BRITSKÁ POLITIKA V EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍCHPodmínky britského vstupu a úsilí o jejich opětovné vyjednání, problém britské vratky z rozpočtu ES

Hana Syrovátková

I. PRVNÍ ROZŠÍŘENÍ ES: vstup Velké Británie, Irska a Dánska

•Smlouva 22.1. 1972→ přijaty 4 nové země▫VB▫Irsko▫Dánsko▫Norsko

od 1.ledna 1973: 9 členů

←referendum

Jednání o rozšíření

•2 ETAPY

: 1. pololetí 1970- samotná Šestka

: od 30. června 1970- s kandidátskými zeměmi

Vyjednávání- země Šestky

•Ujednání postupu a základní principy vyjednávání → jeden společný postoj

•Společný postoj vyložen předsedou Rady, úloha komise spíše technická

•Základní principy▫Fungování institucí po rozšíření ▫Přidružení afrických VB zemí k ES▫Vztahy s nekandidátskými zeměmi ESVO▫Řešení ekonomických, finančních a

měnových problémů

Situace ve Velké Británii

•U moci labouristická strana (Harold Wilson)- ochota stát se členem ES, ale zpřísnění postoje

•Bílá kniha s vyčíslením nákladů na vstup→ záporný postoj obyvatel k začlení do ES

• Volby vyhráli konzervativci (Edward Heath) - příznivec

Počátky vyjednávání:Lucemburk- 30. červen

•Seznámení kandidátských zemí s postoji a metodami vyjednávání

•Kandidátské země by měly akceptovat smlouvy se všemi politickými důsledky

•Případné problémy řešením formou přechodných období, NE ZMĚNOU STÁVAJÍCÍCH PRAVIDEL

Vyjednávání- ústupky VB a výhrady k přechodnému

období•Ústupky VB ve vzdání se zemědělských

předpisů pro tekuté mléko, vepřové maso a vejce, úmysl vzdát se „deficiency payment“

•Žádala: přechodné období 7 let pro zemědělství, 3 roky pro průmysl → Francie proti →VB výhrady k 5ti letému přechodnému období → Francie se striktně drží návrhu Komise, Pětka pro osm let přechodného období

•Souhlas se smlouvami a plynoucími rozhodnutími

•Výhrady: ▫body zemědělské politiky▫oblast rozpočtové příspěvky▫cukr z Antil▫máslo z Nového Zélandu

→ vyjednávání s VB od 21.června 1971

Počátky vyjednávání: postoj Velké Británie

Vyjednávání- příspěvky do rozpočtu, cukr z Antil a máslo z Nového Zélandu•Návrh VB na příspěvky do rozpočtu od 2,6

% v roce 1973 do 15 % v roce 1977 → celá Šestka považovala za nedostatečné

•VB: nákup cukru za ceny o 50 % větší než je světová cena → Francie požaduje zrušení

•Přednostní nákupy másla z Nového Zélandu (odbytištěm 85% vývozu)→požadavek na zrušení výjimek → pro VB nepřekonatelný politický problém

Schůzka Heath-Pompidou v Paříži•Francie: obavy z dočasných výjimek pro

VB, ale NECHTĚLA A ANI NEMOHLA BÝT PŘEKÁŽKOU PRO PŘISTOUPENÍ VB

•Schůzka v Paříži▫Výsledek : „Úplná shoda na fungování a

dalším rozvoji ES“▫Pojištění mezivládního charakteru ES▫Šterlinková bilance- příslib jejího zmražení▫Zemědělství- ústupky VB v příspěvcích do

rozpočtu-ústupky Francie ohledně másla z NZ

→ dojednání na konferenci v Lucemburku 21. a 22. června. 1971

Podpis smlouvy- 22. ledna 1972•Smlouva o vstupu Dánského království,

Irska, Norského království, Spojené království Velké Británie do Evropského do EHS a Euratom

•Dokument o podmínkách přijetí a přizpůsobení smluv, přílohy, protokoly, dopisy týkající se měnových otázek, rozhodnutí Rady ohledně jmenovaných čtyř zemí do Euratomu a několik deklarací

Institucionální změny

•v Radě: VB 10 hlasů

•v Komisi: VB 2 komisaře

•v Evropském parlamentu: VB 36 křesel

Přechodné období

•Od 1.1. 1973- 1.1. 1978 (5let)

•Postupné snižování celních poplatků v 5 etapách o 20%

•Přiblížení tarifů nových členů ve 4 etapách (výjimka pro VB a Irsko na určité komodity)

•Ihned po přechodném období zavedou všichni noví členové všechna pravidla organizace trhu se zemědělskými výrobky- podle principu preference ES

Přechodné období

•Zvláštní dohody pro země Commonwealthu a máslo a sýr z Nového Zélandu

•„Dohoda Britského společenství o cukru“- do 31.12.1974, poté zvláštní smlouvy se zeměmi Commonwealthu

•Výjimečná kvantitativní opatření v rámci britské strany

Commonwealth

• Smlouva nabízí 3 možnosti• Přistoupení k dohodě z Yaundé• Vlastní sdružení• Jednoduchá obchodní dohoda

• Dohoda z Lomé z 28.2.1975 o přidružení 46 států z Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT), později se počet zvýšil na více než 60 států

Měna a finance

•VB: zvažování redukce šterlinkové bilance po vstupu do ES

•Nejdůležitější dohoda- společný rozpočet

•VB: postupné zvyšování od 8,64% (1973) po 18, 92 % (177)

Ratifikace- VB

• Dle britských zvyklostí nemusí být podpis smlouvy ratifikován parlamentem, ale ten musí vydat dokument umožňující legislativní změny

• Referendum proti ústavním tradicím VB (labouristy požadované, ale konzervativci odmítli)

• Kritika vyjednaných podmínek Haroldem Wilsonem (labouristé)

• Po dlouhých debatách odhlasováno ve 3. čtení

ES a ESVO•Nutné ujednání podmínek

•Po jednání vzniká 6 různých dohod (s každou zemí ESVO zvlášť)

•Charakteristický znak: OMEZENÍ NA PRŮMYSLOVÉ VÝROBKY▫Platí zrušení celních poplatků mezi ESVO a

kandidátskými zeměmi ES▫nedochází k harmonizaci pravidel▫„evoluční klauzule“

•Později podobná dohoda s Norskem

BRITSKÝ POŽADAVEK AN NOVÉ VYJEDNÁVÁNÍ

• PRO▫Konzervativci (a menší část labouristů)- pro z

ekonomických i politických důvodů▫Liberální stana- navíc myšlenka federální Evropy

• PROTI▫Část konzervativců (Enocha Powell)- odmítání

začlenění▫Labouristická levice- negativní dopady na

britský demokratický systém, nekonkurenceschopné výrobky, kontrola nad a ekonomickou a sociální politikou

Veřejné mínění

• „No Entry, no Tery Terms“- heslo labouristů

• „Keep Britain out“- heslo veřejnosti, která byla proti

- nedostatečná informovanost- stále větší kritika labouristy

Britský požadavek

•Jednání na institucionální úrovni a úrovni členských států

•Po dlouhých jednání názorové sblížení (Osmička souhlasila s různými úpravami modalit v rímci ES)

•Harold Wilson: požadoval „zásadní změny“ ve společné zemědělské politice▫Jistý ústupek Francie bere jako osobní

úspěch▫Evropský fond pro regionální rozvoj

Britský požadavek

•Požadavek zachování „volnosti rozhodování ve věcech průmyslu a fiskální politiky“

•Největší problém v rámci věci rozpočtu ES▫Daleko větší díl do rozpočtu ES, než jaký ji

připadne v HDP▫Kritika se strany ostatních členských států▫Schválení „opravných mechanismů“ (pro

všechny země splňující požadavky, přechodné období 7 let)

Referendum a pozice H.Wilsona ve Velké Británii•Pozice posílena

•Referendu: 5. červen 1975- 67,3% pro setrvání VB v ES

•NEDOŠLO KE ZMĚNĚ SMLUV, spíše formou opravných prostředků k prodloužení přechodných období

Harold Wilson v čele Velké Británie•Volby- výhra labouristů

•1. duben 1974- žádost o důkladné „opětovné projednání“ smlouvy

•Fakticky se jednalo spíše o zkoumání důsledků pro VB

III. OTÁZKA ROZPOČTU• příjmy a výdaje všech tří společenství

sloučeno do jednoho všeobecného rozpočtu

• 95% aktivit ES hrazeno z rozpočtu ES

• postupné uvádění v platnost

• nevyrovnanost a nedostatečnost výdajů

• komunitární výdaje se nepřipočítávají k národní výdajům- šlo spíše o přesuny národních prostředků na komunitární

• cena sama za SZP není tak až tak vysoká- 1/3 rozpočtu →nízký rozpočet

Otázka rozpočtu a Velká Británie•Komplikace: požadavky VB – mohla

využívat přechodných opatření týkající se rozpočtu (do 1980)

•Britové tvrdili, že by dávali 20% do rozpočtu, ale získali by pouze 10%

•Británie patřila k největším přispívatelům, ale národní příjmy na osobu jedny z nejmenších▫velké množství výrobků ze třetích zemí (musí

platit clo), ale má vyspělé zemědělství (nedostává vysoké dotace)

Otázka rozpočtu a Velká Británie• Harold Wilson: „nápravný mechanismus“• Volby ve VB → Výhra konzervativců→Margaret

Tatcherová (tvrdý postoj)▫ Rozpočtový systém, který by dosáhl rovnováhy mezi

příspěvky do komunitárního a výdaji v její prospěch▫ „I want my money back“▫ výhrady, ale 29. a 30. května 1980 značné ústupky ▫ Příspěvek se měl snížit o 2/3

• Rada rozhodla, že britská otázka bude řešena strukturálními úpravami, aby se předešlo nepřijatelným situacím pro některou z členských zemí

Otázka rozpočtu•Na základě „mandátu ze 30. května 1980“

vypracovala Komise ES zprávu z 24. června 1981▫Navrhovala nejen rozpočtové úpravy, ale

strategii celkového a společného oživení evropského snažení (užší měnová a ekonomická koordinace. Odstranění zábran v obchodu mezi Desítkou, apod.)

▫Opatření finanční solidarity v úzkém rozpočtovém rámci

▫SZP má výsledky a je třeba zachovat její principy- ES soběstačné ve většině komodit, zároveň ale lepší organice vývozní politiky

Otázka rozpočtu

▫Navýšení komunitárních zdrojů- nezbytné pro směřování do Hospodářské a měnové unie, zároveň odstraňování regionálních činností

▫Vyšší rozpočet i proto, aby bylo možné přijmout opatření ve prospěch VB a opatření související s rozšířením o středomořské země

▫Od 1981- navrhuje zrušení horní hranice DPH a posílení pravomocí Komise a Evropského parlamentu

Otázka restrukturalizace•Velká Británie chce dále kompenzace až do

doby než bude rozpočet reformován▫Dle Britů by se tak mělo stát pomocí snížení

výdajů na SZP, nikoliv v překročení 1% DPH

•Francie- kompenzace pro VB by měla mít klesající tendenci (jinak by VB měla výsadní postavení)

•Německo nechce být jediným přispívatelem, návrh vlastních limitů pro pozitivní a negativní salda

Otázka restrukturalizace•Britská vláda blokovala stanovení

zemědělských cen. Poukazovali na dohodu z Lucemburska (vysoký národní zájem)- ES to odmítlo

•VB hlasovala proti zprávě EK, Řecko, Dánsko se zdrželi- ale zemědělské ceny odsouhlaseny kvalifikovanou většinou

Závěrem

•Británie se musela spokojit s tím, že ji 24. května bylo odlehčeno

•Problém se opět objeví 1983 a jeho řešení bude o to těžší

Děkuji a pozornost