+ All Categories
Home > Documents > 1. SPEKTROFOTOMETRIE 2. CHROMATOGRAFIE...

1. SPEKTROFOTOMETRIE 2. CHROMATOGRAFIE...

Date post: 09-Apr-2018
Category:
Upload: haduong
View: 218 times
Download: 2 times
Share this document with a friend
22
Analytické metody Vladimíra Kvasnicová 1. SPEKTROFOTOMETRIE 2. CHROMATOGRAFIE 3. POTENCIOMETRIE 4. VOLUMETRIE Spektrofotometrie spektrofotometr Materiál používaný pro analýzu: ROZTOK
Transcript

Analytické metody

Vladimíra Kvasnicová

1. SPEKTROFOTOMETRIE

2. CHROMATOGRAFIE

3. POTENCIOMETRIE

4. VOLUMETRIE

Spektrofotometrie

spektrofotometr

Materiál používaný pro analýzu:

ROZTOK

PRINCIP

• interakce mezi stanovovaným analytem a

monochromatickým zá řením

• část záření je absorbována

stanovovanou látkou, zbývající

záření je detekováno detektorem

• množství absorbovaného zá ření je p římo

úměrné množství analyzované látky

Spektrofotometrie je kvantitativní metoda :

stanovujeme

KONCENTRACI

↑↑↑↑ koncentrace ≈≈≈≈ tmavší roztok ⇒⇒⇒⇒ ↑↑↑↑ absorpce

Důležité termíny

vzorek = analyzovaný roztok

neznámý vzorek = vzorek o neznámé koncentraci

standard = vzorek o známé koncentraci

blank = roztok neobsahující analyzovanou látku

chromofor = část struktury chemické látky,

která je schopna absorbovat

záření ur čité vlnové délky

fialová 380 – 450 nm

modrá 450 – 495 nm

zelená 495 – 570 nm

žlutá 570 – 590 nm

oranžová 590 – 620 nm

červená 620 – 750 nm

viz. http://en.wikipedia.org/wiki/Electromagnetic_spectrum

Obrázek převzat z http://en.wikipedia.org/wiki/Electromagnetic_spectrum (2006)

Používané elektromagnetické zá ření

• barevné vzorky: viditelné (VIS)

• bezbarvé vzorky: UV zá ření

A / λλλλ

„absorp ční spektrum“

Komplementární barvy

SCHÉMA spektrofotometru Které veli činy jsou m ěřeny?

TRANSMITANCE

= poměr intenzity zá ření vystupujícího z kyvety (I)

k intenzit ě záření do kyvety vstupující (I o)

(tj. záření dopadající na detektor / p ůvodní zá ření)

T = I / Io

T = 0 – 1 nebo v procentech % (0 – 100 %)

Jak se vyjad řuje množství pohlceného záření?

veli čina odvozená od transmitance: ABSORBANCE

A = - log 10 T= - log 10 (I/I0) = log 10 (I0/I) = log 10 (1/T)

A = 0 – 1.0 (1.5 nebo více)

horní limit závisí na citlivosti detektoru

4.099.990.010.0001

3.099.90.10.001

2.09910.01

1.090100.10

0.350500.50

0.0510900.90

0.0041990.99

001001

Apohlceno (%)prošlo (%)T

4.099.990.010.0001

3.099.90.10.001

2.09910.01

1.090100.10

0.350500.50

0.0510900.90

0.0041990.99

001001

Apohlceno (%)prošlo (%)T

≈≈≈≈ citlivosti detektoru

Zjišt ění koncentrace:

1. Lambert-Beer ův zákon2. Kalibra ční křivka3. Výpočet pomocí hodnot (A, c)

standardních vzork ů

Zjišt ění koncentrace:

Lambert-Beer ův zákonA = εεεε x l x c

neboT = 10- (εεεε x l x c)

A = absorbance (A = -log T)

T = transmitance (T = 10 -A)

εεεε = molární absorp ční („extink ční“) koeficient

l = tlouš ťka kyvety (v cm), c = molární koncentrace

Kalibra ční křivka

3 a více standard ů

zpracovaných

stejnou metodou

lineární kalibra ční

křivka

A = εεεε x l x cy = kx + q

Výpočet pomocí standard ů

Ast = cst x l x εεεε Avz = cvz x l x εεεε

Ast / cst = l x ε Avz / cvz = l x ε

l x ε = l x ε

Ast / cst = Avz / cvz

cvz = Avz x (cst / Ast)

cvz = Avz x f

f = průměr všech (c st / Ast) použitých p ři experimentu

Cvičení1) Avz = 0,25 Cvz = ?

Ast = 0,40 Cst = 4mg / L[2,5mg/L]

2) standard glukózy: Cs = 1000mg/L, T = 0,49. neznámý vzorek: T = 0,55, C vz = ? (v mg/L i mmol/L)

MW = 180g[839mg/L = 4,7mM ]

3) standard protein ů: T = 0,33; vzorek pacienta: T = 0,44Porovnejte koncentraci protein ů ve vzorku pacienta se standardem.

[4/3]

Přesnost stanovení

absorpce ostatními látkami p řítomnými

ve vzorku musí být eliminována:

BLANK (slepý pokus)

→ jeho absorbance se ode čte od absorbance

vzorku ⇒⇒⇒⇒ výsledná absorbance odpovídá pouze

koncentraci analyzované látky

Spektrofotometrie v praktickém cvi čení

„Stanovení koncentrace kreatininu v mo či“

analyzovaný vzorek : vlastní mo č

1. bezbarvý kreatinin je p řeveden na barevný

produkt chemickou reakcí

2. koncentrace kreatininu ve vzorku se

zjiš ťuje z nam ěřené absorbance pomocí

kalibra ční křivky

Obrázek převzat z http://www.fredmiranda.com/hosting-data/500/43850455-End-of-the-Rainbow.jpg (říjen 2007)

Chromatografie

chromatograf

Všechny

chromatografické

techniky nejsou

instrumentální...

TLC chromatografie = úkol v praktiku

PRINCIP

Separace sm ěsi různých látek je založena na

rozdílné distribuci látek mezi dv ě

nemísitelné fáze:

• stacionární fáze (pevná nebo kapalná)

• mobilní fáze (kapalná nebo plynná)

Mobilní fáze unáší jednotlivé vzorky skrz stacionární f ázi

rozdílnou rychlostí v závislosti na jejich afinit ě k fázím.

• pokud je „afinita“ látky k mobilní fázi vysoká,

látka putuje systémem rychleji než látka

s nižší afinitou

• pokud je „afinita“ látky ke stacionární fázi

vysoká, látka je ve stacionární fázi déle

zadržována a pohybuje se sytémem pomaleji

než látka mající nižší afinitu

Obrázek převzat z http://www.chemistry.vt.edu/chem-ed/sep/lc/lc.html (listopad 2006)

Co je cílem analýzy?

1. rozdělit (separovat) od sebe jednotlivé látky

2. identifikovat látky (= kvalitativní analýza)

3. stanovit koncentraci přítomných látek

(= kvantitativní analýza)

Klasifikace chromatografických technik

1) podle mobilní fáze

� kapalinová chromatografie (LC)

� plynová chromatografie (GC)

2) podle uspo řádání

� planární (rovinná) chromatografie

� chromatografie v kolon ě

3) podle fyzikáln ěchemických interakcí

� adsorp ční chromatografie

� rozdělovací chromatografie

� gelová permea ční chromatografie (GPC)

� chromatografie na iontom ěničních (IONEX)

� afinitní chromatografie

Fyzikáln ě-chemické mechanismy separace

adsorpce rozpoušt ěnísítový efekt –

gelová chromatografie

iontová vým ěna specifická interakce-afinitní chromatografie

Snímek převzat z prezentace analyticke_metody / Petr Tůma

kapalinová

v kolon ě

„manuální“

chromatografie

kapalinová

v kolon ě

„instrumentální“

chromatografiekapalinová planární

chromatografie

příklad:

Plynová chromatografie (GC)

Obrázek převzat z http://www.cofc.edu/~kinard/221LCHEM/ (listopad 2006)Obrázek převzat z http://fig.cox.miami.edu/~cmallery/255/255tech/255techniques.htm (listopad 2006)

http://www.wiley.com/college/fob/quiz/quiz05/5-6.html

Obrázek převzat z http://fig.cox.miami.edu/~cmallery/255/255tech/255techniques.htm (listopad 2006) Obrázek převzat z http://fig.cox.miami.edu/~cmallery/255/255tech/255techniques.htm (listopad 2006)

Vyhodnocení chromatogramu

Porovnání skvrn se

standardy:

Rf = a /b

Rf = retardační faktor

(„rate of flow“)

a = vzdálenost start-střed skvrny

b = vzdálenost start-čelo mobilní f.

1) planární chromatografie (p ř. TLC)

„b“

„a“

Obrázek převzat z http://sms.kaist.ac.kr/~jhkwak/gc/catofp/chromato/tlc/tlc.htm (listopad 2006)

2) chromatografie v kolon ě (HPLC, GC)

Porovnání „pík ů“ se

standardy:

tR = retenční čas

≈ identifikace látek

h = výška píku

≈≈≈≈ koncentrace látek

„píky“

Chromatografie v praktickém cvi čení

„ TLC lipofilních barviv“

= adsorp ční planární kapalinová chromatografie

• mobilní fáze: toluen (nepolární)

• stacionární fáze: destička se silikagelem (polární)

• stadardy barviv → porovnání Rf

• neznámý vzorek: obsahuje 2 různá barviva

„Demonstrace HPLC a GC“

HPLC = High Performance Liquid Chromatography

(vysokoúčinná kapalinová chromatografie)

• normální nebo reverzní fáze

• princip (vysokoúčinná, vysokotlaká chromatogr.)

GC= Gas Chromatography(plynová chromatografie)

Obrázek převzat z http://images.epilogue.net/users/lorangel/THE_ALCHEMIST.jpg (říjen 2007)

Potenciometrie

potenciometr

PRINCIP

Potenciometrie je elektrochemická metoda

založená na měření nap ětí elektrochemického

článku za bezproudého stavu .

dvě elektrody :

• indika ční (měřící) elektroda

• referentní (srovnávací) elektroda

Schéma: Elektrody

indika ční elektrodajejí potenciál závisí na složení roztoku

referentní elektrodajejí potenciál je stabilní (konstantní, známý)

Měřit přímo potenciál jako takový nelze ⇒ měříme rozdíl potenciál ů (=napětí)

indika ční elektrodyObrázek převzat z http://food.oregonstate.edu/images/ph/beck8.jpg (2006)

Nernstova rovnice

E = E0 + (RT/nF) ln a M

E = elektrodový potenciálE0 = standardní elektrodový potenciál

R = molární plynová konstanta (8.314 J K-1 mol-1)F = Faradayova konstanta (96 458 C mol-1)

T = absolutní teplota (25 0C = 298 K)n = náboj stanovovaného iontu (M)

a = aktivita stanovovaného iontu

E = E0 + (RT/nF) ln a M

ln a = 2.303 log a; dosazeno za R, T a F ⇒

E = E0 + (0.059/n) log a M

! DŮLEŽITÉ !• elektrodový potenciál závisí na teplot ě roztoku,

aktivit ě („koncentraci“) a náboji stanovovaného iontu

• elektrodový potenciál nepotřebujeme počítat:ke kalibraci potenciometru používáme standardy

Obecná klasifikace elektrod

1) elektrody I. druhu (kovové nebo plynové)

2) elektrody II. druhu (kov + jeho nerozpustná s ůl)

→ REFERENTNÍ ELEKTRODY

3) redoxní elektrody (Pt, Au)

4) membránové elektrody

→ ISE = iontov ě selektivní elektr.

(stanovení iontů v medicíně: H+, Na+, K+, Cl-,...)

„Standardní vodíková elektroda“ (SHE)

• plynová elektroda

• její potenciál byl definován: ESHE = 0za všech podmínek

REFERENTNÍELEKTRODA,ale v praxi se běžně nepoužívá

Referentní elektrody

kalomelová argent-chloridová

SHE

„Sklen ěná elektroda“

= ISE (H+)

stanovenípH

membránováelectroda

Membránové elektrody na stanovení plyn ů

skleněnáelektroda

referentníelektroda

tělosensoru

vnitřníelektrolyt

permeabilnímembrána

analyzovanéprostředí

skleněnáelektroda

CO (g)2

permeabilnímembrána

analyzovanéprostředí

film elytu

pH-metr

CO +H O HCO +H+2 2 3-

elektroda používaná na stanovení CO 2 v krvi

Potenciometrie v praktickém cvi čení

„ Měření pH fosfátového pufru“

• roztoky fosfátového pufru o r ůzném složení

• stanovení pH pomocí pH-metru

(= upravený potenciometr)

• kalibrace p řístroje pomocí standard ů

• sklen ěná kombinovaná elektroda („dvoj če“)

Skleněnákombinovaná

elektroda

vnějšírefeferentníelektroda

stín ění – přívodk vn ější ref.elektrod ě

vnit řní vodi č – přívodk vnit řní ref.elektrod ě

plnicíotvor

vnit řní referentníelektroda

solný m ůstek (keramická frita)

sklen ěnámembrána

Skleněnákombinovaná

elektroda v praktiku

„A večer nabereme vzoreček krve...“

Obrázek převzat z http://xnet.kp.org/permanentejournal/fall02/images/DracCartoon.JPG (říjen 2007)

Volumetrie (= titrace, odm ěrná analýza)

Metoda založená na chemické reakci mezi analyzovanou látkou a tzv. odměrným roztokem

byretas odm ěrným

roztokem

titra ční baňka s naředěnýmanalyzovaným vzorkem

titrace= zjištěnípřesné

koncentrace vzorku

PRINCIP

K analyzované látce se pomocí byrety postupn ě přidává

roztok o známé koncentraci , a to tak dlouho, dokud není dosaženo stechiometrického

poměru reagujících látek (= bod ekvivalence )

bod ekvivalence= reagující látky jsou ve stechiometrickém poměru daném chemickou rovnicí popisujícíprobíhající reakci

Odměrný roztok (OR)

• známé, přesně definované složení

• jeho koncentraci lze p řesně stanovit pomocí

stadardu o známé a neměnné koncentraci

• reaguje se stanovovanou látkou rychle, bez

vedlejších reakcí

• reakci lze popsat chemickou rovnicí

• v bod ě ekvivalence dochází „skokem“

k fyzikálně-chemické změně, kterou je možno

snadno indikovat

Zjišt ění přesné koncentrace OR

• titrací standardu o přesně známé koncentraci• porovnání teoretické (předpokládané, vypočítané)

spotřeby se skutečnou (aktuální, titrací zjištěnou):

Vt / Va = f

• f = faktor odměrného roztoku (0,900 – 1,100)• aktuální konc. OR (= titr): ca = f x c t

• faktorem při výpočtu koncentrace vzorkunásobíme teoretickou hodnotu koncentrace OR

Výpočet koncentrace vzorku

• založen na znalosti stechiometrie chemické reakce

a A + b B → c C + d D

a, b, c, d = stechiometrické koeficienty = látkové množství (n)A = „odměrný roztok“, B = analyzovaná látka

a / b = n(A) / n(B)

a / b = n(A) / n(B)

c = n / V → n = c x Vc = molární koncentrace (mol/l)

n = látkové množství (mol)V = objem roztokua, b = stechiometrické koeficienty

a x n(B) = b x n(A)

a x cB x VB = b x cA x VA

a x cB x VB = b x cA x VA

• známe stechiometrii chemické reakce

• známe koncentraci odměrného roztoku a jeho objem spotřebovaný při dosažení bodu ekvivalence

• známe objem vzorku použitého pro analýzu

jediná neznámá je koncentrace vzorku

cB

Cvičení

1) spot řeba odm ěrného roztoku: 23,8 ml NaOH,(f = 0,9685; C = 0,1M), vzorek = 10ml H 2SO4; C = ?

[0,12M]

2) spot řeba odm ěrného roztoku: 10ml KMnO 4 (0,1M), vzorek: 20ml FeSO 4 ; C = ? (mol/ L, % ),

MW = 152g[0,25M = 3,8% ]

3) H3PO4 → Na2HPO4vzorek: 20ml H 3PO4 (C = 0,3M ),odměrný roztok: 0,2M NaOH V = ?

[60ml]

Titraci provádí jedna osoba :po kapkách přidává OR z byrety

za stálého promíchávání obsahu titra ční baňky

Indikace bodu ekvivalence

1) pomocí indikátoru� jednoduché, ale subjektivní hodnocení

� bod ekvivalence ≈ objemu OR po jehož přidánízmění titrovaný roztok trvale své zbarvení

� indikuje „první nadbyte čnou kapku “ přidaného OR

⇒ ve skutečnosti je při změně zbarveníroztok „přetitrován“

2) pomocí p řístroje (např. potenciometru)� objektivní� vyhodnocuje se TITRAČNÍ KŘIVKA

Titrační křivkatitrace kyseliny hydroxidem

odměrný roztok

indikátoryměřenáveli čina

titrace hydroxidu kyselinou

odměrný roztok

Titrační křivky a pK

• http://www.wiley.com/college/fob/quiz/quiz02/2-15.html

• http://www.wiley.com/college/fob/quiz/quiz02/2-16.html

Klasifikace titrací

1) neutraliza ční (acidobazické) kyselina /báze• H+ + OH- → H2O

2) oxida čně-reduk ční (redox) ox./red. činidlo• oxidace: red → ox + e-

• redukce: ox → red + e-

3) srážecí př. AgNO 3

• vznik nerozpustné sraženiny

4) komplexometrické př. EDTA• vznik koordinačně-kovalentní sloučeniny

Titrace v praktickém cvi čení

„Stanovení acidity žalude ční šťávy“

• reaguje HCl ze žaludeční šťávy

• odměrný roztok: NaOH

→ neutraliza ční titrace (= alkalimetrie)

• indikátor: fenolftalein (bezbarvý → fialový)

• z konc. HCl se vypočítá pH žalude ční šťávy

• zjišťuje se pH před a po stimulaci

(= na lačno a „po jídle“)Obrázek převzat z http://success.shoreline.edu/mlt/DebHitachi9172.jpg (říjen 2007)

Návody na praktika+ teorie metod a zkušební otázky:

http://vyuka.lf3.cuni.cz(Buněčné základy medicíny, č. 112)

Cvičení

1. 0,3 osmol/L MgCl2 = ................. mol/L

2. c(St) = 15,0 mM A(St) = 0,600

c(vz) = ....... mM A(vz) = 0,200

3. c1 = 0,10 mM / 10 x naředěno ⇒ c2 = ....... mM

4. 0,2 mol/L Na2HPO4 = ............... osmol/L

5. T(St) = 0,25 T(vz) = 0,25 / porovnejte koncentrace

6. c1 = 0,2 mM / c2 = 0,002 mM ⇒ ? x naředěno

7. 0,1 mol/L NaCl = ............ osmol/L

8. T(St) = 0,30 T(vz) = 0,60 / porovnejte koncentrace

9. c1 = 0,1 mM / c2 = 0,01 mM ⇒ ? x naředěno

10. 0,1 mol/L NaH2PO4 = .......... osmol/L

Cvičení

11. T(St) = 0,50 T(vz) = 0,30 / porovnejte koncentrace

12. c1 = 0,2 mM / c2 = 0,1 mM ⇒ ? x naředěno

13. 0,24 osmol/L KCl = .............. mol/L

14. c(St) = 10,0 mM A(St) = 0,400

c(vz) = ....... mM A(vz) = 0,200

15. c1 = 0,2 mM / 10 x naředěno ⇒ c2 = ....... mM

16. 0,24 osmol/L NaH2PO4 = ................. mol/L

17. c(St) = 5,0 mM A(St) = 0,300

c(vz) = ..... mM A(vz) = 0,600

18. c1 = 0,2 mM / 100 x naředěno ⇒ c2 = ....... mM

19. 0,2 mol/L MgCl2 = .......... osmol/L

Cvičení

20. T(St) = 10% T(vz) = 40% / porovnejte koncentrace

21. c1 = 0,25 mM / c2 = 0,05 mM ⇒ ? x naředěno

22. 0,24 osmol/L glukóza = .......... mol/L

23. c(St) = 10,0 mM A(St) = 0,400

c(vz) = ....... mM A(vz) = 0,800

24. c1 = 0,20 mM / 5 x naředěno ⇒ c2 = ....... mM

25. 0,3 osmol/L NaHCO3 = ............ mol/L

26. c(St) = 20,0 mM A(St) = 0,800

c(vz) = ....... mM A(vz) = 0,200

27. c1 = 0,10 mM / c2 = 0,05 mM ⇒ ? x naředěno

28. 0,2 mol/L CaCl2 = ............. osmol/L


Recommended