Diplomová práce Komparace zahraničního obchodu České a ... · 1 Diplomová práce Komparace...

1

Diplomová práce

Komparace zahraničního obchodu České a Slovenské republiky

v letech 1993-2010

2012 David Horský

2

Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................. 4

2 Teoreticko-metodologická část práce ....................................................................... 7

2.1 Mezinárodní obchod ......................................................................................................... 7

2.2 Teorie otevřené ekonomiky a zahraničního obchodu ..................................................... 14

2.3 Předpoklady konkurenceschopnosti zemí při zapojení do mezinárodního obchodu ...... 15

2.4 Dŧvody zapojení zemí do mezinárodního obchodu ....................................................... 19

2.5 Činnost státu při podpoře exportních aktivit. ................................................................. 24

3 Praktická část ........................................................................................................... 26

3.1 Operacionalizace hypotéz ............................................................................................... 27

3.2 Zahraničního obchod v ekonomice České a Slovenské republiky ................................. 28

3.3 ČESKÁ REPUBLIKA .................................................................................................... 29

3.4 Vývoj zahraničního obchodu České republiky v letech 1993 aţ 2010 ........................... 29

3.5 Komoditní struktura zahraničního obchodu České republiky ........................................ 35

3.5.1 Export .................................................................................................................. 35

3.5.2 Automobilový prŧmysl ....................................................................................... 37

3.5.3 Import .................................................................................................................. 38

3.6 SLOVENSKÁ REPUBLIKA ......................................................................................... 41

3.7 Teritoriální struktura ....................................................................................................... 43

3.8 Komoditní struktura zahraničního obchodu Slovenské republiky .................................. 45

3.8.1 Export .................................................................................................................. 46

3.8.2 Automobilový prŧmysl ....................................................................................... 46

3.8.3 Import .................................................................................................................. 48

3.9 Srovnání zahraničního obchodu České a Slovenské republiky ...................................... 49

3.9.1 Srovnání ekonomický vývoj - HDP per capita v PPS ........................................ 53

3.9.2 Otevřenost ekonomiky měřená podílem exportu na HDP v běţných cenách ..... 54

3.9.3 Srovnání teritoriální struktury ČR a SR .............................................................. 55

3.9.4 Srovnání komoditní struktury ČR a SR .............................................................. 57

3.9.5 Strukturální změna vývozu - zvyšování podílu SITC 5-8 .................................. 59

3.9.6 Srovnání exportu a importu poloţky SITC 7 Stroje a dopravní prostředky ........ 59

3.10 Zahraniční obchod jako součást platební bilance ........................................................................................................................... 62

3

3.10.1 Platební bilance ................................................................................................... 63

3.10.2 Základní charakteristika jednotlivých účtŧ PB ................................................... 65

3.10.3 Vývoj jednotlivých účtŧ PB ČR a SR ve sledovaném období 1993 – 2009 ....... 66

3.10.4 Běţný účet ........................................................................................................... 67

3.10.5 Kapitálový účet ................................................................................................... 69

3.10.6 Finanční účet ....................................................................................................... 70

3.10.7 Saldo BÚ/ HDP v běţných cenách...................................................................... 71

3.10.8 Investiční pozice ................................................................................................. 72

3.10.9 Vybrané dluhové indikátory vnější stability ....................................................... 74

3.10.10 Poměr zahraničního dluhu k hodnotě ročního vývozu ...................................... 75

3.10.11 Poměr zahraničního dluhu k HDP ............................................................... 78

3.10.12 Závěr kapitoly ................................................................................................... 80

4 Závěr .......................................................................................................................... 82

5 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 85

5.1 Použité tabulky ............................................................................................................. 87

5.2 Použité grafy ................................................................................................................. 88

5.3 Přílohy ........................................................................................................................... 91

4

1 Úvod

Lidský ţivot je determinován celou řadou faktorŧ, jedním z nich je mimo jiné

mezinárodní obchod. Obchodní operace a jejich vyuţívání sahá hluboko do historie

lidského společenského ţivota. Předmětem mé práce ovšem nebude pouze popis

fungování mezinárodního obchodu. Téma je samo o sobě velmi zajímavé, avšak

vzhledem k tomu, ţe ještě nebylo dostatečně zpracováno, přináší i řadu

problematických míst. V práci se totiţ pokusím provést komplexní komparaci

zahraničního obchodu dvou sousedících státŧ, které v nedávné historii tvořily jeden

státní celek. Cílem mé práce bude tyto tematické okruhy analyzovat, komparovat a

vyvodit z nich objektivní výstupy. Název mé práce zní: Komparace zahraničního

obchodu České a Slovenské republiky v letech 1993 aţ 2010 je zaměřená na porovnání

vývoje obou zemí ve sledovaném období.

Cílem práce je analyzovat vývoj zahraničního obchodu České a Slovenské republiky a

provést komparaci tohoto vývoje, definovat stav, kam se dostala od roku 1993 Česká

republika a kam republika Slovenská a odpovědět na stanovené hypotézy.

Výchozí hypotézy byly stanoveny následující:

H1: Ekonomika České republiky je otevřenější neţ ekonomika Slovenské republiky.

H2: Česká a Slovenská republika jsou vŧči sobě v postavení nejdŧleţitějších importních

a exportních partnerŧ.

H3: Nejvýznamnější poloţkou v posledním roce sledovaného období v České i

Slovenské republice v exportu je poloţka SITC 7 „Stroje a dopravní prostředky.“

H4: Nejvýznamnější importovanou poloţkou v obou státech je poloţka SITC 3

„Minerální paliva a maziva.“

H5: Na konci období ČR ve srovnání se SR vykazuje ve sledovaném období vyšší míru

vnější rovnováhy.

Práce je strukturována do 2 hlavních a několik dílčích kapitol. První hlavní kapitola je

především popisná, zaměřená na definici pojmŧ pouţitých v dalších kapitolách a k

interpretaci statistických údajŧ k jednotlivým tématŧm. Druhá, hlavní část, je

5

analytická, jsou v ní zpracovány vstupní údaje za účelem nalezení cíle práce a ověření

hypotéz.

Teoretická část je dále rozdělena do dvou dílčích kapitol. První definuje především

pojem mezinárodního obchodu, jeho statistické sledování, zpŧsob interpretace a zdroje

informací. V další části je popsán termín platební bilance a jeho moţnosti pouţití, dále

předpoklady konkurenceschopnosti a uplatnění jednotlivých zemí v mezinárodním

obchodě.

V praktické části seminární práce je sledován detailně vývoj mezinárodního obchodu ve

sledovaném období obou teritorií. Získaná data jsou dále komparativně posouzena

v souvislosti s klíčovými okamţiky vývoje a situacemi, které mohly mezinárodní

obchod ovlivnit.

V práci jsou pouţity metody popisné, analytické a komparativní. V jednotlivých

částech se tyto metody prolínají a kombinují. První část vyuţívá zejména deskripci,

v analytické části jsou vyuţity metody analýzy a komparace. Pro vizualizaci vybraných

údajŧ jsou v práce pouţity grafy a tabulky zpracované v programu Microsoft Excel.

Jednou z hlavních metod práce bude analýza získaných informací. Analýza ovšem

nebude jediným moţným zpŧsobem, jak získat informace, které vypovídají o situaci

v dané tematické oblasti. Jak jiţ bylo naznačeno výše, existuje větší mnoţství teorií a

moţností k přístupu výše uvedené tématice. Proto je podle mého mínění dalším

dŧleţitým postupem tzv. komparace těchto přístupŧ, která povede k dŧkladnějšímu

rozboru sledované oblasti. Metody mé práce budou mít tedy charakter deskriptivního

výzkumu se statistickými prvky. Na jejich základě se pokusím o predikci dalšího vývoje

v dané oblasti a o následnou explanaci.

Statistické údaje vybrané pro pouţité v této práci pochází zejména z dat České národní

banky, Českého statistického úřadu, Slovenskej národnej banky, Slovenského

národného statistického úradu, statistiky Instrastat a OECD. Vzhledem ke skutečnosti,

ţe během zkoumaných let došlo několikrát ke změně ve sbírání statistických údajŧ, jsou

pro analýzy pouţita data, která jsou dostupná a relevantní.

6

V závěru práce shrnu a vyzdvihnu zásadní myšlenky práce. Samotný závěr bude

představovat objektivně docílené pojetí komparace zahraničního obchodu České a

Slovenské republiky v letech 1993 aţ 2010. Závěrečné shrnutí by mělo představovat

komplexní pohled na danou problematiku, kterou se pokusím zachytit pomocí metod

komparace a analýzy jednotlivých elementŧ, jeţ danou oblast značně ovlivňují. Hlavní

téma práce bude tedy podloţeno řadou teoretických faktŧ, analýz a praktické

komparace. Tyto dokáţou zajistit celistvost práce. Doufám, ţe se mi, jak na základě

dosavadních poznatkŧ, tak i díky výstupŧm jednotlivých kapitol – podaří dospět

k uceleným závěrŧm, přinášejícím alespoň zčásti nový pohled na danou problematiku.

7

2 Teoreticko-metodologická část práce

Teoretická část se zabývá definicemi jednotlivých pojmŧ, jako je zahraniční obchod,

komoditní a teritoriální struktura, platební bilance či konkurenceschopnost a

komparativní výhody.

Detailní specifikace pouţitých termínŧ je nutné pro adekvátní pochopení problematiky a

pro správné pouţití terminologie v následné analýze zahraničního obchodu České i

Slovenské republiky. Pouţitá terminologie je českého názvosloví dle všeobecně

uznávaných definic.

2.1 Mezinárodní obchod

Celosvětová ekonomika je určována mj. vzájemnými obchodními vazbami jednotlivých

státŧ, resp. obchodujících subjektŧ, které mají sídlo v rŧzných státních ekonomikách.

Obchodní vazby, resp. zahraniční obchod znamená, ţe část domácí produkce je

vyváţena do jiných zemí, zatímco část produkce zahraniční je dováţena do domácí

ekonomiky. Zahraniční obchod urychluje internacionalizaci výroby a globalizaci. V.

Spěváček1 uvádí jako hlavní faktory ovlivňující dovoz především intenzitu domácí

poptávky, dále pak faktory jako vývoj měnového kurzu, vývoj cen, ochrana domácího

trhu atd. K hlavním faktorŧm ovlivňující vývoz řadí zahraniční poptávku,

konkurenceschopnost domácích exportérŧ, cenový diferenciál a měnový kurz.2

Dŧleţitým elementem pro fungování mezinárodního obchodu je existence a efektivita

tzv. operací v mezinárodním obchodě. Obchodní vztahy udrţované se zahraniční

klientelou nejsou specifikovány pouze do oblasti obchodování se zboţím. Naopak lze

konstatovat, ţe stejně významnou sloţkou mezinárodního obchodu je i zajišťování

rŧzných typŧ sluţeb, výroby, vědeckotechnické spolupráce apod. Mezinárodní obchod

se zboţím je chápán jako předmět tzv. obchodní bilance. Další ekonomické vztahy úzce

souvisí s tzv. platební bilancí.3

1 SPĚVÁČEK, V. et al. (2010). Makroekonomická analýza. Praha: VŠEM, s. 340.

2 KRUGMAN. International economics: theory and policy. 6th ed. Boston: Addison

Wesley, 2003. s. 502.

3 Více viz PIPEK. Mezinárodní obchod. 1. vyd. Praha: VŠE v Praze, 1994.

8

Operace v rámci mezinárodního obchodu4 lze definovat jako veškeré činnosti

jednotlivých podnikatelských subjektŧ, jeţ se vyznačují charakteristickými rysy5:

Operace, které jsou na úrovni smluvního vztahu, přičemţ jedna ze stran je

zahraničním subjektem.

Operace, při kterých se úhrada za plnění realizace uskutečňuje v rámci měny, jeţ

je pro jeden ze subjektŧ měnou cizí.

Realizace výše uvedených činností má přímý vliv na platební bilanci.

V podstatě lze konstatovat, ţe operace související s mezinárodním obchodem jsou

specifické a zastávají rŧzná hlediska přístupu k dané oblasti. Rozdělení operací

mezinárodního charakteru umoţňuje provádět analýzy, statistiky, hodnocení otevření či

účast národních ekonomik v oblasti mezinárodního obchodu. Velmi dŧleţitá jsou

například následující hlediska:

směr pohybu či sluţeb

tzv. teritoriální členění (dle příslušných státŧ nebo jejich uskupení)

klasifikace SITC6

dělení na základě typŧ smluv a plnění jejich realizace

4 „Rozhodující část zahraničního obchodu České republiky je realizována

prostřednictvím standardních dovozních a vývozních obchodních operací. Pro jejich

odvinutí je nezbytné vytvořit určitý ekonomický a právní rámec, který představuje kupní

smlouva.“

Viz: SATO. Mezinárodní obchodní operace II. (praktická příručka). 1999. s. 8.

5 SATO. Mezinárodní obchodní operace II. (praktická příručka). 1999. s. 8-13.

6 Standard International Trade Classification.

9

Absolutní a komparativní výhody

Absolutní a komparativní výhody jsou jednou z hlavních příčin zahraničního obchodu.

Kaţdá ekonomika má jiné absolutní a komparativní výhody, které vedou k větší

konkurenceschopnosti vlastních produktŧ a vyššímu vývozu. Absolutní výhoda je

především schopnost vyrábět zboţí případně sluţby za výhodnějších podmínek neţ

země jiné, resp. s niţšími náklady.7 Tyto niţší náklady mohou být zpŧsobeny rŧznými

příčinami, především to mŧţe být efektivita práce, levnější pracovní síla, vyšší

dostupnost surovin a dalších zdrojŧ, historické příčiny či specializace a know-how.8

Mezinárodní obchod však určují komparativní výhody, které umoţňují vyrábět zboţí

jedné zemi relativně efektivněji neţ zemi druhé.

Pro hodnocení ekonomik jednotlivých státŧ je často vyuţíván termín otevřenost

ekonomiky. Otevřenost ekonomiky definuje R. Baldwin a Ch. Wyplocz9 jako „podíl

hospodářské činnosti věnované mezinárodnímu obchodu.“ Tento pojem je moţné

vyjadřovat podle dílčích ukazatelŧ jako je např. podíl vývozu resp. dovozu na HDP

(případně na produkci), nebo obrat zahraničního obchodu na HDP. Pro posouzení

otevřenosti ekonomiky jsou dále ukazatele porovnávány s ostatními zeměmi, např.

celosvětově nebo v rámci evropského regionu. Otevřené ekonomiky jsou především

menší země, které mají menší vnitřní trh a nemají přístup k vlastním surovinám. Vysoce

otevřené ekonomiky jsou také velmi citlivé na změny vnějšího prostředí.

Mezinárodní obchod ovlivňují i opatření jednotlivých státŧ v oblasti cel, kvót či

podpory vlastního vývozu a protekcionismu.10

Clo, resp. celní poplatek, je dávka

vybíraná státem při přechodu zboţí přes celní hranici. Stát, nebo skupina státŧ je

pouţívá jako tzv. ochranářský prostředek (aby ochránil svŧj vnitřní trh před zboţím z

okolních zemí), jako prostředek ekonomické formy politického boje a v neposlední řadě

jako prostředek, jak získat peníze. Vybírání cla kontroluje celní správa (celní úřad) té

7 JIRGEST, T. Zahraniční obchod a národní ekonomika: teoretické přístupy a implikace

pro českou ekonomiku. 1. vyd. Praha VŠE Praha, 1996. s. 167.

8 BALDWIN R., WYPLOCZ CH.(2008). Ekonomie Evropské integrace. Praha: Grada,

s. 250. 9 BALDWIN R., WYPLOCZ CH.(2008). Ekonomie Evropské integrace. Praha: Grada,

s. 380.

10 Beneš, V. a kol.: Zahraniční obchod, příručka pro obchodní praxi. 1. vyd. Praha:

Grada Publishing. s. 225.

10

dané země a upravuje ho celní zákon.11

Dalším ochranářským opatřením jsou kvóty,

které omezují absolutní mnoţství dovezeného zboţí. Tím je podporována domácí

výroba. Nejčastěji jsou kvóty vyuţívány v oblasti zemědělské výroby a obchodu

s těmito komoditami. Moţností, jak podpořit domácí výrobu, jsou také subvence

výrobcŧ, tzn. dotace na vyrobená mnoţství, která jsou určena pro zahraniční vývoz.

Subvence jsou finančního charakteru a podporují tak výrobce k výrobě exportního

zboţí.12

Tato opatření pŧsobí na vývoj mezinárodního obchodu negativně a v poslední době je

znát tendence jejich postupného odstraňování. Především v oblasti cel – např. jednotný

vnitřní trh Evropské unie, jehoţ cílem je právě podpora mezinárodního obchodu uvnitř

společenství bez překáţek. Tuto skutečnost podporuje navíc zavedení jednotné evropské

měny, která by v oblasti mezinárodního obchodu pomohla odstranit riziko fluktuace

měnového kurzu. V mezinárodním obchodě je změna měnového kurzu velmi běţným a

váţným rizikem, které na obchod pŧsobí negativně. V mezinárodním obchodě je moţné

sledovat a členit statistická data mj. podle teritoriální a komoditní struktury.13

Teritoriální struktura odkrývá informace o rozdělení vývozu a dovozu podle

jednotlivých sledovaných teritorií. Podle teritoriálního dělení je moţné sledovat i

časový vývoj a tendence a tím lépe analyzovat vývoj mezinárodního obchodu.

V případě České republiky je velmi často uváděna teritoriální struktura pro porovnání

v rámci EU-25, OECD, rozvojové země případně v rámci Visegrádské skupiny.

Komoditní struktura obchodu je sledována a členěna podle kategorií Mezinárodních

obchodních standardŧ (Standard International Trade Classification – SITC).

11

Celní správa [online]. 2009 [cit. 2011-04-09]. Clo. Dostupné z WWW:

<http://www.celnisprava.cz/cz/clo/Stranky/default.aspx>.

12

JANATA, Z. Obchodní operace ve vývozu a v dovozu. 1. vyd. Praha: CODEX

Bohemia, 1999. s. 399.

13 Více viz např.: NEŠVERA, KUBIŠTA. Aktuální otázky mezinárodního obchodu:

Postavení České republiky v mezinárodním obchodě. 1. vyd. Praha: HZ Editio, 1999.

11

Kategorie SITC (viz téţ příloha 1):

SITC 0 – Potraviny a ţivá zvířata

SITC1 – Nápoje a tabák

SITC 2 – Surové materiály, nepoţivatelné, s výjimkou paliv

SITC 3 – Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

SITC 4 – Ţivočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

SITC 5 – Chemikálie a příbuzné výrobky jinde nezatříděné

SITC 6 – Trţní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

SITC 7 – Stroje a dopravní prostředky

SITC 8 – Prŧmyslové spotřební zboţí

SITC 9 – Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

V České republice se zabývá problematikou zahraničního obchodu především

Ministerstvo prŧmyslu a obchodu. Základem je Exportní obchodní strategie, která

definuje přístup České republiky k podpoře exportu, identifikuje vize, cíle a projekty

pro podporu exportní politiky.14

Poslední aktuální strategie je Exportní strategie České

republiky pro období 2006-2010. Kromě MPO pŧsobí v této oblasti i mnoho několik

významných veřejných institucí, bez kterých by byl zahraniční obchod sloţitější, jsou to

např.: Agentura na podporu podnikání CzechTrade, Agentura CzechInvest, Česká

exportní banka, Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP), statistiku

zahraničního obchodu zpracovává Český statistický úřad.15

14

BABIŠ. Obchodování se zahraničím: zahraniční obchod po vstupu České republiky

do Evropské unie. 1. vyd. Český Těšín: Poradce, 2005. s 10-15.

15 Více viz např.: NEŠVERA, KUBIŠTA. Aktuální otázky mezinárodního obchodu:

Postavení České republiky v mezinárodním obchodě. 1. vyd. Praha: HZ Editio, 1999.

12

Tabulka 1 Zahraniční obchod České republiky podle tříd mezinárodní klasifikace SITC

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 20081/

0 Potraviny a živá zvířata 18,4 20,0 25,1 21,5 27,6 24,1 26,4 28,4 26,3 33,0 34,4 31,1 36,4 47,4 61,1 62,0 71,9 77,9

1 Nápoje a tabák 2,1 1,8 4,6 4,5 4,6 6,2 9,2 9,3 7,8 8,4 8,7 8,6 8,2 8,9 10,6 10,7 14,5 16,4

2Suroviny nepouživatelné

s výjimkou paliv 13,3 16,1 24,2 28,0 29,5 29,0 29,1 29,4 34,3 39,6 38,6 35,1 38,4 47,3 47,2 55,0 64,9 64,6

3Minerální paliva, maziva

a příbuzné materiály 12,8 14,1 23,2 23,0 24,5 27,0 27,1 27,1 26,5 34,2 38,2 36,0 39,4 49,9 57,4 61,8 67,5 84,3

4Živočišné a rostlinné oleje, tuky

a vosky 0,4 0,3 1,0 1,3 0,9 1,0 1,1 1,3 1,0 1,3 1,4 1,0 1,0 1,0 1,8 1,6 2,1 2,8

5Chemikálie a příbuzné výrobky

jinde neuvedené 13,2 22,8 37,6 42,4 52,9 54,3 63,5 65,5 66,9 79,6 81,9 74,7 80,6 104,0 119,0 129,9 144,2 147,3

6Tržní výrobky tříděné hlavně

podle materiálu 65,6 80,1 126,1 139,8 182,8 171,9 193,1 224,8 236,7 285,1 309,1 294,0 316,4 388,5 406,3 445,3 501,1 482,5

7 Stroje a dopravní prostředky 71,0 62,9 122,6 130,7 171,3 197,2 264,0 339,0 385,4 498,4 599,7 623,0 687,2 876,1 949,2 1 141,7 1 343,4 1331,0

8 Průmysl. spotř. zboží 26,7 29,7 56,8 67,1 71,6 90,2 94,8 108,4 123,0 140,5 154,8 149,5 161,5 198,5 215,6 235,9 269,0 265,5

9Komodity a předměty obchodu

jinde nezatříděné 0,0 0,0 0,4 0,5 0,5 0,8 0,8 1,0 0,9 1,0 1,3 1,9 1,8 0,9 0,5 0,7 0,8 1,3

0 Potraviny a živá zvířata 14,1 17,9 24,1 30,5 37,1 43,2 44,4 45,9 45,9 50,2 53,7 54,2 57,1 72,1 81,6 89,0 102,9 105,2

1 Nápoje a tabák 3,2 3,9 4,0 5,5 5,3 6,6 9,0 8,0 7,9 7,4 7,3 6,6 7,5 10,7 11,8 13,0 15,7 12,7

2Suroviny nepouživatelné

s výjimkou paliv 15,3 17,1 21,2 23,3 29,7 27,9 32,2 36,2 31,0 39,4 40,0 38,2 41,0 52,9 51,4 57,3 58,3 64,1

3Minerální paliva, maziva

a příbuzné materiály 50,1 45,5 40,4 42,9 52,4 65,6 74,5 60,2 65,3 119,9 125,7 100,2 107,8 122,1 167,6 200,8 191,3 250,2

4Živočišné a rostlinné oleje, tuky

a vosky 1,0 0,8 1,4 1,6 2,0 2,2 2,1 2,8 2,5 2,6 3,1 3,0 3,8 4,2 3,6 3,7 3,3 4,5

5Chemikálie a příbuzné výrobky

jinde neuvedené 21,7 28,8 47,5 59,4 78,6 89,1 105,4 112,6 119,7 139,1 151,0 148,4 164,4 194,8 201,5 219,1 248,5 247,1

6Tržní výrobky tříděné hlavně

podle materiálu 19,9 30,1 70,5 91,3 134,2 145,9 166,8 193,7 205,0 257,9 280,1 273,0 289,8 360,8 374,3 428,5 500,2 474,5

7 Stroje a dopravní prostředky 67,6 119,3 162,2 180,2 247,1 286,9 330,1 354,1 383,3 496,7 584,4 561,7 616,3 739,9 736,9 870,7 1 028,0 994,8

8 Průmysl. spotř. zboží 15,7 26,9 52,9 63,1 78,7 87,1 95,0 100,4 112,2 128,3 139,9 140,0 152,7 190,7 200,0 221,5 241,7 251,3

9Komodity a předměty obchodu

jinde nezatříděné 0,3 0,1 1,8 0,6 0,6 0,3 0,3 0,4 0,3 0,4 0,3 0,3 0,4 0,8 1,3 1,1 1,3 2,0

Třídy SITC

Dovoz v mld. Kč, běžné ceny

Vývoz v mld. Kč, běžné ceny

Na území Slovenské republiky za strategií zahraničního obchodu a podporou exportu

zodpovídá Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky. K definování strategie

pouţívají, stejně jako Česká Republika, především Společnou obchodní politiku

Evropské unie, dále multilaterální a bilaterální dokumenty o vzájemné spolupráci.

Souhrn ekonomických tokŧ mezi rezidenty a nerezidenty dané země za určité časové

období zachycuje platební bilance. Metodologie vykazování údajŧ v rámci národní

platební bilance a investiční pozice země vŧči zahraničí sestavuje centrální banka v

souladu s pátým vydáním manuálu Mezinárodního měnového fondu – „Balance of

Payments Manual – BPM5“, a v souladu se standardy Evropské centrální banky a

Eurostatu.16

16

KRUGMAN. International economics: theory and policy. 6th ed. Boston: Addison

Wesley, 2003. s. 100 – 125.

13

Ekonomické transakce mezi danou zemí a zahraničím jsou zachycovány na účtech

platební bilance. Základní strukturu tvoří běţný účet, finanční a kapitálový účet.

Klíčovým ukazatelem vnější rovnováhy země je vývoj běţného účtu. Rozdíl mezi

příjmy a výdaji vyjádřený v platební bilanci musí být vţdy roven nule. Veškeré

transakce jsou zaznamenávány podvojným zpŧsobem. Rozdíly mezi souhrnem

jednotlivých účtŧ jsou představovány účtem chyb a opomenutí a změnou devizových

rezerv.17

Specializace země v rámci výše zmíněné klasifikace zemí SITC je dána předpoklady

konkurenceschopnosti země, jejími silnými stránkami, díky kterým mŧţe realizovat

výhodnější postavení oproti konkurenci.

V další kapitole se těmto předpokladŧm budeme věnovat podrobněji.

17

Tamtéţ.

14

2.2 Teorie otevřené ekonomiky a zahraničního obchodu

V rámci zpracování tématu mé práce se nyní zaměřím na teorii otevřenosti ekonomiky a

zahraničního obchodu vŧbec. Tato teorie má dvě základní oblasti pojetí ekonomiky –

jde o otevřenou ekonomiku a ekonomiku uzavřenou. Tyto dva póly ekonomiky lze

interpretovat na základě jejich podílu na úrovni mezinárodních ekonomických vztahŧ a

dále na moţné otevřenosti vŧči okolnímu světu.

Přitom je obecně platné, ţe tzv. otevřená ekonomika je aktivně zapojena do

zahraničních ekonomických principŧ. Domácí produkce je tudíţ importována do oblasti

zahraničních spotřebitelŧ. Naopak část domácích ziskŧ je vkládána do koupí produktŧ

dováţených ze zahraničí.18

V podstatě se jedná o vyuţívání tzv. čtyř-sektorového

modelu19

.

Podle principŧ tzv. uzavřené ekonomiky se stát nezapojuje do ekonomických vztahŧ se

zahraničním ekonomickým prostředím, jelikoţ veškerá produkce je určena pro spotřebu

v příslušné zemi. Pokud hovoříme o uzavřené ekonomice, je obecně platné, ţe země,

jeţ disponuje takovouto ekonomikou je soběstačná a dokáţe zajistit výrobu všech

potřebných a poţadovaných produktŧ pro své spotřebitele. Spotřeba a produkce jsou

v takovém státu na stejné úrovni. Na základě analýz otevřené a uzavřené ekonomiky se

ukázalo, ţe ve většině státŧ dochází k balancování mezi výše uvedenými póly

ekonomiky.20

18

Zdroj: Lacina, L.: Makroekonomie otevřené ekonomiky, Mendlova zemědělská a

lesnická univerzita v Brně, 2001

19

Viz domácnosti, firmy, stát a zbytek světa.

20 V České republice je uplatňována tzv. malá otevřená ekonomika. Jde o to, ţe Česká

republika díky své velikosti nemŧţe ovlivňovat své zahraniční obchodní partnery a je

tímto přinucena k akceptaci pravidel daného ekonomického systému.

15

2.3 Předpoklady konkurenceschopnosti zemí při zapojení do mezinárodního

obchodu

Úspěch zemí v zahraničním obchodě je dán obecnými předpoklady pro vytváření

příznivých podmínek v rámci konkurenčního vztahu mezi zeměmi v zahraničním

obchodě. Na tyto konkurenční bariéry, resp. tlaky reaguje kaţdá firma v národním

hospodářství jinak a je kombinací více sloţek a krokŧ, jak tyto negativní aspekty

proměnit v pozitivní a proměnit je tak do konkurenční výhody.

P.A. Samuelson a W.D. Nordhaus21

řadí mezi hlavní prvky a předpoklady

konkurenceschopnosti země následující:

lidské zdroje: zejména jejich kvalita pohledu vzdělání, motivace, disciplíny

apod.

přírodní zdroje: pŧda, nerostné suroviny, podnebí

tvorba kapitálu: stroje, infrastruktura

technologie: věda, technika, management, podnikatelské prostředí

Zejména pro rozvojové ekonomiky, resp. rozvíjející se ekonomiky je základním

předpokladem úspěšného pŧsobení na mezinárodním trhu její integrace a schopnost

přizpŧsobení se zvýšeným poţadavkŧm okolních zemí. P.A. Samuelson a W.D.

Nordhaus22

uvádí, ţe „rozvojová země, rozvíjející se země je země, která v počátku

vychází z relativně nízkého reálného důchodu na jednoho obyvatele v porovnání

s vyspělými ekonomikami (USA, Japonsko, země západní a severní Evropy).“

Pokud budeme chtít tento předpoklad rozvinout, mŧţeme se zaměřit na konkrétní

předpoklady úspěchu jednotlivých firem v rámci národního hospodářství, neboť právě

ty tvoří individuální sloţky celkového národního výstupu do zahraničí.

Tento předpoklad je nepřímo dán pozicí země, ve které podnikatelské subjekty

podnikají a rozvojem podnikatelského prostředí ve sledované zemi. E. Černohlávková23

píše, ţe „pro podniky vyrábějící výrobky nebo poskytující služby je rozhodnutí o vstupu

21

SAMUELSON, P.A.; NORDHAUS, W.D. (1991). Ekonomie. Praha: Svoboda, s. 444.

22 SAMUELSON, P.A.; NORDHAUS, W.D. (1991). Ekonomie. Praha: Svoboda, s.

437.

23 ČERNOHLÁVKOVÁ, E. (2007). Finanční strategie v mezinárodním podnikání.

Praha: ASPI, s. 7.

16

na zahraniční trh jedním ze základních strategických rozhodnutí – rozhodnutí vyžaduje

volbu cílového trhu, výběr produktů a aktivit vhodných pro zvolený trh, výběr formy

vstupu na daný trh a stanovení podnikatelských cílů pro tento trh.“

V České republice, která se řadí k malým a velmi otevřeným ekonomkám je forma

aktivit podniku zaměřených na zahraniční trhy často podmínkou efektivního podnikání

v řadě výrobních oborŧ i ve sluţbách jak pro podniky středně velké, tak i malé.24

V obecném náhledu na základní předpoklady úspěchu v mezinárodním obchodě

mŧţeme specifikovat zejména význam optimálního vyuţití lidských a přírodních

zdrojŧ, kapitálu, který je do procesu zapojen a uskutečněných technických a

technologických změn.

V širším kontextu mŧţeme jako jeden z předpokladŧ malé ekonomiky, mezi které

Česká ekonomika patří, řadit také činnosti státu v oblasti poskytování subvencí

exportujícím podnikŧm a dalších forem státní podpory exportu prostřednictvím státem

zřízených organizací (např. Česká exportní banka, Exportní garanční a pojišťovací

společnost EGAP).

Podle V. Petříčka25

je proexportní aktivita státu, je v posledních letech koordinována

zejména v rámci jednotlivých proexportních strategií, s cílem přispívat ke zvyšování

konkurenceschopnosti domácích firem a prosazování obchodně-ekonomických zájmŧ

země v zahraničí.

a) lidské zdroje

Mezi hlavní parametry lidských zdrojŧ patří ve vztahu k zahraničnímu obchodu a

úspěšnosti zemí v mezinárodním obchodě zejména úroveň vzdělání, sníţení

negramotnosti. Jedná se zejména o schopnost obsluhy sofistikovanějších výrobních

zařízení, vyţadující zvýšenou kvalifikaci.

b) přírodní zdroje

Přírodní zdroje tvoří další část předpokladŧ země v rámci mezinárodního pŧsobení.

Rozvojové země se primárně specializovaly na zemědělství a tomu odpovídala i

24

NEŠVERA, KUBIŠTA. Aktuální otázky mezinárodního obchodu: Postavení České

republiky v mezinárodním obchodě. 1. vyd. Praha: HZ Editio, 1999. s. 15-23.

25 PETŘÍČEK, V. (2006). Vývoj podnikatelského prostředí v České republice. Praha:

Corona, s. 17.

17

struktura zahraničního obchodu. V rámci rozvoje mezinárodního obchodu, začlenění

zemí do mezinárodních vazeb, globalizace trhŧ došlo k postupnému přesunu orientace

ekonomiky na odvětví s vyšší přidanou hodnotou, rozvoj sluţeb.

c) tvorba kapitálu

Tvorba kapitálu patří k primárním předpokladŧm v rozvoji mezinárodních vazeb a

konkurenceschopnosti ekonomik. Slabou stránkou rozvíjejících se ekonomik je nízká

úroveň investic do kapitálu. P.A. Samuelson a W.D. Nordhaus26

uvádí, ţe „ve vyspělých

ekonomikách jde zpravidla na tvorbu kapitálu 10 – 20% národního důchodu. Zatímco

v rozvíjejících se zemích je výše investic zpravidla o poznání nižší.“

V rámci tvorby kapitálu řeší hospodářská politika i vytváření vhodných podmínek pro

rozvoj mezinárodního obchodu a pro příliv kapitálu ze zahraničí, podporuje rozvoj

infrastruktury, poskytuje finanční podpory a daňové úlevy.

d) technické a technologické změny

Podle P.A. Samuelsona a W.D. Nordhause27

v této oblasti čerpají rozvíjející se země

jednu zásadní výhodu a to přebírání jiţ fungujících technologií ze zemí vyspělých.

Klíčovým faktorem mŧţe být i podnikatelský duch a inovace. Zde řada ekonomik naráţí

na řadu kulturních a ekonomických bariér pokroku.

Na úspěšné převzetí technologie ze zahraničí nefunguje ţádný recept, neboť zásadním

problémem je vţdy přizpŧsobení fungující technologie podmínkám dané ekonomiky se

svými specifikami. Neakceptace těchto změn mŧţe vést k neprodejnosti zboţí či sluţeb

a tím k zánikŧm jednotlivých firem v národním hospodářství. Trend přebírání

fungujících technologií (imitace technologií) je základním stavebním kamenem při

vytváření příznivých podmínek v domácí ekonomice a následné aplikaci do

komparativních výhod při mezinárodním obchodě. F. Janatka28

uvádí, ţe „riziko

technického zaostávání je jedním z rizik, které mohou způsobit prodejnost či

neprodejnost zboží: uvedené riziko se může např. projevit ve výběrovém řízení na

26

SAMUELSON, P.A.; NORDHAUS, W.D. (1991). Ekonomie. Praha: Svoboda, s.

445.

27 Tamtéţ, s. 447.

28 JANATKA, F. (2001). Komerční rizika v zahraničním obchodu a ochrana proti nim.

Praha: ASPI, s. 36.

18

dodávky kompletních zařízení, zejména investičních celků při veřejných soutěžích –

tendrech. V rámci tendru je kupujícím posuzována technická úroveň nabízeného

zařízení či celého celku a je vybrán takový dodavatel, jehož technická úroveň je

špičková, samozřejmě při schopnosti konkurovat i cenou, dodací lhůtou a dalšími

podmínkami budoucího kontraktu.“

Jiný pohled na faktory úspěchu zemí při aktivitách na mezinárodním poli charakterizuje

obrázek 1, který se nazývá „Začarovaný kruh.“ V rámci začarovaného kruhu dělíme

faktory, které ovlivňují zahraniční obchod z pohledu objemu zapojených investic, tempa

akumulace kapitálu, produktivity práce a výše prŧměrného dŧchodu na obyvatele. P.A.

Samuelson a W.D. Nordhaus29

vysvětlují termín začarovaný kruh jako vzájemnou

provázanost jednotlivých sloţek rozvoje, kdy překonání bariér vyţaduje zpravidla

vysoké úsilí sloţek zapojených nebo participujících na rozvoji zahraničního obchodu.

Tento obrázek je typický pro řadu rozvíjejících se zemí, mezi které donedávna patřila i

Česká republika.

Obrázek 1 Začarovaný kruh nedostatečného rozvoje

Zdroj: SAMUELSON, P.A.; NORDHAUS, W.D. (1991). Ekonomie. Praha: Svoboda,

s.448, vlastní úprava

Jak je uvedeno výše, úspěšnost země ovlivňuje kombinace jednotlivých parametrŧ země. To

však neznamená, ţe země, která disponuje teoretickými předpoklady úspěchu v zahraničním

obchodě, tyto předpoklady promění v konkrétní exportní aktivitu.

Další kapitola proto charakterizuje dŧvody, které vedou jednotlivé ekonomiky (potaţmo

podnikatelské subjekty) k expanzi na mezinárodní trhy.

29

SAMUELSON, P.A.; NORDHAUS, W.D. (1991). Ekonomie. Praha: Svoboda, s. 447.

19

2.4 Důvody zapojení zemí do mezinárodního obchodu

Jednou z hlavních zásad mezinárodního obchodu představuje výzkum příčin a

podmínek jednotlivých tokŧ hmotných statkŧ mezi příslušnými státy. Jedná se o

analýzu informací, na jejichţ rozboru lze vysledovat základní příčiny vzniku

mezinárodního obchodu. V rámci lidského chování velmi často hovoříme o tzv.

záměrném chování (viz dobrovolná směna či dělba práce). Tímto dochází

k intenzivnějšímu postupu při uspokojování lidských potřeb.30

Hodnota zapojení ekonomiky příslušného státu do systému mezinárodního obchodu je

nazývána otevřenost nebo uzavřenost ekonomiky. Výše míry otevřenosti ekonomiky je

pozorovatelný zejména v podobě podílu a dovozu na GNP31

v %. Při rozebírání

hlavních dŧvodŧ zapojení země do mezinárodního obchodu se budeme zabývat zejména

monopolem přírodních a klimatických podmínek, odlišností v preferencích spotřebitelŧ

v domácí ekonomice a v zahraničí. Dŧvodem dále mŧţe být také existence absolutních a

komparativních výhod.32

Při rozebírání hlavních dŧvodŧ zapojení země do mezinárodního obchodu se budeme

zabývat zejména monopolem přírodních a klimatických podmínek, odlišností

v preferencích spotřebitelŧ v domácí ekonomice a v zahraničí. Dŧvodem dále mŧţe být

také existence absolutních a komparativních výhod.33

Monopol přírodních a klimatických podmínek

Monopol přírodních a klimatických podmínek – monopolem máme na mysli existence,

vlastnictví významné suroviny, které je v jiné zemi nedostatek. Klimatické podmínky

jsou zejména významné z pohledu vývozu ovoce a zeleniny.

30

ŠŤASTNÝ, D.: Mezinárodní obchod: teorie a politika. 1. vyd. Praha: Oeconomica,

2004. 149 s.

31 Gross National Product.

32 ŠIMKOVÁ, E.: Ekonomika zahraničního obchodu. 1. vyd. Hradec Králové:

Gaudeamus, 2005. s. 124.

33 MIKIČ. International Trade. 1 st ed. New York: St. Martin´s Press, 1998. s. 59.

20

Odlišné preference spotřebitelů v různých zemích

Odlišné preference spotřebitelŧ v rŧzných zemích – významný zejména pro země

vyrábějící stejné zboţí za stejných podmínek. Při odlišných preferencích a vkusu

spotřebitelŧ v těchto zemích vzniká efektivní obchod mezi těmito zeměmi.

Existence absolutních výhod

Existence absolutních výhod – lepší podmínky v jednotlivých zemích umoţňují vyrábět

zboţí určené pro export za výhodnějších podmínek neţ v zemích okolních. Mezi jednu z

výhodnějších podmínek mŧţeme vedle levnějšího pracovního kapitálu řadit také

úrodnější pŧdu, niţší ceny na výrobu elektrické energie. Ke zvyšování absolutní výhody

dochází zpravidla zvyšováním objemu výroby, coţ je jeden z předpokladŧ úspěšného

zahraničního obchodu.

Teorie komparativních výhod

Myšlenkou komparativních výhod se jako první zabýval Robert Torrens v díle Essay of

the External Corn Trade. Teorii komparativních výhod lze chápat jako pravidlo vedoucí

k určení optima pro dosaţení největší efektivnosti. Zpravidla výrobek nebo sluţba

s vyšší komparativní výhodou je předmětem mezinárodního obchodu ve formě vývozu,

naopak tam, kde země dosahuje niţších komparativních výhod, se tento statek stává

předmětem dovozu.

Tabulka 2 Počty firem v ČR provádějících zahraničně obchodní činnost

Pramen: ČSÚ, MPO

rok 1999

Počet firem Podíl na počtu

firem v %

Podíl na hodnotě

vývozu/dovozu v %

Vývoz celkem 39 476 100,0 100,0

na 1 mld. Kč 135 0,3 44,8

500 - 1 000 mil. Kč 169 0,4 12,9

100 - 499 mil. Kč 951 2,4 21,8

50 - 99,9 mil. Kč 886 2,2 6,8

21

10 - 49,9 mil. Kč 3 812 9,7 9,3

pod 10 mil. Kč 33 523 84,9 4,5

Dovoz celkem 60 615 100,0 100,0

na 1 mld. Kč 132 0,2 36,7

500 - 1 000 mil. Kč 175 0,3 12,3

100 - 499 mil. Kč 1 146 1,9 24,2

50 - 99,9 mil. Kč 1 186 2,0 8,4

10 - 49,9 mil. Kč 5 515 9,1 12,3

pod 10 mil. Kč 52 461 86,5 6,2

rok 2004

Vývoz celkem 30 780 100,0 100,0

nad 1 mld. Kč 270 0,9 58,6

500 - 1 000 mil. Kč 261 0,8 10,9

100 - 499 mil. Kč 1 359 4,4 17,9

50 - 99,9 mil. Kč 1 140 3,7 4,8

10 - 49,9 mil. Kč 4 223 13,7 5,9

pod 10 mil. Kč 23 527 76,4 1,9

Dovoz celkem 47 682 100,0 100,0

nad 1 mld. Kč 259 0,5 49,6

500 - 1 000 mil. Kč 296 0,6 12,1

100 - 499 mil. Kč 1 668 3,5 20,9

50 - 99,9 mil. Kč 1 502 3,2 6,2

10 - 49,9 mil. Kč 6 164 12,9 8,3

pod 10 mil. Kč 37 793 79,3 2,9

22

rok 2005

Počet firem Podíl na počtu

firem v %

Podíl na hodnotě

vývozu/dovozu v %

Vývoz celkem 18 607 100,0 100,0

nad 1 mld. Kč 295 1,6 60,5

500 - 1 000 mil. Kč 282 1,5 10,6

100 - 499 mil. Kč 1 444 7,8 17,3

50 - 99,9 mil. Kč 1 239 6,7 4,7

10 - 49,9 mil. Kč 4 370 23,5 5,5

pod 10 mil. Kč 10 977 59,0 1,3

Dovoz celkem 29 111 100,0 100,0

nad 1 mld. Kč 275 0,9 51,8

500 - 1 000 mil. Kč 296 1,0 11,4

100 - 499 mil. Kč 1 738 6,0 20,7

50 - 99,9 mil. Kč 1 509 5,2 5,9

10 - 49,9 mil. Kč 6 245 21,5 7,9

pod 10 mil. Kč 19 048 65,4 2,3

rok 2008

Vývoz celkem 18 455 100,0 100,0

nad 1 mld. Kč 394 2,1 65,1

500 - 1 000 mil. Kč 345 1,9 9,8

100 - 499 mil. Kč 1 727 9,4 15,8

50 - 99,9 mil. Kč 1 361 7,4 4,0

10 - 49,9 mil. Kč 4 530 24,5 4,4

pod 10 mil. Kč 10 098 54,7 1,0

Dovoz celkem 33 105 100,0 100,0

23

nad 1 mld. Kč 364 1,1 56,0

500 - 1 000 mil. Kč 370 1,1 10,9

100 - 499 mil. Kč 2 094 6,3 18,9

50 - 99,9 mil. Kč 1 833 5,5 5,5

10 - 49,9 mil. Kč 6 891 20,8 6,7

pod 10 mil. Kč 21 553 65,1 1,9

Stručné shrnutí:

Zapojováním jednotlivých státŧ do mezinárodního obchodu zkoumalo a snaţilo se

definovat široké spektrum teorií. Jak bylo naznačeno výše, jedná se například o teorie:

absolutních a komparativních výhod

vybavenosti příslušnými výrobními faktory

interpretace rozdílnosti v oblasti techniky a technologií vŧbec

V případě spolupráce v rámci zahraničního obchodu dochází k pozitivnímu

ekonomickému vývoji u obou zúčastněných státŧ. Zahraniční obchod umoţňuje prostor

pro zvyšování spotřebních moţností a zároveň dokáţe ovlivnit zvýšení produktivity

jednotlivých výrobních faktorŧ. ČR a SR v podobě malých otevřených ekonomik se

snadno úspěšně zapojují do mezinárodního obchodu, díky zaměření se na ekonomické

oblasti, které pro ně představují komparativní výhody34

.

34

Viz např.: geografické poloze, levné a kvalifikované pracovní síle a vysoké kvalitě

školství.

24

2.5 Činnost státu při podpoře exportních aktivit.

Stát mŧţe nahlíţet na exportní aktivitu podnikatelských subjektŧ, které pak tvoří

celkový výstup ekonomiky ze dvou pohledŧ. Prvním přístupem mŧţe být podpora státu

ve formě státních subvencí na vývoz, vývoj a investice v zahraničí, druhým přístupem

mŧţe být akceptace konceptu volného obchodu. Na problematiku volného obchodu

nahlíţí ekonomové z rŧzných pohledŧ. O tom, zda má volný obchod svŧj význam nebo

zda je potřeba zásahu státu, se vedou dlouhé diskuse a ani jednotlivé státy nejsou

jednoznačně přesvědčeny o efektivnosti volného obchodu jako jediném přístupu. A.

Kalinová, M. Klíma, a M. Pelikán35

uvádí, ţe „teorie zahraničního obchodu nenalézá

pro státní podporu exportu přesvědčivé opodstatnění. Vzniká tak otázka, proč stát m

stát podporovat export v době, kdy v teorii světové ekonomiky jednoznačně převládá

přesvědčení o prospěšnosti volného obchodu a kdy se součastně tentýž stát aktivně

podílí na platformách usilujících o jeho liberalizaci – volba volného obchodu nebo

zaměření na státem řízený proces je dána mírou konkurenčního postavení země /firmy/

vůči svým konkurentům.“

Pravidlem kaţdého státu vstupujícího na trh je prosazení svých zájmŧ v mezinárodním

obchodě. Stát má při volbě vhodné politiky moţnost zpravidla zvolit dva typy přístupŧ

a to přístup liberální nebo protekcionistický přístup. Podle J. Klímy36

státy většinou volí

určitou formu kompromisu. Kaţdý stát přistupuje k zahraničnímu obchodu rŧzně,

zpravidla však volí optimum, tak aby zahraniční obchod /zejména dovoz/, nenarušil

vnitřní fungování a konkurenceschopnost tuzemských firem.

Cílem je ve většině případŧ vyrovnaná platební bilance. Ke stabilizační politice státy

pouţívají zpravidla dva typy nástrojŧ:

Přímé nástroje: clo jako daň za dovoz a vývoz zboţí ze země nebo dovoz.

Dalším přímým nástrojem jsou kvóty určující maximální objem zboţí, které je

moţné za určitý časový úsek dovézt do země. Státy pouţívají také vývozní

35

KALINOVÁ, A., KLÍMA, M., PELIKÁN, M. (2010). Řízení rizika financování

obchodních transakcí ve vývozu a dovozu. Praha: VŠEM, s. 61.

36 KLÍMA, J. (2006). Makroekonomie. Praha: Alfa, s. 117.

25

subvence (sníţení nebo odečtení daní, které by musel zaplatit výrobce, pokud by

zboţí prodal na domácím trhu).

Nepřímé nástroje: jsou tvořeny rozhodnutími v rámci monetárních a fiskálních

politik. Zároveň stát aplikuje intervence na devizových trzích.

Výše uvedené předpoklady ekonomiky a dŧvody zapojení zemí do mezinárodního

obchodu přes tvorbu vhodných podmínek – vyrovnáním se s konkurencí v zahraničí po

zdŧvodnění zapojení zemí do mezinárodního obchodu - mŧţeme pouţít pro analýzu

dvou na první pohled shodných ekonomik, disponující podobnou strukturou zdrojŧ

/předpokladŧ/ a i podobnou mírou motivace zapojení do mezinárodního obchodu.37

V rámci následujících analýz si mŧţeme teoretické předpoklady promítnout do

praktických ukazatelŧ (finančních i nefinančních) jednotlivých ekonomik, zhodnocením

jejich úspěšnosti na mezinárodním poli a zdŧvodněním odlišností.

K praktické aplikaci bude vhodné jednotlivé ekonomiky blíţe popsat, zejména

z pohledu samostatného vývoje po rozdělení obou ekonomik.

37

BENEŠ. Zahraniční obchod, příručka pro obchodní praxi. 1. vyd. Praha: Grada

Publishing, s. 37.

26

3 Praktická část

Praktická část se zabývá analýzou vývoje zahraničního obchodu České a Slovenské

republiky a to v letech 1993 aţ 2010. V první části je pozornost věnována analýze

komoditní a teritoriální struktury České a Slovenské republiky, druhá část se analyzuje

vývoj platební bilance obou zemí.

Analýza vývoje a změn v teritoriální a komoditní struktuře vychází zejména

z dostupných dat zveřejňovaných Českým statistickým úřadem a Slovenským národným

statistickým úradem. Tyto data budou následně zpracována do souhrnných tabulek či do

grafŧ, ze kterých pak bude následně vycházet analýza. Kapitola 3.3 a 3.6 se zabývá

analýzou vývoje České a Slovenské republiky zvlášť a připravuje tak potřebné podklady

pro následnou komparaci. Komparace vývoje teritoriální a komoditní struktury ČR a SR

je v kapitole 3.9, kdy jsou podrobně rozebrány vybrané ukazatele, které se týkají

stanovených hypotéz H1 – H4.

Analýza vývoje jednotlivých účtŧ platební bilance České a Slovenské republiky

následuje v kapitole 3.10. Cílem této části potvrdit či vyvrátit hypotézu H5. Kapitola je

dále strukturována do třech podkapitol, kdy v první podkapitole je charakteristice a

metodologie platební bilance, v druhé podkapitole je proveden rozbor jednotlivých účtŧ

platební bilance a třetí kapitola analyzuje indikátory vnější stability obou zemí. Pro

účely analýzy této části byla pouţita data zveřejněná na internetových stránkách České

národní banky, Národní banky Slovensko, Českého statistického úřadu a Slovenského

národního statistického úřadu.

27

3.1 Operacionalizace hypotéz

V úvodu této práce byly stanoveny hypotézy, jejichţ platnost bude prověřována v rámci

analýzy zvolených ukazatelŧ.

H1: Ekonomika České republiky je otevřenější neţ ekonomika Slovenské republiky.

Jako ukazatel otevřenosti ekonomik bude pouţit obrat zahraničního obchodu na HDP

(b.c). Hypotéza se potvrdí, pokud v celém sledovaném období bude ekonomika ČR

otevřenější neţ ekonomika SR.

H2: Česká a Slovenská republika jsou vŧči sobě v postavení nejdŧleţitějších importních

a exportních partnerŧ.

Vzájemné postavení z hlediska exportu a importu bude vycházet z analýzy teritoriálního

obchodu obou zemí. Hypotéza se potvrdí, pokud tvrzení bude platné ve sledovaném

období.

H3: Nejvýznamnější poloţkou v posledním roce sledovaného období v České i

Slovenské republice v exportu je poloţka SITC 7 „Stroje a dopravní prostředky.“

Analýza ukazatele SITC 7 bude vycházet ze zkoumání vývoje komoditní struktury obou

státŧ. Hypotéza se potvrdí, pokud v posledním sledovaném roce bude v exportu poloţka

SITC 7 nejvýznamnější.

H4: Nejvýznamnější importovanou poloţkou v obou státech je poloţka SITC 3

„Minerální paliva a maziva.“

Analýza ukazatele SITC 3 bude vycházet ze zkoumání vývoje komoditní struktury obou

státŧ. Hypotéza se potvrdí, pokud tvrzení bude platné ve sledovaném období.

H5: Na konci sledovaného období ČR ve srovnání se SR vykazuje ve sledovaném

období vyšší míru vnější rovnováhy.

Pro analýzu vnější rovnováhy budou pouţity ukazatele z oblasti platební bilance.

Vybrané ukazatele budou následující: podíl běţného účtu na HDP, podíl investiční

pozice na HDP, podíl zahraničního dluhu na exportu a podíl zahraničního dluhu na

HDP. Hypotéza se potvrdí, pokud bude tvrzení platné.

28

3.2 Zahraničního obchod v ekonomice České a Slovenské republiky

Česká i Slovenská republika jsou země s otevřenou ekonomikou. Vzhledem

k nedostatečným zásobám surovin (zejména ropy a zemního plynu), musí obě země tyto

suroviny získávat ze zahraničí. Proto jsou zahraničně ekonomické vztahy dŧleţité pro

ekonomiku.

Od rozpadu RVHP se tehdejší Československo přeorientovalo z trhŧ východního bloku

a zemí třetího světa na evropské státy, zejména na přímé sousedy. Tato změna

v teritoriální struktuře se promítla i do komoditní struktury.

Protoţe do roku 1993 byla ČR i SR součástí stejného státu (ČSFR) není překvapením,

ţe i kdyţ došlo k rozdělení, tak provázanost obou ekonomik zŧstala zachována.

Tato skutečnost je dána znalostí trhŧ a existencí obchodních vazeb. Obě republiky se

pro sebe navzájem staly strategickými obchodními partnery a významná část do té doby

vnitrostátního obchodu přešla na obchod zahraniční.

29

3.3 ČESKÁ REPUBLIKA

Česká republika je malá a velmi otevřená ekonomika38

, coţ ji determinuje k aktivnímu

zapojení do mezinárodního obchodu. Její vývoj je závislý na zahraničním obchodě,

avšak její vliv na mezinárodní obchod je malý. V roce 2009 podíl České republiky na

mezinárodním exportu činil 0,85 % a podíl na světovém importu činí 0,78 %.39

Z toho

vidíme, ţe Česká republika nemá na celosvětový obchod významný vliv.

3.4 Vývoj zahraničního obchodu České republiky v letech 1993 až 2010

Od roku 1993 zaznamenal zahraniční obchod rostoucí dynamiku, jak znázorňuje graf 1.

Výchozí hodnota roku 1993 pro obrat zahraničního obchodu činila 847 685 milionŧ Kč.

Liberalizační kroky provedené před rozdělením ČSFR umoţnily rŧst zahraničního

obchodu. Jiţ v roce 1995 přesáhl obrat zahraničního obchodu 1 200 000 mil.Kč, coţ je

nárŧst obratu o 31 %. Od roku 1997 do roku 1999 zpomalení dynamiky obratu

zahraničního obchodu, z meziroční změny 213 000mil.Kč na 180 000mil.Kč (viz

příloha 1). V roce 2002 došlo k významnému poklesu obratu o 3 % vŧči roku 2001,

avšak od roku 2004 mŧţeme vidět zvýšení rychlosti dynamiky zahraničního obchodu,

které lze přisuzovat vstupu do Evropské Unie. V roce 2009 vidíme výrazný pokles,

který byl zpŧsoben celosvětovou krizí.

38

NEŠVERA, KUBIŠTA. Aktuální otázky mezinárodního obchodu: Postavení České

republiky v mezinárodním obchodě. 1. vyd. Praha: HZ Editio, 1999. 20-30.

39 VŠE. Neoficiální stránky předmětu 2MO301 "Mezinárodní obchod" [online]. 2010

[cit. 2011-04-27]. Dostupné z WWW:<http://nb.vse.cz/2MO301/prezentace_cv2.pptx>.

30

Graf 1 Zahraniční obchod ČR ve sledovaném období

Zahraniční obchod ČR v letech 1993 - 2010, v mld.Kč

0,0200,0400,0

600,0800,0

1 000,01 200,0

1 400,01 600,01 800,02 000,0

2 200,02 400,02 600,0

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Vývoz Dovoz

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#06, [cit. 2011-04-

10], vlastní úprava

Od roku 2000 se začal zlepšovat hospodářský rŧst. Hlavním faktorem byly investice a

vzestup prŧmyslu. V roce 2002 došlo k poklesu obratu zahraničního obchodu, kdy

meziročně klesly exporty o 1,2 % a importy o 4,3 % (oproti roku 2001). Tento výkyv

byl zpŧsoben ekonomickým vývojem v Evropě, zejména pak vývojem Německa, které

je hlavním partnerem zahraničně obchodní výměny.

Od roku 1993 byl čistý export záporný, do kladných čísel se dostal aţ v roce 2005.

Graf 2 Vývoj čistého exportu ČR v letech 1993 aţ 2010

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#06

31

Vývoj čistého exportu ČR, mld.Kč(v reálné vyjádření)

-200

-100

0

100

200

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Roky

Čistý export



Česká republika je, jak je uvedeno výše, otevřená ekonomika. Otevřenost měřená

podílem obratu zahraničního obchodu na HDP (v běţných cenách) je znázorněna v

grafu níţe. Hranice 100% byla překročena v roce 2000. Výrazný pokles vidíme v roce

2008 následkem celosvětové hospodářské krize a poklesem poptávky u hlavních

obchodních partnerŧ.

Graf 3 Otevřenost české ekonomiky

Otevřenost ČR 1995 - 2009(podíl obratu ZO na HDP)

0

50

100

150

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Roky

%

Obrat ZO na HDP



Jako významný milník mŧţeme povaţovat vstup České republiky do Evropské unie

v roce 2004, kdy dynamika zahraničního obchodu nabrala oproti předchozímu období

větší rychlost. V roce 2003 vzrostl obrat o 231 miliard Kč, v roce 2004 byl nárŧst obratu

jiţ o 660 miliard Kč. Dŧvodem dynamizace obchodŧ by mohlo být odstranění zejména

administrativních a celních překáţek při obchodu se státy Evropské unie.

32

Teritoriální struktura zahraničního obchodu České republiky

Teritoriální struktura České republiky byla ovlivněna změnou orientace na trhy

vyspělých ekonomik. V dŧsledku politické orientace, ztráty tradičních odbytišť v

bývalém SSSR a výše zmíněném rozpadu RVHP, výrazně klesl obchod s těmito teritorii

a byl nahrazován obchodem s vyspělými trţními ekonomikami.

Podle ČSÚ40

se v roce 1989 se státy s vyspělou trţní ekonomikou podílely na vývozu

ČR 29,9 % a na dovozu 27,8 % vzrostl jejich podíl v roce 1996 na 70 % ve vývozu a 64

% v dovozu.

Dŧleţitým faktorem vývoje zahraničního obchodu bylo samotné rozdělení

Československa, protoţe obchod se Slovenskem do té doby vnitrostátní se stal

obchodem zahraničním a Slovensko se stalo druhým nejdŧleţitějším obchodním

partnerem po Německu.

V tabulce 2 je zaznamenán vývoj teritoriální struktury v roce 1995, 2005 a v roce 2009.

Výsledek z roku 2009 je ovlivněn celosvětovou krizí, avšak na základě vývoje v těchto

letech je jasně vidět orientace na vyspělé trţní ekonomiky (země EU 25, země ESVO a

ostatní vyspělé trţní ekonomiky). Výrazný pokles je v obchodě s evropskými

transitivními ekonomikami a SNS. Významný nárŧst je taktéţ v poloţce „ostatní státy

(v roce 1995 a 2005 se sem řadily Čína, Kuba, Laos, Mongolsko, Severní Korea a

Vietnam).

Tabulka 3 Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČR

Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČR

1995 2005 2009

Obrat v mil.Kč (běţné ceny)

Celkem 1 231 911 3 698 548 4 539 801

Vyspělé trţní ekonomiky 836 179 3 157 095 3 747 006

40

ČSÚ. Český statistický úřad [online]. 2011. [cit. 2011-04-27]. ČESKÁ REPUBLIKA

OD ROKU 1989 V ČÍSLECH. Dostupné z WWW: <

http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/60n02-08>.

33

- z toho EU 748 582 2 869 408 3 418 005

Rozvojové ekonomiky 55 486 170 915 294 953

Evropské tranzitivní

ekonomiky a SNS 330 163 170 915 237 488

Ostatní státy 9 400 104 694 26 491

Nespecifikováno 683 3 546 6 075

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/cz/cr/ _1989_ts/0602.xls, [cit. 2011-04-10], vlastní

úprava

Čína je významným obchodním partnerem pro import. Nárŧst dovozŧ z Číny se týká

kategorie strojŧ a dopravních prostředkŧ. Negativem obchodu s Čínou je záporná

obchodní bilance.

Reorientace na vyspělé trţní ekonomiky je vidět na přehledu zahraničního obchodu se

státy Evropské unie. V EU došlo v roce 1999 k přijetí Eura, a ačkoli ČR ještě není

součástí měnové unie, většina zahraničního obchodu se uskutečňuje v eurech. V tabulce

č. 3 mŧţeme vidět vývoj obchodu se státy Evropské unie.

Tabulka 4 Zahraniční obchod ČR s EU

Zahraniční obchod České republiky s Evropskou unií

Rok Obrat Vývoz Dovoz Bilance

Změna proti

předchozímu

roku v %

v mil. Kč vývoz dovoz

1993 659 697 333 433 326 264 7 169 87,3 72,6

1994 760 356 373 645 386 711 -13 066 12,1 18,5

1995 988 555 471 608 516 947 -45 339 26,2 33,7

34

1996 1 080 348 495 942 584 406 -88 464 5,2 13,0

1997 1 246 048 588 638 657 410 -68 772 18,7 12,5

1998 1 418 001 711 080 706 921 4 159 20,8 7,5

1999 1 550 132 796 312 753 820 42 492 12,0 6,6

2000 1 898 270 965 382 932 888 32 494 21,2 23,8

2001 2 134 709 1 100 085 1 034 624 65 461 14,0 10,9

2002 2 037 719 1 076 670 961 049 115 621 -2,1 -7,1

2003 2 231 081 1 196 871 1 034 210 162 661 11,2 7,6

2004 2 764 999 1 500 796 1 264 203 236 593 25,4 22,2

2005 2 906 656 1 597 541 1 309 115 288 426 6,4 3,6

2006 3 324 330 1 837 052 1 487 278 349 774 15,0 13,6

2007 3 806 630 2 113 649 1 692 981 420 668 15,1 13,8

2008 3 719 265 2 107 915 1 611 350 496 565 -0,3 -4,8

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0602.xls, [cit. 2011-04-10], vlastní

úprava

Zatímco v roce 1993 byl obrat se státy EU 659 697mil.Kč, v roce 2008 to bylo jiţ

3 719 265mil.Kč, coţ je 4,6 násobný nárŧst.

Podle výše obratu patří mezi 10 největších obchodních partnerŧ ČR Německo,

Slovensko, Polsko, Čína, Francie, Itálie, Rakousko, Rusko, Nizozemsko a Velká

Británie.

35

3.5 Komoditní struktura zahraničního obchodu České republiky

Analýza komoditní struktury vychází především ze statistického členění dle obchodní

klasifikace SITC a věnuje se podstatným změnám ve struktuře zahraničního

komoditního obchodu.41

3.5.1 Export

Komoditní struktura zahraničního obchodu České republiky prošla větší proměnou, neţ

tomu bylo u struktury teritoriální. V dovozech dominuje poloţka „stroje a dopravní

prostředky“. Zatímco v roce 1993 činily vývozy strojŧ a dopravních prostředkŧ

122,6mld.Kč, v roce 2009 to bylo 1145,5mld.Kč. Nárŧst exportŧ strojních zařízení se

projevuje od roku 1995. Nárŧst také zaznamenala poloţka minerální olejŧ a paliv.

Graf 4 Vývoj exportu ČR podle SITC v letech 1993 aţ 2009

41

PLCHOVÁ, B. Zahraniční obchod. Praha: bankovní institut Vysoká škola a.s., 2001.

s. 36.

36


úprava

Z grafu vývoje vývozu kategorií SITC 5 aţ 8 ve sledovaném období mŧţeme vidět

tendenci ve zvyšování objemu obchodŧ těchto poloţek. Posun ke komoditám s vyšší

přidanou hodnotou je charakteristikou pozitivní strukturální změny vývozu.

Graf 5 Vývoz SITC 5-8 pro ČR v letech 1993 aţ 2009

Vývoj SITC 5-8,v mld.Kč(běţné ceny)

0,0

500,0

1 000,0

1 500,0

2 000,0

2 500,0

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

SITC 5-8 mld.Kč

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0603.xls,[cit. 2011-04-10], vlastní

úprava

Jak jiţ bylo zmíněno v kapitole teritoriální struktura, hlavním exportním partnerem je

Německo, se kterým má ČR nejvyšší obchodní přebytek. Vývoj exportu

http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0603.xls


37

komoditní struktury s Německem ukazuje graf 6. Nejvýznamnější nárŧst vykazuje

poloţka SITC 7, coţ jsou stroje a dopravní prostředky.

Graf 6 Vývoz ČR do Německa v období 1999 aţ 2010

Export ČR do Německa, mil.Kč

0

100 000

200 000

300 000

400 000

500 000

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

SITC

2009 2010

Zdroj: ČSÚ, http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO, [cit. 2011-04-10], vlastní

úprava

3.5.2 Automobilový prŧmysl

Jak je uvedeno výše, nejvyšší objem vývozŧ zaznamenala poloţka SITC 7 stroje a

dopravní prostředky. Pohled na vývoj této poloţky je v grafu 7. V roce 1993 tvořil

export této poloţky 122,6mld.Kč, v roce 2009 – i přes krizi – se hodnota vývozŧ

vyšplhala na 1145,5mld.Kč.

Graf 7 Vývoj exportu v poloţce SITC 7 pro ČR v období 1993 aţ 2010

38

Export položky SITC 7 "Stroje a dopravní prostředky", mld.Kč.

0,0

200,0

400,0

600,0

800,0

1 000,0

1 200,0

1 400,0

1 600,0

19

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

Stroje a dopravní prostředky

Zdroj: ČSÚ, http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO, ([cit. 2011-04-10], vlastní

úprava

Do této skupiny spadají i silniční vozidla a tvoří nejdŧleţitější podskupinu. Mŧţeme

tvrdit, ţe základem českého vývozu je automobilový prŧmysl. V České republice pŧsobí

automobilka Škoda auto a.s., TPCA Czech s.r.o. a Hyundai.

V grafu 8 je zmapován vývoj výroby motorových vozidel v ČR od roku 1995 do roku

2008. Většina vyrobených aut je určena pro export, coţ pro ČR znamená vysokou

závislost na tomto prŧmyslu a tedy i na poptávce po automobilech na exportních trzích.

Graf 8 Výroba motorových vozidel v ČR

Výroba motorových vozidel v ČR v letech 1995 až 2009

(v kusech)

0

200000

400000

600000

800000

1000000

1200000

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Výroba automobilŧ ČR

Zdroj: Sdruţení automobilového prŧmyslu, http://www.autosap.cz, [cit. 2011-04-10],

vlastní úprava

3.5.3 Import

Vývoj importu vykazoval ve většině poloţek stabilnější vývoj neţ export. Významnou

zboţovou skupinou importu (ale i exportu) tvoří stroje, trţní výrobky a prŧmyslové

zboţí. Minerální oleje, maziva a příbuzné mateirály jsou téţ významnou poloţkou

http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO

http://www.autosap.cz/

39

importu.Tato poloţka ma největší negativní vliv na obchodní bilanci.

Import ze zemí Evropské unie (stejně jako export) probíhá bezcelně. Import z ostatních

státŧ se řídí celním sazebníkem, který se nazývá TARIC.

Graf 9 Vývoj importu ČR v letech 1993 aţ 2009

Komoditní struktura importu ČR 1993 - 2009

0%

20%

40%

60%

80%

100%

19

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

Roky

% p

od

íl ka

tego

rií S

ITC

na

imp

ort

u

Komodity a předměty obchodujinde nezatříděné

Průmys l . spotř. zboží

Stroje a dopravní prostředky

Tržní výrobky tříděné hlavněpodle materiá lu

Chemikál ie a příbuzné výrobkyjinde neuvedené

Živočišné a rostl inné oleje, tuky

a vosky

Minerální pa l iva , mazivaa příbuzné materiá ly

Suroviny nepouživatelnés výjimkou pal iv

Nápoje a tabák

Potraviny a živá zvířata


úprava

Zápornou obchodní bilanci má ČR s Čínou, Ruskem a Japonskem. V grafu 10 je

zaznamenán vývoj importŧ z Ruska (dostupná data). Nejvýznamější poloţkou SITC

jsou minerální oleje a maziva, významný nárŧst zaznamenala poloţka tabákové

výrobky, chemikálie a trţní výrobky.

Graf 10 Import z Ruska do ČR, vybrané poloţky SITC


40

Import z Ruska, srovnání roku 1999 a 2010, v mil.Kč

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

160 000

2 3 5 6 7SITC

1999 2010


úprava

Import z Číny charakterizuje graf 11. Významný nárŧst mŧţeme vidět v poloţce trţní

výrobky (6), stroje a dopravní prostředky(7) a v poloţce prŧmyslové spotřební zboţí

(8).

Graf 11 Import ČR z Číny, vybrané poloţky SITC

Import z Číny, srovnání roku 1999 a 2010, v mil.Kč

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

0 5 6 7 8SITC

1999 2010


úprava

Import z Japonska, jak vidíme na grafu 12, je taktéţ tvořen zejména stroji a dopravními

prostředky, ale co se týče objemu tak z Japonska byly v roce 2010 importovány stroje

za 41 261 mil. Kč, a ve stejném období byly z Číny importovány stroje a dopravní

prostředky za 225 228 mil.Kč.

Graf 12 Import ČR z Japonska

41

Import z Japonska, srovnání roku 1999 a 2010, v mil.Kč

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

5 6 7 8SITC

1999 2010


úprava

3.6 SLOVENSKÁ REPUBLIKA

Slovensko je stejně jako Česká republika malá otevřená ekonomika,

42

která je závislá na zahraničních trzích. To je ovlivněno zejména malým rozsahem

vnitřního trhu, nedostatkem surovin pro prŧmyslnou výrobu a taktéţ polohou uprostřed

Evropy. Slovensko se taktéţ stejně jako ČR zaměřilo na přechod od centrálně plánové

ekonomiky na trţní ekonomiku a taktéţ upustilo od obchodu s východními trhy.42

Graf

13 ukazuje vývoj importu a exportu SR v letech 1993 aţ 2009.

Graf 13 Vývoj zahraničního obchodu SR v letech 1993 aţ 2009

Vývoj importu a exportu SR

(běžné ceny)

0

10000

20000

30000

40000

50000

60000

70000

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Roky

mil.E

UR

Export Import

Zdroj: SSÚ, http://www.statistics.sk/pls/elisw/casovy_Rad.procDlg, [cit. 2011-04-10],

vlastní úprava

Od roku 1995 vidíme nárŧst exportu tak i importu. Výrazný propad nastal v roce 2009 a

to vlivem hospodářské krize. Slovensko jako otevřená ekonomika velmi citlivě reaguje

na změny zahraničních trhŧ. Sníţení spotřeby u hlavních obchodních partnerŧ (státy

EU) pak znamená propad dovozu i vývozu.

Čistý export byl ve sledovaném období (kromě roku 1995) záporný. Rostoucí tendence

je vidět aţ v roce 2009, kdy se exporty (44426mil.EUR) přiblíţily importŧm

(44565mil.EUR). Slovensko vstoupilo do Evropské unie v roce 2004. V porovnání

s rokem 2003 vidíme opět propad čistého exportu, protoţe vývoz v roce 2004 vzrost

oproti roku 2003 o 9,2 %, ale dovoz za stejné období vzrostl o 10,5 %.

42

Veřejná báza dat. [online]. Štatistický úrad SR. [cit. 2012-01-29].

<http://www.statistics.sk/pls/elisw/objekt.send?uic=614&m_sso=5&m_so=29&ic=78>.

http://www.statistics.sk/pls/elisw/casovy_Rad.procDlg

43

Graf 14 Čistý export SR v letech 1995 aţ 2009

Čistý export SR v letech 1995 až 2009

(běžné ceny)

-3000

-2000

-1000

0

1000

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Roky

mil

.EU

R

Čistý export


vlastní úprava

Otevřenost Slovenské ekonomiky vyjadřuje podíl obratu ZO na HDP. V grafu

15 vidíme vývoj otevřenosti ekonomiky. Od počátku sledovaného období se otevřenost

pohybuje nad hodnotou 100%. Nejvyšší hodnoty slovenská ekonomika dosáhla v roce

2008 (174%).

Graf 15 Otevřenost Slovenské ekonomiky

Otevřenost SR

0

50

100

150

200

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

Roky

%

Otevřenost


vlastní úprava

3.7 Teritoriální struktura

Od rozpadu vzniku federace (ČSFR) do roku 1993 byly nastartovány první změny

směřování zahraničního obchodu na vyspělé evropské partnery.



44

Slovensko je závislé na dodávkách surovin, především ropy a zemního plynu. Tyto

komodity importuje z Ruska. V tabulce 3 je procentuální podíl importŧ ze zemí na

celkovém importu. V případě Ruska je vidět pokles importŧ z Ruska, coţ mŧţe být

zpŧsobeno vyuţívání i jiných zdrojŧ (státŧ). V roce 1993 byla největším obchodním

dovozním partnerem Slovenska Česká republika. I zde je vidět postupný pokles. Dá se

předpokládat, ţe po rozdělení byly státy na sobě více závislé kvŧli pŧvodním

obchodním vazbám, ale postupem času docházelo k vyhledávání optimálních

obchodních partnerŧ. Opačnou tendenci, tedy nárŧst importŧ, vidíme v případě Korey,

Číny, Maďarska, Polska a ostatních státŧ. Tyto státy se Slovenskem sousedí, a

vzhledem ke klesajícím importŧm z ČR a s nárŧstem importŧ ze sousedních státŧ lze

předpokládat, ţe úbytky (ČR) byly postupně nahrazovány ze sousedních státŧ.

Tabulka 5 Teritoriální struktura dovozu Slovenské republiky

stát roky 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009

ČR 35.9% 27.7% 21.3% 16.7% 15.1% 14.3% 12.8% 11.5% 12.3%

Rusko 19.5% 16.6% 13.9% 12.0% 14.8% 10.8% 10.7% 9.4% 9.0%

Německo 11.4% 14.3% 19.7% 26.1% 24.7% 25.5% 20.6% 19.9% 16.8%

Itálie 3.0% 4.6% 5.8% 7.1% 6.4% 6.2% 4.8% 4.0% 4.1%

Polsko 1.9% 2.8% 2.5% 2.8% 3.2% 3.5% 4.1% 4.2% 4.0%

Korea 0.0% 0.0% 0.0% 0.0% 0.0% 0.0% 0.0% 5.0% 6.8%

Čína 0.5% 0.7% 1.0% 1.3% 1.6% 2.5% 3.3% 5.2% 5.8%

Maďarsko 1.3% 2.2% 2.1% 2.3% 2.6% 3.4% 3.6% 5.4% 5.3%

Ostatní 17.5% 22.1% 22.7% 20.7% 21.4% 22.5% 29.9% 29.4% 25.5%


vlastní úprava

V případě Korejské republiky lze tvrdit, ţe nárŧst importu v roce 2007 má přímou

souvislost se zahraniční investicí automobilky Kia Motors Corporation.


45

Výstavba závodu začala v roce 2004 a výroba začala v roce 2006, coţ se následně

projevilo importy v roce 2007.

Výrazná změna teritoriální struktury nastala rovněţ i v případě exportŧ. Největší podíl

exportŧ v roce 1993 byl z České republiky. Postupně dochází k jeho poklesu. Na

druhém místě v exportech bylo v roce 1993 Německo, které naopak svou pozici nadále

posilovalo a v roce 2009 se stalo hlavním exportním partnerem Slovenska. Reorientace

na západní trhy a opouštění východních trhŧ je vidět v případě exportŧ z Ruska a

Ukrajiny, které ve sledovaném období klesaly. Posilování zahraničního obchodu se

státy evropské unie je vidět i ve zvyšování podílŧ vývozŧ z Rakouska, Itálie, Maďarska,

Polska a Francie.

Tabulka 6 Teritoriální struktura vývozů Slovenské republiky

stát roky 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009

ČR 42.3% 35.2% 25.5% 18.1% 16.6% 12.8% 14.2% 12.4% 12.9%

Rusko 4.7% 3.9% 3.5% 1.0% 1.0% 1.2% 1.6% 2.3% 3.6%

Ukrajina 2.6% 2.2% 2.8% 1.3% 1.2% 1.0% 1.3% 1.4% 0.7%

Německo 15.2% 18.8% 23.7% 27.7% 27.1% 30.8% 25.8% 21.5% 20.1%

Polsko 2.9% 4.4% 5.2% 5.4% 5.8% 4.8% 6.3% 6.2% 7.2%

Maďarsko 4.5% 4.6% 4.5% 4.5% 5.4% 4.9% 5.9% 5.7% 6.3%

Francie 1.6% 2.0% 2.4% 4.8% 3.9% 3.5% 3.9% 6.8% 7.8%

Itálie 2.7% 4.8% 6.0% 8.8% 8.8% 7.5% 6.6% 6.4% 6.1%

Rakousko 5.0% 5.0% 7.2% 8.0% 8.1% 7.4% 7.1% 5.8% 5.8%


vlastní úprava

Hlavními obchodními partnery Slovenska z hlediska exportŧ jsou Česká republika,

Německo, Francie a Polsko.

3.8 Komoditní struktura zahraničního obchodu Slovenské republiky

Analýza komoditní struktury Slovenské taktéţ vychází ze statistického členění dle

SITC, avšak data od 1993 do 1997 nejsou dostupná kvŧli změně ve sběru statistických

údajŧ, proto analýza začíná aţ rokem 1997.


46

3.8.1 Export

Největší poloţkou exportu jsou stroje a dopravní zařízení, v grafu 16 rŧţová poloţka.

Druhou největší kategorií jsou trhové výrobky a na třetím místě jsou surové materiály.

Graf 16 ukazuje podíl jednotlivých poloţek SITC na celkovém exportu.

Graf 16 Vývoj exportu SR podle poloţek SITC

Export SR dle SITC v letech 1997 až 2009

0%

20%

40%

60%

80%

100%

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

SITC 9 ostatné

SITC 8 priemyselné výrobky

SITC 7 stroje a zariadenia

SITC 6 trhové výrobky

SITC 5 chemikálie

SITC 4 oleje a tuky

SITC 3 nerastné palivá

SITC 2 surové materiály

SITC 1 nápoje

SITC 0 potraviny


vlastní úprava

Slovenská ekonomika rovněţ vykazuje pozitivní strukturální změny, charakterizované

posunem ke komoditám s vyšším stupněm zpracování. Vývoj těchto poloţek je

znázorněn v grafu 17.

Graf 17 Dovoz a vývoz SITC 5-8 SR

Vývoj SITC 5-8 v letech 1997 až 2009

(mil.EUR, běţné ceny)

0

10000

20000

30000

40000

50000

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Export SITC 5-8 Import SITC 5-8


vlastní úprava

3.8.2 Automobilový prŧmysl

Od roku 1997 se vývoj v poloţce stroje a dopravní zařízení kolísavě



47

pohybuje kolem 40 % podílu na celkovém exportu, avšak po celou dobu zaujímá první

místo. Na export strojŧ a dopravních zařízení má vliv automobilový prŧmysl. Od roku

1992 v Bratislavě pŧsobí a zvyšuje produkci Volkswagen a.s. V roce 2006 spustily

výrobu automobilové závody PSA (Peugeot Citroen) a KIA. Hranici 40 % export

překročil v roce 2007.

Graf 18 Vývoj poloţky SITC 7 na exportu SR

Vývoj SITC 7 v letech 1997 až 2009

(mil.EUR, běţné ceny)

0

5000

10000

15000

20000

25000

30000

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009



vlastní úprava

Stejně jako i v České republice je většina vyrobených auto určena pro export.

V grafu 19 je zachycen vývoj výroby automobilŧ na Slovensku. Skokový nárŧst v roce

2007 je dopad spuštění výroby automobilky Kia a PSA v roce 2006.

Graf 19 Produkce automobilŧ na Slovensku


48

Výroba automobilů SR v letech 1992 až 2009

0

200000

400000

600000

800000

19

92

19

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

Výroba automobilŧ

Zdroj: Združenie automobilového priemyslu Slovenskej republiky [online]. 2010 [cit.

2011-04-27]. Grafy. Dostupné z WWW: <http://www.zapsr.sk/kategoria/Grafy/>, vlasní

úprava.

3.8.3 Import

V importu má rovněţ největší podíl poloţka stroje a dopravní zařízení, jejíţ podíl

postupně narŧstal, aţ v roce 2009 dosáhl 56 % z celkového dovozu. Na tento vývoj

mohlo mít vliv více faktorŧ, jako je obnova technického zastaralého vybavením nárŧst

PZI a taktéţ nákup soukromých vozidel.

Graf 20 Vývoj importu SR

Podíl SITC položek na importu SR v letech 1997 až 2009

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

po

díl

na

im

po

rtu

SITC 9 ostatné

SITC 8 priemyselné výrobky


SITC 6 trhové výrobky

SITC 5 chemikálie

SITC 4 oleje a tuky

SITC 3 nerastné palivá

SITC 2 surové materiály

SITC 1 nápoje

SITC 0 potraviny


vlastní úprava

Pokles importu je vidět poloţce nápoje a tabákové výrobky, surové materiály i

v poloţce nerostné paliva.

http://www.zapsr.sk/kategoria/Grafy/


49

3.9 Srovnání zahraničního obchodu České a Slovenské republiky

Česká republika

Vývoj zapojení Československa v rámci mezinárodního obchodu byl před rokem 1989

orientován zejména na tzv. východní trhy.43

Mezi hlavními obchodními partnery patřily

především státy RVHP. Přičemţ byly veškeré importy a exporty zastřešeny plánem,

který bylo nutno dodrţovat. Zahraniční obchod podléhal přímé kontrole celkem padesáti

organizacím zahraničního obchodu, jejichţ kompetence byly podrobeny rozhodnutím

ministerstva obchodu. Hodnota státních cen byla například ovlivněna daněmi či

uplatněným směnným kurzem. Tímto docházelo k markantním rozdílŧm mezi

tuzemskými a světovými cenami.44

V prŧběhu osmdesátých došlo ke sníţení zapojení

tehdejšího Československa do zahraničního obchodu. Postavení Československa jako

vývozce bylo eliminováno.45

Roku 1989 došlo k markantnímu sníţení exportu

Československa.

Po rozdělení v roce 1993 měly Česká i Slovenská republika obdobné podmínky. Bylo

nutné provést transformaci a restrukturalizaci podnikŧ. Jiţ před rozdělením byly

započaty procesy transformace zahraničního obchodu se státy RVHP k vyspělým

zemím. Další společnou charakteristikou je otevřenost a velikost obou ekonomik

vzhledem k mezinárodnímu obchodu a závislost na surovinových dodávkách. Obě země

jsou členy WTO (od roku 1995), OECD (ČR od roku 1995, SR od roku 2000) a

společně přistoupily do Evropské unie (2004). Slovenská republika navíc vstoupila do

Eurozóny (2009).46

43

Účast západních zemí na československé mezinárodní obchodní sféře se pohyboval

pouze kolem 20%.

44 Obecně lze konstatovat, ţe zboţí bylo na domácím trhu mnohem levnější a jiné

naopak mnohem draţší neţ na trhu světovém. Jako pozitivní lze hodnotit snahu

tehdejších představitelŧ státu, nepřipustit vznik vysoké nerovnováhy zahraničního

obchodu (ani platební bilance).

45 Výše podílu Československa na světovém vývozu zaznamenal sníţení z 1,21% roku

1970 na 0,93% roku 1987 a v rámci celosvětové distribuce z 1,11% na 0,91%.

46 Vlastní analýza informací z: Zahraniční obchod [online]. Český statistický úřad. [cit.

2012-01-30]. URL <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zahranicni_obchod_ekon>.

50

Tabulka 7 Zahraniční obchod České republiky

Pramen: ČSÚ, MPO

Obrat Vývoz Dovoz Bilance

Změna proti

předchozímu roku v

%

Krytí

dovozu

vývozem

v % v mld. Kč vývoz dovoz

1989 427,5 216,5 211,0 5,5 . . 102,6

1990 448,0 214,1 233,9 -19,8 -1,1 10,9 91,5

1991 442,4 233,6 208,8 24,8 9,1 -10,8 111,9

1992 541,5 248,1 293,4 -45,3 6,2 40,5 84,6

1993 847,7 421,6 426,1 -4,5 69,9 45,2 98,9

1994 957,2 458,8 498,4 -39,4 8,8 17,0 92,1

1995 1 231,9 566,2 665,7 -99,5 23,4 33,6 85,0

1996 1 356,3 601,7 754,6 -153,0 6,3 13,3 79,7

1997 1 569,0 709,3 859,7 -150,4 17,9 13,9 82,5

1998 1 748,7 834,2 914,5 -80,3 17,6 6,4 91,2

1999 1 882,0 908,8 973,2 -64,4 8,9 6,4 93,4

2000 2 363,0 1 121,1 1 241,9 -120,8 23,4 27,6 90,3

2001 2 653,7 1 268,1 1 385,6 -117,0 13,1 11,6 91,5

2002 2 580,6 1 254,9 1 325,7 -70,8 -1,2 -4,3 94,7

2003 2 811,6 1 370,9 1 440,7 -69,8 9,3 8,7 95,2

2004 3 471,8 1 722,7 1 749,1 -26,4 25,7 21,4 98,5

2005 3 698,6 1 868,6 1 830,0 38,6 8,5 4,6 102,1

2006 4 249,4 2 144,6 2 104,8 39,8 14,8 15,0 101,9

2007 4 870,5 2 479,2 2 391,3 87,9 15,6 13,6 103,7

2008 4 880,2 2 473,7 2 406,5 67,2 -0,2 0,6 102,8

51

Slovensko

Od roku 1993 se Slovensko začalo zapojovat do zahraničního obchodu. Zapojení

Slovenska do zahraničního obchodu mělo značně nestabilní pozici. Celkově ovšem

docházelo k postupnému rŧstu slovenské ekonomiky. V rámci zahraničního obchodu

přitom platilo, ţe převaţoval vývoz na území Slovenska nad vývozem.47

Obchod

Slovenska s Českou republikou je realizován zhruba od roku 1993. Jak vypadal

zahraniční obchod ČR se Slovenskem, uvádí tabulka níţe.

Tabulka 8 Zahraniční obchod ČR se Slovenskem v letech 1993–2002

Rok Vývoz Dovoz Bilance Podíl na

českém

vývozu (v %)

Podíl na

českém

dovozu (v %)

1993 83 200 67 746 +15 454 19,7 15,9

1994 67 800 65 841 +1 959 14,8 13,2

1995 79 480 78 424 +1 056 14,0 11,8

1996 84 800 73 061 +11 739 14,1 9,7

1997 91 790 72 514 +19 276 12,9 8,4

1998 89 254 66 761 +22 493 10,7 7,3

1999 75 329 60 893 +14 436 8,3 6,3

2000 86 056 74 582 +11 474 7,7 6,0

2001 101 926 74 569 +27 357 8,0 5,4

2002 96 745 69 348 +27 327 7,7 5,2

2003 109 151 74 723 +34 428 8,0 5,2

Zdroj: Statistická ročenka ČR 2004, vlastní výpočty

47



52

Hlavními produkty, které Česká republika na Slovensko vyváţela, byly především

rŧzné druhy stojŧ či dopravních prostředkŧ. Naopak významné zvýšení celkového

podílu dovozŧ ze Slovenska představovala tzv. minerální paliva a maziva. K tomuto

nárŧstu došlo v roce 2002.48

Tabulka 9 Struktura zboží zahraničního obchodu ČR se SR v letech 1993 a 2002

Zbožová skupina SITC Vývoz (v %) Dovoz (v %)

1993 2002 1993 2002

0 – Potraviny a živá zvířata 7,3 7,8 5,3 7,5

1 – Nápoje a tabák 2,5 3,4 1,4 1,5

2 – Suroviny nepoživatelné, bez paliv 30, 2,5 5,2 3,9

3 – Minerální paliva a maziva 10,1 7,0 4,7 16,8

4 – Živočišné a rostlinné tuky a oleje 0,4 0,3 0,2 0,7

5 – Chemikálie 12,1 11,2 14,1 12,8

6 – Průmyslové zboží podle druhu

materiálu 26,0 24,4 34,0 32,5

7 – Stroje a dopravní prostředky 26,4 31,9 25,0 15,2

8 – Různé hotové výrobky 12,1 11,4 10,0 9,0

9 – Komodity jinde nespecifikované 0,1 0,1 0,1 0,1

Zdroj: Kolektiv autorŧ - Desetiletá analýza zahraničního obchodu, Agentura Czech

Trade, Praha, 2004

48

Analýza informací z: Zahraniční obchod [online]. Český statistický úřad. [cit. 2012-

01-30]. URL <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zahranicni_obchod_ekon>.

53

3.9.1 Srovnání ekonomický vývoj - HDP per capita v PPS

Graf 21 ukazuje vývoj HDP per capita v PPS. V roce 1995 byl mezi oběma republikami

výrazný rozdíl, Slovensko bylo na úrovni 48 PPS a Česká republika na úrovni 73 PPS.

Tempo rŧst HDP se však po roce 2000 začalo v SR zvyšovat, od nástupu čtyřkoalice se

ekonomický rŧst postupně zvyšoval. Česká republika procházela v období 1998 aţ 1999

obdobím recese, které se projevilo hospodářským poklesem.

Graf 21 Srovnání HDP per capita v PPS ČR a SR

HDP per capita v PPS pro ČR a SR

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

ČR SR

Zdroj: Eurostat,

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=e

n&pcode=tsieb010, [cit. 2011-04-10], vlastní úprava

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsieb010


54

3.9.2 Otevřenost ekonomiky měřená podílem exportu na HDP v běţných cenách

Tabulka 10 Jaké faktory ovlivňují efektivitu a otevřenost ekonomik na straně

exportu a importu?

Velká ekonomika Malá ekonomika

Velký potenciál domácího trhu na

straně agregátní poptávky.

Nedostatečná poptávka v domácí

ekonomice.

Vlastní surovinová základna. Závislost na dovozu surovin.

Dostatečná zásoba výrobních faktorŧ. Malá zásoba výrobních faktorŧ.

Vysoký stupeň vědecko-technického

rozvoje (dostatek vlastních

technologií).

Specializace pouze v oborech, ve

kterých země dosahuje komparativní

výhody.

Zdroj: Lacina, L.: Makroekonomie otevřené ekonomiky, Mendlova zemědělská a

lesnická univerzita v Brně, 2001

Z výše uvedené tabulky mimo jiné vyplývá, ţe v případě české, ale slovenské

ekonomiky se jedná o systém tzv. malé ekonomiky.

Otevřenost ekonomiky měřená podílem obratu ZO na HDP (b.c.) je vyjádřena v grafu

22. V roce 1995 byl podíl obratu ZO na HDP ČR 84 %, zatímco podíl obratu ZO na

HDP SR byl 113 %. V roce 2009 byl obrat ZO na HDP pro ČR 114 % a pro SR 141 %.

Ekonomika Slovenské republiky je otevřenější neţ ekonomika ČR.

Graf 22 Podíl exportu na HDP v běţných cenách ČR a SR v letech 1995 aţ 2009

Otevřenost ČR a SR

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

200

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

%

Otevřenost ČR Otevřenost SR

Zdroj: ČSÚ a SSÚ, vlastní výpočet

55

3.9.3 Srovnání teritoriální struktury ČR a SR

Následující tabulky srovnávají pět nejvýznamnějších zahraničně-obchodních partnerŧ

ČR a SR z hlediska exportu a importu. Nejvýznamnějšími exportními partnery pro ČR

jsou Německo a Slovensko, tyto země byly na prvním a druhém místě na počátku i

konci sledovaného období. Změny nastaly na dalších místech, kdy Rakousko, Itálii a

Rusko nahradily Polsko, Francie a Velká Británie. U importŧ na prvním místě bylo a

zŧstává Německo, další pořadí se v prŧběhu let změnilo. V roce 2009 se na druhé místo

dostala Čína (10,1 %), v roce 1993 Rusko kleslo z třetí příčky na pátou.

Tabulka 11 Exportní a importní partneři ČR - srovnání

Exportní partneři České republiky

1993 podíl% 2009 podíl%

1. Německo 29,0 Německo 32,5

2. Slovensko 19,7 Slovensko 8,7

3. Rakousko 6,0 Polsko 5,8

4. Itálie 4,8 Francie 5,7

5. Rusko 4,1 Velká Británie 5,0

Importní partneři České republiky


1. Německo 29,1 Německo 26,6

2. Slovensko 15,9 Čína 10,1

3. Rusko 8,7 Polsko 6,4

4. Rakousko 7,6 Slovensko 5,5

5. Itálie 4,5 Rusko 5,2

Zdroj: ČSÚ, vlastní úprava49

49

Data z roku 1993 vyţádána na ČSÚ.

56

Pro Slovenskou republiku byla ČR jiţ od počátku nejvýznamnějším obchodním

partnerem pro export i pro import. V exportech došlo k prostřídání první a druhé

pozice, kterou si vyměnila ČR s Německem. V roce 1993 bylo Rusko mezi prvními

pěti exportními partnery, v roce jiţ nikoli. U importŧ byla v roce 1993 na prvním

místě ČR, ale v roce 2009 se propadla na třetí místo. Zajímavým faktem je v roce

2009 páté místo Korey, coţ je zpŧsobeno PZI automobilky Hyundai.

Tabulka 12 Exportní a importní partneři SR - srovnání

Exportní partneři Slovenské republiky


1. Česká rep. 42,3 Německo 20,1

2. Německo 15,2 Česká rep. 12,9

3. Rakousko 5 Francie 7,8

4. Rusko 4,7 Polsko 7,2

5. Maďarsko 4,5 Maďarsko 6,3

Importní partneři Slovenské republiky


1. Česká rep. 35,9 Ostatní 25,5

2. Rusko 19,5 Německo 16,8

3. Ostatní 17,5 Česká rep. 12,3

4. Německo 11,4 Rusko 9,0

5. Itálie 3,0 Korea 6,8

Zdroj: SSÚ, vlastní úprava

Ve srovnání teritoriální struktury obou státŧ lze spatřovat společné charakteristiky.

Nejvýznamějším obchodním partnerem pro obě země je Německo, coţ znamená, ţe

zahraniční obchod ČR i SR reagovat na změny tamější poptávky, resp. nabídky.

Reorientace z východních trhŧ na západní trhy je patrná u obou státŧa oba státy

obchodují zejména se svými sousedy.

57

3.9.4 Srovnání komoditní struktury ČR a SR

Srovnání vývoje komoditní struktury ukazuje tabulka 7. Tabulka porovnává rozdíly

mezi sledovaným počátečním a konečným obdobím pro importované a exportované

zboţí.

Tabulka 13 Export a import – vývoj komoditní struktury ČR

ČESKÁ REPUBLIKA Import mld.Kč

Export mld.Kč

No. Kategorie SITC 1993 pořadí 2009 pořadí 1993 pořadí 2009 pořadí

0 Potraviny a ţivá zvířata 24,1 6. 106,9 6. 25,1 5. 73,9 6.

1 Nápoje a tabák 4,0 8. 13,5 8. 4,6 8. 16,2 8.

2 Suroviny nepouţivatelné

s výjimkou paliv 21,2 7. 44,8 7. 24,2 6. 57,5 7.

3 Minerální paliva, maziva

a příbuzné materiály 40,4 5. 184,0 4. 23,2 7. 77,6 5.

4 Ţivočišné a rostlinné oleje, tuky

a vosky 1,4 10. 5,5 9. 1,0 9. 2,9 9.

5 Chemikálie a příbuzné výrobky

jinde neuvedené 47,5 4. 222,6 5. 37,6 4. 136,4 4.

6 Trţní výrobky tříděné hlavně

podle materiálu 70,5 2. 351,0 2. 126,1 1. 376,4 2.

7 Stroje a dopravní prostředky 162,2 1. 821,2 1. 122,6 2. 1145,5 1.

8 Prŧmyslové spotřební zboţí 52,9 3. 237,3 3. 56,8 3. 250,2 3.

9 Komodity a předměty obchodu

jinde nezatříděné 1,8 9. 2,3 10,0 0,4 10. 2,0 10.

Zdroj: ČSÚ, vlastní úprava

58

V ČR jsou první tři pozice stejné jak v importu tak i exportu, pouze s tím rozdílem, ţe

v v exportu došlo ke změně pořadí. Nejvýznamnější poloţkou v obou případech je SITC

7 – stroje a dopravní prostředky. Tato poloţka je na prvním místě a rovněţ zaznamenala

i největší nárŧst v absolutních hodnotách. V roce 1993 ČR více strojŧ a dopravních

prostředkŧ importovala, neţ exportovala, v roce 2009 to je jiţ naopak.

Tabulka 14 Export a import – vývoj komoditní struktury SR

SLOVENSKÁ REPUBLIKA Import mil. EUR

Export mil.EUR

No. Kategorie SITC 1997 pořadí 2009 pořadí 1997 pořadí 2009 pořadí

0 Potraviny a ţivá zvířata 735 6. 2 184 6. 370 7. 1 525 6.

1 Nápoje a tabák 136 8. 327 8. 73 9. 89 10.

2 Suroviny nepouţivatelné

s výjimkou paliv 576 7. 1 008 7. 456 6. 931 7.

3 Minerální paliva, maziva

a příbuzné materiály 2 052 3. 4 586 3. 496 5. 1 823 4.

4 Ţivočišné a rostlinné oleje, tuky

a vosky 23 9. 135 9. 16 9. 96 9.

5 Chemikálie a příbuzné výrobky

jinde neuvedené 1 510 4. 3 689 5. 1 159 4. 1 777 5.

6 Trţní výrobky tříděné hlavně podle

materiálu 2 152 2. 5 824 2. 3 651 1. 7 419 2.

7 Stroje a dopravní prostředky 4 713 1. 16 443 1. 3 054 2. 21 751 1.

8 Prŧmyslové spotřební zboţí 1 168 5. 4 435 4. 1 470 3. 4 189 3.

9 Komodity a předměty obchodu

jinde nezatříděné 6 10. 140 10. 5 10. 116 8.

Zdroj: SSÚ, vlastní úprava

Vývoj komoditní struktury SR zachycuje tabulka 8. V importu jsou první tři

nejdŧleţitější poloţky stroje a dopravní prostředky, trţní výrobky a minerální paliva.

Toto pořadí zŧstalo zachováno v počátku i na konci sledovaného období. První tři místa

v exportu jsou stejná jako v případě ČR. Nejvýznamnější poloţkou jsou stejně jako

v ČR stroje a dopravní prostředky.

59

3.9.5 Strukturální změna vývozu - zvyšování podílu SITC 5-8

Pozitivní strukturální změny ve vývozech charakterizuje následující graf 23. Graf je

sestrojen kvŧli srovnatelnosti dat pro období 1997-2009. ČR od roku 1997 je podíl

kategorie SITC 5-8 na exportu poměrně stabilní, drţí se kolem 90 %. Podíl SITC 5-8

Slovenské republiky v roce 1997 na exportu tvořil 84 %, v roce 2007 podíl vzrostl na 89

%, s konečným výsledkem 88 % v roce 2009. S ohledem na stabilitu vývoje lze říci, ţe

Česká republika se pohybovala po plynule rostoucí trajektorii, ke konci období došlo

k poklesu, který byl ovlivněn celkovým propadem zahraničního obchodu vlivem krize.

Slovenská republika ve sledovaném období nevykazovala stabilní rŧst.

Graf 23 podíl poloţek SITC 5-8 na exportu ČR a SR

Podíl SITC 5-8 na exportu ČR a SR

82

83

84

85

86

87

88

89

90

91

92

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

%

ČR SR

Zdroj: ČSÚ a SSÚ, vlastní úprava

3.9.6 Srovnání exportu a importu poloţky SITC 7 Stroje a dopravní prostředky

Nejvýznamnější kategorií importu i exportu v obou zemích je kategorie SITC 7 – stroje

a dopravní prostředky. Následující grafy srovnávají vývoj podílu této kategorie na

celkovém importu a exportu.

Import poloţky SITC 7 v roce 1997 v ČR činil 38,4 % z celkových importŧ, v SR to

bylo 28,4 %. V ČR byl vývoj téměř stabilní, z hodnoty 38,4 % se dostal v roce 2009 na

hodnotu 41,3 %.

60

V SR byl vývoj importu této poloţky více dynamický, v roce 1993 činil podíl SITC 7

28,4 %, v roce 2003 47,4 %. Touto hodnotou se dostal nad ČR. V roce 2009 je jiţ jasná

mezera v importech SITC 7, kdy u SR tvoří 54,8% z celkových importŧ.

Graf 24 Vývoj importu SITC 7 v ČR a SR

Vývoj importu SITC 7 ČR a SR

0

10

20

30

40

50

601

99

7

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

% p

od

íl n

a im

po

rtu

SR ČR


Vývoj exportŧ SITC 7 má vyšší rŧstovou dynamiku v případě ČR. V roce 1997 tvořily

exporty SITC 7 37,2 %, v roce 2009 to bylo jiţ 53,6 %. Slovensko v roce 1997 bylo na

přibliţně stejném podílu – 36 %, avšak rŧstová dynamika byla niţší neţ v ČR a v roce

2009 byl podíl exportŧ SITC 7 42,4 %.

Graf 25 Vývoj exportu SITC 7 v ČR a SR

Vývoj exportu SITC 7 ČR a SR

0

10

20

30

40

50

60

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

% p

odíl

na e

xpor

tu

SR ČR


61

Změna orientace trhŧ ze zemí RVHP na vyspělé ekonomiky mŧţe mít nevýhodu

v přílišné závislosti na hospodářských cyklech těchto zemí. Do budoucna by bylo

vhodné rozšiřovat spolupráci se zeměmi Asie, kvŧli odbourání závislosti pouze na jedné

skupině zemí.

Nevýhodu je moţné spatřovat i v přílišné specializaci komoditní struktury. Toto se

projevilo v roce 2008-2009, kdy vlivem celosvětové hospodářské krize poklesl export

vozidel. Takţe do budoucna bude pro obě země výhodná diverzifikace komoditní

struktury.

62

3.10 Zahraniční obchod jako součást platební bilance

Cílem této kapitoly je srovnání vývoje jednotlivých účtŧ platební bilance mezi Českou

republikou a Slovenskou republikou v časovém období od roku 1993 do roku 2009.

Zároveň je cílem této části potvrdit či vyvrátit hypotézu, ţe ČR ve srovnání se SR

vykazuje ve sledovaném období vyšší míru vnější rovnováhy. První část je věnována

základní charakteristice a metodologie platební bilance. V druhé části dochází k rozboru

jednotlivých účtŧ platební bilance sledovaných zemí v časovém období 16 let, např.

vývoje obchodní bilance či bilance sluţeb. Třetí kapitola se věnuje ukazatelŧm

zahraničního obchodu, resp. indikátorŧm vnější stability obou zemí a to: saldo BÚ/

HDP v běţných cenách, poměr zahraničního dluhu k hodnotě ročního exportu, poměr

zahraničního dluhu k HDP a investiční pozice vŧči zahraničí.

Pro účely analýzy jsou pouţity data zveřejněna na internetových stránkách České

národní banky, Národní banky Slovensko, Českého statistického úřadu a Statistického

úřadu Slovenska. Níţe pouţité členění platební bilance vychází ze struktury

publikované ČNB. Komparace obou ekonomiky je prováděna prostřednictvím jednotné

měny a to USD. Vzhledem ke skutečnosti, ţe Národná banka Slovensko od roku 2009,

kdy došlo k přechodu na měnu euro, zveřejňuje platební bilanci pouze v dané měně,

byly pro vybrané přepočty zvoleny kurzy 1 EUR = 1,4406 USD a dále pak 1 USD =

21,346 SKK.

Pokud zkoumáme hodnoty platební bilance dvou samostatných státŧ, které ovšem

disponují stejnou měnou, skládá se platební bilance ze dvou částí: z běţného účtu

platební bilance a z finančního účtu platební bilance. Jestliţe zkoumáme tok peněz mezi

státy, které vyuţívají odlišnou měnu, obsahuje platební bilance ještě jednu poloţku,

kterou je tzv. změna devizových rezerv.

63

3.10.1 Platební bilance

Platební bilance je souhrnem ekonomických tokŧ mezi rezidenty a nerezidenty dané

země za určité časové období.50

Metodologie vykazování údajŧ v rámci národní platební

bilance a investiční pozice země vŧči zahraničí sestavuje centrální banka v souladu s

pátým vydáním manuálu Mezinárodního měnového fondu – „Balance of Payments

Manual – BPM5“, a v souladu se standardy Evropské centrální banky a Eurostatu.51

Při posuzování platební bilance jsou stěţejní tyto elementy:

Běţný účet platební bilance

Finanční účet platební bilance

Změna devizových rezerv

Rovnováha platební bilance52

:

50 J. Zemánek platební bilanci definuje jako: Platební bilance popisuje tok peněz (plateb)

libovolné ekonomiky se zahraničím.

51 HAMARNEHOVÁ. Aktuální otázky zahraničního obchodu České republiky po

vstupu do Evropské unie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2005. s. 67.

52 EUROSTAT. GDP per capita in PPS. [online]. 2011 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z

WWW:< http://www.euroekonom.cz/ekonomie-clanky.php?type=lekce18, [cit. 2011-

04-10] >.

64

Ekonomické transakce mezi danou zemí a zahraničím jsou zachycovány na účtech

platební bilance. Česká národní banka zveřejňuje platební bilanci v základní struktuře:

A. Běţný účet, B. Kapitálový účet, C. Finanční účet, D. Saldo chyb a opomenutí,

kursové rozdíly a E. Změna devizových rezerv. Klíčovým ukazatelem vnější rovnováhy

země je vývoj běţného účtu. Rozdíl mezi příjmy a výdaji vyjádřený v platební bilanci

musí být vţdy roven nule. Veškeré transakce jsou zaznamenávány podvojným

zpŧsobem. Rozdíly mezi souhrnem jednotlivých účtŧ jsou představovány účtem chyb a

opomenutí a změnou devizových rezerv.

Tabulka 15 Vertikální a horizontální struktura platební bilance53

KREDIT(+)

DEBET(-)

pohyb zboží

export

import

pohyb služeb

export

import

pohyb důchodů

import

export

pohyb transferů

import

export

pohyb dl. kapitálu

import

export

pohyb kr. kapitálu

import

export

pohyb deviz, rezerv

sníţení

zvýšení

53

EUROSTAT. GDP per capita in PPS. [online]. 2011 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z

WWW:< http://www.euroekonom.cz/ekonomie-clanky.php?type=lekce18, [cit. 2011-

04-10] >.

65

3.10.2 Základní charakteristika jednotlivých účtŧ PB

Běţný účet zachycuje toky zboţí, sluţeb a peněţní transakce mezi domácí ekonomikou

a zahraničím. Základní struktura je tvořena obchodní bilancí a bilancí sluţeb, které v

souhrnu představují výkonovou bilanci, dále pak bilancí výnosŧ a běţných převodŧ. V

rámci obchodní bilance je sledován vývoz/dovoz zboţí a saldo, tj. rozdíl mezi exportem

a importem v daném časovém období. Bilance sluţeb poskytuje informace o vývoji

příjmŧ a výdajŧ v rámci obchodu se sluţbami. Je členěn na dopravu, cestovní ruch a

ostatní sluţby obchodní a neobchodní povahy. Bilance sluţeb spolu s obchodní bilancí

tvoří tzv. výkonovou bilanci.

Výnosy a náklady z investic a práce zahrnuje bilance výnosŧ. Příjmy a výdaje z investic

tvoří přímé investice, portfoliové investice a ostatní investice. Z pohledu práce jsou to

pak příjmy z práce v zahraničí a náklady na práci cizincŧ v domácí ekonomice.

Kapitálový účet zachycuje kapitálové transfery.

Finanční účet sleduje změnu aktiv a pasiv dané země vŧči zahraničí. Je tvořen čtyřmi

hlavními poloţkami:

Přímé zahraniční investice

Rezident v zahraničí

Zahraniční v domácí ekonomice

Portfoliové investice

Aktiva

Pasíva

Finanční deriváty

Aktiva a pasíva

Ostatní investice

Aktiva dlouhodobá a krátkodobá

Pasíva dlouhodobá a krátkodobá

66

Platební bilance musí být vyrovnaná, resp. součet všech jejich účtŧ se musí rovnat 0.

V případě, ţe schodky nejsou kompenzovány stejně velkými přebytky, dochází

k vyrovnání platební bilance prostřednictvím změny devizových rezerv.54

3.10.3 Vývoj jednotlivých účtŧ PB ČR a SR ve sledovaném období 1993 – 2009

V následujících podkapitolách se pokusím zachytit vývoj příslušných účtŧ platební

bilance ČR a SR v letech 1993 – 2009. Existuje mnoho podkladŧ, které na rŧzných

úrovních určují hodnoty platebních bilancí a jejich srovnání. K výzkumŧm a sledování

platebních bilancí jednotlivých státŧ docházelo velice zvolna a postupně. Po dlouhém

vývoji pojetí platební bilance jako takové by se mohlo zdát, ţe její současný vývoj je jiţ

u konce. Poslední dobou dochází ale uţ jen k rozšiřování okruhu situací, v jejichţ

oblasti je často platební bilance vyuţívána jako jedno ze základních východisek. Proto

se domnívám, ţe analýza platební bilance jednotlivých státŧ představuje stěţejní

materiál k následné komparaci.

54

PIPEK, J. a kol.: Mezinárodní obchod, VŠE v Praze, Praha, 1996. s. 39.

67

3.10.4 Běţný účet

Struktura běţného účtu platební bilance je tvořena čtyřmi účty a to: bilance vývozu a

dovozu zboţí tzv. obchodní bilance, bilance sluţeb, bilance výnosŧ a bilance transferŧ.

Ke sledovaným účtŧm platební bilance patří účet exportu a importu, resp. obchodní

bilance.

V letech 1993 aţ 2004 je evidován v obou zemích schodek obchodní bilance. V roce

2005 činil přebytek obchodní bilance České republiky vlivem rŧstu exportu

prŧmyslových odvětví částku 59,4 mld. Kč. V následujících letech vývoz zboţí roste

rychleji oproti dovozu. V období druhého roku finanční krize, v roce 2009, se

zpomaluje rŧst přebytku obchodní bilance a to vlivem sníţení dovozu zboţí o cca 18 %

oproti roku předcházejícímu. Obchodní bilance v roce 2009 zaznamenala přebytek ve

výši 180 mld. Kč.

Účet dovozu a vývozu platební bilance Slovenské republiky se dostává do přebytku aţ

v roce 2009. Aktivní saldo účtu v daném roce činilo 946,1 mil. EUR.

Graf 26 Vývoj obchodní bilance ČR a SR ve sledovaném období, v mil. USD

Zdroj: ČNB, SNB, Statistika platební bilance, vlastní tvorba

Bilance sluţeb v České republice se po celou dobu sledovaného období nacházela

v přebytku. Největšího přebytku dosáhla v roce 2008 a to ve výši 65,8 mld. Kč,

v následujícím roce 2009 dochází k propadu o 38,8 mld. Kč. Do sníţení přebytku

bilance sluţeb se promítl převáţně rŧst výdajŧ na ostatní sluţby obchodní a neobchodní

povahy.

68

V prostředí slovenské ekonomiky je bilance sluţeb od roku 2007 v deficitu. V roce

2009 dosáhl účet schodku výše 1,2 mld. EUR. Deficit je zpŧsoben výrazným rŧstem

výdajŧ ostatních sluţeb obchodní a neobchodní povahy. Přebytek cestovního ruchu ve

výši 170,4 mil. EUR neměl zásadní vliv na celkovou bilanci.

Účet výnosŧ přispívá značnou měrou k deficitu běţného účtu platební bilance

Slovenské republiky. V roce 2003 se schodek bilance výnosŧ dané ekonomiky zvýšil na

66,7 mld. SKK, coţ činí meziroční nárŧst o 46,1 mld. SKK. Největší nákladovou

poloţkou účtu výnosŧ jsou platby za výnosy z investic.

V České republice je situace obdobná, i zde je schodek výnosŧ hlavním tvŧrcem

deficitu běţného účtu platební bilance. V roce 2009 činil schodek bilance výnosŧ

230,9 mld. Kč, resp. náklady přímých investic vzrostly o 1,6 mld. Kč. V roce 2006 se

zvýšily výdaje výnosŧ z investic, resp. přímé investice a dividendy, meziročně o

47 mld. Kč, oproti tomu příjmy rostly pouze o 20,5 mld. Kč.

Tabulka 16 Růst schodku bilance služeb, 2003, Slovenská republika, v mil. USD

Růst schodku bilance služeb v roce 2003 - Slovenská republika

(v mil. USD) 2002 2003 Změna

Bilance výnosŧ -456,38 -1 815,89 -1 359,51

z toho:

Inkaso (+)

Kompenzace pracovníkŧ 24,16 425,72 401,56

Výnosy z investic 318,99 506,83 187,84

Platby (-)

Kompenzace pracovníkŧ 11,31 15,56 4,25

Výnosy z investic 788,22 2 732,88 1 944,66

Zdroj: NBS, Statistika platební bilance, vlastní výpočty

69

3.10.5 Kapitálový účet

Objem transakcí zaznamenávaných na kapitálovém účtu platební bilance země je svou

výší málo významný. Členěním sledovaných operací na daném účtu není cílem této

práce, proto jím nebudeme podrobněji zabývat.

Graf 27 Bilance kapitálového účtu ČR a SR, 1993 – 2009, v mil. USD

Zdroj: ČNB, SNB, Platební bilance, vlastní tvorba

Mezi lety 1995 aţ 1998 je vykazováno aktivní saldo kapitálového účtu. V následujících

letech je v rámci české ekonomiky evidován schodek účtu, který je vyrovnán

příjmovými kapitálovými transfery aţ v roce 2005. V roce 2005 činilo aktivní saldo

4,6 mld. Kč, tj. 0,1 % HDP v b.c., coţ je meziroční nárŧst o 18,8 mld. Kč.

V následujících letech 2006 aţ 2009 dochází k meziročnímu nárŧstu aktivního salda

kapitálového účtu o cca 10 mld. Kč.

V rámci platební bilance Slovenské republiky vykazoval kapitálový účet pasivní saldo

pouze v letech 2005 a 2006, a to např. v roce 2005 činil schodek účtu výši 557,41 mil.

SKK. V prvním roce přechodu na novou měnu EUR, bylo evidováno aktivní saldo ve

výši 463,9 mil. EUR.

70

3.10.6 Finanční účet

Kadeřábková55

uvádí, ţe „finanční účet platební bilance zahrnuje transakce spojené se

vznikem, zánikem a změnou vlastnictví finančních aktiv a pasiv vlády, bankovní a

podnikové sféry a ostatních subjektů ve vztahu k zahraničí.“

V platební bilanci České republiky vykazoval finanční účet po celou dobu sledovaného

období aktivní saldo. Po letech 1995 a 1996 dochází k výraznému propadu aktivního

salda účtu, jeho výše činila v roce 1997 částku 34,3 mld. Kč, tj. pokles o cca 70 %

oproti roku předcházejícímu. V roce 2009 dosáhly pokračujícím vlivem hospodářské

krize přímé investice ČR v zahraničí meziročního poklesu ve výši 65,6 %, tj. jejich

objem činil 25,5 mld. Kč. Stejný propad objemu investic byl zaznamenán i u přímých

investic zahraničních subjektŧ v domácí ekonomice. Celkový pokles přímých investic

byl ve výši cca 53 %, resp. o 58,2 mld. Kč.

Podobný pokles objemu přímých investic je zaznamenán jiţ v roce 2006. V daném roce

došlo k meziročnímu propadu objemu investic o 67,8 %, celkový objem přímých

investic byl ve výši 90,3 mld. Kč. Rok 2006 byl dále provázen propadem velikosti

investic zahraničních subjektŧ v domácí ekonomice, objem těchto investic byla o

55,6 % niţší neţ v předcházejícím roce, její výše byla 123,4 mld. Kč.

Slovenská ekonomika vykazuje po celé sledované období taktéţ aktivní saldo

finančního účtu platební bilance. Také Slovensko bylo zasaţeno doznívající

hospodářskou krizí a aktivní saldo finančního účtu v roce 2009 se meziročně propadlo o

cca 49 %, tj. pokles o 87, 3 mld. SKK.

V roce 1997, kdy jak je výše uváděno došlo k významnému propadu aktivního salda

finančního účtu platební bilance České republiky, je podobně evidován pokles výše

aktivního salda daného účtu slovenské ekonomiky a to o 50,6 % oproti roku

předcházejícímu, resp. o 4,7 mld. SKK.

55

Kadeřábková A. (2003). Základy makroekonomické analýzy. Praha: LINDE, s. 116.

71

3.10.7 Saldo BÚ/ HDP v běţných cenách

Jedním ze sledovaných ukazatelŧ vnější stability ekonomiky je podíl běţného účtu

platební bilance k hrubému domácímu produktu v běţných cenách. Většina autorŧ uvádí

jako bezpečnou hranici tohoto ukazatele ve výši 5 % HDP. V roce 2009 činil deficit

běţného účtu 1 % HDP v rámci české ekonomiky. Slovenská republika vykazovala

schodek běţného účtu ve výši 3,6 % HDP.

Bilance běţného účtu platební bilance České republiky je, s výjimkou prvního roku po

zaniknutí federace se Slovenskou republikou, v celém sledovaném období v deficitu.

Podíl na deficitu běţného účtu má do roku 2004 převáţně schodek obchodní bilance.

Od roku 2005 dochází k většímu nárŧstu exportu oproti importu a přebytku obchodní

bilance. Vlivem přílivu zahraničních investic po roce 2000 nabývá na významu účet

výnosŧ. Tento účet se od roku 2005 významně podílí na tvorbě schodku běţného účtu

platební bilance České republiky. I přesto, ţe v posledních letech dochází k rŧstu

exportu, jeho rŧst není tak vysoký, aby pokryl schodek na účtu výnosŧ. V roce 2009

činil schodek účtu výnosŧ platební bilance 239,9 mld. Kč. Největšími poloţkami

nákladové strany účtu výnosŧ jsou přímé investice, resp. dividendy a zisk reinvestovaný

v ČR.

V případě Slovenské republiky je situace obdobná.56

Běţný účet platební bilance je aţ

na rok 1995 v celém sledovaném období v deficitu. V roce 1995 byl běţný účet

v přebytku, na kterém se velkou měrou podílela kladná bilance sluţeb. V následujících

letech jiţ schodky obchodní bilance a bilance výnosŧ byli vyšší neţ přebytky evidované

na účtech sluţeb a běţných transferŧ.

56

Více viz Veřejná báza dat. [online]. Štatistický úrad SR. [cit. 2012-01-29].


72

Tabulka 17 Podíl bilance BÚ k HDP v běžných cenách, v %

Rok Česká republika Slovenská republika

1995 -2,5 2,6

1996 -6,6 -9,3

1997 -6,2 -8,5

1998 -2,0 -8,9

1999 -2,4 -4,8

2000 -4,8 -3,5

2001 -5,3 -8,3

2002 -5,5 -7,9

2003 -6,2 -5,9

2004 -5,2 -7,8

2005 -1,3 -8,5

2006 -2,4 -7,8

2007 -3,2 -5,3

2008 -0,6 -5,9

2009 -1,0 -3,6

Zdroj: ČNB, ČSÚ, Statistika platební bilance, vlastní tvorba

3.10.8 Investiční pozice

Spěváček57

definuje, ţe „investiční pozice představuje saldo mezi pasivy (prostředky

investovanými zahraničními subjekty do domácí ekonomiky) na straně jedné a aktivy

(prostředky, které domácí subjekty investují v zahraničí) na straně druhé.“f58

Česká ekonomiky vykazuje ve sledovaném období vyšší rŧst investic ze zahraničí oproti

investicím domácích subjektŧ v zahraničí. V roce 2009 vykazovala investiční pozice

schodek ve výši 1 609 mld. Kč, tj. 44 % HDP v b.c.. Záporná investiční pozice vŧči

zahraničí je zpŧsobena převáţně nárŧstem přímých a portfoliových investic. Mezi roky

57 Spěváček V. a kol. (2010). Makroekonomická analýza – magisterský kurz. Praha:

VŠEM, s. 376.

73

1993 aţ 1995 měla česká ekonomika kladnou investiční pozici. Například v roce 1995

vykazovala Česká republika investiční pozici ve výši 58,9 mld. Kč, tj. 4 % HDP. Od

roku 1996 dochází vytváření a následnému prohlubování schodku investiční pozice. V

roce 2007 dochází k meziročnímu nárŧstu deficitu o 31 %.

Graf 28 Investiční pozice ČR ve sledovaném období 1993 – 2009, v mld. Kč, %

Zdroj: ČNB, Statistika platební bilance, vlastní tvorba

Graf 29 Investiční pozice SR v období 1995 aţ 2009, v mld. SKK, %

74

Zdroj: NBS, Statistika platební bilance, vlastní tvorba

Vzhledem ke skutečnosti, ţe Národná banka Slovensko publikuje na svých oficiálních

stránkách údaje týkající se investiční pozice země vŧči zahraničí pouze od roku 1995 po

současnost, zobrazuje výše uvedený graf údaje ve zkrácené formě, tj. za sledované

období 1995 aţ 2009.59

Slovenská republika vykazovala v roce 2009 schodek investiční pozice ve výši cca

66 % HDP v b.c., tj. 41,5 mld. EUR. Mezi lety 1997 aţ 2009 dochází k stále většímu

rozdílu mezi investicemi rezidentŧ v zahraničí a investicemi poskytovanými

zahraničními subjekty ve sledované ekonomice. V posledním roce před transformací na

společnou měnu EUR byla investiční pozice v deficitu ve výši 955,5 mld. SKK, tj.

51,5 % HDP v b.c.

3.10.9 Vybrané dluhové indikátory vnější stability

ČNB a NBS sleduje v rámci platební bilance tři dluhové indikátory vnější stability

domácí ekonomiky, s ohledem na doporučení obsaţeného v publikaci Mezinárodního

měnového fondu publikovaného v roce 2003. Dluhovými indikátory jsou: poměr

zahraničního dluhu k ročnímu vývozu zboţí a sluţeb, poměr zahraničního dluhu k HDP

a míra krytí krátkodobého dluhu devizovými rezervami. Pro účely komparace České

republiky a Slovenské republiky a jejich vývoje vnější stability ve sledovaném období

byli vybrány dva dluhové indikátory: poměr zahraničního dluhu k hodnotě exportu

zboţí a sluţeb a poměr zahraničního dluhu k HDP.

59

Veřejná báza dat. [online]. Štatistický úrad SR. [cit. 2012-01-29]. Dostupné z:


75

3.10.10 Poměr zahraničního dluhu k hodnotě ročního vývozu

Zahraniční dluh lze definovat ve dvou základních pojetích60

:

Zahraniční dluh vyjadřuje stav jednotlivých rezidentŧ, z nichţ vyplývá

povinnost příslušných splátek tzv. jistin a úrokŧ. V případě vyspělých

ekonomik se běţně postupuje od dluţnické země k zemi věřitelské.

V širším slova smyslu je zahraniční dluh chápán jako určitá investiční pozice

příslušného státu ve vztahu k zahraniční. V rámci tohoto pojetí jsou zařazeny

všechny závazky domácích dluţníkŧ vŧči zahraničním věřitelŧm. Ve většině

případŧ se jedná zejména o obligace, jednotlivé vklady v bankách, peněţní

úvěry apod. V podstatě se jedná o definování tzv. hrubého dluhu.

Pro schopnost splácení dluhu je dŧleţitá exportní výkonnost ekonomiky. V. Spěváček61

uvádí, ţe „poměr dluhu k hodnotě ročního vývozu vyjadřuje míru schopnosti splácení

zahraničního dluhu vývozem zboží a služeb, resp. jaké části (nebo násobku) ročního

exportu je třeba ke splacení dluhu.“

Graf 30 Podíl zahraničního dluhu k vývozu zboţí a sluţeb v ČR ve sledovaném období,

v %

Zdroj: ČNB, Statistika platební bilance, vlastní tvorba

60

The debt may be comprised of fees for goods and services or outstanding credit due

to a negative balance of trade. Governments can lower their foreign debts by

rescheduling their obligations or simply by paying them off.

61 Spěváček V. a kol. (2010). Makroekonomická analýza – magisterský kurz. Praha:

VŠEM, s. 376.

76

V rámci ekonomiky České republiky došlo k zvýšení indikátoru v roce 2009 o téměř

7 % oproti roku předcházejícímu, resp. velikost poměru zahraničního dluhu k hodnotě

exportu v roce 2009 činí 63,2 %. Daný poměr lze interpretovat jako výše ročního

vývozu zboţí a sluţeb potřebná na splacení zahraničního dluhu. V roce 1997 došlo

k významnému nárŧstu sledovaného indikátoru, tj. 80 % vývozu zboţí a sluţeb bylo

potřeba k splacení zahraničního dluhu.

Poměr zahraničního dluhu k exportu v české ekonomice má nejednoznačný vývoj

v čase, je charakterizován značnými výkyvy. Od roku 1993, kdy došlo k zániku

Československé federace, do roku 1997 dochází k rŧstu indikátoru, resp. vývoz zboţí a

sluţeb roste pomaleji oproti rŧstu zahraničního dluhu. V následujícím roce 1998

dochází k nárŧstu exportu o více jak 15 % a zároveň k poklesu zahraničního dluhu o

téměř 3 %. Do roku 2007 dochází k sniţování podílu zahraničního dluhu k exportu aţ

na velikost 48,7 %. V následujících letech dochází sice k rŧstu exportu, i přes právě

probíhající hospodářskou krizi, ale zároveň k značnému rŧstu zahraničního dluhu.

Poměr zahraničního dluhu k vývozu zboţí a sluţeb v podmínkách slovenské ekonomiky

má v letech 1993 aţ 1998 vzestupný vývoj. V roce 1998 bylo na splácení zahraničního

dluhu třeba cca 91 % ročního exportu zboţí a sluţeb. V letech 1999 aţ 2008 dochází

vlivem nárŧstu vývozu k sníţení poměru, resp. v roce 2008 vlivem sníţení zahraničního

dluhu o cca 29 % a trvalému rŧstu exportu, je poměr zahraničního dluhu k exportu

46,5 %. V následujícím roce však dochází k výraznému nárŧstu zahraničního dluhu a to

meziročně o cca 26,5 % a zároveň ke sníţení exportu zboţí a sluţeb o 18,7 %. Tato

skutečnost má za následek výsledný poměr zahraničního dluhu k vývozu ve výši

102,5 %.

77

Graf 31 Podíl zahraničního dluhu k exportu zboţí a sluţeb – Slovenská republika, v %

Zdroj: NBS, SÚSR, Statistika platební bilance, vlastní tvorba

78

3.10.11 Poměr zahraničního dluhu k HDP

Poměr zahraničního dluhu k HDP vyjadřuje rizikovost zadluţení. Za senzitivní je

povaţována hranice ve výši 40 % HDP.

V letech 2008 a 2009 v rámci ekonomiky České republiky byla tato hranice mírně

překročena, resp. v roce 2008 43,6 % HDP a následujícím roce 43,8 % HDP. Výše

indikátoru byla ovlivněna zpomalení, resp. propadu rŧstu ekonomiky v dŧsledku

celosvětové finanční krize. Zahraniční dluh České republiky rostl po celou dobu

sledovaného období, aţ v roce 2009 došlo k jeho sníţení. Toto sníţení zahraniční

zadluţenosti se však vlivem propadu výkonnosti ekonomiky neprojevilo významně ve

sledovaném indikátoru.

Graf 32 Podíl zahraničního dluhu na HDP v České republice v období 1995 – 2009, v %

Zdroj: ČNB, ČSÚ, Statistika platební bilance, vlastní tvorba

Graf 33 Podíl zahraničního dluhu na HDP – Slovenská republika, v %

Zdroj: NBS, SÚSR, Statistika platební bilance, vlastní tvorba

79

Podíl zahraničního dluhu k HDP má v rámci ekonomiky Slovenské republiky

expandující tendenci. V roce 1997 překročil indikátor kritickou hranici, jeho výše

v daném roce byla 46 % HDP. Od roku 1997 se výše podílu zahraničního dluhu na HDP

zvyšovala. Pouze v letech 1999 – podíl 51,8 %, 2001 – podíl ve výši 52,4 % a v roce

2008 – podíl ve výši 54,4 % HDP, došlo ke sníţení indikátoru.

V roce 2009 však došlo k intenzivnímu rŧstu velikosti podílu zahraničního dluhu na

HDP a to na rekordních 71,6 %. Tento rŧst byl zpŧsoben propadem výkonnosti

slovenské ekonomiky a nárŧstu zahraničního dluhu o cca 26 %. Vliv na rŧst výše

indikátoru mŧţe mít také vstup Slovenské republiky do měnové unie. Od roku 2008

dochází na Slovensku k zavádění měny euro. V daném roce je souběh měn SKK a

EURO. Od následujícího roku je slovenská koruna staţena.

80

3.10.12 Závěr kapitoly

Tato část mé práce měla za cíl komparaci účtŧ PB České republiky a Slovenské

republiky ve sledovaném období 16 let, resp. v letech 1993 aţ 2009. Dále pak potvrzení

či vyvrácení stanovené hypotézy, ţe ČR ve srovnání se SR vykazuje vyšší míru vnější

rovnováhy.

Analýza vybraných ukazatelŧ vnější stability potvrdila stanovenou hypotézu.

Vybranými ukazateli jsou: poměr BÚ/ HDP, investiční pozice/ HDP, zahraniční

dluh/ export a zahraniční dluh/ HDP. (viz tabulka 3).

Tabulka 18 Souhrn vybraných ukazatelů vnější stability, v %

Souhrn vybraných ukazatelů vnější stability

(v %) ČR SR

Rok 1995

BÚ/ HDP -2,5 2,6

Investiční pozice/ HDP 4,2 14,4

ZD/ export 61,2 52,1

ZD/ HDP 31,2 29,5

Rok 2009

BÚ/ HDP -1,0 -3,6

Investiční pozice/ HDP 44,3 66,2

ZD/ export 63,2 102,5

ZD/ HDP 43,8 71,6

Zdroj: ČNB, SNB, Platební bilance, vlastní tvorba

V roce 1995 byl ve všech sledovaných ukazatelích obou zemí poměrně malý rozdíl,

například poměr zahraničního dluhu k exportu byl v ČR o 10 procentních bodŧ vyšší

oproti SR. Poměr zahraničního dluhu k HDP byl na Slovensku o necelé 2 procentní

body niţší oproti ČR.

81

O čtrnáct let později je situace jiná. V letech 1993 aţ 2000 dochází k výrazné

transformaci obou zemí, která pokračuje aţ do dnešních dní. Obě země zároveň

procházejí od roku 2008 obdobím celosvětové hospodářské krize, zároveň Slovensko

přechází na společnou evropskou měnu EUR, stává se součástí Měnové unie.

Hospodářská krize měla za následek sníţení objemu exportu, investic a v neposlední

řadě zvýšení zahraničního dluhu. Ze stavu vybraných ukazatelŧ vyplývá, ţe v roce 2009

má Česká republika vyšší míru vnější rovnováhy ve srovnání se svým blízkým

sousedem republikou Slovensko.

82

4 Závěr

Celosvětová ekonomika je určována mj. vzájemnými obchodními vazbami jednotlivých

státŧ, resp. obchodujících subjektŧ, které mají sídlo v rŧzných státních ekonomikách.

Obchodní vazby, resp. zahraniční obchod znamená, ţe část domácí produkce je

vyváţena do jiných zemí, zatímco část produkce zahraniční je dováţena do domácí

ekonomiky. Zahraniční obchod urychluje internacionalizaci výroby a globalizaci.

V případě spolupráce v rámci zahraničního obchodu dochází k pozitivnímu

ekonomickému vývoji u obou zúčastněných státŧ. Zahraniční obchod umoţňuje prostor

pro zvyšování spotřebních moţností a zároveň dokáţe ovlivnit zvýšení produktivity

jednotlivých výrobních faktorŧ. ČR a SR v podobě malých otevřených ekonomik se

snadno úspěšně zapojují do mezinárodního obchodu, díky zaměření se na ekonomické

oblasti, které pro ně představují komparativní výhody.

Cílem mé práce bylo zanalyzovat vývoj zahraničního obchodu České a Slovenské

republiky v letech 1993 aţ 2010. Analýza je rozdělena na dvě části, první se věnuje

změnám v oblasti komoditní a teritoriální struktury, druhá část se věnuje vývoji platební

bilance. Analyzované parametry souvisí se stanovenými hypotézy.

Hypotéza H1 tvrdila, ţe ekonomika České republiky je otevřenější neţ ekonomika

Slovenské republiky. Otevřenost ekonomiky byla měřena podílem obratu zahraničního

obchodu na HDP v běţných cenách. V roce 1995 byl podíl obratu ZO na HDP ČR 84

%, zatímco podíl obratu ZO na HDP SR byl 113 %. V roce 2009 byl obrat ZO na HDP

pro ČR 114 % a pro SR 141 %. Po celé sledované období byla ekonomika SR

otevřenější neţ ekonomika ČR. Hypotéza H1 se nepotvrdila.

Hypotéza H2 uváděla, ţe Česká a Slovenská republika jsou vŧči sobě v postavení

nejdŧleţitějších importních i exportních partnerŧ. Analýza tohoto parametru spočívala

ve zkoumání vývoje teritoriální struktury zemí vŧči sobě navzájem. V roce 1993 i

v roce 2009 bylo Slovensko jako exportní partner ČR na druhém místě. Jako importní

partner bylo Slovensko vŧči ČR v roce 1993 na druhém místě, v roce 2009 obsadilo

čtvrtou pozici. Slovensko tedy není pro ČR nejdŧleţitější partner. V roce 1993 byla ČR

jako exportní partner na místě prvním, v roce 2009 klesla na místo druhé. Jako importní

partner v roce 1993 byla ČR opět na místě prvním, v roce 2009 klesla na místo třetí.

Hypotéza H2 se nepotvrdila.

Nejvýznamnějších exportním partnerem pro Českou republiku i

83

Slovenskou je Německo (rok 2009). Dŧleţitým importním partnerem pro ČR je Čína.

V případě SR je zajímavá šestá pozice Korey, která je spojena s investicí automobilky

Kia na Slovensku.

Hypotéza H3 předpokládala, ţe nejvýznamnější poloţkou pro export v České i

Slovenské republice je poloţka SITC 7 „Stroje a dopravní prostředky.“ V roce 2009

byla tato poloţka nejvýznamnější pro český i slovenský export, ale v roce 1993 v ČR

byla druhá v roce1997 v SR taktéţ druhá, proto se hypotéza se nepotvrdila.

Ekonomika ČR i SR zaznamenala v prŧběhu sledovaného období pozitivní strukturální

změny, charakterizované zvyšujícím se podílem výrobkŧ s vyšší přidanou hodnotou,

které jsou zaznamenány v poloţce SITC 5-8. Z této skupiny je pak nejvýznamnější

právě sledovaná poloţka SITC 7, která zahrnuje stroje a dopravní prostředky.

Hypotéza H4 tvrdila, ţe nejvýznamnější importovanou poloţkou v obou státech je

poloţka SITC 3 „Minerální paliva a maziva.“ Analýzou komoditní struktury importu

bylo zjištěno, ţe tato poloţka byla ČR v roce 1993 na místě pátém, v roce 2009 na místě

čtvrtém. V případě Slovenské republiky byla tato poloţka v roce 1997 i v roce 2009 na

místě třetím. Hypotéza se nepotvrdila.

Tato hypotéza vycházela z předpokladu, ţe obě republiky nemají dostatečné zásoby

ropy a zemního plynu, který musí importovat. To je sice pravda, ale objemově tato

poloţka nejvýznamnější, tj. na prvním místě, není.

Hypotéza H5 se týkala oblasti vývoje platební bilance a tvrdila, ţe Česká republika ve

srovnání se Slovenskem vykazuje ve sledovaném období vyšší míru vnější rovnováhy.

Analýzou vybraných ukazatelŧ vnější stability u obou zemí se prokázalo, ţe vnější

rovnováha České republiky ve sledovaném období byla stabilnější neţ vnější rovnováha

Slovenské republiky. Hypotéza se potvrdila.

Od roku 1993 prochází ekonomika České i Slovenské republiky transformací, která

s sebou nese změny ve vývoji zahraničního obchodu a vede k postupnému sbliţování

s vyspělými ekonomikami. Obě republiky čerpají z výhody geografické polohy a

z relativně nízkých výrobních nákladŧ, coţ je pro export výhodné. Zvyšování exportní

výkonnosti má pozitivní vliv na vývoj ekonomiky, na rŧst produktu a na vytváření

pracovních míst. Český i slovenský export je však značně teritoriálně koncentrovaný na

84

trhy členských státŧ Evropské unie a závisí tak jejich hospodářském vývoji. Proto do

budoucna bude dŧleţitá vyšší diverzifikace teritoriální struktury.

Změny v komoditní struktuře směřují v obou republikách k zvyšování podílu poloţek

s vyšší přidanou hodnotou. Pro zvýšení konkurenceschopnosti bude třeba zaměřovat se

na moderní technologie a na inovace. Nebezpečím mŧţe být však přílišná koncentrace

na jednu poloţku vývozu, coţ nyní představují silniční vozidla. Recese na trhu

odběratelŧ pak mŧţe snadno zpŧsobit výrazný propad exportu nemluvě o rušení

pracovních míst kvŧli sníţení poptávky. Z ukazatelŧ vnější rovnováhy je významný

zejména podíl zahraničního dluhu na HDP, který v případě Slovenské republiky je od

roku 1997 nad kritickou hranicí 40 % a má stále vzrŧstající tendenci.

Zapojení do zahraničních obchodních vztahŧ má pro malé a otevřené ekonomiky

zásadní význam. Moţnosti zahraničního obchodu se rozšiřují díky globalizaci, která

s sebou nese pozitiva i negativa. Zahraniční obchod umoţňuje řešit problém

s nedostatkem surovinových zdrojŧ, zvyšováním exportní výkonnosti pozitivně pŧsobí

na ekonomiku dané země a také umoţňuje rychlejší přebírání moderních technologií.

Propojenost ekonomik však zejména v období recese s sebou nese nebezpeční rychlého

přenosu negativních tendencí citlivosti na veškeré změny v poptávce a nabídce na

světových trzích. V jádru úspěchu v silné světové zahraničně-obchodní konkurenci je

schopnost firem dané země prosadit se na mezinárodním trhu, avšak dŧleţitá je i

podpora státu. Vzájemná spolupráce pak mŧţe učinit export hnací silou ekonomického

vývoje dané země.

85

5 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Odborné knihy

BALDWIN, R., WYPLOCZ, CH. Ekonomie Evropské integrace. 2.vyd. Praha: Grada,

2008. 478 s. ISBN 978-80247-1807-1.

BENEŠ, V. a kol.: Zahraniční obchod, příručka pro obchodní praxi. 1. vyd. Praha:

Grada Publishing. ISBN 80-247-0558-3.

Carlos de Cueto, Hájek, L.: Politics and economics in the Czech transition, Gaudeamus,

Hradec Králové, 2000

CIHELKOVÁ, E. a kol.: Světová ekonomika: základní rysy a tendence vývoje, VŠE

v Praze, Praha, 2000.

ČERNOHLÁVKOVÁ, E. Finanční strategie v mezinárodním podnikání. Praha: ASPI,

2007. 320 s. ISBN 978-80-7357-321-8.

JANATKA, F. Komerční rizika v zahraničním obchodu a ochrana proti nim. 1.vyd.

Praha: ASPI, 2001. 222 s. ISBN 80-86395-14-6.

KALINOVÁ, A., KLÍMA, M., PELIKÁN, M. Řízení rizika financování obchodních

transakcí ve vývozu a dovozu. 2.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu,

2010. 209 s. ISBN 978-80-86730-62-2.

KLÍMA, J. Makroekonomie. Praha: Alfa, 2006. 141 s. ISBN 80-86851-27-3.

Kolektiv autorŧ: The Transformation of the Czech economy, Masarykova univerzita,

Brno, 2003.

MINAŘÍK, B. Statistika I. – popisná statistika, část 2. Brno: Mendlova zemědělská a

lesnická univerzita v Brně. 2007. ISBN 978-80-7157-929-8.

PETŘÍČEK, V. Vývoj podnikatelského prostředí v České republice. Praha: Corona,

2006. 138 s. ISBN 8090336361.

PIPEK, J. a kol.: Mezinárodní obchod, VŠE v Praze, Praha, 1996.

PLCHOVÁ, B. Zahraniční obchod. Praha: bankovní institut Vysoká škola a.s., 2001.

ISBN 80-7265-048-3.

SPĚVÁČEK, V., et al. Makroekonomická analýza. 2.vyd. Praha: Vysoká škola

ekonomie a managementu, 2010. 470 s. ISBN 978-80-86730-59-2.

86

SAMUELSON, P.A.; NORDHAUS, W.D. Ekonomie. Praha: Svoboda, 1991. 1011 s.

ISBN 80-205-0192-4.

Internetové zdroje

ČSÚ. ČSÚ Středočeský kraj: Bilance podle oddílu SITC. [online]. 2010 [cit.

2011-04-30]. Dostupné z WWW:

<http://www.stredocesky.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/770033A95C/$File/6

001100606c.pdf>.

ČSÚ. Česká republika od roku 1989 v číslech. [online]. c2010 [cit. 2011-04-27].

Dostupné z WWW:

<http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#06, [cit. 2011-04-10]

>.

EUROSTAT. GDP per capita in PPS. [online]. 2011 [cit. 2011-04-30].

Dostupné z

WWW:<http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin

=1&language=en&pcode=tsieb010, [cit. 2011-04-10] >.

SDRUŢENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŦMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY.

Přehledy výroby a odbytu vozidel domácích výrobců. [online]. c2011 [cit. 2011-

04-27]. Dostupné z WWW:

<http://www.autosap.cz/default2.asp?page={4A86501A-BBD5-4B8F-AE57-

397BC8051C9A}>.

ZDRUŢENIE AUTOMOBILOVÉHO PRIEMYSLU SLOVENSKEJ

REPUBLIKY. Grafy. [online]. c2010 [cit. 2011-04-27]. Dostupné z WWW:

<http://www.zapsr.sk/kategoria/Grafy/>.

Zahraniční obchod [online]. Český statistický úřad. [cit. 2012-01-30]. URL

<http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zahranicni_obchod_ekon>.


<http://www.statistics.sk/pls/elisw/objekt.send?uic=614&m_sso=5&m_so=29&i

c=78>.



87

5.1 Použité tabulky

Tabulka 1 Zahraniční obchod České republiky podle tříd mezinárodní klasifikace SITC

Tabulka 2 Počty firem v ČR provádějících zahraničně obchodní činnost

Tabulka 3 Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČR

Tabulka 4 Zahraniční obchod ČR s EU

Tabulka 5 Teritoriální struktura dovozu Slovenské republiky

Tabulka 6 Teritoriální struktura vývozŧ Slovenské republiky

Tabulka 7 Zahraniční obchod České republiky

Tabulka 8 Zahraniční obchod ČR se Slovenskem v letech 1993–2002

Tabulka 9 Struktura zboţí zahraničního obchodu ČR se SR v letech 1993 a 2002

Tabulka 10 Jaké faktory ovlivňují efektivitu a otevřenost ekonomik na straně exportu a

importu?

Tabulka 11 Exportní a importní partneři ČR - srovnání

Tabulka 12 Exportní a importní partneři SR – srovnání

Tabulka 13 Export a import – vývoj komoditní struktury ČR

Tabulka 14 Export a import – vývoj komoditní struktury SR

Tabulka 15 Vertikální a horizontální struktura platební bilance

Tabulka 16 Rŧst schodku bilance sluţeb, 2003, Slovenská republika, v mil. USD

Tabulka 17 Podíl bilance BÚ k HDP v běţných cenách, v %

Tabulka 18 Souhrn vybraných ukazatelŧ vnější stability, v %

88

5.2 Použité grafy

Graf 26 Zahraniční obchod ČR ve sledovaném období

Graf 27 Vývoj čistého exportu ČR v letech 1993 aţ 2010

Graf 28 Otevřenost české ekonomiky

Graf 29 Vývoj exportu ČR podle SITC v letech 1993 aţ 2009

Graf 30 Vývoz SITC 5-8 pro ČR v letech 1993 aţ 2009

Graf 31 Vývoz ČR do Německa v období 1999 aţ 2010

Graf 32 Vývoj exportu v poloţce SITC 7 pro ČR v období 1993 aţ 2010

Graf 33 Výroba motorových vozidel v ČR

Graf 34 Vývoj importu ČR v letech 1993 aţ 2009

Graf 35 Import z Ruska do ČR, vybrané poloţky SITC

Graf 36 Import ČR z Číny, vybrané poloţky SITC

Graf 37 Import ČR z Japonska

Graf 38 Vývoj zahraničního obchodu SR v letech 1993 aţ 2009

Graf 39 Čistý export SR v letech 1995 aţ 2009

Graf 40 Otevřenost Slovenské ekonomiky

Graf 41 Vývoj exportu SR podle poloţek SITC

Graf 42 Dovoz a vývoz SITC 5-8 SR

Graf 43 Vývoj poloţky SITC 7 na exportu SR

Graf 44 Produkce automobilŧ na Slovensku

Graf 45 Vývoj importu SR

Graf 46 Srovnání HDP per capita v PPS ČR a SR

Graf 47 Podíl exportu na HDP v běţných cenách ČR a SR v letech 1995 aţ 2009

Graf 48 podíl poloţek SITC 5-8 na exportu ČR a SR

Graf 49 Vývoj importu SITC 7 v ČR a SR

Graf 50 Vývoj exportu SITC 7 v ČR a SR

89

Graf 26 Vývoj obchodní bilance ČR a SR ve sledovaném období, v mil. USD

Graf 27 Bilance kapitálového účtu ČR a SR, 1993 – 2009, v mil. USD

Graf 28 Investiční pozice ČR ve sledovaném období 1993 – 2009, v mld. Kč, %

Graf 29 Investiční pozice SR v období 1995 aţ 2009, v mld. SKK, %

Graf 30 Podíl zahraničního dluhu k vývozu zboţí a sluţeb v ČR ve sledovaném období,

v %

Graf 31 Podíl zahraničního dluhu k exportu zboţí a sluţeb – Slovenská republika, v %

Graf 32 Podíl zahraničního dluhu na HDP v České republice v období 1995 – 2009, v

%

Graf 33 Podíl zahraničního dluhu na HDP – Slovenská republika, v %

90

Abstract:

Theme of this thesis entitled Comparation of foreign trade between Czech and Slovac

republic is is a description and analysis of the situation between 1993 and 2010. The

first part specifies theoretical background of international trade, groundwork for

competitive strength and engagement in international trade. The main part of this thesis

is devoted to describing and analyzing the development of foreign trade and its main

milestones in both countris and compare among each other. We focus on changes in

commodity structure and teritorial structure and progress in balance of payments. The

last part of thesis contains comparison of foreign trade development in Czech and

Slovac republic from the moment of its division to the present days.

Keywords:

Foreign trade comparison, commodity structure, teritorial structure, balance of

payments.

JEL Classification:

F100 - Trade: General

F130 - Trade Policy; International Trade Organizations

F140 - Country and Industry Studies of Trade

F410 - Open Economy Macroeconomics

91

5.3 Přílohy

Příloha 1 Obrat zahraničního obchodu České republiky v letech 1993 až 2010

Rok Obrat ZO v mld.Kč Meziroční změna

1993 848 -

1994 957 110

1995 1 232 275

1996 1 356 124

1997 1 569 213

1998 1 749 180

1999 1 882 133

2000 2 363 481

2001 2 654 291

2002 2 581 -73

2003 2 812 231

2004 3 472 660

2005 3 699 227

2006 4 249 551

2007 4 870 621

2008 4 880 10

2009 4 128 -753

2010 4 912 784

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#06, (k 1.4.2011), vlastní

úprava

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#06

92

Příloha 2 Klasifikace SITC62

SITC 0 – Potraviny a živá zvířata

Tato skupina zahrnuje ţivá zvířata, maso a masné výrobky, mléčné výrobky a vejce, ryby, korýše a

měkkýše, obiloviny a obilné výrobky, zeleninu a ovoce, cukr, výrobky z cukru a medu, kávu, čaj,

kakao, koření a výrobky z nich, krmiva pro zvířata (kromě nemletých obilovin)a rŧzné jedlé výrobky a

přípravky.

SITC1 – Nápoje a tabák

Zahrnuje nápoje, tabák a tabákové výrobky.

SITC 2 – Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv

Sem spadají usně, kŧţe a koţešiny, surové; olejnatá semena a olejnaté plody; surový kaučuk (vč.

syntetického a regenerovaného). Dále pak korek a dřevo; vláknina a sběrový papír; textilní vlákna a

jejich odpad; surová hnojiva a surové nerosty (mimo uhlí, ropy); rudy kovŧ a kovový odpad; suroviny

ţivočišného a rostlinného pŧvodu jinde nezatříděné.

SITC 3 – Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

Skupina zahrnuje uhlí, koks a brikety; ropu, ropné výrobky a příbuzné materiály; topný plyn, zemní i

prŧmyslově vyráběný; elektrický proud.

SITC 4 – Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

Sem řadíme ţivočišné oleje a tuky; nevysychavé rostlinné tuky a oleje, surové, rafinované; tuky a

oleje zušlechtěné, vosky.

SITC 5 – Chemikálie a příbuzné výrobky jinde nezatříděné

62

ČSÚ. ČSÚ Středočeský kraj [online]. 2010 [cit. 2011-04-30]. Bilance podle oddílu SITC. Dostupné z

WWW:<http://www.stredocesky.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/770033A95C/$File/6001100606c.pdf>.

93

Spadají sem organické chemikálie; anorganické chemikálie; barviva, třísloviny a pigmenty; léčiva a

farmaceutické výrobky; silice a vonné látky, leštící a čistící přípravky; hnojiva umělá; plasty v prvotní

formě; plastické hmoty v neprvotních formách; chemické prostředky a výrobky jinde nezatříděné.

SITC 6 – Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

Do této skupiny řadíme kŧţi, koţené výrobky jinde nezařazené a vydělané koţky; výrobky z pryţe

jinde nezařazené; výrobky z korku a dřeva (kromě nábytku); papír, lepenka a výrobky z nich; textilní

příze, tkaniny, trţní výrobky z nich jinde nezatříděné; výrobky z nekovových nerostŧ jinde

nezařazené; ţelezo a ocel; neţelezné kovy; kovové výrobky jinde nezatříděné.

SITC 7 – Stroje a dopravní prostředky

Skupina zahrnuje stroje a zařízení k výrobě energie; strojní zařízení pro určitá odvětví prŧmyslu;

kovozpracující stroje; stroje a zařízení všeobecně uţívané v prŧmyslu, jinde nezatříděné; kancelářské

stroje a zařízení k automatickému zpracování dat; zařízení k telekomunikaci, záznamu, reprodukci

zvuku; elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, jinde nezatříděné; silniční vozidla; ostatní dopravní a

přepravní prostředky.

SITC 8 – Průmyslové spotřební zboží

Do této skupiny patří prefabrikované budovy, výrobky zdravotnické; nábytek a jeho díly; cestovní

galanterie, kabelky a podobné výrobky; oděvní výrobky a doplňky; obuv; odborné, vědecké a třídící

přístroje a zařízení, jinde nezatříděné; fotografické přístroje, optické výrobky, jinde nezatříděné,

hodiny; rŧzné výrobky jinde nezatříděné.

SITC 9 – Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

94

Date post:	27-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	10 times
Download:	1 times

Diplomová práce Komparace zahraničního obchodu České a ... · 1 Diplomová práce Komparace...

Documents