1

������������ ���

������������������

������� �����

����� ���

�

�Mgr. Renata Kostlánová, kv�ten 2012

Financováno z projektu �. CZ.01.07/1.2.09/01.0010 GG OP VK Jihomoravského kraje.

2

������

ÚVOD ........................................................................................................................................ 3�

1. PRACOVNÍ NÁPL� ŠKOLNÍHO SPECIÁLNÍHO PEDAGOGA ..................................... 3�

2. DEPISTÁŽNÍ - ZÁCHYTOVÁ �INNOST – JEDNORÁZOVÁ DIAGNOSTIKA ........... 5�

3. ORGANIZACE SYSTÉMU PÉ�E O D�TI SE SPECIFICKÝMI PROBLÉMY ................ 5�

4. CÍLENÁ �INNOST S ŽÁKEM (SE SKUPINOU ŽÁK�) S VPU ...................................... 6�

5. SPECIFICKÉ PORUCHY U�ENÍ A MOŽNOSTI JEJICH NÁPRAVY ............................. 9�

5. 1. DYSLEXIE .................................................................................................................... 9�

5. 2. DYSGRAFIE ............................................................................................................... 15�

5. 3. DYSORTOGRAFIE ..................................................................................................... 17�

5. 4. SLUCHOVÁ PERCEPCE ........................................................................................... 20�

5. 5. ZRAKOVÁ PERCEPCE .............................................................................................. 23�

5. 6. PROSTOROVÁ A PL ORIENTACE .......................................................................... 25�

5. 7. DYSKALKULIE .......................................................................................................... 35�

6. VÝUKOVÉ PROGRAMY PRO REEDUKACI SVP ......................................................... 44�

7. POUŽITÁ LITERARURA: ................................................................................................. 46�

� �

3

ÚVOD

Tato práce vznikla v rámci projektu opera�ního programu Investice do vzd�lávání – Efektivní podpora žák� se specifickými pot�ebami z Letovic a okolí financovaného z Evropských strukturálních fond�. Na základ� zkušeností a práce s d�tmi se speciálními vzd�lávacími pot�ebami p�edkládáme reeduka�ní metody, cvi�ení, hry a další aktivity a nám�ty vhodné nejen pro �innost s d�tmi se SVP.

Olga Zelinková ve své knize „Poruchy u�ení“ �íká: „Metody p�inášejí úsp�ch pouze

tehdy, když je o jejich správnosti p�esv�d�en u�itel. Metoda se stává ú�innou teprve v rukách

toho, kdo ji používá, kdo ji napl�uje, oživuje svou vlastní zkušeností a individuálními

charakteristikami, kdo ji modifikuje tak, aby pomohla dít�ti, které naši pomoc pot�ebuje.“

Tak a následující �ádky pomohou všem, kdo d�tem pomáhají.

1. PRACOVNÍ NÁPL� ŠKOLNÍHO SPECIÁLNÍHO PEDAGOGA

Nápl práce školního speciálního pedagoga vychází ze specifika základní školy. Jednou ze základních podmínek je schopnost reagovat na reálné pot�eby školy. Školní speciální pedagog je oprávn�n realizovat pouze ty speciáln� pedagogické �innosti, ke kterým získal kompetence absolvováním specializací v rámci pregraduálního studia a dalších p�íslušných výcvik� nebo jiných vzd�lávacích program�. Zachycuje d�ti, u nichž se vyskytuje riziko rozvoje SVP a pomáhá d�tem, rodi��m i u�itel�m tyto projevy kompenzovat. P�i své �innosti se soust�edí p�edevším na následující oblasti:

P�edcházení vzniku problému (prevence), depistážní �innost P�ímá �innost

• Vyhledává žáky se speciálními vzd�lávacími pot�ebami (zdravotn� postižené, SPU, zdravotn� znevýhodn�né, sociáln� znevýhodn�né, žáky mimo�ádn� nadané, žáky s hrani�ními problémy) a žáky s rizikovým chováním

• Ú�astní se zápisu budoucích prvá�k�• Zachycuje rizikové skupiny d�tí s podez�ením na výše uvedené problémy a identifikuje

potenciální problémy • Zprost�edkovává stimula�ní/rozvojové/socializa�ní programy pro rizikové d�ti • Spolupracuje s t�ídním u�itelem, výchovným poradcem, �editelstvím školy i s ostatními

pedagogy zapojenými do procesu vzd�lávání • Spolupracuje s mate�skými školami • Spolupracuje na primární prevenci poruch chování

Nep�ímá �innost

• P�ipravuje, vyhodnocuje a zpracovává výsledky depistáží žák� se speciálními vzd�lávacími pot�ebami

Formulace pravd�podobné p�í�iny problém� (�innost sm��ující k zajišt�ní projev�a p�íznak� potíží) • Provádí speciáln� pedagogické diagnostické �innosti v rámci školy • Posuzuje intenzitu problému a doporu�uje odborné vyšet�ení • Posuzuje výchovné a vzd�lávací pot�eby žáka

4

Interven�ní �innosti (cílená �innost s problémovým žákem)

P�ímá �innost

• Realizuje individuální práci se žákem v rámci vyu�ování (realizace speciáln� pedagogické vzd�lávací �innosti, �innosti reeduka�ní, kompenza�ní, stimula�ní)

• Realizuje speciáln� pedagogické vzd�lávací �innosti, �innosti reeduka�ní, kompenza�ní, stimula�ní se skupinou žák� mimo výuku

• Realizuje individuální �innosti s žákem za p�ítomnosti rodi�� s následnou vzájemnou konzultací

• Konzultuje s pedagogy p�ípravu a vytvo�ení individuálního vzd�lávacího plánu • Pr�b�žn� s pedagogy a rodi�i vyhodnocuje navržená podp�rná opat�ení pro žáky se

speciálními vzd�lávacími pot�ebami • Pr�b�žn� komunikuje s rodinou žáka se speciálními vzd�lávacími pot�ebami

Nep�ímá �innost

• P�ipravuje diagnostické �innosti, shromaž�uje a analyzuje údaje o žákovi, vyhodnocuje a interpretuje výsledky vyšet�ení, záznamy o žácích

• Vyty�í hlavní problémy žáka, stanoví individuální plán podpory v rámci školy i mimo ni (druh, rozsah, frekvenci, trvání interven�ních �inností)

• Zajišuje individuální i skupinové speciáln� pedagogické vzd�lávací �innosti, �innosti reeduka�ní, kompenza�ní, stimula�ní

• P�ipravuje a vyhodnocuje výsledky individuální a skupinové práce se žáky • P�ipravuje podklady a participuje na tvorb� individuálního vzd�lávacího plánu pro žáka,

spolupracuje a konzultuje postup s odborníky poradenských za�ízení (PPP, SPC) • Pr�b�žn� vyhodnocuje ú�innost podp�rných opat�ení, p�ipravuje návrh na p�ípadné

úpravy • Upravuje školní prost�edí, zajišuje speciální pom�cky, didaktické a diagnostické

materiály

Metodické a koordina�ní �innosti P�ímá �innost

• Realizuje doporu�ení a opat�ení ze zpráv odborného vyšet�ení • Konzultuje s pedagogy p�ípravu a pr�b�žné úpravy podmínek pro integraci žák� se

zdravotním postižením ve škole • Poskytuje pedagogickým pracovník�m školy metodickou a didaktickou pomoc a

informace v otázkách speciáln� vzd�lávacích pot�eb, pomáhá p�i jejich aplikaci • Poskytuje metodickou a didaktickou podporu pedagog�m a asistent�m pedagoga žák�

zdravotn� postižených • Ú�astní se náslech� v hodinách u žák� se zdravotním postižením

Nep�ímá �innost

• P�ipravuje a pr�b�žn� upravuje podmínky pro integraci žák� se zdravotním postižením ve škole

• Koordinuje speciáln� pedagogickou pé�i ve škole • Participuje na vytvá�ení školních vzd�lávacích program� a individuálních

vzd�lávacích plán�• Ú�astní se na pracovních poradách školy a poradách vedení • Pomáhá vytvá�et zdravé školní prost�edí

5

Školní speciální pedagog se více zam��uje na �ešení výukových obtíží, resp. hledání optimálních vzd�lávacích cest. Nej�ast�jší �inností je depistážní �innost (jednorázová diagnostika) a náprava SPU, b�žnou sou�ástí jeho �innosti je pak konzultace s rodi�i a u�iteli, bez jejichž spolupráce by celý systém nem�l smysl.

2. DEPISTÁŽNÍ - ZÁCHYTOVÁ �INNOST – JEDNORÁZOVÁ DIAGNOSTIKA

Na základ� zakázky, kterou speciálnímu pedagogovi zadávají nej�ast�ji t�ídní u�itelé 1. stupn� nebo rodi�e d�tí, nej�ast�ji 2. a 3. T�ídy, provede speciální pedagog jednorázovou diagnostiku t�chto d�tí. Protože se jedná o výukové problémy spojené p�edevším se �tením a psaním, provede speciální pedagog (dále jen SP) u mladších d�tí (1. – 2. t�ída) test rizika poruch �tení a psaní pro rané školáky spolu s reverzním testem, u d�tí od 3. ro�níku základní školy pak SP provádí �ást testu ze souboru specifických test�, který se používá na diagnostiku d�tí v PPP, nebo využívá testovací materiál z díl�ího oslabení výkonu, pro odhalení matematických schopností využívá specifické zkoušky z matematiky, vše p�izp�sobené pro vlastní testování a pro vlastní pot�ebu. �ást d�tí svým výkonem spadá do tzv. pásma ohrožení, u nich se projevují ur�ité odchylky, které se pravidelným cvi�ením za spolupráce rodi��, u�itel� i d�tí vykompenzují, u n�kterých d�tí tyto odchylky mohou p�er�st v diagnostikované poruchy u�ení.

Veškeré záv�ry školního speciálního pedagoga mají charakter doporu�ení pro individuální domácí cvi�ení s rodi�i, úpravu vzd�lávání žáka, za�azení do pé�e SP a bývají podkladem pro odborné vyšet�ení v PPP. Svá doporu�ení a realizovaná opat�ení SP vždy konzultuje s rodi�i i t�ídním u�itelem.

Nej�ast�jší diagnostické a interven�ní �innosti: Test rizika SPU Reverzní test Soubor specifických zkoušek a test�Díl�í oslabení výkonu Specifické zkoušky z matematiky Metoda dobrého startu

3. ORGANIZACE SYSTÉMU PÉ�E O D�TI SE SPECIFICKÝMI PROBLÉMY

Po odborné diagnostice v PPP lze zvolit jednu z následujících forem pé�e o d�ti se SVP a riziky poruch u�ení:

1. Integrace d�tí v b�žné t�íd� – d�tem se dostává specializované pé�e ve spole�nosti d�tí bez poruch u�ení p�ímo ve vyu�ování. Charakter pé�e by tu m�l mít r�znou podobu vzhledem k druhu a stupni poruchy konkrétních d�tí. 2. Práce asistentky pro nápravu SVP – vyškolené dys-asistentky zajišují individuální nápravu žák� v odpoledních hodinách po vyu�ování 3. Specializované t�ídy – d�tem je v�nována systematická pé�e. Nižší po�et žák� zde umožuje aplikaci celého komplexu nápravných metod. Nevýhodou této formy pé�e je, že se jedná o selekci d�tí se SVP. D�ti nemají „tahouny“ ve výuce. 4. Individuální vzd�lávací program pro žáka – IVP je formalizovaný proces zacházení s velmi specifickými vzd�lávacími pot�ebami, které nemohou být uspokojeny b�žnou výukou ve t�íd�. Vychází z koncepce ak�ního výzkumu a opírá se o trvalý cyklus plánování, stanovování cíl�, pozorování a reflexi.

6

5. Odd�lená výuka �eského jazyka pro d�ti se specifickou poruchou u�ení – cílem tohoto zp�sobu pé�e je umožnit d�tem s SVP systematickou a odborn� vedenou výuku p�edm�tu, ve kterém se nejvíce projevuje jejich porucha a využíváním speciálních metod upravit poruchu natolik, aby se žáci byli schopni zapojit do b�žného vyu�ování a p�ebudovat negativní postoj žáka ke �tení, psaní a ke škole v�bec. (Nad�žda Jaskulová, autorka projektu „Odd�lená výuka �eského jazyka pro d�ti se specifickou poruchou u�ení“)

Pro organizaci pé�e o d�ti s SVP jsme zvolili program, který je skloubením jmenovaných p�ti forem. Cílem je vzd�lávat žáky s SVP spole�n� se svými spolužáky (integrace d�tí) za sou�asného individuálního p�ístupu. Skupinka žák� se vzd�lávacími pot�ebami nebo s riziky �tení a psaní �i s oslabeným matematickým úsudkem z každé t�ídy jedenkrát týdn� dochází ke speciálnímu pedagogovi na hodinu �tení nebo matematiky, kdy si pomocí speciálních metod a postup� osvojují �tení a psaní nebo si upevují matematické schopnosti. Mají tak možnost nápravy dyslexie, dysgrafie, dysortografie a dyskalkulie aniž by docházeli do specializované t�ídy.

4. CÍLENÁ �INNOST S ŽÁKEM (SE SKUPINOU ŽÁK�) S VPU

Rozvrh celého prvního stupn� je slad�n s rozvrhem speciálního pedagoga. Skupinka d�tí v maximálním po�tu 8 žák� dochází k SP v hodin� �tení (jedná-li se o dyslexii, dysgrafii, dysortografii nebo rizika poruch �tení a psaní) nebo matematiky (jde-li o oslabený matematický úsudek, oslabené matematické schopnosti nebo dyskalkulické projevy). V této hodin� se jim SP maximáln� v�nuje.

Žáci druhého stupn� navšt�vují speciálního pedagoga po vyu�ování. Jejich rozvrh již nelze propojit s dopoledním vyu�ovacím programem. I v t�chto odpoledních blocích je žák�m druhého stupn� v�nována maximální pé�e.

Protože ve skupinkách se objevují žáci s r�znými problémy, je hodina zam��ena na procvi�ení co nejvíce oblastí: práci se slovy, s v�tami, s textem, porozum�ní slov�m i textu, rozvoj zrakového i sluchového vnímání, sluchovou i zrakovou analýzu a syntézu, rozvoj PL i prostorové orientace, aplikaci gramatických pravidel, správnou techniku �tení, �tení s porozum�ním, �tená�skou gramotnost, vyhledávání a práci s informacemi. Práce ve skupinkách je p�izp�sobena v�ku i schopnostem žák�, pln� využíváme všech dostupných materiál�, pracujeme s pracovními sešity ur�enými k reedukaci, s pracovními listy vytvo�enými speciálním pedagogem a s r�znými pom�ckami, didaktickými materiály i výukovými programy, využíváme r�zné aktivity a hry k rozvoji školních dovedností.

Problém vzd�lávacích poruch u�ení (jedná se p�edevším o dyslexii a dysgrafii) lze odhalit p�ibližn� ve druhém až t�etím ro�níku základní školy. V pr�b�hu pátého ro�níku by se m�l tento problém vy�ešit, vykompenzovat. V šestém ro�níku pak bývá hlavním problémem d�tí dysortografie, která nadále p�etrvává. Dysortografie však nikdy nebývá diagnostikována samostatn�, v�tšinou je spojena s dyslektickými problémy. Reedukace se pak musí nastavit podle prvotního problému.

Nejrozhodn�jším obdobím pro odhalení problému a jeho nápravu je období druhé t�ídy, kdy je �as i prostor pro reedukaci, kdy dozrává zrakové i sluchové vnímání, naopak pátý a vyšší ro�ník je pro odhalení problému a jeho nápravu p�íliš pozdní, ale i zde se objevují d�ti, se specifickými symptomy, které dosud své problémy kompenzovaly.

Zna�ným problémem pak bývají d�ti, které se vyskytují v hrani�ním pásmu, kde je základním problémem intelekt.

7

1. ro�ník: D�ti v prvním ro�níku se teprve u�í �íst a psát, osvojují si písmena. U t�chto d�tí

m�žeme zaznamenat n�které projevy, které by mohly p�edznamenat rizikové faktory specifických poruch u�ení. V tomto p�ípad� nehovo�íme o poruše, ale o oslabení n�kterých schopností nutných k osvojení trivia. Deficity se objevují v oblasti zrakového a sluchového rozlišování, zrakové i sluchové analýzy a syntézy, v oblasti zrakové i sluchové pam�ti, v oblasti prostorové orientace, PL orientace, v intermodalit�, v koncentraci pozornosti, v motorické koordinaci.

Jednotlivé obtíže se mohou projevovat ve v�tší �i menší mí�e. Na reedukaci participují rodi�e formou doporu�ených každodenních domácích cvi�ení rozvíjející oslabené oblasti a t�ídní u�itel individuálním p�ístupem ve výuce a kontrolou správného užívání doporu�ených metod.

2. ro�ník: Období druhé t�ídy je nejrozhodn�jším obdobím pro odhalení problému a jeho

nápravu – dít� je ušet�eno mnoha nep�íjemných d�sledk� selhávání, má šanci „dotáhnout“ spolužáky. D�ti již mají osvojená všechna písmena. I p�esto mají n�které d�ti potíže se �tením. D�vodem bývá špatný �tecí návyk, objevuje se tzv. „dvojité �tení“ nebo „tichý sklad“, kdy si dít� slovo pro sebe nejprve slabikuje nebo písmenkuje a teprve potom ho p�e�te nahlas. Tyto d�ti mají dále problémy s prostorovou orientací, s pohyby o�í na stránce, se zrakovou i sluchovou analýzou a syntézou, se zrakovým rozlišováním reverzních tvar�, se zrakovou pam�tí a artikula�ní obratností. U n�kterých d�tí se objevuje oslabení matematických schopností, mají problém s p�edstavivostí, s upevn�ním pozice �ísla v �íselné �ad� do 100, upevn�ním pozice desítek, s aplikací správného postupu matematických operací s p�echodem p�es desítky, n�které d�ti mají velice krátkodobou pam�, proto neudrží spoje násobení a d�lení.

V období druhé t�ídy je nejv�tší prostor pro reedukaci. D�ti, které na základ� zakázky absolvují jednorázovou diagnostiku SP, jsou následn� za�azeny do jeho pé�e.

�innost je zam��ena na práci se slovy i práci s textem, slovní h�í�ky, cvi�ení na rozvoj zrakového i sluchového vnímání, na rozvoj PL i prostorové orientace, na aplikaci gramatických pravidel, na upevování správné �tecí techniky. V hodin� využíváme pracovní listy s rozmanitými a lákavými texty a úkoly zam��enými na porozum�ní textu, ale i na dysortografické potíže. Vlastní text je vytišt�n tak, že p�ipomíná práci s okénkem – slabiky ve slovech jsou rozlišeny tu�ností písma. Práci s textem je nutno prokládat dalšími reeduka�ními metodami. (viz. p�íloha)

U d�tí s oslabenými matematickými schopnostmi je práce zam��ena na hry s �ísly, manipulaci s p�edm�ty, upevn�ní pozice �ísla v �ad� do 100, upevn�ní pozice desítek, aplikaci správného postupu p�i matematických operacích s p�echodem desítek. Využíváme pracovní listy Mgr. J. Bedná�ové, Po�ítání do 100.

3. ro�ník: V období t�etí t�ídy se v�tšinou potvrdí specifické poruchy u�ení. U n�kterých d�tí

v rámci dozrávání vnímání dochází ke kompenzaci problém�. D�ti již mají zralé zrakové i sluchové vnímání, ale sluchové rozlišování je t�eba stále procvi�ovat stejn� jako cvi�ení na rozvoj koncentrace a pozornosti.

Práce ve skupince je zam��ena na upevn�ní správné �tecí techniky, �tení s porozum�ním, práci se slovy, s v�tami, s textem, aplikaci gramatických pravidel, procvi�ování zrakové i sluchové analýzy a syntézy. Využíváme pracovní listy s rozli�nými a

8

pro d�ti p�itažlivými texty. I v tomto ro�níku jsou texty zpracovány metodou, která p�ipomíná techniku �tecího okénka (slabiky ve slovech jsou rozlišeny tu�ností písma) a postupn�p�echázíme k text�m, kdy je již zvládnuté slabikování a soust�edíme se na správné �tení slov a slov s p�edložkou. V t�chto textech jsou rozlišena tu�ností písma jednotlivá slova. Práci s textem je t�eba prokládat dalšími reeduka�ními metodami. (viz. p�íloha)

�innost s d�tmi s oslabenými matematickými schopnostmi je zam��ena na manipulaci s p�edm�ty, manipulaci s papírovými pen�zi, upevn�ní pozice �ísel v �íselné �ad�, upevování pozice desítek, stovek, orientaci v �íselné �ad� do 1000, používání správných postup� p�i matematických operacích. Využíváme pracovní listy Mgr. J. Bedná�ové: Po�ítání do 100 a Po�ítání do 1 000 – 1. i 2. díl.

4. ro�ník: �innost se žáky �tvrtého ro�níku je zam��ena na rozvoj �tená�ské gramotnosti,

používání správné �tecí techniky, na �tení s porozum�ním, správnou práci se slovy a v�tami, práci s informacemi, posilování zrakové i sluchové percepce, rozvoj zrakové i sluchové analýzy a syntézy, upevování a správnou aplikaci gramatických pravidel. U d�tí s narušenou pozorností pokra�uje cvi�ení na rozvoj koncentrace a pozornosti.

Pracujeme s pracovními listy s r�znými zajímavými texty, kde jsou jednotlivá slova rozlišena tu�ností písma, a p�echázíme k list�m bez zvýrazn�ní slov. K text�m pak bývají p�i�azeny úkoly na procvi�ení porozum�ní a aplikaci gramatických pravidel. Práci s textem prokládáme dalšími reeduka�ními metodami podle typu obtížnosti jednotlivých žák�. (viz. p�íloha)

U d�tí s oslabenými matematickými schopnostmi a u d�tí s dyskalkulií pomalu rozši�ujeme �íselný obor, zažité postupy aplikujeme na matematické operace s vyššími �ády, pracujeme s tabulkou násobk� a s její pomocí rozši�ujeme obor násobilky.

5. ro�ník: Od pátého ro�níku je �innost ve skupinkách zam��ena na práci s textem, práci

s obsahem, rozvoj �tená�ské gramotnosti, práci s informacemi, upevování správné aplikace gramatických pravidel.

V matematické oblasti je t�eba stále opakovat základní matematické operace, které dít�již zvládá a na zažitých postupech aplikovat a postupn� rozši�ovat �íselný obor, pracujeme s tabulkou násobk� a s p�evodní tabulkou.

6. ro�ník: V šestém a vyšším ro�níku bývá hlavním problémem dysortografie a dyskalkulie,

které se �eší až do konce školní docházky. Velké problémy nastávají ve chvíli, kdy dít� nemá zvládnuté u�ivo prvního stupn� nebo nemá pot�ebné návyky d�ležité k efektivnímu u�ení.

U n�kterých d�tí se m�že p�i p�echodu na 2. stupe objevit specifická symptomatika. Je to zejména u d�tí s dobrými studijními p�edpoklady, které se nau�ily své obtíže na 1. stupni kompenzovat, event. byly „zakryty“ velmi dobrými schopnostmi dít�te, jeho zvýšeným úsilím nebo zvýšenou domácí p�ípravou �i tolerantním p�ístupem u�itele. P�i zm�n� nárok� školy, zm�n� v p�ístupu u�itel� žák již není schopen využívat svých kompenza�ních strategií, problémy ve �tení, psaní nebo v matematice se pak mohou promítat do úsp�šnosti dalších p�edm�t�.

Obtíže na 2. stupni mohou mít však i vývojový charakter, mohou se vztahovat k vývojovým prom�nám tohoto období – dospívání. I zde je patrná široká variabilita. Objeví-li se v n�které z daných oblastí závažné problémy, je nutné je okamžit� �ešit.

9

5. SPECIFICKÉ PORUCHY U�ENÍ A MOŽNOSTI JEJICH NÁPRAVY

5. 1. DYSLEXIE

Dyslexie je nejznám�jším pojmem z celé skupiny poruch u�ení. Za�alo se o ní hovo�it nejd�íve, protože nejnápadn�ji ovlivovala školní úsp�šnost dít�te. Pod pojmem dyslexie jsou za�azovány všechny existující potíže spojené se �tením. P�i této poruše je úrove �tení výrazn� nižší než všeobecná inteligence. U dyslektických d�tí je narušena schopnost analýzy a syntézy, obtížn� nebo nedostate�n� se vytvá�ejí asociace grafických znak� s �e�ovými ekvivalenty, vázne chápání �asových a prostorových vztah� (posloupnost, rytmus).

Dyslexie se podle Mat�j�ka objevuje již v samých za�átcích školní výuky a p�sobí, že úrove �tení a psaní je v nápadném rozporu se zjišt�nou úrovní intelektových schopností.

TYPICKÉ PROJEVY DYSLEXIE • Zám�ny písmen tvarov� i zvukov� podobných písmen (a – e, r – z, k – h, m – n, d – t) • Špatné rozlišování zrcadlových tvar� (b – d, s – z) • Vynechávky písmen, slabik, slov nebo vkládání písmen, slabik, slov (zvl. ve slovech

se shluky souhlásek, nap�.: kostka – koska; trn – tren) • P�esmykování, p�ehazování sledu písmen a slabik ve slov� (kus – suk; stavba – svatba;

psát – spát) • Vynechávání nebo p�idávání písmen, m�n�ní koncovek, hádání a domýšlení slov • Nesprávné �tení délky hlásky, nerozlišování krátkých/dlouhých samohlásek • Obtíže ve skládání slabiky z písmen, slabikování (pozor na používání nesprávné

techniky �tení, tzv. „dvojité �tení“) • �tení je pomalé, namáhavé, neplynulé, nebo naopak p�ekotné, slova jsou zkomolená,

reprodukce �teného je chudá, zapamatování �teného je obtížné

REEDUKACE DYSLEXIE

Má-li se dít� nau�it �íst, je k tomu t�eba souhry celé �ady funkcí: 1. zrakové rozlišování tvar�2. sluchové rozlišování hlásek a slabik 3. zraková i sluchová pam�4. smysl pro orientaci 6. schopnost slu�ovat jednotlivé složky ve funk�ní celky 7. dokonalé vnímání a dokonalá p�edstavivost

Vzájemná souhra t�chto funkcí vytvá�í celkovou schopnost ke �tení, která teprve umožuje výuku �tení. U dyslektických d�tí je vzorec t�chto základních schopností narušen, n�které z t�chto zú�astn�ných složek jsou málo vysp�lé nebo nevyzrálé, jiné fungují omezen�nebo úpln� chybí. Nem�že tedy dojít ke vzájemné souh�e jednotlivých složek a výsledkem je omezená schopnost nebo p�ímo neschopnost nau�it se �íst.

Práce s dyslektiky za�íná motivací a následují p�ípravná cvi�ení. Texty by m�ly být voleny tak, aby svou rozmanitostí lákaly ke �tení.

10

Vhodné �innosti zam��ené na nácvik �tení

1. P�íprava na �tení textu • Motiva�ní rozhovor o �lánku, který budeme �íst • Aktivace slovní zásoby, vypráv�ní na téma související s obsahem textu • �tení slov vybraných z textu • �tení celých v�t • �tení slov ze zp�eházených slabik nebo písmen • �tení slov s vynechanými písmeny • �tení obtížných slov • Smyslová cvi�ení na rozvíjení zrakového vnímání s užitím slov �i obrázk� z textu

2. Práce s textem Cílem t�chto �inností je „ohmatat“ si text p�ed �tením

• Spo�ítej odstavce, �ádky • P�e�ti první/poslední v�tu v odstavci • �ti pouze první/poslední slovo v odstavci, na �ádku • P�e�ti nap�. druhé slovo na t�etím �ádku ve druhém odstavci • Vyhledej a p�e�ti nejdelší slova, slova, která mají písmeno M na za�átku, na konci,

uprost�ed • Najdi slova za�ínající/kon�ící na po-; za-; apod.

3. �tení textu – technika �tení N�které d�ti i p�esto, že znají všechna písmena, mají potíže se �tením. Pak se musíme

zam��it na �tení slabik. Posléze ze slabik �íst slova – slabikovat. Fáze slabikování je p�irozenou fází �tení a u jednotlivých d�tí trvá r�zn� dlouhou dobu. Tuto dobu nelze urychlit p�áním rychlého plynulého �tení, je t�eba ji respektovat. Jakmile dít� dosáhne ur�itého stupn�rozvoje �tená�ských dovedností, za�íná spojovat slabiky v celek. Nejprve spojuje krátká dvojslabi�ná slova. Získáváním zkušeností se tyto celky dále rozši�ují, prodlužují a �tení nabývá na plynulosti.

Pokud na dít� sp�cháme, m�že dojít k metodickým chybám, které dít�ti znesnadní další osvojování �tení. Nej�ast�jším tlakem na rychlost a požadavky na �tení v celcích, kdy dít� ješt� není na tuto fázi p�ipraveno, zp�sobíme tzv. „dvojité �tení“, „tichý sklad“, kdy si dít� potichu slovo hláskuje, snaží se z hlásek pochopit význam a teprve pak slovo �íká nahlas. Pak �te s výraznými zárazy, velice pomalu a s námahou, se sníženým porozum�ním textu.

U vázaného slabikování ponecháme dít� tak dlouho, jak je pot�eba. (J. Bedná�ová: �teme se sk�ítkem Alfrédem)

Vhodné metody zam��ené na techniku �tení: • St�ídavé �tení – st�ídav� �te jednu v�tu/jedno slovo žák, jedno u�itel • �et�zové �tení – jednu v�tu/jedno slovo p�e�te jeden žák, druhou druhý… Žáci na

sebe postupn� navazují. • Hromadné �tení – nejprve p�e�te text skupin� žák� u�itel a vysv�tlí si slova, která d�ti

neznají. Potom hromadn� �te celá skupinka spole�n� s u�itelem. D�ti dostanou správný vzor �tení, uv�domí si správné dýchání a správnou intonaci. Nakonec �tou d�ti individuáln�. Metoda vede ke klidnému plynulému �tení se správnou intonací a k získávání �tená�ských zkušeností.

• Zesilované �tení – �tení ve skupince – žáci si vylosují lístek s jedním slovem z textu, které postupn� jeden po druhém p�e�tou, vyanalyzují na slabiky/písmena, p�e�tou jen

11

samohlásky/souhlásky apod. Toto sloví�ko si pak dají p�ed sebe. Celý text za�ne �íst nahlas u�itel sám, dít� se k n�mu p�idá, jakmile uslyší „své“ slovo a pokra�uje v hlasitém �tení s u�itelem do konce �lánku. Postupn� se p�idávají další d�ti, až �te nahlas celá skupinka. Metoda vede k plynulosti, pozornosti, soust�ed�ní, dodržení intonace, �tená�ské jistot� a získávání �tená�ských zkušeností.

• �tení pomocí �tecího okénka Hlavním ú�elem této metody je cvi�it správné pohyby oka po �ádku, odstraovat tzv.

„dvojité �tení“ a domýšlení konce slov. Porucha o�ních pohyb� je poruchou koordinace pohyb� o�í. V t�chto p�ípadech je typické

p�eskakování �ádk�, zmenšená vizuální orientace v odstavcích na stránce. P�itom bývá zachována správná zraková diferenciace písmen, správná analýza hlásek a písmen. Je t�eba „omezit svobodu“ pohyb� o�í. Poruchu poznáme tehdy, neosv�d�uje-li se pokyn „Pozorn�sleduj �ádek“. (K procvi�ování o�ních pohyb�, rozlišování znak� a písmen slouží i pracovní sešity P. Svobody)

Nejprve využijeme okénka, potom následuje fáze využití záložky a v poslední fázi dít�sleduje text pomocí prstu.

Je to metoda velmi ú�inná, pokud se dodržují následující podmínky: 1. Velikost vyst�iženého okénka musí odpovídat velikosti písma. 2. Karti�kou s okénkem pohybuje ten, kdo s dít�tem pracuje, ne dít� samo. 3. P�izp�sobíme rychlost pohybu okénka �tená�ským možnostem dít�te. Vedeme je k tomu, aby dodržovalo tempo �tení, aby �etlo pomalu, ale plynule. 4. Pokud má dít� problémy s formální stránkou �tení a není schopno sledovat obsah textu, nevyžadujeme od n�ho �tení s p�ednesem ani klesnutí hlasu u te�ky apod., soust�edíme se spíše na to, aby �tení bylo klidné až monotónní. 5. Vedeme dít� k tomu, aby si ne�íkalo jednotlivé hlásky v duchu a teprve pak je nahlas spojovalo. Nep�ipustíme tzv. „dvojité �tení“. Dít� u�íme, aby si hlásku protahovalo a p�idávalo k ní samohlásku, aby klidn�, pomalu, ale plynule slabikovalo. 6. P�i plynulém slabikování sledujeme, aby dít� slabiky nevyráželo a tak slovo nesekalo. Proto je d�ležité stále vyžadovat pomalý, klidný, monotónní p�ednes. 7. �tená� za�áte�ník a dít� s dyslexií nedokáže p�i �tení nahlas sledovat písmena, která �te a zárove sledovat následující text. Tuto techniku ovládá zb�hlý �tená�. U d�tí s dyslexií dochází k agresivním zrakovým pohyb�m. Abychom u dít�te tomuto ulpívání na slabikách zabránili a nau�ili je sledovat zrakem následující písmena a slabiky, posouváme okénko t�sn�p�edtím, než dít� �tenou slabiku vysloví, a tím slabiku zakryjeme. D�ležité je dít�ti vysv�tlit naše po�ínání, jinak by si mohlo myslet, že chceme, aby �etlo rychleji. Je tomu však práv�naopak. 8. I zkušený �tená� odpo�ívá (jsou to mikropauzy), n�kdy si však musí v�tu p�e�íst znovu. P�i práci s okénkem musíme dít�ti také umožnit odpo�inek. �teme tedy vždy 3 – 5 �ádk� a pak jeden �ádek stejnou rychlostí, kterou �etlo dít�, p�e�teme sami. Dít� se k nám p�ipojí, nebo jen zrakem sleduje text. 9. Tento úsek je velmi intenzivní. Rodi�e i dít� v�tšinou p�ekvapí, že úsek, který �etli p�l hodiny, mají p�e�tený za deset minut. To by však m�la být hranice pro �tení s okénkem, u n�kterých d�tí posta�í i 5 minut 2x denn�.

Druhý zp�sob �tení s okénkem je, že text postupn� zakrýváme. Zabráníme tak tomu, že se dít� vrací v textu a opakuje již p�e�tené. Dít� má p�ed sebou celý �ádek, který mu postupn�zakrýváme. Pohyb s okénkem musí být vytrvalý a plynulý, aby se dít� snažilo o plynulé �tení.

12

• �tení v duetu (= ve dvojici) Tato metoda se využívá u d�tí, které již mají zvládnutou dovednost �tení, �tou však

nep�esn�, domýšlejí si nebo �asto chybují. Spo�ívá ve spole�ném �tení u�itele nebo rodi�e s dít�tem. Rychlost �tení musí být

p�izp�sobena možnostem dít�te, které má text aktivn� sledovat. K tomu mají sloužit kontrolní chyby, které u�itel nebo rodi� ud�lá. Chybou je zám�na slova (nejlépe slovem podobného významu), vynechání slova, zdrobn�lina nebo naopak zrušení zdrobn�liny. Ze zkušenosti vyplývá, že není vhodné volit humorné chyby, ty narušují koncentraci dít�te.

Délka �tení: 2 – 3 minuty a opakování 2 – 3x po krátkých pauzách. Metoda se cvi�í 3 – 4 m�síce každý den i o víkendu. Op�t je tedy nutná úzká spolupráce s rodi�i, d�kladné vysv�tlení a konzultace. Nepravidelnost ve �tení nebo její nahrazování delším cvi�ením v jiných dnech se nedoporu�uje, je neefektivní.

P�i �tení se m�že používat podložka pod �ádek. P�edností této metody je, že je p�irozená, nenáro�ná a dít� dostává správný vzor �tení.

Zlepšuje se p�esnost �tení i jeho rychlost, nejprve p�i �tení v duetu, pozd�ji i p�i �tení samostatném.

Ve škole m�žeme použít �tení i v žákovské dvojici, je však t�eba vybrat k sob� vždy dvojici d�tí, které jsou na tom ve �tená�ských dovednostech podobn�.

• �tení pomocí metody Fernaldové Tato metoda je vhodná pro d�ti, které již mají dobrou strategii �tení, ale jejich �tení je

pomalé. Metoda je proto vhodná nejen pro dosp�lé s dyslexií, ale i pro malé �tená�e. Dít�ti ur�íme �ást textu (asi 10 �ádk�), který tentokrát nemá �íst nahlas, ani potichu, ale

jen p�elétnout o�ima. Zpo�átku to bývá pro d�ti nesnadný úkol, protože je nezvyklý. Sou�asn�se sledováním �ádk� si tužkou podtrhává slova, o kterých si myslí, že by mu p�i �tení d�lala potíže. Ur�í si ke �tení t�žká slova. Když takovým zp�sobem p�eb�hne všech deset �ádk�, zkouší to znovu a op�t náro�ná slova podtrhne. Mohou to být stejná slova, která podtrhlo p�i prvním pokusu, ale i další.

Když skon�í, podtržená slova si p�e�te. Teprve po této p�íprav� �te ur�enou �ást textu. Z letmého �tení již dít� trochu zná text, nemusí se obávat obtížných slov, protože se s nimi již seznámilo, a proto �te s v�tší sebed�v�rou, což je pro dít� s dyslexií velmi p�ínosné a motivující.

Metoda staví na nutnosti zbavit dít� obav z neúsp�chu a p�ipravit podmínky k tomu, aby �etlo rychleji a plynuleji. Fernaldová zd�razuje, že psychoterapeutický ú�inek této metody je nesporný.

Pro cvi�ení doma: metoda se cvi�í 2 – 3 m�síce, pokud možno denn�. Výb�r textu musí, pokud možno, odpovídat zájm�m a �tecím dovednostem dít�te. Jen tak m�žeme u dít�te vzbudit zájem o �tení.

S mén� známými slovy dít�ti zpo�átku pom�žeme. Pokud užíváme p�i nácviku �tení delší texty, m�žeme se ve �tení i st�ídat. Projeví-li dít� zájem a chce �íst potichu, nebráníme mu. Nelze však takové �tení zam�nit na vlastní nácvik.

4. Práce s textem – barevné �tení • Najdi slovo na danou slabiku a vyzna� ho barevn�• Najdi v�tu, která za�íná slovem… • Hledej a barevn� zvýrazni všechna slova, která za�ínají na, nap�.: po- • Hledej a barevn� vyzna� všechna slova, nap�.: ŽELVA • Hledej a barevn� vyzna� všechna vyjmenovaná/p�íbuzná slova • Hledej a vyzna� m�kké/tvrdé slabiky • Hledej v textu a podtrhni podstatná jména, slovesa apod.

13

5. Porozum�ní �tenému textu Schopnost �íst nabývá smysl porozum�ním obsahu. Vnímání �teného bývá ovlivn�no

technikou �tení a úsilím, které dít� na �tení musí vynaložit. K porozum�ní obsahu se dít�snažíme vést od po�átku u�ení se �íst. M�žeme volit r�zné formy:

• P�i�azování slov, pop�. celých v�t k obrázk�m • �tená� detektiv – v textu jsou uvedené obsahové nebo logické chyby, po p�e�tení textu

mají d�ti na tyto chyby p�ijít • �tení textu, ve kterém jsou vynechaná písmena • �tení textu, ve kterém jsou vynechaná slova: Dít� �te krátký text. Poté jej p�e�te

znovu, ale text je upraven tak, že jsou n�která slova vynechána. U�itel m�že utvo�it více variant textu, v každé následující je více vynechaných slov.

• B�havé �tení – d�ti si p�e�tou krátký text, poté dostanou stejný text, ale s vynechanými slovy. Tato slova jsou rozmíst�na po t�íd�. D�ti mají za úkol doplnit tato slova správn� do textu. B�hají po t�íd� bez papíru, slova si zapamatují a napíší na míst�. Procvi�ujeme prostorovou orientaci, zrakovou pam� a porozum�ní obsahu.

Post�ehovací slabiky Post�ehovací slabiky jsou ur�eny k nácviku �tení slabik, jejich rychlejšímu vybavování

p�i �tení souvislého textu. Zadávají se podle obtížnosti od nejjednodušších, otev�ených slabik, po nejobtížn�jší

slabiky se shluky souhlásek. P�ed prvním �tením slabiky rozst�íháme na jednotlivé karti�ky. Dít�ti karti�ku na

okamžik ukážeme, oto�íme, dít� si slabiku vybaví a �ekne nám ji. Pozd�ji m�žeme karti�ku otá�et i rychleji. Dít� by m�lo slabiku vyslovit ve chvíli, kdy je již karti�ka oto�ena a ono nevidí písmena. Po zvládnutí jedné obtížnosti p�echázíme k náro�n�jším slabikám.

Pokud v b�žném textu narazíme na slabiku, která je pro dít� obtížná, je vhodné si o tyto slabiky soubor rozší�it.

Využití karti�ek: - Hra na detektivní kancelá� – rozložíme n�kolik karti�ek a dáme dít�ti za úkol najít

námi ur�enou slabiku - Zkoušíme vymyslet slova na uvedenou slabiku - Pokud má dít� potíže se zám�nami písmen, rozložíme p�ed dít� karti�ky se slabikami a

dáme mu za úkol vyhledat slabiky, které obsahují ur�ené písmeno - Pokud máme dva soubory slabik, m�žeme hrát pexeso

�tená�ské tabulky Jsou ur�eny pro nácvik technické stránky �tení. Postupuje se od nejjednoduššího ke

složit�jšímu. Tabulky se dají vhodn� využít na r�zné procvi�ování – hledání podle daného klí�e – vhodné pro práci s textem.

Zám�ny písmen ve �tení Ve �tení žáci nej�ast�ji zam�ují písmena tvarov� podobná (b-d; s-z; m-n; a-e),

písmena zvukov� podobná (sykavky, t-d), písmena lišící se �árkou �i há�kem, ale i písmena zcela nepodobná. P�í�inou mohou být nedostatky ve zrakovém nebo sluchovém vnímání, nedostate�n� utvo�ené spoje mezi hláskou a písmenem, nesprávná artikulace, ale i nepozornost, nedostate�n� zvládnuté tvary písmen, nedostatky v pravolevé a prostorové orientaci. Písmena mohou zam�nit i d�ti, které se snaží �íst rychleji, než odpovídá jejich schopnostem, a které domýšlejí slova. P�i všech zám�nách nejprve zjistíme, zda dít�

14

sluchem rozlišuje zam�ované hlásky a zda je správn� vyslovuje. Pokud tomu tak není, zam��íme se i na tyto dovednosti.

Možný postup: Rozlišování písmen b – d 1. Vyvození písmene „b“, spojování písmene s obrázkem (bi�, bota, buben). �tení slov a slabik s cílem upevnit znalost písmene a spojení hláska – písmeno. 2. Stejný postup zachováváme i p�i d�kladném spojení a zafixování písmene „d“. 3. Porovnávání obou zam�ovaných písmen. D�ti provád�jí obtahování velkých tvar� na tabuli, ohmatávají makety písmen (i se zavázanýma o�ima), kreslí a modelují ob� písmena (z modelíny, z plst�ných drátk�). P�itom slovy doprovázíme, jaké písmeno malujeme (modelujeme) a vymýšlíme slova, která na dané písmeno za�ínají. 4. Práce s textem – vyškrtávání nebo vybarvování obou písmen rozdílnými barvami, podtrhávání slov, která tato písmena obsahují 5. �tení slabik a slov, která obsahují pouze jedno z dvojice zam�ovaných písmen 6. �tení slov, která obsahují ob� zam�ovaná písmena.

P�i cvi�ení zapojujeme co nejvíce smysl�: - Hmat: obtahování písmen na tabuli, ohmatávání písmen ze d�eva (p�nové gumy,

polystyrenu), modelování písmen z drátk�, modelíny apod. - Sluch: rozlišování hlásek, spojování slyšené hlásky s písmenem, rozlišování slov

obsahující hlásky, které d�ti zam�ují (ten – den; nám – mám) - Zrak: vyhledávání písmen v textu, vykreslování p�edtišt�ných masek, obtahování figur

na pozadí - Kinestézie: vnímání �innosti artikula�ních orgán�, vnímání zn�losti hlásek, pohybové

ztvárn�ní písmen Zárove provádíme cvi�ení pravolevé a prostorové orientace, artikula�ní cvi�ení a cvi�ení sluchového vnímání. Podobný postup zachováváme i pro odstran�ní zám�ny jiné dvojice písmen.

Pom�cky a doporu�ená literatura: Vytvo�ené karty s písmeny (tiskací, psací, velká, malá) Pexeso ABECEDA (tiskací, psací) Doplova�ky, skrýva�ky, osmism�rky, �ty�sm�rky Vytvo�ené texty sestavené z r�zných druh� písma, s doplova�kami, s hádankami, s vybíráním slov z nabídky apod. Cvi�ení pro dyslektiky I. – VI.: O. Zelinková �ítanka pro dyslektiky I. – IV.: Z. Michalová; Tobiáš Nau� m� správn� �íst: H. Tymichová Život rytí�e: K. Balharová; Computer media (www.computermedia.cz) Putování plné hádanek: K. Korba�ová, I. Hladká; Albatros Pracovní sešit k náprav� vývojových poruch v �eském jazyce I. – II.; Tobiáš Když d�tem nejde �tení 1 - 3: S. Emmerlingová; Portál Dyslexie – texty a hry pro d�ti s dyslexií: M. �erná, I. Strnadová; Fragment Zábavná cvi�ení pro rozvoj �tení: P. Svoboda; Portál Cvi�ení pro rozvoj �tení: P. Svoboda; Portál U�íme se �íst s porozum�ním 2. – 5. ro�ník: R. Šup U�íme se �íst s porozum�ním 5. – 7. ro�ník: R. Šup

15

5. 2. DYSGRAFIE

Dysgrafie je specifická porucha psaní. Dysgrafik si nem�že zapamatovat tvary písmen, nedovede je napodobit, píše toporn�, k�e�ovit�, neúhledn� až ne�iteln�, neudrží velikost písma, neudrží se na lince.

Dysgrafie bývá v�tšinou p�idružena k dyslexii nebo dysortografii. Dysgrafie m�že být i primární p�í�inou dysortografie, a to tehdy, jestliže samotný akt psaní od�erpává dít�ti tolik energie, že se dopouští v d�sledku nedostatku kontroly dysortografických chyb. Grafický projev se stává pro dít� tak namáhavým, že již nesta�í uplatovat nau�ená gramatická pravidla v praxi. D�je se tak zejména p�i rychlém tempu psaní nebo p�i neurotice, nap�íklad p�i diktátech.

Pro psaní je nezbytná dobrá vizuomotorická koordinace spojující �innost zraku s jemným pohybem prst� a ruky.

Záleží-li nám p�i písemném projevu na tvaru písma, pak je lepší volit p�epis nebo opis. Záleží-li nám na obsahu, ne na tvaru písma, pak volíme diktát – p�i hodnocení se soust�edíme p�edevším na aplikaci nau�ených pravidel.

Vhodnou prací je práce pomocí „tahák�“, které dít� užívá p�i kontrole diktát�. Taháky si dít� vypracovává svojí rukou tak, aby slova po sob� p�e�etl.

TYPICKÉ PROJEVY DYSGRAFIE • Nezapamatování si tvar� písmen • Zám�ny písmen • Snížená kvalita písma – nedodržování tvar� písmen a jejich nedopisování, zm�ny

sklonu písma, navazování jednotlivých písmen je neplynulé, p�erušované • Dít� píše k�e�ovit�, toporn�, držení psacího ná�iní je neuvoln�né, ztuhlé, není

uvoln�ný pohyb ruky p�i psaní, dít� p�íliš tla�í na psací ná�iní • Tempo psaní je v�tšinou pomalé, dít� je rychleji a snáze unavitelné, v písemném

projevu se objevují chyby plynoucí z nedostatku �asu a p�ílišného soust�ed�ní se na výkon

REEDUKACE DYSGRAFIE

Vhodné �innosti pro rozvoj motoriky Hrubá motorika

• pohyby paží: mávání, kroužení (sekání kosou, let ptáka, plavání kraula), kroužení p�edloktím

• pohyby dlaní: vp�ed, vzad, vpravo, vlevo, kroužení dlan�mi (mávání, kývání), tla�ení dlan�mi proti sob�, zavírání dlaní v p�st a otevírání

Jemná motorika Rozvoji jemné motoriky napomáhají každodenní �innosti, manipula�ní hry, tvo�ivé a rukod�lné �innosti.

• Masáže – r�znými materiály: mí�kování – s molitanovými mí�ky, ježky kartá�ování – jemn�jším kartá�kem na ruce

• Hrášková koupel – v misce smícháme lušt�niny, zah�ejeme v mikrovlnce a dít� se prohrabuje, roztahuje prsty, eventueln� p�emisuje lušt�niny (uvolní se spasticita)

16

• Pohyby prst�: dotýkání prst� obou rukou (i bez zrakové opory), postupn� dotýkání palce s dalšími prsty, oddalování a p�ibližování prst�, kroužení, hra „na klavír“

• Sestavy z dlaní: dotyk špi�kami prst� o sebe (špi�ka lod�), dotyk palc� a ukazová�k�(brýle), hnízdo z dlaní

• Cvi�ení pohybové pam�ti: opakování cvik� p�edvedených u�itelem, spojování cvik�do krátkých sestav, sledování uvolovacích cvik� a jejich nápodoba zpam�ti

• Práce se stavebnicemi, kostkami, skládankami, puzzlemi, mozaikami • Spole�enské hry – domino, pexeso, loto • Rukod�lné �innosti – navlékání korálk�, vytrhávání z papíru, lepení, ma�kání papíru,

modelování, šroubování šroubovákem, zatloukání kladívkem, šroubování mati�ky, st�íhání

• Poznávání p�edm�t� pouze hmatem – nejd�íve dít�ti ukážeme p�edm�ty, umožníme osahání prsty, propojujeme vid�ný a hmatový vjem. Poté dít�ti p�edm�ty zakryjeme a dít� poznává pouze hmatem. M�žeme vytvo�it hmatové sá�ky �i hmatové krabice, které mají pouze otvory pro ruce a p�edm�ty dob�e zakrývají.

• Výb�r vhodné plochy a psacího ná�iní: plocha zprvu velká – A2, A3, pozd�ji stále se zmenšující až na úrove linek; psací ná�iní zpo�átku siln�jší pro úchop a voln�klouzající po ploše – zna�kovací fixy, trojhranné pastelky

• Výb�r vhodné polohy pro nácvik – od stoje u tabule až po leh na zemi

Uvolovací cviky Cviky provádíme nejprve na balicí papír nebo jinou velkou plochu ve svislém sm�ru

(pohyb sm�rem dol� je nejsnazší a dít� má uvoln�né záp�stí), potom na šikmé ploše a nakonec plochu zmenšujeme na formát papíru, až je dít� schopno provést nacvi�ený tvar do linek na vodorovné podložce.

Plynulost a rytmus cvik� p�i psaní podporujeme �íkadly, písni�kami nebo pouze slovním spojením.

Uvolovací cviky i pr�pravné cviky provádíme n�kolikrát. Nezam��ujeme se na p�esnost, ale na plynulost a rytmus pohyb�. Provádíme je p�ed každým psaním. P�i cvi�ení je vhodné dodržovat tato doporu�ení:

• Vracíme se k d�íve provád�ným cvi�ením, p�ed psaním i v pr�b�hu uvolujeme ruku, provádíme hojn� uvolovací cviky a pr�pravné cviky pro nácvik jednotlivých písmen.

• Žáky nep�et�žujeme stálým psaním. Dáváme p�ednost cvi�ením krátkým, pe�liv�provád�ným.

• Nenutíme d�ti ke každodennímu p�episu, je to neú�inné a kvalita písma se ješt� více zhorší.

• Nelze tolerovat nedbalost (je velmi obtížné ur�it, kde kon�í dysgrafie a kde za�íná nedbalost).

P�i psaní je d�ležité správné sezení, správné držení t�la, poloha dolních kon�etin, vzdálenost hlavy od papíru a držení psacího ná�iní. To je p�edpokladem plynulého psaní. Ruka se zlehka dotýká malí�kem papíru, psací ná�iní drží ve t�ech prstech.

Pom�cky a doporu�ená literatura: Trojhranný program R�zné druhy násadek na psací ná�iní Sešity pro t�snopis nebo sešity s velkými linkami Prstové barvy, m�kké tužky, fixy Nau� m� správn� psát: H. Tymichová

17

Grafomotorika I. – III. Pracovní sešity pro rozvoj grafomotoriky a smyslového vnímání ve specializovaných t�ídách; Tobiáš Jedním tahem: J. Bedná�ová, R. Šmarda; Dyscentrum Mezi námi pastelkami: J. Bedná�ová; CPress Co si tužky povídaly: J. Bedná�ová; CPress Na návšt�v� u malí�e: J. Bedná�ová; CPress Cvi�ení pro rozvoj grafomotoriky: P Svoboda; Portál

5. 3. DYSORTOGRAFIE

Dysortografie je specifická porucha pravopisu a velmi �asto bývá spojována s dyslexií. V�tšinou se �adila pod pojem dyslexie, protože �tení a psaní spolu velice úzce souvisí. P�i �tení rozlišujeme grafický obraz a p�evádíme ho na sluchový, p�i psaní rozlišujeme sluchem jednotlivé hlásky a zaznamenáváme je graficky.

TYPICKÉ PROJEVY DYSORTOGRAFIE (TZV. SPECIFICKÉ CHYBY) • Vynechávání písmen, slabik, slov • P�idávání písmen, slabik, slov • P�esmykování, p�ehazování sledu písmen • Zám�ny písmen i slabik sluchov� podobných • Specifické asimilace, zvl. sykavkové (c – �, s – š, z – ž) nebo nesprávné rozlišování

hlásek zn�lých a nezn�lých (tzv. spodoby) • Nesprávné rozlišování i/y ve slovech se slabikami di – ti – ni/dy – ty – ny, zvl.

v koncovkách slov • Nesprávné rozlišování � – je slovech se slabikami b� – p� – v� • Nesprávné rozlišování délky hlásek, nerozlišování krátkých a dlouhých samohlásek • Vynechávky diakritických znamének • Nerozlišování hranice slova v písmu, psaní slov ve v�t� dohromady, zvl. psaní slov

dohromady s p�edložkou a se zvratnými zájmeny • Prolínání dyslektických chyb do písemného projevu (nap�.: zám�na b – d), projevuje

se zejména v opisu • Vliv pomalého osobnostního tempa p�i psaní (žák nesta�í vše napsat, nesta�í si p�i

kontrole p�e�íst, co napsal, a tím pádem ani opravit chyby)

REEDUKACE DYSORTOGRAFIE

Vhodné �innosti zam��ené na rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek • Ur�i, zda jsou tato vymyšlená slova stejná nebo jiná (pis – pís; kolak – kolak) • Znázorování slov s krátkými a dlouhými slabikami pomocí stavebnice (dít�

vyzna�uje slabiku s dlouhou samohláskou dlouhým tvarem, krátkou samohlásku tvarem krátkým)

• Grafické vyjád�ení délky samohlásek (slabiku obsahující dlouhou samohlásku ozna�ujeme svislou �arou, krátkou slabiku te�kou). Grafické znázorn�ní umožuje lépe si uv�domit délku samohlásek. Svislá �ára p�ipomíná �árku nad písmenem.

• Ke grafickému znázorn�ní vyhledávají d�ti slova ( /.. = p�íhoda, výprava; ./ = volá, sedí)

18

• U�itel diktuje slova, žáci píší pouze grafické znázorn�ní (�eká = ./; náhoda = /..; pohádka = ./.)

• Pomocí grafických znázorn�ní procvi�ujeme slova pro diktát, využíváme je k oprav� i p�i nácviku obtížných slov.

• Doplování krátkých a dlouhých samohlásek do textu (Kr_vy s tel_tky se p_sou n_ louce.)

• Podtrhávání, kroužkování, škrtání nebo barevné vyzna�ování krátkých/dlouhých samohlásek/slabik v textu

• Tvo�ení v�t se slovy, které se liší délkou samohlásek (Míla – milá; dráha – drahá) • Cvi�ení, ve kterých d�ti zapisují pouze samohlásky (pop�. jen dlouhé samohlásky) ze

slov, která u�itel diktuje (U: váha, prosí, b�ží, haló; Žák: á,a,o,í,�,í,a,ó) • Psaní diakritických znamének hned nad písmenem • Použití dysortografických tabulek

Používání bzu�áku • Rytmická cvi�ení beze slov (u�itel vyukává rytmus, žáci po�ítají, kolik zvuk� slyšeli,

potom napodobují rytmus vyukáváním nebo vytleskáváním) • U�itel �íká slova, žák je p�ehrává pomocí bzu�áku • U�itel p�ehrává rytmické struktury, žák vyhledává odpovídající slova • Užití bzu�áku p�i pravopisných cvi�eních a diktátech (u�itel doprovází diktovaná

slova zvukem bzu�áku nebo individuáln� pomáhá žák�m lépe si uv�domit délku samohlásek)

Vhodné �innosti na rozlišování slabik dy, ty, ny/ di, ti, ni Práce s tvrdými / m�kkými kostkami

• U�itel p�ed�íkává dvojice slabik, žák opakuje, ohmatává p�íslušnou tvrdou �i m�kkou kostku

• Vyhledávání slov s danou slabikou (žák ma�ká nap�. tvrdou kostku dy/dý, sou�asn�slabiku vyslovuje a vyhledává slova s touto slabikou, nap�. dým, dýchá, ledy)

• Ur�ování slabik ve slovech: Za�ínáme slovy, kde je schovaná slabika na za�átku, potom na konci a na záv�r uprost�ed. U�itel vysloví slovo, žák je opakuje a sou�asn�ma�ká odpovídající kostku.

• Rozlišování slov, která se liší tvrdostí slabik, doplování slov do v�t: Na stole (tyká/tiká) budík.

• Procvi�ování slov, která obsahují více kritických slabik • Používání dysortografických tabulek

Hra na tvráky a na m�k�áky – tvrdé slabiky vyjad�ujeme poskokem a tvrdým dopadem s boxerským postojem, m�kké slabiky doprovázíme lehkým pohybem, výskokem a m�kkým dopadem na špi�ky

Vhodná cvi�ení na odstran�ní vynechávání, p�idávání, p�esmykování (inverze) písmen, pop�. slabik

• Písemná a ústní analýza slov (U: st�eda, žák opakuje st�eda, píše s – t – � – e – d – a. U: s – t – r – o – m, žák opakuje s – t – r – o – m, píše strom)

• Tvo�ení slov ze zp�eházených písmen (k – h – n – i – a = kniha) • Podtrhávání správn� napsaných slov (dnes – dnes – dsne) • Tvo�ení slov ze zp�eházených slabik (ka – liš – pam – pe = pampeliška)

19

Sou�asn� s uvedenými cvi�eními je t�eba rozvíjet sluchové vnímání a u�it d�ti správným návyk�m psaní.

Vhodná cvi�ení na dodržování hranice slov ve v�t�• Vyzna�ování slov �ástmi stavebnice nebo písemn� (domluvenými znaky), nap�.:

Maminka pe�e buchty. = O O O • Ur�ování po�tu slov ve v�t� (U: Dnes ráno pršelo. Žák opakuje v�tu a po�ítá slova) • �tení slov s p�edložkami pomocí obrázk� – U: ukáže obrázek, žák spojuje zobrazený

p�edm�t s p�edložkami na kartách, nap�.: obrázek stolu; žák p�idá p�edložky a „�te“: na stole, pod stolem, u stolu… P�itom si uv�domuje, že st�l z�stává stále stejným pojmem s konkrétním obsahem.

• Ve v�tách p�edepsaných slovy dohromady odd�lit jednotlivá slova (Dnesjdudokina) nebo použít i slova s p�edložkami a se zvratnými zájmeny (se, si) napsaná dohromady

Nám�ty na osvojování mluvnického u�iva • Spojení s názorem (obrázková vyjmenovaná slova) • Slovní�ek „obtížných slov“ k procvi�ování pravopisu (slova, ve kterých dít� nej�ast�ji

chybuje) • Vyhledávání p�íbuzných slov (U: myš, žák: myška, myší), pop�. obrácen� (U:

p�ed�íkává slova p�íbuzná, žák hledá a �íká slovo ze základní �ady vyjmenovaných slov)

• Doplování i,í/y,ý ústn� (U: �íká slova nebo slovní spojení, žák �íká pouze „tvrdé/m�kké“, pop�. p�i�adí k vyjmenovanému slovu nap�.: U: liška Bystrouška; žák: liška – m�kké, Bystrouška – bystrý – tvrdé; U: mýdlo; žák: mýt – tvrdé; U: bicí hodiny; žák: bicí = tlu�e – m�kké). Podobn� lze pracovat i se vzory podstatných jmen, se spodobou, se shodou p�ísudku s podm�tem.

• Zápis pouze na i,í/y,ý (U: �íká mýdlo, žák píše pouze „ý“) • Doplovací cvi�ení • STOP diktáty – p�edzd�vodování pravopisu, zásada p�edcházení chybám • Preferování ústní formy ov��ování znalostí • Práce s didaktickou pom�ckou DiPo (vyjmenovaná slova, podstatná jména, koncovky

podstatných jmen, p�ídavná jména) – velké množství karti�ek vybízí k tvo�ivosti. Jednotlivé soubory lze využít k r�zným didaktickým i zábavným hrám, nap�.: Kufr, Aktivity, b�havé �tení, autodiktát

• Hra na tvr�áky a na m�k�áky – viz. kapitola Hry nejen pro dyslektiky – hry se slovy

!Pravopisné jevy d�ti nejd�íve zd�vodují, teprve potom píší! Nesmíme zapomenout navyknout d�ti dokon�enou práci po sob� zkontrolovat!

Pom�cky a doporu�ená literatura: Bzu�ák, hudební nástroje, stavebnice s krátkými a dlouhými kostkami Stavebnice, r�zné prvky znázorující slovo, obrázky, karty Vytvo�ené texty na procvi�ování gramatických jev�, na doplování, na vyhledávání chyb Soubor Cvi�ení pro dyslektiky I. – III. Pracovní sešit k náprav� vývojových poruch I. – II.; Tobiáš Tvrdé kostky se slabikami dy, ty, ny M�kké kostky se slabikami di, ti, ni Soubory karet s psacími a tiskacími písmeny Karty s i,í/y,ý

20

Karty s párovými souhláskami Doplovací cvi�ení DIPO – didaktické pom�cky – Vyjmenovaná slova, Slovní druhy, Podstatná jména, Koncovky podstatných jmen, Shoda p�ísudku s podm�tem, P�ídavná jména

5. 4. SLUCHOVÁ PERCEPCE

Pro rozvoj sluchového vnímání d�tí je nejd�ležit�jší �asté povídání s dosp�lými, poslouchání pohádek, zpívání písni�ek, �íkadla, básni�ky, a to od nejútlejšího v�ku dít�te. Krom� poslouchání pohádek a r�zného vypráv�ní m�žeme také „naslouchat tichu“, sledovat zda slyšíme ticho nebo nejr�zn�jší zvuky. Dít� zjišuje, že velice málo kdy je okolí tiché. Zpravidla jsou slyšet zvuky (tikot hodin, šumící topení, lidské hlasy). Zárove je d�ležité si �íkat, odkud zvuk p�ichází, co je jeho zdrojem. Rozvíjíme naslouchání, odlišení figury a pozadí, diferenciaci, koncentraci.

Nám�ty na rozvoj sluchového vnímání Pro dít� s poruchou u�ení nemusí být porozum�ní mluvené �e�i vždy samoz�ejmostí.

P�í�inou m�že být snížená schopnost vnímat soust�ed�n� mluvenou �e� a rozum�t jí. Cvi�ení provádíme v klidném prost�edí, vedeme dít� k soust�ed�ní, zam��ení pozornosti na sluchové vjemy.

• Poznávání p�edm�t� podle zvuku – cinkání klí��, ma�kání papíru, rozlišování dopravních prost�edk�, poznávání zví�at podle zvuku

• Ur�ování délky zvuku – rozlišování délky slabiky (d�ti vnímají 2/pozd�ji 3/ tóny a ur�ují, zda byly tóny stejn� dlouhé; délku tón� mohou znázorovat graficky)

• Ur�ování intenzity zvuku – po p�ehrání dvou tón� dít� ur�í, který z nich byl siln�jší • Ur�ování kvality zvuku (práce s hudebním nástrojem) – práce s jedním tónem = práce

pravé hemisféry • Poznávání písní podle melodie = práce levé hemisféry • Poslech vypráv�ní, na jehož konci je otázka, na kterou má dít� odpov�d�t

Vhodné �innosti zam��ené na rozvoj sluchové diferenciace • Rozlišování slabik, ur�ování, jsou-li stejné nebo jiné • Rozlišování slov – rozlišujeme slova um�lá (klif – klaf; pork – pokr; niša – nyša; lelaj

- lalej) i slova, která mají smysl (les – pes; vedl – vadl). Dít� má rozeznat, která slova jsou stejná a která odlišná. Slova by m�la být maximáln� dvojslabi�ná. V každé dvojici by m�l být pouze jeden rozdíl – v m�k�ení, p�esmyku, délce, zám�n� písmen. U�itel/rodi� p�ed�íkává slova v plynulém rytmu, cca každé 2 vte�iny jednu dvojici, tak aby dít� mezitím práv� stihlo �íci „stejné“/ „r�zné“ a to, aniž by si tu kterou slovní dvojici tzv. „pro sebe“ potichu opakovalo. U�itel/rodi� by m�l vyslovovat z�eteln�, ale m�l by se vyvarovat i p�ehnané artikulace. P�i p�ed�ítání si u�itel/rodi� zakryje ústa papírem, aby dít� nemohlo odezírat ze rt�.

• Ur�ování hlásky, kterou se dv� slova liší (U: kos – nos, žák opakuje kos – nos a ur�í hlásky k – n; pil – šil: p – š; voda – vada: o – a). Nejsnazší je ur�ování první hlásky ve slov�, potom poslední a nejt�žší je ur�ování hlásky prost�ední.

• Ur�ování hlásky, kterou nahradíme ve slov� nos, aby vzniklo kos (pat�í i do nácviku analýzy a syntézy). Dít� slovo zopakuje, rozloží na hlásky a nahradí hlásku.

21

Ve cvi�eních je t�eba krom� sluchového vnímání zapojovat co nejvíce smysl�. D�ti skládají slova z písmen, poté písmeno zam�ní, navlékají písmena na drát, modelují je apod.

• Hra na tichou poštu – d�ti sedí v kruhu, jedno dít� pošeptá slovo nebo v�tu sousedovi, ten p�edá po kruhu dál. Poslední p�ed výchozím hrá�em vysloví, co slyšel. Srovnáváme s výchozím.

Vhodné �innosti zam��ené na rozvoj sluchové pam�ti • Zapamatování hlásek, slabik, slov, �íslic – zpo�átku volíme tak, aby souvislost mezi

nimi usnadovala zapamatování, posléze naopak vybíráme zcela bez souvislosti • Rozvíjení v�t – u�itel vysloví holou v�tu, každý žák zopakuje, co slyšel a p�idá jedno

slovo, rozvine v�tu (nap�.: Jdeme na procházku. Ráno jdeme ne procházku. Ráno jdeme vesele na procházku. Ráno jdeme vesele na procházku do lesa.)

• Zapamatování melodie – U p�ehraje žák�m �adu o t�ech (pozd�ji o p�ti) tónech, poté �adu opakuje a jeden tón zm�ní; žák ur�í, který tón to byl.

• Práce s bzu�ákem – percepce a reprodukce rytmu • Vyukávání sestavy slabých a silných tón� tužkou o st�l a její reprodukce • U�ení básni�ek – pro cvi�ení vybíráme �ty��ádkové �íkanky nebo básni�ky rozd�lené

do slok po �ty�ech verších. Vybíráme texty úm�rné v�ku i schopnostem dít�te. 1. Nejprve seznámíme dít� s celým textem, nap�.: „Není lepší na tom sv�t�

jako �ert�m v pekle,

ve dne v noci p�ikládají,

p�kn� sedí v teple.“

2. P�e�teme dít�ti 1. �ádek, dít� po nás tento �ádek zopakuje. „Není lepší na tom sv�t�“

3. Následuje 2. �ádek a dít� jej po nás zopakuje: „jako �ert�m v pekle,“

4. Znovu p�ed�íkáme dít�ti 1. a 2. �ádek dohromady a dít� je po nás zopakuje: „Není lepší na tom sv�t�

jako �ert�m v pekle,“

5. Nyní p�e�teme 3. �ádek, dít� je po nás zopakuje: „ve dne v noci p�ikládají,“

6. Pak p�ijde na �adu 4. �ádek, který dít� zopakuje: „p�kn� sedí v teple.“

7. Nyní dít�ti op�t p�e�íkáme 3. a 4. �ádek: „ve dne v noci p�ikládají,

p�kn� sedí v teple.“

8. Nakonec p�e�teme dít�ti celou �íkanku a dít� by m�lo celou básni�ku správn�zopakovat. Pokud dít� zvládne kroky 1. až 6. správn�, pokra�ujeme 7. a 8. krokem, v opa�ném p�ípad� opakujeme vždy n�kolikrát ty úseky, kde dít� chybuje, dokud si je nezapamatuje. Když dít� ud�lá chybu p�i p�e�íkávání celého �ty�verší, u�itel/rodi� ji hned neopravuje, ale projde s ním znovu všechny kroky 1. až 8. Teprve když se p�i dalším opakování dopustí znovu stejné chyby, tak ji opraví. �asto se stává, že dít� p�i druhém opakování celého postupu chybu již neud�lá. Pro dít� je d�ležité, aby nebylo stále p�erušováno a opravováno. Je t�eba zd�raznit a pochválit, kolik �ádk� si zapamatovalo a ne kolik jich neum�lo. Pozitivní motivace pomáhá dít�ti i u�iteli/rodi�i.

• P�ed�íkávání dvojice slov, dít� odpoví jen za�áte�ními písmeny slov (nap�.: strom – silnice; odpov��: s – s)

• Vytvá�ení p�íb�hu – každý vymyslí jednu v�tu • Hra P�ijela teti�ka z �íny a p�ivezla kouzelný kufr – d�tem vysv�tlíme, že kouzelný

kufr m�že obsahovat nejr�zn�jší p�edm�ty. První dít� „vybalí“ první slovo: SLON.

22

Druhé slovo zopakuje a p�idá další: SLON, KO�KA. T�etí všechna „vybalená“ slova opakuje a p�idá další. P�i pokra�ování hry se �ada slov rozši�uje, slova si d�ti pamatují v po�adí, jak byla �e�ena. Je vhodné volit nám�tové skupiny. Touto hrou rozši�ujeme i slovník i uv�domování si slov nad�azených a pod�azených, rozvíjíme abstraktní myšlení.

• Hra Až p�jdu na severní pól – obdoba p�edchozí hry

Vhodné �innosti zam��ené na rozvoj sluchové analýzy a syntézy Velice úzce spolu souvisí a v praxi je nelze od sebe odd�lovat. Sluchová syntéza je

mírn� náro�n�jší. P�i náprav� vycházíme z diagnostických zjišt�ní. Vybíráme cvi�ení, která jsou pro dít� ú�elná, protože odpovídají jeho úrovni rozvoje jednotlivých funkcí. Cvi�ení jsou se�azena podle obtížnosti:

Rozklad v�ty na slova, tvo�ení v�t ze slov • Rozlišování slov ve v�t� – dít�ti povíme v�tu (zpo�átku kratší, postupn� po�et slov

zvyšujeme), dít� má ur�it po�et slov (pozor! I p�edložka je samostatné slovo!) • Ur�ování po�adí slov ve v�t� – ur�i druhé, první, poslední slovo • Tvo�ení v�t z daných slov (sn�žilo – venku - ráno)

Rozklad slova na slabiky, skládání slabik ve slovo • Rozklad slov na slabiky – užití �íkadel, vytleskávání, cvi�ení spojená se serialitou –

u�itel a dít� sedí naproti sob� a u�itel p�edvádí pohybové sestavy složené z n�kolika (nej�ast�ji ze t�í) cvik�. Dít� tyto cviky napodobuje. Nejleh�í jsou cviky na 3 rovinách: Nap�.: -položíme dlan� na stehna = 1. rovina

-položíme dlan� k�ížem na ramena = 2. rovina -tleskneme p�ed t�lem do dlaní = 3. rovina

Obtížn�jší jsou sestavy na 2 rovinách: Nap�.: -dlan� položíme na stehna = 1. rovina -sev�eme dlan� v p�st a p�sti položíme na stehna = 1. rovina -tleskneme p�ed t�lem do dlaní = 2. rovina

Nejobtížn�jší jsou cviky na jedné rovin�Nap�.: -dlan� položíme na stehna = 1. rovina -sev�ené p�sti položíme na stehna = 1. rovina -h�bety ruku položíme na stehna = 1. rovina Slovem „položíme“ je myšleno d�razné položení rukou na tu kterou �ást t�la, až to pleskne.

• Poznávání dané slabiky – tleskni/zvedni ruku/ uslyšíš-li danou slabiku • Vyhledávání slov s danou slabikou – Kdo najde/vymyslí co nejvíce slov, nap�.: na

slabiku „ba-“ • Vyanalyzování první (poslední, prost�ední) slabiky ve slov� (U: „ková�“ dít� rozloží

na slabiky a opakuje slabiku „ko“) Obtížn�jší variantou je zapisování slabik (U �íká slova, nap�. ková�, motýl, balík…, žák zapisuje: ko, mo, ba…).

• Ur�ování stejných slabik ve slovech: sype – lesy; dít� zopakuje, rozloží na slabiky, ur�í stejnou slabiku „sy“

• Skládání slov ze slabik: po – le – tí – me; dít� zopakuje a vysloví slovo, které složí • Tvo�ení nových slov zám�nou slabik (využíváme slov s významem: lepí – píle; i slova

um�lá: tabo - bota)

23

• Tvo�ení slov z p�eházených slabik (le – no – ko = koleno). P�i slabší sluchové pam�ti píšeme slabiky na tabuli.

• Slovní kopaná na poslední slabiku, písmeno

Rozklad slov na hlásky, skládání hlásek do slov • Dít� ur�uje první hlásku slov, která mu p�ed�íkáváme (obtížn�jší je ur�it poslední

hlásku slova, zvlášt� jde-li o samohlásku, nejnáro�n�jší je poznání hlásek uprost�ed) • Poznávání hlásky ve slov� (Probudí nás hláska – žák reaguje dohodnutým zp�sobem,

slyší-li danou hlásku) • Vyhledávání slov, která obsahují danou hlásku na za�átku, na konci, uprost�ed

(jmenuj slova, která za�ínají písmenem…) • Rozklad slov na hlásky – vlastní nácvik analýzy a syntézy slova na hlásky,

postupujeme podle obtížnosti (za�ínáme na té úrovni, která dít�ti d�lá potíže): - slova typu les, pes - dvojslabi�ná slova s otev�enými slabikami bez souhláskových shluk�: voda, ruka - dvojslabi�ná slova s otev�enými slabikami se skupinou souhlásek: pravý, plá�e, svítá - trojslabi�ná slova s otev�enými slabikami: koleno, rameno

dvojslabi�ná slova s uzav�enou slabikou: ko�ka, kompot - jednoslabi�ná slova s více souhláskami: strom, kluk - víceslabi�ná slova: nemocnice, odhadli - slova za�ínající p�edponami nejne-: nejnebezpe�n�jší, nejnezralejší

Doporu�ujeme-li procvi�ování sluchové analýzy nebo syntézy rodi��m na doma, je vhodné dát rodi��m k nácviku zásobu slov, jinak dochází k tomu, že jsou dít�ti p�edkládána stále stejná slova. Dít� se je pak nau�í skládat a rozkládat mechanicky. Jakmile se však setká se slovem stejné obtížnosti, které nenacvi�ilo, op�t selhává. Nácvik jde pom�rn� rychle kup�edu, pokud rodi�e s dít�tem cvi�í každý den. Sta�í, když se dít�ti p�edloží asi 10 slov na rozklad a 10 slov na skládání. Postupujeme od jedné procvi�ené a zautomatizované skupiny ke druhé. Další cvi�ení:

• Skládání slov z hlásek: v – e – z – e : žák opakuje a složí: veze • Tvo�ení slov p�esmyknutím hlásek (U: tma: žák: tma, t – m – a, nové slovo: tam) • Rozklad slov na hlásky a tvo�ení nových slov (U: levá: žák: levá, l – e – v – á, nová

slova vál, lev, vel) • Tvo�ení nových slov p�idáním hlásky (rada – brada; rak – mrak), ubráním hlásky (hlad

– had; kráva – káva; jedle - jede), zám�nou hlásky (brok – krok; máte – dáte; je�í – me�í)

• Tvo�ení nových slov z pomíchaných písmen (U: žvela; žák: ž – v – e – l – a, želva). Cvi�ení je náro�né na sluchovou pam�, provádíme jej rad�ji písemn�.

Pom�cky a doporu�ená literatura: Soubor Cvi�ení pro dyslektiky: O. Zelinková Pracovní sešit k náprav� vývojových poruch v �eském jazyce I. – II.; Tobiáš Metody práce p�i úprav� poruch u�ení u d�tí 2. ro�níku ZŠ

5. 5. ZRAKOVÁ PERCEPCE

Vhodné �innosti zam��ené na rozvoj zrakové diferenciace • Najdi rozdíly, ur�i, �ím se obrázky liší

24

• Podtrhávej písmeno „m“: d k m m m t m a k e m m r m j • Vybarvi písmeno „b“: b o l b b h r u s n • Najdi dva stejné obrázky • Škrtni obrázek, který je jiný • Pracovní listy zam��ené na rozvoj zrakového vnímání

Vhodné �innosti zam��ené na rozvoj zrakové analýzy a syntézy Uv�domování si �ásti a celku úzce souvisí s vnímáním prostoru, technickým myšlením –

práce se stavebnicemi, kostkami, skládanky, puzzle• Skládání rozst�íhaných obrázk� (nap�. pohlednice, omalovánky) • Puzzle • Práce s mozaikami • Dokreslování obrázk� nebo písmen • Skládání písmen z prvk�• Skládání slov z �ástí (cílem je globální vnímání slova; dít� skládá slovo, které je

rozst�íhané na �ásti ne na písmena) • Sestav slovo – U ukryje ve t�íd� písmena, která dávají dohromady n�jaké slovo. D�ti

jednotlivá písmena hledají a pokoušejí se slovo sestavit. D�ti hledají pouze o�ima. • Písmenkový �tverec – dít� dostane karti�ku s poházenými písmeny, složí z písmen

správné slovo, vyská�e slovo po písmenkách, ostatní ve skupince „hádají“, jaké slovo žák „píše“ (obm�na: práce s hádankami, p�e�teme hádanku, vyluštíme, vyská�eme vylušt�ní po písmenkách)

• P�ekreslování ur�itého obrazce zakresleného v síti • Pracovní listy zam��ené na zrakovou analýzu a syntézu

Vhodné �innosti zam��ené na rozvoj zrakové pam�ti • Co se zm�nilo v místnosti, na obrázku • D�ti sledují 2 �i více p�edm�t�, po zakrytí je jmenují zpam�ti. Požadujeme i ur�ení

polohy. • Krátkodobé exponování obrázk�, písmen, slov, �íslic, které pak dít� opakuje • Exponování 3 písmen a více písmen, jejich vyhledávání a ozna�ení mezi jinými

písmeny • Hra pexeso • Shody a rozdíly – užíváme obrázky p�edm�t�, nesmyslných tvar�• Ur�ení dvou popletených písmen • Modelování • Spojování písmen – spoj tiskací písmeno s písmenem psacím • Post�ehování slov, které se liší jedním písmenem • Kimovy hry – zám�rn� si zapamatovat vid�né p�edm�ty; jejich po�et postupn�

zvyšujeme • P�ekreslování zakrytého obrázku – tento úkol závisí i na grafomotorických

schopnostech d�tí

Vhodné �innosti zam��ené na odlišení figury a pozadí • Vyhledávání p�edm�t� na pozadí • Vyhledávání písmen na pozadí • Ur�ení dvou písmen • Vyhledávání �áste�n� ukrytých objekt� v obrázcích

25

Vhodné �innosti zam��ené na rozlišování reverzních figur • Podtrhni tvary, které jsou stejné jako první tvar na �ádku • Ozna� stejné tvary • Vybarvi všechna písmena „a“ �erven� a „e“ mod�e • Podtrhni tvar, který je stejný jako první tvar na �ádku

Post�ehování, zv�tšování rozsahu fixací • Rychlé post�ehování písmen, která se objevují ve vý�ezu uprost�ed „okénka“ • Post�ehování p�edm�t�, písmen, slabik, slov ukázaných na co nejkratší dobu. Po�et

post�ehovaných prvk� se stále zv�tšuje • Post�ehování dvou slov, která se liší hláskou – U ukazuje slova na kartách a žáci mají

slova nejen p�e�íst, ale i ur�it písmena, kterými se odlišují, nap�. kus - kos

Pom�cky a doporu�ená literatura: Písmenkový �tverec Zrakové vnímání – optická diferenciace I. – II.: J. Bedná�ová; Dyscentrum Zrakové rozlišování: J. Bedná�ová, PPP Brno, Zachova 1 Rozvoj zrakového vnímání 1. – 3. díl (Krtek Barbora): J. Bedná�ová; Computer Press Shody a rozdíly: Z. Michalová; Tobiáš Metody práce p�i úprav� poruch u�ení u d�tí 2. ro�níku ZŠ Cvi�ení pro dyslektiky

5. 6. PROSTOROVÁ A PL ORIENTACE

Pro dít� je velmi d�ležitý pohyb – spontánní hry, spole�né vycházky d�tí s rodi�i, výlety, práce se stavebnicemi

• Ukaž pravou ruku (oko, ucho, nohu) • Ukaž pravou rukou levou nohu • Polož nap�. tužku vpravo, vlevo na lavici • Je� autem vpravo, vlevo • Obdélník s r�znobarevnými rohy – dít� pojmenovává, jakou barvu má roh vpravo

naho�e…, kde je modrý roh… • Hledání cest v bludišti • Hledání ukrytého p�edm�tu ve t�íd� pomocí navád�ní rovn�, doprava, dop�edu… • Kresebný diktát – nakresli doprost�ed výkresu d�m, vpravo od domu strom, vlevo

plot… • Obdobou je diktát písmen, která d�ti umísují podle pokyn� u�itele po celé ploše

papíru • Dome�ek – papírový dome�ek s devíti okny, do kterých lze umísovat p�edm�ty • P�edm�ty, s nimiž dít� manipuluje – strom a barevní ptá�ci (dít� pracuje podle pokyn�

u�itele: modrý ptá�ek sedí na strom� naho�e vpravo, vlevo, dole vpravo, vlevo…) • Výkres rozd�lený na 4 (9) �ástí, do jednotlivých díl� umísuje dít� p�edm�ty podle

pokyn� u�itele: váza vpravo dole, pero naho�e uprost�ed… • Orientace na druhé osob� – ukaž mou pravou ruku (oko, ucho, rameno); ukaž svou

pravou rukou mou levou ruku

26

• Zasedací po�ádek – d�ti ur�ují, kdo sedí vedle koho po pravici, levici, jak sedí za sebou. Pak se postupn� oto�í pravým bokem, levým bokem a zády k tabuli a zjišují, jak se pozice zm�nily.

• Práce se stavebnicemi – stav�ní podle p�edlohy i vlastní tvo�ivost • Tangrany, iOTOBO

Pom�cky a vhodná literatura: Shody a rozdíly – pracovní listy: Z. Michalová; Tobiáš Rozvoj vnímání a poznávání: V. Pokorná; Portál Mozaiky Tangramy – hra rozvíjející p�edstavivost a tvo�ivost, logické myšlení, jemnou motoriku, PL orientaci a prostorové vnímání. Jde o rozd�lení �tverce na 7 díl� a z t�chto získaných díl� pak dít� skládá obrazce a obrázky v�cí, zví�at a lidských postav v r�zných situacích. P�itom platí základní pravidla:

1. v každém obrazci musí být použito všech sedm �ástí 2. žádné �ásti se nesm�jí p�ekrývat 3. všechny dílky se mohou libovoln� p�evracet

iOTOBO – didaktická pom�cka, tvo�ivá magnetická mozaiková skláda�ka, jejíž princip spo�ívá ve skládání 3 tvar� podle p�edloh. Tato pom�cka je založena na podobném principu jako tangramy, je však kreativn�jší. iOTOBO umožuje získávat a rozvíjet širokou škálu schopností, nap�.:

- tvo�ivost a obrazotvornost vytvá�ením pestrobarevných obrázk�- dovednost poznávat a rozlišovat r�zné tvary - pam� a prostorovou p�edstavivost reprodukováním obraz� na volnou plochu - PL orientaci - jemnou motoriku prost�ednictvím práce s dílky a jejich pohybem po ploše spojenou

s rotací tvar�- rozvoj logického myšlení

HRY VHODNÉ NEJEN PRO DYSLEKTIKY

Hry s písmeny – PRŠÍ (Z. Petržela) Název je odvozen ze za�átku v�tšiny her, kdy rozst�íhané lístky �ísel nebo písmenek padají, rozhazované u�itelem, na jejich hlavy. Pom�cka obsahuje všechna písmena abecedy. Na jedno dít� po�ítáme dv� tabulky. Pom�cka (tabulka) je uložena v p�íloze.

Abeceda • U rozhází lístky s písmeny po t�íd�, d�ti hledají lístky s písmeny a sestavují �ásti

ur�ené abecední �ady • Každé dít� sestaví z nalezených lístk� své k�estní jméno (p�íjmení) a spole�n�

s ostatními se�adí tato jména podle abecedy • Na daný povel si každý ze skupinky najde písmeno, na které za�íná jeho jméno a

za�adí se do �ady podle abecedy

27

Zásobárna slov; tvo�ení slov • D�ti b�hají po ur�itou dobu mezi rozházenými písmeny a sbírají lístky (lze p�edem

ur�it i ur�itý po�et písmen). Po ur�ité dob� si na daný povel najdou místo a snaží se složit co nejvíce slov.

• D�ti vymýšlejí svá vlastní nová (lze vymezit i tematický okruh) a potom ostatním vysv�tlují jejich význam: BUCHLAN = bicí hudební nástroj, který se rozeznívá silnými údery, ŠUMRA = lidový výraz pro líného kon�

• D�ti si z nasbíraných písmen sestaví �adu a vymyslí v�tu, jejíž slova za�ínají na jednotlivá písmena �ady, nap�.: N H L P Š V O = Nela H�l Lehce Prostr�ila Škvírou.

• U �íká písmena z ur�itého slova a d�ti hledají a skládají písmena na své místo. Poté se d�ti z daných písmen snaží poskládat slovo ( U: N Y Z D I P R Á N = PRÁZDNINY); práce s písmeny – p�itáhni si k sob� jen samohlásky/souhlásky

Skryté slovo – U schová ve t�íd� slovo rozložené na písmena, nap�.: K – O – L – O – T – O – �. Líste�ky s písmeny schová tak, aby každý byl vid�t. Potom vyzve žáky, aby každý z nich pátral po písmenkách, tajn� si je zaznamenával, a až objeví všech sedm, sestavil z nich �eské podstatné jméno v prvním pád�, jednotného �ísla. Dít� u�iteli p�edá lístek s napsaným slovem „KOLOTO�“.

T�i písmena – d�ti najdou zvolená t�i písmena, nap�.: A M P • tvo�íme slova za�ínající jednotlivými písmeny (auto, myš, panenka) • tvo�íme slova s ur�itým cílem, nap�.: všechna t�i slova musí být zví�ata • tvo�íme v�ty na daná písmena, nap�.: Alenka má pero (po�adí písmen obm�ujeme) • Lze využít také k psaní.

Šest písmen – zvolíme šest písmen, která d�ti najdou (p�ípadn� už mají nachystaná na líste�cích), nap�.: E L � S P O

• D�ti rovnají písmena v po�adí podle diktátu u�itele (žák�) • D�ti rovnají písmena podle po�adí obrázk� na tabuli, které danými písmeny za�ínají • D�ti vytvá�ejí slabiky z daných písmen, vymýšlí slova, která danými slabikami

za�ínají (kreslí obrázky slov, která na danou slabiku za�ínají) • D�ti vymýšlejí slova, která za�ínají jednotlivými písmeny • D�ti vymýšlejí slova s daným cílem (jména) • Vymýšlíme a zapisujeme z písmen co nejvíce slov • Vymýšlíme slova, která mají 4 písmena, slova dvouslabi�ná apod.

Slovní olympiáda – všechny lístky leží na podlaze písmeny obrácen� k zemi. D�ti pracují ve dvojicích. Každá dvojice si vybere 12 lístk� do hry. Z nich se pak snaží složit sestavit co nejvíce slov. Zbylé lístky si nechává do hry, a pokud je na dvojici �ada, m�že je p�ikládat ke slov�m svých spoluhrá��. Nejprve si však p�ibere jeden lístek z „tajných“ lístk� na zemi. Ke slov�m ostatních spoluhrá�� m�že p�idávat svá nepot�ebná písmena v tom p�ípad�, že vytvo�í jiný tvar slova. M�že m�nit i tvary svých slov. Vít�zem se stává ta dvojice, která se jako první zbaví všech lístk�.

Zvláštní slova – d�ti (dvojice) vymýšlejí a sestavují: slova, která za�ínají i kon�í stejným písmenem (Alena, kluk…); slova, která jdou �íst zleva i zprava (Oto, krk, oko…)

Myslím si slovo – má 5 písmen, za�íná na K a kon�í na A (kráva, kapka…); za�íná na slabiku KRA- a kon�í na slabiku CE- (krabice, kraslice, krasavice…). Pozd�ji m�žeme výb�r slov

28

omezovat – je to vyjmenované slovo, je to pod�azené slovo ke slovu „jídlo“. Vít�zí ten, kdo sestaví více slov.

Deset slov – složením n�kolika fólií získá u�itel �tvercovou sí o deseti �ádcích s ur�itým po�tem okének. D�ti mají za úkol v co nejkratším �ase bezchybn� sestavit všech deset slov o daném po�tu písmen, nap�.:

3 písmena 5 písmen 7 písmen

Hru lze zt�žovat dalšími p�íkazy: - sestavujte p�íbuzná slova k �ad� vyjmenovaných slov po B, nap�.:

B Y T O V K AO B Ý V A L OP � I B Y L OB Y L I N K AB Y T E L N Ý

- sestavujte libovolná slovesa - sestavujte slova z významového okruhu LES

S O J K AV � T E VH � I B YŠ I Š K Y

- sestavte slova, jejich za�áte�ní písmena jsou v abecedním po�ádku od písmene E. v tomto p�ípad� musí u�itel vybrat takovou �ást abecedy, aby bylo možné sestavit 10 slov.

E B E N F I L MG A U �

H U S A CH R N Í

Setonova hra U�itel sestaví z fólií �tvercovou sí a do n�kolika okének umístí líste�ky s písmenky. D�ti si p�edlohu po ur�itou dobu prohlížejí a potom se snaží umístit zapamatovaná písmena do jiné �tvercové sít�

S R P E NK R Á V AL I N K A

P E SL E SK O S

S L A B I K AK U L I � K AN E T O P Ý R

O N

P

H

29

Hry se slovy Pexeso Pexetrio

Maxi pexeso – pod písmeny A – P se skrývají slova, pod �ísly 1 – 9 opaky k nim. D�ti ve dvou skupinách odkrývají a hledají správné dvojice. Lze hrát i v obm�nách: vyjm.slovo – p�íbuzné slovo; podst. jméno – vzor; dvojice z Ve�erní�k� apod.

LOTO – na herní plán se p�ikládají karti�ky s písmeny tak, jak k sob� dvojice logicky pat�í. Obsah m�že být rozmanitý podle u�iva, které chceme procvi�ovat, nap�.:

• velké tiskací a malé tiskací tvary písmen • psací a tiskací tvary písmen, slabik, slov • obrázek a písmeno, slabika, slovo, které k n�mu pat�í • �íslo napsané �íslicí a slovem • pohádkové nám�ty (postavy, v�ci, slova, …) • slova významem protikladná, souzna�ná • slova s gramatickým jevem (ú/�, i/y, …)

Co tam nepat�í? – na tabuli máme r�zné obrázky kv�tin, domácích zví�at, p�edm�t�, které za�ínají na stejnou hlásku. Jeden obrázek do skupiny nepat�í, za�íná jinak. Úkolem d�tí je ur�it spole�nou vlastnost a vyd�lit špatný obrázek. Místo obrázk� m�žeme použít karty se slovy. Obm�na: Co k sob� pat�í? – d�ti rozt�ídí všechny obrázky podle po�áte�ních hlásekBingo – U losuje karty s písmeny, žáci je umísují do tabulky 5x5 polí tak, aby vzniklo co nejvíce slov

9x uhodni – ve 3 �adách jsou po 3 napsaná slova, žáci se na n� po ur�itý �asový limit dívají, následn� u�itel tabulku zakryje a klade otázky: Co bylo ve druhé �ad� poslední? Vyjmenuj podstatná jména, která se v tabulce ukrývala…

Autobus – vzkaz na záda – žáci sedí za sebou v zástupu (nebo ve dvou zástupech). U�itel poslednímu z nich vloží do ruky líste�ek se slovem. Žáci musí po jednotlivých písmenech psát na záda žáka p�ed sebou toto slovo (tiskacím velkým, malým, psacím). Pakliže máme dva zástupy a první ze zástupu napíše celé slovo správn� na tabuli, jeho tým získává bod.

Myslím si slovo – u�itel nebo vybraný žák dává návodné indicie ostatním, kte�í se snaží uhodnout požadované slovo. Kdo je odhalí, st�ídá žáka, který si slovo myslel. Indicie se mohou týkat pouze �j (je to slovo jednoslabi�né, má 2 souhlásky a jednu samohlásku, za�íná i kon�í na souhlásku obojetnou, je to pod�azené slovo ke slovu zví�e, je partnerem ko�i�ce v pohádce pana �apka)

U

30

M�sto, jméno, zví�e, v�c – vymýšlení slov podle zadaných kategorií od jednoho po�áte�ního písmene v �asovém limitu (lze hrát i na slovní druhy – podst.jméno, p�íd.jméno, sloveso, p�íslovce)

Živá abeceda z t�l – u�itel �íká písmena z abecedy a žáci (jednotlivci nebo dvojice �i skupinky žák�) je v prostoru ve velké tiskací podob� skládají ze svých t�l

Slovní fotbal – žáci po kruhu vymýšlí slovo podle poslední hlásky nebo slabiky slova p�edchozího

Asocia�ní fotbal – u�itel za�íná a �ekne libovolné slovo, pokra�uje žák po levici v kruhu a �íká první slovo, které ho napadne v souvislosti se slovem, které vyslovil u�itel (PES – HLÍDA� – NOC - …). V tomto duchu na sebe navazují i ostatní hrá�i, až se putování po kruhu uzav�e. Následn� se obrací sm�r a všichni na sebe op�t navazují (Já jsem �ekl NOC, protože Jana �ekla HLÍDA�. Já jsem �ekla HLÍDA�, protože paní u�itelka �ekla PES.).

Slovní kulomet – dvojice žák� sout�ží proti sob�. U�itel zadá téma (JARO). Žáci si rozlosují, kdo za�ne a následn� se st�ídají v odpov�dích. Každý musí �íci slovo, které souvisí s jarem. Jakmile protihrá� neodpoví do 5 vte�in, nebo odpoví špatn�, získává protihrá� bod a st�ídají se dvojice. Hra je se dá použít i na slovní druhy a vyjmenovaná slova.

B�hací diktát – žáci bez pera a sešitu b�hají k textu umíst�nému na ur�itém míst� ve t�íd� a p�episují jej do sešitu. Hru lze obm�ovat v r�zných variantách: 10 líste�k� s doplova�kou i,í/y,ý – na vyjmenovaná slova, koncovky podst.jmen, koncovky shody p�ísudku s podm�tem; 10 líste�k� se jmény po t�íd� – se�a� a napiš jména podle abecedy; slova – od každého slovního druhu jedno – napiš v po�adí 10 slovních druh�, pády, vyjmenovaná slova…

Obíha�ka – žáci sedí ve skupinkách dle pot�ebného po�tu (i v p�ípad� malého po�tu d�tí lze každému žáku ur�it více rolí). Žáci v každé skupince mají mezi sebe rozd�leny stejné role (nap�. �ísla pád� 1 – 7). U�itel �íká slova a podle toho, v jakém pádu je vysloví, musí žák s p�íslušným pádem vstát, ob�hnout svoji skupinku a sednout si zp�t na své místo. Pakliže tak u�iní správný žák skupinky a je vzhledem k ostatním skupinám zp�t na míst� první, získává pro svou skupinu bod. Tuto hru lze využít i pro násobilku.

Transformátor – hláskovací sout�ž – žáci stojí v kruhu, u�itel zadá slovo (nap�. šperkovnice) a žáci ho musí správn� vyhláskovat. Každý �ekne pouze jedno písmeno. Kdo se splete, vypadává a vymýšlí další slova pro hláskování.

Na mimozemš�any – u�itel hláskuje slovo a žák ho „p�eloží“ = vysloví jako celek, nap�.: K – O – M – Á – R = KOMÁR. Pak si role vym�ní. Lze hrát i ve dvojici d�tí.

Na robota – u�itel �ekne slovo, žák ho opakuje a doprovází pohybem: dlouhá slabika = dlouhý pohyb, krátká slabika = krátký pohyb

Na tvráky/na m�k�áky – u�itel �ekne slabiku/slovo, žák slabiku opakuje (slovo rozd�lí na slabiky) a doprovází pohybem: tvrdá slabika = výskok + tvrdý dopad a tvrdý, boxerský postoj; m�kká slabika = výskok + lehký, m�kký dopad na špi�ky a m�kký, ladný pohyb

31

P�ekládaná – žáci na líste�ek napíšou p�ídavné jméno, lístek ohnou a pošlou jej po kruhu sousedovi, všichni napíší podstatné jméno, p�ehnou a pošlou dál, následuje sloveso apod. poslední žák líste�ek rozbalí a p�e�te nov� vzniklou v�tu.

Interpunk�ní kostka – žáci si z papíru poskládají kostku, kde na každou její st�nu napíší jeden interpunk�ní znak (. ? ! „KÉŽ“ a �), následn� kostkou hází. Podle toho, jaký znak padne, vymýšlí v�tu. Padne-li �, mohou �íci vtip nebo hádanku.

Kufr – žáci opisem popisují slovo, na které t�ída/skupinka musí p�ijít

5 v�t k hádance – žák si vylosuje z klobouku slovo. Jeho úkolem je popsat ho pomocí 5 v�t: 1. Do jaké kategorie pat�í. 2. K �emu se používá. 3. Která osoba s tím souvisí. 4. Zajímavost. 5. Co by se stalo, kdyby to nebylo (LETIŠT� – Je to prostor, místo, které se využívá k doprav�. Je spojeno s osobami jako pilot nebo letuška. Naše nejv�tší je na Ruzyni. Kdybychom ho nem�li, nemohli bychom létat do ciziny.) Lze využít i pro vyjmenovaná slova.

Ustálená slovní spojení – 2 skupiny hrá�� – žák si vylosuje líste�ek se slovním spojením, pomocí pantomimy se ho snaží v �asovém limitu p�edvést své skupin�, která za jeho uhodnutí získává bod (nap�. domácí úkol, hudební výchova, lyža�ský kurz, apod.)

Aktivity – žáci dané (vylosované) slovo/slovní spojení popisují opisem, malují nebo pantomimicky p�edvádí. Ostatní mají uhodnout dané slovo/slovní spojení.

Zkratky – u�itel zadá zkratku a žáci vymýšlejí, která slova by mohla zkracovat. Vymyšlené varianty mohou být vtipné, lze vymýšlet i v�ty, kde každé písmeno zkratky p�edstavuje po�áte�ní písmeno slova ve v�t� ve správném po�adí (FF UP – František Filipovský ulovil pstruha.)

Od jednoho písmene – žáci vymýšlí p�íb�h, kde každé slovo za�íná na stejné písmeno

Abecedá� – žáci vymýšlí p�íb�h, kde každé slovo za�íná písmenem abecedy dle abecedního �azení (Alenka B�žela Cesti�kou �elem Dop�edu. ábel!!...)

Iniciály – žáci si sd�lí své iniciály a podle nich vymýšlí charakteristiku dle povahových vlastností (RK – rozverná koza; ruská krasavica)

Hodí se k sob�? (desková hra – viz. p�íloha) – hra pomáhá zábavným zp�sobem rozši�ovat slovní zásobu. První hrá� umístí figurku na polí�ko, kterým za�íná jeho k�estní jméno. Nyní smí dvakrát házet a pohybovat figurkou ve sm�ru šipek. Dv� písmena, která figurkou posbírala, si zapíší na papír. Hodí li, nap�. Barborka poprvé 5 a podruhé 4, vstoupí na polí�ko H a na polí�ko M. Hrá�i nyní vymýšlejí co nejvíce dvojic na H a M, nap�.: hozený mí�, hravé medvíd� apod. hrá�i házejí postupn� a st�ídají se v p�ed�ítání slov. Obm�na: hrá�i se mohou domluvit také na tom, že budou skládat dvojice slov na totéž písmeno, nap�.: malá miska, barevný balon. Hra m�že být obtížn�jší, pokud hrá�i domluví, že budou vytvá�et trojice nebo �tve�ice slov. Lze se domluvit na tom, že budeme vytvá�et i spojení slov, která zn�jí komicky, nap�.: B, H, C – báje�n� hopsavá cibule.

32

Písmenkový mlýn – Kdo vytvo�í nejdelší v�tu? (desková hra – viz. p�íloha) – Figurku postavíme na písmeno A. první hrá� �ekne, kolikrát za sebou chce házet kostkou. Pokud se nap�íklad rozhodne, že bude házet t�ikrát, a poprvé padne 5, postoupí figurkou ve sm�ru šipek na písmeno R a zapíše si toto písmeno na papír. Když druhým hodem padne 3, postoupí o t�i pole dál na písmeno K a zapíše si ho na papír. Hází pot�etí, a pokud op�t padne 3, postoupí na pole s písmenem V a zapíše si V. Nyní z písmen R, K, V sestavuje v�tu. Hrá�i házejí po �ad�za sebou a každý hrá� si zapíše svoje posbíraná písmena. Teprve když už házeli všichni hrá�i, každý napíše v�tu ze slov, která za�ínají písmeny, která mu padla. M�žeme vytvá�et i v�ty komické.

Máš dost slov? (desková hra – viz. p�íloha) – Hra ve skupince: jeden hrá� hází kostkou, jeden hrá� postupuje figurkou po hrací ploše. Vždy se táhne o tolik polí�ek vp�ed, kolik padne na kostce. Z�stane-li figurka stát na polí�ku �. 4, kde je spojka „a“, zapíší si všichni hrá�i „a“. Pak se hraje dál, hrá�i si zapisují všechny výrazy, na nichž se figurka zastavila, a to až do polí�ka 90. Potom má každý za úkol sestavit z posbíraných slov v�ty, které mají smysl. V�ty budou �asto legra�ní. Lze hrát i ve dvojicích, pak každý má svou kostku a svou figurku. Obm�na: Slova lze zapisovat na malé líste�ky, ty pak skládáme do v�t.

Šifrované písmo – využití Morseovy abecedy, m�ížkového písma, �ecké abecedy, obrázkového písma, indiánského písma apod.

Literární domino – literární kostky s poezií i prózou pro d�ti. Žáci p�i�azují strany kostek s autorem a jeho dílem Literární kvarteto – literární karty se jmény spisovatele, jejich dílem a citací z díla. Žáci p�i�ezují karty k sob�

A-Z kvíz cizích slov – práce se slovníkem – u�itel vytvo�í pro d�ti hrací desku A-Z kvízu (trojúhelník s plástvovými polí�ky s písmeny od A do Z). Hrají dv� skupiny proti sob�, mohou si radit. Vyberou si pole s libovolným písmenem. U�itel jim prozradí cizí slovo, které se pod písmenem skrývá. Skupina ho bu� musí um�t vysv�tlit (získá 2 body), nebo ho najde ve slovníku a p�e�te (získává 1 bod). Jestliže ho nevysv�tlí ani nenajde, má 0 bod� a šanci dostává druhá skupina

Malované v�ty – p�ekládaná – žáci dostanou papír, vymyslí si v�tu a tu na n�j napíší. Papír pošlou sousedovi, ten si v�tu p�e�te, ohne papír, aby v�ta nebyla vid�t, a pokusí se obsah v�ty namalovat. Papír pošle sousedovi, ten se podívá na obrázek a pokusí se podle n�j napsat v�tu. Celý postup prob�hne ješt� jednou dokola. Teprve potom se papír rozd�lá a vystaví, aby si jej všichni mohli prohlédnout.

Tajný agent – hledání �lov�ka podle popisu postavy – skupina ur�í jednoho žáka jako padoucha. Zpoza dve�í p�ichází jiný žák (detektiv) a pomocí otázek týkajících se popisu postavy zjišuje, kdo je pachatel. Má možnost pouze 7 dotaz�.

Hádej, kdo jsem – jeden žák si vybere osobnost nebo postavu, za kterou se bude vydávat (musí o ní znát základní fakta). Ostatní žáci mu kladou otázky typu ANO/NE. T�ída se pokouší zjistit, kterou postavu (osobnost) žák p�edstavuje.

Nesrozumitelné p�ísloví – skupina žák� si rozd�lí p�ísloví tak, že každý žák bude vyslovovat pouze jedno slovo z n�j. Jeden žák je za dve�mi. Jakmile vstoupí do t�ídy, každý žák ze

33

skupiny sou�asn� s ostatními za�ne �íkat dané slovo z p�ísloví a neustále ho bude opakovat. Úkolem p�íchozího žáka je poznat, o jaké p�ísloví se jedná.

Najdi slovo za tímto slovem – po t�íd� je rozmíst�no 10 líste�k� o�íslovaných 1 – 10. Na každém líste�ku je jedna v�ta. Na tabuli je napsáno 10 slov. Úkolem žák� je najít slovo z tabule na n�kterém líste�ku a zapamatovat si slovo hned p�ed ním/hned za ním. Toto slovo si zapíší do sešitu. Nalezená slova si zapíší ve správném po�adí 1 – 10 a vznikne jim hledaná tajenka.

Kris-kros – žák napíše na papír zadaný nad�azený pojem, následn� vymýšlí pod�azené pojmy a snaží se je na sebe do k�íže napojit dle pravidel kris-krosu. Vyhrává ten, kdo jich napíše nejvíce (nap�. jména, ovoce, m�sta apod.)

P�ebásn�ní textu libovolné písn� – u�itel vybere známý text písn�. Žáci se ho následn� snaží p�ebásnit pomocí synonym a opisných tvar�

�pión – u�itel ukryje na chodbu zprávu (obrázek na PL orientaci, zašifrované vyjmenované slovo, malovaný obrázek…). Skupina 4 žák� si rozd�lí následující role: 2 žáci jsou špióni, 1 žák agent a 1 žák je malí�. Špióni mají za úkol najít zprávu, zrakem si ji zapamatovat a slovn�popsat = p�edat informaci ve vymezeném prostoru agentovi. Ten tak jak informaci slyšel, ji p�edá ústn� malí�ovi a ten tuto informaci namaluje. Zprávu lze p�edávat po �ástech, p�i nejasnostech agent zjišuje zp�t u špión� p�esnosti. Jakmile si je malí� jist, že je mu informace jasná, namaluje ji. Úkolem je, aby m�l malí� ve finále stejný obrázek, jako je obrázek na chodb�. Zašifrovaná vyjmenovaná slova:

HMYZ: MLÝN:

Obrázek pro PL orientaci:

Hledej vyjmenované slovo - Žáci si rozloží p�ed sebe nap�. vyjmenovaná slova po L do sloupe�ku. U�itel �íká slova p�íbuzná (nap�. polyka�, vzlyk, lýkožrout, plyšák, blýskavice, nedoslýchat…) a žáci si vytvá�í druhý sloupe�ek z vyjmenovaných slov, která pat�í k �e�eným p�íbuzným slov�m. Po n�kolika zadaných slovech provedeme kontrolu nov� vytvo�eného

34

sloupe�ku slov. Která vyjmenovaná slova jsme do druhého sloupe�ku p�esunuli? P�e�ti jejich po�adí. Varianta:

a) Vyjmenovaná slova se�a�te podle abecedy. b) Vyberte z vyjmenovaných slov všechna podstatná jména, slovesa, p�ídavná jména,

zájmena, p�íslovce….

P�tilístek – zadáme téma a žáci píší p�tilístek podle šablony: 1. �ádek – jednoslovný popis nám�tu 2. �ádek – dvouslovný popis nám�tu (obvykle 2 p�ídavná jména) 3. �ádek – t�i slovesa – popis d�je, �innosti 4. �ádek – v�ta o �ty�ech slovech 5. �ádek – jednoslovná asociace nebo synonymum k nám�tu P�tilístek rozvíjí schopnost pracovat s informacemi, shrnovat je a jednoduše s nimi pracovat

UPWORDS – hra využívající principu sestavování slov v k�ížovce. Hra je založena na podobném principu jako scrabble, ale písmenka se mohou pokládat i na již vytvo�ená slova. To podstatn� rozši�uje množství použitelných slov. Za každé položené, ale i p�ekryté písmenko získává hrá� bod. Vít�zí hrá� s nejvyšším po�tem bod�. Hra rozši�uje slovní zásobu, rozlišování písmen.

Tik tak bum – hra na rozvoj slovní zásoby, vyjad�ovacích schopností, rychlou reakci pod stresovou zát�ží. Za�ínající hrá� oto�í kartu, na níž je vždy vytišt�na slabika. Sou�asn� spustí „bombu“, která za�ne tikat. Pak musí vymyslet a nahlas �íci další slovo, obsahující danou slabiku. V té chvíli podá bombu dalšímu hrá�i, který musí vymyslet jiné slovo obsahující danou slabiku. Hrá�, kterému nakonec bomba „vybuchne“ v ruce, si vezme kartu se slabikou jako trestný bod a za�íná další kolo. Hraje se na p�edem dohodnutý po�et bod�. Bomba má speciální �asova�, který zp�sobí, že exploduje vždy v jiném intervalu v rozmezí 10 – 60 vte�in.

Pom�cky a doporu�ená literatura: PRŠÍ – Z; Petržela Hry se slovy a jazykolamy – P. Houser; Portál Poznáváme písmenka – Z. Pospíšilová; Portál Co se slovy všechno poví – J. Hiršal; Portál Putování plné hádanek – K. Korba�ová, I. Hladká; Albatros Hádanky a h�í�ky nejen se sloví�ky – Z. Pospíšilová; Portál 24 her pro celou rodinu – M. Grasso; Junior 100 her nejen pro dyslektiky – kolektiv autor�; MU Brno, centrum pro další vzd�lávání UPWORDS – stolní hra (www.hasbro.cz) Tik tak bum – stolní hra (www.piatnik.cz) Scrabble – desková hra Kris kros – stolní hra AMOS – �eština v kostce Slovní olympiáda – Rummikub www.kaminet.czwww.diktaty.cz

35

5. 7. DYSKALKULIE

Dyskalkulie je specifická porucha po�ítání, p�i níž se projevují nedostatky v matematických schopnostech. Dyskalkulie je �asto dávána do souvislosti s dyslexií, s obtížemi v percepci a s hyperaktivitou. U žák� s obtížemi v matematice je nutné v�novat pozornost zp�sobu, jakým jsou zadávány pokyny, jak na pokyny žák reaguje, je t�eba u�it žáka, jak se se situací vyrovnat.

Je t�eba odlišit obtíže v matematice od t�ch, které odpovídají nižší inteligenci. N�které d�ti pot�ebují pouze delší �as na osvojení u�iva. Žáci 1. – 3. ro�níku se u�í �ešit matematické úkoly spíše pam�tn�, v tomto v�ku se uplatuje více všeobecná inteligence než matematické schopnosti, p�i práci s �ísly však zam�ují jejich po�adí, zam�ují znaky matematických operací, mají problémy s dopo�ítáváním, s p�edstavou �ísla.

Podle toho, které matematické schopnosti jsou narušeny, d�lí se dyskalkulie do následujících kategorií: Verbální – porucha p�i ozna�ování po�tu p�edm�t�, používání znak� operací, problémy v pochopení a vyjmenování �ady �ísel. Dít� si pod �íslem neumí p�edstavit p�íslušnou skupinu prvk� a ozna�it po�et prvk� v dané skupin� �íslem. Praktognostická – je narušena manipulace s konkrétními p�edm�ty nebo nakreslenými symboly. Žák není schopen vytvo�it skupinu p�edm�t� o daném po�tu prvk�, není schopen dosp�t k pojmu p�irozeného �ísla. Z toho vyplývají potíže s porovnáváním �ísel, uspo�ádáním p�irozených �ísel Lexická – dít� má problémy p�i �tení �ísel, v pochopení pozi�ní hodnoty �íselné soustavy (nap�.: zám�na tvarov� podobných cifer, zám�na desítek a jednotek ve dvojciferných �íslech), ve �tení víceciferných �ísel (�te je jako �adu �íslic). Projevuje se porucha PL orientace. Grafická – je narušena schopnost psát matematické symboly. Problémy �iní zápis �ísel podle diktátu, zápis víceciferného �ísla (žák zapisuje cifry v opa�ném po�adí, má problémy s nulami v zápisu �ísla, v písemných algoritmech není schopen zapsat �ísla správn� �ádov� pod sebe), žák má problémy v geometrii. Ideografická – porucha chápání matematických pojm� a vztah� mezi nimi; objevují se problémy p�i �ešení slovních úloh Opera�ní – porucha projevující se p�i provád�ní matematických operací – zám�na operací, neschopnost pracovat s �ísly stejných �ád�, neschopnost pam�ových operací. Problémy s písemnými algoritmy. Problémy s �íselnými výrazy, ve kterých se vyskytuje více operací.

TYPICKÉ PROJEVY DYSKALKULIE • Porucha manipulace s konkrétními nebo nakreslenými p�edm�ty (skupiny a �ady

p�edm�t�, pojmy v�tší – menší) • Problémy p�i ozna�ování množství a po�tu p�edm�t� (nevyjmenuje �adu �ísel,

neozna�í po�et p�edm�t�) • Neschopnost �íst matematické symboly (�íslice, �ísla, opera�ní symboly, zám�ny

tvarov� podobných �íslic, p�esmykování, nap�.: 12 – 21) • Neschopnost psát matematické znaky (p�i diktátu a p�i p�episu) • Neschopnost provád�t matematické operace • Porucha chápání matematických pojm� a vztah� mezi nimi (vztahy v matematických �adách (2 – 4 – 6)

36

REEDUKACE OBTÍŽÍ DYSKALKULIEMatematické �innosti, manipulaci s p�edm�ty a �ísly dít� doprovází slovním

komentá�em, kdy nahlas popisuje �innosti, které provádí. Jestliže dít� p�i práci „myslí nahlas“, m�žeme kontrolovat jeho postup a v p�ípad� pot�eby jeho nesprávný krok ihned opravit. Složit�jší postupy se snažíme rozd�lit na co nejmenší kroky. Postupn� dochází k automatizaci krok�. Jestliže dít� chybuje v kroku, který se zdá zvládnutý, vracíme se zp�t k pomocným krok�m, k verbalizaci a manipulaci s p�edm�ty.

I procvi�ené a zautomatizované výkony je nutné stále opakovat, p�itom se však snažíme zadání stále obm�ovat, což p�ispívá k p�ekonávání obtíží a má to i motiva�ní ú�inek.

Pomalé pracovní tempo, které se významn� podílí na vzniku obtíží, lze ovlivnit velmi obtížn�, jde o dlouhodobou záležitost, podmín�nou osobnostními charakteristikami dít�te. Ke zrychlení pracovního tempa m�že p�isp�t automatizace �inností, vyšší sebed�v�ra.

Volba reeduka�ních cvi�ení se �ídí podle oblastí, ve kterých dít� selhává: P�ed�íselné p�edstavy

Tzv. p�ed�íselné p�edstavy je t�eba navozovat od nejran�jšího v�ku. V období, kdy ješt� dít� neumí po�ítat, by m�lo um�t ukázat správný po�et prvk� do p�ti. Stejn� tak ukážeme-li dít�ti p�t pastelek, by m�lo um�t ur�it správný po�et, aniž by po�ítalo po jedné. Oslabení této schopnosti vid�ní do p�ti vede ve školním v�ku k obtížnému chápání �ísla, k obtížnému chápání pojm� více, mén�, k obtížnému osvojování �íselné �ady.

Vhodné �innosti zam��ené na rozvoj p�ed�íselných p�edstav • Pojmy naho�e, dole, vp�edu, vzadu • T�íd�ní prvk� podle tvaru, velikosti, barvy; skládání tvar� z �ástí • Upevování pojm� velký, malý, v�tší, menší, stejný, silný, slabý, nejv�tší, nejmenší… • Uspo�ádání prvk� podle velikosti • Vid�ní prvk� do 5 – prost�ednictvím hry, kreslení, t�íd�ní, p�i�azování, uspo�ádávání

konkrétních p�edm�t�• Hra �lov��e, nezlob se

Postupn� by si m�lo dít� vytvo�it takový stupe abstrakce, že p�i vyslovení pojmu „p�t“ nemusí vid�t konkrétní p�edm�ty.

Rozvoj �íselných p�edstav – budování pojmu p�irozené �íslo Nejprve se dít� u�í chápat �ísla od 1 do 5, pozd�ji 0 a 6 až 10. Má-li dít� problém

v chápání do p�ti, u�íme ho nejprve upevn�ní t�chto abstraktních pojm� modelováním p�íslušných skupin (viz. p�ed�íselné p�edstavy). Sou�asn� s vytvo�ením pojmu ur�itého �ísla u�íme dít� psát i p�íslušnou �íslici. Není-li u dít�te vytvo�en pojem p�irozeného �ísla, neumí vytvo�it skupinu o daném po�tu prvk�, neumí ur�it po�et prvk� dané skupiny.

Nám�ty k �innostem ke správnému osvojení �ísel: • Ur�ování více, mén�, stejn�, nejvíce, nejmén�• Z nakreslených obrázk� vyber ty, na kterých jsou 4 v�ci apod. • Dokresli obrázky tak, aby v každém �ádku bylo tolik p�edm�t�, kolik ti �íká �íslo • Cvi�ení pomocí sluchového vnímání – dít� nejprve opakuje a potom vyjád�í �íslem,

kolikrát u�itel tleskl, ukl tužkou do stolu, bouchl do bubínku, dupl nohou apod. • Doplování kole�ek – karti�ky rozd�lené na dv� �ásti: v horní �ásti je zapsané �íslo

(pro zvýrazn�ní hmatového efektu je lepší �íslo vyst�ihnout z barevného tvrdého papíru, zvln�ného papíru nebo plsti a na karti�ku nalepit), dolní �ást je prázdná. Do

37

prázdného pole dít� p�i�azuje tolik kole�ek, kolik �íká �íslo (pom�cky: kole�ka z Nové školy).

• Znázorn�ní �ísel pomocí geometrických tvar� – sestavit ur�itý po�et kole�ek tak, aby vytvo�ila seskupení ur�itého geometrického tvaru: trojúhelníky, �tverce, obdélníky. Nejprve pro �ísla 3 – 5, pozd�ji i pro v�tší �ísla. Nap�.:

trojúhelníky �tverce obdélníky 3 6 10 4 9 5 6

• T�lesné schéma – p�edstav si, že jsi teplom�r. U nohou je 0 a na vršku hlavy je 10. Te� mi ukaž, kde je �íslo 7.

• Vyhledávání �ísel k danému množství prvk� a naopak p�i�azování odpovídajícího po�tu prvk� k dané �íslici

• Orientace na �íselné ose – ukazování �ísel podle diktátu, ukazování �ísel �tených na kartách na �íselné ose, �tení �ísel v�tších, menších než…, pozice �ísel hned p�ed, hned za, mezi, o více, o mén�

• Let motýla – motýl se pohybuje po �íselné trati (�íselné ose), a když osu protne, dít�vysloví správné �íslo

• Hra na kouzelníka (myslím si �íslo, leží hned za �íslem 20; moje �íslo je o dv� menší než 31…)

• Porovnávání �ísel • Rozklad �ísel pomocí názoru i zpam�ti

Vhodné �innosti na upevn�ní pozi�ní hodnoty �íslic v �ísle • �tení �íslic • Vyhledávání a �tení �íslic na vyšrafovaném nebo vyte�kovaném pozadí (figura –

pozadí) • Rozklad �ísel na jednotky, desítky… • Ukaž �íslo, které má 3D a 4J (=43); hledej �ísla, která mají 3J (3; 13; 33…) • Grafické znázorování �íslic do tabulky, slepá tabulka • Hra na kouzelníka (myslím si �íslo, má 5D a 9J) • Zápis dvojciferných �ísel pomocí tzv. „stromu“, nap�.: pomocí �íslic 1 a 4 zapiš

všechna dvojciferná �ísla tak, že se �íslice v zápisu mohou opakovat: 1 1

1 4 4 4 Zapíšeme �ísla: 11, 14, 41, 44

• Pomocí �íslic 3, 5, 9 zapiš všechna dvojciferná �ísla tak, že se a) každá �íslice v zápisu �ísla vyskytne nejvýše jednou (35, 39, 53, 59, 93, 95) b) �íslice v zápisu �ísla se mohou opakovat (33, 35. 39, 53, 59, 93, 95, 99) • Zapiš pomocí �íslic 3, 5, 9 všechna trojciferná �ísla a) tak, aby se v zápisu �íslice neopakovaly b) tak, že se �íslice v zápisu �ísla mohou opakovat

38

• Pomocí víceciferných �ísel zapiš všechny cesty, po nichž se rytí� dostane k princezn�1 4 7

2 6 8

3 5 9

Obm�na: dvojciferná �ísla (desítky) – najdi a vypo�ítej nejkratší cestu od rytí�e k princezn�

Matematické operace Poruchy u�ení v matematice, které souvisejí s pochopením pojmu p�irozeného �ísla a

jeho zápisem, se ve zvýšené mí�e projeví p�i provád�ní základních matematických operací s t�mito �ísly. Navíc p�istupují problémy s pochopením jednotlivých operací, s nácvikem pam�tných spoj� a písemných algoritm�. P�i vyvozování každé operace s p�irozenými �ísly je nutné vycházet z manipulativní �innosti s konkrétními p�edm�ty, pozd�ji pracujeme se zástupci (symboly) t�chto p�edm�t�.

Pam�tné s�ítání a od�ítání • Objasování matematických operací pomocí názoru, pomocí p�edm�t� a manipulace

s nimi, pomocí symbol�• S�ítání a od�ítání do 10 jako základ numerického po�ítání (2 + 3; 4 + 3; 6 – 2; 8 – 3)

1. Základní spoje do 5 2. Základní spoje do 10

• Matematické operace do 20 1. P�i�ítání k �íslu 10 (10 + 1, 10 + 3 atd.) 2. S�ítání a od�ítání ve druhé desítce bez p�echodu p�es základ 3. S�ítání a od�ítání do dvaceti s p�echodem p�es základ 10 pomocí rozkladu – k nácviku po�etních operací s rozkladem je t�eba užívat vhodných pom�cek, které nenutí d�ti k po�ítání po jedné, ale kde využívají vid�ní do 10

• Po�etní operace do 100 dít� si musí vytvo�it nejprve pojem �ísel, s nimiž po�ítá (ukázat na �íselné ose, poznat, které �íslo je v�tší, menší, uv�domovat si velikost �ísel pomocí názorných pom�cek) 1. po�ítání po desítkách (20 + 40, 80 – 30) 2. s�ítání dvojciferného �ísla s jednociferným a od�ítání jednociferného �ísla od dvojciferného ( 20 + 3, 24 + 2, 35 – 5, 40 – 4) 3. operace s dvojcifernými �ísly bez p�echodu p�es desítku a jednotku (23 + 40, 23 + 45, 73 – 40, 73 – 43) – p�i t�chto po�etních operacích používáme rozklad, a to p�i s�ítání rozkládáme druhého s�ítance na desítky a jednotky, p�i od�ítání rozkládáme menšitele na desítky a jednotky 4. operace s dvojcifernými �ísly s p�echodem p�es desítku u jednotek (35 + 17, 43 - 27) – pomocí písemného rozkladu

• Manipulace s papírovými pen�zi • Dopo�ítávání do celku (45 + …. = 50; 62 + … = 70)

Poruchy, které se u d�tí objevují a možnosti nápravy: - Dít� nerozlišuje s�ítání a od�ítání – modelování situací - Dít� si zafixuje n�které spoje s�ítání a od�ítání chybn� – znázorn�ní konkrétními

p�edm�ty, manipulace s papírovými pen�zi

39

- Dít� používá chybný postup pro po�etní operace p�es desítky – umožnit zápis rozkladu �ísel pokud možno co nejdéle – pro zrakovou oporu

- Dít� používá chybný postup pro práci s dvojcifernými �ísly – umožnit zápis rozkladu �ísel pokud možno co nejdéle – pro zrakovou oporu

- Dít� p�i�ítá nebo ode�ítá r�zné �ády, nechápe zápis �ísla v �íselné soustav� – využívat manipulace s papírovými pen�zi (u dyskalkulik� je možné využívat ke kontrole kalkulátoru)

Písemné s�ítání a od�ítání Algoritmus vyvozujeme nejprve pro dvojciferná �ísla a až po jejich dokonalém zvládnutí

pro trojciferná a víceciferná �ísla. Pro písemné od�ítání je d�ležité zvládnutí dopo�ítávání do celku.

• písemné s�ítání bez p�echodu p�es základ • písemné s�ítání s p�echodem p�es základ • písemné od�ítání bez p�echodu p�es základ • písemné od�ítání s p�echodem p�es základ

Poruchy a možnosti nápravy: - Nesprávný zápis �ísel pod sebe – využívat �tvere�kovaných sešit�, kde dít� uvidí

jednotky pod jednotkami, desítky pod desítkami; neustálé zd�razování „s�ítáme jednotky s jednotkami, desítky s desítkami“

- P�i ode�ítání dít� zam�uje cifry tak, aby mohlo ode�íst od v�tšího �ísla menší

Násobení a d�lení p�irozených �ísel • Vysv�tlení násobení a d�lení pomocí názoru a dále upevn�ní spoj� zpam�ti v oboru

malé násobilky • Násobení a d�lení mimo obor násobilky – pomocí rozkladu dvojciferného �ísla na

desítky a jednotky • Písemné násobení – d�raz na p�esnost zápisu • Písemné d�lení – pracujeme asi ve �ty�ech etapách:

1. P�íklady, v nichž je po�et desítek d�lence násobkem d�litele, d�lení je beze zbytku (84 : 4) – cílem je v�d�t, „co se �ím d�lí, kam se co píše a kam se co zapisuje“ 2. p�íklady, v nichž po�et desítek d�lence není násobkem d�litele, avšak je v�tší než d�litel – cílem je zapisování �áste�ného zbytku a sepisování další �íslice ke zbytku (76 : 4) 3. P�íklady, v nichž po�et desítek d�lence není násobkem d�litele, je menší než d�litel – cílem je stanovení první �íslice podílu (136 : 4) 4. P�íklady d�lení se zbytkem

Poruchy, které se u d�tí objevují a možnosti nápravy: - Dít� nepochopí podstatu násobení a d�lení – neustále se vracet k manipulativní �innosti a znázorování jednotlivých spoj�

- Dít� se nau�í pouze �adu násobk� jednotlivých �ísel, nezvládá však samostatné spoje – využití her, ve kterých se posilují jednotlivé spoje (loto, domino, házení kostkami)

- Práce s tabulkou násobk�

Slovní matematické úlohy • �ešení slovních úloh pomocí manipulace s p�edm�ty, malované slovní úlohy • �ešení písemn� zadávaných úloh. Je t�eba dodržovat správný postup:

1. P�e�tení úlohy, vy�len�ní údaj� a otázky

40

2. Rozbor úlohy, její grafické znázorn�ní, uv�dom�ní si vztahu mezi otázkou a údaji, ur�ení, jsou-li známy všechny pot�ebné údaje, pop�. jejich barevné zvýrazn�ní 3. Numerický záznam úlohy 4. Výpo�et 5. Odpov��, kontrola �ešení a potvrzení správnosti nebo oprava �ešení

Orientace v �ase, �asová posloupnost • Dít�ti �íkáme �adu �ísel, kterou má opakovat. Za�ínáme se �ty�mi �ísly a postupn�

p�idáváme • Sekven�ní hra s p�edm�ty – p�ed dít� položíme do �ady n�kolik p�edm�t�, obrázk�,

karti�ky s geometrickými tvary, s písmeny, �ísly. Dít� si má p�edm�ty zapamatovat, pak je zakryjeme, dít� jmenuje p�edm�ty a respektuje dané po�adí.

• P�edkládáme p�edm�ty nebo karti�ky stejným zp�sobem, po jejich zakrytí však n�které z nich dít�ti ukážeme. Dít� má ur�it, na kterém �i mezi kterými p�edm�ty v�c nebo karti�ka ležela.

• Jmenování dn� v týdnu, m�síc� v roce, ro�ních období • Jmenování charakteristických �inností pro m�síce a ro�ní období • Jmenujeme den v týdnu (nap�. st�eda) a dít� má �íci, který den je p�ed a který den je

následující. Podobn� se ptáme na postavení m�síc�, ro�ních období. Vyjád�ení m�síc��ísly.

• Ur�ování hodin – celé hodiny, p�lhodiny, �tvrthodiny, minuty • Skládání d�jových obrázk� podle �asové posloupnosti • Vyhledávání údaj� v jízdních �ádech, po�ítání délky cesty v kilometrech • P�evody – den, hodina, minuta, sekunda • Dít� má provést n�kolik �inností podle instrukcí, musí dodržet po�adí • Praktické �ešení úloh souvisejících s �asem (nap�.: naplánovat si �innost v ur�itém dni;

naplánovat si p�ípravu do školy) • Nacvi�ujeme po�etní �adu … 5 …; … 40 …; … 359 … náro�nost volíme podle

matematických schopností dít�te. Obdobn� pracujeme i s desítkami, podobné sekvence m�žeme vytvá�et i v násobilce.

• �íselné �ady. Obrázky sestavené ze spojených �ísel. Sestavíme �adu �ísel, která se ur�itým zp�sobem opakují. Pozd�ji nebo u starších d�tí mohou být vztahy mezi �ísly složit�jší.

Práce s jednotkami (p�evád�ní jednotek) Nejprve d�ti pracují s jednotkami délky a s používáním pen�žní jednotky, které znají

z b�žného života. Pozd�ji se p�idávají další jednotky (hmotnost, �as, obsah, objem) a nastávají problémy s p�evody jednotek a jejich používáním ve slovních úlohách. K úsp�šné práci dít�te s jednotkami jsou d�ležité tyto aspekty:

• Dít� musí mít správnou p�edstavu o jednotkách m�r. Tuto p�edstavu si vytvá�í jednak na m��idlech, jednak na ur�itých objektech, v�etn� �ástí svého t�la (nap�.: kolik cm m��íš, v jaké výšce m�žeš ukázat 1 m, kolik cm nam��íš, když upažíš, kolik písku, papíru, železa pot�ebuješ, abys m�l množství o hmotnosti 1 kg apod.)

• D�ti by m�ly vycházet z konkrétní manipulativní �innosti – m��it r�zné p�edm�ty (u�ebnice, sešity, t�ídu apod.) a vyjad�ovat jejich rozm�ry v r�zných jednotkách

• Procvi�ujeme odhady, kolik co m��í, váží, jakou délku asi má cesta dít�te do školy. Odhadujeme vzdálenost r�zných vyzna�ených bod� v okolí dít�te, výšky vyzna�ených budov, ší�ku silnice, h�išt� apod. odhady konfrontujeme se skute�ností

41

• Na základ� manipulativní �innosti a na základ� p�edstavy získané m��ením a vyjad�ováním téže délky v r�zných jednotkách se postupn� p�echází k p�evod�m jednotek pro dít� je nezbytné zvládnutí u�iva násobení a d�lení s �ísly 10, 100, 1000 atd., souvislost se zv�tšováním a zmenšováním �ísla. Pro mnohé d�ti je obtížné pochopit, že p�i p�evodu na menší jednotku musíme násobit.

Práce s p�evodní tabulkou Tabulka je vypracována tak, že horní �ást obsahuje jednotky, aby byly správn�

spln�ny p�evodní vztahy (desetkrát menší jednotka je umíst�na na sousedním polí�ku, stokrát menší jednotka je umíst�na p�es jedno polí�ko, tisíckrát menší jednotka je umíst�na o dv�polí�ka vpravo. Do dolní �ásti m�ížky pak umísují žáci �ísla, nap�.: pro p�evod 6 m = 60 dm = 600 cm = 6 000 mm. Zárove 6 m = 0,006 km

Pom�cky a doporu�ená literatura: �íselné osy �íselný �tverec Tabulka násobk�; tabulky na s�ítání; p�evodní tabulka Kalkula�ka Pom�cky umožující zapojení hmatové složky p�i ur�ování po�tu Karti�ky s p�íklady, s �ísly Tangramy iOTOBO; Tobiáš Prostorová orientace – J. Bedná�ová, PPP Brno, Zachova 1 �íselná �ada do 100 – J. Bedná�ová; Dyscentrum �íselná �ada do 1000 1. – 2. díl – J. Bedná�ová; Dyscentrum Dyskalkulie – metodika + pracovní listy: J. Novák; Tobiáš Rozvoj vnímání a poznávání: V. Pokorná; Portál Rozvoj po�etních p�edstav I. – III.: Z. Michalová; Tobiáš

NÁM�TY NA HRY A �INNOSTI PROCVI�UJÍCÍ NUMERACI A MATEMATICKÉ OPERACE

Spojova�ky - Spoj �ísla. Co ti vyšlo? Obrázek vybarvi.

Vypo�ítej obrázek – ve �tvere�kované síti jsou zapsaná �ísla, vedle sít� je legenda sestavená z p�íklad� bez výsledk�. Žák p�íklady vypo�ítá a vybarví výsledky v síti podle dané legendy. Házení s kostkami pro hru �lov��e nezlob se:

- házíme dv�ma kostkami, zapíšeme dvojciferné �íslo (rozhodneme se, zda budeme kostky rozlišovat, zda jedna bude udávat desítky a druhá jednotky, nebo ne). Padne nap�. 3 a 5. Pokud kostky nerozlišujeme, m�žeme napsat 35, 53

- m�žeme pracovat se získanými jednocifernými �ísly a �ísla porovnat (3 < 5), zapíšeme sou�et/rozdíl t�chto �ísel (3 + 5 = 8; 5 – 3 = 2), zapíšeme sou�in t�chto �ísel (3 . 5 = 15)

Kolik dvojciferných �ísel, které mají desítky i jednotky stejné, m�žeš zapsat pomocí �ísel 1, 2, 3,…,9. Zapiš všechna tato �ísla.

km m dm cm mm 0 0 0 0 0 6 0 0 0

42

Napiš si libovolné dvojciferné �íslo (nap�. 45). Zapiš další �íslo tak, že zam�níš desítky a jednotky (54). Ode�ti od v�tšího �ísla menší (54 – 45 = 9). Pokud dob�e po�ítáš, vždy vyjde �íslo, které je násobkem �ísla 9.

Kolik chybí? Hra na dopo�ítávání v oboru �ísel do 10. Hrajeme ve dvojicích s figurkami od �lov��e nezlob se. Každá dvojice má p�ed sebou tabulku s �ísly 0 – 9. P�edem si dohodneme, do kolika budeme dopo�ítávat (nap�.: do 7, do 9, do 10… podle schopností d�tí). Jeden z dvojice si figurkou stoupne na libovolné �íslo a druhý na �íslo, které chybí do daného po�tu (nap�.: dopo�ítáváme do 9: 1. žák si stoupne na �. 5, 2. žák na �. 4). Žáci se st�ídají.

Kolik chybí do 100? Hrajeme ve dvojicích: Jeden žák si zvolí libovolné �íslo, druhý žák vypo�ítá, kolik chybí do 100.

Kdo první dosáhne stovky? – hrajeme ve dvojicích: První žák zvolí libovolné jednociferné �íslo, druhý p�i�ítá �íslo menší než 10. V p�i�ítání �ísel menších než 10 se st�ídají tak dlouho, pokud n�který z nich nedosáhne �ísla 100

Hra na obchod – nakupujeme zboží (potraviny, ovoce, zeleninu, školní pot�eby apod.), po�ítáme, kolik zboží stojí a kolik nám pokladní vrátí na 20 K� (50 K�, 100 K�).

Domino – je možno sestavit je v r�zných variantách – jen pro jednu operaci (s�ítání, od�ítání, násobení, d�lení) nebo pro dv� operace (s�ítání a od�ítání, násobení a d�lení) nebo pro všechny operace

Náro�n�jší varianta

Loto – op�t lze k sestavení využít jedné operace nebo více operací

zadání rub obrázku (rozst�íhat)

Tabulka: Zapiš �ty�i �ísla do tabulky podle obrázku. Se�ti je v �ádcích a ve sloupcích. Vzniklé sou�ty znovu se�ti v �ádku a ve sloupci. Jestliže dob�e po�ítáš, sou�ty se sob� rovnají. Podobnou tabulku lze sestavit pro násobení.

Zápis: 8+7 = 15 4+6=10

8 + 4 = 12 15 + 10 = 25

7 7 + 8 8 9 + 3 15 12 - 4

18 : 2 3 . 5 50 + 6 4 . 9 19 - 4 7 . 8

36 16 30 42 81 54 63 18 64

5 . 6 2 . 8 9 . 4 6 . 9 9 . 9 7 . 6 8 . 8 6 . 3 9 . 7

+ 8 7 4 6

+ 8 7 15 4 6 10 12 13 25

43

7 + 6 = 13 12 + 13 = 25

Karty s p�íklady – soubor karet Nová škola – hra pro 2 – 5 hrá��: soubor obsahuje karti�ky s p�íklady, které mají z druhé strany správný výsledek. Rozst�íhané karti�ky se rozloží tak, aby byly vid�t na všech kartách p�íklady. První ze skupiny hrá�� si k sob� p�isune karti�ku, p�e�te p�íklad, �ekne výsledek, oto�í kartu, aby mohli ostatní posoudit správnost �ešení p�íkladu. P�i správném �ešení si kartu ponechá, p�i nesprávném se karta vrací zp�t do hry. Hra rozvíjí pozornost a automatizaci po�etních spoj�.

�íselný �tverec – na zemi/na podložce je namalovaný �tverec, který obsahuje �ísla 0 – 9 a znaménka +, -, x, :, =. Jeden žák si vybere p�íklad (možno použít i karti�ky Nová škola) nebo mu vymyslí spolužák p�íklad a celý i s výsledkem jej vyská�e po jedné noze (mladší žáci mohou skákat na ob� nohy). Žáci se st�ídají.

Bingo

Hry s �ísly – PRŠÍ (Z. Petržela) Podobná hra jako s písmeny: u�itel rozhazuje lístky s �ísly od 1 do 100 po t�íd� a žáci pak pracují podle daných pokyn�. Pom�cku - tabulku s �ísly najdete v p�íloze.

�íselná �ada – u�itel rozhází lístky s �ísly po t�íd�. D�ti hledají �íselné �ady: - Hledejte �ísla od 20 do 30 - D�ti hledají sudá/lichá �ísla, nap�. najd�te p�t lichých �ísel od 10 do 40 - D�ti hledají dopln�k do 10: U �ekne 7, d�ti hledají lístek s �íslem 3 - D�ti hledají násobky ur�itého �ísla: U �ekne 2, d�ti hledají násobky tohoto �ísla - D�ti hledají výsledky daného p�íkladu (U: 2 + 9; d�ti hledají 11) - D�ti hledají zbytky p�i d�lení se zbytkem (U: 27 : 5; d�ti hledají �íslo 2)

Na p�íklady – u�itel oznámí �íslo a d�ti hledají alespo dva líste�ky, jejichž sou�et nebo rozdíl se tomuto �íslu rovná: U: 30; (+) 10, 20 nebo 1, 8, 9, 12; (-) 65, 35 nebo 32, 1, 1

Hledání lístk� – u�itel ukryje ve t�íd� ur�itý po�et lístk� s �ísly. D�ti je hledají a zjistí jejich sou�et.

Myslím si �íslo – „Myslím si �íslo, které je sou�tem t�chto dvou p�íklad�“: po t�chto slovech za�ne u�itel d�tem ukazovat p�íklady, jejichž výsledky si d�ti pamatují nebo zapisují. Jejich sou�tem odhalí myšlené �íslo, které u�iteli vyhledají mezi lístky rozházenými po zemi. Jakmile d�ti pochopí pravidla hry, rozd�lí se do dvojic a st�ídav� se stávají u�itelem nebo žákem. V po�áte�ní fázi sta�í zadávat dva p�íklady, pozd�ji lze jejich množství zvyšovat.

Žolíky – uprost�ed místnosti jsou rozházeny lístky �ísly k zemi. Ve skupince se �ty�mi hrá�i si každý nasbírá 12 lístk�. Vše ostatní probíhá jako p�i klasické karetní h�e ŽOLÍK. Každý hrá� se snaží ze svých lístk� sestavovat �ady �ísel jdoucích za sebou nebo �ísel stejných (nejmén� t�i). Zbylé lístky si ponechává do hry, a pokud je na n�m �ada, m�že je p�ikládat k �ísl�m svých spoluhrá��. Nejprve si však p�ibere jeden z „tajných“ lístk� ze svého okolí a jednoho nepot�ebného lístku se v záv�ru hry zbaví tím, že ho položí �íslem vzh�ru na vznikající hromádku. Toto �íslo si m�že následující hrá� vzít místo lístku tajného. Vít�zí ten hrá�, který se nejd�íve zbaví všech hracích lístk�. Hra rozvíjí post�eh, kombina�ní schopnosti a upevuje �adu �ísel.

44

S�ítání – u�itel sestaví z fólií �tvercovou sí ur�ité velikosti a úkolem d�tí je hledat lístky, jejichž sou�et dává na �ádku p�edem ur�ený výsledek. Lze sestavit více �tvercových sítí a zadat tuto hru jako sout�ž družstev. Hra rozvíjí post�eh, upevuje pam�tné s�ítání do 100.

13 30 77

Hledej a �eš – u�itel ukryje ve t�íd� lístky s p�íklady. D�ti je hledají a okamžit� �eší ve svém sešit� nebo na papír. Do dalšího hledání se hrá� nem�že pustit d�íve, než p�íklad vypo�ítá. Vít�zem se stává ten, který najde a vypo�ítá co nejvíce p�íklad�. Hra slouží k procvi�ování probrané látky, cvi�í v post�ehu Setonova hra – u�itel sestaví z fólií �tvercovou sí a do n�kolika okének umístí �ísla od 0 do 100. D�ti si p�edlohu po ur�itou dobu zapamatují a potom se snaží zapamatovaná �ísla umístit do jiné p�edem p�ipravené tabulky. Procvi�ujeme prostorovou orientaci, pam� a post�eh.

Pro tuto hru m�žeme také využít znaky, které si p�edem na lístky nachystáme, nap�.: geometrické tvary, �ímská �ísla apod.

Pexeso – u�itel sestaví z fólií �tvercovou sí a do ní nepravideln� rozmístí dvojice �ísel od 0 do 100 �ísly dol�. D�ti obracejí vždy dva lístky �íslem nahoru a hledají stejná �ísla. Obm�na: u�itel nachystá na jeden ze dvojice lístk� p�íklad a na druhý výsledek. D�ti pak hledají správné dvojice: p�íklad s výsledkem.

6. VÝUKOVÉ PROGRAMY PRO REEDUKACI SVP

Po�íta� je významným pomocníkem p�i reedukaci SPU. Práce na po�íta�i je pro d�ti p�itažliv�jší, zajímav�jší a zábavn�jší než b�žná cvi�ení. Nep�ipomíná tradi�ní školní situace, které jsou �asto spojovány s neúsp�chem. Není rozhodující, zda jsou úkoly na papí�e nebo na monitoru. Nabízí-li se hra jako forma cvi�ení, je-li pln�ní úkol� spojováno s pozitivní motivací, tím lépe.

Krom� hlavních cíl�, k nimž jednotlivé programy sm��ují, se rozvíjí i jemná motorika, koordinace pohyb�, zraková analýza, post�eh, prostorová orientace.

DysCom 3.1Výukový program DYSCOM je ur�en d�tem se specifickými výukovými pot�ebami v

�eském jazyce (a nejen jim), je zam��en na rozvoj �tení, uplatování gramatických pravidel a

15 7 3 5 8 8 8 6 1 9 1 19

6 3 8 45 12 2 1 7 9 9 30 19 1 2

65 3 1 7 1 0 0

2 8 3 5 6 2 4 9 0

8 2

3

7

5

45

podporu zrakového vnímání. Program pokrývá v�tšinu látky celého prvního stupn� a v oblasti rozvoje �tení �áste�n� i druhého stupn� ZŠ. Obsahuje:

• podm�t a p�ísudek (ur�ování a vyhledávání, psaní i/y v p�í�estí �inném - shoda podm�tu s p�ísudkem v minulém �ase)

• psaní skupin b�/bje, v�/vje, m�/mn� a p�edpon s-, z-, vz- • slovesa (vyhledávání a ur�ování mluvnických kategorií) • p�ídavná jména (ur�ování a psaní i/y v koncovkách) • p�edložky a zájmena (psaní p�edložek s, z a n�kterých zájmen) • slovní druhy (ur�ování) • orientace: pravo-levá, v rovin�, v �ase, v �ad� a ur�ování sm�r� • cvi�ení podstatných jmen a doplování i/y v koncovkách • zrakové vnímání a zábavné procvi�ování • nácvik gramatických dovedností Sou�ástí programu je i motiva�ní hodnocení. V programu jsou zabudovány dva typy

hodnocení: subjektivní a objektivní. Základem motivace je hra typu BINGO a ST�ELEC. Jedná se o aktivní zp�sob motivace. Samotná hra klade nároky na jemnou motoriku a vizuomotoriku. Má tedy i reeduka�ní funkci. Hra St�elec umožuje d�tem procvi�ování PL orientace a pohotovosti.

Objevitel Program OBJEVITEL je ur�en všem d�tem, které mají z nejr�zn�jších d�vod� obtíže

v matematice, vychází vst�íc d�tem, které pot�ebují dlouhodob� nebo krátkodob� specifickou výukovou podporu. Má 4 �ásti, v každé z nich se postupuje od nejjednodušších úkol� ke složit�jším. Je bohat� doprovázen obrázky. Každá úloha je výstižn� graficky znázorn�na. P�i pln�ní úkol� program kontroluje �innost dít�te, pokud dít� ud�lá chybu, nedovolí mu pokra�ovat dál, dokud dít� chybu neopraví. Je ozvu�en. Obsahuje:

• Po�etní p�edstavy - zde se d�ti seznamují s prostorovou orientací (nap�. pojmy naho�e, dole, vpravo, vlevo), s geometrickými tvary, �asovou orientací (dny, m�síce, ro�ní období, hodiny, �asová posloupnost), s pojmy v�tší-menší, malé-velké, lehké-t�žké, více-mén�-stejn�.

• Seznámení s �ísly - tato �ást se zam��uje na seznámení s �ísly, vztahem mezi po�tem figur a �íslem, d�ti se u�í rozkládat �ísla, seznamují se s �íselnou �adou, s pozicí �ísla v �íselné �ad�. V této �ásti je za�azeno i seznámení s vícecifernými �ísly.

• Po�etní operace - s�ítání, od�ítání, násobení a d�lení - program se zam��uje na pochopení podstaty zmín�ných operací a na jejich následné procvi�ení, d�ti jsou vedeny krok za krokem od nejjednodušších p�íklad� ke složit�jším.

• Zrakové vnímání a zábavné procvi�ování - zde si dít� zábavnou formou procvi�uje pam�, post�eh, rychlost nebo samotné po�etní operace (nap�. omalovánky, pexeso, skládanky atd.). I zde je motivace nedílnou sou�ástí programu. Základem motivace jsou (stejn� jako u

DysCom 3.1) dv� hry - BINGO a ST�ELEC. Jedná se o aktivní motivaci. Ob� hry mají i reeduka�ní funkci. „Bingo“ klade nároky na jemnou motoriku a vizuomotoriku, „St�elec“ umožuje d�tem procvi�it pravolevou orientaci a pohotovost.

46

Matematika na divokém západ�Program umožuje procvi�ování matematiky v oborech celých, záporných,

desetinných �ísel a zlomk�. Procvi�uje se s�ítání a od�ítání, násobení a d�lení, orientace na �íselné ose a porovnávání jednotek.

Aby se po�ítání p�íklad� nestalo pouze nezáživným drilem, jsou matematické úlohy zasazeny do atraktivního prost�edí Divokého západu. D�ti se snaží získat indiánský totem, který ukradly bledé tvá�e. Po vy�ešení každé z úloh získá hrá� jeden díl totemu a navíc se odkryje lokace plná zábavných animací s kovboji nebo indiány. Získáním všech �ástí totemu dojde k zakopání vále�né sekyry a uzav�ení míru mezi ob�ma nep�átelskými stranami. V nastavení každého hrá�e je možno ur�it procvi�ované �íselné obory i horní mez, do kolika již hrá� umí po�ítat (do 10, do 20, do 100, do 1 000 nebo do 10 000). Titul se tak stává využitelný jak pro menší tak i pro v�tší d�ti.

Zábavná �eština v ZOO D�ti mají možnost procvi�it si jazykové jevy, se kterými se ve škole setkávají - psaní

y,ý/i,i, párových souhlásek, diktát�, ur�ování slovních druh�, �asování sloves, skloování zájmene "já", hledání ko�ene slova, podm�tu a p�ísudku a mnoho dalších. Program obsahuje 15 úkol� rozd�lených podle v�ku dít�te. Otázky se vybírají z rozsáhlé databáze. Dít� si dané jevy procvi�uje hravou formou, užije si spoustu legrace a v�bec si neuv�domí, že se u�í a procvi�uje si �eštinu. Všechny úkoly se odehrávají v ZOO, kde spln�ním r�zných úkol�pomáhá dít� uzdravit r�zná zví�átka.

7. POUŽITÁ LITERARURA: Poruchy u�ení: O. Zelinková; Portál Poruchy u�ení v matematice: kolektiv autor�; Paido Nau� m� po�ítat, metodika korekce vývojových dyskalkulií: J. Novák, M. Kumorovitzová; Augusta Každé dít� pot�ebuje speciální p�ístup: G. Lang, Ch. Berberichová Specifické poruchy u�ení – metodický materiál pro absolventy kurzu „Specifické poruchy u�ení a chování a jejich náprava“: A. Kucharská; DYS – centrum, Praha Specifické poruchy u�ení a chování – sborník 1996: A Kucharská; Portál Specifické poruchy u�ení a chování – sborník 1997 – 98: A. Kucharská; Portál Kurs integrace d�tí se speciálními pot�ebami: kolektiv autor�Integrace žák� se specifickými poruchami u�ení – od stanovení diagnostických kritérií k poskytování pé�e všem pot�ebným žák�m: V. Mertin, A. Kucharská a spol.; IPPP Praha �teme se sk�ítkem Alfrédem – �tení s porozum�ním a hry s jazykem: J. Bedná�ová; CPressPrší: Z. Petržela 100 her nejen pro dyslektiky: kolektiv autor�, Masarykova univerzita Brno Díl�í oslabení výkonu a jeho vliv na školní praxi: Scharinger, Bubení�ková Diagnostika dít�te p�edškolního v�ku: J. Bedná�ová; CPress Zpráva z vyšet�ení ve škole a ve školském poradenském za�ízení: J. Zapletalová a kolektiv autor�; IPPP Praha