01 obalka3 2010 k tiskupraha.vupsv.cz/Fulltext/Casopis_FSP_3_2010.pdf · Novinky v knižním fondu...

3

dvouměsíčník/ročník4 2010

Hlavní náplní ústavu je aplikovaný výzkum v oblasti práce

a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

úrovni formulovaný podle aktuálních potøeb orgánù státní

správy, popøípadì neziskových èi privátních subjektù. Ústav

vykonává konzultantskou èinnost pro uživatele výsledkù

výzkumù a organizuje semináøe a konference. Výzkumné

projekty se každý rok pøipravují ve spolupráci se

zainteresovanými subjekty s ohledem na kontinuitu vývoje

vìdy a výzkumu v pøedmìtných oblastech. Mezi hlavní

výzkumné zájmy ústavu patøí:

� trh práce a zamìstnanost,

� sociální dialog a pracovní vztahy,

� sociální ochrana,

� rodinná politika,

� pøíjmová a mzdová politika,

� rovné pøíležitosti,

� teorie sociální politiky.

Významnou èinností ústavu je poskytování komplexních

knihovnických a informaèních služeb z oblasti práce a sociálních

vìcí, které zajiš�uje oddìlení knihovnicko-informaèních služeb.

V rámci jeho èinnosti je kontinuálnì budován a zpracováván

fond domácích a zahranièních informaèních pramenù z uvedené

oblasti, ale i z pøíbuzných oborù a prùøezových vìdních disciplín.

The RILSA´s main role is applied research on labour

and social affairs at regional, national, and international

levels, formulated in accordance with the current needs

of the state administration, and in some cases the non-

profit sector and private clients. The Institute provides

consultancy for the users of research results and organizes

seminars and conferences. Research projects are

prepared each year in collaboration with interested

parties, with regard to the continuity of science and

research in the areas in question. The Institute´s main

research interests include:

� labour market and employment,

� social dialogue and labour relations,

� social security,

� family policy,

� wages and income policy,

� equal opportunities,

� social policy theory.

An important activity of the Institute, essential for carrying out

its research objectives, is the provision of comprehensive

library and information services in the field of labour and social

affairs. This is done by RILSA's library and information services

department.

01 obalka3_ 2010_k_tisku.qxd 4.6.2010 9:43 StrÆnka 1

Summaries of selected articlesObsah

The convergence of Czech incomes with EU levels - p. 2This article attempts to map the basic aspects of wageconvergence in the Czech Republic after EU accession in aperiod spanning the years 2003 to 2008. The integration ofthe Czech economy into the European Economic Area hasbeen taking place within the broad scope of institutionalentrenchment and the confluence of structural economicparameters. One of the basic issues in this regard is theconvergence of wage levels and their structure. The cost oflabour is an important element in this process and itaccounts for more than two thirds of a worker's wage. Innominal terms and in terms of parity, low wage levels in theCzech Republic have been gradually moving closer to theparameters of developed countries. A similar process hasalso been taking place in the other countries that havejoined the EU since 2004. A reciprocal income convergencecan also be observed in "old" member states. Rapid wagegrowth in the Czech Republic bolstered by an increase inproductivity was a concomitant feature of integration intothe European single internal market. With respect torelatively low price levels in the Czech Republic at present(which came to roughly 70% of the EU average in 2007) aswell as an undervalued CZK exchange rate, it is possible toanticipate that the rapid alignment of value ratios with EUparameters will continue and this will correspond withmovement in the wage evaluation of labour in EUR and inpurchasing-power parity. Thanks to low Czech price levels,employers have so far been able to avail of low labour costsin comparison with the markets of developed economies. Inthe coming years, however, this advantage will graduallydecline. Eurostat data from the European ComparisonProgramme was used as source material for the article aswere the timelines for gross and net incomes in individualEU member states. The analysis of Czech ratios is based onthe timelines for labour statistics from the Czech StatisticalOffice.Keywords: income, labour productivity, CZK appreciation,relative price levels, purchasing-power parity, priceconvergence, income convergence.

Families and children at risk: an overview of protectivefactors and risk factors - p. 11This article presents an overview of the risk factors(hereinafter only referred to as "R factors") and the protectivefactors (hereinafter only referred to as "P factors") whichselected contemporary specialist literature has identified asrelevant while assessing the situation of children or familiesat risk. It not only includes information from social sciencedisciplines, but also knowledge of human ethology. The

authors anticipate that this survey will be useful forprofessionals who assess the situation of children andfamilies and who plan and also provide services for them. Keywords: family at risk, children at risk, protective factors,socio-legal protection of children

Solidarity versus equivalence in Czech annuity insurancefrom the point of view of the Constitutional Court - p. 19On 23 March 2010, the Constitutional Court decided on theabolishment of Section 15 of Act No. 155/1995 of the Collectionof Laws, on annuity insurance. This once again stirred up along-running discussion on the level of solidarity andequivalence in the Czech system of annuity insurance. TheConstitutional Court decided on the extent of the use of twobasic principles in the pension system of the Czech Republic -the principle of equality and the principle of solidarity. Insimple terms, the Constitutional Court stated that applying theprinciple of solidarity to the extent in which it is used in theCzech pension system contravenes the constitutionallyenshrined principle of equality between individual income-differentiated groups of insurance beneficiaries. The articleexplains what the Constitutional Court's decision was aboutand it comments on the court's opinion. Keywords: annuity insurance, reduction limits, pensioncalculation, opinion of the Constitutional Court

The most frequent and serious problems relating to theprovision of residential social services from the point ofview of providers - p. 21This article acquaints the reader with the selected results of aquestionnaire survey conducted in 2009 among 156 providersof social services for senior citizens and disabled people. Thissurvey looked at a wide range of issues concerning theprovision of selected social services for these target groups.The article only devotes attention to the most frequent ormost serious problems that the providers who wereaddressed have encountered while ensuring social services.In evaluating the answers of respondents, eight basic problemareas were identified and the various difficulties experiencedby the given respondents were arranged in theseclassifications. Individual groups of problems weredistinguished as follows: a lack of funding, difficulties with thecurrent funding system, non-financial aspects of operating thesystem or conceptual issues, service staffing arrangements,problems with capacity or inadequate material resources ortechnical facilities, the situation of clients and target groups,the state of the services network or its interconnectedness andwider social contexts.Keywords: social services, providers, problems, survey

Editorial 1

Stati, studie, úvahy a analýzyKonvergence české výdělkové hladiny k úrovni EU 2Jan Vlach

Ohrožené rodiny a děti: přehled protektivních a rizikových faktorů 11Oldřich Matoušek, Eva Jozífková, Hana Pazlarová, Veronika Dziamová

Projekty podporované EUNezaměstnaní nad padesát let a jejich návrat na trh práce 18

Statistiky a analýzySolidarita versus ekvivalence v českém důchodovém pojištění pohledem Ústavního soudu 19

Nejčastější a nejzávažnější potíže provázející zajiš�ování pobytových sociálních služebz pohledu poskytovatele 21

K poskytování hmotné podpory v rámci investičních pobídek 24

Poznatky z praxeObce a veřejná služba 25

Zajímavosti ze zahraničního tiskuOrganizace zaměstnavatelů v období krize 27

Překonat krizi a podpořit růst zaměstnanosti 28

Informační servis čtenářůmRecenzeZáklady sociální politiky v souhrnu 28

Jak je na tom Česká republika ve sla�ování pracovního a soukromého života 29

O sociálním zabezpečení přehledně 30

Novinky v knižním fondu 30

Z domácího tisku 31

Ze zahraničního tisku 32

PřílohaZ výsledků výzkumu v roce 2009 I–VII

Obsahové zaměření časopisu

Sociální problematika v nejširším vymezení,

zejména tyto tematické okruhy:

� sociální teorie, sociální politika, � sociální služby, státní sociální podpora, hmotná nouze, � posudková služba, zdravotní postižení, � rodina, sociálně-právní ochrana dětí, rovné příležitosti, � pojistné systémy, důchodové, nemocenské a úrazové

pojištění, � příjmová politika, � zaměstnanost, politika zaměstnanosti,

� služby zaměstnanosti, trh práce, zahraniční zaměstnanost,

� mzdová politika, mzdové a platové systémy, � bezpečnost práce a pracovní prostředí, � pracovní podmínky, organizace práce,� sociální dialog a kolektivní vyjednávání,� migrace, integrace cizinců, � mezinárodní spolupráce v oblasti sociálního

zabezpečení, � legislativa upravující všechny tyto oblasti, � další příbuzná tematika.

For summaries of selected articles see the 3rd page of the cover.

Informace pro autory

Časopis se skládá ze dvou částí, v první, tvořené rubrikou Stati, studie, úvahy a analýzy, jsou uveřejňovány pouze recenzované příspěvky. O zařazení do recenzované části časopisu rozhoduje redakční rada na základě výsledků recenzního řízení, které je oboustranně anonymní. Redakce v tomto směru provádí potřebné kroky.Autoři mohou nabízet příspěvky do obou částí, tj. do recenzované i nerecenzované části, s tím, že uvedou, do které. Redakce přijímá pouze dosud nepublikované příspěvky v elektronické podobě. Autor by měl připojit úplnou kontaktní adresu včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Příspěvky zasílejte v elektronické podobě na e-mailovou adresu: [email protected]. Uveřejněné příspěvky jsou honorovány.

Formální požadavky

Rukopis příspěvku do recenzované části (nejlépe v členění souhrn /resumé, abstrakt/, úvod, současný stav poznání a odkazy naodbornou literaturu, zkoumaná problematika a použité metody, výsledky, diskuse, závěr) o rozsahu zhruba 25 tisíc znaků včetněmezer v editoru Word musí vedle vlastního textu obsahovat cca 20řádkové resumé a klíčová slova v češtině.Citace a bibliografické odkazy musí být úplné a v souladu s příslušnou normou, příklady viz www.vupsv.cz. Grafy a obrázky musí být přizpůsobeny černobílému provedení (ve formátu excel skupinový sloupcový, ne prostorový). Připojeny musí být i jejich zdrojové soubory. Redakce provádí jazykovou úpravu textu.


FÓRUM sociální politiky 3/2010 1

Vážení čtenáři,

některé mezinárodní organizace a instituce v poslední době zveřej-ňují optimistické odhady vývoje světové ekonomiky. I u nás míranezaměstnanosti klesla, především díky sezonnímu zaměstnávánía veřejně prospěšným pracím. Mezinárodní organizace práce všakpovažuje za velmi důležité, aby byl ekonomický růst doprovázennárůstem počtu kvalitních pracovních míst. Vlády zemí, které ve snazezmírnit dopady ekonomické krize zavedly fiskální stimuly ekonomikyi za cenu zadlužení, se nyní snaží zamezit jeho dalšímu prohlubovánía v řadě případů jsou nuceny přijímat restriktivní rozpočtová opatřeníuž v době, kdy by ještě měly podporovat křehký ekonomický růst.I naše země stojí před stejným úkolem. Dalším úkolem budoucí vládybude navrhnout, jak upravit zákon o důchodovém pojištění v souladus nálezem Ústavního soudu, jímž bylo k 30. 9. 2011 zrušeno ustano-vení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Pokud sedo té doby nepodaří přijmout změnu zákona, přestane po tomto datuplatit dosavadní způsob stanovení výpočtového základu, kdy se apli-kují redukční hranice pro výpočet procentní výměry důchodů. Politic-ká reprezentace by se proto měla co nejdříve shodnout a přijmouttakové řešení, které by důvody, které Ústavní soud k tomuto nálezuvedly, odstranilo a současně zajistilo dlouhodobou stabilitu našehodůchodového systému. I tvůrci obsahové náplně FÓRA sociální poli-tiky se proto na důchodovou problematiku více zaměří, tentokrátkomentářem nálezu Ústavního soudu.

Do rubriky Stati, studie, úvahy a analýzy, v níž jsou uveřejňoványrecenzované články, jsme tentokrát zařadili dva příspěvky. Autor člán-ku „Konvergence české výdělkové hladiny k úrovni EU“ se snaží zma-povat základní aspekty mzdové konvergence v ČR po připojení k EUv časovém horizontu let 2003 až 2008. Vývoj české ekonomiky vede kesbližování strukturálních ekonomických parametrů, konvergenci ceno-vé hladiny a její struktury, zejména ceny práce, tvořené z více než 2/3mzdou. Výdělková hladina v ČR se postupně v nominálním a paritnímvyjádření přibližovala a přibližuje parametrům vyspělých zemí. Rychlýmzdový růst v ČR byl podepřen růstem produktivity. S ohledem nazatím nízkou českou relativní cenovou hladinu a podhodnocenýkurs Kč lze předpokládat pokračování rychlého vyrovnávání hodnoto-vých relací na parametry EU, čemuž bude odpovídat pohyb mzdovéhoocenění práce v EUR a v paritě kupní síly. V příštích letech bude výho-da našich zaměstnavatelů plnoucí z nízkých mezd postupně slábnout.

V příspěvku „Ohrožené rodiny a děti: přehled protektivních a rizi-kových faktorů“ autoři vytvořili přehled rizikových a protektivníchfaktorů, které vybraná současná odborná literatura označuje jako rele-vantní při posuzování situace ohroženého dítěte, resp. rodiny. Přehledzahrnuje nejen poznatky společenskovědních disciplín, ale taképoznatky z etologie člověka. Autoři předpokládají, že přehled budeužitečný pro profesionály, kteří hodnotí situaci dítěte a rodiny, plánu-jí služby pro děti a rodiny a také tyto služby poskytují.

V nerecenzované části je v rubrice Projekty podporované EUpopsán mezinárodní projekt zaměřený na zaměstnávání osob starších50 let, do rubriky Statistiky a analýzy jsou zařazeny příspěvky pojed-návající o dopadech nálezu Ústavního soudu, jímž k 30. 9. 2011 zrušilredukční hranice pro výpočet důchodů, a o nejčastějších a nejzávaž-nějších potížích provázejících zajiš�ování pobytových sociálních slu-žeb z pohledu poskytovatele a o změně právní úpravy poskytováníhmotné podpory v rámci investičních pobídek. Do rubriky Poznatkyz praxe je zařazen příspěvek zabývající se poznatky o organizováníveřejné služby obcemi. Zajímavosti ze zahraničního tisku se krátcevěnují ekonomické krizi z hlediska úlohy zaměstnavatelů a potřebyvytváření nových pracovních míst. Informační servis čtenářům mástandardní obsahovou náplň včetně recenzí zajímavých knížek a krát-kých informací o dění v oboru.

Osmistránková příloha seznamuje s výsledky výzkumné činnostiVÚPSV, v. v. i., v roce 2009.

Helena Lisášéfredaktorka

Vydává Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i.Palackého nám. 4 128 01 Praha 2 IČO 45773009

Šéfredaktorka: Mgr. Helena Lisákontakt: [email protected]. 224 972 645

Redakce: Dagmar Maličkákontakt: [email protected]. 224 972 654

Tisk: Vydavatelství KUFR, s. r. o.Naskové 3, 150 00 Praha 5

Distribuce a předplatné: PostservisPoděbradská 39, 190 00 Praha 9Kontakt: e-mail [email protected] 284 001 847 tel.: 800 300 302 (bezplatná infolinka ČP)www.periodik.cz

Prodej za hotové: Knihkupectví KarolinumCeletná 18, 116 36 Praha 1

Cena jednotlivého čísla: 50 Kč

Vychází: 6krát ročně

Dáno do tisku: 8. 6. 2010

Registrace MK ČR E 17566ISSN 1802-5854 – tištěná verzeISSN 1803-7488 – elektronická verze© VÚPSV

Redakční rada: Doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. (předseda - VÚPSV) Doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. (FHS UK)Mgr. Danuše Fomiczewová (KÚ Pardubického kraje)Doc. JUDr. Vilém Kahoun, Ph.D. (ČSSZ, ZSF JČU)Prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. (VŠE)Mgr. Aleš Kroupa (VÚPSV) PhDr. Věra Kuchařová (VÚPSV) Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. (MU)

3/2010

FÓRUMsociální politikyodborný recenzovaný časopis

Editorial

11VUPS_3cislo10.qxd 8.6.2010 8:23 StrÆnka 1

Úvod

Integrace české ekonomiky do Evropské-ho hospodářského prostoru probíhá v širo-kém rámci institucionálního zakotvení a vesbližování a harmonizaci strukturálníchekonomických parametrů. Mezi základní,v rámci působení zákona jediné ceny, patříkonvergence cenové hladiny a její struktu-ry. Významnou položku v tomto procesupředstavuje cena práce, tvořená z více neždvou třetin mzdou. V rámci konvergenční-ho procesu se ČR musí vyrovnávat s rizikyspojenými s eliminací nižší ekonomickéúrovně a s rozdílnou cenovou strukturou,která se vyvíjela 50 let odděleně od světo-

vého a evropského trhu. Cenové a mzdovédiference (podhodnocení) ve vztahuk evropským standardům jsou však vyššínež rozdíl v ekonomické úrovni. Předpokla-dem plynulého vývoje a udržení, resp. zvy-šování konkurenceschopnosti je proporcio-nální vývoj cenové a mzdové hladinya pohyb produktivity práce.

Vyrovnávání cenové hladiny a struktury,které není podložené růstem produktivitypráce a mezd, vede k poklesu reálnýchmezd a tím k poklesu životní úrovně.Následně klesající spotřeba domácnostínegativně ovlivňuje ekonomický růst, můževést k emigraci pracovní síly a podlamujefinancování solidárních sociálních fondů.

Druhým extrémem mohou být vysokémzdové tlaky nepodložené produktivitoupráce a postavením na zahraničních trzích,které snižují konkurenceschopnost podni-katelské sféry s deceleračním projevemv hospodářském růstu a zaměstnanosti.Provázaný vývoj uvedených parametrů jeuzlovým bodem úspěšného procesu inte-grace české ekonomiky do jednotnéhovnitřního evropského trhu a napojení naostatní světové trhy.

V roce 1999 se ČR zapojila do Evropskéhosrovnávacího programu. Jeho cílem je sledo-vat vzájemnou konvergenci členských zemína bázi věcně srovnatelných údajů o HDPa o složkách výdajů na jeho užití. Výstupemjsou i cenová a výdělková porovnávání.

Článek se pokouší zmapovat základní fak-tory konvergence výdělků v ČR v procesuintegrace české ekonomiky do jednotnéhovnitřního evropského trhu v časovém hori-zontu od roku 2003 do roku 2008. Proporceroku 2003 byly výchozí základnou, od kterése odvíjely konvergenční procesy po připo-jení k EU v roce 2004.

Mezinárodní komparace se opírá o dataEurostatu, konkrétně o časové řady hru-bých a čistých výdělků v jednotlivých člen-ských zemích do roku 2007 (v lednu 2009poslední dostupná data) a o údaje Evrop-ského srovnávacího programu (EuropeanComparison Programme). Analýza tuzem-ských proporcí vychází z časových řad sta-tistiky práce ČSÚ do roku 2008 přepočíta-ných podle nové metodiky platné od roku2009. Průměrné výdělky se týkají přepočte-ného počtu zaměstnanců (přepočet na plnězaměstnané). Nešetřené podniky s méněnež 20 zaměstnanci jsou připočítáványmatematickým modelem1.

V 1. části se text věnuje problematicevývoje průměrného výdělku v přepočtu naEUR. Nižší cenová hladina konečné spotře-

2 FÓRUM sociální politiky 3/2010

Stati, studie, úvahy a analýzy

Konvergence české výdělkové hladiny k úrovni EU

Článek se snaží zmapovat základní aspekty mzdové konvergence v ČR po připojení k EU v časovém horizontu let 2003 až

2008. Integrace české ekonomiky do Evropského hospodářského prostoru probíhá v širokém prostoru institucionálního

zakotvení a ve sbližování strukturálních ekonomických parametrů. Mezi základní patří konvergence cenové hladiny a její

struktury. Významnou položku v tomto procesu představuje cena práce, tvořená z více než 2/3 mzdou. Nízká výdělková

hladina v ČR se postupně v nominálním a paritním vyjádření přibližovala a přibližuje parametrům vyspělých zemí. Obdob-

ný proces probíhá i v ostatních zemích, které k EU přistoupily po roce 2004. Vzájemnou výdělkovou konvergenci lze sle-

dovat i ve „starých“ členských zemích. Průvodním jevem integrace do jednotného vnitřního evropského trhu byl rychlý

mzdový růst v ČR podepřený růstem produktivity. S ohledem na zatím nízkou českou relativní cenovou hladinu, která

v roce 2007 dosáhla zhruba 70 % průměru EU a podhodnocený kurs Kč, lze předpokládat pokračování rychlého vyrovná-

vání hodnotových relací na parametry EU, se kterým bude korespondovat pohyb mzdového ocenění práce v EUR a v pari-

tě kupní síly. Díky nízké české cenové hladině zaměstnavatelé zatím disponují, v relaci k trhům vyspělých ekonomik, níz-

kou cenu práce. V příštích letech však tato výhoda bude postupně slábnout. Podkladem článku byla data Eurostatu

z Evropského srovnávacího programu (European Comparison Programme) a časové řady hrubých a čistých výdělků v jed-

notlivých členských zemí EU. Analýza tuzemských proporcí vycházela z časových řad statistiky práce ČSÚ.

Jan Vlach

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2008/2003Souhrnná produktivita práce % 1,6 4,7 4,3 5,2 4,9 3,3 1,7 20,9Reálný výdělek % 6,1 5,7 3,4 3,0 4,0 4,3 1,9 17,7produktivita práce- reálný výdělek p. b. - 4,5 - 1,0 0,9 2,2 0,9 - 1,0 - 0,2 3,2

Tabulka č. 1: Meziroční přírůstky souhrnné produktivity práce a reálného výdělku v Kč v %

Zdroj: ČSÚ: Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele, dostupné na http://www.czso.cz/, prosinec 2009,ČSÚ: Národní účty, Hrubý domácí produkt - časové řady ukazatelů čtvrtletních účtů tabulka O Celková zaměstna-nost, osoby, dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_cr, prosinec 2009, ČSÚ: ČR od roku 1989 v čís-lech - trh práce, ČSÚ 2009, dostupné na 2http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989, Eurostat: Econo-my and finance, National accounts, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/national_accounts/data/main_tablespřístup říjen 2009, propočet VÚPSV.Poznámka: Rok 2002 je uveden informativně pro ilustraci změny trendu.

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2008/2003

Zpevnění Kč Kč/EUR 10,6 -3,4 -0,1 7,1 5,1 2,1 11,3 27,7

Průměrná mzda Kč 8,0 5,8 6,3 5,0 6,6 7,2 8,3 38,1

EUR 19,4 2,3 6,2 12,5 12,0 9,5 20,5 76,3

Tabulka č. 2: Meziroční přírůstek průměrného výdělku v letech 2002–2008 v %

Zdroj: ČSÚ: ČR od roku 1989 v číslech - trh práce, ČSÚ 2009, dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989, Eurostat: Economy and finance, Exchange rates, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/exchange_rates/dataúdatabase, přístup říjen 2009, propočet VÚPSV.Poznámka: Rok 2002 je uveden informativně.


by domácností ve srovnání s vyspělýmizeměmi EU však na domácím trhu zvyšujekupní sílu české mzdy. Přepočet výdělku naparitu kupní síly (paritní mzda) je předmě-tem 2. části.

Základní aspekty dekády přistoupení k EU pro mzdové ocenění práce na trhu v ČR

Přistoupení ČR k EU nepřineslo akcelera-ci růstu ocenění živé práce. Na rozdíl odostatních segmentů trhu (kapitál a zboží)přechodné období přistoupení k EU, kteréomezuje volný pohyb pracovníků, brzdilopropojení českého trhu práce s evropským.Diskutabilní je sám problém jednotnéhoevropského trhu práce. Jeho vytvářenípředstavuje zdlouhavý proces. Jednotlivénárodní trhy zatím zůstávají izolovány.

Konvergence cenové a mzdové hladinypři přetrvávajících vysokých rozdílech vůčistátům Evropských společenství přinášířadu nezodpovězených otázek. Pokusemo jejich formulování byly studie „Sociálnía ekonomické souvislosti integrace Českérepubliky do Evropské unie - Nové příleži-tosti, možná rizika“ z roku 20012 a „Sociálnía ekonomické dopady integrace Českérepubliky do Evropské unie - Ekonomickákonvergence, konkurenceschopnost a soci-ální soudržnost“ z roku 2002,3 na jejichžzpracování se pod gescí Rady vlády Českérepubliky pro sociální a ekonomickou stra-tegii (RASES) podílel široký okruh odborní-ků. Z obou sborníků vyplynula základní tra-jektorie, tj. proporcionální vývoj cenovéa mzdové úrovně s vývojem ekonomickéúrovně, produktivity práce a udržením,resp. zvyšováním konkurenceschopnostiekonomiky. Sociálně ekonomickým souvis-lostem pohybu cenové hladiny, nákladůpráce, nominálních a paritních výdělkůa produktivity v období let 2000–2005 sezabýval I. Baštýř ve své studii Srovnáníúrovně a pohybu nákladů práce, nominál-ních a reálných mezd v ČR a vybraných stá-tech EU4.

Jestliže v období 90. let vývoj výdělkůreagoval na porušení proporcí mezi mzdoua produktivitou z let 1990–19915 a na vyrov-návání cenové hladiny s vyspělými evrop-skými ekonomikami, které se realizovalozejména cestou vysoké míry inflace, potomse po připojení k EU stala pro mzdový vývojurčujícím faktorem produktivita práce.Dynamika reálného výdělku nepřekračova-la tempo růstu souhrnné produktivity práce(viz tabulka č. 1).

V posledních letech se utváření cenypráce muselo vypořádat s relativně rychlouapreciací Kč a s následně nerovnoměrněrostoucí českou cenovou hladinu v relacik EU. V důsledku doznívání efektů měnové-ho polštáře z počátku transformačního pro-cesu zpevnila koruna v letech 2003–2008o 28 %. Po přepočtu směnným kursem takrůst nominálních výdělků v EUR dosahovalvysokých hodnot (viz tabulka č. 2).

Hrubý nominální výdělek v eurovémvyjádření výrazně snížil svůj odstup odmzdové hladiny Německa a Rakouska. Jest-liže v roce 1993 v přepočtu na marky a šilin-ky nedosahoval ani 1/12 německé a rakous-ké úrovně, potom podle posledních údajůEurostatu v roce 2007 přesáhl jejich 1/5.Obdobný pohyb lze sledovat i v relaci k prů-měru vyspělých zemí Evropské unie. Po při-pojení k EU vyrovnala ČR výdělkovou úro-veň Polska a Ma�arska a postupně sepůsobením výše uvedených faktorů, růs-

tem produktivity a rychlou apreciací Kč odjejich úrovně vzdaluje (viz tabulka č. 3).

Konvergence nominálního výdělku

Vysoká dynamika mezd odpovídala tren-dům v ostatních zemích s nízkou výdělko-vou hladinou, zejména v postkomunistic-kých státech, které přistoupily k EU v ro-ce 2004. V této skupině během období let2003–2007 došlo ke sblížení hladiny nomi-nálních výdělků. Ještě v roce 2003 byla slo-



Tabulka č. 3: Relace nominálního průměrného výdělku v ČR po přepočtu na EUR k výděl-kovým hladinám okolních zemí v období let 2003–2007 v %

Země 2003 2004 2005 2006 2007 Změna relace ČR 2007–2003 v p. b.ČR/Rakousko 19,0 19,1 21,2 23,0 23,9 + 4,9ČR/SRN 15,3 16,0 17,9 19,7 21,0 + 5,7ČR/SR 139,9 131,0 132,7 133,3 124,7 - 15,2ČR/Polsko 96,0 101,6 99,9 110,0 110,0 + 14,0ČR/Ma�arsko 99,9 97,4 103,9 114,5 106,2 + 6,3ČR/EU-27 23,6 24,6 27,1 29,3 30,3 + 6,7ČR/EU-15 19,8 20,5 22,7 24,4 25,6 + 5,8

Zdroj: Eurostat: Labour market, Earnings, Annual net earnings, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/por-tal/page/portal/labour_market/earnings/database, říjen 2009, propočet VÚPSV.Poznámka: Hrubý výdělek svobodného a bezdětného zaměstnance v průmyslu a ve službách.

Tabulka č. 4: Relace nominálních hrubých výdělků v EUR k průměru EU 15 v letech 2003–2007 v %

Zdroj: Eurostat: Labour market, Earnings, Annual net earnings, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/por-tal/page/portal/labour_market/earnings/database, říjen 2009, propočet VÚPSV.Poznámka: Hrubý výdělek svobodného a bezdětného zaměstnance v průmyslu a ve službách.Rumunsko pro nevěrohodné údaje není zařazené.Země jsou seřazeny podle průměrného nominálního výdělku v roce 2007.

2003 2004 2005 2006 2007 Změna 2007–2003 v p. b. Bulharsko 4,94 5,17 5,43 6,22 7,36 2,42Litva 10,49 10,53 11,25 15,14 17,97 7,48Lotyšsko 9,14 9,47 9,89 15,35 18,98 9,84Slovensko 14,14 15,67 17,08 18,33 20,51 6,37Polsko 20,62 20,20 22,68 22,20 23,25 2,64Ma�arsko 19,82 21,08 21,81 21,34 24,09 4,27Estonsko 13,03 13,44 19,17 21,97 24,67 11,64ČR 19,79 20,53 22,66 24,44 25,57 5,79Malta 45,97 45,09 44,45 44,73 44,08 -1,89Slovinsko 34,96 35,45 36,41 40,06 : :Portugalsko 40,62 40,53 40,74 40,50 44,49 3,88Španělsko 62,04 61,96 62,16 62,15 61,63 -0,41Kypr 50,92 52,07 62,49 62,79 63,38 12,46Itálie 69,28 68,91 68,92 68,65 68,07 -1,21Řecko 54,03 58,78 62,41 64,16 69,17 15,14Irsko 83,77 90,38 88,18 89,37 88,91 5,14Francie 93,12 92,52 92,78 92,71 91,48 -1,63Finsko 98,18 98,17 99,36 99,33 98,84 0,67Švédsko 103,91 103,02 101,52 104,37 103,50 -0,41Rakousko 104,23 107,33 106,83 106,10 106,81 2,58Belgie 111,83 111,18 110,90 109,82 109,75 -2,08Nizozemsko 117,45 118,28 117,61 114,03 111,79 -5,66Německo 129,30 127,98 126,79 123,77 121,86 -7,44Lucembursko 127,79 126,79 128,14 128,11 128,67 0,89Dánsko 135,23 132,94 134,02 130,67 130,99 -4,24Velká Británie 122,59 125,01 127,07 133,30 137,51 14,91EU-27 83,78 83,34 83,57 83,53 84,38 0,60NMS 10 19,77 20,07 22,12 22,76 23,78 4,01


vinská hladina téměř 4x vyšší než v Lotyš-sku, v roce 2007 relace mezi nejvyšší a nej-nižší národní úrovní klesla na dvounásobek(Slovinsko/Litva). Celá skupina novýchčlenských států po roce 2004 (NMS 106) sepostupně přibližuje skupině EU-15, relacese zvýšila z 1/5 v roce 2003 na 1/4 v roce2007. Také v rámci EU se diferenciačnínůžky postupně zavíraly. V roce 2003 bylv rámci Unie nejvyšší, tj. dánský, průměrnýnominální výdělek 14krát vyšší než nejnižší,v Lotyšsku. V roce 2007 byla v rámci EUnejvyšší výdělková hladina ve Velké Britániijiž pouze 8krát vyšší než nejnižší, litevská.Uvedené porovnání nebere v úvahu Bul-

harsko a Rumunsko, které se připojily ažv roce 2007 (viz tabulka č. 4).

V rámci konvergenčního procesu hru-bých nominálních výdělků se vydělují dvěskupiny zemí:� země s tradiční tržní ekonomikou (EU-15,

Kypr, Malta a Slovinsko, které bylo jižpřed rokem 1990 napojené na západoev-ropské trhy a v tuzemsku uplatňovalotržní mechanismus), s relativní cenovouhladinou od 80 do 140 % průměru EU-277

a ročním HDP v PPS/obyvatel od 76 %8

EU-27,� postkomunistické země (bez Slovinska),

které v 90. letech prošly transformací

direktivně řízené ekonomiky na tržní s nižšírelativní cenovou hladinou, pod 73 % prů-měru EU-27 a odlišnou cenovou struktu-rou, s ročním HDP v PPS/obyvatel do 80 %úrovně EU-27 (úroveň ČR) - viz graf č. 1.Další text srovnává konvergenci se stan-

dardy vyspělých zemí Unie, tj. s průměremza EU-15 (viz grafy č. 2 a 3).

Ve vysoké dynamice nominálních výděl-kových hladin v postkomunistickýchzemích se promítal proces konvergencejejich cenových struktur a hladin ke stan-dardům evropského trhu. Cestou byla kom-binace inflace a apreciace národních měn.Česká republika v letech 2003–2008 postu-povala cestou zpevňování Kč. Česká inflaceoscilovala kolem hodnot Eurozóny, běhemlet 2003 až 2008 představovala 16,5 % při14,8 % v Eurozóně, za období let 2003–2007však ČR vykázala pouze 9,6 % při 11,2 %v EMU (inflační diferenciál - 1,6 ve pro-spěch ČR). Jednorázové a mimořádné zvý-šení inflace na 6,3 % v roce 2008 bylodůsledkem administrativních opatření, ze-jména reformy veřejných financí 2007–2010.Kurs koruny k EUR od roku 2003 do roku2008 zpevnil o 27,7 % (v roce 2007 o pou-hých 14,7 %)9. Meziroční tempa sledova-ných charakteristik obsahuje graf č. 4 s ta-bulkou.

Pohyb výdělků v korunovém vyjádřeníreagoval na tuzemské proporce, tj. napohyb produktivity a inflace. Z pohleduzahraničních trhů však rozhodující roli propohyb mzdového ocenění hrála aprecia-ce Kč (viz graf č. 4).

Výdělky a parita kupní sílyRelativní cenová hladina konečné spotře-

by domácností v ČR patřila v roce 2004spolu s ostatními postkomunistickýmizeměmi mezi nejnižší v rámci EU (mimoSlovinska, jehož otevřená ekonomika byladlouhodobě napojená na světové trhy).V souvislosti s přípravou na převzetí EURdošlo ke skokovému nárůstu v Estonsku,Lotyšsku, Litvě a na Slovensku. Tyto zeměpřed vstupem do Evropského mechanismusměnných kursů II (ERM II)10 rychle sla�o-valy své makroekonomické proporce sestandardy Eurozóny. Maastrichtská krité-ria11 předpokládají srovnatelnou ekonomic-kou úroveň vč. základních makroekonomic-kých proporcí. V případě výrazných rozdílůod zemí Eurozóny hrozí nebezpečí jejichživelného vyrovnávání s následnýminepříznivými efekty, např. růstem inflace.

Během sledovaného období let 2003–2008se česká relativní cenová hladina k EU-15 přiblížila o 17,6 p. b. (v letech 2003–2007 o 7,8 p. b.). Při míře inflace, která korespon-dovala s dynamikou ve vyspělých zemích,růst cenové hladiny táhlo zhodnocování Kč.Mimořádně vysoká dynamika v roce 2008vyplynula ze souběhu reformy veřejnýchfinancí, která přinesla jednorázové zvýšeníinflace na 6,3 %, a rychlé apreciace Kč, kteráv meziročním vyjádření dosáhla 11 % (viztabulka č. 5).



Graf č. 1: Relativní cenová hladina konečné spotřeby domácností v letech 2003 a 2007 k EU-15 a dynamika hrubých výdělků v EUR, rok 2007/2003, v %

Zdroj: Eurostat: Labour market, Earnings, Annual net earnings, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/por-tal/page/portal/labour_market/earnings/database, říjen 2009, Zdroj: Eurostat: Purchasing power parities (PPPs),price level indices and real expenditures for ESA95 aggregates, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/por-tal/page/portal/purchasing_power_parities/data/database, přístup říjen 2009, propočet VÚPSV.Poznámka: Hrubý výdělek svobodného a bezdětného zaměstnance v průmyslu a ve službách.Pro nedostatek údajů není zařazené Rumunsko.Země jsou seřazeny podle relativní cenové hladiny HDP v roce 2003.

Graf č. 2: Konvergence nominálních průměrných výdělků postkomunistických zemí, členůskupiny NMS 10, relace k EU-15, v %

Zdroj: Eurostat: Labour market, Earnings, Annual net earnings, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/por-tal/page/portal/labour_market/earnings/database, říjen 2009, propočet VÚPSV.Poznámka: Hrubý výdělek svobodného a bezdětného zaměstnance v průmyslu a ve službách.Země jsou seřazeny podle průměrného nominálního výdělku v roce 2007.


Přes proces vzájemné konvergence vyka-zují relativní cenové úrovně v jednotlivýchzemích výrazné rozdíly. Za těchto podmíneknemají národní měny stejnou kupní sílu.Měnová politika (např. vytváření měnovýchpolštářů) a situace na finančních trzích navícčasto desynchronizuje pohyb kupní sílyměny a směnného kursu. Mzdové oceněnípráce v národní cenové hladině a v cenovéhladině referenčního regionu se liší12.

Zreálnění cenové hladiny provázelo zaví-rání nůžek mezi nominálním směnným kur-sem a paritou kupní síly koruny. ERDI(Exchange Rate Deviation Index)13 se snížilz úrovně 2,2 v roce 2000 na 1,9 v roce 2003a přes 1,6 v roce 2007 na 1,4 v roce 2008.Uvedený proces není ukončený. Méně eko-nomicky vyspělé tradiční tržní ekonomikyEU jako Portugalsko, Španělsko, Řeckonebo Kypr vykazují index ERDI na úrovni1,1 až 1,3, což představuje min. o 10 p. b.vyšší cenovou hladinu než českých 70 %14.Z tohoto hlediska bude proces rychlého při-bližování nominálních výdělků v EURk evropské hladině stále pokračovat.

Mezinárodní srovnání výdělkových hladinpředpokládá eliminaci rozdílů cenových hla-din. Cestou je vyjádření výdělků prostřednic-tvím parity kupní síly (PPP)15. Ukazatel potomříká, kolik zboží a služeb ve srovnatelnéstruktuře je možné pořídit za mzdu vyplace-nou v zemi X při cenové hladině země Y.Relace národních výdělkových hladin v EU-15 se liší. Při vyjádření konvergence čes-kých výdělků proto další text pracuje s fiktiv-ní průměrnou výdělkovou úrovní v paritěkupní síly vyspělých zemí, tj. za EU-1516.

Eurostat při mezinárodním srovnánív rámci EU-27 využívá standard kupní síly(Purchasing power standard - PPS), který jeuměle vytvořenou měnovou jednotkouk vyjádření objemu souhrnných ekonomic-kých ukazatelů zemí EU. V rámci Evropské-ho srovnávacího programu (EuropeanComparison Programme) kupní síla 1 PPSodpovídá průměru kupní síly 1 eura v ze-mích EU. Údaj v PPS se získá z hodnotyvyjádřené v národní měně vydělením pří-slušnou paritou kupní síly v EUR17, v přípa-dě výpočtu „paritní mzdy“ článek vycházíze srovnání konečné spotřeby domácností(viz tabulka č. 6).

Vysokou dynamiku českých výdělkův přepočtu na EUR eliminuje růst relativnícenové hladiny. Pohyb paritního výdělkubyl v hodnoceném období výrazně poma-lejší než nominálního v přepočtu na EUR(viz tabulka č. 7).

Uvedené tabulky o hrubých výdělcíchvšak nepostihují specifika národních hos-podářských a sociálních politik, která seprojevují ve zdanění mezd a platů na stranězaměstnance. Na celkovém zdanění prácese zaměstnanec v ČR, ve Francii a ve Špa-nělsku v roce 2007 podílel zhruba 40 %,v Řecku, Itálii a Portugalsku necelými 50 %,v Dánsku 98 % a v ostatních zemích EU od1/2 do 2/318. Z tohoto pohledu je objektivněj-ší sledovat čistý výdělek (viz tabulka č. 8).

Z dlouhodobého porovnání vyplývá, žezemě s nižší produktivitou práce vyrovná-vají nízký hrubý výdělek jeho nižším zdaně-ním na straně zaměstnance. Rozdíly čistýchparitních výdělků jsou ve srovnání s hrubý-mi mírnější.

Nízká výdělková hladina zemí, které při-stoupily k EU po roce 2004, se postupně

v nominálním a paritním vyjádření přibližujeúrovni vyspělých zemí. Tento pohyb kores-ponduje s dynamickým růstem a vyrovnává-ním nízkých relativních cenových hladin,které se v roce 2003 v postkomunistickýchzemích (mimo Slovinska) pohybovaly v in-tervalu od 39 do 59 % úrovně EU-15 a v roce2007 dosáhly rozmezí 49-74 % (viz graf č. 5).



Graf č. 3: Konvergence nominálních výdělků zemí EU-27 s tradiční tržní ekonomikou,relace k EU-15, v %

Zdroj: Eurostat: Labour market, Earnings, Annual net earnings, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/por-tal/page/portal/labour_market/earnings/database, říjen 2009, propočet VÚPSV.Poznámka: Hrubý výdělek svobodného a bezdětného zaměstnance v průmyslu a ve službách.

Graf č. 4: Meziroční přírůstek průměrného výdělku v Kč a v EUR, inflačního diferenciálu,cenové hladiny, zpevnění kursu a produktivity, v %

Zdroj: ČSÚ: ČR od roku 1989 v číslech - trh práce, ČSÚ 2009, dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989, Eurostat: Economy and finance, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/themes, přístup říjen 2009, propočet VÚPSV.




V rámci většiny zemí s tradiční tržní eko-nomikou se projevuje trend vzájemnéhopřibližování. Ve vyšších výdělkových hladi-nách (nad průměrem EU-15) se ukazujerelativní pokles relace k průměru EU-15.Směry konvergence v rámci EU-15 po ro-ce 2004 lámou trendy před a těsně po vzni-ku Eurozóny, tj. let 1998-2003, kdy se sbli-žování nominálních a paritních výdělkůdočasně překlopilo na konvergenci jejichdynamiky19, tzn. vzájemné relace výdělko-vých hladin byly stabilní (viz graf č. 6).

V relaci k sousední SRN a k Rakouskudosahoval v roce 2007 čistý paritní výdělekv roce 2007 zhruba 1/2, když ještě v roce2003 se pohyboval na 2/5 jejich výdělkovéhladiny. Vysoká česká dynamika, kdy v ro-ce 2007 paritní čistý výdělek v ČR dosáhl129 % úrovně z roku 2003, razantně vzdalu-je výdělkovou hladinu v PPS od okolníchpostkomunistických zemí (viz tabulka č. 9).

Po přepočtu na EUR dosažená úroveňčistého nominálního a paritního výdělkusnižuje migrační potenciál české pracovnísíly, a to jak ve směru krátkodobého, taki dlouhodobého výjezdu za prací. Uvolněnípohybu pracovních sil ze strany SRNa Rakouska pravděpodobně výrazně neo-vlivní rozsah výjezdu za prací. Není anipravděpodobná mzdová nákaza z těchtostátů, která by změnila nastavené proporceve mzdovém ocenění práce v ČR.

Provázanost vývoje mzdového oceněnípráce s vyšší dynamikou produktivityv národní cenové hladině ve vztahu k jedno-tnému vnitřnímu evropskému trhu eliminujídisproporce v cenové struktuře s rozdílnýmitempy vyrovnávání cenových hladin dílčíchspotřebních okruhů. Na eurových a dolaro-vých trzích v uplynulém období vývozcůmrostly náklady práce nejen absolutně, alei relativně, s dopadem do zisku.

Projevy mzdové konvergence

Česká ekonomika patří k nejvíce otevře-ným v rámci EU20. Podrobné statistické údajevšak zatím nejsou k dispozici ani v rámci EU.Podle odhadů ČSÚ v roce 2007 dosahovalpodíl vývozu na produkci 31 %a na tržní pro-dukci 35 %21. Více než 90 % exportu tvořilyprůmyslové výrobky, český průmysl vyváželpřibližně 50 % své produkce22. Z hlediskavýznamu exportu je vhodné sledovat mzdo-vé ocenění práce odděleně v domácí cenovéhladině, v Kč a po přepočtu na EUR, a evrop-ské cenové hladině po přepočtu na standardparity kupní síly (PPS).

V národní cenové hladině udrželi sociálnípartneři proporce růstu výdělků a produkti-vity práce. Díky apreciaci Kč po přepočtu naEUR obě charakteristiky vykazovaly vysokátempa růstu. K narušení nastoupenéhotrendu došlo až v letech 2007 a 2008, kdyv důsledku prorůstových očekávání rostlazaměstnanost bez ohledu na možnostipohybu produktivity práce. Hospodářskákrize, která se projevila v roce 2009, před-stavuje nový kvalitativní faktor. Zaměstna-

Tabulka č. 5: Relativní cenová hladina konečné spotřeby domácností k průměru EU-15v letech 2002 až 2008, v %

Zdroj: Eurostat: Purchasing power parities (PPPs), price level indices and real expenditures for ESA95 aggregates,dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/purchasing_power_parities/data/database, pří-stup říjen 2009.Poznámka: Státy jsou řazeny sestupně podle úrovně 2008.

2003 2004 2005 2006 2007 2008 Změna 2008–2003 v p. b.EU-27 95 94,9 95,4 95,4 95,5 95,8 0,8EU-15 100 100 100 100 100 100 0,0Bulharsko 38,7 39,8 41,3 42,6 44,4 48,9 10,2Rumunsko 41,3 41,1 51,9 54,4 58,7 59,5 18,2Litva 49,7 50,8 52,3 54,5 56,9 64 14,3Polsko 51,7 50,5 58,3 59,2 60,8 65,7 14,0Slovensko 48,2 52,1 52,8 54,7 60,6 66,7 18,5Ma�arsko 55,4 58,8 60,4 57,5 63,1 66,8 11,4ČR 51,8 52,6 55,5 58,5 59,6 69,4 17,6Lotyšsko 51,7 53,2 54,4 57,7 62,9 71,6 19,9Estonsko 59,0 59,8 61,7 64,3 68,3 73,5 14,5Malta 68,4 69,4 69,6 71,1 70 75,1 6,7Slovinsko 72,5 71,6 72,5 73,3 74,3 79,6 7,1Portugalsko 81,8 82,9 81,2 80,9 80,7 83,0 1,2Kypr 86,4 86,5 86,2 86,3 84,8 85,9 - 0,5Řecko 81,6 83,1 84,2 84,6 85,3 90,2 8,6Španělsko 84 86,3 86,9 87,5 88,2 91,8 7,8Velká Británie 102,5 102,9 104,7 105,1 105,3 95,3 -7,2Nizozemsko 102,4 100,7 99,9 99,3 98,7 99,1 - 3,3Německo 100,9 99,4 98,5 98,2 98,4 99,6 -1,3Rakousko 98,2 98,0 97,8 97,3 96,8 100,3 2,1Itálie 98,5 99,5 99,9 99,4 99,2 100,9 2,4Belgie 101,2 101,3 101,5 101,8 101,5 106,1 4,9Francie 104,5 104,3 103,2 103,8 103,4 106,5 2,0Švédsko 117,4 115,2 113,6 113,0 112,0 109,6 - 7,8Lucembursko 98,1 97,7 106,5 106,6 107,3 111,3 13,2Finsko 120,3 117,4 117,9 116,9 117,0 119,4 - 0,9Irsko 120,1 119,4 117,8 118,2 118,8 121,6 1,5Dánsko 134,1 132,4 133,9 132,0 131,5 135,1 1,0

Graf č. 5: Konvergence čistých výdělků postkomunistických zemí, členů EU, v PPS relacek EU-15, v %

Zdroj: Eurostat: Labour market, Earnings, Annual net earnings, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/por-tal/page/portal/labour_market/earnings/database, říjen 2009, Eurostat: Purchasing power parities (PPPs), pricelevel indices and real expenditures for ESA95 aggregates, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/purchasing_power_parities/data/database, přístup říjen 2009, propočet VÚPSV.Poznámka: Čistý výdělek svobodného a bezdětného zaměstnance v průmyslu a ve službách.Nevěrohodné údaje o výdělku za Rumunsko.Rok 2002 uveden pro informaci.




vatelé by se však s ním měli bez problémuv kolektivním vyjednávání vyrovnat jižv roce 2010 návratem na proporcionálnívývoj produktivity práce a mezd.

Mzdové ocenění práce na tuzemskémtrhu vzhledem k produktivitě nezvyšovalonáklady práce. Při realizaci zboží v zahraničívšak čeští zaměstnavatelé postupně ztráce-li výhodu levné práce a tím mzdové konku-rence (viz tabulka č. 10).

Uvedené disproporce v pohybu produkti-vity a výdělků v PPS potvrzuje i pohyb jed-notkových nákladů práce (dále jen „JNP“)v cenové hladině ČR a EU-25, které říkají,kolik práce, vyjádřené hodinou náhradzaměstnancům, se vynaloží na jednotkuHDP23 v přepočtu na pracovníka. Na náhra-dách zaměstnancům, které sledují národníúčty pro vyjádření objemu spotřebovanépráce, se mzdy a platy podílejí zhruba 3/4,jsou tak rozhodující pro jejich pohyb (vizgraf č. 7).

S ohledem na zatím nízkou českou rela-tivní cenovou hladinu, která v roce 2007dosáhla zhruba 70 % průměru EU-15, lzepředpokládat pokračování rychlého vyrov-návání hodnotových relací, se kterým budekorespondovat pohyb mzdového oceněnípráce v EUR a PPS. Nižší dynamiku lze oče-kávat až po dosažení cca 80 % cenové hla-diny.

Přibližování výdělkové hladiny k propor-cím EU se bude při dodržování proporcípohybu produktivity práce a průměrnéhovýdělku odehrávat v oblasti konvergencecenové struktury a relativní cenové hladinyk EU. V podmínkách nízkého inflačníhodiferenciálu k zemím Eurozóny, který nevy-tváří prostor pro strukturální cenové změny,a za situace, kdy pohyb relativní cenovéhladiny určuje apreciace Kč, lze očekávatprotichůdné pohyby proporcí produktivitypráce a mzdového ocenění práce v národnícenové hladině a v paritě kupní síly, tj.v cenové hladině okolních zemí. Postupnézavírání nůžek mezi směnným kursema kupní sílou Kč ponese v relacích světo-vých trhů relativní i absolutní zdražovánípráce v ČR. Při dosažené cenové hladině byjiž měli sociální partneři při mzdovýchvyjednáváních přihlížet nejen k vývoji infla-ce a produktivity v tuzemsku, ale i k pohybuvýdělků v konkurenčních ekonomikácha k inflačnímu diferenciálu a ke změnámsměnného kursu Kč. Např. generální doho-dy v Dánsku, Nizozemsku, Irsku a Norskusjednávají dynamiku mezd s ohledem nazahraniční konkurenci, v Belgii vzájemnésouvislosti mezi pohybem mezd v zemia u hlavních konkurentů řeší od roku 1996zákon o konkurenceschopnosti24.

Sociální partneři se však ještě dlouhobudou střetávat s disproporcemi objektivní-ho ocenění práce, které vyplývají z rozdílukupní síly české koruny doma a v zahraničí.Díky nízké cenové hladině v ČR budou mítzatím zaměstnavatelé k dispozici v relacik trhům vyspělých ekonomik nízkou cenupráce. V příštích dvou dekádách však tato

výhoda a efekt vyššího ERDI budou sláb-nout.

Mzdový a měnový polštář v letech trans-formace měl za následek strukturálnísestup produkce, zejména ve zpracovatel-ském průmyslu, který se projevoval v ros-toucí váze jednoduchých výrob, které nevy-užívaly naakumulovaný pracovní a kvalifi-kační potenciál ČR. Vytvářel se prostor propostupnou dekvalifikaci pracovní síly.

Postupné zdražování české práce na zahra-ničních trzích, jehož výrazem je růst jednot-kových nákladů práce v paritě kupní síly,staví před české podniky otázku přechoduod cenové a nákladové konkurenceschop-nosti na kvalitativní konkurenceschopnost.Dnes se začíná proces přesouvání jednodu-chých pracovních činností do levnějšíchoblastí na Balkáně, do nově připojenéhoBulharska a Rumunska. Zkušenosti vyspě-

Tabulka č. 7: Meziroční indexy průměrného hrubého výdělku v ČR v letech 2003–2008, v %

Zdroj: ČSÚ: Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele, dostupné na http://www.czso.cz/, prosinec 2009,Eurostat: Labour market, Earnings, Annual net earnings, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/labour_market/earnings/database, říjen 2009, Eurostat: Purchasing power parities (PPPs), price level indi-ces and real expenditures for ESA95 aggregates, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/por-tal/purchasing_power_parities/data/database, přístup říjen 2009, propočet VÚPSV.

Jednotka 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2008/2003bazický index 2003 = 100 %

Kč 105,8 106,3 105,0 106,6 107,2 108,3 138,1

reálně v Kč 105,7 103,4 103,0 104,0 104,3 101,9 117,7

EUR 102,4 106,2 112,5 112,0 109,4 120,5 176,3

PPS 107,4 104,7 106,6 106,2 107,4 103,5 131,6

Tabulka č. 6: Relace průměrných hrubých výdělků v PPS EU 15 v letech 2003–2007, v % (EU-15 = 100 %)

Zdroj: Eurostat: Labour market, Earnings, Annual net earnings, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/por-tal/page/portal/labour_market/earnings/database, říjen 2009, Eurostat: Purchasing power parities (PPPs), pricelevel indices and real expenditures for ESA95 aggregates, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/purchasing_power_parities/data/database, přístup říjen 2009, propočet VÚPSV.Poznámka: Hrubý výdělek svobodného a bezdětného zaměstnance v průmyslu a ve službách.Nevěrohodné údaje o výdělku za Rumunsko.Země jsou seřazeny podle průměrného paritního hrubého výdělku v roce 2007.

2003 2004 2005 2006 2007 Změna 2007–2003 v p. b.EU-27 88,1 87,8 87,6 87,6 88,4 0,3EU-15 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 0,0Bulharsko 12,8 12,8 14,6 15,2 16,6 3,8Rumunsko : : 18,5 20,1 23,3 :Malta 28,8 27,9 27,4 27,0 27,0 - 1,8Lotyšsko 22,0 22,3 23,7 26,6 30,2 8,2Litva 21,1 24,4 25,5 27,8 31,6 10,5Estonsko 22,1 22,5 31,1 34,2 36,1 14,0Slovensko 33,6 34,1 35,9 36,6 37,0 3,4Ma�arsko 35,8 35,8 36,9 37,1 38,2 2,4Polsko 39,9 40,0 37,1 37,5 38,3 - 1,6ČR 38,2 39,1 40,6 41,8 42,9 4,7Kypr 34,8 35,1 42,4 42,6 43,7 8,9Portugalsko 49,7 48,9 50,2 50,0 55,1 5,4Slovinsko 49,7 50,9 51,2 55,8 : : Itálie 70,4 69,2 69,0 69,1 68,6 - 1,8Španělsko 73,9 71,8 71,5 71,0 69,9 - 4,0Irsko 69,7 75,7 74,9 75,6 74,8 5,1Řecko 66,2 70,7 74,1 75,8 81,1 14,9Finsko 81,6 83,6 84,2 84,9 84,5 2,9Francie 89,1 88,7 89,9 89,3 88,5 - 0,6Švédsko 88,5 91,2 91,3 92,4 92,4 3,9Dánsko 100,8 100,4 97,6 99,0 99,6 - 1,2Belgie 110,4 109,8 109,2 107,9 108,1 - 2,3Rakousko 106,2 109,5 109,2 109,1 110,3 4,1Nizozemsko 114,7 117,5 117,8 114,9 113,3 - 1,4Lucembursko 130,2 129,7 120,3 120,1 119,9 - 10,3Německo 128,2 128,8 128,7 126,0 123,9 - 4,3Velká Británie 122,2 125,5 124,7 126,8 130,6 8,4




lých zemí ukazují na vyšší produktivitu přimaterializaci poznatků výzkumu a vývoje, tj.na produkci sofistikovaných výrobků a slu-žeb25. Rostoucí cenu práce může eliminovatpouze růst produktivity ve světovýchcenách, cestou je strukturální vzestup kekvalifikovaným produktům. Obnovení

výchozího postavení (z roku 1989) a rostou-cí váha výroby elektrických a optických pří-strojů, chemického a farmaceutického prů-myslu na světových trzích a útlum „těž-kých“, materiálově, energeticky a ekologic-ky náročných výrob signalizují strukturálnízměny ve směru ke složitější a kvalifikova-

né produkci. Rezervy jsou k dispoziciv zatím v ČR poddimenzovaných službách,zejména pro podniky.

Závěry

Přibližování výdělkových úrovní je jakosoučást vyrovnávání cenových hladinv rámci jednotného vnitřního evropskéhotrhu objektivním procesem, se kterým semusí národní ekonomiky vyrovnat. Integra-ce české ekonomiky do Evropského hospo-dářského prostoru po připojení k EU probí-hala ve vzájemných proporcích pohybucenové hladiny, mzdové hladiny a produkti-vity práce. Životní úroveň se od poloviny90. let postupně zvyšovala, podle statistikyrodinných účtů reálné příjmy domácnostína osobu na začátku dekády dosáhly úro-veň roku 1990 a dále rostou (127 % v roce2008 ve srovnání s rokem 1990 u zaměstna-neckých domácností). Není v silách podni-katelské sféry se extenzivní cestou vyrovnatse zavíráním nůžek mezi směnným kursema kupní sílou Kč, které široce otevřela deval-vace koruny na počátku ekonomické trans-formace, a připravit optimální podmínkypro vstup do Eurozóny. Česká práce nazahraničních trzích postupně zdražuje.

Stabilní a do roku 2008 předvídatelnéhospodářské prostředí se odrazilo v ekono-mickém růstu provázeném plynulým vývo-jem mzdové hladiny. Rozhodujícím fakto-rem se stala produktivita práce, mzdovýpohyb osciluje kolem její dynamiky (reálnévýdělky se v letech 2003–2008 zvýšily o 18 %při růstu souhrnné produktivity práce o 21 %).Postupné zhodnocování Kč se projevilov postupném zavírání nůžek mezi směnnýmkursem a paritou kupní síly (ERDI v roce2008 dosáhl hodnoty 1,4, v roce 2003 vyka-zoval ještě 1,9) a ve výrazném růstu relativ-ní cenové hladiny. Cenová hladina konečnéspotřeby domácností v roce 2008 dosáhla70 % průměrné úrovně EU-15, resp. SRN(45 % v roce 2000 a 52 % v roce 2003). Rych-lejší růst relativní cenové hladiny zpomalo-val růst výdělkové hladiny v paritě kupnísíly, která v roce 2008 dosáhla v čistýchvýdělcích necelé poloviny úrovně EU-15,resp. SRN a Rakouska. Při současném tren-du lze předpokládat v roce 2010, v podmín-kách hospodářské krize, pouze mírné pře-konání 50 % úrovně SRN nebo Rakouska.Nízká míra inflace však neumožnila vyrov-nání cenové struktury, pohyb produktivitypráce a výdělků bude i nadále vykazovatrozdíly v národní cenové hladině a po pře-počtu na PPS.

Po přistoupení k EU se dařilo držet kon-cept levné pracovní síly v relaci k vyspělej-ším zemím EU. Na druhé straně se všakzvyšuje odstup od okolních postkomunis-tických zemí. Tento vývoj, který se projevu-je i v růstu jednotkových nákladů v cenovéhladině EU, staví před české podnikya zahraniční investory problém odklonu odvyužívání levné, avšak zdražující se jedno-duché práce, resp. jejího vyvezení do lev-

Tabulka č. 9: Relace čistých výdělků v ČR v paritě kupní síly k okolním ekonomikám v %

Zdroj: Eurostat: Labour market, Earnings, Annual net earnings, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/por-tal/page/portal/labour_market/earnings/database, říjen 2009, Eurostat: Purchasing power parities (PPPs), pricelevel indices and real expenditures for ESA95 aggregates, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/purchasing_power_parities/data/database, přístup říjen 2009, propočet VÚPSV.Poznámka: Čistý výdělek svobodného a bezdětného zaměstnance v průmyslu a ve službách.

2003 2004 2005 2006 2007 Změna relace Index čistého ČR 2007–2003 výdělku v PPS

v p. b. 2007/2003 v %ČR 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 - 128,6

ČR/Německo 41,2 40,9 41,7 44,9 46,7 5,5 114,9

ČR/Rakousko 40,6 40,6 41,9 44,3 45,1 4,6 115,5

ČR/Slovensko 126,3 127,2 122,4 124,5 126,0 -0,3 128,9

ČR/Polsko 107,2 109,1 122,1 127,4 125,6 18,4 109,8

ČR/Ma�arsko 122,1 126,8 126,0 132,1 141,4 19,3 111,1

Tabulka č. 8: Relace průměrných čistých výdělků v PPS EU-15 v letech 2003–2007, v % (EU-15 = 100 %)

Zdroj: Eurostat: Labour market, Earnings, Annual net earnings, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/por-tal/page/portal/labour_market/earnings/database, říjen 2009, Eurostat: Purchasing power parities (PPPs), pricelevel indices and real expenditures for ESA95 aggregates, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/purchasing_power_parities/data/database, přístup říjen 2009, propočet VÚPSV.Poznámka: Hrubý výdělek svobodného a bezdětného zaměstnance v průmyslu a ve službách.Nevěrohodné údaje o výdělku za Rumunsko.Země jsou seřazeny podle průměrného paritního čistého výdělku v roce 2007.

2003 2004 2005 2006 2007 Změna 2007–2003 v p. b.EU-27 88,3 88,0 87,8 87,8 88,6 0,3EU-15 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 0,0Bulharsko 15,3 15,3 16,9 17,9 19,3 4,0Rumunsko : : 20,1 21,8 24,9 : Lotyšsko 23,2 23,4 24,8 27,9 31,8 8,6Malta 35,4 34,0 33,1 32,4 32,8 - 2,6Ma�arsko 35,7 34,8 36,1 36,3 34,5 - 1,2Litva 23,3 26,2 26,9 31,0 34,8 11,5Slovensko 34,5 34,7 37,1 38,5 38,8 4,3Polsko 40,7 40,5 37,2 37,6 38,9 -1,8Estonsko 25,2 26,1 35,7 40,3 42,6 17,4ČR 43,6 44,1 45,4 47,9 48,8 5,2Slovinsko 47,9 48,9 49,5 53,1 : :Kypr 48,5 48,7 57,5 57,5 59,1 10,6Portugalsko 57,9 56,7 58,4 58,4 63,0 5,1Itálie 76,6 74,6 74,0 74,0 72,4 - 4,2Španělsko 88,3 85,2 84,1 83,6 82,0 - 6,3Dánsko 86,7 87,9 85,2 86,6 86,8 0,1Finsko 82,8 85,3 85,4 87,1 87,1 4,3Řecko 78,6 81,2 83,4 84,5 88,4 9,8Belgie 95,4 94,6 93,6 92,9 92,6 - 2,8Francie 94,2 93,6 94,1 93,6 94,3 0,1Irsko 87,1 93,2 93,6 95,2 95,0 7,9Švédsko 90,6 92,6 92,6 94,2 98,6 8,0Německo 105,7 107,9 109,1 106,8 104,5 - 1,2Nizozemsko 117,7 117,5 117,2 108,6 107,9 - 9,8Rakousko 107,5 108,7 108,5 108,2 108,2 0,7Lucembursko 143,5 141,4 129,0 128,1 125,5 - 18,0Velká Británie 133,8 136,6 134,9 137,3 140,7 6,9




nější zemí, a její náhrady kvalifikovanoua dražší prací, tj. přechodem na sofistikova-né pracovní činnosti s vyšší přidanou hod-notou. S ohledem na zatím nižší českémzdové ocenění práce v evropských rela-cích nepůjde o jednorázový nebo rychlýproces. Podnikatelské subjekty působícív ČR budou mít ještě dlouho k dispozicilevnou pracovní sílu. Po dosažení 80 % rela-tivní cenové hladiny ve druhé dekádě sepohyb výdělků synchronizuje s vyspělýmiekonomikami a konvergence se zpomalí.

1 Blíže: ČSÚ. Průměrná mzda a evidenční početzaměstnanců - Metodika, dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pmz_m.

2 Kolektiv autorů. Sociální a ekonomické dopady inte-grace České republiky do Evropské unie (Nové příle-žitosti a rizika). Praha: VŠE, 2001. ISBN 80-245-0197-x

3 Kolektiv autorů. Sociální a ekonomické souvislostiintegrace České republiky do Evropské unie. Praha:RASES, 2002. ISBN 80-238-8699-1

4 Baštýř I. Srovnání úrovně a pohybu nákladů práce,nominálních a reálných mezd v ČR a vybraných stá-tech EU. Praha: VÚPSV, 2006. ISBN 80-87007-54-9,dostupné na dostupné na http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_222.pdf.

5 V letech 1990 a 1991 se reálný výdělek propadl o 1/3při poklesu produktivity o zhruba 1/10. V této sou-vislosti se mluví o vytvoření mzdového polštáře.

6 Statistika Eurostatu sleduje přistoupivší státy z roku2004 v rámci New Member State (NMS 10).

7 Malta s tradiční tržní ekonomikou vykazovala v roce2007 cenovou hladinu ve výši pouhých 73 % úrov-ně EU-27. Ostatní „tradiční země“ se pohybují nad80% hranicí s nejvyšší četností v pásmu 100–120 %průměru EU-27. První země Eurozóny muselysplňovat podmínku min. 70% cenové hladiny celéEUR skupiny. Cenová hladina EU-27 byla v roce2008 zhruba o 5 % nižší ve srovnání s Eurozónou(vč. Slovenska).

8 V intervalu 76, 78 % HDP v PPS na obyvatele sepohybují Portugalsko a Malta.

9 Údaje o inflaci a kursu Kč/EUR převzaté od Euro-statu, blíže Eurostat: Economy and finance, dostup-né na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/themes, říjen 2009. Podle údajůČSÚ spotřebitelské ceny v roce 2008 ve srovnání s rokem 2003 vzrostly o 17,3 % a o 10,4 % v roce2007. Kč vůči EUR zpevnila v letech 2003–2008o 27,7 %, v roce 2007 o 14,7 %, blíže ČSÚ: Českárepublika: hlavní makroekonomické ukazateledostupné na http://www.czso.cz/.

10 European Exchange Rate Mechanism II.11 Míra inflace nesmí přesáhnout o 1,5 p. b. průměrnou

roční inflaci tří zemí s nejlepšími hodnotami inflace(tří zemí nejblíže inflačnímu cíli ECP, tj. v 1. dekáděinflace nižší, ale blízká 2 %), deficit veřejných roz-počtů na HDP max. 3 %, dlouhodobá stabilita výno-sů státních dluhopisů, maximální zadlužení vládyve výši 60 % na HDP, kursová stabilita.

12 K problému cenové hladiny a směnného kursu vevztahu ceny práce a produktivity práce v meziná-rodním srovnání blíže Fassmann, M. Mezinárodnísrovnání úrovně mezd (nákladů práce) a produkti-vity práce s vyspělými evropskými zeměmi. Pohle-dy, 1997, č. 6, s. 23-52.

13 Exchange Rate Deviation Index, poměr směnnéhokursu a kupní síly. Tento ukazatel v podstatě říká,kolikrát více (méně) zboží a služeb je možné si kou-pit v dané zemi za jednotku měny referenční země,v našem případě za 1 EUR. Vyšší index ERDI je cha-rakteristický pro méně vyspělé země, které využíva-jí měnový polštář k udržení rovnováhy zahraničníhoobchodu.

14 Výjimku z tohoto porovnání představuje Malta s ERDI ve výši 1,4 v roce 2008 (1,5 v roce 2007) s cenovou hladinou ve výši 73 % EU-27.

15 Purchasing power parities (PPP) představuje poměrcen v národních měnách za stejné výrobky a službyv různých zemích.

16 Při vyjádření konvergence v rámci Unie používáEurostat od roku 2007 referenční hodnotu EU-27.

17 Blíže: OECD, Eurostat. Methodological manual onpurchasing power parities, European Communities/ OECD, Luxembourg: Office for Official Publicati-ons of the European Communities, 2006, ISSN1725-0048, ISBN 92-79-01868-X, dostupné nahttp://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/por-tal/product_details/publication?p_product_code=KS-BE-06-002; ČSÚ: Evropský srovnávací program,ČSÚ 2007, dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/evropsky _srovnavaci_program.

18 Blíže OECD: Taxing Wages 2006–2007, Paris 2008,ISBN 978-92-64-04210-0 - No. 56025 2008, Kozel-ský T. Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech

Evropské unie 2002–2007. Bulletin No 3, VÚPSV.Praha 2009, ISBN 978-80-7416-034-9, dostupné nahttp://www.vupsv.cz/index.php?p=publikace&kla-sif=&kateg=&pracovnik=193&rok=2009.

19 Blíže Andersen, T. M. Wage formation and Euro-pean integration. Economic Papers, EuropeanCommission 2003, ISBN 92-894-5907-7, dostupnéna http://europa.eu.int/comm/economy_finance,s. 7-8.

20 Otevřenost české ekonomiky vyplývá z relativněvysokého podílu průmyslu. Obecně platí, že čímvyšší je váha průmyslu v národní ekonomice, tímvyšší jsou i dovozy a vývozy, služby se zatím v pře-vážné míře spotřebovávají na domácím trhu, mimoturistického ruchu.

Graf č. 6: Konvergence čistých výdělků členských zemí EU s tradiční tržní ekonomikouv PPS, relace k EU-15, v %

Zdroj: Eurostat: Labour market, Earnings, Annual net earnings, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/por-tal/page/portal/labour_market/earnings/database, říjen 2009, Eurostat: Purchasing power parities (PPPs), pricelevel indices and real expenditures for ESA95 aggregates, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/purchasing_power_parities/data/database, přístup říjen 2009, propočet VÚPSV.Poznámka: Čistý výdělek svobodného a bezdětného zaměstnance v průmyslu a ve službách.Rok 2002 pro ilustraci trendu.

Graf č. 7: Vývoj JNP v ČR a EU-25

Zdroj: Eurostat: Economy and finance - National accounts, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/březen 2009, výpočty VÚPSV, v. v. i.




21 Téměř 50% podílu vývozu zboží a služeb na pro-dukci v roce 2007 dosahovala Malta, kolem 40 % sepohybovaly Irsko, Belgie a Nizozemsko.

22 Blíže Rojíček, Marek: Statistika upřesňuje představyo otevřenosti české ekonomiky. Tisková zpráva ČSÚz 5. března 2009, dostupné na http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/statistika_upresnuje_predstavy_o_otev-renosti_ceske_ekonomiky.

23 JNP = průměrná náhrada na zaměstnance / HDP napracovníka, blíže Kozelský, T. - Prušvic, D. - Vlach J.Monitoring nákladů práce (návrh, pilotní ověření).Praha: VÚPSV, 2006. ISBN 80-87007-16-6, dostupnéna http://www.vupsv.cz/index.php?p=publikace&klasif=&kateg=&pracovnik=193&rok=2006,

24 Bartošová, M. Mzdová koordinácia na makroúrovni v jednotlivých krajinách EÚ a v Nórsku. Výzkumnýústav práce, sociálných vecí a rodiny, Bratislava, září2000, s. 8; Anderson, T. M. Wage formation and Euro-pean integration. European Commission, 2003, str. 5.

25 Nebezpečím dekvalifikace pracovní síly a potřeboupřechodu k sofistikované produkci se dlouhodobězabýval M. Pick, např. Pick, M. Úroveň konkurence-schopnosti ČR na prahu vstupu do EU. Pohledy,2001, č. 5, s. 1-12. Nezbytná orientace na sofistiko-vané produkty vyplynula i ze studie Baštýř, I. Srov-nání úrovně a pohybu nákladů práce, nominálních

a reálných mezd v ČR a vybraných státech EU.Praha: VÚPSV, 2006. ISBN 80-87007-54-9, dostupnéna http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_222.pdf, s. 42-43.

Literatura:Andersen, T. M. Wage formation and European inte-

gration. Economic Papers. European Commission,2003, ISBN 92-894-5907-7, dostupné na http://euro-pa.eu.int/comm/economy_finance

Bartošová, M. Mzdová koordinácia na makroúrovniv jednotlivých krajinách EÚ a v Nórsku. Bratislava:Výzkumný ústav práce, sociálných vecí a rodiny, 2000.

Baštýř I. Srovnání úrovně a pohybu nákladů práce,nominálních a reálných mezd v ČR a vybraných stá-tech EU. Praha: VÚPSV, 2006. ISBN 80-87007-54-9

Baštýř, I. - Vlach, J. Základní aspekty pohybu výdělkův období vstupu České republiky do Evropské unie.Praha: VÚPSV, 2003.

ČSÚ: Česká republika: hlavní makroekonomické uka-zatele. Dostupné na http://www.czso.cz/

ČSÚ: ČR od roku 1989 v číslech - trh práce. ČSÚ, 2009,dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989

ČSÚ: Evropský srovnávací program, ČSÚ 2007,dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/evropsky_srovnavaci_program

ČSÚ: Národní účty, Hrubý domácí produkt - časovéřady ukazatelů čtvrtletních účtů tabulka O Celkovázaměstnanost, osoby, dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_cr

ČSÚ: Průměrná mzda a evidenční počet zaměstnanců- Metodika, dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pmz_m

Eurostat: Economy and finance, Exchange rates,dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/por-tal/page/portal/exchange_rates/dataúdatabase

Eurostat: Economy and finance, National accounts,dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/por-tal/page/portal/national_accounts/data/main_

Eurostat: Labour market, Earnings, Annual net ear-nings, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/labour_market/earnings/database

Eurostat: Purchasing power parities (PPPs), price levelindices and real expenditures for ESA95 aggregates,dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/purchasing_power_parities/data/database

Kozelský T. Monitoring nákladů práce v ČR a ve stá-tech Evropské unie 2002–2007. Bulletin No 3. Praha:VÚPSV, 2009. ISBN 978-80-7416-034-9, dostupné nahttp://www.vupsv.cz/index.php?p=publikace&kla-sif=&kateg=&pracovnik=193&rok=2009

Kozelský, T. - Prušvic, D. - Vlach, J. Monitoring nákladůpráce (návrh, pilotní ověření). Praha: VÚPSV, 2006.,ISBN 80-87007-16-6, dostupné na http://www.vupsv.cz/index.php?p=publikace&klasif=&kateg=&pracov-nik=193&rok=2006,

OECD, Eurostat: Methodological manual on purcha-sing power parities, European Communities / OECD,Luxembourg: Office for Official Publications of theEuropean Communities, 2006, ISSN 1725-0048, ISBN92-79-01868-X, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/product_details/publi-cation?p_product_code=KS-BE-06-002

OECD: Taxing Wages 2006-2007. Paris: 2008. ISBN978-92-64-04210-0 - No. 56025 2008

Pick, M. Úroveň konkurenceschopnosti ČR na prahuvstupu do EU. Pohledy, 2001, č. 5, s. 1-12.

Rojíček, M. Statistika upřesňuje představy o otevře-nosti české ekonomiky. Tisková zpráva ČSÚ z 5. břez-na 2009, dostupné na http://www.czso.cz /csu/tz.nsf/i/statistika_upresnuje_predstavy_o_otevrenos-ti_ceske_ekonomiky

Sociální a ekonomické dopady integrace České repub-liky do Evropské unie (Nové příležitosti a rizika).Praha: VŠE, 2001. ISBN 80-245-0197-x

Sociální a ekonomické souvislosti integrace Českérepubliky do Evropské unie. Praha: RASES, 2002.ISBN 80-238-8699-1

Autor je pracovníkem Výzkumného ústa-vu práce a sociálních věcí a mzdové proble-matice se věnuje dlouhodobě.

Tabulka č. 10: Relace růstu produktivity práce (HDP/pracovník) a výdělku v PPS (přepočtené osoby) v letech 2003–2008, index v %

Pramen: ČSÚ: Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele, dostupné na http://www.czso.cz/, prosinec2009, ČSÚ: Národní účty, Hrubý domácí produkt - časové řady ukazatelů čtvrtletních účtů tabulka O Celkovázaměstnanost, osoby, dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_cr, prosinec 2009, ČSÚ: Mzdy - časo-vé řady dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pmz_cr, Eurostat: Purchasing power parities (PPPs),price level indices and real expenditures for ESA95 aggregates, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/por-tal/page/portal/purchasing_power_parities/data/database, prosinec 2009, propočty VÚPSV.

Rok Produktivita Nominální PPS, PPS, Produktivita Výdělek Produktivitapráce v Kč výdělek cenová cenová práce v PPS - výdělek

v b. c. v Kč hladina hladina v PPS v p. b.HDP konečné

spotřeby domácností

2003 105,0 105,8 98,7 98,5 106,4 107,4 -1,0

2004 110,2 106,3 102,0 101,5 108,0 104,7 3,3

Předchozí 2005 105,3 105,0 101,3 98,6 104,0 106,6 -2,6

rok 100 % 2006 107,0 106,6 100,2 100,4 106,8 106,2 0,7

2007 107,9 107,2 100,4 99,8 107,5 107,4 0,1

2008 103,3 108,3 103,1 104,7 100,3 103,4 -3,1

2007/2003 134,0 127,6 103,9 100,2 129,0 127,3 1,7

2008/2003 138,5 138,1 107,1 105,3 129,3 131,6 -2,3

Aktualizace použitých

statistických údajůV mezidobí od sepsání článku do jeho

publikace Eurostat aktualizoval dataa časovou řadu rozšířil o rok 2008.

Přiložený přehled doplňuje údajev tabulce č. 9.

Trend vyrovnávání čistých výdělkův relaci k vyspělým sousedům a vzdalo-vání se od výdělkové hladiny soused-ních postkomunistických zemí, mimoSlovenska, nové údaje za léta 2007a 2008 potvrzují.

Dílčí korekce dlouhodobého vývojev roce 2008 odráží jednorázový a prudkýnárůst relativní cenové hladiny v ČRo 10 p. b. (viz tabulka č. 5).

2003 2007 2008 Změna relace Index čistého Index čistého

ČR 2008–2003 výdělku v PPS výdělku v PPS

v p. b. 2008/2007 v % 2008/2003 v %ČR 100,0 100,0 100,0 - 101,8 134,8

Německo 41,2 46,8 47,1 5,9 101,3 111,2

Rakousko 40,6 45,7 47,0 6,4 99,0 117,0

Slovensko 126,3 125,5 121,8 -4,5 107,7 136,7

Polsko 107,2 118,5 109,9 2,7 109,7 126,7

Ma�arsko 122,1 142,6 135,6 13,5 107,0 120,7

Relace čistých výdělků v ČR v paritě kupní síly k okolním ekonomikám v %

Zdroj: Eurostat: Labour market, Earnings, Annual net earnings, dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/labour_market/earnings/database, květen 2010, propočet VÚPSV.Poznámka: Čistý výdělek svobodného a bezdětného zaměstnance v průmyslu a ve službách.




Úvod

Cílem tohoto článku je zpřehlednit fakto-ry, které současná literatura na základěempirických výzkumů pokládá za významnépři posuzování situace dítěte a jeho rodinyv těch případech, kdy jsou důvodné pochyb-nosti o tom, že rodina dokáže péči o dítěnáležitě zvládnout. Přehled je podkladempro konstrukci metodiky hodnocení rodiny,které má pracovní název SIDRO (zkratkaslov Situace dítěte a rodiny). Tu připravujeorganizace Člověk hledá člověka, o. s., vespolupráci s výzkumnou organizací NOVAsídlící v norském Oslu. Přípravy se účastníjako experti také pracovníci katedry sociálnípráce FF UK Praha, pracovníci Výzkumnéhoústavu práce a sociálních věcí, zástupcineziskových organizací a státních orgánůsociálně-právní ochrany dětí. Metodika byměla umožňovat sociálním pracovníkůmi jiným pomáhajícím profesionálům hod-notit funkčnost rodiny a případná rizika vefungování rodiny pro dítě, a to jak nazačátku práce s rodinou, tak v jejímprůběhu. Předpokládá se její využití jakopodkladu pro případové konference o dítěti.Předpokládá se rovněž, že pracovníci budoupro použití metodiky zaškolováni; první kološkolení proběhlo na jaře 2010. Pilotnítestování by mělo být ukončeno v roce2011.

Starší odborná literatura (u nás např.Dunovský, 1986; Kubát a Staňková, 1974) sepři posuzování rodiny soustře�ovala naznaky rodinné dysfunkce. Dunovský v cito-vané práci konstruuje svůj nástroj k posu-zování rodiny (tzv. dotazník funkčnostirodiny, DSF) tak, že rodina od posuzujícíhoprofesionála získává jen „trestné body“ zaznámky svého nedostatečného fungování.Rodiny, které se ocitnou v nejvyššímbodovém pásmu, jsou označovány jakoafunkční, méně rizikové pásmo bodovéhohodnocení vede k diagnóze dysfunkčnírodiny, ještě menší počet bodů znamená, žerodina je označena jako problémová, a pás-mo blízké nule značí, že rodina je funkční.Zhruba ve stejné době začínají v zahraničívycházet práce orientující zájem výzkum-níků i praktiků na normalitu rodiny (Walsh,2002), od devadesátých let pak i práceinspirované studiemi psychické odolnosti

(resiliency) jednotlivců, které zkoumají odol-nost rodiny (např. McCubbin, 1999). Totozaměření u nás reprezentuje Sobotková,která ve svých pracích popisuje, jak sezájem teoretiků přesunul z nezdolnosti jakoosobnostní charakteristiky na nezdolnostjako charakteristiku rodinného systému(Sobotková, 2001, 2003, 2007). Odolnost(resilience) může být chápána jako odolnostproti aktuálním, případně v minulostipůsobícím nepříznivým vlivům, ale je mož-né ji chápat i jako potencialitu osobnostidávající naději na překonávání nepřízni-vých vlivů v budoucnosti.

Český Národní akční plán k transformacia sjednocení systému péče o ohrožené dětiz roku 2009 (http://www.mpsv.cz/files/clanky, 2009) definuje ohrožené dítě tím,že nejsou naplňovány jeho základní potřebya je ohroženo rizikovým chováním, aniž jsoupojmenovány příčiny rizikového chování.Jimi mohou být jak vrozené dispozice, takvlivy prostředí. Ve stejném materiálu jeohrožená rodina definována tím, že nejsoudostatečně zabezpečeny její základní funkce– např. ekonomicko zabezpečovací, emo-cionální, socializačně výchovná. Co ještěpatří mezi základní funkce rodiny – zvláštědnes, kdy rodina nemá žádnou závaznoustrukturu a má velmi rozmanité podoby – jeotevřená otázka. Definovat „správné“ fun-gování rodiny je ještě těžší problém.

Potřeby dítěte vyjadřuje i v citovanémmateriálu obsažený pojem z mezinárodníÚmluvy o právech dítěte – nejlepší zájemdítěte. Pojem je definován jako zacho-vávání příznivých podmínek pro vývojdítěte a chránění jeho práva na plný a har-monický vývoj. Tato definice vlastně impli-kuje dětské potřeby jako východisko proposuzování jeho „nejlepšího zájmu“.

Operacionální definice „ohroženosti“ jetedy nesnadná. V tomto textu se nepokou-šíme „normovat“ fungování rodiny, nepo-koušíme se ani hodnotit stávající systémslužeb pro ohrožené děti a rodiny. Našímcílem je pouze popsat soubor na dítěpůsobících vlivů a mezi nimi rozlišovatpříznivé a nepříznivé. Ohrožené dítě jev této perspektivě dítětem, u kterého sekombinují nepříznivé dispozice s nepřízni-vými vlivy prostředí, což zvyšuje prav-děpodobnost, že se dítě bude obtížně

uplatňovat v lidské společnosti a budeobtížněji dosahovat spokojenosti s vlastnímživotem. Ohrožená rodina je z našehohlediska ta, v níž nepříznivé vlivy ohrožujíkvalitu života dětí, případně dospělých,a ohrožují také soudržnost rodiny.

Přehled vznikl excerpcí pramenů a shr-nutím expertních zkušeností pomáhajícíchprofesionálů z našeho kulturního okruhu.Není ho tudíž možné považovat za uni-verzálně platný.

V přehledu se prolínají poznatkyspolečenských věd a praktiků z pomáha-jících profesí s poznatky evoluční psycholo-gie a sociobiologie (biologie chování člově-ka). Zahrnuté novější studie - nebylo našíambicí pokrýt všechny relevantní studiev domácí a zahraniční literatuře - byly zpra-covány na základě dosti odlišných přístupůk problematice a za použití oborově speci-fických metod. Přehled není založen na jed-nom teoretickém východisku, i kdyžnemůžeme popřít, že je nám vedle evolučníbiologie a sociobiologie blízký sociálně-ekologický přístup.

Širší pohled nesvázaný s jediným teore-tickým východiskem podle našeho názoruumožňuje vysvětlovat některé jevy, s nimižse praktici setkávají a nemají pro ně v rám-ci humanitně orientovaného pohledu při-jatelné vysvětlení. Rodiny, které mají vážnéproblémy s péčí o děti, jsou zároveň rodiny,ve kterých nemusí být vhodné podmínkypro uplatňování kulturních vzorců přede-pisujících v dané společnosti a době „nor-mální“ chování k dětem; proto je možnéu těchto rodin očekávat vzorce chovánísloužící základnějším potřebám a strate-giím přežití. Sociobiologická perspektiva semůže zdát příliš „nelidská“ a praktickynevyužitelná, nicméně díky ní lze někdyobjevit zákonitosti v chování, které by bylojinak nepochopitelné a odsouzeníhodné.I když je určité nepříznivé chování rodičůvůči dětem vysvětlitelné ze sociobiologické-ho hlediska, nesnímá to v žádném případěz rodičů odpovědnost za takové chování.

Podobně je tomu i s dalšími faktory, kterédítě dostane do vínku, aniž je mohlo samoovlivnit – např. temperamentovou výbavunebo pořadí narození mezi svými sourozen-ci. I u nich může mít praktik, zabývající seohroženými dětmi, pocit, že s nimi nic

Ohrožené rodiny a děti: přehled protektivních a rizikových faktorů

Oldřich Matoušek, Eva Jozífková, Hana Pazlarová, Veronika Dziamová

Článek podává přehled rizikových (dále jen R faktory) a protektivních faktorů (dále jen P faktory), které vybraná součas-

ná odborná literatura označuje jako relevantní při posuzování situace ohroženého dítěte, resp. rodiny. Přehled zahrnuje

nejen poznatky společenskovědních disciplín, ale také poznatky z etologie člověka. Autoři předpokládají, že přehled bude

užitečný pro profesionály, kteří hodnotí situaci dítěte a rodiny, plánují služby pro děti a rodiny a také tyto služby posky-

tují.




nezmůže a tudíž že nemá smysl se jimizabývat. Tento článek je zahrnuje, protožechce představit široký komplex vlivůa napomoci tomu, aby bylo pochopenojejich vzájemné působení.

Evolučně biologický přístup vycházíz předpokladu, že se chování člověka vyví-jelo v závislosti na vlivu prostředí tak, abyse genům jednotlivce či skupiny podařilodoputovat do další generace a odtud opětdo další generace (Dawkins, 1976). Podleněkterých autorů naše chování vzniklov době, kdy vznikl člověk jako druh (v tzv.původním prostředí), a příliš se nezměnilo;podle jiných autorů chování člověka spíšeodpovídá jeho nynějšímu prostředí (Barrettet al., 2007). Chování člověka z větší částiřídí geny, mimo jiné například i tím, že urču-jí to, co jsme schopni se naučit (Veselovský,2005). Propojení mezi geny a chovánímvšak není přímé. Chování je výsledekpůsobení nervové soustavy, svalů, hor-monálních hladin, přičemž všechny tytoúrovně jsou programovány geny – jde tedyo interakci mezi mnoha geny. Chováníovlivňuje také interakce mezi genya prostředím (Alcock, 2001).

Biologický pojem investice energierodičů do potomka (rodičovská investice,parental investment, Trivers, 1972) jev následujícím textu užíván ve smyslu„zajištění péče o potomka“.

Podle evoluční biologie rodič investujedo potomka v situaci, kdy je pravděpodob-né, že tento potomek přežije a bude serozmnožovat. Tato teorie vysvětluje, pročrodiče lépe pečují o kvalitní potomky.(Kvalita z biologického hlediska většinouznamená dobré geny a nesníženoumožnost tyto geny dále šířit). Vysvětlujetaké, proč rodiče v určitých situacícho potomky nepečují, nebo dokoncepotomky usmrcují. Například při zhoršeníživotních podmínek, nedostatku podporyve skupině - prostřednictvím vlastníchpotomků či prostřednictvím podporypříbuzných - či při nemoci potomka sezvyšuje pravděpodobnost, že potomeknepřežije, nebude šířit geny rodičů a vyna-ložená energie se tedy neprojeví na repro-dukčním úspěchu (fitness). Rodiče protomohou přestat investovat do potomkaenergii. Tato teorie v konkrétních situacíchvysvětluje i rozdílnou péči o vlastnía nevlastí děti, rozdílnou péči o mladšía starší potomky, o syny a dcery.Současným empirickým výzkumem zjiště-ná fakta podporují evolučně biologický ná-hled na problematiku (za všechny Harris etal., 2007).

Dítě

P faktory

Mezi protektivní faktory patří dobráúroveň tělesného a duševního zdraví(Dunovský, 1986), obecná inteligence nad

průměrem a alespoň průměrná emo-cionální inteligence, schopnost vcítění se,dobré komunikační schopnosti, fyzickáatraktivita, přiměřená sebedůvěra, schop-nost odolávat stresu a nezdolnost(Matoušek, 2003).

Rodiče lépe pečují o syny nebo dcery,kteří by teoreticky mohli dosáhnoutvyššího možného počtu vnoučat. Napří-klad Volk et al. (2005) respondentům před-ložili fotografie dětských obličejů digitálněupravené tak, aby odpovídaly nízkétělesné váze a tedy i možným zdravotnímproblémům. Respondenti byli s vyššípravděpodobností ochotni adoptovat dětina neupravených fotografiích a pova-žovali je za rozkošnější než děti naupravených fotografiích (Volk et al., 2005).

Význam sledovaných protektivních fak-torů podporují i další studie zjišujícínapříklad souvislost mezi vyšším počtempotomků a sociálním postavením i lepšíkondicí rodičů (Mealey and Mackey, 1990;Rickard et al., 2007b; Winkler and Kirchen-gast, 1994), jejich atraktivitou (Rhodes et al.,2005) a inteligencí (Prokosch et al., 2009).Lze předpokládat, že mnohé z charakteris-tik označených jako protektivní faktorymohou ovlivnit budoucí postavení dítěteve společnosti a jeho přístup ke zdrojům(k potravě, sexuálním partnerům) a tímmodifikovat možný počet vnoučat (Klind-worth and Volan, 1995; Mealey, 1985;Mealey and Mackey, 1990).

Henggeler (1998) řadí mezi protektivnífaktory prvorozenost, konvenční postoje,díky kterým dítě neinklinuje k extrémnímnázorům či postojům a identifikuje se s cílivzdělávání, dále pak dovednost dítěte řešitproblémy, motivaci ke změně chovánía také zájem o čas trávený s rodinou.

Pořadí narození a pohlaví dítěte může býtprotektivním nebo rizikovým faktoremv závislosti na vnějších okolnostech. Rodičepečují o potomky rozdílně v závislosti napořadí narození těchto potomků. Více peču-jí o prvorozené děti na úkor dětí pozdějinarozených (Barrett et al., 2007; Larme,1997), a to proto, že do prvorozeného dítěteinvestovali více energie vzhledem k délcejeho života, takže by ztráta prvorozenéhodítěte představovala vyšší ztrátu investo-vané energie a zdrojů. Rodiče z nejnižšíchsocioekonomických vrstev pečovali o dcerylépe než o syny, protože dcery se mohous vyšší pravděpodobností než synové vdátza společensky výše postaveného partneraa sňatkem dosáhnout vyššího postavení,které souvisí s možným vyšším počtemvnoučat (Bereczkei and Dunbar, 1997). Dohry mohou vstupovat i další faktory, a topomoc potomků rodičům. Ma�arštíRomové mohli pečovat lépe o prvorozenédcery proto, že tyto dcery následně pomá-haly s péčí o ostatní sourozence (Bereczkeiand Dunbar, 2002).

Pozoruhodné je i to, že prvorození seméně často stávají pachateli trestných

činů (Matoušek, Kroftová, 2003) než dětinarozené jako druhé a další. Muži se stá-vají pachateli trestných činů mnohemčastěji než ženy (viz tamtéž).

Velká investice do prvorozeného synau původních populací významně snížilapravděpodobnost přežití a reprodukčníúspěch mladších sourozenců (Rickard etal., 2007b; Rickard, 2008; Rickard et al.,2009). S vyšší pravděpodobností úmrtísouvisel nejen počet starších bratrů, nýbržtaké počet potomků téhož pohlaví v ro-dině; je zde tedy teoreticky vztah s mírousoutěže mezi těmito potomky o zdrojenebo sexuální partnery v budoucnosti(Beise and Voland, 2008; Voland andDunbar, 1995).

Toto zjištění neplatí jen pro tzv. původnípopulace. Longitudinální studie růstovékřivky v současné Británii prokázala, žepořadí narození negativně ovlivňuje vzrůstdětí, takže později narozené děti jsounepříznivě ovlivňovány při rozdělovánízdrojů (Lawson and Mace, 2008).

R faktory

V osobnosti dítěte je nebezpečímrizikový temperament, včetně hyperaktivi-ty, poruch pozornosti, impulzivitya neschopnosti odložit uspokojení. Rizi-kové je, pokud má dítě tzv. obecnouinteligenci nižší než průměrnou, negativ-ní či nízké sebehodnocení (Quay, 1987),zastává „asociální“ morální postoje nebomá nedostatečně rozvinuté morální usu-zování (Arbuthnot, Gordon, 1983). Heng-geler (1998) řadí mezi rizikové faktory pod-průměrné nebo horší komunikační schop-nosti, stejně jako psychické anomálie čiduševní nemoci. Dalším rizikem je opo-ž�ování ve vývoji, zdravotní postižení,chronická nemoc, (Langmeier, Matějček,1974), s čímž může souviset nedostatekmožností výběru při každodenním rozho-dování, protože dospělí často nevěnujídostatek pozornosti tomu, jaké jsouskutečné schopnosti takovýchto dětí,a v důsledku toho jim nedávají dost pros-toru pro samostatné rozhodování (Hol-land, 2004).

Nízké sebehodnocení může býtzapříčiněno přístupem rodičů k dítětia může být tedy spíše následkem než příči-nou. Přesto může být významným si-gnálem toho, jakou kvalitu rodiče potomkupřisuzují a kolik péče jsou ochotni investo-vat, tj. zda poskytnou potřebnou péči.Ostatní vyjmenované faktory mohoupravděpodobně signalizovat nízkou kvalitupotomka z evolučně biologického hlediska.Méně kvalitní potomci jsou v tomto pojetíti, kteří s menší pravděpodobností předajígeny svých rodičů do další generace. Protomohou rodiče investici energie do těchtopotomků velmi brzy ukončit nebo ji omezit(Barrett et al., 2007). Například postiženéděti jsou častěji týrány a častěji utrpízranění vyžadující nemocniční ošetření než




zdravé děti (Daly a Wilson in Barrett et al.,2007). Také poporodní deprese matkypodle řady studií souvisí s vývojovýmia zdravotními problémy dítěte. Může býtadaptací omezující nebo minimalizujícíinvestici do potomka, který pravděpodob-ně nezvýší fitness (Hagen, 1999). Matkydětí s nízkou porodní váhou a potenciální-mi zdravotními problémy kojily kratší dobua měly kratší intervaly mezi porody nežmatky dětí s nízkým rizikem problémů(Bereczkei, 2001).

Podle sociobiologické teorie mají rodiček dispozici jen určité množství energiea zdrojů (parental investment), kterémohou investovat do péče o potomky(Trivers and Willard, 1973). Přitom o všech-ny potomky nepečují stejně. Zjednodušeněřečeno, míru rodičovské péče odvozují odmožného počtu vnoučat, kterého můžejejich potomek za daných okolností dosáh-nout. Za rozdílných vnějších podmínekmohou mít synové jiný počet vnoučat neždcery (Almond and Edlund, 2007; Chacon-Puignau and Jaffe, 1996; Kanazawa, 2006;Mackey, 1993; Rickard et al., 2007a; Triversand Willard, 1973; Winkler and Kirchen-gast, 1994). Proto mohou být potomci jed-noho pohlaví vystaveni riziku nedosta-tečné rodičovské péče (v extrémním přípa-dě i usmrcení).

U druhů, kde kondice matky ovlivňujekondici potomka, platí, že syn v dobrékondici může mít více potomků než dcerav dobré kondici (Trivers and Willard, 1973).Syn může mít teoreticky tolik potomků,kolik souloží; dcera jen tolik, kolik je schop-na porodit. Ale syn ve zhoršené kondicimůže být z reprodukce zcela vyloučen díkykonkurenci mezi muži. Takže dcera vezhoršené kondici může mít více potomkůnež syn ve zhoršené kondici. Tento jev zaurčitých podmínek ovlivňuje pravdě-podobnost narození syna nebo dcery.Například vdané ženy a ženy s vyššímvzděláním měly v USA více synů (Almondand Edlund, 2007) ve srovnání s ženami,které se nevdaly, a také ve srovnání s žena-mi s nižším vzděláním. Britské ženy, kterévěřily, že budou déle žít, měly s vyššípravděpodobností syna (Johns, 2004) nežženy, které věřily, že budou žít kratší dobu.Romské ženy měly oproti ma�arskýmženám více dcer než synů; tyto ženy takélépe pečovaly o dcery, které jim mohlypomáhat s péčí o ostatní potomky(Bereczkei and Dunbar, 1997) a tím zvyšo-valy naději na vyšší počet vnoučat.

Významným rizikovým faktorem jedeprivace vznikající jako následek nedo-stupnosti pečující osoby. Z tohoto pohleduje pro dítě rizikový dlouhodobý pobytmimo domov, u menších dětí pak pobytv ústavním zařízení delší než 3 měsíce(Browne, 2005). Sekundárním rizikem,které může být spojeno s pobytemv ústavním zařízení, jsou útěky z těchtozařízení. K deprivaci může docházet i v ro-

dinách, ve kterých se rodiče dostatečněneuspokojují potřeby dětí.

Dále mezi rizikové faktory řadíme kon-takt dítěte s orgány, které se zabývají krimi-nalitou, a s ním související dokázanáopakovaná trestná činnost. Predelikventníprojevy v mladším školním věku - např.krádeže, záškoláctví či systematické lhaní -ukazují taktéž na větší rizikovost dítěte.Rizikové je přirozeně i agresivní chování čizávislosti na návykových látkách (Ma-toušek, Kroftová, 2003).

Osobnost rodičů

P faktory

Na první místo mezi protektivní faktorymůžeme zařadit vyrovnanou osobnostrodičů, na jejíž význam upozorňuje jižDunovský (1986). Ta je spojená se schop-ností rodiče reagovat na dítě pozitivnímzpůsobem. Sobotková (2003) ukazuje napozitivní roli duchovní zralosti rodičů,vnitřního vyjasnění smyslu života a pocituživotního obohacení z rodinného života.Osobnostní faktor pojmenovávaný jakonezdolnost (resilience) zdůrazňuje celáplejáda současných autorů, u nás muvěnuje soustavnou pozornost vedle cito-vané autorky Křivohlavý.

R faktory

Mezi rizikové faktory patří negativníhodnocení vlastního dětství a rodiny, v nížrodiče vyrůstali (Belsky, Vondra, 1989),nekonzistentní biografie rodičů včetně pří-padné institucionální výchovy, v níž se vesvém dětství ocitli, nebo ztráty rodiče/ův dětství (Matoušek, Pazlarová, v tisku).Stejně tak mezi rizikové faktory patříprokázané zanedbávání nebo zneužívánídětí v minulosti, které se může přenášetdo další generace; pak se mluví o tzv. cyk-lu deprivace (Wilkinson, 1998). Rizikové jetaké nízké sebehodnocení rodičů spojenés nejistotou v přístupu k dítěti, častápůsobení stresujících událostí v životechrodičů. Rizikovým faktorem jsou takéosobní problémy rodičů, kam lze zahrnoutosobnostní anomálie, snížené rozumovéschopnosti, duševní nemoci (zejménadeprese a schizofrenie), závislosti nanávykových látkách nebo hráčství aj. Dálesem patří kriminalita rodičů, případně pří-mo rodič nacházející se ve výkonu trestuodnětí svobody (Sobotková, 2001, 2003;Matoušek, Pazlarová, v tisku; Wilkinson,1998).

Jako riziková se ukazují nerealistickáočekávání nebo nedostatek znalostí čiinformací týkajících se vývoje dítěte, kterémohou vést k neodpovídající péči o dítě(Wilkinson, 1998).

Pokud je věk rodiče, případně obourodičů při narození dítěte pod zákonnouhranicí plnoletosti, riziko špatného zachá-zení s dítětem stoupá (Henggeler, 1998).

Současné studie nasvědčují tomu, žeděti žijící s nebiologickým rodičem jsouv některých populacích týrány s vyššípravděpodobností než děti žijící s biologi-ckými rodiči. Biologické děti jsou vícepodporovány než děti nevlastní. Rizikotýrání či zabití přitom hrozí jak ze stranynebiologického otce, tak zřejmě i ze stranymatky (Barrett et al., 2007). Schnitzer andEwigman (2005) zdůrazňují, že děti žijícív domácnosti s nepříbuzným dospělýmjsou vystaveny zvýšenému riziku úmrtí nazpůsobená zranění. Příčinou infanticidyby mohla být snaha partnera mít conejdříve potomka se současnou partner-kou a omezení investice do cizího potom-ka, tak jako je tomu u mnoha živočišnýchdruhů (Veselovský, 2005).

Matky s nedostatečnou podporou zestrany partnera vykazovaly častěji popo-rodní depresi (Wan et al., 2009). Matky bezpartnera dříve odstavovaly potomky(Quinlan et al., 2003), tj. investovaly dopotomka méně energie, přičemž časnádoba odstavení mohla zvýšit pravděpo-dobnost úmrtí dítěte.

Rodiče jako partneři

P faktory

Významným prvkem odolnosti rodinyjsou protektivní faktory týkající se soužitípartnerů. Sobotková (2003) v této souvis-losti uvádí manželskou spokojenost, part-nerský soulad, podporu a kompatibilituv partnerských a rodičovských rolíchu dospělých a v neposlední řadě schop-nost nahlížet s odstupem na to, co sev rodině děje.

Z biologického hlediska je velmi vý-znamná stabilita svazku a předpokládanábudoucnost páru. Například matky délekojily děti (tj. investovaly více energie dopéče), pokud žily v manželském svazkus partnerem (Quinlan and Quinlan, 2008).Muži investovali více (měřeno penězia časem stráveným s dítětem) do dětí,které měli se svým současným partnerem(vlastních i nevlastních), než do dětí svéhobývalého partnera (Anderson et al.,1999b; Anderson et al., 1999a). Investicedo nevlastních dětí by podle těchto autorůmohla být výměnou za přístup k repro-dukci se současným partnerem.

R faktory

Tyto faktory jsou obecně známy, jdeo různé typy nesouladu, doprovázenéslovní nebo jinou agresivitou či velkoupasivitou nebo nezájmem. Kompatibilitarolí v manželském/partnerském vztahu byneměla být extrémní, příliš dominantnípartner je v kombinaci s partnerem přílišsubmisivním rizikovou konstelací. Velkérozdíly v osobnostní zralosti, v inteligenci,v hodnotovém a kulturním zázemí jsourovněž nevýhodou (Matoušek, 2003).




Na manžele jsou kladeny různé nárokyv různých stadiích vývoje manželství.Některé z těchto nároků jsou před-pověditelné, některé nikoliv. Díky osob-ním dispozicím i zavedenému stylu řešeníproblémů pak manželé mohou některénároky zvládat dobře, jiné hůře. Vliv majíi společenské procesy, způsobující např.ztrátu zaměstnání, nebo prudký kariérnívzestup jednoho nebo obou manželů(Plaňava, 2009). Vyšší pravděpodobnostrozpadu manželství je v tzv. prvníchkrizích několik let po sňatku a pak v době,kdy děti odcházejí z domova (tzv. syndromprázdného hnízda).

Role partnerů mohou být flexibilní(k nim tendují lidé vzdělaní a lidé žijící veměstech), ale mohou být i ustálené (tzv.tradiční manželství) - viz Národní zprávao rodině 2004. Flexibilita, resp. stabilitamanželských/partnerských rolí proto mezirizikové faktory nepatří.

Ve vztahu mezi manželi je jako rizikovnímán i nedostatek vyjadřovaného hu-moru a nedostatek pozitivního fyzickéhokontaktu (Farley, Patterson, 1979).

Rodina

P faktory

Rodinu posiluje akceptovaná a vy-užívaná tradice rodiny (nejde-li o trans-generační přenos traumatizujících způ-sobů chování) a hodnotová orientacerodiny na duchovní, transcendentní hod-noty, případně náboženská víra - tu je tře-ba odlišit od příslušnosti k náboženskýmsektám (viz Sobotková, 2007; Chattersa Taylor, 2005).

Významné protektivní účinky na rodinumá podpůrná sociální sí�. Tu můžemerozdělit na příbuzenskou a nepříbuzenskou(Holland, 2004) nebo na podpůrné sociálnísystémy formální a neformální. Roli zdehraje nejen to, zda rodina kolem sebetakové sítě vztahů má, ale také to, zda jedokáže oslovit a svou prosbou o pomoczaktivizovat, následně pak tuto podporu čipomoc od rodiny a přátel přijmout(Sobotková, 2003). Důležitým ukazatelemje také četnost sociálních kontaktů rodinyi dostupnost těchto kontaktů v lokalitě, kderodina žije.

Podle zjištění Bereczkiho (1998) bylavyšší porodnost romských žen ve srovnánís ma�arskými ženami dána zejména tím,že se romští příbuzní podíleli na péči o dětivíce než ma�arští příbuzní (Bereczkei,1998). Podle výsledků evolučně biologic-kých studií by mohl hrát roli jak početčlenů v rodinné síti, tak jejich příbuzensképostavení vůči matce. Matce pomáhalyv péči o děti mladší než tři roky sestry, tety,sestřenice a babičky. Babičky se věnovalydětem více než tety, pravděpodobně proto,že již neinvestovaly energii do své vlastníreprodukce (Barrett et al., 2007).

Dospívající děti z nízké socioekonomickévrstvy pociovaly ve srovnání se svýmivrstevníky méně depresí, pokud s rodinoubydlela babička (Pittman, 2007). Vliv pří-tomnosti babičky však může být kompliko-vanější. U velmi mladých matek z nízkýchsocioekonomických vrstev vykazovalyzdravě rostoucí děti lepší pohybové schop-nosti, a děti s problémem růstu naopaknižší pohybové schopnosti, pokud matkabydlela s babičkou (Black and Nitz, 1996).

Babička z otcovy strany a babičkaz matčiny strany mohou mít rozdílný vliv.U populace žijící v 18.–19. století v Krumm-hornu přítomnost babičky z matčiny stranysnižovala riziko úmrtí dítěte mezi 6–12 měsí-ci života, zatímco přítomnost babičky z ot-covy strany téměř zdvojnásobovala rizikoúmrtí dítěte v prvním měsíci života (Volandand Beise, 2002). Pozitivní vliv babičkyz matčiny strany zdůrazňují i další studie(Sear and Maceb, 2008).

Z pohledu hranic a soudružnosti v rodiněje jako protektivní faktor vnímána optimálnímíra soudržnosti a vzájemnosti; v podáníMinuchina (1967) jde o optimální propust-nost hranic mezi jednotlivci a podsystémyrodiny. Wilkinson (1998) zmiňuje optimálníotevřenost vůči vnějším vlivům.

Pokud jde o emocionalitu a naplňovánípotřeb dětí v rodině, patří k protektivnímfaktorům silná emocionální vazba dětí nadospělého/dospělé členy rodiny, respektk individuálním potřebám a zvláštnostema schopnost členů rodiny nasytit základníbiologické a psychické potřeby dítěte(Holland, 2004).

Další skupina protektivních faktorů setýká komunikace v rodině. Patří mezi ně ja-sná pravidla, konzistentní uplatňování disci-plíny vůči dětem, jasná, zacílená, dobřestrukturovaná komunikace (Wilkinson, 1998).Sobotková (2003, 2007) poukazuje napřínos takové komunikace, která usnadňujeřešení vzniklých problémů. Mezi protektiv-ní faktory v komunikaci je řazena taképřiměřená expresivita a převládající pozi-tivní interpretace chování členů rodiny(Wilkinson, 1998).

Funkční schopnost rodiny se ukazujev obtížných situacích, ve kterých dle So-botkové (2003) záleží především na schopnos-ti rodiny spolupracovat, její ochotě zkoušetnové strategie a postupy a na záměrném,cíleném využívání funkčních copingovýchstrategií. Důležitou roli hraje i rodinou sdílenýpocit kontroly nad životními událostmi a spíšeaktivní než pasivní orientace při zvládánístresových situací. Význam má také sdílenípozitivního výhledu do budoucnosti, sdílenéplány. Výhodou je i širší repertoár strategií přiřešení problémů (Wilkinson, 1998).

R faktory

Riziko představuje neúplnost rodiny,osamělý rodič případně starší sourozenecpečující o dítě/děti, rozvodová a poroz-vodová situace (Matoušek, 2003).

V pohledu na postavení rodiny vespolečnosti patří k rizikovým faktorům,pokud je rodina ve společnosti diskrimi-nována, její členové mají zhoršený přístupke vzdělání a na trh práce. Hollandová(2004) zmiňuje jako rizikovou příslušnostke skupině, vůči níž jsou ve společnostivybudovány negativní stereotypy a kterásama také často trpí předsudky vůči větši-nové společnosti. Tatáž autorka zmiňuje,stejně jako mnozí jiní, jako riziko sociálníizolaci rodiny. Na druhé straně může býtrizikem zakotvení rodiny ve společenskyneakceptovatelných sociálních struk-turách.

Rizika týkající se vzájemných vztahůa hranic mezi jednotlivými členy rodinyspočívají především v nízké míře sou-držnosti rodiny, v pseudovzájemnosti,v předstírání soudržnosti rodiny nebonaopak ve vysoké míře zapletenosti, v přílišpropustných hranicích mezi jednotlivci. Vevnitřním uspořádání rodiny patří mezirizikové faktory také nejasné role, nejasnérozdělení odpovědností (Minuchin, 1967;Matoušek, 2003).

Rizikem je také ignorování významnýchpotřeb jiných členů rodiny, necitlivostk „volání o pomoc“, egocentrismus (Hol-land, 2004). Stejně tak patří mezi rizikapříliš laxní nebo naopak příliš striktníuplatňování disciplíny u dětí i jejichpřílišné ochraňování (Glueck a Glueck,1964).

V komunikaci rodiny je rizikovým fak-torem přítomnost velkého množství útokůa negativních emocí, případně i příméhonásilí (Glueck a Glueck, 1964; Snydera Patterson, 1987). Dále je to nejasná komu-nikace, komunikační deviance, které mohouspočívat například v užívání nepředvídatel-ných signálů kontroly a omezení (Minuchin,1967). Stejně tak rigidní komunikační vzor-ce a nedostatečná vůle ke kompromisům.

Při řešení obtížných situací v rodině jejako riziko vnímána pasivní nebo útěkováreakce na problémy (Sobotková, 2001)a také převládání negativní interpretacechování členů rodiny.

Rizikem je přirozeně také přítomnostjakékoliv formy domácího násilí v rodině,a to jak v přítomnosti, tak i v minulosti(Holland, 2004).

Jako rizikový faktor se ukazuje přítom-nost chronické nemoci v rodině, která zna-mená neustálé zatížení rodiny (Pless,Roghmann, Haggerty, 1972)

Rizikové je, pokud rodina nepřipisujedostatečnou hodnotu vzdělání, případněnení vůbec dostatečně orientovaná kespolečenským normám, na což poukazo-val již Minuchin (1967). Také dlouhodobánezaměstnanost jednoho nebo obourodičů, extrémně špatná ekonomická situ-ace rodiny, s níž souvisí finanční nesobě-stačnost rodiny, chybějící bydlení, chy-bějící peníze na uspokojení základní život-ních potřeb, to vše může ohrožovat




funkčnost a soudržnost rodiny (Holland,2004). Špatná ekonomická situace rodinyprokazatelně zvyšuje pravděpodobnosttýrání či zabití dítěte (Barrett et al., 2007).Zásadní vliv ekonomické situace se přitomneprojevuje jen v zemích s obtížnějšímiživotními podmínkami, jako je např.Brazílie nebo Bolivie (De Hilari et al., 2009;Horta et al., 2008). Tento efekt byl zazna-menán i v zemích s rozvinutou ekonomi-kou, např. v USA (Cummings et al., 1994).Matky s nízkým příjmem také vykazujíčastěji poporodní depresi (Wan et al.,2009), která opět může vést ke zhoršenípéče o potomka. Při snížení pravděpodob-nosti přežití či zhoršení podmínek k životuv živočišné říši obecně matky přestávajío potomky pečovat, případně je usmrcují.

Dlouhé období závislosti dítěte a krátkéintervaly mezi porody mohly vést k tomu,že přežití dítěte u původních populacíčlověka záviselo na pomoci příbuzných(Sear and Maceb, 2008), nebo matkasama nedokázala investovat tolik energie.Podle Hagena (1999) nedostatek sociálnípodpory zvyšuje (energetické) nákladymatky. Autor zdůrazňuje souvislost mezivýskytem poporodní deprese jako adap-tace na ukončení nebo snížení péčeo potomka a nedostatkem sociální pod-pory. Vyšší počet sourozenců zvyšujepravděpodobnost úrazu dítěte (Cummingset al., 1994; Scholer et al., 1997; Scholer et al., 1998).

Nedostatečný monitoring mimorodin-ných aktivit dítěte ze strany rodičů patřítaké k rizikovým faktorům (Matoušek,2003).

Škola a jiné výchovné instituce

P faktory

Škola, případně jiné výchovné instituce,které děti navštěvují, působí jako protek-tivní faktor potud, pokud je jejich institu-cionální kultura přátelská vůči dětemi vůči rodičům a podporuje vazbu dítětei rodičů na danou instituci (Henggeler,1998). Dále je důležitá dostupnost školyodpovídající potřebám dítěte včetněpotřeb specifických. Důležitým faktoremje samotná osobnost učitele/vychovatele.Pozitivně působí učitel/vychovatel, kterýse angažuje, je dostupný a ochotný komu-nikovat, je flexibilní a otevřený vůči indi-viduálním potřebám a zvláštnostem žákaa je také dostatečně odborně připravenýna specifické vzdělávací potřeby žáků(Matoušek, Kroftová, 2003).

R faktory

Mezi rizikové faktory naopak patříautoritářská institucionální kultura, ne-citlivost školy/výchovného zařízení, pří-padně učitele/vychovatele k individuálnímpotřebám a zvláštnostem dětí, nedosta-tečná vazba vychovatele/učitele na dítě,

vysoký počet dětí na jednoho vycho-vatele/učitele, případně nedostatečněkvalifikovaný a odborně připravený uči-tel/vychovatel. Rizikem je také nedostup-nost školy (geografická, finanční či jiná)odpovídající potřebám dítěte včetněpotřeb specifických.

Jako rizikový je uváděn pobyt v ústav-ním zařízení - v časném dětství již delšínež tři měsíce (Browne, 2005).

Co se týče zapojení dítěte do procesuvzdělávání, řadíme mezi rizikové faktorynízkou identifikaci dítěte se školou a cílivzdělávání, špatný prospěch a špatnéznámky z chování i vynechávání školnídocházky (Henggeler, 1998). V evropskýchzemích je všeobecně považováno zasignál nežádoucího vývoje a předzvěstsociálního selhání, odpadne-li dítě zevzdělávací dráhy před 18. rokem života(Matoušek, Kroftová, 2003).

Vrstevnická skupina u dospívajících

P faktory

Vrstevnické vztahy hrají v adolescencispecifickou roli. Vrstevníci sdílejí podobnézkušenosti, potíže, nejistoty, mají stejnouživotní pozici. Vztah s vrstevníkem umož-ňuje vzájemnou výměnu názorů, pocitůa vzorců chování, nabízí prostor, v němž simůže mladý člověk zkoušet různé způsobychování bez větších závazků a důsledků.Důležité je srovná-vání s vrstevníky, na zá-kladě kterého se formuje sebehodnoceníjednotlivce (Macek, 2003). Dospívajícípotřebují ve vrstevnických vztazích obstát,být přijímáni a respektováni. Prostřed-nictvím vrstevníků testuje dospívající sámsebe, pocit přijetí vrstevníky posiluje vlast-ní pozici a pocity významnosti. Své místomá v období dospívání také potřebaimponujícího vzoru stejného pohlaví.Protektivním faktorem je v této souvislostivazba na vrstevníky s prosociální orientacívčetně existence blízkých přátel mezi těmi-to vrstevníky. Pokud jsou dospívající při-jímáni v prosociálně zaměřených vrstev-nických skupinách, nehledají obvyklevztahy ve skupinách rizikových. Pozitivnípřínos mívá zapojení dospívajícího doskupiny vrstevníků, která je řízena/moni-torována odpovědným dospělým (vizMatoušek, Kroftová, 2003).

Pokud je dospívající člověk schopnýdobře fungovat v mezilidských vztazích,posiluje se jeho sebedůvěra, pocit auto-nomie a také schopnost samostatnéhorozhodování.

R faktory

Rizikem je, pokud dospívající nezažívajípřijetí, nezakoušejí vlastní významnost vevrstevnických vztazích, nemají přátele a cítíse sami. Pak se často potýkají s nízkousebedůvěrou, absencí pozitivních vzorů,nedostatkem komunikačních dovedností

a také takových vrstevnických vztahů, kteréby poskytovaly dostatečné podmínky prorozvoj osobní identity. Za obecné riziko býváoznačována přílišná závislost sebehodno-cení dospívajícího na názorech druhýchosob (Macek, 2003). Rizikem je členství ado-lescenta ve skupině sdílející asociální nor-my, případně ve skupině sociálně izolované.Riziko představují také slabé sociální doved-nosti, projevující se zejména v neschopnostinavazovat vztahy (Henggeler, 1998; Matou-šek, Kroftová, 2003).

Prostředí

P faktory

Jako protektivní faktor je vnímánoprostředí podporující napojení na místníspolečenství, zejména když jde o prostředís fungujícími sousedskými vztahy, sezapojením obyvatel do života komunity,do komunitních programů (Sobotková,2003). Pozitivně dále působí existencevhodných prostor pro trávení volnéhočasu dětí a dospívajících v blízkostibydliště a dostupnost a vstřícnost místnísamosprávy v oblasti.

R faktory

Rizikem je život rodiny či dítěte v sociál-ně vyloučené lokalitě a také časté stěhování(Henggeler, 1998). Rizikové jsou oblasti, kdebydlí velký počet rodin s nízkými příjmy,osamocené domácnosti nebo části městs velkým počtem prázdných domů.

Rizika také posiluje nepřítomnost so-ciální podpory v okolí bydliště, jako jsounapříklad sociální služby pro rodiny s dět-mi (DePanfilis, 2007).

Hodnotící profesionál a jehoorganizační zázemí

P faktory

Osobnostní a kvalifikační předpokladyhodnotícího profesionála by měly zahr-novat schopnost navázat s rodinou vztah,motivaci pro práci s rodinou, schopnostpracovat s vlastními emocemi, komu-nikační dovednosti, umění vést rozhovora naslouchat, vědomosti z oblasti vývojedítěte a rodiny a další. Klíčová může býtschopnost pracovníka vysvětlit rodinědůvod hodnocení a definovat svou poziciv celém procesu (Holland, 2004).

Důležité je i administrativní, technickéa odborné zázemí organizace, kam spadáv neposlední řadě také kvalitní metodickévedení a poskytnutí supervize.

R faktory

Mezi rizikové faktory týkající se hod-notícího profesionála patří nereflektovanépředsudky o rodinách výrazně odlišnýchod domnělého standardu, příliš úzká de-finice „dobré rodiny“ nebo „dostatečnědobrého rodičovství“ (Holland, 2004).




Rizikem je také takové chování pracovní-ka, které zvyšuje obavy rodiny z jehointervence, což může zahrnovat napříkladnecitlivé překračování hranic rodiny,nedostatečné vysvětlování aj.

K rizikovým faktorům týkajícím se osobyhodnotícího profesionála patří také profe-sionální vyhoření. Za rizikové se v řaděevropských zemí pokládá i hodnocení, kteréje prováděno pouze jediným pracovníkem(Holland, 2004), nebo hodnocení, na kterénení dost času, případně které proběhlo nazákladě jednoho šetření. Riziková je takéabsence do-statečného zaškolení pracov-níků, neexistence metodiky procesu hodno-cení a nedostatečná podpora pracovníka zestrany organizace, pro kterou pracuje(Matoušek a kol., 2003).

Nedostatek sociální podpory je jednouz příčin depresí u matek (Bowen et al.,2009; Marakoglu and Sahsivar, 2008).Deprese mohou vést ke zhoršení nebok omezení péče o dítě. Proto je důležité,aby sociální pracovník nezvyšoval stresmatek a zejména nezvyšoval jejich pocitohrožení a vyloučení ze společnosti, pro-tože by tím nechtěně mohl snižovat kvali-tu jejich péče o děti.

ZávěrPřehled ukazuje množství determinant

působících na fungování rodiny vůči dítěti.Jejich kvalifikované hodnocení budevyžadovat nejen dostatek času, ale taképokud možno „partnerský“ vztah mezihodnotícím profesionálem a hodnocenourodinou, který mezi profesionály pracující-mi s rodinami není zatím běžný.

Konstrukce připravovaného nástrojemá podpořit zaměření pracovníků nejenna rizikové faktory, ale také na faktory pro-tektivní, které mohou být při počátečníchkontaktech s rodinou skryté. Protektivnífaktory dávají naději jak na spontánnízměny v rodinné situaci směrem k lepší-mu stavu, tak naději na úspěch profe-sionální podpory rodiny.

Přehled má úmyslně široký záběr.Pilotní verze metodiky je také koncipová-na široce, aby bylo možné otestovat, zdaa v jakém rozsahu jsou použité indikátoryv praxi zjistitelné. O určování jejich váhyzatím neuvažujeme. Po diskusích v expert-ním týmu se přikláníme ke kombinacikvalitativního a kvantitativního přístupu.Indikátory fungování rodiny budou vy-jadřovány slovními popisy a škálovanýmihodnotami.

Metodika se připravuje ve dvou verzích:Verze A je určena pro akutní případy, kdyje dítě bezprostředně ohroženo a je nutnérychle podniknout kroky k jeho ochraně.Verze K je určena pro komplexní hodno-cení v situacích, kdy není nebezpečíz prodlení. Verze A tedy více zdůrazňuje tyR faktory, o kterých se předpokládá, žeindikují vysoké riziko.

Přehled také naznačuje, že metodikachce pracovníka „zahrnout do systému“v tom smyslu, že ho nebude pokládat zaobjektivního nezúčastněného pozorovate-le, ale za aktivního tvůrce hodnoceníovlivňovaného tím, jakými profesnímidovednostmi je vybaven, i tím, jak probíhájeho interakce s rodinou. Metodika byměla podporovat reflexi toho, do jaké rolese pracovník vůči rodině dostává.

Literatura:

Alcock, J. The Triumph of Sociobiology. New York:Oxford Univ. Press, 2001.

Almond, D. - Edlund, L. Trivers-Willard at birth and oneyear: evidence from US natality data 1983-2001. Pro-ceedings of the Royal Society B-Biological Sciences,2007, no. 274, s. 2491-2496.

Anderson, K. G. et al. Paternal care by genetic fathersand stepfathers II: Reports by Xhosa high school stu-dents. Evolution and Human Behavior, 1999a., no.20, s. 433-451.

Anderson, K. G. - Kaplan, H. - Lancaster, J. Paternalcare by genetic fathers and stepfathers I: Reportsfrom Albuquerque men. Evolution and Human Beha-vior, 1999b, no. 20, s. 405-431.

Arbuthnot, J. - Gordon, D. A: Moral Reasoning Deve-lopment in Correctional Intervention. The Journal ofCorrectional Education, 1983, vol. 34, s. 133-138.

Barrett, L. - Dunbar, R. - Lycett, J. Evoluční psychologiečlověka. Praha: Portál, 2007.

Beise, J. - Voland, E. Intrafamilial resource competitionand mate competition shaped social-group-specificnatal dispersal in the 18th and 19th century Krumm-horn population. American Journal of Human Biolo-gy, 2008, vol. 20, s. 25-336.

Belsky, J. - Vondra, J. Lessons from Child Abuse. InCichetti, D. - Carlson, V. (Eds.) Child Maltreatment -Theory and Research on the Causes and Consequ-ences of Child Abuse and Neglect. Cambridge: Cam-bridge Univ. Press, 1989.

Bereczkei, T. Kinship network, direct childcare, and fer-tility among Hungarians and Gypsies. Evolution andHuman Behavior, 1998, vol. 19, s. 283-298.

Bereczkei, T. Maternal trade-off in treating high-riskchildren. Evolution and Human Behavior, 2001, vol.22, s. 197-212.

Bereczkei, T. - Dunbar, R. I. M. Female-biased repro-ductive strategies in a Hungarian Gypsy population.Proceedings of the Royal Society of London SeriesB-Biological Sciences, 1997, no. 264, s. 17-22.

Bereczkei, T. - Dunbar, R. I. M. Helping-at-the-nest and sex-biased parental investment in a Hungarian Gypsy popu-lation. Current Anthropology, 2002, vol. 43, s. 804-809.

Black, M. M. - and Nitz, K. Grandmother co-residence,parenting, and child development among low inco-me, urban teen mothers. Journal of AdolescentHealth, 1996, vol. 18, s. 218-226.

Bowen, A. et al. Antenatal depression in socially high-risk women in Canada. Journal of Epidemiology andCommunity Health, 2009, vol. 63,s. 414-416.

Browne, K. (Ed.) Mapping the number and characte-ristic of children under three in institutions acrossEurope at risk of harm. European Commission Daph-ne Programme. Birmingham: University of Birming-ham, 2005.

Cummings, P. et al. Infant Injury Death in Washington-State, 1981 Through 1990. Archives of Pediatrics &Adolescent Medicine, 1994, no. 148, s. 1021-1026.

Dawkins R. The Selfish Gene. Oxford: Oxford Univer-sity Press, 1976.

De Hilari, C. - Condori, I. - Dearden, K. A. When is deli-berate killing of young children justified? Indigenousinterpretations of infanticide in Bolivia. Social Scien-ce & Medicine, 2009, vol. 68, s. 352-361.

DePanfilis, D. Ecology of Neglect: Working with famili-es to enhance protective factors and reduce risk fac-tors (on-line). San Diego International Conference onChild & Family Maltreatment, January 22-26, 2007.Přístup z Internetu: URL:www.family.umaryland.

edu/ryc_research_and_evaluation/publication_pro-duct_files/.../DePanfilis%20Session%20G11.pdf

Dunovský, J. Dítě a poruchy rodiny. Praha: Avicenum,1986.

Glueck, S. - Glueck, E. Ventures in Criminology. Lon-don: Tavistock Publ., 1964.

Hagen, E. H. The functions of postpartum depression. Evo-lution and Human Behavior, 1999, vol. 20, s. 325-359.

Harris, G. T.et al. Children killed by genetic parentsversus stepparents. Evolution and Human Behavior,2007, vol. 28, s. 85-95.

Henggeler, S. W. Blueprints for Violence Prevention,Multisystemic Therapy. Denver: C&M Press, 1998.

Holland, S. Child and Family Assessment in SocialWork Practice. London: Sage Publ., 2004.

Chatters, L. M. - Taylor, R. J. Religion and families. Chap.21. In Bengtson, V. L. et al (Eds.). Sourcebook of Fami-ly Theory and Research. Thousand Oaks: Sage, 2005.

Horta, B. L. et al. Monitoring mortality in Pelotas birthcohort from 1982 to 2006, Southern Brazil. Revistade Saude Publica, 2008, vol. 42, s. 108-114.

ChaconPuignau, G. C. - Jaffe, K. Sex ratio at birth devi-ations in modern Venezuela: The Trivers-Willardeffect. Social Biology, 1996, vol. 43, s. 257-270.

Chatters, L. M. - Taylor, R. J. Religion and families. Chap.21. In Bengtson, V. L. et al (Eds.). Sourcebook of Fami-ly Theory and Research. Thousand Oaks: Sage, 2005.

Johns, S. E. Subjective life expectancy predicts offsp-ring sex in a contemporary British population. Pro-ceedings of the Royal Society of London. Series B-Biological Sciences, 2004, no. 271, s. S474-S476.

Kanazawa, S. Violent men have more sons: Furtherevidence for the generalized Trivers-Willard hypo-thesis (gTWH). Journal of Theoretical Biology, 2006,no. 239, s. 450-459.

Klindworth, H. - Voland, E. How Did the KrummhornElite Males Achieve Above-Average ReproductiveSuccess. Human Nature-an Interdisciplinary Biosoci-al Perspective,1995, vol. 6, s. 221-240.

Kubát, K. - Staňková, O. K problematice dětí se zátěžísociálního prostředí. Čs. Pediatrie, 1974, roč. 28, č. 5,s. 294-296.

Langmeier, J. - Matějček, Z. Psychická deprivace v dět-ství. Praha: Avicenum, 1974.

Larme, A. C. Health care allocation and selectiveneglect in rural Peru. Social Science & Medicine,1997, vol. 44, s. 1711-1723.

Lawson, D. W. - Mace, R. Sibling configuration andchildhood growth in contemporary British families.International Journal of Epidemiology, 2008, vol. 37,s. 1408-1421.

Macek, P. Adolescence. Praha: Portál, 2003.Mackey, W. C. Relationships Between the Human Sex-

Ratio and the Womans Microenvironment - 4 Tests.Human Nature-an Interdisciplinary Biosocial Per-spective, 1993, vol. 4, s. 175-198.

Marakoglu, K. - Sahsivar, M. S. Depression in preg-nancy: Review. Turkiye Klinikleri Tip Bilimleri Dergi-si, 2008, vol. 28, s. 525-532.

Matoušek, O. Rodina jako instituce a vztahová sí�. Pra-ha: Slon, 2003.

Matoušek, O. - Kroftová, A. Mládež a delikvence. Pra-ha: Portál, 2003.

Matoušek, O. - Pazlarová, H. Hodnocení dítěte a rodi-ny. Praha: Portál, v tisku.

McCubin, H. I. et. al. The Dynamics of Resilient Famili-es. Thousand Oaks: Sage Publ., 1999.

Mealey, L. The relationship between social status andbiological success: A case study of the Mormon reli-gious hierarchy. Ethology and Sociobiology, 1985,vol. 6, s. 249-257.

Mealey, L. - Mackey, W. Variation in offspring sex ratioin women of differing social status. Ethology andSociobiology, 1990, vol. 11, s. 83-95.

Minuchin, S. et al. Families of the Slums. An explora-tion of their structure and treatment. New York:Basic Books, Inc., 1967.

Národní akční plán k transformaci a sjednocení systé-mu péče o ohrožené děti. Praha: MPSV, 2009.Dostupné z http://www.pmsv.cz/files/clanky.

Národní zpráva o rodině. Praha: MPSV, 2004.Pittman, L. D. Grandmothers’ involvement among

young adolescents growing up in poverty. Journalof Research on Adolescence, 2007, vol. 17, s. 89-115.




Plaňava, I. Manželství. In Baštecká (Ed.) Psychologickáencyklopedie. Praha: Portál, 2009.

Pless, I. - Roghmann, K. - Haggerty, R. Chronic illness,family functioning and psychological adjustment:a model for the allocation of preventive mentalhealth services. International Journal of Epidemiolo-gy, 1972, vol. 1, s. 271-278.

Prokosch, M. D. et al. Intelligence and mate choice:intelligent men are always appealing. Evolution andHuman Behavior, 2009, vol. 30, s. 11-20.

Sobotková, I. Psychologie rodiny. Praha: Portál, 2001.Sobotková, I. Pěstounské rodiny: jejich fungování

a odolnost. Praha, MPSV. 2003.Sobotková, I. Psychologie rodiny. II. vyd. Praha: Portál, 2007.Quay, H. C. (Ed.) Handbook of Juvenile Delinquency.

New York: John Wiley and Sons, 1987.Quinlan, R. J. - Quinlan, M. B. Human lactation, pair-

bonds, and alloparents a cross-cultural analysis.Human Nature-an Interdisciplinary Biosocial Per-spective, 2008, vol. 19, s. 87-102.

Quinlan, R. J. Parental investment and age at weaningin a Caribbean village. Evolution and Human Beha-vior, 2003. vol. 24, s. 1-16.

Rhodes, G. - Simmons, L. W. - Peters, M. Attractive-ness and sexual behavior: Does attractivenessenhance mating success? Evolution and HumanBehavior, 2005, vol. 26, s. 186-201.

Rickard, I. J. Offspring are lighter at birth and smallerin adulthood when born after a brother versus a sis-ter in humans. Evolution and Human Behavior, 2008,vol. 29, s. 196-200.

Rickard, I. J. - Lummaa, V. - Russell, A. F. Elder brothersaffect the life history of younger siblings in preindu-strial humans: social consequence or biological cost?Evolution and Human Behavior, 2009, vol. 30, s. 49-57.

Rickard, I. J. - Russell, A. F. - Lummaa, V. Producingsons reduces lifetime reproductive success of sub-sequent offspring in pre-industrial Finns. Procee-

dings of the Royal Society, B-Biological Sciences,2007b, vol. 274, s. 2981-2988.

Rickard, I. J. - Russell, A. F. - Lummaa, V. Producingsons reduces lifetime reproductive success of sub-sequent offspring in pre-industrial Finns. Procee-dings of the Royal Society, B-Biological Sciences,2007a, vol. 274, s. 2981-2988.

Schnitzer, P. G. and Ewigman, B. G. Child deaths resul-ting from inflicted injuries: Household risk factorsand perpetrator characteristics. Pediatrics, 2005, vol.16, s. E687-E693.

Scholer, S. J. et al. Predictors of mortality from fires inyoung children. Pediatrics, 1998, vol. 101, s. art-e12.

Scholer, S. J. - Mitchel, E. F. - Ray, W. A. Predictors ofinjury mortality in early childhood. Pediatrics, 1997,vol. 100, s. 342-347.

Sear, R. - Maceb, R. Who keeps children alive?A review of the effects of kin on child survival. Evo-lution and Human Behavior, 2008, vol. 29, s. 1-18.

Snyder, J. - Patterson, G. Family Interaction and Delin-guent Behavior. In Quay, H. C. (Ed.) Handbook of Juve-nile Delinquency. New York: Wiley and Sons, 1987.

Trivers, R. L. - Willard, D. E. Natural selection of paren-tal ability to vary the sex ratio of offspring. Science,1973, vol. 179, s. 90-92.

Trivers, R. L. Parental Investment and sexual selection.In Campbell, B. (Ed.) Sexual Selection and the Des-cendent of Man. Chicago: Aldine, 1972.

Veselovský, Z. Etologie. Praha: Academia, 2005.Voland, E. - J. Beise: Opposite effects of maternal and

paternal grandmothers on infant survival in histori-cal Krummhorn. Behavioral Ecology and Sociobiolo-gy, 2002, vol. 52, s. 435-443.

Voland, E. - Dunbar, R. I. M. Resource Competition andReproduction - the Relationship Between Economicand Parental Strategies in the Krummhorn Populati-on (1720-1874). Human Nature-an InterdisciplinaryBiosocial Perspective, 1995, vol. 6, s. 33-49.

Volk, A. A. - Lukjanczuk, J. M. - Quinsey, V. L. Influenceof infant and child facial cues of low body weight onadults’ ratings of adoption preference, cuteness, andhealth. Infant Mental Health Journal, 2005, vol., 26,s. 459-469.

Walsh, N. Normal Family Processes. III. New York: Ed.Guilford Press, 2002.

Wan, E. Y. et al. Postpartum depression and traditionalpostpartum care in China: Role of Zuoyuezi. Interna-tional Journal of Gynecology & Obstetrics, 2009, vol.104, s. 209-213.

Wilkinson, I. Child and Family Assessment. IInd. Lon-don: Ed. Routledge, 1998.

Winkler, E. M. - Kirchengast, S. Body Dimensions andDifferential Fertility in Kung San Males from Nami-bia. American Journal of Human Biology, 1994, vol.6, s. 203-213.

Oldřich Matoušek, v letech 1999 až 2009vedoucí katedry sociální práce FFUK Praha,kde dále učí. Zabývá se problémy rodinya ohrožených dětí, delikvencí mládeže, teorie-mi sociální práce a sociálními službami.

Hana Pazlarová vystudovala andragogiku,zabývá se náhradní rodinnou péčí a systé-movými otázkami ochrany ohrožených dětí.Učí na katedře sociální práce FFUK Praha.

Eva Jozífková se zabývá etologií chováníjedince v hierarchickém systému. Vyučujena katedře biologie Přírodovědecké fakultyUJEP v Ústí nad Labem a externě také nakatedře sociální práce FFUK v Praze.

Veronika Dziamová je doktorandkou nakatedře sociální práce FFUK v Praze.

Obec přátelská rodiněObce, které se v jednotlivých kategoriích druhého ročníku soutěže „Obec přátelská

rodině“ v roce 2009 se svými projekty umístily na prvních třech místech, získaly po jejichposouzení od MPSV v letošním roce neinvestiční dotace na jejich realizaci (viz tabulka).

velikostní kategorie 1. místo 2. místo 3. místo

do 500 obyvatel 170 000 Kč 100 000 Kč 60 000 KčHrušovany u Ch. Chvalovice Josefov

501–2 000 obyvatel 350 000 Kč 200 000 Kč 120 000 KčLysice Kamýk n. Vlt. Zbraslav

2 001–5 000 obyvatel 500 000 Kč 320 000 Kč 180 000 KčPolice n. M. Český Dub Nové Hrady

5 001–10 000 obyvatel 670 000 Kč 400 000 Kč 250 000 KčTišnov Nové Město n. M. Dubí

10 001–50 000 obyvatel 850 000 Kč 500 000 Kč 330 000 KčHodonín Litoměřice Vsetín

50 001 a více obyvatel 1 000 000 Kč 600 000 Kč 400 000 KčHradec Králové Most Havířov

Třetí ročník soutěže na rok 2010, zaměřený tentokrát na celou rodinu, MPSV vyhlási-lo 12. května 2010. Zúčastnit se jí mohou všechny obce, města, statutární města a měst-ské části nebo obvody statutárních měst územně členěných na městské části či obvody.Přihlášku je nutno podat do konce července. Větší důraz bude kladen na mezigeneračnícharakter všech aktivit a jejich udržitelnost do budoucna a na spolupráci obcí s nezisko-vými organizacemi, které vyvíjejí prorodinnou činnost.

Více na www.obecpratelskarodine.cz.

Řemeslo má zlaté dno

Vzhledem k výskytu regionálníchnerovnováh nabídky a poptávky v oblas-ti technických profesí hledají aktéři půso-bící na trhu práce různé způsoby, jakjejich negativní důsledky omezit a přispětk tomu, aby se pravděpodobnost uplat-nění na trhu práce pro ty, kteří se navstup na trh práce připravují, zvýšila. Tovyžaduje úzkou spolupráci úřadů práce,zaměstnavatelů a vzdělávacích zařízení.Příkladem takové spolupráce na místníúrovni může být již čtvrtý ročník přehlíd-ky „Řemeslo má zlaté dno“, která sekonala 13.–15. května v Novém Jičíněa jejímž hlavním organizátorem byltamní úřad práce. Žáci středních škol naní spolu se zaměstnavateli prezentovaliřadu na Novojičínsku nedostatkovýchprofesí. Zájemci z řad žáků základníchškol a jejich rodičů mohli zhlédnout prak-tické ukázky jednotlivých činností a k dis-pozici jim byla i brožurka s popisemvšech prezentovaných profesí. Od míst-ních zaměstnavatelů se mohli dozvěděto možnostech a perspektivách pracovní-ho uplatnění v nedostatkových profesích,k nimž patří např. autotronici, elektrikáři,instalatéři, karosáři, mechanici, nástrojá-ři, obkladači, obráběči kovů, programáto-ři CNC strojů, sádrokartonáři, svářeči,tesaři, truhláři, zámečníci či zedníci.

Zdroj: MPSV



Projekty podporované EU

Nezaměstnaní nad padesát let a jejich návrat na trh práce

Tomáš Soukup, Martin Ďur�ovič

V letošním roce probíhá za spoluúčasti Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí zajímavý výzkumný projekt meziná-

rodního charakteru „Active Ageing“ podporovaný Evropskou unií, zaměřený na problematiku vztahu mezi zaměstnaností

a stárnutím populace. Věnuje se tématu sociálních potřeb nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání ve věku nad padesát

let a jeho účelem je vyzkoušet inovativní nástroje určené k pomoci těmto lidem v návratu na trh práce. Kromě Výzkum-

ného ústavu práce a sociálních věcí se na něm podílí rovněž výzkumné instituce ze Slovinska (The Economic Institute of

Maribor, The Association of Societies for Social Gerontology of the Republic of Slovenia), Velké Británie (Edinburg Cham-

ber of Commerce, Partnerships in Social and Community Enterprise in Social) a Belgie (European Regeneration Areas

Network). Jejich společnou snahou je provázat poznatky získané z rozdílných regionů a prověřit, jaké přístupy se při řeše-

ní uvedeného problému osvědčují a jaké ne.

Hlavní záměr výzkumu vychází z rozpo-znání problémů, které s sebou v následují-cích 40 letech přinese stárnutí populacev zemích EU. Problém stárnutí populacenemá jenom demografický, ale také ekono-mický a sociální rozměr. Probíhajícía budoucí pokles míry zaměstnanosti přine-se zvýšené riziko růstu chudoby u populacenad 65 let. Změnit se bude muset také dří-vější politika brzkého odchodu do důchodu,jejímuž zachování už dnes brání nedostatekfinancí. Odpově� na tyto výzvy představujekoncept aktivního stárnutí (active ageing).Jeho cílem je zvýšit úroveň zaměstnanostia snížit míru dlouhodobé nezaměstnanostitím, že budou jak u zaměstnanců, taku zaměstnavatelů prostřednictvím vzdělá-vání a sociální aktivace podporoványpostoje, které by umožnily profitovat právěze zkušenosti a know-how starších lidí. To jeovšem úkol, jehož řešení si žádá, abychomkromě širších makroekonomických faktorůzohledňovali i specifickou situaci v jednotli-vých regionech a zemích. Budoucí strategieboje s nezaměstnaností a návrhy systémo-vých inovací musí zahrnovat účastníky trhupráce, kterých se týkají.

V rámci probíhajícího výzkumu jsouproto jako východisko pro testování inova-tivních řešení uskutečňována pilotní šetřeníve čtyřech odlišných lokalitách: 1) V České Republice (České Budějovice)

se budou testovat možnosti nezaměst-naných 50+ stát se OSVČ. Z předchozíchzkušeností je známo, že nástroj APZpodporující vznik OSVČ je velmi efektiv-ní, ale využívají ho především mladšíročníky. Cílem je zjistit, jak může býttento nástroj efektivní pro skupinu neza-městnaných starších 50 let.

2) Ve Slovinsku (Maribor), kde dosud nee-xistuje speciální program pro hledánízaměstnání pro starší uchazeče, budetestován program „Aktivní po padesát-ce“. Výsledky tohoto nového přístupubudou srovnávány s opatřeními aktivnípolitiky trhu práce, která už sice praktic-ky fungují, avšak nejsou určena výlučněpro starší nezaměstnané.

3) V anglickém Edinburgu bude pilotníakce zaměřena především na témavěkového managmentu. V tomto městě

si lokální organizace začínají uvědomo-vat nutnost přizpůsobovat se nevyhnu-telnému stárnutí zaměstnanců a dokázatz něj profitovat. Cílem je zintenzívnit vzá-jemné působení mezi zainteresovanýmiaktéry (národní a regionální vládou,zaměstnavateli, zaměstnanci a odbory)a podpořit lepší nastavení veřejnýchpolitik.

4) V anglickém hrabství Herefordshire,které patří k nejodlehlejším a nejchud-ším vesnickým regionům v zemi, vedlapřevažující nabídka špatně placenýchzaměstnání v zemědělství v posledníchletech k odlivu mladé populace, která takuvolnila místo pro pracovní uplatněnístarších. Také vzestup turismu podnítilrestrukturaci nabídky pracovních míst.Otázkou je, jak těmto novým trendůmpřizpůsobit řízení a podporu starších lidípři hledání zaměstnání.

Metodologicky je výzkum koncipovánjako kombinace různých kvalitativnícha kvantitativních výzkumných technik, kterése přizpůsobují specifickým požadavkůmdaného místa a představám lokálníchvýzkumných skupin. Je rozdělen na prvotnífázi základních lokálních studií a následnoukomunikaci jejich výsledků, na fázi imple-mentace na základě těchto studií připrave-ných pilotních šetření a na závěrečnou fázivytváření výzkumných zpráv, odbornýchprezentací, diskusí a mezinárodní konferen-ce. Stěžejním motivem je evaluace získa-ných poznatků ve vztahu k praxi. Výstupemvýzkumných šetření proto budou evaluačnízprávy. Ty umožní formulovat doporučenípro nastavení politiky týkající se cílové sku-piny nezaměstnaných uchazečů o zaměst-nání starších 50 let.

Výzkum je od počátku až do konce koor-dinován na mezinárodní úrovni s cílem, abytaké evaluace a následné šíření získanýchpoznatků přesáhly lokální uchopení problé-mu starších nezaměstnaných a byly pod-chyceny formou mezinárodně přenosnýchmetodologií a znalostních základen. Propochopení tohoto procesu efektivní komu-nikace poznatků je ve výzkumu použit kon-cept tzv. Evidence Based Managementu.

Pojem Evidence Based Management,který má původ v 90. letech minulého sto-

letí v oborech jako lékařství, adiktologiea kriminalistika, bychom mohli volně přelo-žit jako řízení na základě předchozí zkuše-nosti. Hlavní idea tohoto přístupu spočíváv tom, že by se posuzování různých mož-ností řešení problémů mělo opírat o našievidenci toho, co se v minulosti osvědčilo,a co naopak ne. Smyslem tohoto konceptuje tedy založit rozhodování na nejnovějšíchpoznatcích o tom, co ve skutečnosti fungu-je. Aplikace tohoto přístupu na problemati-ku nezaměstnanosti starších lidí má přispětk vytvoření jednotné báze dobrých a špat-ných příkladů praxe a zajistit jejich zpro-středkování mezi vědci a sociálními pracov-níky v terénu.

O dosažení takového ujednocení meto-dologií a postupů v oblasti sociální politikyprováděný výzkum usiluje prostřednictvímmezinárodní výměny poznatků a zkušenos-tí s různými formami podpůrných progra-mů pro nezaměstnané. V průběhu celéhoprocesu formulace metodologickýchvýchodisek, pilotních výzkumných šetřeníi navazující evaluace a diseminace poznat-ků je proto položen velký důraz na diskusidosažených zjištění formou zpráv a společ-ných konferencí všech participujících insti-tucí. Těch se účastní i členové jednotlivýchlokálních výzkumných skupin. Jejich pro-střednictvím je tak zajištěna přímá vazba naúčastníky trhu práce, kteří jsou předmětemvýzkumu.

Všeobecný cíl výzkumu, tj. přispět k řeše-ní problémů spjatých s negativními důsled-ky stárnutí evropské populace, navazuje naEvropskou strategii pro sociální ochranua sociální inkluzi, vypracovanou v rámciprojektu Open Method and Cooperation(OMC) Evropskou Unií. Výzkumná činnost,která byla započata v lednu tohoto roku, sedo své závěrečné fáze dostane v průběhuroku 2011, kdy bude završena vydánímzávěrečné zprávy, jejímž prostřednictvím seodborná veřejnost bude moci s výsledkytohoto mezinárodního projektu podrobněseznámit.

Tomáš Soukup je pracovníkem VÚPSVa je koordinátorem projektu.

Martin Ďur�ovič je doktorandem katedryfilozofie FF UP.



Statistiky a analýzy

Solidarita versus ekvivalence v českém důchodovém pojištěnípohledem Ústavního soudu

Martin Holub

Dne 23. 3. 2010 Ústavní soud rozhodl o zrušení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a znovu tím roz-

proudil dlouhotrvající diskusi o míře solidarity a ekvivalence v českém systému důchodového pojištění. Ústavní soud

rozhodoval o míře využití dvou základních principů – principu rovnosti a principu solidarity v důchodovém systému

České republiky. Zjednodušeně řečeno, Ústavní soud konstatoval, že aplikování principu solidarity v takové míře, jaká

je použita v českém důchodovém systému, odporuje ústavně zakotvenému principu rovnosti mezi jednotlivými

příjmově diferenciovanými skupinami pojištěnců.

O co vlastně v rozhodováníÚstavního soudu šlo?

Předmětný § 15 zákona č. 155/1995 Sb.upravuje zjištění výpočtového základu prostanovení procentní výměry důchodu.Stanoví, že výpočtovým základem jeosobní vyměřovací základ, pokud nepře-vyšuje částku první redukční hranice(v současnosti 10 500 Kč). Převyšuje-liosobní vyměřovací základ první redukčníhranici, stanoví se výpočtový základ tak,že se částka do výše první redukční hrani-ce počítá v plné výši, z částky osobníhovyměřovacího základu přesahující prvníredukční hranici a nepřevyšující druhouredukční hranici (v současnosti 27 000 Kč)se počítá 30 % a z částky osobního vymě-řovacího základu převyšující druhouredukční hranici se počítá 10 %. Osobnímvyměřovacím základem (OVZ) je pak zjed-nodušeně řečeno měsíční průměr úhrnuročních vyměřovacích základů pojištěnceza rozhodné období (tedy za období, kdybylo placeno pojistné, počínaje rokem1986) očištěný o tzv. vyloučené doby, tedydoby, ve kterých nebylo z kvalifikovanýchdůvodů (např. doby nemoci, péče o dítě,výkon povinné vojenské služby, studiuma další) placeno pojistné. Výše procentnívýměry důchodu se pak stanoví jako sou-čin počtu let pojištění, koeficientu 0,015a výpočtového základu (tedy 1,5 % výpo-čtového základu za každý rok pojištění).

Paragraf 15 zákona č. 155/1995 Sb. bylnapaden navrhovatelem u Ústavníhosoudu na základě již přiznaného důchoduz roku 2006, jehož výše činila 19 % danéhoosobního vyměřovacího základu (důchod11 876 Kč, OVZ 68 653 Kč), což navrhova-tel nepovažoval za přiměřené hmotnézabezpečení. Dále se navrhovatel domní-val, že vzhledem k míře náhradovéhopoměru pro průměrný důchod, kteráv roce 2004 činila 44 % hrubého průměr-ného příjmu, jemu přiznaný důchod zaklá-dá naprostou nerovnost jeho osobyk ostatním účastníkům důchodového systé-mu a tuto nerovnost chápal jako nesoulad § 15 zákona č.155/1995 Sb. s čl. 30 odst. 1Listiny základních práv a svobod (dále jen„Listina“) – „občané mají právo na přimě-

řené hmotné zabezpečení ve stáří a přinezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátěživitele“, nebo se domníval, že zakládájeho nerovné postavení.

Ústavní soud požádal o vyjádřeník návrhu na zrušení § 15 zákonač. 155/1995 Sb. Poslaneckou sněmovnua Senát Parlamentu ČR a též si vyžádal sta-novisko MPSV. Poslanecká sněmovna kon-statovala, že k ustanovení § 15 zákonač.155/1995 Sb. nebyla při sněmovním pro-jednávání vznesena žádná věcná námitkaa Senát konstatoval, že v době projedná-vání předmětného zákona ještě nebyl usta-ven. Nejobsáhlejší stanovisko Ústavnímusoudu poskytlo MPSV, které mimo jinékonstatovalo, že výpočtový základ předsta-vuje v zákoně o důchodovém pojištění klí-čový institut, jehož absence by de factozpůsobila neaplikovatelnost celého zákonač. 155/1995 Sb. Dále uvedlo, že pro stano-vení výpočtového základu je vedle osobní-ho vyměřovacího základu podstatný dalšíinstitut, a to tzv. redukční hranice (pozn.red. - blíže se problematice redukčníchhranic autor věnuje v příspěvku, který jev současné době v recenzním řízení).Redukční hranice jsou stanovovány vlá-dou nařízením na základě ustanovení§ 107 odst. 2 zákona o důchodovém pojiš-tění. Dle ministerstva nelze existenciredukčních hranic a úroveň jejich nastave-ní posuzovat bez přihlédnutí ke všem sou-vislostem a návaznostem na ostatní prvkykonstrukce výpočtu důchodu, tj. zejménake způsobu indexace vyměřovacích zákla-dů fakticky dosažených v rozhodnémobdobí (pozn. red. - blíže se problematicerozhodného období autor věnuje v pří-spěvku, který je v současné době v recen-zním řízení), z něhož se příjmy pro výpočetdůchodu zjišují. Dále MPSV upozornilo, žedůchodové pojištění má charakter sociál-ního pojištění, pro které je právě kombina-ce principu ekvivalence (rovnosti) a solida-rity příznačná. MPSV taktéž neopomnělozmínit existenci redukčních hranic v čes-kém důchodovém systému již od účinnos-ti zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojiš-tění, a předložit ústavnímu soudu meziná-rodní srovnání míry ekvivalence v důcho-dových systémech, stejně jako historický

vývoj českého důchodového systému.Dále se ministerstvo zaměřilo na výčet růz-ných forem solidarity v důchodovémsystému ČR – zmínilo kromě diskutovanépříjmové solidarity též solidaritu ekono-micky aktivních s ekonomicky neaktivnímiúčastníky důchodového systému vyjádře-nou ve formě náhradních dob pojištění(blíže k náhradním dobám pojištění např.Holub, Politická ekonomie 4/2009). Minis-terstvo se dále věnovalo nastínění dopadůzrušení druhé, nebo obou redukčních hra-nic a též dopadu zrušení celého § 15 záko-na č.155/1995 Sb. Mimo jiné konstatovalo,že změny v redukčních hranicích by založi-ly nerovnost mezi jednotlivými skupinamipojištěnců, nebo by se dotkly jen důcho-dů přiznávaných po účinnosti těchto změn.Dále upozornilo na fakt, že zrušení ustano-vení § 15 zákona č. 155/1995 Sb. by způso-bilo nemožnost vyměřovat důchody,nebo po zrušení klíčového prvku danéhozákona - výpočtového základu - by všech-ny důchody mohly být vyměřovány jenv minimálních zaručených výších. Zároveňministerstvo připomnělo, že by určitáredukce OVZ musela být opět přijata,nebo jinak by náhradový poměr (podílvýše důchodu k čisté mzdě) činil více než90 % (91 až 97 %), což je dle MPSV finanč-ně naprosto nereálné. (Pozn. red. - způso-bu stanovení výpočtového základu a způ-sobu redukce OVZ tak, aby zůstala zacho-vána finanční rovnováha českého důcho-dového systému a aby redukce příjmubyla konformní s rozhodnutím Ústavníhosoudu, se autor věnuje v příspěvku, kterýje v současné době v recenzním řízení).

Stanovisko Ústavního souduV rámci přezkumu napadeného ustano-

vení § 15 zákona č. 155/1995 Sb. se Ústav-ní soud věnoval stručné deskripci důcho-dových systémů obecně a české právníúpravě v oblasti důchodového zabezpeče-ní. Dospěl k závěru, že důchodový systémmá plnit zejména funkci ochrannou, funk-ci rozdělovací a přerozdělovací a taktéžfunkci stimulační, a zmínil možnost třípilí-řového zajištění hmotného zabezpečení dů-chodovými systémy. Též se zmínil o způ-




sobu financování důchodových systémů -průběžně či fondově - a o způsobu kon-strukce důchodové dávky - příspěvkově čidávkově definovaná konstrukce důchodu -s tím, že shrnul výhody a nevýhody každé-ho ze zmíněných způsobů.

Při popisu českého důchodového systé-mu se zaměřil na první pilíř, tj. základnípovinné důchodové pojištění, a konstato-val, že první pilíř tohoto systému je všeo-becný, jednotný, tzn. že by neměl zakládatneodůvodněné rozdíly, povinný, což zna-mená, že stanovuje povinnost finančně sepodílet na tvorbě zdrojů, a sociálně soli-dární. Konstrukci plnění z důchodovéhosystému pak Ústavní soud vidí vybudova-nou na následujících zásadách, které musíbýt právní úpravou respektovány: záslu-hovost, sociální potřebnost, zabezpečení,garance a iniciace, kompenzace a spole-čenská integrace, zachování nabytýchpráv, valorizace a odstraňování tvrdostí.Dále Ústavní soud popsal způsob financo-vání českého důchodového systémua způsob stanovení výsledné důchodovédávky v českém důchodovém systému.S ohledem na výše konstatované pakÚstavní soud posuzoval naplnění výšezmíněného ustanovení čl. 30 odst. 1 Listi-ny základních práv a svobod o přiměře-ném hmotném zabezpečení ve stáří záko-nem č. 155/1995 Sb. Ústavní soud pakkonstatuje, že „cílem soudobého sociální-ho zabezpečení v nejobecnějším slovasmyslu je regulace odpovědnosti občanaza svou budoucnost (povinné pojistnésystémy) a stanovení míry a forem sociál-ní solidarity mezi občany (povinný či dob-rovolný transfer prostředků skrze daňo-vou soustavu nebo sponzorováním),“a dále se vyjadřuje k dřívějšímu pojetísolidarity Ústavním soudem a konstatuje,že „nikterak nezpochybňuje ve vztahuk důchodovému systému princip mezige-nerační solidarity, nebo na něm je, jakož-to systém průběžně financovaný, vybudo-ván,“ a dodává, že předmětem posouzeníÚstavního soudu musí být solidarita pří-jmová (intragenerační). Dále soud uznává,že je v rámci důchodového systémupotřebná i jistá míra příjmové solidarity,nebo důchodový systém mimo jiné napl-ňuje i ochrannou a přerozdělovací funkcisociální politiky, avšak zároveň dodává, žemíra solidarity by neměla potlačovat dalšíesenciální funkce sociální politiky, tedyani funkci stimulační.

Ústavní soud se dále věnuje otázce sou-kromého versus sociálního pojištění a kon-statuje, že i v sociálním (veřejném) pojiště-ní musí být dostatečně zohledněn principekvivalence a že „musí relace mezi výšíodvedeného pojistného a výší přiznanéhodůchodu odrážet i pro jednotlivé účastníkyjistou míru přiměřenosti, aby došlok ústavně konformnímu naplnění čl. 30odst. 1 Listiny.“ Ústavní soud se pak vyjad-řuje ve smyslu, že se na příjmové stráncedůchodového systému odráží zásadně

princip solidarity, nebo pojištěnci odvádído systému finanční částky přímo úměrnévýši svých (zdaňovaných) příjmů, a je takrealizována jenom ochranná a přerozdělo-vací funkce sociální politiky.

Co se ústavou garantované přiměře-nosti hmotného zabezpečení týká, Ústavnísoud konstatuje, že český důchodovýsystém základní požadavek přiměřenostitak, jak je definován mezinárodnímismluvními instrumenty, splňuje, avšakpouze za cenu vysoké míry mezigeneračnía intragenerační solidarity. Při posuzovánímíry ekvivalence pak Ústavní soud citujezávěry tzv. Bezděkovy komise a Pojistně-matematickou zprávu o sociálním pojiště-ní MPSV z roku 2008 a zároveň přihlížík mezinárodním zkušenostem a na zákla-dě toho uvádí, že experti na důchodovýsystém při posuzování míry zásluhovostiopomíjejí ústavně chápaný princip rov-nosti. Dále pak konstatuje, že „ze závěrůodborníků nicméně jednoznačně vyplýváindikace narušení principu rovnosti jedno-tlivců i skupin jako účastníků důchodové-ho pojištění, (čímž je ohrožováno naplňo-vání základních funkcí sociální politikyjako celku a ve svém důsledku i řádné fun-gování důchodového systému, v němž semají tyto funkce odrážet).“

V poslední části svého rozhodnutí seÚstavní soud věnoval ústavní konformitěnapadeného ustanovení, když zejménacitoval dřívější rozhodnutí Ústavníhosoudu, že „ve všech existujících systé-mech sociálního zabezpečení jsou v růz-ném poměru zastoupeny zásady solidaritya ekvivalence. Každý systém sociálníhozabezpečení nese s sebou zvýhodněnínebo znevýhodnění určitých sociálníchskupin, podle toho, je-li preferováno spíšehledisko solidarity nebo upřednostňovánazásada ekvivalence. Zda bude preferová-no hledisko solidarity nebo upřednostňo-vána zásada ekvivalence, je vyhrazenozákonodárci, který nemůže postupovatlibovolně, ale při stanovení preferencímusí přihlížet ke sledovaným veřejnýmhodnotám.“ Dále pak v rozhodnutí o soci-álních právech dříve uvedl, že „jejichpojmovým znakem je skutečnost, ženemají bezpodmínečnou povahu a jemožné se jich domáhat pouze v mezíchzákonů (čl. 41 odst. 1 Listiny). Toto usta-novení dává pravomoc zákonodárci sta-novit konkrétní podmínky realizace sociál-ních práv. Zákonné provedení nesmí býtv rozporu s ústavními principy…“. Dálesoud v minulosti stanovil, „že je povin-ností zákonodárce transparentně vyjádřitpoměr komponentů solidarity a ekvivalen-ce v systému sociálního pojištění (včetnězdravotního pojištění), dále stanovil, žetoto rozdělení nesmí být libovolné. V pří-padě opačném, tj. absence prvku ekviva-lence, posuzovaný institut ztrácí svouprávní povahu, přestává být pojištěníma nabývá povahy daně.“ Ústavní soud pakdále vysvětluje princip rovnosti jako zákaz

libovůle při stanovování práv a povinnos-tí subjektů, chápe rovnost jako kategoriirelativní, která má zajistit odstranění neo-důvodněných rozdílů.

V závěru svého rozhodnutí dospělÚstavní soud k závěru, že „konstrukceuvedená v § 15 zákona č. 155/1995 Sb.zakotvující dvě redukční hranice ve stáva-jících výších za existence systému odvodůdo důchodového pojištění bez efektivního„zastropování“, vytváří výrazné dispro-porce mezi výší příspěvku do pojistnéhosystému, výší příjmů a výší přiznanédůchodové dávky u části pojištěnců, čímžporušuje ustanovení čl. 1 a čl. 3 odst. 1Listiny“, a rozhodl o zrušení § 15 zákonač.155/1995 Sb. s tím, že vzhledem k složi-tosti celé problematiky odložil vykonatel-nost rozhodnutí do 30. 9. 2011. Ústavnísoud pak doporučil, při vědomí celé škályuspořádání důchodových systémů a způ-sobů konstrukce důchodových dávek, zvo-lení takové varianty hmotného zabezpeče-ní ve stáří, ve které by byly promítnutyvšechny principy sociální politiky a kterábude důsledně respektovat ústavní princi-py a naplňovat ustanovení Listiny základ-ních práv a svobod.

Literatura:

Holub, M. (2009). Nepříspěvkové doby pojištění –

významný prvek české důchodové reformy, Praha :

Politická ekonomie, 2009, č. 4, s. 471-495. ISSN

0032-3233.

Holub, M. Možnosti změn při stanovení rozhodného

období, z něhož je počítán důchod. (v recenzním

řízení)

Holub, M. Zohlednění skutečně získaných příjmů ve

výši důchodu. (v recenzním řízení)

Ústavní soud ČR. Nález ústavního soudu č. 135/2010 Sb.,

dostupný z: http://abonent.lexdata.cz/lexdata /sb_free.nsf

/0/C12571CC00341DF1C1257721003E80B0

Autor je pracovníkem Výzkumnéhoústavu práce a sociálních věcí, v. v. i.,a problematice důchodů se věnuje dlou-hodobě.

V roce 2009 se podle údajů ČSÚ snížilacelková zaměstnanost ve všech sféráchnárodního hospodářství ČR o 1,4 %. Cel-kem pracovalo 4 943,3 tisíce lidí, oprotiroku 2008 o 68,2 tisíce méně. Průměrnámíra registrované nezaměstnanostipodle metodiky MPSV vzrostla na 8,0 %.Výdaje na výplatu podpory v nezaměst-nanosti stouply, v průměru ji pobíralo188,1 tis. nezaměstnaných, tj. o 78,7 tis.více než v roce 2008. ÚP na ni vyplatily15,1 miliardy Kč, o 8 miliard Kč více než v roce 2008. Zaměstnanost klesla nejvíceve zpracovatelském průmyslu, stouplanaopak v sektoru služeb. Přibylo podnika-telů, zejména těch, kteří nezaměstnávajídalší pracovníky, poklesl však počet cizin-ců v postavení zaměstnanců (ke konciroku o 53,8 tis.).

Zdroj: MPSV




Výzkumná strategie a objektzkoumání

Výzkum byl realizován formou dotazníko-vého šetření. Dotazníkové formuláře bylyrozeslány členům Asociace poskytovatelůsociálních služeb ČR, jež k 24. 6. 2009 sdru-žovala 568 poskytovatelů všech sociálníchslužeb. Vyplněné dotazníky byly získányod 156 poskytovatelů (tj. 27,5 % oslove-ných) zajišujících především tyto pobyto-vé sociální služby:� centra denních služeb,� denní stacionáře,� týdenní stacionáře,� domovy pro osoby se zdravotním posti-

žením,� domovy pro seniory,� domovy se zvláštním režimem, � chráněné bydlení.

Kromě těchto typů sociálních služebposkytovaných v pobytové formě bylapozornost věnována dvěma sociálnímslužbám poskytovaným v terénní formě(pečovatelské službě a osobní asistenci).Respondenti mohli uvádět také údajeo dalších sociálních službách, které bylomožné specifikovat individuálně.

Přehled základních charakteristikdotázaných poskytovatelů sociálních služeb

Více než polovina dotázaných poskyto-vatelů provozovala jeden typ sociálníchslužeb, třetina dotázaných dva typy sociál-ních služeb. Čtyři nebo pět typů sociálníchslužeb zajišovalo méně než 10 % oslove-ných organizací. Všech 156 dotázanýchposkytovatelů sociálních služeb tak byloregistrováno pro poskytování úhrnem 269registrovaných sociálních služeb. Průměr-ně tak na jednoho poskytovatele sociál-ních služeb připadalo 1,72 registrovanýchsociálních služeb.

Ze 156 respondentů jich 85 (55 % dotá-zaných) provozovalo domovy pro seniorya 53 (34 %) domovy pro osoby se zdravot-

ním postižením. V dotázaném vzorkuposkytovatelů sociálních služeb byly ze sle-dovaných typů sociálních služeb nejméněčasto zajišovány terénní sociální službaosobní asistence (2 respondenti; 1 % dotá-zaných) a pobytová sociální služba centradenních služeb (6 respondentů; 4 %).

V rámci možnosti „jiné“ byla v 17 pří-padech uvedena jedna odpově�, v jed-nom případě dvě odpovědi a v jednompřípadě tři odpovědi. Respondenti v tétomožnosti uvedli tyto typy sociálních slu-žeb: odlehčovací služby (13x), sociálněaktivizační služby pro seniory a osoby sezdravotním postižením (2x), sociální reha-bilitace (2x) a sociálně terapeutické dílny(2x) a tísňovou péči, podporu samostatné-ho bydlení a odborné sociální poradenství(všechny tyto možnosti 1x).

Čtyři pětiny pracovníků dotázanýchzařízení sociálních služeb tvořili zaměst-nanci se středním odborným vzděláním(ve srovnatelné míře se jednalo o středníodborné vzdělání ukončené maturitoua obory bez maturity). Osoby s vysoko-školským nebo vyšším odborným vzdělá-ním tvořily přibližně desetinu zaměstnan-ců. Přibližně třetinu finančních prostředků

získali dotázaní poskytovatelé sociálních

služeb v roce 2008 z dotací od minister-stev. Čtvrtina prostředků byla získána for-mou úhrad od klienta za pobyt a dalšípětina z příspěvků na péči klientů zařízení.

Nejvyšší počet klientů bez přiznanéhopříspěvku na péči byl zaznamenán u pečo-vatelské služby (64 %) a chráněného byd-lení (50 %). V domovech pro seniorynepobírala příspěvek na péči přibližněpětina klientů (17 %), u ostatních sledova-ných typů sociálních služeb se počet kli-entů bez příspěvku na péči pohybovalkolem pěti procent. Klienti s prvním, dru-hým, třetím a čtvrtým stupněm příspěvkuna péči byli u všech sledovaných typůsociálních služeb zastoupeni přibližně rov-noměrně (nikoliv v tom smyslu, že bykaždá z těchto čtyř skupin tvořila přibližněčtvrtinu z celkového počtu osob, jimž bylpříspěvek přiznán, ale tak, že žádný z těch-to čtyř stupňů nebyl zcela dominantní).Klienti ze vzdálenějších obcí většinounepředstavovali významnější část kliente-ly zařízení provozovaných dotázanýmiposkytovateli. Podle odhadu téměř polo-viny respondentů by při využití pečovatel-ské služby byla schopná žít v domácímprostředí méně než desetina jejich klientů.Podle čtyř pětin respondentů by života

Nejčastější a nejzávažnější potíže provázející zajiš�ování pobytových sociálních služeb z pohledu poskytovatele1

Pavel Bareš

Cílem provedeného výzkumného šetření mezi poskytovateli sociálních služeb bylo získat informace o poskytování soci-

álních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Značná pozornost tak v rámci šetření byla věnována

základním charakteristikám organizací poskytujících vybrané typy sociálních služeb, jež mohou tyto cílové skupiny vyu-

žívat, charakteristice klientů využívajících těchto služeb nebo o ně žádajících a dostupnosti těchto služeb pro potenci-

ální klienty. Nejčastější, respektive nejzávažnější potíže, s nimiž se oslovení poskytovatelé při zajiš�ování sociálních slu-

žeb potýkali, tedy nebyly výhradním tématem provedeného výzkumného šetření. Získané odpovědi na tuto otázku tak

představovaly samostatný tematický okruh, jemuž je v následujícím textu věnována pozornost. Z dalších okolností sle-

dovaných v rámci provedeného výzkumného šetření budou v krátkosti nastíněny pouze základní charakteristiky dotá-

zaných poskytovatelů sociálních služeb.

typ sociální služby počet poskytovatelů počet zajišovaných sociálních služeb sociálních služeb

abs. četnost v % abs. četnost v %centrum denních služeb 6 4 6 2denní stacionář 22 14 22 8týdenní stacionář 20 13 20 7domov pro osoby 53 34 53 20se zdravotním postiženímdomov pro seniory 85 55 85 32domov se zvláštním režimem 31 20 31 12chráněné bydlení 16 10 16 6pečovatelská služba 12 8 12 4osobní asistence 2 1 2 1jiné typy sociálních služeb 19 12 22 8poskytovatelé celkem 156 . 269 100

Tabulka č. 1: Typy sociálních služeb zajiš�ované dotázanými poskytovateli 2

Pramen: Výzkumné šetření mezi poskytovateli sociálních služeb, VÚPSV, 2009.




v domácím prostředí při možností využitípečovatelské služby byla schopna nejvýšečtvrtina jejich klientů.

Nejširší, celorepublikovou působnost

měla třetina dotázaných poskytovatelů,působení poloviny poskytovatelů pokrý-valo území kraje. Průměrná čekací doba

měřená mediánovou hodnotou bylanejdelší u domovů pro osoby se zdravot-ním postižením (21 měsíců). Délka čekacídoby se nejvíce lišila u domovů pro seni-ory (od 0 do 96 měsíců), domovů pro osobyse zdravotním postižením (0 až 60 měsíců),domovů se zvláštním režimem (1 až 60 mě-síců) a chráněného bydlení (9 až 60 měsíců).Podíl organizací, které byly nuceny odmít-

nout žadatele o jimi poskytované služby,přesahoval čtyři pětiny dotázaných. Tentopoměr byl nejvyšší u poskytovatelů pro-vozujících domovy pro osoby se zdravot-ním postižením a domovy pro seniory.Nejnižší byl naopak u poskytovatelů pro-vozujících pečovatelskou službu. Z pětiv dotazníku sledovaných důvodů odmít-nutí žadatele byl nejčastěji uváděn „cha-rakter požadavku zájemce (zařízení nepo-skytuje poptávanou sociální službu, odliš-né zaměření služby)“, velmi často uvádě-ny byly také „nedostatečná kapacita služ-by“ a „zdravotní kontraindikace klienta“.Nejvyšší počet zájemců o službu bylodmítnut z důvodu nedostatečné kapacityslužby.

Dvoustupňová klasifikace respondenty uváděných potížía postup při evidenci četností na každém stupni

Nejčastější potíže zařízení specifikovalo124 respondentů (79 % z celkového počturespondentů). Při vyhodnocování otázkybylo rozlišeno 8 „problémových okruhů“,které pokrývaly veškeré typy respondentyuváděných tvrzení – „potíží“ (viz dále).Respondenti zpravidla uváděli více růz-ných potíží. Různé odpovědi určitého res-pondenta přitom mohly spadat do jedno-ho, ale i do různých problémových okruhů.

Tuto skutečnost bylo potřebné odliš-ným způsobem reflektovat při vyhodno-cování úhrnných dat za jednotlivé problé-mové okruhy a při mapování konkrétníchpotíží: zatímco v prvním případě bylo pri-oritou zachytit počet respondentů, pro něžje příslušný problémový okruh významný(a už jedním či více problémy), a srovnatokruhy mezi sebou, ve druhém bylo prio-ritou přesněji zmapovat okruh responden-ty uváděných potíží, které bylo možné při-řadit k příslušnému problémovému okru-hu (tj. ilustrovat jeho povahu).

V tabulce č. 2 (souhrnné údaje za jedno-tlivé problémové okruhy) jsou proto uve-deny počty respondentů, a už uvedlijeden nebo více problémů náležejících dopříslušného problémového okruhu (jedenrespondent reflektující příslušný problé-mový okruh = jeden četnostní záznam).

Tabulka tak nezachycuje četnost potížíuváděných v rámci příslušného problé-mového okruhu, ale počty respondentů,uvádějících potíže do něho spadající.

Naproti tomu při detailním popisu jedno-tlivých problémových okruhů již byly sledo-vány veškeré respondenty uvedené potíže(jeden respondentem uvedený problém =jeden četnostní záznam). Účelem podrobnécharakteristiky jednotlivých problémovýchokruhů již nebylo evidovat počty respon-dentů věnujících se jednotlivým problémo-vým okruhům, ale nastínit okruh potíží,které příslušný problémový okruh zahrnuje.

S ohledem na odlišný způsob sumariza-ce údajů sledovaných na každé z obouúrovní obecnosti může být součet počtuodpovědí uvedených v rámci jednoho pro-blémového okruhu vyšší než údaj o počturespondentů, kteří příslušný okruh vnímalijako problémový. Rozdíly v hodnotáchjsou však vzhledem k minimu responden-tů uvádějících více potíží spadajících dotéhož problémového okruhu jen minimálnía četnost výskytu jednotlivých problémo-vých okruhů by i v případě použití odlišné-ho výpočtu byla srovnatelná. Souhrnnéa detailní údaje tedy mají odlišnou pova-hu, nicméně pohled na odpovědi z oboujmenovaných perspektiv je bezpochybyužitečnější než omezení se bu�to nazachycení pouze četností výskytů problé-mů podle respondentů, nebo pouze nazachycení struktury uváděných potíží.

Nejčastější potíže řešené poskytovateli sociálních služeb podle jednotlivých problémových okruhů

Dvě pětiny ze všech dotázaných pouká-zaly na problémy týkající se množstvífinančních prostředků. Čtvrtina dotáza-ných se věnovala problémům při perso-nálním zajištění služby a další otázky týka-jící se provozu zařízení a poskytování slu-žeb uvedla šestina dotázaných. Šestinourespondentů byly uvedeny problémytýkající se různých nefinančních aspektůfungování systému sociálních služeb.

Převážná část respondentů, kteří mezipotížemi zařízení uvedli nedostatek finan-

cí (jednu či více potíží přiřazených do tétokategorie uvedlo celkem 64 dotázaných),již bližší okolnosti tohoto problémunespecifikovala (46 respondentů). Velicečastá ovšem byla také finanční nejistotaa problémy se zajištěním provozu organi-zace (13 respondentů; opakovaně přitombyla zdůrazněna obtížná situace zvláštěv roce 2009). Dalšími respondenty bylzmíněn nedostatek finančních prostředkůna investice (5 dotázaných) a mzdovýchprostředků na přijetí zaměstnanců (4 dotá-zaní). Jedenkrát byly uvedeny:� nedostatek financí na podporu dalšího

vzdělávání personálu,� vysoké provozní náklady a� potíže při získávání finančních prostřed-

ků.Nejčastějším problémem zařazeným do

okruhu „personální zajištění služby“(nejméně jednu potíž v této kategorii uved-lo 39 respondentů) byl nedostatek pracov-níků přímé péče (11 respondentů). Násle-doval blíže nespecifikovaný nedostatekpersonálu (10 respondentů), nedostatečnéfinanční ohodnocení zaměstnanců (7)3

a nedostatek kvalifikovaného personálu (6).Za pozornost nicméně stojí i další specific-ké a méně často zmiňované potíže:� rekrutace nových pracovníků s odpoví-

dající kvalifikací, nedostatečná připra-venost pracovníků z rekvalifikačníchkursů pořádaných úřadem práce, nároč-nost povolání (4 dotázaní),

� nedostatek odborného personálu, spe-cialistů (3),

� velká fluktuace pracovníků (3),� potíže se zastoupením pracovníků při

dovolených, při zajištění doprovodu kli-entů do jiných zařízení apod. (2) a

� vzdělávání a odbornost zaměstnanců,chybějící kontinuální vzdělávání v odbor-ných kursech, nutnost zaškolovat za-městnance, kteří nejsou dostatečněodborně vybaveni (2).V souvislosti s problémovým okruhem

„problémy s kapacitou, při poskytování

služeb, nedostatečné materiální a tech-

Označení problémového okruhu Četnostabs. v % respondentů v % všech

uvádějících problémovou respondentů oblast (N=124) (N=156)

„nedostatek financí“ 64 52 41„personální zajištění služby“ 39 31 25„problémy s kapacitou, při poskytování služeb,nedostatečné materiální a technické vybavení“ 26 21 17„nefinanční aspekty fungování systému,koncepční otázky“ 26 21 17„situace týkající se klientů a cílových skupin“ 23 19 15„systém financování“ 21 17 13„sí služeb a jejich návaznost“ 18 15 12„širší společenské souvislosti“ 8 6 5

Tabulka č. 2: Souhrnné srovnání četností jednotlivých problémových okruhů

Pramen: Výzkumné šetření mezi poskytovateli sociálních služeb, VÚPSV, 2009.




nické vybavení“ (alespoň jeden aspektz této kategorie uvedlo 26 dotázaných)byly nejčastěji mezi potížemi zmiňoványpředevším nevyhovující prostory (14 res-pondentů). U tohoto aspektu přitom bylouvedeno poměrně široké spektrum příčintohoto stavu:� bariéry, absence výtahu, točité schodiš-

tě, různé úrovně podlah ve spojenýchbudovách,

� nevyhovující bydlení, vícelůžkové poko-je, obtížné zajištění soukromí,

� sociální zařízení bez madel,� absence venkovních prostor, prostor

pro relaxaci či společenské místnosti či� absence prostoru pro personál, úlož-

ných prostor pro pomůcky a technickévybavení.Dalším významným aspektem z tohoto

problémového okruhu byla nedostatečnákapacita poskytované služby (uvedlo7 respondentů). Tři respondenti uvedlipotíže související s dopravou (např.dopravní služba do a ze zdrav. zařízení,autobusy MHD bez plošiny). Dvěma res-pondenty byly uvedeny potíže týkající se� čekací doby (na přijetí, na vyšetření

apod.),� nedostatečného vybavení (nedostateč-

né vybavení pro pracovní terapii, prohygienu - vany, odpovídající vybaveníPC programy),

� přeplněnosti zařízení, vysokého počtuklientů vzhledem k personálnímu zajiště-ní služby, nedostatku pracovníků na indi-viduální přístup a podporu uživatelů a

� špatného technického stavu budovy,případně havarijního stavu některýchjejích částí (což dále komplikuje péčio klienty).Do tohoto problémového okruhu spa-

dal také výrok respondenta, který mezihlavní potíže zařízení přiřadil udržováníbudov a prostor zařízení.

Mezi nefinančními aspekty fungování

systému a koncepčními otázkami (uvede-no 26 respondenty), které byly hodnocenyjako problematické, byla uvedena přede-vším značná administrativní zátěž (12 res-pondentů). Přičemž z toho v jednom pří-padě bylo dále poukázáno rovněž na sku-tečnost, že vysoká administrativní zátěž sedotýká pracovníků přímo pečujících o kli-enty a značně komplikuje hlavní smysljejich pracovní činnosti. Šest respondentův souvislosti s nefinančními aspekty fun-gování systému a koncepčními otázkamizmiňovalo problémy vyplývající ze sou-časné legislativy.4 Tři respondenti uvedliněkterou z následujících skupin potíží:� neexistence dlouhodobé koncepce fi-

nancování sociálních služeb, politickánejistota a nestabilita, časté legislativnízměny,

� neodborná doporučení, přemíra a zma-tek v požadavcích kladených na organi-zaci, neznalost problematiky při prová-dění metodických návštěv a inspekcí,vysoké nároky na kvalitu služeb s níz-

kým pokrytím investic ze strany nadří-zených orgánů a

� tvorba a aplikace standardů kvality(aktuální potíže s jejich tvorbou, s uplat-něním některých požadavků u specific-kých skupin klientů, neochota k jejichaplikaci do každodenní praxe vzhledemk zaběhlé praxi, zejména u staršícha „zkušenějších“ zaměstnanců apod.).Dvěma respondenty byly mezi potíže

zařazeny překážky (dané stávajícími poža-davky na poskytovatele sociálních služeb)bránící optimalizaci personálního stavuzařízení.

V rámci problémového okruhu zaměře-ného na situaci klientů a cílových skupin

(celkem uvedlo 23 respondentů) byl jakoproblematický nejčastěji chápán kontakta spolupráce s příbuznými (11 responden-tů).5 Opakovaně byly zmíněny také problé-my při zajištění soukromí klientů (4), kon-fliktní a problémové situace s klienty (3)6,zdravotní stav přijímaných klientů (3) či ne-dostačující informace o sociálním či zdra-votním stavu žadatelů od opatrovníka,respektive zdravotnického zařízení (2). Jed-nou byly jako problematické uvedenynásledující jevy:� chybějící služby pro specifické cílové

skupiny (psychotici, alkoholici, mentál-ně handicapované osoby s problémo-vým chováním),

� nezpůsobilost zájemců o službu k práv-ním úkonům,

� obecné konstatování, že zájem o službumají klienti, kteří neodpovídají cílovéskupině zařízení, a

� nízké příjmy klientů a s tím souvisejícínízké zůstatky klientů.V souvislosti se systémem financí (uve-

deny 21 respondenty) byla nejčastěji meziproblémy uvedena dotační politika (7 res-pondentů)7, otázky týkající se spoluúčastiklientů (6)8 a úhrad zdravotních pojišo-ven (6)9 či nedostatečná podpora zařízeníze strany jeho zřizovatele (4). Poukázánobylo také na nedostatek prostředků odMPSV či neodůvodněné snížení dotaceMPSV (2) a možností vícezdrojového fi-nancování (2)10.

Z hlediska fungování sítě služeb a jejich

návaznosti (18 respondentů) byla stěžej-ním problémem nedostačující spoluprácese zdravotnickými zařízeními (11 respon-dentů)11. Opakovaně byla kritizována takéšpatná návaznost různých typů služeb (4)12

a nedostatek praktických lékařů nebojiných specialistů ve spádové oblasti zaří-zení (2). Jedenkrát byly v rámci tohotoproblémového okruhu uvedeny:� bezbariérové vstupy do zdravotnických

zařízení,� nedostatečná sí poskytovatelů sociál-

ních služeb v regionu (přičemž respon-dent doplnil, že takto hodnotí sí všechtypů sociálních služeb definovanýchv zákoně o sociálních službách) a

� nejasnosti v oblasti sociálně zdravotnípéče, přičemž respondentem bylo dopl-

něno, že jde o nejasnosti týkající senapříklad zajištění přechodu klientamezi zařízeními.Širším společenským souvislostem se

věnovalo pouze osm dotázaných, nicméněve všech případech bylo poukázáno navelmi významné obecnější společenské fak-tory, které mohou negativně ovlivňovatfungování organizací poskytujících sociálníslužby, bránit jejich rozvoji nebo se promí-tat do situace jejich klientů. Dvěma respon-denty byly uvedeny nízké hodnocení profe-se osob pracujících v těchto zařízenícha postoje bezprostředního okolí ke klientůmzařízení. Dále bylo poukázáno (ve všech pří-padech pouze jedním respondentem) na:� nedůstojný a anonymní přístup ke kli-

entům domova v nemocnici,� neinformovanost o problematice osob

se zdravotním postižením a zkreslenépředstavy o nich, nezájem veřejnostipodpořit cílovou skupinu sponzorskýmidary a na

� vzájemné vztahy mezi klienty.Je zřejmé, že většina z uvedených šir-

ších souvislostí již vzhledem ke své pova-ze přesahuje možnosti jednotlivých zaříze-ní či jejich zřizovatelů. To však významtěchto faktorů nijak nesnižuje, spíše tonaznačuje potřebnost zapojení aktérů,kteří se na tyto oblasti zaměřují (a užpůsobí přímo v rámci oblasti sociálníchslužeb nebo v některé jiné sféře – např. veškolství apod.).

ZávěryDvě pětiny ze všech dotázaných pouká-

zaly na problémy týkající se zajištěnídostatku finančních prostředků. Čtvrtinadotázaných se věnovala problémům připersonálním zajištění služby a další otázkytýkající se provozu zařízení a poskytováníslužeb uvedla šestina dotázaných. Šesti-nou respondentů byly uvedeny problémytýkající se různých nefinančních aspektůfungování systému sociálních služeb.

Převážná část respondentů, kteří mezipotížemi zařízení uvedli nedostatek finan-cí, již bližší okolnosti tohoto problémunespecifikovala. Velice častá ovšem bylataké finanční nejistota a problémy se zajiš-těním provozu organizace. Opakovaně bylzmíněn nedostatek finančních prostředkůna investice a mzdových prostředků napřijetí zaměstnanců. V souvislosti se systé-mem financování byla nejčastěji mezi pro-blémy uvedena dotační politika, nízká spo-luúčast klientů, úhrady zdravotních pojiš-oven či vztah zřizovatele k zařízení.

Mezi nefinančními aspekty, které bylyhodnoceny jako problematické, byla uve-dena především značná administrativnízátěž. V jednom případě bylo poukázánona skutečnost, že vysoká administrativnízátěž se dotýká pracovníků přímo pečují-cích o klienty a značně komplikuje hlavnísmysl jejich pracovní činnosti. Opakovaněbyly zmíněny problémy vyplývající ze




Dne 27. dubna 2010 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 97 ze dne 22. března 2010, kterým se mění nařízení vlády

č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo ško-

lení zaměstnanců v rámci investičních pobídek.

Investiční pobídky jsou podle zákonač. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve zněnípozdějších předpisů, nástrojem aktivní poli-tiky zaměstnanosti (APZ), kterým seu zaměstnavatele, kterému bylo vydánorozhodnutí o příslibu investiční pobídkypodle zákona č. 72/2000 Sb., o investičníchpobídkách a o změně některých zákonů, veznění pozdějších předpisů, hmotně podpo-ruje vytváření nových pracovních místa rekvalifikace nebo školení nových zaměst-nanců.

Hmotnou podporu na vytváření novýchpracovních míst a na rekvalifikaci nebo ško-lení nových zaměstnanců poskytujezaměstnavateli na základě písemné dohodyMinisterstvo práce a sociálních věcí(MPSV). Je účelově určena a nemůže býtpoužita k jinému účelu, než je uvedenv dohodě o jejím poskytnutí. Nedodrženípodmínek sjednaných v dohodě nebonevrácení hmotné podpory ve stanovenémtermínu je porušením rozpočtové kázně a jepostihováno podle zákona č. 218/2000 Sb.,o rozpočtových pravidlech, ve znění pozděj-ších předpisů. Zaměstnavateli, kterémubyla poskytnuta tato hmotná podpora,nelze po dobu účinnosti sjednaných dohodposkytnout na stejný účel další příspěvekz prostředků APZ.

Hmotná podpora na vytváření novýchpracovních míst může být poskytnuta

zaměstnavateli, který vytvoří nová pracovnímísta v územní oblasti, ve které je průměrnámíra nezaměstnanosti za 2 ukončená polole-tí předcházející datu předložení záměruzaměstnavatele získat investiční pobídkynejméně o 50 % vyšší než průměrná míranezaměstnanosti v České republice. Do cel-kového počtu nově vytvořených míst sezahrnují místa vytvářená ode dne předloženízáměru získat investiční pobídky.

Hmotná podpora rekvalifikace nebo ško-lení zaměstnanců může být zaměstnavateliza stejných podmínek poskytnuta na čás-tečnou úhradu skutečně vynaloženýchnákladů. Školením se pro účely investič-ních pobídek rozumí teoretické a praktickévzdělávání, získávání znalostí a dovednostípro pracovní zařazení zaměstnanců, kteréodpovídají požadavkům stanoveným za-městnavatelem. Školení může být zajišo-váno i zaměstnavatelem.

Výši hmotné podpory na jedno nověvytvořené pracovní místo a na rekvalifikacinebo školení zaměstnanců stanoví nařízenívlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpořena vytváření nových pracovních místa hmotné podpoře rekvalifikace nebo ško-lení zaměstnanců v rámci investičníchpobídek, ve znění pozdějších předpisů. Dne27. dubna 2010 nabylo účinnosti nařízenívlády č. 97 ze dne 22. března 2010, kterýmse toto nařízení vlády mění.

Výše hmotné podpory zaměstnavateli navytváření nových pracovních míst v rámciinvestičních pobídek se nemění a činíi nadále 50 000 Kč na jedno nové pracovnízřízené místo. Územní oblastí se rozumíúzemí okresu, v němž je investiční akceumístěna, nebo spádová oblast. Do spádo-vé oblasti patří kromě okresu, v němž jeinvestiční akce umístěna, i okresy, z jejichžúzemí do obce, v níž je umístěna investičníakce, netrvá doba dojíždění prostředkyhromadné dopravy více než jednu hodinu.

Výše hmotné podpory rekvalifikace neboškolení zaměstnanců v rámci investičníchpobídek činí nově 25 % oproti předchozím35 % vynaložených nákladů.

Výše hmotné podpory je nyní stanovenadiferencovaně v závislosti na velikostižádajícího podniku a na tom, zda se jednáo zaměstnance se zdravotním postiženímnebo znevýhodněné zaměstnance.

Je-li žadatelem malý podnik, činí výšehmotné podpory v územní oblasti 45 %,jde-li o střední podnik, činí výše hmotnépodpory v územní oblasti 35 % z nákladůna rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců[čl. 38 ve spojení s čl. 39 odst. 2 nařízeníKomise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008,kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlou-vy o ES prohlašují určité kategorie podpo-ry za slučitelné se společným trhem (obec-né nařízení o blokových výjimkách), publi-

K poskytování hmotné podpory v rámci investičních pobídek

současné legislativy. V souvislosti s pro-vozem zařízení a podmínkami poskytová-ní sociální služby v zařízení byly zmiňová-ny především nevyhovující prostory.

Z hlediska fungování sítě služeb a jejichnávaznosti byla stěžejním problémemnedostačující spolupráce se zdravotnický-mi zařízeními. Opakovaně byla kritizovánataké špatná návaznost různých typů slu-žeb a nedostatek praktických lékařů nebojiných specialistů.

1 V článku jsou prezentována zjištění získanáv rámci výzkumného projektu podpořenéhoMinisterstvem práce a sociálních věcí HR181/09Analýza a prognóza potřeb poskytování sociál-ních služeb pro seniory a osoby se zdravotnímpostižením.

2 V tabulce jsou uvedeny procentuální podíly jed-notlivých typů poskytovaných sociálních služebvzhledem k celkovému počtu dotázaných posky-tovatelů i vzhledem k celkovému počtu jimi pro-vozovaných sociálních služeb. První údaj (kolikz dotázaných poskytovatelů sociálních služebzajišuje právě příslušnou sociální službu) takcharakterizuje vzorek poskytovatelů sociálníchslužeb, druhý údaj (poměrné zastoupení jednotli-vých uváděných typů sociálních služeb na jejichcelkové struktuře) zachycuje strukturu jimi zajiš-ovaných sociálních služeb. Každý z těchto údajůtak vypovídá o odlišném aspektu, nicméněs výjimkou možnosti „jiné“ a celkového součtuvycházejí z totožných hodnot a rozdíly v rozloženíúdajů napříč jednotlivými typy sociálních služebjsou proto naprosto zanedbatelné. Výraznější roz-

díl u možnosti „jiné typy sociálních služeb“ sou-visel s možností uvést více typů sociálních služeb.Procentuální údaje vypočtené z celkového počtuposkytovatelů, respektive z celkového počtu soci-álních služeb jsou použity pouze pro potřeby cha-rakteristiky zkoumaného vzorku. V dalším textu jižnebudou sledovány úhrnné údaje ani za všechnyposkytovatele sociálních služeb, ani za všechnysociální služby zajišované dotázanými poskytova-teli. Důvodem jsou odlišné zaměření a povaha jed-notlivých typů sociálních služeb a skutečnost, žesoučty hodnot napříč jednotlivými sociálními služ-bami (a od nich odvozované procentuální údaje)by patrně byly zavádějící. V případě výpočtu pro-centuálních statistik pro jednotlivé typy sociálníchslužeb (nebo poskytovatelů, kteří je zajišují) jižbudou v dalším textu prezentována pouze procen-ta ze součtu za příslušný typ sociální služby (pří-padně za poskytovatele, který jej zajišuje).

3 Do této kategorie byly zařazeny tyto variantyodpovědí: nedostatek mzdových prostředků,nízké ohodnocení a nízká motivační složka platu.

4 Konstatována byla jak obecně její nejasnost činedostatečná propracovanost, tak také nesouladněkterých norem (např. hygienické předpisynejsou v souladu s trendy v sociálních službách)nebo neprovázanost legislativy z různých oblastí(MPSV, MŠMT, MZČR).

5 Do této kategorie spadalo více typů potíží souvi-sejících s příbuznými klienta. Jednalo se o kontakta spolupráci s příbuznými, nezájem a nespoluprá-ci rodiny nebo zákonného zástupce a neochoturodiny přispívat na pobyt klienta s nízkým pří-jmem.

6 Byly uvedeny tyto konfliktní situace: klient nesdě-lí výši příspěvku a využívají jej hlavně jeho rodin-ní příslušníci, nezájem klientů o aktivity zajišova-

né zařízením či ponižování zaměstnanců klienty.V případě obou posledně jmenovaných potíží jesamozřejmě potřebné vzít v úvahu, že jdeo pohled jedné ze stran, které jsou v konfliktuzainteresovány.

7 Konkrétně byly jako její nedostatky vnímány tytojejí aspekty: nízké dotace, nedostatečná dotačnípolitika, nesystémovost dotací, systém přerozdě-lování, který nevychází z individuálních potřeborganizace, složitost vyřizování žádosti o dotaci.

8 Nízká spoluúčast klientů, nevyužívání příspěvkuna péči na hrazení služby a nedostatečná legisla-tiva pro možnosti úhrad klientů a jejich příbuz-ných za nedoplatky za služby.

9 Přístup zdravotních pojišoven, nízké dotacea snižování úhrad od zdravotních pojišovena nevyřešený postup proplácení odbornosti 913zdravotními pojišovnami.

10 V jednom případě se jednalo o skutečnost, žeobce, jejichž občané využívají služby, zařízenínepodporují, ve druhém bylo jako problém chá-páno to, že sociální služba je financována pouzev ročním horizontu.

11 Konkrétně byla uváděna nedostatečná spoluprá-ce se zdravotnickými zařízeními nebo s lékařia neochota odborných lékařů docházet do domo-va.

12 Zahrnuje jak případy, kdy byla návaznost hodno-cena kriticky všeobecně, i případy, kdy byly uve-deny konkrétní oblasti, v nichž byla návaznostvnímána kriticky (konkrétně se jednalo o návaz-nost služeb zdravotnické péče a návaznost sociál-ních služeb pro osoby mimo cílovou skupinu).

Autor je pracovníkem VÚPSV a sociální-mi službami se zabývá dlouhodobě.




Poznatky z praxe

kované v Úředním věstníku EU L 214 zedne 9. srpna 2008].

V případě rekvalifikace nebo školenízaměstnanců se zdravotním postiženímnebo znevýhodněných zaměstnanců po-dle nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008 [čl. 2 bod 18) nařízení Komi-se (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008]činí výše hmotné podpory v územní oblas-ti u malých podniků 55 %, u středních pod-niků 45 % a u velkých podniků 35 % z nákla-dů na jejich rekvalifikaci nebo školení.

Co se rozumí malým a středním podni-kem, stanoví Čl. 2 bod 7) ve spojení s Přílo-hou I. nařízení Komise (ES) č. 800/2008 zedne 6. srpna 2008. Co se rozumí velkým pod-nikem stanoví Čl. 2 bod 8) ve spojení s Přílo-hou I. nařízení Komise (ES) č. 800/2008 zedne 6. srpna 2008.

Výše hmotné podpory rekvalifikace neboškolení se stanovuje z předpokládanýchnákladů uvedených ve sjednané dohodě.

Další změna nastala v právní úpravě zjiš-ování počtu nových pracovních míst v pří-padě zavádění nové výroby a v případěrozšíření dosavadní výroby. Novými pra-covními místy se rozumí pracovní místavytvořená zaměstnavatelem na základěsjednané dohody, na nichž jsou umístěnistátní občané ČR nebo státní příslušnícijiného členského státu EU nebo jejichrodinní příslušníci. Tyto osoby musí mítu tohoto zaměstnavatele sjednán pracovnípoměr na dobu neurčitou.

V případě zavádění nové výroby sepočet nových pracovních míst nyní zjišujepodle průměrného přepočteného počtuzaměstnanců v posledním kalendářnímměsíci, který byl podle dohody stanovenpro vytvoření pracovních míst. Nebude-liv tomto období zjištěn dohodnutý počet

vytvořených pracovních míst, zjišuje sepočet nových pracovních míst v případězavádění nové výroby podle průměrnéhopřepočteného počtu zaměstnanců za obdo-bí 3 kalendářních měsíců následujících potermínu, který byl podle dohody stanovenpro vytvoření pracovních míst.

V případě rozšíření dosavadní výroby sepočet nových pracovních míst zjišuje jakorozdíl mezi průměrným přepočteným po-čtem zaměstnanců v posledním kalendář-ním měsíci, který byl podle dohody stano-ven pro vytvoření pracovních míst, a prů-měrným přepočteným počtem zaměstnancůza období 12 kalendářních měsíců předchá-zejících předložení investičního záměruzaměstnavatelem. Nebude-li uvedeným způ-sobem zjištěn dohodnutý počet vytvořenýchpracovních míst, zjistí se počet nových pra-covních míst v případě rozšíření dosavadnívýroby jako rozdíl mezi průměrným přepo-čteným počtem zaměstnanců za 3 kalendář-ní měsíce následující po termínu, který bylpodle dohody stanoven pro vytvoření pra-covních míst, a průměrným přepočtenýmpočtem zaměstnanců za období 12 kalendář-ních měsíců předcházejících předloženíinvestičního záměru zaměstnavatelem.

Při zjišování průměrného přepočtenéhopočtu zaměstnanců se postupuje podleustanovení § 11 vyhlášky č. 518/2004 Sb.,kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti.

V přechodném ustanovení nařízení vládyse stanoví, že při zjišování počtu novýchpracovních míst v případě zavádění novévýroby a v případě rozšíření dosavadnívýroby výše uvedeným způsobem sepostupuje také tehdy, připadne-li termín,který byl podle dohody stanoven provytvoření pracovních míst, do období po

dni nabytí účinností tohoto nařízení nebodo období přede dnem nabytí účinnostinařízení vlády č. 97/2010 Sb., tj. před 27. du-bnem 2010, a nebyl-li zjištěn dohodnutýpočet pracovních míst podle nařízení vládyč. 515/2004 Sb., ve znění účinném do dnenabytí účinnosti nařízení vlády č. 97/2010 Sb.,tj. do 27. dubna 2010.

Průměrnou mírou nezaměstnanosti sepro účely tohoto nařízení rozumí průměrnámíra nezaměstnanosti za 2 pololetí před-cházející datu, kdy zaměstnavatel předložilzáměr získat investiční pobídky podle usta-novení § 3 odst. 1 zákona č. 72/2000 Sb.,o investičních pobídkách, a to a) podle statistiky MPSV v případě míry

nezaměstnanosti za území, které odpoví-dá správnímu obvodu příslušnéhoúřadu práce,

b) podle analýzy ministerstva v případě mírynezaměstnanosti ve spádové oblasti.Hmotnou podporu na vytváření nových

pracovních míst a hmotnou podporu rekva-lifikace nebo školení poskytuje MPSV nazákladě sjednané dohody a bezhotovostně jive sjednaných lhůtách převede na účetzaměstnavatele vedený u peněžního ústavu.

Má-li být jednotlivému zaměstnavateliposkytnuta hmotná podpora rekvalifikacenebo školení, jejíž hodnota na jeden projektpřesahuje v době podání záměru získatinvestiční pobídky (§ 3 odst. 1 zákonač. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách)v českých korunách částku odpovídajícínově 2 000 000 EUR (namísto dosavadního1 000 000 EUR), vyžaduje se k jejímu poskyt-nutí předchozí oznámení a schválení KomisíEvropských společenství (Čl. 6 odst. 1písm. g) nařízení Komise (ES) č. 800/2008).

Olga Bičáková

Institut veřejné služby byl implementován do systému pomoci v hmotné nouzi zákonem č. 382/2008 Sb., kterým se mění

zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území

České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Novela vstoupila

v účinnost od 1. ledna 2009. Od téhož data mají obce možnost organizovat veřejnou službu. Následující příspěvek sezna-

muje z některými výsledky šetření provedeného MPSV po roce od zavedení této možnosti.

Obce a veřejná službaPetr Beck, Petr Niederle

Veřejná služba je další z možností zacho-vání pracovních schopností a dovednostíosob v hmotné nouzi, které dlouhodoběsetrvávají ve stavu hmotné nouze, a to vět-šinou s odvoláním na obtíže při vyhledává-ní vhodného zaměstnání. Doplňuje takveřejně prospěšné práce organizované obcíve spolupráci s úřadem práce, který posky-tuje na úhradu mezd těchto osob finančníprostředky, krátkodobé zaměstnání a do-brovolnickou službu. Veřejnou službou serozumí pomoc obci v záležitostech, které

jsou v zájmu obce, zejména při zlepšováníživotního prostředí v obci, udržování čisto-ty ulic a jiných veřejných prostranství,pomoci v oblasti kulturního rozvoje a soci-ální péče. Základní principy veřejné službyupravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomociv hmotné nouzi, ve znění pozdějších před-pisů (dále jen zákon o pomoci v hmotnénouzi). Obcím není zákonem o pomociv hmotné nouzi uložena povinnost proosoby v hmotné nouzi veřejnou službuorganizovat, záleží na jejich rozhodnutí, zda

výkon veřejné služby svým občanům, kteříse nacházejí v hmotné nouzi, umožní. V tétosouvislosti je nutné uvést, že z celkovéhopočtu obcí v České republice (6258 v roce2008) nemají žádné osoby v hmotné nouzive 2114 obcích (centrální databáze systémuhmotné nouze - květen 2010). V případě, žeobec veřejnou službu organizuje, uzavírás osobou v hmotné nouzi písemnou smlou-vu o výkonu veřejné služby. Obec tutosmlouvu s osobou uzavírá v rámci samo-statné působnosti (§ 62b zákona o pomoci



Poznatky z praxe

v hmotné nouzi). Zároveň uzavírá pojistnousmlouvu kryjící odpovědnost za škodu namajetku nebo zdraví, kterou osoba vykoná-vající veřejnou službu způsobí nebo jí budezpůsobena. Úkoly uložené zákonem o po-moci v hmotné nouzi obci v samostatnépůsobnosti může obec přenést na příspěv-kovou organizaci obce úpravou zřizovací listiny této organizace, popřípadě na jinouorganizaci prostřednictvím smlouvy, schvá-lené radou obce. Za výkon veřejné službynenáleží osobě v hmotné nouzi odměna.

Dotazníkové šetření o veřejné služběPo roce trvající možnosti zřizovat veřej-

nou službu pro osoby v hmotné nouzi při-stoupilo Ministerstvo práce a sociálníchvěcí k vyhodnocení dosavadních zkušenos-tí obcí s jejím organizováním. K uvedené-mu účelu využilo dotazníku, který obsaho-val převážně uzavřené otázky s možnostíjednoznačných odpovědí. Vedle toho bylopoloženo několik otevřených otázek, zamě-řených na pozitivní i negativní zkušenostis organizováním veřejné služby a na pří-padné náměty k jejímu zlepšení. Dotazníkybyly rozeslány prostřednictvím Minister-stva vnitra na všechny obce v České repub-lice (6258). Vyplněných dotazníků se vrátilo1596, což činí přibližně 26 % z celkovéhopočtu obcí v České republice. Vezmeme-liv úvahu počet obcí, v nichž se osobyv hmotné nouzi nenacházejí, a proto aninemohou veřejnou službu organizovat,a předpokládáme-li, že z tohoto důvoduvyplněný dotazník nezaslaly, lze závěryz tohoto šetření považovat za dostatečněreprezentativní. Předpokládá se, že závěrydotazníkového šetření budou využity při pří-pravě novely zákona o pomoci v hmotnénouzi, která je v současné době Minister-stvem práce a sociálních věcí připravována.Prvním zajímavým údajem je předpokládanéorganizování veřejné služby v rámci jednot-livých krajů. Zatímco v počtu obcí, které ode-slaly vyplněné dotazníky, figurují na prvníchtřech místech Středočeský (286), Jihomorav-ský (248) a Jihočeský (161) kraj, které majífakticky nejvyšší počet obcí na svém územív rámci České republiky, tak v poměru obcí,které zaslaly vyplněný dotazník, k celkovémupočtu obcí na území kraje, se na prvních mís-tech umístily malé kraje, a to kraj Liberecký,Karlovarský a Zlínský. Lze proto předpoklá-dat, že v těchto krajích vytvořilo možnostik výkonu veřejné služby pro osoby v hmotnénouzi poměrně více obcí.

Obce, které neorganizují veřejnou službuPrvní uzavřenou otázkou dotazníku byl

dotaz, zda obec (město) využívá veřejnouslužbu. Odpovědi rozdělily soubor 1596obcí, které zaslaly vyplněný dotazník, nadvě skupiny. První z nich, tj. obce, kteréneorganizovaly veřejnou službu, bylapočetnější a tvořilo ji 959 obcí, tj. 60 %.Pokud obce uvedly, že veřejnou službuneorganizují, měly na základě otevřenéotázky uvést důvody, proč není veřejnáslužba obcí využívána a co by bylo nutnéupravit, aby byla organizována.

Obce nejvíce uváděly, že osoby, které senacházejí v hmotné nouzi, nemají o veřej-nou službu zájem a ani u příslušných obec-ních úřadů nevznášejí požadavek na její zří-zení (v 237 případech - cca 25 % z celkové-ho počtu obcí, které veřejnou službu neor-ganizují). Z toho lze usuzovat, že osobyv hmotné nouzi se neobracejí na zástupceobce, zda-li by pro ně mohli organizovaturčitou činnost v rámci veřejné služby. Pod-statné však je, že těmto osobám zřejměnevadí, že jim částka živobytí po určitédobě v souladu s ustanoveními zákonao pomoci v hmotné nouzi poklesne na exi-stenční minimum. Lze se domnívat, že tytoosoby získávají peněžní prostředky pro-střednictvím jiných aktivit, které však ofici-álně neuvádějí, a vystavují se tak riziku neo-právněného získávání dávek pomociv hmotné nouzi. Významný počet obcí rov-něž uváděl, že jsou malé, veřejná služba proně není přínosem a nemají potřebné pod-mínky pro její organizování (ve 127 případech- cca 13,3 %). Ve 109 případech (cca 11,4 %)postrádají pracovníka, který by veřejnouslužbu v obci organizoval. V 72 případech(cca 7,5 %) uvádějí jako důvod nedostatekfinančních prostředků ke krytí výdajů spoje-ných s veřejnou službou a v 69 případech(cca 7,2 %) veřejnou službu neorganizují projejí administrativní náročnost a komplikova-ný systém jejího organizování. Často uvádě-ným důvodem, proč obec veřejnou službuneorganizuje, bylo, že obec dává přednostzaměstnávání osob v hmotné nouzi naveřejně prospěšných pracích (109 případů,tj. cca 11,4 %), které jsou spoluorganizová-ny a z větší části hrazeny úřady práce. Obcerovněž pro uvedený účel využívají obecněprospěšné práce, které patří mezi alterna-tivní tresty výkonu odnětí svobody (18 pří-padů - tj. cca 1,9 %). V několika případechbylo ještě uváděno, že obec veřejnou služ-bu neorganizuje, protože má nedostateč-nou zkušenost s jejím organizováním. Zají-mavé je, že v 15 případech (cca 1,6 %) radaobce organizování veřejné služby neodsou-hlasila.

Zkušenosti obcí, které veřejnou službu

organizujíDruhou skupinu obcí, které zaslaly vypl-

něný dotazník, tvoří obce, které v roce 2009veřejnou službu organizovaly. Bylo jich 637z celkového počtu obcí, které zaslaly vypl-něný dotazník, tj. 40 %. V dotazníku odpoví-daly na další otázky, které se již týkaly prak-tického zabezpečení veřejné služby v jejichobci. Protože možnost organizování veřejnéslužby není dána pouze v samostatnépůsobnosti obce, ale existuje i možnost její-ho delegování na příspěvkovou organizaciobce, popřípadě na jinou organizaci, kteráv rámci obce působí a má možnost určitéčinnosti ve prospěch obce zabezpečovat,směřovala první otázka právě na organizáto-ra veřejné služby. Ze 637 obcí jich 544 (85 %)odpovědělo, že si veřejnou službu organi-zují samy. Ze 637 obcí přeneslo vlastní pů-sobnost v této věci na příspěvkovou orga-nizaci obce, a to nejčastěji změnou zřizova-

cí listiny této organizace, 51 obcí, tj. 8 %.V případě jiných organizací, které zabezpe-čovaly pro obec veřejnou službu, byla tatodelegace realizována smluvní formou.Z dotazníku vyplynulo, že 84 organizacízabezpečuje veřejnou službu namísto obcí,což se rovná 13 %. Jako jiné organizacebyly zvláště zmiňovány sociální a pečova-telské služby, technické služby či diecéznía charitativní organizace.

Vzhledem k tomu, že se obce mohoumezi sebou dohodnout o společné organi-zaci veřejné služby a uzavřít k tomu veřej-noprávní smlouvu, zaměřila se další otázkai na tuto situaci. Ze 637 obcí organizuje 56 obcí (cca 9 %) veřejnou službu i prookolní obce, a to v rozpětí od 1 obce po 51 obcí. Většina obcí uvedla, že zabezpeču-je veřejnou službu pro 1 jinou obec. Nejvíceorganizují veřejnou službu pro ostatní obceměsto Jičín z Královehradeckého kraje (51 obcí), pro 24 obcí město Humpolecz kraje Vysočina a pro 18 obcí město Duch-cov z Ústeckého kraje.

Další otevřená otázka byla zaměřena načinnosti, které jsou v rámci veřejné službyvykonávány. Spektrum činností, které jemožné v rámci veřejné služby vykonávat, jedosti široké. Obce mohou organizovatnajednou i více činností. Zákon o pomociv hmotné nouzi vyjmenovává tyto činnostipříkladmo. Jedná se zejména o zlepšováníživotního prostředí, udržování čistoty ulica jiných veřejných prostranství, pomocv oblasti kulturního rozvoje a sociální péče.Podle těchto kritérií je rozdělena i otázkaa umožňuje vyjmenovat i jiné činnosti. Nej-více obcí (606, tj. 95 %) osoby v hmotnénouzi zaměstnává při udržování čistoty ulica jiných veřejných prostranství. Další fre-kventovanou činností je zlepšování životní-ho prostředí (386 obcí, tj. 60 %). V oblastikulturního rozvoje je veřejná služba vyko-návána u 91 obcí (14 %) a v sociální péčiu 85 obcí (13 %). Jiné než výše zmíněné čin-nosti provádí 86 obcí (14 %). Mezi ně patřínapř. pomoc při odstraňování škod popovodních, otvírání a zavírání místníhohřbitova, úklid v neziskových organizacích,výpomoc v psím útulku, pomocné prácea úklid v ZOO, řízení dopravy na přechodupro chodce, úklidové a vyklízecí prácev základních a mateřských školách, pomocpři organizování kulturních akcí, podporahasičů a loutkohereckého kroužku, baleníknih ve veřejné knihovně, roznáška píse-mností po městě, drobná administrativníčinnost v městských organizacích, údržbamístních sportoviš aj.

Při výkonu veřejné služby je důležitá roleorganizátora (dohlížitele). Obecní úřad mátotiž v případě, že se obec rozhodne veřej-nou službu organizovat, stanoveny záko-nem o pomoci v hmotné nouzi určité povin-nosti. Kromě povinnosti uzavírat smlouvuo výkonu veřejné služby a pojistnou smlou-vu má udělovat rovněž závazné pokyny přijejím výkonu, zabezpečovat jeho kontrolu,informovat příslušný orgán pomoci v hmot-né nouzi o tom, že příslušná osoba zahájilanebo ukončila veřejnou službu, a o způsobu



Poznatky z praxe

Zajímavosti ze zahraničního tisku

jejího výkonu. Otázka v dotazníku zkouma-la, kdo tyto činnosti zabezpečuje, zdazaměstnanec příslušného úřadu a neboosoba zaměstnaná jako organizátor veřejnéslužby v rámci veřejně prospěšných pracípodporovaných úřadem práce. Ve většímíře, a to u 522 obcí (82 %), tyto úkolyzabezpečují zaměstnanci úřadu. U 128 obcí(20 %) se využívá pomoc osob zaměstnanýchv rámci veřejně prospěšných prací. Některéobce využívají obě možnosti najednou. Podlezjištěných dat lze tvrdit, že z 522 obcímá v náplni své práce organizování veřejnéslužby 784 zaměstnanců, což je průměrně1,5 zaměstnance na obec. V rámci veřejněprospěšných prací se organizování veřejnéslužby věnuje 238 pracovníků, což z počtu128 obcí znamená průměrně 1,9 pracovníkana obec.

Pro potřeby budoucí praxe je důležitýúdaj o maximálním počtu míst pro osobyv hmotné nouzi vytvořených obcí v rámciveřejné služby v některém z kalendářníchměsíců roku 2009. Údaje se pohybují v roz-pětí od 1 do 340 míst. Nejvíce míst, a to 340,nabídl osobám v hmotné nouzi Litvínov(Ústecký kraj). Dále následují města Karvi-ná (Moravskoslezský kraj) - 293 míst, Cho-mutov (Ústecký kraj) - 287 míst, Olomouc(Olomoucký kraj) - 280 míst a Břeclav (Jiho-moravský kraj) - 250 míst. Podle statistik,které má Ministerstvo práce a sociálníchvěcí k dispozici díky aplikačnímu programuOKnouze, vykonává průměrně měsíčněveřejnou službu v rámci České republikyzhruba 11 400 osob v hmotné nouzi.

Poslední uzavřená otázka dotazníku setýkala nákladů obcí na veřejnou službuvynaložených z jejich rozpočtů. Údajev odpovědích se významně lišily a bylonutné dodatečně některé z uváděných vyso-kých nákladů osobními dotazy korigovat. Ve

128 případech obce uvedly, že jejich nákladyjsou nulové, 471 obcí vyčíslilo náklady v roz-mezí od 50 Kč až do 857 418 Kč a 38 obcípoložku nákladů nevyplnilo. Nejvíce obcí,a to 170, uvedlo, že mají náklady v rozmezíod 1000 do 4999 Kč a minimální a maximál-ní počet míst pro osoby na veřejné službě,které se těmto 170 obcím podařilo v někte-rém z kalendářních měsíců roku 2009 vytvo-řit, se pohyboval od 1 místa po 24 míst.

Náměty obcí na zlepšení institutu veřejné

službyOtevřené otázky, uvedené v závěru

dotazníku, se zaměřily na možnosti případ-ného zlepšení organizace veřejné službya na zkušenosti z jejího ročního organizová-ní. Z celkového počtu obcí, které organizujíveřejnou službu (637), jich 169 uvedlonáměty na úpravu jejího organizování, a tovčetně námětů týkajících se její legislativníúpravy a hodnocení. Znamená to, že 468 obcížádné návrhy na zlepšení nemělo. Dá seproto předpokládat, že jim aktuální mož-nosti organizování veřejné služby vyhovují.Nejčastějším byl požadavek státních dotacíveřejné služby, a to jak na organizátoryveřejné služby v obcích včetně kontrolníchorgánů, tak i na úhradu materiálního zabez-pečení, tj. především na pracovní a ochran-né pomůcky. Obdobně často, a to v různýchpodobách, jsou předkládány náměty týkají-cí se zásadní změny organizace veřejnéslužby, především uložit obci povinnostorganizovat veřejnou službu nebo přenésttuto působnost na stát prostřednictvímúřadů práce, přičemž tato povinnost by pla-tila pouze tehdy, nachází-li se v obci ales-poň jedna osoba v hmotné nouzi. S těmitonáměty souvisí i požadavek zavést proosoby v hmotné nouzi povinnost účastnitse veřejné služby ve stanoveném rozsahu

hodin. Řada námětů směřuje k úpravěpočtu odpracovaných hodin, a to jak k jejichzvýšení, tak k určité diferencované bonifika-ci v případě odpracování více než 30 hodin.Důležité jsou náměty, které se týkají poža-davku větší informovanosti obcí o osobáchv hmotné nouzi i informovanosti osobv hmotné nouzi o možnosti zajištění veřej-né služby v obci, v regionu, v kraji. Na úrov-ni kraje se pak doporučuje organizovat set-kání (semináře) k problematice veřejnéslužby a získané pozitivní i negativnípoznatky zpracovávat následně do metodi-ky veřejné služby. Pro praxi je považovánoza důležité i zpracování vzorů jednotlivýchsmluv, které obec v rámci veřejné službymůže uzavřít s jinými organizacemi. S tímsouvisí i doporučení přesnějšího vymezenívazby na pracovněprávní předpisy. Velkýpočet námětů se týkal posuzování zdravot-ní způsobilosti pro výkon veřejné službya možnosti prokazování nezpůsobilostik jejímu výkonu.

ZávěrMinisterstvo práce a sociálních věcí vyu-

žije náměty získané prostřednictvím dotaz-níkového šetření při práci na připravovanénovele zákona o pomoci v hmotné nouzi.Zároveň připraví a vydá informativní brožu-ru pro obce, která bude obsahovat podrob-né návody potřebné k organizování veřejnéslužby, a to s využitím pozitivních zkuše-ností obcí, které veřejnou službu s úspě-chem zorganizovaly a organizují. Ukazujese, že veřejná služba vytváří pracovní uplat-nění pro osoby, které v minulosti obtížněsvé uplatnění na trhu práce hledaly, a moti-vuje je k zachování pracovních schopnostía dovedností.

Autoři jsou pracovníky MPSV.

Organizace zaměstnavatelů v období krize

Podle nového materiálu ILO „Employers´Organisations responding to the impact ofthe crisis“ sehrály významnou roli v celo-světovém úsilí o zmírnění dopadů ekono-mické krize organizace zaměstnavatelů. Tyhrají tradičně aktivní úlohu při vytvářenínárodních politik trhu práce a období eko-nomické krize není v tomto směru výjim-kou. Reagovaly na její negativní důsledkya současně vytvářely podmínky pro dlou-hodobější pozitivní změny, které v doběkrize vznikají.

Krize v řadě případů ovlivňuje i organiza-ce zaměstnavatelů samotné. Na NovémZélandu zaměstnavatelé na ni reagovalivytvořením organizace sdružující velképodniky, jejímiž členy se stalo více než 40největších podniků či mezinárodních orga-nizací z nejrůznějších sektorů. Dohromady

reprezentují podniky, které zaměstnávajítéměř polovinu všech pracujících obyvatelNového Zélandu. Vznikla tak platforma prosdílení informací o efektivních opatřeníchv oblasti výcviku a zaměstnávání, což jimumožňuje soustředit se na způsoby, jak sedostat z recese.

V období krize má velký význam sociálnídialog. V řadě zemí byla přijata opatření naúrovni tripartity, jež mají zabránit propou-štění. Týká se to i opatření na podporumalých a středních podniků. V Austráliizaměstnavatelé podpořili daňové pobídkyjako součást veřejného stimulačního plánupro investory v privátním sektoru, což při-spělo ke snížení ekonomického tlaku natento sektor. Obdobně úspěšně si vedla or-ganizace zaměstnavatelů v Arménii, kde sepodařilo změnit daňové zákony a omezit

počet procedur předepsaných pro maléa střední podniky.

Řada opatření byla zaměřena na udrženípracovníků v zaměstnání co nejdéle a navytvoření podmínek pro co nejrychlejšínávrat na trh práce. Například v Singapuruvznikly za účasti organizace zaměstnavatelůtýmy, které navštěvovaly podniky a sezna-movaly je s celým spektrem dostupnýchopatření a poskytovaly jim rady a návody,jak implementovat opatření specifická prodanou organizaci či obor. Díky těmto opa-třením, např. zkrácenému pracovnímutýdnu nebo dočasnému propuštění, sepodařilo v prvním čtvrtletí roku 2009 zacho-vat pracovní místa pro více než 26 tisíc pra-covníků, z nichž mnozí by bez nich byli pro-puštěni. V Norsku zase společné úsilí orga-nizace zaměstnavatelů a odborů vedlo



Zajímavosti ze zahraničního tisku

Informační servis čtenářům

Recenze:Základy sociální politiky v souhrnuIgor Tomeš: Úvod do teorie a metodologie sociální politiky

Praha, Portál, 2010. 1. vyd. 440 s. ISBN 978-80-7367-680-3

Podle výsledků studie ILO „Acceleratinga job-rich recovery in G20 countries: Buil-ding on experience“ vypracované ve spolu-práci s OECD opatření k omezení ekonomic-ké krize přijatá v zemích G20 v letech 2009a 2010 zachránila nebo přispěla k vytvořenízhruba 21 milionů pracovních míst. Napoklesu počtu pracovních míst z druhépoloviny roku 2008 se v první čtvrtině roku2010 nic nezměnilo, i když je patrný začátekekonomického oživení. Současně narůstápodíl neformálního zaměstnávání a chudo-ba v rozvíjejících se zemích. Reálné mzdyrostou rovněž jen slabě, a to ve všech mzdo-vých kategoriích.

Politická reakce zemí G20 na globální krizibyla rychlá, rozhodná a rozsáhlá, opatřenímonetární politiky ke stabilizaci oslabenýchekonomik byla rychle doplněna fiskálnímiopatřeními s cílem zachovat zaměstnanost,podpořit nové aktivity a ochránit pracovníkya domácnosti.

Rychlost, s jakou budou osoby hledajícípráci zapojeny do produktivního zaměstnání,bude záviset na síle ekonomického oživení

a zaměstnanosti, což je ovlivňováno mixempolitik přijatých v jednotlivých zemích. Podlezávěrů studie by i přes potřebu fiskální kon-solidace neměla být předčasně opouštěnastimulační opatření přijatá v roce 2009. Růstje dosud křehký a poptávka soukromého sek-toru je stále slabá. Opatření na podporu pra-covních míst a sociální ochrana by měly býtzachovány do té doby, než růst zaměstna-nosti výrazně nezesílí.

Ze zprávy je patrné, že zatímco země najedné straně usilují o vybalancování tlaků nasnížení rozpočtových deficitů s potřebouneukončit fiskální stimuly předčasně, nadruhé straně pokračují v úsilí o přizpůsobenía zavedení opatření s cílem krizi překonat.

ILO analyzovala řadu opatření, jimiž státyreagovaly na krizi, a navrhuje, jak stimulovatpoptávku po práci, rozšířit sociální ochranua podpořit zaměstnanost a znalosti. Prodosažení trvalého růstu pracovních místdefinovala 6 úkolů: � zabránit předčasnému ukončení zvlášt-

ních stimulačních opatření i přes potřebufiskální konsolidace,

� udržet oživení a vytvořit cestu k inkluzivníglobalizaci prostřednictvím lepšího vyváže-ní zaměstnanosti a sociální ochrany a mak-roekonomické politiky tím, že vyrovnanýrůst globální ekonomiky bude založen navyrovnaném růstu národních ekonomik,

� vycházet z propojení politiky zaměstna-nosti a sociální ochrany a využívání výhodintegrovaného přístupu, v němž jsou akti-vity propojeny s cílem těžit z jejich poten-ciální synergie,

� postupně konsolidovat základní úroveňsociální ochrany ve všech zemích s cílempodpořit vyrovnanější ekonomický a soci-ální vývoj,

� respektovat potenciál „zelených“ pracov-ních míst a čistých technologií pozitivněovlivnit zaměstnanost a životní prostředí,

� udržet koordinaci mezinárodní politiky.Zpráva ILO je doplněna o statistické pře-

hledy, zprávy o jednotlivých zemích a pře-hledy jejich politiky zaměstnanosti a sociálníochrany.

Zdroj: www.ilo.org.

Překonat krizi a podpořit růst zaměstnanosti

k větší flexibilitě systému dočasného pro-pouštění, v Turecku zaměstnavatelé inicio-vali nové právní uspořádání práce na čás-tečný úvazek.

V Nizozemsku se zaměstnavatelé zasadilio možnost zkrácené pracovní doby (až o 50 %),přičemž za neodpracovanou dobu dostáva-jí zaměstnanci dávky v nezaměstnanosti.Schéma platí zpočátku po dobu maximálnětří měsíců s možností prodloužení dvakráto 6 měsíců. Podmínkou je dohoda se

zaměstnanci o vzdělávání v období, kdynepracují. V Jihoafrické republice zaseorganizace zaměstnavatelů přispěla k přije-tí vzdělávacího programu s cílem zachránitpracovní místa. V rámci tohoto schématujsou pracovníci, kteří by byli jinak propuště-ni, posláni se na dobu tří až čtyř měsícůvzdělávat. Během této doby dostávají sní-žený plat, který je financován z prostředkůna zabezpečení v nezaměstnanosti a z fon-du na vzdělávání.

V Irsku se kromě jiného zaměřili i napomoc absolventům, kteří ukončili školua nemohli najít práci, získat pracovní zkuše-nosti. Pokud podniky, v nichž praxi získáva-jí, nejsou schopny je platit, zůstává jimnárok na sociální dávky, které dosud pobí-rali. Tímto způsobem se snad podaří zajistit,aby absolventi neemigrovali a nehledalipracovní příležitosti někde jinde.

Zdroj: www.ilo.org

Cílem autora tohoto nejen didaktickéhotextu je vybavit studenty poznatky o cílech,funkcích, principech, nástrojích a účincíchsociální politiky, o její sociální a ekonomic-ké podmíněnosti a o aktuálních problémechi řešeních přijímaných v České republicea v zahraničí. Vede přitom studenty k po-chopení procesů formování sociální politi-ky, k pochopení role různých subjektův procesu její tvorby, k porozumění jejímvšestranným účinkům a k osvojení si prin-cipů analýzy sociálních politik. V neposled-ní řadě směřuje k vytvoření předpokladůk nalézání sociálně i ekonomicky vhodnýchřešení sociálních problémů.

Seznamuje čtenáře s různými pojetímisociální politiky, vysvětluje základní pojmy

a nabízí přehled o vývoji sociálně politickýchidejí a institucí. Podává definice subjektůa objektů sociální politiky, věnuje se jejímcílům a vymezuje pojem sociální událost.Rozebírá zdraví, nemoc, invaliditu, mateř-ství, rodinu a děti, nezaměstnanost, stáří,chudobu a sociální dezintegraci jako sociálníudálosti. Pojednává o nástrojích, financová-ní a organizaci sociální politiky, o správěa řízení sociálního systému. Věnuje se soci-álním reformám v zahraničí, zejména v Evro-pě, české sociální reformě a soudobým tren-dům ve vývoji sociálních institucí. Knížka jekoncipována a také využívána jako základníučebnice sociální politiky.

Publikace vychází ze dvou dřívějšíchučebnicových textů téhož autora, z nichž

první vyšel s finanční podporou Phare,zatímco druhé vydání vydal vlastním nákla-dem Socioklub. Recenzovaná kniha nenítřetím vydáním v pravém slova smyslu, alenově zpracovaným textem, který reagujena změny v české i evropské realitě po vstu-pu „nových zemí“ do Evropské unie. Jetaké reakcí na změny vyvolané zavedenímnových kursů přednášek, jako jsou „Oborysociální politiky“, „Sociální správa“ , „Soci-ální zabezpečení“ a „Řízení regionální soci-ální politiky“. Toto vydání připravil profesorTomeš pro ediční řadu Velké studium nakla-datelství Portál.

Vzhledem k tomu, že v rámci sociálnípolitiky jsou relevantní témata z oblastisociologie, politologie, práva, demografie,




Recenze:Jak je na tom Česká republika ve sla�ování pracovního a soukromého životaKřížková, A. et al. (eds.) Práce a péče. Proměny „rodičovské“ v České republice a kontext rodinné

politiky Evropské unie.

Praha: SLON, 2008. 180 s. ISBN 798-80-86429-94-6

ekonomie a mnoha dalších oborů, vyžadujeucelené zpracování problematiky sociálnípolitiky velmi široký záběr. O jednotlivýchdílčích tématech sociálního zabezpečeníexistuje dostatek odborné literatury, v nížjsou rozebírána - a mnohdy velice dobře -z pohledu různých autorů. Protože se knihaprofesora Tomeše věnuje sociální politicea sociálnímu zabezpečení komplexněa s opravdu důslednou péčí, lze ji v mno-hém považovat za průkopnickou, skutečněvědeckou publikaci.

Autor postupuje s důkladnou metodolo-gickou pečlivostí od úvodních terminolo-gických definic jednotlivých pojmů v sociál-

ní oblasti. Ty jsou zasazeny do kontextua popsány z různých úhlů pohledu včetněhistorické geneze. Vývoj sociální politiky jezachycen od jejích počátků až do dnešnídoby. Autor čerpá ze svých nezpochybnitel-ných věcných znalostí a prokazuje rovněžmezinárodní rozhled a zkušenosti získanéz expertní činnosti v různých oblastechsociálního zabezpečení v desítkách zemía v celé řadě mezinárodních organizací.

Sociální politika v tomto teoretickémpojetí není politickým kolbištěm a už vůbecne ideologickou arénou pro výměnu argu-mentů. Je činností navýsost praktickoua pragmatickou. Jde o nalezení obecných

mechanismů, nástrojů a cest k uskutečněnía naplnění (samozřejmě různých a mění-cích se) vizí sociální politiky.

Hutná dobře teoreticky zpracovaná mate-rie svědčí o poctivě odvedené práci a odčtenáře bude vyžadovat soustředěnoučetbu a hluboký studijní zájem.

Tato kniha a její autor představují v tomnejlepším smyslu pokračování tzv. Českéškoly sociální politiky, jejíž kořeny jsouv generaci prvorepublikových osobností. Jedobře, že Česká škola našla v osobnosti IgoraTomeše více než důstojného pokračovatele.

Jiří Biskup

Editorkami publikace zaměřené na sla�o-vání profesního a rodinného života jsouodbornice ze Sociologického ústavu AV,které se této tematice dlouhodobě věnují -Hana Maříková, Alena Křížková, ZuzanaUhde, Hana Hašková a Radka Dudová.Vedle nich do publikace svými statěmi při-spěli Marta Vohlídalová, Sylva Höhne, Vla-dimír Špidla či Steven Saxonberg. Na 180stranách se dotýkají základních témat,mapují nejnovější trendy ve sla�ování péčea práce v českém kontextu, a to s ohledemna legislativní změny a aktuální trendyv oblasti rodinné sociální politiky. Jednotli-vé příspěvky na sebe logicky navazujía postupně představují témata české, aletaké evropské rodinné politiky a jejich vzá-jemnou komparaci. Rodičovská „dovole-ná“, rodičovský příspěvek, institucionálnípéče o děti předškolního věku, zaměstna-nost žen či pozice otce jako pečovatele - tojsou stěžejní témata, která tvoří červenounit celé publikace.

V prvním příspěvku (Zkušenost Evropskéunie: rovnost začíná v rodině), který pocházíz pera Vladimíra Špidly, je nastíněn evrop-ský kontext debat o práci a péči. „Rovnostzačíná v rodině,“ hlásá autor a přibližujezákladní principy a legislativní uspořádání,k nimž EU došla či směřuje. Zhodnoceníekonomického potenciálu žen a jejich parti-cipaci na trhu práce považuje za nezbytné.Musí však být doprovázena službami posky-tujícími péči o děti a vést k harmonizaci sou-kromého a pracovního života.

Nové legislativní úpravě rodičovskéhopříspěvku se ve druhé kapitole (Promarně-ná šance na změnu: zhodnocení reformyrodičovského příspěvku) věnuje RadkaDudová. Po krátkém historickém exkursupředkládá systematický výčet slabých místaktuálního zákona. Třírychlostní systémrodičovského příspěvku sice představuje

v základu dobrou myšlenku, která všaknebyla dotažena do konce. Nepamatuje sena institucionální zajištění péče o děti pro tyrodiče, kteří chtějí do práce nastoupit dřívea využít možnost nejrychlejšího (dvouleté-ho) čerpání příspěvku. Podle autorky bylareforma jen promarněnou šancí na změnu,flexibilita, štědrost a rovnost, kterou máztělesňovat, byla jen falešnou proklamací.Ve svém důsledku prohlubuje nerovnostinejen mezi muži a ženami, ale i mezi žena-mi navzájem. Zdánlivá flexibilita ztroskotá-vá mj. na nedostatečné státem garantovanésíti pečovatelských zařízení pro děti před-školního věku. Stát neinvestuje ani do dal-ších oblastí, které by harmonizaci pracovní-ho a soukromého umožnily.

Institucionální péče o děti předškolníhověku je tématem třetí kapitoly (Kam směřu-je česká společnost v oblasti denní péčeo předškolní děti?), jejíž autorkou je HanaHašková. Popisuje dramatický pokles počtuzařízení po roce 1989, sleduje souvislostmezi počtem těchto zařízení a plodností ženv jednotlivých evropských zemích a shrnujezákladní argumenty pro „nutnost vytvořeníkoncepce podpory kvalitních a fyzickya finančně dostupných zařízení denní péčeo předškolní děti.“ Letmo se rovněž dotýkáindividuální, soukromé péče. Tu podle nívyužívají jen asi 1–2 % domácností, protožeje finančně nedostupná, její rozsah všakbude v budoucnu narůstat vzhledemk nedostatku míst ve státem podporova-ných zařízeních.

Rodičovská (je) pro oba rodiče! Taknazvala čtvrtou kapitolu Hana Maříková. Nazákladě kvalitativních rozhovorů s muži narodičovské „dovolené“ a kvantitativníchdat dokládá, že „muži využívají možnostpečovat spíše individuálně, ženy stále jakoskupina.“ Vlivem strukturálního nastavenítrhu práce a rodinné politiky je mužům

právo pečovat reálně upíráno. Bez dalšíchpodpůrných programů otcové na rodičov-skou „dovolenou“ nastupovat masověnezačnou, protože v současné době nemajíve srovnání se ženami reálné podmínky proto stát se aktivním rodičem. Péče o děti jeu nás redukována na problém soukromý,rodinný a převážně „ženský“.

Na zaměstnanost matek je primárnězaměřena kapitola pátá (Kdo se bojízaměstnané matky?), v níž Alena Křížkováa Marta Vohlídalová kladou do vzájemnésouvislosti právo pečovat a pracovata nemožnost uplatňovat obě zmíněná právazároveň. Na rozdíl od evropských zemíjsme v ČR svědky „zdůrazňování konfliktupracovního a rodinného života a tlaku navolbu jedné z těchto „možností“ […] Rodin-ná politika nabrala ostrý kurs směremk hodnotám familialismu“ (s. 86–87).V důsledku toho se mateřství stává přítěžía je penalizováno. Zaměstnané matky vzbu-zují strach, obavy, a to na straně státu (stáleplýtvajícího prostředky a potenciálem žen),zaměstnavatelů (nadále diskriminujícíchženy coby potenciální či skutečné matky)i samotných žen - budoucích matek (čím dálčastěji odkládajících své mateřství).

Srovnáním rané péče se zabývá SylvaHöhne v šesté kapitole (Raná fáze rodičov-ství - péče o děti ve vybraných evropskýchzemích). S odkazem na Esping-Anderseno-vu typologii vybírá z každého typu jednuzemi, jejíž rodinnou politiku porovnává sčeskou. Rozdíly mezi Velkou Británií,Německem, Švédskem, Itálií a Českourepublikou v rodičovské „dovolené“ a vestátem podporované síti institucionálnípéče o děti mohou sloužit jako inspiracepřípadných změn v české rodinné politice.V ČR je doposud podíl žen pracujících načástečný úvazek relativně nízký, podporainstitucí poskytujících péči chabá, skloubení




Novinky v knižním fondu Poskytování ošetřovatelské a rehabilitační

zdravotní péče uživatelům pobytových

sociálních služeb v pobytových zařízeních

sociálních služeb a v lůžkových zdravotnic-

kých zařízeních. Závěrečná zpráva o řešeníprojektu Analýza systému poskytováníošetřovatelské a rehabilitační zdravotnípéče uživatelům pobytových sociálních slu-žeb v PZSS a LZS v kontextu zákona o soci-álních službách a zákona o veřejném zdra-votním pojištění. / Průša, Ladislav a kol.Praha, VÚPSV 2009. - 87 s. - ISBN 978-80-7416-030-1.Sociální ekonomika - vybrané otázky. /Dohnalová, Marie a kol.Praha, VÚPSV 2009. - 92 s. - ISBN 978-80-7416-052-3.Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akut-

ně ohrožené sociálním vyloučením - mezi-

národní perspektiva a návrhy opatření

v ČR. / Lux, Martin - Mikeszová, Martina -Sunega, PetrPraha, Sociologický ústav AV ČR 2010. - 63 s.ISBN 978-80-7330-176-7.Agrární trh práce. Výzkumná studie. /Spěšná, Daniela a kol.Praha, Ústav zemědělské ekonomiky a infor-mací 2009. - 77 s. - ISBN 978-80-86671-70-3.Vnímání a utváření sociálních distancí

a třídních nerovností v české společnosti.

/Kolářová, Marta - Vojtíšková, KateřinaPraha, Sociologický ústav AV ČR 2008. - 101 s.ISBN 978-80-7330-155-2.Veřejné finance. / Hamerníková, Bojka -Maaytová, Alena a kol.Praha, Wolters Kluwer 2010. - 340 s. - ISBN978-80-7357-497-0.Finanční podpora rodin s dětmi v České

republice v evropském kontextu. /Mitchell,Eva

Recenze:O sociálním zabezpečení přehledněVilém Kahoun a kol. Sociální zabezpečení: Vybrané kapitoly.

Praha, TRITON, 2009. 1. vyd. 445 s. ISBN 978-80-7387-346-2

Publikace autorského kolektivu pod vede-ním Viléma Kahouna poskytuje ucelenýpohled na systém sociálního zabezpečenív České republice, a to včetně poukazu najeho nedostatky nebo slabá místa. Sezna-muje nejprve s úvodními teoretickými zákla-dy sociálního zabezpečení, jeho historií, čle-něním, systémovým uspořádáním, právní-mi vztahy, jejich utvářením a obsahem, klí-čovými sociálními událostmi, sociálnímiprávy a v neposlední řadě se širokou mezi-národní a především vnitrostátní legislativnízákladnou. V navazujících dvou kapitoláchjejich autoři analyzují problematiku sociální-ho rozdělování a ekonomické podstaty soci-álního zabezpečení. Další kapitoly se zabý-vají rozborem hmotně právní materie jed-notlivých systémů sociálního zabezpečení -konkrétně nejprve pojistných systémů(nemocenské pojištění, důchodové pojištěnívčetně doplňkových důchodových systé-mů), dále nepojistných, tzv. zabezpečova-cích systémů (státní sociální podpora, soci-

ální péče). Opomenuta není ani právní úpra-va životního a existenčního minima, kteréslouží nejen k posuzování finančních příjmůjedince, ale v mnoha případech též jakopomůcka pro výpočet konkrétních sociál-ních dávek.

Nechybí ani kapitola, věnující se otázkámsouvisejícím s poskytováním zdravotnípéče a financování systému veřejnéhozdravotního pojištění. První ze dvou závě-rečných kapitol „Sociální zabezpečenív nezaměstnanosti“ popisuje a analyzujezpůsoby řešení nezaměstnanosti. Zabýváse trhem práce, resp. nezaměstnaností, tj.fenoménem, který zásadně ovlivňuje děníve všech klíčových sférách soudobýchstátů. Poslední kapitola se věnuje komuni-tárnímu právu v oblasti sociálního zabezpe-čení.

Kladně lze hodnotit, že ačkoliv text publika-ce vychází z právní úpravy platné ke 30. čer-vnu 2009, autoři již zapracovali i klíčovézměny (především v důchodovém pojiště-

ní), jejichž účinnost nastala teprve od 1. led-na 2010. Přes poměrně početný autorskýkolektiv a nutně individuální přístup každé-ho autora publikace poskytuje poměrněucelený náhled na český systém sociálníhozabezpečení, i když nikoli všezahrnující a vy-čerpávající.

Zatímco některými otázkami se autořizabývají podrobněji (nemocenské či důcho-dové pojištění), u jiných zůstávají pouze napovrchu složité problematiky (např. kapito-la XIV., pojednávající o evropském právusociálního zabezpečení). Některá témata seprolínají nebo zbytečně překrývají (např.problematika životního, resp. existenčníhominima v kapitolách VIII. a IX.). To jsou všakspíše dílčí drobné výtky, neubírající na kva-litě díla jako celku.

Publikaci lze hodnotit jako velmi zdařiloua všem, které problematika sociálníhozabezpečení zajímá, ji lze vřele doporučit.

Libuša Radková

pracovního a soukromého života je protonáročnější.

Podrobnější srovnání české a švédskésociální politiky přináší v kapitole sedm (Prá-vo na otce: Rodičovská „dovolená“ veŠvédsku) Steven Saxonberg. Podle něj„zatímco v České republice panuje pře-svědčení, že děti trpí, když navštěvují zaří-zení denní péče o děti, ve Švédsku naopakpřevažuje názor, že trpí, když jsou z těchtozařízení vyloučeny.“ Ve Švédsku jsou tatozařízení podporována, v ČR naopak rušena.Obě země se liší cílem, k němuž má rodin-ná politika směřovat: ve Švédsku je dekla-rovaným cílem rovnost pohlaví, český

systém spíše podporuje konzervativní před-stavy o „tradiční rodině“. Ve prospěch rov-ného dělení zodpovědnosti za péči hovořířada argumentů (výhodnost pro ženy, děti,otce a pro ekonomiku společnosti) a četnévýzkumy potvrzují zřetelné výsledkyv populačním chování (porodnost stoupá)i v proměnách přijetí péče samotnými otci.

V závěrečné kapitole převádí ZuzanaUhde kritiky formulované v předchozíchkapitolách do základních doporučení, jež bysoučasný stav posunuly k genderové rov-nosti. Stanoveného cíle - oslovit předevšímširší veřejnost - se autorkám a autorůmpodařilo dosáhnout. Využili k tomu výsled-

ky četných - zejména kvantitativních, alei kvalitativních - výzkumů. I když neměliv úmyslu nabídnout teoretický přehled pří-stupů k práci a péči, na některých místechby si sociologická či feministická pojetívztahu mezi pracovním (veřejným) a rodin-ným (soukromým) životem zasloužila vícepozornosti. Vzhledem k propojenosti a ná-vaznosti témat, o nichž autorky a autořipostupně pojednávají, se informace v ně-kterých případech opakují. To by však ne-mělo být na překážku tomu, aby publikacezaujala odpovídající místo v české sociálně-vědecké produkci.

Adéla Souralová

Plánování sociálních služeb v PrazeProjekt s tímto názvem byl 18. 5. 2010

zahájen konferencí v prostorách Magist-rátu hlavního města Prahy. S jeho cíliúčastníky seznámila ředitelka odborusociální péče a zdravotnictví MHMP IlonaMatulová. Odborníci z řad akademickéobce, správních orgánů, poskytovatelůslužeb a dalších zainteresovaných orga-nizací se následně ve svých vystoupe-ních věnovali využití komunitního pláno-vání při rozhodování o sociálních služ-bách, jejich dostupnosti a kvalitě, způso-bům získávání potřebných dat, financo-vání, managementu či využívání příkladůdobré praxe. Zaměřili se rovněž na soci-ální služby pro seniory a problematikusociální a zdravotní péče.

Konference byla realizována za podpo-ry ESF, OP Praha - Adaptabilita.




Novou koncepci rozvoje systému

zdravotních a sociálních služeb se zamě-

řením na dlouhodobou péči a péči o seni-

ory a zdravotně postižené v jejich domá-

cím přirozeném prostředí připravujemezirezortní skupina odborníků. MPSVtak zareagovalo na stárnutí populace,nejednotný model dlouhodobé péče,nárůst výdajů, různou kvalitu služeb prostaré a zdravotně handicapované lidia nedostupnost zejména terénních a spe-cializovaných služeb pro seniory v někte-rých regionech. Nový model by měl véstk vyšší provázanosti zdravotní a sociálnípéče a sjednotit zdravotní a sociální služ-by ústavní, ambulantní i poskytovanév domácnostech. Podle odhadů by v roce2020 mělo v ČR být 2,35 milionu obyvatelstarších 65 let, z nichž zhruba 16 % budepotřebovat nějaký typ zdravotní a sociál-ní péče.

Zdroj: MPSV

Praha, Národohospodářský ústav Josefa Hláv-ky 2010. - 107 s. - ISBN 978-80-86729-54-1.Informační systém o průměrném výdělku.

4. čtvrtletí 2009. Nepodnikatelská sféra.

Praha, MPSV 2010. - 60 s.Informační systém o průměrném výdělku.

4. čtvrtletí 2009. Podnikatelská sféra.

Praha, MPSV 2010. - 74 s.Mezinárodní pracovní migrace v ČR. Bulle-

tin č. 24. / Horáková, Milada - Macounová,IvanaPraha, VÚPSV 2010. - 61 s.- ISBN 978-80-7416-054-7.Analýza příjemců vybraných dávek sociální

péče osobám se zdravotním postižením

(oblast mobility). /Galetová, Zdeňka a kol.Praha, VÚPSV, v. v. i., 2009. 117 s., lit., obr.,tab., příl. - ISBN 978-80-7416-046-2.

Z domácího tiskuPřehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok

2009. Zúčtování při výkonu hlavní i vedlej-

ší samostatné výdělečné činnosti. /JANECKÁ, ZdenkaIn: Národní pojištění. - Roč. 41, č. 4 (2010),s. 5-10.:tab., -lit.Vyměřovací základ zaměstnance ve zdra-

votním pojištění. / HÁLEK, JiříIn: Průvodce pracovněprávními předpisy. -Roč. 13, č. 4 (2010), s. 10-12.Analýza jednotlivých plnění (ne)zahrnova-ných do vyměřovacího základu zaměstnan-ce v právních podmínkách r. 2010 včetnězačlenění změn platných od 1. ledna 2010.Anglický systém sociální péče. / HANZL,VladimírIn: Rezidenční péče. - Roč. 6, č. 1 (2010),s. 16-17.:obr.Anglický systém sociální péče. Zákono zdravotní a sociální péči („The Health andSocial Care Act“) z roku 2008 zřídil jedinéhoregulátora zdravotní a sociální péče („CareQuality Commision“). Typy sociálních slu-žeb pro dospělé: pečovatelské domovy(s ošetřovatelskou péčí, bez ošetřovatelsképéče), domácí péče (péče ve vlastnímdomově), ošetřovatelské agentury, „adultplacement schemes“, specializované služ-by (pečovatelské domovy, denní centra sezaměřením na určité skupiny nemoci, naurčité etnické skupiny). U „Adult placementschemes“ (APS) jde o umísování dospě-lých lidí do pěstounských rodin. Postup přiAPS (nutnost nalezení vhodného klientaa vhodného pečovatele). Různé formy APS.Postup při žádosti o poskytování sociálníchslužeb. Financování sociálních služeb.Výdaje na příspěvek na péči dosáhly v roce

2009 téměř 18,7 miliardy Kč.

In: Práce a sociální politika. - Roč. 7, č. 12(2010), s. 2.:tab.MPSV v r. 2009 vyplatilo prostřednictvímobcí s rozšířenou působností každý měsíc288–295 tis. příspěvků na péči. Příjemcistátního příspěvku si za celý rok rozdělilitéměř 18,7 mld. Kč, což je asi o 450 mil. Kčvíce než v r. 2008.

Vyšel nový pražský adresář služeb pro

seniory.

In: MŮŽEŠ. - č. 3 (2010), s. 5.Centrum sociálních služeb Praha vydalonový Adresář služeb pro seniory 2010.V adresáři jsou uvedeny služby, které jsouposkytovány na území hlavního městaPrahy pro obyvatele Prahy v seniorskémvěku. Uspořádání služeb podle umístěnía podle zaměření.Reprodukce nebo intimita?

In: Sociální studia. - Roč. 6, č. 4 (2009), s. 7-134.Monotematické číslo časopisu zaměřené načeskou sociologii rodiny. Informace o koná-ní konference s názvem „Reprodukce, neboIntimita?“ (Fakulta sociálních studií MUBrno, podzim 2008). Všechny články časo-pisu se věnují proměně rodiny a proměněintimních vztahů posledních desetiletí. Vý-zkum reprodukce v širším slova smyslu;reprodukce biologická, reprodukce sociální(přenos různých druhů kapitálů z rodičů naděti). Výzkum „intimity“; zkoumání novýchvzorců intimity. Výzkum vztahů mezi repro-dukcí a intimitou.Kde platí občané nejnižší a kde nejvyšší

daň z příjmu? / GOLA, PetrIn: Průvodce pracovněprávními předpisy. -Roč. 13, č. 4 (2010), s. 41-42.:tab.Údaje o výši zdanění u podprůměrné mzdy (vevýši 67 % průměrné mzdy), průměrné mzdya nadprůměrné mzdy (ve výši 133 % a 167 %)v členských zemích OECD za rok 2008.Zaměstnávání zahraničních občanů na

území České republiky. / BOUŠKOVÁ, PetraIn: PSK - Personální a sociálně právní kar-totéka. - Roč. 13, č. 4 (2010), s. 1-7.K výkladu zákona č. 435/2004 Sb., který setýká podmínek pro zaměstnávání občanůEU, Evropského hospodářského prostorua Švýcarska a pro zaměstnávání ostatníchcizinců z tzv. třetích zemí.Státní politika zaměstnanosti v právním

kontextu roku 2010. / BIČÁKOVÁ, OlgaIn: Právo pro podnikání a zaměstnání. -Roč. 19, č. 3 (2010), s. 8-15.Zabezpečování státní politiky zaměstnanosti.Zprostředkování zaměstnání úřady práce.Zvýšená péče při zprostředkování zaměstná-ní. Povinnosti zaměstnavatelů. Podporav nezaměstnanosti a podpora při rekvalifika-ci. Zprostředkování zaměstnání agenturamipráce. Zprostředkování zaměstnání formoudočasného přidělení k výkonu práce pro jinouprávnickou nebo fyzickou osobu. Zaměstná-vání osob se zdravotním postižením. Pracov-ní rehabilitace. Chráněná pracovní místa.Příspěvek na podporu zaměstnávání osobs postižením. Zaměstnávání zaměstnanců zezahraničí. Aktivní politika zaměstnanosti -opatření a nástroje. Cílené programy k řešenízaměstnanosti. Kontrolní činnost. Přechod do dospělosti dlouhodobě neza-

městnaných absolventů učebních oborů

z Brna a okolí. / HAVLÍKOVÁ, JanaIn: Sociologický časopis/Czech SociologicalReview. - Roč. 46, č. 1 (2010), s. 73-99.: obr.,tab.,-lit.

Vhled do životní situace dlouhodobě neza-městnaných absolventů, a to z perspektivyjejich přechodu do dospělosti. Výzkumnezaměstnanosti absolventů z širšího kon-textu (za pomoci teorie životního běhu).Přechod do dospělosti a jeho proměny. Vý-znam zaměstnání pro přechod do dospělos-ti. V tabulce uveden vývoj nezaměstnanostiabsolventů v ČR v období 1998–2009v závislosti na stupni vzdělání (od vyuče-ných až po vysokoškoláky). Výsledky výzku-mu přechodu do dospělosti dlouhodoběnezaměstnaných absolventů z Brna a okolí,kteří ukončili své vzdělání převážně získá-ním výučního listu.Segmentace českých domácností a orien-

tační prognóza počtu domácností ve vybra-

ných právních formách bydlení a typech

zástavby do roku 2020. / SUNEGA, Petr -LUX, MartinIn: Sociologický časopis/Czech SociologicalReview. - Roč. 46, č. 1 (2010), s. 3-41.:tab., -lit.Výzkum vztahu mezi sociálně-ekonomic-kým statusem domácnosti a charakteremužívaného bydlení. Teoretická východiskasegmentace domácností v závislosti naúrovni bydlení. Klasifikace používanév zahraničí. Popis metodologických postu-pů použitých pro segmentaci domácnostív českém prostředí.

V květnu vyšla ve Velké Británii v Poli-cy Press publikace „Reinventing socialsecurity worldwide: Back to essentials“,jejímž autorem je Vladimír Rys, odborníkna oblast sociálního zabezpečení, bývalýdlouhodobý řídící pracovník ISSA, žijícía působící v Ženevě. S některými jehomyšlenkami a závěry jsme čtenáře sezná-mili už počátkem roku 2008, kdy autor napřípravě publikace s tehdy zamýšlenýmnázvem „Social security and its societalenvironment“ už pracoval. Recenzi na nipřineseme v některém v příštích čísel.




Ze zahraničního tiskuSuspicious minds: Local context and attitu-

de variation across Swedish municipaliti-

es. [Vyjádření podezření: lokální kontexta různé přístupy napříč švédskými samo-správami.] / SEVÄ, Ingemar JohanssonIn: International Journal of Social Welfare. -Roč. 19, č. 2 (2010), s. 225-235.:tab., -lit.Teoreticky laděná sta identifikuje a rozebí-rá faktory ovlivňující názory lidí v souvis-losti s podezřením ze zneužívání sociálníhostátu na místních úrovních ve Švédsku.Making Transitions Pay: An Assessment of

the Dutch Life-Course Scheme. [Zhodnoceníholandského „Life-Course“ systému.] /HUIZEN, Thomas van - PLANTENGA, JannekeIn: Journal of Social Policy. - Roč. 39, č. 1(2010), s. 35-52.: -lit.Zavedení individuálních spořících účtů dosystému sociálního zabezpečení (SZ) jakonový inovační způsob reorganizace evrop-ského systému SZ.Social expenditures and public administra-

tion: are local social assistance costs in

Sweden a matter of organisation? [Sociál-ní výdaje a veřejná správa: jsou výdaje nasociální pomoc ve švédských obcích otáz-kou organizace?] / MINAS, RenateIn: International Journal of Social Welfare. -Roč. 19, č. 2 (2010), s. 215-224.:tab., -lit.

Studie se zabývá faktory, které ovlivňujísociální výdaje na místních úrovních veŠvédsku s využitím regresní analýzy datz let 1997–2001.Are Old-age Pension System Reforms

Moving Away from Individual Retirement

Accounts in Latin Amerika? [Směřujív Latinské Americe reformy starobníhodůchodového systému pryč od penzijníchúčtů?] / CALVO, Esteban - BERTRANOU,Fabio M. - BERTRANOU, EvelinaIn: Journal of Social Policy. - Roč. 39, č. 2(2010), s. 223-234.:obr.,tab.,-lit.From welfare state to welfare society:

toward a viable system of welfare in Japan

and England. [Od sociálního státu k sociál-ní společnosti: k životaschopnému systémusociální péče v Japonsku a Anglii.] /LARATTA, RosarioIn: International Journal of Social Welfare. -Roč. 19, č. 2 (2010), s. 131-141.:obr., -lit.Analýza dopadů sociálních reforem z 80.a 90. let na fungování spolupráce mezi veřej-nými a neziskovými organizacemi v poskyto-vání sociálních služeb v Japonsku a Británii.The impact of the use of the social welfare

services or social security benefits on atti-

tudes to social welfare policies. [Dopadyvyužívání sociálních služeb a dávek sociál-ního zabezpečení na přístupy k sociálnípolitice.] / MUURI, Anu

In: International Journal of Social Welfare. -Roč. 19, č. 2 (2010), s. 182-193.:tab., -lit.Analýza názorů lidí na systém fungovánísociálních služeb a dávek sociálního zabez-pečení podle toho, jak byly tyto službynebo dávky osobně využívány. Uncovering History: Private Sector Care

Homes for Older People in England. [Odkrytáhistorie: sektor soukromých pečovatelskýchdomovů pro staré lidi v Anglii.] / JOHNSON,Julia - ROLPH, Sheena - SMITH, RandallIn: Journal of Social Policy. - Roč. 39, č. 2(2010), s. 235-253.:obr.,tab.,-lit.Nový pohled na problematiku soukromýchpobytových pečovatelských domovů prostaré lidi ve Walesu a v Anglii.The Impact of Market Forces on Child Care.

Provision: Insights from 2005 Child Care

Act in the Netherlands. [Vliv trhu nasystém péče o děti. Z pohledu „Child CareAct“ v Nizozemsku z roku 2005.] / NOAILLY,Joëlle - VISSER, SabineIn: Journal of Social Policy. - Roč. 38, č. 3(2009), s. 477-498.:obr.,tab.,-lit.Porovnání systémů péče o děti a o rodinyv několika vybraných zemích.Lone Mothers, Ethnicity and Welfare Dyna-

mics. [Osamělé matky, etnika a dynamikasociálního systému.] / MOKHTAR, Christina- PLATT, LucindaIn: Journal of Social Policy. - Roč.39, č. 1(2010), s. 95-118.:obr.,tab.,-lit.Charakteristické rysy osamělých rodičů veVelké Británii: velké riziko chudoby, závislostna sociálních dávkách. Přehled opatření protijejich chudobě a závislosti.Child care: welfare or investment? [Před-školní péče o děti: sociální péče nebo inves-tice?] / CONLEY, AmyIn: International Journal of Social Welfare. -Roč. 19, č. 2 (2010), s. 173-181.: -lit.Význam programů předškolní péče pro dětize sociálně znevýhodněných rodin. Příkladyfungování programů v USA a Indii.What explains high unemployment among

low-skilled workers? Evidence from 21 OECD

countries. [Jak se vysvětluje vysoká neza-městnanost mezi pracovníky s nízkou kvali-fikací? Zkušenosti z 21 zemí OECD.] /OESCH, DanielIn: European Journal of Industrial Relati-ons. - Roč. 16, č. 1 (2010), s. 39-55.:tab., -lit.Faktory ovlivňující vysokou míru nezaměst-nanosti mezi pracovníky s nízkou kvalifikacív zemích OECD v období 1991–2006.

Odborný měsíčník Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR

SOCIÁLNÍ SLUŽBYwww.socialnisluzby.eu

Z obsahu červnového čísla

� Šastné stáří očima dětí� Rozhovor s J. Tošnerem na téma dobrovolnictví� Anketa o dobrovolnictví� Romana Kotrbatá: Co je to Křesadlo?� Ing. Jiří Horecký, B. A. (Hons): Dobrovolnictví v sociálních službách� Mgr. Ivana Hašplová: Jak se stát dobrovolníkem� Kateřina Fadljevičová: Facebook a ti druzí - hledání dobrovolníků přes sociální sítě� PhDr. Eva Procházková: Dobrovolnictví v Rakousku� PhDr. Eva Procházková: Diferenciální diagnostika, stupně regrese a formy péče� PhDr. Karolína Friedlová: Somatická stimulace v konceptu Bazální stimulace� PhDr. et Mgr. Dagmar Krutilová: Možnosti komunikace a navázání vztahu� Lucie Hastrmanová, DiS., Mgr. Miroslav Slenář, Mgr. Nicole Bicková: Felinoterapie� Mgr. Ladislav Tomeček: Zveřejňování fotografií uživatelů sociálních služeb� Mgr. Petr Hanuš: Mohou dobrovolníci nahradit zaměstnance?� JUDr. Pavel Čámský: Jednání o smlouvě s osobou, která nemůže samostatně jednat, IV

V rámci posledního ročníku veřejné sbírky Pomozte dětem! bylo vybráno 19 040 481 Kč,což je dosavadní rekord v její dvanáctileté historii. Od roku 1998 věnovala veřejnostspolu s dárci již 150 mil. Kč, jež byly organizátory - NROS a ČT - využity ke zvyšování kva-lity života ohrožených a znevýhodněných dětí do 18 let. Vybrané peníze budou do pod-zimu rozděleny ve veřejném výběrovém řízení, které NROS vyhlásila 17. 5. 2010 pronestátní neziskové organizace. Žádosti o poskytnutí nadačních příspěvků mohou před-kládat občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a účelová zařízení registrova-ných církví a náboženských společností založená pro poskytování charitativních služeb.

Termín pro podání projektových žádostí: středa 30. 6. 2010, 16 hodin.

Informace o projektu: www.pomoztedetem.cz

„Příručka nejen pro rodiče diabetických

dětí“ vydaná MPSV má formou otázeka odpovědí vysvětlit pravidla pro posuzo-vání zdravotního stavu dětí s cukrovkoua přinést informace o pomoci ze sociálníhosystému. V tištěné podobě je k dispozici naOSSZ a ÚP, obecních úřadech obcí s rozší-řenou působností, SÚIP, VÚBP a Ústavupro mezinárodněprávní ochranu dětí.

V elektronické podobě je dostupná naadrese http://www.mpsv.cz/cs/8538.


FÓRUM sociální politiky 3/2010 PØÍLOHA I

Příloha

Aktuální otázky vývoje systému sociální ochrany obyvatelstva

Základním funkcím systému sociální ochrany v podmínkách součas-ného společenského a ekonomického vývoje je věnována pozornostdlouhodobě. S tím souvisí rovněž dlouhodobější sledování problemati-ky chudoby a sociálního vyloučení v českých podmínkách.

V letech 2006 až 2008 došlo k řadě úprav v systému dávek hmotnénouze a státní sociální podpory s cílem posílit a zefektivnit jejich funkce,spočívající v prevenci či odstranění situace příjmové chudoby a řešeníspecifických situací hmotné nouze s obnovením osobní suverenity a zno-vuzačleněním na trh práce a do širšího kontextu společenského fungo-vání. Sladění těchto funkcí je vysoce náročný úkol. Protože přijímanéúpravy mohou vyvolat i neočekávané účinky, byly posuzovány dopadyzměn, k nimž došlo v letech 2006 a 2007. Výzkumná činnost se zaměřilana hodnocení trendů ve vývoji počtu příjemců dávek a v jejich struktuře,efektivnost dávek při prevenci a eliminaci rizika příjmové chudobya dopady nových úprav, např. změn v společném posuzování osob,nového způsobu krytí nákladů na bydlení.

Legislativní změny měly vliv jak na příjemce dávek, tak na praxi úřadůa veřejné výdaje. Vyhodnocení konkrétních dopadů však bylo limitovánodostupností kvantitativních dat, která jsou k dispozici, navíc lze spolehli-vější zhodnocení účinků získat až v delším časovém odstupu.

V oblasti státní sociální podpory, konkrétně u sociálního příplatku,došlo v letech 2005 a 2007 k výraznému poklesu počtu vyplacenýchdávek (o 39 %), zejména u úplných domácností s nezaopatřenými dětmi.Příčinou bylo zvýšení rodičovského příspěvku, růst nominální reálnévýše průměrných mezd, vliv mělo i společné zdanění manželů. V roce2007 se vlivem poskytování sociálního příplatku zvýšil oproti roku 2005podíl domácností s příjmem ve vyšších pásmech životního minima. Podhranicí životního minima se nacházelo necelé 1 % (9,8 tis.) úplnýchdomácností s nezaopatřenými dětmi a téměř 4 % (13 tis.) neúplnýchdomácností s nezaopatřenými dětmi. Tyto domácnosti byly možnýmipříjemci dávek pomoci v hmotné nouzi.

Došlo rovněž k výraznému poklesu v počtu vyplacených dávek sociál-ní péče (i k poklesu počtu jejich příjemců) a ke snížení objemu na něvynaložených finančních prostředků. Z porovnání počtu příjemců dáveksociální potřebnosti v prosinci 2006 a příjemců příspěvku na živobytív listopadu 2007 lze vysledovat celkový pokles počtu vyplacených dáveko 58 %.

Tento pokles pravděpodobně způsobily dvě změny, legislativní úpra-vy podmínek nároku na dávky (konstrukce životního minima, změnaokruhu společně posuzovaných osob a posuzování příjmu za poslední 3 mě-síce pro nárok na dávku) a rychlý ekonomický růst se zvyšující se mzdo-vou hladinou a klesající nezaměstnaností. V případě životního minimadošlo k oddělení částky k zajištění nákladů na bydlení, čímž došlok výraznému celkovému nominálnímu snížení částky životního minima,která je rozhodná pro přiznání dávky příspěvku na živobytí, přičemž pra-covní příjem je nově započítáván pouze ze 70 %. To mohlo způsobitpokles u některých skupin příjemců, zejména u těch s nějakým jinýmtypem nepříliš vysokého příjmu, např. starobním či invalidním důcho-dem. Vzhledem k tomu, že na přiznání příspěvku na živobytí je vázánapodmínka nároku na doplatek na bydlení, přišla o nárok automatickydalší skupina lidí. Vzhledem k tomu, že pro nárok na dávky pomociv hmotné nouzi jsou posuzovány příjmy za poslední tří měsíce, nemusísystém vždy adekvátně reagovat na vznikající situaci hmotné nouze.

K dalšímu poklesu došlo v souvislosti se společným posuzovánímzaopatřených dětí (dříve posuzovaných samostatně) a jejich rodičů. Lzetak usoudit z poklesu počtu příjemců v případě domácností jednotlivce,které v roce 2006 tvořily 60 % všech příjemců a jejichž pokles mezi výšeuvedenými měsíci představuje 63 % (ve srovnání s poklesem za všechny

typy domácností o 58 %). Struktura příjemců příspěvku na živobytí seproto mírně změnila ve prospěch domácností s dětmi. Největší podíl nastruktuře příjemců opakovaných dávek hmotné nouze ovšem nadálezaujímaly domácnosti jednotlivců, domácnosti se 3 a více dětmi tvořilyv listopadu 2007 pouze 7,6 % všech příjemců příspěvku na živobytía obdobný je i jejich podíl na doplatku na bydlení.

Počty příjemců dávek jsou regionálně značně diferencované a přímoúměrné regionální výši nezaměstnanosti. Platí-li teze o závislosti počtuklientů na výši nezaměstnanosti, pak na značném poklesu počtu příjem-ců měla velký podíl pokračující ekonomická konjunktura s poměrně rych-le rostoucí reálnou mzdou a snižující se nezaměstnaností. Regionálnístatistiky naznačují, že růst nezaměstnanosti o 1 procentní bod zvýšípočet příjemců příspěvku na živobytí o cca 20 %, proto v průběhu eko-nomické krize vzrostl počet příjemců dávek hmotné nouze.

Počet příjemců dávek, kteří jsou „více“ (dlouhodobě, nevratně) ohro-ženi sociálním vyloučením, se relativně zvětšil. Kumulují se u nich kla-sická znevýhodnění jako věk, zdravotní omezení, nízká kvalifikace či ztrá-ta sociálních kompetencí, zvláště pocházejí-li z regionů s vyšší neza-městnaností, jsou bez přístřeší nebo žijí v jiných formách bydlení, napří-klad na ubytovně. Nástroje jako zpřísnění nároků na dávky, snižovánívýše příspěvku na živobytí a aktivizační opatření přestávají být v určitýchpřípadech účinné a dlouhodobé setrvání v systému hmotné nouze můžebýt důsledkem vnějších bariér v možnostech zvýšit si příjem vlastnímpřičiněním. Snižování výše příspěvku na živobytí v závislosti na délcenepřetržitého setrvání v systému hmotné nouze se proto může jevitv rozporu s logikou procesu sociální práce a může vést k prohlubovánísociálního vyloučení a chudoby.

Bydlení a náklady s ním spojené představují významnou determinan-tu rizika sociálního vyloučení i možností jeho řešení. Příjemci doplatkuna bydlení bydlí nejčastěji (z 57 %) v nájemních bytech. Náklady na byd-lení jsou z dávky hrazeny pouze do určitého limitu, odvislého od výšeregulovaného nájmu. Proto je pravděpodobné, že chtějí-li si lidé bydleníudržet, jsou nuceni financovat ho z částky určené na živobytí. Lidé žijícív jiných formách bydlení (27 % příjemců doplatku) jsou odkázáni na způ-sob nastavení pravidel příslušného úřadu a existuje vysoké riziko, že jimnáklady nemusí být propláceny v plné výši.

Vzhledem k omezeným možnostem této skupiny osob získat levnějšíči adekvátní bydlení, chybějící strategií obcí, jak zabezpečit levné sociál-ní bydlení, omezenému počtu a kapacitě zařízení typu azylových domůa nocleháren je nutno tuto situaci vnímat z hlediska předcházení či zmír-nění důsledků chudoby a sociálního vyloučení jako velmi kritickou. Protolze doporučit, aby byly znovu posouzeny okolnosti bydlení příjemcůdávek hmotné nouze a obecně nízkopříjmových skupin a přehodnocenstávající systém úhrady nákladů spojených s bydlením v rámci dávekhmotné nouze tak, aby byla v maximální možné míře zajištěna jistotabydlení a možnost úhrady skutečných nákladů na bydlení z dávky urče-né na bydlení a ne na úkor dávky určené na živobytí. V této souvislostije třeba podporou obcí při vytváření koncepcí a realizaci sociálního byd-lení přispět k zajištění dostupného bydlení i pro nízkopříjmové skupinyobyvatel. Vzhledem k tomu, že obce mají nejlepší informace o stavu pří-jemců dávek v hmotné nouzi, jejich potřebách a možnostech řešení,měly by být v této oblasti více zapojeny (včetně příslušného rozpočtové-ho krytí zvýšených výdajů). Zvýšit by se měl i motivační efekt bonusů zaaktivity vedoucí k nalezení a udržení práce. Dále by se měly hledat způ-soby vedoucí k zefektivnění nástrojů individualizované sociální práce,znovu posoudit výhody a nevýhody způsobu valorizace částek životníhominima pouze v závislosti na politickém rozhodnutí (absence legislativnígarance valorizace v závislosti na růstu cenové hladiny) a hledat by seměla rovněž odpově� na otázku, nakolik by změna v počtu příjemcůdávek mohla být způsobena efektem nevyužívání dávek. Dále lze dopo-ručit zdokonalení možností monitoringu relevantních ukazatelů hmotnénouze.

Z výsledků výzkumu v roce 20091

Vědecko výzkumná činnost VÚPS, v. v. i., v roce 2009 navazovala na předchozí výzkumnou činnost a byla realizována

v rámci projektů souhrnného charakteru. Tematicky byla zaměřena na řešení aktuálních otázek vývoje a transformace

sociálního systému v našem státě s přihlédnutím k prioritám vedení Ministerstva práce a sociálních věcí. Se zaměřením

výzkumu a poznatky získanými jednotlivými výzkumnými týmy seznamuje následující text.

02_3_2010_priloha.qxd 4.6.2010 9:55 StrÆnka 1

Dlouhodobější sledování problematiky chudoby a sociálního vylouče-ní by se proto mělo stát trvalou klíčovou výzkumnou aktivitou, při využi-tí různých zdrojů dat na národní a postupně i lokální úrovni. K tomuúčelu jsou rozvíjeny různorodé analytické postupy a metody práce s růz-nými zdroji informací.

Postavení úplných nákladů prácev reprodukci ekonomických a sociálních vztahů

V návaznosti na výstupy předchozích etap se výzkum v roce 2009 ori-entoval na prohloubení poznatků o úplných nákladech práce (dále jen„ÚNP“) v ČR vč. mezinárodního srovnání, základních faktorech a souvis-lostech úrovně a pohybu nákladů práce a jednotkových nákladů prácev ČR po roce 2004, o změnách ve vývoji mezd a platů v ČR po připojeník EU a o konvergenčním procesu výdělkové hladiny.

Součástí sledování nákladů práce je soustavné monitorování pohybunákladů práce jako jednoho z významných faktorů konkurenceschopnos-ti českých podniků. V květnu 2009 vyšlo 3. číslo bulletinu Monitoringunákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie 2002–2007, rozšířenéhonově o USA. Cílem je shromáždit v mezinárodní komparaci všechnadostupná data o nákladech práce, jejich struktuře a zdanění, vazbách nasociální a zdravotní systém a efektivnosti využití práce. Roční monitoringsleduje ÚNP v ČR i v ostatních státech EU, příjmy a výdaje sociálníhoa zdravotního zabezpečení v ČR, pohyb zdanění práce v ČR, v zemích EUa v USA, jednotkové náklady práce v EU a v USA a faktory jednotkovýchnákladů práce v ČR.

Pro vystižení trendů jsou uvedena data za rok 2002, 2006 a 2007. Jakozdroj jsou využívána aktuální a mezinárodně srovnatelná data z Eurosta-tu z března 2009, z OECD, z U.S. Departament of commerce a ze Státní-ho závěrečného účtu ČR. Údaje za předchozí rok jsou průběžně aktuali-zovány. Precizace či doplnění některých údajů se opírá o specifickémetody renomovaných institucí v zahraničí a VÚPSV.

Výzkumný tým se pokusil ve spolupráci s Fakultou veřejných financíVŠE zmapovat finanční toky v sociálních a zdravotních systémech vybra-ných zemí EU a vazby na zdanění práce (pojištění, přerozdělení přímýcha nepřímých daní). Rozdíly v národních modelech a ve financování jed-notlivých systémů však neumožnily mezinárodní porovnání. Monitoringse proto omezuje pouze na ČR.

Náklady práce v letech 2002–2007 vrostly o 35 %. Poměr mezi přímý-mi (mzdovými) a nepřímými náklady byl stabilní, mzdové náklady se naÚNP podílejí 70,5 %. Úroveň zákonného sociálního pojištění v ČR ve výši34 % nákladů práce je srovnatelná s vyspělými státy EU. Objem sociál-ního a zdravotního pojištění vyplývá z potřeby finančně krýt sociálnía zdravotní zabezpečení. Podíl daně z příjmu ze závislé činnosti nedosa-hoval ani 8 % nákladů práce a patřil mezi nejnižší v EU, nižší sazbu měloPolsko a Slovensko.

České jednotkové náklady práce (JNP) patří mezi nejnižší v rámci EU,v období 2002 až 2007 se v paritě kupní síly pohybovaly zhruba na 60 % úrov-ně EU a USA s tendencí mírného zvyšování. Pro růst JNP v ČR v letech2002–2007 byla rozhodující apreciace Kč. Dynamiku náhrad zaměstnan-cům eliminoval v národní cenové hladině přírůstek produktivity práce.Jestliže v hodnoceném období JNP v české cenové hladině klesly o 1 %,potom v paritě EU-25 vzrostly o 12,3 %. V ČR nejsou v příštích letech důvo-dy pro výrazné zvýšení jednotkových nákladů práce na úroveň zemí EU-15a české podniky si zachovají konkurenční výhodu levné práce.

V závislosti na formě výdělečné činnosti vystupuje na trhu cena prácev ČR ve dvojí úrovni závislosti - na nákladech práce osob v pracovně-právním vztahu (zaměstnanců) a osob samostatně výdělečně činných(sebezaměstnaných). Na celkové zaměstnanosti se sebezaměstnanípodle národních účtů dlouhodobě podílejí zhruba 20 %, tzn. jejich podílje ve srovnání s ostatními zeměmi EU dvakrát vyšší, jejich produktivitapráce je ve srovnání s průměrem české ekonomiky přibližně polovičnía jejich podíl na HDP je zhruba desetinový.

Ve spolupráci s ČSÚ byly připraveny podklady pro Evropský srovná-vací program. Bylo realizováno roční šetření o platové úrovni a jejídynamice u širokého okruhu vybraných kvalifikovaných a nekvalifikova-ných zaměstnání ve státním sektoru v roce 2008. Výstupy pravidelnýchšetření jsou součástí vstupních údajů výpočtu HDP, cenových hladina parity kupní síly v zemích EU.

Vyrovnávání cenové hladiny v ČR se zeměmi EU-15 bylo v uplynulýchletech nerovnoměrné. Relativní česká cenová hladina v roce 2008 pře-

kročila 2/3 úrovně zemí EU-15. Na jejím prudkém zvýšení v roce 2008o 8,6 procentního bodu se podílel souběh výrazného zpevnění Kč vůčiEUR o 11 % a zvýšení inflace ve výši 6,3 %, inflační diferenciál vůči Euro-zóně dosáhl 3 procentních bodů v neprospěch ČR. Jednorázové zvýšeníinflace vyplynulo z realizace opatření Reformy veřejných financí2007–2010, předtím se výrazně neodchylovala od průměru zemí platícíchEUR a konvergenci cenové hladiny táhla apreciace Kč. Za období let2000–2008 se relativní cenová hladina v ČR ve srovnání s EU zvýšila o 50 %.I při uvedené dynamice byla relativní česká cenová hladina v roce 2008nejnižší v rámci EU-27 a byla srovnatelná s lotyšskou, estonskou a malt-skou úrovní.

Uvedené proporce korespondují s nízkou hladinou hrubých výdělků.V nominálním vyjádření (po přepočtu směnným kursem) se průměrnéhrubé výdělky v průmyslu, stavebnictví a ve službách v ČR pohybují pod1/4 německé a rakouské úrovně. Stále vysoké podhodnocení koruny všakparitní hrubé výdělky zvedá na zhruba 1/3 německé a více než 2/5 rakous-ké úrovně2. V ČR je zdanění hrubého výdělku na straně zaměstnancenižší, proto se paritní čisté výdělky v ČR blížily v roce 2007 zhruba 1/2 ně-mecké a rakouské hladiny při 2/3 úrovni produktivity práce při přepočtuPPS. Na druhé straně se výdělková hladina v nominálním a paritnímvyjádření vzdaluje od ma�arské a polské.

S ohledem na zatím nízkou českou relativní cenovou hladinu (v roce2008 více než 2/3 průměru EU-15) lze předpokládat pokračování rychlé-ho vyrovnávání hodnotových relací, se kterým bude korespondovatpohyb mzdového ocenění práce v EUR a PPS. Nižší dynamiku lze očeká-vat až po dosažení cca 80 % cenové hladiny. Sbližování cenovýcha mzdových hladin v rámci EU je objektivní proces.

ČR do připojení k EU vyčerpala mzdový polštář vytvořený na letech 1990a 1991 a od roku 2004 se udržovaly dosažené proporce pohybu výdělkůa produktivity v národní cenové hladině. Souhrnná produktivita prácevzrostla v letech 2003–2008 o 21 % a průměrný reálný výdělek o 18 %.Zhodnocování české koruny však výrazně zvyšuje tempo růstu výdělkůa nákladů práce po přepočtu na euro (přírůstek průměrného nominální-ho výdělku v roce 2008 ve srovnání s rokem 2003 v Kč činil 38 %, v EUR76 % a v PPS 32 %). Po přepočtu na EUR nebo na PPS rostly výdělkyrychleji než produktivita (např. produktivita v PPS v letech 2003–2008vzrostla o 29 %). Při dosažené cenové hladině by sociální partneři měliv zájmu zachování konkurenceschopnosti při mzdových vyjednáváníchpřihlížet i k pohybu výdělků v konkurenčních ekonomikách, inflačnímudiferenciálu a ke změnám směnného kursu Kč.

I při uvedeném vývoji zůstávají české JNP na poloviční úrovni vyspě-lých zemích EU. Vůči novým zemím však české podniky na evropskémtrhu postupně ztrácejí výhodu levné práce. Na druhé straně koncepcenízké výdělkové hladiny komplikuje cenovou konvergenci a změnu struk-tury nákladů práce, resp. snížení daňového zatížení práce.

Aktuální otázky rodinné politiky s ohledem na specifika různých fázírodinného cyklu

V roce 2009 se práce odvíjely dvěma základními směry. První se zamě-řuje na vztahy mezi individuálním volním jednáním a institucionalizova-ným průběhem života. Potvrdilo se, že individuální rozhodování a jed-nání v klíčových momentech životního cyklu je ovlivňováno institucio-nálními podmínkami a limity danými vlastním jednáním v předchozíchživotních etapách. Vysvětlit přímý vliv externích podmínek na jednáníčlověka je proto náročným úkolem.

Zkoumány byly krátkodobé reprodukční plány, jejich skutečná realiza-ce a individuální determinanty jejich naplňování na základě longitudi-nálních dat ze dvou vln panelového šetření mezi českými muži a ženami(2005 a 2008). To umožnilo porovnání deklarovaných plánů respondentůs jejich následnou realizací. Chování respondentů i případná změnajejich postojů byly sledovány v tříletém období. Nejvyšší šance na usku-tečnění reprodukčních záměrů vykazují ti respondenti, kteří v první vlněšetření vyjádřili zřetelný záměr mít v horizontu tří let (další) dítě. Vliv narealizaci pak měly charakteristiky jednotlivce (věk, pohlaví, partnerskýstav, dosavadní počet dětí), jeho sociální okolí a vazby či změny v život-ních podmínkách.

I když plány signifikantně ovlivňují šanci narození dítěte, představujíponěkud nejistý indikátor budoucí úrovně plodnosti. Analýza dat proká-zala vysoký soulad mezi nulovými reprodukčními plány a následnýmchováním českých mužů a žen, rozporuplné výsledky byly naopak získá-

II FÓRUM sociální politiky 3/2010 PØÍLOHA

Příloha


ny u krátkodobých „pozitivních“ reprodukčních plánů jedinců (po třechletech měla dítě necelá polovina žen a zhruba čtvrtina mužů). Repro-dukční plány se liší podle počtu dětí ve stávající rodině. Při nerealizaciplánů hraje roli jednak odkládání rodičovství, velký vliv však má početdětí a partnerský status respondenta. Vztah s vhodným partnerem hrajepři rozhodování o dalším dítěti významnou úlohu. Postavení v zaměst-nání ani úroveň vzdělání nehrají v tomto směru významnou roli. Indivi-duální situace je při realizaci reprodukčních plánů subjektivně vnímánajako důležitější než socioekonomické postavení, což poukazuje navýznam stability manželského či partnerského vztahu.

Stabilita rodiny, její determinanty a důsledky nestability byly dalšímpředmětem vědeckého zájmu. Vysoká rozvodovost a následky rozpadurodiny pro další život bývalých partnerů a především nezletilých dětíjsou velmi závažné skutečnosti. I když jde o sféru primárně intimní, i zdese projevují vnější vlivy (nedostatek podpory ze strany rodinných sítí,nedostatečnost institucionálního prostředí). Partnerské a rodinné cho-vání je v ČR dlouhodobě charakterizováno vysokou rozvodovostí, růs-tem podílu nesezdaných párů včetně těch zakládajících rodiny, sníženímporodnosti a zvyšováním počtu tzv. singles, čímž se nijak nevymykáz obecných procesů demografických proměn v globalizovaném světě.

Rozšiřování forem rodinného soužití a zvyšování počtu a podílu lidížijících alternativními formami rodinného života se vysvětluje subjektiv-ními i externími vlivy. Jednou z možností, jak ověřit závislost demogra-fického chování na strukturálních a individuálních vlivech, může býtporovnání incidence různých forem rodinného soužití v různých zemíchs odlišnou úrovní ekonomiky, rodinnou a sociální politikou, kulturnímitradicemi a dalšími ukazateli. Externí podmínky působí na sledovanésocio-demografické jevy zřejmě jen zprostředkovaně, významnou rolihrají vlivy individuální a kulturní. Současně se tím potvrzuje vysoká mírauniverzálnosti soudobých demografických trendů. Analýza prokázala, žedvě hlavní formy partnerského soužití, nesezdané soužití a manželství,jsou chápány jednak jako dvě alternativy, jednak jako dvě na sebe nava-zující etapy rodinného cyklu. Nepodařilo se však doložit, že by zastáncijednotlivých variant převládali v dané zemi v závislosti na jejích struktu-rálních charakteristikách. Zdá se však, že mnohé souvislosti odlišnýchforem rodinného soužití se projevují jinak u mužů a u žen.

Při hledání odpovědi na otázku, jak se rozvodovost a nestabilita nele-galizovaných partnerských soužití promítá do forem rodinného života, seanalýza soustředila na to, nakolik jsou sledované aktuální rodinné kon-stelace výsledkem „jednoduché“ životní dráhy nebo vícenásobnýchpartnerství. Druhá možnost je častější v západoevropských zemích, alei mezi nimi jsou zřejmě kulturně podmíněné rozdíly. Zdá se, že se glo-bální vlivy v demografickém chování tříští o individuální předpoklady,podmíněné kulturně historickým vývojem jednotlivých zemí.

Přechod do důchodu je jedním z významných mezníků v životnímcyklu. Může mít vliv na psychiku i celkovou životní situaci jedince. Nega-tivně se projevuje v podstatném snížení příjmů a zhoršení finanční situ-ace, zároveň však přináší více volného času a možnost věnovat se svýmzálibám. Rozsah dopadů odchodu do důchodu závisí na tom, zda a jak sejednotlivci na příchod stáří připraví a jaké v tomto ohledu volí strategie.Většina dnešních seniorů se na stáří začínala připravovat až po padesá-tém roce věku, nemalý podíl z nich na to vůbec nepomýšlel. V posled-ních letech dochází ke změně, většina současné střední generace se nastáří začíná připravovat již po čtyřicítce, např. volnočasovými aktivitamiči finančně. Nepříliš rozšířené další vzdělávání se může stát brzdouaktivního stárnutí. Informovanost o nabídce sociální pomoci a o specia-lizovaných službách pro seniory, projednání budoucí podpory ze stranydětí, změna bydlení a úprava bytu jsou však zatím podceňovány. Většinapraktikuje tzv. pasivní strategii přípravy na stáří. Lidé se vedle důchoduspoléhají na sebe a vlastní úspory, což pro některé může být motivacík práci i po dovršení důchodového věku. I přesto většina odchází (či plá-nuje odejít) do důchodu při dosažení důchodového věku.

Bydlení seniorů se stalo předmětem další výzkumné studie. Repre-zentativní empirický výzkum umožnil popsat bytovou situaci dnešníchseniorů i jejich preference týkající se způsobu bydlení v době, kdy jižnejsou schopni vykonávat všechny činnosti každodenního života bezpomoci jiné osoby. Lidé ve věku 60 a více let žijí nejčastěji ve dvoučlen-ných domácnostech spolu s partnerem, s narůstajícím věkem přibýváosaměle žijících žen. Obývají nejčastěji byty či domky střední velikosti,obytná plocha však častěji přesahuje 80 m2, proto mohou být více zatí-ženi výdaji na bydlení. Také majitelů bytů nalezneme mezi seniory pod-statně více než mezi lidmi mladšími. Staří lidé nejsou příliš ochotni kestěhování do menších bytů, preferují život v přirozeném prostředí a sesvým bydlením bývají obvykle velmi spokojeni. To však mohou limitovatnedostatečné terénní a ambulantní služby. Další podmínkou je zajištění

bezpečného prostředí, dostatečné infrastruktury a reflektování finanč-ních nákladů na bydlení ze strany společnosti.

V rámci zkoumání proměn českých rodin a úkolů rodinné politiky sedlouhodobě věnujeme sla�ování profesního a soukromého života, mj.byly sledovány preferované strategie sla�ování a bariéry jejich realizacepři řešení rodinných a profesních rolí. Jedním z cílů bylo identifikovatfaktory diferencující individuální dispozice a postupy. Bariéry či naopakpodněty k prosazování preferovaných strategií byly zjiš�ovány prostřed-nictvím jejich vnímání respondenty.

Ve všech zkoumaných generacích je majoritně rozšířen model dvou-dětné rodiny, a to bez ohledu na typ rodinného soužití, v němž aktuálněžijí. Úroveň plodnosti daných generací však nesouvisí jen s chtěnýmpočtem dětí, na jejich počet mají vliv další faktory, jako jsou biologickélimity, absence životního partnera či rozpad partnerství, upřednostňová-ní pracovní sféry a kariéry, preference pohlaví dítěte, nechtěná či neplá-novaná početí či důsledky odkládání rodičovství. Rozhodnutí rodičůo počtu dětí vychází z dosavadních zkušeností s výchovou dětí a názorůpartnera. U mladších respondentů se projevuje posun oproti staršímgeneracím, ovlivněný mj. širokou dostupností prostředků efektivníhoplánování rodičovství.

Profesní sféra jedince či obou partnerů je jedním z faktorů ovlivňují-cích rozhodování o rodičovství, jeho načasování či počtu dětí. Je takéreálným rodičovstvím v různé míře ovlivněna. Ukazuje se, že ženy jsousi vědomy zásahu rodičovství do své pracovní kariéry, zatímco mužio vlastní pracovní postup nemají větší obavy. Také omezení společen-ských kontaktů předvídá více žen než mužů. Výpovědi dotázaných rodi-čů pak ukazují, že tyto jejich obavy se po narození dítěte do značné mírynaplňují.

Narození prvního dítěte je nejpříznivěji hodnoceno v rovině osobníhouspokojení a v rovině rodinných vztahů, což může být narušeno, kdyžženám začne výrazněji vadit, že reálně obstarávají většinu povinnostía vynakládají na to podstatně více času, přestože v názorech žen i mužůjasně dominuje egalitární rozdělení těchto úkolů mezi oba partnery. Vícenež třetina žen hovoří o potřebě větší spolupráce ze strany partnera. Provětšinu žen je důležité mít dostatek času na rodinu i na úkor práce. Mužise zaměřují na rodinu a práci zhruba ve stejné míře, přičemž nemalýpodíl mužů by v případě nutnosti upřednostnil práci, která je pro nězdrojem příjmů a seberealizace.

Harmonizace rodinných a pracovních povinností vyžaduje podporuv soukromé i veřejné sféře. Matky samoživitelky kladou oproti ženámz úplných rodin podstatně větší důraz na porozumění ze strany zaměst-navatele. Vhodným řešením by byla dostatečná nabídka flexibilníchforem zaměstnání, zejména pružné pracovní doby, práce z domovaa práce na zkrácený úvazek. Důležitá je též podpora ze strany státu, pře-devším nabídka sociálních služeb, poskytování finančních dávek, podpo-ra prostřednictvím daňových odpočtů a slev. Rodiči nejlépe hodnoce-ným a upřednostňovaným opatřením jsou přímé finanční dávky.

Politika zaměstnanosti v novém tisíciletí K nejvýznamnějším cílům v roce 2009 bylo prohloubit analýzy toků

pracovních sil, zmapovat úroveň služeb zaměstnanosti spolupracujícímisubjekty včetně zhodnocení efektivity spolupráce, prohloubit posouzeníefektů a přínosů Evropského sociálního fondu (Operačního programuLidské zdroje a zaměstnanost) z pohledu ohrožených skupin na trhupráce a z pohledu reformy obsahových aspektů aktivační politiky na trhupráce, explorace aktuální situace v oblasti nových forem zaměstnávánív ČR a zemích EU a zjištění jejich vlivu na pracovněprávní reformní pro-cesy a debatu o modernizaci individuálního i kolektivního pracovníhopráva v těchto zemích a posouzení průběhu a praktické aplikace pracov-něprávních směrnic EU v ČR.

Na vnímání služeb zaměstnanosti, konkrétně Správy služeb zaměst-nanosti, ze strany subjektů nejčastěji spolupracujících s úřady práce bylzaměřen další výzkum. K zmapování názorů zaměstnavatelů byly využi-ty v nedávné době realizované výzkumy. Pouze malá část z nich považu-je spolupráci s úřady práce za prospěšnou a efektivní. Negativní hodno-cení zdůvodňují zejména systémovými nebo institucionálním příčinami.Upozorňují na nedostatečnou rozhodovací autonomii a flexibilitu v pří-stupu k individuálním potřebám a požadavkům zaměstnavatelů, na pro-blémy nedostatečné či nevhodné nabídky pracovní síly a nezájemsamotných nezaměstnaných.

Zjiš�ování názorů ostatních subjektů proběhlo prostřednictvím dotaz-níkového šetření, v jehož rámci byly osloveny zejména orgány místnísamosprávy, veřejné správy, vzdělávací instituce, odborové organizace,

FÓRUM sociální politiky 3/2010 PØÍLOHA III

Příloha


agentury práce, hospodářské komory a organizace zaměřující se napomoc a podporu osob z rizikových skupin. Celkovou úroveň spokoje-nosti oslovených subjektů se spoluprací s úřady práce lze číselně vyjád-řit průměrnou známkou 1,68 (kdy 1 = nejlepší, 4 = nejhorší hodnocení).Nejvyšší spokojenost s úrovní spolupráce vyjádřily subjekty místnísamosprávy a odbory. Naopak výrazně nejméně vyhovovala agenturámpráce.

Nejčastější náplň spolupráce mezi úřady práce a institucemi předsta-vují informační a poradenské činnosti a vyhledávání nových pracovníků.Nejintenzivněji spolupracují v případě programů APZ, dotací poskytova-ných organizacím zaměstnávajícím zdravotně postižené osoby, projektůfinancovaných z ESF, účasti v poradních sborech či komisích. Nejnižšíspokojenost vyjádřily organizace s vyhledáváním nových pracovníkůz ciziny, negativně je hodnocena spolupráce v poradních sborecha komisích, poskytování dotací organizacím zaměstnávajícím zdravotněpostižené. Organizace zaměřené na integraci rizikových skupin na trhupráce, kam se řadí i osoby se zdravotním omezením, jsou s úrovní spo-lupráce spíše spokojené.

Respondenti mohli vyjádřit, v které oblasti by požadovali zlepšeníúrovně hodnocené spolupráce. Orgány státní správy považují za potřeb-né zkvalitnit vzájemnou komunikaci propojením databází a informačníchsystémů orgánů státní správy a samosprávy, zlepšit spolupráci při řeše-ní problémů při zaměstnávání cizích státních příslušníků, zejména kon-trolní činnosti a zvýšení rychlosti rozhodování o nelegální práci. Subjek-ty místní správy požadují úpravy zejména v oblasti nástrojů APZ, ome-zení nadměrné administrativy a prohlubování spolupráce. Odbory smě-řují svá doporučení k činnosti poradních sborů, poradenské a konzultač-ní spolupráci. Návrhy zástupců hospodářské komory se dotýkají infor-mačního systému a některých nástrojů APZ. Vzdělávací instituce se vesvých doporučeních zaměřují především na oblast realizace rekvalifikacía přístupu k čerpání prostředků v rámci projektů ESF. Nabídka rekvalifi-kačních kursů by měla být utvářena ve spolupráci se školami a zaměst-navateli, při současném zohlednění předpovědí budoucích kvalifikačníchpotřeb trhu práce. Současně požadují zpružnění postupu zařazení ucha-zeče do rekvalifikačního kursu a snížení administrativní náročnosti připřístupu k dotačním prostředkům úřadů práce. Požadavky agentur prácesměřují do oblasti vyhledávání vhodných uchazečů o práci, k úpravámparametrů a funkčnosti informačního systému volných míst a uchazečůo práci. Požadavkem respondentů organizací zaměřených na integracirizikových skupin je zjednodušení nadbytečné administrativy a zrychleníelektronické komunikace vymezením jednotných požadavků na předklá-dané výkazy a doklady.

Z analýzy vyplynulo, že problémy narušující vzájemnou spoluprácis úřady práce spočívají zejména v institucionálních příčinách. Tímtosměrem by měla působit příslušná opatření.

Analýza vazeb mezi implementací a přínosy projektů ESF pro rozvojpolitiky zaměstnanosti měla přispět k řešení situace marginalizovanýchskupin. Přestože řada zahraničních studií referuje o nízkých čistých efek-tech opatření APZ, jiné studie efektů aktivačních opatření a programůAPZ z posledních let odkryly nové metodické aspekty hodnocenía dospěly v mnoha případech k slibnějším výsledkům. Zdá se, že tatopozitivnější zjištění souvisejí s celkovým posunem směrem k aktivačnímopatřením, i když ta sama o sobě podle těchto studií dlouhodobě nema-jí příliš silný efekt. V tomto kontextu byly hodnoceny střednědobé efek-ty programů APZ z roku 2007 a jejich efekty v roce 2008.

APZ v daném období výrazně ovlivnil pozitivní vývoj na trhu prácea nebývalý rozsah realizovaných opatření. K analýze byla využita data zesystému OKpráce, i když bylo třeba se vypořádat s určitými omezeními– např. není jasné, zda vyřazení z evidence znamená odchod do zaměst-nání nebo do ekonomické neaktivity, problémem je také odhad čistýchefektů opatření pomocí kontrolní skupiny.

Z analýzy cílenosti programů APZ vyplývá, že jsou do nich vybíránilidé se středním stupněm očekávaných problémů v pracovním uplatně-ní, avšak výrazně méně jsou cíleny na osoby s očekávanými nejzávaž-nější problémy. Může jít o důsledek creaming efektu, racionální volbyvzhledem k očekávaným výsledkům či o uplatnění nějaké formy kompe-tenčního modelu. Některé indikace, např. silné zastoupení osob sezákladním vzděláním a s opakovanou evidencí v programech VPP, bytomuto přístupu napovídaly. Z analýzy cílenosti programů APZ nicméněvětšinou nevyplývá, že by se jich účastnili lepší nezaměstnaní, než odpo-vídá složení kontrolní skupiny (nezařazené do APZ), a ukazuje se, žepostupně dochází k zlepšování cílenosti na znevýhodněné skupiny.

Potvrdilo se, že důležitým efektem programů APZ je vysoký poklesevidence (návratu do evidence) bezprostředně po absolvování programus výjimkou rekvalifikačních programů, po nichž zpočátku následuje spíše

vysoký návrat do evidence3. V následujícím období jsou pak odchodyz evidence přibližně vyrovnané či mírně ve prospěch účastníků APZ.Pozitivní přínos rekvalifikací se projevuje spíše až v delším časovémobdobí (poprvé přibližně po půl roce), zejména nespecifických rekvalifi-kací a profesních rekvalifikací pro dělníky a THP. Srovnání jednotlivýchprogramů je však obtížné (jejich cílové skupiny, obsah opatření, očeká-vaný přínos i ekonomická náročnost se výrazně liší).

Přínos APZ k řešení nezaměstnanosti účastníků programů byl v roce2007 velmi dobrý, zlepšovala se její cílenost, účastníci v kratším i delšímobdobí po absolvování programu odcházeli z evidence ÚP častěji, nežodpovídá kontrolní skupině neúčastníků.

Programy financované ze Strukturálních fondů EU mění kontext reali-zace aktivních politik trhu práce. Nejenže rozšiřují finanční možnostiAPZ, ale dávají možnost pokrýt sociální skupiny a realizovat aktivity, nakteré se veřejné služby zaměstnanosti mohou jen obtížně zaměřit. Abyprogramy OP RLZ své cíle a záměry naplňovaly, je třeba dlouhodoběa systematicky sledovat jak jejich strukturu a kvalitu, tak také jejich zací-lení na specifické skupiny na trhu práce a jejich dopady. V roce 2007 sejich zúčastnilo 30 % (o 10 % více než v roce 2006) všech účastníků českéAPZ. Nejčastěji souvisely s podporou a rozšířením aktivní politiky pra-covního trhu (Opatření 1.1) a s pracovní a sociální integrací znevýhod-něných a sociálním vyloučením ohrožených osob (Opatření 2.1). Jejichzaměření se posouvá od inovativnějších a individuálněji orientovanýchopatření k všeobecnějším programům, částečně suplujícím nástroje„tradiční“ APZ, což je patrné zejména u vzdělávacích, výcvikovýcha poradenských aktivit.

Analýza cílenosti programů OP RLZ v roce 2007 prováděná na datechsystému OKpráce ukázala, že i projekty OP RLZ mají tendenci směřovatspíše k méně znevýhodněným osobám. Nejvíce jsou zaměřeny na rozvojlidského kapitálu, vzdělávání, poradenství a osobnostní rozvoj účastní-ků, což přibližuje jejich charakter rekvalifikačním programům. Také cíle-nost obou opatření je velmi podobná – orientují se spíše na střední věko-vé a vzdělanostní skupiny bez výraznějších zdravotních handicapů.Posun ke středním věkovým skupinám znamená v obou případechvýznamné zlepšení. Národní programy se podle všeho o něco více ori-entují na starší osoby a zdravotně handicapované, což je patrně proje-vem větších zkušeností s prací s nimi a zřejmě také nižších, resp. jinýchočekávání spojených s realizací programů právě pro ně (anticipaceodchodu do důchodu, spíše občasný než trvalý kontakt handicapova-ných s trhem práce). U grantových a specificky u nadregionálních gran-tových schémat převládá orientace na nízkokvalifikované a dlouhodoběevidované osoby, tedy na skupiny, jejichž handicapy mohou být překo-nány pouze za předpokladu kvalitní, podmínkám místního trhu práceodpovídající individuální a na míru šité intervence.

K analýze efektů programů OP RLZ byla rovněž využita data ze systé-mu OKpráce za rok 2007. Cílem bylo zhodnotit míru návratu účastníkůprogramů OP RLZ do registru nezaměstnaných ve zvolených časovýchintervalech po ukončení programu. Prokázalo se, že programy OP RLZjsou velmi blízké rekvalifikacím a jejich efekty jsou velmi podobné. I proně platí, že vysoký podíl účastníků se navrací bezprostředně po jejichukončení do registru ÚP. Je sice zpočátku o něco nižší než u rekvalifika-cí, dlouhodobě se však efekty obou programů vyrovnávají a ve srovnánís kontrolní skupinou neúčastníků jsou pak významně vyšší. Větších hru-bých efektů na odchod účastníků z evidence nezaměstnaných všakdosahují programy národního charakteru, a to i u rizikových skupin natrhu práce. Pravděpodobně to souvisí s jejich větší koncepční připrave-ností, jasnými a s ohledem na situaci na trhu práce stanovenými cílii způsoby jejich naplnění. Grantové projekty se více prosazují při práci sespecifickými skupinami nezaměstnaných a mnohdy nemají jasnou před-stavu, jak naplnit jejich potřeby s ohledem na lokální ekonomické pod-mínky.

Celkové účinky programů OP RLZ na odchod z evidence nezaměstna-ných se významně neliší od účinků „tradiční“ APZ. V dlouhodobémčasovém horizontu jsou velmi přínosné. Pro nejvíce znevýhodněné navícznamenají významnou příležitost k jejich pracovnímu a sociálnímu začle-nění.

Současná ekonomická globalizace, technologický vývoj a demografic-ký vývoj vyvolávají potřebu změny regulace trhů práce a tím i novéhopojetí role pracovního práva, což souvisí i s rostoucí diverzitou tzv.nových forem zaměstnávání v zemích EU.

S rozšiřováním flexibilních smluvních uspořádání vzrůstají v zemích EUpožadavky na zajištění základních pracovních práv pro všechny pracov-níky. Zajistit práva sociální, práva na trhu práce a práva vymáhací jesnáze proveditelné, zatímco zabezpečit práva smluvní a kolektivní jevzhledem k jejich povaze podstatně těžší. Prakticky všechny země EU

IV FÓRUM sociální politiky 3/2010 PØÍLOHA

Příloha


mají legislativně zakotveny základní principy, a to zásadu rovného zachá-zení, preferenci standardního pracovního poměru na dobu neurčitou,kontrolu dodržování pracovního práva veřejnými orgány a nástrojevymáhání smluvních práv a práv na trhu práce, s cílem garantovat flexi-bilním pracovníkům důstojnou úroveň pracovních podmínek, nejvyššímožnou ekonomickou ochranu a účinně vymáhat smluvní práva flexibil-ních pracovníků.

Z tohoto důvodu byla provedena analýza průběhu a efektů imple-mentace vybraných pracovněprávních směrnic EU v ČR. Soustředila sena 6 evropských směrnic regulujících vybrané aspekty pracovních pod-mínek zaměstnanců v zemích EU, jejichž transpozice byla ve většinězemí EU spojována s různou mírou komplikací a nejednoznačností.Zkoumány byly směrnice č. 1994/45 o zřízení evropské rady zaměstnan-ců, č. 1994/33 o ochraně mladistvých pracovníků, č. 1991/533 o povin-nosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovnísmlouvy nebo pracovního poměru, č. 1998/59 o sbližování právníchpředpisů členských států týkajících se hromadného propouštění,č. 2002/14 stanovující obecný rámec pro informování zaměstnancůa projednávání se zaměstnanci v EU a č. 2003/88 o některých aspektechúpravy pracovní doby.

Směrnice byly v České republice přijímány v rámci předvstupníhoharmonizačního procesu pracovní legislativy ČR a EU. Účastnili se hovšichni sociální partneři formou tripartitních jednání a členství ve speci-álně vytvořených expertních komisích. Rozpory mezi nimi se týkaly míryochrany/flexibility pracovních podmínek. Ve většině případů se došlo kekompromisnímu řešení, pouze při přípravě nového zákoníku práce se tonezdařilo a zástupci zaměstnanců z tohoto procesu odstoupili. Zodpo-vědnost za implementaci všech 6 směrnic připadla MPSV. Většina člán-ků směrnic byla doslovně přejata do naší legislativy, zejména do zákoní-ku práce. Některá chybějící ustanovení byla do zákoníku práce a dalšíchprávních předpisů včleněna v rámci navazujících novel těchto zákonů.V současnosti jsou všechny směrnice plně transponovány do českéhoprávního prostředí. U dobrovolných položek postupovala Česká republi-ka selektivně.

Praktické efekty implementace směrnic jsou zatím málo prozkoumány.Vzhledem k chybějící odborné literatuře byly hlavním zdrojem informacízkušenosti MPSV a sociálních partnerů – zejména ČMKOS a Svazu prů-myslu ČR. Výsledkem jejich přijetí bylo zvýšení ochrany zaměstnanců,posílení jejich postavení na trhu práce, zvláště vůči zaměstnavatelům,současně však i zvýšení nákladů zaměstnavatelů na pracovní sílu a ome-zení flexibility zaměstnávání. Všechny směrnice působí rovněž podpůr-ně v oblasti podnikového sociálního dialogu. Kontrolní orgány, tj. in-spekce práce a úřady práce, se shodují na relativně nízké míře porušo-vání pravidel stanovených směrnicemi, jejich kontrolní činnost je všakz kapacitních důvodů jen omezená. Vzhledem k neexistenci pracovníchsoudů a zdlouhavosti občanských soudních řízení je zásadním problé-mem spojeným s implementací směrnic v České republice špatná vyma-hatelnost pracovního práva.

Vybrané sociálně ekonomické aspektytransformace sociálních služeb

Výzkumná pozornost byla věnována řadě aspektů ovlivňujících procestransformace sociálních služeb. Vzhledem k tomu, že standardy kvalitysociálních služeb mají přispět ke sjednocení personálních, procedurál-ních a provozních podmínek poskytovaných sociálních služeb a součas-ně zvýšit participaci jejich klientů na jejich poskytování, jsou dlouhodo-bě monitorovány procesy, jimiž je tento nástroj přijímán a aplikovánv rozdílných typech organizací poskytujících sociální služby.

Případovou studií realizovanou v letech 2009 a 2010 bude získánamožnost provést komparaci kultury poskytování pečovatelské službypřed a po přijetí zákona o sociálních službách a sledovat efekty standar-dů kvality, nebo� je realizována u stejného poskytovatele jako v letech2002–2003. V roce 2009 bylo uskutečněno komplexní šetření životní situ-ace uživatelů pečovatelské služby a sledování rozsahu a způsobu jejíhovyužívání. Kvalitativní šetření bylo doplněno kvantitativní analýzoureprezentativního souboru dat pro českou populaci starší 50 let z evrop-ského projektu SHARE (Survey of Health, Ageing and Retirement inEurope). Z analýzy vybraných dat vyplynulo, že adresáty pomoci ze stra-ny druhých osob bylo 26 % domácností, přičemž v 91 % se jednaloo pomoc s péčí o domácnost, v 9 % pak o pomoc při péči o vlastní osobu.Prvotní analýzy kvalitativních dat pak byly zaměřeny na to, jakou rolihraje pečovatelská služba v rozvoji trendu „stárnutí v místě – aging in

place“ a zda a jakým způsobem se v procesu poskytování služby, jak houživatelé popisovali, projevila implementace standardů kvality, tedy jakývýznam má zavedení standardů kvality pro uživatele služby.

V současné fázi rozpracovanosti projektu lze dosavadní zjištění k uve-deným dvěma oblastem shrnout následovně. Pečovatelská služba plnív životě svých uživatelů nezastupitelnou úlohu, nebo� jim podle jejichvyjádření umožňuje setrvat v původních domovech i při zhoršujícím sezdravotním stavu. Kromě fyzické podpory uživatelů přispívá i k zajištěníjejich psychické pohody, a to zejména udržováním jejich domácnostív čistotě a pořádku, nejsou-li toho již sami schopni, poskytováním poci-tu bezpečí a sociálními kontakty. Pečovatelské službě při zvládání každo-denní péče o domácnost a osobu uživatelů služeb v různé míře pomáhajíjejich rodinní příslušníci, nejčastěji jejich děti, přičemž jejich působení sejevilo jako komplementární.

Analýza vlivu implementace standardů kvality na poskytování pečo-vatelské služby, tak jak byl zachycen v rozhovorech s uživateli, ukázala,že uživatelé pečovatelské služby v různé míře zaznamenali změnuv poskytování služby, a ti z uživatelů, kteří o změně hovořili, poukazova-li zejména na zvýšení své informovanosti o možnostech pečovatelskéslužby pomoci jim v jejich životní situaci a v důsledku toho na možnostaktivně a flexibilně ovlivňovat složení čerpaných úkonů péče v závislos-ti na svých měnících se potřebách. Zaznamenali rovněž transparentnostuzavírání smluv o poskytovaných úkonech péče a přehledný a ověřitel-ný systém úhrad za péči.

Dalším tématem výzkumné aktivity bylo zmapování nejzávažnějšíchproblémů ve financování ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobyto-vých zařízeních sociálních služeb. Výzkum byl proveden dotazníkovýmšetřením v zařízeních poskytujících pobytové služby s návratností 34 %.Většina respondentů vyplnila dotazníky s velkou péčí a zájmem o věc,nicméně se ukázalo, že nebylo možné pokrýt celou šíři problematiky,a proto by bylo třeba v jejím sledování pokračovat. Výsledky šetření bylydoplněny o poznatky z dat poskytnutých Krajským úřadem Moravsko-slezského kraje. Z obou pramenů shodně vyplynulo, že poskytovatelůmsociální péče hradí zdravotní pojiš�ovny na základě uzavřených smluvpouze část poskytované zdravotní péče. Zdravotní pojiš�ovny tak využí-vají nedostatečného definičního rozhraničení mezi zdravotní a sociálnípéčí. Vzhledem k tomu, že poskytovatelé jsou povinni svým klientůmzdravotní péči zajistit, financují ji z běžných provozních (neinvestičních)nákladů, tj. vlastně na úkor klientů relativně zdravých. Podle jednotlivýchrespondentů proplácejí ústavy ze svých běžných nákladů 50–70 % pro-vedených zdravotních výkonů.

Nejčastějšími příčinami sporu bylo podávání léků per os, indikovanénapř. u některých klientů s psychickou poruchou a u klientů s poruchoupolykacího reflexu. Všeobecná zdravotní pojiš�ovna však indikaciv mnoha případech neuznává. Při podávání léků však nejde jen o vlastníakt polknutí (i když i při něm mohou mít klienti problémy), ale též o pří-pravu, rozpočítání dávek léků apod. Problémem bylo dále proplácení polo-hování u ležících pacientů, důležitého pro předcházení dekubitům. V těchtoa dalších případech dochází k rozporu mezi zákonem č. 96/2004 Sb.,o nelékařských povoláních, a vyhláškou č. 424/2004 Sb., kterou se sta-noví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků,na straně jedné a metodikou zdravotních pojiš�oven, zejména VZP, na straně druhé. Podle citovaného zákona (§ 5 – kvalifikační předpokla-dy) a vyhlášky musí tyto výkony provádět osoba k tomu způsobilá(odbornost: všeobecná sestra v sociálních službách, dále SZP), ale podlemetodiky zdravotních pojiš�oven je v pobytových zařízeních sociálnípéče SZP vykonávat nemusí. Proto tyto výkony VZP nehradí, ačkolizákon je právním předpisem vyšší právní síly než metodika zdravotnípojiš�ovny. Jelikož si zařízení nemohou dovolit ošetřovatelskou péčineposkytnout, financují ji z běžných neinvestičních výdajů. Pojiš�ovnapřitom inkasuje ze státního rozpočtu pojistné na klienty rezidenčníchzařízení.

Jako další problém se ukázalo proplácení rehabilitační péče. Rehabili-tační péči pojiš�ovny v zásadě neproplácejí a úhrada z vlastních pro-středků klientů je jen nepatrná. Rehabilitační péče je proto podceňovánajak ze strany zdravotních pojiš�oven, tak ze strany klientů. Přitom její pří-nos je zdůrazňován i ze strany odborníků, a to z rehabilitačního lékařství,neurology, geriatry atd. Léčebná rehabilitace představuje klíčový faktorv systému péče o seniory a osoby se zdravotním postižením, zmírňujeprůběh a následky jejich chorobných a úrazových stavů. Důsledně uplat-ňovaná léčebná rehabilitace může zabránit vzniku nesoběstačnosti, mátedy i preventivní účinek.

Vzhledem k tomu, že VZP proplácí zdravotnické výkony podle sazební-ku, problémem jsou i náklady na platy zdravotnických pracovníků za práciv noci, kdy zdravotní úkony i ošetřovatelská péče nejsou prováděny nebo

FÓRUM sociální politiky 3/2010 PØÍLOHA V

Příloha


jsou prováděny v minimálním objemu. Riziko vyplývající z nepřítomnos-ti zdravotní sestry je však příliš veliké, nebo� nejčastější náhlé stavy s nut-ností resuscitace se odehrávají právě v nočních hodinách.

Výzkum se zaměřil i na regionální dostupnost sociálních služeb. Zpra-covány byly analýzy zaměřené na jejich dostupnost na úrovni krajů a vevybraných obcích. Snahou bylo prohloubit dříve získané poznatkyo jejich poskytování na obecní úrovni a koncepční činnosti krajů v tétooblasti. Výzkum se zaměřil na vyhodnocení výsledků empirických šetře-ní mezi pracovníky krajských úřadů a obcí s pověřeným obecním úřa-dem. Mapování dostupnosti sociálních služeb na obecní a krajské úrov-ni měla poněkud odlišná východiska a zaměření. Záměrem obou šetřeníbylo shromáždit odlišné, ale vzájemně se doplňující informace o regio-nální dostupnosti sociálních služeb (krajské šetření), respektive o jejichposkytování a faktorech, které ho ovlivňují (šetření mezi pracovníkyobecních úřadů).

V empirickém šetření mezi pracovníky sociálních odborů (případněodborů sociálních věcí a zdravotnictví) všech krajských úřadů byly zjiš-�ovány informace o dostupnosti sociálních služeb. Šetření mezi pracov-níky sociálních odborů osmi vybraných obcí s pověřeným obecním úřa-dem v Jihočeském, Plzeňském a Středočeském kraji se zaměřilo na roz-sah realizace a podmínky pro poskytování sociálních služeb a zdravotnípéče v obcích situovaných při hranici tří sousedících krajů. Stejné sku-tečnosti tam byly zjiš�ovány v rozmezí dvou let, nejprve před nabytímúčinnosti zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (2006), a násled-ně v kontextu nové legislativní úpravy (2008).

Určitým limitem získaných poznatků je, že jsou založeny na výpovědispecifického okruhu respondentů, která může být ovlivněna perspekti-vou, kterou k dané otázce respondenti zaujímají. V případě šetření mezipracovníky obecních úřadů nebyla cílem širší zobecnitelnost, šetřeníbylo spíše případovou studií mapující situaci (respektive její vývoj)v určitém konkrétním regionu. K významným zjištěním na krajské úrov-ni patří, že respondenti považovali informace o sociálních službách, ježmají k dispozici, za dostačující. K jejich získávání využívali celou řadurůzných zdrojů, nejvíce konzultace se zástupci obcí a obecní plány roz-voje sociálních služeb, kontakty s poskytovateli zapojenými do přípravykrajských plánů rozvoje sociálních služeb a výzkumná šetření či analýzysekundárních dat.

Rozdíly v dostupnosti sociálních služeb v různých oblastech kraje kon-statovali téměř všichni dotázaní, by� někteří spíše nepřímo. Nejčastějibyla dostupnost omezená u domovů se zvláštním režimem a podporysamostatného bydlení. Jako nejlépe dostupné byly vnímány pečovatel-ská služba, domovy pro seniory a domovy pro osoby se zdravotnímpostižením. Orientační hodnocení geografické a finanční dostupnostivětšiny sociálních služeb pro uživatele neukázalo výraznější rozdíly mezitřemi různými typy oblastí vzdálených od regionálních či lokálních cen-ter (tj. obcemi při hranicích mezi okresy, oblastmi při hranici s jiným kra-jem a příhraničními oblastmi). Ve většině krajů byla dostupnost nejvyššíprávě v krajském městě. Krajský střednědobý plán rozvoje sociálníchslužeb je klíčovým dokumentem pro oblast sociálních služeb a snahao zajištění jejich vyšší dostupnosti v oblastech s jejich nižší dostupnostíby se měla do podoby plánu i jeho realizace promítnout.

Mezi pracovníky obcí s pověřeným obecním úřadem byla nejprvesrovnána potřebnost a míra realizace 14 služeb sociální péče a 5 služebzdravotní péče. Z šesti typů sledovaných služeb, které byly ve všechobcích považovány za potřebné, byla dostatečně zajištěna pouze pečo-vatelská služba. Domovy pro seniory a domácí zdravotní péče bylyv některých obcích zajištěny dostatečně, zatímco v jiných pouze částeč-ně nebo vůbec. Naproti tomu osobní asistence, podpora samostatnéhobydlení a denní stacionáře v převážné části obcí zcela chyběly.

Potřebnost i rozsah realizace značné části sledovaných služeb bylyv dobách zjiš�ování hodnoceny srovnatelně. To platilo především o zdra-votních službách a službách sociální péče, jež byly široce provozoványjiž před zavedením nové legislativní úpravy (domovy pro seniory, pečo-vatelská služba). U části služeb, které byly nově ukotveny teprve novoulegislativní úpravou, můžeme pozorovat častější hodnocení služby jakopotřebné, přičemž ale v obcích, které potřebu zajištění služby nově uzna-ly, tyto služby provozovány doposud nejsou.

Spolupráce mezi organizacemi s různými zřizovateli byla s jedinouvýjimkou hodnocena jako dobrá či vynikající. Úzká spolupráce se ukáza-la jako užitečná při zprostředkování kontaktu, vyřizování příspěvků napéči či při převodu zajiš�ování pečovatelské služby z města na nezisko-vou organizaci. I když spolupráci bylo možné hodnotit jako dobrou užv době prvního šetření, v některých obcích se dále prohloubila.

Nejlépe byly zajištěny péče o seniory, následná a rehabilitační péče vezdravotnickém zařízení, domácí zdravotní péče, pečovatelská služba

a rozvoz obědů. V roce 2008 nebyly oproti roku 2006 zaznamenányvýraznější změny. Největší překážkou bylo v obou případech finančnízajištění. Po této stránce byla podle respondentů situace v obou letechsrovnatelná. Faktorem výrazně limitujícím dostupnost služeb sociálnípéče a zdravotních služeb byla vzdálenost obcí od obce s pověřenýmobecním úřadem.

Srovnání situace v roce 2006 a v roce 2008 ukázalo spíše na postup-né přeměny v oblasti sociálních služeb. Výchozí situace byla v přísluš-ném regionu rozhodující zejména z hlediska okruhu poskytovaných slu-žeb sociální a zdravotní péče, docházelo spíše k postupným proměnámjejich spektra. Poté, co zákon o sociálních službách nabyl účinnosti,nedošlo k výraznějším změnám v jejich struktuře, avšak jsou patrně roz-běhnuty procesy, které by k tomu mohly přispět. V roce 2008 bylo takémožné pozorovat zintenzivnění spolupráce obcí a krajů, by� bylo zřejmé,že se plánování na krajské a obecní úrovni doposud spíše sla�uje nežkoordinuje. V roce 2008 byla patrná lepší obeznámenost s pojmy použí-vanými v nové legislativě a vnímání toho, které služby jsou v danémregionu považovány za potřebné. Účinnost zákona o sociálních služ-bách se stala mezníkem spíše pro zadavatele a poskytovatele sociálníchslužeb, zatímco spektrum nabízených služeb procházelo spíše postup-nou proměnou.

Mezinárodní migrace osob v ČR a jejísociální a ekonomické souvislosti

Stěžejním cílem tohoto projektu je zmapovat integraci cizinců nalokální úrovni s důrazem na roli institucí a provázanost jejich opatření.Ve vyspělých evropských zemích s delší zkušeností s imigračními tokypředstavují místní samosprávy významné aktéry, kteří formulují strate-gie sociální integrace přistěhovalců a mají možnost zohlednit specifickélokální podmínky integrace a vytvářet opatření „šitá na míru“. Proto jev těchto zemích řada kompetencí v oblasti integrace přistěhovalců pře-nesena na lokální vlády. V evropských městech se v důsledku toho roz-víjejí specifické lokální strategie integrace cizinců. Studie zaměřená naanalýzu lokálních integračních strategií v ČR však ukázala nízký stupeňangažovanosti městských úřadů a magistrátů v oblasti sociální integra-ce přistěhovalců a až absenci této agendy. Stejná situace panovalai v Brně, kam byla zaměřena výzkumná činnost.

V rozhovorech s aktéry integrace v Brně se projevil všeobecný před-poklad, že právě město by mělo hrát při integraci cizinců klíčovou úlohu.Magistrát města Brna (MMB) však tuto roli dlouhodobě nenaplňuje.Sociální integrace je zde pojímána spíše jako krizová intervence v situa-ci vážných (existenčních) problémů přistěhovalců a jejich rodin, v roviněspolečenské pak jako krizová opatření, pokud by rozsah problémů popu-lace přistěhovalců přerostl ve vážný sociální problém na území města.Teprve v souvislosti s hrozbou, že by se cizinci na území města mohliv důsledku krize skutečně dostat do situace vyžadující intervenci, došlok vytvoření pracovní (integrační) podskupiny Poradního orgánu pro inte-graci cizinců s cílem vytvořit krizový scénář pro případ hromadného pro-pouštění cizinců. Byly identifikovány skupiny nejvíce ohrožených cizincůa navržena opatření ke zmírnění krizové situace. MMB klade kromě pří-padných krizových opatření důraz na podporu části přistěhovalců pova-žované za elitní, k níž jsou počítáni zejména zástupci zahraničních inves-torů a jejich rodinní příslušníci a částečně také vysoce kvalifikovaní pra-covníci, univerzitní profesoři a vědci

Krajský úřad Jihomoravského kraje (JMK) postupně přebírá funkcikoordinátora aktérů integrace přistěhovalců na území kraje i města Brna.Přestože je v oblasti sociální integrace dílčím způsobem aktivní již něko-lik let, jeho význam vzrostl zejména se zahájením projektu „Jihomorav-ské regionální centrum na podporu integrace cizinců“. Vzniklo nejenregionální centrum, ale také nová platforma aktérů integrace a nastave-ní východisek pro formulaci oficiální strategie integrace přistěhovalcův Jihomoravském kraji. JMK zajiš�uje zejména řízení projektu a koordi-naci činností, faktickou činnost uskutečňují především partneři projektu- neziskové organizace, výzkumná instituce a MMB. Byla zpracovánaanalýza výchozí situace v oblasti integrace cizinců v kraji, vznikl seznamvýznamných aktérů z řad organizací v JMK a byla podpořena činnostneziskových organizací poskytujících přímé služby cizincům. Centrumposkytuje informační služby pro cizince a slouží také jako zázemí proakce zaměřené na integraci cizinců. Lokální studie ukazuje některé bari-éry dané do značné míry fungováním jednotlivých organizací v procesusociální integrace cizinců, zejména v poskytování služeb cizincům a vzá-jemné spolupráci.

VI FÓRUM sociální politiky 3/2010 PØÍLOHA

Příloha


Účelově financované projektyVýzkumný ústav pracoval i na dalších projektech. Některé blíže představujeme.

Analýza a prognóza problematikyrestriktivních opatření v zařízeních sociálních služeb

Tento grantový projekt se zabývá problematikou restriktivních opatře-ní používaných v zařízeních poskytujících sociální služby z hlediska plat-né právní úpravy se zvláštním zřetelem na dodržování lidských práv.S přihlédnutím na velmi restriktivní přístup k omezovacím prostředkůmv rozvinutých evropských zemích a zároveň ke trendům v poskytovánísociálních a zdravotnických služeb s ohledem na respektování lidskýchpráv, je třeba používání omezovacích prostředků v sociálních službáchredukovat na naprosté minimum. Je třeba vytvořit obecně závaznouprávní definici omezujících opatření a sjednotit právní úpravu používánírestriktivních opatření v obou resortech (MPSV a MZ) včetně vymezeníjejich kompetencí. Situace vyžadující použití omezovacích prostředků jevždy třeba řešit prostřednictvím adekvátně kvalifikovaného personálu.Vzhledem k absenci statistických údajů z oblasti restriktivních opatření-by bylo vhodné provést příslušná statistická šetření, a to jak ve zdravot-nických zařízeních, tak i v zařízeních poskytujících sociální služby.

Analýza příjemců vybraných dáveksociální péče osobám se zdravotnímpostižením (oblast mobility)

V rámci projektu byla provedena analýza sociodemografické strukturypříjemců vybraných dávek v ČR se zaměřením na celkovou ekonomickousituaci a také rozbor frekvence i způsobu dopravy osob se zdravotnímpostižením. Analýza mj. ukázala, že mezi jednotlivými příjemci příspěv-ku na provoz motorového vozidla existují podstatné rozdíly, a to přede-vším ve frekvenci dopravy a v celkových vynaložených nákladech. Zatím-co u osob zdravotně postižených starších 60 let poskytnutý příspěvekpokryje až 87 % celkových ročních výdajů na přepravu, u osob účastní-cích se vzdělávání či participujících na trhu práce pokrývá poskytnutádávka pouze 36 %. Osoby zdravotně postižené dle analýzy využívají pří-spěvek na provoz motorového vozidla nejčastěji na dopravu k lékaři a dozdravotnického zařízení. A to i přesto, že tyto cesty lze hradit z jinýchzdrojů, primárně ze systému zdravotního pojištění, příspěvku na péči čivyužít v posledních letech se rozvíjející dotované speciální dopravníslužby pro osoby se zdravotním handicapem.

Sociálně demografická analýza Roudnice nad Labem jako obce s rozšířenou působností

Záměrem projektu bylo shromáždit a vyhodnotit data relevantní propotřeby plánování sociálních služeb na území Roudnice nad Labem jakoobce s rozšířenou působností. V rámci projektu byly vyhodnoceny aktu-ální demografické trendy v Roudnici nad Labem a jejím spádovém území.Dále se projekt zabýval využíváním příspěvku na péči k zabezpečení soci-álních služeb. Realizován byl také sociologický průzkum mezi obyvateliregionu zaměřený na oblast sociálních služeb. Výstupem je demografic-ká projekce obyvatelstva na sledovaném území, zhodnocení vybavenostiregionu vybranými sociálními službami a vyhodnocení poskytování pří-spěvku na péči a jeho využívání. Dále se věnuje výsledkům průzkumu,který mapoval potřeby pěti cílových skupin ve vztahu k sociálním služ-bám. Jeho cílem bylo zjistit informovanost o službách a hodnocenívýznamu této problematiky pro vlastní osobu či blízké osoby, rozsah vyu-žívání služeb a spokojenosti se službami, respektive zmapování důvodůnespokojenosti u služeb, které se dotazovaného týkají nebo mohouvýrazněji týkat. Pro účely orientačního srovnání byly sledovány také vše-obecné preference občanů v sociální oblasti (tj. jejich postoje i ke služ-bám, které pro respondenta či jemu blízké osoby významné nejsou).

Analýza současného stavu v oblastiterénní činnosti orgánů sociálně-právníochrany dětí a stanovení optimálníchpodmínek výkonu sociálně-právníochrany dětí ve vazbě na počet klientů

Tento projekt se zaměřil na zmapování vytíženosti pracovníků a pra-covnic orgánů sociálně-právní ochrany dětí na úrovni obcí s rozšířenoupůsobností. Snahou bylo kvantifikovat všechny úkony vykonávanév rámci sociálně-právní ochrany dětí, a to jak z hlediska činností defino-vaných zákonem, tak z hlediska samotné praxe. Dotazníkové šetření pro-vedené na odděleních sociálně-právní ochrany dětí potvrdilo nedostaču-jící personální zajištění dané agendy, a to celorepublikově, bez ohledu nakrajskou příslušnost či velikost spádového území. Z kvalitativního výzku-mu dále vyplynulo, že za stávajícího počtu pracovníků OSPOD zajiš�ujívýkon SPO jen v minimálním zákonném rozsahu, výkon terénní práce jenedostačující, není dostatek času na soustavnou práci s ohroženýmirodinami a preventivní činnost. Pro sociální pracovníky je tento stavvyčerpávající a značně frustrující - nemají podmínky pro to, aby mohliodvádět svoji práci v uspokojivé kvalitě. Řešením je optimalizace počtupracovníků. Východiskem by také bylo oddělení výkonu státní právy odsamosprávy vytvořením „sociálních úřadů“.

Analýzy a prognóza potřeb poskytová-ní sociálních služeb pro seniory a osobyse zdravotním postižením

Cílem tohoto projektu bylo posoudit současný stav poskytování soci-álních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením a ve světleočekávaných demografických trendů nastínit očekávané změny v tétooblasti. Provedená analýza vybavenosti jednotlivých krajů a okresů služ-bami sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením uká-zala, že mezi jednotlivými regiony existují značné rozdíly ve vybavenos-ti jednotlivými typy služeb pro seniory a osoby se zdravotním postiže-ním a v jejich dostupnosti, chybějící kapacity v pobytových zařízeníchpro tyto skupiny osob nejsou saturovány péčí poskytovanou v terénníchani ambulantních zařízeních, na regionální úrovni dochází pouze v ojedi-nělých případech k propojování sociálních a zdravotních služeb. Regio-nální dostupnost jednotlivých služeb je výrazně determinována struktu-rou osídlení, velikostí jednotlivých sídel a jejich vzdáleností od centraa větších měst jednotlivých regionů.

Možnost převodu („přenechání“) částizískaných individuálních důchodovýchnároků rodinnému příslušníku nebo jinéfyzické osobě, případně možnost získá-vání společných důchodových nároků

V rámci projektu byly zkoumány možnosti převodu části získanýchindividuálních důchodových nároků rodinnému příslušníku nebo jinéfyzické osobě v právních úpravách důchodového pojištění vybranýchčlenských států EU, ve Švýcarsku, USA a Kanadě. Cílem bylo získat pře-hled o tom, zda v zahraničních právních úpravách důchodového pojiště-ní těchto zemí existuje možnost převádět individuální důchodová právazískaná pojištěncem ve prospěch rodinných příslušníků nebo i jinýchosob, a o možnostech získávání společných důchodových práv více osoba jejich následném dělení. Na základě shromážděných poznatků bylopředloženo pět variantních návrhů na zavedení této možnosti v českémzákladním důchodovém pojištění, koncipovaných na základě analýz mi-kroekonomických a makroekonomických dopadů takových změn.Výsledky ukázaly, že uplatnění sledovaných konceptů souvisí s typologiísociálního státu. V základním důchodovém systému České republikynelze uplatnění konceptu sdílení důchodových práv získaných v manžel-ství či možnosti převodu důchodových práv získaných v manželství v pří-padě rozvodu při současném způsobu výpočtu důchodové dávky dopo-

FÓRUM sociální politiky 3/2010 PØÍLOHA VII

Příloha


ručit, nebo� by to vyžadovalo zásadní změnu konstrukce výpočtové for-mule pro stanovení důchodové dávky.

Pružné formy podpory rodin s dětmiv sociálním pojištění

Projekt byl zaměřen na pružné formy podpory rodin s dětmi v sociál-ním pojištění, zejména na zohlednění podpory rodin s dětmi v sociálnímpojištění v kontextu celkové koncepce rodinné politiky státu. Výsledkemje přehled o tom, jak je rodinná politika řešena ve vybraných vyspělýchstátech a jak je v nich přistupováno k podpoře rodin s dětmi v důchodo-vých systémech. Sledovány byly také alternativní (netradiční) návrhypružné formy podpory rodin s dětmi v rámci sociálního pojištění a roze-brány některé reformní varianty důchodového systému v ČR. Poměrnědetailně byly zpracovány demografický vývoj v ČR, měnící se zvykya preference rodinného soužití. Stranou zájmu nezůstala ani míra ekvi-valence a solidarity v důchodových systémech. Na základě zjištěnýchpoznatků a zahraničních zkušeností byly zkonstruovány mikroekonomic-ké a makroekonomické modely, pomocí nichž byly simulovány zahranič-ní přístupy v podmínkách ČR. Zkoumány byly netradiční formy podporyrodin s dětmi v rámci důchodového pojištění, zejména koncept tzv. dět-ského důchodu, závislost sazby důchodového pojištění na počtu vycho-vaných dětí či asignace pojistného dětmi svým rodičům. Na základěmodelových výpočtů, historických souvislostí a současné ekonomickéa demografické teorie byly variantně navrženy změny právní úpravypodpory rodin s dětmi v českém systému důchodového zabezpečenía zhodnoceny jejich finanční a sociální dopady. Zkoumané teoretickékoncepty formy podpory rodin s dětmi v sociálním pojištění se ukázalypro ČR jako nevhodné pro své nedostatečné teoretické ukotvení, ekono-mickou a administrativní náročnost či zanedbatelný vliv na individuálnípříjmy rodin s dětmi.

Analýza podmínek a předpokladů promožnost zavedení dvoustupňovéhořízení o dávkách důchodového pojištěnív působnosti České správy sociálníhozabezpečení

Cílem projektu bylo zhodnotit podmínky a předpoklady zavedenídvoustupňového řízení o dávkách důchodového pojištění v působnos-ti České správy sociálního zabezpečení. Komplexně byly analyzoványvšechny podmínky a předpoklady jeho zavedení včetně analýzy jehodopadů do činnosti OSSZ a ČSSZ. Zkoumána byla také stávající právníúprava rozhodování o dávkách důchodového pojištění a její odchylkyod správního řádu. Detailně byla popsána konkrétní opatření, která bymusely ČSSZ a OSSZ přijmout v oblasti své vnitřní organizační struk-tury, oblasti technicko-organizačního, programového a personálníhozabezpečení včetně zahraničních agend a lékařské posudkové služby.Navržen byl i časový harmonogram zavádění případných opatření.Podrobně byly popsány klady a zápory, příležitosti a rizika zavedenídvoustupňového řízení převodem některých kompetencí na OSSZ.Zkoumán byl také vliv takové změny na postavení ČSSZ z hlediska koor-dinačních pravidel EU i ekonomický dopad zkoumaných opatření. Celývýzkum je završen shrnutím předpokladů, za nichž by decentralizacebyla fakticky uskutečnitelná, a detailním popisem limitujících faktorů.

Metodika hodnocení monitorovacíchnástrojů integračního procesu cizincůz třetích zemí v ČR – 1. fáze

Projekt představoval první krok pro vypracování soustavy monitoro-vacích ukazatelů a metodik hodnocení průběhu integrace cizinců z tře-tích zemí v ČR. Soustředil se na centrální úroveň a nalezení klíčovýchokruhů monitorovacích indikátorů. V první etapě byl přestaven 1. návrh

soustavy ukazatelů, který vychází z existujících poznatkových zdrojů(dostupných statistických databází), návrhů evropských dokumentůk této problematice (zejména dokumentů švédského předsednictví)a závěrů empirického šetření. Soubor informací charakterizuje jednakaktuální stav v dané oblasti, jednak vývoj sledovaných procesů v obdo-bí let 2004–2009. Navrhovaná soustava pro Českou republiku obsahuje23 klíčových indikátorů v absolutních hodnotách ze čtyř tematickýchoblastí, které pokládají řešitelé z hlediska sledování integrace cizincůz třetích zemí do české společnosti za klíčové. Konkrétně se jednáo oblast kategorií pobytu vč. získání českého občanství (6 ukazatelů),oblast sociálně ekonomického postavení cizinců na českém trhu práce -zaměstnanost, nezaměstnanost (8 ukazatelů), vzdělávání cizinců s důra-zem na složení jazykové zkoušky (6 ukazatelů) a sociální postavení cizin-ců z třetích zemí v ČR - výdělečná činnost, sociální dávky a rozsah zdra-votní péče (3 ukazatele). Nedílnou součástí návrhu je komparativní (srov-návací) část. Tato část charakterizuje hodnoty srovnávacích ukazatelů vevztahu k české populaci, k celkovému počtu cizinců žijících v ČR a dalšímkategoriím (např. charakteru pobytu, ekonomické aktivitě atd.). Na zákla-dě tohoto schématu byl vypracován přehled číselných hodnot základ-ních ukazatelů ke konkrétním časovým obdobím vč. posledních dostup-ných údajů. Navržená metodika se bude v dalších etapách projektu kon-kretizovat a vyvíjet s cílem eliminovat mezery ve statistických databázícha nedostatky administrativních zdrojů z hlediska aktuálnosti a kvalityinformací.

Společnost vědění – nároky na kvalifikacilidských zdrojů a na další vzdělávání

VÚPSV dostal v rámci tohoto projektu příležitost dále rozvíjet pro-gnostický model inspirovaný metodou, kterou vypracovalo a pravidelněvyužívá Výzkumné centrum pro vzdělávání a trh práce (ROA) v Maa-strichtu. Model využívá nizozemské know-how, je však nastaven načeské podmínky. První verze modelu byla vyvinuta v CERGE-EI. Modelv současném stavu poskytuje pravidelně aktualizované odhady poptáv-ky po práci v pětiletém období, počínající rokem aktualizace, a pokrytípoptávky po práci absolventy škol v tomto období. Vedle změn a vylep-šení technické povahy, jako jsou zvýšení uživatelského komfortu, grafic-kého znázornění vývoje vybraných ukazatelů, zavádění sofistikovanější-ho regresního modelování či korekce zaměstnanosti na hospodářskýcyklus, byly vypracovány a zavedeny změny, týkající se použité metodi-ky. Mezi nejdůležitější patří zavedení substituční poptávky, která korigu-je celkovou poptávku po práci. Substituční poptávka modeluje situaci,kdy se poptávka po pracovnících s daným vzděláním naplňuje pracovní-ky s jiným, podobným typem vzdělání (nejčastěji vyšším). K substitucidochází i v praxi, a to relativně často. Dále byla zavedena statistickáinterpretace výsledků. Tato úprava byla vyvolána náhodným charakte-rem vstupních dat, kterými je Výběrové šetření pracovních sil. Tatonáhodnost se promítá i v náhodném charakteru výsledků modelování.Model byl rovněž doplněn o analýzu expanzní poptávky ve vzdělanost-ních i zaměstnaneckých skupinách (shift-share analýza). Byl zavedenindex atraktivity studijních skupin, který slučuje poslední známé příjmo-vé poměry mladých pracovníků ve vzdělanostních skupinách, jejichnezaměstnanost a vyhlídky na získání zaměstnání v příštích pěti letech.Výhled na získání zaměstnání ve struktuře podle skupin vzdělání odděle-ně pro muže a ženy byl zařazen do modelu v posledním roce. Toto roz-členění umožňuje vyjádřit skutečnost, že muži a ženy mají často odlišnépostavení na trhu práce i jinou obsahovou strukturu oborů, které vystu-dovali. Důležité rozšíření stávajících výstupů modelu CERGE-ROA před-stavuje výpočet indexu IFLM pro zaměstnanecké kategorie, stratifikova-ně pro muže a ženy. Index by měl zachytit, jaký bude pravděpodobněpřevis poptávky po jednotlivých kategoriích zaměstnání na trhu práce.V posledním roce byl rovněž modifikován výpočet náhradní poptávkys ohledem na změny věku odchodu do řádných a předčasných důchodů.Změna doby odchodu do důchodu, a� vyvolaná legislativními změnami,či subjektivními důvody, může být promítnuta do modelu CERGE-ROAdříve, než se projeví v praxi.

1 Úplné znění výstupů dokončených projektů je k dispozici na www.vupsv.cz.2 Propočty za rok 2007 podle mzdové statistiky Eurostatu.3 Je otázkou, nakolik se fakticky nejedná o nové evidence (tj. nezaměstnaní se opě-

tovně orientují na trhu práce a v nabídkách zaměstnání, zvláště pokud hledajízaměstnání v jiném oboru než dříve).

VIII FÓRUM sociální politiky 3/2010 PØÍLOHA

Příloha


Summaries of selected articlesObsah

The convergence of Czech incomes with EU levels - p. 2This article attempts to map the basic aspects of wageconvergence in the Czech Republic after EU accession in aperiod spanning the years 2003 to 2008. The integration ofthe Czech economy into the European Economic Area hasbeen taking place within the broad scope of institutionalentrenchment and the confluence of structural economicparameters. One of the basic issues in this regard is theconvergence of wage levels and their structure. The cost oflabour is an important element in this process and itaccounts for more than two thirds of a worker's wage. Innominal terms and in terms of parity, low wage levels in theCzech Republic have been gradually moving closer to theparameters of developed countries. A similar process hasalso been taking place in the other countries that havejoined the EU since 2004. A reciprocal income convergencecan also be observed in "old" member states. Rapid wagegrowth in the Czech Republic bolstered by an increase inproductivity was a concomitant feature of integration intothe European single internal market. With respect torelatively low price levels in the Czech Republic at present(which came to roughly 70% of the EU average in 2007) aswell as an undervalued CZK exchange rate, it is possible toanticipate that the rapid alignment of value ratios with EUparameters will continue and this will correspond withmovement in the wage evaluation of labour in EUR and inpurchasing-power parity. Thanks to low Czech price levels,employers have so far been able to avail of low labour costsin comparison with the markets of developed economies. Inthe coming years, however, this advantage will graduallydecline. Eurostat data from the European ComparisonProgramme was used as source material for the article aswere the timelines for gross and net incomes in individualEU member states. The analysis of Czech ratios is based onthe timelines for labour statistics from the Czech StatisticalOffice.Keywords: income, labour productivity, CZK appreciation,relative price levels, purchasing-power parity, priceconvergence, income convergence.

Families and children at risk: an overview of protectivefactors and risk factors - p. 11This article presents an overview of the risk factors(hereinafter only referred to as "R factors") and the protectivefactors (hereinafter only referred to as "P factors") whichselected contemporary specialist literature has identified asrelevant while assessing the situation of children or familiesat risk. It not only includes information from social sciencedisciplines, but also knowledge of human ethology. The

authors anticipate that this survey will be useful forprofessionals who assess the situation of children andfamilies and who plan and also provide services for them. Keywords: family at risk, children at risk, protective factors,socio-legal protection of children

Solidarity versus equivalence in Czech annuity insurancefrom the point of view of the Constitutional Court - p. 19On 23 March 2010, the Constitutional Court decided on theabolishment of Section 15 of Act No. 155/1995 of the Collectionof Laws, on annuity insurance. This once again stirred up along-running discussion on the level of solidarity andequivalence in the Czech system of annuity insurance. TheConstitutional Court decided on the extent of the use of twobasic principles in the pension system of the Czech Republic -the principle of equality and the principle of solidarity. Insimple terms, the Constitutional Court stated that applying theprinciple of solidarity to the extent in which it is used in theCzech pension system contravenes the constitutionallyenshrined principle of equality between individual income-differentiated groups of insurance beneficiaries. The articleexplains what the Constitutional Court's decision was aboutand it comments on the court's opinion. Keywords: annuity insurance, reduction limits, pensioncalculation, opinion of the Constitutional Court

The most frequent and serious problems relating to theprovision of residential social services from the point ofview of providers - p. 21This article acquaints the reader with the selected results of aquestionnaire survey conducted in 2009 among 156 providersof social services for senior citizens and disabled people. Thissurvey looked at a wide range of issues concerning theprovision of selected social services for these target groups.The article only devotes attention to the most frequent ormost serious problems that the providers who wereaddressed have encountered while ensuring social services.In evaluating the answers of respondents, eight basic problemareas were identified and the various difficulties experiencedby the given respondents were arranged in theseclassifications. Individual groups of problems weredistinguished as follows: a lack of funding, difficulties with thecurrent funding system, non-financial aspects of operating thesystem or conceptual issues, service staffing arrangements,problems with capacity or inadequate material resources ortechnical facilities, the situation of clients and target groups,the state of the services network or its interconnectedness andwider social contexts.Keywords: social services, providers, problems, survey

Editorial 1

Stati, studie, úvahy a analýzyKonvergence české výdělkové hladiny k úrovni EU 2Jan Vlach

Ohrožené rodiny a děti: přehled protektivních a rizikových faktorů 11Oldřich Matoušek, Eva Jozífková, Hana Pazlarová, Veronika Dziamová

Projekty podporované EUNezaměstnaní nad padesát let a jejich návrat na trh práce 18

Statistiky a analýzySolidarita versus ekvivalence v českém důchodovém pojištění pohledem Ústavního soudu 19

Nejčastější a nejzávažnější potíže provázející zajiš�ování pobytových sociálních služebz pohledu poskytovatele 21

K poskytování hmotné podpory v rámci investičních pobídek 24

Poznatky z praxeObce a veřejná služba 25

Zajímavosti ze zahraničního tiskuOrganizace zaměstnavatelů v období krize 27

Překonat krizi a podpořit růst zaměstnanosti 28

Informační servis čtenářůmRecenzeZáklady sociální politiky v souhrnu 28

Jak je na tom Česká republika ve sla�ování pracovního a soukromého života 29

O sociálním zabezpečení přehledně 30

Novinky v knižním fondu 30

Z domácího tisku 31

Ze zahraničního tisku 32

PřílohaZ výsledků výzkumu v roce 2009 I–VII

Obsahové zaměření časopisu

Sociální problematika v nejširším vymezení,

zejména tyto tematické okruhy:

� sociální teorie, sociální politika, � sociální služby, státní sociální podpora, hmotná nouze, � posudková služba, zdravotní postižení, � rodina, sociálně-právní ochrana dětí, rovné příležitosti, � pojistné systémy, důchodové, nemocenské a úrazové

pojištění, � příjmová politika, � zaměstnanost, politika zaměstnanosti,

� služby zaměstnanosti, trh práce, zahraniční zaměstnanost,

� mzdová politika, mzdové a platové systémy, � bezpečnost práce a pracovní prostředí, � pracovní podmínky, organizace práce,� sociální dialog a kolektivní vyjednávání,� migrace, integrace cizinců, � mezinárodní spolupráce v oblasti sociálního

zabezpečení, � legislativa upravující všechny tyto oblasti, � další příbuzná tematika.

For summaries of selected articles see the 3rd page of the cover.

Informace pro autory

Časopis se skládá ze dvou částí, v první, tvořené rubrikou Stati, studie, úvahy a analýzy, jsou uveřejňovány pouze recenzované příspěvky. O zařazení do recenzované části časopisu rozhoduje redakční rada na základě výsledků recenzního řízení, které je oboustranně anonymní. Redakce v tomto směru provádí potřebné kroky.Autoři mohou nabízet příspěvky do obou částí, tj. do recenzované i nerecenzované části, s tím, že uvedou, do které. Redakce přijímá pouze dosud nepublikované příspěvky v elektronické podobě. Autor by měl připojit úplnou kontaktní adresu včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Příspěvky zasílejte v elektronické podobě na e-mailovou adresu: [email protected]. Uveřejněné příspěvky jsou honorovány.

Formální požadavky

Rukopis příspěvku do recenzované části (nejlépe v členění souhrn /resumé, abstrakt/, úvod, současný stav poznání a odkazy naodbornou literaturu, zkoumaná problematika a použité metody, výsledky, diskuse, závěr) o rozsahu zhruba 25 tisíc znaků včetněmezer v editoru Word musí vedle vlastního textu obsahovat cca 20řádkové resumé a klíčová slova v češtině.Citace a bibliografické odkazy musí být úplné a v souladu s příslušnou normou, příklady viz www.vupsv.cz. Grafy a obrázky musí být přizpůsobeny černobílému provedení (ve formátu excel skupinový sloupcový, ne prostorový). Připojeny musí být i jejich zdrojové soubory. Redakce provádí jazykovou úpravu textu.


3

dvouměsíčník/ročník4 2010

Hlavní náplní ústavu je aplikovaný výzkum v oblasti práce

a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

úrovni formulovaný podle aktuálních potøeb orgánù státní

správy, popøípadì neziskových èi privátních subjektù. Ústav

vykonává konzultantskou èinnost pro uživatele výsledkù

výzkumù a organizuje semináøe a konference. Výzkumné

projekty se každý rok pøipravují ve spolupráci se

zainteresovanými subjekty s ohledem na kontinuitu vývoje

vìdy a výzkumu v pøedmìtných oblastech. Mezi hlavní

výzkumné zájmy ústavu patøí:

� trh práce a zamìstnanost,

� sociální dialog a pracovní vztahy,

� sociální ochrana,

� rodinná politika,

� pøíjmová a mzdová politika,

� rovné pøíležitosti,

� teorie sociální politiky.

Významnou èinností ústavu je poskytování komplexních

knihovnických a informaèních služeb z oblasti práce a sociálních

vìcí, které zajiš�uje oddìlení knihovnicko-informaèních služeb.

V rámci jeho èinnosti je kontinuálnì budován a zpracováván

fond domácích a zahranièních informaèních pramenù z uvedené

oblasti, ale i z pøíbuzných oborù a prùøezových vìdních disciplín.

The RILSA´s main role is applied research on labour

and social affairs at regional, national, and international

levels, formulated in accordance with the current needs

of the state administration, and in some cases the non-

profit sector and private clients. The Institute provides

consultancy for the users of research results and organizes

seminars and conferences. Research projects are

prepared each year in collaboration with interested

parties, with regard to the continuity of science and

research in the areas in question. The Institute´s main

research interests include:

� labour market and employment,

� social dialogue and labour relations,

� social security,

� family policy,

� wages and income policy,

� equal opportunities,

� social policy theory.

An important activity of the Institute, essential for carrying out

its research objectives, is the provision of comprehensive

library and information services in the field of labour and social

affairs. This is done by RILSA's library and information services

department.


Date post:	16-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

01 obalka3 2010 k tiskupraha.vupsv.cz/Fulltext/Casopis_FSP_3_2010.pdf · Novinky v knižním fondu...

Documents