Post on 03-Jul-2015
description
transcript
Všímavost v psychoterapii:Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu
JAN BENDA
4. Mezinárodní psychoterapeutické sympózium
Brno, 23.-25.5 2013
OBSAH
1. Všímavost v psychoterapii - kontext
2. Aktuální otázky a témata• Definování všímavosti• Měření všímavosti• Mechanizmy všímavosti – obecný faktor?• Osobní a transpersonální vývoj• Návrat ke kořenům
3. Směr budoucího výzkumu?
1. Všímavost v psychoterapii - kontext
• Původně buddhistický termín
• V Buddhově učení slovo všímavost (sati) označuje klíčovou schopnost, jejíţ rozvíjení 1) vede k postupnému porozumění tomu, jak funguje lidská mysl a 2) spolu s dalšími faktory umoţňuje dosáhnout „probuzení“ a osvobodit se tak od veškerých strastí pozemského ţivota
• V posledních 20 letech začaly být všímavost a meditace všímavosti a vhledu vyuţívány řadou nových psychoterapeutických přístupů nejen v rámci KBT (viz Benda, 2007).
1. Všímavost v psychoterapii - kontext
• Zpočátku se většina výzkumů týkajících se všímavosti soustředila na prokazování účinnosti jednotlivých přístupů
• Poslední 3-4 roky se zájem odborníků soustřeďuje stále více také na obecnější otázky týkající se všímavosti
2. Aktuální otázky a témata
Definování všímavosti
• zatím neexistuje všeobecně přijímaná definice všímavosti, všímavost je chápána různě jako:
1. stav vědomí
2. proces (nekonceptuálního fenomenologického pozorování)
3. rys osobnosti
4. schopnost (odpovídá abhidhammě)
• k opravdovému pochopení všímavosti je třeba přímá osobní zkušenost s rozvíjením všímavosti v intenzivní meditaci !!!
Definování všímavosti
• „uvědomování si přítomných proţitků s postojem přijetí“ (Germer, Siegel, & Fulton, 2005) - elementární úroveň všímavosti
• „průběţné sledování tří charakteristik meditačního předmětu (pomíjivosti, neuspokojivosti a nepřítomnosti trvalého Já), které probíhá okamţik za okamţikem“ (Grabovac, Lau, Willet, 2011) – plně rozvinutá všímavost
Rozvoj všímavosti
1. Všímavé zaznamenání jednotlivého fenoménu (zvědomění, přijetí, proţití, srov. bare attention, awareness)
2. Všímavé zaznamenání opakujícího se vzorce (scénáře)
3. Rozvinutí kontinuální všímavosti – vhledy do univerzálních charakteristik fenoménů vědomí (zpravidla při dlouhodobé intenzivní meditaci 10-20hod. denně)
PSYCHO
TERAPIE
----------------
DHAMMA
Definování všímavosti
• Mikulas (2011) upozorňuje, ţe současné definice všímavosti pouţívané v Západní psychologii jsou ve skutečnosti definicemi praxe soustředění (prostá pozornost) + mnohé přínosy připisované všímavosti vznikají ve skutečnosti díky rozvinutí schopnosti soustředění (schopnost soustředění se rozvíjí paralelně s rozvíjením všímavosti, srov. téţ Grabovac, Lau, Willett, 2011)
• Uvědomění – obsah (pozornost)
• Všimnutí – proces!!! (všímavost)
Definování všímavosti
• v psychoterapii dochází obvykle k všímavému zvědomění (mindful awareness) jednotlivých fenoménů, nikoli však k rozvinutí kontinuální všímavosti
• všímavé uvědomění v terapii přináší „malý“ (psychoterapeutický) vhled + korektivní zkušenost, nikoli však transpersonální vhled, který by vedl k radikální transformaci osobnosti
• bylo by řešením definování více stupňů rozvoje všímavosti?
Měření všímavosti
• Existuje řada sebeposuzujících dotazníků měřících všímavost (česky např. Ţitník, 2010)
• Grossman (2008) zpochybňuje validitu existujících dotazníků
• Ve 3 škálách dotazníku KIMS (z celkových 4) skórovali američtí studenti výš neţ thajští buddhističtí mniši (Christopher et al., 2009)
• Studenti pravidelně nestřídmě holdující alkoholu skórovali v dotazníku FMI významně výš neţ dlouhodobě meditující (Grossman, Van Dam, 2011)
Experiencing Scale
(Klein et al., 1969)
úroveň obsah forma
1 Vnější události Neosobní, s odstupem
2 Vnější události, intelektuální sebepopisOsobnější,
zainteresovaná
3Osobní reakce na vnější události,
omezený sebepopisReaktivní, emocionální
4 Popis pocitů a osobních záţitkůSebepopisná,
asociativní
5Problémy se objevují v osobním
proţívání
Zkoumající, elaborující,
hypotetizující
6 Proţívaný význam (felt sense) pocitů Soustředěná na „to“
7Série vzájemně spojených proţívaných
významůVyvíjející se
Client Emotional Productivity Scale – Revised(Auszra, Herrmann, Greenberg, 2010)
• Škála odlišuje emoční procesy napomáhající terapeutické změně od procesů, které změně brání nebo jsou nepodstatné
• Má tři dimenze: emoční aktivace, emoční typ a způsob zpracování
• Emoce je povaţována za produktivní, je-li proţívána tady a teď, je tzv. „primární“ (srov. v abhidhammě pojem vedaná), a klient jí vědomě zpracovává (7 kritérií – Attending/Not attending, Symbolization/Not symbolized, Congruence/Incongruence, Acceptance/Not accepted, Regulation/Overwhelming,
Agency/Victimized, Differentiation/Stuck)
Měření všímavosti: Alternativy?
• Hodnocení všímavosti klienta v konkrétních okamţicích v průběhu terapie školenými posuzovateli?
• Rozhovor s expertem?
• Posouzení konkrétních důsledků všímavosti (výkonové testy)?
• Neurovědeckémetody?
Mechanizmy všímavosti
• Jakými způsoby ovlivňuje všímavost konkrétní psychopatologické symptomy a umoţňuje psychické zdraví (jakými způsoby mění proţívání klienta a umoţňuje dovednější zvládání ţivotních situací)?
Mechanizmy všímavosti
• Coffey, Hartman, Fredrickson (2010) popisují 3 mechanizmy:
1. zvýšení regulace emocí - schopnost být v kontaktu s tím, co je proţíváno bez automatického reagování (srov. téţ např. Chambers, Gullone, Allen, 2009, Chiesa, Serretti, Jakobsen, 2013)
2. snížení psychické ruminace (nutkavé negativistické myšlení) – schopnost odlišit smyslovou realitu od virtuální reality myšlenek, představ
3. snížení lpění - schopnost přijmout vnější i vnitřní skutečnosti, které nemohu ovlivnit (srov. téţ Grabovac, Lau, Willett, 2011)
Leslie S. Greenberg
Všímavost – obecný faktor?
Integrativní potenciál všímavosti - nové obecně platné vysvětlení
mechanizmů psychoterapeutické změny?
Mechanizmy všímavosti
!!!• V psychoterapii není nutné zvyšovat schopnost
všímavosti jako takovou
• Stačí umoţnit klientovi všímavé uvědomění (a přijetí) konkrétního fenoménu nebo několika klíčových fenoménů, které do té doby způsobovaly neţádoucí proţívání a/nebo chování – zpravidla v rámci stále se opakujícího scénáře (přerušení vedaná-tanhá, srov. Hájek, Benda, 2008).
Osobní a transpersonální vývoj všímavost -> vhled -> transformace mysli
Vyžádejte si disertaci Jacka Englera
v pdf na psychoterapeut@gmail.com
•DISERTACE:
•Zkoumal v Indii10 subjektů, které dosáhly nejméně prvního
stupně osvícení (sotapatti).
•Popsal mj. jednotlivá stádia trvalé transformce osobnosti
meditujících
Jack Engler
Osobní a transpersonální vývoj
SATI
VÝVOJ OSOBNOSTI
(Piaget, Erikson, Kohlberg, Maslow, aj. …)
TR
AN
SP
ER
SO
NÁ
LN
Í
DIM
EN
ZE
Roberto
Assagioli
Ken
Wilber
Osobní a transpersonální vývoj
SATI
Buddha
Bódhisattva
Arahant
-> SOUCIT (karuná)
-> LASKAVOST (mettá)
MAHÁJÁNA, VADŽRAJÁNA
->MINDFULNESS
(vipassana)
THÉRAVÁDA obvyklé
cíle
psychoterapie
všímavostmeditace
všímavosti
psychoterapeuti
klienti ???
Návrat ke kořenům
• Všímavost i meditace všímavosti byla v psychoterapii vytrţena z původního kontextu bez hlubšího pochopení provázanosti všímavosti s dalšími elementy, které původní buddhistická cesta k překonání strasti obsahuje, mj.:
• Etický trénink (síla sikkhá) + trénink solidarity (brahmavihára)
• Trénink moudrosti (paňňá-sikkhá), včetně např. tréninku postupů tzv. moudrého uváţení (jónisó-manasikára),
jasného uvědomění (sampadžaňňa), atd.
Návrat ke kořenům
• V posledních 3-4 letech přibývá publikací, které se vracejí k původnímu know-how Buddhovy nauky a upozorňují na další aspekty relevantní pro psychoterapii, ale i obecné pochopení mechanizmů všímavosti v širším kontextu
• Meditace (ani všímavost) není všelék, pro dovedné zvládání ţivota nestačí „jen“ meditovat
Návrat ke kořenům
-> časopis Contemporary Buddhism: Special
Issue on Mindfulness (Volume 12, Issue 1, 2011).Vyţádejte si pdf na psychoterapeut@gmail.com
Návrat ke kořenům
• Všímavost byla dosud mnohdy zkoumána např. na subjektech, které meditovaly několik týdnů 8 minut denně…
• Cennější mohou být studie subjektů s rozsáhlejší praxí (10.000 hodin a více), resp. s praxí tzv. intenzivní meditace (tzn. několik týdnů-měsíců meditace á 12-18hod. denně)
Návrat ke kořenům
• Gisela Full et al. (2013) zkoumala v Barmě změny ve vnímání u 18 subjektů (1 Čech :-), které dosáhly nejméně prvního stupně osvícení (sotapatti). Konstatovala 4 kategorie změn:
1. kvalita vnímání – jasné uvědomování vnímaného + odlišný postoj k vnímanému
2. subjekty souběţně s vnímáním sledují, jak je vnímání ovlivňováno momentálními vlivy na straně vnímajícího subjektu
3. změny v chápání a ne/odlišování subjektu a objektu
4. nekonceptuální vnímání – subjekt i objekty jsou vnímány jako proud neustálých změn
• Jaký dopad mají tyto změny na prožívání subjektů, jejich chování, kvalitu života a jak se projevují při zvládání životních situací?
3. Směr budoucího výzkumu?
Bylo by uţitečné zkoumat:
• rozdíly mezi meditací a psychoterapií
• limity a úskalí vyuţívání meditace v psychoterapii
• moţnosti nemeditativního rozvíjení všímavosti v psychoterapii (Frýba, 2008)
• alternativní moţnosti měření všímavosti – např. hodnocení experty či školenými posuzovateli (videozáznam terapie a/nebo rozhovor)
• moţnosti vyuţití všímavosti v dalších oblastech aplikované psychologie – koučování, osobní rozvoj, leadership, pozitivní psychologie
3. Směr budoucího výzkumu?
Bylo by uţitečné zkoumat:
• pokročilejší úrovně rozvinuté všímavosti, meditační vhledy a osobnostní změny u jednotlivých stupňů osvícení (viz Engler, 1983)
• transpersonální dimenzi rozvoje všímavosti
• mozkovou aktivitu a změny při pokročilé meditaci (aktuálně viz např. čas. Social Cognitive & Affective
Neuroscience - Special Issue on Mindfulness Neuroscience, 2013, roč. 8, číslo 1)
• kontext všímavosti v původním Buddhově učení a další související elementy – vhled, moudré uváţení, etika, rozvíjení laskavosti, soucitu, aj.
SHRNUTÍ
1. Všímavost v psychoterapii - kontext
2. Aktuální otázky• Definování všímavosti• Měření všímavosti• Mechanizmy všímavosti – obecný faktor?• Osobní vs. transpersonální vývoj• Návrat ke kořenům?
3. Směr budoucího výzkumu?
Všímavost v psychoterapii
DISKUSE
www.jan-benda.com
Literatura
• AUSZRA, L., HERRMANN, GREENBERG, L. The Client Emotional Productivity Scale – Revised. Nepublikovaný manuál, 2010.
• BENDA, J. Všímavost v psychologickém výzkumu a v klinické praxi.Československá psychologie, 2007, roč. 51, č. 2, s. 129-140.
• COFFEY, K. A., HARTMAN, M. FREDRICKSON, B. L. Deconstructing mindfulness and constructing mental health: Understanding mindfulness and its mechanisms of action. Mindfulness. 2010, roč. 1, č. 4, s. 235-253.
• ENGLER, J.: Theravada Buddhist Insight Meditation and an Object Relations Model of Therapeutic-Developmental Change (Dissertation). Chicago: University ofChicago, 1983.
• FRÝBA, M. Psychologie zvládání ţivota. Boskovice: Albert, 2008.
• FULL, G. E., WALACH, H., TRAUTWEIN, M. Meditation-Induced Changes in Perception: An Interview Study with Expert Meditators (Sotapannas) in Burma. Mindfulness. 2013, roč. 4, č. 1, s. 55-63.
• GERMER,C., SIEGEL,R., & FULTON, P. (Eds.) Mindfulness and psychotherapy. NewYork: Guilford Press, 2005.
• GRABOVAC, A. D., LAU, M. A., WILLETT, B. R. Mechanisms of mindfulness: A Buddhist psychological model. Mindfulness. 2011, roč. 2, č. 3. s. 154-166.
• GROSSMAN, P. On measuring mindfulness in psychosomatic and psychological research. Journal of Psychosomatic Research. 2008, roč. 64, č. 4, s. 405-408.
Literatura
• GROSSMAN, P., VAN DAM, N. T. Mindfulness, by another name…: Trials andtribulations of Sati in Western psychology and Science. Contemporary Buddhism, 2011, roč. 12, č. 1, 219–239.
• HÁJEK, K.; BENDA, J.. Podmíněné vznikání: Cestou abhidhammy z bludného kruhu neurózy. Psychoterapie, 2008, roč. 2, č. 3-4, s. 151-160.
• CHAMBERS, R., GULLONE, E., ALLEN, N. B. Mindful emotion regulation: Anintegrative review. Clinical Psychology Review. 2009, roč. 29, č. 6, s. 560-572.
• CHIESA, A., SERRETTI, A., JAKOBSEN, J. Ch. Mindfulness: Top–down or bottom–up emotion regulation strategy?. Clinical Psychology Review. 2013, roč. 33, č. 1, s. 82-96.
• CHRISTOPHER, M. S., CHRISTOPHER, V. CHAROENSUKC, S. Assessing ‘‘Western’’ Mindfulness Among Thai Theravada Buddhist Monks. Mental Health, Religion & Culture, 2009, roč. 12, č. 3, s. 303–314.
• KLEIN, M. H.; MATHIEU, P. L.; GENDLIN, E. T.; KIESLER, D. J. (1969). The Experiencing Scale: Volume I. and II. Madison: Wisconsin Psychiatric Institute, 1969.
• MIKULAS, W. Mindfulness: Significant Common Confusions. Mindfulness 2011, roč. 2, č. 1, s. 1-7.
• ŢITNÍK, J. Všímavost a klinické přístupy zaloţené na jejím rozvíjení. Diplomová práce, Praha: Univerzita Karlova, 2010.