům NUTS 2 ČR velmi dobrou pozici. V případě produktových inovací je na

prvním místě, v případě procesních inovací na druhém místě. Rovněž v případě neukončených či

zrušených inovací je Moravskoslezský kraj nejlepší (v tomto případě nižší % znamená lepší

hodnotu, jelikož míra úspěšnosti realizace inovačních projektů je pak vyšší). Jedinou slabinou

MSK je kategorie produktových a procesních inovací dohromady, u které je na předposlední

pozici. To signalizuje zatím nedostatečnou koncepci inovačního managementu ve firmách, jelikož

firmy by měly usilovat o vyvážený podíl produktových i procesních inovací v zájmu komplexního

zlepšování své konkurenceschopnosti (přidaná hodnota produktů a produktivita a kvalita výroby).

-22-

Graf 6 – Struktura technicky inovujících podniků podle druhu inovace a NUTS2; 2008-2010

Zdroj: ČSÚ.

4.1.2 Podniky s netechnickými inovacemi

V případě netechnických inovací vykazuje MSK z hlediska podílu podniků s netechnickými

inovacemi na celkovém počtu podniků v porovnání s jinými kraji ČR nejlepší hodnotu.

Moravskoslezský kraj je zároveň jediný z regionů, který zaznamenal zlepšení tohoto ukazatele za

období 2008 – 2010 oproti období 2006 – 2008.

Graf 7 – Podíl netechnicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků dle regionů

(NUTS2); 2006-2008, 2008-2010

Zdroj: ČSÚ.

Z hlediska podílu jednotlivých typů netechnických inovací na celkovém počtu podniků

s netechnickými inovacemi vykazuje MSK jak v marketingových a organizačních inovacích

dohromady, tak v marketingových a organizačních inovacích zvlášť průměrných hodnot

v porovnání s jinými kraji ČR (viz následující graf). Znamená to, že netechnicky inovující firmy

v MSK se z hlediska intenzity svých aktivit poměrně rovnoměrně věnují jednotlivým typům

netechnických inovací, což je ve své podstatě dobře.

-23-

Graf 8 – Struktura netechnicky inovujících podniků podle typu inovace a NUTS2; 2008-2010

Zdroj: ČSÚ.

4.1.3 Struktura produktové inovace u podniků s produktovou inovací podle regionů

NUTS2

Z hlediska poměru realizovaných produktových inovací ve firmách v rozdělení na inovované

výrobky, inovované služby a inovované výrobky i služby (viz následující graf) lze pozorovat pro

MSK příznačné výsledky. V oblasti intenzity výrobkových inovací je v porovnání s ostatními

regiony na třetím místě, stejnou příčku obsadil také v kategorii inovovaných výrobků a služeb

zároveň. Naopak v oblasti inovací ve službách patří našemu kraji druhé nejhorší místo. Uvedené

výsledky přímo vycházejí z historického odvětvového profilu MSK s nadále převažujícím

zpracovatelským průmyslem a na něj navazujícími službami technického charakteru (např.

speciální měřicí technika pro hutní výrobu). Sektor služeb sám o sobě je v Moravskoslezském

kraji stále slaběji zastoupen oproti jiným krajům ČR. Od toho se pak přímo odvíjí i nižší aktivita

v oblasti inovací ve službách.

Graf 9 - Struktura produktové inovace u podniků s produktovou inovací podle regionů NUTS2;

2008–2010

Zdroj: ČSÚ.

-24-

4.1.4 Struktura tržeb za inovované a neinovované produkty podle regionů NUTS2

Co se týče portfolia tržeb dle kritéria novosti produktů (produkty nové na trhu, produkty nové pro

podnik, produkty nezměněné nebo málo modifikované – viz následující graf), lze konstatovat, že

firmy v Moravskoslezském kraji jsou velmi úspěšné v zavádění inovovaných produktů nových pro

podnik (firma začíná s výrobou nového druhu výrobku, který však nemusí být zároveň nový na

trhu). V této kategorii zaujímá MSK druhé místo. To signalizuje, že firmy v Moravskoslezském

kraji postupně modifikují svůj výrobní program a snaží se přicházet na trh se svými zcela novými

výrobky, které nejsou jen evolucí již existujících výrobků. Přesto však do značné míry stále

převažuje podíl produktů nezměněných či málo modifikovaných, u nichž MSK zaujímá

podprůměrnou pozici (čím větší podíl, tím horší výsledek). V případě produktových inovací

nových na trhu je MSK na třetí nejhorší příčce.

Graf 10 - Struktura tržeb za inovované a neinovované produkty podle regionů NUTS2, 2010

Zdroj: ČSÚ.

4.1.5 Patenty udělené (validované) ÚPV, které mají původce z kraje

Z hlediska patentové aktivity má Moravskoslezský kraj v porovnání s jinými kraji ČR poměrně

slušné výsledky. V roce 2010 zaujímal MSK čtvrtou nejlepší příčku, v letech 2011 a 2012 pak

pátou nejlepší příčku. Hlavními původci patentů v MSK jsou firmy, v jejich případě však není stále

využíváno jejich potenciálu k podávání patentových žádostí, jelikož některé firmy ochranu

duševního vlastnictví podceňují, případně se z jiných objektivních důvodů rozhodnou nechránit

svůj výrobek patentem.

Tabulka 19 - Patenty udělené (validované) ÚPV, které mají původce z Moravskoslezského kraje

Kraj / Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Praha 69 73 95 73 69 64 102 97 95 102

Středočeský 23 34 53 21 22 28 41 36 36 44

Jihočeský 5 7 12 14 8 11 14 12 22 16

Plzeňský 8 11 14 7 17 12 10 11 11 16

Karlovarský 2 3 4 5 1 6 2 2 1 2

Ústecký 7 14 10 11 4 9 12 8 12 15

Liberecký 25 19 24 23 18 8 25 16 33 34

-25-

Kraj / Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012


Pardubický 18 14 20 12 15 25 37 19 11 28

Vysočina 5 4 6 10 7 9 20 7 6 13

Jihomoravský 31 33 29 32 20 27 48 25 46 54

Olomoucký 8 15 18 13 15 6 18 16 14 15

Zlínský 16 17 12 6 7 9 13 14 13 24


Zdroj: ČSÚ.

4.2 Ekonomické efekty

High-tech sektor je definován jako soubor ekonomických činností, které ke své produkci ve velké

míře používají vyspělé technologie. Vývoj výstupů z těchto činností doprovází vysoké náklady

buď na inovace a/nebo na výzkum a vývoj. Takovéto ekonomické činnosti zároveň vytvářejí vyšší

přidanou hodnotu. Níže uvedené tabulky popisují počty zaměstnanců, investice a mzdové

náklady v high-tech sektoru v jednotlivých krajích České republiky. Z důvodu absence dat jsou

tabulky uvedeny pouze do roku 2007, avšak z vývoje jednotlivých indikátorů lze předpokládat růst

jak zaměstnanosti v tomto sektoru, tak i investic v tomto sektoru uskutečněných. Ve srovnání

s ostatními kraji zastává Moravskoslezský kraj vždy přední pozice a to ve všech třech

sledovaných oblastech. Nejlepších výsledků dosahuje opět Hlavní město Praha, dále pak kraj

Jihomoravský, Středočeský a Pardubický.

Tabulka 20 – Počet zaměstnanců v high-tech sektoru

Kraj / Rok 2004 2005 2006 2007

Praha 47 998 43 267 57 159 65 029

Středočeský 18 764 23 995 13 660 14 274

Jihočeský 9 216 10 254 8 888 10 068

Plzeňský 10 542 11 181 12 545 10 838

Karlovarský 1 891 1 884 990 1 530

Ústecký 8 244 9 708 9 476 9 191

Liberecký 4 612 2 868 3 006 3 103

Královéhradecký 11 229 10 022 10 908 10 699

Pardubický 15 287 17 473 17 487 18 139

Vysočina 4 679 3 439 4 390 5 083

Jihomoravský 22 821 26 355 30 219 30 331

Olomoucký 11 736 7 833 8 563 8 177

Zlínský 10 424 8 814 8 607 8 732

Moravskoslezský 13 112 16 564 17 530 16 551

Zdroj: ČSÚ.

Tabulka 21 – Investice uskutečněné v high-tech sektoru (v mil. Kč)

Kraj / Rok 2004 2005 2006 2007

Praha 14 001 11 066 12 726 11 435

Středočeský 3 070 2 748 3 495 3 728

Jihočeský 842 872 1 002 1 184

Plzeňský 1 669 1 924 3 458 2 510


Ústecký 970 679 918 2 198

Liberecký 723 463 517 789

-26-

Kraj / Rok 2004 2005 2006 2007

Královéhradecký 992 879 1 197 1 702

Pardubický 1 329 1 217 1 224 2 060

Vysočina 291 359 1 053 1 349

Jihomoravský 2 280 3 830 4 962 3 544

Olomoucký 1 525 976 880 1 375

Zlínský 1 032 1 719 1 548 1 855


Zdroj: ČSÚ.

Tabulka 22 – Mzdové náklady v high-tech sektoru (v mil. Kč)

Kraj / Rok 2004 2005 2006 2007

Praha 20 613 21 633 26 737 31 451

Středočeský 4 777 5 785 4 108 4 725

Jihočeský 2 025 2 294 2 199 2 507

Plzeňský 2 405 2 623 3 367 2 969


Ústecký 1 747 2 252 2 298 2 279

Liberecký 991 761 778 894

Královéhradecký 2 429 2 341 2 699 2 742

Pardubický 3 125 3 779 3 915 4 345

Vysočina 948 839 1 089 1 360

Jihomoravský 5 688 6 774 8 201 9 095

Olomoucký 2 441 1 733 1 944 2 056

Zlínský 2 245 1 900 2 063 2 259


Zdroj: ČSÚ

-27-

5 Referenční zahraniční regiony

5.1 Horní Rakousko

Spolková země Horní Rakousy, ležící na severu Rakouska, svou rozlohou (11 980 km²) dvakrát

převyšuje Moravskoslezský kraj, avšak v počtu obyvatel (cca 1,4 mil) je tento rozdíl

zanedbatelný. S HDP ve výši cca 46 mld. Euro (2009) se řadí k předním regionům v rámci

Rakouska. Úroveň nezaměstnanosti v této spolkové zemi činila v roce 2009 rovných 5 %,

v následujících třech letech pak postupně klesala až k hodnotám 4,5 % (2012). Co se týče

hlavních hospodářských odvětví, nejvyšší zastoupení má výroba oceli, plastů, aplikované

strojírenství, automobilový či potravinářský průmysl. Patrná je také silná orientace na export.

Významnou roli v regionu hraje dlouhodobě oblast výzkumu, vývoje a inovací, v němž patří Horní

Rakousko k předním regionům v Evropě. K této pozici – inovativního a na vědu orientovaného

špičkového regionu - značně napomáhá množství univerzit, výzkumných a vývojových pracovišť,

kompetenčních center, apod.

Zaměstnanci ve VaV (FTE) - % ze zaměstnaných v regionu

2009

Horní Rakousko Moravskoslezský kraj

1,52 % 0,57 %

Zdroj: Oberostereich Zahlen&Fakten 2012, ČSÚ, vlastní zpracování

V tomto ukazateli má Horní Rakousko převahu nad Moravskoslezským krajem. Rozdíl necelého

jednoho procenta je způsoben zejména dlouhodobější systémovou podporu výzkumu, vývoje a

inovací v Horním Rakousku a také větším množstvím disponibilních prostředků k financování

pracovních míst ve VaV, jejichž rozdělování je přímo v kompetenci spolkové země.

Výdaje na VaV jako % na HDP

2009


2,43 % 0,83 %


Rozdíl mezi oběma regiony v tomto ukazateli je výrazný. Je způsoben znatelně většími výdaji

hornorakouských podniků na VaV oproti podnikům z Moravskoslezského kraje a také poměrně

nízkými výdaji veřejného sektoru na VaV v Moravskoslezském kraji.

Podnikové výdaje na VaV jako % na HDP

2009


1,87 % 0,63 %


Důvod poměrně vysokého rozdílu u podnikových výdajů na VaV jako % na HDP je v podstatě

naznačen již v předchozím komentáři. Kromě podstatně větších výdajů hornorakouských podniků

na interní VaV jsou tyto podniky také daleko více aktivní v kolaborativním výzkumu v porovnání

s podniky v Moravskoslezském kraji.

-28-

Veřejné výdaje na VaV jako % podíl na HDP 2009


0,48 % 0,19 %


U tohoto ukazatele není rozdíl již tak výrazný jako u předchozích indikátorů. I přesto jsou však

výdaje na VaV ve veřejném sektoru v Moravskoslezském kraji poměrně nízké, nicméně i

v případě Horního Rakouska je vidět, že výzkum a vývoj stejně jako v našem kraji „táhne“

především podnikatelský sektor.

Hrubá přidaná hodnota na zaměstnance

2009


1 569 699 Kč 594 939 Kč


V tomto ukazateli převyšuje Horní Rakousko Moravskoslezský kraj téměř trojnásobně. Důvodem

tohoto stavu je mnohem intenzivnější orientace hornorakouských podniků na výrobky s vyšší

technologickou náročností a v některých případech stále převažující lepší technologické vybavení

hornorakouských firem oproti podnikům v Moravskoslezském kraji, které zapříčiňuje i větší

produktivitu práce.

5.2 Severní Porýní - Vestfálsko

Spolková země Severní Porýní – Vestfálsko představuje rozlohou čtvrtou největší zemi Německa

(34 088,31 km²), v počtu obyvatel ji patří první místo (cca 18 mil.). Region se potýká

s nezaměstnaností ve výši cca 8 % (2012), HDP za rok 2011se pak pohybovalo kolem cca 557

mld. Euro. Základem hospodářství je již dlouhodobě těžký průmysl, avšak v současnosti již

v moderní podobě – jedná se především o strojírenství, zpracování kovů, energetiku, chemický a

automobilový průmysl. V současnosti jsou na vzestupu další nová odvětví, mezi která patří

biotechnologie, mikro- a nanotechnologie, letecká a kosmická technika, ekologické a zdravotní

technologie. Významnou roli hraje také sektor IT a export, neodmyslitelnou součástí tohoto

regionu je rozvinutá vědecko-výzkumná základna společně s vysoce kvalifikovanou pracovní

silou. Tato spolková země je považována za high-tech centrum světové třídy. Díky svému

postavení v oblasti energetiky je většinová část vývojových aktivit směřována právě do tohoto

sektoru, konkrétně se jedná o obnovitelné zdroje energie. Podporován je základní výzkum na

vysokých školách a ústavech a inovace malých a středních podniků, vždy s regionálním

zaměřením.


2009

Severní Porýní - Vestfálsko Moravskoslezský kraj

1,00 % 0,57 %

Zdroj: https://www.landesdatenbank.nrw.de, ČSÚ, vlastní zpracování

Stejně jako v případě Horního Rakouska zaostává Moravskoslezský kraj u tohoto ukazatele také

ve srovnání se Severním Porýním – Vestfálskem. Příčinou je samozřejmě déle probíhající proces

https://www.landesdatenbank.nrw.de/

-29-

restrukturalizace této spolkové země oproti Moravskoslezskému kraji, přičemž jedním z jejich cílů

bylo také posílení výzkumných kapacit v nových, perspektivních odvětvích, a to i po personální

stránce. Další příčinou jsou větší možnosti vytváření pracovních míst ve VaV vzhledem k velikosti

a poměrně široké odvětvové profilaci tohoto regionu, který navíc stejně jako u Horního Rakouska

má vysoce autonomní pozici při rozdělování veřejných prostředků na VaV, včetně financování

pracovních míst ve VaV.


2009


2,03 % 0,83 %

Zdroj: http://www.bmbf.de/ , ČSÚ, vlastní zpracování

Severní Porýní – Vestfálsko překonává u tohoto indikátoru Moravskoslezský kraj díky výrazně

větším podnikovým i veřejným výdajům na VaV absolutně i podílově (viz následující dva

ukazatele). Uvedená celková hodnota u německé spolkové země je důsledkem úspěšně

prováděné restrukturalizace, jejíž součástí jsou i investice do vývoje technologií v nových,

perspektivních odvětvích v sektoru privátním i veřejném.

Podnikové výdaje na VaV jako % na HDP

2009


1,23 % 0,63 %

Zdroj: http://www.stifterverband.info/, ČSÚ, vlastní zpracování

Hodnota tohoto ukazatele je v případě německé spolkové země téměř dvojnásobná. To je

způsobeno větším „inovačním povědomím“ tamních podniků, které investují dlouhodobě poměrně

značné prostředky nejen do inkrementálních inovací, ale také do inovací středního a vyššího

řádu. Je tomu tak nejen u velkých, ale také u malých a středních firem. V Moravskoslezském kraji

investují prostředky do VaV v na české poměry nadprůměrné výši především velké firmy (české a

vybrané zahraniční), u většiny malých a středních firem povědomí realizovat VaV a investovat do

něj prostředky teprve vzniká.

Veřejné výdaje na VaV jako % podíl na HDP

2009


0,8 % 0,19 %

Zdroj: http://www.stifterverband.info/, ČSÚ, vlastní zpracování

Jak již bylo výše zmíněno, veřejný sektor v Moravskoslezském kraji (univerzity, veřejné

výzkumné ústavy a další veřejné instituce) vynakládá všeobecně poměrně malé množství

prostředků na VaV, tzn. nejen v tomto srovnání, ale i v porovnání i s jinými kraji ČR.


2009


1 432 326 Kč 594 939 Kč

http://www.bmbf.de/

http://www.stifterverband.info/

http://www.stifterverband.info/

-30-

Zdroj: Statistický úřad Spolkových zemí (http://www.statistik-portal.de/Statistik-Portal/), ČSÚ, vlastní zpracování

Severní Porýní – Vestfálsko převyšuje v hrubé přidané hodnotě na zaměstnance

Moravskoslezský kraj více než dvojnásobně. Příčinou je orientace firem z tohoto regionu na

technologicky sofistikovanější produkty, s tím související v některých případech modernější

technologické vybavení německých firem a díky tomu i větší produktivita práce. Tyto aspekty jsou

samozřejmě také důsledkem úspěšně realizované a zejména mnohem déle probíhající

restrukturalizace tamního průmyslu než v případě Moravskoslezského kraje.

5.3 Slezské vojevodství

Slezské vojvodství, rozkládá se na jihu Polska, bezprostředně sousedí s Moravskoslezským kraje

a je mu v mnoha ohledech velmi podobné. Co do rozlohy je zhruba dvojnásobné (12 334 km²),

z hlediska obyvatelstva pak disponuje zhruba čtyřnásobným počtem lidí (cca 4,6 mil.). Tvorba

hrubého domácího produktu zde činí 13,7 % z celkové hodnoty Polska a řadí tak vojvodství na

druhé místo s nejvyšším HDP v Polsku. Nezaměstnanost v roce 2009 se pohybovala v tomto

regionu okolo 6,7 %. Díky bohatým zdrojům surovin (černé uhlí, zemní plyn, metan, vápenec,

apod.) se zde rozvinul těžký průmysl, podobně jako je tomu v Moravskoslezském kraji.

V současnosti patří vojvodství k lídrům v těžkém průmyslu, hlavně pak v moderním strojírenství či

výrobě energie (20 % polské produkce). Významnou roli v tomto odvětví hrají také vysoce

kvalifikovaní zaměstnanci. V oblasti výzkumu, vývoje a inovací má Slezské vojvodství strategii

zacílenou na přilákání zahraničních investorů. K tomuto cíli přispívá i zpracovaná Regionální

strategie inovací Slezského vojvodství se zacílením na podporu malého a středního podnikání

s důrazem na rozvoj vědy a technologií.


2009

Slezské vojevodství Moravskoslezský kraj

0,47 % 0,57 %

Zdroj: Statistický úřad v Katovicích (http://www.stat.gov.pl/katow/index_PLK_HTML.htm), ČSÚ, vlastní zpracování

Na rozdíl od předchozích dvou referenčních regionů vykazuje u tohoto ukazatele

Moravskoslezský kraj lepší hodnotu oproti Slezskému vojevodství. Je to dáno delší tradicí ve

výzkumu a vývoji a celkově širším odvětvovým profilem Moravskoslezského kraje skýtajícím

příležitosti pro větší počet pracovních míst ve VaV.


2009


0,55 % 0,83 %


I u tohoto ukazatele vychází Moravskoslezský kraj ve srovnání se Slezským vojevodstvím lépe.

Rozdíl je způsoben zejména výrazně většími investicemi podnikového sektoru do VaV v našem

kraji než je tomu u podniků ve Slezském vojevodství.

http://www.statistik-portal.de/Statistik-Portal/

http://www.stat.gov.pl/katow/index_PLK_HTML.htm


-31-

Podnikové výdaje na VaV jako % na HDP 2009


0,18 % 0,63 %


Výrazný rozdíl ve prospěch Moravskoslezského kraje je způsoben celkově větším množstvím

technologických firem s lépe vybavenou výzkumnou infrastrukturou. Firmy v Moravskoslezském

kraji také více spolupracují se znalostními institucemi a postupně se snaží o realizaci inovací

vyššího řádu, kdežto u firem ve Slezském vojevodství převažují pouze inkrementální inovace, a

to navíc v omezenější míře, než v případě Moravskoslezského kraje.

Veřejné výdaje na VaV jako % podíl na HDP

2009


0, 41 % 0,19 %


V případě tohoto ukazatele je situace opačná, jelikož Slezské vojevodství vynakládá absolutně i

podílově více veřejných prostředků na VaV. Jak již bylo konstatováno, veřejné instituce

všeobecně vynakládají v Moravskoslezském kraji poměrně málo prostředků na VaV, což se

potvrzuje i při srovnání v tomto případě.


2009


586 898 Kč 594 939 Kč


V tomto ukazateli je Moravskoslezský kraj nepatrně lepší než Slezské vojevodství. To je dáno

větší technologickou náročností výroby a tím i větší přidanou hodnotou výrobků u podniků

v Moravskoslezském kraji, na druhou stranu Slezské vojevodství minimalizuje tento rozdíl větší

aktivitou v sektoru služeb.




-32-

6 Shrnutí

Z výše uvedených informací k jednotlivým ukazatelům vyplývá, že Moravskoslezský kraj je na

tom ve své celkové inovační výkonnosti v porovnání s jinými kraji ČR poměrně dobře a má

celkově nadprůměrnou pozici. U řady indikátorů došlo u Moravskoslezského kraje během

v průměru čtyřech sledovaných let ke zlepšení, přičemž u mnoha z nich rostl Moravskoslezský

kraj nejrychleji v ČR. Pozitivně lze Moravskoslezský kraj hodnotit ve výdajích na VaV

zaměstnance ve VaV všeobecně i v podnikovém sektoru zvlášť, dále v počtu zaměstnanců VaV a

samotných výzkumných pracovníků, v zavádění produktových inovací nových pro podnik,

v procesních inovacích a také v intenzitě pořizování nových strojů a zařízení pro VaV aktivity a ve

výdajích na VaV ve vysokoškolském sektoru. Naopak podprůměrně vychází Moravskoslezský

kraj u výdajů na VaV v absolutní hodnotě u podnikového sektoru, u celkových výdajů na VaV

veřejném sektoru, u inovační aktivity malých a středních firem a inovací ve službách, nákupu

služeb ve výzkumu a vývoji a produktových inovací nových na trhu. Průměrně je na tom

Moravskoslezský kraj v případě zavádění organizačních a marketingových inovací.

Ve srovnání s referenčními zahraničními regiony dopadl Moravskoslezský kraj ve všech

sledovaných indikátorech hůře než Horní Rakousko a Severní Porýní – Vestfálsko a naopak lépe

než Slezské vojevodství s výjimkou veřejných výdajů na VaV jako % podíl na HDP. Toto srovnání

bylo zpracováno za účelem získání výchozí datové základny pro další monitoring trendů vývoje

inovační výkonnosti Moravskoslezského kraje v mezinárodním kontextu, a to ve vztahu k výše

uvedeným vybraným regionům, které jsou svým odvětvovým a historickým profilem velmi

podobné Moravskoslezskému kraji.

-33-

7 Seznam tabulek

Tabulka 1 – HDP na 1 obyvatele podle krajů České republiky (Kč) ....................................................... 4

Tabulka 2 – HDP na 1 obyvatele v jednotlivých krajích procentuálně vyjádřené vůči ČR ...................... 4

Tabulka 3 – Vývoz krajů v mil. Kč za rok 2010........................................................................................ 6

Tabulka 4 – Obecná míra nezaměstnanosti za roky 2007 a 2012 v rámci krajů .................................... 7

Tabulka 5 – Zaměstnanci ve VaV v rámci krajů ...................................................................................... 9

Tabulka 6 – Výzkumní pracovníci v rámci krajů .................................................................................... 10

Tabulka 7 – Počet VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných v rámci krajů ........................................... 10

Tabulka 8 – Počet výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných v rámci krajů .............................. 11

Tabulka 9 – Počet zaměstnaných ve VaV podle sektoru provádění ..................................................... 12

Tabulka 10 – Podíl výdajů na VaV na HDP v MSK a v ČR ................................................................... 13

Tabulka 11 – Výdaje na VaV financované veřejným a soukromým sektorem ...................................... 15

Tabulka 12 – Mzdové výdaje na zaměstnance ve VaV dle krajů České republiky (mil. Kč v běžných

cenách) .................................................................................................................................................. 16

Tabulka 13 – Mzdové výdaje na VaV ve veřejném sektoru (v mil. Kč) za rok 2011 ............................. 16

Tabulka 14 – Podnikové výdaje na VaV jako % HDP daného kraje ..................................................... 17

Tabulka 15 – Náklady na inovace (v mil. Kč) ........................................................................................ 18

Tabulka 16 – Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV v podnikovém sektoru (v mil. Kč) ................... 18

Tabulka 17 – Výdaje na VaV uskutečněné v high-tech sektoru (v mil. Kč) ........................................... 19

Tabulka 18 – Inovační aktivity podle typu u technicky inovujících podniků v roce 2010 (v mil. Kč) ..... 20

Tabulka 19 - Patenty udělené (validované) ÚPV, které mají původce z Moravskoslezského kraje ..... 24

Tabulka 20 – Počet zaměstnanců v high-tech sektoru ......................................................................... 25

Tabulka 21 – Investice uskutečněné v high-tech sektoru (v mil. Kč) .................................................... 25

Tabulka 22 – Mzdové náklady v high-tech sektoru (v mil. Kč) .............................................................. 26

8 Seznam grafů

Graf 1 – Postavení vývozů krajů na celkovém vývozu v roce 2009 a 2010 ............................................ 5

Graf 2 – Vývoz krajů v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2009 a 2010 ..................................................... 6

Graf 3 – Produktivita práce 2002 - 2009 ................................................................................................. 7

Graf 4 – Podíl výdajů na VaV na HDP (%) ............................................................................................ 13

Graf 5 – Podíl technicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků dle regionů NUTS2; 2006-

2008 a 2008-2010 ................................................................................................................................. 21

Graf 6 – Struktura technicky inovujících podniků podle druhu inovace a NUTS2; 2008-2010 ............. 22

Graf 7 – Podíl netechnicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků dle regionů (NUTS2);

2006-2008, 2008-2010 .......................................................................................................................... 22

Graf 8 – Struktura netechnicky inovujících podniků podle typu inovace a NUTS2; 2008-2010 ............ 23

Graf 9 - Struktura produktové inovace u podniků s produktovou inovací podle regionů NUTS2; 2008–

2010 ....................................................................................................................................................... 23

Graf 10 - Struktura tržeb za inovované a neinovované produkty podle regionů NUTS2, 2010 ............ 24

9 Seznam schémat

Schéma 1 – Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v krajích ČR v roce 2011 (% z celkových

investic v daném kraji) ........................................................................................................................... 14

Schéma 2 – Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru v krajích ČR v roce 2011 (% z celkových

výdajů na VaV v tomto sektoru v ČR) ................................................................................................... 14

-34-

10 Použité zdroje

Ve Statistické analýze inovační výkonnosti regionu byly použity převážně statistické informace

(data, tabulky, grafy, schémata, apod.) získané z webových stránek Českého statistického úřadu

(https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home). Dále byly použity data ze zahraničních webových

stránek poskytující relevantní informace užité převážně v kapitole Referenční zahraniční regiony.

https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home

Date post:	15-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

REGIONÁLNÍ INOVAýNÍ STRATEGIE KRAJE 2014-2020 A5 KRAJE · REGIONÁLNÍ INOVAýNÍ STRATEGIE...

Documents