Keltská civilizace a jeji dedictvi - AryanRebel · na akropoli. Archeolog, ústav AVČR, Praha....

Post on 30-Sep-2020

3 views 0 download

transcript

JAN FILIP

KELTSKÁ CIVILIZACE

A JEJÍ DĚDICTVÍ

NOVÉ, ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ

TOTO JE FOTOGRAFICKÁ ČÁST PUBLIKACE

Odkazy v textu knihy jsou značeny (tab.I) atd.

ACADEMIA PRAHA 1995 © Alena Filipová, 1995 Epilogue © Jiří Břeň, 1995 ISBN 80-200-0526-9

Tab I. Skvostná koňská jha z „knížecích" hrobů v Hradeníně u Kolína (pohřby na čtyřkolových vozech). Hrob č.

46 (délka jha124 cm) a hrob č. 24 (délka jha 126 cm).Muzeum Kolín.

Tab II, Lovosice, Čechy. Koňské jho z hrobu bylanské kultury (hrob č. III), objeveného r. 1956 (výzkum R. Pleinera a V. Mouchy). Celkový

pohled a detailní záběry na zachovalejší křídlo.

Tab III. Hradenín u Kolína, Čechy. Komorový hrob č. 28 s mužským pohřbem na čtyřkolovém voze.

Tab III A. Heuneburg nedaleko Sigmaringen na horním Dunaji ve Württembersku. Pohled z východu na místo, kde stál v 6. stol. př. Kr.

mladohalštatský hrad. Snímek: St. úřad pro památkovou péči, Tübingen.

Tab IV. Heuneburg na horním Dunaji. Kamenné základy bastionů mladohalštatského hradu, vybudovaných v horní části z cihel podle

středomořských vzorů. Snímek: St. úřad pro památkovou péči, Tübingen.

Tab V. Grächwill-Meikirch (kanton Bern), Švýcarsko. Bronzová váza (hydrie) z mohyly se žárovým pohřbem a vozem. Šesté století př. Kr.

Historické muzeum, Bern.

Tab VIII. 1 Lahošť u Duchcova, Čechy. Bronzový prsten (vnitřní průměr 22 mm). Muzeum Ústí n. L. - 2 Chýnov u Prahy. Bronzová

maskovitá spona, délka 5 cm. Národní muzeum v Praze. - 3 Hořovický u Podbořan. Koňská faléra s maskovitou výzdobou. Bronz se železným

jádrem. Průměr 12 cm. Národní muzeum v Praze.

Tab IX. Hradiště u Písku v jižních Čechách. 1 Bronzová zobákovitá konvice etruského původu (s detailním záběrem zobákovitá výlevky).

Výška 23 cm. - 2 Chlum u Zbiroha. Bronzová zobákovitá konvice. Výška 30 cm. Národní muzeum v Praze.

Tab X. Hradiště u Písku. Bronzová zobákovitá konvice etruského původu. Lité spodní pouto ucha v podobě čtyřkřídlé Sirény s lidskými

pažemi a ptačím ukončením (detailní záběr). Viz tab. IX.

Tab XI. Vix (Côte d‘Or), Francie. Zlatý diadém kněžny z hrobu s vozem (24 karátové zlato, váha 480 g, největší průměr 23 cm). Musée de

Châtillon-sur Seine.

Tab XI A. Hochmichele, knížecí mohyla vládců z hradu Heuneburg, jedna z největších mohyl ve střední Evropě. Dnes 13 m vysoká o průměru

80 m. Snímek: Kimmig-Hell 1958.

Tab XII. Vix, Francie. Bronzová váza (kratér) řecké práce z doby kolem r. 500 z hrobu kněžny se zlatým diadémem. Detailní záběr hrdla nádoby s

výzdobou. Viz též obr. č. 9. Musée de Châtillon-sur-Seine.

Tab XIII. Vix, Francie. Hrob keltské kněžny se zlatým diadémem. Bronzová soška z příkrovu bronzové vázy (kráteru, viz obr. č. 9 a tab. XII).

Musée Châtillon-sur-Seine.

Tab XIV. Waldalgesheim u Bingen v Porýní. Zlaté nákrční kruhy a náramky z knížecí mohyly, 4. století. - Hradiště u Písku, Čechy. Bronzová

zobákovitá konvice, detail výzdoby hrdla.

Tab XV. Kleinaspergle u Ludwigsburgu, Würtemberg. Bronzové nádoby z knížecí mohyly.

Tab XVI. Sedlo u Sušice v jižních Čechách. Výšinné hradiště z doby halštatsko-laténské.

Tab XVII. Bouray (Seine-et-Oise), Francie. Soška s jeleníma nohama a s nákrčníkem. Levé oko vyloženo emailem. Bronzový plech, výška celé

sošky 45 cm. Musée Saint-Germain-en-Laye.

Tab XVIII. Euffigneix (Haute-Marne), Francie. Soška boha s nákrčníkem a kančím emblémem. Křemen, výška 26 cm. Musée Saint-

Germain-en-Laye

Tab XIX. Galský vojín se štítem. Mondragon (Vaucluse), Francie. Práce z doby Augustovy. Musée Calvet, Avignon.

Tab XX. Mšecké Žehrovice (Nové Strašecí), Čechy. Hlava z opuky z doby laténské. Výška 25 cm. Národní muzeum v Praze.

Tab XXI. Prilly (Waadt), Švýcarsko. Příklad výrazu keltského obyvatele dnešního Švýcarska. Práce římského umělce. Bronz (oči z mědi), výška

27,5 cm. Historické muzeum, Bern.

Tab XXII. Trichtingen, Württemberg. Keltský stříbrný nákrčník (torques se železným jádrem), ukončený býčími hlavami. Vyspělá doba

laténská. Průměr 29,4 cm, váha 675 g. Muzeum Stuttgart.

Tab XXIII. Brno-Maloměřice, Morava. Bronzová kování s maskovitými motivy, nalezená na keltském pohřebišti. Moravské muzeum v Brně.

Tab XXIV. Gundestrup (Aalborg) v Jutsku. Stříbrný kultovní kotlík, nalezený r. 1891 v rašelině. Celkový pohled. Výška 42 cm, průměr 69 cm, váha 8,86 kg. Národní muzeum v Kodani.

Tab XXV. Gundestrup, Jutsko. Kultovní kotlík. Ukázka výzdoby jedné z vnitřních desek (délka 25 cm). Národní muzeum

Tab XXVI. Pochvy mečů z doby laténské v českých zemích: Dražičky u

Tábora, mohyla se žárovým pohřbem. Pochva s nákončím (s detailními záběry), délka 565 mm. Starší doba laténská. Muzeum Tábor. - Charváty u Olomouce. Horní část pochvy (obě strany) z keltského hrobu z doby kolem

r. 100 př. Kr. Muzeum Olomouc.

Tab XXVII. Košice, Slovensko. Keltské žárové hroby z 2. století př. Kr. Muzeum Košice (Pastor, AR 1954).

Tab XXVIII. Praha-Záběhlice. Bronzový nákrčník (torques) a spony z keltských hrobů. Průměr nákrčníku 11 cm, délka spon 5,6-6 cm. Národní

muzeum v Praze.

Tab XXIX. Vlkanovo (obec Bajč, okres Hurbanovo), Slovensko. Bronzový nánožník z keltského hrobu. Průměr 6,7 cm. Archeologický

ústav v Nitře. - Velká Máňa na Nitransku. Skleněný náramek z keltského hrobu. Slovenské muzeum,

Tab XXX. Bronzové náramky a nánožníky z keltských hrobů: Praha-Podbaba (Nová Juliska), prolamovaný náramek, průměr 6,5-7 cm. Muzeum města Prahy. -Moravský Krumlov, náramek zdobený imitací filigránu (šíře

19-30 mm). Muzeum Moravský Krumlov. - Rajhrad u Židlochovic na Moravě. Náramek z 6 polokoulí, plasticky zdobený. Průměr 10,5 cm.

Moravské muzeum v Brně.

Tab XXXI. Umělecky provedené bronzové spony z keltských hrobů z 3.-2. století př. Kr. Horní řada: Ohrada u Kolína (délka 6 cm, muzeum

Kolín). Přemyšlení (Praha-sever), d. 76 mm. Národní muzeum v Praze. - Velká Maňa na Slovensku, hrob č. XIII (d. 37 mm) Archeol. ústav v Nitře. - Střední řada: Lednice, jižní Morava (žár. hrob, délka 37 mm). Moravské muzeum v Brně. Žatec, Čechy. Muzeum Zatec. - Dole: Brno-Maloměřice,

hrob č. 17 (d. 7,6 cm). Spona s emailovými vložkami. Moravské muzeum v Brně.

Tab XXXII. Bronzové rozetkové náramky, rozevírací, ze ženských hrobů z 2. století. Dokonalá slévačská práce z keltských dílen v Čechách.

Ledvice u Duchova a (dole) Plaňany u Kolína. Muzeum Duchcov a Národní muzeum v Praze.

Tab XXXIII. Ukázky keltské keramiky, vyráběné na hrnčířském kruhu. Z pohřebišť v Čechách a na Moravě: 1 Staňkovice u Žatce, hrob č. 3 (výška

32,5 cm). Muzeum Žatec. - 2 Kozlany u Bučovic na Moravě, hrob č. 8 (výška 18 cm). Moravské muzeum v Brně. - 3 Libčeves u Bíliny, Čechy,

hrob 8/1889 (výška 17 cm). Národní muzeum v Praze. - 4-5 Brno-Maloměřice (žárový hrob č. 55, výška 23,3 cm -kostr. hrob č. 29, výška 44

cm). Moravské muzeum v Brně.

Tab XXXIV. Steinsburg u Römhildu v Durynsku, výšinné hradiště. - Staffelberg, oppidum v Pomohaní. Letecký snímek.

Tab XXXV. Keltské oppidum Hradiště u Stradonic nedaleko Berouna. Různé nálezy drobných bronzových předmětů. Národní muzeum v Praze.

Tab XXXVI. Keltské oppidum Hradiště nad Závistí u Zbraslavi. Pohled od řeky Vltavy na nižší část hradiště (poloha „U altánku"). - Val

obklopující akropoli v horní části hradiště. Snímky: V. Moucha, 1959.

Tab XXXVII. Keltské oppidum Hradiště u Stradonic, celkový pohled. - Dole: Hradiště nad Závistí u Zbraslavi, tzv. Šance. Celkový pohled na val, který uzavírá severovýchodní část Šancí. Snímky: V. Moucha a M. Buchvaldek,

1959.

XXXVIII. Keltské oppidum Hrazany u Sedlčan. Brána s křídly dovnitř zahnutými, vyježděné koleje v cestě do oppida. Výzkum r. 1959 (L.

Jansová).

XXXIX. Povrchový výskyt železné rudy v českých zemích (podle R. Pleinera) a poloha hlavních keltských oppid (velké kroužky).

Tab XL. Římský legionář, vládce Galie, po pádu keltské moci. Ústřední muzeum v Mohuči (rekonstrukce podle nálezů).

Tab XLI. Váče, východně od Lublaně. Bronzová situla s tepanými obrazy z denního života; tzv. „umění situl" východohalštatského okruhu.

Tab XLII. Nové Košariská u Bratislavy, Slovensko. Antropomorfní nádoba se dvěma miniaturními nádobkami a s rozepjatýma rukama, které

drží řetězy. Keramika, NM Bratislava.

Tab XLIII. Vůz se spřežením ze starší doby železné. Rekonstrukce podle nálezů v Hradeníně u Kolína. Kresba akad. malíře Fr. Pavelky podle návrhu J. Filipa.

Tab XLIV. Hirschlanden u Leonbergu, Württembersko. Kamenná stéla ve tvaru mužské postavy, výška asi 170 cm. Muzeum Stuttgart.

Tab XLV. Keltské oppidum Závist u Prahy. Základy kamenných staveb na akropoli. Archeolog, ústav AVČR, Praha.

Tab XLVI. Reinheim, Sársko. Bronzová konvice.

Tab XLVII. Naleziště La Tène na břehu jezera Neuchâtel, Švýcarsko. Pohled na stanici při zahájení výzkumu, podle P. Vouga.

XLVIII. Keltské oppidum Závist u Prahy. Ojedinělý nález kamenné hlavy, doba laténská? Archelog. ústav AV ČR, Praha.

Tab XLIX. Manětín - Hrádek, západní Čechy. Bronzová spona ve tvaru mužské postavy z hrobu č.74 mladohalštatského až časně laténského pohřebiště. Archelog. ústav AV ČR, Praha.