OBČANSKÁ VYBAVENOSTpojem hovořící o existenci, počtu, kapacitě a rozmístění jednotlivých zařízení občanského vybavení v území.Váže se mna velikost území – je třeba určit cílovou skupinu, vzdálenost, rozsah

VEŘEJNÁ OBČANSKÁ- administrativa, školství zdravotnictví, kultura, sport, obchodTECHNICKÁDOPRAVNÍ

NEVEŘEJNÁ (soukromá administrativa)

H1– Vývoj

Pravěk Kultové stavby - Megality, Menhiry, Kromlechy, komorové hroby, chodbové hrobyStarověk

Mezopotámie – Chrámové - Svatyně odvozená od obytného domu, Zikkurrat, Městské stavby - Městské domy, Školy, Knihovny, Archivy, Zdravotnická zařízení

Egypt - Náhrobní stavby - nejdůležitější egyptské stavby, protože egypťané věřili v posmrtný život a koncipovali je jako obytné domy – Mastaby, Stupňovité pyramidy, Lomené pyramidy, Klasické pyramidy, Hrobky tesané do skály, svatyně

Řecko - Hlavní veřejné budovy- Agora (shromaždiště), Stoa, Propylaje, Divadlo, Ódeion, Gymnasion, Hippodrom, Stadio, Enneakrunos

Řím - Veřejné budovy – Baziliky, Lázně, Divadla, Amfiteátry, Cirky, stupňovité hledištěStředověk

Předrománské - u klášterů školy a špitály, císařské falceGotika – Radnice, Školy, Špitály, Starobince, Zbrojnice, Lázně, Sýpky, Mlýny (za hradbami)

NovověkRenesance - Městské stavby - Radnice, Masné krámy, Zahrady - plošný geometrický rozvrh,

drobné doplňkové stavbyBaroko - Městské stavby - Radnice, divadla (kukátkové), knihovny, školy, hvězdárny,

nemocnice, Zahrady - řešena na osu zámku, průhledy na drobné doplňkové stavby, oblíbená sala terrena

Klasicismus - Městské stavby – Nemocnice, Lázně, ústavy pro tělesně postižené, divadla, nádraží

19 Kasárna, Průmyslové stavby – Textilky, Cukrovary, Pivovary, Porcelánky, sklárnyHistorismus - Městské stavby - obchodní domy, divadla, muzea, obytné domy, výstavní haly,

stavba výškových budov v USA, Průmyslové stavby - Tovární halyDnes

problém: satelitní městečka. „Bývají naplánována pouze k bydlení a většinou jim chybí obchody, služby a další vybavenost, kterou musí suplovat vzdálenější lokality. A tak bývá často najednou málo míst v základních a mateřských školách, které nejsou na nové přistěhovalce připraveny. […]

Obchodní domy na okraji velkých měst – uvolnění centru

Dneska jsme pořád dost ovlivněni tím, jak se plánovalo před 1989. Logika byla následující: důležitá docházková vzdálenost, Kapacity se přesně vypočítávaly podle vzdáleností, počtu obyvatel, hustoty atp. výsledkem byly přesně matematicky vypočítané kapacity a tudíž lidi museli chodit do školy a k doktorovi tam, kde bydleli, tj. tam, kde byli započítaní. (uur)

Viz D1

H2– Teorie

Dostupnost, dostatečnost, komplexnost

- vše co člověk potřebuje k životu – doprava, školy, školky, rekreace, nemocnice, obchod, komerce

- nižší stupeň – především na vesnici, sídlišti, aglomeraci – základní obchod, škola, školka, hospoda, rekreace, meziměstská doprava, za ostatníma službama je třeba dojíždět do většího města- vyšší stupeň – předchozí + univerzity, kulturní zázemí – muzeum, divadlo, nemocnice, pošta, úřad, policie, obchodní centrum... možnost výběru z více, v hlavním městě pak najdeme specifickou vybavenost jako jsou například úřady ministerstev- docházková vzdálenost – 10 min- polyfunkční a monofunkční dům- urbanista v územním plánu určuje, které aktivity se na daném území budou dít – rozložení fčních ploch, výběr z 16 kategorií – lze tak omezit přílišné množství hospod, heren, supermarketů atd.- funkcionální urbanismus – tradiční pojetí – direktivně říká co se v daném místě může a nemůže odehrávat- modernější přístup - anebo určím jen nějaké limity a nechám to volně plynout- dělení – základní, vyšší, celoměstská, nadměstská- monofunkce – převládá jedna funkce, např. Sídliště, kde převládá bydlení, kompaktní charakter, dobře se organizuje občanská vybavenost, vzniká ovšem problém dojíždění za prací, sterilita prostředí, ztrácí se městskost- polyfunkce – v centru, v historické části města, vše se prolíná, mnoho věcí se odehrává na malém prostoru, existence totálně integrovaných domů (dole kino, divadlo, v přízemí pasáž, obchody, přístupný vnitroblok, v patrech služby a výše pak bydlení), je to vrstvené městské, zábavné, provoz je ovšem finančně náročný, hůře se prodává, dnes vytlačováno nákupními centry- zoning – Athénská Charta, město se skládá z tří fcí a to vše propojuje doprava, tyto funkce by měly být zónované

-koldomy, Zahradní město, Athenská charta- občanská vybavenost souvisí i s jednotlivými teoriemi měst, jak bude uspořádané a co svým obyvatelům poskytne

Pod pojmem občanská vybavenost bychom si měli představit budovy primárně sloužící ku prospěchu společnosti, jako jsou domy s pečovatelskou službou, vzdělávacích zařízení, sportovní haly, správní a administrativní objekty, nákupní a obchodních centra apod.

Stavby občanské vybavenosti můžeme rozdělit dle jejich budoucího využití, a to na: Stavby pro výchovu a vzdělání - školy, školky, jídelny Stavby cestovního ruchu a veřejného stravování - penziony, hotely, ubytovny, restaurace Stavby pro obchod a služby - obchodní centra, prodejny, salony, logistická centra Sportovní a tělovýchovné stavby – tělocvičny, herny, sportovní střediska Administrativní stavby - pro státní správu, výrobní i nevýrobní společnosti Zdravotnické stavby – lékárny, ordinace, zdravotní střediska, zdravotní centra Stavby s kulturním využitím – divadla, kina, společenská centra

Zařazení v typologii:

Obytné stavbyo rodinné domyo bytové a panelové domyo domy určené pro přechodné bydlení (vysokoškolské koleje, internáty)

objekty občanské vybavenosti (školy, nemocnice, obchody apod.) objekty průmyslové objekty zemědělské speciální objekty

Není reálné pokrýt v návrhu všechny děje, musím si vybrat zda chci iniciovat nějaké děje nebo chci regulovat anebo investovat. Pokud se jedná o iniciaci dějů, musím hledat její zdroj (zastávka MHD, škola, kulturní instituce). Když reguluji, tak hledám minimální povinné parametry. Když investuji, hledám co největší užitek. Pro obč. vybavenost je třeba hledat vhodná místa. Má vliv na to místo a opačně (např. Kaplického knihovna – ne jen problém stavby, ale už od základu nevhodně vybrané místo, Letná není prostorová rezerva, Letná je park)Hodnota sídla je daná hodnotou veřejného prostoru.

Viz D2

How Possible is Sustainable Urban Development? An Analysis of Planners Perceptions about New Urbanism, Smart Growth and the Ecological City (Jepson & Edwards, 2010) je tato problematika popsána takto: • Vyvážení vzdálenosti mezi obytnou částí a pracovními aktivitami, které by pomohla k vyšší produktivitě a efektivitě činností.Zaměřit se na promísení funkcí v městském prostředí - v centru města by se koncentrovaly pracovní příležitosti, díky kterým se sníží náklady na dopravu. • Využívání obnovitelných energetických zdrojů. • Nová výstavba či rekonstrukce by měla být šetrná k přírodnímu prostředí a využívat, co nejvíce recyklovaných materiálů. • Vylepšit dostupnost míst díky cyklistickým stezkám či pěší zóně, které by obyvatelé využívali k cestě do práce nebo k volnočasovým aktivitám. • Zaměřit se na poskytování bydlení pro sociální skupiny obyvatel, které by pomohlo k vyšší soudržnosti. • Mít, co nejvyšší škálu forem a typů bydlení pro splnění všech požadavků obyvatel. • Zakládat si na kompaktním bydlení, které by uspořilo zastavování nových území určené především k zemědělské činnosti • Ochrana přírodních a biologických funkcí přírody. • Občané by měli být podporováni v zájmu o rozhodování a vývoji území. • Kvalitní veřejná prostranství jako prostředek k zlepšení interakcí mezi obyvateli. • Podporovat místní sounáležitost obyvatel. • Propojit dopravní spojení, které pomáhá k snazšímu a častějšímu styku mezi obyvateli.

H3 Občanská vybavenost – Tendence

Od začátku devadesátých let, kdy se otevřela možnost soukromého podnikání, se začaly nedostatky v nedobudovaném občanském vybavení (zejména na území sídlišť) odstraňovat nejdříve prostřednictvím provizorních objektů (stánky), budováním prodejen v bývalých kočárkárnách a technickém zázemí bytových domů, v garážích rodinných domků a využíváním dalších nebytových prostorů. V oblasti obchodu a služeb došlo k obratu s rozvojem velkoplošných komerčních objektů. Nákupní centra jsou umisťována na kraj města (prostor pro obří parkoviště, volná plocha) i do center (vysoká koncentrace zákazníků a výměna – pohyb). zánik drobných obchodů!

Zánik a vývoj nových druhů - regrese např. malých kin, prádelen, jeslí/ progrese specializovaných zdravotnických pracovišť, galerií, internetových kaváren, fitness center, aquaparků, tattoo parlors, opravny mobilů, night clubs vše souvisí se společenskými změnami a rozmachem informačních technologií

U těch zaniklých druhů pak řešíme další využití – kasárna, JZD atp

Dokumenty:Evropská perspektiva prostorového rozvoje (European Spatial Development Perspective), 1999

- polycentrický rozvoj na třech úrovních- rovná práva v přístupu k občanské infrastruktuře

Lisabonská strategie, 2000- přístup k internetu se stává základním lidským právem občanů EU

Územní agenda EU, 2007- vyrovnaný polycentrický rozvoj EU

Lipská charta o udržitelných evropských městech, 2007- jsou potřeba vysoce kvalitní veřejné prostory, infrastruktura soudržnost, udržitelnost

Evropa 2020- zlepšení kvality vzdělávání, výzkumy, podpora předávání inovací a znalostí, plné využívání

informačních a komunikačních technologií

Politika územního rozvoje ČR, 2008- klade důraz na sociální soudržnost, obyvatel a vytváření podmínek pro koordinované

umisťování veřejné infrastruktury v rámci, sídelní struktury a vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně, postižených a hospodářsky slabých

Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014–2020

- nezbytná je optimalizace kapacit škol, zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb, dále podpora volnočasových aktivit – zejména nabídky sportovního a kulturního vyžití, neformalizovaných aktivit pro seniory a mládež (jako prevence kriminality a sociálně patologických jevů).

Společenské trendy nejbližších let v České republice ovlivňující občanskou vybavenost

- - trendy vývoje jednotlivých druhů zařízení vyplývají podle jejich charakteru ze sociální a demografické skladby obyvatel (zejména zařízení školství, zdravotnictví a sociální péče), ze zájmu uživatelů a z forem provozu

- - digitální sítě- alternativa a konkurence pro místní obchody, novinové stánky, kina a pobočky bank + mohou v některých případech ohrozit přímo existenci některých zařízení občanského vybavení jako zavedených součástí života sídel a jejich center + dodávají hodnotu lokalitám pro bydlení i práci

- - předměstí vytvoří nové struktury napojené na oživené místní služby (školy, školky, kluby seniorů, kancelářské komplexy, sportovní zařízení, fitness, kavárny a restaurace).

- - centra měst by měla přitáhnout větší množství „obyvatel na plný úvazek“ + odpovídající služby a zařízení - když budou „zabydlená“ i po konci pracovní doby.

- - přestavba některé bývalé administrativní objekty, sklady a provozovny, které ztratily svůj účel, zpět na bydlení. Některé původně rekreační oblasti v krajině nebo kulturně zajímavých lokalitách přitáhnou stálé obyvatele z řad lidí, pracujících na dálku. Tyto tendence se odrazí i změnou požadavků na občanské vybavení (tj. jeho rozmístění, dimenzování i druhy zařízení) v návaznosti na změny dostupnosti pracovních příležitostí a služeb.

- - dostupnost vysoce kvalitních služeb (více času na vzdělávání, zájmy, sport, společenské vztahy.

- prahy rozvoje území - tvrdé a měkké. Tvrdé prahy bývají stanoveny normami, vyhláškami nebo správním rozhodnutím (čistírna odpadních vod s danou kapacitou nebo kapacita plynového potrubí v obci). Měkké prahy nelze přesně vyčíslit (zvyšování počtu turistů mění postupně dojem z území, až se změní atraktivní oblast v nevhodně turisticky přehuštěnou lokalitu).

- – „prahy efektivity“ - ty jsou specifickým typem prahů rozvoje území. Prahy minimálních hodnot, kdy je daná infrastruktura ještě schopná efektivního fungování. Ekonomické jsou formy zástavby, které umožňují efektivní obsluhu veřejnými infrastrukturami a kde lze plně využít kapacity občanského vybavení v okruhu dostupnosti bydliště nebo pracoviště. Důležitá je dostupnost zařízení v místě nebo snadná dostupnost v jiném dobře dopravně napojeném sídle

- Školství a výchova - Dlouhodobý je trend upřednostňovat všeobecné vzdělání před odborným, zvláště v řemeslných oborech, nevzhledné úpravy škol, děti nejsou vedeny k estetickému cítění, poct, že děti potřebují barvy

- Kultura - budování zařízení většího rozsahu, sdružující například několik kinosálů, ke kterým jsou připojena společná zařízení poskytující možnosti stravování, prodeje atd., nebo např. koncertní haly, umožňující konání velkých akcí

- Sport a tělovýchova - budování stadionů a areálových zařízení, z nichž mnohá jsou využívána rovněž pro kulturní akce. Nároky na území se v případě budování zcela nových zařízení předpokládají značné

- Zdravotnictví - Celosvětově se ukazuje tendence odklonu od velkých a organizačně těžko zvládnutelných všeobecných nemocnic nad 1 200 lůžek. V rámci sítě menších nemocnic dochází v mnoha zemích k jejich specializaci, která dosahuje kvalifikační úrovně dříve dosažitelné pouze ve fakultních nemocnicích. Tento způsob vede k úsporám na speciálním vybavení, je však podmíněn dopravními možnostmi.

- Sociální péče - Trendem je rozvoj sociální péče o handicapované občany přímo v jejich domácnostech

Tendence: obsloužit vybaveností dosud nevyhovující důsledky suburbanizace – urban sprawl, učinit předměstí obytnými

Dorovnat úroveň v problémových regionech pomocí zvýšení kvality vzdělání, sociálních služeb

VZDĚLÁNÍStrom života – máme vlny obyvatelstva (viz Husákovy děti) – zařízení vázaná na konkrétní věkovou skupinu se potýkají s proměnlivými nutnými kapacitami. Jednou chybí místa, podruhé děti. Rušení malotřídních škol je potřeba vykompenzovat nabídkou dopravy do vzdálenějších.

KULTURAMomentálně převažují multiprostory – více kinosálů, food courty, univerzální prostory, umisťované na okraje měst. Tento trh je již víceméně nasycen, 25 let po revoluci a do budoucna můžeme předpokládat spíš doplňování opět menšími objekty v jádru zástavby.SPORTTéž roste výstavba těch větších arerálů a objektů – stadiony, areny. Využití i pro kulturní akce

ZDRAVOTNICTVÍVelký rozvoj v soukromém sektoru. Ústup velkých centralizovaných nemocnic, rozvoj menších specializovaných pracovišť – podmíněno dopravními možnostmi.

SOCIÁLNÍ PÉČESnaha o domácí péči, integraci, rozvoj zařízení s různou intenzitou péče, pokud domácí péče není možná.

OBCHODStahování maloobchodu do nákupních center – podmíněno dopravou

CÍRKEVNepředpokládají se změny ve vývoji – náhrada dosloužilých prostor, opravy.

V minulosti centrem dění kostel nebo palác – tam se lidé scházeli, potkávali. Popř. trh. Kam se dění přesunulo? Asi trošku dost online. Co z toho plyne?

H4 Typologie

-NEZBYTNÁ (POVINNÁ) – financování převážně státemAdministrativaŠkolství Zdravotnictví

-VOLITELNÁ – financování soukromým sektoremLépe umistovat dle tržního procesu než urbanistického plánu

KulturaSport Obchod

Obyvatel doch. Vzdálenost coZÁKLADNÍ do 5000 500 m mateř. Škola, samoobsluha, obecní úřad(městys)

ČTVRTOVÁ do 15000 1000 m zákl. škola, lékař, kulturní centrum, sportovní (městečko) stavba, obecní úřad, rekreace

VYŠŠÍ do 50000 MHD poliklinika, střední školy, knihovna, divadlo, (obvod) obchodní centrum, obecní úřad, kulturní dům, výkonnostní sporty

CELOMĚSTSKÁ(kraj, městské části, statutární město) 50000+ MHD + AUTO krajská knihovna,multikina, krajský úřad, VŠ, vrcholový sport, nemocnice,

NADMĚSTSKÁ krajská, celostátní, specializovaná, mezinárodní vybavenost

Občanská vybavenost spadá pod veřejnou vybavenost.

Dělení veřejné vybavenosti na:ObčanskouDopravníTechnickouVeřejné prostranství

Podle frekvence využívání, velikosti obsluhovaného území (spádové oblasti), intenzity využití obytného území a demografické a sociální skladby obyvatelstva zůstává jako před 1989: základní, vyšší, specifická

Veřejné – vyhrazené všem občanům bez rozdílu, neveřejné – určené jen vybraným společenstvím či jednotlivcům, speciální – určené všem ale jen ve zvláštním režimu (rukověť)

Nezbytná (povinná) – veřejná administrativa, školství, zdravotnictvíVolitelná – kultura, sport, obchod

U povinné převažuje financování veřejnými penězi, u volitelné převažuje soukromý sektor. Povinná je umisťována podle výpočtů do pravidelné sítě (podle hustoty obyvatel, velikosti jednotky), volitelná lépe umisťovaná podle tržních procesů nebo urbanistického plánu či projektu.

Vybavenost je vázána na velikost sídla a jeho částí., musí být dosažitelná, je třeba si definovat spádové oblasti, dostupnost, vzdálenosti. Je-li něco veřejné, je to přístupné bez omezení a pokud tam nějaké omezení je, tak platí pro všechny bez výjimky (omezení časové, polohové, činnostní)

Rekreace – musí být v docházkové vzdálenosti

Dětské hřiště do 6 let – do 200 m – urbánní blok, do 13 let – 500 m – lokalita

Rekreace – každodenní, týdenní, sezonní

H5 Občanská vybavenost – Morfologie

Dostupnost, dostatečnost, komplexnost

Každý typ vybavenosti má své místo v rámci sídla i krajiny a je třeba je hledat ve smyslu důsledné lokace.

V starověké historii kulturní i zdravotnické stavby spojovali s náboženstvím ty se z pravidla umisťovaly na speciální místa – na návrší ,

Starověku:Amfiteátry – využívaly terén

Středověku a novověku: Hrady – obraná sídla – na kopci Zámky – reprezentační sídla vládců – na rovině

Síla místa a autentičnost lokalizace ovlivňuje konečné vyznění konkrétního objektu, v rámci celku obce.

Dnes se občanská vybavenost zásadně liší svou funkcí a každá stavba k tomu určená má svou strategickou polohu v rámci sídla a vytváří svou autentičnost v daném prostředí

-Nemocnice na kopci

+ zoo v terénu – Praha

Prostorové uspořádání – diverzita – umisťovat občanskou vybavenost, tak aby pokrývala celkovou plochu sídla

Zamyslet se nad těmito druhy OV a morfologií, která je pro ně výhodná, jak z hlediska terénu, tak i tvaru stavby: MŠ, ZŠ, hřiště, sportoviště, úřad, nemocnice, kulturní centrum, kostel

H6 Občanská vybavenost – Topografie

Dostupnost, dostatečnost, komplexnost

Poloha – dle docházkové vzdálenosti

síla místa a autentičnost lokalizace ovlivňuje konečné vyznění konkrétního objektu, v rámci celku obce. Správné umístění stavby je pro její fungování zcela zásadní, může navíc ovlivnit celou čtvrt a to jak pozitivně, tak i negativně (Obchodní centrum, které vyžaduje parkování, Armáda spásy, která vyvolá koncentraci sociálně slabších v okolí, Hřiště ve čtvrti, kde chybělo). Jaká stavba v ČR vyvolala pozitivní růst celé oblasti a naopak?

Prostorové uspořádání – diverzita – umisťovat občanskou vybavenost, tak aby pokrývala celkovou plochu sídla

Kulturní stavby

Víden ringstrasse – na místě bývalého opevnění

Praha – Kulturní stavby na nábřeží a defacto na území předimenzovaného Karlovského města

Spatná dostupnost Opery , Muzeum za magistrálou

Tate Modern – kdysi elektrárna, dnes velmi navštěvovaná galerie, mění celou čtvrť

High Line – pozvedla celou čtvrt, lidé se tam kvůli tomu stěhují, přivedlo to další investice do území, veřejná investice pozvedla lokalitu

Obchod

Z historie až po 20 století byla snaha obchody soustřeďovat do jednoho místa – tržiště ( náměstí) tržnice ( vinohradská) v dnešní době je potřeba ulehčovat centru jako takovému a obchodní centra se umisťují na okrajích velkoměst.

Dnes se občanská vybavenost zásadně liší svou funkcí a každá stavba k tomu určená má svou strategickou polohu v rámci sídla a vytváří svou autentičnost v daném prostředí

OV souvisí udržitelným rozvojem území, neboť výrazně působí jak na ekonomickou a sociální skladbu obyvatel, tak i na životní prostředí sídel.

V centru sídla centrotvorná vybavenost která generuje pohyb, dynamiku, děje živé prostory

H7 Občanská vybavenost – Materialita

Důraz na výběr Matriálů a barevnosti, které jsou vhodné k danému druhu objektu a zároveň které vhodně komunikují s okolním prostorem a zástavbou

Podíl zpevněné a nezpevněné plochy školy/ divada

obchodní domy

– uzavřenost vůči exteriéru – docílení co nejlepšího prostředí pro „prodej“ – ztráta pojmu o denní době, silné umělé osvětlení,jasné barvy a materiály, v současné době zapojení vertikálních zahrad do obchodního parteru – snaha o příjemnější prostředí pro klienta –aby se cítil, jako doma? - interiér – průhledy související s průhlednými materiály, nalákat zákazníka do obchodu, hladké světlé materiály odrážející světlo, světlé tóny imitace dřeva jako nášlapná vrstva, leštěné povrchy - exteriér – často hmota bez členění fasády, bez dělení na patra potažená jedním druhem materiálu (může být i sklo) - velké množství el. energie pro osvětlení, vzduchotechniku

administrativa - důraz na přirozené osvětlení, mnohdy až příliš prosklené fasády způsobující přehřívání budov, množství vzduchotechniky a vytápění/chlazení - barvy – světlé, povrchy v interiéru – snaha předcházet hluku, příp. eliminovat – měkké nášlapné vrstvy, perforované podhledy – SDK proti hluku, závěsné podhledy, příp. zapojení jiných prvků k eliminaci – vodní prvek v interiéru, zvuk vody - trvanlivé materiály, vysoké požadavky na odolnost - užití textur – ke zlidštění prostředí, k eliminaci hluku - zapojení zeleně – udělat pracoviště příjemnější, zony pro jednání mimo kancelář apod.

školství - vysoké nároky na studijní pohodu – dostatek světla – transparentní plochy, zároveň množství umělého osvětlení při nepřízni počasí/v zimě, příjemné barvy, příjemné povrchy (diferenciace dle stupně školy), použití dřeva v interiéru, snaha o celkové navození pohody - požadavek na odolnost a trvanlivost (jednou se zainvestuje a pak dlouho ne)

zdravotnictví - odolné materiály umožňující dezinfekci, obecně velké množství technologií k vytvoření stálého prostředí pro léčbu a procesy ve zdravotnictví, princip rekuperace ke snížení nákladů - materiály a povrchy nabízející psychickou pohodu – většina návštěv nemocnice je nepříjemná, jedná se o těžké životní situace

kultura - akustické materiály, vysoké nároky na technologie – zejména osvětlení, variabilita prostoru sport, volný čas - volný půdorys, velkorozponové haly – ocel, dřevo, beton pro překonání rozponů, ovlivňující i vnitřní prostředí - povrchy, materiály – tvrdé, odrazivé, světlé – nutná světelná pohoda - použití dřeva jako nášlapné vrstvy, obklady a podhledy – zlepšení akustických vlastností, použití plastových nášlapných vrstev (př. kaučuk), v exteriéru pěstěné intenzivní trávníky s drenáží apod.

Vertikální členění veř. ProstoruPata – parter – v lidském horizontu,fyzická komunikace, haptické, náročné na materiályTělo – masa – určuje prostorový vjem, vizuální komunikace, celková skladba prostorových jednotekKoruna – střecha – optické rozhraní veř a neveř, vyjadřuje tvar a dynamiku prostoru, kontakt sídla a vesmíru

Rozhraní:Bodové – stromy, sloupky

Difuzní – drátěný a plaňkový plotPevný – zeď, nepropustný, nemusí být nutně špatně pro veř. Prostor, ale je zde zísadní volba materiálu

- Tématem navrhování veřejného prostoru je kvalita toho s čím sousedí, rozhraní veř a neveř je velmi důležité

- Vstupy – z veřejného prostoru, z neveřejného prostoru, z meziprostoru (boční vstupy, průjezdy)- Rozhraní – kontaktní, veř. Předprostor (u divadel, radnice), neveř. Předprostor (předzahrada)

Vnitřní prostředí významně ovlivňuje atmosféru i vztahy mezi osobami v budově. (materiály - teplé/studené, tvrdé/měkké, pocit domáckosti/monumentalita, levnost/exkluzivita ...)

Všechny občanské stavby - velmi rychlé morální zastarávání - vysoké požadavky na flexibilitu.

např.:

velmi rychlý vývoj medicínské techniky - nutnost stropních desek s možností vytváření nových technologických prostupů,

poválečné strhávání (relativně nových) mrakodrapů v NY kvůli nemožnosti nainstalovat vzduchotechniku,

zmenšování počítačů (Transgas), změna komunikace v administrativních budovách z dopravníkových systémů na dokumenty

na elektronickou komunikaci, využívání stadionů i pro konání kulturních akcí, rozebrání stadiónu po akci (Londýn OH), přeorganizování škol kvůli změně výuky, oboru, osnov, technologií (hlavně třetího stupně

vzdělávání - vysokých škol)

PROTO: Volba konstrukčního systému - skelet. Podle rozponů a cen pak volba materiálu a technologie. Menší rozpony většinou železobeton (monolit i prefabrikovaný), větší rozpony, halové konstrukce, výškové stavby - ocel.

nejběžnější rozpony pro obvyklé školy, administrativní budovy, nemocnice a jiné stavby podobného charakteru kolem 8 m (garáže!) (moduly nemocnic atp. - viz skripta)

stadiony, haly, divadla - individuální kce. - předepnuté, membránové, .... (viz skripta)

Myslet na bezbariérovost a přizpůsobení osobám se sníženou schopností orientace a pohybu i při návrhu materiálů (jako příklad výtah ze Šestáhové prezentace z NSI, asi není potřeba tolik) :

VIZUÁLNÍ KONTRAST

Je třeba dodržovat vizuální kontrast:

• sloupů veřejného osvětlení

• světelného signalizačního zařízení pro chodce

• svislého dopravního značení, celoskleněných ploch

• nástupního a výstupního stupně každého schodišťového ramene

• dveří do výtahu i do místností

• zařizovacích předmětů (umývadlo a záchodová mísa včetně ovládacích prvků)

• madel a klik vůči okolí

H8 Občanská vybavenost – Hodnota

hodnota sídla je určena hodnotou veřejného prostoru

funkce města

sociální vazby

identifikace

Kvalitní veřejné prostory jsou základem funkčního sídla.

Zařízení občanského vybavení přináší spoustu pracovních příležitostí (ve státním i soukromém sektoru)

V podstatě požadavky – pokud jsou splněny, jsou hodnotou – ve smyslu městotvornosti, generování dějů, funkčnosti, služby obyvatelstvu

Městotvorná role vybraných zařízení občanského vybavení nabývá obzvláštního významu v centrech měst, kde jsou spolu s bydlením základní podmínkou zachování běžného denního života. Kvalita a vyváženost sítě občanského vybavení a její vazba na další funkce jsou zásadními faktory udržitelného rozvoje území, neboť výrazně působí jak na ekonomickou a sociální skladbu obyvatel, tak i na životní prostředí sídel.

Národní kulturní památka – kulturní památka, která tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda České republiky nařízením za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany

konzervace a obnova kulturní památky konzervace památky obnova památky

objekt (či SS) sám o sobě nemusí být chráněný (KP), ale může se nacházet v plošně chráněných územích:

Památková rezervace – území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů – prohlašuje vláda České republiky a stanovuje obecné podmínky zabezpečování státní památkové péče v památkových rezervacích

- zodpovědnost za PR: krajský úřad – KÚ

městské památkové rezervace – MPR – je jich cca 40

vesnické památkové rezervace – VPR – cca 61

Památkové zóny – území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty – prohlašuje Ministerstvo kultury po projednání s krajským úřadem a určuje podmínky její ochrany

- zodpovědnost za PZ: obec

městská památková zóna – 255, ne tak homogenní území jako MPR, předměstské čtvrti (Dejvice)

vesnická památková zóna – 211, ne tak homogenní území jako VPR

krajinná památková zóna – 24typy území, které jsou předmětem zájmu státní památkové péčeoblasti kultivované krajiny s charakteristickou sídelní strukturou (jihočeská Blata, části Třeboňska)krajinné kompozice a systémy vázané na architektonické soubory (Lednicko-Valtický areál, Čimelicko)hospodářské feudální celky v krajině (Kačina - Nové Dvory)krajina s nezaměnitelnými kultivačními a technickými zásahy člověka (Ostravsko) území s kulturně historickým významem (bojiště u Slavkova)

H9 Občanská vybavenost – Požadavky

dostupnost, dosažitelnost, nediskriminace, docházková vzdálenost, bezbariérovost, struktura, reprezentace, generování dějů, městotvornost

Při návrhu územní organizace občanského vybavení je nutné zejména respektovat požadavky jednotlivých druhů zařízení na kvalitu, rozsah a lokalizaci pozemků. Potřebné plochy pozemků pro jednotlivé druhy zařízení občanského vybavení jsou vyjádřeny v ukazatelích, které odpovídají základním požadavkům na výstavbu a provoz, a to jak pro obec, kde je zařízení umístěno, tak pro příslušné zájmové území. Pro každý obor zařízení lze stanovit druh účelové jednotky (např. pro základní školu je účelovou jednotkou 1 místo) a pro příslušnou účelovou jednotku doporučit průměrnou hodnotu plochy podlažní a plochy pozemku. (uur)

Podíl na tom, že požadavky na jednotlivé druhy občanského vybavení i na jejich rozmisťování v sídlech a regionech se tak dynamicky vyvíjejí, mají také technologické změny, konkrétně rozvoj informačních a komunikačních systémů a budování kapacitních dopravních koridorů nadnárodního významu. (uur)

Důležitá je dostupnost zařízení v místě nebo snadná dostupnost v jiném dobře dopravně napojeném sídle. V území je nutné pamatovat na zajištění veřejného občanského vybavení, jeho potřebnou kapacitu a dobrou dostupnost. Veřejné občanské vybavení by mělo být rozmísťováno s přihlédnutím na normativně stanovené potřeby, a to zvláště u zařízení pro vzdělávání, výchovu a sociální služby. Veřejné občanské vybavení může být vymezeno jako veřejně prospěšná stavba a jeho vznik může být podpořen předkupním právem. Rozmisťování komerčních zařízení je ovlivňováno nabídkou a poptávkou a normativy mohou být pouze orientačními ukazateli. Při úvaze potřebných kapacit je

nutné zohlednit velikost sídla, strukturu jeho obyvatel, vazby sídla k širšímu území, zvláště jeho polohu, spád obyvatel za vybaveností, vliv atraktivity okolních sídel. 400 – 600 – 800m (viz uur, 10)

Účelové jednotky – dneska už to nejde moc počítat jen podle nich, protože potřeby obyvatelstva jsou dynamičtější, ale mají svoje opodstatnění, protože vycházejí z prostorových nároků člověka.

V trendech má občanská vybavenost nároky na území – multiplexy, sportovní areály. S tím jsou spojeny nároky na dopravu při rušení menších, drobněji rozesetých objektů.

Komerční složky občanské vybavenosti se řídí potřebami obyvatel, poptávkou, možnostmi území.

Plochy občanského vybavení jsou sledovaným jevem územně analytických podkladů dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. – z hlediska urbanisticko-sociálního:kapacitu / využití; technický stav; možnost rozšíření plochy (rezerva pro dostavbu); segregaci obyvatel, vzájemné ovlivňování plochami v sousedství; vhodnost / nevhodnost umístění – docházkovou vzdálenost a dostupnost; rozptylové plochy, nároky na dopravu a parkování; navazující plochy veřejných prostranství pro společenské účely apod.

Vyhláška č. 501/2006 Sb. v § 6 uvádí: Plochy občanského vybavení se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb občanského vybavení a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich účelem. Plochy občanského vybavení zahrnují zejména pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva. Dále zahrnují pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej, tělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum, lázeňství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství. Plochy občanského vybavení musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy dopravní infrastruktury a být z nich přístupné.Pozemky staveb a zařízení pro obranu a bezpečnost státu, civilní ochranu a vězeňství se obvykle samostatně vymezují v územně plánovací dokumentaci podle § 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb. jako plochy specifické za účelem zajištění zvláštních podmínek.

Dále platí samozřejmě předpisy jako pro všechny druhy staveb (mechanická odolnost, bezpečnost atp.)

Bezbariérovost, ochrana zdraví veřejného zdraví, ochrana životního prostředí, ochrana ovzduší.

V minulosti stavby vázány řadou oborových norem a spoustou upřesňujících předpisů (dispozice, situace, materiály) změna: dnes oborové normy mají formu doporučení, závaznost může být určená vyhláškou

Stavby a zařízení občanského vybavení vyžadují především splnění nároků na bezbariérový přístup a vzájemné odstupy staveb, aby vyhověly požadavkům urbanistickým, architektonickým, životního prostředí, památkové péče, požární bezpečnosti, kvality vnitřního prostředí a umožňovaly údržbu a užívání prostoru mezi stavbami a napojení na technickou infrastrukturu.

Plochy občanského vybavení musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy dopravní infrastruktury a být z nich přístupné. U staveb pro shromažďování většího počtu osob, staveb pro obchod, staveb ubytovacích a dalších musí být zajištěn prostor pro manipulaci vozidel požární techniky, lékařské pomoci, policie, zásobování a svozu komunálního odpadu. Každému funkčnímu využití odpovídá jiná potřeba parkovacích stání.

Územní nároky vyžadují také volná prostranství pro požární bezpečnost, přilehlá ke shromažďovacím prostorům případně k objektům, které obsahují shromažďovací prostory. Volné prostranství, na které

ústí únikové cesty ze shromažďovacího prostoru, musí umožňovat odchod osob od objektu nejméně v šířce odpovídající součtu započtených šířek všech únikových cest, které na ně ústí. Dále musí volné prostranství umožňovat pobyt všech osob z objektu (nejen ze shromažďovacího prostoru) při hustotě nejvýše 3 osoby na 1 m2. Do plochy volného prostranství se započítávají rozptylové plochy, komunikační plochy pro pěší, parkovací a odstavné plochy pro motorová vozidla kromě ploch vymezených pro stání vozidel, neprůjezdné místní a účelové komunikace včetně obratišť popř. jiné zpevněné plochy i plochy trávníků. Do plochy volného prostranství se nezapočítává zejména vodní plocha, plocha určená pro skladování a manipulaci s materiálem, plocha přístupových komunikací a nástupních ploch pro požární vozidla. Plocha volného prostranství nesmí být přerušena průjezdnou pozemní komunikací.

http://www.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-a-knihovna/internetove-prezentace/principy-a-pravidla-uzemniho-planovani/kapitolaC/C4-2012.pdf14 – 24 Zařízení školství a výchovy 27 – 35 Zařízení kultury36 – 45 Zařízení tělovýchovy a sportu46 – 54 Zařízení zdravotnictví55 – 59 Zařízení sociální péče60 – 67 Zařízení maloobchodu68 – 73 Zařízení ubytování74 – 76 Zařízení veřejného stravování77 – 79 Zařízení nevýrobních služeb80 – 82 Zařízení výrobních a opravárenských služeb83 – 85 Zařízení správy a administrativy86 – 89 Zařízení církví90 – 91 Zařízení vědy a výzkumu92 – 95 Zařízení specifická96 – 105 Zařízení pro ochranu obyvatelstva

Z hlediska síťové povahy veřejné vybavenosti je nezbytné vážit především její dosažitelnost. (rukověť, p. 62)

Základní potravinový i nepotravinový sortiment musí být v docházkové vzdálenosti

Základní rekreační prostory musí být v docházkové vzdálenosti. Dětská hřiště do 6ti let 200 m – vázanost na urbánní blok, do 13ti let 500 m – vázanost na lokalitu.

H10 Občanská vybavenost – Procesy

Plochy občanského vybavení jsou sledovaným jevem územně analytických podkladů dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. – z hlediska urbanisticko-sociálního:kapacitu / využití; technický stav; možnost rozšíření plochy (rezerva pro dostavbu); segregaci obyvatel, vzájemné ovlivňování plochami v sousedství; vhodnost / nevhodnost umístění – docházkovou vzdálenost a dostupnost; rozptylové plochy, nároky na dopravu a parkování; navazující plochy veřejných prostranství pro společenské účely apod.

Vyhláška č. 501/2006 Sb. v § 6 uvádí: Plochy občanského vybavení se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb občanského vybavení a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich účelem. Plochy občanského vybavení zahrnují zejména pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva. Dále zahrnují pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej, tělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum, lázeňství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství. Plochy občanského vybavení musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy dopravní infrastruktury a být z nich přístupné.Pozemky staveb a zařízení pro obranu a bezpečnost státu, civilní ochranu a vězeňství se obvykle samostatně vymezují v územně plánovací dokumentaci podle § 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb. jako plochy specifické za účelem zajištění zvláštních podmínek.

Dále platí samozřejmě předpisy jako pro všechny druhy staveb (mechanická odolnost, bezpečnost atp.)

Vybavenost má charakter zdroje ve smyslu vazeb na určité území, vybavenost je službou pro toto území. U každé vybavenosti je třeba proto určit tyto vazby (cílovou skupinu, vzdálenost, rozsah apod.). Zjednodušeně řečeno vybavenost, především ta veřejná, je vázána na velikost sídla a jeho částí. (rukověť, p.61)

V rámci sítě probíhají procesy, síť není jen prostředkem. Iniciujeme, regulujeme, investujeme? Rozhodujeme-li o iniciaci dějů, hledáme zdroj této iniciace (zastávka MHD, škola), regulujeme-li, hledáme minimální povinné parametry a atributy („kompletujeme“), investujeme-li, hledáme co největší užitek. Kromě toho zkoumáme a rozhodujeme, které služby jsou konstantní (podmiňující) a které proměnné (podmíněné). (rukověť, p.62)