001 [1] cover 9.4.2004 10:55 Stránka 1

02

T¤ETÍ PÓL | 2/2004, roãník ãtvrt˘ | vychází pûtkrát do roka | ãasopis pro studenty | zdarma | souãást

vzdûlávacího programu Energie pro kaÏdého | pro âEZ, a. s., vydává Atypo, s. r. o. | redakãní rada:

RNDr. Pavel Augusta, Prof. RNDr. Jaroslav âíhalík, RNDr. TomበGráf, RNDr. Jifií Grygar, Jitka HrÛzová, RNDr. SoÀa Kfiít-

ková, Doc. Ing. Karel Rauner | ‰éfredaktorka: Karla Dubská | odpovûdná redaktorka: Ing. Marie Dufková | technick˘

redaktor: Bohumil Kudera | redakce, administrace a inzerce: Atypo, s. r. o., Dlouhá 39, 110 00 Praha 1 tel./fax: 2 24 82

68 30 | grafická úprava a sazba: CINEMAX, s. r. o., PlzeÀská 66, Praha 5 | tisk: TYPOS, tiskafiské závody, a. s., Kováfiská 7,

305 37 PlzeÀ | roz‰ifiuje âeská po‰ta, s. p., Evidence MK âR E 11871. | email: tretipol@volny.cz | web: www.tretipol.cz

DUBEN 2004

OBSAH2

3

4

5

6-7

8-9

10-11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

kriminalita | soutûÏí se dál

Ïivé svûtlo

kometa pro leto‰ní jaro

nebeská stínohra

novodobí vû‰tci

umûlé bytosti

od ameriky k americe

odsífiení

energie, technika, fyzika

jak umûlá inteligence pfiestala b˘t...

jan dolansk˘

pozor bomba

emoce

marie curie

ze Ïivota sen

encyklopedie

prosinci 2003 jsme vyhlásili literární soutěž. Protože Třetí pól vychází jen jednou zadva měsíce, rozhodli jsme se prodloužit lhůtu pro Vaše příspěvky z konce dubna ažna konec školního roku, tedy do 30. 6. 2004.

Připomínáme:1) krátká povídka s vědeckou či technickou tematikou, může být zpracována ve stylu sci-fi.2) reportáž ze skutečného technického provozu nebo vědeckého pracoviště. Max. počet znaků včetně mezer 3500. Příspěvky posílejte mailem na tretipol@volny.cz.Všichni soutěžící obdrží knižní odměnu, první tři v každé kategorii navíc sportovní bundu.Příklady prvních příspěvků již naleznete na www.tretipol.cz. -RED-

PRODLUÎUJEME UZÁVùRKU SOUTùÎE! !

době, kdy vycházelo únorové číslo Třetího pólu, ve kterém jsme otiskli velký rozhovors amatérským astronomem Kamilem Hornochem, se mu podařilo objevit další novu.Od té doby má na svém kontě ještě další dva objevy. A protože Kamilovi v redakci dr-žíme palce, přinášíme vám jeho vlastní komentář posledních zimních objevů.

„Během prvních deseti týdnů v roce 2004 se mi podařilo objevit další tři novy v galaxiiM31 v souhvězdí Andromedy. První letošní novu v M31 se podařilo objevit večer 22. ledna,druhou 3. března a třetí pak večer 14. března. Letos byly v této galaxii objeveny právě tytotři novy. Ve všech případech jsem byl jediným objevitelem. Tyto tři poslední objevy nejsoupro mě mimořádné, ale je pravda, že jsem se snažil maximálně prodloužit období sledovánítéto galaxie, což objevy umožnilo. Normálně jsou totiž v březnu objevy nov v této galaxiivelmi neobvyklé, protože se již nachází nízko nad obzorem, a to značně ztěžuje pozorování.Poslední nova byla objevena již za velmi nepříznivých pozorovacích podmínek. Na ověřeníobjevu se podílel Peter Kušnirák z ondřejovské observatoře. Poslední dvě měření jsme pro-vedli za soumraku 17. března a tím pro tuto sezonu sledování galaxie M31 skončilo. Dalšísezona začne s příchodem léta…“GRATULUJEME!!! (REDAKCE)

DAL·Í âESKÉ OBJEVY V GALAXII M31

V

V

K R I M I N A L I T Atom, že i vědci můžou šlápnout vedle, jsem psala v úvodníku Třetího pólu přesně předrokem. Na falšování výsledků pokusů se samozřejmě muselo přijít. Jak je to s odhalo-váním kriminálních činů ve společnosti? Dnes už nevystačíme jen s důvtipem Sher-locků Holmesů a radů Vacátků. Vyšetřovatelé si berou na pomoc vědu a její nejnovější

poznatky – činí to ostatně i zločinci a mnohdy nutno přiznat, že vzhledem k tomu, že mají do-statek „špinavých peněz“, bývají před kriminalisty o krok napřed. Analýza zvuku, resp. hlasu,pomáhá usvědčit vyděrače na telefonu, psychologická analýza pomůže určit motiv a charakte-ristiku pachatele i z drobných indicií, kterých by si nevědec-nepsycholog nevšiml. V některémz příštích čísel se k tématu ještě vrátíme a povíme vám například o odhalování padělků, či ur-čování stáří stop. Zlosyni, těšte se. ≤MARIE DUFKOVÁ

O

T¤ETÍ PÓL | WWW.TRETIPOL.CZ

002003 [2] obsah + zive svetlo 9.4.2004 11:24 Stránka 2

řejmě všichni známe „svatojánskémušky” – světlušky. Na celém světě jichžije asi 1900 druhů. Ne všechny světél-

kují. Obývají téměř všechny kontinenty (s vý-jimkou Antarktidy). Zelená světýlka létajícíchsamečků patří při večerní procházce lesemk opravdovým zážitkům.

Na světluškách můžeme obdivovat neuvěřitel-nou účinnost energetické přeměny. Světlovzniká oxidací luciferinu kyslíkem za pomocíenzymu luciferázy. Celých 96 % energie se při-tom přemění přímo na světlo.

Zajímá vás odkud tito broučci čerpají svouenergii? Jsou masožraví. Živí se hlavně plži.Sliny larev obsahují anestetikum, které jimumožňuje poměrně klidné hodování. Taková užje příroda. Našimi lidskými měřítky nám něcopřipadá ošklivé a něco nádherné. Uvědomiljsem si to, když jsem z pavučiny osvobodilještě živého svítícího broučka a nechal jsem hoz dlaně odletět. Snad jsem tím neporušil, promne surovou, přírodní rovnováhu.

Svítit dokáží nejen létající samečci a na zemižijící samičky, ale i larvy. Mnohdy svítí i va-jíčka. Světélkování dospělců hraje zřejmě v ži-votě světlušek stejně důležitou roli jako zpěvptáků nebo jiné formy komunikace zvířat. Pro

lidi málo pochopitelný „sexy-svit” umožňujesblížení jedinců, kteří si způsobem svícení vzá-jemně imponují. Světlo také napomáhá vyme-zovat teritorium a jistě také upozorňuje i na ne-bezpečné překážky (pavučina, voda). Jinéorganizmy dokáží světélkováním přilákat kořistnebo odpudit či oklamat predátora.

Asi čekáte, že se dostanu k alternativní vý-robě elektřiny nebo světla. Tak daleko všakještě nejsme, přestože výzkum světélkováníprobíhá již velmi dlouho. Již v 17. století pro-kázal Robert Boyle, že k bioluminiscenci je po-třeba kyslíku. Mnohem později se zjistilo, že jek tomu potřeba kromě dalších látek i enzymuluciferázy působící na luciferin. Luciferiny jsouorganické látky, které při své enzymatické oxi-daci uvolňují světlo různých barev. Vzhledemk obrovské účinnosti této přeměny jde o světlozcela studené.

Díky objevům posledních dvaceti let můžemednes bioluminiscenci využívat v moderní medi-cíně a v technice. Velmi nadějné je použití svě-télkujících mikroorganizmů, citlivých na jedy,k rychlému testu toxicity. Např. ke zjištění nad-měrného obsahu těžkých kovů ve vodě, přiněmž světélkování vzorku klesá až ustane.Nebo k alternativnímu značkování, které nahra-

zuje značkování radioaktivními látkami. Zají-mavé jsou i zrychlené testy antibiotik, při nichžse do bakteriálního vzorku vnesou pomocí spe-ciálních virů geny zodpovědné za produkci luci-ferázy. Kolonie, která nezačne do dvou dní svě-télkovat, je ničena antibiotikem. Světélkujícíkolonie se rozvíjejí a tím signalizují nevhodnostpoužitého antibiotika. Rychlá a přesná volbaantibiotika tak umožní vyléčení milionů pa-cientů. Jen před smrtí na tuberkulózu (novéodolné kmeny) by to prý mohly být až tři mi-liony zachráněných osob ročně.

Na průmyslovou výrobu světla touto metodousi však ještě počkáme. Je to škoda. Ta účinnostby jistě znamenala velký pokrok.

JAROSLAV KULOVAN¯

ÎIVÉ SVùTLO

03

Prakticky v‰echny „fií‰e” Ïivé pfiírody se mohou pochlubit svûtélkují-cími organizmy. Pfiírodní luminiscenci neznáme jen v fií‰i rostlin. Alei mezi rostlinami si dnes lidé vytvofiili umûlé svûtélkující mutace. Mezipfiirozenû svûtélkující organizmy mÛÏeme zafiadit napfi. nûkteré bakte-rie, houby, medúzy, krouÏkovce, hvûzdice, hlavonoÏce, ryby, hmyz...

Z

002003 [2] obsah + zive svetlo 9.4.2004 10:56 Stránka 3

04 DUBEN 2004

¤íká se, Ïe „komety jsou jako koãky – mají ocas a dûlají si, co chtûjí“. Neãekejte proto od nov˘ch objevÛzázraky – ale pfiesto se pfiipravujte! BlíÏí se totiÏ zajímavá kometa pro leto‰ní jaro. Majíce v pamûti neutuchající krásu vlasatic Hyakutake a Hale-Bopp v letech 1996 a 1997, ãekají od tédoby mnozí z nás s nadûjí na dal‰í kometární krasavici. Sluneãní soustava je v‰ak v tomhle smûru ponûkudskoupá a vût‰ina novû objeven˘ch komet pokryje jen nûkolik pixelÛ citliv˘ch CCD detektorÛ na velk˘chdalekohledech.

KOMETAPRO LETO·NÍ JARO

T¤ETÍ PÓL | WWW.TRETIPOL.CZ

čekávanou kometu objevili američtíastronomové S. Pravdo, E. Helin(ová) a K. Lawrence sdružení v projektuNEAT 24. srpna 2001 na snímcích

pořízených 1,2m Schmidtovou komorou vy-bavenou CCD kamerou na Mt.Palomaru v Ka-lifornii. NEAT je akronym amerického pro-jektu Near Earth Asteroid Tracking,věnovaného primárně hledání blízkozemníchasteroidů a odtud vzniklo i jméno komety –C/2001 Q4 (NEAT).

Objevitelé na Mt. Palomaru upozornili, ženově nalezený objekt vypadá na snímcích NEATjako mlhavé těleso o průměru cca 8 úhlovýchvteřin. Tehdy byla přibližně 400 tisíckrát slabšínež hvězdy ještě viditelné pouhým okem. ObjevC/2001 Q4 potvrdil za astronomy z jihočeskéKleti Miloš Tichý 27. srpna 2001 a poté dalšíamerický astronom – P. J. Shelus z McDonaldObservatory. Brzy se stala pozorovatelnou pouzez jižní polokoule a setrvá tam až do dubna

2004. Poté se skrze zimní souhvězdí (mine na-příklad jasné hvězdy Sirius a Prokyon ve Velkéma Malém psu a otevřenou hvězdokupu Jesličkyv Raku) bude od začátku května přesouvat navečení obloze čím dál výše na sever.

Podle dosavadních výpočtů by měla být vidětod poloviny května v první polovině noci až 35stupňů nad obzorem. Koncem května vstoupído souhvězdí Velké medvědice. Počátkemkvětna, kdy by měla být nejjasnější, dosáhnepodle nynější předpovědí z Centrály astrono-mických telegramů Mezinárodní astronomickéunie 3. až 2. magnitudy, tedy jako slabá ko-meta viditelná pouhým okem či vhodná pro triedr, možná, pokud budeme hodně velkýmioptimisty, dosáhne až 1. magnitudy.

Z výpočtu dráhy z mezinárodního centra proplanetky a komety (MPC) v americké Cam-bridge nyní také víme, že kometa C/2001 Q4(NEAT) projde nejblíže Zemi 7. května 2004 vevzdálenosti 48 milionů kilometrů a týden poté,

15. května 2004 projde přísluním ve vzdále-nosti 143,9 milionů kilometrů.

Nejčerstvější vizuální odhady jasnosti po-cházející z jižní polokoule (z Brazílie a No-vého Jižního Walesu v Austrálii) z polovinyledna 2004. Udávají jasnost komety jako 9.magnitudu, tedy jako těleso pozorovatelnémalým dalekohledem. Tato jasnost zároveňodpovídá jasnosti předem vypočtené v efeme-ridě, čili kometa se zatím pohybuje víceméně„podle jízdního řádu“. Překvapení kladná čizáporná však nejsou vyloučena. Právě u no-vých komet, jako je „Q4“, které se přibližujípoprvé ke Slunci, bývá předpověď obtížná,protože obtížně odhadujeme podíl těkavýchlátek v kometárním jádru.

O dalším vývoji kolem zajímavé kometyC/2001 Q4, familiárně už zvané "Q4" najdeteinformace například na internetové stráncehttp://www.komety.cz či na zahraničních interne-tových zdrojích. JANA TICHÁ

O

004005 [1] kometa + stinohra 9.4.2004 10:56 Stránka 4

05

NEBESKÁ STÍNOHRA

e vám 19. dubna ve 14:34:01 SEC, kdyzatmění Slunce Měsícem vrcholilo, Sluncez obzoru nezmizelo? Nedivte se. Tento úkaz

byl pozorovatelný jen z Antarktidy a jižní Afriky,pro pozorovatele z ostatních částí Země prošel Mě-síc nespatřen mimo sluneční disk.

BAREVNÁ STÍNOHRA ANEBZEMù ZATMÍ SLUNCE Podruhé dojde k zatmění Slunce Zemí, avšaktento jev si budou moci vychutnat pouze pozo-rovatelé na Měsíci, my na Zemi jej uvidíme jakopřechod zemského stínu přes měsíční kotouč.Tato stínohra nebude černobílá, ale naopak ne-očekávaně barevná. Světlo, ohýbající se v zem-ské atmosféře, totiž dodá jejímu stínu načerve-nalou, okrovou či hnědou barvu a přesně tak sezbarví i kotouč Měsíce. Navíc Měsíc se budenacházet jen jeden den před perigeem, kdy jeZemi nejblíže, a tak se nám bude jevit velikýa budeme si moci jeho mizení patřičně vychut-nat. Představení začne 4. května v 18:50:53SEC, kdy se Měsíc objeví nad východním obzo-rem v souhvězdí Vah. S postupujícím zemskýmstínem bude i stoupat nad obzor, nejtemnějšíbude ve 21:30:16 SEC a v plném světle seznovu objeví v 24:09:36 SEC.

POZOR NA OâI – BUDE TADY VENU·E! Pomyslným vrcholem letošní nebeské uměleckésezony bude zatmění Slunce Venuší, které se ode-

hraje 8. června. Přízračné šero a temné Slunceobklopené zářící koronou však nečekejte – Venušeje sice skoro tak veliká jako Země, ale je od nídost daleko na to, aby se nám jevila jako pouhátečka. Bude zabírat pouhou 1/32 slunečního di-sku. Pozorovat ji budeme moci přes kvalitní slu-neční filtr nebo ještě lépe pustit obraz slunce da-lekohledem na bílý papír a tam bez obav studovat.Pokud byste se pokoušeli sledovat tento jev ne-chráněnýma očima, mohlo by se snadno stát, žejasné Slunce s tečkou Venuše bude to poslední,co v životě uvidíte – anebo že budete mít slunečníkotouč vypálený do sítnice navždy. Majitelé dale-kohledů možná budou moci na vlastní oči spatřitještě jeden zajímavý úkaz – atmosféru Venuše.V okamžiku, kdy bude její černá tečka opouštěthranu slunečního kotouče, budou se jeho paprskylámat v husté Venušině atmosféře a nakrátko vy-tvoří kolem temného kotoučku planety zářící kruh.Venuše se slunečního okraje dotkne v 06:32:55SEC a opustí jej ve 12:06:33 SEC.

Za předpokladu, že našemu pozorování budepřát i počasí, si tento jev nenechte ujít. Pokudjej zmeškáte, máte šanci ještě 6. června 2012a potom už přechod Venuše přes sluneční diskspatří až Vaši potomci, neboť se nám takto ob-jeví až v roce 2117.

Jestliže se nechcete jen kochat krásou Venušea pomoci svým pozorováním vědě, můžete se za-pojit do projektu organizovaného The EuropeanSouthern Observatory (ESO) a stát se součástísítě amatérských pozorovatelů, kteří se pokusí

změřit vzdálenost Země od Slunce prostřednict-vím údajů získaných během přechodu Venuše.Více informací získáte na stránkáchhttp://www.eso.org/outreach/eduoff/vt-2004/.

Poslední dvě stínohry se odehrají v říjnu. Nej-prve se budou moci 14. října diváci v severový-chodní Asii, Pacifiku a Aljašce pokochat částeč-ným zatměním Slunce, pro ty ostatní se28. října připravuje další průchod Měsíce zem-ským stínem. Zatmění Měsíce započnev 01:05:35 SEČ, kdy se bude nacházet takřkav nadhlavníku v souhvězdí Berana a skončív 07:02:44 SEČ. Náš satelit se na své oběžnédráze bude nacházet blízko apogea, bodu, kdyje od Země nejvíce vzdálen a projde jen okrajemzemského stínu, takže bude menší než při květ-novém představení a zřejmě spatříme značnérozdíly v osvětlení jeho jednotlivých částí.

Rovněž tak lze očekávat mnohonásobnázatmění Slunce Marsovými, Jupiterovýmia Saturnovými měsíci, avšak vzhledem k ne-dostatku pozorovatelů na povrchu zmíně-ných planet nebude možno tyto nádhernéúkazy spatřit. EDITA

Ž

V roce 2004 pro nás zákony nebeské mechaniky pfiipravily nûkolikzajímav˘ch pfiedstavení. První stínohrou leto‰ního roku se stalo zatmûní Slunce Mûsícem,které pfie‰lo pfies tváfi na‰í hvûzdy 19. dubna. V kvûtnu nás oãekávázatmûní Slunce Zemí a v ãervnu zatmûní Slunce Venu‰í.

, tip pro vásDal‰í podrobnosti o leto‰ních zatmûních sedoãtete na stránkách Freda Espenakahttp://sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse/eclipse.htmlO pfiechodu Venu‰e existuje také ãeskástránka, která je ãasto aktualizována:http://vt2004.astro.cz

004005 [1] kometa + stinohra 9.4.2004 10:57 Stránka 5

aky vás už někdy napadlo, nakolik se ta-ková prohlášení slučují s realitou? Jestli jeopravdu možné z ohledání oběti a místačinu určit přesný profil pachatele? Nebo

jsou psychologové jen jakýmisi novodobými věštci,kteří se občas „trefí do černého“? Pravda, tedykromě toho že je out There, leží někde uprostřed.

Jaký je vlastně rozdíl mezi psychologickým profi-lováním pachatele a běžnou prací kriminalisty?Zkušený kriminalista samozřejmě dokáže z pro-zkoumání místa činu a ve spolupráci s technikyurčit nemálo skutečností, například to, jestli jepachatel levák či pravák, jestli je kuřák, jaké nosíboty, je-li profesionál či amatér apod., samo-zřejmě v závislosti na tom, jaké stopy na místěčinu zůstanou. Práce policejního psychologa jemnohem subtilnější. V podstatě jde o to stanovit,jaké motivy mohly vést pachatele k činu, zdali

bude v trestné činnosti pokračovat či nikoliv, zdalisi přeje být odhalen, jak bude reagovat na pří-padné zprávy v tisku. Zkrátka zatímco kriminalistése soustřeďují na faktické skutečnosti, psychologyzajímá především to, co se pachatelům honív hlavě. Z této premisy pak vyplývá využitelnostprofilování pachatelů v praxi.

V·E JE POUZEPRAVDùPODOBNÉ Především si musíme uvědomit, že většina po-znatků, využívaných při vytváření profilů pachatelůtrestných činů, vychází ze statistických dat a jakotaková bude mít vždy jen pravděpodobnostní hod-notu. Proto profil pachatele nikdy nemůže sloužitjako přímý důkaz a ve většině zemí není přijímánani jako důkaz nepřímý. V podstatě jde spíšeo metody, které mají usnadnit vyšetřovací proce-

dury. Také míra využití těchto metod je omezená.Svou platnost mají především u trestných činůspáchaných jedinci s psychickou poruchou a u ví-cečetných deliktů. Lidsky řečeno, můžeme vytvořitprofil sexuálně motivovaného vraha žen, ale ob-tížně budeme vytvářet profil pachatele loupežnéhopřepadení. To samozřejmě neznamená, že by ne-bylo v našich silách získat relevantní psychologickéinformace o osobě, která spáchala vraždu ze zišt-ných důvodů, nebo že by bylo nemožné vytvořitprofil zloděje v supermarketu. Čím více osobnícha specifických aspektů však trestný čin obsahuje,tím snáze se vytváří profil jeho pachatele.

JAK VZNIKÁSADISTICK¯ VRAH? Pro objasnění postupů a využití profilování pacha-tele v praxi zvolím téma v této oblasti nejcitova-

06 DUBEN 2004

T

Následující scénu známe asi v‰ichni. Odehrává se v nesãetném mnoÏství seriálÛ i filmÛ, uveìme napfiíkladseriál Specialisté na vraÏdy. Serióznû se tváfiící vy‰etfiovatel ãi policejní psycholog, pfiípadnû psychiatr, pfii-kroãí k mrtvole znásilnûné dívky, prohlédne si stopy po ‰krcení, odfiíznut˘ prs a umûlecky naaranÏovanourudou rÛÏi a s vûdoucím v˘razem pronese: „Pachatelem je bíl˘ muÏ ve vûku mezi dvaceti a ãtyfiiceti lety,jedináãek, vychovávan˘ hyperprotektivní matkou, v dûtství se pomoãoval a trhal mouchám noÏiãky, Ïijeosamûle, je kultivovan˘ a inteligentní a toto není jeho první vraÏda.”

NOVODOBÍ Vù·TCIANEB O PSYCHOLOGICKÉM PROFILOVÁNÍ PACHATELÒ TRESTN¯CH âINÒ

T¤ETÍ PÓL | WWW.TRETIPOL.CZ

006007 [1] novodob. vestci 9.4.2004 10:58 Stránka 6

07

nější – sexuálně motivované vraždy. Především užsamotný fakt, zdali došlo k znásilnění oběti či ni-koliv, nám může o pachateli mnohé prozradit, při-nejmenším nám zjednoduší identifikaci pohlavípachatele. Ačkoliv ve většině případů je pachate-lem muž (přičemž obětí nemusí být vždy žena!),pachatelem sexuálně motivované vraždy může býtza jistých okolností i žena. Mnohé závisí i na tom,zdali si pachatel z místa činu odnesl nějaký fetiš(předmět či součást těla oběti) a jestli mrtvolu čimísto činu nějak upravil. Z těchto aspektů mů-žeme usuzovat, šlo-li o čin náhlý či předem plá-novaný, jakýsi osobní rituál, nebo jestli pachatelevíce zajímala živá, bránící se a vyděšená oběť čijejí mrtvé tělo. Ze všech těchto údajů pak na zá-kladě statistických fakt, ale i vlastní intuice, mů-žeme usuzovat na sociální zázemí, osobnostnístrukturu a motivaci pachatele a nadále pak pre-dikovat jeho budoucí chování.

Je ale třeba si uvědomit, jak správně interpreto-vat statistické poznatky. Je sice pravdou, že vět-šina sadistických vrahů pochází z rozvrácenýchrodin, obvykle jsou to jedináčci, do vysokého věkutrpěli pomočováním a rádi ubližovali hmyzu či zví-řatům, ale naopak většina těch, o kom platí ně-který z výše uvedených údajů, se nestane sadis-tickými vrahy! Mezi uvedenými symptomya delikventním sexuálním chováním totiž nenísouvislost příčinná!

Nejčastěji se pod drobnohled policejných psy-chologů, specializovaných na profilování pacha-telů, dostávají skupiny osob, pro něž se vžilaoznačení psychopati a psychotici. Jedná se o ter-míny dnes již v posudcích nepoužívané pro jejichhanlivý podtext, ale nejlépe vystihující kategorieosob, jimž může být soudně nařízena ústavníléčba. Jde o pachatele, kteří místo „v kriminálu“skončí „v blázinci“. Je ale třeba si uvědomit, žesoudně nařízená léčba může být v ČR jen psy-chiatrická nebo toxikologická, takže když spá-cháte trestný čin např. pod vlivem epileptickéhozáchvatu (a možné to vskutku je, v tom mediálníkampaň nejmenované televizní stanice nelhala),soud vám léčbu nařídit nemůže, i kdyby ji shledalužitečnou, neb se jedná o problém nikoliv psy-chiatrický, ale neurologický.

KDO JE TO PSYCHOTIK? Ale pojďme zpět k našim psychopatům a psy-chotikům. I když větší část z nich se závažnétrestné činnosti nikdy nedopustí, domnívám se,že je užitečné, aby i „laici“ mezi těmito skupi-nami rozlišovali. Tak tedy, pod psychózy (tj. one-mocnění psychotiků) se řadí především schizo-frenie, schizoafektivní a afektivní poruchy.Psychotik je, zjednodušeně řečeno, člověk, žijícíve svém vlastním světě, obtížně rozlišující před-stavy a realitu, do značné míry velmi zranitelný.V léčbě pak hlavní roli hraje farmakoterapie a te-prve po ní následuje psychoterapie a různé tech-niky nácviku sociálního chování. Laicky řečeno,většina osob, páchajících trestné činy pod vlivempsychózy, si neuvědomuje závažnost svého jed-

nání a nemalé procento těchto osob se může,budou-li pravidelně brát léky, zcela uzdravit. Ty-pickým filmovým psychotikem je Norman Batesz filmu Psycho.

KDO JE TO PSYCHOPAT? S psychopaty je situace problematičtější. Nejdeu nich ani tak o onemocnění, jako o poruchuosobnosti (tj. psychopatii), jejímž hlavním zna-kem bývají maladaptivní povahové rysy. Většinousi v logické rovině uvědomují důsledky svýchčinů, ale protože postrádají empatii či sociálnícítění, nevnímají jejich dopad na jiné lidské by-tosti. Ve většině případů se další trestné činnostizdrží jen kvůli obavě z trestu, v případě sexuál-ních deviací též v následku potlačení sexuálníhopuzení, ať už hormonální léčbou, či v důsledku„kastrace“. Změna samotné deviantní strukturyjejich osobnosti je obtížná, ne-li nemožná, lze jídosáhnout jen dlouhodobou psychoterapií a jenv některých případech. Typickým psychopatemz filmových obrazovek je vrah Hannibal Lecterz Mlčení jehňátek.

JAK SE NESTAT OBùTÍA na závěr snad jen několik drobných rad jak sinevyzkoušet výše zmiňovanou problematiku jakooběť. Tedy, kromě obligátního „neprocházejte seo samotě po cestě z diskotéky v minisukni a jehlo-vých podpatcích ztemnělým parkem (platí i promuže)“. Tak především – pohled z očí do očí po-važují za provokaci nejen psovité šelmy – nevyhle-dávejte oční kontakt s neznámými jedinci. Nedá-vejte najevo strach – strach oběti většinupachatelů vzrušuje. Neprovokujte, chováním aniřečí – k provokacím patří nápadné oblečení, vyzý-vavá chůze, ale i různé poznámky na adresu pa-chatele. Pokud už nemůžete utéct, zkuste se ales-poň chovat nestandardně – i výkřik „Hoří!“ máněco do sebe. Potkáte-li psychotika, nikdy mu ne-vymlouvejte jeho bludy a neříkejte mu, že je blá-zen! Ale ani s jeho bludy příliš okatě nesouhlaste.Snažte se zachovat neutrální postoj a být upřímní,většina psychotiků si velmi zakládá na až puntič-kářsky čestném jednání. A především: nepleťte sipsychopaty s psychotiky – nemají to rádi.

IVANA KUGLEROVÁ

006007 [1] novodob. vestci 9.4.2004 10:58 Stránka 7

roce 1949 vyjely z garáže Greye Wal-terse Elmer a Elsie – robotické myši.Byly o něco větší než bota a každá měladva elektronkové neurony, které řídily je-

jich rychlost a směr pohybu. Myši byly navícvybaveny fotočidlem, takže s trochou nadsázkybylo možné říci, že vnímají podněty z okolía reagují na ně.

Například když se na každou myš postavilasvíčka, myši „zpozorněly“ a začaly se k soběkrouživě přibližovat, až se nakonec od sebezase „důležitě“ vzdálily. Na tomto příkladuWalters ukazoval, že umělé myši se chovají po-dobně jako někteří živočichové, když potkajíjiné zvíře stejného druhu. A přitom jsou řízenypouze dvěma elektronkami!

Ale jsou Elsie a Elmer skutečné umělé by-tosti? Vždyť stará televize měla elektronekpodstatně více! Mají tyto roboty umělou in-teligenci?

UMùLÁ INTELIGENCEMnoho lidí se domnívá, že kde je umělá inteli-gence, tam jsou i neuronové sítě – jakésimozky naprogramované v počítači. To ale nenípravda. O klasické umělé inteligenci hovoříme,když se nějaký umělý systém (program nebostroj) chová podobně, jako by se v dané situacichoval člověk (případně zvíře), ovšem chovánítohoto systému vůbec nemusí řídit neuronová síť!

V roce 1950 definoval Alan Turing test, po-mocí kterého je možné označit systémy s umělouinteligencí. Do dvou oddělených místností za-vřeme člověka a stroj. Experimentátor neví, kdoje v které místnosti. Položí každému otázku – po-mocí klávesnice nebo na lístečku. Pokud z odpo-vědí nedokáže poznat, v které místnosti je stroja v které člověk, stroj uspěl v testu.

Například program Eliza, slavný simulátorpsychoanalytika od profesora Weizenbauma(1965), v Turingově testu dlouho odolává.

Přesto nemá ani jeden neuron; celý program jepodvod založený na vyhledávání slov nebo slov-ních spojení ve větách položených Elize.

NEURONOVÉ SÍTùA jak se to má s těmi slavnými neuronovýmisítěmi?

Biologické neurony, kterých máme v hlavě ně-kolik miliard, jsou amébovité buňky s několika

08 DUBEN 2004

V

T¤ETÍ PÓL | WWW.TRETIPOL.CZ

UMùLÉ BYTOSTI

, rozhovor s elizouPokud Eliza nenajde klíãové slovo (jsou vy-znaãená ãervenou barvou), pouÏije záchran-nou vûtu (zelená barva).Pacient: I am sad.Eliza: Tell me why you are sad.Pacient: My mother is in the hospital.Eliza: Tell me more about your mother.Pacient: I don’t want to talk about my mother.Eliza: Please, continue...Pacient: Elisa is stupid.Eliza: We are discussing you – not me.

norn

008009 [1] umela inteligence 9.4.2004 11:48 Stránka 8

09

skripty či rozhodovacími pravidly. Jinou umělou bytostí je Steve, používaný

americkou armádou ve výukových simuláto-rech. Vojáci se mohou naučit, jak zvládat kri-zové situace v Bosně nebo jak ovládat vyso-kotlaký kompresor. Mohou se Steva ptát, cose proč dělá, Steve jim umí jednotlivé krokyzopakovat nebo je vyzkoušet.

Ani mozek Steva není tvořen neuronovousítí. Stevové jsou přesně naprogramovaní najednotlivé výukové lekce a nežijí tedy žádný„život“ jako nornové.

Zajímavou umělou bytostí je bagr, který sámnakládá. Aby takový bagr fungoval, musí mítsenzory na detekci překážek, lokalizaci nákla-dové korby, polohoměry; výpočetní jednotkamusí umět zpracovat data ze senzorů, napláno-vat výkop a nakládku a řídit pohyb ramenabagru. Projekt byl skutečně realizován na Car-negie Mellon University. Jako v předchozíchpřípadech však ani bagr není úplnou bytostí,která by sama přemýšlela a mohla se napříkladrozhodnout, že ji nakládání nebaví a chvilku seprojede po krajině.

BUDOUCNOSTČeká nás komplexní umělá inteligence, kterábude uvažovat stejně jako my?

Spíše budeme svědky vývoje strojů, které bu-dou vykonávat určité předem definované ope-race a budou se tvářit, že jsou inteligentní. Ně-kteří vědci vyhrožují například inteligentníledničkou. Bude-li na každém zboží místo čáro-vého kódu čip, bude moci lednička pískat napana domácího, že se zkazily jogurty, sama op-timalizovat teplotu (bílé víno 11 oC, pivo 8 oC)

nebo dokonce pomocí jednoduché statistickéanalýzy zjistí, kolik mléka vypijete za týdena bude vás s předstihem upozorňovat, že simáte doplnit zásoby.

Nabízí se stejná otázka jako v případě umě-lých myší – do jaké míry je lednička skutečněinteligentní? Kde leží hranice mezi umělou by-tostí a statistickým software? V Turingově testulednička selže v okamžiku, kdy do ní jako„otázku“ položíte zavařeninu od babičky veskleničce od čipovaného kompotu.

Dobrá – ale že by nás někdy mohla takováumělá inteligence ovládnout? I pochopitelně!Až lednička neřekne, že mléko došlo, ale samaho po Internetu objedná od spřáteleného ře-tězce! A když ji na protest vypnete? ZáložníUPS zavolá opravárenského robota. A když ro-bota nepustíte do bytu? Zavolá mobilem policiiza týrání umělé inteligence.

Když si nedáme pozor, vymotat se z intrik za-řízení vybavených „umělou inteligencí“ bymohlo být horší než dnes jednat s úředníky...

CYRIL BROM

, tip pro vásEliza – ke staÏení:http://ecceliza.cjb.net/Creatures – podrobné informace:http://www.double.co.nz/creatures/Steve – podrobné informace:http://www.isi.edu/isd/rickel/presence.pdfNeuronové sítû – kniha:http://www.cs.cas.cz/~sima/kniha.pdfUmûl˘ bagr – presentace:http://jbe.wz.cz/als/Inteligentní lednice – ãlánek:http://pes.internet.cz/hyena2002/clanky/2004/01/35235_0_0_0.html

krátkými vlákny a obecně jedním dlouhýmvláknem. V roce 1943 se pánové McCullocha Pitts nechali těmito buňkami inspirovat a vy-tvořili matematický model neuronu. Na krátkávlákna umístili číselné vstupy, do neuronufunkci, která z těchto vstupů něco spočítala,a dlouhým vláknem poslali výsledek. Ano, je totak jednoduché, jak to vypadá: i třeba sčítánítří celých čísel je matematický neuron!

Síla tohoto přístupu spočívá ve vzájemnémpropojování neuronů.Vzniká tak složitá sou-stava funkcí nazývaná neuronová síť. Po jejímsestavení následuje fáze učení, během které senastavují váhy (funkce měnící čísla posílanáz jednoho neuronu na druhý) tak, abychom ob-drželi žádanou reakci na určitá vstupní data.

Neuronové sítě se často používají právě k ří-zení umělých bytostí nebo netradičním výpo-čtům, které mají určité rysy přirozené inteli-gence. Pomocí neuronových sítí se zkouší řešitnapříklad rozpoznávání textu, obrazu nebopředpovídání kurzů na burze či počasí.

UMùLÉ BYTOSTI – CREATURESUmělé bytosti jsou programy nebo stroje, kteréžijí ve virtuálním nebo i skutečném prostředí,reagují na vnější podněty a svým chovánímokolní svět mění. Většinou mají nějakou umělouinteligenci. Jako příklad nám poslouží nornové.

Nornové jsou zvířátka, která žijí ve virtuál-ním světě počítačové hry Creatures. Cílemhry je starat se o norny tak, aby byli spoko-jení a dožili se šťastného stáří. Hráč jimmůže ukazovat různé předměty, mluvit naně, naučit je několik slov, chválit je nebotrestat. Jedná se tedy o obrovský svět plný„chytřejších“ tamagochi.

Chování každého norna řídí asi 1000 neu-ronů, uspořádaných do vrstev. Na ty svrchníjsou převedeny podněty z prostředí, co nornvidí, slyší a jak se cítí. Nejsilnější podnět (na-příklad velký hlad), aktivuje příslušný neuron,který pak do sítě vyšle nejvyšší číslo. To se šířívrstvami směrem dolů a nakonec aktivuje ur-čitý výstupní neuron. Jemu odpovídá akce, kte-rou norn provede.

Na nornech jsou dobře vidět limity dnešnívědy – přestože je použitá neuronová síť slo-žitá, nornové se dvakrát inteligentně nechovají.V původní implementaci z roku 1996 se najístsami umí, jen když si náhodou jídla všimnou,a většinu času tráví švitořením se samečkynebo samičkami (a to pokud je hráč neroze-žene, téměř do úplného vyčerpání).

OD QUAKA K UMùLÉMUBAGRUExistují další umělé bytosti. Známé jsou po-stavy z počítačových her – třeba boti z Quaka.Umějí se dobře pohybovat v 3D prostředí, úto-čit, sbírat předměty, avšak tím jejich možnostikončí. Boti nemají hlad nebo žízeň, žádnétouhy nebo přání. Jejich chování je řízeno

008009 [1] umela inteligence 9.4.2004 11:49 Stránka 9

a severním okraji chráněné krajinné obla-sti Český kras leží velké množství vápenco-vých lomů. Většina z nich je však již uza-vřených. To umožnilo vznik průzračných

jezer na dně lomů a vysokých skalních stěn, a díkytomu je celá oblast velmi turisticky atraktivní.

Pokud se chcete do oblasti podívat, doporučujijet příměstským autobusem ze Zličína na Mořinu(linka 311). Z Mořiny se vydáte do kopce po sil-nici směrem na Bubovice. Po necelém kilometruse dostanete na nejvyšší bod, kde je po levéstraně pravděpodobně nejznámější zdejší lom –„Lom Východ“. Že vám ten název nic neříká? A cotřeba Velká Amerika? Ano, právě jste u nejznáměj-šího lomu u nás a určitě jste ho již někdy viděli –například ve filmu Limonádový Joe.

VELKÁ AMERIKATěžba zde byla zastavena v roce 1963. Lom mávelmi strmé stěny, a protože vápenec je dost nesta-bilní, docházelo k sesuvům těžebních stěn. Dolomu je samozřejmě vstup zakázán – hlavně kvůlireálnému nebezpečí, že se bude sesuv opakovat.

Lom je asi 800 m dlouhý a 60 m hluboký.V západní části lomu je jezero vzniklé zatopením6. těžebního patra (patra se počítají od povrchudolů), které je 13 metrů hluboké. Přestože je dolomu přísný zákaz vstupu, na který upozorňují ce-dule podél okrajů celého lomu, spousta „roman-tiků“ se do lomu v létě chodí koupat. Ale protožeje lom hluboký, ani v létě tam sluníčko moc ne-svítí, a voda je prý poměrně studená.

Pokud si chcete lom prohlédnout, jsou na jehovýchodní straně přístupná dvě vyhlídková místa,případně je možné se do lomu podívat i ze zá-padní strany – stačí sledovat žlutou turistickouznačku, která vede po severním okraji lomu.

MEXIKOAž se pokocháte krásami Velké Ameriky, pokra-čujte po žluté turistické značce a po několika met-rech se dostanete k dalšímu z mnoha lomů v tétooblasti, k Trestaneckému lomu (nebo též Mexiko).Trestanecký lom proto, že v letech 1949-1953 zde

prováděli těžbu političtí vězni. Připomíná to i pom-níček u východního okraje lomu.

Plochou je Trestanecký lom přibližně čtvrtinový oproti Velké Americe, hloubkyvšak dosahuje stejné (pokud uvažujemehloubku ke hladině jezera). Díky tomu vypa-dají jeho stěny mnohem strmější. Na dnělomu již stačily vyrůst stromy a lom tak vy-padá mnohem přírodněji.

Žlutá turistická značka pokračuje dále lesem,kříží silnici, po které přijíždějí nákladní autaz lokality Čeřinka k železniční vlečce, a potéstoupá po okraji pole.

KANADAPo levé straně se můžete zajít podívat na lomNové XII. (alias Kanada), ale myslím, že zážitekz něj nebude takový, jako z předchozích dvoulomů, protože v současnosti je využíván spíšejako skládka.

Kousek dál západně je lom Staré XII.,který je též nazýván Smeťák. Dnes z nějvšak již mnoho viditelného nezbylo, protožebyl zcela zasypán elektrárenským popílkem.

Když budete pokračovat dále po žluté značce,dostanete se zanedlouho do lesa a po pravéstraně se ukáže další lom.

10 DUBEN 2004

N

OD AMERIKY K AMERICE

T¤ETÍ PÓL | WWW.TRETIPOL.CZ

, tip pro vás

Více o lomech v oblasti AmerikPokud se chcete dozvûdût více informacío zdej‰í oblasti, staãí zabrousit na Internetu, kdenaleznete mnoÏství map, zajímavostí a povûstí,vztahujících se k této oblasti. Pro zaãátek dopo-ruãuji:http://karel.troja.mff.cuni.cz/students/vecsey/amerika/amerika.htmlhttp://www.volweb.cz/chadaric/chadaric/http://www.speleo.cz/speleo/sp8/NAVOD.HTMhttp://www.speleo.cz/speleo/sp22/POVESTI.HTM

velká amerika

010011 [2] vylet 9.4.2004 11:51 Stránka 10

11

MALÁ AMERIKAOficiální jméno je Lom Školka, ale všichni ho znají pod jménem MaláAmerika. Dno lomu je na úrovni 5. těžebního patra (tedy o 1 patroméně, než Velká Amerika) a do úrovně 4. těžebního patra je zaplavenvodou. Hladina jezera pokrývá prakticky celý lom, jen na severnístraně je malý poloostrov.

Velmi pěkný pohled na lom je ze západní strany, která je bezpečně pří-stupná z turistické značky.

V lesích západně od Malé Ameriky leží množství dalších bývalýchlomů, ale protože se nacházíte v CHKO, není možné se k nim dostat,aniž byste porušili nějaký předpis. Stejně tak vám nedoporučuji,abyste se snažili podívat se na dno lomů nebo do jednotlivých štol.Je to zakázáno, a pokud nemáte kvalitní horolezecké vybavení, můžeto být i velice nebezpečné. O štolách se vyprávějí nejrůznější pověsti,třeba o Hagenovi nebo o Hance. A pokud se nebojíte duchů, buďteohleduplní k přírodě – štoly jsou zimovištěm netopýrů, které bystemohli vzbudit.

Takže vám nezbývá nic jiného než pokračovat po žluté turistické značcek Dubu sedmi bratří. Odtud můžete pokračovat po červené značce buďna hrad Karlštejn, nebo opačným směrem přes Kubrychtovu boudu a Bu-bovické vodopády (tedy, vodopády jsou to jen velmi výjimečně) do skan-zenu Barbora v Solvayových lomech.

SOLVAYOVY LOMY – SKANZEN BARBORAMezi Bubovicemi a Svatým Janem pod Skalou naleznete skanzenBarbora, kde se můžete dozvědět mnoho zajímavých informacío těžbě a dopravě vápence v Českém krasu. O víkendu můžete navští-

vit expozici, ve které se dozvíte mnoho informací o zdejší oblasti,můžete se svézt důlním vláčkem, nebo se podívat do jedné ze zdej-ších štol, aniž byste porušovali české zákony. Pokud se chcete dozvě-dět více, stačí navštívit http://www.osf.cz/barbora/, kde najdete ve-škeré potřebné informace.

Pokud se chcete vrátit zpět do Prahy, máte nyní dvě možnosti – pří-městské autobusy jezdí buď z Bubovic (linka 309) nebo ze SvatéhoJana pod Skalou (linka 384). Osobně doporučuji spíše Svatý Jan, po-kud cestou navštívíte i skálu, pod kterou leží – stačí jít ze Solvayo-vých lomů po naučné stezce doprava. Pohled ze skály do údolí160 metrů pod vámi určitě stojí za to.

ING. JI¤Í ·PERK

, Energetické vyuÏití vápencePfii v˘robû elektrické energie v uheln˘ch elektrárnách vznikají spaliny,obsahující ‰kodliv˘ oxid sifiiãit˘. Jednou z metod, pouÏívan˘ch ke sní-Ïení koncentrace SO2 ve spalinách, je tzv. mokrá vápencová vypírka.Spaliny jsou nejprve zbaveny v‰ech tuh˘ch látek (popílku) a poté pro-cházejí tzv. „praãkou“, kde se „sprchují“ vápencovou suspenzí. Chemic-kou reakcí vzniká hydrogensifiiãitan vápenat˘, z nûhoÏ se oxidaãní re-akcí získává energosádrovec – ten se u nás vyuÏívá jako surovina prostavební materiály apod.

K pfiípravû vápencové suspenze se vyuÏívá tzv. chemick˘ vápenecs velmi vysok˘m obsahem uhliãitanu vápenatého (90–95 %), kter˘ je doelektráren dodáván jako vápencov˘ ‰tûrk, nebo jemnû mlet˘. Pro elek-trárny Prunéfiov II a Tu‰imice je dodavatelem chemického vápence spo-leãnost Lomy Mofiina. Tato spoleãnost dob˘vá vápenec právû v oblasti,o které se pí‰e ve ãlánku.

Mnohem více informací o mokré vápencové vypírce naleznete na:http://www.cez.cz/encyklopedie/encyklopedie_energetiky/

solvayovy lomy

malá amerikamexiko

010011 [2] vylet 9.4.2004 11:51 Stránka 11

dsiřovací zařízení dodalo na klíč finsko-japonské konsorcium firem IVO, Hitachia Itochu, v provozu je od r. 1998.

Odsíření pracuje na principu mokré vá-pencové vypírky. Kouřové plyny z elektrostatickýchodlučovačů, na nichž dojde k odloučení popílku,tlačí kouřové ventilátory kotlů přes dva kouřovodydo dvou absorbérů. V absorbéru se kouřové plynyprotiproudně sprchují absorbérovou suspenzí, cožje směs nezreagovaného vápence, meziproduktusiřičitanu vápenatého, kyseliny siřičité a sírové

a konečného produktu, enegrosádrovce. Siřičita-nové podíly se v absorbéru oxidují na sírany. Ener-gosádrovec se odvádí přes baterii hydrocyklonů(viz obrázek), kde dojde k ještě většímu zahuštěnísuspenze, na vakuový pásový filtr, ze kterého sejiž odfiltrovaný energosádrovec s vlhkostí maxi-málně 12 % distribuuje buď do meziskladu nebopřímo na auta či do železničních vozů. Účinnostodsiřovací reakce je minimálně 95 %, běžně sevšak v Elektrárně Chvaletice odsiřuje na 98 %.Znamená to, že z původního obsahu oxidů síry

v surových kouřových plynech převyšujícího častohranici 7 000 mg/Nm3 odcházejí kouřové plyny vy-čištěné na úroveň pod 300 mg/Nm3 . Zákon přitompovoluje hranici 500 mg/Nm3.

Odsířené kouřové plyny se vedou do chladi-cích věží – v České republice je to první ta-kové řešení. Zajišťuje lepší rozptyl kouřovýchplynů do ovzduší a odpadá potřeba ohřívatkouř před vedením do komína.

JAN TEPL¯

ING. KATE¤INA âAPSKÁ

12 DUBEN 2004

O

Velk˘m problémem kaÏdé tepelné elektrárny spalující hnûdé uhlí jsou oxidy síry obsaÏené v koufiov˘ch ply-nech. K jeho fie‰ení vedou tfii cesty – zmûna paliva (pfiechod na plyn nebo ãerné uhlí), zmûna principu spa-lování (fluidní kotle) nebo odsífiení koufiov˘ch plynÛ. Elektrárna Chvaletice pouÏívá tfietí variantu, to zna-mená doplnûní technologického zafiízení elektrárny o odsifiovací jednotku.

ODSͤENÍELEKTRÁRNY CHVALETICE

T¤ETÍ PÓL | WWW.TRETIPOL.CZ

K âEMU JE NAP¤IKLAD VÁPENEC

012013 [1] odsireni 9.4.2004 11:25 Stránka 12

13

ldebaran je nejjasnější hvězda v souhvězdí Býka. Stránka www.aldebaran.cz , jejímž pa-tronem je katedra fyziky Fakulty elektrotechniky ČVUT, má jednoduchý design, ale „na-bitý“ obsah. Jak napovídá adresa, je stránka z větší části věnována astronomii. V oddíle

„Galerie“ jsou krátké životopisy desítek fyziků (včetně všech nositelů Nobelových cen za fy-ziku) a řada působivých astronomických snímků. Filmové šoty a nápadité animace najdetev sekci „Animace“ – jsou zde dokonce i autentické záběry z výbuchů atomových bomb svrže-ných na Hirošimu a Nagasaki. Oddíl „Různé“ nabízí ke stažení texty přednášek s tematikouastrofyziky a fyziky plazmatu a sbírku mnoha odkazů (hvězdárny, astronomické instituce). I pronaprostého laika je nejzajímavější oddíl „Fyzika“. Každá z osmi kapitol je zpracována srozumi-telně a navíc je doplněna spoustou náčrtů, grafů a hlavně fotografií. Součástí jsou také zá-kladní informace o nejvýznamnějších kosmických sondách. V rozsáhlém a přitom přehledněuspořádaném materiálu se zájemce dozví o konstrukci hvězdářských dalekohledů, o planetáchsluneční soustavy, o vzniku a vývoji hvězd, o teorii relativity atd. Například i to, že v letošnímroce uvidíme dvě úplná zatmění Měsíce – 4. května a 28. října.

Laboratorní průvodce www.labo.cz/mftabulky.htm je užitečným pomocníkem studenta, laborantai technika. Jsou v něm soustředěny údaje z širokého spektra oblastí. V tabulce jsou uvedeny čí-selné hodnoty desítek základních fyzikálních konstant, on-line převodník slouží k rychlému pře-vodu mezi různými jednotkami. Další on-line programy kreslí grafy funkcí, řeší kvadratické rovnice,počítají hmotnosti molekul či koncentraci roztoků. Jsou zde stopky s budíkem, tabulka znaků AS-CII i barevný kód odporů. V rejstříku jednotek se dozvíte i o mnoha archaických jednotkách, s ni-miž se už setkáváme jen ve starých románech – nebo snad víte, co to byl kvintlík nebo látro?

Před časem jsme se seznámili s „leteckou“ stránkou www.grc.nasa.gov/WWW/K-12/airplane/shortp.html , adresou www.jrotc.org/structure_of_airplane.htm se ještě vracíme kestému výročí prvního letu bratří Wrightů. Jasný, stručný a srozumitelný text vysvětluje, pročvlastně letadlo létá, jak se řídí, jak pracuje proudový motor nebo jaké navigační pomůcky pi-loti při letu používají. JAK

ENERGIE, TECHNIKA, FYZIKA (6)

A

Miniencyklopedie elektřiny a Miniencyklopedie ja-derné energetiky na vás čekají na internetu! Volněke stažení, na hraní i pro vzdělávání, domů i doškoly. Naleznete na:http://www.cez.cz/encyklopedie_html/elektr.htmhttp://www.cez.cz/miniencyklopedie_je/

Soubory mají velikost kolem 2 MB, a tudíž neníproblém je i s pomalou telefonní linkou stáhnoutdo deseti minut. Nároky na vybavení počítačejsou minimální a aplikace vám bude dobře sloužiti na starších počítačích.

Autorem Miniencyklopedie elektřiny je RNDr.Jaroslav Kusala. Sám je profesorem na středníškole a vyučuje fyziku. Miniencyklopedii sestavo-val tak, aby studentům pomohl rychle najít odpo-vědi na jejich otázky, a fyzikální jevy a zákonitostise snaží přiblížit populární formou tak, aby bylysnáze pochopitelné. Výkladový text je bohatě do-plněn názornými ilustracemi a animacemi. Při vy-hledávání požadovaných slov nebo témat vám po-máhají fulltextové odkazy.

Obû najdete na www.cez.cz/vzdelavaciprogram volnûke staÏení na hraní i do ‰koly, pro zvûdavé i zvídavé.

MINIENCYKLOPEDIE ELEKT¤INYMINIENCYKLOPEDIE JADERNÉ ENERGETIKY

012013 [1] odsireni 9.4.2004 11:26 Stránka 13

saac Asimov vytvořil koncept umělého pozitronického mozku a také je –spolu s Johnem Campbellem Jr. – spoluautorem tří zákonů robotiky.K asimovské umělé inteligenci umístěné v jednom výkonném mozkuvšak i přes ohromný pokrok vědy máme stále ještě hodně daleko.

Sir Arthur C. Clarke napsal v roce 1965 povídku …a ozve se Frankenstein, v níž vy-stupuje úplně jiný druh umělé inteligence. Vypuštěním komunikační družice lidépřekročili kritické množství distribuované inteligence počítačů, a tak vznikla nováentita. Tahle povídka se nestala zdaleka tak slavnou jako příběhy R. Daneela Oli-vawa od Isaaca Asimova, ukázala se ale jako mnohem předvídavější.Mikrovlnné trouby, mobilní telefony, řídicí jednotky automatických praček, identifi-kační systémy, přehrávače DVD a další výrobky určené pro zpříjemnění našeho životauž velmi brzy od svého zavedení do našich životů obsahovaly mikroprocesory. A od po-čátku jednadvacátého století, kdy díky technologii Bluetooth mezi sebou začaly komu-nikovat, aby nám lépe sloužily, začaly vytvářet distribuovanou umělou inteligenci. První desetiletí se tato inteligence nijak neprojevovala – tedy alespoň neprojevovalase jinak, než jak jsme tomu v prvním plánu chtěli. Dveře se po zaslechnutí našehohlasu otvíraly, klimatizace v autě upravovala teplotu podle našich přání, bankomatynám vydávaly peníze tak, jak jsme potřebovali (nebo také ne – to ale záviselo zasejenom na nás a stavu našich bankovních kont). Jenže rozsah vzájemného propojení těchto přístrojů se stále zvětšoval a pod zá-minkou zkvalitňování jejich služeb ve prospěch našeho pohodlí jsme jim dávalivětší a větší práva rozhodovat za nás. S těmito právy také přebíraly i svůj díl od-povědnosti za naše životy. Myčka nádobí předala informaci o naší náladě ode-čtené z našeho hlasu domácímu kinu. Mobilní telefon si popovídal s řídicíjednotkou automobilu o tom, že je třeba zapnout motor a topení, za chvíli totižbudeme vyjíždět na chatu.Nakonec se tahle nenápadná síť pracující v náš prospěch přetavila v téměř živý or-ganizmus jemně reagující na naše chování, začala vyhodnocovat naše – i nevyslo-vená – přání a její doporučení jsme začali brát vážně. Dnes si už bez tohohle roz-prostřeného pomocníka neumíme přestavit naši existenci. Ne maminka, ale nášdům nám dává doporučení při výběru partnera. A my mu věříme. Vždyť svůj názorpečlivě konzultoval s ledničkou a s myčkou nádobí naší plánované protistrany.A s automobilem jejího bývalého partnera… PAGI

14 DUBEN 2004

UÏ v okamÏiku, kdy kybernetika vznikla jako vûdní obor a objevily se poãítaãe, zaãali vûdci pfie-m˘‰let, jak se asi budou tihle pomocníci lidí vyvíjet a jaká jsou jejich omezení a moÏnosti. Prvníumûlé inteligence ov‰em nevytvofiili vûdci, ale umûlci – spisovatelé.

JAK UMùLÁ INTELIGENCE P¤ESTALA B¯T NEUMùLOU…

T¤ETÍ PÓL | WWW.TRETIPOL.CZ

…ANEB DEJME SI POZOR

I

tejnojmennou show přivezla do České re-publiky Jihokorejská společnost LG Electro-nics. Hlavní atrakcí byla bezpochyby sbírkakuchyňských zařízení, schopných vzájemně

komunikovat po ethernetové síti prostřednictvímoptimalizovaného protokolu LNCP (Living NetworkControl Protocol). Společenstvo mikrovlnky, chlad-ničky, pračky a klimatizace patří k rodině produktůDream Home. Dvoukřídlá chladnička se již naprvní pohled liší od konvenčních souputníků.U nich bychom marně hledali patnáctipalcový LCD

displej, nenápadnou webkameru, mikrofon neboreproduktory. Chytrá chladnička se stává centremveškerého dění, a to nejen v kuchyni. Aniž by po-třebovala samostatně připojený počítač, může ovlá-dat až čtrnáct různých zařízení (patnáct, počítáme-li ji samotnou). Mimo již uvedených je to napříkladtaké televizor, myčka nádobí, sporák, žaluzie,osvětlení, přívod plynu či elektrický dveřník. Nadispleji si můžete nechat vypsat seznam všechskladovaných položek, u nichž nechybí datum tr-vanlivosti. Zařízení dokonce poradí, ve které při-

hrádce se určitému produktu daří nejlépe. Cen-trum umí všechny připojené „periferie“ řídit taképomocí povelů zvenčí, přičemž komunikace pro-bíhá v obou směrech. Po dotazu pomocí smsmikrovlnka avizuje, že na šestou bude ohřátá ve-čeře. A lednička signalizuje, že ke kachýnce se ze-lím chybí pivečko. Bleskem letí zpátky smska, žeje třeba po cestě domů nakoupit...

Zdroj:http://technet.idnes.cz/novinky/lgiable040312.html

BUDOUCNOST JE JIÎ NYNÍS

014015 [1] scifi, film, komix 9.4.2004 11:26 Stránka 14

15

arozen 1978. Po absolvování konzerva-toře nastoupil do angažmá do divadlaKomedie, kde působil čtyři roky. V sou-

časné době je členem činohry Národního di-vadla. Jeho prvním TV účinkováním se stal se-riál Anita, ve kterém hrál, když byl ještě nakonzervatoři. První celovečerní (ještě televizní)film si zkusil v televizi. Hrál mladého delikventaa seznámil se s budoucí manželkou Lenkou Vla-sákovou. V kině potom bodoval Perníkovou věží.Byl feťákem. Změnit image mu pomohla opěttelevize a udělala z něj hrdinu poetické po-hádky. A pak přišla zombie komedie o hledánísmyslu života Choking Hazard. Honza Dolanskýse stal nihilistou se sebevražednými sklony.

Jak jsi se dostal k filmu Choking Hazard? Pokudse nemýlím, tak jsi se s jeho tvůrci znal už dříve. Ano, je to tak. Dělal jsem pro ně krátký film Byljsem mladistvým intelektuálem postsynchrony.Pak mi jednoho dne zavolali, že připravují horo-rovou komedii o zombie. Tvrdili, že to bude kul-tovní film, na který se nikdy nezapomene.

A co jsi říkal na scénář, když si ho četl? Když jsem ho dočetl, tak jsem se ptal Marka,kolik času má na natáčení. Připadalo mi, že jeto scénář zfilmovatelný tak minimálně na dvaměsíce. Ale jelikož měl dobrý tým a super mla-dého kameramana (Martin Preiss), tak se toskoro všechno stihlo v plánovaných třiceti natá-

čecích dnech. Zaplať pánbůh, že takovíto fil-maři jsou, kterým jde o něco a jdou si za svýmcílem. Musím říci, že i my herci jsme to dělalis láskou a s nadšením. Jinak, co se týče žánru,tak se jedná o hororovou crazy komedii.

A jak jsi vnímal natáčení samotné? Bylo hodně náročně, protože přes den jsemnormálně byl vzhůru a pracoval, takže si z tohonatáčení skoro nic nepamatuju.

Jak se ti spolupracovalo s filmovým štábem? Marek je divočák, je pořádně náročný. Nespokojíse jen tak s něčím. Co se týká ostatních herců –tak na place byla legrace. Bylo to hodně kama-rádské. Navzájem jsme si radili. Všichni jsme sito pořádně užili a také měli k filmu takový pří-stup. Nesmí se brát všechno vážně.

Z herců jsi byl po Jaroslavu Duškovi asi, co setýče filmu, nejzkušenější. Radili se s tebou timéně zkušení, ptali se tě na něco? Tak jistě nějaké zkušenosti s filmováním mám,ale i ti, co je nemají, jsou vesměs velmi dobřía kvalitní divadelní herci. Občas se mě někdozeptal, jestli nehraje „moc“, ale že bych dělalnějakého mentora, tak to ne.

Při natáčení jsi prý pil skutečný alkohol? Ano. Ve scénáři bylo, že si mám dát panáka ab-sintu. Jelikož však podobně barevnou lihupros-

tou tekutinu nikdo nesehnal, tak jsem do sebemusel dát dva panáky, a musím říci, že to byladocela síla. Neopil jsem se, ale cítil jsem to.Ale pak se dál pracovalo, takže jsem to postu-pem času ze sebe dostal.

V tvojí rodině jsou všichni nějakým způsobemspjatí s herectvím, jakpak to, že tvůj bratr –dvojče ne? Jiří je taková „černá ovce“ v naší rodině, tedyco se herectví týče. Ale teď vážně. Neměl asitolik kuráže, nebo spíše má více studu a asii trémy, než aby exhiboval před publikem a dě-lal ze sebe šaška. Ale po pravdě musím uznat,že v soukromí je to herec par excellence.

Ty jsi členem činohry Národního divadla. Co topro tebe znamená? Jaké jsi měl pocity, když jsinastupoval? Tak určitě je to velká čest tam hrát. Ze začátkujsem měl určité obavy, nevěděl jsem, jak tomám brát, ale po pár týdnech si to „sedlo“. Jeto vlastně divadlo jako každé jiné, jen se člověkmusí vyrovnat s jiným stylem hraní, hraje sepřece jenom na větším jevišti a pro více divákůnež v nějakém komorním divadle. MOH

O posledním filmu, ve kterém Jan Dolanskýhraje – Choking Hazard, se více dozvíte na ad-rese: www.chokinghazard.cz.

JAN DOLANSK¯

FEËÁK, KLUK Z POHÁDKY, NIHILISTA

N

FEËÁK, KLUK Z POHÁDKY, NIHILISTA

014015 [1] scifi, film, komix 9.4.2004 11:27 Stránka 15

yzikální podstatou řeči je chvění vzdu-chu, které vnímáme jako zvuk. Zdro-jem zvukové podoby jednotlivých hlá-sek je výdechový proud vzduchu

z plic, který je modifikován artikulačními or-gány člověka – hlasivkami, dutinou hrdelní,ústní a nosní, měkkým a tvrdým patrem, zuby,jazykem, čelistmi a rty. Hlasivky se pod tla-kem výdechového proudu vzduchu při vytvá-ření znělých hlásek rozkmitávají, čímž vznikátzv. základní tón lidského hlasu. Kromě tohose v akustickém spektru hlásek objevuje řadavyšších zesílených tónů, které vznikají rezo-nancí v dutinách hlasového traktu. Těmto tó-nům se u samohlásek říká formanty, u souhlá-sek se označují jednoduše jako rezonančníkmitočty. Z hlediska vnímání řeči jsou pro ur-čení samohlásek nejdůležitější první dva až třiformanty, které jsou pro každou samohláskujiné. Vyšší formanty, které zůstávají provšechny samohlásky stejné, obsahují značnoučást informace o barvě hlasu řečníka.

Rozdíly v anatomické stavbě artikulačních or-gánů jednotlivých lidí mají vliv na akustickévlastnosti řečového signálu a projevují se indi-viduálními odchylkami hlavně v hodnotáchfrekvence základního hlasivkového tónu a vefrekvenci a šířce pásma jednotlivých formantů

a rezonančních kmitočtů. Například frekvencezákladního hlasivkového tónu se u většiny lidípohybuje při běžném hovoru v rozmezí 150 až400 Hz, přičemž u žen je v průměru dvakrátvyšší než u mužů, a u dětí ve věku kolem de-seti let se pohybuje okolo hodnoty 300 Hz. Po-dobně frekvence formantů jsou u žen asio 17 % a u dětí ve věku kolem deseti let asio 25 % vyšší než u mužů.

SPEKTROGRAM NEBOLI OTISKHLASU Spektrogram znázorňující spektrum řečovéhosignálu daného člověka je tedy možné považo-vat za jakýsi „otisk hlasu“ tohoto člověka.Právě název „otisk hlasu“, který v analogiik pojmu „otisky prstů“ pro spektrogram po-prvé použil Lawrence Kersta v roce 1962,značnou měrou přispěl k velmi rychlému roz-voji metod pro identifikaci člověka na základěhlasu. A to i přesto, že identifikace člověkana základě vizuálního porovnání dvou spektro-gramů není příliš spolehlivá. Jedná se totižo subjektivní metodu, která je silně závislá nazkušenostech odborníka, který spektrogramyporovnává. V následujících letech se tedy po-zornost odborníků soustředila na vývoj spoleh-livějších metod.

16 DUBEN 2004

F

T¤ETÍ PÓL | WWW.TRETIPOL.CZ

Ve sdûlovacích prostfiedcích se ãas od ãasu objevízpráva o anonymních telefonátech oznamujících ulo-Ïení bomby v nûjakém objektu. KriminalistÛm se pÛ-vodce takov˘ch telefonátÛ dafií najít nejrÛznûj‰ími me-todami. Lze napfiíklad zjistit telefonní ãíslo nebomísto, ze kterého se volalo, ale lze také analyzovathlas volajícího. Jak je moÏné poznat pÛvodce ano-nymních telefonátÛ na základû jeho hlasu?

JAK K NÁM „MLUVÍ“ ¤EâSoučasné metody rozpoznávání řečníka lze rozdě-lit do dvou skupin podle toho, jakou informacipro rozpoznávání využívají. V řeči lze totiž najítv podstatě dva druhy informace, které charakteri-zují řečníka – charakteristiky nižší úrovně a cha-rakteristiky vyšší úrovně. Charakteristiky nižšíúrovně jsou takové charakteristiky, které lze změ-řit a číselně vyjádřit. Patří sem tedy napříkladvýše zmíněné hodnoty základního hlasivkovéhotónu a frekvence a šířky pásma formantů a rezo-nančních kmitočtů. Kromě toho sem patří takétempo řeči, které se projeví v různé délce kon-krétních slov i v časovém kolísání uvnitř slov, in-tonace a přízvuk, které lze popsat průběhem zá-kladního hlasivkového tónu podél určité promluvy,anebo hlasitost, která souvisí s amplitudou řečo-vého signálu. K charakteristikám vyšší úrovněpatří dialekt, styl řeči a také specifické způsobyslovního vyjadřování jako třeba užívání konkrét-ních slov nebo konkrétních druhů smíchu.

Zatímco charakteristiky nižší úrovně lze po-měrně snadno využít v automatických systémechrozpoznávání řečníka, charakteristiky vyšší úrovněse v takových systémech v současné době nevy-užívají, protože je poměrně obtížné je číselně vy-jádřit. Přesto mají při rozpoznávání člověka podlehlasu velký význam. Podle nich lze totiž usuzovat,jaké má daná osoba vzdělání a povolání, odkudpochází a podobně. Využíváním těchto charakte-ristik v kriminalistice se zabývá věda, která se na-zývá forenzní lingvistika, a experti z této oblastidokáží významným způsobem zúžit okruh lidí,kteří přicházejí v úvahu jako možní pachatelé.Nevýhodou charakteristik vyšší úrovně však je, žejsou závislé na jazyku, jakým daná osoba hovoří.Proto se řada pracovišť po celém světě pokoušívyvinout metody, které by byly jazykově nezávislé.Tyto metody jsou založeny na pravděpodob-nostním modelu řečníka, který se vytváří z cha-rakteristik nižší úrovně získaných z dostupnýchpromluv daného řečníka. V České republice se vý-vojem takového systému zabývá například katedrakybernetiky Západočeské univerzity v Plzni.

VLASTA RADOVÁ

016017 [1] pozor bomba 9.4.2004 11:27 Stránka 16

17

EMOCE... TY NA·E MR·KY JEDNY!

Smích, pláã, nenávist, láska, závist, ostych... ano, to jsou emoce a je‰tû desítky dal‰ích lib˘ch,ãi nelib˘ch nebo neutrálních pocitÛ, proÏitkÛ. Nejvût‰í ‰kálu rÛzn˘ch emocí mÛÏe ve svémvûdomí vyprodukovat ãlovûk, ale není jedinou bytostí mající emoce. Strach, bolest, radost –to zná i vበpes ãi koãka.

ro úplnost – v případě člověka o výšejmenovaných emocích hovoříme jakoo základních (nižších citech) a vyššími

city rozumíme složité emocionální procesya stavy vznikající pouze u člověka, neboť jsouvázány na jeho společenskou činnost, speci-ficky lidské potřeby, zájmy, hodnoty, postoje,vlastnosti osobnosti. Možná se jednoduše dáříci, že čím dokonalejší nervová soustava, tímvíc emocí. A mohli by tedy vůbec existovat by-tosti s inteligencí a nervovou soustavou bezemocí?

EMOCE – NUTNOST PRO P¤EÎITÍŽivé bytosti (v prvé řadě hlavně člověk) nedo-staly od evoluce emoce do vínku jen tak z na-hodilosti ani se nejedná o záludnost „matky“přírody. Emoce jsou nutnost pro přežití.

Emoce slouží k socializaci jednotlivce vespolečnosti a k řízení společnosti jako celku.

Člověk nemající strach před ničím by asi mocdlouho nepřežil, vyhynul by už při svém vývoji,pokud by se v pravěku vyhnul mamutovi, med-vědovi jeskynnímu, či šavlozubému tygrovi, takby v pozdější době mohl být vyvražděn jakodruh sebou samým ve válkách nebo vyhubensvou vlastní hloupostí – kdyby se třeba nebálskočit ze skály do stometrové propasti... na-štěstí si vypěstoval emoce strachu.

Jestliže by člověk neměl kladné emoce jakosoucit se slabším, s raněným, se starším,touhu po spravedlnosti a komunikaci, kráse,pocit zodpovědnosti, strach o druhé, kdyby ne-pociťoval sounáležitost, nemohla by vzniknoutspolečnost, přežívala by vedle sebe jen jednot-livá individua.

OTROCI EMOCÍKdyž Washington odcházel roku 1796z funkce amerického prezidenta, napsal před-

tím 19. září svému národu poselství. V němvyjádřil zajímavou myšlenku vztahující se naemoce celého národa:

„Národ, který si vštípí k jinému národu buďnenávist, nebo stálé dobré vztahy, se stáváotrokem. Takový národ je otrokem buď své ne-návisti, nebo svých dobrých vztahů, a i jednoz obojího stačí, aby odvedlo národ od vlastníchpovinností a zájmů...“

To, co Washington vzkázal národům, se dámodifikovat i na jednotlivce – je nutné, aby-chom se vyhnuli nenávisti, ale i citové závis-losti. „Nenávistník“ i „citový závislák“ – obadva jsou otrokem svých citů – emocí, přestávajíuvažovat reálně a ničí tím sebe i své okolí.Z prvého ukapává jed nenávisti, je jím prosáklýa otravuje tím všechny, nakonec dosáhne, žebude i on nenáviděn. Milostný závislák zasesvým citem ubíjí toho druhého, až ho ztrácí.„Nenávistník“ i „citový závislák“ tak svými pře-hnanými emocemi dosahují opačného efektunež zamýšleli.

Lidé, kteří své emoce nedokáží ovládat, sepro své okolí stávají velmi obtížnými – jsou vý-bušní, nesnášenliví, nevyrovnaní, sobečtí, vyža-dují neustále pozornost a hovoří jen o sobě.Telefonují vám několikrát za den, chtějí, abysteje litovali a pomohli jim... Ve skutečnosti alepodporu ani pomoc nechtějí a nepotřebují, onivás chtějí postupně otrávit a nejšťastnější bybyli, kdyby se jim podařilo strhnout i vás na je-jich úroveň.

Těmto lidem lze poradit pouze hluboké za-myšlení se nad sebou samým a svým vlastnímchováním. V tom jim ale mnohdy může pomocipouze odborná psychiatrická léčba, vy jim psy-chiatra nebo psychologa nesuplujte – i psy-chika se dá otrávit jinými lidmi a zápornéemoce a pocity mohou být „nakažlivé“.

-JITA-

P

Obrázek znázorňuje různé reprezentace pro-mluvy „třetí pól“. V horní části obrázku je ze-leně zachycen přímo řečový signál, pod ním jeuveden odpovídající spektrogram (červeně jsouznázorněny frekvence s největší amplitudou,modře frekvence s nejnižší amplitudou). Podbarevným spektrogramem je tentýž spektrog-ram znázorněn černobíle a barevně jsou v němzvýrazněny průběhy prvních tří formantů, re-spektive rezonančních frekvencí. Pod časovouosou jsou pak pro informaci přibližně nazna-čeny hranice jednotlivých hlásek v promluvě.

016017 [1] pozor bomba 9.4.2004 11:27 Stránka 17

arie Skłodowská se narodila 7. listo-padu 1857 ve Varšavě, v rodině gym-naziálního profesora. Studovala v Kra-kově a ve Varšavě, k zájmu o chemii ji

nepřivedl nikdo menší než sám D. I. Menděle-jev, který se přátelil s jejím otcem. Účast v re-volučním kroužku studentů ji však donutilaopustit tehdy nesvobodné Polsko a dokončitstudia v Paříži. Tady se na univerzitě seznámilase svým budoucím manželem a spolupracovní-kem Pierre Curiem.

Čerstvě provdaná Marie Curie pracovala jakoasistentka profesora Becquerela právě v době,kdy se zabýval experimenty s fosforescencí a ob-jevil při nich dosud neznámý jev, nazvaný poz-ději radioaktivita. Od tohoto okamžiku se hlavnínáplní vědeckého úsilí mladé vědkyně stalasnaha objevit zdroj záření zachyceného Becque-relem na fotografickou desku. Po úmorné a ne-konečné práci – dřevěná kůlna v Lhomondověulici, která manželům Curiovým sloužila jako la-boratoř, by mohla vyprávět o bezesných nocích –se nakonec podařilo získat pouhou desetinugramu nového, zářícího prvku nazvaného radium.Kvůli této desetince gramu museli zpracovatpřes tunu materiálu – smolince přivezenéhoz Jáchymova. Objevem radia zaplnila jedno z bí-lých míst Mendělejevovy tabulky, snad jako bez-děčný dík za to, že ji její tvůrce přivedl na takúspěšnou životní dráhu.

18 DUBEN 2004

M

Pfied 70 lety, 4. ãervence 1934, zemfiela v Sancellemoz ve FranciiMarie Curie-Sk∏odowská, jedna z nejvût‰ích osobností moderní vû-dy – Ïena, jejíÏ objevy definitivnû zmûnily tradiãní fyziku i chemii.

MARIE CURIE-SK¸ODOWSKÁ

T¤ETÍ PÓL | WWW.TRETIPOL.CZ

, víte, Ïe...V leto‰ním roce jubilují i dva dal‰í v˘znamní prÛ-kopníci jaderné fyziky? 28. listopadu roku 1954zemfiel italsk˘ fyzik Enrico Fermi, kter˘ uskuteã-nil prvou fiízenou fietûzovou reakci, a právû pfiedsto lety, 22. dubna 1904, se narodil americk˘ vû-dec Jacob Robert Oppenheimer, pod jehoÏ vede-ním byla v Los Alamos zkonstruována první ato-mová bomba.

Na výzkumu radioaktivity založila Marie Cu-rie-Skłodowská téma své doktorské disertačnípráce. Skvěle ji obhájila a v roce 1906 bylajmenována profesorkou fyziky, první ženou,která získala profesorskou hodnost na staro-slavné pařížské Sorbonně. To už byla držitelkouNobelovy ceny za fyziku, kterou spolu s manže-lem a profesorem Becquerelem získala v roce1903. Další úspěšná bádání ji v roce 1911znovu přinesla dodnes nejvyšší možné vědeckéocenění, Nobelovu cenu, tentokrát za chemii.

Za splnění svého životního snu zaplatila „madame Curie“ vysokou cenu. Zemřela na cho-robu vyvolanou účinky záření radia, s kterýmspojila svůj život. Svým dílem však otevřeladveře novému věku lidstva.

Radioaktivitou se zabývala i druhá „vědeckágenerace“ rodiny Curiových – dcera Irene a jejímanžel Frédéric Joliot, který z úcty přijaljméno Curie. Manželé Irene a Frédéric Joliot-Curie věnovali svou pozornost především vyvo-lání umělé radioaktivity a za svůj objev získaliNobelovu cenu v roce 1935.

PAVEL AUGUSTA

018019 [1] curie + zezivota se 9.4.2004 11:28 Stránka 18

19

UDùLAT ZE ÎIVOTA SEN

A ZE SNU REALITU.

o bylo životní kredo mého dědečka,kterým se řídil od svých 17 let.,“vzpomíná paní Hélene Langevin-Jo-liot, vnučka madame Curie. Čilá

a bystrá ve svých pětasedmdesáti letechstále přednáší na konferencích a zájemcůmpři exkurzích v pařížském Curie museu takéo své rodině. Vzpomíná na svou maminkuIrenu i na babičku Marii, ukazuje rodinnéfotografie a pak nechává návštěvníky tišeprocházet laboratoří se zachovaným autentic-kým zařízením, ve které se tvořily dějiny fy-ziky počátku minulého století.

„Není pravda, že Marie byla lepší než jejímuž Pierre,“ říká upřímně. „Byla ve skuteč-nosti jeho asistentkou. Aby ji v práci povzbudil,publikoval jejich společné práce s jejím jmé-nem na prvním místě. Dnes je téměř zapome-nut a Marie zůstala slavná. Není pravda ani to,že míchala v kádi tyčí smolinec – ve skuteč-nosti seděla u elektrometru a zapisovala údajeo záření.“ Dál vypravuje o tom, jak prarodičecelý život náruživě lyžovali, dopřávali své dceřibohatý vědecký základ, ale rodinu vždy kladlina první místo. V roce 1906 si Marie pozna-menala do svého zápisníku: „Mám nejlepšíhomanžela, jakého jsem si jen mohla přát!“ Byloto tři měsíce před jeho tragickou smrtí.

Matka Marie a její dcera Irene byly velmi roz-dílných povah, obě silné individuality. TakéIrene vychovávala své děti v silně rodinně zalo-ženém prostředí. „Není důležité být bohatý,“říkala, a také: „Když něco chceš zařídit dobře,udělej si to sama.“ Její manžel Joliot nepochá-zel z vědecké rodiny, ale spíše z prostředí di-vadla a literatury. Celý život se také rozhodovalmezi chemií a fotbalem. „Měl mnoho dalšíchzájmů a pořád mluvil a mluvil...,“ vzpomínápaní Hélene. „Když maminka něco chtěla říct,

musela se přihlásit jako ve škole.“ Irene bylanejprve asistentkou své matky, velmi na ni zapů-sobilo a motivovalo ji, když Marie dostala v r. 1911 Nobelovu cenu. S Frédéricem Joliotempak pokračovali v experimentech a od studia pří-rodní radioaktivity přešli k umělé. Experimento-vali s reakcemi, při nichž se uvolńuje neutrona pozitron, na jejich práce navázal Rutherford.Ve svých 40 letech zdědila po matce vedeníÚstavu pro výzkum radia v Paříži a toužila z nějudělat nejlepší a nejmodernější ústav pro apli-kace záření, zejména v medicíně. (Radium bylove své době tak populární, že se přidávalo takřkado všeho, i do kosmetických přípravků.) Stala setajemnicí francouzské vlády pro výzkum. V jejímzápisníku, kam si zaznamenávala pokusy, se na-šly údaje z roku 1938, z nichž vyplývá, že jakoprvní pozorovala štěpení jádra – neuměla si tovšak vysvětlit, poslala proto výsledky Strassman-novi, aby je ověřil. Ten jí roku 1939 dal za

pravdu a dnes je sám všemi považován za objevi-tele jaderného štěpení.

Silné rodinné zázemí přivedlo i vnoučata Ma-rie Curie ke vědě. Rodiče nikdy Hélene ani je-jímu bratrovi neříkali, čím mají být, přesto sez obou stali vědci. Nikdy dokonce ani nekon-trolovali jejich školní prospěch. Slavná babičkaani slavná matka nikdy nemluvily o tom, žeženy jsou ve vědě stejně schopné jako muži,ale celými svými životy to dokazovaly.

Dr. Langevin-Joliot přednáší ve světě nejeno radiační chemii, která je jejím oborem, alei o místě a úloze žen ve vědě. -DUF-

„T

setkání autorky ãlánku s paní heléne v roce 2002

frédéric a irene joliot-curie

018019 [1] curie + zezivota se 9.4.2004 11:28 Stránka 19

020 [0] inzerat 9.4.2004 11:29 Stránka 2