91 NDR – zlato v osmiveslici s kormidelníkem (posádka ve složení Bernd Hönig, Bernd Krauss, Hans Peter Koppe, Jens Doberschütz, Jörg Fridrich, Klaus Dieter Ludwig, Ulrich Karnatz, Ulrich Kons a Uwe Dühring) FM Z NĚMECKO 1994 poštovní lístek na pomoc sportu č.4 (reprodukce viz u XVIII. Olympiády) KARPPINEN Pertti (Finsko) – zlato v singlu (filatelistický materiál viz XXI. Olympiáda) TOMA Sanda (Rumunsko) – zlato v singlu v soutěži žen FM Z RUMUNSKO 1981 strojové razítko používané v Temešvári 6.9 u příležitosti vítězství na mistrovství světa KLDR 1980 Yv. Mi. BF A84 (známka s motivem koně – sportovkyni nalezneme na okraji aršíku, reprodukce viz u Volker Beck, lehká atletika) JEZDECTVÍ ROMAN Frederico Enzo (Itálie) – zlato v military v soutěži jednotlivců (na koni Rossinan) a stříbro v soutěži smíšených družstev (družstvo ve složení Anna Casagrande, Marina Scioccheti, Mauro Roman a Enzo Frederico Roman) FM Z MALI 1980 Yv. A397 (A397/9) Mi. 794 (794/6) Yv. BF Mi. BF14 MAURETÁNIE 1980 Yv. 465 (462/5) Mi. 702 (699/702) SALNIKOV Jurij (SSSR) – zlato v military v soutěži smíšených družstev (družstvo ve složení Sergej Rogozhin, Valerij Volkov, Jurij Salnikov a Alexander Blinov) a bronz ve všestrannosti v soutěži jednotlivců (na koni Pintset) BLINOV Alexandr (SSSR) - zlato v military v soutěži smíšených družstev (družstvo ve složení Sergej Rogozhin, Valerij Volkov, Jurij Salnikov a Alexander Blinov) a stříbro ve všestrannosti v soutěži jednotlivců (na koni Galzun) FM Z MALI 1980 Yv. A397 (A397/9) Mi. 794 (794/6) Yv. BF Mi. BF14 (viz reprodukce u Roman) SSSR - zlato v military v soutěži smíšených družstev (družstvo ve složení Sergej Rogozhin, Valerij Volkov, Jurij Salnikov a Alexander Blinov) FM Z MAURETÁNIE 1980 Yv. 463 (462/5) Mi. 701 (699/702
Transcript
91
NDR – zlato v osmiveslici s kormidelníkem (posádka ve složení Bernd Hönig, Bernd Krauss, Hans Peter Koppe, Jens Doberschütz, Jörg Fridrich, Klaus Dieter Ludwig, Ulrich Karnatz, Ulrich Kons a Uwe Dühring) FM Z NĚMECKO 1994 poštovní lístek na pomoc sportu č.4 (reprodukce viz u XVIII. Olympiády) KARPPINEN Pertti (Finsko) – zlato v singlu (filatelistický materiál viz XXI. Olympiáda) TOMA Sanda (Rumunsko) – zlato v singlu v soutěži žen FM Z RUMUNSKO 1981 strojové razítko používané v Temešvári 6.9 u příležitosti vítězství na mistrovství světa KLDR 1980 Yv. Mi. BF A84 (známka s motivem koně – sportovkyni nalezneme na okraji aršíku, reprodukce viz u Volker Beck, lehká atletika) JEZDECTVÍ ROMAN Frederico Enzo (Itálie) – zlato v military v soutěži jednotlivců (na koni Rossinan) a stříbro v soutěži smíšených družstev (družstvo ve složení Anna Casagrande, Marina Scioccheti, Mauro Roman a Enzo Frederico Roman) FM Z MALI 1980 Yv. A397 (A397/9) Mi. 794 (794/6) Yv. BF Mi. BF14 MAURETÁNIE 1980 Yv. 465 (462/5) Mi. 702 (699/702) SALNIKOV Jurij (SSSR) – zlato v military v soutěži smíšených družstev (družstvo ve složení Sergej Rogozhin, Valerij Volkov, Jurij Salnikov a Alexander Blinov) a bronz ve všestrannosti v soutěži jednotlivců (na koni Pintset) BLINOV Alexandr (SSSR) - zlato v military v soutěži smíšených družstev (družstvo ve složení Sergej Rogozhin, Valerij Volkov, Jurij Salnikov a Alexander Blinov) a stříbro ve všestrannosti v soutěži jednotlivců (na koni Galzun) FM Z MALI 1980 Yv. A397 (A397/9) Mi. 794 (794/6) Yv. BF Mi. BF14 (viz reprodukce u Roman) SSSR - zlato v military v soutěži smíšených družstev (družstvo ve složení Sergej Rogozhin, Valerij Volkov, Jurij Salnikov a Alexander Blinov) FM Z MAURETÁNIE 1980 Yv. 463 (462/5) Mi. 701 (699/702
92
KOWALCZYK Jan (Polsko) – zlato v skocích v soutěži jednotlivců (na koni Artemor) a stříbro v soutěži družstev (družstvo ve složení Jan Kowalczyk, Janusz Bobik, Marian Kozicki a Wieslaw Hartman) FM Z MAURETÁNIE 1980 Yv. 462 (462/5) Mi. 699 (699/702 POLSKO 1980 poštovní lístek 2 zloty (Symfonie Olympijská) s přetiskem „XXV. Lecie…Gwardia“ POLSKO 1980 poštovní lístek 2 zloty (Symfonie Olympijská) s chybným přetiskem „XXXV. Lecie…Gwardia“ POLSKO 1980 mezinárodní poštovní lístek 2,90 zloty (Orel) s přetiskem „XXV. Lecie…Gwardia“ v bloku POLSKO 1980ruční razítko na FDC pro vnitřní použití, použité v Szczytno 19.7. POLSKO 1983 Yv. 2676 (2675/8) Mi. 2863 (2862/5)
THEUER MAX Elisabeth (Rakousko) – zlato v drezúře v souteži jednotlivců (na koni Mon Cherie) FM Z KLDR 1980 Yv. Mi. BF A84 (známka s motivem koně – sportovkyni nalezneme na okraji aršíku, reprodukce viz u Volker Beck, lehká atletika) MAURETÁNIE 1980 Yv. 462 (462/5) Mi. 699 (699/702) Pokračování p říště z italského originálu p řipravil Laco Kajaba
93
P o k r a č o v á n í z e s t r a n y 8 8
323 CZE CDVp + SR II. kolo EPM, AC Milan-Š.K. Slovan Bratislava, 21.10.1992, Bratislava 12 25
324 CZE CDVp + PR ČsČK Bratislava - 1994 - ŠK Slovan Bratislava, Majster a víťaz,slovenského pohára vo futbale ´94, Bratislava 1, 15.6.1994 20
325 CZE Op + 2x PR ČsČK Bratislava - 1994 - ŠK Slovan Bratislava, Majster a víťaz slovenského pohára vo futbale ´94, Bratislava 1, 15.6.1994 25
326 CZE 2x CDVp + DR Opava 1, ME juniorů v ledním hokeji, 21.-27.3.1976 Opava - Kopřivnice, hledané 40
327 CZE Op + 2x PR mistrovství světa v ledním hokeji - Praha 72 - 13.5.1978 20
328 CZE O + R + 2x PR mistrovství světa v ledním hokeji - Praha 72 - 28.4.1978, tiskopis, 555 25
329 CZE CDV + 2x PR mistrovství světa v ledním hokeji - Praha 72 - 26.4.1978, 555 20
330 CZE 2x CDVp + SR 80 let ČSSR 1908 - 1988, založen 11.XII.1908, Praha 1 - 11.12.88 Praha 1947, Stockholm 1949, Praha 1972, Katovice 1976, Vídeň 1977, Praha 1985, pěkné 30
331 CZE O + R + SR 80 let ČSSR 1908 - 1988, založen 11.XII.1908, Praha 1 - 11.12.88 Praha 1947, Stockholm 1949, Praha 1972, Katovice 1976, Vídeň 1977, Praha 1985, 555 25
332 CZE Op + SR 80 let ČSSR 1908 - 1988, založen 11.XII.1908, Praha 1 - 11.12.88 Praha 1947, Stockholm 1949, Praha 1972, Katovice 1976, Vídeň 1977, Praha 1985, pěkné 20
333 CZE 2x Aerogram + 2 PR MS 85 Praha 72, 23.4.1985, neprošlé, hledané 40
334 CZE P + 2 PR MS 85 Praha 72, 23.4.1985, pěkné 25
335 BUL 6x FDC XVII. LOH Řím 1960, kašet ROMA 1960, DR Sofia C - 29.8.60,,fotbal, zápas, vzpírání, gymn., kanoistika, atletika-běh, nezoubkované 60
336 USR 4x FDC XVII. LOH Řím 1960, PR XVII. Olympijskie igry v Rime, 25.VIII.-11.IX., Moskva běh,jízda na koni,box,šerm,zápas,basketbal, vzpírání,skoky do vody,kanoe,gymnastika
40
337 USR Let P + DR Moskva 1, 13.10.60, prošlé, šerm, gymnastika, jízda na koni, box, běh, 555 35
338 USR Op + PR XVII. Olympijskie igry v Rime, 25. augusta 1960, Moskva, jízda na koni, zajímavé 15
339 POL O + DR 25.8.60, fialový kašet XVII. Igrzyska Olimpijskie Rzym 1960, šerm, ol. pochodeň 10
340 USR Op + 2x PR XVII. Olympijskie igry v Rime, 25.avgusta 1960, Moskva, box, ol. pochodeň 15
341 POL 2x FDC + PR XVII. Igrzyska Olimpijskie Rzym 1960, Warzsava 2x FDC + PR XVII. Igrzyska Olimpijskie Rzym 1960, Warzsava, nezoubkované 60
342 DDR 25x FDC + PR Olympische Sommer U Winterspiele Berlin W8 - 27.1.60, box, běh, jachting, skoky na lyžích 25
343 RSM Let FDC + DR Rep. S.Marino - 23.5.1960, XVII. LOH ROMA 1960, 555,,koule, gymnastika, chůze, box, šerm, cyklistika – zajímavé 30
344 PAN FDC + DR Panama set.23.1960, Jegenos Olympicos DE ROMA - 1960 - vzadu dofrankováno, šerm, fotbal, basketbal, cyklistika, 555
40
345 ARG Let FDC + R + PR - Juegos Olimpicos Tokio, jachting, šerm, vzadu příchozí DR Praha, 455 30
346 POL O + R + DR Warzsawa 37, LOH Rzym, šerm,box,skif,překážky,oštěp, 455 30
361 JUG 2x FDC + DR Beograd, 1.7.64, XVIII.Olimpiáda TOKIO, veslování, běh, fotbal, basketbal, zápas, vodní polo 30
94
362 BLR 2x FDC + kašet Tokio 1964 + DR Sofia, 10.10.64, plavání, fotbal, volejbal, gymnastika, skoky, zápas 1x FDC + červený kašet Tokio 1964 + DR Sofia, 10.10.64 50
363 HUN 3x FDC +R + DR Budapest 20.II.65, XVIII. Olympiad TOKYO 1964, 555 jízda na koni, vodní polo, šerm. střelba, gymnastika, fotbal, zápas, oštěp, koule, vzpírání, kajak, kladivo 50
364 HUN 4x FDC + R + PR XVIII. Nyari Olimpiai Jateyok Tokio 1964, 555 vodní polo, šerm, vzpírání, gymnastika, box, běh, jízda na koni, kladivo, fotbal 50
365 CUB 2x FDC + PR XVIII. Juegos Ollimpicos 1964, octubre 10.1964, gymn., veslování, běh, box, šerm, pětiboj 40
366 CZE 3x FDC + PR 18. Olympijské hry Tokio, Praha, 2.IX.1964, typ "b", cyklistika, vzpírání, atletika-disk a skoky, fotbal, plavání, veslování
20
367 CZE 3x FDC + DR Praha 1, 26.X.63, kanoistika, volejbal, zápas, gymnastika, basketbal, box 20
368 CZE L + 2x PR Návrat čs. olympioniků z Tokia, Praha, 7.XI.1964, hledané 20
369 POL Op + PR Apel Olimpijski, Warszawa 1, 7.03.1965, pochodeň, vzpírání, 555 20
370 POL 3x FDC + PR XVIII. Igryiska olympijskiew Tokio 1964, Warzawa 1, 17.VIII.64,běh, skok, skoky do vody, veslování, vzpírání, štafeta, box, fotbal 40
371 USR 4x FDC + červené PR XVIII. Olympijskie igri Tokio 1964 - otkrytie, vzpírání, skoky, gymnastika, šerm, jízda na koni, kanoistika
30
372 USR FDC + červené PR XVIII. Olympijskie igri Tokio 1964 - otkrytie,jízda na koni,kanoistika, prošlé, 455 20
373 USR Let Op + DR, Tokio Olimpijsskie igri, 555 15
374 USR Op + kašet pochodeň + DR, kanoistika, Tokio 1964, Let Op + DR, box, Tokio 1964 25
375 HUN FDC + R + PR Budapest 4, Aršík Mnichov + Saporo, disk, skoky na lyžích, 555 60
376 HUN FDC + R + PR Budapest 4, Aršík Mnichov 1972, jízda na koni, 455 50
377 HUN FDC + R + PR Budapest 4, Aršík Mnichov 72 + Montreal 76, zapálení ohně, 555 60
378 HUN 2x FDC + R + PR Budapest 4, Mnichov 72, 555, jízda na koni, šerm, plavání, kanoist., zápas, vzpírání, box 50
379 HUN 2x FDC + R + PR Budapest 4, Mnichov 72, 455, vodní pólo, fotbal, šerm, kajak, zápas, box, oštěp, gymn. 40
380 SAA FDC + 2x DR Saarbrucken 2, 25.7.56, typ "c", Olympische Spiele 1956 20
381 SAA FDC + 3x DR Saarbrucken 2, 25.7.56, typ "c", Olympische Spiele 1956, ol. oheň 20
382 SAA FDC + 3x DR Saarbrucken 2, 25.7.56, typ "c", Olympische Spiele 1956, běh 20
419 RUM let CDVp + SR Bobbi Fischer revine duba 20 ani 1972-1992, Bucuresti, 1.oct.1992, prošlé, vzadu silně dofr. 555 70
420 USR L org.komitét + R + DR + PR MS v šachu T.Kasparov-A.Karpov, Leningrad, 10.10.86 + kašet k této události , 555 50
421 USR Op + R + DR + PR MS v šachu: T.Kasparov-A.Karpov, Leningrad, 08.10.86 + kašet k této události , 555 50
422 USR Op + PR Mač o prvenství světa v šachu: Botvinik - Tal, 15.3.60, Moskva, k-104, LUX 30
423 DDR Op + PR IV. Internationales Schachfestival, Halle II, 9.6.84, 455 15
424 USR Op + Kašet + DR Riga 15.12.60, Finále XX. mistrovství SSSR v šachu žen, LUX 30
425 USR Op + 2x Kašet + DR Riga 16.12.60, Finále XX. mistrovství SSSR v šachu žen, LUX 30
426 ABCH 4x šachový lístek + R + DR Suchumi, 10.11.93, + PR Mistrovství světa, Kasparov, 3x LUX 80
427 POL Op + PR 3. Ogolnopolski turniej szachowi, REWAL, 1987.09.10, LUX OP + PR IV. Ogolnopolski turniej šachovi, REWAL, 1988.09.12, LUX Op + 2x PR V. Medzynarodowy turniej szachowy, Poznaň I,23.X.1987, LUX
45
428 USR O + PR Mač-revanš o prvenství světa v šachu, Moskva B17, 15.3-8.5.1961 L + PR Mač o prvenství světa v šachu, Moskva, K-104, 15.3.60 60
429 USR Op + 2x PR Šachové prvenství světa, Moskva, 22.3.58, hledané 60
430 POL Op + PR Memorial Rubinsteina, Polanica Zdroj, 5.8.72 CDVp XV Mezinádní festival šachový IM PKWN Naleczow 1979 30
450 DDR CDV + 2x PR XVII. Internationaler Olympischer Tag, Dresden 1, 13.6.1979 CDVp + PR XXIII. Internationaler Olympischer Tag, Berlin 58, 27. Juni 1985, LUX 25
451 DDR 2x FDC + PR C.I.O. 90' session '85 Berlin / DDR, Berlin 25, 5 a 6.6.85, ka3et letu Berlin-Athen, vzadu příchozí raz. Athény, LUX 40
452 DDR O + R 90. IOC - Session 1985 + OR Sport '85, Berlin 25, 31.5.85, LUX 30
453 BDR CDV + DR Erfurt, 28.9.56 + 2x zn. k LOH 1956, prošlé, 555 25
454 BDR Op + PR IMOS Jahrestreffen, Olympia und Sport Gast bei de Motiva 80, Fellbach, 5.5.80, LUX Op + PR Pierre de Coubertin,FG Sonderpost.in BDPb Forum Sport-Olymp.Boppard, 8.5.80, LUX 30
455 BDR L + 2x PR Olympiastadion, DSY Olympia-Leichtatletik Ausscheicfung, Berlin 12, 23.8.1964 L + 2x PR Olympia-Ausch., Deutche MMeist. im Schwimmen u. Springen, Berlin 12, 16.8.1964 Výstř. PR Vololympische Fesstage 1952, Berlin-Charlottenburg 9, 20.6.52
25
456 BDR L + 2x PR Olympiafahrt der Deutschen Jugeng, Bundes-Ausw.lager Berli, Berlin 65, 23.5.1964 Výstř. PR Olympischer Tag, DOG, Bremen1, 24.9.56
20
457 DDR P + zn. Střelba + PR NOK, 20Jahre Nat. Olympisches Komitee der DDR, Berlin 1085, 19.5.71 25
459 FRA CDV + 2x PR 8 Exposition Philatelique, 77 Courtry, 14. Mai 1988, prošlé, 555 L + 2x PR Exposition Sport-Rama, Le Havre, 23-24. juin 1962, zajímavé 25
460 --- O + 2x PR Norwex 80, Olympiske Lekers Tag, Oslo, 17.6.80 L + OVS OLYMPIA Juoma Dryck, Lahti, 17.11.75 P + PR Candidate for the Olympic Winter Games Ostersund, 11.10.87
40
461 OST L + PR 90 Jahre Olympische Bewegung, Aust. Schlusstag 2, 1150 Wien, 31.8.1984 O + PR IOC Prasidenten J.A.Samaranch Besuch, 1150 Wien, 13.1.1984, typ "4", 455 25
462 OST 3x výstřižek + PR k ZOH Innsbruck 1976, 6010 Innsbruck, 29.1.74 a 28.3.73 výstřižek +PR 50 Jahre Olympische Winterspiele CHamonix 1924, 1150 Wien, 24. janner 1974
484 USR O + block Mi 127- veslování, jako R, + 2x PR dtto, příchozí DR, Frankfurt am Main 1, silně dofr., zajímavé, 555 90
485 USR O + 4x Mi 4605 čísl. kupón - box, jako R, + 2x PR dtto, příchozí DR, Frankfurt am Main 1, zajímavé, 555 90
486 USR O + 4x Mi 4603 čísl. kupón - zápas, jako R, + 2x PR dtto, příchozí DR, Frankfurt am Main 1, dofr., zajímavé, 555 80
487 USR O + 4x Mi 4603 čísl. kupón - zápas, jako R, + 2x PR dtto, příchozí DR, Frankfurt am Main 1, zajímavé, 555 80
488 USR CDVP + 4x Mi 4604 čísl. kupon -Judo, jako letR, + PR dtto, příchozí DR Frankfurt am Main 1, silně dofr. 5x Mi 4602 - zápas, poštovně velmi zajímavé, 555
90
489 USR O + 4x Mi 4643 čísl. kupón -lukostřelba, jako letR, + PR dtto, příchozí DR, dofr., poštovně zajímavé, 555 80
490 USR O + block Mi 136 gymnastka, jako R, + 2x PR Olympfil 80, příchozí DR, dofr., poštovně velmi zajímavé, 555 80
491 USR O + block Mi 117 Kreml, jako R, + 2x PR Olympfil 80, příchozí DR, dofr., poštovně velmi zajímavé, 555 80
492 USR CDVp + block Mi 117 Kreml, jako R, + PR Olympfil 80, příchozí DR, poštovně zajímavé, 555 60
493 GER P + 2x PR Berlin kandidát XXVII. LOH, 130 let od narození Piera Coubertina, Berlin 12, 1.1.1993, pěkné 30
494 USR O + 3x zn. Mi 4856 + čísl.kupón, 3x PR Leningrad (fotbal), jako R, příchozí DR, poštovně zajímavé 50
495 GER 2x O + OVS IMOS Sport a filatelie, Schifferstadt 1, 3.6.89 a 15.6.90, podpis olympion. Marie Dollinger – běh 30
496 GER Op + PR Belin kandidát na XXVII. LOH, Berlín 12, 24.5.1993, 555 30
497 GER P IMOS 25let + PR Výstava ol. známek, IOC Dr. Theodor Lewald, Muhlheim am Main, 20.11.1991 25
498 GER P IMOS 25let + PR trening na přenos ohně z Olympie, Sindelfingen, 26.10.91, mezinárodní burza, 25
499 USA 2x L + 1x O s pozdravy od Josefa M. Lacko (USA), Jim Thorpe 1983, Ol, marathon 1984, Ol. výstava POLPEX Chicago 1984, zajímavé 40
500 CZE O + OVS Veslařská mistrovství Evropy, 5.IX.-6.IX 1925 Praha, Praha 25, 31.VIII.25, hledané, 555 100
501 USR 2 ks COB k session CIO v Moskvě, 1 ks ***, druhý s PR k témuž, hledaná celistvost 40
502 GRE čb P Athénský stadion z doby I.republiky, kvalitní neprošlé foto 20
503 USR *** CDV se sport.halou Družba u Leninova stadionu, zde proběhly soutěže gymnastů na OH 1980 10
504 USR 2 ks použitých vstupenek na atletické závody moskevské olympiády ze 30.- 31.7 těchto her, 30
505 GRE CDV běžící Hermes, 1.část vojdílé CDV pro cizinu, 25 MiM, prošlá 53- 50
506 GRE CDV běžící Hermes pro zásilky do ciziny, MiM 10 20
507 FRA FDC k OH Tokio 1964, judo 16
508 POL FDC k OH 1988 Seoul, kanoistika a běh, jako R a O s PR Wawa 18.7.88. MS v moder.pětiboji, obě O 555 30
509 PAR FDC se známkami discobola k OH 1928 až 1952, PR1 30
510 AUT L s PR Wien Samaranch IOC President,13.1.1984 z ochoty 16
511 JUG Op, zn. a PR, vše hokej Sarajevo ZOH 84, 555 24
512 JUG Opa PR Subotica, 18.8.72, přenos ohně do mnichova na OH, 555 30
513 USR 3 ks Op a zn. s PR k ukončení OH 1964 v Tokiu, jezdectví, kanoistika, výška a vzpírání 24
514 GRE 4 ks O s různými PR k Olympijské akademii z let 1970, 1972, 1973 a 1976, hezké otisky, pěkné frankatury 40
515 JUG Op a PR běžecké soutěže na ZOH 1984 v Sarajevu 24
516 POL Op a kašet frankatura aršík a PR k ZOH 1972, jako AIR, 555 28
517 JUG Op, zn a PR, vše dvojboby 1984 ZOH Sarajevo 28
518 JUG Op a PR Sarajevo, ZOH 1984 Sarajevo, saně 20
519 JUG Op a s PR Sarajevo, maskot het a PR Sněhová vločka 1984 20
520 AUT Lp zn. a PR, vše biathlon na ZOH Innsbruck Seefeld, 1976 24
521 AUT Jako předchozí pol. ale vše krasobruslení Innsbruck 1976 24
522 AUT Jako předchozí, ale saně Igls 26
523 AUT Op, dvojpáska zn. a PR Axams, sjezd na ZOH 1976 26
524 AUT Jako předchozí, ale jedna zn a PR Axamer Lizum 20
525 ALG FDC 3.Africké hryv Alžíru, AIR, 555 20
526 GER Lodní pošta v Kielu 1972 s červeným kašetem, SR k olympijské výstavě, 555 30
527 AUS 2 ks FDC k OH 1984 s různými PR1 48
528 GRE 11 ks CDV, některé s PR, vše k dokumentaci přenosu ohně do Los Angeles 1984 100
98
529 POL PL s kompl serií k OH 1956 32
530 DDR O s aršíkem a zn. saně a skoky k ZOH 1988 jako R a E, 555, AIR! 24
531 ESP 9 ks L a O se zn., vše k MS ve fotbale 1982 70
532 FRA FDC k Oh 1964 Tokio, judo 16
533 FRA FDC k OH 1976, jachting 18
534 .... 4 ks BP z olympiád, všechny prošlé s různými PR, kvalitní, 555 40
535 POL 3 ks FDC (aršík a 8 zn.), vše k ME v atletice 1966 40
536 POL 2 ks FDC k halovému ME v atletice 1975 20
537 USA FDC k OH 1972, běžci 12
538 JAP Zásilka letu Tokio-Montreal 1976 k OH, kašet, přích.raz. 555 40
539 ITA Op, zn. a PR Syrakusy 18.8.60, přenos ohně na OH 1960 40
540 GER L p, zn. a PR, vše Olympijská rallye Lechbrbruck,11.8.72 18
541 GER Op a s PR Kiel, Olympia fackellauf, 22.9.72, zn. jachting 24
542 AUT Op zn. a PR Berg Isel, skoky na lyžích ZOH 1976 18
543 AUT Op zna PR Innsbruk,předolymp.kvalifikace 1975, zn.biathlon 24
544 AUT Op zn.krasob. a PR Maskot ZOH 1976 20
545 AUT Op zn.krasob. a PR ke kvalif.závodům 1975 18
546 AUT Op a PR rychlobruslení, hezké razítko 20
547 AUT Op. zn. a PR hokej v dějišti ZOH 1976 29.12.75 20
548 AUT Op, zn. a SR vše obří slalom na ZOH 1íýž 20
549 AUT Op, zn. a PR , vše Innsbruch ZOH 1976, sjezdové lyžování 20
550 AUT Op, dvoupáskou známek a PR, vše krasobruslení ZOH 1976 22
551 AUT Opzn.běh a PR Innsbruck ZOH 1976 16
552 AUT Op, zn. a PR Innsbruck, ZOH 76 20
553 AUT Op boby, zn.běh a PR Innsbruck ZOH 76 18
554 AUT Op saně,zn.saně a kraso PR Isl a Bergisel, ZOH 76 20
555 AUT Op, zn.hokej a kraso, PR Eisstadion ZOH 76 22
556 AUT Op skoky a běh, zn.běh a PR Seefeld 76 24
557 AUT Op, zn.hokej a PR k zakončení her 76 22
558 AUT Op zn.skoky a PR k zahájení her 76 24
559 AUT Op Telfs, SR sev.disc. a zn.běh 20
560 AUT Lp SR Leutasch,sev.disc.zn.alp.lyž, ZOH76 20
561 AUT Op a SR Reith bei Seefeld, zn.běh, sev.disc 22
562 AUT Lp a SR Seefeld, zn.skoky, sev.disc.76 20
563 AUT Lp a SR Axams, zn.sjezd, alp.lyžov. ZOH 76 24
564 ITA L s PR Cerviniac14.2.75, PR k MS v jízdě na bobech 20
565 UNG CM antický zápas 16
566 UNG CM discobolos 16
567 UNG CM jezdec na koni 16
568 UNG CM antický box 16
569 AUS FDC hry Commonwealthu 1982, asi 1,6 dol. nominále, 4 známky 30
570 USA CDV, FDC a AE, vše *** a k OH 1980, které později Američané bojkotovali 28
571 UNG CDV historický fotbal a PR A.Hájos, zlatý medailista v Athénách 1896 26
572 USA 5 ks O s různými olympijskými razítky z let 1979 až 1984, hezké otisky 34
573 USR *** COB ze serie Sláva sov.olympionikům z roku 1960, hledané!!, jízda na koni 26
574 USR ze stejné serie, ale *** vzpírání 26
575 USR ze stejné serie, ale gymnastika s PR k mistrovství SSSR v gymn. 26
576 USR ze stejné serie, ale zápas s PR k zahájení OH 1964 (hnědý podklad) 22
99
577 USR ze stejné serie, ale box, prošlé z Moskvy do Říma, příchozí kašet 26
578 USR ze stejné serie ale ***kanoistika 26
579 USR ze stejné serie ale *** zápas (červený poklad) 26
580 FIN O se SR XII.Olympiad 1940, propagace zrušené olympiády, luxus otist 455 300
581 ANG AE k OH 1948, prošlý v běžném styku, razítkovaný pouze datumkou, 43- 30
582 UNG BP stadionu v Londýně 2012 10
583 GER Op, zn.fandící tribuny a PR k 50.ročníku bundesligy, 555 28
584 CHI 2 TL zn.výstava Olympex 2008 s repro pětidrachm. z 1.řecké serie a 15c 1.serie Portugal., celkem 32 zn. á 1,2 j. 140
585 ESP Proof zkušební tisk známky jezdecký sport 350
598 CHI TL sportující maskoti, 12x 1,20=, samolepící 60
599 SMA Block k OH 1992 Barcelona, basket, střelba,plavání fotbal a běh, 30
600 CHI FDC se zlatým vzpěračem Long Quingquanem 30
Třímístný číselný kód, který je uváděn na konci popisu položek skutečně prošlých poštou: První číslice vyjadřuje vzhled a kvalitu celku, druhá kvalitu otisku razítka a třetí kvalitu vylepených známek. Nejlepší je 5, nejhorší 1. U celin, které nejsou dofrankované a u zásilek pošt. paušál, či s OVS je tedy místo třetího čísla pomlčka. Uvedená cena je nejnižší, kterou je možno nabízet. Nabídky zájemců se přijímají do určeného data na listě papíru A5 s adresou v horní části, případně mailem! Jednotlivé nabídky musí být uvedeny čitelně konkrétní sumou v Kč v odstupňované výši takto: do 50.- Kč v sudém počtu Kč, do 100.- Kč v násobcích 5.- Kč, do 500.- Kč v násobcích 10.- Kč, výše v násobcích 50.- Kč. Chybné nabídky jsou přesunovány automaticky počítačem na nejbližší vhodný násobek. Položku získá nejvyšší podaná nabídka, ovšem za cenu pouze o jeden stupeň vyšší než nejbližší nižší podaná nabídka. Např. při nabídkách: 18 - 26 - 50 získá položku ten, kdo nabídl 50.- ovšem za cenu 28.- Kč. Je-li podáno více stejných a nejvyšších nabídek, rozhoduje datum poštovního razítka. Termín pro zaslání nabídky je 7.12.2012 do 24 hod. a není možné jej překročit. Nabídky se zasílají organizátorovi této služby poštou nebo elektronicky e-mailem. Možno podávat, s pošt. známkou na odpověď, dotazy na detaily jednotlivých položek nebo si vyžádat reprodukci položky za poplatek 2.- Kč za položku. Podrobné vysvětlivky najdete v Průvodci Olympsportu nebo na webu:
http://www.olymp-sport.cz/ Adresa organizátora: ing J.Petrásek, P.O.Box 13,282 23 Český Brod
nebo e-mail : [email protected] Získané položky jsou zasílány v R dopisech, k cenám je připočteno poštovné a balné 3.- Kč. Žádné další poplatky! Úhradu zájemce provede obratem pošt.poukázkou, při platbě v € se provede přepočet podle právě platného kursu. Popis použitých zkratek O obálka, COB celinová obálka, P pohled, D dopisnice, L ístek, CM analogická dopisnice, CDV ceelinová dopisnice, *** svěží, O razítkované, p přítisk, SR strojové razítko, PR příležitostné razítko, PR1 razítko 1 dne vydání, OVS otisk výplatního stroje, DR denní razítko, KŠ kašet, PL pamětní list, FDC obálka 1 dne vydání, R doporučená, E expres, AIR letecky, ME mistrovství Evropy, MS mistrovství svita, OH olympijské hry, ZOH zimní olympijské hry.
100
V letošním roce slavil Sokol 150 let své existence. Z našeho filatelistického pohledu bylo toto výročí připomenuto Českou poštou vydáním přiležitostné poštovní známky a razítka. Sokol a jeho historie si však zaslouží určitě více naší pozornosti. Proto přinášíme přepis článku Petra Zídka, který byl publikován v Lidových novinách 18.2.2012.
Příběh jedné vyhaslé vášně Před 150 lety byl v Praze založen Sokol, spolek, který ovlivnil české dějiny jako žádný jiný Sokol vychoval několik generací Čechů a výrazně přispěl k vymezení české národní identity. Po roce 1989 se sice podařilo obnovit sokolskou organizaci, ale sokolský duch již zůstal jen nostalgickou vzpomínkou jejích nejstarších členů. PETR ZÍDEK Když se 16. února 1862 v Malýpetrově tělocvičném ústavu v Panské ulici v Praze sešlo pětasedmdesát českých vlastenců a založilo Tělocvičnou jednotu pražskou, málokdo z nich asi tušil, že se právě zrodil spolek, který bude mít v době své největší slávy přes milion členů a jehož ideály a aktivity budou klíčové pro formování novodobého českého národa. Jeden z nich, Josef Müller, později vzpomínal na atmosféru v sále: „Ze 75 účastníků zmíněné hromady byla většina turneři – jak se tenkrát každému říkalo, kdo pravidelně tělocvik pěstoval – a těm šlo v první řadě o cvičení samo, jež většinou pěstovali ze záliby a více k zábavě, bez hlubšího uvědomění o vyšším jakéms účelu a úkolu jeho v životě národním“. Do čela spolku však byli zvoleni dva muži – Jindřich Fügner a Miroslav Tyrš, kteří ve cvičení viděli něco mnohem důležitějšího než jen ušlechtilou zábavu.
Životopisy Fügnera a Tyrše by mohly sloužit jako doklad teze, že národní identita není nic přirozeného či vrozeného, ale je otázkou volby. Kdyby tomu bylo naopak a národní příslušnost determinoval etnický nejvlivnější
český národní spolek vymysleli a založili dva Němci. Zeť a tchán
První z nich se narodil v roce 1822 v Praze jako Heinrich Fügner v rodině německy hovořícího obchodníka s textilem. Mladý Heinrich studoval na německých školách a později se intenzivně připravoval na převzetí otcova podniku. Uskutečnil několik studijních cest po Evropě a velmi dobře se učil cizí jazyky. Když se ho později jeho dcera ptala na to, zda se v mládí cítil více Němcem, nebo Čechem, odpověděl jí, že se považoval za německy mluvícího Pražana.
101
Druhý z otců zakladatelů Sokola se narodil o devět let později v Děčíně jako Fridrich Emanuel Tiersch. Jeho otec, lékař hrabat Thunů, zemřel, když byly Emanuelovi čtyři roky. O dva roky později zemřela i jeho matka a od té doby byl vychováván u příbuzných v Praze, kteří stejně jako rodiče mluvili německy. Neduživý a labilní chlapec navštěvuje na radu lékaře tělocvičný ústav Rudolfa von Stephanyho, kde poznává tělocvičnou metodu zakladatele německého turnerství Ludwiga Jahna a na vlastní kůži zažívá blahodárnost pravidelného tělocviku. O tom, co Fügnera a Tiersche přivedlo do české vlastenecké společnosti a k přijetí české národní identity manifestované také počeštěním jmen (oba v tom trochu experimentovali, Fügner se nejprve podepisoval Hynko a později Domoslav, Tyrš zase nějaký čas vystupoval jako Bedřich), existuje málo spolehlivých informací. U obou se uvádí prožitek roku 1848. Tyrš ve své přednášce o Fügnerovi z roku 1882 řekl, že jeho tchán – v roce 1872 si vzal Fügnerovu dceru Renátu – se stal Čechem proto, že si jako přesvědčený demokrat uvědomil, jak jsou Češi kráceni ve svých právech. Tiersch byl v roce 1848 členem studentské legie a během pouličních bojů mu prý kulka prostřelila čepici. K jeho vlasteneckému probuzení dal podnět profesor Unschuld na Malostranském gymnáziu tím, že žákům za dobré chování předčítával – nepochybně německy – úryvky z české historie. Když Tiersch v roce 1850 maturoval, požádal, aby mohl skládat zkoušku i z češtiny. Fügnerova a Tyršova cesta k přijetí české národní identity nebyla v té době vůbec ničím neobvyklým, spíše naopak. Vladimír Macura ve své slavné studii Znamení zrodu ukázal, že česká vlastenecká společnost byla v prostředí, z něhož se vydělovala, vnímána jako svého druhu „Sekte von böhmische Zeloten“. „Vstup do světa české kultury, do kruhu vlastenecké společnosti byl spjat i s volbou určitého způsobu chování, s přijetím zvláštní etikety a rituálu,“ píše Macura. Možnost stát se Čechem nebyla nikomu apriorně uzavřena, stačilo přijmout pravidla „sekty“. Jedním z nejdůležitějších byla komunikace v češtině, která ale pro většinu členů vlastenecké společnosti byla jazykem naučeným, nikoli mateřským. Málokdo ji proto tehdy vládl dokonale. Zlatá šedesátá Když se dnes řekne „zlatá šedesátá“, vybaví se každému Beatles, Semafor nebo Dubček. Zlatými šedesátými lety však byli již ta v předminulém století. Po porážce u Solferina v létě 1859 se v Rakousku zhroutil neoabsolutistický režim personifikovaný ministrem vnitra Alexandrem Bachem. V únoru 1861 byl císař nucen vyhlásit ústavu. V českých zemích tím začala doba nebývalého politického a společenského kvasu. Fügner se seznámil s Tyršem již v létě 1860. Tyrš působil jako vychovatel synů v rodině továrníka Bertelmuse v Novém Jáchymově na Křivoklátsku. Fügnerovi jezdili na letní byt do myslivny v nedalekém Králi. O rok později se mladý Tyrš vrátil do Prahy. „Když jsem z venkova přišel do Prahy, neměl jsem výnosnější myšlenky než založit club Shakespearský,“ vzpomínal na to později v dopise své budoucí ženě. „Sem tam mi všelicos nabízeno – tu jako blesk projela mne myšlenka sokolská.“ Již na konci července 1861 uspořádali cvičenci jednoho z upadajících tělocvičných ústavů poradu, na níž se dohodli o založení spolku, který se měl jmenoval Prager Männer Turnverrein. Stanovy vypracovali podle jednoho ze spolků v Lipsku a o pomoc požádali Tyrše, který byl před svým odchodem na Křivoklátsko cvičitelem v Malýpetrově ústavu. Podle původních představ měl vzniknout národnostně nevyhraněný spolek sdružující zájemce o cvičení. Pak však přišla nabídka ředitele Vídeňského úvěrního ústavu Seuttera von Lötzena, že spolku věnuje do začátku ohromnou sumu 950 zlatých. Ovšem pod podmínkou, že spolek bude čistě jen německý. Čechům pak nezbývalo nic jiného než si založit vlastní spolek. Dne 17. prosince 1861 předložil Julius Grégr c.k. místodržitelství žádost o povolení s výhradou změn určitých článků stanov. Název Sokol, který vymyslel učitel obchodní akademie a pozdější poslanec říšské rady Emanuel Tonner, používal spolek zprvu neoficiálně, protože odkazem na
102
jihoslovanské bojovníky proti Turkům nechtěl provokovat rakouské úřady: do stanov byl zakotven až v roce 1864. Na počátku 60. let 19. století vznikla řada spolků, například pěvecký Hlahol, Svatobor pomáhající chudým spisovatelům a udržující jejich památku či Umělecká beseda. Sokol byl však jediný z nich, který měl ambici sjednotit celý národ podle hesla „Co Čech, to Sokol“. Podle Tyršových představ se měl Sokol stát jakousi školou českého národa, která by rozvíjela nejen jeho fyzické, ale především morální kvality: „Národ musí být vychován k dobrovolné kázni, pevnému zdraví, ukázněné a pevné síle, sebedůvěře, soběstačnosti, svépomoci, soustředěnosti, k dělbě národní práce a energickému češství“, shrnul Tyršovy vize jeho životopisec Jaroslav Krejčí. Pod Fügnerovým a Tyršovým vedením se Sokol prifiloval jako radikálně demokratická organizace. Vzájemné oslovování sokolů (do roku 1870 používali sami pro sebe výraz „sokolíci“) slovem bratře a tykání byly v té době něčím naprosto nevídaným. Ještě pár let předtím se za převrat v etiketě české vlastenecké společnosti považovala náhrada onikání vykáním. Také vzájemný pozdrav „Nazdar!“ bez smekání klobouku byl malou revolucí. Tato demokracie rušící sociální bariéry byla však dlouho omezena na muže: Tělocvičný spolek paní a dívek, jehož první starostkou byla Sofie Podlipská, sice vznikl již v roce 1869, teprve na počátku 20. století byl však plně integrován do mužského Sokola. Podle vzoru pražské jednoty brzy začaly vznikat tělocvičné spolky v dalších městech, a to nejen v českých zemích, ale po celé monarchii a později také na Balkáně, v Rusku či ve Spojených státech. Rakouské úřady, které od počátku hleděly na Sokol podezřívavě a tělocvik považovaly za zástěrku branné výchovy, však dlouho nesouhlasily se vznikem nějakého ústředí Sokola. To nakonec do jisté míry suploval časopis Sokol, vydávaný
Časopis Sokol, jedním z prvních redaktorů byl dr. Josef Scheiner, budoucí starosta ČOS Tyršem od roku 1871. Tím, že nepovolovaly vznik sokolského ústředí, rakouské úřady
paradoxně posílily demokratický a decentralizovaný charakter spolku, jehož vertikální struktura byla budována skutečně zdola, od jednot přes župy až k České obci sokolské, povolené teprve v roce 1889 (moravské župy se připojily až o patnáct let později). Podle prvního bodu stanov Sokola bylo účelem jednoty, „aby se pěstoval tělocvik společnými cvičeními, společnými výlety, zpěvem a šermováním“. U toho dlouho nezůstalo: v roce 1865 zavedl Jindřich
103
Fügner tradici maškarních bálů zvaných šibřinky (toto tehdy neobvyklé slovo znamená podle Jungmannova slovníku „vrabčí hlasy“ nebo také „frašky, šašky, žerty“). Sokol byl ve své podstatě projektem sebekultivace a samosprávy české občanské společnosti vycházející z ideje pokroku a usilující aktivní činností o pozvednutí národa. Financován byl z členských příspěvků a darů svých členů. První sokolovnu, velkorysou budovu v novorenesančním stylu v dnešní Sokolské ulici, dal na vlastní náklady vybudovat v roce 1863 Jindřich Fügner. „Pro národ veškerý“
Navzdory heslu Co Čech, to Sokol byla organizace zpočátku spíše elitní než masová. Na počátku sedmdesátých let 19. století měla jen něco přes 10 000 členů. Podle dnešních kritérií bychom většinu z nich zařadili do střední třídy. Přes polovinu členů tvořili řemeslníci a živnostníci, dvanáct procent obchodníci, devět úředníci. Továrníci, soukromníci a statkáři byli zastoupeni jen osmi procenty, překvapivě málo bylo také učitelů – necelá čtyři procenta. Statistika vůbec neuvádí dělníky, kterých byla o třicet let později mezi cvičícími členy již třípětinová většina. Cvičících sokolů však bylo do první světové války jen mezi jednou čtvrtinou a jednou třetinou členstva, což je doklad toho, že nešlo zdaleka jen o tělovýchovnou organizaci. K první vážné krizi v Sokole došlo již deset let po jeho založení – tehdy došlo k úbytku členstva až o jednu třetinu, což zapříčinila také hospodářská krize. Nakonec zvítězil názor,
že bude lepší mít raději méně členů, ale kvalitních, a bylo zavrženo slučování s hasičskými spolky, ke kterému docházelo zejména na venkově. Protože se spolek podle Tyršova hesla „Sokol není pro strany, ale pro národ veškerý“ profiloval nadstranicky, měl blízko nejprve k mladočechům a později k národním socialistům. Zvláště v turbulentním politickém vývoji devadesátých let byl patrný silný protiněmecký a také protižidovský osten. Ústředí finančně
propojovalo jednoty, které vznikaly v národnostně smíšených oblastech. Na přelomu století se Sokol stále více vymezoval proti klerikalismu a socialismu, následkem čehož mu vznikla konkurence v podobě Svazu dělnických tělocvičných jednot spojených se sociální demokracií a Orla spjatého s politickým katolicismem. Velmi zdrženlivé stanovisko zaujal Sokol k rozvoji sportu a olympijského hnutí. Časopis Sokol vytýkal v roce 1882 sportu jednostrannost, nenárodnost a výchovnou škodlivost. Sokolský časopis Borec později první olympijské hry v Aténách kritizoval
104
jako „zábavu boháčů“. „Obnovení závodů olympijských je úplně zbytečné, s dobou naší a směry jejími naprosto nesouhlasí.“ Později se Sokol stavěl ke sportu smířlivěji a jeho odchovanci bodovali na olympiádách i mezinárodních soutěžích, a to zejména v gymnastice. Sokolové také nelibě nesli konkurenci v podobě skautingu. V roce 1922 ho odmítli s argumentem, že „program skautingu jest cizí způsob výchovy bez zvláštního zřetele k našemu duchu... Mimo to táboření dlouhodobé může svádět mládež k nečinnosti a zahálce“.
Státotvorná síla...
V roce 1913 měl Sokol již skoro 200 tisíc členů a členek. Po vypuknutí války se jeho vedení snažilo učinit vstřícný krok k úřadům a nabídlo, že se bude podílet na vojenské přípravě mládeže. Zároveň ale starosta Sokola Josef Scheiner poskytl Masarykovi peníze ze sokolských fondů na jeho zahraniční odbojovou akci a sám se aktivně zapojil do činnosti domácí rezistence. V listopadu 1915 pak úřady Českou obec sokolskou rozpustily, čímž však byla činnost Sokola paralyzována jen zčásti, protože jednotlivé župy měly svou právní subjektivitu a většinu z nich zákaz nepostihl.
105
V říjnu 1918 se Sokolové aktivně podíleli na převratu, tvořili značnou část členů takzvané Národní stráže, která střežila strategická místa, podílela se na odzbrojování rakousko-uherských jednotek a vykonávala de facto policejní funkci. Později vznikly sokolské Pluky stráže svobody, které byly využity při obsazování Sudet, v konfliktu na Těšínsku, a zejména ve válce o Slovensko. Ještě v roce 1920 byli ozbrojení sokolové použiti k doplnění vojska a policie při potlačování stávky komunistické levice. Sepětí armády a Sokola zůstalo
zachováno po dobu celé první republiky a mělo i svou personální podobu: starosta Sokola Josef Scheiner se stal po válce generální inspektorem armády a na ministerstvu obrany působil i sokolský náčelník Jindřich Vaníček. V roce 1920 měl Sokol již 560 tisíc členů a za dvě desetiletí první republiky se jejich počet zvýšil o další čtvrtmilion. Navzdory své proklamované apolitičnosti podporoval Sokol politiku tzv. Hradu, tedy Masaryka a Beneše. Málokdo z tehdejšího politického establishmentu stál mimo jeho řady, například v roce 1935 bylo v Sokole 70 poslanců a 36 senátorů (většinou šlo o řadové členy). Že Sokol již není opoziční, ale státotvorná síla, bylo patrné i ze sokolských sletů, které byly pořádány od roku 1882 a mezi válkami se z nich staly monstrózní masové akce, na nichž vystupovaly statisíce cvičenců. Pravidelně zahrnovaly i dny brannosti, při nichž se prezentovala československá armáda a její technika. Na 10. sletu v létě 1938 se předvedli i vojáci malodohodových států a vystoupení zahrnovalo mimo jiné i přehlídku 230 československých vojenských letounů. Navzdory nepochybnému sepjetí se státem byl Sokol za první republiky zcela ekonomicky soběstačný, nepobíral žádné subvence z veřejných rozpočtů a jeho slety byly dokonce často ziskové. ... kterou si přivlastnili komunisté
Za okupace byl Sokol zakázán. V říjnu 1941 bylo 135 vedoucích činitelů Sokola uvězněno v koncentračním táboře, nelidské podmínky v Osvětimi desítky z nich nepřežily. Řada sokolů se podílela na odboji. Po osvobození se snažila Česká obec sokolská v tehdejších politických poměrech lavírovat, někteří její funkcionáři koketovali s komunistickou myšlenkou sjednocené tělovýchovy, pokud by ovšem tím sjednotitelem byl právě Sokol. Po únorovém převratu byly čistky v Sokole relativně mírné, nová vláda měla zájem na zdárném průběhu připravovaného sletu, takže se spokojila s výměnou starosty Sokola, národně socialistického poslance Antonína Hřebíka, který posléze odešel do exilu. Sokolský slet na přelomu června a července však byl jednou velkou protikomunistickou manifestací: před vládní lóží na Staroměstském náměstí, v níž seděl prezident Gottwald, pochodovala většina sokolů mlčky s hlavou odvrácenou na opačnou stranu. Davy v průvodu skandovaly hesla jako „Nedáme si diktovat, koho máme milovat“, „Zabili nám Masaryka, Beneše jim nedáme“ či „Ať to slyší celý svět, Beneš musí na Hrad zpět“. Ještě během sletu bylo zatčeno více než 200 osob, ještě více se kola represe začala roztáčet po jeho skončení. Stranické vedení, které o situaci v Sokole jednalo 19. července, se rozhodlo „ukázat tvrdou ruku“: ministr informací Václav Kopecký navrhoval vůči „provokatérům v Sokole vyvolat pogromovou náladu“. Klement Gottwald pak prohlásil, „ať raději Sokol nefunguje, než aby fungoval proti nám“. Sokol byl obviněn z přípravy puče a čistky začaly mít masový charakter, do listopadu 1948 bylo ze Sokola vyloučeno jedenáct a půl tisíce osob a patnáct set dalších zbaveno funkcí. Ti, kteří se vzpouzeli, putovali za
106
mříže. Ze Sokola se stala poslušná organizace Národní fronty a od roku 1952, kdy byla tělovýchova zorganizována podle sovětského vzoru, bylo pole jeho působnosti omezeno na dospělé osoby na venkově a v menších městech. V polovině 50. let však dokázali komunisté něco, co by se po zkušenostech s posledním sletem zdálo nemožné: s pomocí mnoha starých sokolů a s využitím jejich know-how zorganizovali první spartakiádu, která měla být a také byla oslavou 10. výročí osvobození Rudou armádou. Desetitisíce cvičenců, z velké části bývalých sokolů, cvičilo na „svém“ Strahovském stadionu, jen místo Tyršova „Tužme se“ tam teď stálo: „Připraven k práci a obraně vlasti.“ Spartakiáda se pak stala jedním z rituálů komunistického režimu, který se s výjimkou roku 1970 opakoval každých pět let. Mnozí staří sokolové spartakiády chápali jako zachování alespoň části sokolské tradice, většině populace však nedobrovolný nácvik k oslavě nemilovaného režimu jakékoliv kolektivní cvičení do smrti znechutil. Zpět před rok 1862
Po roce 1989 byl Sokol obnoven, sokolského ducha se však v českém národě obnovit nepodařilo. Vášeň pro kolektivní cvičení vyhasla, myšlenka, že by se skrze něj dal obrodit národ, se zdála nepochopitelná. Nad tělocvikem, kterému se mohou a mají věnovat všichni,
zvítězil profesionální sport přinášející vyvoleným pohádkové příjmy. Víra v pokrok se vyčerpala, klerikalismus a německá hrozba zmizely, občanská společnost se jen obtížně probouzela k životu. Staří sokolové bolestně zjišťovali, že doba první republiky je nenávratně pryč. Počtem členů a cvičenců na sletech se Sokol vrátil do dob před první světovou válkou. Dvanáctý slet v roce 1994 měl manifestovat návrat k tradici“ nakonec na něm cvičilo jen 23 tisíc lidí a skončil dluhem ve výši 81 milionů korun. V roce 2003 byla z Tyršova domu odstraněna expozice Tyršova muzea.
Zahajovací ceremoniál XV. všesokolského sletu Tyršova hesla působí značně archaicky: v roce 2012 „V zdravém těle zdravý duch; i dodávám v silném těle silný duch – to budiž především heslem naším. Národ slabochů nikam nedospěje.“ Dnes již o národě uvažuje málokdo, tím méně aby si kladl otázku, kam by měl směřovat. Pokud jde o tělesné cvičení, jeho místo se vrací tam, kde bylo před rokem 1862: je pěstováno „ze záliby a více k zábavě, bez hlubšího uvědomění o vyšším jakéms účelu a úkolu v jeho životě národním“. Této zábavě můžeme dnes holdovat na mnoha místech. Také v Sokole. __________
V článku byly využity zejména tyto publikace: Marek Waic a kol.: Sokol v české společnosti 1862-1938. Jaroslav Krejčí: Miroslav Tyrš – filozof, pedagog a estetik českého tělocviku. Zlata Kozáková: Praha – pohyb – Sokol. Irena Štěpánková: Renáta Tyršová. zpracoval -jpb-
PROHLÍŽEJTE STRÁNKY OLYMPSPORTU NA WEBU. DENNĚ 15 AŽ 20 NÁVŠTĚVNÍKŮ!!
NAVŠTIVTE FILASPROT, INTERNETOVÝ OBCHOD OLYMPSPORTU !!
Z D A R M A OBJEDNEJ SI KATALOG VÝSTAVY OLYMPEX LONDON 2012, 58 stran na křídě, formát A4. Sta čí zaslat p ředsedovi OS čisté známky v hodnot ě 20.- Kč,
