9 Květy a květenství (rozmnožovací orgány) 9.1 Stavba květu 1 - podkvětní listy: b - listen b1 - (braktea), listeny 2. řádu, α, β - listénce (profyla) 2 - gynofor (G) 3 - androgynofor (AG): A - tyčinky, G - gyneceum, C - koruna, K - kalich, k - kalíšek 4 - perikladium (PC): St - stopka, P - okvětí (perigon), G - gyneceum, A - tyčinky 5 - antofor (AF): K - kalich, C - koruna

9.2 Květní lůžko (torus) 1 - číška (cupula): a - šupinatá, b – ježatá 2 - češule (receptaculum) (R): K - kalich, C - koruna, A - tyčinky 3 - vyklenuté lůžko (Ranunculus) 4 - zdužnatělé lůžko (Rubus)

9.3 Tyčinky a blizny 1 – fornices 2 – heterostylie (Primula) 3 – tyčinky na bázi srostlé 4 – tyčinky do poloviny srostlé 5 – tyčinky po vrchol srostlé 6 – tyčinky po celé délce srostlé 7 – plochá nitka 8 – nitka na bázi rozšířená 9 – oboustranně vroubkovaná nitka 10 – žláznatá nitka

11 – vrtivé prašníky 12 – chlopňovitě pukající prašníky 13 – růžkaté prašníky 14 – přisedlé prašníky 15 – srostlé prašníky 16 – prašník se 4 otvroy na apikální části 17 – listovitá čnělka 18 – rozeklaná 3zářezová blizna 19 – stylopodium (SP) 20 – pérovitá blizna

9.3.1 Struktura a metamorfózy 1 – petalizace tyčinek 2 – tyčinka: n – nitka (filamentum), p – prašník ze dvou pouzder, s – spojidlo (konetkiv) 3 – rozšířená nitka u tyčinky 4 – epipetální tyčinky 5 – episepální tyčinky 6 – pelorie (Digitalis) 7 – adelfie

9.4 Semeníky, semeno, typ pohlavnosti 1 – 8 – gyneceum (3-5 příčný průřez) 1 – gyneceum apokarpické 2 – gyneceum cenokarpické 3 – gyneceum synkarpické 4 – gyneceum parakarpické 5 – gyneceum lysikarpické 6 – gyneceum jednoplodolistové (a-příčný p.) 7 – dvouplodolistové (a-příčný p.) 8 – trojplodolistové 9 – 14 placenta (semenice) 9 – placenta apikální 10 – placenta bazální

11 – placenta nákoutní (středoúhlá, axilární) 12, 14 – placenta nástěnná (parietální) 13 – placenta středová 15 – semeno: PK – perikarp (oplodí) T – testa (osemení) P – perisperm E – endosperm EM – embryo (klíček) 16 – oboupohl. 17 – jednopohl. rostlina: a – jednodomá b – dvoudomá c - mnohomanželná

9.5 Složení květů a typy 1 – květ nahý (bez květních obalů) 2 – květ jednoobalný 3 – květ dvouobalný (různoobalný) L – květní lůžko K – kalich C – koruna A – tyčinky (androeceum) G – semeník (gynaeceum) 4 – semeník svrchní 5 – semeník polospodní 6 – semeník spodní 7 – zkoucený semení (Orchidaceae): p – přílba (galea), o – ostruha (calcar), l – pysk

(labellum) 8 – schematický průřez květem: K – kalich, C – koruna, ž – žlaznatý hypognický terč, T –

tyčinka (ni – nitka, p – prašník, pp – průřez prašníkem), pla – placenta, F – funikulus (poutko), I – integumentum, N – nucellus (vaječné jádro), s – semeník, pl – pylová láčka, č – čnělka, b – blizna, zv – zárodečný vak

9.6 Koruna (corolla) 9.6.1 Různé typy korunních plátků 1 - dvoulaločný (nehet, čepel) 2 - zubatý 3 - pilovitý 4 - zastřihovaný 5 - dřípený

6 - srdčitý 7 - hluboce dvoulaločný 8 - hluboce dvoudílný 9 - dvouzářezový 10 - korunovitý

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

9.6.2 Různé typy koruny 11 - souměrná (Fabaceae): p - pavéza (vexillum) k - křídla (alae) č - člunek (carina) 12 - prchavá (Vitis) 13 - neopadavá (C) 14 - volnoplátečná pravidelná 15 - srostloplátečná pravidelná 16 - baňkovitá (Erica) 17 - dvoupyská 18 - jazykovitá 19 - kolovitá

20 - kyjovitá 21 - nálevkovitá (Datura) 22 - řepicovitá (Phlox) 23 - šklebivá (Linaria) 24 - tlamatá (Lamium) 25 - trubkovitá (Cerinthe) 26 - zvonkovitá (Campanula) 27 - pakorunka (paracorolla) 28 - pakorunka (paracorolla) 29 - jednopyská (Ajuga) 30 - kulovitá (Andromeda)

11 12 13 14 15

16 17 18 19 20

21 22 23 24 25

26 27 28 29 30

9.7 Kalich (calyx) 1 - okolosemeníkový k. (c. perigynus) 2 - podsemeníkový k. (c. hypogynus) 3 - nadsemeníkový k. (c. epigynus) 4 - šestiklaný k. 5 - pětidílný k.

6 - srostlý k. 7 - dvoupyský k. 8 - rourkovitě pětizubý k. 9 - kyjovitý k. 10 - za plodu zvětšený

1 2 3 4 5 6

7 8 9 10

9.8 Květenství 9.8.1 Jednoduchá květenství

A. HROZNOVITÉ (racemózní): hlavní osa (vřeteno) je prodloužená, postranní osy jsou kratší. Rozkvétání nastává buď od báze k vrcholu (akropetální) nebo od okraje ke středu (centropetální).

a) latovitý (thyrsoidní) typ: hl. osa je prodloužená, postranní větve jsou rozvětvené 1. l a t a (panicula): hlavní vřeteno je vyvinuté, postranní větve jsou rozvětvené a

kratší; terminální květ je položen nejvýše, jednostranná lata (p. secunda) - boční větve jsou obrácené nebo převislé na

jednu stranu (např. Bromus tectorum, Melica nutans), hroznovitá lata (p. racemiformis) - postranní větve jsou jednoduše a stejně

rozvětvené (např. Cimicifuga europea, Anthericum ramosum), klubkatá lata (p. glomerata) - boční větvičky jsou velmi zkrácené (např.

Dactylis glomerata, Amaranthus retroflexus), přeslenitá lata (p. verticillata) - boční větve tvoří přeslen (např. Alisma

plantago-aquatica), stažená lata (p. contorta) - bazální části bočních větví jsou zkracovány (např.

Avena sativa, Festuca pratensis), vstřícná lata (p. geminata) - boční větve jsou vstřícné (např. Ligustrum

vulgare, Catalpa bignonioides)

lata vstřícná lata přeslenitá lata hroznovitá lata

stažená lata jednostranná lata chocholíková lata (kytka)

klubkatá lata

2. l i ch o k l a s (spicastrum); postranní větve téměř abortují, květy přisedají na

vřeteno; květenství připomíná vzhledem klas,

3. k y t k a (choličnatá lata, corymbothyrsus): postranní větve jsou prodloužené, květy leží přibližně ve stejné rovině.

b) hroznovitý (botrytický) typ: hlavní osa je prodloužená nebo zkrácená, boční větve jsou nerozvětvené:

4. h r o z e n (racemus): hlavní osa je prodloužená, boční větve jsou stejně dlouhé jednostranný hrozen (r. secundus) - květy směřují na jednu stranu (např.

Convallaria majalis), lomený hrozen (r. rumpens) - vřeteno je zprohýbané, vychyluje se proti květní

stopce, párový hrozen (r. geminatus) - boční větve s listeny a květními stopkami jsou

vstřícné, přeslenitý hrozen (r. verticillatus) - květy jsou pomnožené (s listeny a květními

stopkami ve zdánlivých nebo skutečných přeslenech (např. Hottonia, Tofieldia, Hippuris),

chocholičnatý hrozen (r. corymbiformis) - v mládí jsou květy s poupaty v jedné rovině, později se prodlužují do hroznu (např. Iberis),

chocholovitý hrozen (r. comosus) - na vrcholu je chochol sterilních listenů (např. Muscari comosum),

5. ch o ch o l í k (corymbus); postranní stopky květů jsou tak prodloužené, že květy leží přibližně ve stejné rovině,

6. k l a s (spica): květní stopky abortovaly a květy jsou přisedlé na hlavní ose, jednostranný klas - (květy jsou stočené na jednu stranu), 7. k l á s e k (spicula): silně zkrácený a redukovaný klas s málo květy,

lichoklas hrozen hrozen přeslenitý hrozen párový

hr. jednostranný hr. lomený chocholičnatý chocholovitý

chocholík klas kl. jednostranný kl. přeslenitý

8. j e h n ě d a (amentum): klas v celosti opadavý s chabým vřetenem 9. p a l i c e (spadix): klas se ztlustlým vřetenem, někdy je obalen toulcem

(spatha): přerušovaná palice - části vřetena jsou bez květů, nahoře jalová palice - bez květů je horní část vřetena, celá květonosná palice - květy jsou po celé délce vřetena, palice obalená toulcem palice bez toulce 10. o k o l í k (umbella); vzniká zakrněním hlavní osy (vřetena) hroznu a

následkem toho vyrůstají květní stopky paprskovitě z jednoho místa. Rozkvétání je centripetální (od kraje ke středu). Obalem (involucrum) jsou listeny okolíkových květů:

složený okolík - květní stopky nesou okolíčky 11. š i š k a (conus): klas se zdřevnatělým vřetenem i listeny, v jejichž paždí sedí

květy: rozpadavá šiška - v době zralosti se rozpadá, šiška vcelku opadavá - v době zralosti opadá celá, složená šiška - je tvořena redukovanými vrcholíky, šupinovitá šiška - listeny mají šupinovitý tvar 12. s t r b o u l (hlávka, capitulum): u okolíku se zkrátí květní stopky, takže květy

přisedají na rozšířeném konci stonku nebo větve; ve strboulu jsou blanité listeny (plevky) a pod strboulem tvoří sterilní listeny zákrov,

13. ú b o r (anthodium): strboul se silně rozšířeným koncem stonku (lůžkem, thalamus), na který přisedají květy (tzv. biologický květ - úbory napodobují totiž jeden květ); v úboru jsou blanité listeny (plevky), pod úborem tvoří sterilní listeny zákrov (involucrum):

oboupohlavný úbor (a. hermaphroditum) - tvořený oboupohlavnými květy (např. Carduus),

jednodomý (jednopohlavný) úbor (a. monoicum) - v terči jsou květy samčí, v paprscích samičí (např. Calendula officinalis),

polygamický úbor (a. polygamus) - květy v terči jsou oboupohlavné, v paprscích samičí (např. Chrysanthemum spp., Matricaria spp., Achillea spp.),

14. k v ě t n í k o l á č (coenanthium): strboul, jehož lůžko je dužnaté nebo masité, různého tvaru, na něhož přisedají květy, které jsou někdy ponořené,

uzavřený květní koláč (syconium).

jehněda palice šiška okolík

prorostlý okolík složený okolík strboul hlávka

úbor květní koláč vrcholík kružel

B. VRCHOLIČNATÉ - CYMÓZNÍ: hlavní osa (vřeteno) je kratší, postranní osy přerůstají. Totéž se opakuje i u postranních větví. Terminální květ rozkvétá první:

a) latovitý (thyrsoidní) typ: postranní větve jsou opět rozvětvené: 15. v r ch o l í k (cyma): víceramenný vrcholík (pleiochasium) - hlavní osa má několik větví, znovu

větvených a znovu přerůstajících osu, chlocholičnatý vrcholík (corymbopleiochasium) - větve a květní stopky jsou

tak prodloužené, že květy leží v jedné rovině, 16. k r u ž e l (anthella): dolní větve přerůstají větve horní a totéž se opakuje u

větví bočních, 17. t r o j a n (trichasium): z jednoho místa vyrůstají vždy tři větve, které

přerůstají květ, b) vidlanovitý (brachyální) typ: postranní větve jsou v omezeném počtu

18. v i d l a n (dichasium, dibrachium): dvouramenný vrcholík, postranní větve květenství jsou vstřícné, přerůstají terminální květ a opět se vstřícně větví,

19. l i ch o p ř e s l e n (verticillastrum): větve jsou zkrácené až zcela abortované a z tohoto důvodu jsou květy nahloučeny v úžlabí vstřícných listů,

20. s v a z e č e k (fasciculus): zkrácený vidlan, květy jsou krátce stopkaté až přisedlé,

21. k l u b í č k o (glomerulus): je podobné svazečku, ale květy přisedají všestranně na konci květonosného stonku,

22. j e d n o r a m e n n ý v r ch o l í k (monochasium): z obou vstřícných větví se vyvine jen jedna. Patří sem: vijan, šroubel, srpek, vějířek.

23. v i j a n (cincinnus): z obou listenů a větví vidlanu se vyvíjí jen jedna a to střídavě vpravo a vlevo. Listeny stojí v jedné řadě a nad nimi v jedné řadě květy,

24. š r o u b e l (bostrys): z obou listenů a větví vidlanu se vyvíjí jen jedna a to vždy na stejné straně,

25. s r p e k (drepanium): z obou listenů a větví vidlanu se vyvine vždy jen jeden, následující pár abortuje celý. Připomíná jednostranný hrozen,

26. v ě j í ř e k (rhipidium): z obou listenů a větví vidlanu se vyvine jen jeden a to střídavě. Mezi nimi vždy abortuje celý pár listenů i s větvemi. Listeny i květy stojí ve dvou řadách,

27. d v o j v i j a n (boragoid): jedno rameno vidlanu se vyvine v jednoduchý vijan, druhé ve dva vijany (tvoří prakticky trojvijan).

vidlan chocholič. vrcholík trojan vijan

šroubel srpek srpek vějířek

9.8.2 Složená květenství A. HOMOTAKTICKÁ: základní i druhotné květenství je stejného typu a) racemózní: hroznovitá květenství jsou složena z hroznovitých typů, např. hrozen

hroznů, lata klásků, klas klásků, hrozen klásků, palice klásků, okolík okolíků, hrozen úborů, strboul úborů, lata úborů,

b) cymózní: vrcholičnaté květenství je sdruženo do vrcholičnatého typu, např. vidlan vijanů, vidlan šroubelů,

B. HETEROTAKTICKÁ: jsou složeny z hroznovitého i vrcholičnatého květenství,

1. c y m o b o t r y e: vrcholičnaté květenství je sdruženo do hroznovitého, např. klas lichopřeslenů, klas srpků, klas vijanů, lata vijanů, okolík vijanů, strboul vijanů, lata šroubelů, hrozen vidlanů,

2. c y a t h i u m : složité květenství, u něhož jsou větve hroznovitého květenství ukončené okolíkem a jeho stopky nesou vidlany (1. cymobotrye). Vidlany jsou složeny z okolíků, jejichž pět stopek nese vijany květů (2. cymobotrye).

3. b o t r y o c y m y : hroznovitá květenství jsou složená v cymózní typy, např. vijan hroznů, kružel klásků, svazečky klásků.

vějířek okolík okolíků hrozen hroznů chocholík úborů

vrcholík vidlanů lata vidlanů klas vidlanů kružel úborů