Nauka o slovní zásobě

Post on 12-Apr-2017

1,675 views 0 download

transcript

NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ(pro předmět Jazykové praktikum)

Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D.kamil.kopecky@upol.cz

Univerzita Palackého v Olomouci - Pedagogická fakulta

Slovní zásoba

Slovní zásoba češtiny obsahuje přibližně milion slov.

Individuální slovní zásoba:1. Aktivní (5-10000 slov)2. Pasivní (cca 40-50000 slov, 3-6x víc než

aktivní)

Slovní zásobou se zabývá lexikologie, základní jednotka - lexém (=slovo).

Slovo a jeho význam

Každé slovo má stránku obsahovou (významovou) a formální (zvukovou, grafickou).

Slovo má význam:a) slovní (lexikální) PES = zvířeb) mluvnický (gramatický)PES = podstatné jméno v 1. pádě čísla jednotného

Slovo a jeho význam

Jedno slovo může označovat jednu skutečnost/předmět, ale i více předmětů:1. Slova jednoznačná – mládež, chlapec..(termíny, vlastní jména, zeměpisné názvy…)2. Slova mnohoznačná – list, koruna

Mnohoznačná slova (=polysémie)

KORUNA- od corona (věnec, kruh)

A. Základní význam:- odznak panovnické hodnostiB. Další významy:jednotka měny (švédská koruna), rozvětvená část stromu (koruna stromu), vrchol (skladba je korunou jeho tvorby), koruna květu, …

Mnohoznačná slova (=polysémie)

Souzvučná slova (=homonyma)

Homonyma (souzvučná slova) mají stejnou podobu (grafickou, zvukovou), ale jiný význam. Vznikla nezávisle na sobě.

Pravá homonyma = shodují se ve výslovnosti i pravopisu. (kolej, kynout, raketa…)Nepravá homonyma:a) homofona (shoda ve výslovnosti) být/bítb) homografa (shoda v pravopisu) panický

Souznačná slova (=synonyma)

Synonyma mají různou formu, ale stejný nebo podobný význam.Synonyma úplná – mají zcela stejný význam, v textu je lze libovolně zaměňovat. (dům / budova / stavba / obydlí)Synonyma částečná/neúplná – mají téměř stejný význam, ale liší se významovým odstínem (zubní kaz / vada řeči, volat / ječet, hulit / kouřit, pěkný / sličný).

Slova protikladná (=antonyma/opozita)

Slova protikladná (antonyma, opozita) jsou významově opačná, protikladná, označují jevy stejného druhu, ale opačných vlastností.

Den/noc, vysoký/nízký, nahoře/dole, jít/stát…

Antonyma polární = kontrast (malý x velký)Antonyma komplementární = dvě poloviny pojmu (ano x ne, učí se x neučí se)

Paronyma

Paronyma – slova, která podobně znějí, ale jejich význam se liší.

Historický / hysterickýBojler / brojlerSkolit / školitPovědomí / podvědomíKánon / kanón

ZMĚNY SLOVNÍ ZÁSOBY

Změny slovní zásoby

1. Změny významu slov2. Spojování slov v pojmenování3. Přejímání slov4. Překládání z cizích jazyků5. Tvoření nových slov- Derivace- Kompozice- Abreviace

Změny slovní zásoby

1. Změny významu slova) rozšiřování významu-> zápas („za pás“) -> boj b) zužování významu-> máslo („mazadlo“) -> tuk

Přenášení významu:Metafora, metonymie (synekdocha)

Metafora

Přenesení pojmenování na základě vnější podobnosti předmětů. Existuje společný nápadný znak.

Zebra Zub

Metonymie (a synekdocha)

Přenesení pojmenování na základě věcné, vnitřní souvislosti.

vypít sklenici (vodu v ní)číst Čapka (přenos: autor -> dílo)nosit králíka (zvíře -> část zvířete)taška na učení (děj -> předmět)

Synekdocha – záměna části za celek.Sál utichl (lidé v něm), otevřete, policie (policisté), celá škola šla do kina (žáci)…

Změny slovní zásoby

2. Spojování slov ve víceslovná pojmenováníTímto způsobem vznikají samostatné jednotky s vlastním významem:a) sousloví (vysoká škola)b) frazémy/frazeologismy (rčení, pořekadla, pranostiky)

Změny slovní zásoby

3. Přejímání slov z cizích jazykůA. Zdomácnělá slova (nevnímáme původ jako cizí) klobouk (turečtina), salám (italština)…

B. Cizí slova (různá míra zdomácnění)Doktor (lat.), škola (lat.), vzduch (rus.), hřbitov (něm.), knedlík (něm.), baret (fran.), tempo (it.), hokej (ang.), hardware (ang.), jogurt (tur.), arašíd (arab.), čaj (čín.)…

Změny slovní zásoby

4. Překládání slov z cizích jazykůKalkování -> kalky (doslovné překlady)Geografie -> zeměpisObjekt -> předmětSkyscraper -> mrakodrap

Idiomy – frazémy, které nelze jednoduše překládat do cizího jazyka

Počasí bylo pod psa. Nechat na holičkách.To je pro mě španělská vesnice.

Změny slovní zásoby

5. Tvoření nových slov- Odvozování = Derivace- Skládání = Kompozice- Zkracování = Abreviace

Struktura slova

Každé slovo lze rozdělit na morfémy (nesou význam) -> afixy.a) Kořen - radix (nejmenší společná část

příbuzných slov),b) Předpona - prefix (mění význam, nemění

slovní druh)c) Přípona - sufix (mění význam, mohou měnit

slovní druh),d) Koncovky – flektivní sufixy (mění tvar, mají

gramatický význam).

Struktura slova

e) Interfixy (kompoziční morfémy, stojí mezi „kořeny“ u kompozit – vod-o-vod, mrak-o-drap)f) Infixy (spojují části slov – mali-li-nkatý, asi-j-ský, sp-ink-at)g) Cirkumfixy (kombinace předpony a přípony v rámci 3. stupně – nej+krásn+ější)h) Postfixy (stojí na absolutních koncích slov za koncovkou – zdali, kdosi, což, cokoli, tenhle, této, tímto)

Odvozování (derivace)

Nejčastější způsob tvoření slov v češtině.Odvozováním vznikají slova odvozená.

Ryb-a -> ryb-ář (příponou)Les – pra-les (předponou)Trn – trn-í (koncovkou)Pata – Pod-pat-ek (kombinace)

Při odvozování může docházet k alternacím.

Skládání (kompozice)

Tvoření jednoho slova ze dvou či tří slov nebo slovotvorných základů. Skládáním vznikají slova složená (kompozita).1.Vlastní složeniny (nejdou rozdělit na 2 samostatně existující slova)trojúhelník, horolezec, jihozápad, zeměpis, dějepis, svítiplyn2. Nevlastní složeniny (jdou rozdělit)Okamžik (mžik oka), obranyschopný (schopný obrany), žáruvzdorný, chvályhodný… nahoru.

Zkracování (abreviace)

Způsob tvoření nových pojmenování ze zkrácených částí -> zkratky a zkratková slova.

Zkratky:1. Grafické (jen v psaném projevu)Např., tzv., atd., dr., ing., doc., čs., …2. Graficko-fonické (z iniciálových zkratek)AMU, DAMU, OSN, ODS, BBC, USA3. Fonické (zvukový i tvaroslovný charakter)Čedok, scifi, nashle, bezva, matika, sívíčko (CV)

Zkracování (abreviace)

Zkratková slova – vznikají spojováním hlásek či slabik několikaslovného názvu, odpovídají často fonickým zkratkám (Čedok, sitkom, Sazka)

Lexikografie

Lexikografie = nauka o slovnících.1. Překladové2. Výkladové- Naučné (encyklopedie)- Jazykové

Příruční slovník jazyka českého (250 000 h)Slovník spisovného jazyka českého

- Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost

- Speciální

Lexikografie

Speciální slovníky:Cizích slovFrazeologickéEtymologickéFrekvenčníHistorickéRetrográdníTerminologické – konkrétní vědní oborDialektologické

(varianty textové, obrázkové, kombinované)