VEŘEJNÁ SPRÁVA VE VYBRANÝCH (EVROPSKÝCH) ZEMÍCH

transcript

VEŘEJNÁ SPRÁVA VE VEŘEJNÁ SPRÁVA VE VYBRANÝCH (EVROPSKÝCH) VYBRANÝCH (EVROPSKÝCH)

ZEMÍCHZEMÍCH

VEŘEJNÁ SPRÁVA VE VEŘEJNÁ SPRÁVA VE VYBRANÝCH (EVROPSKÝCH) VYBRANÝCH (EVROPSKÝCH)

ZEMÍCHZEMÍCH

-vztah mezi státní správou a samosprávou

-„oddělený“ a „spojený“ model výkonu veřejné správy

-organizace „kontroly“ ve státní správě a samosprávě

-územní členění státu a organizace územní veřejné správy

-státní zřízení a zákonodárné orgány

-struktura orgánů centrální správy

-struktura orgánů územní správy

-postavení pracovníků (úředníků) státní správy a samosprávy

common law – zvykové

constitutional conventions – ústavní konvence

statute law – zákony

volební zákony

works of authority

ÚSTAVA UK a Severního Irska

Magna Charta Libertatum 1215Petition of Rights 1627Habeas Corpus Act 1679Bill of Rights 1689Act of Settlement 1701Veto Bill – Parlamentní zákon z r. 1911Parlamentní zákon z r. 1949House of Lords Act 1999

Scotland Act 19.11.1998 zákonyNorthern Ireland Act 19.11.1998 o regionálníGovernment of Wales Act 31.7.1998 autonomii

Human Rights Act 9.11.1998

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A

SEVERNÍHO IRSKA

Konstituční monarchie – dědičná

hlava státu: král – královna – dědičná

Winsdorská dynastie

od r. 1952 Alžběta II.

VLÁDNOUCÍ DYNASTIE:

-do r. 1066 Cedrikovci – Harald II. 1066 – Normanská – Vilém I.

-1154 – Plantagenetská – Jindřich II.(1455 – válka „růží“)

-1485 – Tudorská – Jindřich VI.

-1603 – Skotská (Stuartovci) – Jakub I.1. král Velké Británie a Irska

1625 – Karel I. 1629 – 1640 - nesvolán parlament

1649 – 1660 republika – národní parlament

- státní rada – výkonná moc (42 členů)

1653 - nový parlament

- státní rada (12 členů)

vojenská rada

- protektor - Oliver Cromwell (1658) - Richard Cromwell (1659)

1660 - Restaurace Stuartovců: Karel II.

1668(9) – Oranžská – Vilém III. 1701 – nástupnictví jen „protestantům“

1702 – Stuartovci – Anna – (dcera Jakuba II.)

1714 – Hannoverská – Jiří I.

1837 – Hannoversko – Sasko- Koburská – Viktorie I.

Winsdorská

Eduard VII. 1901

1215 Magna Charta Libertátum (Jan Bezzemek) 1199-1216

1679 Habeas Corpus Act (Karel II.) 1660-1685

1689 Bill of Rights (Vilém III. Oranžský) 1689-1702

1707 Úplná unie Anglie a Skotska

společný parlament

1835 – the Municipal Corporation Act

1972 – the Local Government Act

(1985, 1988, 1992, 1996)

POLITICKÉ STRANY

1680 – Whigové (liberálové) Toryové (konzervativní – aristokracie)

1874 – liberální x konzervativní (labouristé)

1924 – labouristé x konzervativní

ÚZEMNÍ ČLENĚNÍ

rozloha/km² počet obyvatel/mil.

Spojené království 241.752 60,3

Historické země:

Anglie 133.832 50,1

Skotsko 72.620 5,4

Wales 20.750 3,1

Sev. Irsko 14.550 1,7

Historická země

Hrabství – Shire

Distrikt

Město - Obec

Anglie: metropolitní hrabství 7 Londýn

hrabství 39

Wales hrabství 8 Cardiff

Skotsko kraje 9 Edinburgh

Severní Irsko regiony 26 Belfast

Dolní sněmovna

the House of Commons 659 poslanců

Horní sněmovna

the House of Lordscca 1200 (800 lordů)

CENTRÁLNÍ SPRÁVA

Premiér

Kabinet (klíčová ministerstva)

vláda

the Civil Service (jádro státní správy)

odvětvové regionální úřady (Government Offices)

„ad hoc“ správní orgánynapř. the National Health Service

poradní orgány např:

Royal Comissions the Consultative Council for Local Government Finance

Dolní sněmovna: 5 let - většinový systém

Hrabství: 4 léta – jednomandátové obvody

distrikt:3x během 4 let – jedna třetina

Výbor pro politiku a rezervy

komise (sub): Revize (speciál), Finanční,

Personální, Pozemková

odvětvové výbory:

LONDÝN

Rada Velkého Londýna1888 – 1985

nyní:

32 obvodů (distriktů)

tj. rad obvodů

1967 – the Local Government Management Board

1993 zřizování „agencies“ – manažerský typ

IRSKÁ REPUBLIKA

1922 - samostatný stát (součást „Commenwealth(u)

- ústava samostatného státu

1937 – přijata „republikánská“ ústava

1948 – Zákon o Irské republicethe Republic of Ireland Act

hlava státu: prezident

zákonodárný orgán: Sněmovna reprezentantů parlament senát

výkonná moc: premiér vláda

hlavní město: Dublin

rozloha počet obyvatel

70.282 km² 3,97 mil.

ÚZEMNÍ ČLENĚNÍ

Oblasti (kraje, regiony) 8

Hrabství 27

Města na úrovni hrabství 4(statutární města)

Samosprávná města 7

Městské distrikty 49

FRANCIE

Francouzská republika

987 - Hugo Kapet (Remeš)

- Kapetovci

Valois Bourbon Orleans

987 – 1328 Kapetovci

1328 – 1498 Valois

1498 – 1589 Valois – Orleans

1589 – 1792 Bourboni

1815(4) – 1824 Ludvík XVIII.

1824 – 1830 Karel X.

1830 – 1848 Ludvík Filip Orleanský

První císařství

1804 – 1815(4) Napoleon I.

Druhé císařství

1852 – 1870 Napoleon III.

I.republika

1795 – 1799 direktorium

II.republika

1848 – 1852

III.republika

1870 – 1940(5)

IV.republika

1944 - 1958

V.republika

1958 – 1969 Charles de Gaulle

1969 – 1974 Georges Pompidou

1974 – 1981 Valéry Giscard d´Estaing

1981 – 1993 Francois Mitterrand

1993 Jacques Chirac

Hlava státu: prezident- volen přímo na 7 let

parlament: národní shromáždění 577 členů – 5 let

senát 321 členů

12 zastupuje „zahraniční“ občany

9 let – 1/3

Vláda – Ministerská rada – předsedá president

Kabinetní rada – předsedá předseda vlády

Ústavní rada – 9 členůjmenuje prezident 3

předseda senátu 3

předseda NS 3

rozloha 543.965 km²

počet obyvatel 57,7 mil.

4 zámořské departementy

2 územní společenství

3 zámořská území

ÚZEMNÍ ČLENĚNÍ

Republika

Region 22

Departement 96 (4 zámořské – Korsika zvláštní statut)

Arrondisement 320 (subprefektura)

Kanton 3.350 (policejní okresek volební obvod)

Obec 36.000

Zámořská území

POLITICKÉ STRANY

Socialistická

Komunistická

Gaulisté (pravice) - d´Estaing

- Chirac

1792 – 1814 Počátky organizace „státní“ správy

po r. 1870 postupné „zpřesnění“ státní správy

„zpřesnění“ kompetencí samosprávy

1964 zřízeny „regiony“- státní správní jednotka

1972 – 3 posílení úlohy regionu

1982 změny ve vzájemném vztahu státní asamosprávy

Starosta (volen obecní radou)

- na úrovni obce je reprezentant státu

Rada - 9 – 49 členů (podle počtu obyvatel obce)

funkční období – 6 let

Vykonává státní správu v přenesené působnosti

DEPARTMENT

Státní správa Samospráva

Prefekt-představitel státu Generální rada (6 let)

Prefektura od r.1982 – prezident

do té doby v čele - prefekt

REGION

Státní správa Samospráva

Prefekt od r.1973-Generální rada (6 let)

Regionální úřad od r. 1982 – prezident

(správa prostředků z ESF) do té doby v čele prefekt

ITÁLIE

Republika – od r. 1947

(na základě referenda z r.1946)

Počátky místní správy z doby „městských“ států

Značně dlouho doba „rozdrobenosti“

Rozdíly mezi „jižní“ a „severní“ Itálií – přetrvávají dodnes

do r. 1815 vliv „napoleonské správy“

po r. 1815 na severu – rakouská státní správa

významné postavení „Papežského státu“

1861 „Risorgimento“

1864 – 1871 hlavní město Florencie

od r. 1871 Řím

1861 – savojská dynastie

1861 - 1878 Viktor Emanuel II.(sardinský král)

1878 – 1900 Umberto I.

1900 – 1946 Viktor Emanuel III.

1946 Umberto II.

HLAVA STÁTU:

prezident – volen poslanci, senátory a 58 delegáty z autonomních regionů

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

630 členů 5 let

SENÁT

322 členů, 315 volenoostatní jmenováni prezidentem

(ex-prezidenti, zasloužilé osobnosti)

Výkonná moc: vláda

Počet obyvatel: 57 mil.

rozloha: 301.309 km²

Sicílieostrovy

Sardinie

POLITICKÉ STRANY

Centro Cristiano Democratico (Křesťanské)Torza Italia LidovéCristiani Democratici Uniti

Socialisti Democratici Italiani SocialistickéPartio Democratico della Sinistra

Partito Republicano ItalianoPartito Liberale LiberálníItalie Dei Valori

Federazione dei Verdi Zelení

13 regionálně orientovaných stran

z toho 6 členy Svobodné demokratické strany

Evropské svobodné aliance – Demokratická strana národů Evropy

ÚZEMNÍ ČLENĚNÍ

Republika

Regiony – 5 zvláštní statut (1946-1948) 15 běžný statut (1970)

Provincie – 103 (formovány od doby sjednocení)

obce – více než 8.000

Obce - starosta

- obecní tajemník - představený úředníků

- rada (volena na 5 let)

výkon státní správy v přenesené působnosti

PROVINCIE

původně: státní správa postupně: samospráva

Prefekt rada – jednání řídí (5 let)

Úřad provincie prefekt (nehlasuje)

úřad pod „kontrolou“ rady

- vykonává státní správu

REGION

státní správa – silně omezená samospráva: zastupitelstva – ustavují výbory

volené rady 5 let

v čele „prezident“ (volený)

regionální kontrolní rady

složení: 3 správní odborníci – jmenuje regionální rada

správní soudce

vládní komisař

NĚMECKO

oficiální název:

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO

1871 – Německé císařství (Prusko)

1918 – 1933 – republika

1933 – 1945 – Říše (německá, velkoněmecká)(1938 připojení Rakouska)

1949 - Spolková republika

1949 – 1990 Německá demokratická republika

Počátky správy

1701 – 1713 Fridrich I. (III.)- pruské království

1740 – 1786 Fridrich II. „osvícenské“

1786 – 1797 Fridrich Vilém II. období

1797 – 1840 Fridrich Vilém III - Leopold von Stein

1861 – 1888 Vilém I.

1871 císař

1888 – 1918 Vilém II.

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO

Hlava státu: spolkový prezident

spolkový kancléř

Parlament: Spolkový sněm (Bundestag)

656 členů – 4 roky

Spolková rada (Bundesrat)

68 členů voleni Zemským sněmem na 4 roky

Počet obyvatel: 82 mil.

Rozloha: 356.854 km²

hlavní město

1949 – 1990 Bonn

1990 – Berlín

do r. 2000 sídlo vlády Bonn

POLITICKÉ STRANY

Křesťansko demokratická CDU

Sociálně demokratická SPD

Strana dem.socialismu SDP

Komunistická strana KPD (nevýznamná)

„Zelení“ -

ÚZEMNÍ ČLENĚNÍ

Federace

Země (Land) 16(z toho 3 městské)

Oblast (Regierungsbezirke) 29

Okres (Landkreis)

městský okres (Stadtkreis) 106

obec (Gemeinde) cca > 9000(historicky až 30 000)

Země: zemský sněm (Landstag)zemská vláda

Bádensko – Württembersko (Stuttgart)

Bavorsko (Mnichov) (70 548 km²)

Braniborsko (Postupim)

Dolní Sasko (Hannover)

Durynsko (Erfurt)

Hesensko (Wiesbaden)

Meklenbursko-Př.Pomořany (Schwerin)

Porýní – Falc (Mainz)

Sársko (Saarbrücken)

Sasko (Drážďany)

Sasko-Anhaltsko (Magdeburg)

Severní Porýní Vestfálsko (Düsseldorf)

Šlesvicko-Holštýnsko (Kiel)

Berlin - Hamburg - Brémy (404 km², 680 tis.)

OBLAST

Regierungspresident (státní úředník)

Regierungsamt - oblastní úřad

- jen „státní správa“

- jen v šesti největších zemích

MĚSTA – ZEMĚ:

další velká města se člení na

obvody – Bezirk – státní správa

i samospráva

Landkreis – zemský rada (Landrat)

volený okresním sněmem (Kreistag)

vrchní okresní ředitel (Oberkreisdirektor)

jmenovaný okresním sněmem

Bavorsko – jen „Landrat“ volený ze členů sněmu

OBEC (Gemeinde)

Starosta – vrchní starosta (větší obce) všichni voleni

městskou (obecní)

Bürgermeister – Oberbürgermeister radou - Stadtrat

(Gemeinderat)

větší města: ředitel města

Stadtdirektor

Různý typ voleb: standard: 4 roky (volen „radou“)

ale jižní Německo: 6 let – přímá volba

NDR – 1949 – 1990

Prezident – hlava státuPředseda státní radyLidové shromáždění – parlamentStátní rada

Územní členění:

StátKraj – BezirkOkres – KreisObec - město

RAKOUSKO

Spolková republika

1804 – císařství rakouské1867 – Rakousko – Uhersko1918 (21.10) – Německé Rakousko1919 – podepsána smlouva v Saint Germain

Rakouská republika1938 – 1945 – součást německé Říše1945 – 1955 – okupační správa

1955 Spolková republika

hlava státu: prezident(přímá volba – 6 let)

: kancléř – předseda vlády

Spolkové shromáždění: Národní rada

- 183 členů ( přímá volba – 4 r.)

Spolková rada

- 63 členů (zemský sněm – 5 r.)

ROZLOHA: 83.858 km²

Počet obyvatel: 8,1 mil.

POLITICKÉ STRANY

Křesťansko – demokratická

Sociální demokracie

Národně – konzervativní

Zelení

ÚZEMNÍ ČLENĚNÍ

republika

země - 9

okres - 99

obce -

Země – zemský hejtmanzemské zastupitelstvo – zemská rada (výkonná)

SPOLKOVÉ ZEMĚ

Burgenland (Eisenstadt)Dolní Rakousy (Sankt Pölten)Horní Rakousy (Linz)Korutany (Klagenfurt)Salcbursko (Salzburg)Štýrsko (Graz)Tyrolsko (Innsbruck)Voralberg (Bregenz)Vídeň

okres analogický systém jako SRN

obec Vídeň + velká města + obvody

ŠVÉDSKO

království – konstituční monarchie

(velmi silně omezené pravomoci panovníka)

Ústava z r. 1809

r. 1975 – jen representativní funkce

GENEZE

1523 Vasovci1523 – 1560 Gustav I. Vasa

1809 – 1818 Karel XIII.1818 (11) – 1844 Karel XIV.(Jean Bernadette)1950 – 1973 Gustav IV. Adolf1971 – místo dvou komor parlamentu pouze jedna

1973 Karel XVI. Gustav

hlava státu: král

předseda vlády – vláda

parlament : 349 – 309 voleno (40 křesel rozděleno) 3 roky

rozloha: 449.964 km²

počet obyvatel: 8,8 mil.

ÚZEMNÍ ČLENĚNÍ

province – oblast 20

Zvláštní statut:

StockholmMalmöGöteborgGotland (ostrov)

S výjimkou Stockholmu ø 300 000 obyv. municipality (obce) v r. 1952 - 2800 – nyní 284

provincie – oblast – region

vládní – guvernér – jmenovaný vládou státní správa

regionální výbor – jmenovaný radou regionu

rada regionu – samospráva

regionální výbor – odpovídá vládě

municipalita

- sdružuje representace místních orgánů(zajišťujících „veřejné“ služby)

municipální rady - volené

POLITICKÉ STRANY

Sociální demokracie

Levicová strana (do 80.let – komunistická)

Strana Centra (dříve Farmářská liga)

Liberální strana

Konzervativní strana

VEŘEJNÁ SPRÁVA VE VYBRANÝCH (EVROPSKÝCH) ZEMÍCH

Documents