Ehemaliger Tempel in Kleinschüttüber bei Karlsbad

• • i i ,,i i,, ,. / , , , „ r / ,,

Lhbinuuger lernpei in Altlangendorf

V„fclU*,r T,m,d in Om.tock b,i Kömginhtf a. d. E.

Tempel in Pauten bei KarlsbadEhemaliger Tempel in Tutschap

260

Geschichte der Judenin Kassejowitz.

Bearbeitet von

Fachlehrer Jan Kára, Blatná.

Dějiny Ž idův Kasejovic ch.

Zpracoval podle výpisků Msgn. P. Jana Hille, děkana v Blatné,

Jan Kára, odb. učitel, Blatná.

Jakýsi Jakub Malý, Žid, koupil od magistrátu kasejovického r. 1597 chalupu pod hráz rybn ka pivovarského za 30 kop 30 gr. Týž Žid prodal, tuš m, polovicisvé chalupy r. 1609 Václavu Joanidesovi za 12 kop.

Jakub Žid Černý také platil zdejš mu faráři desáteka sice troj ho obil po šesti snopech. R. 1609 prodaltýž Žid chalupu svou Václavu Joanidesovi za 12 kopgr. m š.

R. 1618 byly prý v K. čtyři páry židovské.R. 1652 bydleli Židé ve dvou domc ch a v jedné cha .

lupě a r. 1654 dle rully bylo v K. 12 starš ch a 4 mladš Ž idé a zaměstnávali se .předevšm obchodem a kramářstv m. Byli zde tito nejstarš Ž idé:

1. Jakub Č e r n ý , měl malý krámeček a po vs chchodil. Byl český ,Žid.

2. Abraham K a v k a, živil se poselstv m z Prahy.Byl zde již 7 let.

3. V t P o l á k , s kořen m chodil po vs ch, kupovalpeř a kůže. Pocházel z Polska a tu se nedávno oženil.

4. lirscher Ve ge r L e i b l , ve vlně handloval. Bylzámožný Žid, v Čechách rozený. Měl syna Šimona, 18let starého a jiného Jakuba, 12 let starého.

5. Matěj M a j s t e r, mezi pány sloužil a t m se obživoval. Š astný, syn jeho, chodil s kožemi po vs ch.D ruhý syn, Leibl, s poselstv m chodil. Jin dva synové,Šalamoun a N atan, sloužili v Praze.

6. Samuel P f e r d t, chodil s kožemi po vs ch, bylčeský Žid a před 8 lety se do K. přistěhoval.

7. Samuel U n g e r, český Žid, měl tu krám.8. Marek U n g e r, též český Žid, kramářstv m se

živil. .9. Volf L a z a r , pražský Žid, větš m d lem žil

v Praze.Tito Židé měli již tenkráte svého rb. a sice Sala

mouna, rb., jenž se sem před půl letem přistěhovalz Tejna a také děti učil. • "

Zajisté i tehdy měli Židé zdejš «vůj hřbitov, navrchu Stráži v lese nad městem položený.

D le jedné zprávy měli Židé r, 1669 v K. již 5 domůsvých a společně s křes any zůstávali v 6 domech. Také měli svou s y n a g o g u a h ř b i t o v .

:R. 1670 zal. byla zvláštn gruntovn kniha žid., don ž zapisovány změny v majitel ch jednotlivých žid.domů.

V r c h n o s t e n s k á s m l o u v a se Ž i d y;Dnej3_._maje r. 1671 učiněna byla smlouva mezi Ži

dy kasejovickými a vrchnost Inářskou, následuj c :1. Za ochranu budou .platiti každoročně . 100 zl.

Schutzgeldu rýn..' " • • . ,2. Za m sto, pro pohřeb nákladem důchodu vysta

vený a ohrazený. .. . • 3. Kůže padlého dobytka k ruce důchodu zpeně

žiti a aby od toho osvobozeni býti mohli, ročně 2 zl.na dva term ny dávati se uvoliti.

4. Také se uvolili starš Židé bráti ročně 12 centůkaprů, každý po 6 kr. vz ti.

5. Má se jim od sv. Jana nejprv př št ho roku pořadsběhlého 100 sáhů dř v k palivu nadělati a před jejichdomy dodati, s pomoc jich na sáhy složiti a vyč sti, zakteré oni po 30 kr. a tak v sumě 50 zl. dáti.

6. Uvolili se ročně 8 přostic soli ku své potřeběvz ti a po 5 zl, zaplatiti. v

7. Který domek aneb budoucně v K. nákladem důchodu se vystav , tedy z těch domů jistý n zký plataneb nájem, jakož za vystaven školy jistou sumu peněz a z n ročn plat dávati maj , se podvolili na dvaterm ny.

Ohledně volby starš ch hejtman jednoho volil adruhého si volili sami a potom ho hejtman potvrd .

Těžš věci, co by starš sami nemohli rozeznati, topřed hejtmana maj vznésti a dalš ho jeho nař zenočekávati.

Jestliže ale oni starš nějaké nedorozuměn mohoucto porovnati, neporovnali, aneb k rozeznán hejtmanuneposlali, maj dáti pokutu jednu libru šafránu a kdoby zatajené oznámil, ten má dostati třet d l té pokuty. Také nemaj žádného Žida do města v ce přejmouti bez vědom vrchnosti, ani někam jinam se odebrati.

S ch u t z g e 1 d.R. 1674 odváděli Židé za půl léta: Schutzgeldu 50

zl., za pohřeb 3 zl. a že z padlého dobytka koz neberou, 3 zl. V celku 56 zl.

S t ž n o s t i n a Ž i d y.R. 1678 p še hejtman lnářský hraběti, aby e pro

Židy nová punkta vydala a zostřila, že jest to velmizapotřeb , nebo čin se skrze ně veliké obt žnosti ataké se i trucovati ukazuj , že dobrého slova a nějaképoslušnosti od nich těžko jes už ti.

Dokládá toto těmi punkty:1. Oni umrlé Židy do K. v noci vz ti dopustili a při

j mali.2. Maso' od řesanských Židů do K. roznášeli a i křes

anům prodávali na újmu řezn kům.3. Když starš , kterého ze Židů na kancelář postaviti

maj , to se zpěčuj 'i sami na jedno, dvoje vzkázán , senestav .

.4. Krádeže se velmL páchaj a téměř větš m d lemna . y Židy o ztráty se pótahujř; byli také nedávno někteř časně v lpádeži postiženi, o tuž se sice porovnali, avšak pro spáchán a dopuštěn se toho slušněby měli býti pokutováni. ' ;

Také při právě rokycanském vyznali jist zlodějové,že dva Židé z K. od nich šaty koupili, ale Židé nežjednoho Žida postavili a o druhém vzkázali: že kdoho potřebuje, aby si ho hledal.

Maj starš i týž Žid všechny své věci zapečetěné,

Kasejoyicel 261 Kasséjowitz 1

iv uusiavem iiono ^ aa je přivésti nemůže pro zlost ústa nectných slov.

Ne nadarmo jsem jednoho ze starš ch karabáčemvyplatil a jestli se jim nějaká uzda neučin , stálé zaneprázdněn s nimi bude.

Ke konci pak svého dopisu ještě připojil tuto poznámku: chtěli mne dary obmyslně sobě koupiti, abychjim folk větš pustil a je tak v ostrosti neměl, byli všaki s t m nepř jemně odbyti.

Někdy na podzim r. 1677 došla na kancelář lnářskouzpráva, že zdejš Židé přespoln Židy umrlé obzvláštěze Sedlice nočn m časem do K. k pohřbu přij maj . Idal hejtman Židy předvolati a tak činiti jim př sně zakázal, s t m doložen m, že se toho doěinili nevědoucejak kterak té moci od nich se dočiněné na nich dostik trestán a pokutě přivésti.

Hrabě pak Čern n ještě doložil k této zprávě hejtmanově:Židy přespoln pochovávati na hřbitově židovském

při městysi K. žádným způsobem nedovoluji pod skutečnou pokutou, nebo skrze takové nejsnáze by .se nemoc na panstv vtrousiti mohla, která by se rozmnožila a panstv , ke škodě byla, nemaj se žádn , jinš nežlisami pod šosem v K. a na panstv mém zůstávaj c Židétam pochovávati.

R. 1686 vzrostl počet Židů kasejovických na 14párů.

V r. 1695 zůstávali již v 6 domech a během let zakoupili sobě ještě jiné 4 a v jednom domě bydleli společně s křes any.

Dle gruntovn knihy Inářské z x. 1695 bydleli zdetito Židé:

1. D ě d i c i Mentpergrovšt prodali svůj doinekzvaný Karasovský r. 1687, který ria obecn m m stěstoj a na němž také někdy Žid bydlel, Jakubu H e r zk o v i, Židu, za 40 zl., pole pod 4 strychy a louka najeden vůz sena ty Židovi patřily.

2. N aproti tomu bude Žid povinen k obci každoročně „kontribuci platiti 3 zl. mil. vrchnosti dle obyčeje6 dn ženn roboty vypravovati, ouroky, patř c do důchodu vrchnostenského odvozovati.

V ce k obci mimo od starodávna ouroku obecn ho,za loven rybn kův obecn ch, též m sto chován vojáků, bude týž Žid povinen ročně složiti 1 žl. 3 kr. A taksed v zaplaceným a nemá žádný nic na tom domkuco povyhledávati.

P o p l a t e k z k r á m ů .

R. 1717 zavázali se smlouvou dva Židé, že budouk obci kasejovické odváděti každoročně z m st nebkrámů 7 knih dobrého pap ru, aby na m stech jim vykázaných o jarmarc ch aneb trz ch ,své krámské zbožsvobodně prodávati mohli.

Židé v Kasejovic ch r. 1119.

1. Marek Samuel, z rodu Jakub, obch. peř m a plátnem. Členů 6.

2. Löbl Samuel, z rodu Jakub, rodák zdejš , 5 členů.3. Abraham P secký, z rodu Ruben, sklenář, 8 členů,

rodák zdejš .4. Israel Beřl k, z rodu Jakub, koňský handl ř, 4 či.5. Herztgy Berl k, z r. Mojž š, 5 či., koňský han l ř,

rodák zdejš . • ....• : , " . 6. Mojž š Tayschl, z r. Levy, koňský handl ř a pe

ř m. Bydlel v Kasejovic ch 21 let.7. Markus H artti, z r. Aron, 3 či., obch. peř m, rodák

zdeji .8. Samuel Mates, rodák, 3 členi.9. Tomáš Lebl, z r. Levi, obch. peř m, 4 či., rodák.10. Josef Mates, rodák, z r. Levi, obch. peř m.

11. Š astný Sesanský, z r̂ Benjamin, rodák, obch.kožemi a plátnem, 2 či. ~

12. Jakub Markus, obch. peř m, z r. M., bydl zde35 let.

13. Heřman Leder, z r. Levi, bydl zde 23 let, 2 či.14. Heřman Samuel, rodák, z r. Levi, obch. peř m

a vlnou, 11 či.15. Herschl Mates, rodák, z r. Isak, 3 či., obch.

peř m.16. Elias Herschl, obchodn k peř m, rodák, 3 či.17. Jakub P secký, z r. Jakub, sklenář, 3 či., bydl

zde 40 let.Suma členů 75.

Synagoga (vn_,.. ,

Založen nového židovského města.Na Židy, pokud bydleli společně s křes any, dochá

zely na vrchnost stále st žnosti. Mezi nimi stěžoval sitaké zdejš kaplan Ant. Pánek na ně, jak se neslušněchovali, když šel jednou k nemocnému, a jak na něhopokřikovali.

Pro takové a zajisté ještě jiné pohoršen , kteréspolubydlen Židů s křes any způsobilo, nař dil hraběGlary, tehdejš poručn k d tek Kuniglovských, abyŽidé zůstávali odděleně od křes anů a za tou př činouposlal svého Buchhaltera Bartoloměje Wurkneras Inářským hejtmanem Matějem Forstmajerem do JL.,aby vyhledali vhodné m sto, kde by Židé byli sami prosebe. I ustanoveno jest jim za obydl m sto na obecn ch gruntech pod rybn kem pivovarským. M sto tobylo původně 474 sáhů dlouhé a tolikéž široké. J atomto m stě postaveno původně, tuš m, jen 6 domků,kterýžto* počet vzrostl během let na 13. A tyto domkydřevěné, šindelem a došky kryté, vykázány Židům zaobydl . Takovým způsobem povstalo tak zvané židovské město asi v letech 1726. Toho roku bydlelo v žid.městě 25 mužských Židů.

R. 1763 žid. obec, maj c k tomu dobrý zřetel, žejedné každé obci na tom nejv ce zálež , aby pro ctnostné zveden d tek jedno m sto pro vystavěn domu,v němž by Boha znáti, jemu sloužiti, sebe pro dobréobecné a k svému budouc mu dobrému a prospěchucvičili, v y k á z a n é b ý t i m o h l o , usnesla se k zachován svého starozákonn ho náboženstv na svůj náklad nejenom svou židovskou synagogu nad čtyřmidomky v prostředku města žid. vyzdvihnouti a vystavěti a uvnitř krásnou malbou, lampami a jinými po

sejovice 2 262Kassejoivilž

třebnými věcmi ozdobiti, ale i také, aby v určitém časestarozákonné náboženstv dokonaleji a horlivěji vykonáváno býti mohlo, pro vychován a zaopatřen svéhokantora neb Rebe na svůj náklad pod tou synagogouobecn dům vystavěti nechá, v kterémžto židovské dětioboj ho pohlav svému náboženskému i litern mu uměn se náležitě cvičili.

Jména Židu v Kasejovic ch z r. 1815 1S20.1. Jakub S a b b a t h .2. Kateřina B a ye r .3. Isák R u d i n g e r.4. Abraham L e vý .5. Isák S c h w a g e r .6. Michl L e d e r e r.7. Israel L e vy.8. Judita P i n k as.9. N athan A d l e r .

10. Abraham S t e r n .

11. S y n a g o g a .12. Markus F e l d m a n .13. Franziska Ro se n fe ld .14. Zachariáš H e r z i g .15. Isaiáš L e w y.16. Michel O r l k .17. Joachim S o n n e n

s c h e i n .18. Eliáš O h r e n s t i e l .19. Seligman O h r e n st i e l .

Židovský bál.Zaj mavá zpráva o žid. bále v K., odbývaném dne

24. dubna 1799 právě o Velikém pátku, konaném protidvorn mu dekretu ze dne 5. března 1796, a i nař zenze dne 15.\ února 1799, zachovala se v policejn m protokolu./ • • ' • " • ' " ' .

Táž muzika konala^se v domě Žida Jakuba. BašeN r. XVII. Toho roku totiž oslavována v domě slavnostPurim právě o Velikonoc ch, ale s hudbou a tancem.Věc př sně vyšetřována. Majitel domu vymlouval se,že o. tom nevěděl a poukazoval na veliká svá břemenakontribučn a životn . Soud na tyto výmluvy nedbal avynesl následuj c rozsudek 4. května r. 1799:

Maj. domu Jakub B a š odsouzen k pokutě 10 ř š.tolarů, Izák F r e u n d ä Ezechiel O r e n s t i l , každýpo 4, dohromady s 8 ř š. tolary, pro m stn chudinskýústav, sluha Gabriel N e u m a n 10 ran hol , rab n3 denn domác vězen obdrželi, ostatn m však, kteřpři tom tanci byli, a sice: Jakub F inta, Izrael Ltnvy,Izrael Bayer, Abrahám Stern, potom i služebn ku Gabrieli Neumanovi, který o zákazu muziky dobře věděla zároveň i tancoval, určen byl trest 7 zl. 30 kr. a každý musel složiti do chudinského ústavu 2 ř šské tolary.

Za druhé: Městský představený .se omlouval, že v tudobu nebyl doma v Kasejovic ch policajkomisar JanJedlička dostal důtku, že př hodu tu sám nehlásil a pohroženo mu úřadem krajským zbaven m m sta, kdybyještě jednou něco podobného zapomněl hlásiti.

Konečně všech pět muzikantů odsouzeno: jedenkaždý obdržel 12 hod. arrest.

Změny r. 1848 učinily Židy úplně rovnými s obyvatelstvem křes anským. Před t. r. zůstávali v 21 domechv K. v žid. městě tito Židé:

Rychtáři židovšt .V čele obce stáli též rychtáři, volen vrchnost , a

mezi jinými jejich povinnostmi bylo také vyb rati odŽidů kontribuci. Z rychtářů známe:

Lajbl byl r. 1676 již 18 let starš m, r. 1679 bylavolba starš ch, 1691 Šmul Lajbl, 1697 Jakub Ěesanskýa Lajbl Šmule, starš , 1763 Volf Markus, 1763 JosefSamuel Skákal k, 1783 Josef Moses, 1790 Salmek aJosef Samuel, 1795 Jakub Wass Salamon, 1814 MichaelOrl k, židovský představený, 1818—1830 SeligmanOhrenstiel, vrchn rychtář, 1836/37 Aron Basch.

Od r. 1788 začaly se psáti matriky.Z rab nů známe pouze r. 1651 S a l a m o u n a . a

r. 1783 Jakuba L a z a r a , rab na. R. 1784 zř zeni takzvan krajšt rab ni.

Isak S a b a t , geprüfter Beschneider, 1835—1853.David K h o n, 1848—1854.Dr. F ilip B o n d y , rb. v K., asi 1869 (?).

1. Jakub B a j e r,2. Aron B a j e r,3. Izák R u d i n g e r a

Izák F r e u n d ,4. Filip G o t l. ieb a dě

dici Mojž še L e vy,5. Josef Š v a g e rs

6. Bernard L e d e r e r aJakub L e d e r e r ,

7. Šimon F r e u n d ,8. Vilém P i n k a s a

Abraham L e d e r e r ,9. Samson A d l e r .

10. Herman T e i c h l in ge r11. S y n a g o g a ,12. Markus F e l d m a n ,13. Israel R o s e n f e l d ,

Markus R o s e n f e l d ,a Alexander L e vy ,

14. Zachariáš H e r z i g ,15. Isaiáš L e vy,16. Samuel O r l k ,17. Aron B a s c h a jeho

matka Marie Basch,18. Jakub O h r e n s t i e l ,19. Israel O h r e n s t i e l .

Kromě těchto Židů byli zde ještě tito: Julius Levy,Simon Rosenfeld, Israel Beneš, Karel Gliicksman,Šimon Stolberger, Herman Kohn. "

Jakub Lederer Eduard Rüdinger

Učitelé, pokud jsou známi:Již 1766 byl zde kantor:Jakub H e r L e vy, Schulmeister, 1785.Juda S t e r n , Schulmeister, 1797.Levi S t e i n e r , 1840.Marek B 1 o c h, 1842—1844.Židé m vali své výběrč daně. Takovým byl Hastrl n,

výběrč potravin, 1792, r. 1799 Glückmann, a svéúčetn : Zachariáš Herzig, Rechnungsführer 1836/ 37.

Synagoga byla po r. 1818 znovu zř zena. R. 1825opravována.

Hřbitov (stará část)

Škola nová vystavěna 1828 o jednom poschod .^ Azdo r. 1864 musely žid. d tky navštěvovati také křest',školu, a sice třikrát v týdnu. R. 1864 byla žid. školaod katolické oddělena a stala se samostatnou školou

263 Kassejo ritz 3

dvoutř dn , maj c mimo rab na též dva podučitele.Špitál byl pro chudé a nemocné Židy.Lázeň rovněž měli Židé ve svém městě.Také hostinec.Lékaře měli také svého času. V letech 1836—1838

byl zde lékařem H eřman Lewy, nar. 1818, zkoušenýdoktor, načež v 1. 1842—1860 byl ranným lékařemv Radomyšli a potom žil na odpočinku v P sku, kdež

zemřel. Jakub G artenzaum, Wundarzt, 1853—1854až 1867. :

H ř b i t o v za městem se nalézaj c byl několikráterozšiřován. R. 1764 dali Židé za kus m sta .obci .kasejovické, tuš m pro jeho rozš řen , 30; zl. Rozšiřovánr. 1808, potom r. 1836. Na hřbitově se pochovávaj nejen domác zesnul Židé, ale i z okol , jako ze L n á ř,B l a t n é , K a d o v a.

Kladno.

V tězlav Löwner• (být. starosta) . ,

Kasejovice 4 264Kassejotvitz 4

Moritz Löwy

Rb. Dr. Mořic Muller

Dr. Eugen Löwy Josef Feigl

Vrchn řed. Arnošt Berka L. Schleißner Dr. Isidor Fleischer

Klatovy i 265