Post on 02-Jan-2016
description
transcript
Kvantitativní metody pro kulturní lingvistiku
Laura A. JandaUniversity of Tromsølaura.janda@uit.no
http://hum.uit.no/lajanda/
Hlavní smysl
• Metafora a metonymie jsou základní kognitivní mechanismy, motivující strukturu jazyků
• Analýzy metafory a metonymie jsou dosud většinou introspektivní, ale to neznamená, že by se výsledky nedaly potvrdit kvantitativně
• Díky dostupnosti elektronických korpusů a statistického softwaru lze při výzkumu metafory a metonymie využít kvantitativních metod
Struktura přednášky:• Část 1:
– „smutek“ v ruštině• metafora a vzdálenost mezi synonymy
• Část 2: – „udělat něco jen jednou“ v ruštině
• metonymie a souvislost s klasifikací sloves
• Část 3:– odvozování slov v ruštině, češtině a norštině
• to, co jazyky mají společného a to, čím se liší
Část 1
–„smutek“ v ruštině
•metafora a vzdálenost mezi synonymy
‘Smutek’ v ruštině
• grust’, melancholija, pečal’, toska, unynie, chandra
• Vyskytují se v těchto konstrukcích:– v + 4. – v + 6.– 7.– s + 7. – ot + 2. – (4.)– (Jiné konstrukce)
Této konstrukce ukazují, které metafory motivují chápání smutku v ruštině
Podle distribuce těchto konstrukcí můžeme změřit vzdálenost mezi synonymy
Metafory, které motivují chápání smutku v ruštině
– v + 4. a v + 6.: • metaforická jáma nebo bláto • inogda vpadaju v unynie ‘občas upadám do
smutku’• suprug iznyvaet v toske ‘manžel se trápí
smutkem’
Metafory, které motivují chápání smutku v ruštině
• 7. – metaforický činitel– čelovek, tomimyj unyniem ‘člověk mučený
smutkem’• s 7.
– metaforické gesto (úsměv)– -Kušaeš’ ty, kak svin’ja, - s grust’ju skazal
kapitan ‘Jíš jako prase, řekl kapitán smutně’
QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor
are needed to see this picture.
Metafory, které motivují chápání smutku v ruštině
• ot + 2.– metaforický důvod
• Podumajte, ètot čelovek umer ot melanxolii! ‘Jen si představte, tento člověk umřel smutkem!’
– metaforická nemoc• Samoe lučšee lekarstvo ot xandry -- èto
čtenie. ‘Nejlepší lék na smutek je čtení.’
pečal’ toska chandra melancholija grust’ unynie
‘Smutek’ Vzdálenost mezi synonymy
QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor
are needed to see this picture.
QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor
are needed to see this picture.
QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor
are needed to see this picture.
Část 2
–„udělat něco jen jednou“ v ruštině
•metonymie a souvislost s klasifikací sloves
Metonymie u ruských sloves• V ruštině lze odvozovat
slovesa s metonymickým významem ‘udělat něco jen jednou’ -- semelfaktivy
QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor
are needed to see this picture.
• Pomocí přípony -nu (jako čichnut’ ‘kýchnout’ od čichat’ ‘kýchat’ )
• Pomocí předpony s- (jako sglupit’ ‘udělat jednu hloupou věc’ od glupit’ ‘chovat se hloupě’ )
Čichnet‘Kýchne’
Ale...
• To je divný vztah mezi příponou -nu a předponou s-.
QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor
are needed to see this picture.
Řešení: alomorfismus
• Hypotéza:– -nu a s- se chovají jako alomorfy
při odvozování semelfaktivních sloves
Alomorfismus• Podle našich tradic, alomorfismus existuje,
když dva morfémy (nebo více morfém) mají– stejnou funkci– komplementární distribuci
• (Bloomfield 1935: Chapters 10 & 13; Matthews 1974: Chapter V)
• Obyčejně jsou to morfémy, které jsou příbuzné, jako alomorfy kořene knig- v ruštině: kniga [kn’ig-] (1.jed), knige [kn’ig’-] (6.jed), knig [kn’ik-] (2.mn), knižka [kn’iš- ] (dim 1.jed), knižek [kn’iž-] (dim 2.mn)
-nu databáze QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor
are needed to see this picture.
Plesnut’/pleskanut’ ‘šplouchnout’
• 296 sloves nedokonavého vidu, od kterých se odvozují semelfaktivy pomocí -nu
– databáze zahrnuje příklady i s -nu i s -anu, jako pleskat’ ‘šplouchat’ od kterého odvozujeme plesnut’ a pleskanut’ ‘šplouchnout’
– databáze zahrnuje refleksívy jako kačat’/kačnut’, kačat’sja/kačnut’sja ‘houpat (se)/zhoupnout (se) jednou’
s- databáze
• 105 sloves nedokonavého vidu, od kterých se odvozují semelfaktivy pomocí s-– databáze zahrnuje 11 sloves pohybu jako
chodit’/schodit’ ‘jít/dojít někam a vrátit se jednou’
– databáze zahrnuje refleksívy jako lovčit’/slovčit’, lovčit’sja/slovčit’sja ‘chytračit/zachytračit si jednou’
QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor
are needed to see this picture.
Schitril?‘Zachytračil si (jednou)?’
Jsou -nu a s- v komplementární distribuci?
• Viz handout
• Chi-square dokazuje významnou souvislost mezi distribucí -nu a s- a klasifikací sloves nedokonavého vidu podle Jakobsona:– chi-square = 257.3, df = 5– p < 2.2e-16 (= 0)– Cramer’s V (výše výsledku) = 0.8 (obrovská)
QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor
are needed to see this picture.
Třídy sloves, které dávají přednost -nu
• -aj
• neproduktivní 1. časování
• -*ě
Třídy sloves, které dávají přednost s-
• -ova
• -i
• -*ěj
Třídy sloves, které dávají přednost -nu
-aj
QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor
are needed to see this picture.
Zevnul‘Zívnul’
neprod. 1. časov.
QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor
are needed to see this picture.
Liznul‘Líznul’
-*ě
QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor
are needed to see this picture.
Svistnula‘(Za)hvízdnula’
Třídy sloves, které dávají přednost s-
-ova
Smalodušestvoval‘Projevil malomyslnost
jednou’
-i
QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor
are needed to see this picture.
Sgrubil!‘Zachoval se sprostě
jednou!’
-*ěj
QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor
are needed to see this picture.
Srobela?‘Ztratila odvahu
jednou?’
Komplementární distribuce: souhrn
• Distribuce není dokonalá, ale statisticky je skoro dokonalá
• Co se týká dvou tříd, je distribuce dokonalá: slovesa ve třídě neproduktivní 1. časování používají jen -nu, slovesa ve třídě -*ěj používají jen s-
• U ostatních tříd jsou silné tendence, ale také se překrývají, zvláště u tříd -ova a -i
• Výsledek: -nu a s- jsou dobrými kandidáty na alomorfy
Část 3
–odvozování slov v ruštině, češtině a norštině
•to, co jazyky mají společného a čím se liší
Metonymie z širší perspektivy
• Metonymie tvoří systém mentálních adres
• Používáme jednu věc (nositel), abychom poukázali na druhou (cíl)
QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor
are needed to see this picture.
Metonymie v lexikonu: příklad 1
• Potřebujeme chytrou hlavu pro tento projekt
(chytrá) hlavanositel
část
(chytrý) člověkcíl
celek
QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor
are needed to see this picture.
QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor
are needed to see this picture.
Metonymie v lexikonu: příklad 2
• Mléko se převrátilo
mlékonositelobsah
sklenicecíl
nádoba
QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor
are needed to see this picture.
Metonymie ve slovotvorbě: ruština
• brjuchan ‘břicháč’
brjucho nositel
část
brjuchancíl
celek
QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor
are needed to see this picture.
Metonymie ve slovotvorbě:čeština
• květináč
květinanositelobsah
květináčcíl
nádoba
QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor
are needed to see this picture.
QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor
are needed to see this picture.
Nositele a cíly• Co se týká dějů: DĚJ, STAV, MĚNA STAVU, UDÁLOST,
ZPŮSOB, ČAS, CENA/LÍSTEK• Co se týká účastníků: ČINITEL, VÝROBEK, PŘEDMĚT,
NÁSTROJ• Co se týká entit: ENTITA, ABSTRAKCE, VLASTNOST,
SKUPINA, VŮDCE, HMOTA, MNOŽSTVÍ, ŽENSKÁ ENTITA, MUŽSKÁ ENTITA
• Co se týká část-celek: ČÁST, CELEK, OBSAH, NÁDOBA, UMÍSTĚNÉ, MÍSTO, MAJETEK, MAJITEL
• Klasifikace podle Peirsmana a Geeraertsa (2006) - největší inventář metonymie v lexikonu
QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor
are needed to see this picture.
Databáze metonymie ve slovotvorbě v ruštině, češtině a norštině
• Každý typ je jednoznačná soustava: metonymie, word class, přípona
• Vyloučíme a) zdrobněliny, b) odvozování srovnávacích přídavných jmen, c) odvozování sloves nedokonavého vidu
• Viz handout
769
576
180
0
100
200
300
400
500
600
700
800
900
počet typů
284
208
59
0
50
100
150
200
250
300
112 109
61
0
20
40
60
80
100
120
10
36
101
Nalezené u P&G,
Nalezené u P&G,
slov
Metonymie s nejvyšším výskytem– ABSTRAKCE MÍSTO VLASTNOSTI – DĚJ MÍSTO ABSTRAKCE– DĚJ MÍSTO ČINITELE– DĚJ MÍSTO VLASTNOSTI– DĚJ MÍSTO NÁSTROJE– DĚJ MÍSTO VÝROBKU– VLASTNOST MÍSTO ABSTRAKCE– ENTITA MÍSTO VLASTNOSTI– VLASTNOST MÍSTO ENTITY– DĚJ MÍSTO UDÁLOSTI
Do jaké míry určují přípony metonymii?
• Počet metonymií / přípona– Nejvyšší: 16 (čeština), 15 (ruština), 11
(norština)– Nejnižší: jen jedna metonymie u 128
přípon (ruština), ... 94 přípon (čeština), 21 přípon (norština)
– Průměr je kolem 3 metonymií / přípona
• počet cílů / přípona– 60% mají jen jeden cíl, ale 15% mají více
cílů než nositelů
020406080
100120140
1 3 5 7 9 11 13 15
2.6 2.73
0
1
2
3
68%
32%
11%
62.50%
37.50%
12.50%
59%
41%
17%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
nositelé
1.55 1.56 1.61
0
0.5
1
1.5
2
2.5
3
Do jaké míry určují přípony metonymii?
• Přípona obyčejně neupřesňuje metonymii• Přípona upřesňuje slovní druh cíle
• Co znamená přípona?
• “Na základě nositele X, proved’te metonymii. Slovní druh cíle je Y.”
Distribuce metonymií v ruštině, češtině a norštině
52
37
2
2
21
195
r, n
jen r
jen n
Metonymie, které jsou obzvláště časté v ruštině a češtině
• MÍSTO MÍSTO VLASTNOSTI• MAJITEL MÍSTO MAJETKU• STAV MÍSTO VLASTNOSTI• VLASTNOST MÍSTO MÍSTA• ČÁST MÍSTO CELKU• VLASTNOST MÍSTO HMOTY
Metonymie, které jsou obzvláště časté v ruštině
• ENTITA MÍSTO ŽENSKÉ ENTITY
• NÁSTROJ MÍSTO VLASTNOSTI
• VLASTNOST MÍSTO VLASTNOSTI
Metonymie, které jsou obzvláště časté v češtině
• OBSAH MÍSTO NÁDOBY
• VÝROBEK MÍSTO MÍSTA
• MNOŽSTVÍ MÍSTO ENTITY
Metonymie, které jsou obzvláště časté v norštině
• MÍSTO MÍSTO UMÍSTĚNÉHO
• VÝROBEK MÍSTO ČINITELE
Závěr
• Metafora a metonymie hrají důležitou roli v mluvnici
• Potřebujeme introspekci, abychom poznali, kde jsou metafora a metonymie aktuální v mluvnici
• Pomocí kvantitativních metod můžeme srovnávat metafory a metonymie v mluvnici