Post on 06-Feb-2020
transcript
UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA
Bakalářské kombinované studium
2008 – 2011
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Hana Pavlasová
Přístupy k celoţivotnímu vzdělávání farmaceutických asistentů.
Praha 2011
Vedoucí bakalářské práce:
PhDr. Iva Borská, CSc.
COMENIUS UNIVERSITY PRAGUE
Bachelor Combined Studies
2008 - 2011
BACHELOR THESIS
Hana Pavlasová
Approaches to continuing professional development of
pharmaceutical assistants
Prague 2011
The Bachelor Thesis Work Supervisor:
PhDr. Iva Borská, CSc.
Prohlášení
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je mým původním autorským dílem,
které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichţ jsem
při zpracování čerpala, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v univerzitní knihovně.
V Praze dne 13. února 2011 Hana Pavlasová
Poděkování
Chtěla bych poděkovat paní PhDr. Ivě Borské, CSc. za její vlídné a profesionální
vedení při zpracování této bakalářské práce.
Anotace
Bakalářská práce se zabývá přístupem zaměstnavatele k celoţivotnímu vzdělávání
farmaceutického asistenta jako nelékařského zdravotnického pracovníka, na kterého
jsou kladeny stále větší poţadavky týkající se odborných znalostí, především v oblasti
volně prodejných léčiv a doplňků stravy. Teoretická část charakterizuje vývoj
vzdělávání dospělých a s tím související činnosti andragoga. Popisuje historický vývoj
oboru farmaceutický asistent, který ovlivnil současný postoj a aktivitu zainteresovaných
osob v procesu vzdělávání. Praktická část zpracovává získané informace o názoru
samotných asistentů na podporu vzdělávání zaměstnavatelem a komparaci přístupu
státní a nestátní organizace. Závěr této práce obsahuje shrnutí výsledků, jejich analýzu a
návrh moţného řešení.
Klíčové pojmy
Andragogika, celoţivotní vzdělávání, farmaceutický asistent, farmaceutický laborant,
formy vzdělávání, lékárník, lékárenský laborant, motivace, nelékařský zdravotnický
pracovník, nestátní zdravotnické zařízení, proces vzdělávání, seberealizace, státní
zdravotnické zařízení, vzdělávání dospělých.
Annotation
This bachelor thesis deals with an employer’s approach to lifelong learning of a
pharmaceutical assistant as a paramedical worker, on whom greater and greater
requirements are imposed concerning expert knowledge, particularly in the area of over-
the-counter pharmaceuticals and diet supplements. The theoretical part characterizes the
development of adult education and the related activity of an andragogy specialist. It
gives an account of the historical development of the pharmaceutical assistant as a field
of study, which influenced the current attitude and activity of people involved in the
education process. The practical part processes the information acquired about the
opinion of the assistants themselves on the employer’s support of education and on the
comparison of the attitude of a state and non-state organization. The conclusion of this
thesis contains a summary of results, their analysis and a suggestion of a possible
solution.
Key words
Andragogy, lifelong learning, pharmaceutical assistant, pharmaceutical laboratory
assistant, forms of education, pharmacist, pharmacy laboratory assistant, motivation,
paramedical worker, non-state medical facility, educational process, self-fulfilment,
state medical facility, adult education.
OBSAH
ÚVOD ................................................................................................................ 8
TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................... 10
1. ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH ............................................. 10
1. 1 Role andragoga ........................................................................................ 11
1. 2 Celoţivotní vzdělávání ............................................................................ 12
2. VÝVOJ OBORU FARMACEUTICKÝ ASISTENT ............................ 15
2. 1 Farmaceutický laborant ............................................................................ 15
2. 2 Farmaceutický asistent ............................................................................. 18
2. 3 Specifikace jednotlivých pracovišť ......................................................... 19
3. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ MOTIVACI ............................................. 21
3. 1 Úloha managementu ................................................................................ 23
3. 2 Aktivita farmaceutických asistentů .......................................................... 23
3. 3 Legislativní podpora ................................................................................ 24
PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................ 25
4. Cíl průzkumu.......................................................................................... 25
4. 1 Metody průzkumu .................................................................................... 25
4. 2 Analýza dat dotazníkového šetření .......................................................... 27
4. 3 Dílčí doplnění výsledků ........................................................................... 36
ZÁVĚR............................................................................................................. 48
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ............................................................. 50
8
ÚVOD
Předmětem této bakalářské práce je porovnání přístupu k celoţivotnímu
vzdělávání farmaceutických asistentů ze strany dvou odlišných vlastnických subjektů
(státní organizace a soukromého vlastníka), z pohledu samotného farmaceutického
asistenta, chápání důleţitosti průběţného doplňování vědomostí a navrţení doporučení
pro praxi celoţivotního profesního vzdělávání. Toto téma bylo zvoleno především
proto, ţe celosvětový vývoj spěje k utváření znalostní společnosti, kde celoţivotní
vzdělávání představuje zásadní změnu v chápání dospělých.
Obor farmaceutický asistent patří mezi nelékařské zdravotnické pracovníky, kde
udrţování a rozšiřování odborných vědomostí a znalostí je beze sporu podmínkou pro
zajištění kvalitní zdravotní péče. Také dynamický rozvoj farmacie jako vědy vyţaduje
nejen stále větší a ucelenější znalosti získané pregraduálním vzděláním, ale zároveň je
potřebné průběţné doplňování nových informací a poznatků v průběhu výkonu tohoto
povolání. V současné době, kdy klient lékárny má právo poţadovat plně dostačující
odborné informace k expedovaným léčivým přípravkům a doplňkům stravy, nelze tuto
profesi vykonávat bez dalšího vzdělávání během výkonu praxe.
Cílem této práce je získat informace o současném přístupu k celoţivotnímu
vzdělávání farmaceutických asistentů pracujících ve státních a soukromých
organizacích, jejich orientace v legislativních poţadavcích týkajících se vzdělávání a
míry vlastní iniciativy farmaceutických asistentů v procesu sebevzdělávání, podpora
celoţivotního vzdělávání zaměstnavatelem, funkce a význam andragogiky a identifikace
problémů souvisejících s praxí. Zároveň také komparace vzájemného propojení
ekonomického a odborného růstu této profese.
Pro získání potřebných informací byla zvolena metoda pozorování se zaměřením
na rozdíly jednotlivých pracovišť, pracovní náplň farmaceutických asistentů včetně
legislativních změn ve vzdělávání týkajících se tohoto nelékařského zdravotnického
oboru. K upřesnění a doplnění dat byl pouţit kvantitativní průzkum formou
dotazníkového šetření.
9
Dotazník s dichotomickými a trichotomickými otázkami ANO – NE – NEVÍM.
Výhodou uzavřených otázek bylo jednoduché vyplnění odpovědí, nasměrování
respondenta na poţadované informace a relativně snazší analýza výsledků. Formulaci a
výběru jednotlivých otázek byla věnována velká pozornost, tak aby odpovědi poskytly
poţadované informace. Neméně důleţitý byl i výběr oslovených respondentů včetně
zvolené formy oslovení. Pro získání objektivních dat bylo nejvhodnějším řešením
poţádat o spolupráci při výběru respondentů Sekci farmaceutických asistentů při České
asociaci sester – SFA/ČAS, jako dobrovolnou profesní organizaci, hájící zájmy
farmaceutických asistentů. Tím bylo zamezeno moţnému neţádoucímu zkreslení
výsledků způsobeného přímým oslovením jednotlivých pracovišť prostřednictvím jejich
vedoucích pracovníků nebo vlastníků.
10
TEORETICKÁ ČÁST
1. ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH
Vzdělávání dospělých je dnes nejen nástrojem rozvoje, ale stává se nezbytným i
pro vlastní existenci člověka. Průběţné rozšiřování kompetencí je cestou k výrazně
lepšímu a snazšímu uplatnění na trhu práce. Rozmach vzdělávání dospělých jak ve
světě, tak v českých zemích je zaznamenán aţ v 19. století. S tím souvisí i současný
význam vzdělávání s mnohými nedostatky, především v nepřesném vymezení
kompetencí a společenských rolí. Zároveň nejsou nastaveny dostatečné motivační
faktory. Bohuţel mnohdy je zcela ignorován historický vývoj ve snaze vytvořit zcela
nový a lepší systém. Patrné je to zvláště v legislativě, kde po novelizaci zákonů se
mnohdy vracíme zpět k téměř původnímu znění. Výrazně efektivnější se jeví způsob
navázání na předchozí zkušenosti teoretické i praktické a tyto dále rozvíjet dle
poţadavků současnosti. Například meziválečný vývoj podpořil rozvoj především
podnikového vzdělávání, kde vzorovým modelem byl takzvaný Baťův systém
vzdělávání. Baťa jako první chápal důleţitost dalšího odborného vzdělávání. V období
let 1948 aţ 1989 byla celá oblast vzdělávání charakteristická svou podřízeností
propagandě Komunistické strany. Po společenské změně v roce 1989 se převáţná
většina struktur rozpadla a vzdělávání dospělých se podřídilo zákonům trhu. Společně
s dynamickým vývojem společnosti se i vzdělávání dospělých stalo významným
společenským tématem. (Palán, Langer, 2008).
„ Vzdělávání lze však definovat i jako proces všestranné humanizace a kultivace
člověka zahrnující procesy socializace, enkulturace a personalizace. Vzdělávání je tak
chápáno velice široce, nejde jen o hromadění vědomostí, ale o široce pojatý rozvoj
člověka s cílem umožnit mu co nejoptimálnější zapojení do života společnosti, o
pochopení příčin a následků včetně tvorby nových hodnot“ (Kohout, 2007, s. 22).
V současné době globalizace je všeobecně chápána aktuálnost potřeby vzdělávání
dospělých. Osobnost dospělého člověka se vyznačuje nejen změnami fyziologických a
11
psychických funkcí, ale i změnami v oblasti duševní výkonnosti. Důleţitá je u
dospělých především motivace, ať uţ pozitivní nebo naopak jevy demotivující. Na
rozdíl od dětí dospělý očekává konkrétní informace, které mu pomohou řešit jeho
problémy především na poli trhu práce, ale i v osobním ţivotě.
„Dospělý je rozhodnut vzdělávat se, pokud je přesvědčen o tom, že mu nové vědění
pomůže vyřešit jeho problémy, že mu přinese úspěch a pracovní spokojenost. Dítě si
takovéto otázky neklade“ (Hladílek, 2009, s. 147).
Pro správnou orientaci v problematice vzdělávání dospělých je potřeba ujasnění a
chápání alespoň základních pojmů. Na poli teorie se objevuje celá řada nových termínů,
které musí být chápány zcela jednoznačně. Mezi základní pojmy patří pojem
andragogika a pojem celoţivotní vzdělávání.
1. 1 Role andragoga
„Andragoga nejdříve spatřujeme jako cestovního zástupce ve věcech vzdělávání,
který svou klientelu aktivně vyhledával a vyučoval tam, kde o jeho služby měli zájem.
Byl veden snahou zprostředkovávat lidem vědění, osvětu – zkrátka informace z mnoha
oblastí (politiky, kultury, vědy apod.)“ (Palán, Langer, 2008, s.117).
Postupem času a zejména s rozvojem integrálního pojetí andragogiky, chápeme
andragoga jako poradce či konzultanta v procesech souvisejících se vzděláváním
dospělých. Své činnosti vykonává dnes přímo v konkrétních organizacích, nebo bez
stálého angaţmá, mnohdy i v několika firmách zároveň. Ke kompetencím andragoga
v současnosti řadíme především činnosti metodické, manaţerské a marketingové.
Důleţitá je i orientace na zákazníka namísto orientace produktové. V praxi to znamená
tvorbu takových vzdělávacích akcí, které vycházejí z poţadavků, potřeb a cílů
zákazníka. Názvů pro profesi andragoga máme v současné teorii i praxi velké mnoţství.
Lektor, řídící výukový proces a podílející se na přípravě vzdělávací akce, trenér, který
pomáhá při praktickém osvojování dovedností, kouč, zabývající se vzděláváním přímo
na pracovišti. Instruktor, jako odborný poradce vedoucí teoretickou, ale především
12
praktickou přípravu v určitém oboru. Nezbytná je také schopnost adaptability na změny
a flexibilita. (Palán, Langer, 2008).
„Andragog se stává nikoliv tím, kdo poznatky předává, ale kdo radí, pomáhá či
usnadňuje (facilituje) jejich získávání a pochopení“ (Palán, Langer, 2008, s.118).
„Od výsledků učení se především očekává, že budou plnit vícero funkcí
v národních vzdělávacích systémech, v uznávání předchozího učení, udělování kreditů,
kvalitě, učebních plánech, klíčových životních kompetencích, hodnověrnosti pro
zaměstnavatele atd., a taktéž v modernizaci vzdělávání a odborné přípravy, neboť
reforma systémů spočívá v tom, že do sebe pojme celoživotní učení jako komplexní
celek“ (Veteška, 2009, s. 15).
Z poţadavků na výsledky učení a kompetencí andragoga je zřejmé i uplatnění této
profese v praxi. Konkrétně pro farmaceutického asistenta je činnost andragoga
významná pro aplikaci nových poţadavků legislativy na celoţivotní vzdělávání do
praxe a s tím související tvorba a zajištění vzdělávacích akcí na odpovídající odborné
úrovni, poradenská činnost při zvyšování kvalifikace a odborníka vedoucího nejen
teoretickou, ale i praktickou přípravu v daném oboru. Zvláště pro poradenskou činnost
je nezbytná schopnost naslouchání a porozumění klientům. Obor farmaceutický asistent
je procentuelně malá část nelékařských zdravotnických pracovníků s velmi specifickou
náplní práce, kde znalost dynamických změn ve vzdělávání je základní podmínkou pro
andragogické činnosti týkající se tohoto oboru.
Dryden (2008, s. 9) uvádí, ţe „Dokud neporozumíte svým klientům z jejich
perspektivy, nebudete schopni jim toto porozumění předložit zpátky a oni se nebudou
cítit pochopeni. A když se klienti necítí pochopeni, úspěch poradenství je vážně
ohrožen“
1. 2 Celoživotní vzdělávání
Pojem celoţivotního vzdělávání není ve své podstatě ničím novým. Jako první
přišel s konceptem celoţivotního učení Jan Amos Komenský, který svou teorií o
13
vzdělávání pro všechny bez jakékoli diskriminace včetně diskriminace věkové jasně
ukázal na důleţitost průběţného doplňování znalostí během všech etap ţivota člověka.
„První, čeho si přejeme, je, aby tak plně a k plnému lidství mohl být vzděláván
nejeden člověk nebo několik nebo mnoho, nýbrž všichni lidé ve spolek i každý zvlášť,
mladí i staří, bohatí i chudí, urození i neurození, muži i ženy, zkratka každý, komu se
stalo údělem narodit se člověkem, aby konečně jednou bylo celé lidské pokolení
vzděláno po všech věkových stupních, stavech, pohlavích a národech“ (Palán, Langer,
2008, s. 12).
Celoţivotní vzdělávání je v současné době významným tématem, kterým se
zabývá celá řada dokumentů celosvětových, dokumentů Evropské unie i dokumentů
přijatých v ČR. Současná doba vyţaduje od jednotlivce převzetí zodpovědnosti za svou
vlastní budoucnost. S rozvojem informačních a masově mediálních technologií stoupá i
nabídka svobodné volby vlastní ţivotní dráhy. Je však potřeba být připraven i na moţná
rizika. Nástrojem ke sniţování těchto rizik můţe být právě celoţivotní vzdělávání.
Evropskou radou na zasedání v Lisabonu v roce 2000 přijatý významný dokument
„Memorandum o celoživotním učení“ (v českém překladu dostupný v roce 2001),
formuloval šest základních myšlenek rozhodujících pro celoţivotní vzdělávání:
Nové základní dovednosti pro všechny
Více investic do lidských zdrojů
Inovace ve vyučování a učení
Oceňování učení
Přehodnocení poradenství
Přiblíţit učení domovu
Důraz je kladen vedle tradičních vzdělanostních kompetencí na kompetence mající
interdisciplinární charakter. Uvádí pojem informační gramotnost, zahrnující schopnost
14
pracovat s informačními prostředky, jazykovou gramotnost a v neposlední řadě i
gramotnost občanskou, která přispívá k posílení sebedůvěry, sebekontroly a schopnosti
úspěšně zvládat rizikové ţivotní situace. (Hladílek, 2009).
Společnost Donath-Burson-Marsteller ve spolupráci se společností Factum Invenio
a Asociací institucí vzdělávání dospělých ČR provedla v roce 2009 průzkum
k problematice vzdělávání dospělých. Cílem bylo popsat hlavní problémy v České
republice, jaké jsou hlavní motivátory a bariéry ve vzdělávání dospělých. Dle shrnutí
výsledků bylo tímto průzkumem zjištěno, ţe odborná veřejnost upozorňuje na to, ţe je u
nás problematice vzdělávání věnováno mnohem méně pozornosti neţ v zahraničí.
„Odborníci se shodují v tom, že současná ekonomická recese má dva hlavní efekty-
příjmový a motivační. Na jedné straně dochází u firem k seškrtání výdajů (obdobně se
chovají i rodiny), a snižuje se tak poptávka po vzdělávání. Výpadek firemních příjmů je
současně nahrazován evropskými prostředky. Na druhé straně panuje na pracovním
trhu větší konkurence a roste snaha udržet si pracovní místo, recese tedy posiluje zájem
veřejnosti o vzdělávání. Lidé jsou „nuceni“přehodnotit svou pozici na trhu práce.
(Donath-Burson-Marsteller, 2009, s. 4 [online]).
Aktualizace znalostí a dovedností je v dnešní době tedy nezbytností pro rozvoj
profesního, společenského ale i soukromého ţivota. Motivací je bezesporu nejistota
zaměstnání ale i ambice jedince. Aktivita většiny lidí však směřuje spíše do
neformálního a zájmového vzdělávání, systematicky se vzdělává pouze minimum.
(Tamtéţ, s. 4)
15
2. VÝVOJ OBORU FARMACEUTICKÝ ASISTENT
Přístup k celoţivotnímu vzdělávání farmaceutických asistentů významně ovlivnil
historický vývoj tohoto oboru, hlavně změny jak v pregraduálním, tak postgraduálním
studiu.
Profese farmaceutického asistenta prošla řadou vývojových změn. Broncová
(2003) uvádí, ţe do roku 1950 neexistovalo ţádné odborné teoretické vzdělávání a
tehdejší lékárenští laboranti získávali poznatky pouze praxí pod vedením lékárníka.
Téhoţ roku byli ale zařazeni mezi zdravotnické pracovníky a bylo nutné jejich odborné
vzdělání. Vznikla podniková Odborná škola n. p. Medika v Českém Krumlově, která se
po roce transformovala na větev pro lékárenské laboranty na Střední zdravotní škole v
Brně. Nejprve jako tříleté studium s maturitou, které od roku 1955 přešlo na studium
čtyřleté. S postupem času stoupala poptávka po této profesi a zákonitě vznikalo toto
studium i v dalších městech. V roce 1956 v Bratislavě, v roce 1961 v Praze a dále
v Ostravě, Ústí nad Labem, Karlových Varech, Kolíně a Hradci králové. Uplatnění
těchto pracovníků však nebylo pouze v lékárnách a proto došlo v roce 1971 ke změně
označení této profese z lékárenského na farmaceutického laboranta.
2. 1 Farmaceutický laborant
„ Také pro farmaceutické laboranty platí od roku 1950 požadavek udržovat své
odborné znalosti na soudobé úrovni. Nyní mají možnost další pomaturitní specializace
v oborech lékárenství, technologie léčiv, kontrola léčiv nebo např. zásobování
prostředky zdravotnické techniky“ (Broncová, 2003, s. 118).
Pracovní náplň farmaceutických laborantů byla upravena platnými právními
předpisy ministerstev zdravotnictví ČSR a SSR.
Mezi stěţejní činnosti patřilo především:
Zpracování naváţených léčiv do lékových forem
16
Expedice volně prodejných léčiv
Expedice zdravotnických prostředků
Po kontrole farmaceutem expedice léků pro zdravotnická zařízení
Podle náplně práce byli rozděleni do tří skupin:
Farmaceutický laborant pro zvlášť náročné práce
Farmaceutický laborant pro náročné práce
Farmaceutický laborant
Toto rozdělení nebylo však dostačující, a proto závazné opatření pro odměňování
zdravotnických pracovníků uvádí funkce:
Vedoucí farmaceutický laborant
Farmaceutický laborant specialista na úseku lékárenství
Farmaceutický laborant specialista na úseku technologie léků
Farmaceutický laborant specialista na úseku zásobování zdravotnickými
potřebami
Farmaceutický laborant specialista na úseku farmaceutické analýzy
Farmaceutický laborant
K výkonu uvedených funkcí s výjimkou poslední bylo podmínkou získání předepsaného
specializačního studia. (Solich, 1986).
Z výše uvedeného vyplývá, ţe pro výkon této profese byla dána jasná pravidla jak
ve způsobu vzdělávání, tak i odměňování. To, co bychom mohly v této době postrádat,
je existence kontinuálního celoţivotního vzdělávání.
Dalším významným mezníkem ve vývoji této profese byl bezesporu rok 1989 a
jím započaté společenské změny. Bylo potřeba upravit negraduální i postgraduální
studium farmaceutických laborantů tak, aby odpovídalo poţadavkům trhu práce a bylo
17
v souladu s poţadavky ostatních států Evropy. Společně s otevřením hranic byly
hledány takové formy vzdělávání, které by umoţňovaly pracovní uplatnění i mimo
území naší republiky. V této době vznikaly různé dobrovolné profesní organizace.
Jednou z prvních byla Česká komora farmaceutických laborantů, zaloţená v roce 1991
v Praze a registrovaná na Ministerstvu vnitra pod registračním číslem VSC/1-7128/91-
R. Její úlohou bylo mimo jiné i zajišťování odborné a etické úrovně výkonu povolání,
ochrana odborných, sociálních, ekonomických a právních zájmů svých členů, a
v neposlední řadě také úzká spolupráce s Českou lékárnickou komorou.
Zákon České národní rady ze dne 19. března 1992 o zdravotní péči v nestátních
zdravotních zařízeních s účinností od 15. dubna 1992 upravil podmínky a rozsah
poskytování zdravotní péče v nestátních zdravotnických zařízeních a podmínky
provozování nestátních zařízení. Touto právní úpravou byly dány podmínky pro vznik
soukromých zdravotnických zařízení a postupně se tak rozšiřovala síť soukromých
lékáren a laboratoří.
Dobu provázelo velké nadšení z moţnosti vlastní seberealizace v soukromém
sektoru. Společně s otevřením hranic se také výrazně rozšířila nabídka nových léčiv a
technologií. Stěţejními poţadavky se stala informační a jazyková gramotnost, která
dosud nebyla při výkonu této profese zapotřebí. Prioritou se stává privatizace lékáren.
Pro nečinnost zaniká Česká komora farmaceutických laborantů. Veškerá spolupráce
s ministerstvem zdravotnictví při tvorbě nové legislativy, týkající se pracovních
činností, vzdělávání i finančního ohodnocení je vázána především na Českou
lékárnickou komoru. Teprve 14. 11. 2000 byla zaloţena Sekce farmaceutických
laborantů. Zaměřila se intenzivně na připomínkování nově vznikajícího zákona
96/2004Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských
zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní
péče. (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Do tohoto zákona byly
transformovány poţadavky na pregraduální i postgraduální vzdělávání všech
nelékařských povolání, včetně farmaceutických laborantů. (Sekce farmaceutických
asistentů, 2010, [online]).
V roce 2005 dochází k transformaci středoškolského studijního oboru
farmaceutický laborant na studium na vyšší odborné škole zdravotnické (VOŠZ).
18
Současně je provedena i změna názvu absolventů této školy na diplomovaný
farmaceutický asistent. Tento název je pouţíván dosud. (Vyšší odborná škola
zdravotnická a Střední zdravotnická škola, 2010, [online]).
2. 2 Farmaceutický asistent
V současné době jsou činnosti a způsob vzdělávání oboru definovány legislativně
zákonem 96/2004Sb. (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), společně
s doplňujícími vyhláškami. Současně je tímto zákonem dána i povinnost celoţivotního
vzdělávání nelékařským zdravotnickým pracovníkům. V §72 tohoto zákona jsou
popsány činnosti detašovaného pracoviště ministerstva zdravotnictví ČR tzv. „Registru
zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez
odborného dohledu a hostujících osob“ a zákon také uvádí nově pojem „Osvědčení
k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“ (tzv. registraci) a podmínky
pro vydání tohoto osvědčení.
Zůstává otázkou, zda má být registrace povinná k výkonu nelékařských
zdravotnických povolání, tedy i k výkonu činnosti farmaceutického asistenta, či zůstat
dobrovolným aktem, jak je tomu doposud. Pro povinnou registraci vypovídá i fakt, ţe
v současné době neexistuje ţádný legislativní tlak ani motivace na kontinuální
vzdělávání a celoţivotní vzdělávání je tedy závislé pouze na uvědomělosti konkrétního
jedince. Zákon sice dává moţnost průběţného doplňování odborných znalostí nabídkou
různých forem vzdělávacích akcí, ale bohuţel k této činnosti nemotivuje ekonomicky.
Mnohdy je to právě naopak. Návratnost nákladů vloţených do průběţného vzdělávání u
této profese není ţádná. Zároveň je řešena otázka i další úpravy v pregraduálním
vzdělávání a to transformací studia VOŠZ na bakalářské neprostupné studium na
vysoké škole. (Sekce farmaceutických asistentů, 2010, [online]).
Příkladem problému způsobeného nedokonalou legislativou je jiţ dlouhou dobu
nefunkční specializační studium jako jedna z důleţitých forem postgraduálního
vzdělávání. Tato forma studia není ničím novým, naopak byla převzata z minulých let,
kdy fungovala bez větších problémů a zavedený systém jasně určoval jak výkon
19
činností, tak ekonomický efekt pro absolventa. Po neodborných zásazích v legislativě na
sebe jednotlivé vyhlášky nenavazují a co více, opět se po absolutoriu studia vytratil do
nenávratna ekonomický efekt. Specializace jiţ není zaměstnavatelem vyţadována na
výkon dané funkce, jak tomu bylo dříve. V lednu tohoto roku vešlo v platnost Nařízení
vlády č. 31/2010Sb. které stanovuje jednotlivé specializační obory. Bohuţel vyhláška,
která stanoví druh pracovních činností k tomuto studiu, dosud nebyla schválena, stejně
jako nejsou uveřejněny ve Věstníku ministerstva zdravotnictví vzdělávací programy
těchto specializací a není tedy moţné vzdělávacími institucemi tyto programy
akreditovat a umoţnit tak farmaceutickým asistentům absolutorium. (nconzo - Home.cz,
2008-2010, [online]).
Jednoznačně lze tedy konstatovat, ţe legislativa ovlivňující celoţivotní vzdělávání
farmaceutických asistentů v dnešní podobě má závaţné nedostatky a neodráţí základní
myšlenku Memoranda o celoţivotním učení: „oceňování učení.“
2. 3 Specifikace jednotlivých pracovišť
Pro účely této práce je rozhodující specifikace státního a nestátního
zdravotnického zařízení, ve kterém provádí výkon své činnosti farmaceutický asistent.
JUDr. Adéla Drdlová (2009) ve svém článku pod názvem „Provozování zdravotnických
zařízení“ uvádí, ţe pod pojmem zdravotnické zařízení z širšího úhlu pohledu nalezneme
celek tvořený určitými hmotnými, nehmotnými a osobními sloţkami, jenţ je určený a
způsobilý k výkonu zdravotní péče. Vedle movitých věcí typu nábytku a přístrojů sem
lze zařadit i know how, které bývá vyjádřeno vztahem mezi zdravotníkem a pacientem.
Pojem „provozování zdravotnického zařízení“ v uţším pojetí zahrnuje vazbu
zdravotníka a pacienta a s tím související otázky, jako například ochrana lékařského
tajemství. Širší hledisko tento termín spojuje s vnějším světem. Udává postavení vůči
ostatním státním i nestátním subjektům, se kterými zdravotnické zařízení spolupracuje.
Klíčovou úlohu má v tomto ohledu stát, jehoţ prvořadým úkolem by mělo být vytváření
takového prostředí, aby se zdravotnické zařízení mohlo co nejlépe realizovat. To
20
znamená poskytnutí kvalitní legislativy, která zajistí vlastní činnost, ale zároveň umoţní
i rozvoj zdravotnických zařízení.
Dále uvádí, ţe zdravotnická zařízení lze rozdělit na zařízení státu, obcí a zařízení
provozovaná soukromými subjekty (fyzickými nebo právnickými osobami).
Zdravotnickým zařízením jsou například hygienické stanice, zařízení ambulantní péče,
nemocnice, odborné léčebné ústavy a zařízení lékárenské péče, které slouţí k zajištění
léků a zdravotnických potřeb nemocným.
Státní zdravotnická zařízení - tato zařízení zřizuje ministerstvo
zdravotnictví a to jako rozpočtovou nebo příspěvkovou organizaci.
Nestátní zdravotnická zařízení – jejich činnost upravuje zákon 160/1992
Sb. o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. Pro vznik
nestátního zdravotnického zařízení je nutné vydání rozhodnutí o registraci
krajským úřadem (ve zvláštním případě mohou registraci vydat i jiné
orgány uvedené v zákoně) v místě provozování nestátního zařízení. (JUDr.
Adéla Drdlová, 2009, [online]).
Farmaceutický asistent můţe tedy pro výkon svého povolání zvolit jak státní, tak i
nestátní zdravotnické zařízení. Uplatnění je především v lékárnách, ale i v laboratořích.
Kromě veřejnosti známé lékárenské činnosti má dnes své uplatnění i při přípravě
radiofarmak a cytostatik. Jedná se o vysoce specializované odborné činnosti, které
vyţadují neustálé doplňování nových poznatků v této oblasti.
21
3. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ MOTIVACI
Motivace občanů pro další vzdělávání je stěţejním problémem většiny států
Evropské unie. Demotivačními faktory dalšího vzdělávání jsou především přetrvávající
nízká prestiţ vzdělávání, nízké finanční ohodnocení výše kvalifikovaných pracovníků,
nízká podpora vzdělávání ze strany firem, neznalost efektů vzdělávání ze strany firem a
neexistující systém finanční podpory dalšího vzdělávání. (Palán, Langer, 2008).
Nakonečný (1996, s. 148) o pojmu motivace uvádí „ Nicméně to, co je o motivaci
známo dovoluje určitá, byť omezená zobecnění, která mohou být aplikována v praxi. V
klinicko-psychologické praxi, v psychologii řízení sociálních systémů organizace a
v jiných oborech aplikované psychologie je koncept motivace nepostradatelný, protože
umožňuje chápat psychologicky důvody lidského chování a tak je do jisté míry
v žádoucím smyslu usměrňovat či měnit. Bez konstruktu motivace, který někteří
psychologové pokládají za nadbytečný, by psychologický vliv na lidské chování, ať už se
uplatňuje prostředky psychologickými (psychoterapie), pedagogickými nebo jinými
nebyl možný.
Je tedy zřejmé, ţe motivace je velmi důleţitý a nepostradatelný činitel, kterému je
nezbytné věnovat velkou pozornost. Vhodnou a cílenou motivací je moţné dosáhnout
vytčených cílů a zároveň výrazného zlepšení spolupráce v pracovním kolektivu. Tato
spolupráce je závislá na úrovni sociálních hodnot jednotlivých zaměstnanců.
Nakonečný, (1996), popisuje sociální hodnoty jako vyjádření subjektu pozitivními
reakcemi na chování a postoje druhých lidí. Rozšiřuje myšlenku o poznání, ţe největším
pozitivním efektem jsou postoje a chování lidí, kteří svými činy a projevy zvyšují pocit
naší vlastní hodnoty tzv. evalvace ega. Naopak devalvace – sniţování hodnoty našeho já
podceňováním, zesměšňováním nebo ignorací je obecně chováním druhých, které nás
uráţí.
Od vedoucího pracovníka se tedy očekává, ţe bude mít základní znalosti
psychologie, sociologie a bude schopen volit správnou formu motivace s respektováním
osobnosti motivovaného. Ideální je typ člověka, který je schopen sám sebe průběţně
motivovat k činnostem zvyšujícím jeho kvalifikaci. Bohuţel v praxi se ukazuje, ţe
22
právě takový jedinec nebývá ekonomicky zaměstnavatelem doceněn, protoţe jeho
hodnoty jsou především prestiţ a společenský status. Právě tyto společenské hodnoty
úzce souvisí s celoţivotním vzděláváním.
Rozhodující úlohu ve formování přístupu zaměstnanců k dalšímu vzdělávání hraje
firemní kultura dané organizace. Jasně definovaná strategie firmy dává zaměstnanci
moţnost vytvoření vlastního názoru na uplatnění a profesní růst v organizaci. Mezi
nejdůleţitější a hlavní motivační činitele patří finanční odměna přímo úměrná
vynaloţenému úsilí a kvalitě odevzdané práce. Velký význam má i správné načasování
při vyplácení odměn.
„Očekávání okamžité odměny může mít větší motivační sílu než očekávání odměny
časově velmi vzdálené, ale závisí to na druhu motivace a zřejmě také na typu osobnosti
(někteří lidé jsou zaměřeni na okamžitá uspokojení, jiní jdou trpělivě a vytrvale za
vzdálenějšími cíli). (Nakonečný, 1996, s. 104).
Pokud budeme vycházet z myšlenky, ţe v dnešní době se můţe a v podstatě musí
vzdělávat kaţdý, je nutná identifikace jednotlivých faktorů, které ovlivňují účast na
dalším vzdělávání. V první řadě je to charakteristika osobnosti, která je ovlivňována
okolím, ţivotní situací a rozhodující jsou samozřejmě podmínky vytvořené danou
společností. Vzhledem k tomu, ţe motivy nejsou dané jednou pro vţdy, je základem
pro jejich tvorbu zkušenost s učením ve škole. Špatné zkušenosti odrazují potenciální
účastníky vzdělávání dospělých. Rozhodující je také fakt, ţe u dospělých učení probíhá
v důsledku řešit určité problémy, např. akceptace druhých, zlepšení sociální pozice a
nikoli za účelem uspokojení z poznání. Hlavním důvodem se stává výkon profese, čímţ
se ztrácí jeho dobrovolnost. Nezbytná je tedy propagace a uznání nutnosti celoţivotního
vzdělávání.
„Především je potřeba, aby stát a jeho představitelé jednoznačně deklarovali
potřebu, užitečnost a výhodnost dalšího vzdělávání“ (Palán, Langer, 2008, s. 87).
23
3. 1 Úloha managementu
„Klíčovým problémem na vedoucích místech je, jak dalece by vedoucí pracovník
(jmenovaný čí zvolený) měl sdílet rozhodovací procesy s ostatními členy týmu či kolegy.
Samozřejmě je to otázka širší – nakolik bychom měli činit rozhodnutí po samostatné
úvaze a nakolik bychom se měli radit? ( Adair, 2007, s. 31)
O tom, ţe manaţer je zásadním prvkem ovlivňujícím produktivitu znalostních
pracovníků, kterými bezesporu farmaceutičtí asistenti jsou, není pochyb. Výzkum v této
oblasti vychází z velkého mnoţství analýz, které je potřeba brát váţně. Mezi hlavní
úkoly manaţera patří vysvětlit pracovníkům, co se od nich očekává, zajistit materiální a
technické vybavení a v neposlední řadě umoţnit zaměstnanci dělat to, co umí, co mu
jde.
„Dobrý manažer je schopen identifikovat potenciál svých pracovníků a nebránit
jim v dalším rozvoji. I za předpokladu, že je v budoucnu ztratí. (Mládková, 2008, s. 32)
Lze tedy závěrem konstatovat, ţe podpora celoţivotního vzdělávání
zaměstnavatelem by měla patřit mezi základní hodnoty organizace.
3. 2 Aktivita farmaceutických asistentů
Vývoj farmacie, mnoţství nových léčivých látek stejně jako neustále se rozšiřující
nabídka doplňků stravy vyţaduje neustálé doplňování znalostí. Není moţné poskytovat
kvalitní informace o účincích léčiv, jejich dávkování, kontraindikacích a toxicitě bez
průběţného doplňujícího studia. Pro samotné farmaceutické asistenty to není ţádné
novum a většina z nich byla a je v tomto směru aktivní bez ohledu na legislativní
poţadavky. Potvrzuje to i zkušenost s předáváním vysoce odborných informací
poţadovaných pacientem - klientem při expedici volně prodejných léčiv. Je ale také
nutné zdůraznit rozdíly ve znalostech asistentů v jednotlivých lékárnách. Lékárny, které
jsou součástí velkých obchodních center se svým sortimentem liší od poliklinických
nebo nemocničních lékáren. S tím úzce souvisí i odborné znalosti asistentů.
24
3. 3 Legislativní podpora
Na rozdíl od předchozích let, kdy byla pozornost věnována především
pregraduálnímu vzdělávání a další studium v průběhu výkonu praxe bylo pouze vlastní
iniciativou asistenta, je nyní zákonem stanovena moţnost tzv. „Registrace nelékařských
zdravotnických pracovníků“ mezi které patří i farmaceutický asistent.
Přesné vymezení poţadavků, které musí asistent splnit, aby mohl poţádat
detašované pracoviště ministerstva zdravotnictví v Brně o „ Osvědčení k výkonu praxe
bez odborného dohledu“ tj. registraci popisuje zákon 96/2004Sb. o podmínkách
získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a
k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Mezi tyto
povinnosti, které je potřeba doloţit k ţádosti, je i povinnost získání 40 kreditů
z celoţivotního vzdělávání formou danou zákonem (odborné semináře, konference,
kongresy, publikace článků, přednášky a pedagogická činnost).
Bohuţel zatím tato registrace je pouze dobrovolným aktem. Ve státních
organizacích, kde je vyplácena mzda dle platných mzdových tarifů je motivace dána
navýšením platové třídy pro registrované asistenty. V soukromé sféře není ekonomická
výhodnost registrace legislativně stanovena. Zaměstnavatel není tedy povinen k této
skutečnosti přihlíţet při stanovení výše platu. Celoţivotní vzdělávání zůstává tedy
převáţně na iniciativě jednotlivých asistentů a míře pochopení zaměstnavatele.
V poslední době je hodně diskutovaným tématem tzv. velká novela zákona 96/2004Sb.,
která by měla odstranit nedostatky působící nemalé problémy v praxi. Pro
farmaceutické asistenty bude podstatné stanovení formy pregraduálního studia, kde je
uvaţováno o transformaci studia z vyšší odborné školy na bakalářské studium.
V návaznosti na tuto změnu je potřeba samozřejmě upravit i rozsah specializačního
vzdělávání a stanovit jasná pravidla pro celoţivotní vzdělávání, které je pro tuto profesi
nezbytné.
Hlavním cílem odborných poradců, podílejících se na tvorbě novely by mělo být
vypracování návaznosti tří částí nezbytných pro akceptaci vzdělávání veřejností. Jasné
stanovení obsahu studia, následných kompetencí a finančního ohodnocení.
25
PRAKTICKÁ ČÁST
4. Cíl průzkumu
Cílem průzkumu bylo zjistit míru podpory celoţivotního vzdělávání
farmaceutických asistentů zaměstnavatelem a komparace přístupu státní a
nestátní sféry.
V počáteční fázi průzkumu byla stanovena hypotéza:
Vzhledem k tomu, že neustálé doplňování odborných znalostí
farmaceutického asistenta je pro zaměstnavatele ekonomickým přínosem – je
celoživotní vzdělávání potvrzené registrací v registru ministerstva zdravotnictví
podporováno jak státní, tak soukromou organizací.
4. 1 Metody průzkumu
Metoda pozorování - byla zvolena pro porovnání základních rozdílů mezi
jednotlivými typy pracovišť
Jednalo se o pozorování plánované, příleţitostné a nekontrolované. V průběhu dvou
týdnů bylo pozorováno celkem 6 náhodně vybraných pracovišť farmaceutických
asistentů (lékáren), z toho 3 státní (nemocniční lékárny) a 3 soukromé. Zjištění byla
zapisována.
Zápis z průzkumu metodou pozorování:
Datum konání průzkumu: 13 – 25. 10. 2010
Zaměření vlastního pozorování: 3 lékárny státní, 3 soukromé, všechny pozorované
lékárny se sídlem v Praze.
Zaměstnanci lékáren: pozorování bylo zaměřeno na činnost farmaceutického asistenta a
vliv typu pracoviště na tyto činnosti.
26
Pozorováním bylo zjištěno, ţe činnost farmaceutického asistenta v nemocniční (státní)
lékárně souvisí především se zajištěním péče o pacienta konkrétní nemocnice. Tato
činnost úzce souvisí s odbornými znalostmi nejen ve farmakologii, nutné jsou
vědomosti o technologickém postupu při přípravě parenterální výţivy a v neposlední
řadě i přípravě cytotoxických léčiv. Expedice volně prodejných léčiv je převáţně
orientována na klinicky ověřená léčiva. Doplňky stravy a kosmetika jsou v těchto
lékárnách nabízeny v omezeném mnoţství. Stěţejní činností je výdej léčiv na lékařský
předpis.
Činnost farmaceutického asistenta v soukromé lékárně je zaměřena především na
příjem, skladování a expedici volně prodejných léčiv, kosmetiky a doplňků stravy. Této
činnosti jsou přizpůsobeny i prostory pracoviště. Část sortimentu je nabízena formou
samoobsluţného prodeje, kdy klient lékárny má moţnost si sám vybrat jím poţadovaný
produkt a informace k správnému pouţití přípravku tzv. dispenzační minimum získá při
platbě. Stěţejní činností je většinou expedice volně prodejných léčiv, hlavně však
kosmetiky a doplňků stravy. Výdej léčiv na lékařský předpis závisí na tom, zda je
v okolí lékárny ordinace lékaře.
Závěrem lze konstatovat, ţe stěţejní činnosti farmaceutických asistentů jsou závislé na
typu pracoviště. S tím souvisí i potřeba průběţně doplňovaných vědomostí.
Dotazníkové šetření mělo poskytnout informace o názoru samotných
asistentů na podporu vzdělávání zaměstnavatelem.
Byl pouţit dotazník s uzavřenými otázkami tj. ANO – NE – NEVÍM. Formulaci a
výběru jednotlivých otázek byla věnována velká pozornost. Neméně důleţitý byl i
výběr oslovených respondentů včetně zvolené formy oslovení. O spolupráci při výběru
respondentů byla poţádána Sekce farmaceutických asistentů při České asociaci sester –
SFA/ČAS, jako dobrovolná profesní organizace, hájící zájmy farmaceutických
asistentů. Tím bylo zamezeno neţádoucímu zkreslení výsledků způsobeného přímým
oslovením jednotlivých pracovišť prostřednictvím jejich vedoucích pracovníků nebo
vlastníků.
27
Dotazník byl vyvěšen na internetové adrese www.vyplnto.cz a přesná adresa včetně
průvodního dopisu se zdůvodněním dotazníkové akce a stručnými pokyny k vyplnění a
odeslání byla rozeslána členem výboru SFA/ČAS na kontaktní adresy asistentů.
Elektronická forma dotazníku byla zvolena z důvodu zjištění anonymity respondentů.
4. 2 Analýza dat dotazníkového šetření
Šetření probíhalo v období: 12. 8. 2010 – 27. 8. 2010
Délka průzkumu: 360 hodin
Počet respondentů: 88
Počet otázek: 8/8
Zobrazení otázek: celý dotazník najednou
Průměrná doba vyplňování: 2 minuty
Otázky:
1) Pracujete ve sféře?
2) Jsou vám známy legislativní poţadavky na celoţivotní vzdělávání FA?
3) Povaţujete celoţivotní vzdělávání za nezbytné pro obor FA?
4) Máte Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání (registraci)?
5) Vedoucí vašeho pracoviště podporuje celoţivotní vzdělávání FA?
6) Vedoucí na vašem pracovišti poţaduje registraci FA?
7) Hradí váš zaměstnavatel registrační poplatek?
8) Má na vašem pracovišti registrovaný FA vyšší finanční ohodnocení neţ FA bez
registrace?
28
1. otázka: Pracujete ve sféře?
ODPOVĚĎ POČET LOKÁLNĚ GLOBÁLNĚ
soukromé 53 60.23% 60.23%
státní 35 39.77% 39.77%
Mezi respondenty byly obě poţadované sloţky. Větší část respondentů pracuje
v soukromé sféře. Poměr farmaceutických asistentů pracujících ve státní nebo soukromé
sféře je pro účinky průzkumu dostačující.
29
2. otázka: Jsou vám známy legislativní požadavky na celoživotní vzdělávání FA?
ODPOVĚĎ POČET LOKÁLNĚ GLOBÁLNĚ
ano 79 89.77% 89.77%
nevím 7 7.95% 7.95%
ne 2 2.27% 2.27%
Z výsledku odpovědí je zřejmé, ţe samotní asistenti mají velký zájem o legislativní
vývoj týkající se tohoto oboru. 7,95% odpovědí – nevím – poukazuje spíše na kritičnost
těchto respondentů vůči svým schopnostem sledovat a chápat legislativní změny.
30
3. otázka: Považujete celoživotní vzdělávání za nezbytné pro obor FA?
ODPOVĚĎ POČET LOKÁLNĚ GLOBÁLNĚ
ano 83 94.32% 94.32%
ne 3 3.41% 3.41%
nevím 2 2.27% 2.27%
Farmaceutičtí asistenti si plně uvědomují důleţitost průběţného doplňování
odborných znalostí při výkonu praxe této zdravotnické nelékařské profese.
31
4. otázka: Máte Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného
dohledu (registraci)?
ODPOVĚĎ POČET LOKÁLNĚ GLOBÁLNĚ
ano 84 95.45% 95.45%
ne 4 4.55% 4.55%
Většina respondentů své celoţivotní vzdělávání má oficiálně potvrzeno registrací
v registru Ministerstva zdravotnictví. Můţe tedy pouţívat označení
„REGISTROVANÝ/Á.
32
5. otázka: Vedoucí vašeho pracoviště podporuje celoživotní vzdělávání FA?
ODPOVĚĎ POČET LOKÁLNĚ GLOBÁLNĚ
ano 73 82.95% 82.95%
ne 9 10.23% 10.23%
nevím 6 6.82% 6.82%
Většina farmaceutických asistentů se domnívá, ţe vedoucí pracoviště podporuje
celoţivotní vzdělávání.
33
6. otázka: Vedoucí na Vašem pracovišti požaduje registraci FA?
ODPOVĚĎ POČET LOKÁLNĚ GLOBÁLNĚ
ano 47 53.41% 53.41%
ne 35 39.77% 39.77%
nevím 6 6.82% 6.82%
Přesto, ţe zaměstnavatelé dle výsledku předchozí otázky převáţně podporují
celoţivotní vzdělávání, tak „Osvědčení o registraci“ jako oficiální potvrzení této
činnosti mnohdy nepoţadují.
34
7. otázka: Hradí váš zaměstnavatel registrační poplatek?
ODPOVĚĎ POČET LOKÁLNĚ GLOBÁLNĚ
ne 63 71.59% 71.59%
ano 23 26.14% 26.14%
nevím 2 2.27% 2.27%
Poplatky za registraci jsou převáţně hrazeny samotnými asistenty. Zaměstnavatel
přispívá pouze v 26,14%.
35
8. otázka: Má na vašem pracovišti registrovaný FA vyšší finanční
ohodnocení než FA bez registrace?
ODPOVĚĎ POČET LOKÁLNĚ GLOBÁLNĚ
ne 42 47.73% 47.73%
ano 24 27.27% 27.27%
nevím 22 25% 25%
Bohuţel ekonomické ohodnocení celoţivotního vzdělávání, jehoţ kvalita je
potvrzena registrací je dle výsledků pouze ve 27%.
36
4. 3 Dílčí doplnění výsledků
Podrobnější analýzou zajímavých souvislostí a závislostí bylo zjištěny 2 zajímavé
souvislosti u 2 otázek:
1. otázka: Pracujete ve sféře?
odpověď soukromé:
o 1.6x vetší pravděpodobnost při odpovědi ne na otázku 6.
vedoucí na Vašem pracovišti požaduje registraci FA?
6. otázka: Vedoucí na vašem pracovišti požaduje registraci FA?
odpověď ano:
o 1.8x vetší pravděpodobnost při odpovědi ano na otázku 8.
má na Vašem pracovišti registrovaný FA vyšší finanční
ohodnocení než FA bez registrace?
o 1.8x vetší pravděpodobnost při odpovědi státní na otázku
1. pracujete ve sféře?
Z porovnání těchto 2 otázek je patrné, že:
Zaměstnavatel v soukromé sféře nepoţaduje registraci.
Registraci poţadují ve státní sféře a zároveň ji i finančně hodnotí.
37
K dalšímu doplnění a upřesnění dat získaných dotazníkovým šetřením byla pouţita čtyř
polní tabulka.
Pojmy pouţité v tabulce:
Succedent - respondenti , kteří splňují podmínky definované v části A
Non Succedent - respondenti, kteří nesplňují podmínky definované v části A
Antecedent - respondenti , kteří splňují podmínky definované v části B
Non Antecedent - respondenti , kteří nesplňují podmínky definované v části B
Implikace - vyplývání, podmíněný výrok typu- jestliţe, pak z toho plyne
Ekvivalence - stejná platnost, rovnocennost
Porovnány byly odpovědi respondentů ze soukromé a státní sféry .
38
Antecedent (část B):
otázka č.3/ Povaţujete celoţivotní vzdělávání za nezbytné pro
obor FA?
o odpověď: ano
Succedent (část A):
otázka č.1/ Pracujete ve sféře?
o odpověď: soukromá
Succedent Non Succedent Součet
Antecedent 49 34 83
Non Antecedent 4 1 5
Součet 53 35 88
Odchylka od průměru : - 1,98%
V celém sledovaném souboru respondentů je pravděpodobnost succedentu
60,23%, u respondentů splňujících antecedent je pravděpodobnost succedentu 59,04%.
Antecedent nemá vliv na succedent – odpovědi v části B nemají vliv na část A.
Podpora: 49 (support)
Závislost succedentu na antecedentu podpořilo 49 respondentů – výsledek lze
pouţít.
Spolehlivost implikace: 59,04% (confidence)
U 59,04% respondentů splňujících antecedent se můţeme spolehnout na to, ţe
bude platit succedent. Síla implikace je nízká.
Spolehlivost ekvivalence: 56,82% (e-confidence)
U 56,82% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu.
Síla ekvivalence je nízká.
39
Antecedent (část B):
otázka č.3/ Povaţujete celoţivotní vzdělávání za nezbytné pro
obor FA?
o odpověď: ano
Succedent (část A):
otázka č.1/ Pracujete ve sféře?
o odpověď: státní
Succedent Non Succedent Součet
Antecedent 34 49 83
Non Antecedent 1 4 5
Součet 35 53 88
Odchylka od průměru : + 2,99%
V celém sledovaném souboru respondentů je pravděpodobnost succedentu
39,77%, u respondentů splňujících antecedent je pravděpodobnost succedentu 40,96%.
Antecedent nemá vliv na succedent – odpovědi v části B nemají vliv na výrok v části
A.
Podpora: 34 (support)
Závislost succedentu na antecedentu podpořilo 34 respondentů – výsledek lze
pouţít.
Spolehlivost implikace: 40,96% (confidence)
U 40,96% respondentů splňujících antecedent se můţeme spolehnout na to, ţe
bude platit succedent. Síla implikace je nízká.
Spolehlivost ekvivalence: 40,18% (e-confidence)
U 40,18% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu .
Síla ekvivalence je nízká.
40
Antecedent (část B):
otázka č.5/ Vedoucí vašeho pracoviště podporuje celoţivotní
vzdělávání FA?
o odpověď: ano
Succedent (část A):
otázka č.1/ Pracujete ve sféře?
o odpověď: soukromá
Succedent Non Succedent Součet
Antecedent 39 34 73
Non Antecedent 14 1 15
Součet 53 35 88
Odchylka od průměru : - 11,29%
V celém sledovaném souboru respondentů je pravděpodobnost succedentu
60,23%, u respondentů splňujících antecedent je pravděpodobnost succedentu 53,42%.
Antecedent nemá vliv na succedent – odpovědi v části B nemají vliv na výrok v části A.
Podpora: 39 (support)
Závislost succedentu na antecedentu podpořilo 39 respondentů – výsledek lze
pouţít.
Spolehlivost implikace: 53,42% (confidence)
U 53,42% respondentů splňujících antecedent se můţeme spolehnout na to, ţe
bude platit succedent. Síla implikace je nízká.
Spolehlivost ekvivalence: 45,45% (e-confidence)
U 45,45% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu.
Síla ekvivalence je nízká.
41
Antecedent (část B):
otázka č.5/ Vedoucí vašeho pracoviště podporuje celoţivotní
vzdělávání FA?
o odpověď: ano
Succedent (část A):
otázka č.1/ Pracujete ve sféře?
o odpověď: státní
Succedent Non Succedent Součet
Antecedent 34 39 73
Non Antecedent 1 14 15
Součet 35 53 88
Odchylka od průměru : + 17,1%
V celém sledovaném souboru respondentů je pravděpodobnost succedentu
39,77%, u respondentů splňujících antecedent je pravděpodobnost succedentu 46,58%.
Antecedent nemá vliv na succedent – odpovědi v části B nemají vliv na výrok v části A.
Podpora: 34 (support)
Závislost succedentu na antecedentu podpořilo respondentů – výsledek lze pouţít.
Spolehlivost implikace: 46,58% (confidence)
U46,58% respondentů splňujících antecedent se můţeme spolehnout na to, ţe bude
platit succedent. Síla implikace je nízká.
Spolehlivost ekvivalence: 54,55% (e-confidence)
U 54.55% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu.
Síla ekvivalence je nízká.
42
Antecedent (část B):
otázka č.6/ Vedoucí na vašem pracovišti poţaduje registraci FA?
o odpověď: ne
Succedent (část A):
otázka č.1/ Pracujete ve sféře?
o odpověď: soukromá
Succedent Non Succedent Součet
Antecedent 33 2 35
Non Antecedent 20 33 53
Součet 53 35 88
Odchylka od průměru : + 56,55%
V celém sledovaném souboru respondentů je pravděpodobnost succedentu
60,23%, u respondentů splňujících antecedent je pravděpodobnost succedentu 94,29%.
Antecedent silně podporuje succedent – odpovědi v části B silně zvyšují
pravděpodobnost výroku v části A.
Podpora: 33 (support)
Závislost succedentu na antecedentu podpořilo 33 respondentů – výsledek lze
pouţít.
Spolehlivost implikace: 94,29% (confidence)
U 94,29% respondentů splňujících antecedent se můţeme spolehnout na to, ţe
bude platit succedent. Síla implikace je střední.
Spolehlivost ekvivalence: 75% (e-confidence)
U 75% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu.
Síla ekvivalence je střední.
43
Antecedent (část B):
otázka č.6/ Vedoucí na vašem pracovišti poţaduje registraci FA?
o odpověď: ne
Succedent (část A):
otázka č.1/ Pracujete ve sféře?
o odpověď: státní
Succedent Non Succedent Součet
Antecedent 2 33 35
Non Antecedent 33 20 53
Součet 35 53 88
Odchylka od průměru : - 85,63%
V celém sledovaném souboru respondentů je pravděpodobnost succedentu
39,77%, u respondentů splňujících antecedent je pravděpodobnost succedentu 5,71%.
Antecedent silně omezuje succedent – odpovědi v části B silně sniţují
pravděpodobnost výroku v části A.
Podpora: 2 (support)
Závislost succedentu na antecedentu podpořilo respondentů – výsledek je
bezcenný.
Spolehlivost implikace: 5,71% (confidence)
U 5,71% respondentů splňujících antecedent se můţeme spolehnout na to, ţe bude
platit succedent. Síla implikace je nízká.
Spolehlivost ekvivalence: 25% (e-confidence)
U 25% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu.
Síla ekvivalence je nízká.
44
Antecedent (část B):
otázka č.8/ Má na vašem pracovišti registrovaný FA vyšší
finanční ohodnocení neţ FA bez registrace?
o odpověď: ne
Succedent (část A):
otázka č.1/ Pracujete ve sféře?
o odpověď: soukromá
Succedent Non Succedent Součet
Antecedent 35 7 42
Non Antecedent 18 28 46
Součet 53 35 88
Odchylka od průměru : + 38,36%
V celém sledovaném souboru respondentů je pravděpodobnost succedentu
60,23%, u respondentů splňujících antecedent je pravděpodobnost succedentu 83,33%.
Antecedent podporuje succedent – odpovědi v části B zvyšují pravděpodobnost
výroku v části A.
Podpora: 35 (support)
Závislost succedentu na antecedentu podpořilo 35 respondentů – výsledek lze
pouţít.
Spolehlivost implikace: 83,33% (confidence)
U 83,33% respondentů splňujících antecedent se můţeme spolehnout na to, ţe
bude platit succedent. Síla implikace je střední.
Spolehlivost ekvivalence: 71,59% (e-confidence)
U 71,59% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu .
Síla ekvivalence je střední.
45
Antecedent (část B):
otázka č.8/ Má na vašem pracovišti registrovaný FA vyšší
finanční ohodnocení neţ FA bez registrace?
o odpověď: ne
Succedent (část A):
otázka č.1/ Pracujete ve sféře?
o odpověď: státní
Succedent Non Succedent Součet
Antecedent 7 35 42
Non Antecedent 28 18 46
Součet 35 53 88
Odchylka od průměru : - 58,1%
V celém sledovaném souboru respondentů je pravděpodobnost succedentu
39,77%, u respondentů splňujících antecedent je pravděpodobnost succedentu 16,67%.
Antecedent silně omezuje succedent – odpovědi v části B silně sniţují
pravděpodobnost výroku v části A.
Podpora: 7 (support)
Závislost succedentu na antecedentu podpořilo respondentů – výsledek lze pouţít.
Spolehlivost implikace: 16,67% (confidence)
U 16,67% respondentů splňujících antecedent se můţeme spolehnout na to, ţe
bude platit succedent. Síla implikace je nízká.
Spolehlivost ekvivalence: 28,41% (e-confidence)
U 28,41% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu.
Síla ekvivalence je nízká
46
Antecedent (část B):
otázka č.4/ Máte Osvědčení k výkonu zdravotnického
povolání bez odborného dohledu(registraci)?
o odpověď: ano
Succedent (část A):
otázka č.8/ Má na Vašem pracovišti registrovaný FA vyšší
finanční ohodnocení neţ FA bez registrace?
o odpověď: ano
Succedent Non Succedent Součet
Antecedent 23 1 24
Non Antecedent 61 3 64
Součet 84 4 88
Odchylka od průměru : + 0,4%
V celém sledovaném souboru respondentů je pravděpodobnost succedentu
95,45%, u respondentů splňujících antecedent je pravděpodobnost succedentu 95,83%.
Antecedent nemá vliv na succedent – odpovědi v části B nemají vliv na výrok v části A.
Podpora: 23 (support)
Závislost succedentu na antecedentu podpořilo 23 respondentů – výsledek lze
pouţít.
Spolehlivost implikace: 95,83% (confidence)
U 95,83% respondentů splňujících antecedent se můţeme spolehnout na to, ţe
bude platit succedent. Síla implikace je vysoká.
Spolehlivost ekvivalence: 29,55% (e-confidence)
U 29,55% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a
succedentu. Síla ekvivalence je nízká.
47
Z analýzy dotazníku vyplynulo, že:
mezi respondenty byly zástupci obou sfér - státní i soukromé,
poměr respondentů z jednotlivých sfér byl pro účely průzkumu dostačující,
asistenti průběţně sledují legislativní vývoj týkající se tohoto oboru,
asistenti si uvědomují důleţitost průběţného doplňování znalostí v tomto oboru,
většina asistentů má celoţivotní vzdělávání potvrzeno registrací v registru MZ,
většina uvádí, ţe zaměstnavatel podporuje průběţné vzdělávání FA,
registrace, jako doklad o vzdělávání je poţadována pouze v 53,41%,
registrační poplatek je hrazen převáţně samotnými asistenty, zaměstnavatel
finančně nepřispívá,
poţadavek registrace je převáţně ve státní sféře a je zároveň ekonomicky
ohodnocen,
v soukromé sféře převáţně nemá registrace návaznost na ekonomické hodnocení
asistentů.
Definovaná hypotéza byla dotazníkovým šetřením potvrzena pouze částečně.
Zaměstnavatelé dle vyjádření respondentů sice podporují celoživotní vzdělávání
farmaceutických asistentů, avšak zaměstnavatelé v soukromé sféře nevyžadují
oficiální doklad o kvalitě tohoto vzdělávání (registraci).
48
ZÁVĚR
Cílem této bakalářské práce bylo získání a zpracování dat vypovídajících o
názorech farmaceutických asistentů týkajících se podpory celoţivotního vzdělávání
tohoto nelékařského zdravotnického oboru zaměstnavatelem. S přihlédnutím
k historickému vývoji oboru potvrdit nebo vyvrátit danou hypotézu, ţe zaměstnavatelé
jak ve státní tak soukromé sféře si uvědomují ekonomický přínos celoţivotního
vzdělávání. Proto také poţadují oficiální potvrzení o průběţném vzdělávání – registraci.
V současnosti prochází tato profese řadou legislativních změn, které jsou rozhodující
pro její další existenci a rozvoj. Vzhledem k transformaci poţadavků Evropské unie je
potřebné najít vhodný způsob začlenění do evropského modelu vzdělávání a pokud lze,
i moţnost uplatnění v ostatních státech evropského společenství. Bohuţel se jedná o
minoritní obor, který je posuzován v mnohém společně s jinými nelékařskými obory, a
tak se velmi často stává, ţe jsou rušeny nebo nahrazovány části zákona velmi důleţité
pro tento obor nevyhovujícími paragrafy.
Pozorováním bylo zjištěno, ţe některé činnosti vykonávané farmaceutickými
asistenty ve státních (nemocničních) lékárnách jsou odlišné od činností farmaceutických
asistentů pracujících v soukromé sféře. Převaze konkrétních činností by měla odpovídat
i volba dalšího průběţného vzdělávání, které zaměstnavatel podpoří, ať uţ finančně
nebo moţností studijního volna. Důleţité je, aby kvalita nabízených vzdělávacích akcí
odpovídala poţadavkům praxe, znalosti získané studiem byly pro zaměstnavatele
známkou ekonomického přínosu a tím ho motivovaly ke spoluúčasti na financování
celoţivotního vzdělávání.
Dotazníkové šetření ukázalo, ţe většina zaměstnavatelů podporuje celoţivotní
vzdělávání, ale finančně na studium nepřispívá. Z toho vyplývá, ţe zaměstnavatelé si
jsou vědomi ekonomického přínosu vzdělávání, ale vyuţívají především vlastní aktivity
asistentů. Zároveň zákonem daná moţnost registrace a tím oficiální potvrzení
celoţivotního vzdělávání není, především v soukromé sféře, poţadována. Toto je
důsledek nedostatků v platné legislativě, která sice dává moţnost celoţivotního
vzdělávání, vymezuje základní pravidla, ale chybí zde návaznost na finanční
ohodnocení takových studijních aktivit. Nejjednodušším prostředkem k nápravě by bylo
doplňující vyhláškou jasné vymezení činností, které nelze vykonávat bez registrace tj.
49
bez Osvědčení k výkonu činnosti bez odborného dohledu. Vzhledem k dynamickému
vývoji farmacie je nezbytné, aby znalosti farmaceutických asistentů byly průběţně
doplňovány. Spolehnout se pouze na vlastní iniciativu samotných asistentů je pro praxi
nedostačující. Nelze ani předpokládat morální přístup zaměstnavatelů. Řešením je jasné
legislativní vymezení pravidel, která stanoví nejen formy celoţivotního vzdělávání
asistentů, ale také jasně definují jeho návaznost na ekonomické ohodnocení.
Prioritou do budoucna je odstranění zásadních názorových odlišností odborníků
ovlivňujících existenci a rozvoj oboru, jasné vymezení činností farmaceutických
asistentů a k těmto činnostem zabezpečení kvalitních vzdělávacích programů. Neustálé
změny v poţadovaném pregraduálním vzdělání a nejasná definice dalšího celoţivotního
vzdělávání, jsou pro asistenty demotivujícím prvkem a výrazně sniţují prestiţ této
profese. Přínosem pro nalezení správného řešení je moţnost vyjádření spokojenosti či
nespokojenosti samotných asistentů. Participace prostřednictvím kolektivního
zastupování, např. profesní organizací, by při rozhodujících jednáních výrazně zlepšila
přenos informací o poţadavcích vycházejících z praxe a tím pomohla eliminovat chyby
a nedostatky v legislativě.
.
50
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Monografie
ADAIR, John. Jak se správně rozhodovat a řešit problémy. 1.vyd. Brno: Computer
Press a.s., 2007. 82 s. ISBN 978-80-251-1779-8.
ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy. 1.vyd.
Praha: Grada, 2007. 789 s. ISBN 978-80-247-1407-3.
ARMSTRONG, Michael. Odměňování pracovníků. 1.vyd. Praha: Grada, 2009. 442 s.
ISBN 978-80-247-2890-2.
ed. BRONCOVÁ, Dagmar. Historie farmacie v Českých zemích. 1.vyd. Praha: MILPO ,
2003. 174 s. ISBN 80-86098-30-3.
DRYDEN, Windy. Poradenství. 1.vyd. Praha : Portál, 2008. 120 s. ISBN 978-80-7367-
371-0.
HLADÍLEK, Miroslav. Kapitoly z obecné didaktiky a didaktiky vzdělávání dospělých.
2.vyd. Praha : UJAK, 2009. 186 s. ISBN 978-80-86723-75-4.
KOHOUT, Karel. Základy obecné pedagogiky. 2.vyd. Praha : UJAK, 2007. 152 s. ISBN
978-80-86723-38-9.
MLÁDKOVÁ, Ludmila . Management znalostních pracovníků. 1.vyd. Praha :
C.H.Beck, 2008. 134 s. ISBN 978-80-7400-013-3.
NAKONEČNÝ, Milan. Motivace lidského chování. 1.vyd. Praha: Academia, 1996. 270
s. ISBN 80-200-0592-7.
51
PALÁN, Zdeněk; LANGER, Tomáš . Základy andragogiky. 1.vyd. Praha : UJAK,
2008. 184 s. ISBN 978-80-86723-58-7.
SOLICH A KOL., Jan. Lékárenství. Praha: Avicenum, 1986. 416 s. Ed.: 86 90 19.
Články z periodik
KRAMPEROVÁ, Hana. Vzdělávání z projektu EU. Florence. Leden 2009, roč.5, 1, s.
46. ISSN 1801-464X.
VETEŠKA, Jaroslav. Nové pojetí a sociální rozměr paradigmatu v kurikulu vzdělávání
dospělých. Andragogická revue. 2009, roč.1, č. 1/2009, s. 12-25. ISSN 1804-1698.
Webové stránky
Česká asociace sester [online]. 2010 [cit. 2010-12-26]. Sekce farmaceutických
asistentů. Dostupné z WWW: <http://www.cnna.cz/sekce-a-regiony/1/>.
Donath-Burson-Marsteller [online]. 2009 [cit. 2010-12-26]. Vzdělávání dospělých v
ČR. Dostupné z WWW: <www.dbm.cz>.
DRDLOVÁ, Adéla. EPRAVO.CZ [online]. 2009 [cit. 2010-12-26]. Provozování
zdravotnických zařízení. Dostupné z WWW: <www.epravo.cz/top/clanky/provozovani-
zdravotnickych-zarizeni-55601.html>.
Home-nconzo.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-26]. Legislativa. Dostupné z WWW:
<http://www.nconzo.cz/web/guest/168>.
Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola [online]. 2010 [cit.
2010-12-26]. Historie. Dostupné z WWW:
<http://www.antee.cz/szspraha1/index.php?nid=6880&lid=CZ&oid=1154717>.
52
Legislativa
Česko. Zákon 96 ze dne 4. února 2004 o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti
k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s
poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
nelékařských zdravotnických povoláních). In Sbírka zákonů. ročník 2004, částka 30, s.
1452-1479. Dostupný také z WWW:
<http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2004/sb030-04.pdf>.
Česko. Zákon o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. In Sbírka
zákonů. 1992, částka 35, s. 914-922. Dostupný také z WWW:
<http://portal.gov.cz/zakon/160/1992>.
Česko. Nařízení vlády 31 ze dne 11. ledna 2010 o oborech specializačního vzdělávání a
označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí. In
Sbírka zákonů. ročník 2010, částka 10, s. 338-347. Dostupný také z WWW:
<http://www.mvcr.cz/soubor/sb010-10-pdf.aspx>. ISSN 1211-1244.
Jméno autora: Hana Pavlasová
Obor: Vzdělávání dospělých
Forma studia: Kombinovaná
Název práce: Přístupy k celoživotnímu vzdělávání farmaceutických asistentů
Rok: 2011
Počet stran textu bez příloh: 53
Celkový počet stran příloh: 0
Počet titulů české literatury a pramenů: 16
Počet titulů zahraniční literatury a pramenů: 0
Počet internetových zdrojů: 5
Vedoucí práce: PhDr. Iva Borská, CSc.