Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace

transcript

Ing. Jaromír Šindelsindelj@vse.cz

Přeškrtnuté listy nejsou předmětem písemky.

Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace Samotná pozorování Problémy s pozorováním

Růstové teorie Empirie růstu

Dekompozice růstu Mezinárodní komparace– OECD, WB Alternativní ukazatele konvergence

Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace Literatura - Odkazy a) a b) v literatuře povinné

a) Kubíček, J.: Dlouhodobý ekonomický růst, produktivita a konvergence. Materiál k přednášce Makroekonomická analýza a prognóza, 2005.

b) Hájek, M.: Ekonomický růst a souhrnná produktivita faktorů v ČR v letech 1992-2004. Working Paper CES VŠEM No 5/2005.

c) Červenka, M., Frait, J.: Předpoklady a faktory dynamického růstu české ekonomiky ve světle nové teorie a empirie růstu. (3.kapitola – přehled empirických výsledků, 2. kapitola – stručný přehled teorie růstu). Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, 3/2002. (Pokud nefunguje viz http://66.102.9.104/search?q=cache:TQYa9GmCG5oJ:www.ekf.vsb.cz/pers/~jfr/vyuka/skripta/frait_cerv_rust.pdf+jan+frait+%C4%8Dervenka+nov%C3%A1+empirie+r%C5%AFstu&hl=cs&gl=cz&ct=clnk&cd=5 )

World bank country classification - Income group low income, $875 či méně; lower middle income, $876 - $3,465; upper middle income, $3,466 - $10,725; high income, $10,726 či více

the World Bank Atlas method – eliminace fluktuací měnového kurzu:

výpočet GNI per capita v $ (HND na osobu):

World bank country classification

Part 1 Vymezení dlouhodobého růstu

Samotná pozorování

Problémy s pozorováním

Dlouhodobý růst – základní indikátory Tokové indikátory

HDP, HNP, HDD, RHDD apod. Ukazatele per capita Ukazatele na efektivní jednotku práce Ukazatele produktivity

Stavové indikátory Čisté jmění Věřitelská vs. dlužnická pozice

Dlouhodobý růst dlouhodobější tendence vývoje

ekonomiky vs. aktuální ekonomické fluktuace

pozorování dlouhodobého růstu - průměry

Pozorování dlouhodobého růstu Schématické znázornění chyby při odhadu trendu pomocí

průměru

Fáze růstu vs. fáze stagnace

Skutečný vývoj produkce

Trend (přímo nepozorovatelný)

Domnělý trend

Chyba v pozorování růstu--- data ČR (odlišný případ – chybí zlom v cyklu)

Průměrný růst 2,55 % p.a. Průměrný růst 2,39 % p.a.

Řešení easy (USA) & difficult -- delší čas. řady (tranz. ekonomiky?)

70´s stagflace vs. golden 80´s Růst HDP (v %, průměr)

Zdroj: Kubíček (2005) Poznámka: Německo do roku 1990 pouze Západní, místo období 1990-2000 a

1990-2003 použity 1991-2000 a 1991-2003

1970-2000 1970-1980 1980-1990 1990-2000 1990-2003 Austrálie 3,2 3,0 3,0 3,6 3,5

Belgie 2,5 3,4 2,0 2,2 1,8 Dánsko 1,9 1,9 1,6 2,3 2,0 Finsko 2,9 3,7 3,0 1,9 1,8 Irsko 5,2 4,7 3,6 7,2 6,8 Itálie 2,5 3,6 2,3 1,6 1,4

Japonsko 3,3 4,5 3,9 1,5 1,3 Kanada 3,3 4,3 2,8 2,9 2,8 Korea 7,3 7,4 8,6 5,9 5,6

Německo 2,8 2,3 1,6 1,3 Nizozemí 2,7 2,9 2,2 2,9 2,3

Nový Zéland 1,7 2,8 3,1 Rakousko 2,8 3,6 2,4 2,4 2,1

Řecko 2,5 4,6 0,7 2,3 2,7 Španělsko 3,1 3,6 2,9 2,7 2,6 Švédsko 2,0 2,0 2,2 2,0 1,9

USA 3,2 3,3 3,2 3,2 2,9 Velká Británie 2,3 2,0 2,6 2,4 2,3

Dlouhodobý růst? Růst HDP – desetiletý klouzavý průměr

1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002

Švédsko USA

Zdroj: Kubíček (2005) Poznámka: Německo do roku 1990 pouze Západní, místo období 1990-2000 a

1990-2003 použity 1991-2000 a 1991-2003

Zdroj: OECD – Understanding Economic Growth (2004, s. 18-19)

Wasted Generation?

Malé rozdíly v tempech růstu dělají velké rozdíly za delší časovou periodu?

Dvě ekonomiky: Ekonomiky A i B dosahují stejné ekonomické

úrovně. Ekonomika B v následujících dvaceti letech roste o 1 p.b. bod rychleji (2,5 % p.a.) než ekonomika A (1,5 % p.a.).

Po 10 letech ekonomika A dosahuje 91% úrovně ekonomiky B.

Po dvaceti letech již pouhých 82 %.

Wasted Generation? Trocha statistické alchymie USA +- 1 p.b. = Mexiko nebo super USA?

Od 1870 od 2000 rostl HDP p.c. USA (ceny 1995) v průměru tempem 1,75 % p.a. Kdyby HDP rostlo 0,75 % p.a. (Indie, Filipíny) byla

by úroveň HDP p.c. přibližně na ¼ současné úrovně (mezi Mexikem a Portugalskem)

Kdyby HDP rostlo 2,75 % p.a. (Japonsko) byla by úroveň HDP p.c. přibližně trojnásobná současné úrovně

Zdroj: Kubíček (2005) Poznámka: Německo do roku 1990 pouze Západní, místo období 1990-2000 a 1990-

2003 použity 1991-2000 a 1991-2003

1970-2000 1970-1980 1980-1990 1990-2000 1990-2003 Austrálie 1,7 1,5 2,2 1,5 1,5

Belgie 0,3 0,1 0,2 0,4 Dánsko 0,5 0,4 0,9 0,2 0,2 Finsko 0,3 1,0 0,6 -0,6 -0,4 Irsko 1,4 0,8 -0,3 3,7 3,6 Itálie 0,3 0,6 0,4 -0,2 0,2

Německo 1,1 0,1 0,5 -0,2 -0,3 Nizozemí 2,4 2,2 1,9

Nový Zéland 1,6 1,4 1,6 1,8 2,0 Rakousko 0,8 0,3 0,9 1,1 0,9

Řecko 0,5 0,6 0,6 Španělsko 0,5 -0,7 0,9 1,5 1,8 Švédsko 0,2 0,9 0,6 -0,8 -0,4

Dlouhodobý růst? Důležité faktoryRůst zaměstnanosti (v %, průměr)

Dlouhodobý růst? Důležité faktory Růst národohosp. produktivity práce (v %, průměr)

2003 použity 1991-2000 a 1991-2003

1970-2000 1970-1980 1980-1990 1990-2000 1990-2003 Austrálie 1,4 1,5 0,8 2,0 2,0

Belgie 2,3 3,2 1,8 1,7 Dánsko 1,4 1,5 0,7 2,1 1,8 Finsko 2,5 2,7 2,4 2,4 2,2 Irsko 3,7 3,9 3,9 3,4 3,1 Itálie 2,2 3,0 1,8 1,8 1,2

Německo 1,2 2,6 1,8 1,8 1,6 Nizozemí -0,2 0,7 0,5

Nový Zéland 0,1 1,0 1,0 Rakousko 2,0 3,3 1,5 1,3 1,1

Řecko 0,2 1,7 2,2 Španělsko 2,5 4,4 2,1 1,2 0,8 Švédsko 1,8 1,0 1,6 2,8 2,3

Dlouhodobý růst? Růst produktivity práce – desetiletý klouzavý průměr

2003 použity 1991-2000 a 1991-2003

1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002

Švédsko USA

1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002

Švédsko USA

A co my?Růst zaměstnanosti, produktu a produktivity v tranzitivních zemích 1994-2003

2003 použity 1991-2000 a 1991-2003

Růst zaměstnanosti Růst HDP

Růst produktivity

práce

ČR -0,4 2,2 2,6

Maďarsko 0,5 3,5 3,0

Polsko -0,8 4,3 5,1

Slovensko 0,3 4,1 3,8

Part 2 Teorie růstu

Harrod-Domar, Solow-Swan, RCK, Mankiw+Romer+Weil (MRW), … Romer, Lucas, De Long, …

Empirie růstu vs. Teorie růstu Dekompozice růstu –

růstové účetnictví Produktivita práce vs. využití pracovní síly

Dlouhodobý růst a hospodářské politiky (nepovinné) Měnová a fiskální politika, … Otevřenost ekonomiky, … Např. viz Frait, Červenka (2002)

Hlavní teoretické kvalitativní závěry tzv. neoklasického modelu růstu 1) Důchod na osobu (Y/L) = f {(+)I(S), (-) n} , kde n je

tempo růstu populace, I investice. 2) tempo růstu produkce v tzv. stálém stavu závisí na

tempu růstu technologického pokroku 3) tzv. kapitálový koeficient = K/ Y přibližně

konstantní 4) reálné mzdy v dlouhém období rostou zhruba

tempem růstu produktivity práce a produkce je „rozdělována“ v přibližně konstantním poměru mezi práci a vlastníky kapitálu.

5) chudé země, které mají stejnou míru investic a populačního růstu jako země bohaté, by měly konvergovat k úrovni bohatých zemí

Empirická pozorování a neoklasický model (Kaldor, 1963)

Empirie SolowVýstup na hlavu roste a jeho tempo růstu neklesá

Ve stálém stavu roste tempem růstu technologie

Vybavenost práce fyzickým kapitálem roste

Ve stálém stavu roste tempem růstu technologie

Míra výnosu z kapitálu (ve vyspělých ekonomikách) je prakticky konstantní

Ve stálém stavu je konstantní

Podíl fyzického kapitálu k výstupu je zhruba konstantní

Podíly práce a kapitálu na národním důchodu jsou zhruba konstantní

Tempo růstu výstupu na hlavu v jednotlivých zemích se významně liší

Je možné, liší-li se tempa růstu technologie

Zdroj: Čihák, Holub (2000, s. 124). Oni přebrali z Kaldor (1963) a Barro a Sala-i-Martin (1995).

Empirická pozorování a neoklasický model (Barro, Sala-i-Martin, 1995)

Empirie SolowPodíly hrubých domácích investic a hrubých domácích úspor na HDP rostou s růstem ekonomiky (přinejmenším v určitých obdobích jejího rozvoje)

Mohou růst, dochází-li ke konvergenci ke stálému stavu

Míra porodnosti ve vyspělých zemích klesá s růstem reálného HDP na hlavu. Naopak v nejchudších zemích může růst s HDP.

Není vysvětleno

Nezjištěná nepodmíněná konvergence HDP na hlavu v jednotlivých zemích

Je možné, liší-li se ekonomiky svými parametry

Zjištěná podmíněná konvergence HDP na hlavu v zemích OECD

Ekonomiky konvergují, pokud mají stejné parametry s, n, δ a produkční funkce

Tempo růstu HDP ovlivněno vládními politikami

Není přímo vysvětleno

MRW:Neoklasické růsty vs. empirie

1) Empirie generuje vyšší podíl kapitálu na tvorbě přidané hodnoty – cca 60 % ve srovnání s údaji v národním účetnictví. Problematika měření kapitálu v národním účetnictví. Kapitál a externality spojené s jeho akumulací. Lidský kapitál. Blíže ke kapitálu viz růstové účetnictví

2) Neoklasický model předpokládá konvergenci. Probíhá pouze podmíněná konvergence (viz dále), ale pomaleji než předpokládají modely.

3) Teorie předpokládá mnohem vyšší výnosnost kapitálu než je ve skutečnosti pozorováno

Endogenní růst a lidský kapitálVýchodisko (?)

Lidský kapitál. Řeší problém nízkého podílu fyzického kapitálu na

přidané hodnotě ve srovnání s empirií. V národním účetnictvím je výnos lidského kapitálu brán

jako výnos práce ( nutná eliminace) Snadné zakomponování do produkční funkce a využití v

růstovém účetnictví (MRW: ). Růst produktivity je vysvětlen modelem (skrze lidský

kapitál, pozitivní externality z investic, …). Konstantní či rostoucí produktivita kapitálu (skrze lidský

kapitál). AK modely, Romerův „learning-by-doing“, R&D

modely, ...

ttttt KKLAY 1)(

Empirická pozorování a AK model (Kaldor, 1963)

Empirie AK modelVýstup na hlavu roste a jeho tempo růstu neklesá

Roste tempem sA - n - δ

Vybavenost práce fyzickým kapitálem roste

Roste tempem sA - n - δ

Míra výnosu z kapitálu (ve vyspělých ekonomikách) je prakticky konstantní

Je konstantní

Podíl fyzického kapitálu k výstupu je zhruba konstantní

Je konstantní

Podíly práce a kapitálu na národním důchodu jsou zhruba konstantní

Jsou konstantní

Tempo růstu výstupu na hlavu v jednotlivých zemích se významně liší

Je možné, liší-li se významě parametry s, A, n, δ

Empirická pozorování a AK model (Barro, Sala-i-Martin, 1995)

Empirie AK modelPodíly hrubých domácích investic a hrubých domácích úspor na HDP rostou s růstem ekonomiky (přinejmenším v určitých obdobích jejího rozvoje)

Je v souladu

Míra porodnosti ve vyspělých zemích klesá s růstem reálného HDP na hlavu. Naopak v nejchudších zemích může růst s HDP.

Není vysvětleno (v souladu s navazující teorií endogenní fertility)

Nezjištěná nepodmíněná konvergence HDP na hlavu v jednotlivých zemích

Je v souladu

Zjištěná podmíněná konvergence HDP na hlavu v zemích OECD

Není v souladu

Tempo růstu HDP ovlivněno vládními politikami

Není přímo vysvětleno

Empirické výzkumy dlouhodobého růstu

Jedním z přístupů k empirickému zkoumání je ateoretický přístup. Při něm se na tempo růstu díváme jako na závisle proměnnou a zkoumáme, zdali ho lze úspěšně „regresně vysvětlit“ pomocí skupiny jiných proměnných.

Např. do jaké míry jsou rozdíly v tempech růstu mezi zeměmi vysvětlitelné odlišnou mírou investic, odlišnými politickými režimy, mírou korupce, mírou otevřenosti ekonomiky, mírou vládního přerozdělování atd.

Blíže viz Červenka, M., Frait, J. (2002).

Ceny investičních statkůDe Long (1996)

Hypotéza relativních cen investičních statků Vyspělé země disponují relativně nízkou

cenou vyspělých technologiích relativně vysoká míra investic

Relativně vysoká cena investic předurčuje, že chudá země si za jednotku svých úspor koupí méně investic než země bohatá.

Závěr - Odlišná struktura investic

Ceny investičních statkůDe Long (1996)

Relativní ceny investičních statků

Zdroj: Červenka, Frait (2002, s. 24)

Ceny investičních statkůDe Long mimo

Zdroj: Eurostat, vlastní úprava.

De Long hypotéza vychází ze studie 1996. Změny na finančních trzích a celkový

vývoj mobility kapitálu potlačují tuto hypotézu mimo realitu. Pak zahraničním investorům nezáleží na relativní ceně investic.

Viz obdobný dopad okolo diskuse Feldstein-Horioka puzzle v rámci běžného účtu.

Ceny investičních statkův tranzitivních ekonomikách Každopádně se podíváme do útrob

vývoje relativní ceny investic Budeme potřebovat:

Parita kupní síly (cca konstrukce měnového kurzu, který odstraňuje rozdíly v cenových hladinách. Bereme z Eurostatu, máme tedy PPS)PPP = Ph / Pf

Komparativní cenová hladinaCPL = PPP / ER (ER - měnový kurz)

Ceny investičních statků PPS v ČR = PČR / PEU-15 pro HDP, investice a konečnou spotřebu

PPSČR / čas 1999 2000 2001 2002 2003 2004

HDP 15,6 15,7 16,1 16,0 16,3 16,3Investice 21,3 21,4 21,7 20,8 20,0 20,0C+G 14,1 14,2 14,6 14,5 15,2 15,2

PPS je u investic vyšší než pro celkové HDP a konečnou spotřebu.

Při stejném ER poté vyplývá, že CPL musí být nutně vyšší.

Komparativní cenová hladina je tedy u investic relativně vyšší než u HDP.

Ceny investičních statkůDe Long v Evropě (průměr 1999-2004)

Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty. Hodnota větší než nula značí relativně vyšší CPL u investic než u HDP.

Odchylka ceny investic (PPS) od HDP (=100)

Česká rep.; 30,73

Slovensko; 54,01

EU-12; -0,36 Německo; -0,23

Slovinsko; 0,91

Ceny investičních statkůDe Long v ČR

Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty. S=úspory, I=investice, NAC=v národní měně, PPS= v paritě kupní síly. Vše v % HDP

oceněným v NAC či PPS. Míra úspor S- NAC odpovídá míře úspor S-PPS.

CZ - Investice a úspory (v % HDP)

1995a00 1997a00 1999a00 2001a00 2003a00 2005a00 2007a00

S-NAC I-NAC

S-PPS I-PPS

Ceny investičních statkůDe Long ve Velké Británii

UK - Investice a úspory (% HDP)

1995a00 1997a00 1999a00 2001a00 2003a00 2005a00 2007a00

S-NAC I-NAC

S-PPS I-PPS

Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty. S=úspory, I=investice, NAC=v národní měně, PPS= v paritě kupní síly. Vše v % HDP

oceněným v NAC či PPS. Míra úspor S- NAC odpovídá míře úspor S-PPS.

Ceny investičních statkůDe Long v EU (CPL vs. PPS pro HDP a I v roce 2005)

Zdroj: Eurostat, vlastní úprava.

Investice

Růstové účetnictví

Dalším způsobem empirického zkoumání v oblasti dlouhodobého růstu je tzv. růstové účetnictví.

Růstové účetnictví Jedná se o snahu rozložit skutečně

pozorovaný ekonomický růst na několik složek: 1) složku, kterou k celkovému růstu

přispěl růst kapitálu v ekonomice, 2) složku, kterou přispěl přírůstek

zaměstnanosti, 3) změnu tzv. celkové produktivity

faktorů (TFP).

Růstové účetnictví Základní rovnice růstového účetnictví:

kde Y - produkce, K - kapitálová zásoba, L - počet pracovníků (nebo lépe počet odpracovaných hodin), TFP - souhrnná produktivita faktorů.

Parametr α reprezentuje podíl kapitálu na tvorbě přidané hodnoty a (1-α) podíl práce (viz prvotní rozdělení důchodů v SNÚ).

V empirii se obvykle používá tzv. upravený podíl práce (resp. kapitálu) na produkci

TFPTFP

Adjusted wage shareUpravené podíly práce

EMPSEMPDCOMOSMI

EMPSEMPDCOMVA

adjadj OSMICOMVA

MIOSCOMVA

EMPSEMPDCOMCOM adj

Využijeme poměr počtu zaměstnaných (EMPD) vůči počtu zaměstnanců (EMPS)

Adjusted wage shareUpravené podíly práce v % na HDP

Zdroj: Kubíček (2005) Poznámka: Tranzitivní země pouze průměr za roky 1995-2003

země 1960-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2000 Belgie 64,8 71,7 71,8 71,6 Německo 69,9 72,2 69,5 68,1 Řecko 85,8 69,1 71,8 65,9 Španělsko 72 73,9 69,8 68,3 Francie 73,3 74,6 73,6 67,9 Irsko 78,9 76,9 72,2 63,1 Itálie 73,3 74,1 70,7 66,6 Lucembursko 59,3 67,5 68,1 63,7 Nizozemí 67,2 74,2 68,9 67,5 Rakousko 86,2 86,7 81,6 75,2 Portugalsko 63,3 75,8 69,2 72,8 Finsko 76,1 73,8 72,8 67,1 EUR12 73,5 75,4 69,8 68,9 ČR 58,08 Dánsko 71,1 74,3 72,5 67,9 Estonsko 59,75 Kypr 62,43 Lotyšsko 56,92 Litva 57,81 Maďarsko 63,24 Malta 59,22 Polsko 67,87 Slovinsko 76,39 Slovensko 50,61 Švédsko 72,2 74,3 70,2 67,4 Spojené království 72,7 73,6 73,4 73,5 EUR15 73,7 74,8 70,8 69,5 USA 70 69,9 68,6 67,4 Japonsko 73,5 77,3 73,4 69,8

Adjusted wage shareUpravené podíly práce v % na HDP

Zdroj: Kubíček (2005) Poznámka: Tranzitivní země pouze průměr za roky 1995-2003

země 1960-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2000 Belgie 64,8 71,7 71,8 71,6 Německo 69,9 72,2 69,5 68,1 Řecko 85,8 69,1 71,8 65,9 Španělsko 72 73,9 69,8 68,3 Francie 73,3 74,6 73,6 67,9 Irsko 78,9 76,9 72,2 63,1 Itálie 73,3 74,1 70,7 66,6 Lucembursko 59,3 67,5 68,1 63,7 Nizozemí 67,2 74,2 68,9 67,5 Rakousko 86,2 86,7 81,6 75,2 Portugalsko 63,3 75,8 69,2 72,8 Finsko 76,1 73,8 72,8 67,1 EUR12 73,5 75,4 69,8 68,9 ČR 58,08 Dánsko 71,1 74,3 72,5 67,9 Estonsko 59,75 Kypr 62,43 Lotyšsko 56,92 Litva 57,81 Maďarsko 63,24 Malta 59,22 Polsko 67,87 Slovinsko 76,39 Slovensko 50,61 Švédsko 72,2 74,3 70,2 67,4 Spojené království 72,7 73,6 73,4 73,5 EUR15 73,7 74,8 70,8 69,5 USA 70 69,9 68,6 67,4 Japonsko 73,5 77,3 73,4 69,8

země 1960-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2000 Bel gi e 64,8 71,7 71,8 71,6 Německo 69,9 72,2 69,5 68,1 Řecko 85,8 69,1 71,8 65,9 Španělsko 72 73,9 69,8 68,3 Franci e 73,3 74,6 73,6 67,9 I rsko 78,9 76,9 72,2 63,1 I tálie 73,3 74,1 70,7 66,6 Lucembursko 59,3 67,5 68,1 63,7 Nizozemí 67,2 74,2 68,9 67,5 Rakousko 86,2 86,7 81,6 75,2 Portugalsko 63,3 75,8 69,2 72,8 Fi nsko 76,1 73,8 72,8 67,1 EUR12 73,5 75,4 69,8 68,9 ČR 58,08 Dánsko 71,1 74,3 72,5 67,9 Estonsko 59,75 Kypr 62,43 Lotyšsko 56,92 Lit va 57,81 M aďarsko 63,24 M alta 59,22 Pol sko 67,87 S lovinsko 76,39 S lovensko 50,61 Švédsko 72,2 74,3 70,2 67,4 Spojené království 72,7 73,6 73,4 73,5 EUR15 73,7 74,8 70,8 69,5 USA 70 69,9 68,6 67,4 Japonsko 73,5 77,3 73,4 69,8

Kapitál Kapitál obvykle představuje 2,5-3,5 násobek

roční produkce, měření kapitálové zásoby je však poměrně problematické.

Kapitálová zásoba se vyvíjí podle identity: ,kde označuje

investice do fixního kapitálu a značí odpisy kapitálu.

11 tttt KIKK

KapitálSrovnání odhadů kapitálových koeficientů

Země 1961-1973 1974-1985 1986-1990 1991-1995 1996-2000 Belgie 2,7 2,6 2,6 2,6 2,6 ČR na na na na 4,7 Dánsko 2,9 3,2 3,1 3,1 2,9 EUR12 2,9 3,1 3,1 3,2 3,2 EUR15 2,9 3,1 3,1 3,1 3,1 Finsko 3,2 3,3 3,2 3,5 3,0 Francie 2,7 2,9 2,9 3,0 3,0 Irsko 3,1 3,4 3,5 3,1 2,5 Itálie 2,9 3,0 3,1 3,2 3,2 Japonsko 2,4 2,9 3,1 3,3 3,6 Lucembursko 2,7 2,3 1,9 1,7 1,7 Německo 3,2 3,5 3,5 3,3 3,5 Nizozemí 3,1 3,3 3,3 3,2 3,0 Portugalsko 2,3 2,1 2,2 2,3 2,4 Rakousko 2,8 2,9 3,1 3,1 3,1 Řecko 2,8 3,5 4,2 4,4 4,5 Spojené království 3,0 3,1 2,8 2,9 2,8 Španělsko 2,4 2,6 2,7 2,9 2,9 Švédsko 2,9 3,3 3,3 3,5 3,3 Turecko na na na na 3,4 USA 2,8 2,7 2,6 2,6 2,5

Zdroj: Kubíček (2005)

Kapitál příkládek Řekněme, že kapitálový koeficient

(K/Y) v ekonomice je roven 3 a že podíl investic (i) na HDP je 24%. Předpokládejme, že odpisová míra kapitálu je . O kolik procent se v důsledku investic zvýší kapitálová zásoba (K)? Kolika procentními body investice přispějí k růstu produkce, pokud víme, že podíl kapitálu na produkci je 1/3?

Kapitál příkládek - řešení Nejprve určeme růst kapitálové zásoby,

známe-li podíl investic na HDP. Malá písmena, značí podíl na HDP.

, pro meziroční změnu:

tttttt

ikkikkIKKIKK

*)1(**)1(*

%303,105,0324,011

Kapitál příkládek - řešení Stačí tedy

Meziroční růst kapitálové zásoby tedy činí 3 %.

Pro určení příspěvku investic k růstu produktu vycházíme z

, tedy

Příspěvek investic k růstu produktu (skrze růst kapitálové zásoby) činí 1 p.b.

%303,005,0324,01

TFPTFP

Růstové účetnictví – bazické indexy ČR

Zdroj: Hájek (2005)

Růstové účetnictví – produktivityČR

Růstové účetnictví - SPF ČR

Růstové účetnictví - zdroje růstuČR

Růstové účetnictví - příspěvky ČR

Růstové účetnictvíPodrobnější pohled

Studie OECD se zabývají tzv. růstovým účetnictví z podrobnější pohledu.

Růstové účetnictvíPodrobnější pohled – role ICT

Zdroj: OECD Compendium of Productivity Indicators 2006, s. 23.

Růstové účetnictvíPodrobnější pohled

Dekompozice růstu HDPProduktivita a využití pracovní síly

Jednoduchá matematická dekompozice úrovně či růstu HDP na osobu mezi produktivitu práce, využití pracovní síly (pracovní čas, míra zaměstnanosti) a demografický efekt (míra participace).

Růst na hlavuProduktivita a využití pracovní síly

GDP / Hours - představuje produktivitu práce; Hours / Employment - průměrný počet hodin odpracovaných

1 zaměstnancem, což odráží délku pracovního týdne, výskyt částečných úvazků apod. (využití pracovní síly – labour utilization);

Employment / WorkingAgePop - představuje míru zaměstnanosti, tedy podíl zaměstnaných osob vůči populaci ve věku 15-64 let (využití pracovní síly – labour utilization);

WorkingAgePop / Population - počet obyvatel v aktivním věku (15-64 let) vůči počtu obyvatel. Tento faktor sleduje demografický efekt.

effectcdemographinutilizatiolabourtyproductiviPopulation

PopWorkingAgePopWorkingAge

EmploymentEmployment

HoursHoursGDP

PopulationGDP

.......................................

Růst na hlavu v OECDProduktivita a využití pracovní síly

Následuje dekompozice u zemí OECD pro roky 1990-2000.

Dekompozice růstu v eurozóně a USA

Zdroj: K. Daly (2004): Has Euroland Performed That Badly?

Dekompozice růstu v eurozóně a USA

Zdroj: K. Daly (2004): Has Euroland Performed That Badly?

Part 3 Catching-up process, konvergence

Mezinárodní komparace

Alternativní ukazatele

Konvergence β - konvergence

Absolutní konvergence σ - konvergence

Klesá disperze v průřezové regresi Podmíněná vs. nepodmíněná konvergence

Podmíněná konvergence – konvergují k sobě pouze ty ekonomiky, které mají shodné relevantní parametry – míru investic, tempo růstu populace, shodnou produkční funkci

Catching-up

Catching-up „The concept of “catch-up” effects is that less

developed economies experience faster growth in output per head, partly by adopting the working practices, capital equipment and technologies of more advanced countries. Moreover, economies with less well-educated workforces appear likely to derive proportionately greater returns to investment in education and training. This should lead to a process in which the less advanced economies initially grow more rapidly, but that economic growth rates slow as they catch up with the more advanced countries.

(OECD, 2004, p. 16)

Catching-up

Konvergence příkládek Předpokládejme, že ČR je na úrovni

60% původní EU15. O kolik procent by musela v průměru česká ekonomika růst rychleji než evropská, aby dosáhla její úrovně za 8 let?

Konvergence příkládek - řešení Řešení: ,kde g značí

průměrné tempo růstu evropské ekonomiky v průběhu následujících 8 let a x značí hledaný rozdíl mezi českým a evropským tempem růstu.

Podle zadání víme, že a je tedy

8..815

gEU eYeY

156,0 EUCZ YY 8.

15 6,0 xgEU

gEU eYeY

Konvergence příkládek - řešení Rovnici řešíme pro x, dostáváme:

a tedy procentního bodu – o tolik procentních bodů by musela česká ekonomika růst rychleji než evropská.

x86,01ln

Konvergence a ek. teorie Ekonomická teorie však neříká, že by

konvergující země měla růst vždy o určitý počet procentních bodů rychleji než ekonomika, ke které chudší ekonomika konverguje.

Neoklasický model říká, že o určitý počet procentních bodů by se měl snižovat rozdíl mezi konvergující ekonomikou a ekonomikou bohatou. Kdyby bohatá ekonomika stagnovala, potom by proces konvergence mohl být naznačen obrázkem následovně:

Poločas konvergence

Mezera mezi mezera mezi stálým a současným stavem konvergující ekonomiky se snižuje vždy o stejné procento β. Konvergence postupně vyhasíná se zmenšováním mezery. Teoreticky by měla trvat nekonečně dlouho. Proto se konstruuje ukazatel nazývaný poločas konvergence - .

Poločasem konvergence rozumíme dobu, za kterou se daná mezera sníží právě na polovinu (viz následující obrázek).

Konvergence a ek. TeoriePoločas konvergence

Zdroj: Kubíček (2005, s. 8)

Poločas konvergencePravidlo 70 Pro poločas konvergence, , tak platí

následující:

kde je mezera mezi stálým a současným stavem konvergující ekonomiky, β je tempo snižování mezery. Po úpravě dostáváme pro poločas konvergence:

Využíváme pravidlo 70, kde ln2=0,69 Takže pokud je například stanoveno tempo

umazávání mezery do stálého stavu na 4 % ročně, pak je poločas konvergence přibližně 17 let.

0000 2

1 YYYYe

β konvergence

Stav konvergence 2005EU-25=100

HDP v PPS per capita (EU-25=100, horizont. osa) a komparativní cenová hladina pro HDP (EU-25=100, vertik. osa) v EU-27 v roce 2005.

Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty.

Progres v konvergenciEU-25=100

Změna v HDP v PPS per capita (EU-25=100, horizont. osa) a změna komparativní cenové hladiny pro HDP (EU-25=100, vertik. osa) v EU-27 mezi lety 2005 a 2000.

Alternativní ukazatele Net Domestic Product (NDP)

Consumption of fixed capital Gross Domestic Income (GNI)

Income balance Real Gross Domestic Income (RGDI)

Terms of trade Růst v eurech

Trend reálné apreciace měnového kurzu

Alternativní ukazatele - NET

Hrubý (GDP) a čistý (NDP) domácí produkt ve Velké Británii a ve Francii (1978=100)

Alternativní ukazatele - NET

Alternativní ukazatele - income

Proklamovaný rozdíl HDP a HND v rámci Irska se dotýká na jedné straně růstu HDP a produktivity práce (efekt využití pracovní síly) a na straně druhé samotnou úrovní HDP vs. HND (viz další obrázek)

Alternativní ukazatele - income

Proklamovaný rozdíl úrovní HDP vs. HND v rámci Irska

Alternativní ukazatele - RHDD

Zdroj: Newton

Vývoj směnných relací (1994 = 100)

Vývoj směnných relací v období 1994 - 2003

Země Průměrný růst

deflátorů exportu (1994-2003)

Průměrný růst deflátorů importu

(1994-2003)

Průměrná změna směnných relací

(1994-2003) Česká republika 1,6 0,6 1,0 Maďarsko 7,6 8,1 -0,5 Polsko 8,0 9,1 -1,0 Slovensko 3,8 4,2 -0,4

Alternativní ukazatele - RHDD

Zdroj: ČSÚ

HDD a HDP (ve stálých cenách ref. roku 2000, y/y), směnné relace (y/y) a přínos či ztráta z obchodu (mil. Kč, z průměrných cen předchozího období)

Alternativní ukazatele ČR

Zdroj: ČSÚ

Alternativní ukazatele (objemové indexy, r.1995=100)

Alternativní ukazatele – euroTrend reálné apreciace

EUREURNACNACNACEUR iERYY /

Průměrný růst HDP v národních měnách a v euru v letech 1994-2006 Průměrný růst v letech 1994-2006 CZ SK HU PL LIT LOT EST SLV Růst HDP v NAC 3,2 4,6 3,8 4,5 4,5 6,2 6,0 4,0 Inflace 5,1 7,5 11,7 10,2 11,0 9,1 10,8 8,0 Nominální zhodnocení 1,4 -0,3 -6,7 -4,6 3,0 1,0 -0,1 -4,5 Inflace v EU-12 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 Inflační diferenciál 3,0 5,4 9,5 8,1 8,8 6,9 8,6 5,9 Reálné zhodnocení 4,5 5,1 2,2 3,1 12,1 8,0 8,5 1,2 Růst HDP v EUR 7,8 10,0 6,1 7,8 17,1 14,7 15,0 5,2 Rozdíl HDP v NAC vs. EUR -4,7 -5,4 -2,3 -3,3 -12,6 -8,5 -9,0 -1,2

Zdroj: Eurostat, IMF. Vlastní výpočty.

Proč? Trend reálné apreciace vs. relativní teorie

parity kupní síly

Proč ne? Míchání procesu reálné a nominální

konvergence

Příklad na závěr Předpokládejme, že produktivita v ČR

je na úrovni 60 % původní EU15. Navíc předpokládejme, že každý rok ekonomika ČR umazává 4 % z mezery a že produkce v původní EU15 roste tempem 1,5 % na pracovníka. Jakým tempem by měla v současnosti přibližně růst produktivita v ČR?

Příklad na závěr Řešení: Zatímco v okamžiku 0 je mezera 40 procentních bodů,

v okamžiku 1 bude podle předpokladu pouze 38,4 procentních bodů. Produktivita tak bude dosahovat 61,6 % produktivity EU15, ovšem tato produktivita EU15 sama vzrostla ještě o 1,5%. Pokud byla tedy produktivita v EU15 v okamžiku 0 100 jednotek, je nyní 101,5 jednotek a produktivita v ČR by tedy měla být 62,524 jednotek, což představuje její nárůst přibližně 4,2 %. Při tomto růstu produktivity v ČR umazala 4 % z mezery vůči produktivitě EU15 při 1,5% růstu produktivity v EU15 v daném roce.

Děkuji za pozornosta něco na čtení Kubíček, J.:

Dlouhodobý ekonomický růst, produktivita a konvergence. Materiál k přednášce Makroekonomická analýza a prognóza, 2005.

Hájek, M.: Ekonomický růst a souhrnná produktivita faktorů v ČR v letech 1992-2004. Working Paper CES VŠEM No 5/2005.

Červenka, M., Frait, J.: Předpoklady a faktory dynamického růstu české ekonomiky ve světle nové teorie a empirie růstu. (3.kapitola – přehled empirických výsledků, 2. kapitola – stručný přehled teorie růstu). Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, 3/2002. (Pokud nefunguje viz http://66.102.9.104/search?q=cache:TQYa9GmCG5oJ:www.ekf.vsb.cz/pers/~jfr/vyuka/skripta/frait_cerv_rust.pdf+jan+frait+%C4%8Dervenka+nov%C3%A1+empirie+r%C5%AFstu&hl=cs&gl=cz&ct=clnk&cd=5

Spěváček, V.: Ekonomický růst České republiky ve světle ukazatelů reálného důchodu. Working Paper CES VŠEM No. 2/2005.

Mankiw, G., Romer, D., Weil, D.: A Contribution to the Empirics of Economic Growth. Quantitative Journal of Economics, May 1992, s. 407-437.

OECD: Understanding Economic Growth. OECD 2004. Čihák, M., Holub, T.: Teorie růstové politiky. VŠE 2000.

Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace

Documents