Geschichte der Judenin Kollautschen.

Bearbeitet von

Direktor František Hourá, Neugedein.

JVoloveč (Kollautschen), starobylé městečko v Čechách na Šumavě, v hejtmanstv domažlickém, původně asi patřila biskupu pražskému. Kn že a biskupJindřich daroval Újezd Kolovečský ke konci 12. st.klášteru v Doxanech, který toto zbož držel do počátku 15. st. V tomto stolet uvád se K. jako městečko. V seznamu zbož kláštera doxanského připom ná se K. již r. 1226. R. 1336 přecház K. do rukoupana Jaroslava ze Skotče.

Po r. 1420 dostává se do světských rukou a natvrzi v K. s dl purkrab . Tato tvrz stála na m stěnynějš ho kostela a ještě na počátku 19. st. ukazovaly se z tvrze valy a př kopy. Na tvrzi s dleli Nevlasz Kněžic a Pavel z Vartenberka, pak pan Linhartz G utensteina a r. 1488 Dobeš z Týnce.

R. 1491 byl v držen K. Jan z Roupova a připojilK. ke hradu Roupovu. P ř i dělen zbož roupovskéhodostali K. v pod l bratři Jan a H ynek z Roupova, odnichž koupil K. Jindřich starš Žákavec ze Žákavy ana Srbic ch, a to napřed půl K. r. 1580 a pak druhoupolovici r. 1589 s př slušnými vesnicemi Srbicemi, Těšovicemi, Zichovem a Močerady. Vše spojeno se Srbicemi v jeden statek. '•

Po Žákavc ch stali se pány K. hrabata Bubnové aod r. 1711 připadl statek rodu hr. Čern nů z Chudenic. ; ,:= R. 1729 zničena K. požárem a při tom shořelystaré výsady městské.

Chrám v K. byl před bělohorskou bitvou v rukouprotestantských. R. 1571 p še Václav Trumbholz, farář Týnský, že by bylo dobře kostely ve Kdyni, v Üboči, P řimdě a v K. vz ti z rukou kac řských, aby setomuto zlu předešlo.

R. 1652 přenesena správa duchovn ze Srbic do K.a pak tyto osady zároveň s farou úbočskou a lšt nskouspravoval jeden kněz, nebo byl tehdy nedostatekknězi, i lidu bylo málo.

Když přišli do K. výše uveden páni z Roupova, ues dleli již na tvrzi v K., tato byla zat m zničena, aleměli své s dlo na hradě Roupově. Žákavci a Bubnovéměli pěkný zámek v slohu renesančn m v Srbic ch,kde s dleli do r. 1711. •Čern nové bydleli v Chudenic ch, v Praze a na

ostatn ch svých panstv ch.O škole v K. jest zm nka až r. 1652, kde uvád se

jako škola jednotř dn .Magistrát v K. neměl sice práva odsuzovati hrdla,

ale přece v soupise z r. 1713 uvád se v K. pozemek,kde stála šibenice. Jižně od K. bylo prý stinadlo, kdezvláště ženy čarodějnice byly prý st nány.

Jméno K. vzniklo asi od staveb na kolech, kteréstař obyvatelé prováděli, nebo krajina byla plna bažin a močálů, jak ještě dnešn jména Bahenky, Behenky a Záblat ukazuj .

Dějiny Ž idův Kolovci a okol .

Zpracoval

František Hourá, ředitel ve Kdyni.

Znak K. je v modrém št te zlaté kolo o šestišpic ch.K. měla r. 1890 206 domů, a 1337 obyvatel české

národnosti.Podle sč tán lidu z r. 1930 má K. 1319 obyvatel a

261 domů.Prvn zm nka o židech v K. pocház asi z roku

1800. Podle matrik farn ho úřadu kolovečského žitam v tuto dobu panstv m bystřickým chráněný židŠalamoun Schwarzkopf s manželkou Annou, dcerouMichala Ofnera z Kanic. Prvn d tě Josef se jim narodilo r. 1800, pak měli ještě d tky Abrahama, Jakuba,Marii, Esteru, Samuela, Ezechiela, Lenoru, Alžbětu aH eřmana, který se narodil r. 1821. Svědky při obř zce byli Isák H utter z Kanic, Isáfc Mandelbaumz Chudenic, Samson Roth z Osvrač na, AbrahamSonnenschein z Kanic, Volf H utter z Kanic. Obř zkuvykonával Josef Bacharach z Osvrač na.

V letech 1830 žije tam roidina Josefa Schwarze,syna Šalamouna Schwarze, týž má za manželku Rosu,dperu Abrahama H uttra z H radiště, jejich děti jsouAnna, Abraham, Volf a Isák. Prvn je rozena r. 1821,posledn r. 1838.

Obř zku v této rodině vykonává Isák Löwy z Nahošic.Okolo r. 1850 žije v K. řezn k H eřman Schwarz

s manželkou Rosou, rozenou Klingrovou z H rádkuu Sušice, děti jejich jsou Samuel a Anna."

Pak je tam rodina obchodn ka H eřmana Blocha ajeho manželky Kateřiny Kirschnerové. Jejich d tkyjsou Adam, Josef, třet d tě um rá po narozen zadva dny.

Dále je tam kupec H eřman Raušer s manželkouCec li , rozenou G oldscheiderovou ze Šlovic. D tky jejich jsou Em lie a Pavl na.

Dalš rodinu tvoř Jachim Weil s manželkou Barborou, rozenou Fantlovou z Dlouhé Vsi, jejich, d tkyjsou Klára' a Pavla. Weil je obchodn kem.

V letech 1861 uvád se kupec Samuel H utters manželkou Rosali , rozenou Löwithovou z Puzlilz.V této rodině uvád se jen jedno d tě, a to JonathanH utter, narozený r. 1861. x.

V r.' 1830 konal se sňatek Josefa Schwarze z K.s Rosou H utterovou z Kanic.

V r. 1849 pak sňatek Šalamouna Fischla, obchodn ka střižným zbož m z Merkl na a Anny Schwarzovéz K.

V r. 1850 byl sňatek H eřmana Schwarze, řezn kaz K., s Terezi Klingerovou z H rádku u Sušice,

Od r. 1811 do r. 1856 zemřelo v K. osm osob, a toRebeka Schwarzkopfová v 67! roce, Ezechiel Schwarzkopf 4 a % roku, Abraham Schwarzkopf 27 let, Šalamoun Schwarzkopf 74 roky, Anna Schwarzová 72roky, Josef Bloch 1 měs c, Isák Löwy 52 let a Abraham Bloch 2 dny.

Kolaveč i

Dle dalš ch matrik bylo do r. 1891 v K. a okol 85úmrt od r. 1839 do r. 1895 217 dět narozených, asňatku od r. 1850 do 1895 bylo celkem 29. V matrikách zaznamenána jsou úmrt , sňatky a narozen ne• j£ a l e i Radonic, Kanic, Uboče, Lštěn , Všepadela H radiště.

V letech šedesátých žij v K. Jakub Eckstein, obchodn k, má 3 děti, Volf Schwarz, obchodn k, má 6dět , Jachim Mestik s jedn m d tětem, kupec IsákH utter s 5 dětmi, Šalamoun H ahn, obchodn k, a má3 děti. Okolo r. 1872 je tam obchodn k VolfgangSchwarz, který má 4 děti, kupec Ignác H utter, má1 d tě. Šimon H utter se 6 dětmi, taktéž kupec, pakobchodn k Šimon Schwarz, který má 4 děti, obchodn k Karel G laser s jedn m d tětem, majitel sirkárnyJindřich F rank se 4 dětmi je v K. okolo r. 1890 a pakučitel Leopold Schleiszner.

Modlitebna byla založena v K. asi před 50 lety.D ř ve byla modlitebna v Kanic ch, kde žili lito židé:od r. 1844 Samuel H utter se 7 dětmi, Jakub Fleischetse 3 dětmi, Samuel Sommer se 2 dětmi, Samuel Sonnenschein se 6 dětmi, H eřman Löwith, Samuel Kohn,Daniel Kohn, H eřman Kohn se 4 dětmi, H eřmanKörper, pak Abraham Sonnenschein, F ilip H utter aAdam H utter. . • • . . .

Do modlitebny v Kanic ch .docházeli také židéz Uboče: Emanuel H ahn, který tam byl od r. 184ó aměl 1.0 dět , .Jonáš H ahn, obchodn k, měl 4'dět i, EliášH ahn, obchodn k, měl 3 děti, Mojž š H ahn, obchodn k, měl 7 dět , pak je tam ještě H eřman H alm aAlexander Bloch. Ze Všepadel chodili sem židé: IsákH ahn, obchodn k, který měl 6 dět , a. Haši Bloch. ZeLštěn byl tu obchodn k David Eckstein, měl 8 děl ,pak Jakub Eckstein, Isák Liebermann a sklenář F erd,Bart. Jakub Eckstein později přes dlil do K., kde byldozorcem v sirkárně, kterou založil jeho bratr Bern.Eckstein v r.. 1845. Tato sirkárna byla v tomto krajijedna z prvn ch, později zař dil Eckstein také sirkárny v Nahošic ch u Bližejova, v Domažlic ch, veSpáleném Poř č a v Plzni, kde dosud dle .sirkárnypojmenována je Sirková ulice za hotelem Lipskemspodn .ulice k nádraž . Do modlitebny do Kanic ještědocházeli židé z H radiště, kde se vyskytuj Josef Hutter, Samuel H utter a Leopold Kapper.

Velká osada židů byla v Radonic ch, kde byla modlitebna a také žid. škola. Okolo r. 1839 byl tam cestuj c A b r a h a m H ä u s e r , měl 4 děti, JakubH a u . s e r s 8 dětmi, řezn k Isák S t e i n se 6 dětmi,Josef H a u s e r . s e 2 dětmi, obchodn k AlexanderH ä u s e r , měl 6 dět , Jachim S t e i n s 5 dětmi, učitel Josef K r a u s k o p f , cestuj c Mojž š G i b i á n,měl 8 dět , okolo r. 1850 jsou tam Jakub S t e i n ,který měl 10 dět , Marek S t e i n se 2 dětmi, EliášS t e i n , Adam H u t t e r , sklenář Adolf H e l l e r av letech šedesátých Abraham Z u c k e r . Tamtéž sevyskytuje také učitel H eřman A u s t e r l i t z . Většinaz těchto židů byli cestuj c mi obchodn ky.

Později^ zř zená modlitebna v K. byla upravenav domě čp. 72, který koupili židé od Václava Bozděcha a ř kali tam U Válečků. Dům ten zaplatili všichni př slušnici tehdejš ž. o. v K., a lo dle majetkových svých poměrů.

Modlitebna v. K . existuje ještě dnes, je to menš ,úhledně upravený pokoj, kde je oltář a lavice, s t mtopokojem je spojen dveřmi ještě vedlejš malý pokoj k,kde sedávaly ženy.

H řbitov židovský, kam i Kolovečt se pochovávali,byl v Puclic ch a dle doslechu byl založen asi před 150lety. D ř ve se pochovávalo do Poběžovic (Ronšperka)., O zveleben obchodu, zejména dobytkem, maj v K.

Koloveó 2 18«

velkou zásluhu Volfgang Schwarz, krátce řečený Bolf k, který obchodoval koňmi, pak Abraham Schwarz,taktéž obchodn k koňmi, a Šimon Schwarz, obchodn kdobytkem.

Hynek H utter, jinak Nácek, měl obchod ve sm šeném zbož , později stal .se továrn kem. Dále žil v K.MUDr. Samuel H ahn, který byl také na vojně lékařem. Syn jeho Arnold H ahn je trojnásobným doktorem, a to MUDr., PhD r. a chemie. Je známým žurnalistou a německým spisovatelem. Žije nyn v Berl ně.

V Praze žije advokát JU D r. Eduard Schwarz, kterýbyl prvn m spolupracovn kem D r. AI. Raš na, ministrafinanc , a pomáhal svými radami i dalš m významnýmčeským státn kům. Je majitelem velké advokátn kanceláře v Praze. Pocház z K.

MUDr. Jindřich H ahn pocházel ze Všepadel a bylsynem Tomáše H ahna. Působil jako lékař v Plzni azemřel v r. 1927.

Syn Hynka H uttera z K. je JU D r. Max H utter,advokát v Plzni, je dlouholetým presidente!m ž. o.v Plzni a je členem mnoha dobročinných židovskýchspolků.

Dnes žij v K. tyto žid. rodiny: Vojtěch H utter,majitel továrny na kartáčnické zbož a štětce. Jehorodina je čtyřčlenná.

Anna Schwarzová, vdova po obchodn ku dobytkem,má obchod střižným zbož m. Rodina jej má pět členů.

Gustav Schwarz, majitel cihelny a obchodu dobytkem.MUDr. F rantišek Mautner, obvodn lékař v K.Oto Weisl, ředitel továrny na kartáče a štětce v K.V okol Kolovče žij :Janna Liiftscliitzová, majitelka velkostatku v No

vých Dvorech, rodina je 4 členná.Josef F reund, obchodn k střižným a sm šeným

zbož m v Chudenic ch, s rodino/u o 3 členech.Arnold H ahn, obchodn k v Chudenic ch, Isák H ahn,

majitel domu v Čern kově, Eman H ahn, obchodn kdobytkem v Úboči, Josef Fleischt, bývalý obchodn ka koželuh v H radišti.

Dle žid. matrik z r. 1896 žili ještě v K. JindřichF rank s manželkou Mari , rozenou H uttrovou, pakúčetn Karel Glückauf s manželkou Bertou, rozenouLöwyovou, skladn k Jindřich Klein s manželkouElsou, rozenou Voglovou, kupec Vilibald Schwarzs manželkou Emou, rozenou Epsteinovou, a kupecJindřich Lederer s manželkou Bertou, rozenou Steinerovou.

Zástupcem Kolovče v ž. o. ve Kdyni býval továrn kVojtěch H utter.

V modlitebně v K. nyn funkci předřikavače obstarává Josef F l e i s c h l z H radiště, na velké svátky jepozván obyčejně předřikavač z Prahy.Židé v K., mimo MUDr. Mautnera, který bydl v ná

jmu, maj všichni své domy a bydl ve svém majetku.Pokud bylo možno zjistiti, byli učitelův K. Bruml,

který odešel do Stráže u Tachova, Šalamoun Fischlšel do Plzně, Schwarzkopf odejel do Ameriky, F ürthdo Sušice, Leopold Schleiszner do Protiv na, Marodido Batelova, Kurzweil do Solnohradu, Kurländer dosvého rodiště v U hrách, Šalamoun F antl do Vodňana' Bernard Österreicher do Libešic u Žatce.

Světové války zúčastnili se:Eman H ahn, syn Eliáše H ahna z Úboče, byl celou

válku na frontě., byl raněn a dostal se do ruského zajet . Teprve po převratu vrátil se přes Vladivostokdomů.

Rudolf Schwarz z K. narukoval do Uher, onemocněl, vrátil .se a zemřel.

Julius H utter, syn H ynka H uttra z K., byl po celouválku na vojně.

Kollautschen 2

Oto H utter, syn Šimona H uttra z K., přišel do ruského zajet a po vojně se vrátil zdráv.

Oto Weisl měl se právě při vypuknut války vrátitiz vojny domů, jako jednoročn dobrovoln k. Muselvšak na vojně zůstati, byl tam 6 a V2 roku a prodělalcelou válku na všech frontách.

JU D r. Robert F rank z K. narukoval, když mu bylo18 let, stal se důstojn kem, ke konci války dostal sedo italského zajet a po válce vrátil se zdráv.

Karel F rank z K., prokurista Zemské banky v Náchodě, byl po celou válku ha frontě jako důstojn ku dragounů, po válce vrátil se zdráv.

U prchl ků z H aliče bylo v K. na 70 osob. P řišli tainve velmi ubohém stavu z karantény y U herském Hradišti. V K. byli ubytováni v sirkárně firmy H utter.N etrvalo to dlouho a vypukla mezi nimi nákaza černých neštovic. Byli tedy isolováni, lékař je ošetřovala nikdo se s nimi nesměl stýkati. Touto nemoc zemřel9 lety hoch a byl pochován na katolickém hřbitověv K. U prchl ci pocházeli z malých ohc Z H aliče.

O průmysl zasloužil se v K. H ynek Isák H utter,syn Adama H uttra z Kanic. V K. byla sirkárna Bern.Ebksteina, která však brzy zamkla. Převzal ji H uttera vedl podnik nějaký Čas dále, později se svým zetěmJindřichem F rankem založil výrobu kartáčů, štětcůa koš at. Touto výrobou zaměstnávala se již dř vev.K. firma M. Černého, když. tato zanikla v r. 1890,koupila firma H uttra tento závod a rozš řila t m výrobu těchto předmětů, opatřila továrnu modern mistroji a povznesla výrobu na velký stupeň dokonalosti,že dnes nálež mezi prvn firmy v republice. Poskytuje 120 i v ce děln kům celoročn zaměstnán . F irmututo dále vede Vojtěch H utter k velkému prospěchucelého chudého kraje. . . . . . .

V K. nen spolku eh. k., ale jsou Kolovečt připojeni ke Staňkovu. Jiný spolek židů v K. nen .

P řed lety byla v K. též židovská škola, zamkla všakjiž r. 1912, posledn m učitelem byl již uvedený Bern.Österreicher. Škola byla um stěna v. domě modlitebnyv jedné s ni. V čas rozkvětu měla až JL5 žáků, pozdějLkdyž židé se odstěhovali do větš ch měst, žáků ubývalo, až pak m vala 3 až 4 žáky, a tak byla zavřena.

Když vynesen m ministerstva kultu a vyučován zedne 1. července 1895, č. 25.211, bylo nař zeno na základě zákona ze dne 21. března 1890, č. 57, zř ditinové obvody ž. o., připadla K. s okol m k židovské obcináboženské ve Kdyni. A tu za Koloveč vyvoleni bylido zastupitelstva ž. o. tito pánové: R. 1894 VolfgangSchwarz z K., v r. 1897 opět Volfgang Schwarz z K.,dozorcem templu zvolen pro K. Šimon H utter.

Dne 26. června 1914 vykonány nové volby do ž. o.ve Kdyni a za K. zvoleni pp. Rudolf S c h w a r z z K,á Josef F i s c h 1 z H radiště, revisorem účtů zvolenŠimon S c h w a r z z K.

P ři posledn ch volbách r. 19.23 zvoleni za K. pp.Rudolf S c h w a r z a Vojtěch H u t t e r , prvn z nichbyl zároveň dozorcem templu v K.

Když splynula ž. o. ve Kdyni s ž. o. v Klatovechdne 16. dubna 192S, podepsal prohlášen o tona za K.Rudolf Schwarz.

Různé př hody ze života židů na Kolovečsku:Josef Fleischt, narozený r. 1848 v H radišti, vypra

vuje tuto př hodu:V K. žil Jindřich Sonnenschein, všeobecně se mu

ř kalo „Veselý dales". Byl ženat a měl jen 8 dět . Bylhezkým mužem a měl velkou s lu. Často produkovalse jako silák v hostinc ch a uměl také různé eskamotérské kousky prováděti. Později vystěhoval se s celou rodinou do Ameriky. Jeho manželka „ Bábrle"pekla šišky a nosila je na tal ři na prodej. Bábrle pocházela z Puclic a byla rozená Lorieová. Celá tatorodina, ač byla velmi chudá, byla veselá a účastnilase i pořádáni tanečn ch, zábav v K. i v okol .

V Kanic ch žila známá ž. rodina bratř F ilipa aSamka H uttrů , kteř již v dávných dobách patřilimezi nejzámožnějš židy v okol . Měli obchod střižným zbož m, prodávali zvláště sukna, dále zř dili siv Kanic ch i velkou vinopalnu a účastnili se i obchodudobytkem. Jezdili daleko široko po výročn ch trz ch,kam je voz val jejich obl bený, starý koč , známý podjménem Sepl k z H radiště.

V Kanic ch žila žena v pastušce, velmi chudá, a vydělávala si svůj chléb t m, že zvláště v sohotu u židůposluhovala. Ř kalo se j Chumela, ale všeobecně bylaznáma pode jménem Šamislé, že právě u židů v sobotupracovala. Též židovskou modlitebnu měla na starostia velmi ráda „pucišěrem" čistila a zhas nala v templusv čky. Židovské rodiny měly ji rády a odměňovalyji stravou, zvláště v sobotu se dosti najedla, nebofdostala v každé rodině kávu a důkladnou buchtu, nažidvoský Nový rok pak j dávaly tyto rodiny něco odšatstva a též pen ze. N ejednou se stalo na Nový rok,že dostala několik «tejných část oděvu, na př. několik zástěr, a že ani nevěděla, kterou má dř ve nositi.

Veselý dales Jindřich Sonnenschein z Kanic mělbratra, který však nebyl dosti dobrý v hlavě. Všeobecně se mu ř kalo Bolf k. Chodil po Kanic ch aměl stále v rukou dráty a pletl ponožky. V ziměv létě chod val bos a přece byl zdráv. Byl hezkýmhochem, ale kolečka v hlavě měl popletená. Chlapciz dědiny na něj povolávali tatrmajie, nebo také paňáco!

P r a m e n y :Farn matriky z K. z r. 1808.Matriky židovské, uložené ve Kdyni.

• Zprávy pana Vojtěcha "Huttra, továrn ka 2 K.Zprávy o schůz ch náboženské ohce isr. ve Kdyni,Bedřich Holub, historik z Kolovče: Koloveč.

Dějiny Židů v Kol ně.Zpracoval

Dr. Richard Feder, rab n a profesor v Kol ně.

. Profesor Josef Vá vr a vydal v r. 1886 „Dějiny královskéhoměsta Kol na nad Labemli ve dvou d lech, a věnuje v nichmnoho pozornosti i kol nským Židům.

Profesor Vávra čerpal z četných pramenů, psal nestranně aproto budiž zde předevšm uvedeno, co o „kol nských Židech"ve svém s největš pečlivost a svědomitost psaném d le vypravuje:

I . d i 1, s t r. 3 8. — Ve 14. .stol. bydlelo v K. drahněŽidů, kteř velikou část ulice Židovské zauj mali,svými starš mi se spravovali, i svého řezn ka a nepochybně též svou modlitebnu měli. V 1. 1376—1401jmenuj se v městských knihách Židé Nachman a Herac bratř , Izák a David bratř , Pakuš a Dusme, kteřse r. 1378 o jeden dům rozdělili, dále Ruben, Eliáš,Lazar Šeybl, Mojž šek (Muschl n), syn Lazarův, Šalomoun (Šlome), Lev Tendl, Jerš, Babka, žena Izákova,sestry Duchyně a Esthera, řezn ci Jakub a Málek. Výživa Židů byla v obchodě a lichvě; jediný Žid Nachman měl r. 1396 u lid zámožných do 90 kop po malých částkách rozpůjčeno. Zejména byli mu dlužni:Štěpán Eylauer 8V2 kopy, Staněk, krejč , 5 kop, Malý,forman, 4 kopy, Vavřinec, sladovn k, 2 k., Hájek, koláčn k v Mnichovic ch, 1 k. 30 gr., Kuneš, kovář, 10 k.5 gr., vdova Hermanová z Hory 4 k., Jakub, koželuh,41 gr., H amán Buzický 7 k., Enderlin, sladovn kz Týnce, 3 k., Jakub, řezn k, 50 gr., Václav v doměJelencově 80 gr., Václav Tř dvorský 5 k., F ranc z Mnichovic 2 k., Malý a F inder, formani, 2 k., Jan, rektorškol, 8 k., U lman ze Zálab 5 k., Václav, hrnč ř, 6 k.,P rokop, řezn k, 2 k., Schwarzniki, forman, 2 k., N ikúšBuzický 4 k. '

U lice v Ž idech .S t r . 1 2 0. — Ulice tato neměla naskrz domy žid.;

domy od rohu ulice Kouřimské až po roh uličky nanáměst vedouc byly v rukou křes anů; leč tehdejšvymezen domů s. nynějš m se srovnati nedá, poněvadžŽidé všecky domy křes ., kterých v 1. 1588—1623 nabyli, na menš d lce rozdělili,,, na. př. ze tř větš chdomů jich osm nadělali. Ze sousedů v'té ulici usedlýchtyto známe: v domě vedle Jakše, souken ka, r. 1511hospodařil Martin, řezn k a r. 1516 ho prodal za 22 k.Vavřinci, kantoru; vedle něho měl r. 1511 dům Křivohlávek, řezn k, a dalš dům držel r. 1494 Jan Škorně,konšel, jehož vdova ho r. 1511 postoupila Ř hovi, řezn ku. Po druhé straně vedle Medeničky měl r. 1520dům Sam k, švec a na rohu uličky Tomášek, řezn k.

Z usedlých Židů jmenuje se na onen čas zhusta Pinkas, který měl velký dům na rohu do uličky k rynku,tam provozoval zlatnictv a lichvu. R. 1495 byl staršm o. ž., na m sto n ž sl bil, že nebude nikomu půjčovati pen ze na věci kradené, a cokoliv u Židů kradeného šatstv v zástavě se nalézá, že vlastn ku vrácenobude bez výplaty a lieh vy. O bohatstv jeho svědč veliké půjčky, které činil, zejména měl za jedn m měšanem v Čáslavi 272 zlatých uherských. R. 1507 vedli

Geschichte der Judenin Kolin.

Bearbeitet von

Dr. Richard Feder, Rabbiner und Professor in Kolin.

jeho obchod synové Jakub, Jéce a Saje Pinkasové.Dále jmenuje se' Pinkasův ze Libtmann a téhož ženaBejle, později Libtmannovi synov.é Lazar, David a Jakub, 1520 téhož syn Izák. Velmi často jmenuj se bohat Židé Muňka a Markvart, meč ř a téhož ženaGolda, 1495 Josef Žid vedle birdovny (šatlavy) aIzák, soused jeho, dále Majer Hořovský, Žid v doměvedle Kolářovského u nové bráriyr týž r. 1522 prodalten dům za 70 kop č. Jakubu velkému Židu a vystěhoval se do P rahy; dále Jakub, meč ř na rohu protišatlavě, u něhož vydlužili si r. 1495 Mirtl, Kv šek,Matras a Marek vespolek 33 kop gr. m šeňských sa10 gr. týdenn lichvy (26 ze sta); potom Šalomoun(Zahnán) z Evančic, který r. 1495 Jeclovi. Židu pustilpůli svého domu. Šilhavý Žid r. 1495 Jeclovi Židupustil půli svého domu. Šilhavý Žid, Jelen a Králvedle studnice žid.

V letech 1511—1528 jmenuj se Židé mimo většinuvýše vytknutých Michal z Rakovn ka, Šimon, Zalmana žena jeho Libuše, H oller Majer a Pufl, žena jeho ata r. 1519 po druhé vdala se za Izáka, kantora, BenešHolý, Majer, řezn k, Sadoch a téhož žena Plumele adcera Lia, Daniel, poručn k Fegal, sirotka, Eliáš aFajše, sklenáři, Feitl a L ba, žena jeho, Josef a synjeho Lev Frankfurtský, Lazar a synové jeho Samuel aŠeftl s ženou G itl, Rů.é, vdova, Maje a Rh le, ženajeho, Zalman Ochs a Rif ke, manželka, Jonáš se synnmSamuelem, Šimon Malostranský, Majer Ryšavý, Eliášz Náchoda a Mojž š, syn jeho.

R. 1512 děje se prvn určitá zm nka o škole žid., ačnen pochyby, že již dávno předt m stávala; při n zůstával zvláštn školn k či sluha (Schulklopper). Z rb.kol nských jmenuj se v letech 1500—1513 mistr (rb.)Majer a po něm mistr Samuel; oba bydleli ve vlastn ch domech svých; měli Židé tehdáž i zvláštn svézpěváky a ohradn ky (kt.), z nichž r. 1513 jmenuj sesoučasně Judl a Izák. :

S t r . 13 8—1 4 0. — Panován krále Ferdinanda I .šáhalo do vnitřn ch poměrů města K. jiným ještě způsobem. R. 1541, brzy po onom hrozném požáru, který2. června zkazil menš město Pražské, hrad královskýi s dskami zemskými, dostali všichni Židé v královstvčeském osedl podle usnesen sněmovn ho rozkaz, abyze země se vystěhovali, nebo upadli v podezřen , žev dorozuměn s Turky, úhlavn mi "nepřáteli křes .,onen požár v Praze založili a též i jiných v zemi požárů původy byl?: Tu musili se zdvihnouti a s movitým statkem svým ze země vyj ti. Stěhovali se do Polska; než u Broumova byli od neznámých lupičů přepadeni a obráni, při čemž.se jim stääirŠkoda 20.000kop č. Mezi vystěhovalými byli také všichni Židé kol nšt , zejména rb. Mojž š M a l o s t r a n s k ý , BeleJelenova se syny Jakubem a Š astným, Jakub Máje sesyny Izraelem a Abrahamem, Š astný Šilhavý, Šeftl se

9*1*1