Monitoring mediálních výstup - hospimed.cz · Monitoring mediálních výstup u zmínných...

Post on 14-Sep-2019

16 views 0 download

transcript

Monitoring mediálních výstup��� � �

7. ostravské dny miniinvazivní chirurgie

���

Zdroj: Zdravotnické noviny

Datum: 06.12.2010

Odkaz: http://www.zdn.cz

���

Laparoskopická chirurgická lé�ba kolorekta se po po�áte�ní ned�v��e k tomuto p�ístupu stala standardem, zní jeden ze záv�r� 7. ostravských dn� miniinvazivní chirurgie. 293 ú�astník� b�hem dvou listopadových dn� vyslechlo p�es šedesát sd�lení zabývajících se nejen novými poznatky v miniinvazivní chirurgii kolorektální oblasti, ale také laparoskopickými zákroky na pankreatu, bariatrickými výkony, antirefluxní operací, plastikou t�íselné kýly, komplikacemi peritoneální dialýzy, laparoskopií v cévní chirurgii �i sou�asností miniinvazivní chirurgie na Slovensku. 16 p�ednášek bylo ur�eno sestrám. Po�adatelé z Chirurgické kliniky FN Ostrava, Léka�ské fakulty Ostravské univerzity v Ostrav� a sekce miniinvazivní chirurgie �eské chirurgické spole�nosti �LS JEP se každým rokem snaží p�ilákat také n�kolik zahrani�ních host�. Dr. Ahmed El-Gendi z univerzitní nemocnice v egyptské Alexandrii na letošním setkání prezentoval tamní zkušenosti s operacemi hepatocelulárního karcinomu, který v Egypt� pat�í k relativn� �astým diagnózám. Vedoucí léka� Centra pro viscerální a miniinvazivní chirurgii ve Wesselingu u Kolína nad Rýnem prof. Dr. med. Christoph A. Jacobi, Ph.D., v bloku p�ednášek o chirurgickém �ešení chorob kolorekta zd�raznil výhody laparoskopického p�ístupu p�i operacích divertikulární choroby tlustého st�eva a p�ednesl zkušenosti svého pracovišt� s touto metodou. Výsledky kolorektální laparoskopické chirurgie Zpo�átku se k laparoskopické kolorektální chirurgii �ada léka�� stav�la s ned�v�rou a ješt� p�ed n�kolika lety byla bezpe�nost tohoto typu zákrok� zpochyb�ována. V sou�asnosti je však miniinvazivní p�ístup v kolorektální oblasti spojován s nižší morbiditou, zkrácením doby hospitalizace a stejnými onkologickými výsledky jako klasický otev�ený p�ístup. P�ednosta Chirurgické kliniky FN Ostrava doc. MUDr. Jan Dostalík, CSc., pat�il na po�átku 90. let 20.století k �eským pr�kopník�m této metody. Nyní p�edstavil výsledky souboru 993 operací tohoto typu dosud vykonaných v ostravské fakultní nemocnici. Krom� nej�ast�jší pravostranné hemikolektomie (první laparoskopickou operaci tohoto typu provedl v roce 1990 dr. Moises Jacobs z Miami) šlo o resekce sigmatu, nízké p�ední resekce a kolostomie. "Operaci za�ínáme vždy laparoskopicky a máme-li n�jaké technické potíže, p�echázíme na manuáln� asistovanou laparoskopickou chirurgii," uvedl docent Dostalík. V prezentaci zazn�lo hodnocení chirurgických i nechirurgických komplikací a zejména délky p�ežití u maligních diagnóz �ešených laparoskopicky se záv�rem, že se významn� neliší od otev�eného p�ístupu. "Myslíme si, že laparoskopická kolorektální chirurgie by m�la pat�it jako standard na pracovišt�, která se t�mito operacemi rutinn� zabývají. Neexistuje rozumný d�vod pro� tyto výkony neprovád�t," shrnul docent Dostalík. Úsp�šnost operací po konverzi Ovliv�uje konverze výsledky dlouhodobého p�ežívání v laparoskopické kolorektální chirurgii? Odpov�� hledala MUDr. Petra Gu�ková, Ph.D., se spolupracovníky z Chirurgické kliniky FN Ostrava. Záv�ry dosud publikovaných prací se v této otázce neshodovaly, a proto si tým dal za cíl porovnat 3 skupiny pacient� operovaných pro kolorektální karcinom (CRC). Výsledky konvertovaných pacient� (42 p�ípad�) srovnávali se skupinou pacient� operovaných otev�en� (407 p�ípad�) a s pacienty, u nichž byl laparoskopický zákrok dokon�en (480 p�ípad�). Do práce tedy zahrnuli celkem 929 nemocných s kolorektálním karcinomem, sou�ástí souboru nebyli nemocní operovaní pro recidivu �i duplicitu CRC a pacienti, kte�í zem�eli do 30 dn� po operaci. Z pohledu dlouhodobého p�ežívání nevyplývá z výsledk� rozdíl mezi jednotlivými zp�soby operace a konverzí a rozdíly nebyly zaznamenány ani v dalších hodnocených aspektech. "Na základ� zhodnocení našeho souboru lze konstatovat, že konverze u kurativních operací kolorektálního karcinomu neovliv�uje negativn� ani délku p�ežívání a p�ežití bez p�íznak� onemocn�ní (disease-free survival), ani výskyt metastáz," shrnula doktorka Gu�ková. Operace Crohnovy choroby laparoskopicky? Ve Spojených státech bylo v letech 2000–2004 z celkového po�tu operací Crohnovy choroby provedeno laparoskopicky jen 6 % zákrok�. Zatímco miniinvazivní operace nap�íklad kolorektálního karcinomu se stala široce rozší�enou, u zán�tlivých onemocn�ní tomu tak zatím není. V posledních letech se však v literatu�e a studiích objevují zprávy o benefitech laparoskopie i

Monitoring mediálních výstup��� � �

u zmín�ných diagnóz. Prof. MUDr. Mojmír Kasalický‚ CSc., z Chirurgické kliniky 2. LF UK a ÚVN Praha p�edstavil dvouleté zkušenosti svého pracovišt� s operacemi v oblasti ileocéka p�i Crohnov� chorob�. "Podstatná je velmi t�sná spolupráce chirurga, gastroenterologa a eventuáln� nutri�ního specialisty," uvedl. V�tšina chirurg� d�lá �ást této operace laparoskopicky, poté laparotomicky anteponuje zán�tlivou oblast st�eva a anastomózy šije ru�n� (�asto se tedy uvádí p�esn�jší ozna�ení "laparoskopicky asistovaná operace"). Kompletní laparoskopický p�ístup v�etn� anastomóz vytvo�ených staplery preferuje okolo 20 % operatér�. Snadn�jší reoperace V �esku dlouho p�evažoval názor, že anastomóza u Crohnovy choroby musí být vždy provedena koncem ke konci. Podle profesora Kasalického je však podstatné, aby anastomóza v p�ípad� chirurgické lé�by této nemoci byla dostate�n� široká, �ímž nedojde ke stenózám. "Ze zpráv gastroenterolog� vyplývá, že naopak nejv�tším po�tem stenóz a obtíží trpí pacienti s anastomózou provedenou koncem ke konci," zd�raznil. Na jeho klinice provedli za necelé dva roky 43 operací v oblasti ileocéka pro Crohnovu chorobu, indikováno k laparoskopii bylo 23 pacient�. Chirurgové se p�iklonili k otev�ené operaci zejména u nemocných, kte�í byli operováni již pon�kolikáté a u kterých odhalili p�íliš velké postižení ileocekální oblasti. Délka trvání laparoskopické operace se nelišila od otev�eného p�ístupu. �ty�ikrát došlo ke konverzi, protože p�edopera�ní diagnostika p�esn� neodpovídala opera�nímu nálezu. Podle Mojmíra Kasalického je operováno 70–90 % nemocných Crohnovou chorobou a 40–50 % z nich podstupuje reoperaci. "Proto si myslíme, že miniinvazivní p�ístup je výhodný. Každá další reoperace je díky tomu snadn�jší a tvorba adhezí nižší," prohlásil Mojmír Kasalický a doplnil, že tento p�edpoklad zatím nemohou dokázat, jelikož zatím na pracovišti podruhé neoperovali žádného nemocného, který už laparoskopický zákrok jednou podstoupil. Komplikace bariatrické chirurgie Mezi stále �ast�jší operace nejen v �eských nemocnicích pat�í bariatrické výkony. N�kolik sd�lení na toto téma p�ednesl primá� chirurgického odd�lení Nemocnice Jablonec nad Nisou MUDr. Michael Vraný, který shrnul možné komplikace jednotlivých zákrok� tohoto typu. U vertikálních gastrektomií jde hlavn� o dehiscence a krvácení, u gastrických bandáží m�že dojít nap�íklad k perforaci žaludku. U gastrického bypassu je vý�et komplikací rozsáhlejší – krom� již zmín�ných m�že nastat nap�íklad perforace st�eva. MUDr. Vraný u tohoto typu zákroku zd�raznil riziko akutní dilatace žaludku, která m�že skon�it úmrtím pacienta. Na jeho p�ednášku navázal MUDr. Aleš Foltys, Ph.D., z Chirurgické kliniky FN Ostrava, který p�edstavil soubor údaj� o komplikacích p�i 495 bariatrických výkonech na svém pracovišti (pr�m�rná hmotnost pacient� v tomto souboru byla 124 kg, jejich pr�m�rný v�k 42 let a 80 % operovaných tvo�ily ženy). "Gastrická bandáž byla na naší klinice nej�ast�jší metodou chirurgické lé�by obezity, pro vyšší výskyt pozdních komplikací, odpovídající ovšem celosv�tovým statistikám, jsme však p�ešli na jiné bariatrické operace – sleeve resekci žaludku a gastrickému bypassu," uvedl MUDr. Foltys, který stejn� jako p�edcházející p�ednášející upozornil na vzácné, avšak reálné riziko úmrtí spojené s komplikacemi bariatrických výkon�. "V našem souboru se podíl závažn�jších komplikací pohybuje okolo 3 procent, což souhlasí s výsledky uvád�nými v literatu�e," uzav�el. Komplexní p�ístup v N�mecku Profesor Christoph Jacobi v diskusích na téma bariatrické chirurgie uvedl, že na jeho pracovišti usilují o komplexní a multidisciplinární lé�bu obezity. Zd�raznil nutnost zam��it pozornost na tuto oblast medicíny. "V roce 2007 ve sv�t� zem�elo více lidí v souvislosti s obezitou než hladem," shrnul v bonmotu podstatu problému. Sou�ástí pilotního projektu nemocnice v Kolín� nad Rýnem je týmová spolupráce léka�� s nutri�ními specialisty a psychiatry. Po úvodních vyšet�eních zváží možnost operace, snaží se pacientovi pomoci se zm�nou stravovacích návyk� a indikovat t�lesná cvi�ení a další úpravy životosprávy. K terapii náleží i rehabilitace a setkání podp�rné skupiny, kde si pacienti s tímto zdravotním problémem vym��ují zkušenosti. Foto: Více lidí umírá v souvislosti s obezitou než hladem," uvedl v diskusi o bariatrické chirurgii prof. Christoph Jacobi. Foto: www.darmzentrum-rhein-erft.de

Monitoring mediálních výstup��� � �

Ženské odd�lení ve zcela novém kabát�

Zdroj: M�stská nemocnice v Litom��icích Datum: 13.12.2010

Odkaz: http://www.nemocnice-lt.cz/news.php?id=99

Za ú�asti starosty m�sta, radních, zastupitel�, zástupc� firmy Hospimed, jejich subdodavatel�, projektant�, zástupkyn� kraje, vedení nemocnice, vedení odd�lení a dalších host� prob�hlo dne 13.12.2010 slavnostní otev�ení nov� zrekonstruovaného gynekologicko-porodnického odd�lení M�stské nemocnice v Litom��icích. Rekonstrukcí, která trvala 6 m�síc� a probíhala ve dvou etapách, prošly jak �ást gynekologická, tak i �ást porodnická.

P�ítomné nejprve p�ivítal �editel m�stské nemocnice v Litom��icích MUDr. Leoš Vysoudil, který ve svém projevu pohovo�il o nutnosti rekonstrukce a vyjád�il p�ání, aby se pacientkám a novope�eným maminkám v novém prost�edí líbilo: „Doufám, že k nám budou jezdit nejen rodi�ky z Litom��icka, ale i z jiných region�,“ zd�raznil �editel. Starosta Litom��ic Mgr. Ladislav Chlupá� poté vyjád�il své uspokojení nad zkvalitn�ním prost�edí a nad tím, že se tento krok poda�ilo uskute�nit v dob�, kdy jsou rozpo�ty velmi napjaté. Ve stejném duchu promluvila i p�ítomná radní Ústeckého kraje Bc. Jana Ryšánková. „Podle tohoto, co jsem si zatím stihla prohlédnout, se odd�lení prom�nilo k nepoznání. Je pot�šující, že se tyto zm�ny poda�ilo zrealizovat i v této nelehké dob�,“ pochválila rekonstrukci. Radní m�sta Litom��ice Ing. Radek Lon�ák navíc zd�raznil, že kvalitní nemocnici ned�lá jen prost�edí, ale také kvalitní personál. „Jsem rád, že je zde nyní obojí,“ uzav�el sv�j proslov.

Sou�ástí slavnostního otev�ení bylo i slavnostní p�est�ižení pásky a prohlídka nov� zrekonstruovaných prostor. B�hem této prohlídky si p�ítomní prohlédli jak standardní pokoje, tak i t�i pokoje nadstandardní. „Zatím jsme m�li v porodnické �ásti pouze jeden nadstandard a mohu �íci, že o n�j byl velký zájem, který jsme nemohli vždy uspokojit,“ zhodnotila vrchní porodní asistentka gynekologicko-porodnického odd�lení Ing. Bc. Simona Filipová a vysv�tlila, že díky rekonstrukci vznikly na odd�lení další dva nadstandardn� vybavené pokoje. „K p�vodní nadstandardnímu pokoji se samostatným sociálním za�ízením p�ibyly další dva. Jsou to dva jednol�žkové pokoje, které sdílí spole�né sociální za�ízení. Pokoje jsou vybaveny i rozkládacím l�žkem, na kterém m�že v p�ípad� zájmu p�enocovat návšt�va,“ popsala Filipová a doplnila, že nadstandardní pokoje jsou dále vybaveny TV, rychlovarnou konvicí, lednicí a umož�ují celodenní návšt�vy.

Akce, která si vyžádala investici ve výši 14 milión� korun, byla sou�ástí velkého projektu s názvem „Modernizace RTG a ženského odd�lení M�stské nemocnice v Litom��icích“, na který získala nemocnice dotaci z Regionálního opera�ního programu Severozápad (ROP). Realizátorem projektu byla firma Hospimed, která vyhrála výb�rové �ízení. „Tento projekt si vyžádal investici ve výši 35 milión� korun. P�ibližn� 20 milión� korun šlo na nákup nového CT a související stavební úpravy, zbytek byl investován do rekonstrukce a modernizace ženského odd�lení a na vybudování parku u staré interny,“ popsal finan�ní stránku projektu �editel nemocnice MUDr. Leoš Vysoudil a doplnil, že na celkové investované sum� se nemocnice spolupodílela �ástkou ve výši 10 milión� korun.

��

Monitoring mediálních výstup��� � �

Krizi systému lze chápat i pozitivn�

Zdroj: Zdravotnické noviny

Datum: 13.12.2010

Odkaz: http://www.zdn.cz

Svaz zdravotních pojiš�oven �R (SZP) do svého �ela zvolil nového prezidenta, stal se jím generální �editel Zdravotní pojiš�ovny ministerstva vnitra �R Ing. Jaromír Gajdá�ek, Ph.D. Zeptali jsme se jej na priority ve funkci, sou�asné problémy �eského zdravotnictví i jeho pot�eby. Stal jste se novým prezidentem Svazu zdravotních pojiš�oven �R. Jak na své zvolení reagujete? A s jakým programem jste se o tento post ucházel? Je t�eba p�ipomenout, že skon�ilo funk�ní období dosavadního vedení a �editelé �lenských zdravotních pojiš�oven zvolili nové, tentokrát na dva roky. Vedle prezidenta byli zvoleni viceprezidenty pan �editel Ladislav Friedrich z Oborové zdravotní pojiš�ovny a pan �editel Vladimír Kothera ze Zdravotní pojiš�ovny Metal-Aliance. Vedení tedy z�stává stejné, jen jsme se s panem Friedrichem vym�nili na svých postech. Moje minulost ve vedení Svazu zdravotních pojiš�oven �R ostatn� sahá do roku 1997, kdy jsem se stal jeho výkonným �editelem. V roce 2008 jsem za�al �ídit Zdravotní pojiš�ovnu ministerstva vnitra �R a zárove� se stal viceprezidentem SZP. Mou prioritou bude hájit zájmy �lenských organizací. Hledáme nyní spole�ná stanoviska, p�edevším v zám�rech vlády okolo novely zákona �íslo 48/1997, o ve�ejném zdravotním pojišt�ní. Máme za sebou první kolo p�ipomínek k novelám, které p�edložil ministr Heger, a nyní budeme sledovat jejich další podobu a projednávání v parlamentu. P�edpokládá se, že by m�ly vejít v platnost nejpozd�ji 1. �ervence p�íštího roku. Budeme se snažit podporovat zm�ny v lékové politice sm��ující k ur�itým úsporám v systému. To je z�ejm� první balík problém�, který budeme �ešit. Vydali jste doporu�ení Svazu zdravotních pojiš�oven �R – co je jeho hlavním cílem? A které otázky hodláte �ešit v dlouhodob�jším horizontu? Ano, to jsme vydali již p�ed sn�movními volbami a pozd�ji jej aktualizovali. Reagovali jsme v n�m na programové prohlášení vlády a cht�li poskytnout profesionální podporu. Budeme se snažit ovlivnit d�ní z hlediska propojení nemocenského a zdravotního pojišt�ní a budeme také d�lat vše proto, aby nedošlo k omezení dostupnosti zdravotní pé�e. Chceme jednat o propojení zdravotního a sociálního systému. Hradíme zdravotní pé�i v lé�ebnách dlouhodob� nemocných, kdy je stav pacient� stabilizovaný, berou léky a pot�ebují konkrétn�jší, vícemén� sociální pé�i. Smazávání striktních hranic, co je sociální a co zdravotní, by bylo jist� prosp�šné. Obyvatelstvo stárne a do budoucna to bude zásadní problém. O efektivit� nedávno hovo�il i �editel VZP Pavel Horák v souvislosti s p�ípady, do kterých už nemá smysl vkládat finance. Jak se na tuto problematiku díváte vy? Nejde o to ušet�it peníze, jde o to je efektivn�ji rozd�lit. Na jedné stran� jsme podporovali vznik specializovaných center, protože se tam dosáhne daleko lepších výsledk� než v za�ízení, které odborníky postrádá. Musíme ovšem brát v úvahu, že rozpo�et není bezedný; musí být stanovena reálná pravidla a p�enechán v�tší díl zodpov�dnosti na konkrétním za�ízení. Nikdo jiný než léka� nem�že �íci, koho lé�it a koho už p�estat trápit, protože jeho život nevyhnuteln� kon�í. Myslím, že je p�ínosn�jší nechat ho dožít poslední dny v klidu, s ut�šujícími léky, v kruhu blízkých než nasazovat další drahou lé�bu, která už ur�it� nezabere. Naopak tyto peníze bychom m�li vynaložit na lé�bu t�ch pacient�, kte�í mají šanci se uzdravit a mohou op�t žít plnohodnotným životem. Jsou to sice t�žké otázky, dle mého názoru však vzhledem k omezenému rozpo�tu nevyhnutelné. Jedná se o velmi citlivé téma, které vždy vyvolá vlnu emocí. Jste p�ipraveni jim �elit? P�esn� tak, �íkám to s plným v�domím. Vím, že to není jednoduché, ale meziro�ní nár�sty v této oblasti jsou ohromné. Budeme muset v této oblasti najít p�ijatelné �ešení. S tím souvisí i aktuální jednání premiéra se zástupci kraj� o reorganizaci nemocni�ní pé�e. Jak hodnotíte tento krok? Jsem za tuto dohodu velmi rád, z hlediska dostupnosti zdravotní pé�e v l�žkovém segmentu je zde ur�it� nadbytek l�žek. Když tedy hovo�íme o efektivit�, je t�eba otev�ít i tuto otázku. Jak celkov� reagujete na sou�asnou situaci ve zdravotnictví. Myslíte si, že je opravdu tak závažná, jak se prezentuje? Domnívám se, že finan�ní krize se musela �áste�n� projevit i ve zdravotnictví, by� s menším zpožd�ním. Jde o to, že stát poprvé od revoluce nep�isypal peníze do systému, který se ocitl v krizi. To je ur�itý signál, že tomu tak nebude ani v roce 2011 �i 2012. Potom je zde úkol pro všechny ú�astníky zabývat se zefektivn�ním systému. Spíše to vnímám pozitivn�, chápu, že nemocnice si zvykly na sedmiprocentní ro�ní nár�st, ale tak to prost� dál nejde. Vidím zde nezastupitelnou roli zdravotních pojiš�oven – nebudeme prosazovat drastická opat�ení ve smyslu rušení nemocnic jako celku, spíše p�jde o po�ty odd�lení a l�žek, rozložení obor�, vznik lé�eben dlouhodob� nemocných, ošet�ovatelská l�žka a tak dále. A je záležitostí managementu, aby rozhodl, zda použije peníze na platy, nebo na nákup p�ístroj�. Do toho zasahovat nebudeme. Velkým tématem je i komer�ní p�ipojišt�ní, které se �eší velmi dlouho. Lze podle vás tento proces urychlit? Pot�ebujeme, aby prošly novely, které jsou nyní na ministerstvu. Jednak umožní dnes zablokované fúze zdravotních pojiš�oven. A za druhé dovolí

Monitoring mediálních výstup��� � �

pacientovi p�iplatit si na ur�itý druh pé�e. Domnívám se, že by se nem�lo vyjmenovávat, co všechno je hrazeno z ve�ejného zdravotního pojišt�ní, spíše vybrat n�které výkony, které z ve�ejného zdravotního pojišt�ní nemusí být hrazeny pln�. Nap�íklad robotické operace vyjma operací prostaty, které mají prokázaný efekt a m�ly by být v základním balíku; všechny ostatní by se m�ly provád�t s p�íplatkem, samoz�ejm� ne plným, ale t�eba desetiprocentním. Jak hodnotíte dosavadní p�sobení ministra Hegera? Pana docenta si velmi vážím, bylo to velké rozhodnutí jít do funkce, ve které tolik lidí poho�elo. Za toto hrdinství ho obdivuji. Mám pocit, že reforma se zpož�uje, ale nikdo není osvícený. Žádnou reformu – a už v�bec ne zdravotnictví – nelze ud�lat za pár m�síc�. Jsme s panem ministrem a jeho nám�stky v neustálém kontaktu, dáváme jim návrhy a p�ipomínky. Nevidím tedy zásadní problém; možná tehdy, až se do�teme v novinách názor, že zdravotní pojiš�ovny by m�ly mít polovi�ní provozní náklady, než jaké mají v sou�asné dob�. S tím nelze souhlasit. Je t�eba �íci, že náš systém, i když není ideální, pat�í z hlediska provozních náklad� k nejlevn�jším v Evrop�. Takže nevidíte prostor na jakékoli úspory na stran� zdravotních pojiš�oven? Provozní náklady jsou dány limitem, od 3,2 do 5 procent. Drtivá v�tšina pojiš�oven jej ani nevyužije, od 1. �ervence 2009 podkra�ují tento limit zhruba o 10 procent. Úspory se již hledají a všechny tyto peníze z�stávají v základním fondu na úhradu zdravotní pé�e. Tém�� 85 procent provozních náklad� jde na pln�ní zákonných povinností, takže pak by se musel upravit zákon a n�které �innosti p�evést na n�koho jiného.

Monitoring mediálních výstup��� � �

Vladimír Kothera: Ve zdravotním pojišt�ní musí být místo na malus i bonus� Zdroj: e15.cz, E15 Datum: 8.12.2010 Název: Vladimír Kothera: Ve zdravotním pojišt�ní musí být místo na malus i bonus Odkaz: http://www.e15.cz/nazory/rozhovory/vladimir-kothera-ve-zdravotnim-pojisteni-musi-byt-misto-na-malus-i-

bonus

Profesní životopis generálního �editele Zdravotní pojiš�ovny Metal-Aliance Vladimíra Kothery zaujme tím, že je pom�rn� krátký. Do �ela tohoto menšího, ale ambiciózního pojiš�ovacího ústavu se dostal hned p�i jeho vzniku v roce 1993 a je na tomto míst� dosud.

Za hlavní problém sou�asného systému zdravotního pojišt�ní považuje vymezení pravidel hry. „Kdybychom nastavili jasné smluvní podmínky mezi pojiš�ovnou a pojišt�ncem, aby v nich byly atributy vymahatelnosti v chování jedné i druhé strany, instituce i pacienta, tak se systém za�ne sám od sebe m�nit,“ �íká Kothera.

* E15: Pojiš�ovákem jste odjakživa?

Ne, p�vodn� jsem vystudoval st�ední školu v oboru elektro a následn� se vyu�il elektriká�em. P�ed revolucí jsem pracoval v provozu v Poldi Kladno, staral jsem se o regula�ní obvody. Pak p�išel listopad 1989 a v porevolu�ní euforii jsem byl v Poldi zvolen do vysoké odborové funkce. Moc mi to nesed�lo, Poldovka se ale m�nila a já dostal nabídku podílet se na restrukturalizaci podniku. Stal jsem se personálním �editelem. Žádné teplé míste�ko to nebylo, museli jsme zeštíhlit podnik o šest tisíc lidí. V�tšinu se poda�ilo bez problém� rekvalifikovat a nastoupili jinam. Tím, že jsem p�išel do funkce zespoda, z provozu, tak mi lidé i v této složité situaci d�v��ovali. S odstupem �asu to hodnotím jako velkou životní zkušenost.

* E15: Zažil jste v té dob� jako šéfa slavného privatizátora Antonína Stehlíka?

P�ímo ne, nastoupil do �ela Poldi, až když jsem se už zabýval pojiš�ovnou. Ale párkrát jsem ho potkal, když p�išel na jednání p�edstavenstva Poldi. V podpaží v�tšinou nosil pistoli. íkal jsem si tehdy, to nás asi �ekají v�ci.

* E15: A jak jste se dostal od personalistiky k pojiš�ovnictví?

Pot�ebovali jsme zam�stnance v Poldi dob�e pojistit. Ale protože naše firma m�la zna�né dluhy, nikdo do toho necht�l jít. Tak jsme se ješt� s n�kolika dalšími podniky rozhodli založit vlastní pojiš�ovnu. Bylo to deset firem nap�í� republikou. Ostatní ale byli váhaví st�elci, projekt se dlouho ne a ne rozb�hnout. My jsme se do toho ovšem pustili naplno. Byli jsme jediná pojiš�ovna, která vznikala za pomoci úv�ru od banky, na rozdíl od ostatních nem�ly naše zakladatelské firmy žádný volný kapitál. Ale možná to bylo dob�e. Od za�átku jsme museli dob�e po�ítat, sv�domit� uvažovat o návratnosti vložených prost�edk�.

* E15: Ve zdravotní pojiš�ovn� Metal-Aliance jste tedy od samého za�átku. Jak se lišila tehdejší praxe od té sou�asné?

Tehdy jsme m�li zcela laické p�edstavy o marketingu, obchodu, i o tom, jak nasmlouvávat pé�i. Nebylo kde se pou�it, leda snad z dokument� z první republiky. Dnes máme optimalizovanou organizaci a hlavn� sofistikované procesy se zavedenými kontrolními mechanismy. Tehdy se totiž kontrolní mechanismy v našem oboru teprve formovaly. Ve všech pojiš�ovnách se proto d�laly chyby, což kolem roku 1995 vyústilo v krizi zdravotního pojišt�ní. Dnes už si takové chyby nikdo nem�že dovolit.

* E15: V �em je podle vás nejv�tší problém vašeho byznysu?

Nejv�tší potíž je v tom, že pacient, který p�ichází do zdravotnického za�ízení, si objednává pé�i, kterou my v tu chvíli neznáme, ale musíme ji zaplatit. Zatímco t�eba u povinného ru�ení auta jsou pojistnou smlouvou s klientem jasn� nastavené parametry, p�esn� se ví, co pojiš�ovna uhradí, a co ne, u zdravotního pojišt�ní jasn� stanovená pravidla hry zatím nejsou. A to �asto znamená, že zdravotnické za�ízení poskytuje nadbyte�nou pé�i a mnohdy ješt� nehospodárn�.

* E15: Jaké období bylo pro vás zatím jako pro manažera nejt�žší?

Rok 1995. To bylo jedinkrát, kdy jsme se ocitli v �ervených �íslech. Správní rada nám tehdy dala ultimátum. ekla — jestli to nedokážete srovnat do �erných �ísel, nemáme na trhu co d�lat a museli bychom uvažovat o zrušení pojiš�ovny. Za šest m�síc� jsme dokázali bilanci pojiš�ovny oto�it. Poda�ilo se, ale byla to d�ina.

* E15: Pro� jste se tehdy do t�ch �ervených �ísel dostali?

Monitoring mediálních výstup��� � �

Ceny nebyly stanoveny podle možností systému, ale byly ur�ovány na politické úrovni. Když se tehdy zm�nily, neum�li jsme na to zpo�átku vhodn� reagovat na úrovni smluv s léka�i.

* E15: Dnes je to jiné?

Ano. O cen� se dohadujeme, a tak jsme schopni odhadovat její vývoj ve st�edn�dobém horizontu a p�izp�sobovat naši smluvní politiku našim finan�ním možnostem.

* E15: Ale není te� pro zdravotní pojiš�ovny také špatné období? Vždy� zažíváme hospodá�skou krizi a navíc se stále spekuluje o tom, zda by pro �eské zdravotnictví nebylo lepší, kdyby tu byla jen jedna zdravotní pokladna.

P�edevším nikdo zatím nedal na st�l relevantní analýzu, že by opravdu centralizace zdravotního pojišt�ní p�inesla vyšší efektivitu. A to jak v rozsahu náklad� na administrativu, tak v oblasti nejzásadn�jší – ve vyšší efektivit� p�i nakupování zdravotní pé�e. Já osobn� jsem si jist, že by nastal pravý opak, protože to funguje zcela podle Murphyho zákon� – jediná instituce bez konkurence znamená v�tší byrokracii a vyšší, naprosto zbyte�né náklady. A co se tý�e toho, jak na nás p�sobí politický a mediální tlak, aby byla jen jedna pojiš�ovna. V situaci, kdy se takto argumentuje, je pochopiteln� obtížn�jší lidem vysv�tlovat, pro� je dobré mít jinou než nejv�tší pojiš�ovnu a pro� je menší pojiš�ovna lepší než v�tší. Ale zajímavý je vliv na naše zam�stnance. Já pozoruji, jak každé jejich ohrožení zvyšuje jejich loajalitu.

* E15: Chápu, že vás to t�ší. Ale m� zajímá, zda jste opravdu schopni poskytnout stejnou nebo lepší pé�i než VZP. Nedávno jsem t�eba psal o robotické chirurgii jakožto moderní terapii nádor� a setkal jsem se s informací, že n�které menší pojiš�ovny koncem roku nemohou pacient�m tuto pé�i zaplatit.

Tento p�ípad u nás nastat nem�že. Prost�ednictvím nakupování pé�e mají naši pojišt�nci jedny z nejkratších �ekacích dob na operace. V tom jsme s nejv�tší pojiš�ovnou více než konkurenceschopní. Nechceme, aby naši klienti zbyte�n� �ekali na konzervativní pé�i. Práv� proto nasmlouváváme se zdravotnickými za�ízeními progresivn�jší zp�soby plateb. Našim pojišt�nc�m se tak nestává, aby slyšeli od léka�� v�tu: „U vaší pojiš�ovny jsme p�ekro�ili paušál, p�ij�te po prvním lednu až budeme moci �erpat z nového.“ U robotiky jsou ale dva problémy vyplývající z toho, že je u nás robot� moc a nevyužívají se správn�. Naše pojiš�ovna je proto ochotna robotické operace platit na pracovištích, kde kvalita personálu odpovídá kvalit� techniky. A to není vždy samoz�ejmé. Druhým problémem je to, že n�které kliniky – proto, aby se jim drahé robotické p�ístroje zaplatily — se na nich snaží operovat i to, k �emu nejsou p�ímo ur�ené. To podporovat nechceme. Všechny operace proto musejí být dob�e indikovány a zd�vodn�ny.

* E15: Nyní se stále mluví o zdravotní reform�. Jak by se m�la projevit ve zdravotním pojišt�ní?

Zatím se mi zdá, že odborník�m z úvah o reform� n�jak vypadává pacient. A o n�m by to m�lo být p�edevším. Kdybychom nastavili jasné smluvní podmínky mezi pojiš�ovnou a pojišt�ncem, aby v nich byly atributy vymahatelnosti v chování jedné i druhé strany, instituce i pacienta, tak se systém za�ne sám od sebe m�nit, a náš klient by logicky více vyžadoval od léka�e n�jaký rozumný p�ístup. My bychom do toho mohli vstupovat ješt� efektivn�jším nákupem pé�e. A také za�ít nabízet produkty ve form� r�zných pojistných balí�k�. Dalším prvkem, který by pomohl zdravotnictví, by mohlo být nominální pojišt�ní.

* E15: M�žete to vysv�tlit?

Zdravotní pojišt�ní je dnes cele tvo�eno pouhou zdravotní daní. Je tedy nutné tuto zdravotní da� snížit a doplnit o individuální platbu mezi klientem a pojiš�ovnou, která by umožnila vytvo�ení pojistných balí�k� a také zavedení „malusu“ a „bonusu“ jako motiva�ního prvku za chování pojišt�nce. Celková suma za pojišt�ní by mohla z�stat na sou�asné úrovni.

* E15: V �em by se ale smlouvy mezi pojišt�ncem a pojiš�ovnou m�ly lišit jedna od druhé?

Pojiš�ovna by mohla t�eba nabídnout dva r�zné produkty s r�znou mírou spoluú�asti a pr�chodnosti zdravotní pé�í. Jinými slovy, jedna z možností m�že být klasický postup — m�j praktický léka�, specialista a moje nejbližší nemocnice. Ale taky m�že být k dispozici model — m�j praktický léka�, jakýkoli ambulantní specialista a jakákoliv nemocnice. Pak ale musí být samoz�ejm� míra pojistného vyšší než v prvním p�ípad�. Já si prost� myslím, že by bylo správné dát lidem možnost volby. V této podob� by to bylo demokratické a bylo by to i sociáln� citlivé, protože by to zajištovalo základní standard všem podle jejich vlastního rozhodnutí. A je v tom velký obchodní potenciál — i pojiš�ovna našeho rozm�ru, která má 400 tisíc pojišt�nc�, má podle pr�zkum� dvacet procent klient�, kte�í se ptají, jak by si mohli nakoupit n�jaký produkt. Dvacet procent je p�itom velká poptávka — když v N�mecku zavád�li komer�ní p�ipojišt�ní, nakoupili si ho pouhá dv� procenta lidí a p�itom se to hodnotilo jako velmi úsp�šný produkt.

Monitoring mediálních výstup��� � �

Krajská zdravotní: kontrola, kontrola... A pro� hrozí pr�švih?�����

Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 20.12.2010 Mutace-P�íloha: Severní �echy Odkaz: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp �

���

Vedení KZ už p�es rok argumentuje tím, že údajn� p�edražená zakázka na nákup zdravotnické techniky je v po�ádku a má na to d�kazy - byly tu r�zné kontroly. Jenže minist�i to vid�li a vidí jinak. Audity a trestní oznámení ministerstva financí jsou zatím nejv�tším pr�švihem Krajské zdravotní (KZ) v její historii. Jde o zakázku ve výši 420 milion� korun, kterou na nákup p�ístroj� vypsala firma v �íjnu 2008 a jež je hrazena z fond� EU. Šlo o stovky p�ístroj� v�etn� magnetické rezonance, rentgenu �i po�íta��. Unikátní byla už velikost samotné zakázky, nebo� nemocnice v takovém objemu a za tolik pen�z naráz p�ístroje nekupují. Navíc požadavk�m KZ nemohla dostát žádná �eská firma. Holding totiž žádal, aby m�l dodavatel obrat p�l miliardy korun za poslední t�i roky a minimáln� dv� realizované zakázky za sto milion�. Zakázku nakonec získalo v dubnu 2009 zahrani�ní konsorcium Puroklima a Hospimed, které bylo sou�asn� jediným zájemcem. Problematická byla p�edevším cena 44 milion� za magnetickou rezonanci, kterou jiné nemocnice po�izují za 30 milion�. "Ta naše má lepší softwarové vybavení," argumentoval mluv�í KZ Ji�í Vondra. Údiv budilo i 200 po�íta�� po 65 tisících za kus, když obvyklá cena na trhu dosahuje za jeden po�íta� 25 tisíc. Mezitím se proti tomuto nákupu ozvali poslanec Ludvík Hovorka, léka�ka Alena Dernerová z mostecké nemocnice, kterou KZ vlastní, �i Transparency International s tímto vzkazem: šlo o p�edraženou zakázku. Kontroly za�ínají Na to konto si KZ nechala zpracovat n�kolik audit�. Kontrolu provád�la firma Bene Factum a Ú�ad pro ochranu hospodá�ské sout�že neboli antimonopolní ú�ad. Nutno dodat, že nep�išly na nic nezákonného. "Kvalifika�ní p�edpoklady stanovené pro uchaze�e byly dle šet�ení ú�adu p�im��ené velikosti zakázky," uvedl nap�íklad v srpnu 2009 mluv�í antimonopolního ú�adu Kristián Chalupa. Kontrolu provedla také Regionální rada Regionu soudržnosti Severozápad, která zakázku schvalovala. Nicmén� v rad� sedí titíž lidé jako ve vedení KZ - namátkou krajští radní Petr Benda �i Pavel Kouda. V srpnu 2009 rada "p�ekvapiv�" oznámila, že je vše v po�ádku. Rada proto požádala ministerstvo financí, aby peníze pro KZ za zakázku proplatilo. Nicmén� tehdejší ministr financí Eduard Janota odmítl. Ministerstvo financí se totiž za efektivní �erpání z fond� EU zodpovídá p�ímo Evropské komisi a Janota cht�l stoprocentn� vylou�it všechna podez�ení, a proto si zadal vlastní audit. V b�eznu za�alo ministerstvo s kontrolou Regionální rady soudržnosti Severozápad, jestli efektivn� rozd�luje evropské dotace. V srpnu se poté rozjel navazující audit v samotné Krajské zdravotní, na který si ministerstvo najalo firmu Deloitte Advisory. Oba ministerské audity mají p�edejít tomu, aby se do v�ci aktivn� vložila protikorup�ní služba OLAF p�i Evropské komisi. Ta už si sice loni na popud Dernerové k zakázce vyžádala podklady, ale protože ministerstvo kv�li vlastnímu šet�ení zatím nepožádalo Brusel o peníze, zatím neza�ala vyšet�ovat. Šet�ení OLAF již d�íve vedlo k tomu, že Evropská komise pro podez�ení z korup�ního jednání zastavila v Bulharsku n�které dota�ní programy. Tomu chce �eské ministerstvo financí zabránit, pro �esko by to totiž znamenalo katastrofu. Na základ� obou audit�, které jsou v záv�re�né fázi a podle nichž došlo u n�kterých p�ístroj� k p�edražení až o 50 %, m�že ministerstvo odmítnout KZ zakázku proplatit. 420 milion� by pak musela KZ najít ve svých zdrojích. Navíc od zá�í vyšet�uje nejen tuto zakázku protikorup�ní policie pro podez�ení z pletichy p�i zadání ve�ejné zakázky. "Jde o nákup p�ístroj� v hodnot� 580 milion� korun. Zjiš�ujeme, zda nebylo možné po�ídit vybavení za podstatn� nižší �ástku," uvedl mluv�í útvaru Roman Sk�epek. »"Jsem rád za každou kontrolu, která do Krajské zdravotní p�ijde, by� je odkudkoliv. Nezávislá kontrola je to nejlepší, co m�že na��ení a udání, kterými Krajská zdravotní prochází, vysv�tlit a vyvrátit." Petr Benda, šéf KZ, zá�í 2009 »"Jsme p�esv�d�eni, že audit potvrdí správnost nakládání s evropskými prost�edky, stejn� jako p�edchozí audity." Ji�í Vondra, mluv�í KZ k zahájení auditu ministerstva financí, b�ezen 2010 »"Je to natolik t�askavé, že jsem p�esv�d�en, že se tím musí zabývat orgány �inné v trestním �ízení." Miroslav Kalousek, ministr financí k audit�m KZ, prosinec 2010 Jde o zakázku ve výši 420 milion� korun, kterou na nákup p�ístroj� vypsala firma v �íjnu 2008 a jež je hrazena z fond� EU. �

Monitoring mediálních výstup��� � �

Nebojte se už jehel

Zdroj: Vlasta Datum: 7.12.2010 Název: Nebojte se už jehel