EDR a další vlivy na vývoj hutnictví v ČR

Post on 14-Jan-2016

43 views 0 download

description

EDR a další vlivy na vývoj hutnictví v ČR. Ceny a trendy ve vývoji cen energií Brno, 15. 9. 2008. Vladimír TOMAN Hutnictví železa, a.s. Obsah: Hutnictví železa – krátký přehled EDR REACH EU ETS – obchodování skleníkovými plyny Ceny surovin pro hutní výrobu IPPC Závěr. - PowerPoint PPT Presentation

transcript

1

EDR a další vlivy na vývoj hutnictví v ČR

Vladimír TOMAN

Hutnictví železa, a.s.

Ceny a trendy ve vývoji cen energií

Brno, 15. 9. 2008

2

Obsah:

1. Hutnictví železa – krátký přehled

2. EDR

3. REACH

4. EU ETS – obchodování skleníkovými plyny

5. Ceny surovin pro hutní výrobu

6. IPPC

7. Závěr

3

1. Hutnictví železa – krátké seznámení

Výroba oceli cca 7,0 mil.t/rok

poměr kyslíkové procesy/EOP 90 / 10 %

Poměr dlouhé/ploché výrobky 65 / 35 %

Poměr trubky bezešvé/svařované 60 / 40 %

Ocel odlitá na ZPO cca 88 %

Ocel odlitá do ingotů cca 9 %

Ocel tekutá pro výrobu odlitků cca 3 %

4

Porovnání výroby oceli a výskytu odpadů v roce 2007 (rok 1993 = 100%)

100

32,8

17,3

37,1

48,8

68

0

20

40

60

80

100

120

ocel SO2 prachTZL

Nox odpady spotřebavody

5

aglomerace koksovny

vysoké pece

EOP 10%

kyslíkové procesy 90%

ocel odlitá na ZPO 88%, ocel odlitá do ingotů 9%,

tekutá ocel pro slévárny odlitků 3%

Výroba oceli

6

Navazující provozy

- Válcovny za tepla i za studena (z ingotů, kontislitků, válcovaných polotovarů))

- výroba bezešvých trubek (z ingotů, kontislitků, válcovaných polotovarů)

- výroba svařovaných trubek

- kování a lisování (zápustkové i volné) (z ingotů, kontislitků, válcovaných polotovarů)

- válcovny pásů za studena (do šířky 600 mm)

- výroba profilů ohýbaných za studena

- tažírny drátu

7

Do hutí vstupuje uhlí (koksovatelné, energetické)

V procesu výroby koksu, surového železa a surové oceli vznikají procesní plyny

- koksárenský

- vysokopecní

- konvertorový

které se dále využívají zpětně v hutních výrobách a částečně v podnikových teplárnách pro výrobu energií pro metalurgické výroby (kyslík, stlačený vzduch, pára, teplo, a jiné)

Plyny jsou druhotné energetické zdroje

Plyny jsou vysokoemisní – na 1 TJ energie vyprodukují 3 - 4x více emisí CO2 než zemní plyn.

8

Základní energetický mix v hutnictví (%)

1997 2007

uhlí 54 48

zemní plyn 44 45

elektřina 2 7

Podíl jednotlivých technologií na měrné PEN (%):

výroba koksu + aglomerátu + surového železa ……. cca 62

výroba oceli ………………………………………………. cca 7

výroba válcovaného materiálu ……………………….. cca 16

výroby ostatních výrobků …………………………….. cca 15

9

Orientační rozdělení nákladů v sektoru hutnictví železa

vstupní materiály : 70%

vstupní energie : 20%

mzdy : 10%

10

2. EDR

- Směrnice 2003/96/EC – energie dvojího užití

- zákon 261/2007 Sb, část 45, 46 a 47

- energie osvobozené od zdanění – NACE DJ27 (dnes NACE DJ24)

- výroby v oboru metalurgie – přesné vymezení nebylo provedeno, rozsah osvobození záleží na příslušné celní správě

- pro II. a další etapy EDR nevidíme žádný důvod, protože je zde na všechna odvětví řada dalších vlivů, především EU ETS po roce 2012

11

3. REACH (nařízení 1907/2006/EC)

Registration (registrace látky)

Evaluation (hodnocení registrací a látek)

Authorisation (povolování látek a přípravků uváděných na trh)

Restriction (omezování látek a přípravků)

CHemicals.

12

K nařízení se vytvářejí tzv. RIP (REACH Implementation Projects) – prováděcí předpisy Z metalurgie se dotýká všech provozů podniků.

Vyžaduje velké množství administrativní práce a vedlejších nákladů.

13

Prodej výrobků:

Tekuté oceli, litiny a železa podle aktuálních znalostí a návrhů podléhají REACH.

REACH podléhají meziprodukty, které se dodávají k dalšímu přepracování do chemických závodů – např.

surový černouhelný dehet surový koksárenský benzol, kapalná síra síran amonný (NH4)2 SO4.

14

Z hutí se dále prodávají jako výrobky

• granulovaná vysokopecní struska pro stavebnictví a cementářství• umělá hutná kameniva pro stavebnictví• železitá konkrece pro výrobu slínku v cementárnách • směs umělých kameniv a hutních sutí pro sanační a rekultivační práce

a řada dalších výrobků.

15

Provést předregistraci látek v termínu 1.6. – 1.12.2008

Pro předregistrované látky platí termíny registrace:

do 31.5.2010 pro látky nad 1000 t/rok

do 31.5.2013 pro látky nad 100 t/rok

do 31.5.2018 pro látky nad 1 t/rok.

Hutě mají především látky nad 1000 tun, orientační náklady na zkoušky v letech 2009 a 2010 min. 2,5 až 3 mld. Kč.

16

4. EU ETS – obchodování skleníkovými plyny

NAP2 - na léta 2008 - 2012- nižší rozpis pro sektor i velké podniky než je skutečnost → nutno dokupovat povolenky,- možno získat kredity ERU (projekty JI) nebo CER (projekty CDM) do výše 10% z přídělu na celé pětileté období – možné nerovnoměrné čerpání – možnosti získání: - nákup povolenek od zprostředkovatelů- investovat do specializovaných uhlíkových fondů- spolupráce s developery (investice, modernizace)- stát prodává přebytek povolenek (oproti KP)

17

NAP3 - Obchodování s povolenkami po roce 2012

- návrh novely směrnice – cílem snížení emisí CO2 oproti roku 1990 o 20%, pro podniky již zahrnuté do EU ETS o 21% oproti roku 2005 (pro nás velmi nevýhodné)

- pro hutě platí i nadále emise CO2, příloha 1 zůstává stejná (není nové zařízení),

- návrh vypustit z EU ETS zařízení s alokovanými emisemi méně než 10 000 povolenek,s instalovaným tepelným výkonem méně než 25 MW.

18

Národní objem dostupných povolenek

– vychází se z upraveného NAP II a aplikuje se snižující

faktor s roční progresí o 1,74 %. Snížení Národního objem

dostupných povolenek pro jednotlivé roky je ze základu

uvedeného v NAP II.

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

91,8% 90,2% 88,6% 87,1% 85,6% 84,1% 82,6% 81,2%

19

Příděl povolenek metalurgickým výrobám

ETS - hutní kombináty velké - celkem

0

2000000

4000000

6000000

8000000

10000000

12000000

14000000

Emise2005

Emise2006

Emise2007

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

alokaceNAP 1

skutečnost alokaceNAP II

alokace simultativní NAP III

povo

lene

k

Dostupné v aukci

Příděl zdarma

20

27 – Výroba kovů vč. hutního zpracování - příděl povolenek zdarma:

rok 2013 - 5 609 820

rok 2014 - 4 677 364

rok 2015 - 3 790 492

rok 2016 - 2 948 039

rok 2017 - 2 083 747

rok 2018 - 1 391 853

rok 2019 - 675 920

rok 2020 - 0

Celková potřeba cca 13 mil. povolenek

21

Spotřeba finálních ocelářských produktůZákladem prognóza EuroStrategy Consultants, 2005

Při meziročním růstu spotřeby v ČR o 6,5% (3,9%) uvažováno s nárůstem výrob cca 3,0% meziročně z dnešní výroby cca 7,0 mil.t/rok až na cílovou výrobu oceli cca 8,3 mil.t/rok v roce 2015 a dále.Studie v roce 2008 upřesněna: v roce 2017 by spotřeba hutních výrobků mohla dosáhnout cca 2 miliardy tun. Meziroční nárůsty spotřeb v přistupujících zemích včetně ČR by měly v období let 2006-2017 dosahovat cca 6%. Prognóza firmy PriceWaterhouseCoopers Deutschland z jara 2008: předpokládá se v roce 2020 celková spotřeba oceli 2,2 miliardu tun, přičemž tempa růstu spotřeb v jednotlivých zemích a regionech jsou obdobná jako u studie EuroStrategy Consultants.

22

Měrná emise:

nebude se měnit, zůstává – proti sobě působí:- snižování měrné emise z technologií (= pokles emisí)- nárůst nových zařízení pro tepelné zpracování (= nárůst emisí)- nárůst výrob materiálů s vyššími užitnými vlastnostmi (= nárůst)

Potenciál snižování emisí v hutnictvíMetalurgické výroby jsou založeny na chemických reakcích, kdy objem emisí CO2 je předurčen uhlíkem, který vnášejí do procesu přírodní vstupní suroviny a není proto možné výrazné ani skokové snížení měrných emisí CO2.

23

Při výrobě koksu, surového železa a oceli vznikají v průběhu chemických procesů procesní plyny (koksárenský, vysokopecní, konvertorový), které jsou jímány a jako druhotné energetické suroviny využívají se zčásti zpětně pro zajištění vlastní metalurgické výroby, pro ohřevy v navazujících stupních technologických stupních výrobního procesu a zčásti pro výrobu energií pro hutní výrobu v podnikových teplárnách.

Objemy těchto plynů, druhotných energetických surovin, které emitují na 1 TJ energií 3–4 násobek emisí CO2 než zemní plyn, jsou zcela závislé na použitých surovinách v hutnictví a tato skutečnost limituje možnosti snižování emisí CO2.

24

Celkový emisní faktor za sektor, zahrnující i výrobu

energií v podnikových teplárnách, se v období let 1999 –

2005 pohyboval v rozmezí 1,98 – 2,14 t CO2/t oceli a zcela

odpovídá dosahovaným faktorům v EU (např.

International Energy Agency uvádí emisní faktor 1,9 t

CO2/t oceli bez podnikových tepláren).

25

Dopady návrhu směrnice:

- výrazné ekonomické,

- dlouhodobá nejistota - z pohledu investorů je často výhodnější nechat v provozu stávající zastaralé zařízení namísto investice do nové technologie. Proto je nutno stanovit citlivá odvětví dříve než v letech 2010/2011,

- možný přesun těchto výrob mimo působnost systému ETS, často při vyšší produkci skleníkových plynů než při výrobě v EU (carbon leakage),

26

5. Ceny vstupních surovin

Vývoj cen vstupů pro ocelářství (rok 2000 = 100%)

0

50

100

150

200

250

300

350

rok2000

rok2001

rok2002

rok2003

rok2004

rok2005

rok2006

rok2007

energ. uhlí

koks. uhlí

žel. rudy

zemní plyn

šrot

el.energie

27

Orientační nárůsty cen železných rud

• rok 2004: + 18,64 %

• rok 2005: + 71,50 %

• rok 2006: + 19,00 %

• rok 2007: + 9,50 %

• rok 2008: + 65 až 96,5 % podle typu rudy

28

Růsty cen a nákladů v hutnictví železa ČR v roce 2007 oproti roku 2006

• + 9,50 % - růst cen železných rud

• + 25,00 % - růst cen šrotu

• + 9,00 % - růst cen elektrické energie

Růst cen produkce v průměru o 8,5 % meziročně

(růst cen tlumen např. poklesem materiálové náročnosti,

poklesem mzdové náročnosti).

29

Uvedené trendy se dají předpokládat i nadále, protože se spotřeba hutních výrobků má z dnešních 1,2 mld. tun/rok zvýšit na

• 1,5 mld. tun v roce 2015,

• 2,2 mld. tun v roce 2020,

• 3,0 mld. tun v roce 2030.

Zdroje surovin, paliv a energií jsou však celosvětově omezeny.

Není nutno zasahovat do tohoto vývoje ještě dalšími administrativními nástroji.

30

6. IPPC

Výrazný tlak na instalaci zařízení, která mají nižší

emisní limity než povoluje složková legislativa a

BREF.

Znamená to v některých případech zvýšení

nákladů na technologie 2 – 3násobně oproti

stavu, kdy by byly plněny emisní limity podle

složkové legislativy i uvedené v BREF.

31

7. Ostatní vlivy

Jedná se o celou řadu problematik spojených s ochranou životního prostředí a jejich ekonomickými dopady do hospodaření podniků:

• ochrany vod,

• ochrana ovzduší,

• problematiky odpadů a druhotných surovin.

32

8. Závěr

Z uvedených údajů vyplývá, že na obor

metalurgie i jiné působí a bude působit

současně mnoho různých vlivů zvyšujících jeho

náklady (známé i ještě nekvatifikovatelné).

Považujeme proto práce na II. etapě EDR za

předčasné a nadbytečné.