37
„ STRUKTURÁLNÍ INTEGRACE ČESKÝCH ELIT“ Pavol Frič CESES, UK FSV Olomouc 8. prosince 2010
„ STRUKTURÁLNÍ INTEGRACEČESKÝCH ELIT“
Pavol Frič CESES, UK FSV
Olomouc8. prosince 2010
VĚČNÉ DILEMA DEMOKRATICKÝCH ELIT
• ČESKÁ TRADICE: elity jsou nesoudržné = problém!
• KLASICKÁ TORIE ELIT: - Pareto: soudržnost elit = problém!
- brzda cirkulace elit = degenerace
• DEM. ELITISMUS: soudržnost = dilema„Sjednocená elita znamená konec svobody. Ale
když elitní skupiny nebudou jen rozdílné, ale stanou se nejednotné, znamená to konec státu.“
(Raymond Aron)
ŘEŠENÍ VĚČNÉHO DILEMATU DEMOKRATICKÝCH ELIT
• Aby se demokratické elity v budoucnu vyhnuly „degeneraci“ ve skrytou oligarchii či anarchii, musí zvolit adekvátní model soudržnosti.
NOVÝ ELITISMUS: stabilita demokracie
Integrace elit (Field, Higley, Burton 1990)
- Diferenciace elity
- Sjednocení elity
4 KONFIGURACE ELITSjednocení elity
Silné Slabé
Diferenciace elity
Velká
Konsenzuální elita-etos „jednoty v rozmanitosti“-normy omezeného stranictví, kompromis-husté a vzájemně propojené sítěRežim: Konsolidovaná demokracie
Fragmentarizovaná elita -slabý nebo vůbec nesdílený etos-vzájemná nedůvěra a podezření-sítě husté, avšak segmentovanéRežim: Nekonsolidovaná demokracie
Malá
Ideokratická elita -jediný systém názorů -sítě probíhají skrze vysoce centralizovanou stranu či hnutíRežimy: Totalitární nebo postototalitní
Rozdělená elita-názory hluboce protikladné-sítě uvnitř uvnitř protikladných táborů, z nichž jeden dominujeRežimy: Autoritární nebo sultanistické
KONSENSUÁLNÍ ELITADva základní parametry konsenzuální
elity:
1. Hodnotový konsenzus:Jednotlivé segmenty elit:
- jsou názorově a ideologicky diferencované- shodnou se na pravidlech politické praxe
2. Strukturální integrace:- Relativní inkluzivita formálních a neformálních
sítí komunikace a vlivu (snadný neformální přístup do sítí ostatních elit)
ELITNÍ KRUHY VLIVUJde vlastně o model síťových vztahů s relativně
centralizovanou strukturou interakcí bez permanentní skupiny vůdců.
Síť interakcí elit nemá střed (žádná z frakcí v něm nedominuje)
Někteří členové jsou důležitější než jiní, protože jsou těsněji spojeni s jinými důležitými kruhy vlivu a jinými podobně důležitými osobnostmi sítě.
Centrální kruh elit, který pomáhá měnit a priorizovat rozhodnutí a konstituuje klíčovou komunikační strukturu pro sjednávání výměn, kompromisů a neformálního porozumění.
Aby dobře plnil svoji funkci, musí být poměrně široký.
(Higley, Hoffmann, Kadushin, Moore 1991)
VÝZKUM ELIT• Použitá data pocházejí kvantitativního výzkumu
českých elit z r. 2007, který uskutečnilo Centrum pro sociální a ekonomické analýzy UK FSV pod názvem: „Vztahy elit a veřejnosti“ v rámci Výzkumného záměru FSV.
• Terénní sběr dat metodou standardizovaných osobních rozhovorů proběhl na podzim 2007 na vzorku 1035 respondentů zastávajících vysoké formální pozice v institucích a organizacích veřejného, soukromého a občanského sektoru.
• Kombinace kvótního a náhodného výběru respondentů podle „poziční definice elit“
VÝBĚR VZORKU
Pro každou kategorii elit byla stanovena kvóta 150 respondentů - s výjimkou početně menší skupiny BE (100) a naopak početně větší skupiny EE (200).
Realizátorovi sběru dat byl předán přesný seznam pozic, ze kterých byli respondenti náhodně vybíráni a následně osloveni tazateli.
Stanovené minimální návratnosti (65 %) se podařilo dosáhnout, nicméně nedošlo k naplnění zadaných kvót (jako problematické se z hlediska dosažitelnosti ukázaly především mediální a politické elity, naopak u ekonomických a občanských elit byly kvóty překročeny).
VZOREK
Oblasti působení elit a počet respondentů:
• politiky (111 respondentů), • veřejné správy (138 respondentů), • bezpečnosti (77 respondentů) • ekonomiky (260 respondentů), • médií (97 respondentů), • kultury (umění, vzdělávání a výzkumu, církví
(158 respondentů) a • občanského sektoru (204 respondentů).
VZOREKOblasti působení elit a počet respondentů:
• politiky (111 respondentů), • veřejné správy (138 respondentů), • bezpečnosti (77 respondentů) • ekonomiky (260 respondentů), • médií (97 respondentů), • kultury (umění, vzdělávání a výzkumu, církví
(158 respondentů) a • občanského sektoru (204 respondentů).
1 Politické – stranické 47
2 Politické – parlamentní 38
3 Politické – samosprávní 26
4 Administrativní - výkonné – ministerstva
60
5 Administrativní - výkonné – ostatní
18
6 Administrativní - kontrolní - soudy a st.zast
46
7 Administrativní - kontrolní - NKÚ, ÚHOS
4
8 Ekonomické firemní - jen domácí kapitál
96
9 Ekonomické firemní - domácí i zahraniční
111
10 Ekonomické firemní - jen zahr. Kapitál
37
11 Ekonomické firemní – finanční
16
12 Mediální – tisk 71
13 Mediální - rozhlas a TV 21
14 Mediální – reklamní a PR agentury
5
15 Bezpečnostní – policie, MV 34
16 Bezpečnostní - prof. Hasiči 17
17 Bezpečnostní – armáda 26
18 Duchovní – církevní 24
19 Duchovní - vědecké a vzdělávací
84
20 Duchovní – kulturní a umělecké
50
21 Občanské - staré servisní 60
22 Občanské - staré advokační 45
23 Občanské - nové servisní 62
24 Občanské - nové advokační 17
25 Občanské – infrastrukturní 20
ZÁKLADNÍ PROMĚNNÉ
• Hustota vzájemných kontaktů
• Vzájemná důvěra
• Vliv na jiné elity
• Závislost na jiných elitách
MĚŘENÍ STRUKTURÁLNÍ INTEGRACE
– Budu vám postupně předčítat několik skupin elit a vy mi řekněte, jak často jste s jejich představiteli v kontaktu bez ohledu na to, jestli jde o osobní, telefonický nebo písemný kontakt.
– Máte důvěru k následujícím skupinám lidí? (měřeno na škále 1 – 4)
- Podle frekvence kontaktů jsme rozdělili respondenty na dvě skupiny – s občasným nebo žádným kontaktem (řídké kontakty) a s alespoň jedním kontaktem za měsíc (husté kontakty).
- Podobně jsme postupovali v případě důvěry, kde jednu skupinu tvoří odpovědi rozhodně a spíše nedůvěřuji (vysoká důvěra) a druhou rozhodně a spíše důvěřuji (nízká důvěra).
ČESKÉ ELITNÍ KRUHY VLIVU: DŮVĚRA A KONTAKTY
• Centrální kruh: – Insiders (husté kontakty/vysoká důvěra) = 17%
• Semiperiferie:– Konspiranti (husté kontakty/nízká důvěra) = 11%– Aspiranti (řídké kontakty/vysoká důvěra) = 39%
• Periferie:– Outsideři (řídké kontakty/nízká důvěra) = 33%
SPÍŠE OLIGARCHICKÝ DESIGN STRUKT. INTEG.
SLOŽENÍ CENTRÁLNÍHO KRUHU ELIT
Kategorie elit %
Politické 20
Správní 14
Ekonomické 13
Bezpečnostní 14
Mediální 15
Kulturní 14
Občanské 9
Total 100
Zdroj: CESES 2007
Průnik insiderů jednotlivých sítí PE SE BE EE ME KE OE
Politika ++ + --- - - ---
Veřejná správa
+++ +++ --- -- 0 ---
Bezpečnost 0 0 --- 0 - ---
Ekonomika + --- 0 0 - ---
Média 0 0 0 --- - 0
Věda 0 0 0 -- 0 ---
Občanský sektor
0 0 0 --- 0 0
Postavení jednotlivých typů elit v celkové síti
husté
nízká
vysoká
Síla neformálních vztahů mezi jednotlivými typy elit:
vliv – závislost.• Síla vlivu určitého typu elit je měřena mírou
neformálního vlivu tohoto typu elit, kterou pociťují ostatní elity.
• Závislost je měřena pociťovanou mírou neformálního vlivu zvenčí.
Míra vlivu a závislosti byla zjišťována pomocí odpovědí na otázku: „Jak silný neformální vliv na směřování oblasti, v níž působíte mají (doplnit kategorii elit).“ Škála pro odpovědi: 1-velmi silný, 2-dost silný, 3-spíše silný, 4-spíše slabý, 5-téměř žádný, 6-žádný.
Rozložení neformálního vlivu a závislosti elit
vysokánízká
nízká
vysoká
TYPY VLIVU A ZÁVISLOSTI
1. Silný vliv/velká závislost
Spoutaný Golem = Politické elity2. Silný vliv/menší závislost
Hegemon = Správní elity3. Střední vliv/malá závislost
Freelancer = Ekonomické a Mediální elity4. Slabý vliv/velká závislost
Loser = Kulturní a Občanské elity5. Velmi slabý vliv/velká závislost
Největší loser = Bezpečnostní elity
Nesplněné podmínky demokratického vzoru strukturální integrace českých elit
- Centrální kruh elit není nijak široký - strukturální integrace českých elit má spíše oligarchický vzor
- Síť interakcí elit má střed - nejúžeji jsou provázány politické a správní elity
- Jedna z frakcí v síti dominuje - největší vliv mají mocenské elity navázané na stát
ZÁVĚRY České elity upadají do jednoho extrému
své soudržnosti - podléhají plíživé oligarchizaci
• Ideologický konflikt = pouhý ritualismus
• Jejich budoucnost jako demokratických elit je nejistá
• Predikce: pokud budou elity pokračovat v nastoupeném trendu, stabilita demokracie bude ohrožena – šance pro silné vůdce s pevnou rukou
OBČANSKÉ ELITY
Dva základní pohledy na roli OE• Klasická teorie elit vidí v osobnostech, které
nepocházejí z řad elit, ale vyčnívají svým talentem nad průměr, členy nové nastupující elity.
= Cirkulační role OE • Teorie občanské společnosti vidí ve vedoucích
osobnostech neziskových organizací reprezentanty široké veřejnosti, bez nichž je demokracie jen skrytou oligarchií.
= Advokační role OE
Postavení OE v sítích jednotlivých typů elit
Typ elit PE SE BE EE ME KE OE
Total
Insider 37 26 32 12 40 28 50 31
Konspirant 7 5 6 5 4 5 5 5
Aspirant 44 47 43 61 43 51 38 48
Outsider 11 22 19 23 12 16 7 16
Total 100 100 100 100 100 100 100 100
(sloupcová %)
Zdroj: CESES 2007
Největší podíl (téměř polovina) OE se nachází v pozici aspirantů do sítí ostatních typů elit. Nejčastěji aspirují do sítí ekonomických elit!
POZICE OE
Neformální sítě OE jsou na samotném dně žebříčku vlivu a jejich závislost na neformálních sítích ostatních elit patří k největším.
Jsou to loseři neformálního světa reciprocity v sítích českých elit.
Občanské elity působí na periferii vlivové struktury elit.
ZÁVISLOST NA ÚŘEDNÍCÍCH
To znamená, že OE, na které je kladena zodpovědnost za střežení demokracie mají na ostatní elity jen malý vliv a vykazují zvýšenou závislost hlavně na správních elitách.
Projevuje se tak především jejich silná závislost na prostředcích ze státního rozpočtu, které rozdělují právě úředníci prostřednictvím často ne příliš průhledných, mechanismů.
Síla neformálního vlivu a závislosti OE
Kategorie elit /Oblast působení
PE SE BE EE ME KE
Závislost 3,48 3,28 4,68 3,94 3,66 4,49
Vliv 3,89 4,44 4,60 4,92 4,63 4,24
Pozn.: Hodnoty představují aritmetický průměr odpovědí na otázku Jak silný neformální vliv na směřování oblasti, v níž působíte mají (doplnit kategorii elit). Škála pro odpovědi: 1-velmi silný, 2-dost silný, 3-spíše silný, 4-spíše slabý, 5-téměř žádný, 6-žádný.
Zdroj: CESES 2007
ZÁVĚRY• Závěrem lze na základě výše uvedených zjištění
konstatovat, že OE naplňují spíše cirkulační než advokační roli. Pretendují spíše na pozvolnou revitalizaci staré elity než na její revoluční výměnu a tím podporují stabilitu současné podoby demokracie v ČR.
• Celkově je advokační funkce českého občanského sektoru naplňována jen velmi malým podílem neziskových organizací s nejmenším podílem členů a dobrovolníků.
• To taktéž podporuje hypotézu, že OE naplňují svoji advokační roli jen v minimální míře – nemají vlastnosti vůdců schopných mobilizovat masy následovníků v zájmu obhajoby veřejného blaha.
STRUKTURA OEJe členem
Dobrovolně pracoval
% %
STARÉ SERVISNÍ (vzájemně prospěšné) ORG. 67,8 60,5
NOVÉ SERVISNÍ (obecně prospěšné) ORG. 10,3 21,3
TRADIČNÍ ADVOKAČNÍ (vzájemně prosp.) ORG. 14,2 9,1
NOVÉ ADVOKAČNÍ (obecně prospěšné) ORG. 5,9 7,4
Jiná organizace 1,8 1,6
CELKEM 100 100
OE v advokačních – obecně prospěšných – neziskových organizacích působí dojmem generálů bez vojska. I proto je jejich pozice a síla slabá.
Zdroj: Frič, Pospišilová, VHD, 2009
BEZPEČNOSTNÍ ELITY
• C.W.Mills – „mocenská elita“ složená z politiků, národohospodářů a vojáků = hrozba pro demokracii (nadvláda ozbrojených sil)
• Dwight Eisenhower – hrozba rostoucí moci „vojensko-průmyslového komplexu“
• Nový elitismus (J.Higley) – demokracie předpokládá síťovou konfiguraci elitních kruhů vlivu - typy elit relativně autonomní a vyvážené v centrálním kruhu elit
DŮVĚRYHODNOST BEZPEČNOSTNÍCH ELIT
Zdroj: CESES 2007
DŮVĚRA BEZPEČNOSTNÍCH ELIT OSTATNÍM ELITÁM
Zdroj: CESES 2007
Hustota kontaktů uvnitř jednotlivých typů elit
Zdroj: CESES 2007
(%) Husté Řídké Celkem
Politika 33 77 100
Ekonomika 44 56 100
Veřejná správa 52 48 100
Média 32 68 100
Kultura 24 76 100
Bezpečnost 19 81 100
Občanský sektor 36 64 100
POZICE BEBezpečnostní elity působí na samé periferii
vlivové struktury v ČR.Jsou pouze nepříjemnými chudými příbuznými
v rodině českých elit. Je toto to pravé místo, které mají bezpečnostní
elity v současné demokratické společnosti zastávat?
Nehrozí nám něco zcela opačné, než popisoval Mills v USA, tj. vyloučení představitelů armády a policie z centrálního kruhu elit?
HROZBA
Hrozba „… uzavřené, izolované vojenské komunity, která se zabývá pouze svými vlastními problémy.“ (Pezl 2004).
Získaná data nás opravňují ke konstatování, že dochází k naplňování této hrozby.
Z hlediska demokracie může deprivovaná a neintegrovaná elita představovat stejnou hrozbu jako elita stahující na sebe příliš velkou moc.
