Zkladn kola T. G. Masaryka

Ortenovo nmst 34, Praha 7

koln vzdlvac program

,,kola pleitost

(2. verze)

Motto: ,,Dejme pleitost kadmu dtti

Obsah1.Identifikan daje141.1.Nzev kolnho vzdlvacho programu141.2. daje o kole141.3. Zizovatel:151.4. Platnost dokumentu:152.Charakteristika koly162.1. Velikost a plnost koly162.2. Charakteristika pedagogickho sboru172.3. Charakteristika k172.4. Ronkov a celokoln projekty172.5. Spoluprce srodii a jinmi subjekty193. Charakteristika kolnho vzdlvacho programu193.1. Pojet kolnho vzdlvacho programu193.2. Hlavn a dl cle vzdlvacho programu203.3. Vchovn a vzdlvac strategie223.4. Strategie naplovn klovch kompetenc223.5. Zalenn prezovch tmat233.6. Poskytovn poradenskch slueb ve kole233.6.1. Zamen poradenskch slueb233.6.2. Karirov poradenstv243.6.3. Prevence sociln patologickch jev243.6.4. Psychologick pe243.7. Pe o ky se specilnmi vzdlvacmi potebami253.7.1. ci cizinci253.7.2. ci a koln nespnost263.7.3. ci sporuchami uen273.7.4. ci sporuchami chovn283.7.5. Pe o talentovan a mimodn nadan ky313.8. Zotavovac pobyty k ve zdravotn pznivm prosted313.9. Zjmov krouky313.10. zen a organizace vuky323.11.1. Ronkov zen a plnovn323.11.2. zen a koordinace prce uitel323.11.2.1. Kodex uitele323.11.3. zen a koordinace prce k333.11.3.1. Kodex ka334. Uebn pln345. Vzdlvac oblasti a uebn osnovy375.1. Jazyk a jazykov komunikace385.1.1. Charakteristika vzdlvac oblasti385.1.2. Clov zamen vzdlvac oblasti395.1.3.esk jazyk a literatura405.1.3.1.Charakteristika vyuovacho pedmtu 1. stupe405.1.3.2.Uebn osnovy esk jazyk a literatura 1. stupe425.1.3.3.Charakteristika vyuovacho pedmtu 2. stupe555.1.3.4.Uebn osnovy esk jazyk a literatura 2. stupe585.1.4.Anglick jazyk715.1.4.1. Charakteristika vyuovacho pedmtu 1. stupe715.1.4.2. Uebn osnovy Anglick jazyk 1. stupe735.1.4.3. Charakteristika vyuovacho pedmtu 2. stupe815.1.4.4. Uebn osnovy Anglick jazyk 2. stupe835.1.5. Dal ciz jazyk Nmeck jazyk915.1.5.1. Charakteristika vyuovacho pedmtu915.1.5.2. Uebn osnovy Nmeck jazyk935.2.Matematika a jej aplikace995.2.1. Charakteristika vzdlvac oblasti995.2.2. Clov zamen vzdlvac oblasti:1005.2.3.Matematika1005.2.3.1. Charakteristika vyuovacho pedmtu 1. stupe1005.2.3.2. Uebn osnovy Matematika 1. stupe1035.2.3.3. Charakteristika vyuovacho pedmtu 2. stupe1135.2.3.4. Uebn osnovy Matematika 2. stupe1155.3. Informan a komunikan technologie1325.3.1. Charakteristika vzdlvac oblasti1325.3.2. Clov zamen vzdlvac oblasti1325.3.3. Informatika1335.3.3.1. Charakteristika vyuovacho pedmtu1335.3.3.2. Uebn osnovy Informatika1355.4. lovk a jeho svt1425.4.1. Charakteristika vzdlvac oblasti1425.4.2. Clov zamen vzdlvac oblasti1435.4.3. Prvouka1475.4.3.1. Charakteristika vyuovacho pedmtu1475.4.3.2. Uebn osnovy Prvouka1495.4.4. Prodovda1595.4.4.1. Charakteristika vyuovacho pedmtu1595.4.4.2. Uebn osnovy Prodovda1615.4.5. Vlastivda1715.4.5.1. Charakteristika vyuovacho pedmtu1715.4.4.2. Uebn osnovy Vlastivda1735.5. lovk a spolenost1785.5.1. Charakteristika vzdlvac oblasti1785.5.2. Clov zamen vzdlvac oblasti1795.5.3. Djepis1805.5.3.1. Charakteristika vyuovacho pedmtu1805.5.3.2. Uebn osnovy Djepis1825.5.4. Obansk vchova1965.5.4.1. Charakteristika vyuovacho pedmtu1965.5.4.2. Uebn osnovy Obansk vchova1985.6. lovk a proda2165.6.1. Charakteristika vzdlvac oblasti2165.6.2. Clov zamen vzdlvac oblasti:2165.6.3. Fyzika2185.6.3.1. Charakteristika vyuovacho pedmtu2185.6.3.2. Uebn osnovy Fyzika2205.6.4. Chemie2325.6.4.1. Charakteristika vyuovacho pedmtu2325.6.4.2. Uebn osnovy Chemie2345.6.5. Prodopis2405.6.5.1. Charakteristika vyuovacho pedmtu2405.6.5.2. Uebn osnovy Prodopis2425.6.6. Zempis2555.6.6.1. Charakteristika vyuovacho pedmtu2555.6.6.2. Uebn osnovy Zempis2575.7. Umn a kultura2675.7.1. Charakteristika vzdlvac oblasti2675.7.2. Clov zamen vzdlvac oblasti:2685.7.3. Hudebn vchova2695.7.3.1. Charakteristika vyuovacho pedmtu 1. stupe2695.7.3.2. Uebn osnovy Hudebn vchova 1. stupe2715.7.3.3. Charakteristika vyuovacho pedmtu 2. stupe2785.7.3.4. Uebn osnovy Hudebn vchova 2. stupe2805.7.4. Vtvarn vchova2885.7.4.1. Charakteristika vyuovacho pedmtu 1. stupe2885.7.4.2. Uebn osnovy Vtvarn vchova 1. stupe2905.7.4.3. Charakteristika vyuovacho pedmtu 2. stupe2975.7.4.4. Uebn osnovy Vtvarn vchova 2. stupe2995.8. lovk a zdrav3065.8.1. Charakteristika vzdlvac oblasti3065.8.2. Clov zamen vzdlvac oblasti:3075.8.3. Tlesn vchova3085.8.3.1. Charakteristika vyuovacho pedmtu 1. stupe3085.8.3.2. Uebn osnovy Tlesn vchova 1. stupe3105.8.3.3. Charakteristika vyuovacho pedmtu 2. stupe3205.8.3.4. Uebn osnovy Tlesn vchova 2. stupe3225.8.4. Vchova ke zdrav3345.8.4.1. Charakteristika vyuovacho pedmtu3345.8.4.2. Uebn osnovy Vchova ke zdrav3365.9. lovk a svt prce3475.9.1. Charakteristika vzdlvac oblasti3475.9.2. Clov zamen vzdlvac oblasti:3475.9.3. Pracovn innosti3485.9.3.1. Charakteristika vyuovacho pedmtu 1. stupe3485.9.3.2. Uebn osnovy Pracovn innosti 1. stupe3505.9.3.3. Charakteristika vyuovacho pedmtu 2. stupe3565.9.3.4. Uebn osnovy Pracovn innosti 2. stupe3585.10. Doplujc vzdlvac obory3685.10.1. Dramatick vchova voliteln pedmt3695.10.1.1. Charakteristika volitelnho pedmtu3695.10.1.2. Uebn osnovy Dramatick vchova3715.10.2. Informatika voliteln pedmt3735.10.2.1. Charakteristika volitelnho pedmtu3735.10.2.2. Uebn osnovy Informatika3755.10.3. Literatura a umn voliteln pedmt3775.10.3.1. Charakteristika volitelnho pedmtu3775.10.3.2. Uebn osnovy Literatura a umn3795.10.4. Cvien zeskho jazyka nepovinn pedmt3875.10.4.1. Charakteristika nepovinnho pedmtu3875.10.4.2. Uebn osnovy Cvien zeskho jazyka3895.10.5. Cvien zmatematiky nepovinn pedmt3925.10.5.1. Charakteristika nepovinnho pedmtu3925.10.5.2. Uebn osnovy Cvien z matematiky3945.10.6. Etick vchova3965.10.6.1. Charakteristika vzdlvacho oboru3965.10.6.2. Uebn osnovy Etick vchova3995.10.7. Finann gramotnost4085.10.7.1. Charakteristika vzdlvacho oboru4085.10.7.2. Uebn osnovy Finann gramotnost4116. Prezov tmata4156.1 Osobnostn a sociln vchova OSV4156.1.1.Charakteristika prezovho tmatu4156.1.2. Pnos prezovho tmatu k rozvoji osobnosti ka4166.1.3. Tematick okruhy prezovho tmatu4166.1.4. Zalenn tematickch okruh OSV do jednotlivch pedmt4186.2. Vchova demokratickho obana4206.2.1. Charakteristika prezovho tmatu4206.2.2. Pnos prezovho tmatu krozvoji osobnosti ka4206.2.3. Tematick okruhy prezovho tmatu4216.2.4. Zalenn tematickch okruh VDO do jednotlivch pedmt4216.3. Vchova k mylen v evropskch agloblnch souvislostech - EGS4226.3.1. Charakteristika prezovho tmatu4226.3.2. Pnos prezovho tmatu krozvoji osobnosti ka4236.3.3.Tematick okruhy prezovho tmatu4246.3.4. Zalenn tematickch okruh EGS do jednotlivch pedmt4246.4. Multikulturn vchova - MKV4256.4.1. Charakteristika prezovho tmatu4256.4.2. Pnos prezovho tmatu k rozvoji osobnosti ka4256.4.3. Tematick okruhy prezovho tmatu4266.4.4. Zalenn tematickch okruh MKV do jednotlivch pedmt4276.5. Environmentln vchova - EV4286.5.1. Charakteristika prezovho tmatu4286.5.2. Pnos prezovho tmatu krozvoji osobnosti ka4286.5.3.Tematick okruhy prezovho tmatu4296.5.4. Zalenn tematickch okruh EV do jednotlivch pedmt4306.6. Mediln vchova - MV4316.6.1. Charakteristika prezovho tmatu4316.6.2. Pnos prezovho tmatu krozvoji osobnosti ka4316.6.3. Tematick okruhy prezovho tmatu4326.6.4. Zalenn tematickch okruh MV do jednotlivch pedmt4337. Hodnocen k4357.1. Pravidla pro hodnocen a klasifikaci k4357.1.1. Hodnocen a klasifikace4357.1.1.1. Hodnocen a klasifikace k se specilnmi vzdlvacmi potebami4377.1.2. Celkov hodnocen4397.1.3. Zpsob zskvn podklad pro hodnocen4407.1.4. Vsledky prce v zjmovch tvarech4427.1.5. Hodnocen k, kte nejsou sttnmi obany esk republiky4427.1.6. Sebehodnocen4437.1.7.Slovn hodnocen4437.1.8. Komisionln pezkouen4457.1.9. Opravn zkouka4457.1.10. Pezkouen na dost zkonnho zstupce4467.1.11. Dodaten zkouka4467.1.12. Postup do dalho ronku4467.1.13. Hodnocen chovn4477.1.14. Vchovn opaten4477.1.15. Zpsob hodnocen k se specilnmi vzdlvacmi potebami4487.1.16. Hodnocen nadanch dt, k a student4498.Vzdlvac program koln druiny4508.1.Charakteristika koln druiny4508.1.1.Popis materilnch podmnek4508.1.2.Personln podmnky4508.1.3.Pijmn k4508.1.4.Reim dne4518.1.5.Denn skladba innost4518.2.Vchovn vzdlvac innost koln druiny4518.2.1.Specifinost koln druiny4518.2.2.Zsady pedagogickho psoben vychovatelky4528.2.3.Obsah vchovn vzdlvac innosti4528.3.Podmnky pro vzdlvn k se speciln vzdlvacmi potebami4538.4.Psychosociln podmnky4538.5.Smovn koln druiny4549.Pouit zkratky:455

Zmny a pravy proveden ve kolnm vzdlvacm programu

Datum proveden

Obsah zmny nebo pravy

Zmnu provedl

14. 6. 2012

Zmna Uebnho plnu (pesun disponibilnch hodin)

Monika Hodaov

15. 6. 2012

prava kapitoly Pe o ky se specilnmi vzdlvacmi potebami

Monika Hodaov

21. 8. 2013

prava dle RVP pro ZV (verze platn od 1. 9. 2013)

prava kapitoly Vzdlvac program koln druiny (naven kapacity koln druiny)

prava kapitoly Ronkov a celokoln projekty (uveden projektu ,,Zdrav kola)

Zmna zpsobu hodnocen vzjmovch tvarech

Monika Hodaov

12. 9. 2013

Vlenn Finann gramotnosti do VP

Monika Hodaov

1. Identifikan daje

1.1. Nzev kolnho vzdlvacho programu

koln vzdlvac program pro ZV ,,kola pleitost

1.2. daje o kole

Nzev koly:

Zkladn kola T. G. Masaryka Praha 7, pspvkov organizace

Adresa koly:

Ortenovo nm. 34, Praha 7- Holeovice, 170 00

IO: 62931016

IZO: 062931016

editel koly:Mgr. Martin md

Zstupce editele:Ing. Bc. Monika Hodaov

Koordintor VP:Ing. Bc. Monika Hodaov

Kontakty:

telefon: 220806074

220808543

266710262

fax: 220806074

e-mail: zs_tgm@centrum.czwww strnky: www.zstgm7.cz

1.3. Zizovatel:

Mstsk st Praha 7

prvn forma: st obce

IO: 00063754

adresa: nb. Kpt. Jaroe, Praha 7, 170 00

www strnky: www.praha7.cz

1.4. Platnost dokumentu:

Platnost dokumentu: 1. 9. 2011

innost dokumentu: 1. 9. 2011

2. Charakteristika koly

2.1. Velikost a plnost koly

Zkladn kola T. G. Masaryka, Ortenovo nmst 34, Praha 7, 17000, je pln zkladn kola sdevti postupnmi ronky. Na prvnm i druhm stupni jsou ronky po jedn nebo dvou tdch. Kapacita koly je 413 k.

Budova zkladn koly je velkoryse een tpatrov budova umstn v hezkm prosted nov obnovovan zelen v Praze 7. Je soust plnovanho kulturnho centra Holeovic. kola je velice dobe dostupn metrem i tramvaj.

Jedn se okolu smnohaletou koln tradic, kter se nadle chce profilovat jako kola oteven se snahou dopt ve spolenm prosted vem km vzdln naplujc jejich individuln poteby. kola je schopna vrmci smovn kinkluzvnmu vzdlvn vnovat stejn kvalitn pi vem km, tedy km bnm, nadanm i km seSVP.

Historie koly

V roce 1925 byla v prostoru tehdejho Holeovickho nmst dokonena stavba dv a chlapeck koly. Bezvrazn pedmst zskalo novou charakteristiku, zcela v souladu s koncepc rozvoje hl. Msta Prahy ve 20. letech. Nzev novho kolskho zazen, Masarykova kola, hovoil sm za sebe. Prezidentovo jmno bylo zrukou solidnosti a trvalosti.

kola mla krom td a ueben tak velk poet tzv. vedlejch mstnost, tlocviny, atny, sprchy, s pro akvria, knihovnu, trnu, cvinou kuchy, jdelnu, sborovny, editelny, ordinan s pro lkae apod. Pchou koly byla pedevm skvostn pednkov s, aula TGM, u vchodu s relifem hlavy prezidenta Masaryka.

Ve koln budov od potku jejho vzniku byly tyi koly, obecn dv, mansk dv, obecn chlapeck a mansk chlapeck.

V roce 1948 byly koly chlapeck a dv sloueny, v roce 1951 byly v budov koly zzeny dv devtiletky 1. ZD a 2. ZD.

V roce 1961 dolo k dal vrazn zmn ve zdej budov vznikla nov Stedn veobecn vzdlvac kola jako jedin SVV pro obvod Prahy 7. V roce 1963 byla SVV pemstna do nov postaven budovy v Praze 7 na Letn, take budova na Dimitrovov nmst zstala pro zkladn kolstv. V roce 1964 sem byla pemstna 1. ZD i ZD z Jablonskho ulice. V roce 1972 Ministerstvo kolstv obma zkladnm kolm propjilo estn nzev Jiho Dimitrovova. V roce 1983 dolo ke slouen obou zkladnch kol a dv patra budovy rozhodnutm ONV Prahy 7 pipadla Zvltn kole. V roce 1990 se kola vzdala nzvu Z J. Dimitrovova a byla pejmenovna na Z T. G. Masaryka.

V devadestch letech se zaala st koly pronajmat dalm subjektm, pevn soukromm kolm. Aulu koly m v stenm pronjmu Kuhnv dtsk pveck sbor.

Nejnovj historii koly napsala bohuel pedevm rozshl povode ze srpna 2002, pi kter na koln budov vznikla koda ve vi cca 20 milin K. Aktivity Mstsk sti Praha 7, veden koly a mnoha sponzor z ad instituc, firem a soukromch osob zpsobily, e koln rok se rozbhl v plnm rozsahu pouze s dvoumsnm zpodnm. Ve kole byly provedeny rozshl opravy a rekonstrukce.

2.2. Charakteristika pedagogickho sboru

Pedagogick sbor tvo editel koly, zstupkyn editelky koly, cca 16 uitel na 1.a2. stupni a vychovatelky koln druiny. Vuitelskm sboru pevauj eny, sbor je vkov pestr od mladch a po zkuen pedagogy. Nkte si poadovan vzdln dokonuj.

Na kole psob vchovn poradkyn a metodika prevence sociln patologickch jev. Vchovn poradkyn m vypracovan pln vchovnho poradce, kter je orientovn zejmna na pi o ky s vchovnmi a vukovmi potemi, na volbu povoln, na mimokoln innost k i na prci s ky talentovanmi. Metodika prevence sociln patologickch jev pracuje podle minimlnho preventivnho programu a v maximln mon me usiluje oochranu k ped nsilm, ikanou a dalmi sociln patologickmi jevy.

Vyuujc informatiky pracuje i jako koordintor ICT.

Pracovnci koly usiluj o neustl odborn aprofesn rst.

Vichni pracovnci koly se sna o vytven pznivho klimatu ve kole na zklad otevenosti a partnerstv vkomunikaci, cty, tolerance, uznn, empatie a spoluprce. Velmi dleit je oteven komunikace srodiovskou veejnost.

Clem pedagog je poskytnout vem km kvalitn zkladn vzdln, pedchzet komunikanm a adaptanm obtm, pomhat ve vchovn vzdlvacm procesu km ze sociln znevhodnnho prosted, kde rodie nejsou sami schopni svm dtem pomoci. Zrove se sna aktivn zapojovat ky do odpolednch aktivit tak, aby se mohli seberealizovat a nehledali nevhodnou kompenzaci mimo kolu.

2.3. Charakteristika k

Pevn vtina k jsou bn dti zPrahy 7.

Urit procento k jsou ciz sttn pslunci. Tito ci pochz z Vietnamu,ny, z Ukrajiny,Bloruska, ze Srbska a ern Hory, z Rusk federace, Kazachstnu a z Bulharsk republiky. Vichni ciz sttn pslunci se velice dobe zapojuj do vyuovacho procesu. Jedinm problmem bv zpotku jazykov barira u nov pchozch. Jejich adaptabilita je vak vysok.

Do td mme integrovan dti se specifickmi poruchami uen. Prmrn vkad td jsou dva integrovan ci.

Ve kole mme ky se specifickmi zjmy a ky snadnm vnkter zvukovch oblast.

2.4. Ronkov a celokoln projekty

Prioritou na koly je velmi dobe fungujc primrn protidrogov prevence. Nae kola pracuje podle minimlnho preventivnho programu s nzvem Vhy pro ivot, kter nabz vyuit volnoasovch aktivit nejen km naich zkladnch kol, ale oslovuje svou aktuln nabdkou dti a mlde celho regionu Prahy 7. Minimln preventivn program je zamen pedevm na roziovn preventivnch nabdek selektivnch program pro dti a mlde. Projekt je komplexn vzhledem k tomu, e zahrnuje prci s dtmi, rodii, vyuujcmi a dalmi institucemi. Program zahrnuje jak hlavn akce koly ( v zimnm obdob akce s vnon tmatikou vernis betlm Betlmsk hvzda, v jarnm obdob Divadeln festival neprofesionlnch kolnch soubor vech kol Prahy 7), tak zahrnuje mnoho dalch mench akc jako jsou mdn pehldky, kulturn vystoupen k pi rznch pleitostech, slavnostn zakonen kolnho roku pro dti i rodie, ast na sportovnch akcch Prahy 7, vdomostn soute, apod.

Program Vhy pro ivot je zamen na zdrav ivotn styl, spolupracujeme s Mstskou polici s oddlenm primrn protidrogov prevence, s DROP-IN, Trianglem, ci se zastuj besed s odbornky z oblasti kriminality a zdravho ivotnho stylu. Zajiujeme pro ky besedy s vznamnmi osobnostmi blzkmi jejich zjmm i vku. Dle spolupracujeme s

Clem projektu je:

vychovvat ke zdravmu ivotnmu stylu

ncvik socilnch dovednost, jejich schopnost obstt v rizikovch situacch, odolnost proti negativnm vlivm, zvyovn sociln kompetence dt

seznamovat rodie se zklady drogov problematiky a s monost prevence

roziovat mimokoln innosti, kter by mly vst ke snen problm sdrogami

zvyovat odbornou kvalifikaci pedagogickch pracovnk v oblasti prevence

zvit pozornost k rznm pznakm skrytho nsil jak fyzickho, tak psychickho, kter by mohly signalizovat ikanu. Prevence a vytvoen kolektivu se zsadou, e siln chrn slabho, kolektiv, kde vldne duch prva a spravedlnosti.

Vchovn poradkyn a metodika prevence patologickch jev spolupracuj sbezprahovm klubem Dixie, kter m pronajat prostory domku varelu koly a kter je jednou zorganizac patcch organizaci Ymca. Spolupracuj tak sOddlenm pe o rodinu a dt pi M Praha 7 a Pedagogicko psychologickou poradnou Prahy 7, dle napklad sorganizacemi: Hasisk zchrann sbor, Mstsk knihovna, Nadace kola hrou, Tereza obansk sdruen, CK Vuka jinak (prohldky Praskho hradu), Matematicko - fyzikln fakulta UK (akce pro ky Z), ZOO Praha, Planeta Zem, Ekocentrum, aj.

Nae kola je ekologicky zamen, tdme odpad, sbrme od k, rodi a zamstnanc vypotebovan tonery, vybit akumultory, star elektrospotebie a ve odevzdvme kekologick likvidaci.

Mezi stejn dlouhodob projekty pat prevence sociln patologickch jev. Jejm garantem je metodik prevence.

Dalm projektem je zavdn novch technologi do vuky. Garantem je koordintor ICT.

koln projekty dotvej obsah vzdlvacho procesu ronk i cel koly. Zaazovan formy projekt jsou: ronkov (krtkodob, celoron) a celokoln (tak krtkodob iceloron). Pprava, realizace, vstupy a evaluace projekt zvyuj efektivitu vyuovacho procesu, motivuj ky a podporuj spoluprci vech pedagog a k i ostatnch subjekt ve mst a okol.

Tma projekt vol vyuujc podle vkovch skupin, podle npln uiva nebo reaguj na aktuln dn ve spolenosti.

Celokoln projekty:

projekt ,,Zdrav kola obsahuje mnoho dlch projekt vychovvajcch ky ke zdravmu ivotnmu stylu. Projekt zahrnuje anonymn dotaznkov eten voblasti vivy k, konzultace sMUDr. Cajthamlovou poradkyn ve viv a zdravm ivotnm stylu, mnoho sportovnch akc, sobotn akci Pochod TGM, vroba zdravch svainek suvedenm receptu, spoluprce sNadanm fondem Albert projekt Zdrav ptka,

spolen koly na zatku kolnho roku, heterogenn skupiny k (za elem navzn spoluprce mezi ky, seznmen se)

projekty saktuln tematikou ronch obdob

projekty srznou tematikou obdob formou projektu ci zpracovvaj zadan tmata

Podme tak kulturn-vzdlvac akce, ozdravn nebo sportovn zamen pobyty, kulturn-historick exkurze. Tdn kolektivy vyjdj na adu tematickch exkurz, koly vprod, pracuj na projektech zamench na tvorbu kolektivu.

2.5. Spoluprce srodii a jinmi subjekty

Spoluprce s rodii se neustle rozvj. Rodie mohou kolu navtvit kdykoliv po vzjemn dohod s vyuujcm, vdob konzultanch hodin a tdnch schzek. Rodie jsou o innosti koly informovni prostednictvm prezentanch ploch ped budovou koly a kolnch webovch strnek. Monost vzjemn komunikace prostednictvm internetu je samozejmost a je velmi vyuvan. Otevenou komunikaci srodii povaujeme za nutn aspekt na prce. Jsme pesvdeni, e spoluprce se zkonnmi zstupci k je pro efektivn realizaci kolnho vzdlvacho programu nezbytnm pedpokladem. Rodie jsou o prbhu vzdlvn k informovni prbn. Velk vznam pikldme osobnm setknm zkonnch zstupc a pedagog. Pravideln probhaj tdn schzky. Podle poteby me bt schzka realizovna jako tripartitn setkn, kdy se v domluvenm ase sejdou tdn uitel, zkonn zstupce (nebo zstupci) ka a k. To umon se nsledn dohodnout, jak konkrtn kroky pro jejich odstrann k, pedagogov a zkonn zstupci podniknou.

Vedle tdnch schzek nabz kola monost konzultac s jednotlivmi vyuujcmi.

Rodie maj monost se zastovat rznch akc koly, jako jsou recitan soute, Divadeln festival, vernise a vstavy Betlmsk hvzda, Dne otevench dve a akc koln druiny i kadoronho slavnostnho ukonen kolnho roku. asto bv zstupce rodi lenem komise pi soutch.

Nae kola m vypracovan pln spoluprce s Mateskou kolou U Uranie, kter spov ve vzjemnch nvtvch jak k matesk koly v zkladn kole, tak i naopak. ci 1. td se rdi opt setkvaj se svmi uitelkami z matesk koly. Tak uitelky 1. td i 1. stupn mohou konzultovat se svmi kolegynmi z matesk koly sv poadavky na pipravenost k budoucch 1. td.

Ve kole je zzena kolsk rada ve sloen t zstupc M Prahy 7, t zstupc za rodie a t zstupc z ad pedagog. kolsk rada je orgn koly umoujc zkonnm zstupcm nezletilch k, zletilm km, pedagogickm pracovnkm koly, zizovateli a dalm osobm podlet se na sprv koly. Ve sv innosti se kolsk rada d 167 a 168 kolskho zkona a jednacm dem kolsk rady. Usiluje o vytvoen optimlnch podmnek pro spnou vchovu a vzdlvn k.

kolsk rada m tuto lohu:

vyjaduje se k nvrhm kolnch vzdlvacch program a k jejich nslednmu uskuteovn

schvaluje vron zprvu o innosti koly

schvaluje koln d a navrhuje jeho zmny

podl se na zpracovn koncepnch zmr rozvoje koly

vyjaduje se k rozboru hospodaen

projednv nvrh rozpotu prvnick osoby na dal rok, vyjaduje se k rozboru hospodaen a navrhuje opaten ke zlepen hospodaen

projednv inspekn zprvy I

podv podnty a oznmen editeli koly a zizovateli

3. Charakteristika kolnho vzdlvacho programu

3.1. Pojet kolnho vzdlvacho programu

VP vychz zobecnch vzdlvacch cl a klovch kompetenc RVP ZV azkoncepce, kter vznikla dvouletou snahou o inovaci pedagogickho procesu a klimatu koly, analzou vlastnch monost a schopnost pedagogickho sboru, poadavk rodi anavznm na tradice koly.

Zkladn vzdlvn m bt uitenou slubou obanm a m reflektovat jejich oekvn a individuln poteby. Poslnm koly ji neme bt pouh zprostedkovn sumy vdomost a zkouen k zfaktografickch pehled.

kola je dnes mstem, kter ky motivuje a podporuje kaktivnmu uen se, een problm a vyuvn socilnch dovednost. Charakter prce m vdtech podporovat pocit bezpe, monost pozitivnho provn, zskn zdravho sebevdom, rozvjen kritickho mylen a schopnost sebehodnocen.

Tento koncepn zmr kolnho vzdlvacho programu vychz zpesvden, e kvalita vzdlvac sluby koly nem bt primrn posuzovna podle tradin chpanch tzv. vzdlvacch vsledk.

Nam clem je, aby kola byla prostedm, kde se dtem svelmi rznorodmi vzdlvacmi potebami dostv nejen kvalitn a kvalifikovan vzdlvac pe, ale kde se souasn ct bezpen a spokojen. Pipojujeme se ke vzdlvacm trendm vEvrop achceme rozvjet u k kompetence, kter jsou nezbytn pro ivot vEvrop v 21. stolet. Vrmci procesu vzdlvn se vnujeme mimo jin nsledujcm kompetencm:

Uen: bt schopen vzt vvahu zkuenost, dvat vci do souvislost, organizovat svj uebn proces, bt schopen eit problmy, bt zodpovdn za sv uen.

Objevovn: zskvat informace zrznch zdroj a posoudit jejich vrohodnost, zvaovat rzn zdroje dat, radit se slidmi ze svho okol, konzultovat sexperty, vytvet a evidovat dokumentaci.

Mylen a uvaovn: chpat kontinuitu minulosti a souasnosti, nahlet aspekty rozvoje spolenosti kriticky, bt schopen se vyrovnvat snejistotou a komplexnost situace, astnit se diskus a vyjadovat vlastn nzor, vnmat politick a ekonomick kontext pi vzdlvn a prci, hodnotit sociln chovn souvisejc se zdravm, ivotnm prostedm, vnmat hodnoty umn, literatury atd.

Komunikace: rozumt a domluvit se, st a pst ve vce jazycch, bt schopen prezentovat, mluvit na veejnosti, obhajovat a argumentovat vlastn nzor, naslouchat a brt vvahu nzory druhch, vyjadovat se psemnou formou, rozumt grafm, diagramm a tabulkm.

Kooperace: bt schopen spoluprce a prce vtmu, init rozhodnut, eit konflikty, posuzovat a hodnotit, navazovat a udrovat kontakty.

Prce: vytvet projekty, brt na sebe zodpovdnost, pispvat kprci skupiny a spolenosti, organizovat svou vlastn prci, projevovat solidaritu, ovldat matematick a modelov nstroje.

Adaptace: vyuvat informan a komunikan techniky, bt flexibiln pi rychlch zmnch, nalzat nov een, bt houevnat vppad obt.

3.2. Hlavn a dl cle vzdlvacho programu

koln vzdlvac program Zkladn koly T. G. Masaryka klade hlavn draz ve sv vzdlvac prci na komunikaci, kooperaci a prci sinformacemi. Zkladem programu na koly je pechod od koly stransmisivnm vyuovnm ke kole skonstruktivnm vyuovnm.

Mezi zkladn cle vzdlvacho programu pat:

Umonit km osvojit si strategie a motivovat je pro celoivotn uen.

Podpora dt kuen se:

vybrat si a vyuvat vhodn zpsoby, metody a strategie pro aktivn aefektivn uen

vyhledvat a tdit informace a na zklad jejich pochopen, propojen asystematizace je efektivn vyuvat v procesu uen a v praktickm ivot

vyuvat informan a komunikan prostedky a technologie

Podncovat k tvoivmu mylen, logickmu uvaovn a ke schopnosti eit problmy.

Podpora dt kuen se:

samostatn pozorovat a experimentovat, zskan vsledky porovnvat, kriticky posuzovat a vyvozovat z nich zvry pro vyuit vbudoucnosti

uvdt vci a znalosti do souvislost a na zklad toho si vytvet komplexnj pohled na prodn a spoleensk jevy

volit vhodn zpsoby een kol, sledovat vlastn pokrok pi zdolvn problm, aplikovat osvden postupy pi een obdobnch nebo novch kol a situac

Vst ky kvestrann, inn a oteven komunikaci.

Podpora dt kuen se:

formulovat a vyjadovat sv mylenky a nzory v logickm sledu, vstin, souvisle akultivovan v psemnm i stnm projevu

naslouchat jinm a porozumt jim

obhajovat vlastn nzor vhodnou a kultivovanou argumentac

Rozvjet u k schopnost spolupracovat a respektovat prci a spchy vlastn idruhch

Podpora dt kuen se:

spolupracovat ve skupin pi een danho kolu, podlet se na vytven pravidel prce vtmu a na utven pjemn atmosfry v tmu

aktivn pispvat kdiskusi, umt vdiskusi obhajovat vlastn nzor, ale irespektovat zkuenosti a nzory jinch

Pipravovat ky ktomu, aby se projevovali jako svbytn, svobodn azodpovdn osobnosti, uplatovali sv prva a plnili sv povinnosti.

Podpora dt kuen se:

mt sebevdom vystupovn, pozitivn pedstavu o sob samm, ale souasn schopnost vctit se do situac ostatnch a respektovat jejich pesvden nebo nzory

eit praktick problmy a ivotn situace na zklad pochopen princip, jimi se spolenost d, znt sv prva i povinnosti

schopnosti hodnotit vsledky vlastn innosti i innosti jinch

Vytvet u k potebu projevovat pozitivn city vchovn, jednn avprovn ivotnch situac; rozvjet vnmavost a citliv vztahy klidem, prosted i kprod.

Podpora dt kuen se:

schopnosti ochrany ivotnho prosted i ochrany kulturnch aspoleenskch hodnot

vctit se do situac ostatnch a respektovat jejich pesvden nebo nzory

Uit ky aktivn rozvjet a chrnit fyzick, duevn i sociln zdrav a bt za n odpovdn.

Podpora dt kuen se:

schopnosti ochrany vlastnho zdrav i zdrav ostatnch

pouvat bezpen materily, nstroje a vybaven, dodrovat dohodnut pravidla, povinnosti a zvazky, rozhodovat se sprvn, zodpovdn asohledem na sv zdrav i zdrav jinch

dle svch monost poskytnout innou pomoc v situacch ohroujcch ivot a zdrav

Vst ky k toleranci a ohleduplnosti k jinm lidem, jejich kulturm aduchovnm hodnotm, uit je t spolen s ostatnmi lidmi.

Podpora dt kuen se:

vnmat kulturn i historick ddictv jako vznamn fenomn

bt vnmav ktradicm a kulturnm hodnotm jinch

Pomhat km poznvat a rozvjet vlastn schopnost vsouladu srelnmi monostmi a uplatovat je spolu sosvojenmi vdomostmi a dovednostmi pi rozhodovn ovlastn ivotn aprofesn orientaci.

Podpora dt kuen se:

vyuvat znalosti a zkuenosti zskan v jednotlivch vzdlvacch oblastech v zjmu vlastnho rozvoje i sv ppravy na budoucnost

rozvjet sv podnikatelsk mylen, orientovat se v zkladnch aktivitch potebnch kuskutenn podnikatelskho zmru, chpat podstatu, cl ariziko podnikn

3.3. Vchovn a vzdlvac strategie

koln vzdlvac program jednoznan smuje knaplovn klovch kompetenc k. Uitel vede ky pi kooperativn prci, mus bt dovednm organiztorem i vyuujcm, mus umt plnovat.

Ktomu, aby kola zajistila rozvoj klovch kompetenc k, uplatuje tyto spolen postupy:

Vyuvn rznch zdroj informac

-uitel u ky pracovat srznmi zdroji informac (titnmi, elektronickmi, apod.)

-ci maj kdispozici koln knihovnu a mohou vyuvat koln potae spipojenm na internet

Vyuvn novch vyuovacch metod a organizanch forem vuky, pi kterch jsou vytveny vhodn podmnky pro rozvjen klovch kompetenc k (modern pedagogick trendy, skupinov prce, dialog, projekty, integrace vukovch oblast atd.),

kola organizuje tematicky zamen projekty a exkurze, kde si ci ovuj vyuitelnost kolnch poznatk vpraxi

Spoluprce srodii a dalmi institucemi kolsk rada, (komunitn skupinov aktivity, obec, fakulty, pedagogicko-psychologick poradna, obansk sdruen atd.),

ci se astn veejnch odbornch i kulturnch akc

promna klimatu koly (tvr, partnersk komunikace mezi uitelem a kem, uitelem a rodiem, tmov prce, bezpenost, tolerance kodlinostem)

3.4. Strategie naplovn klovch kompetenc

V celkovm pojet vzdlvn na na kole jsou pevn uplatovny takov formy ametody prce sky, aby dochzelo krozvoji osobnosti jako celku, tud i kombinovan krozvoji vech klovch kompetenc.

Naplovn jednotlivch klovch kompetenc ve vzdlvacm procesu je realizovno takto:

Kompetence keen problm rozvjme zejmna uenm vsouvislostech, to znamen, e neume izolovan data jednotlivch obor, ale u dt vytvme ucelen obraz svta. km jsou pedkldny takov koly, jejich een vyaduje znalosti zvce obor lidsk innosti resp. vzdlvacch oblast a tud i vce pstup k een. Tyto kompetence rozvjme tak vyuvnm co nejvtho mnostv zdroj informac prac sknihou, internetem, praktickmi pokusy, vlastnm vzkumem k.

Kompetence kuen rozvjme individuln podle dan situace u kadho ka. Hlavnmi strategiemi jsou kooperativn uen, prce schybou a rozvoj sebehodnocen k.

Kompetence komunikativn rozvjme vytvenm dostatenho prostoru pro vyjadovn k pi problmovm vyuovn, v komunitnch kruzch, pi zpracovvn kolnch projekt znejrznjch oblast a jejich vstup.

Kompetence sociln a personln budujeme formami socilnho uen. Sname se dti zapojit do organizace innosti koly (koln parlament a tdn i ronkov komunitn kruhy). Vrmci skupinovho vyuovn ci pejmaj rzn role.

Kompetence obansk rozvjme hlavn uenm socilnm, metodami sebepoznvn aseznamovnm k sjejich prvy, odpovdnost a povinnostmi. ci jsou vedeni ktomu, aby respektovali nrodn, kulturn a historick tradice. Mimo jin ktomuto je vyuvna spoluprce se kolami vzahrani.

Kompetence pracovn u k rozvjme opt formou projektov innosti, skupinov aindividuln prce. Dleitou cestou kuvdomn si dleitosti znalosti pracovnch postup a dovednosti pouvat pracovn nstroje vnejirm smyslu je hodnocen a sebehodnocen vech innost, kter ci provdj.

3.5. Zalenn prezovch tmat

Prezov tmata reprezentuj ve vzdlvacm programu okruhy aktulnch problm souasnho svta a jsou nedlnou soust zkladnho vzdlvn.

Tematick okruhy prezovch tmat prochzej nap vzdlvacmi oblastmi aumouj propojen vzdlvacch obor. Abychom tto monosti vyuili co mon nejlpe, nevytvme pro prezov tmata samostatn vyuovac pedmty, ale integrujeme je do vyuovacch pedmt.

Strategie pi realizaci prezovch tmat

een danch situac

simulace relnho ivota

zpracovvn a een problm

ovovn hypotz a modelov situace

argumentace

dialog

diskuse na tma

prezentace

dotaznkov een

projekty

prce schybou - detekce, identifikace a korekce

referty

pprava a dramatizace situac

Zaazen jednotlivch tematickch okruh prezovch tmat je vdy soust charakteristiky vzdlvac oblasti a jednotliv tmata jsou uvedena v tabulkch vyuovacch pedmt. Pehled vech prezovch tmat a jejich tematickch okruh je uveden vsamostatn kapitole 6.

3.6. Poskytovn poradenskch slueb ve kole

Poradensk sluby zajiuje vchovn poradce, metodik prevence patologickch jev, veden koly, tdn uitel a dal pedagogit pracovnci.

3.6.1. Zamen poradenskch slueb

poradenstv km voblasti uebnch postup, styl a strategi, poradenstv rodim ka ve vchov a vzdlvn

poradenstv pi koln nespnosti, postupy een neprospchu a podpora k ve zlepen, prevence nespchu

poradenstv pi een a prevenci sociln patologickch jev rodin a kovi, postupy een ve spoluprci vchovnho poradce a pedagogickch pracovnk

poradenstv vobtnch ivotnch situacch km, rodim vsouvislosti s vchovou dt

karirov poradenstv, volba koly

poradenstv pi integraci ka se specilnmi vzdlvacmi potebami, vetn k sodlinho kulturnho prosted a k se socilnm znevhodnnm

poradenstv ke vzdlvn mimodn nadanch k

metodick podpora uitel vpsychologickch a speciln pedagogickch dovednostech pi pedagogick prci sky

poskytovn informac o dalch slubch poradenskch zazen a spoluprce sdalmi odbornmi institucemi

Vchovn poradce realizuje konzultan hodiny pro rodie podle individuln poteby k a rodi.

3.6.2. Karirov poradenstv

Vchovn poradce poskytuje karirov poradenstv km a rodim k, ve spoluprci stdnm uitelem a vedenm koly zajiuje organizaci pihlaovn a pestupu kdalmu vzdlvn. Ve vzdlvac oblasti lovk a svt prce probh rozvoj k vzhledem kjejich profesnmu zamen, sebepoznn, orientaci ve svt prce. Ve spoluprci sporadenskmi zazenmi je vytvena nabdka diagnostiky kzamen ka vzhledem kdalmu vzdlvn a povoln, kdispozici km jsou informan materily o stednm kolstv a trhu prce.

3.6.3. Prevence sociln patologickch jev

Metodik prevence vytv ve spoluprci spedagogickm tmem Minimln preventivn program pro dan koln rok. Koordinuje jeho realizaci. Soust prevence jsou metody vuky - oteven dialog a vstcn vztah uitele a ka, intenzivn komunikace srodii atd. Prevence probh i vrmci vuky jednotlivch vzdlvacch oblast i pi realizaci prezovch tmat.

Metodik prevence a vchovn poradce jsou v kontaktu soddlenm pe o dt pslunch ad a kurtory pro dti a mlde a sdruenmi poskytujcmi sluby vtto oblasti. kola monitoruje rizika sociln patologickch jev a pi varovnch signlech koordinuje postup vchovn poradce, svolv setkn srodii, konzultace sky a nabz podporu a poradenstv. kola spolupracuje sdalmi organizacemi voblasti prevence sociln patologickch jev, vyuv vybran programy.

.

3.6.4. Psychologick pe

Na tdn uitele a vchovnho poradce koly se mohou ci kdykoli ve kole obrtit apodat ho o konzultaci a podporu vobtnch psychosocilnch situacch. Vchovn poradce koly pomh seenm konflikt mezi ky, podporuje optimln komunikaci mezi rodii, uiteli a ky (mediace). Podporuje rozvoj pozitivnch vztah a een konflikt vrmci tdy. Nabz individuln pohovory rodim vppad psychosociln krize vsouvislosti svchovou, p o dti, vztahem mezi rodiem a dttem. Poskytuje konzultace a podporu uitelm vprci skem spotemi vuen, vchovn, vsebepojet, ve vztahu kuiteli, kdruhm lidem. Podv informace o dalch subjektech zajiujcch psychologickou a sociln pi.

Vppad poteby vchovn poradce kontaktuje Pedagogicko psychologickou poradnu pro Prahu 7 a 8 a zprostedkuje konzultaci zkonnm zstupcm a km.

3.7. Pe o ky se specilnmi vzdlvacmi potebami

kolsk zkon definuje ky se specilnmi vzdlvacmi potebami jako ky:

se zdravotnm postienm (mentln, tlesn a smyslov postien, autismus, vady ei, vvojov poruchy uen a chovn)

zdravotnm znevhodnnm (oslaben, dlouhodob nemoc, poruchy vedouc kporuchm uen a chovn)

socilnm znevhodnnm (nzk sociln kulturn postaven rodiny, stavn vchova, ochrann vchova, azylant a astnci zen oudlen azylu)

ci se specilnmi vzdlvacmi potebami maj prvo na vzdln, kter odpovd jejich potebm a monostem (pimen obsah, vhodn formy a metody prce), na vytven podmnek pro takov vzdlvn, poradenskou pomoc koly a kolskho poradenskho zazen,bezplatn uvn specilnch uebnic a didaktickch a kompenzanch pomcek, asistenta pedagoga (ve specifickch ppadech).

Vzhledem ktomu, e ci se SVP asto dosahuj pouze zkladnho vzdlvn, klademe draz na rozvjen socilnch dovednost a sname se je pipravit na praktick ivot formou her a zitkovch kurz zamench na prevenci patologickch jev a na osvojen si finann gramotnosti.

3.7.1. ci cizinci

Urit procento k jsou ciz sttn pslunci. Tito ci pochz z Vietnamu,ny, z Ukrajiny,Bloruska, ze Srbska a ern Hory, z Rusk federace, Kazachstnu a z Bulharsk republiky. Vichni ciz sttn pslunci se velice dobe zapojuj do vyuovacho procesu. Jedinm problmem bv zpotku jazykov barira u nov pchozch. Jejich adaptabilita je vak vysok. Rozvrh je upraven tak, aby mli ci poslenu vuku J. Krom J ve sv kmenov td navtvuj hodiny etiny vnich roncch nebo douovn J msto nkterch vyuovacch pedmt sv kmenov tdy. Vtchto hodinch je nutn zajistit individuln pstup.

Cle koly jsou:

seznmen se zvukovou podobou eskho jazyka

ncvik sprvn vslovnosti a intonace co nejble jazykov norm

vytven a rozvjen slovn zsoby

rozvjen dovednosti porozumt vyslechnutmu sdlen a jednodue na n reagovat v eov komunikaci v bnch kolnch a ivotnch situacch

seznmen s psanou podobou eskho jazyka a se vzjemnmi souvislostmi psan a zvukov podoby

seznamovn se sreliemi, zvyky a konvencemi esk spolenost

zalenn ka do kolektivu tdy

U ostatnch pedmt jsou cle tak zameny pedevm na rozvjen slovn zsoby v danm pedmtu, osvojovn terminologie a praktick dovednosti, pi kterch nen jazykov barira na pekku.

3.7.2. ci a koln nespnost

koln nespnost me bt zapinna irokou klou problm od zdravotnch problm, pes poruchy chovn, naruen vztah v kolektivu, naruen citovho provn, sociokulturn znevhodnn a po odchylku v celkov rovni inteligence.

V na kole se nejastji setkvme s nsledujcmi pinami koln nespnosti:

ci s odchylkou v celkov rovni inteligence ci spodprmrnm nadnm

Tyto dti maj omezenj pedpoklady ke zvldnut nrok vuky. Jsou vystaveny zti selhn, kter sniuje sebehodnocen, motivaci a vyvolv obrann reakce. Mezi nejvraznj charakteristiky tchto k pat upednostovn mechanick prce a memorovn vdsledku nedostaten rovn mylen, vt mru zvislosti na veden a podpoe uitele, nejistota pi samostatn prci, nzk mra flexibility, nikov reakce pi nronch kolech, chud verbln projev atd. Vznamn jsou tak odlinosti v socilnm chovn. Tak jejich pozice ve td bv obtn. Podprmrn dti bvaj asto odmtan, existuje zven riziko, e se stanou objektem nevhodnho chovn spoluk, nebo se ho samy dopust. koln spnost podprmrn nadanho dtte mohou dle komplikovat nevhodnm pstupem rodie. Na jedn stran se me jednat o nepimenost nrok a v dsledku toho o petovn dtte a trvalou nespokojenost s jeho vsledky. Na druh stran se daleko astji setkvme se zanedbvajc rodinou, kter nen schopna motivovat dt a

spolupracovat se kolou.

ci z nepodntnho rodinnho prosted

Jedn se o ky, jejich rodie jim vytv nedostaten podntn prosted. Setkvme se u nich s nerovnomrnm vvojem dovednost zpravidla v neprospch verbln inteligence, s netrnovanou pamt, snedostatenmi nebo dnmi pracovnmi a socilnmi nvyky. Tito ci vynikaj v oblast zrunosti a praktickch dovednost. Sociln chovn bv dno odlinmi normami rodiny. Vzdln nen pro rodinu hodnotou a koln spnost dtte ji nezajm, dti nejsou schopny se uit a zorganizovat si domc ppravu, nejsou vedeny k vytvoen dnch nvyk, a proto tak nevyuvaj svoje schopnosti. Dti znepodntnho prosted bvaj he akceptovny vrstevnky a ze strany uitel se astji setkvaj snzkm oekvnm.

ci ohroen sociln nedoucmi jevy

Jde o ky, u nich se objevuje neochota nebo neschopnost plnit povinnosti, zkolctv, lhan, podvdn, experimentovn s nvykovmi ltkami, pekraovn spoleenskch norem. Tito ci nemaj zjem o kolu.

V prosted na koly se setkvme spe s kombinac ve uvedench pin.

een koln nespnost

koln nespnost se e na zklad podrobn psychologick a speciln pedagogick diagnostiky pedpoklad a vzdlvacch poteb dtte, kter umon nastavit vhodn opaten, jako je individuln vzdlvac pln. km nabzme aktivity, jako jsou individuln konzultace a douovn, individuln integrace a douovn ve spoluprci snzkoprahovm klubem Dixie (Ymca) varelu na koly. Dalm opatenm je jednoznan zven spoluprce s rodii zamen na zvenou stimulaci dtte a dostatenou domc ppravu a spoluprce s dalmi institucemi, jako je PPP, OSPOD, apod.

Uitel pomh km se koln nespnost takto:

zadv pravideln koly, zadv prce pro domc ppravu - dl koly odpovdajc kovm vzdlvacm monostem, monost plnit zadan koly ve kolnm podprnm klubu za asistence pedagoga

uv podprn aktivity oznmen psemn prce, stanoven termnu zkouen zkonkrtnho uiva, umonn opakovanho opravnho pokusu

pouv podprn pomcky pi samostatn prci pehledy, tabulky, kalkulaky, nkresy, osy aj. dle charakteru pedmtu, kter pomohou kovi lpe se orientovat v uivu

individuln pracuje se kem v rmci individulnch konzultac i v rmci vyuovac hodiny pomoc kovi odstranit vrazn mezery v uivu, podpora pi vuce pi vkladu novho uiva

komunikuje srodii pravideln, a to psemn prostednictvm kovsk knky, poppad pomoc pro tento el zavedenho seitu, stn na pravidelnch schzkch (minimln jednou bhem tvrtlet), telefonicky dle nutnosti a poteby

3.7.3. ci sporuchami uen

Nejastji se vyskytujcmi poruchami uen (SPU) jsou:

specifick pote se tenm (dyslexie)

specifick pote se psanm (dysgrafie)

specifick pote spravopisem (dysortografie)

specifick pote spoty (dyskalkulie)

Mn se vyskytuj:

specifickou poruchu kresebnch dovednost (dyspinxie)

specifickou poruchu hudebnch dovednost (dysmzie)

porucha motorick funkce (dyspraxie)

ky sporuchami uen integrujeme do naich td, to znamen, e maj individuln pstup vrmci bn tdy zkladn koly. Obte ka vznikaj vdsledku deficit dlch funkc a jsou kompenzovny podle oblasti vuky, kterou postihuj. Obsah vzdlvn se zsadn neodliuje od vzdlvn ostatnch k. Pedagogov maj zpracovan individuln vzdlvac plny se zapracovanmi doporuenmi odbornho pracovnka. Tyto plny podle poteby mn a aktualizuj. Individuln studijn plny uitel konzultuj s rodii ve snaze zskat je pro maximln spoluprci. Pi klasifikaci integrovanch k je postupovno podle Pokynu MMT o vzdlvn k se specifickmi poruchami uen. Vechny materily tkajc se integrovanch k jsou soustedny u vchovn poradkyn.

Podmnky vzdlvn dt se SPU vna kole:

uitel, kter zn a respektuje specifick problmy ka, pravidla individuln prce se kem, respektovn jeho pracovnho tempa, ast opakovn probranho uiva

pihldnut kcharakteru poruchy pi klasifikaci a hodnocen ka

oven postupy i nov metody nprav specifickch poruch uen

pehledn a strukturovan prosted, uspodn tdy tak, aby mohly bt uplatnny i poteby ka sedukativnmi problmy (nevyleovat jej, ale zabrnit sekundrnm poruchm chovn), podmnky pro klidnou, samostatnou prci

pravideln reim dne (pravideln procedury, jasn stanoven pravidla chovn)

pravideln relaxace (uvolnn psychickho napt).

dobr komunikace koly srodii

aktivn spoluprce srodii zamen na jednotnost pstupu

vhodnm zpsobem vysvtlit ostatnm dtem rozdln pstup khodnocen ka seSPU

dt dtti seSPU monost zat pocit spchu

specifick pstup pi hodnocen a klasifikaci k seSPU je teba uplatovat ve vech pedmtech, do kterch se pznaky SPU promtaj a projevuj

3.7.4. ci sporuchami chovn

Poruchy chovn u dt jsou definovny jako opakujc se a trval /v trvn nejmn 6 msc/ vzorec asocilnho, agresivnho a vzdorovitho chovn, kter poruuje sociln normy a oekvn. Rozliuj se specifick a nespecifick poruchy chovn. Mezi specifick poruchy chovn pat pedevm ADHD - porucha pozornosti s hyperaktivitou (dve LMD) a ADD - porucha pozornosti. Vyskytuj se u dt s normlnm nebo i vysokm IQ. asto se kombinuj se specifickmi poruchami uen.

Hlavn projevy ADHD:

nepimen stupe pozornosti (poruchy pozornosti)

hyperaktivita - vypad, e je v neustlm pohybu, nenech v klidu ruce, nohy, vrt se na idli, vyhledv pedmty, s nimi si hraje, vkld do st, nedoke setrvat na svm mst

impulzivita - reaguje okamit a zbrkle

mal sebeovldn (neme se dokat, a na nj pijde ada, asto ske do ei ostatnm nebo je ru, asto nadmrn mluv)

m nepimen siln reakce

sociln nevyzrl, komunikan pote

pote s pechodem k jin innosti

Hlavn projevy ADD:

problmy v oblasti pozornosti

pomal osobn pracovn tempo

dti jsou mn npadn, vtinou nevyruuj a nezlob

problmy se samostatnou prac (pracujeme s dttem, dt se toho asto i doaduje)

nesousted se na detaily, pracuje ledabyle

zabv se pi jednom kolu jet jinmi aktivitami

neposlouch instrukce

reaguje zbrkle

nen schopno udret podek

zd se bt duchem neptomn, kdy mluvme pmo k nmu

neum si naplnovat

asto ztrc nebo neme vas najt vci

okamit ne vechno reaguje, nech se rozptylovat

zapomn na povinnosti, kter m plnit

Nespecifick poruchy chovn jsou psychologicky a rodinn podmnn.

Psychologicky podmnn poruchy chovn jsou:

projevem hledn nhradnho uspokojen pi ztrt nebo citov deprivaci nebo jde o vyjden poteby pozornosti a uznn

volnm o pomoc vakutn tiv situaci, kdy dt bv vtinou i siln zkostn i depresivn

dsledkem dlouhodob emon deprivace vrodin nebo i vstavnm prosted

dsledkem disharmonickho vvoje osobnosti, kdy dtti chyb schopnost navzat vztahy kdruhm, neprov lsku ani pocity viny, bv impulsivn se silnmi agresivnmi tendencemi a jeho iny jsou zameny na okamit vlastn uspokojen nikoli proti konkrtnm osobm

projevem jin zvan psychick poruchy /schizofrenie, deprese/

Rodinn podmnn poruchy chovn jsou:

dsledkem modelovho chovn rodi, kte nemaj osvojen morln normy a pmo i nepmo stimuluj dt kpekraovn socilnch norem

dsledkem toho, e dt se stv obtnm bernkem a pomh tak kudrovn rodinn rovnovhy, jeho naruenm chovnm se pak vysvtluj vechny problmy vrodin bez nutnosti eit skryt chronick konflikty a bez ohroen sebeobrazu ostatnch len rodiny

Dti snespecifickmi poruchami chovn potebuj ve kole zvenou pi, z pohledu kolskho zkona ale ky se SVP nejsou.

Podmnky vzdlvn dt se SPCH vna kole:

ka je umstn co nejble tabuli, ne sdttem se stejnm problmem, ne u okna, on kontakt se nejlpe udruje, kdy je k vdruh ad

k je seznmen sjasnou a jednoduchou strukturou a rozvrhem kadodennch innost a krtkch pravidel chovn na zatku kolnho roku psemn nebo jinm nzornm zpsobem, na kter by dobe ve td vidl

s kadou zmnou rozvrhu i mimokoln aktivity m bt k seznmen klidnm a strunm zpsobem, aby se na ni mohl pipravit

uitel pi prci dt vede, povzbuzuje

uitel std innosti

pedagog za dt strukturuje pracovn proces, eliminuje ruiv vlivy z okol aj.

uitel poskytuje zptnou vazbu o kvalit vkonu a chovn, pochvala a pozitivn hodnocen psob jako zpevnn doucho chovn

je-li zptnou vazbou upozornn na chybu, nsleduje konkrtn doporuen, jak se chyby vyvarovat, upozorovn na chyby by mlo bt konkrtn, krtk a jasn

v jednn s kem zachovv uitel klid, mluv klidnm hlasem, upednostuje kontakt z o do o

pi kov nevhodnm chovn uitel mluv vcn a klidn, vysvtl mu, jak dsledky ponese, poru-li pravidla

podvan instrukce obsahuj jen nkolik mlo krok, k oven pochopen a zapamatovn dt instrukce zopakuje

pi nadmrn prudkm i vzruenm chovn dtte nezvyuje pedagog hlas

vybaven pro sport a voln as (sportovn aktivity a zjmov innosti jsou pro ky svchovnmi problmy velmi potebn)

rodii zajitn vhodn doprava do koly, aby nedochzelo kproblmm se zkolctvm

pravideln reim dne (pravideln procedury, jasn stanoven pravidla chovn)

monost opakovanch pohybovch relaxac pro uvolnn psychickho napt

jasn nastaven, pravideln a aktivn komunikace koly srodii zamen na vmnu a sdlen informac o ku a sjednocovn pstupu knmu, uitel kad tden posl krtk konkrtn sdlen, kter rodie doma podepisuj.

systematick spoluprce se socilnmi pracovnicemi OSPOD, dtskm psychologem, pedopsychiatrem, neurologem a dalmi odbornmi pracovnky

spoluprce s pracovnky neziskovch organizac zamench na podprn programy pro ky se SPCH./strukturovan volnoasov aktivity/ - vna kole nzkoprahovm klub Dixie

Speciln pedagogickou pi zajiuje vchovn poradkyn koly ve spoluprci stdnmi uiteli a dalmi pedagogickmi pracovnky. Zajiuje sestaven individulnho vzdlvacho plnu ve spoluprci suiteli, psycholokou PPP pro Prahu 7 a 8 a s rodii. Zprostedkovv dal odbornou pi adiagnostiku ve spoluprci sporadenskm pracovitm. Speciln pedagogick individuln a skupinov prce probh suiteli po skonen vyuovn. Rozsah pe vychz zdoporuen odbornho pracovit, zkoncepce a podmnek koly. Vchovn poradkyn podporuje rozvoj ka, poskytuje poradenstv rodim a sPPP pro Prahu 7 a 8 zajiuje metodickou podporu uitelm. Pedagogickho asistenta kola momentln nem a vppad poteby individuln asistence ve vuce kola doporu zkladn kolu vPraze 7, kter m monost individuln asistenci ve vuce poskytnout.

Pro pedagogy dlouhodob a clen strategie vtomto smyslu znamen:

u zdravotn postiench a zdravotn znevhodnnch k

chpat specifick vzdlvn jako prvo a nikoli monost

je-li to stanoveno nebo vppad poteby vypracovvat a naplovat individuln vzdlvac pln (IVP)

integrovat ka do prosted bn tdy

jasn definovat konkretizovan cle vzdlvn

umoovat km participovat na formulovn cl vzdlvn (jako pedpoklad pro sebehodnocen)

vyuvat alternativn pomcky a uebnice

zdrazovat ocennm a pochvalou pokrok

neupoutvat pli zvltn pozornost

neinit nepodloen i ukvapen zvry

upednostovat kooperativn uen

upednostovat uen se navzjem

netolerovat nevhodn chovn, kter si nemohou dovolit ostatn (pesto bt trpliv)

dodrovat urit sled a rozsah innost vjeho posloupnosti i prbhu

nesrovnvat pi hodnocen ky mezi sebou (zsada obecn platn)

umoovat km participaci na tvorb kritri hodnocen (jako pedpoklad pro sebehodnocen)

u sociln znevhodnnch k

kontaktovat se astji s rodii

seznamovat rodie i ky scli vzdlvn

zjistit vas ppadn komunikan tabu

citliv zaleovat ky do kolektivu

citliv pistupovat ke kooperativnm innostem

poskytovat podporujc komunikaci (dostatek podnt i pozornosti)

bt empatick kpocitm k

asto ky oceovat a chvlit

poskytovat dostatenou zptnou vazbu

zaazovat tmata ze sociokulturn oblasti ka

posilovat sebectu k

povzbuzovat a posilovat ky, aby si stavli nronj cle

vytvet as a prostor pro odstraovn pedsudk

3.7.5. Pe o talentovan a mimodn nadan ky

kola vyhledv a rozvj talent a mimodn nadn k.

Vrmci vuky je zaazovna prce vdiferencovanch skupinch podle nadn ka. Pro nadanho ka uitel pipravuje a zadv koln prci, kter odpovd a rozvj rove jeho dovednost voblasti jeho nadn. kola se sna mimodn nadanm studentm vytvet pzniv sociln, emociln a pracovn klima.

Zaazen nadanch a mimodn nadanch k do zkladnho vzdlvn vyaduje od pedagog nronj ppravu na vyuovn v jednotlivch pedmtech. Pro tyto ky je zapoteb zven motivace k roziovn zkladnho uiva do hloubky pedevm v tch vyuovacch pedmtech, kter reprezentuj nadn dtte.

Na zklad doporuen PPP a SPC mohou individuln nebo skupinov navtvovat vybran bloky vuky ve vym ronku.

V rmci vyuovn matematiky projevuj tito ci kvalitn koncentraci, dobrou pam, zlibu v een problmovch loh a svmi znalostmi pesahuj stanoven poadavky. Umoujeme jim pracovat na potai (vzdlvac programy), individuln pracovat s naunou literaturou (hlavolamy, kvzy, zhady, problmov lohy), navtvovat vyuovac hodiny ve vych roncch a pracovat v krouku matematiky.

V eskm jazyce a literatue ci prokazuj zven jazykov cit, e sloitj i logick jazykov lohy, bez problm jsou schopni vytvoit kvalitn slohov tvar, povdku, bse, Umoujeme km pracovat na obtnjch kolech, s vukovmi programy na potai, s naunou literaturou, navtvit hodiny ve vych roncch, pracovat v krouku eskho jazyka, vst a dit skupiny.

V dalch naukovch pedmtech jsou jim zadvny nronj samostatn koly (referty k probranmu uivu, zajmavosti ze svta techniky, ), jsou povovni vedenm a zenm skupin.

Na ky s hudebnm nadnm klade uitel vy nroky odpovdajc jejich dovednostem a schopnostem. Vhodnm zpsobem je zapojuje do innost v hodin mohou doprovzet na hudebn nstroj, pedzpvat pse, apod.

km vtvarn nadanm jsou zadvny nronj prce vol rzn techniky, jsou podporovni v mimokolnch aktivitch.

ci nadan spe technicky, manuln zrun, jsou smovni k zapojen do zjmovch aktivit organizovanch kolou. Pi samotn vuce bvaj povovni nronjmi stmi pi plnn zadanch kol, povujeme je vedenm skupiny.

Pohybov nadan ci jsou podporovni v rozvjen vech pohybovch aktivit, pedevm tch, kde k projevuje zjem a talent. ci jsou zapojovni do sportovnch sout, a u v rmci koly nebo mimo ni. Reprezentuj kolu.

Nadan ky vedeme k rovnmu pstupu k mn nadanm spolukm, k toleranci, ochot pomhat slabm. Nen vjimkou, e vynik-li k v jedn oblasti, v jin je prmrn. Pi zjiovn mimodnho nadn k spolupracuje sporadenskm pracovitm a na zklad zvr odbornho vyeten sestavuje a realizuje IVP se strukturou dle prvn pravy. Mimodn nadan ci mohou bt peazeni do vyho ronku na zklad komisionln zkouky.

3.8. Zotavovac pobyty k ve zdravotn pznivm prosted

Na zotavovac pobyty do zdravotn pznivho prosted vyjdj tdy podle zjmu k, rodi a tdnho uitele. Tyto vjezdy jsou realizovny podle vnitn smrnice koly a jejich clem je naplnn tch oekvanch vstup jednotlivch vzdlvacch oblast, kter je pirozen realizovat ve voln prod. Jde napklad o rzn pozorovn a urovn prodnin, topografick men apod.

3.9. Zjmov krouky

kola nabz jako doplkovou innost volnoasov aktivity pro ky vrmci innosti rzn krouky se zamenm sportovnm, vtvarnm, hudebnm. Oteven jednotlivch krouk vychz zpoteb a zjm k a rodi. Po proveden przkumu vprvnm tdnu kolnho roku mezi ky a rodii se sestav seznam krouk, kter budou vdanm oteveny a souasn stm se zajist jejich kvalitn veden.

3.10. zen a organizace vuky

Nae kola je kola pstupn vem dtem.

Chceme:

aby ci trvili as v pjemnm a ptelskm prosted, ve kterm se budou svobodn a bezpen rozvjet

aby si odneli poznatky na cel ivot

aby ci rdi kad rno pichzeli

aby do ivota odeli jako lid se sebectou a zdravou sebedvrou

aby mli pozitivn vztah k ostatnm bez rozdlu a dokzali pomoci potebnm

aby pochopili hodnoty lidsk dstojnosti

aby umli naslouchat ostatnm

aby si vytveli svj vlastn nzor a dokzali ho vyjdit a zrove respektovali nzor jin

aby pochopili, e maj nejen prva, ale i povinnosti

aby se uplatnili v ivot a dokzali se vyrovnat s ppadnmi nespchy

aby se dokzali rozhodovat a zodpovdat sami za sebe

3.11.1. Ronkov zen a plnovn

Vorganizaci vyuovn je za zkladn jednotku povaovn ronk. Vzdlvac tmata jsou plnovna vdy spolen pro cel ronk, na principu horizontlnho propojen td vjednotlivch roncch. Vrmci cel koly probh vyuovac proces na principu vertiklnho propojen ronk. Tda je chpna jako intimn prosted pro ky, a to vtakov me, jakou podle vku potebuj.

Clem je vt efektivita vzdlvacho procesu, vyuit potencilu spoluprce k vronku a mezi ronky, intenzivnj spoluprce pedagog, eln diferenciace aindividualizace vyuovacho procesu.

3.11.2. zen a koordinace prce uitel

Uitel v ronku spolen plnuj vyuovac proces a koordinuj vuku jednotlivch vzdlvacch oblast tak, aby vuka tvoila smyslupln celek. Uitel spolen pipravuj celoron pln vuky. Pipravuj a realizuj ronkov projekty.

Vrmci cel koly uitel spolupracuj na pprav celokolnch projekt apromlej vertikln propojen cel koly.

Vprci uitel jsou podporovny aktivity tzv. vzjemnch hospitac, kter maj vnst do pedagogickho procesu tvoiv pstup a prvky sebereflexe.

3.11.2.1. Kodex uitele

Lska kdtem - Problmy dt a obtn situace eme s lskou a pochopenm k naim km. Vdy km naslouchejme, povzbuzujme je, aby nm vyprvli nejen o svch radostech, ale i starostech.

Vchova kodpovdnosti - Vychovvejme ky k odpovdnosti za sv iny, nikoliv k poslunosti vptomnosti pedagoga. Nepouvejme fyzickho ani psychickho nsil, nemanipulujme se ky z pozice nadazenosti.

Pravdivost a spravedlnost - Nikdy km nezkouejme lht. Neslibujme, co nememe splnit. Chovejme se estn a tak, abychom ky nezraovali. Kad k by ml vdt, za co je trestn. K provinn je teba pipojit oprvnn trest. Pouvejme vce metodu pmho dsledku ne trest.

Vzjemn respekt - Nepovyujme se nad kolegy ani nad ky. Nevysmvejme se, neponiujme, respektujme odlin nzor. Hledejme na ostatnch spe to pozitivn, sname se je pochopit.

Dvra - Naslouchejme tak srdcem, dvrn informace nesdlujme, respektujme etick pravidla. Uitel m km dvovat a oni maj dvovat jemu.

Osobn nasazen - Sname se ze vech sil podvat co nejlep vkon. Pomhejme km co nejlpe zvldat sven koly a vznikl problmy v radostn a ptelsk atmosfe, klidn a s dvrou.

Humor jako vchovn prostedek - Vyuvejme humoru pi na prci s dtmi, nezamujme ho s vsmchem, shazovnm a poniovnm ka. Laskavm humorem lze obvykle doshnout vce ne strohou psnost.

Spoluprce a pomoc - Spolupracujme s dtmi a rodii pi stanoven clu vchovy a vuky tak, aby vichni mli radost a uspokojen z pokroku, kterch budou ci dosahovat. Pomhejme km, kdy ns o to podaj a spolu nachzejme sprvn een.

Respekt k dohodnutm pravidlm - Dbejme na dodrovn kolnho du, vnitnho du koly, pravidel souit a spoleenskch pravidel. To, co vyadujeme po dtech, musme vyadovat i od sebe samch. Vychovvejme pkladem.

Loajalita ke kole, kolegialita - Ppadn vznikl problmy eme na pd koly. Projevme ochotu eit vznikl problmy a nedorozumn vcn a bez emoc. Neohroujme presti koly vynenm internch dohod, nesname se zskvat lep postaven zpochybovnm kvality prce svch kolegu.

3.11.3. zen a koordinace prce k

V vodu kolnho roku probh motivace k k innosti, ujasnn zsad prce i sdrazem na bezpenost k, stanoven pracovnch postup, vbr tmat a monch souvislost a vneposledn ad stanovovn forem vstup. Zvrem kadho tvrtlet probhne seznmen se svstupy, zvry a celkov zhodnocen danch innost se zaazenm prvk sebehodnocen.

Do vuky je zaazovna prce dt ve skupinch. Prce ve skupinch m charakter kooperativnho uen, projektovho uen. Vtto sti pracuj ci vcemn samostatn. Spoluprce, uen se jeden od druhho, zvyuje efektivitu vzdlvn. Pnosem je vytven rznch skupin podle vzdlvacch poteb ka.

Vrmci vybranch tmat nebo projekt me bt prce k plnovna spolen pro vce ronk.

3.11.3.1. Kodex ka

Vstoupil-li jsem, pozdravm.

Odchzm-li, pozdravm.

Chci-li, eknu prosm.

Dostanu-li, eknu dkuji.

Nikoho nebiji, jen slaboi a zbablci si mus dokazovat svoji slu.

Nenim, kad vc, kter poslouila mne, me poslouit i druhmu.

Netrpm se, vechny dvee jsou zde oteven, proto se mu podlit o kadou radost i bolest.

Mluvm pravdu, le a pomluva mezi slun lidi nepat.

Mm dvru ve sv uitele a spoluky, respektuji je i jejich nzory.

Jsem tolerantn, nikdy se nikomu nevysmvm a nikoho neponiuji.

Jsem ochoten pomoci svm spolukm i uitelm.

Um se bt samostatn, zodpovdn za sv iny, nebojm se prosazovat svj nzor oteven, v klidu a slunou formou.

Chci dosahovat co nejlep vsledky, pracuji nejen pro sebe, ale i pro kolektiv tdy.

Vm si, i j jsem v nem dobr, snam se neustle rozvjet sv schopnosti adovednosti.

Dbm na dodrovn kolnho du a spoleenskch pravidel, vm, e svm chovnm a jednnm reprezentuji nejen sebe, ale i svou kolu.

4. Uebn pln

Vuka podle VP probh v1. 9. postupnm ronku Z. VP (RVP) rozliuje ti vzdlvac obdob: 1. obdob zahrnuje 1. 3. ronk, 2. obdob 4. 5. ronk, 3. obdob 6. 9. ronk. VP vymezuje jako zvazn vstup oekvan kompetence 2. a 3. obdob.

Zkladn vyuovac jednotkou je vyuovac hodina (45 min). Rozvrh hodin vtdnu nen vVP chpn jako dogma. Uitel (zejmna na I. stupni Z) si mohou po dohod svedenm koly rozvrhnout denn (tdenn) program vuky pi zachovn asovch proporc jednotlivch pedmt vtdnu. Krom vyuovac hodiny lze realizovat vuku i jinm typem vyuovac jednotky sodlinm asovm sekem pi dodren zsad hygieny koln prce (pestvky, relaxace apod.). Pi realizaci dlch kolnch program a projekt je nutn respektovat zvaznost minimlnch hodinovch dotac pro jednotliv vyuovac pedmty (obory vzdlvacch oblast) pro dan ronk (ev. pro dan vzdlvac obdob).

Metody a formy vuky VP nestanovuje zvazn nechv na vyuujcm, aby pro dosaen oekvan kompetence zvolil sm takov metody a formy vuky, kter budou vst koekvanmu efektu. Pouit formy a metody by mly vdtech vyvolvat touhu po poznvn, provokovat jejich zvdavost, stimulovat kladn rysy lidsk povahy a mly by vdy smovat kzskn konkrtn aktivn dovednosti. Respektovn osobnosti dtte a uplatovn principu pozitivn motivace by mly bt neodmyslitelnmi prvky prce vyuujcho.

Koment k uebnmu plnu 1. Stupn

Celkov asov dotace je na 1. stupni 118 hodin, piem nebyla pekroena maximln hodinov dotace povolen pro jednotliv ronky.

9 disponibilnch hodin urench pro 1. stupe vyuvme nsledujcm zpsobem:

esk jazyk - 2 disponibiln hodiny

Hlavn pozornost bude zamena na tenskou gramotnost k, ten s porozumnm, dramatickou vchovu a zlepovn komunikanch dovednost k, jejich zvldnut dv pedpoklad pro spnou prci s informacemi. Zrove vychz ze strategie koly, zejmna pi rozvjen kompetence k uen a kompetence komunikativn.

Anglick jazyk - 2 disponibiln hodiny

Zven hodinov dotace anglickho jazyka odpovd trendm a potebnosti vuky cizch jazyk.

lovk a jeho svt - 3 disponibiln hodiny

Poslena je prvouka ve 3. ronku prodovda ve 4. ronku a vlastivda v5. ronku. Disponibiln hodiny jsou zde vyuity kvuce etick vchovy.

Matematika - 2 disponibiln hodiny

Disponibiln hodiny budou vyuity pedevm kprocviovn a fixaci uiva.

Koment k uebnmu plnu 2. stupn

Celkov asov dotace je na 2. stupni 122 hodin, piem nebyla pekroena maximln hodinov dotace povolen pro jednotliv ronky.

18 disponibilnch hodin urench pro 2. stupe vyuvme nsledujcm zpsobem:

Nmeck jazyk - 6 disponibilnch hodin

Dotace druhho jazyka vychz zpoteby znalosti cizch jazyk.

esk jazyk 4 disponibiln hodiny

Disponibiln hodiny jsou zaazeny ve snaze o zlepen tenskch a komunikanch dovednost k a zrove potebu upevovn sprvnho pouvn pravopisnch jev.

Informatika - 1 disponibiln hodina

Zven hodinov dotace informatiky odpovd hlavnm clm vzdlvacho programu.

Matematika - 2 disponibiln hodiny

Disponibiln hodiny jsou zaazeny k vyuit prohlubovn a upevovn uiva tak, aby jej ci vyuili pi studiu na rznch typech stednch kol.

Vtvarn vchova 2 disponibiln hodiny

Zven hodinov dotace odpovd hlavnm clm vzdlvacho programu, tj. vytvet projekty szaazenm znalost zjinch pedmt.

Vchova ke zdrav 1 disponibiln hodina

Naven asov dotace je vsouladu sclem VP o aktivn rozvjen a ochranu fyzickho, duevnho i socilnho zdrav.

Voliteln pedmty - 2 disponibiln hodiny

V8. a 9. ronku jsou nabzeny tyto voliteln pedmty:

Informatika zdokonal se vyuit informanch a komunikanch prostedk a technologie vprocesu uen.

Dramatick vchova kvyuit nadn k, kseberealizaci a krozvjen vrazovch prostedk komunikace.

Literatura a umn seznamuje ky podrobnji svvojem literatury a umn od pravku a kzatku novho tiscilet.

Uebn pln

Vzdlvac oblast

Vzdlvac obor

1.

2.

3.

4.

5.

DD

Celkem

6.

7.

8.

9.

DD

Celkem

Jazyk a jazykov komunikace

esk jazyk a literatura

8

8+1

8

7+1

7

2

40

4+1

4+1

4+1

4+1

4

20

Ciz jazyk

+1

+1

3

3

3

2

11

3

3

3

3

12

Ciz jazyk II

+2

+2

+2

6

6

Matematika a aplikace

Matematika

4

5

5

4+1

4+1

2

24

4

4

4+1

4+1

2

18

Informatika a komunikan technologie

Informatika

1

1

1

+1

2

lovk a jeho svt

Prvouka

2

2

2+1

1

7

Prodovda

1+1

2

1

4

Vlastivda

2

1+1

1

4

lovk a spolenost

Djepis

2

2

2

2

8

Obansk vchova

1

1

1

1

4

lovk a proda

Fyzika

2

2

2

2

8

Zempis

2

1

1

1

5

Chemie

2

2

4

Prodopis

2

1

1

1

5

Umn a kultura

Hudebn vchova

1

1

1

1

1

5

1

1

1

1

4

Vtvarn vchova

1

1

1

2

2

7

1+1

2

2

1+1

2

8

lovk a zdrav

Tlesn vchova

2

2

2

2

2

10

2

2

2

2

8

Vchova ke zdrav

1

1

1

+1

1

4

lovk a svt prce

Pracovn innosti

1

1

1

1

1

5

1

1

1

1

4

Voliteln pedmty

+1

+1

2

2

Celkem

20

22

24

26

26

9

118

29

29

32

32

18

122

Rozmez

18-22

18-22

22-26

22-26

22-26

28-30

28-30

30-32

30-32

5. Vzdlvac oblasti a uebn osnovy

Vzdlvac obsah zkladnho vzdlvn je rozdlen do devti vzdlvacch oblast. Jednotliv vzdlvac oblasti jsou tvoeny jednm vzdlvacm oborem nebo vce obsahov blzkmi vzdlvacmi obory:

Jazyk a jazykov komunikace (esk jazyk a literatura, Ciz jazyk)

Matematika a jej aplikace (Matematika a jej aplikace)

Informan a komunikan technologie (Informatika)

lovk a jeho svt (Prvouka, Prodovda, Vlastivda)

lovk a spolenost (Djepis, Obansk vchova)

lovk a proda (Fyzika, Chemie, Prodopis, Zempis)

Umn a kultura (Hudebn vchova, Vtvarn vchova)

lovk a zdrav (Vchova ke zdrav, Tlesn vchova)

lovk a svt prce (Pracovn innosti)

Jednotliv vzdlvac oblasti jsou v vodu vymezeny Charakteristikou vzdlvac oblasti, kter vyjaduje postaven a vznam vzdlvac oblasti v zkladnm vzdlvn a charakterizuje vzdlvac obsah jednotlivch vzdlvacch obor dan vzdlvac oblasti. Dle je v tto sti naznaena nvaznost mezi vzdlvacm obsahem 1.stupn a2.stupn zkladnho vzdlvn.

Na charakteristiku navazuje Clov zamen vzdlvac oblasti. Tato st vymezuje, kemu je k prostednictvm vzdlvacho obsahu veden, aby postupn dosahoval klovch kompetenc.

Praktick propojen vzdlvacho obsahu s klovmi kompetencemi je dno tm, e si kola na zklad clovho zamen vzdlvac oblasti stanovuje ve VP vchovn a vzdlvac strategie vyuovacch pedmt.

5.1. Jazyk a jazykov komunikace

5.1.1. Charakteristika vzdlvac oblasti

Vzdlvac oblast Jazyk a jazykov komunikace zaujm stejn postaven ve vchovn vzdlvacm procesu. Dobr rove jazykov kultury pat k podstatnm znakm veobecn vysplosti absolventa zkladnho vzdlvn. Jazykov vuka, jejm clem je zejmna podpora rozvoje komunikanch kompetenc, vybavuje ka takovmi znalostmi a dovednostmi, kter mu umouj sprvn vnmat rzn jazykov sdlen, rozumt jim, vhodn se vyjadovat a inn uplatovat i prosazovat vsledky svho poznvn.

Obsah vzdlvac oblasti Jazyk a jazykov komunikace se realizuje ve vzdlvacchoborech esk jazyk a literatura a Ciz jazyk a Dal ciz jazyk. Kultivace jazykovch dovednost a jejich vyuvn je nedlnou soust vech vzdlvacch oblast.

Dovednosti zskan ve vzdlvacm oboru esk jazyk a literatura jsou potebn nejen pro kvalitn jazykov vzdln, ale jsou dleit i pro spn osvojovn poznatk v dalch oblastech vzdlvn. Uvn etiny jako mateskho jazyka v jeho mluven i psemn podob umouje km poznat a pochopit spoleensko-kulturn vvoj lidsk spolenosti. Pi realizaci danho vzdlvacho oboru se vytvej pedpoklady k efektivn mezilidsk komunikaci tm, e se ci u interpretovat sv reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v rznch komunikanch situacch a aby se umli orientovat pi vnmn okolnho svta isebe sama.

Vzdlvac obsah vzdlvacho oboru esk jazyk a literatura m komplexn charakter, ale pro pehlednost je rozdlen do t sloek: Komunikan a slohov vchovy, Jazykov vchovy a Literrn vchovy. Ve vuce se vak vzdlvac obsah jednotlivch sloek vzjemn proln.

V Komunikan a slohov vchov se ci u vnmat a chpat rzn jazykov sdlen, st sporozumnm, kultivovan pst, mluvit a rozhodovat se na zklad petenho nebo slyenho textu rznho typu vztahujcho se k nejrznjm situacm, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Ve vych roncch se u posuzovat tak formln strnku textu a jeho vstavbu.

V Jazykov vchov ci zskvaj vdomosti a dovednosti potebn k osvojovn spisovn podoby eskho jazyka. U se poznvat a rozliovat jeho dal formy. Jazykov vchova vede ky kpesnmu a logickmu mylen, kter je zkladnm pedpokladem jasnho, pehlednho asrozumitelnho vyjadovn. Pi rozvoji potebnch znalost a dovednost se uplatuj a prohlubuj ijejich obecn intelektov dovednosti, nap. dovednosti porovnvat rzn jevy, jejich shody aodlinosti, tdit je podle uritch hledisek a dospvat k zobecnn. esk jazyk se tak od potku vzdlvn stv nejen nstrojem zskvn vtiny informac, ale i pedmtem poznvn.

V Literrn vchov ci poznvaj prostednictvm etby zkladn literrn druhy, u se vnmat jejich specifick znaky, postihovat umleck zmry autora a formulovat vlastn nzory o petenm dle. U se tak rozliovat literrn fikci od skutenosti. Postupn zskvaj a rozvjej zkladn tensk nvyky i schopnosti tvoiv recepce, interpretace a produkce literrnho textu. ci dospvaj k takovm poznatkm a proitkm, kter mohou pozitivn ovlivnit jejich postoje, ivotn hodnotov orientace a obohatit jejich duchovn ivot.

Verbln i neverbln komunikace se me vhodn rozvjet i prostednictvm Dramatick vchovy, zaazen vRVPZV jako doplujc vzdlvac obor.

Ciz jazyk a Dal ciz jazyk pispvaj k chpn a objevovn skutenost, kter pesahuj oblast zkuenost zprostedkovanch mateskm jazykem. Poskytuj iv jazykov zklad apedpoklady pro komunikaci k v rmci integrovan Evropy a svta.

Osvojovn cizch jazyk pomh sniovat jazykov bariry a pispv tak ke zven mobility jednotlivc jak v jejich osobnm ivot, tak v dalm studiu a v budoucm pracovnm uplatnn. Umouje poznvat odlinosti ve zpsobu ivota lid jinch zem i jejich odlin kulturn tradice. Prohlubuje vdom zvanosti vzjemnho mezinrodnho porozumn a tolerance a vytv podmnky pro spoluprci kol na mezinrodnch projektech.

Poadavky na vzdlvn v cizch jazycch formulovan v RVP ZV vychzej ze Spolenho evropskho referennho rmce pro jazyky, kter popisuje rzn rovn ovldn cizho jazyka. Vzdlvn v Cizm jazyce pedpokld dosaen rovn A2, vzdlvn v Dalm cizm jazyce pedpokld dosaen rovn A1 (podle Spolenho evropskho referennho rmce pro jazyky).

spnost jazykovho vzdlvn jako celku je zvisl nejen na vsledcch vzdlvn v jazyce mateskm a v cizch jazycch, ale zvis i na tom, do jak mry se jazykov kultura k stane pedmtem zjmu i vech ostatnch oblast zkladnho vzdlvn.

5.1.2. Clov zamen vzdlvac oblasti

Vzdlvn v dan vzdlvac oblasti smuje k utven a rozvjen klovch kompetenc tm, e vede ka k:

pochopen jazyka jako prostedku historickho a kulturnho vvoje nroda a dleitho sjednocujcho initele nrodnho spoleenstv

pochopen jazyka jako dleitho nstroje celoivotnho vzdlvn

rozvjen pozitivnho vztahu k mateskmu jazyku a jeho chpn jako potencilnho zdroje pro rozvoj osobnho i kulturnho bohatstv

rozvjen pozitivnho vztahu kmnohojazynosti a respektovn kulturn rozmanitosti

vnmn a postupnmu osvojovn jazyka jako prostedku kzskvn a pedvn informac, k vyjden jeho poteb i proitk a ke sdlovn nzor

zvldnut pravidel mezilidsk komunikace danho kulturnho prosted a rozvjen pozitivnho vztahu k jazyku v rmci interkulturn komunikace

samostatnmu zskvn informac z rznch zdroj a k zvldnut prce s jazykovmi aliterrnmi prameny i s texty rznho zamen

zskvn sebedvry pi vystupovn na veejnosti a ke kultivovanmu projevu jako prostedku prosazen sebe sama

individulnmu provn slovesnho umleckho dla, ke sdlen tenskch zitk, krozvjen pozitivnho vztahu k literatue i k dalm druhm umn zaloench na umleckm textu akrozvjen emocionlnho a estetickho vnmn

5.1.3. esk jazyk a literatura

5.1.3.1. Charakteristika vyuovacho pedmtu 1. stupe

Obsahov, asov a organizan vymezen

Vyuovac pedmt esk jazyk a literatura se vyuuje jako samostatn pedmt ve vech roncch:

v1. a 3. ronku 8 hodin tdn

v4. a 5. ronku 7 hodin tdn

ve 2. ronku 9 hodin tdn

Vzdlvn v pedmtu esk jazyk a literatura

smuje kovldnut zkladnch jazykovch jev pro dorozumvn vstn i psemn podob

kosvojovn a rozvjen tenskch schopnost

vede kvyuvn rznch zdroj informac p. slovnky, encyklopedie, katalogy, pro roziovn znalost a dovednost potebnch pro dal vvoj

Strategie pro rozvjen klovch kompetenc k

vyhledvn

porozumn textu

prce s chybou

vklad

Klov kompetence k

Kompetence kuen

Uitel

vede ky ke stlmu zdokonalovn ten

vytv podmnky pro zskvn dalch informac potebnch k prci

stanovuje dl vzdlvac cle vpravopisu

k

je motivovn k aktivnmu zapojovn se do vyuovacho procesu

Kompetence keen problm

Uitel

hodnot prci k zpsobem, kter jim umouje vnmat vlastn pokrok

k

navrhuje rzn een problm, dokonuje koly a zdvoduje sv zvry

rad a pomh

Kompetence komunikativn

Uitel

- vede ky kvstinmu a kultivovanmu projevu

k

- doke prezentovat sv mylenky a nzory

Kompetence sociln a personln

Uitel

organizuje prci ve skupinch, aby ci spolupracovali pi een problm

vede ky kprezentaci svch mylenek a nzor a kvzjemnmu respektu

vytv pleitosti pro relevantn komunikaci mezi ky

k

respektuje pokyny pedagog

Kompetence obansk

Uitel

vyuv literatury naun i vdeck kvytven postoje kprod, kivotnmu prosted

k

zvldne komunikaci i ve vyhrannch situacch

k dispozici m vhodn pizpsoben pracovn materily

Kompetence pracovn

Uitel

- vede ky korganizovn a plnovn uen

- se zajm, jak km vyhovuje jeho zpsob vuky

- poaduje dodrovn dohodnut kvality, postup, termn

5.1.3.2. Uebn osnovy esk jazyk a literatura 1. stupe

Stupe prvn, obdob prvn, ronk prvn

Oekvan vstupy zRVP ZV:

k:

Dl vstupy:

k:

Uivo:

Tematick okruhy prezovho tmatu:

Pesahy, vazby, roziujc uivo:

Jazykov vchova

Rozliuje zvukovou a grafickou podobu slova, len slova na hlsky, odliuje dlouh a krtk samohlsky.

Uv v mluvenm projevu sprvn gramatick tvary podstatnch jmen, pdavnch jmen a sloves.

Rozliuje zvukovou a grafickou podobu slova.

Rozliuje slovo, slabiku, hlsku;

te a rozliuje dlouh a krtk samohlsky.

Pozn vtu, pe na konci vty teku.

Ve svm mluvenm projevu uv sprvn tvary podstatnch jmen, pdavnch jmen a sloves.

Psmena: mal, velk, tiskac a psac

Dlka samohlsek

Opis a pepis slov a vt

Kultura mluvenho projevu

OSV Sociln rozvoj Komunikace (dovednosti pro sdlovn verbln i neverbln)

Komunikan a slohov vchova

Plynule te s porozumnm text pimenho rozsahu a nronosti.

Porozum psemnm, mluvenm pokynm pimen sloitosti.

Respektuje zkladn komunikan pravidla vrozhovoru.

Peliv vyslovuje, opravuje nesprvnou nebo nedbalou vslovnost.

V krtkch mluvench projevech sprvn dch a vol vhodn tempo ei.

Vol vhodn verbln i nonverbln prostedky ei v bnch kolnch i mimokolnch situacch.

Na zklad vlastnch zitk tvo krtk mluven projev.

Zvld zkladn hygienick nvyky spojen se psanm.

Pe sprvn tvary psmen a slic, sprvn spojuje psmena i slabiky; kontroluje vlastn psemn projev.

Pe vcn i formln sprvn jednoduch sdlen.

te nahlas slova, vty a krtk texty;

rozpozn nadpis, dek, odstavec, lnek.

Rozum jednoduchm psemnm pokynm.

Adekvtn reaguje na mluven pokyny (pozdrav, osloven, prosba, podkovn, omluva, blahopn).

Pozdrav, podkuje, pod, omluv se.

Mluv srozumiteln, peliv vyslovuje, opravuje nedbalou nebo nesprvnou vslovnost.

S pomoc uitele aplikuje zsady sprvnho dchn a mluvenho projevu.

V promluvch uv vhodn verbln prostedky ei.

Krtce, souvisle vyprv sv zitky.

Uvoluje si ruku, nacviuje sprvn dren tla, dren psacho nin.

Udruje si pracovn a hygienick nvyky,

vetn prvnch nvyk psan na potai.

Pe sprvn tvary psmen a slic i podle dikttu.

Kontroluje vlastn psemn projev.

Orientuje se na klvesnici potae.

Sead ilustrace podle asov (djov) posloupnosti.

Podle obrzkov osnovy vyprv jednoduch pbh.

Vcn ten

Naslouchn

praktick a vcn

Souvisl mluven projev

Technika mluvenho projevu dchn

vslovnost a nonverbln prostedky

Hygiena psan

Technika psan

Mluven projev

vypravovn, dialog na zklad obrazovho materilu

OSV Osobnostn rozvoj Sebepoznn a sebepojet (druz jako zdroj informac o mn)

OSV Sociln rozvoj Komunikace (komunikace v rznch situacch zdvoil vystupovn)

OSV Sociln rozvoj Komunikace (technika ei, verbln i neverbln sdlovn)

OSV Sociln rozvoj Komunikace (pstovn komunikanch dovednost dialog)

M:

slo a poetn operace.

Literrn vchova

te a pedn zpamti ve vhodnm frzovn a tempu literrn texty pimen vku.

Vyjaduje sv pocity z petenho textu.

Rozliuje vyjadovn v prze a ve verch, odliuje pohdku od ostatnch vyprvn.

Pracuje tvoiv s literrnm textem podle pokyn uitele a podle svch schopnost.

te literrn texty, pozorn naslouch ten.

Recituje bsn, kadla a rozpotadla, zpamti je pedn.

Vyjaduje sv pocity z petenho textu.

Rozpozn dobro a zlo v jednn pohdkovch postav.

Odli jednotliv literrn pojmy.

Pracuje tvoiv s literrnm textem, dramatizuje jej.

ten

Naslouchn

Literrn nry (rozpotadlo, hdanka, kanka, pohdka) a dal pojmy (kniha, ten, divadeln pedstaven, loutkov divadlo, herec)

Tvoiv innosti s literrnm textem

pednes, dramatizace

OSV Morln rozvoj Hodnoty, postoje, praktick etika (projevy chovn lid)

Stupe prvn, obdob prvn, ronk druh

Oekvan vstupy zRVP ZV:

k:

Dl vstupy:

k:

Uivo:

Tematick okruhy prezovho tmatu:

Pesahy, vazby, roziujc uivo:

Jazykov vchova

Rozliuje zvukovou a grafickou podobu slova, len slova na hlsky, odliuje dlouh a krtk samohlsky.

Porovnv vznamy slov, zvlt slova opanho vznamu a slova vznamem souadn, nadazen a podazen, vyhled v textu slova pbuzn.

Odvoduje a pe sprvn: i/y po tvrdch a mkkch souhlskch i po obojetnch souhlskch ve vyjmenovanch slovech; d, t, n, /, b, p, v, m - mimo morfologick ev; velk psmena na zatku vty a v typickch ppadech vlastnch jmen osob, zvat a mstnch pojmenovn.

Porovnv a td slova podle zobecnnho vznamu dj, vc, okolnost, vlastnost.

Rozliuje v textu druhy vt podle postoje mluvho a k jejich vytvoen vol vhodn jazykov i zvukov prostedky.

Rozdluje slova na konci dk.

Sead slova v abecednm podku podle jejich prvnho psmena.

Identifikuje a sprvn pe slova, v nich dochz ke spodob znlosti.

ozna pzvunou slabiku ve slov.

Sprvn vyslovuje a pe spojen pedloky a ohebnch slov.

Rozpozn slovo vznamov nadazen

ve skupin slov.

Ke skupin slov piad slovo vznamov nadazen.

V textu najde slova pbuzn, citov zabarven a zdrobnliny, vytvo vlastn;

piad sprvn slova stejnho anebo podobnho vznamu a slova vznamu opanho.

Rozpozn a uvede vce vznam u znmch slov.

Aplikuje pravidla psan u, a , i/y po tvrdch a mkkch souhlskch, d, t, n, b, p, v, m mimo morfologick ev, pravopis zdvodn.

Sprvn pe velk psmena na potku vt a vlastnch jmen osob a zvat, pravopis zdvodn.

Rozli slova do skupin podle jejich obecnho vznamu (dj, vc, okolnost, vlastnost).

Rozpozn oznmen, otzku, vtku, rozkaz, pn.

Podle komunikanho zmru mluvho zaznamen sprvn interpunkci na konci vty.

Moduluje melodii vpovdi podle svho zmru.

V krtk vpovdi oprav chybnou modulaci.

Slabika

Abeceda

Spisovn vslovnost

Spodoba znlosti

Slovn pzvuk

Vznam slov

slova nadazen a podazen synonyma

antonyma

slova pbuzn

slova citov zabarven a zdrobnliny

Pravopis lexikln

Vlastn jmna

Vznamov okruhy slov

Druhy vt podle komunikanho zmru mluvho

OSV Sociln rozvoj Mezilidsk vztahy (pe o dobr vztahy, chovn podporujc dobr vztahy)

M:

slo a poetn operace.

M:

Zvislosti a vztahy, prce s daty.

Komunikan a slohov vchova

Plynule te s porozumnm texty pimenho rozsahu a nronosti.

Porozum psemnm nebo mluvenm pokynm pimen sloitosti.

Respektuje zkladn komunikan pravidla vrozhovoru.

Vkrtkch mluvench projevech sprvn dch a vol vhodn tempo ei.

Vol vhodn verbln i nonverbln prostedky ei v bnch kolnch i mimokolnch situacch.

Pe vcn i formln sprvn jednoduch sdlen.

te nahlas i potichu znm i neznm jednoduch texty.

Jednodue reprodukuje peten texty.

Rozum psemnm nebo stnm pokynm

k prci a pobytu ve kole a adekvtn na n reaguje.

Rozum jednoduchm pokynm z rznch oblast ivota, nap. v doprav, knihovn, divadle.

Podle konkrtn komunikan situace vol vhodn osloven a rozlouen.

Vyslechne druhho, nave na tma zmnn partnerem.

Sprvn dch a vol vhodn tempo ei v pipravench i nepipravench kolnch projevech.

V krtkch promluvch v bnch kolnch a mimokolnch situacch uv vhodn melodie a tempa ei, pauz a drazu.

Svj projev doprovod jednoduchmi gesty a vhodnou mimikou.

Pe krtk sdlen podle pokyn uitele.

ten sporozumnm

ten a naslouchn sporozumnm

Mluven projev

zkladn techniky

pravidla dialogu

Mluven projev

nonverbln prostedky

Psan projev ka

OSV Sociln rozvoj Komunikace (komunikace v rznch situacch, pozdrav, prosba, omluva)

OSV Sociln rozvoj Komunikace (verbln a neverbln komunikace)

MKV Lidsk vztahy (rozvjen empatie)

Roziujc uivo:

- psan na potai

Literrn vchova

te a pedn zpamti ve vhodnm frzovn a tempu literrn texty pimen vku.

Vyjaduje sv pocity z petenho textu.

Rozliuje vyjadovn v prze a ve verch, odliuje pohdku od ostatnch vyprvn.

Pracuje tvoiv s literrnm textem podle pokyn uitele a podle svch schopnost.

Pi etb nebo pednesu literrnho textu sprvn vyslovuje, vhodn frzuje a uv sprvn tempo a melodii ei.

Strun reprodukuje obsah krtkho literrnho textu.

Vyjd pocity z petenho literrnho textu mluvenou formou nebo jednoduchmi vtvarnmi technikami, nap. komiksem, obrzkem.

Odli vyjadovn v prze a ve verch;

rozum zkladnm literrnm pojmm

Vymysl zvr jednoduchho pbhu.

Zaznamen klov msta jednoduchho literrnho textu formou obrzku.

Krsn literatura

Poslech literrnch text

Pednes literrnch text

Reprodukce textu

Potky interpretace literatury

Literrn druhy a nry poezie, prza, bse, pohdka, hdanka, rozpotadlo, kanka

Literrn pojmy

spisovatel, bsnk, ten, divadeln pedstaven, herec, reisr

ten sporozumnm

Poslech literrnch text

Zitkov ten a naslouchn

Tvr psan

MKV Kulturn diference (jedinenost kadho lovka a jeho individuln zvltnosti)

EV Vztah lovka k prosted (n ivotn styl)

EGS Evropa a svt ns zajm (ivot dt v jinch zemch)

Stupe prvn, obdob prvn, ronk tet

Oekvan vstupy zRVP ZV:

k:

Dl vstupy:

k:

Uivo:

Tematick okruhy prezovho tmatu:

Pesahy, vazby, roziujc uivo:

Jazykov vchova

Odvoduje a pe sprvn: i/y po tvrdch a mkkch souhlskch i po obojetnch souhlskch ve vyjmenovanch slovech; d, t, n, /, b, p, v, m - mimo morfologick ev; velk psmena na zatku vty a v typickch ppadech vlastnch jmen osob, zvat a mstnch pojmenovn.

Rozliuje slovn druhy v zkladnm tvaru.

Spojuje vty do jednoduch souvt vhodnmi spojkami a jinmi spojovacmi vrazy.

Odvoduje a sprvn pe i/y po obojetnch souhlskch ve vyjmenovanch slovech.

Sprvn pe vlastn jmna vybranch stt, ulic, zempisnch nzv.

Rozezn slovo ohebn a slovo neohebn.

V zkladnm tvaru rozli vechny ohebn slovn druhy.

Spojuje krtk vty do souvt a uv k tomu vhodn spojovac vrazy.

Obmn spojovac prostedky podle poteby svho projevu nebo podle zadn uitele.

Pravopis

vyjmenovan slova

velk psmena

Tvaroslov

slova ohebn a neohebn

slovn druhy

Spojovn vt

Spojovac prostedky

spojky, vztan zjmena, pslovce

M:

slo a poetn operace

Roziujc uivo:

vyhledv vznamov souvislosti mezi slovy ve vt

Komunikan a slohov vchova

Plynule te s porozumnm texty pimenho rozsahu a nronosti.

Porozum psemnm nebo mluvenm pokynm pimen sloitosti.

Respektuje zkladn komunikan pravidla vrozhovoru.

Vol vhodn verbln i nonverbln prostedky ei v bnch kolnch i mimokolnch situacch.

Na zklad vlastnch zitk tvo krtk mluven projev.

Pe vcn i formln sprvn jednoduch sdlen.

te plynule s porozumnm texty pimenho rozsahu a nronosti.

Vyhled informace v encyklopedich a slovncch pro dti.

Pi ten vhodn uv nonverbln prostedky.

Reprodukuje obsah textu.

dopln text o chybjc st, dovyprv jej, vymysl nzev ryvku textu;

Aktivn se podl na sestavovn jednoduchch pravidel a pokyn pro rzn situace ve kole.

Dodruje vhodnou vzdlenost k partnerovi, udruje s nm on kontakt.

Rozhovor bezdvodn neperuuje nebo pod o peruen a uvede dvod.

Naslouch mluvenmu projevu spoluka

a uvdomuje si jeho nonverbln prostedky.

Odhal vraznj chyby v mluvenm projevu, upozorn na n a pome s jejich opravovnm.

V jednoduchm projevu db na to, aby byl gramaticky a vcn sprvn.

Oprav chyby v samostatnm vypravovn spoluka.

Sestav osnovu a podle n pe krtk texty.

V psemnm projevu uv vhodn jazykov prostedky, grafick symboly a interpunkci a pi tom aplikuje znalosti osvojen v jazykov vchov.

ten s porozumnm, tvoiv prce stextem

Naslouchn a ten sporozumnm

Mluven projev

Dialog

verbln a nonverbln prostedky komunikace

Mluven projev

kultivovanost mluvenho projevu ka

Psan projev

vypravovn, popis, inzert, pozdrav, dopis, zklady elektronick komunikace (sms, e-mail, chat), grafick symboly

Rozvoj slovn zsoby

MV Interpretace vztahu medilnch sdlen a reality (rzn typy sdlen, jejich rozliovn)

OSV Sociln rozvoj Komunikace

(komunikace v rznch situacch)

OSV Sociln rozvoj Komunikace

(dialog a jeho pravidla)

MV Tvorba medilnho sdlen

(tvorba vhodnch sdlen pro koln mdia)

M:

slo a poetn operace

AJ:

Pravidla komunikace.

M:

slo a poetn operace.

Roziujc uivo:

- beseda o zhldnutm divadelnm pedstaven

Literrn vchova

Vyjaduje sv pocity z petenho textu.

Pracuje tvoiv s literrnm textem podle pokyn uitele a podle svch schopnost.

Rozliuje vyjadovn v prze a ve verch, odliuje pohdku od ostatnch vyprvn.

stn i psemn vyjaduje sv pocity z petenho textu.

Podle svch schopnost ztvrn obsah textu jednoduchmi obrzky, jednoduchm komiksem, dramatizac i hudebnm doprovodem.

Rozli poezii a przu. Pozn a charakterizuje pohdku, pbh s dtskm a zvecm hrdinou, bajku.

Uvede nejznmj autory a ilustrtory knih pro dti.

Zitkov ten a naslouchn

Reprodukce literrnho textu

Tvoiv innosti s literrnm textem

Literrn pojmy

ver, rm, pohdka

Dtsk literatura

MKV Lidsk vztahy

(pedsudky a stereotypy)

EGS Jsme Evropan

(koeny a zdroje evropsk civilizace)

Roziujc uivo:

- komiks

- pprava pedstaven

- vstavka prac

Roziujc uivo:

- debata o vlastn etb

- tensk krouek

- tensk beseda

Stupe prvn, obdob druh, ronk tvrt

Oekvan vstupy zRVP ZV:

k:

Dl vstupy:

k:

Uivo:

Tematick okruhy prezovho tmatu:

Pesahy, vazby, roziujc uivo:

Jazykov vchova

Porovnv vznamy slov, zvlt slova stejnho nebo podobnho vznamu a slova vcevznamov.

Rozliuje ve slov koen, st pponovou, pedponovou a koncovku.

Uruje slovn druhy plnovznamovch slov a vyuv je v gramaticky sprvnch tvarech ve svm mluvenm projevu.

Rozliuje slova spisovn a jejich nespisovn tvary.

Vyhledv zkladn skladebn dvojici a v nepln zkladn skladebn dvojici oznauje zklad vty.

Uv vhodnch spojovacch vraz, podle poteby projevu je obmuje.

Pe sprvn i/y ve slovech po obojetnch souhlskch.

Vyhled a vhodn pouije slova stejnho nebo podobnho vznamu.

V jednoduchch ppadech rozli koen slova, st pedponovou a pponovou.

Podle instrukc uitele graficky zaznamen stavbu slova.

Rozpozn a sprvn nape pedponu a pedloku, zvld jejich pravopis.

Vyhled v neznmm textu plnovznamov slova a ur jejich slovn druh.

Ohebn slovn druhy uv ve sprvnm tvaru.

Vhodn uv koncovky spisovn a nespisovn s ohledem na komunikan situaci.

Ur nespisovn tvary u eskch slov;

ozna rzn komunikan situace, pi nich je vhodn uvat spisovnch tvar slov.

Ve dvojlenn vt vyhled zkladn skladebn dvojici.

Ve vtch s nevyjdenm podmtem tvo zkladn skladebn dvojici za pomoci pslunch osobnch zjmen.

Ve svm projevu uv vhodnch spojovacch vraz a obmuje je dle pokyn uitele.

Pe sprvn i/y ve vyjmenovanch slovech a slovech s nimi pbuznch.

Vznam slova

synonyma, vcevznamov slova

Stavba slova

koen, pedpona a st pponov

Tvaroslov

slovn druhy plnovznamovch slov, spisovn a nespisovn tvary jmen zjmen a sloves

Skladba

zkladn vtn leny

nevyjden podmt

souvt souadn a podadn

Spojovac vrazy

Pravopis lexikln

OSV Sociln rozvoj Komunikace (komunikace v rznch situacch)

M:

slo a poetn operace

M:

slo a poetn operace.

AJ:

Slovn dru