+ All Categories
Home > Education > Nauka o slovní zásobě

Nauka o slovní zásobě

Date post: 12-Apr-2017
Category:
Upload: kamil-kopecky
View: 1,675 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
27
NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ (pro předmět Jazykové praktikum) Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D. [email protected] Univerzita Palackého v Olomouci - Pedagogická fakulta
Transcript
Page 1: Nauka o slovní zásobě

NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ(pro předmět Jazykové praktikum)

Mgr. Kamil Kopecký, [email protected]

Univerzita Palackého v Olomouci - Pedagogická fakulta

Page 2: Nauka o slovní zásobě

Slovní zásoba

Slovní zásoba češtiny obsahuje přibližně milion slov.

Individuální slovní zásoba:1. Aktivní (5-10000 slov)2. Pasivní (cca 40-50000 slov, 3-6x víc než

aktivní)

Slovní zásobou se zabývá lexikologie, základní jednotka - lexém (=slovo).

Page 3: Nauka o slovní zásobě

Slovo a jeho význam

Každé slovo má stránku obsahovou (významovou) a formální (zvukovou, grafickou).

Slovo má význam:a) slovní (lexikální) PES = zvířeb) mluvnický (gramatický)PES = podstatné jméno v 1. pádě čísla jednotného

Page 4: Nauka o slovní zásobě

Slovo a jeho význam

Jedno slovo může označovat jednu skutečnost/předmět, ale i více předmětů:1. Slova jednoznačná – mládež, chlapec..(termíny, vlastní jména, zeměpisné názvy…)2. Slova mnohoznačná – list, koruna

Page 5: Nauka o slovní zásobě

Mnohoznačná slova (=polysémie)

KORUNA- od corona (věnec, kruh)

A. Základní význam:- odznak panovnické hodnostiB. Další významy:jednotka měny (švédská koruna), rozvětvená část stromu (koruna stromu), vrchol (skladba je korunou jeho tvorby), koruna květu, …

Page 6: Nauka o slovní zásobě

Mnohoznačná slova (=polysémie)

Page 7: Nauka o slovní zásobě

Souzvučná slova (=homonyma)

Homonyma (souzvučná slova) mají stejnou podobu (grafickou, zvukovou), ale jiný význam. Vznikla nezávisle na sobě.

Pravá homonyma = shodují se ve výslovnosti i pravopisu. (kolej, kynout, raketa…)Nepravá homonyma:a) homofona (shoda ve výslovnosti) být/bítb) homografa (shoda v pravopisu) panický

Page 8: Nauka o slovní zásobě

Souznačná slova (=synonyma)

Synonyma mají různou formu, ale stejný nebo podobný význam.Synonyma úplná – mají zcela stejný význam, v textu je lze libovolně zaměňovat. (dům / budova / stavba / obydlí)Synonyma částečná/neúplná – mají téměř stejný význam, ale liší se významovým odstínem (zubní kaz / vada řeči, volat / ječet, hulit / kouřit, pěkný / sličný).

Page 9: Nauka o slovní zásobě

Slova protikladná (=antonyma/opozita)

Slova protikladná (antonyma, opozita) jsou významově opačná, protikladná, označují jevy stejného druhu, ale opačných vlastností.

Den/noc, vysoký/nízký, nahoře/dole, jít/stát…

Antonyma polární = kontrast (malý x velký)Antonyma komplementární = dvě poloviny pojmu (ano x ne, učí se x neučí se)

Page 10: Nauka o slovní zásobě

Paronyma

Paronyma – slova, která podobně znějí, ale jejich význam se liší.

Historický / hysterickýBojler / brojlerSkolit / školitPovědomí / podvědomíKánon / kanón

Page 11: Nauka o slovní zásobě

ZMĚNY SLOVNÍ ZÁSOBY

Page 12: Nauka o slovní zásobě

Změny slovní zásoby

1. Změny významu slov2. Spojování slov v pojmenování3. Přejímání slov4. Překládání z cizích jazyků5. Tvoření nových slov- Derivace- Kompozice- Abreviace

Page 13: Nauka o slovní zásobě

Změny slovní zásoby

1. Změny významu slova) rozšiřování významu-> zápas („za pás“) -> boj b) zužování významu-> máslo („mazadlo“) -> tuk

Přenášení významu:Metafora, metonymie (synekdocha)

Page 14: Nauka o slovní zásobě

Metafora

Přenesení pojmenování na základě vnější podobnosti předmětů. Existuje společný nápadný znak.

Zebra Zub

Page 15: Nauka o slovní zásobě

Metonymie (a synekdocha)

Přenesení pojmenování na základě věcné, vnitřní souvislosti.

vypít sklenici (vodu v ní)číst Čapka (přenos: autor -> dílo)nosit králíka (zvíře -> část zvířete)taška na učení (děj -> předmět)

Synekdocha – záměna části za celek.Sál utichl (lidé v něm), otevřete, policie (policisté), celá škola šla do kina (žáci)…

Page 16: Nauka o slovní zásobě

Změny slovní zásoby

2. Spojování slov ve víceslovná pojmenováníTímto způsobem vznikají samostatné jednotky s vlastním významem:a) sousloví (vysoká škola)b) frazémy/frazeologismy (rčení, pořekadla, pranostiky)

Page 17: Nauka o slovní zásobě

Změny slovní zásoby

3. Přejímání slov z cizích jazykůA. Zdomácnělá slova (nevnímáme původ jako cizí) klobouk (turečtina), salám (italština)…

B. Cizí slova (různá míra zdomácnění)Doktor (lat.), škola (lat.), vzduch (rus.), hřbitov (něm.), knedlík (něm.), baret (fran.), tempo (it.), hokej (ang.), hardware (ang.), jogurt (tur.), arašíd (arab.), čaj (čín.)…

Page 18: Nauka o slovní zásobě

Změny slovní zásoby

4. Překládání slov z cizích jazykůKalkování -> kalky (doslovné překlady)Geografie -> zeměpisObjekt -> předmětSkyscraper -> mrakodrap

Idiomy – frazémy, které nelze jednoduše překládat do cizího jazyka

Počasí bylo pod psa. Nechat na holičkách.To je pro mě španělská vesnice.

Page 19: Nauka o slovní zásobě

Změny slovní zásoby

5. Tvoření nových slov- Odvozování = Derivace- Skládání = Kompozice- Zkracování = Abreviace

Page 20: Nauka o slovní zásobě

Struktura slova

Každé slovo lze rozdělit na morfémy (nesou význam) -> afixy.a) Kořen - radix (nejmenší společná část

příbuzných slov),b) Předpona - prefix (mění význam, nemění

slovní druh)c) Přípona - sufix (mění význam, mohou měnit

slovní druh),d) Koncovky – flektivní sufixy (mění tvar, mají

gramatický význam).

Page 21: Nauka o slovní zásobě

Struktura slova

e) Interfixy (kompoziční morfémy, stojí mezi „kořeny“ u kompozit – vod-o-vod, mrak-o-drap)f) Infixy (spojují části slov – mali-li-nkatý, asi-j-ský, sp-ink-at)g) Cirkumfixy (kombinace předpony a přípony v rámci 3. stupně – nej+krásn+ější)h) Postfixy (stojí na absolutních koncích slov za koncovkou – zdali, kdosi, což, cokoli, tenhle, této, tímto)

Page 22: Nauka o slovní zásobě

Odvozování (derivace)

Nejčastější způsob tvoření slov v češtině.Odvozováním vznikají slova odvozená.

Ryb-a -> ryb-ář (příponou)Les – pra-les (předponou)Trn – trn-í (koncovkou)Pata – Pod-pat-ek (kombinace)

Při odvozování může docházet k alternacím.

Page 23: Nauka o slovní zásobě

Skládání (kompozice)

Tvoření jednoho slova ze dvou či tří slov nebo slovotvorných základů. Skládáním vznikají slova složená (kompozita).1.Vlastní složeniny (nejdou rozdělit na 2 samostatně existující slova)trojúhelník, horolezec, jihozápad, zeměpis, dějepis, svítiplyn2. Nevlastní složeniny (jdou rozdělit)Okamžik (mžik oka), obranyschopný (schopný obrany), žáruvzdorný, chvályhodný… nahoru.

Page 24: Nauka o slovní zásobě

Zkracování (abreviace)

Způsob tvoření nových pojmenování ze zkrácených částí -> zkratky a zkratková slova.

Zkratky:1. Grafické (jen v psaném projevu)Např., tzv., atd., dr., ing., doc., čs., …2. Graficko-fonické (z iniciálových zkratek)AMU, DAMU, OSN, ODS, BBC, USA3. Fonické (zvukový i tvaroslovný charakter)Čedok, scifi, nashle, bezva, matika, sívíčko (CV)

Page 25: Nauka o slovní zásobě

Zkracování (abreviace)

Zkratková slova – vznikají spojováním hlásek či slabik několikaslovného názvu, odpovídají často fonickým zkratkám (Čedok, sitkom, Sazka)

Page 26: Nauka o slovní zásobě

Lexikografie

Lexikografie = nauka o slovnících.1. Překladové2. Výkladové- Naučné (encyklopedie)- Jazykové

Příruční slovník jazyka českého (250 000 h)Slovník spisovného jazyka českého

- Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost

- Speciální

Page 27: Nauka o slovní zásobě

Lexikografie

Speciální slovníky:Cizích slovFrazeologickéEtymologickéFrekvenčníHistorickéRetrográdníTerminologické – konkrétní vědní oborDialektologické

(varianty textové, obrázkové, kombinované)


Recommended