1.B/4.1 Zmûna sídla spoleãnosti - Verlag Dashöfer · společnosti anebo členy statutárního...

Jak jsme již uvedli v předcházející kapitole, je údajo sídle společnosti uveden v obchodním rejstříku.V případě, že se společnost rozhodne sídlo společ-nosti změnit, nemůže tak učinit pouhým přestěhová-ním z jedné nemovitosti do druhé, ale musí též absol-vovat změnu zápisu v obchodním rejstříku.

V zásadě mohou nastat dva případy:1. Společnost má ve společenské smlouvě či zaklada-

telské listině uvedeno jako sídlo společnosti pouzeobec (např. České Budějovice) a sídlo se mění pouzev rámci obvodu obce.

2. Společnost má ve společenské smlouvě či zaklada-telské listině uvedenu přesnou adresu sídla společ-nosti nebo se společnost stěhuje mimo území obce,kterou má uvedenu jako sídlo.

Případ 1.: Společnost má ve společenské smlouvěči zakladatelské listině uvedeno jako sídlo společ-nosti pouze obec (např. České Budějovice) a sídlose mění pouze v rámci obvodu obce.

V tomto případě je změna adresy sídla poměrně jed-noduchá, pokud není ve společenské smlouvě uvedenojinak, pak rozhodnutí o takové změně podléhá jedna-teli. Pro změnu sídla v tomto případě tedy není třebasvolávat valnou hromadu.

Zmûna sídla v rámcijedné obce

MoÏné varianty

leden 2010

ãást 1B I díl 4 I kap. 1

str. 1

díl 4 • Sídlo spoleãnosti s r. o. a jeho zmûna

Spoleãnost s ruãením omezen˘m v praxi

1.B/4.1Zmûna sídla spoleãnosti

Návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku musí po-dat jednatelé, kteří jej doloží následujícími doklady:a) výpisem z katastru nemovitostí, který se týká ne-

movitosti, bytu nebo nebytového prostoru, do kte-rých bude sídlo společnosti přemístěno – v jednomvyhotovení,

b) písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytunebo nebytového prostoru, ve kterých bude umís-těno sídlo společnosti, nebo písemné prohlášeníosoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebyto-vým prostorem nakládat, že s umístěním sídla sou-hlasí. Touto osobou může být například správce po-věřený vlastníkem.

Případ 2.: Společnost má ve společenské smlouvěči zakladatelské listině uvedenu přesnou adresusídla společnosti nebo se společnost stěhuje mimoúzemí obce, kterou má uvedenu jako sídlo.

V takovém případě je zcela nezbytné, aby o změně sídlaspolečnosti rozhodla valná hromada společnosti.Valná hromada vlastně rozhodne o změně obsahu spo-lečenské smlouvy. K tomuto rozhodnutí je zapotřebíalespoň dvoutřetinová většina všech hlasů společníků,pokud společenská smlouva nepožaduje počet hlasůvyšší. O rozhodnutí valné hromady musí být pořízennotářský zápis. Podobně u společností s ručením ome-zeným s jediným společníkem musí být rozhodnutío změně zakladatelské listiny učiněno tímto jedinýmspolečníkem ve formě notářského zápisu.

K návrhu na zápis do obchodního rejstříku bude mu-set společnost doložit:1. Výpis z katastru nemovitostí, který se týká ne-

movitosti, bytu nebo nebytového prostoru, do kte-rých bude sídlo společnosti přemístěno – v jednomvyhotovení.

Doklady nezbytnépro zápis do obchodníhorejstfiíku

Zmûna sídla mimopÛvodní obec

Doklady nezbytnépro zápis do obchodníhorejstfiíku

Rozhodnutí valnéhromady

leden 2010

str. 2

ãást 1B I díl 4 I kap. 1 díl 4 • Sídlo spoleãnosti s r. o. a jeho zmûna


2. Písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytunebo nebytového prostoru, ve kterých bude umís-těno sídlo společnosti, nebo písemné prohlášeníosoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebyto-vým prostorem nakládat, že s umístěním sídla sou-hlasí.

3. Notářský zápis obsahující rozhodnutí valné hro-mady o změně společenské smlouvy (zakladatelskélistiny) společnosti, který musí obsahovat též nověschválený text – ve dvojím vyhotovení.

4. Úplné znění společenské smlouvy – ve dvojím vy-hotovení.

Všechny listiny, které se zakládají do sbírky listin(tedy v tomto případě notářský zápis a úplné zněníspolečenské smlouvy) lze k obchodnímu rejstříku při-ložit místo v písemné v elektronické podobě. Návodna zpracování dokumentu do elektronické podoby na-leznete na stránkách www.justice.cz a také na zákaz-nickém portálu.

Pokud se týká samotného návrhu na změnu zápisuv obchodním rejstříku – návrh musí být podán naformuláři, který naleznete spolu s postupem pro jehovyplnění na zákaznickém portálu nebo na stránkáchwww.justice.cz. Pouze upozorňujeme, že podpisy jed-natelů musí být úředně ověřeny.

Zápis změny sídla v obchodním rejstříku má deklara-torní charakter, to znamená, že rozhodnutí o změněsídla je účinné ode dne přijetí rozhodnutí, případněode dne pozdějšího, který je v rozhodnutí stanoven.Společnost je povinna bez zbytečného odkladu pozměně sídla podat návrh na zápis změny do obchod-ního rejstříku u příslušného soudu.

Návrh na zmûnuzápisu v OR

LhÛta pro podánínávrhu

leden 2010

ãást 1B I díl 4 I kap. 1

str. 3

díl 4 • Sídlo spoleãnosti s r. o. a jeho zmûna


tip

Živnostenskému úřadu se změna dokládá usnesenímvalné hromady o změně sídla, bylo-li ho ke změnětřeba. Dále je nutné ke změně sídla doložit doklado vztahu k sídlu (např. nájemní smlouva, kupnísmlouva, výpis z katastru nemovitostí, postačí ale i pí-semné prohlášení vlastníka nebo osoby oprávněné ne-movitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak na-kládat, že s umístěním souhlasí). Změna se ohlašujena Jednotném registračním formuláři – změnový list,který naleznete ve formulářích obsažených na Zákaz-nickém portálu. Formulář lze také vyzvednout na kte-rémkoliv živnostenském úřadu a nebo centrálním re-gistračním místě – CMR.

Společnost by měla samozřejmě nahlásit změnu sídlai na jiné orgány. Například pokud společnost vlastnínemovitost, měla by změnu sídla ohlásit katastrálnímuúřadu. Rozsah tohoto oznámení záleží na činnosti spo-lečnosti a na majetku společnosti a na tom, do jakýchprávních vztahů společnost vstupuje.

Îivnostensk˘ úfiad

leden 2010

str. 4

ãást 1B I díl 4 I kap. 1 díl 4 • Sídlo spoleãnosti s r. o. a jeho zmûna


Byla-li již změna sídla provedena v obchodním rejstříku, živ-nostenskému úřadu se již neoznamuje. V opačném případě jstepovinni nahlásit změnu živnostenskému úřadu, který vás v pří-

padě nedodržení této povinnosti může pokutovat.

!

Sociální pojištění zahrnuje obecně nemocenské po-jištění, které upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o ne-mocenském pojištění, a důchodové pojištění, kteréupravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém po-jištění. Pojistné na sociální pojištění upravuje zákonč. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečenía příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Problematika nemocenského pojištění společníků jejednoduchá, neboť společníci nejsou účastni nemo-cenského pojištění. To znamená, že společníkům seneposkytují žádné dávky nemocenského pojištění (na-příklad nemocenské).

Rozsah sociálníhopoji‰tûní

Nemocensképoji‰tûní

leden 2010

ãást 2A I díl 7 I kap. 1

str. 1

díl 7 • Sociální a zdravotní poji‰tûní spoleãníkÛ


2.A/7Sociální a zdravotní poji‰tûníspoleãníkÛ2.A/7.1Sociální poji‰tûní spoleãníkÛ

Společníci se nemohou k nemocenskému pojištění přihlásit anidobrovolně.!

Protože společníci nejsou pojištěnci nemocenskéhopojištění, neuznává se u nich na příslušných tiskopi-sech dočasná pracovní neschopnost.

Důchodového pojištění jsou účastni ti společníci,kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro spo-lečnost s ručením omezeným práci, za kterou jsoutouto společností odměňováni. Tito společníci jsouvšak účastni důchodového pojištění jen v těch kalen-dářních měsících, v nichž jim byl zúčtován příjem za-počitatelný do vyměřovacího základu pro pojistné nadůchodové pojištění aspoň ve výši rozhodného pří-jmu.

Rozhodný příjem je stanoven zvlášť pro každý kalen-dářní rok a činí jednu čtvrtinu součinu všeobecnéhovyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dvaroky předchází kalendářnímu roku, za který se posu-zuje účast na důchodovém pojištění, a přepočítacíhokoeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřo-vacího základu (hodnoty těchto parametrů vyhlašujevláda nařízením; pro rok 2010 platí hodnoty těchto pa-rametrů stanovené nařízením vlády č. 339/2009 Sb.);rozhodný příjem se zaokrouhluje na celé stokorunysměrem nahoru. V roce 2009 činil rozhodný příjemčástku 5.900 Kč a v roce 2010 činí rozhodný příjem6.000 Kč. To znamená, že v roce 2010 jsou společníciúčastni důchodového pojištění a zaplatí také pojistnéna důchodové pojištění v tom kalendářním měsíci,v němž jim byl zúčtován příjem aspoň ve výši6.000 Kč. Účast společníků na důchodovém pojištěníse tedy sleduje v každém kalendářním měsíci zvlášť.Pokud společníkům nebude v některém kalendářnímměsíci zúčtována odměna nebo jim bude zúčtovánaodměna v částce nižší než je rozhodná částka (v roce2010 tedy méně než 6.000 Kč), nebudou v tomto ka-

Úãast na dÛchodovémpoji‰tûní

Rozhodn˘ pfiíjem

leden 2010

str. 2

ãást 2A I díl 7 I kap. 1 díl 7 • Sociální a zdravotní poji‰tûní spoleãníkÛ


lendářním měsíci účastni důchodového pojištění a takév tomto měsíci nebudou platit žádné pojistné na dů-chodové pojištění.

Spoleãníku byla za práci pro spoleãnost v roce 2010zúãtována v mûsících leden aÏ ãerven odmûna ve v˘‰i5.800 Kã mûsíãnû, v ãervenci mu byla zúãtována od-mûna 50.000 Kã, v mûsících srpen aÏ listopad mu bylazúãtována odmûna 5.800 Kã a v prosinci mu byla zúãto-vána odmûna 60.000 Kã. Tento spoleãník bude úãastendÛchodového poji‰tûní jen v mûsících ãervenec a pro-sinec 2010 (tj. jako doba dÛchodového poji‰tûní mubude za rok 2010 vykázána doba 62 dnÛ), v nichÏ takézaplatí pojistné na dÛchodové poji‰tûní; v ostatních mû-sících roku 2010 úãasten dÛchodového poji‰tûní ne-bude (tyto mûsíce se mu tedy nebudou zapoãítávat „dodÛchodu“ a za tyto mûsíce, v nichÏ se nehledí k od-mûnû, se mu téÏ „rozmûlní“ základ pro v˘poãet dÛ-chodu, pokud tyto mûsíce spadnou do období rozhod-ného pro stanovení základu pro v˘poãet dÛchodu; tímtoobdobím je období posledních 30 let pfied pfiiznánímdÛchodu, s v˘jimkou rokÛ pfied rokem 1986) a z od-mûn zúãtovan˘ch v tûchto mûsících se také nebude od-vádût pojistné na dÛchodové poji‰tûní.

V případě, že byl společníku zúčtován příjem z jehočinnosti (práce) pro společnost až po ukončení tétočinnosti, považuje se tento příjem za zúčtovaný v po-sledním kalendářním měsíci výkonu této činnosti.

Důchodového pojištění není účasten ten společník,který vykonává pouze svá práva týkající se řízení spo-lečnosti a kontroly její činnosti na valné hromadě spo-lečníků v rozsahu a způsobem uvedeným ve spole-čenské smlouvě, popřípadě ve stanovách, a podílí sena zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezispolečníky (v poměru obchodních podílů nebo způ-

Ktefií spoleãnícinejsou úãastni

dÛchodovéhopoji‰tûní

leden 2010


str. 3



P

sobem určeným ve společenské smlouvě). Výkontěchto práv společníka a právo na podíl na zisku spo-lečnosti nezakládá účast společníka na důchodovémpojištění; to též znamená, že tento společník není po-platníkem pojistného na důchodové pojištění (z podíluna zisku se toto pojistné neplatí).

Pro účely pojistného na důchodové pojištění mají spo-lečníci účastní důchodového pojištění postavení za-městnanců a společnost s ručením omezeným má po-stavení jejich zaměstnavatele. Pojistné odvádízaměstnavatel za kalendářní měsíc jednak za sebe(sazba pojistného činí u zaměstnavatele v případě spo-lečníků 21,5 % z vyměřovacího základu, jímž je úhrnodměn zúčtovaných všem společníkům a jednatelůmúčastným v kalendářním měsíci důchodového pojiš-tění), jednak za své zaměstnance (sazba pojistného činíu zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu, jímžje odměna zúčtovaná společníku účastnému důchodo-vého pojištění v kalendářním měsíci).

Pojistné na důchodové pojištění odvádí vždy zaměst-navatel, a to i za své zaměstnance. Za dobu důchodo-vého pojištění se u zaměstnanců v pracovním poměrunebo činných na základě dohody o pracovní činnostia u společníků společnosti s ručením omezeným ne-považuje kalendářní měsíc, za který jejich zaměst-navatel (tj. společnost s ručením omezeným) neodvedlpojistné na důchodové pojištění, které byl povinen od-vést, je-li tímto zaměstnavatelem společnost s ručenímomezeným a tyto osoby jsou současně společníky tétospolečnosti anebo členy statutárního orgánu nebo do-zorčí rady této společnosti. U společnosti s ručenímomezeným se tato úprava týká společníků, kteří vy-konávají práci pro společnost za odměnu mimo pra-covněprávní vztah, a společníků (všech, tj. i těch, kteří

Pojistné spoleãníkÛna dÛchodovépoji‰tûní

DÛsledekneodvedenípojistného

leden 2010

str. 4



nejsou účastni důchodového pojištění), kteří jsou činnípro společnost na základě pracovního poměru nebodohody o pracovní činnosti.

Dlužné pojistné však může být dodatečně zaplacenoa v tomto případě se bude kalendářní měsíc, za kterýbylo dlužné pojistné zaplaceno, považovat za dobu dů-chodového pojištění. Pojistné dlužné za kalendářníměsíc však musí být zaplaceno do tří let ode dne splat-nosti dlužného pojistného; to znamená, že bude-lidlužné pojistné zaplaceno v delší lhůtě, nebude to jižmít vliv na to, že kalendářní měsíc, za který se pojistnédlužilo, se nebude společníku hodnotit jako doba dů-chodového pojištění. Pojistné, které dluží společnost,může zaplatit též společník; to platí též pro osobu,která byla společníkem.

Byl-li již přiznán důchod a při přiznání důchodu ne-byla započtena doba pojištění z důvodu neodvedenípojistného, přihlédne se u společníka dodatečně k tétodobě, jen bylo-li dlužné pojistné uhrazeno za prosineckalendářního roku, do něhož spadá kalendářní měsíc,za který nebylo dlužné pojistné odvedeno, nebo bylo-li dlužné pojistné uhrazeno za poslední kalendářní mě-síc před přiznáním důchodu, za který společnost dlu-žila pojistné, anebo za poslední kalendářní měsíc,v němž byl pojištěnec společníkem; dlužné pojistnémusí být přitom uhrazeno nejpozději do tří let ode dnesplatnosti tohoto pojistného.

V˘plata dÛchodÛspoleãníkÛm

leden 2010


str. 5



Z důchodového pojištění se poskytují důchody starobní, inva-lidní a pozůstalostní. Výkon práce společníka pro společnost zaodměnu ani právo na podíl na zisku společnosti nemá vliv na vý-

platu těchto důchodů, s výjimkou výplaty předčasného starobního důchodu.

!

Starobní důchod přiznaný před dosažením důchodo-vého věku (tzv. předčasný starobní důchod) se v ob-dobí do dosažení důchodového věku nevyplácí, pokudpráce společníka pro společnost za odměnu je vyko-návána v takovém rozsahu, že zakládá účast společ-níka na důchodovém pojištění; předčasný starobní dů-chod se tedy neposkytuje v období do dosaženídůchodového věku v těch kalendářních měsících, v ni-chž byla společníku zúčtována odměna aspoň ve výširozhodného příjmu (tj. v roce 2010 aspoň ve výši6.000 Kč). Skutečnost, že v kalendářním měsíci ne-byly splněny podmínky pro výplatu předčasného sta-robního důchodu, je povinna oznámit plátci důchoduspolečnost s ručením omezeným, a to na předepsanémtiskopisu; tuto skutečnost je povinen oznámit plátcidůchodu též důchodce, který však může spolupode-psat oznámení zasílané společností s ručením omeze-ným. Lhůta pro oznámení této skutečnosti činí 8 ka-lendářních dnů.

Spoleãník spoleãnosti s ruãením omezen˘m vykonávápro tuto spoleãnost práci za odmûnu mimo pracovnû-právní vztah; tomuto spoleãníku byl od 1. ledna 2010pfiiznán pfiedãasn˘ starobní dÛchod, a to dva roky pfieddosaÏením dÛchodového vûku. Spoleãníku je kaÏd˘ mû-síc vyplácena odmûna ve v˘‰i 5.500 Kã a jednou roãnûje mu v ãervenci vyplácena odmûna ve v˘‰i 200.000Kã. Tomuto spoleãníku se vyplácí pfiedãasn˘ starobnídÛchod v tûch mûsících, v nichÏ mu náleÏí odmûna vev˘‰i 5.500 Kã (v˘‰e této odmûny nedosahuje rozhodnéãástky 6.000 Kã), a v˘plata pfiedãasného starobního dÛ-chodu nebude náleÏet za mûsíc ãervenec, v nûmÏ bylaspoleãníku zúãtována odmûna pfiesahující rozhodnouãástku.

leden 2010

str. 6



P

Společnost s ručením omezeným má ve vztahu ke spo-lečníkům účastným důchodového pojištění postavenízaměstnavatele, a proto plní všechny povinnosti sta-novené zaměstnavatelům při provádění důchodovéhopojištění (například vyplňuje a odesílá evidenční listdůchodového pojištění). Kromě těchto obecných po-vinností však platí pro společnost s ručením omeze-ným specifické povinnosti. Společnost je povinna proúčely důchodového pojištění vést seznam společníkůa členů statutárního orgánu (jednatelů) a dozorčí radytéto společnosti za jednotlivé kalendářní měsíce a pře-hled kalendářních měsíců, za které tato společnostneodvedla pojistné na sociální zabezpečení a příspě-vek na státní politiku zaměstnanosti, které byla po-vinna odvést. Za porušení této povinnosti vést tytoúdaje (způsob vedení těchto údajů není přitom přede-psán) může okresní správa sociálního zabezpečeníuložit pokutu až do výše 100.000 Kč (při opakovanémnesplnění této povinnosti, za jejíž nesplnění byla jižpokuta uložena, pokutu až do výše 500.000 Kč).

Společnost, pro niž vykonávají společníci práci za od-měnu mimo pracovněprávní vztahy, je dále povinnana předepsaném tiskopisu oznámit okresní správě so-ciálního zabezpečení den, kdy jim poprvé na základějejich práce vznikla účast na důchodovém pojištěnívčetně dne zahájení jejich práce, a to do 8 dnů násle-dujících po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterémjejich účast na důchodovém pojištění poprvé vznikla,a v těchto případech i den skončení jejich práce, a todo 8 dnů následujících po tomto dni; do 8 dnů se rov-něž oznamuje změna ohlášených údajů.

Společnost, která „zaměstnává“ tyto společníky a jížnevznikla povinnost přihlásit se podle zákona o ne-

Povinnostiv dÛchodovém

poji‰tûní

leden 2010


str. 7



mocenském pojištění do registru zaměstnavatelů (tatopovinnost nevzniká podle zákona o nemocenském po-jištění tehdy, pokud společnost nezaměstnává žádnézaměstnance, kteří jsou účastni nemocenského pojiš-tění), je povinna přihlásit se na předepsaném tisko-pisu do registru zaměstnavatelů vedeného podle zá-kona o nemocenském pojištění do 8 kalendářních dnůnásledujících po uplynutí kalendářního měsíce, ve kte-rém poprvé vznikla společníku účast na důchodovémpojištění, a plnit další povinnosti vyplývající pro za-městnavatele ze zákona o nemocenském pojištění.Rovněž za nesplnění těchto povinností lze uložit po-kutu do 100.000 Kč (při opakovaném porušení do500.000 Kč).

Tatáž osoba může současně být společníkem ve vícespolečnostech, může být společníkem a zaměstnan-cem v pracovněprávním vztahu, může být společní-kem a jednatelem nebo může být společníkem a oso-bou samostatně výdělečně činnou; ve všech těchtopřípadech platí, že pro účely účasti na důchodovémpojištění se každá činnost posuzuje samostatně. Toznamená, že v každé této činnosti se sledují podmínkyúčasti na důchodovém pojištění zvlášť a z každé čin-nosti může vzniknout účast na důchodovém pojištěnívčetně povinnosti platit pojistné na důchodové pojiš-tění. Tatáž osoba může být tedy současně účastna dů-chodového pojištění na základě více činností. To platíi v případě, že se jedná o právní vztahy k téže společ-nosti.

Spoleãník vykonává pro spoleãnost A práci mimo pra-covnûprávní vztah za odmûnu, která ãiní 10.000 Kã mû-síãnû. Od 1. ãervence 2010 zaãal tento spoleãník vy-konávat pro spoleãnost B práci na základû pracovníhopomûru za sjednanou mzdu 15.000 Kã mûsíãnû. Tento

DÛchodovépoji‰tûní spoleãníkÛpfii soubûhuãinností

leden 2010

str. 8



P

spoleãník je od 1. ãervence 2010 úãasten dÛchodovéhopoji‰tûní z dvojího titulu (jako spoleãník vykonávajícípro spoleãnost A práci za odmûnu a jako zamûstnanecv pracovním pomûru ke spoleãnosti B) a platí také po-jistné na dÛchodové poji‰tûní (prostfiednictvím spoleã-ností) zvlá‰È z kaÏdého právního vztahu. Pracovní po-mûr pfiitom zaloÏí i úãast na nemocenském poji‰tûní.

leden 2010


str. 9



leden 2010

str. 10



A. Ručení jednatele za závazky společnostivzniklé nevykonáváním působnosti jednatele s péčí řádného hospodáře

Ručení jednatele s. r. o. za závazky společnosti vzniklév důsledku nevykonávání působnosti jednatele s péčířádného hospodáře vyplývá z ustanovení § 135 odst. 2ObchZ ve vazbě na ustanovení § 194 odst. 5, 6 ObchZ.

Jednatel s. r. o. je ze zákona povinen vykonávat svoupůsobnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat ml-čenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech,jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společ-nosti způsobit škodu. Vznikne-li v důsledku jednáníjednatele, které nebylo vykonáváno s péčí řádnéhohospodáře, společnosti škoda, jednatel za škodu od-povídá. Jestliže je sporné, zda jednatel v dané věci jed-nal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemenoo tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, jedna-tel. V praxi to znamená, že společnost nemusí jedna-teli prokazovat, že v dané věci nejednal s péčí řádnéhohospodáře, nýbrž naopak jednatel musí prokazovat, žes péčí řádného hospodáře jednal. Společnost nemůžes jednatelem uzavřít smlouvu, která by tuto odpověd-nost jednatele omezovala nebo vylučovala. Kdyby ta-ková smlouva byla uzavřena, byla by neplatná.

Jednání s péãífiádného hospodáfie

leden 2010

ãást 3A I díl 7 I kap. 4.2

str. 1

díl 7 • Ruãení jednatele


3.A/7.4.2Ruãení jednatele v s. r. o.

§

Jednatel odpovídá společnosti za škodu, kterou způ-sobil společnosti plněním pokynu valné hromady, jentehdy, pokud je pokyn valné hromady v rozporu s práv-ními předpisy, neboť takový pokyn valné hromady ne-měl jednatel provést.

Jestliže jednatel odpovídá společnosti za škodu, paktaké ručí za závazky společnosti v důsledku tohovzniklé. V případě většího počtu jednatelů ručí jedna-tel za shora uvedené závazky společnosti, jestliže od-povědný jednatel škodu způsobenou společnosti ne-uhradil a věřitelé společnosti nemohou dosáhnoutuspokojení své pohledávky z majetku společnosti projejí platební neschopnost nebo z důvodu, že společ-nost zastavila platby. Jednatelé ručí společně a neroz-dílně. Rozsah ručení jednatele je omezen rozsahempovinnosti jednatele k náhradě škody. Ručení jedna-tele zaniká, jakmile způsobenou škodu uhradí.

B. Ručení jednatele za závazek společníkůvrátit neoprávněně vyplacený podíl na zisku

Ručení jednatele s. r. o. za závazek společníků vrátitneoprávněně vyplacený podíl na zisku vyplývá z usta-novení § 123 odst. 4 ObchZ.

Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hro-madou k rozdělení mezi společníky v poměru svýchobchodních podílů, pokud nestanoví společenskásmlouva jinak. K výplatě zisku nelze použít základ-ního kapitálu společnosti, rezervního fondu ani ostat-ních kapitálových fondů ani prostředků, které mají býtpodle zákona nebo společenské smlouvy použity k do-plnění těchto fondů. Společnost nesmí vyplácet zálohyna podíl na zisku. Pokud dojde k vyplacení podílu na

Odpovûdnostjednatele za ‰koduzpÛsobenouplnûním pokynuvalné hromady

Podíl spoleãníkÛ na ziskuspoleãnosti

Ruãení jednatele

leden 2010

str. 2

ãást 3A I díl 7 I kap. 4.2 díl 7 • Ruãení jednatele


§

zisku v rozporu s výše uvedenými zásadami, jsou spo-lečníci povinni podíly na zisku společnosti vrátit.

Jednatelé ručí za vrácení neoprávněně vyplacenýchpodílů na zisku. Ručení se však nevztahuje na všechnyjednatele, nýbrž pouze na ty, kteří vyslovili s výpla-tou podílů na zisku souhlas. Souhlas může být vyslo-ven jak na valné hromadě, tak mimo ni. Ručení jed-natelů, kteří vyslovili s výplatou podílů souhlas, jeručením společným a nerozdílným.

C. Ručení jednatele za závazky společnostivzniklé v souvislosti s vydáním usnesenívalné hromady způsobem odporujícím zákonu nebo společenské smlouvě

Ručení jednatele za závazky společnosti vzniklév souvislosti s náhradou škody společníkům a třetímosobám a poskytnutím přiměřeného zadostiučiněníspolečníkům v souvislosti s vydáním usnesení valnéhromady způsobem odporujícím zákonu, společenskésmlouvě, zakladatelské listině nebo stanovám vyplýváz ustanovení § 131 odst. 5 ObchZ.

Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti s ru-čením omezeným a do její působnosti patří rozhodo-vání o věcech zásadního charakteru. Z uvedeného dů-vodu, dojde-li k porušení právních povinnostív souvislosti se svoláváním valné hromady, v souvis-losti s přijímáním usnesení valné hromady nebo v sou-

Ruãení jednatele

·koda vznikláv souvislosti

s pfiijetím usnesenívalné hromady

leden 2010


str. 3



Pro výplatu podílu na zisku provedenou z majetku společnosti,který není možno pro výplatu použít, neplatí zásada o plněnípřijatém v dobré víře.

!

§

vislosti s rozhodováním společníků mimo valnou hro-madu a v důsledku toho k neplatnosti usnesení valnéhromady, mají osoby, které tímto utrpěly škodu, právona její náhradu. Společníci dále mají právo na po-skytnutí přiměřeného zadostiučinění za porušení zá-kladních práv společníka, které může být poskytnutoi v penězích.

Jednatelé, kteří v souvislosti se svoláváním valné hro-mady, s přijímáním usnesení valné hromady nebo roz-hodováním společníků mimo valnou hromadu nepo-stupovali v souladu se zákonem, společenskousmlouvou, zakladatelskou listinou nebo stanovami,ručí za závazky společnosti vzniklé v souvislosti s ná-hradou škody a s poskytnutím přiměřeného zadostiu-činění společníkům. V případě většího počtu jednatelůje jejich ručení společným a nerozdílným.

D. Ručení jednatele na základě prohlášeníručitele

Jednatel s. r. o. může převzít v určitém vztahu i dob-rovolné ručení na základě prohlášení ručitele. Pro ur-čení práva, jímž se bude ručení jednatele založené ru-čitelským prohlášením řídit, platí stejné kritérium jakov případě obecné úpravy. Tzn., že v závislosti na cha-rakteru zajišťovaného vztahu bude použit buď občan-ský nebo obchodní zákoník. Bude-li ručitelské pro-hlášení zajišťovat obchodněprávní vztah nebo bude-lise závazkový vztah na základě dohody účastníků uči-něné dle ustanovení § 262 ObchZ řídit obchodním zá-koníkem, bude se ručení řídit ustanoveními § 303 až312 ObchZ. Bude-li jednatel na základě svého ruči-telského prohlášení zajišťovat jako ručitel závazky ply-noucí ze vztahu, který se řídí občanským zákoníkem,bude se ručení řídit ustanoveními § 546 až 550 ObčZ.

Ruãení jednatele

leden 2010

str. 4



§

Ručení jednatele na základě prohlášení ručitele adre-sovaného věřiteli představuje ručení vzniklé na zá-kladě vůle, kdy jednatel svým jednostranným právnímúkonem prohlašuje, že uspokojí věřitele, pokud tak ne-učiní dlužník, v tomto případě zpravidla společnost,které je jednatelem. Jednatel v tomto ručitelskémvztahu vystupuje jako fyzická osoba, nikoli jako sta-tutární orgán společnosti. V případě nesplnění zá-vazku ze strany dlužníka by tedy jednatel byl po-vinen splnit zajištěný závazek ze svých osobníchprostředků. Ručitelský závazek jednatele by nezaniklani v důsledku jeho smrti a byl by předmětem dědic-tví.

Ruãení jednatele

leden 2010


str. 5



Smyslem ručitelského prohlášení jednatele, který je zpravidlasoučasně společníkem společnosti, které je jednatelem, je ob-vykle prezentace důvěry jednatele v činnost vlastní společnosti,

příp. vyjádření jeho osobní zainteresovanosti na dobrých podnikatelskýchvýsledcích společnosti, které je jednatelem. V praxi bývá někdy osobníručení jednatele vyžadováno v souvislosti s poskytováním úvěrů nebo přiuzavírání smluv velké hodnoty. Povinnost osobního ručení jednatelemůže být též stanovena v manažerské smlouvě uzavírané mezi jednate-lem a obchodní společností nebo přímo ve společenské smlouvě společ-nosti.

!

Obdobně jako jednatel může závazek osobního ručení zazávazky společnosti převzít ručitelským prohlášením téžspolečník obchodní společnosti.

!

leden 2010

str. 6



Likvidací společnosti se rozumí likvidace jejího ob-chodního majetku. Likvidace společnosti je tedy je-den ze způsobů, kdy se společnost zrušuje.

Likvidaci obchodní společnosti obecně upravuje usta-novení § 70 ObchZ, které se vztahuje i na společnosts ručením omezeným.

Likvidace směřuje k postupnému zániku společnosti,a to způsobem mimosoudního vypořádání jejích ma-jetkových poměrů. Společnost vstupuje do likvidaceke dni, k němuž je zrušena rozhodnutím společníků.Může i nastat jiný okamžik zrušení, např. dnem právnímoci rozhodnutí příslušného soudu, který vyslovil jejíneplatnost.

Společnost nikdy po svém vzniku nezahájila čin-nost a nemá také žádný majetek a ani žádné závazky.Musí být provedena likvidace?

Likvidace musí být provedena ve všech případechzrušení společnosti bez právního nástupce, tedypřed jejím zánikem i v tomto případě musí být pro-vedena likvidace.

Jak vyplývá z výše uvedeného, je likvidace zahájenadnem, ke kterému je společnost rozhodnutím společ-níků zrušena. Likvidace se zapisuje do obchodního

Co je likvidace

Zápis v obchodnímrejstfiíku

leden 2010


str. 1

díl 1 • Zru‰ení spoleãnosti s likvidací


4.A/1.1Vstup spoleãnosti do likvidace

§

?

rejstříku podle ustanovení § 38g ObchZ. Zápis v ob-chodním rejstříku má pouze deklaratorní účinek.Přesto je společnost povinna podat návrh rejstříko-vému soudu (soudu, který vede obchodní rejstřík,u kterého je společnost zapsána) na zápis likvidace bezzbytečného odkladu po rozhodnutí společníkůo zrušení společnosti. Spolu s návrhem je povinna za-ložit do sbírky listin rejstříkového soudu rozhodnutío zrušení společnosti a její likvidaci.

Jak se formálně postupuje při zápisu likvidace spo-lečnosti do obchodního rejstříku? Musí se k tomupřipojovat důkazní listiny?

Návrh na zápis zrušení společnosti s likvidací se po-dává rejstříkovému soudu na předepsaném formu-láři, který je uveřejněn na www.justice.cz. K návrhuse připojí listiny prokazující rozhodnutí společníkůo zrušení společnosti. Na formuláři musí být ově-řen podpis statutárního orgánu, tj. u s. r. o. jedna-tele. Návrh lze také podat i v elektronické podobě,ale to pouze za předpokladu, že podepsaná osobamá uznávaný elektronický podpis. Kromě tohomusí společnost založit současně do sbírky listinrozhodnutí o zrušení společnosti ve dvojím vyho-tovení, a to výhradně v elektronické podobě ve for-mátu PDF.

Za účelem ochrany třetích osob, a to především věři-telů společnosti, musí být vstup společnosti do likvi-dace publikován. K tomu nepostačuje pouze zápis doobchodního rejstříku, ale likvidace se zveřejňuje ještěv Obchodním věstníku. Povinnost zveřejnění je po-vinností statutárního orgánu.

Obchodní firma je název, pod kterým společnost s ru-čením omezeným je zapsána v obchodním rejstříku

Zvefiejnûní likvidace

Obchodní firma

leden 2010

str. 2

ãást 4A I díl 1 I kap. 1 díl 1 • Zru‰ení spoleãnosti s likvidací


?

a společnost je povinna činit právní úkony vždy podsvou firmou. Po dobu likvidace užívá s. r. o. ob-chodní firmu s dovětkem „v likvidaci“. Tento do-větek je také zapsán v obchodním rejstříku současněse zápisem likvidace.

leden 2010


str. 3

díl 1 • Zru‰ení spoleãnosti s likvidací


leden 2010

str. 4

ãást 4A I díl 1 I kap. 1 díl 1 • Zru‰ení spoleãnosti s likvidací


Další úpravy, které je nutné provést, spočívají ve vy-loučení těch nákladů, které jsou sice ve výsledku hos-podaření obsaženy, ale do daňového základu nepatří,a naopak promítnutí těch nákladů, které do základudaně patří, ale součástí výsledku hospodaření, a tedyúčetních nákladů, nejsou.

Rozhodnutí o tom, zda příslušný náklad je náklademdaňovým či nedaňovým, bývá v praxi často velmi ob-tížné. Z hlediska právní úpravy je rozhodující zejménaustanovení § 24 a 25 ZDP. Daňovým nákladem je ta-kový náklad (výdaj), který:– je vynaložený na dosažení, zajištění a udržení pří-

jmů,– je prokázán poplatníkem; poplatník musí proká-

zat nejenom existenci tohoto nákladu, ale i jeho výši,– jehož výše je stanovena ZDP a zvláštními před-

pisy; to má zejména ten význam, že pokud je ně-jaký výdaj omezen nějakým předpisem (např. zákonč. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, zá-kon č. 593/1992 Sb., atd.), jako daňový náklad lzeuznat pouze tuto jeho omezenou výši.

Všechny podmínky musí být splněny současně.

Zákon ã. 593/1992 Sb., o rezervách pro zji‰tûní základudanû, v platném znûní, v § 8a stanoví procentní limityz hodnoty pohledávek, které lze uplatnit jako tvorbu da-

DaÀové a nedaÀovénáklady

leden 2010

ãást 5B I díl 2 I kap. 1.4

str. 1

díl 2 • Povinnosti s. r. o. z hlediska jednotliv˘ch daní


5.B/2.1.4DaÀové a nedaÀové náklady

P

Àovû úãinné opravné poloÏky. Tyto limity jsou stano-veny v závislosti na doby uplynulé od splatnosti pohle-dávky, hodnoty pohledávky a postupu poplatníka pfii je-jím vymáhání. Znamená to tedy, Ïe v˘‰e tohotodaÀového nákladu je stanovena a speciálnû omezenazvlá‰tním pfiedpisem, v tomto pfiípadû tedy ZoR. Vy‰‰ídaÀov˘ náklad nelze v tomto pfiípadû uplatnit.

Výdaj na dosažení příjmů lze charakterizovat jako vý-daj, který poplatník učiní proto, aby příjmu z určitéhozdroje bylo dosaženo. Příkladem může být nákupzboží za účelem jeho dalšího prodeje.

Výdaje na zajištění a udržení příjmů slouží k udrženídosavadního majetkového stavu, typickým příklademjsou opravy a údržba majetku, odpisy atd.

Další z podmínek pro uplatnění daňových nákladů jedodržení časového souladu s příslušným zdaňovacímobdobím. Pokud ZDP nestanoví jinak, vychází se prozjištění základu daně z účetnictví. Proto je nutnépřesně vycházet z účetních předpisů, které dodržováníčasové a věcné souvislosti přímo vyžadují (§ 3 odst. 1ZoÚ).

S. r. o. obdrÏela na konci zdaÀovacího období roku 2009fakturu na nájemné nebytov˘ch prostor za posledníãtvrtletí roku 2009 a první ãtvrtletí roku 2010 ve v˘‰i50.000 Kã. Nelze postupovat tak, Ïe celá ãástka budezaúãtována do nákladÛ roku 2009, protoÏe tím by bylaporu‰ena ãasová souvislost nákladÛ s pfiíslu‰n˘m ob-dobím. Do nákladÛ roku 2009 bude proúãtováno pouze25.000 Kã, ãástka patfiící do roku 2010 bude zaúãto-vána do tohoto roku pomocí institutu ãasového rozli-‰ení.

Dále platí, že v daňových nákladech nelze uplatnit tyvýdaje, které již byly v daňových nákladech uplatněny

leden 2010

str. 2

ãást 5B I díl 2 I kap. 1.4 díl 2 • Povinnosti s. r. o. z hlediska jednotliv˘ch daní


P

v předchozích zdaňovacích obdobích. Každý daňovývýdaj lze tedy uplatnit pouze jednou.

Do daňových nákladů nelze uznat ty výdaje, kterésouvisejí s příjmem, který není předmětem daněnebo který je od daně z příjmů osvobozen. Toto pra-vidlo je nutné zachovat i tehdy, pokud by se za běž-ných okolností jednoznačně jednalo o výdaj na dosa-žení, zajištění a udržení příjmů.

Napfiíklad podle § 19 odst. 1 písm. d) ZDP jsou od danûz pfiíjmÛ osvobozeny za dan˘ch podmínek pfiíjmy z pro-vozu vûtrn˘ch elektráren. Stavby elektráren jsou zafia-zeny ve ãtvrté odpisové skupinû, daÀov˘ odpis je jed-noznaãnû definovan˘ jako daÀov˘ náklad. V tomtopfiípadû v‰ak daÀov˘ odpis této vûtrné elektrárny sou-visí s pfiíjmem, kter˘ je od danû osvobozen, takÏe tentodaÀov˘ odpis nelze jako daÀov˘ náklad uznat.

Naopak, úprava § 24 odst. 2 písm. zc) ZDP umož-ňuje, aby náklady, které § 25 ZDP jednoznačně vy-mezuje jako nedaňové, byly překlasifikovány na da-ňové, a to za podmínky, že přímo souvisejí sezdaňovanými příjmy. Daňově uznatelné jsou však ma-ximálně pouze do výše těchto příjmů, a dále za pod-mínky, že tyto příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hos-podaření ve stejném zdaňovacím období jako náklady,nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících. Vždymusí být tedy nejdříve zdanitelný příjem, náklad buďve stejném zdaňovacím období nebo až následně, ni-kdy dříve.

Zamûstnanec neoznámil svému zamûstnavateli vãaszmûnu své zdravotní poji‰Èovny. V dÛsledku toho bylozdravotní poji‰tûní za tohoto zamûstnance odvedenopozdû a zdravotní poji‰Èovna pfiedepsala zamûstnava-teli jako plátci zdravotního poji‰tûní penále ve v˘‰i

leden 2010


str. 3



P

580 Kã. Zamûstnavatel penále uhradil, ov‰em jehoúhradu poÏadoval také po zamûstnanci, kter˘ pfiepis pe-nále sv˘m pozdním oznámením zavinil.

Penále od zdravotní poji‰Èovny je v souladu s § 25odst. 1 písm. f) nedaÀov˘m nákladem, ale na základû§ 24 odst. 2 písm. zc) je moÏné je uplatnit jako daÀov˘náklad do v˘‰e pfiímo souvisejících pfiíjmÛ, tj. do v˘‰eúhrady od zamûstnance. Podmínkou ale je, Ïe úhradapenále a náhrada ‰kody od zamûstnance ovlivnily v˘-sledek hospodafiení ve stejném zdaÀovacím období(druhou alternativu nelze pfiedpokládat).

Další skutečností, kterou je nutné sledovat, je to, zdaje daňová uznatelnost nákladu vázána na jeho za-placení či nikoli. Obecně platí, že pokud není stano-veno jinak, vychází se z účetnictví (§ 23 odst. 1, 2 a 10ZDP). Případ, kdy ZDP stanoví jinak, může být právěpodmínka zaplacení.

DaÀov˘m nákladem jsou smluvní pokuty, úroky z pro-dlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závaz-kov˘ch vztahÛ, jen pokud byly zaplaceny. Pokud by totonebylo stanoveno, byly by tyto sankce daÀov˘m nákla-dem v okamÏiku jejich zaúãtování na pfiíslu‰n˘ úãet úãtovéskupiny 54. Pokud ov‰em z jakéhokoli dÛvodu nedojdek zaplacení danû ve stejném úãetním období jako k za-úãtování, tento náklad je nutné ze základu danû vylouãit.

Stejn˘m zpÛsobem je nutné posuzovat také napfi. daÀz pfievodu nemovitostí, daÀ z nemovitostí, úroky z úvûrÛa pÛjãek, pokud je vûfiitel fyzická osoba, která nevedeúãetnictví apod.

U celé řady výdajů či nákladů je jejich daňová uzna-telnost omezena výší příjmů, které s tímto výdajem(nákladem) souvisejí. Prakticky to znamená, že částkanákladů, které přesáhnou tyto související zdanitelné

leden 2010

str. 4



P

příjmy, bude daňově neúčinná a ze základu daně jenutné ji vyloučit.

Typick˘m pfiíkladem je ‰koda, která není zpÛsobená Ïi-velní pohromou nebo podle potvrzení policie nezná-m˘m pachatelem. Tato ‰koda je daÀovû úãinná pouzedo v˘‰e náhrad. Pokud tedy dojde v dÛsledku havárieke ‰kodû na automobilu ve v˘‰i 120.000 Kã, ale poji‰-Èovna uhradí pouze 100.000 Kã, ‰koda bude daÀov˘mnákladem pouze do v˘‰e 100.000 Kã, náhrada ‰kodyve v˘‰i 100.000 Kã bude zdaniteln˘m pfiíjmem.

Stejn˘m zpÛsobem by se posuzovala napfi. zÛstatkovácena hmotného majetku vyfiazená v dÛsledku ‰kody, ob-dobnû je dále postupováno u postoupen˘ch pohledá-vek, u vstupní ceny pozemkÛ pfii jejich prodeji, pofiizo-vací cena smûnky pfii jejím prodeji atd.

V některých případech je podmínkou pro daňovouuznatelnost splnění časového testu. Typickým pří-kladem může být náhrada za uvolnění bytu (odstupné)dle § 24 odst. 2 písm za) ZDP.

Vždy je tedy nutné pečlivě zkoumat splnění všech pod-mínek stanovených pro konkrétní náklad nebo výdaj,podle toho vyhodnotit daňovou uznatelnost a dobře sipřipravit argumentaci pro případné jednání se správ-cem daně.

Jak již bylo uvedeno, úprava daňových a nedaňovýchnákladů je obsažena zejména v § 24 a 25 ZDP. V § 24odst. 1 ZDP je uvedena obecná definice daňových ná-kladů, v § 24 odst. 2 ZDP je uveden příkladný výčetdaňově uznatelných nákladů a v § 25 odst. 1 ZDP jeuveden příkladný výčet nedaňových nákladů. Protožese jedná o ustanovení, které mají z právního hlediskastejnou váhu, je nutné stanovit postup, podle kteréhoje při stanovení daňové uznatelnosti postupovat.

leden 2010


str. 5



P

Z hlediska obecné zásady potvrzené judikaturou Nej-vyššího správního soudu ČR je nutné při posuzovánídaňové znatelnosti postupovat takto: – zjistit, zda uvedený výdaj či náklad není výslovně

uveden jako daňově neuznatelný v § 25 odst. 1 ZDP,– zjistit, zda uvedený výdaj či náklad není výslovně

uveden jako daňově uznatelný v § 24 odst. 2 ZDP,– pokud ani jeden případ nenastane, potom je nutné

náklad či výdaj posoudit podle obecné úpravy § 24odst. 1 ZDP.

Náklady, které nejsou náklady daňovými, ale jsouzahrnuty ve výsledku hospodaření, se v daňovémpřiznání vyloučí na řádku č. 40. Náklady, které jsoudaňové, a nejsou zahrnuty ve výsledku hospoda-ření nebo jsou zahrnuty v nižší částce, se zohlednív daňovém přiznání na řádku č. 160.

leden 2010

str. 6



tip

Každému zaměstnanci společnosti s ručením omeze-ným náleží za vykonanou práci mzda, případně od-měna z dohod. Vyplacení mzdy je tedy vázáno na fak-tický výkon práce ze strany zaměstnance, nikoliv napouhou existenci pracovněprávního vztahu. Z tohotoprincipu stanoví zákoník práce několik výjimek, kdyse mzda poskytuje zaměstnanci i v případě, že za-městnanec fakticky nepracuje – jde např. o případy,kdy zaměstnanec jede na pracovní cestu; pak dobastrávená cestou se považuje za překážku v práci nastraně zaměstnavatele, při které sice zaměstnanec fak-ticky nevykonává práci, ale mzda se mu nekrátí.

A. Co je to mzda a podle jakých kritérií se stanoví?

Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty(tedy tzv. naturální mzda) poskytované zaměstnavate-lem za práci, nestanoví-li zákoník práce něco jiného(viz výše). Za mzdu se tedy nepovažují taková plnění,která jsou poskytována v souvislosti s pracovním po-měrem, ale která se poskytují nikoliv za faktický vý-

Mzda

leden 2010

ãást 6 I díl 4 I kap. 1

str. 1

díl 4 • OdmûÀování zamûstnancÛ


6/4OdmûÀování zamûstnancÛ6/4.1Mzda a odmûÀování za práci zamûstnancÛ s. r. o.

kon práce – jde např. o náhradu mzdy, odstupné, ce-stovní náhrady, odměny za pracovní pohotovost apod.Naproti tomu je ale nutné za mzdu považovat doplatkydo mzdy (např. při převedení na jinou práci) a příplatkyke mzdě – za přesčas, práci v noci, ve ztíženém a zdravíškodlivém prostředí.

Právní úprava odměňování zaměstnanců je obsaženazejména v § 109 a násl. zákoníku práce.

V případě, že zaměstnanec koná pro zaměstnavatelepráci na základě dohody o pracovní činnosti nebo do-hody o provedení práce, pak mu za takovou práci ná-leží nikoliv mzda, ale odměna. Její výše a podmínkypro její poskytování si zaměstnanec a zaměstnavatelsjednávají v příslušné dohodě.

Podle ustanovení § 109 odst. 4 se mzda poskytujepodle:– složitosti,– odpovědnosti,– namáhavosti práce,– obtížnosti pracovních podmínek,– pracovní výkonnosti,– dosahovaných pracovních výsledků.

Tato kritéria je zaměstnavatel povinen při stanovenívýše mzdy respektovat – jde o ochranu zaměstnancůpřed diskriminací v oblasti odměňování. Zaměstnava-tel tedy při stanovení mzdy nemůže uplatňovat jinákritéria než výše uvedená, neboť by to mohlo vést k po-škozování zaměstnanců. I když z lidského hlediska silze představit, že zaměstnavatel přihlédne při stano-vení mzdy i k tomu, že zaměstnankyně je samoživi-telka dvou dětí, nemůže takový postup vést k tomu, žeby tato zaměstnankyně vykonávající stejnou práci jakojiná zaměstnankyně měla vyšší mzdu.

Kritéria pro poskytovánímzdy

Odmûna za práci

leden 2010

str. 2

ãást 6 I díl 4 I kap. 1 díl 4 • OdmûÀování zamûstnancÛ


§

Zásada rovného zacházení se zaměstnanci v oblastiodměňování je pak upravena i v § 110 ZP, kde se vý-slovně stanoví, že za stejnou práci nebo práci stejnéhodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstna-vatele stejná mzda.

Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumípráce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnostia namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srov-natelných pracovních podmínkách, při stejné nebosrovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce.

V ustanovení § 110 ZP se stanoví, podle čeho se po-suzuje složitost a namáhavost práce, pracovní pod-mínky, pracovní výkonnost a výsledky práce.

Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se po-suzuje podle:– vzdělání a praktických znalostí a dovedností po-

třebných pro výkon této práce – vzdělání bývá přistanovení mzdy jedním z podstatných kritériía v praxi často platí, že vysokoškolsky vzdělaný za-městnanec má mzdu vyšší než zaměstnanec se stře-doškolským vzděláním. Nemusí to ale platit bezvý-jimečně – zaměstnavatel vždy přihlédne ke všemkritériím a mzda sice středoškolsky vzdělaného za-městnance, ale s dlouhodobou praxí, může být častovyšší. Délka praxe hraje při stanovení mzdy častovelmi významnou roli,

– složitosti předmětu práce a pracovní činnosti,– organizační a řídící náročnosti,– míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost,– fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení nega-

tivních vlivů práce.

SloÏitost,odpovûdnost

a namáhavostpráce

Stejná práce nebopráce stejné

hodnoty

leden 2010


str. 3



Pracovní podmínky se posuzují podle:– obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvr-

žení pracovní doby, například do směn, dnů pra-covního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas –v některých provozech je třeba, aby byl zajištěn v zá-sadě nepřetržitý provoz sedm dní v týdnu, včetněsvátků – zaměstnanci, kteří musí tímto způsobempracovat, mají často „narušený“ běžný životní režim,a proto je namístě, aby jim za takovou práci nále-žela vyšší mzda,

– škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jinýchnegativních vlivů pracovního prostředí – zaměst-nanci pracující v prostředí, které může mít negativnínebo škodlivý vliv na jejich zdraví, často trpí ne-mocemi z povolání v důsledku škodlivých pracov-ních podmínek – i u nich je opodstatněné, aby jejichmzda byla zvýšena s přihlédnutím ke škodlivostipracovního prostředí,

– rizikovosti pracovního prostředí – v některých provo-zech je přes veškeré snahy zaměstnavatele značné ri-ziko pracovního úrazu. I v těchto případech je namístě,aby riziko bylo promítnuto do mzdy zaměstnance,který toto riziko při výkonu své práce podstupuje.

Pracovní výkonnost se posuzuje podle:– intenzity a kvality prováděných prací,– pracovních schopností,– pracovní způsobilosti.

Výsledky práce se posuzují podle:– množství,– kvality.

Pokud se zaměstnanec cítí při odměňování diskrimi-nován, může se obrátit buď na příslušný inspektorátpráce se stížností, případně se může se žalobou obrá-tit na příslušný soud a domáhat se, aby od diskrimi-

Pracovní podmínky

Pracovní v˘konnost

V˘sledky práce

Ochranazamûstnance pfied diskriminací

leden 2010

str. 4



nace bylo upuštěno, aby byly odstraněny následky dis-kriminačního zásahu a aby bylo dáno přiměřené za-dostiučinění. Povinnost prokázat, že došlo k diskri-minaci, bude v zásadě na zaměstnavateli (tedy na tom,kdo diskriminuje) – zaměstnanci postačí, že u souduuvedete skutečnosti, z nichž bude možné dovodit, žek diskriminaci došlo.

B. Co je to minimální mzda a zaručenámzda?

V zásadě záleží na dohodě zaměstnance a zaměstna-vatele, na jaké se dohodnou mzdě, případně zda budezaměstnanec ochoten pracovat za mzdu, kterou mu za-městnavatel stanoví. Při sjednání či stanovení mzdyale musí být dodržena určitá pravidla – jednak, jak jižbylo uvedeno výše, musí být zachováno pravidlo, žeza stejnou práci nebo práci stejné hodnoty náleží všemzaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda. Dalšískutečnost, kterou musí zaměstnavatel respektovat, je,že mzda nesmí být nižší než minimální mzda. Úče-lem stanovení minimální mzdy je zajistit zaměstnan-cům, aby měli za svou práci alespoň základní exi-stenční minimum, a zabránit zaměstnavatelům, abyneúměrně snižovali mzdy za účelem snížení vlastníchnákladů. V praxi jsou přitom snahy o vyplácení nižšínež minimální mzdy zřejmé, a to nejen u nekvalifiko-vaných profesí, ale často i u profesí odborných, jakojsou lékaři, kteří po absolvování studia musí projít ještěodbornou praxí – toho se zaměstnavatelé často snažízneužívat a v praxi nebyly výjimečné ani dohodyo tom, že daný zaměstnanec bude pro účely získánípraxe pracovat „zadarmo“. Takový postup je samo-zřejmě protiprávní.

Minimální mzda

leden 2010


str. 5



Minimální mzda je tedy nejnižší přípustná výše od-měny za práci v pracovněprávním vztahu. Její zá-kladní právní úprava je stanovena ZP, a to § 111. Výšizákladní sazby minimální mzdy, dalších sazeb mini-mální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů ome-zující pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky proposkytování minimální mzdy stanoví nařízení vládyč. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrov-ních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovníhoprostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíže-ném pracovním prostředí.

Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnancev pracovním poměru nebo právním vztahu založenémdohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovnímpoměru nebo právním vztahu založeném dohodamio pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně.

V současné době je základní sazba minimální mzdypro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí8.000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu.

Do mzdy se pro účely posouzení, zda mzda zaměst-nance v daném měsíci dosáhla minimální mzdy, ne-zahrnuje:– mzda za práci přesčas,– příplatek za práci ve svátek,– příplatek za noční práci,– příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, – příplatek za práci v sobotu a v neděli.

Nedosáhne-li mzda v kalendářním měsíci výše mini-mální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanciposkytnout doplatek, a to bez ohledu na jeho zavi-něnou či nezaviněnou nižší výkonnost, což platíi pro zaměstnance odměňované úkolovou mzdou.

leden 2010

str. 6



Zaručenou mzdou je mzda, na kterou zaměstnancivzniklo právo podle ZP, smlouvy, vnitřního předpisu,mzdového výměru nebo platového výměru. Zaručenámzda je další institut, který slouží k ochraně zaměst-nanců před nepřiměřeně nízkou mzdou.

Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou tý-denní pracovní dobu 40 hodin jsou uvedeny v nařízenívlády č. 567/2006 Sb. a jsou odstupňovány podle slo-žitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávanýchprací, zařazených do 8 skupin, a to následovně:

Obecné charakteristiky prací zařazených do jednotli-vých skupin jsou uvedeny v příloze č. 1 k citovanémunařízení vlády.

Pfiíloha ã. 1 k nafiízení vlády ã. 567/2006 Sb. uvádí jed-nak obecnou charakteristiku prací v jednotliv˘ch sku-pinách a jednak uvádí pfiíklady podle oborÛ. Tak napfií-klad do skupiny ã. 2 náleÏí zapisování, pfiíjem, v˘deja tfiídûní omezeného poãtu sourod˘ch poloÏek, vedeníjednoduch˘ch evidencí, v˘kazÛ a seznamÛ, do skupiny3. patfií pokladní manipulace s penûÏní hotovostí, sa-

Zaruãená mzda

leden 2010


str. 7



Skupina prací Nejnižší úroveň zaručené mzdy

v Kč za hodinu v Kč za měsíc

1. 48,10 8.000

2. 53,10 8.900

3. 58,60 9.800

4. 64,70 10.800

5. 71,50 12.000

6. 78,90 13.200

7. 87,10 14.600

8. 96,20 16.100

P

mostatné práce na poãítaãích v prostfiedí databázov˘chsystémÛ, tabulkov˘ch procesorÛ, textov˘ch editorÛ, vy-stavování a likvidace faktur apod.

Pro vymezený okruh zaměstnanců stanoví citovanénařízení vlády snížené sazby minimální mzdy a zaru-čené mzdy, a to z důvodu nízkého věku zaměstnance,nedostatku jakýchkoliv pracovních zkušeností apod.,kdy by takoví zaměstnanci obtížně nacházeli své pra-covní uplatnění. Sazby minimální mzdy jsou pro tytozaměstnance sníženy následovně:– 90 % částek stanovených jako minimální mzda a nej-

nižší úroveň zaručené mzdy, jde-li o první pracovnípoměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to podobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru,

– 80 % částek stanovených jako minimální mzda a nej-nižší úroveň zaručené mzdy, jde-li o mladistvého za-městnance (mladistvým zaměstnancem je přitom za-městnanec mladší 18 let),

– 75 % částek stanovených jako minimální mzda a nej-nižší úroveň zaručené mzdy, jde-li o zaměstnance,který je poživatelem částečného invalidního důchodu,

– 50 % částek stanovených jako minimální mzdaa nejnižší úroveň zaručené mzdy, jde-li o zaměst-nance, který je poživatelem plného invalidního dů-chodu, nebo o mladistvého zaměstnance, který jeplně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod.

Výše uvedené sazby minimální a zaručené mzdy jsoustanoveny pro pracovní dobu v délce 40 hodin týdně.Ve vnitřním předpisu nebo v kolektivní smlouvě lzesjednat či stanovit zkrácenou týdenní pracovní dobupod uvedený rozsah, a to bez snížení mzdy. Takto zkrá-cená pracovní doba je stanovenou týdenní pracovnídobou. Minimální mzda za hodinu se pro tyto případyzvyšuje úměrně ke zkrácené stanovené týdenní dobězaměstnanců.

SníÏené sazbyminimálnía zaruãené mzdy

Minimálnía zaruãená mzdapfii jiné délcepracovní doby

leden 2010

str. 8



Spoleãnost Alfa s. r. o. rozhodla o zkrácení t˘denní pra-covní doby pro zamûstnance na 36 hodin. Zamûstnancijsou odmûÀováni hodinovou mzdou. Minimální mzdatûchto zamûstnancÛ bude vypoãtena následovnû:40 / 36 = 1,1111,111 * 48,10 = 53,44Minimální hodinová mzda tedy bude 53,44 Kã.

Od zkrácené pracovní doby je třeba odlišovat kratšípracovní dobu, která může být se zaměstnancem in-dividuálně sjednána v pracovní smlouvě či jiné do-hodě. Kratší pracovní doba se nepovažuje za stanove-nou týdenní pracovní dobu a zaměstnanci příslušímzda, která odpovídá takto sjednané pracovní době.

Zamûstnankynû poÏádala zamûstnavatele z dÛvodupéãe o dítû o krat‰í pracovní dobu, a to 35 hodin t˘dnû.Zamûstnavatel její Ïádosti vyhovûl a krat‰í pracovnídobu jí povolil. Zamûstnankynû je odmûÀována hodi-novou mzdou. Minimální hodinová mzda, na kterou mázamûstnankynû nárok, se vypoãte následovnû:35 / 40 = 0,8750,875 * 48,10 = 42,09Minimální hodinová mzda v tomto pfiípadû tedy bude42,09 Kã.

C. Jak se stanoví či určí mzda?

Způsob, jakým lze sjednat nebo stanovit mzdu, určuje§ 113 ZP. Podle tohoto ustanovení se mzda sjednává:– v kolektivní smlouvě,– pracovní smlouvě,– jiné smlouvě (nazvané např. dohoda o mzdě),případně ji zaměstnavatel stanoví:– vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem.

leden 2010


str. 9



P

P

Z uvedeného je zřejmé, že zákoník práce preferuje do-hodu stran o výši mzdy před jednostranným určenímmzdy, nicméně v praxi je způsob jednostranného ur-čení mzdy formou zejména mzdového výměru použí-ván velmi často.

Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena předzačátkem výkonu práce, za kterou má mzda pří-slušet – zaměstnanec tedy musí být informován o tom,za jakých podmínek pro zaměstnavatele koná práci.

V případě, že je mzda určena mzdovým výměrem, jezaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci mzdový vý-měr v den nástupu do práce. Mzdový výměr musí býtpísemný a musí obsahovat následující údaje:– údaj o způsobu odměňování,– údaj o termínu a místě výplaty mzdy, pokud tyto

údaje neobsahuje již smlouva nebo vnitřní předpis.

V případě, kdy zaměstnavatel mění některé ze sku-tečností uvedených ve mzdovém výměru, je povinentuto skutečnost zaměstnanci oznámit, a to nejpozdějiv den, kdy změna nabývá účinnosti.

Mzdov˘ v˘mûr

leden 2010

str. 10



J Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 11.2002, spis. zn. 21 Cdo 698/2002Sjednání mzdy v pracovní nebo v jiné smlouvěmůže být omezeno ujednáním účastníků pracov-ního poměru jen na určité výslovně stanovené ob-dobí; po uplynutí tohoto období nemůže již býttoto ujednání právním podkladem pro poskytovánímzdy v dalším průběhu pracovního poměru. Po-kud účastníci pracovního vztahu nedospějí k do-hodě o mzdových podmínkách, náleží zaměst-nanci mzda, která nemůže být nižší, než stanovíkolektivní smlouva nebo zákon.

Je možné zaměstnanci jednostranně snížit mzdu, aťjiž bez uvedení důvodu nebo např. z důvodů neu-spokojivých pracovních výsledků?

K odpovědi na tuto otázku je třeba rozlišit, zda mzdabyla sjednána ve smlouvě nebo v jiné dohodě se za-městnancem nebo byla stanovena jednostranně za-městnavatelem např. ve vnitřním předpisu nebobyla určena mzdovým výměrem. Pokud byla mzdasjednána dohodou (např. v pracovní smlouvě nebov dohodě o mzdě), nemůže ji zaměstnavatel jedno-stranně snižovat. V případě, že zaměstnavatel mzduurčil mzdovým výměrem nebo ji stanovil vnitřnímpředpisem, pak ji může snížit. To bude přicházetnapř. tehdy, pokud se změní podmínky, za jakýchbyla stanovena mzda (např. došlo ke zhoršení pra-covní výkonnosti zaměstnance, změnila se složitosta namáhavost práce apod.).

D. Je možné zaměstnanci poskytovat naturální mzdu?

Zaměstnavatel může část mzdy poskytovat zaměst-nanci formou tzv. naturální mzdy. To připouští ZPv § 119, přičemž k tomu, aby mohla být poskytovánanaturální mzda, stanoví následující podmínky:– je třeba souhlasu zaměstnance,– zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli na pod-

mínkách poskytování naturální mzdy,

leden 2010


str. 11



Mzdu nelze bez souhlasu zaměstnance snížit pro porušenípracovních povinností.!

– naturální mzdu je možné poskytovat zaměstnancipouze v rozsahu přiměřeném jeho potřebám,

– zaměstnavatel musí zaměstnanci vyplatit v penězíchmzdu nejméně ve výši příslušné sazby minimálnímzdy nebo příslušné sazby nejnižší úrovně zaručenémzdy. Naturální mzda tedy může být poskytovánapouze jako část mzdy vedle mzdy peněžité, která ne-smí být nižší než mzda minimální nebo zaručenámzda.

Jako naturální mzda mohou být poskytovány výrobky,s výjimkou lihovin (mezi lihoviny ale nepatří pivo,víno a nápoje na bázi vína), tabákových výrobků nebojiných návykových látek, výkony, práce nebo služby.

Naturální mzda je součástí celkové mzdy, a proto jetřeba, aby byla vyčíslena v peněžní formě. Výše na-turální mzdy se vyjadřuje v peněžní formě tak, aby od-povídala ceně, kterou zaměstnavatel účtuje za srovna-telné výrobky, výkony, práce nebo služby ostatnímodběratelům, obvyklé ceně, nebo částce, o kterou jeúhrada zaměstnance za výrobky, výkony, práce neboslužby poskytnuté zaměstnavatelem nižší než obvyklácena.

E. Jak se vyplácí mzda při převedení na jinou práci?

Zaměstnavatel je povinen po dobu trvání pracovníhopoměru zaměstnanci přidělovat práci, kterou s nímsjednal v pracovní smlouvě. V průběhu trvání pracov-ního poměru ale mohou nastat situace, kdy zaměstna-nec nebude z určitých zákonem stanovených důvodůschopen konat takovou práci, a proto jej zaměstnava-tel převede na jinou práci. V takovém případě můženastat situace, že za tuto jinou práci by zaměstnanci

Naturální mzda

PenûÏní vyjádfienínaturální mzdy

leden 2010

str. 12



náležela nižší mzda, než byla sjednána za práci, kte-rou má jinak zaměstnanec podle pracovní smlouvyvykonávat. V ustanovení § 139 ZP stanoví, v jakýchpřípadech převedení na jinou práci náleží zaměstnancitzv. doplatek ke mzdě do výše průměrného výdělku,který dosahoval před převedením na jinou práci. Jdeo následující případy:– byl-li zaměstnanec převeden na jinou práci z důvodů

ohrožení nemocí z povolání nebo pokud dosáhl napracovišti určeném rozhodnutím orgánu ochrany ve-řejného zdraví nejvyšší přípustné expozice [viz § 41odst. 1 písm. b) ZP],

– byl-li zaměstnanec převeden na jinou práci podle lé-kařského posudku vydaného zařízením závodní pre-ventivní péče nebo rozhodnutím příslušného správ-ního úřadu v zájmu ochrany zdraví jiných fyzickýchosob před infekčním onemocněním [viz § 41 odst. 1písm. d) ZP],

– byl-li zaměstnanec převeden na jinou práci za úče-lem odvrácení mimořádné události, živelní událostinebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bez-prostředních následků (viz § 41 odst. 2 ZP),

– byl-li zaměstnanec převeden na jinou práci pro pro-stoj nebo pro přerušení práce způsobené nepřízni-vými povětrnostními vlivy (viz § 41 odst. 5 ZP).

Doplatek ke mzdě zaměstnanci přísluší za celou dobupřevedení.

Zaměstnavatel může v souladu s ustanovením § 41odst. 2 písm. b) ZP převést zaměstnance na jinou prácitaké z důvodu, že proti zaměstnanci bylo zahájenotrestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnostispáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímésouvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele,a to na dobu do pravomocného skončení trestního ří-

Pfievedení na jinoupráci po zahájení

trestního fiízení

leden 2010


str. 13



zení. Po dobu vedeného trestního řízení zaměstnancižádný doplatek nenáleží a náleží mu mzda podle vy-konávané práce. Pokud ale zaměstnanec nebude pra-vomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, jak byluveden výše, pak mu přísluší za dobu převedení do-platek do výše průměrného výdělku, kterého do-sahoval před převedením a zaměstnavatel je povi-nen mu tento doplatek vyplatit.

leden 2010

str. 14



A. Úrok z prodlení

Úrok z prodlení je vlastně zákonný majetkový postihdlužníka za to, že věřiteli včas nesplnil peněžitý zá-vazek nebo jeho část. Má preventivní charakter, sloužíjako jakási hrozba, jež má nutit dlužníka k řádnémua včasnému splnění hlavního závazku ze smlouvy.

Úroky z prodlení je možné požadovat pouze u plněnípeněžitého. U nepeněžitého závazku nepřichází úrokz prodlení v úvahu. V případě prodlení dlužníka s pl-něním peněžitého dluhu je dlužník povinen plnit úrokz prodlení vždy. Jedinou výjimkou tvoří případy, kdyzákon výslovně určuje, že namísto úroků z prodlení jedlužník povinen hradit takzvaný poplatek z prodlení(pouze případ prodlení s hrazením nájmu či plateb zaslužby – § 697 ObčZ) a dále případ prodlení nájemces vrácením věci při podnikatelském nájmu věcí movi-tých (§ 723 ObčZ).

Pokud se týká občanskoprávních a obchodněprávníchvztahů, pak právní úpravu úroku z prodlení nalez-nete v následujících ustanoveních:– § 517 odst. 2 ObčZ,– § 369 odst. 1 ObchZ.

V˘znam úrokuz prodlení

leden 2010

ãást 7 I díl 2 I kap. 3.1.2

str. 1

díl 2 • Pohledávky


7/2.3.1.2Úrok z prodlení, poplatek z prodlení

§

Právní úprava uvedená v ObčZ se použije pro právnívztahy občanskoprávní a právní úprava obsaženáv ObchZ se použije pro obchodněprávní vztahy. Po-kud tedy například uzavře společnost s ručením ome-zeným smlouvu se spotřebitelem, bude se právní vztahvětšinou řídit ObčZ – tudíž pro tento právní vztah propřípad prodlení s úhradou dluhu bude nutné použítObčZ. Pro případ, že by naopak byl právní vztah uza-vřen s jinou obchodní společností, bude se právnívztah, a tudíž i úprava problematiky úroku z prodlení,řídit většinou obchodněprávní úpravou. To je ovšempouze základní pravidlo, ze kterého existuje celá řadavýjimek. Rozdíl mezi oběma právními úpravami vy-světlíme níže.

Princip fungování úroku z prodlení demonstruje ná-sledující jednoduchý příklad (podotýkáme, že se jed-ná o úrok z prodlení dle ObchZ):

Spoleãnost KAPA s. r. o. uzavfiela se spoleãností ZETAs. r. o. smlouvu o dílo, na jejímÏ základû má spoleãnostKAPA s. r. o. postavit plot okolo v˘robního areálu spo-leãnosti ZETA s. r. o. V písemné smlouvû o dílo bylodohodnuto, Ïe cena díla je splatná do 10 dnÛ ode dnepfiedání díla. Spoleãnost ZETA s. r. o. v‰ak cenu díla ne-zaplatí ve smluveném termínu, ale aÏ o 1 mûsíc pozdûji.Pro pfiípad prodlení byly ve smlouvû sjednány úrokyz prodlení ve v˘‰i 0,05 % za kaÏd˘ den prodlení z dluÏnéãástky.

Vysvûtlení k pfiíkladu:Spoleãnosti KAPA s. r. o. vzniká nárok na úhradu úrokuz prodlení z dluÏné ãástky, a to za období od splatnosticeny díla o zaplacení – tedy za 1mûsíc prodlení.

Obãanskoprávní xobchodnûprávníúprava

leden 2010

str. 2

ãást 7 I díl 2 I kap. 3.1.2 díl 2 • Pohledávky


P

Jak vyplývá z výše uvedeného příkladu, platí se úrokyz prodlení od prvního dne prodlení až do zániku po-hledávky; většinou tedy do jejího zaplacení. Tyto ter-míny si musí věřitel v případě, že vznese na dlužníkanárok na úrok z prodlení, ujasnit. Pohledávka totižmůže zaniknout i jiným zákonem předpokládanýmzpůsobem, např. započtením. Pak je určení termínu zá-niku pohledávky trochu složitější.

Velmi často se ve své praxi setkáváme se žalobami,kdy je úrok z prodlení požadován až ode dne podánížaloby, ačkoliv splatnost pohledávky nastala již dříve.Tím se však věřitelé zkracují o své oprávněné nároky.Povinnost dlužníka hradit úroky z prodlení totiž trvápo celou dobu prodlení – tedy od jeho počátku až dozániku dluhu.

Základní rozdíl mezi občanskoprávní a obchodně-právní úpravou úroků z prodlení spočívá v tom, žepouze v obchodně právních vztazích je dána mož-nost si výši úroku z prodlení smluvit. Pokud nenívýše úroku z prodlení u obchodně právního vztahusmluvně upravena, platí, že se výše úroku z prodlenířídí předpisy ObčZ.

Naproti tomu výši úroků z prodlení u občanskopráv-ních vztahů není možno smluvně modifikovat a jejívýši stanoví vždy prováděcí předpis. Tímto předpisemje nařízení vlády České republiky č. 142/1994 Sb. veznění nařízení vlády České republiky č. 163/2005 Sb.Pokud by ve smlouvě sjednané dle ObčZ byl úrok z pro-dlení uveden ve výši odlišné, než jak je stanoveno výšeuvedeným nařízením, bylo by takové ujednání neplatné.Tím by však věřitel nebyl o úrok z prodlení zkrácen,protože mu je nárok na něj garantován zákonem.

OkamÏik vznikupráva na úrok

z prodlení

V˘‰e úrokuz prodlení

leden 2010


str. 3



tip

Repo sazba je limitní sazba pro dvoutýdenní repo ope-race České národní banky. Její výši si můžete ověřitna internetových stránkách České národní banky –www.cnb.cz. V případě, že tedy dlužník bude v pro-dlení s plněním dluhu v průběhu několika kalendář-ních pololetí, bude se v každém kalendářním pololetívýše úroků z prodlení měnit. Kalendářním pololetímrozumíme dobu od 1. 1. do 30. 6. každého kalendář-ního roku a od 1. 7. do 31. 12. každého kalendářníhoroku.

Úroky z prodlení tvoří dle ustanovení ObčZ příslu-šenství pohledávky. Přesto požadavek na ně, může býtuplatněn samostatnou žalobou.

Zákonná v˘‰e úrokÛz prodlení

Repo sazba âNB

leden 2010

str. 4



Zákonná výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši reposazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedmprocentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá

prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazbystanovené Českou národní bankou, která je platná pro první den přísluš-ného kalendářního pololetí.

!

Pokud uplatníte úroky z prodlení samostatnou žalobou, zapla-títe soudní poplatek vypočtený dle výše požadovaného úrokuz prodlení. Pokud budete úroky z prodlení požadovat jako pří-

slušenství pohledávky – pak z úroku z prodlení žádný soudní poplateknezaplatíte.

!

Pfiíklad Ïalobního petitu, v nûmÏ je vedle jistiny dluhupoÏadován zákonn˘ nárok na úhradu úroku z prodlení:Îalovan˘ je povinen zaplatit Ïalobci 100.000 Kã s 9,25%úrokem roãnû za dobu od 1. 3. 2009 a dále pak s roã-ním úrokem ve v˘‰i, která v kaÏdém jednotlivém ka-lendáfiním pololetí trvání prodlení odpovídá souãtu ãísla7 a v˘‰e limitní sazby pro dvout˘denní repo operaceâeské národní banky vyhlá‰ené ve Vûstníku âeské ná-rodní banky a platné vÏdy k prvnímu dni pfiíslu‰néhokalendáfiního pololetí, a na náhradû nákladÛ fiízení 4.000Kã, v‰e do 3 dnÛ od právní moci rozsudku.

Vztah úrokuz prodlení

a smluvní pokuty

Úrok z úrokÛ

leden 2010


str. 5



P

Ne každé prodlení s placením peněžitého závazku bude sank-cionováno úrokem z prodlení – například v případě, kdy sedlužník ze smlouvy o půjčce dostane do prodlení s placením

smluvních úroků z jistiny, nevzniká věřiteli právo na úhradu úroků z pro-dlení z takto vzniklého dluhu. Smluvní úrok z jistiny totiž tvoří pří-slušenství pohledávky, u kterého ani ObchZ ani ObčZ nedávají možnostv případě prodlení s hrazením příslušenství úrok z prodlení požadovat.

!

Velmi častým omylem v praxi bývá to, že si věřiteléa dlužníci myslí, že v případě, že byla sjednánasmluvní pokuta pro případ prodlení s hrazením peně-žitého dluhu, nemá již věřitel právo na úrok z prodlení.Tato domněnka je však mylná. Oba nároky lze tedynárokovat společně. Smluvní pokuta je totiž samo-statným nárokem a smluvní strany si ji musejí sjed-nat. Úrok z prodlení tvoří naopak příslušenství pohle-dávky a je majetkovou sankcí stanovenou zákonem.

Spoleãnost Zeta s. r. o. dluÏí spoleãnosti ROTO s. r. o.za dodávku 100 ks brusn˘ch kotouãÛ ãástku 50.000 Kã.Kupní cena byla splatná dne 17. 10. 2009. Pro pfiípadprodlení byla v kupní smlouvû sjednána smluvní pokutave v˘‰i 0,05 % z dluÏné ãástky za kaÏd˘ den prodlení.Spoleãnost Zeta s. r. o. se dostala do prodlení s plnû-ním závazku. Jaké vznikají spoleãnosti ROTO s. r. o. ná-roky?

Vysvûtlení k pfiíkladu:Spoleãnost ROTO s. r. o. mÛÏe po svém dluÏníkovi po-Ïadovat:– smluvní pokutu ve v˘‰i 0,05 % z dluÏné ãástky za

kaÏd˘ den prodlení,– úrok z prodlení v zákonem stanovené v˘‰i.

B. Poplatek z prodlení

V určitých zákonem stanovených případech má věři-tel v případě prodlení dlužníka požadovat namístoúroku z prodlení takzvaný poplatek z prodlení. Tytopřípady jsou v zákoně pouze dva. A to případ prodlenís hrazením nájmu či plateb za služby (§ 697 ObčZ)u nájemní smlouvy na byt a dále případ prodlení ná-jemce s vrácením věci při podnikatelském nájmu věcímovitých (§ 723 ObčZ).

Výše poplatku z prodlení je stanovena stejně jako výšeúroku z prodlení dle ObčZ právním předpisem, a tokonkrétně nařízením vlády České republikyč. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády České re-publiky č. 163/2005 Sb. Výše poplatku z prodlení jestanovena v poměrně vysoké výši, a to 2,5 promiledenně z dlužné částky za každý den prodlení, nejméněvšak 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení.

leden 2010

str. 6



P

ObchZ v rámci úpravy kupní smlouvy upravuje i ujed-nání v souvislosti s kupní smlouvou, a to koupi nazkoušku a cenovou doložku.

Smyslem ujednání o koupi na zkoušku je umožnit ku-pujícímu, aby zjistil, zda zboží má všechny požado-vané vlastnosti tak, jak je uvádí prodávající. Pokud ku-pující v tzv. zkušební době zjistí, že zboží tytovlastnosti nemá, pak může zboží odmítnout a vrátit jejzpět prodávajícímu. Pokud by koupě na zkoušku ne-byla sjednána, musel by v případě nedostatku dekla-rovaných vlastností zboží kupující vady zboží rekla-movat.

Koupě na zkoušku vzniká uzavřením kupní smlouvys podmínkou, že kupující do uplynutí zkušební dobyzboží schválí. Strany se mohou dohodnout na zkušebnídobě dle svých potřeb. Pokud ale smlouva neobsahujejinou výslovnou úpravu, platí, že tato zkušební dobačiní tři měsíce. V této době by kupující měl prodáva-jícímu sdělit, zda zboží schvaluje (tj., že je přijímá),či zda je odmítá. V případě, že kupující již zboží pře-vzal, pak je třeba, aby odmítnutí bylo učiněno v písem-né formě.

V případě, že kupující zboží převzal a ve zkušebnílhůtě je písemně neodmítl, pak platí, že zboží schvá-

Koupû na zkou‰ku

leden 2010

ãást 8 I díl 6 I kap. 2.1

str. 1

díl 6 • Vybrané smlouvy podle obchodního zákoníku


8/6.2.1Ujednání v souvislosti s kupní smlouvou

lil. V případě, že zboží dosud nepřevzal a zkušebnílhůta uplyne bez toho, že by, byť i ústně, zboží schvá-lil, má se za to, že zboží neschvaluje. Odmítnout ku-pující nemůže to zboží, které převzal a které nemůževrátit ve stavu, v jakém je převzal (tedy nepoško-zené).

Cenová doložka představuje doplněk k ceně, kterábyla sjednána v kupní smlouvě. Sjednání cenové do-ložky tedy nepřichází v úvahu v případě, kdy jekupní smlouva uzavřena tak, že smluvní stranyprojeví vůli kupní smlouvu uzavřít i bez určeníceny.

Cenová doložka je ujednání smluvních stran, jehožpodstatou je snížení rizika prodávajícího nebo kupu-jícího, že při změnách cen základních surovin nebo ji-ných složek nákladů, které by nebyly promítnuty dokupní ceny sjednané v uzavřené smlouvě, by nedosáhločekávaného zisku nebo by dokonce pro něj byl ta-kový obchod ztrátový. Jde tedy o dohodu smluvníchstran, že výše kupní ceny může být dodatečně upra-vena s přihlédnutím k výrobním nákladům.

Smluvní strany si mohou určit, které složky výrobníchnákladů jsou pro úpravu ceny rozhodné (např. cenyenergií, ceny určitého materiálu). V případě, že si ne-určí konkrétní složky výrobních nákladů, pak se kupnícena mění v poměru k cenovým změnám hlavních su-rovin potřebných k výrobě prodávaného zboží.

Podstatou cenové doložky tedy je závazek upravitsjednanou cenu. Tato úprava bude spočívat v tom, žese kupní cena podle smlouvu buď snižuje nebo zvy-šuje. Kritéria, podle kterých bude příslušná úpravakupní ceny provedena, a rozsah takové úpravy budezáviset především na dohodě o cenové doložce. Je

Cenová doloÏka

leden 2010

str. 2

ãást 8 I díl 6 I kap. 2.1 díl 6 • Vybrané smlouvy podle obchodního zákoníku


tedy velmi důležité si cenovou doložku sjednatsprávně dle potřeb smluvních stran. Obsah dohodyo cenové doložce je také určující pro stanovení dobyrozhodné pro posuzování cenových změn. V případě,že by si tuto otázku smluvní strany v dohodě o cenovédoložce nevyřešily, pak se bude přihlížet k cenámv době uzavření smlouvy a v době, kdy měl prodáva-jící zboží dodat. V případě včasného dodání zboží jerozhodná doba skutečného dodání. V případě, že jeprodávající v prodlení s dodáním zboží, a v době sku-tečného dodání jsou ceny u rozhodných složek vý-robních nákladů nižší než ceny v době, kdy měl pro-dávající zboží podle smlouvy dodat, pak se přihlížík těmto nižším cenám.

Sjednávání cenové doložky je praktické zejména v pří-padech, že smluvní strany uzavírají smlouvu s delšímčasovým předstihem před dobou dodávky nebo uza-vírají smlouvu na opakující se dodávky pro delší ča-sové období. Pokud lze v takovém případě předpo-kládat, že se ceny základních surovin budoupohybovat, je vhodné si sjednat kupní cenu s tím, žesi smluvní strany současně sjednají cenovou doložku.

I v případě, že si smluvní strany sjednají cenovou do-ložku, nedochází k automatické změně sjednanékupní ceny, pokud si to smluvní strany výslovně ne-dohodly. Smluvní strana, v jejíž prospěch byla sjed-nána cenová doložka, musí uplatnit vůči druhé straněsvé právo na úpravu kupní ceny. Pokud toto právo ne-uplatní u druhé strany bez zbytečného odkladu po do-dání zboží, pak práva a povinnosti smluvních stran z do-ložky zanikají. Pro uplatnění práva nestanoví ObchZzvláštní formu, nicméně z pohledu lepšího důkazníhopostavení v případě sporu lze doporučit písemnouformu.

Kdy je sjednánícenové doloÏky

praktické

leden 2010

ãást 8 I díl 6 I kap. 2.1

str. 3

díl 6 • Vybrané smlouvy podle obchodního zákoníku


Prodávající a kupující si sjednali v kupní smlouvû ce-novou doloÏku tak, Ïe v pfiípadû, Ïe dojde k rÛstu v˘-robních nákladÛ o více neÏ 5 %, mÛÏe prodávající po-Ïadovat, aby mu kupující uhradil kupní cenu zv˘‰enouo tento nárÛst v˘robních nákladÛ. Prodávající je povi-nen oznámit kupujícímu, jakou zv˘‰enou cenu bude po-Ïadovat vzhledem ke zv˘‰ení cen rozhodn˘ch sloÏek v˘-robních nákladÛ. Pokud tak neuãiní bez zbyteãnéhoodkladu po dodání zboÏí (mÛÏe tak ale uãinit i pfied do-dáním zboÏí), pak jeho právo zaniká a kupující je povi-nen zaplatit prodávajícímu pouze neupravenou kupnícenu (tedy takovou, kterou si pÛvodnû sjednali v kupnísmlouvû).

Tato úprava je ale dispozitivní. Proto si smluvní stranymohou sjednat odchylnou úpravu, např. tak, že pro-dávající bude bez dalšího účtovat cenu upravenoupodle cenové doložky, aniž by musel toto právo uplat-ňovat u kupujícího.

Pfiíklad cenové doloÏky, kdy prodávající mÛÏe auto-maticky cenu zmûnit:„Cena sjednaná jako cena kupní mÛÏe b˘t prodávajícímjednostrannû dodateãnû zmûnûna v návaznosti na rÛstv˘robních nákladÛ v dÛsledku zv˘‰ení cen materiálo-v˘ch a energetick˘ch vstupÛ, pokud tento rÛst cenvstupÛ pfiesáhne od doby uzavfiení kupní smlouvy dodoby dodání zboÏí 5 %. Cena bude v takovém pfiípadûnav˘‰ena o skuteãn˘ nárÛst cen vstupÛ ode dne uza-vfiení kupní smlouvy ke dni dodání zboÏí.“

Cenová doložka může být sjednána jak ve prospěchprodávajícího (což bude v praxi nejčastější), tak i veprospěch kupujícího. Uplatnění práva z cenové do-ložky kupujícím bude spočívat v tom, že oznámí pro-dávajícímu, jakou sníženou cenu požaduje v důsledkusnížení cen rozhodných složek výrobních nákladů.

leden 2010

str. 4

ãást 8 I díl 6 I kap. 2.1 díl 6 • Vybrané smlouvy podle obchodního zákoníku


P

P

Date post:	06-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

1.B/4.1 Zmûna sídla spoleãnosti - Verlag Dashöfer · společnosti anebo členy statutárního...

Documents