VIII. roãník mezinárodníkonference Bezpeãnost

a ochrana zdraví pfii práci(2008)

VIII. roãník mezinárodníkonference Bezpeãnost

a ochrana zdraví pfii práci(2008)

Odborné nakladatelství technické literatury

Prahasrpen 2008

VáÏení ãtenáfii,vûfiím, Ïe naplno uÏíváte letních dnÛ. Jsmev pÛli prázdnin a k Vám se dostává dal‰í, jiÏsrpnové vydání ãasopisu BOZP & POAKTUÁLNù. Pfiiná‰ím Vám v nûm první z no-vinek v obsahu ãasopisu, dal‰í budou ná-sledovat v prÛbûhu podzimu a vûfiím, Ïepro Vás uãiní ãasopis je‰tû o nûco zajíma-vûj‰ím.Poãínaje tímto vydáním, bude mít kaÏdéãíslo ãasopisu vÏdy dva titulní ãlánky. Prvníse bude t˘kat v˘znamné události z oboru:pro srpnové ãíslo jsme vybrali reportáÏz konference Bezpeãnost a ochrana zdravípfii práci 2008, která se konala ve druhé po-lovinû ãervna na V·B v Ostravû. Druh˘ vÏdypfiinese – jak jsme to v redakci pracovnûnazvali – legislativní téma mûsíce. Pro mûsícsrpen se jím stal návrh nové koncepce pra-covnûlékafiské sluÏby.Dále v tomto vydání naleznete komentáfik vyhlá‰ce ã. 23/2008 Sb. o technick˘chpodmínkách poÏární ochrany staveb a po-lemick˘ ãlánek o tom, Ïe âR vypovûdûlaÚmluvu o zákazu zamûstnávání Ïen v pod-zemí, k níÏ se pfiipojila pfied více neÏ 70 lety.Zdravotní problematiku zastupují pfiíspûvkyo obezitû a o muskuloskeletálních one-mocnûních.Na závûr bych Vás opût rád poprosil, abys-te nám do redakce psali své návrhy a pfii-pomínky k podobû ãasopisu. Redakci nanázorech ãtenáfiÛ velice záleÏí. Rádi by-chom vûdûli, co podle Vás dûláme dobfiea kde naopak zb˘vá prostor pro dal‰í zlep-‰ení. Na va‰e podnûty se tû‰í a krásné srp-nové dny Vám za celou redakci pfieje

Mgr. Ondfiej Vran˘odborn˘ redaktor

8/2008

BOZP & POAKTUÁLNĚ

aktual i t y , komentáře , dotazy a odpověd i

obsahVIII. roãník mezinárodní konference Bezpeãnost a ochrana zdraví pfii práci 2008 . 1Pracovnûlékafiská sluÏba – legislativní témamûsíce ............................................................... 3Obezita jako celospoleãensk˘ problém ...... 4Vypovûzení Úmluvy MOP ã. 45 z roku 1935o zamûstnávání Ïen v podzemí ..................... 6Protiplyn – chemicko-technická sluÏba HZS v Praze ....................................................... 7Konference vûnovaná dûtem a mládeÏi..... 8Vyhlá‰ka ã. 23/2008 Sb., o technick˘ch podmínkách poÏární ochrany staveb ......... 9Muskuloskeletální onemocnûní ................... 11Právní poradna: srozumitelnost pfiedpisÛ ... 12Nové právní pfiedpisy .................................... 12

VERLAG DASHÖFER

Ve dnech 18.–19. 6. 2008 uspofiádaloSdruÏení bezpeãnostního inÏen˘rství pfiiVysoké ‰kole báÀské – Technické Uni-verzitû Ostrava, Fakultû bezpeãnostní-ho inÏen˘rství (FBI) ve spolupráci s V˘-zkumn˘m ústavem bezpeãnosti pácea Technickou Univerzitou Ko‰ice mezi-národní konferenci Bezpeãnosta ochrana zdraví pfii práci 2008.

Úvodního slova se ujal doc. dr. Ing. Ale‰Dudáãek, dûkan FBI, kter˘ úãastníky pfii-vítal v novû zrekonstruované aule FBIv Ostravû-V˘‰kovicích. Pfiipomnûl, Ïebezpeãnost práce má na V·B – TU da-lekosáhlou tradici. PfiestoÏe samostatnûje zde vyuãována aÏ od 90. let, byla jiÏdaleko pfiedtím integrální souãástí naV·B – TU vyuãovan˘ch prÛmyslov˘choborÛ.

S prvním pfiíspûvkem vystoupil JUDr. Pe-tr ·imerka, státní tajemník a námûstekministra práce a sociálních vûcí. Ten naúvod svého pfiíspûvku upozornil, Ïe zaposlední roky do‰lo k velk˘m zmûnámv pojetí bezpeãnosti práce co do ‰ífiezábûru. Nové nároky na pfiístup k oborusi vynutily zejména tyto skuteãnosti:– Îijeme ve spoleãnosti, kde jsou ekono-

mická hlediska velice ãasto nadfiazo-vána právním a etick˘m. Co se zpo-ãátku projevovalo hlavnû v prÛmyslu,stavebnictví a zemûdûlství, je dnespatrné uÏ i ve sluÏbách a kanceláfi-sk˘ch profesích. To vyÏaduje nové po-jetí bezpeãnosti práce jako takové.Do popfiedí se mj. dostává zdánlivû

nenápadná kategorie: pracovní stres.– V dÛsledku vzniku globální ekonomiky

dochází k v˘razné migraci cizích ma-naÏerÛ k nám do âeska. Ti ãasto ne-mají povûdomí o místních bezpeã-nostních pfiedpisech. Proto je tfiebazvy‰ovat informovanost o nutnosti do-drÏování bezpeãnostních pfiedpisÛa opatfiení prostfiednictvím nejrÛznûj-‰ích ‰kolení, která musejí b˘t urãenajak manaÏerÛm, tak i zamûstnancÛm,ktefií by mûli mít moÏnost se v pfiípadûpotfieby bránit.

Zamûstnance je tfieba k dodrÏováníbezpeãnosti práce dostateãnû motivo-vat. Cílem EU do roku 2013 je sníÏit pra-covní úrazovost o 25 %. To je podle dr.·imerky velmi ambiciózní plán a nenízcela jisté, zda âR takov˘ závazek sku-teãnû dodrÏí. Je v‰ak tfieba uãinit v‰ealespoÀ pro pfiiblíÏení se tomuto cíli. Ny-ní je v âR situace taková, Ïe míra pra-covní úrazovosti stagnuje a nijak zásad-nû nestoupá.Dr. ·imerka následnû pfiedstavil nûkterélegislativní aktuality. Jedná se pfiede-v‰ím o novelu zákona o zamûstnanosti.Úpravu zákona o úrazovém poji‰tûnípfiedloÏí je‰tû tato vláda. Dal‰í v˘znam-n˘ nov˘ pfiedpis se bude t˘kat ovûfiová-ní stavÛ technick˘ch zafiízení, coÏ jedlouhodobû podceÀovaná oblast.K projednání na úfiadu vlády je protov souãasnosti pfiipraveno nûkolik dÛleÏi-t˘ch úprav. Koneãnû tfietí dÛleÏitou ob-lastí, která vyÏaduje doplnûní a pfiepra-cování je pracovnûlékafiská péãea rehabilitace.

BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008 2

Dr. ·imerka uzavfiel znovukonstatová-ním, Ïe je nutné posilovat pfiedev‰ímmotivaci a v˘chovu k prevenci. Státv pomûrnû velkém mûfiítku pofiádá rÛz-né kampanû (napfi. Bezpeãn˘ podnik),pomalu se v‰ak pfiichází na to, Ïe zaãítbude tfieba jiÏ od dûtí v útlém ‰kolnímvûku – Ïijeme ve státû, kde jich 300 kaÏ-d˘ rok zemfie na následky úrazu. Na úpl-n˘ závûr informoval dr. ·imerka o ãin-nosti nadresortní rady vlády probezpeãnost práce a uvedl, Ïe pfiestoÏeje obãas tûÏké dojít ke konsensu napfiíãresorty, rada pracuje uspokojivû.

Jako druh˘ si vzal slovo Mgr. Ing. RudolfHahn, generální inspektor Státního úfia-du inspekce práce, kter˘ pfiedstavil v˘-sledky inspekãní ãinnosti za rok 2007.Úfiad inspekce práce nefie‰í jen proble-matiku bezpeãnosti práce na pracovi‰-ti, ale také problematiku pracovnûpráv-ní. Inspekce má 576 administrativníchzamûstnancÛ a 341 inspektorÛ, z ãehoÏ214 pro BOZP, zbytek pro dohled naddodrÏováním pfiedpisÛ upravujícíchpracovnûprávní vztahy. Hlavními kon-trolními úkoly inspekce pro oblast BOZPjsou kontroly na staveni‰tích, pracovníreÏim fiidiãÛ, BOZP v mal˘ch a stfiedníchpodnicích, technick˘ stav v˘tahÛ, tech-nick˘ stav vyhrazen˘ch technick˘chzafiízení a ruãní manipulace s bfiemeny.V roce 2007 vykonali inspektofii 16 425kontrol, z toho asi desetinu na základûpodnûtÛ zvenãí. Inspekce dále poskytlave zhruba 50 000 pfiípadech poraden-ské sluÏby, v naprosté vût‰inû se ale jed-nalo o záleÏitosti pracovnûprávní (ze-jména splatnost mezd atp.). Inspektofiizjistili za rok 2008 celkem 59 204 nedo-statkÛ.Celkovû se inspekce zamûfiuje na maléa stfiední zamûstnavatele (ti na rozdíl odvût‰ích podnikÛ mnohdy nemají Ïád-nou koncepci BOZP), snaÏí se ale pÛso-bit spí‰e preventivnû neÏ represivnû. ¤a-da podnikÛ, uvedl Ing. Hahn, bere BOZPjako bariéru v podnikání. V‰eobecnûzamûstnavatelé podceÀují rizika a na-opak pfieceÀují moÏnosti sv˘ch firem,coÏ zvy‰uje nebezpeãí pracovní úrazo-vosti. Celkovû lze pozorovat nízkou au-toritu pfiedpisÛ.Inspekce se v roce 2007 novû zamûfiilana oblast velkoobchodu, kde v nedáv-né minulosti do‰lo k alarmujícímu nárÛs-tu poãtu smrteln˘ch úrazÛ. Celkovû seukazuje, Ïe k nejvíce úrazÛm docházína poãátku pracovního pomûru a u za-mûstnancÛ mezi 18–30 lety (tzn. v prv-ním období po vstupu do pracovníhoprocesu). Bezpeãnostní pfiedpisy seobecnû poru‰ují ãastûji neÏ pracovnû-

nosti pro umisÈování objektÛ do blízkos-ti plynovodu. Vytvofiení metodiky prov˘poãet tohoto parametru si vyÏádalanedisciplinovanost nûkter˘ch develo-perÛ pfii plánování v˘stavby.

Autorem osmého pfiíspûvku byl Ing. Ka-rel Klouda, CSc., MBA, PhD. ze Státníhoúfiadu jaderné bezpeãnosti, kter˘úãastníky seznámil s novou legislativoupodzemních staveb podle zákona ã. 376/2007 Sb. Na pfiíbuzné téma byli následující pfiíspûvek Ing. Jany Neple-chové-Veãerkové vûnovan˘ konkrétnûvûtracím ‰achtám praÏského metra.

Pfiíspûvek Ing. Emila Ruckého nazvan˘Rizika pfii práci ve v˘‰kách a nad volnouhloubkou mûl za cíl poukázat na nûkte-ré systémové nesrovnalosti (mnohdyalarmující) v legislativû nejen âR alei EU, související s problematikou práceve v˘‰kách a uÏívání ochrann˘ch po-mÛcek. Nejhor‰ími pfiípady v tomtoohledu jsou âSN EN 358 ochrana protipádu – a NV ã. 362/2006 Sb., které siprotifieãí se zákonem ã. 309/2006 Sb.

Na jednání prvního dne dále zaznûlypfiíspûvky Ing. Ekateriny Andrejevyk principÛm zaji‰tûní bezpeãnosti v la-boratofiích, nebo dr. Petra Skfiehota vû-novan˘ metodice zji‰Èování míry spoleh-livosti lidského faktoru. Ing. Daniel ·erekz IVAX Pharmaceuticals promluvil o bez-peãnostních aspektech práce v uza-vfien˘ch prostorách a Ing. Václava Po-korná ze Západoãeské Univerzity v Plznio dÛleÏitosti ergonomie pro navrhovánístrojÛ a zafiízení tak, aby respektovalylidského ãinitele.

Pfiíspûvek prof. Ing. Karola Baloga, Ph.D.ze STU Trnava mûl za téma rizika dfievû-ného prachu v pracovním prostfiedí. Nanûm prof. Balog demonstroval pokuso integraci hygienického a bezpeãnost-ního pfiístupu k problémÛm. Mgr. Rená-ta ·antová rovnûÏ ze STU Trnava promlu-vila o ochrann˘ch a preventivníchopatfieních souvisejících s tepelnou zá-tûÏí. Poslední pfiíspûvek prvního dne pat-fiil hodnocení pyroforick˘ch vlastnostíprachu a pfiednesla jej Ing. Hana VûÏní-ková.

právní vztahy. S pfiihlédnutím k souãas-nému stavu povaÏuje Ing. Hahn záva-zek sníÏit v období 2007–2013 pracovníúrazovost v âR o 25 % za velmi obtíÏnûsplniteln˘.

Tfietí z pfiedná‰ejících, MUDr. Michael Vít, Ph.D., hlavní hygienik âR, hovofiilo místû hygienick˘ch stanic v integrova-ném záchranném systému. Jeho pfiíspû-vek se t˘kal problematiky stanovovánínorem pro expozici nebezpeãn˘m lát-kám. Dr. Vít informoval o tom, Ïe minis-terstvo zdravotnictví pfiipravuje nov˘pfiedpis o zdravotní zpÛsobilosti. Pfii jehopfiípravû vy‰lo najevo, Ïe zatímco normypro fyzickou zátûÏ jiÏ existují, normy prozátûÏ chemick˘mi látkami dosud chybí.Dr. Vít uvedl fiadu indexÛ (faktorÛ) uÏíva-n˘ch v zahraniãí (pfiedev‰ím v USA a Ka-nadû), které expozici chemick˘m lát-kám vyjadfiují a vysvûtlil, v ãem sevzájemnû li‰í jednotlivé metodiky pro vy-jádfiení ‰kodlivosti chemick˘ch látek. St-ruãnû pak vyloÏil metodiku vytvofienoupro potfieby ãeského záchrannéhosystému s vyuÏitím tûchto zahraniãníchstandardÛ.

Barbara Harnas z polské Státní inspek-ce práce pfiedstavila národní projektzamûfien˘ na posilování povûdomí za-mûstnancÛ o zásadách bezpeãné prá-ce a jiÏ dva roky bûÏící program zamû-fien˘ na schopnost zamûstnancÛzavãas identifikovat zdroje pracovníhostresu.

Prof. Ing. Juraj Sinay, DrSc., prorektor TUKo‰ice, kter˘ vystoupil jako dal‰í, pfied-nesl pfiíspûvek na téma moÏností posu-zování rizik u nov˘ch technologií. Anal˘-za FMEA, kterou prof. Sinay pfiedstavil, jestrukturní anal˘zou roz‰ífienou o koefici-ent mechatronické komplikovanostisystému.

Jako ‰est˘ vystoupil Ing. Martin Dem-ãák, Ph.D. z U. S. Steel Ko‰ice. Ing. Demãák hovofiil o v˘znamu procesu vy-‰etfiování incidentÛ. Incident znamenáskoro-nehodu, tedy takovou událost,která Ïádné ztráty nepfiinesla, ale bylavyboãením ze standardního prÛbûhua proto je potenciálnû pfiinést mohla.Vyhodnocení incidentu je nároãnûj‰í,pokud je v‰ak provedeno správnû, lzena jeho základû implementovat opat-fiení, která umoÏní zabránit skuteãn˘mnehodám a eliminovat tak ztráty.

Doc. Ing. Milan Oravec, Ph.D. z Technic-ké Univerzity Ko‰ice vystoupil s pfiíspûv-kem nazvan˘m Návrh v˘poãtu vzdále-

3 BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008

V rámci reformy ãeského zdravotnic-tví pfiipravované ministrem zdravotnictvíTomá‰em Julínkem, pfiichází na pofiadi nová právní úprava pracovnûlékafiskésluÏby. V první etapû pÛjdou do pfiipo-mínkového fiízení paragrafová znûní tfiízákonÛ, a to o zdravotních sluÏbách,o specifick˘ch zdravotních sluÏbácha o zdravotnické záchranné sluÏbû. Ná-vrh nové koncepce pracovnûlékafiskésluÏby bude souãástí návrhu zákonao specifick˘ch zdravotních sluÏbách.

Závazky âeské republiky kodifikovat pracovnûlékafiskou sluÏbu

âeská republika ratifikovala Úmluvuo závodních zdravotních sluÏbáchã.161 a ta se stala souãástí ãeskéhoprávního fiádu ve formû vyhlá‰ky ã. 145/1988 Sb., o Úmluvû o závodníchzdravotních sluÏbách. Aã má âeská re-publika jiÏ od svého vzniku podle tétoúmluvy závazek stanovit, provádûta pfiezku‰ovat vnitrostátní politiku v ob-lasti závodních zdravotních sluÏeb vesmyslu zásad stanoven˘ch úmluvou,nepodafiilo se dosud dostateãnû tutooblast legislativnû o‰etfiit.

Se zdravotním dohledem nad zdravímzamûstnancÛ ve vztahu ke zdravotníma bezpeãnostním rizikÛm, kter˘m jsou za-mûstnanci v práci vystaveni, poãítái rámcová smûrnice Rady 89/391/EHS,o zavádûní opatfiení pro zlep‰ení bez-peãnosti a ochrany zdraví pfii práci; zá-sadním poÏadavkem jsou pfiitom lékafi-ské prohlídky zamûstnancÛ.

Neúspû‰n˘ legislativní pokus

V roce 2005 a 2006, kdy Parlament âRprojednával návrh nového zákoníkupráce a návrh nového zákona o zaji‰-tûní dal‰ích podmínek bezpeãnostia ochrany zdraví pfii práci, byl zároveÀParlamentu pfiedloÏen návrh zákonao zdravotní péãi, jehoÏ souãástí bylataké pracovnûlékafiská péãe. Pfied-poklad, Ïe v‰echny návrhy budouschváleny najednou, se v‰ak nesplnila návrh zákona o zdravotní péãi Par-lamentem nepro‰el. V dÛsledku tohose v zákoníku práce a v zákonû ã. 309/2006 Sb. pozdûji jejich novelouã. 362/2007 Sb. úãinnou od 1. ledna

2008 musel odstranit termín pracovnû-lékafiská péãe a znovu byl pouÏit ter-mín závodní preventivní péãe, kter˘má základ v zákonû ã. 20/1966 Sb.,o péãi o zdraví lidu.

Nová koncepce pracovnû-lékafiské sluÏby

1. pracovnûlékafiská sluÏbaVûcn˘ zámûr zákona o specifick˘chzdravotních sluÏbách opou‰tí dosavad-ní termín „závodní preventivní péãe”a zavádí nov˘ termín „pracovnûlékafi-ská sluÏba”, kter˘ se více pfiibliÏuje v za-hraniãí pouÏívané terminologii a lépevystihuje samotn˘ obsah sluÏby.

Pracovnûlékafiská sluÏba je v nové kon-cepci definována jako zdravotní sluÏbaposkytovaná zamûstnancÛm a zamûst-navatelÛm jako souãást systému zaji‰-tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfiipráci, jejímÏ cílem je zejména ochranapfied vznikem pracovních úrazÛ, nemo-cí z povolání, ohroÏením nemocí z po-volání a dal‰ími nemocemi související-mi s prací.

Zdravotní sluÏba má zahrnovat:a) základní pracovnûlékafiskou péãi, je-

jímÏ základem je posuzování zdravot-ní zpÛsobilosti k práci nebo sluÏbûvãetnû posuzování zdravotní zpÛso-bilosti osob ucházejících se o práciu konkrétního zamûstnavatele (v˘-jimka se pfiedpokládá u osob pracu-jících v kategorii I),

b) specializovanou pracovnûlékafiskousluÏbu, která bude soustfiedûna naposuzování a uznávání nemocí z po-volání a ohroÏení nemocí z povolánía hodnocení pracovních podmínekpodle zákona ã. 258/2000 Sb.o ochranû vefiejného zdraví.

Pracovnûlékafiská sluÏba je chápánajako specifická zdravotní sluÏba posky-tovaná v souladu s rámcovou smûrnicíRady 89/391/EHS.

2. Poskytování základnípracovnûlékafiské sluÏby

Základní pracovnûlékafiská péãe budeposkytována na základû písemnésmlouvy zamûstnavatele s poskytovate-lem pracovnûlékafiské sluÏby. Podle ná-vrhu bude zamûstnavatel hradit:

– základní pracovnûlékafiskou sluÏbuposkytovanou jeho zamûstnancÛm,vãetnû pracovnûlékafisk˘ch prohlí-dek,

– úãelnû vynaloÏené náklady na mûfie-ní a expertizy provádûné za úãelemochrany zdraví pfii práci nebo sluÏbû,

– anal˘zy pracovních podmínek a pra-covního prostfiedí a

– anal˘zy odezvy organismu zamûst-nancÛ.

3. Povinnosti pfii poskytovánípracovnûlékafiské sluÏby

Poskytovatelé zdravotních sluÏeb budoupodle návrhu zákona povinni zejménainformovat zamûstnance a zamûstnava-tele o vlivu faktorÛ pracovních podmínekna zdraví, vydávat lékafiské posudky.

Zamûstnavatelé budou povinni zejmé-na zajistit pro v‰echny své zamûstnan-ce základní pracovnû lékafiskou sluÏbu,odesílat zamûstnance na pracovnûlé-kafiské prohlídky, umoÏÀovat poskyto-vateli zdravotní sluÏby vstup na praco-vi‰tû.

ZamûstnancÛm bude podle návrhu zá-kona uloÏena povinnost podrobit sepracovnû lékafisk˘m prohlídkám.

Fyzické osoby budou povinny podrobitse vstupní pracovnûlékafiské prohlídcepfied vznikem pracovnûprávního vzta-hu nebo obdobného vztahu v zafiízeníposkytovatele základní pracovnûlékafi-ské sluÏby.

4. Specializovanápracovnûlékafiská sluÏba

V rámci specializované pracovnûlékafi-ské sluÏby návrh zákona upravuje po-stup pfii uznávání nemocí z povolánía ohroÏení nemocí z povolání a jejichukonãení pfii stanovení závûru, Ïe ne-moc jiÏ nesplÀuje podmínky nemociz povolání. Specializovaná pracovnûlé-kafiská sluÏba bude vytváfiet odbornézázemí pro poskytovatele základní pra-covnûlékafiské sluÏby.

5. Provádûcí pfiedpisyNávrh zákona pfiedpokládá, Ïe po-drobnûj‰í právní úprava v provádûcíchpfiedpisech k zákonu o specifick˘chzdravotnick˘ch sluÏbách upraví:

Poté se úãastníci konference pfiemístilido Ostravy-Poruby, kde pro nû pofiada-telé konference uspofiádali v aule Tech-nické univerzity Vysoké ‰koly báÀskéspoleãensk˘ veãer.

Druh˘ den pokraãoval ve V˘‰kovicíchprogram konference do zhruba dva-

nácti hodin. Prostor vyhrazen˘ tomutopfiíspûvku bohuÏel neumoÏÀuje vûno-vat se druhému dni jednání, podrob-nûj‰í reportáÏ z konference v‰ak lze na-lézt na stránkách zákaznického portálupro BOZP na www.dashofer.cz. Infor-mace o akcích chystan˘ch pro nejbliÏ-‰í budoucnost Fakultou bezpeãnostní-

ho inÏen˘rství V·B-TU Ostrava na strán-kách SdruÏení poÏárního a bezpeã-nostního inÏen˘rství pfii FBI nahttp://www.spbi.cz/.

Mgr. Ondfiej Vran˘

Pracovnûlékafiská sluÏbaL E G I S L A T I V N Í T É M A M ù S Í C E

Pracovnûlékafiská sluÏba

– organizaci, obsah a rozsah základnípracovnûlékafiské sluÏby,

– bliωí podmínky posuzování a uznává-ní nemocí z povolání,

– seznam poskytovatelÛ zdravotníchsluÏeb oprávnûn˘ch k uznávání ne-mocí z povolání a jejich spádová úze-mí.

6. VyÏádané právní úpravyK realizaci navrhované právní úpravybude tfieba legislativnû zasáhnout(zmûny nebo zru‰ení) do fiady pfied-pisÛ. T˘ká se to zejména zákona ã. 20/1966 Sb., kter˘ v souãasné dobûreguluje závodní preventivní péãi, zá-kona ã. 258/2000 Sb., o ochranû ve-fiejného zdraví, kter˘ zakotvuje dozornad poskytováním závodní preventiv-ní péãe, zákoníku práce a zákona ã. 309/2006 Sb., které stanoví urãitépovinnosti v souvislosti se závodní pre-ventivní péãí a preventivními prohlíd-kami.

7. Finanãní dopady navrhované právníúpravy

Z vefiejného zdravotního poji‰tûní bymûly b˘t nadále hrazeny náklady sou-visející s posuzováním nemocí z povo-lání vãetnû ohroÏení nemocí z povolánía dispenzární péãe poskytovaná v sou-vislosti s nemocí z povolání vãetnû ohro-Ïení nemocí z povolání. Náklady sou-visející s provádûním periodick˘cha mimofiádn˘ch pracovnû lékafisk˘chprohlídek nadále hrazeny z vefiejnéhozdravotního poji‰tûní nebudou; z tohodÛvodu by mûly v˘daje z vefiejnéhozdravotního poji‰tûní klesnout. Na druhéstranû se dá pfiedpokládat vût‰í zatíÏenírozpoãtÛ zamûstnavatelÛ.

Uplatnûní názorÛ k návrhunové pracovnûlékafiské sluÏby

Návrh nové koncepce pracovnûlékafi-ské sluÏby, kter˘ je souãástí návrhu zá-

kona o specifick˘ch zdravotních sluÏ-bách, byl pro vefiejnost zpfiístupnûn nawebov˘ch stránkách Ministerstvazdravotnictví: http://www.mzcr.cz//Odbornik/Pages/273-vecny-zamer-zakona-o-specifickych-zdravotnich-sluzbach.html. Prostfiednictvím sv˘chposlancÛ a senátorÛ ãi prostfiednic-tvím zájmov˘ch sdruÏení, která fungujíjako pfiipomínková místa v legislativ-ním procesu, mÛÏe kaÏd˘ uplatnit svépfiipomínky a názory na novou kon-cepci pracovnûlékafisk˘ch sluÏeb.

JUDr. Anna Janáková

Pi‰te redakci: jak hodnotítepfiipravovanou koncepcipracovnûlékafiské suÏby?Jaké jsou podle Vás její nedostatky a jaké naopakpfiednosti oproti pfiedchozímúpravám?

BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008 4

Epidemiologie obezity

V˘skyt obezity v posledních letech rych-le roste, ãasto se hovofií dokonce o ce-losvûtové epidemii obezity. Pfiedpoklá-dá se, Ïe v roce 2005 mûlo nadváhu 1,6miliardy dospûl˘ch (nad 15 let) a ne-jménû 400 milionÛ bylo obézních. Obe-zita je problémem nejen ve vyspûl˘chzemích, ale i v rozvojov˘ch, kde se dfiívetémûfi nevyskytovala a kde byl hlavnímproblémem naopak hlad. V roce 1999bylo zji‰tûno, Ïe napfi. v âínû se mnoÏstvíobyvatelstva s nadváhou zv˘‰ilo z 10 %na 15 % bûhem pouh˘ch 3 let. Dokon-ce i v Subsaharské Africe, kde Ïije nejví-ce lidí trpících hladem, dochází k vze-stupu prevalence obezity, a to zejménamezi Ïenami Ïijícími ve mûstech. I v dal-‰ích rozvojov˘ch zemích roste prevalen-ce obezity nejprve u mûstské popula-ce, coÏ souvisí s pfiejímáním „západníhoÏivotního stylu”. Naopak v rozvinut˘chzemích je obezita ãastûj‰í u venkovsképopulace a u lidí s niωím vzdûláníma niωím pfiíjmem. V˘skyt obezity v USAdosáhl v roce 2002 32 % u muÏÛ a témûfi38 % u Ïen, nadváhou trpí jiÏ vût‰ina populace (cca 70 %) a pfiedpokládáse, Ïe v roce 2010 to bude více neÏ 80 %obyvatel Spojen˘ch StátÛ (podle údajÛWHO – Svûtové zdravotnické organiza-ce). Situace v Evropû není o mnoholep‰í, obézních je zde 10 – 20 % lidí. Aniâeská republika nezÛstává pozadu a se17 % obézních Ïen a 18 % obézních muÏÛ stojí v ãele evropského Ïebfiíãku.Nadváha nebo obezita se vyskytujeu 46 % ãesk˘ch Ïen a témûfi 58 % ães-k˘ch muÏÛ (údaje ze studie provádûnéfirmou STEM/MARK pro âeskou obezito-

MUDr. Radka Braunerová, Ph.D. Centrum pro diagnostiku a léãbu obezityEndokrinologick˘ ústav Praha

logickou spoleãnost za podpory Minis-terstva zdravotnictví âR v roce 2005).

Obr. 1. Prevalence obezity v âeské re-publice

Co je obezita

Obezita je nemoc, charakterizovanánadmûrn˘m ukládáním tuku v organis-mu. MnoÏství tuku je závislé na pohlaví,vûku a etnickém typu jedince. Podíl tu-ku fyziologicky roste s vûkem a je vût‰íu Ïen (do 30 %) neÏ u muÏÛ (do 25 %).Pro posouzení pfiimûfienosti hmotnostia urãení stupnû obezity obvykle pouÏí-váme index tûlesné hmotnosti (BMI –z anglického Body Mass Index), nûkdyoznaãovan˘ také jako QueteletÛv in-dex, podle A. Queteleta, kter˘ ho v ro-ce 1836 urãil. BMI se vypoãte tak, Ïe sehmotnost (v kilogramech) vydûlí druhoumocninou v˘‰ky (v metrech)

BMI = hmotnost v kg / (v˘‰ka v m)2

tedy napfi. u muÏe váÏícího 70 kg pfii v˘‰ce 170 cm, bude BMIBMI = 70 kg / (1,7 m)2 = 24,2

Komplikace obezity

StupeÀ obezity odráÏí pravdûpodob-nost v˘skytu souvisejících zdravotníchkomplikací.

Obrázek 2. Stupnû obezity

Nicménû hodnocení tûlesné hmotnostipouze podle BMI není zcela pfiesné,protoÏe nebere v úvahu mnoÏství tukuv tûle. Procento tûlesného tuku budesamozfiejmû jiné u muÏÛ provozujícíchsilové sporty, kde je vy‰‰í BMI dan˘ pfie-dev‰ím nárÛstem svalové hmoty, neÏu Ïen s minimální pohybovou aktivitou.V souãasné dobû se ke stanovenímnoÏství tûlesného tuku nejãastûji pou-Ïívá pfiístrojÛ pracujících na principu bi-oimpedance, tj. elektrického odporutûla, kter˘ je odli‰n˘ pro tukovou tkáÀa pro ostatní tkánû. Riziko vzniku zdra-votních komplikací u obézního ãlovûkase li‰í také podle distribuce (rozloÏení)tûlesného tuku. Podle tohoto faktorurozli‰ujeme dva základní typy obezity,tzv. obezitu androidní (viscerální) a gy-noidní. Androidní (muÏská) obezita jecharakterizovaná ukládáním tuku pfie-dev‰ím na hrudníku, bfii‰e a uvnitfi bfii-cha a b˘vá oznaãována jako obezitatypu jablka. Naproti tomu pfii gynoidní

Obezita jako celospoleãensk˘ problémObezita jako celospoleãensk˘ problém

5 BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008

hodnota BMI stupeÀ nadváhy zdravotní rizika≤ 18,5 podváha podv˘Ïiva

18,5 – 25 norma minimální25 – 30 nadváha nízká aÏ lehce zv˘‰ená30 – 40 obezita vysoká

≥ 40 tûÏká obezita velmi vysoká

váhou). Proto by mûlo b˘t udrÏení pfiimû-fiené hmotnosti zamûstnancÛ téÏ v zájmuzamûstnavatelÛ, ktefií by mûli podporo-vat moÏnost zdravého stravování a fyzic-ké aktivity na pracovi‰ti.

Jak jiÏ bylo fieãeno, obezita zvy‰uje ne-mocnost a úmrtnost, coÏ má také svésocioekonomické dopady. Pfiímé ná-klady na obezitu (tzn. náklady pfiímo naléãbu obezity a jejich komplikací) sepodílejí na celkov˘ch nákladech zdra-votnictví 2 % – 8 %. Dále nutno brátv úvahu nepfiímé náklady, tj. nákladydané ztrátou produktivity v souvislostis dfiívûj‰ím úmrtím. Léãba obezity takmá nejen zdravotní v˘znam pro pa-cienta, ale zlep‰ení zdravotního stavupfiiná‰í zároveÀ finanãní úsporu – sníÏí senáklady na léãbu napfi. hypertenze,dyslipidémie, diabetu apod.

Pfiíãiny obezity

Základní pfiíãinou obezity je pozitivníenergetická bilance (rovnováha), kdypfiíjem energie pfiev˘‰í její v˘dej. DnesjiÏ víme, Ïe na tuto rovnováhu pÛsobífiada faktorÛ, a to jak genetick˘ch (dû-diãn˘ch) tak faktorÛ prostfiedí. Dûdiã-nost ovlivÀuje napfi. energetickou úãin-nost (tedy jak na‰e tûlo vyuÏije energiiz potravy), schopnost spalovat tuky,spontánní fyzickou aktivitu i preferencenûkter˘ch chutí. K tomu se obvykle ne-gativním zpÛsobem pfiidávají faktoryprostfiedí (ãasto se hovofií o tzv. „toxic-kém prostfiedí”). To znamená, Ïe napfi.porce v restauracích b˘vají velmi ãastoXL, stejnû tak nás prodejci potravin lá-kají ke koupi velk˘ch rodinn˘ch balení.Reklamy ãasto propagují energetickybohaté potraviny a vût‰ina z nás je nu-cena témûfi celou pracovní dobu se-

dût. V takovém prostfiedí se v‰ak stáleuplatÀují na‰e geny z dob, kdy na‰ipfiedci zakou‰eli období tûÏk˘ch hlado-morÛ. UvaÏuje se o tom, Ïe právû zde tkví pfiíãina souãasné epidemie obezity– hladomory vÏdy pfieÏili pfiedev‰ím je-dinci s úsporn˘m metabolismem, v sou-ãasné dobû nadbytku potravin jde aleo faktor, kter˘ napomáhá vzniku obezity.

Celkov˘ energetick˘ pfiíjem závisí namnoÏství a sloÏení potravy, tedy na ob-sahu základních Ïivin (tukÛ, sacharidÛa bílkovin), alkoholu a vlákniny. Hlavnímproblémem b˘vá obvykle zv˘‰en˘ pfií-jem tukÛ. Jejich podíl na energetickémpfiíjmu by mûl b˘t maximálnû 30 %, ãas-to to ale b˘vá 36 % – 38 % a v˘jimkounejsou ani hodnoty pfies 40 %. Tuky jsouenergeticky velmi vydatné, 1 g tukupfiedstavuje 38 kJ (pro srovnání – sa-charidy a bílkoviny 17 kJ/g, alkohol 29 kJ/g) a zároveÀ má malou schop-nost zasytit. To znamená, Ïe na to, aby-chom dosáhli pfiíjemného pocitu sytosti,musíme sníst tukÛ vût‰í mnoÏství neÏ sa-charidÛ nebo bílkovin. Sacharidy majíoproti tukÛm také tu v˘hodu, Ïe se pfiijejich zv˘‰eném pfiíjmu zrychluje i jejichzv˘‰ené spalování a aÏ teprve pfii dlou-hodobém nadbytku je organismus pfie-mûní na zásobní tuk. Pfiíjem bílkovin vût-‰inou nehraje v˘znamnou roli pfii vznikuobezity u dospûl˘ch. Bílkoviny mají zev‰ech Ïivin nejvût‰í sytící schopnost a or-ganismus na jejich pfiebytek reagujezv˘‰ením jejich oxidace. Alkohol a ze-jména jeho zv˘‰en˘ pfiíjem mÛÏe véstke vzniku obezity, a to pfiedev‰ím obez-ity muÏského typu, která je spojenas akumulací rizikového viscerálního tu-ku. Naproti tomu mírné pití alkoholic-k˘ch nápojÛ zmen‰uje na kar-diovaskulární a metabolická rizika.Vláknina sniÏuje energetickou vydat-nost potravy a díky tomu, Ïe v Ïaludkunabobtná, vede k pocitu sytosti. Roz-pustná vláknina navíc pÛsobí pfiíznivûna metabolismus sacharidÛ i tukÛ. Bo-huÏel v na‰í stravû je jí obvykle znaãn˘nedostatek.

Ve vztahu k tûlesné hmotnosti je dÛleÏi-t˘ tzv. glykemick˘ index (GI), kter˘ ur-ãuje, do jaké míry konzumace urãitépotraviny vychyluje hladinu cukru v krvi.âím vy‰‰í glykemick˘ index, tím více sehladina cukru v krvi rozkolísá. Po poÏitíjídla s niωím glykemick˘m indexem hla-dina krevního cukru stoupá pozvolnûjia vede k del‰ímu pocitu nasycení. Mezipotraviny s nízk˘m GI patfií napfi. lu‰tûni-ny, vysok˘ GI má napfi. bílé peãivo. Aã-koliv se GI t˘ká potravin obsahujícíchsacharidy, ostatní Ïiviny pfiítomné v da-ném jídle ho také ovlivÀují – pokud na-pfi. jíme zároveÀ bílkoviny a tuky (pozorv‰ak na energetick˘ obsah), hodnotaGI se sniÏuje, neboÈ se zpomaluje vy-prazdÀování Ïaludku. Také pokrmy ob-sahující vlákninu mají nízk˘ GI.

DÛleÏitá je dále frekvence pfiíjmu potra-vy. JiÏ del‰í dobu je známo, Ïe pfii ãas-tûj‰ím pfiíjmu potravy je riziko vznikuobezity men‰í. Naopak u lidí, ktefií pfiijí-

(Ïenské) obezitû dochází ke zmnoÏová-ní tuku zejména na h˘Ïdích a stehnech(typ hru‰ka). Zv˘‰ené riziko metabolic-k˘ch a obûhov˘ch komplikací je spoje-no s androidním typem obezity. Nejjed-nodu‰‰ím ukazatelem zmnoÏení bfii‰níhotuku je obvod pasu, kter˘ mÛÏeme zmû-fiít obyãejn˘m krejãovsk˘m metrem.V tabulce jsou uvedeny jeho hraniãníhodnoty z hlediska komplikací obezity.

Obezita tedy není jen kosmetick˘mproblémem, ale jedná se o nemoc, kte-rá má závaÏné následky. Vede ke zv˘-‰ené nemocnosti a zkracuje téÏ délkuÏivota. Obezita i nadváha zvy‰ují rizikovzniku fiady chorob, zejména kardiova-skulárních (napfi. vysok˘ krevní tlak, in-farkt myokardu, angina pectoris, cévnímozková pfiíhoda) a metabolick˘ch(napfi. diabetes mellitus 2. typu, dyslipi-démie, dna), ale také nûkter˘ch typÛnádorÛ (napfi. prsu, dûlohy, tlustéhostfieva). Mezi komplikace obezity patfiítéÏ ortopedická onemocnûní (zejménaartróza nosn˘ch kloubÛ), endokrinní po-ruchy, gynekologická, respiraãní, gast-rointestinální a koÏní onemocnûní.U obézních pacientÛ je pozorovánozhor‰ené hojení ran a ãastûj‰í v˘skyt úra-zÛ. Nutno také jmenovat psychosociálníkomplikace – obézní b˘vají ãasto pod-ceÀováni a ãastûji trpí úzkostí a depresí.

Komplikace obezity se promítají téÏ dopracovní oblasti. Díky svému pohybo-vému omezení mají obézní lidé men‰ímoÏnost v˘bûru zamûstnání a také b˘-vají ãasto diskriminováni. Vût‰í sociálnítlak je vyvíjen na Ïeny neÏ na muÏe.U obézních dále hrozí vût‰í riziko pra-covních úrazÛ, zfiejmû díky urãité neo-hrabanosti a omezené hybnosti. Nej-ãastûji dochází k poranûní dolníchkonãetin, zápûstí a zad. Ve Spojen˘chStátech byla v roce 2007 vypracovánastudie zahrnující 7600 zamûstnancÛ to-váren a bylo zji‰tûno, Ïe 85 % pracov-ních úrazÛ se pfiihodilo zamûstnancÛms nadváhou ãi obezitou. Vy‰‰í BMI je takpovaÏován za rizikov˘ faktor vznikupracovního úrazu. Obézní mají v dÛ-sledku zdravotních komplikací také vícepracovních absencí (data z dal‰í ame-rické studie ukazují, Ïe u lidí s BMI nad 40byl poãet zame‰kan˘ch dnÛ více neÏdesetinásobn˘ oproti lidem s normální

Tabulka 1. Stupnû obezity a zdravotní rizika:

Zv˘‰ené zdravotní riziko Vysoké zdravotní riziko

Ïeny ≤ 80 cm ≤ 88 cm

muÏi ≤ 94 cm ≤ 102 cm

Tabulka 2. Obvod pasu a riziko zdravotních komplikací

zdroj: www.merrylinka.cz

BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008 6

Úmluva Mezinárodní organizace práceã. 45 o kterou se v § 238 odst. 1 opíralnበzákoník práce, byla pfiijata v ãervnuroku 1935 a nedovolovala Ïenám ma-nuální práci v podzemí dolÛ. Nevím sice,kolik Ïen pracovalo v podzemí dolÛpfied rokem 1935, ale z tehdej‰ího hle-diska to byl jistû v˘znamn˘ pokrokv ochranû zdraví pracujících Ïen a ma-tek. NedokáÏi si také pfiedstavit sociálnídopady na rodinu, jestliÏe v dobû hos-podáfiské krize pfii‰la z tohoto dÛvoduÏena Ïivitelka o práci. Na druhé stranû silze jen velmi tûÏko z pohledu dne‰níhopfiístupu k ochranû zdraví pfii práci pfied-stavit podmínky, za kter˘ch se v podze-mí dolÛ pracovalo. Jednalo se o 10-ti aÏ14-ti hodinové smûny vãetnû sobots pfieváÏn˘m podílem tûÏké manuálnípráce v horkém a pra‰ném prostfiedí.Práce byla pro Ïeny natolik tûÏkáa zdraví ‰kodlivá, Ïe se k tomuto zákazupfiistoupilo v dobû, kdy se o sociálnía zdravotní ochranû zamûstnancÛmohlo jenom zdát. âeskoslovensko bylotouto smlouvou vázáno od roku 1951a promítlo ji do § 150 ods. 1. tehdy plat-ného zákoníku práce. Îeny pfiestalyv podzemí pracovat a dále pracovalyjen na úpravnách, v ‰atnách a ostat-ních povrchov˘ch provozech dolÛ. Exis-tuje je‰tû celá fiada pamûtníkÛ, ktefiípráci Ïen v podzemí pamatují a v hor-

nick˘ch hospodách o tom koluje celáfiada úsmûvn˘ch historek.

KdyÏ se nad cel˘m problémem zamyslí-me, musíme si poloÏit nûkolik otázek:zlep‰ily se prostfiedí a práce v dolechnatolik, Ïe na‰i zákonodárci dali pfied-nost závazkÛm plynoucím na‰í republi-ce z ãlenství v Evropské Unii? Byla oslo-vena odborná vefiejnost, zejménaorgány ochrany vefiejného zdraví, abyse vyjádfiili k tomuto problému? DalysvÛj souhlas zamûstnavatelsk˘ svaz dÛl-ního a naftového prÛmyslu (ZSNDP)a hornické odbory (OS PHGN)?

Je pravdou, Ïe skuteãnû probûhlo pfiipo-mínkové fiízení a zejména odbory nesou-hlasily a stále nesouhlasí se znovu zave-dením manuální práce Ïen v podzemí,

protoÏe se domnívají, Ïe je to krok zpût,a Ïe v dolech se stále – aÏ na v˘jimky –jedná o velmi tûÏkou práci, vykonáva-nou v pra‰ném a klimaticky nepfiíznivémprostfiedí. Ostatnû na hlubinn˘ch dolechje stanovena maximální pra‰ná expozi-ce, která sice ãásteãnû eliminuje vznikchorob z povolání, ale proti celkovémuopotfiebení zamûstnance ochránit ne-dokáÏe.

Co tedy vedlo zákonodárce k vyslovenísouhlasu? Z pohledu rovnosti pfiíleÏitostímuÏÛ a Ïen se zvolen˘ postup jeví jakokrok, kter˘ odstraÀuje diskriminaci nazákladû pohlaví, ale vzápûtí vyvoláváotázku, jakou Ïe práci vlastnû mÛÏe Ïe-na v podzemí vykonávat. Nafiízení vlá-dy ã. 361/2007 Sb., kter˘m se stanovípodmínky ochrany zdraví pfii práci „dis-kriminuje“ Ïeny pro práci v podzemínatolik, Ïe jen velmi tûÏko mohou vyko-návat nejlépe placené práce v podze-mí, kter˘m jsou bezesporu práce raziãeãi rubaãe, uÏ jenom proto, Ïe § 29 ome-zuje limity pro hmotnost ruãnû manipu-lovaného bfiemene pfiená‰eného Ïenouna 20 kg. Úsmûv vyvolá pfiedstava ‰esti-ãlenné Ïenské osádky raÏby manipulují-cí s jedním kusem 120 kg tûÏké TH v˘ztu-Ïe za poloviãní plat muÏské osádky,neboÈ ta tuto práci vykonává zpravidlave tfiech. TaktéÏ práce v tzv. leÏáku –

mají potravu ménû ãasto, dochází kevzniku energetické úspornosti, tzn. or-ganismus se snaÏí ve‰kerou energii zís-kanou z potravy uloÏit, coÏ riziko vznikuobezity zvy‰uje. Proto rozhodnû nenívhodné vynechávat snídani, eventuel-nû i obûd a ve‰keré jídlo sníst aÏ bûhemodpoledních a veãerních hodin, jakãasto vídáme u obézních pacientÛ.

Protipólem k energetickému pfiíjmu jeenergetick˘ v˘dej. I kdyÏ jsme v na-prostém klidu, na‰e tûlo vydává znaãnémnoÏství energie na svÛj „provoz” (udr-Ïení základních Ïivotních funkcí), jednáse o tzv. klidov˘ energetick˘ v˘dej. Dal-‰ími sloÏkami v˘deje jsou postprandiálnítermogeneze (energetick˘ v˘dej spoje-n˘ s pfiíjmem jídla) a energetick˘ v˘dejspojen˘ s pohybovou aktivitou. A právûv této sloÏce do‰lo v poslední dobûk v˘raznému posunu. SníÏení pohybovéaktivity bezesporu pfiispûlo k vzestupuprevalence obezity v fiadû zemí. V âes-ké republice do‰lo v devadesát˘ch le-tech minulého století v souvislosti se so-cioekonomick˘mi zmûnami k poklesuspotfieby tukÛ i energetického pfiíjmu,a pfiesto se v˘skyt obezity nesníÏil, právûnaopak. Podobná situace je i v dal‰ích

zemích. Pravdûpodobnou pfiíãinou jeomezení fyzické aktivity. Stále více lidídojíÏdí do zamûstnání autem místo ve-fiejnou dopravou a zároveÀ tráví mno-hem více ãasu u televize nebo poãíta-ãe (coÏ se bohuÏel t˘ká i dûtí). Fyzickápráce je ãím dál tím ménû nutná jakv zamûstnání tak doma.

Léãba obezity

Léãba obezity by mûla b˘t komplexnía pfiizpÛsobená individuálním potfie-bám daného pacienta. Základem je trvalá zmûna Ïivotního stylu zahrnujícídietní léãbu a zv˘‰ení pohybové aktivi-ty, pfiípadnû doplnûná o farmakologic-kou léãbu. Naopak nevhodné jsou jed-nostranné nevyváÏené diety, kterépacient dodrÏuje jen krátkodobû. Po je-jich skonãení dochází k opûtovnémunárÛstu hmotnosti, obvykle na hodnotuje‰tû vy‰‰í neÏ byla pfied zahájením ta-kovéto diety, coÏ je hor‰í, neÏ kdyby by-la váha stabilní. Kromû úpravy jídelníã-ku je dÛleÏité zv˘‰it pohybovou aktivitu –to vede nejen k redukci tukové tkánû,ale také pfiíznivû ovlivÀuje metabolickékomplikace obezity. K podpofie hubnutíje moÏné vyuÏít léky, jejichÏ v˘bûr je za-

tím omezen˘, ov‰em stále se pracujena v˘voji dal‰ích úãinn˘ch farmak. Po-kud samotné konzervativní postupy ne-vedou k dostateãnému efektu, je moÏ-né v pfiípadû tûÏké obezity pfiistoupitk chirurgické léãbû. Nejãastûji se prová-dí tzv. bandáÏ Ïaludku.

Závûr

Závûrem bych ráda shrnula, Ïe obezitajiÏ není povaÏována za kosmetick˘ pro-blém zpÛsoben˘ pouze nedostatkempevné vÛle, ale jedná se o multifaktori-álnû podmínûné onemocnûní, na jehoÏvzniku se podílí jak dûdiãnost tak fakto-ry prostfiedí a které vede k fiadû zdra-votních komplikací. Mnohem úãinnûj‰íneÏ léãba jiÏ rozvinuté obezity je jejíprevence, která by mûla v ideálním pfií-padû zaãínat jiÏ v dûtském vûku osvojo-váním správn˘ch jídelních i pohybo-v˘ch návykÛ.

K problému obezity se vrátí-me v dal‰ím vydání ãasopi-su, kde se budeme blíÏe vû-novat moÏnostem její léãby

Vypovûzení Úmluvy MOP ã. 45 z roku 1935 o zamûstnávání Ïen v podzemíVypovûzení Úmluvy MOP ã. 45 z roku 1935 o zamûstnávání Ïen v podzemí

Bc. Vlastimil Altner, Svazov˘ inspektor BOZP OS PHGN

7 BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008

stûnovém dob˘vání okolo v˘‰ky 80 cm,kde se pouÏívají hydraulické stojkyo hmotnosti okolo 60 kg asi budou dal‰í„diskriminací”. Vlastnû je zbyteãné sezab˘vat maliãkostmi, na co sáhnou ra-ziãi ãi zamûstnanci na porubu, hraniãíváhovû s limitem, kter˘ musí zamûstna-vatel dodrÏet v pfiípadû muÏského za-mûstnance. Také klimatické podmínkyv dole, které toto nafiízení vlády fie‰í, lzedodrÏovat v fiadû pfiípadÛ velmi obtíÏ-nû. „Diskriminace” Ïen je v tomto pfiípa-dû natolik silná, Ïe na nû v tabulkovéãásti zákonodárce zapomnûl a nevy-tvofiil také tabulky pro aklimatizovanéÏeny. Ostatnû teplota okolo 36 °C a vlh-kost pfies 92 % na vrchní ãásti porubu jeproblémem i u aklimatizovan˘ch horní-kÛ. Pot stéká po tûle bez moÏnosti jaké-hokoliv odpafiení a je lépe b˘t bez odû-vu a mít alespoÀ pocit, Ïe teplo nûkamutíká. Tyto pracovní podmínky zkrátkanejsou mnohdy únosné ani pro chlapy,natoÏ pro Ïeny. ·achty jdou do stálevût‰ích hloubek a tam jsou podmínkypro práci je‰tû hor‰í a to bez ohledu naznaãné finanãní prostfiedky, které se vy-nakládají na klimatizaci a odvûtrání.Ostatnû ani tzv. obsluÏné profese natom nejsou z hlediska dodrÏování hmot-nostních a mikroklimatick˘ch limitÛ takdobfie, aby v nich bylo moÏné Ïeny za-

mûstnat. Taková ta‰ka se zámeãnick˘mnáfiadím se v horku pûknû pronesea mÛÏe mít i ménû neÏ 15 kg. Navíc seu Ïen vyskytuje jedna v˘znamná fyziolo-gická pfiekáÏka bránící souvislému v˘-konu této práce, a sice menstruaãní cy-klus. Ten by kvÛli horkému a pra‰némuprostfiedí na ‰achtû prakticky znamenalkaÏd˘ mûsíc t˘den trvající období, pokteré by Ïena nemohla do práce na-stoupit, pokud by si nechtûla odnést zá-vaÏné a pravdûpodobnû trvalé zdra-votní následky. Na‰e legislativa v‰aks takov˘mito pravideln˘mi pfieru‰enímidocházky do práce nepoãítá.

Bylo by jistû moÏné vyjmenovat mnohodal‰ích problémÛ, které by mûl zamûst-navatel, kter˘ by zamûstnal Ïeny v pod-zemí dolÛ. Také ale vûfiím, Ïe by se na‰ly

Ïeny, které by v dole práci vzaly. Ale takstriktnû to zákonodárce urãitû nemyslel.Pfiece jenom jsme v zemi spisovateleHa‰ka a proto nepochybuji o tom, Ïezákonodárci a vláda si nechtûli pfiidûlá-vat problémy a vyfie‰ili v‰e ‰alamounskya po ãesku. Práci Ïenám v podzemí si-ce povolili, aby Evropská Unie neozna-ãila âeskou republiku za neplniãe ev-ropské legislativy, ale dobfie vûdûli, Ïebude v‰e jinak. Staãí, aby zamûstnava-tel postupoval v souladu s jiÏ citovan˘mnafiízením vlády a platn˘m zákoníkempráce, kde podle § 103, odst. 1, nemÛ-Ïe pfiipustit aby zamûstnanec vykoná-val práce, jejichÏ nároãnost by neod-povídala jeho schopnostem a zdravotnízpÛsobilosti.

TakÏe ze zákona ne proto, Ïe bychomnechtûli, ale proto, Ïe nemÛÏeme, bu-deme zfiejmû v podzemí dolÛ i nadáleochuzeni o pfiítomnost druhého pohlavía na‰e muÏská diskriminace budev tom, Ïe to v dolech oddfieme sami.

Pi‰te redakci:

Zmûní se podle Vás s odstoupením od úmluvyv ãesk˘ch dolech nûco?

Velké poÏáry v˘robních objektÛ, havá-rie, Ïivelní pohromy, exploze, haváriev dopravû a extrémní meteorologickésituace jsou ãasto doprovázeny únikemnebo v˘vinem nebezpeãn˘ch látek. Tymohou váÏnû ohrozit zdraví a Ïivotyobyvatelstva a zasahujících hasiãÛ i Ïi-votní prostfiedí. K podobné situaci pakmÛÏe dojít pfii teroristick˘ch útocích. V˘z-namné riziko pfiedstavují rovnûÏ nálezynebezpeãn˘ch látek v rÛzn˘ch formácha skupenstvích. V takov˘ch pfiípadechje zásah ãi asistence chemicko-technic-ké sluÏby nezbytn˘. V povûdomí hasiãÛi v jejich slangu je to sloÏka postaru na-z˘vaná „protiplyn”, coÏ bylo pojmeno-vání jejich pÛvodního poslání, chránitjednotky proti plynÛm.

Dosavadní zku‰enosti ze zásahÛ jedno-tek poÏární ochrany ukazují, Ïe zhruba80 % zásahÛ na nebezpeãné látky jsouzásahy na látky ropné povahy. Zbyl˘ch20 % pfiipadá na prÛmyslové chemickélátky, zásahy na ZIZ (zdroje ionizujícíhozáfiení), zásahy s podezfiením na bojo-vou chemickou nebo biologickou látkui v kombinaci s nástraÏn˘mi v˘bu‰n˘misystémy.

Toto v‰e jsou pfiípady, pfii kter˘ch plnínezastupitelnou funkci oddûlení che-mické sluÏby. Mezi jeho hlavní úkoly da-né ¤ádem chemické sluÏby patfií zejmé-

na provádûní prÛzkumu pfii zásazích nanebezpeãnou látku (NL), oznaãovánía vytyãování oblastí s v˘skytem NL, po-skytování odborné podpory pfii zásahujednotek PO v prostfiedí s v˘skytem NL,provádûní a odborné fiízení dekontami-nace hasiãÛ a prostfiedkÛ poÏární ochra-ny, zasaÏen˘ch osob, zasahujících slo-Ïek IZS, zvífiat, majetku nebo Ïivotníhoprostfiedí a provádûní záchrann˘ch a li-kvidaãních pracích pfii mimofiádn˘chudálostech s v˘skytem NL.

V organizaãním fiízení chemická sluÏbazaji‰Èuje a udrÏuje provozuschopnostprostfiedkÛ CHS (chemické sluÏby)a v platn˘ch termínech provádí jejichkontrolu. Provádí odbornou pfiípravujednotek PO pro fie‰ení mimofiádn˘chudálostí s v˘skytem NL a podle zpraco-van˘ch typov˘ch ãinností se podílí nanácviku jednotek PO a sloÏek integro-vaného záchranného systému pro zá-sahy v prostfiedí s v˘skytem NL, vãetnûnávrhu opatfiení pro ochranu osobv místû zásahu pfied neÏádoucími úãin-ky tûchto látek. Vede evidenci hasiv,sorbentÛ a dal‰í pfiedepsanou evidencina úseku chemické sluÏby.

V ãele oddûlení chemické sluÏby stojívedoucí. Chemická sluÏba je zaji‰Èová-na 24hodinovou smûnnou sluÏbou.V kaÏdé smûnû jsou 2 chemici s vysoko-

‰kolsk˘m vzdûláním chemického smûru,3 technici se stfiedo‰kolsk˘m vzdûlánímtechnického smûru a 2 fiidiãi.

Technické vybavení chemické sluÏby

Chemická sluÏba HZS hl. m. Prahy dis-ponuje dvûma v˘jezdov˘mi vozy. První,tzv. „velk˘“ chemick˘ vÛz na podvozkuMercedes Atego se vztahuje ke skupinûúkolÛ CHS zahrnující péãi o ochrannéprostfiedky pro hasiãe. Zaji‰Èuje nejenpravidelnou v˘mûnu pouÏit˘ch d˘cha-cích pfiístrojÛ na stanicích, ale také do-voz d˘chací techniky a ochrann˘chprotichemick˘ch a Ïárov˘ch oblekÛpfiímo na místo zásahu. Jeho posádkazde zaji‰Èuje v˘dej d˘chacích pfiístrojÛ,v˘mûnu tlakov˘ch lahví do d˘chacíchpfiístrojÛ, pfiípadû provádí na místû jejichkontrolu a drobné opravy. Nástavbaautomobilu je vybavena nezávisl˘m to-pením a osvûtlením a mÛÏe tak slouÏiti jako provizorní zázemí pro odpoãinekzasahujících hasiãÛ.

V nástavbû vozidla je uloÏeno 25 d˘-chacích pfiístrojÛ SCOTT a 30 kusÛ záloÏ-ních tlakov˘ch lahví. Dále kyslíkové kfiísí-cí pfiístroje Saturn-Oxy, vyvádûcí maskya náhradní masky k d˘chacím pfiístro-jÛm SCOTT, filtraãní d˘chací pfiístrojea náhradní filtry, ochranné protichemic-

Protiplyn – chemicko-technická sluÏba v PrazeProtiplyn – chemicko-technická sluÏba v Prazemjr. Ing. Jana VítováHasiãsk˘ záchrann˘ sbor hl. m. Prahy

ãtyfimi detekãními trubiãkami – kaÏdá jena jinou otravnou látku. Detekovat jemoÏné napfiíklad organofosfáty jako ta-bun, sarin, soman, látky V, dále fosgen,difosgen, lewisit, chlorkyan, kyanovodíkatd. Souãástí soupravy jsou i samolepícíprÛkazníkové papírky PP3, které umoÏ-Àují rychlé zji‰tûní v˘skytu aerosolu bojo-v˘ch látek – organofosfátÛ, látek typuV nebo yperitu. A detekãní prouÏky Det-tehit slouÏící k stanovení nervovûparaly-tick˘ch látek ve vzduchu ãi ulpûn˘chna povr‰ích. V roce 2007 byl vÛz che-mické sluÏby jedním z nejpouÏívanûj-‰ích typÛ techniky HZS hl. m. Prahy.

BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008 8

11. ãervna leto‰ního roku se v budovûâeského svazu vûdeckotechnick˘chspoleãností v Praze konala konferencezamûfiená na prevenci rizik, úrazÛ a ne-gativních projevÛ chování dûtí a mlá-deÏe. Zá‰titu nad konferencí, která bylaurãena pro lektory, uãitele, vzdûlávacíinstituce a zamûstnance vefiejné sprá-vy, pfievzal státní tajemník a námûstekministra práce a sociálních vûcí âR,JUDr. Petr ·imerka.

Ve svém vystoupení JUDr. ·imerka zdÛ-raznil, Ïe v na‰í zemi umírá roãnû 300dûtí – zejména utonutím, na otravy, pfiidopravních nehodách a pádech. Dal-‰í ohroÏenou skupinou jsou mladí lidé,ktefií jiÏ nastoupili do pracovního proce-su – u nich je v rámci celé Evropy vy-kazována o 50 % vy‰‰í úrazovost oprotijin˘m vûkov˘m skupinám. Proto vzdûlá-vání v oblasti bezpeãnosti a ochranyzdraví pfii práci (BOZP) nelze odkládat

aÏ do doby, kdy mladí lidé nastupují dopracovního procesu, základy je nutnozískat jiÏ ve ‰kole, na coÏ by ale mûlypamatovat i ‰kolní osnovy. Mladí lidéby mûli na svoje pracovi‰tû pfiicházetuÏ se znalostmi nejen základÛ BOZP,ale i s urãitou kulturou prevence rizik.Souãasnû je tfieba zajistit, aby zamûst-navatelé poskytovali mlad˘m zamûst-nancÛm na úseku BOZP vût‰í ochranu.

V˘jezdy CHTS v roce 2007Celkem událostí, kde jednotka byla 218Celkem hasiãÛ 710PrÛmûrn˘ poãet hasiãÛ na zásah 3,14PrÛmûrná vzdálenost k zásahu (km) 12,92Celkem zásahÛ samostatn˘ch 58PrÛmûrná doba zaneprázdnûní JPO u zásahu (v min) 92,11PrÛmûrná doba jednotky na místû zásahu (v min) 55,85Celkem v˘jezdÛ bez zásahu 4Poãet zásahÛ nad 10 km 129Celkem pouÏití ochrann˘ch prostfiedkÛ 48Celkem zásahÛ se vzduchov˘mi d˘chacími pfiístroji 256Celkem zásahÛ s kyslíkov˘mi pfiístroji 0Celkem zásahÛ s protichemick˘mi obleky 45Celkem zásahÛ s obleky proti sálavému teplu 0

Informace o v˘jezdech CHTSHZS hl. m. Prahy 1. pololetí 2008

Celkem událostí, kde jednotka byla 54Celkem hasiãÛ 204PrÛmûrn˘ poãet hasiãÛ na zásah 3,78PrÛmûrná vzdálenost k zásahu (km) 11,20Celkem zásahÛ samostatn˘ch 24PrÛmûrná doba zaneprázdnûní JPO u zásahu (v min.) 68,41PrÛmûrná doba JPO na místû zásahu (v min.) 31,50Celkem v˘jezdÛ bez zásahu 0Poãet zásahÛ nad 10 km 26Celkem pouÏití ochrann˘ch prostfiedkÛ 10Celkem zásahÛ se vzduchov˘mi d˘chacími pfiístroji 70Celkem zásahÛ s kyslíkov˘mi pfiístroji 0Celkem zásahÛ s protichemick˘mi obleky 0Celkem zásahÛ s obleky proti sálavému teplu 0

ké odûvy proti nebezpeãn˘m látkám,ochranné odûvy proti sálavému teplu,dekontaminaãní sprcha, zásoba sor-bentÛ a dal‰í prostfiedky.

Druh˘, tzv. „mal˘“, chemick˘ vÛz je po-staven na podvozku Mercedes Vario seskfiíÀovou nástavbou. Tento vÛz pouÏívápfii v˘jezdu smûnov˘ chemik. Uvnitfi vozujsou uloÏeny detekãní pfiístroje pro iden-tifikaci neznám˘ch a nebezpeãn˘chlátek a plynÛ. Automobil je samozfiejmûvybaven d˘chacími pfiístroji a ochran-n˘mi odûvy pro svoji posádku. Dále jevybaven plynotûsn˘mi plastov˘mi kon-tejnery pro pfiepravu nebezpeãn˘ch lá-tek, prostfiedky pro dezinfekci a neutra-lizaci, sorpãními prostfiedky, tûsnícímitmely a klíny, pneumatick˘mi, hydrau-lick˘mi a plastick˘mi kanálov˘miucpávkami, mechanick˘mi rozpra‰ova-ãi a dal‰ími prostfiedky ke zvládaní ha-várií s únikem nebezpeãn˘ch látekmen‰ího rozsahu vãetnû zásahÛ naúhyn ptactva s podezfiením na aviárníinfluenzu, „antraxové” obálky, atp.

Z pfiístrojového vybavení vozu lze zmínitzejména: Plynov˘ chromatograf s hmot-nostním spektrometrem (GC/MS). Jed-ná se o nejuniverzálnûj‰í analyzátorCHS. Analyzátor má kombinovan˘ ná-stfiikov˘ a desorpãní modul. Vzorek lzetedy nastfiíknout pfiímo do pfiístroje, ne-bo provést odbûr plynu do trubiãky sesorpãním materiálem. Pfiístroj potfiebujepo zapnutí urãitou dobu na temperacidesorpãní cely, první v˘sledek je takk dispozici za cca 30 min, dal‰í mûfieníjsou hotova jiÏ do 10 min.Detektor bojov˘ch plynÛ RAID-M 100:Pracuje na principu stanovení pohybli-vosti iontÛ v elektrickém poli. V reálnémãase lze provádût kontinuální mûfieníkoncentrace bojov˘ch a nûkter˘chprÛmyslov˘ch toxick˘ch látek.âipov˘ mûfiící systém – CMS: Tento sys-tém vyuÏívá k stanovení plynÛ ãipy s kapilárami vyplnûn˘mi reagenciemis nimiÏ stanovovan˘ plyn poskytuje ba-revnou zmûnu. Tato zmûna je fotome-tricky vyhodnocena a zobrazena nadispleji jako koncentrace dané látkyv ppm. K dispozici jsou ãipy pro rÛznéprÛmyslové polutanty i bojové chemic-ké látky.Detektory a multidetektory plynÛ: KaÏ-d˘ detektor mÛÏe b˘t osazen jedním aÏãtyfimi elektrochemick˘mi ãidly na sta-

novení koncentrace vybran˘ch plynÛa ãidlem na urãení v˘bu‰nosti prostfiedí.Tyto pfiístroje podávají informaci o sta-novovaném plynu v reálném ãase.Radiometry:Pfiístroje k mûfiení intenzity ionizujícíhozáfiení β a γ.Kolorimetrické sety: SlouÏí k rychlé ori-entaãní anal˘ze vody. Pomocí jednotli-v˘ch souprav lze ve vodû stanovit amo-niak, dusitany, dusiãnany, fenoly,fosforeãnany, chlor, kyanidy, rozpu‰tû-n˘ kyslík, oxid uhliãit˘, detergenty a jiné.Termokamera: Termokamera zobrazujeobraz v infraãerveném spektru. Díky to-mu je moÏné vyhledat skryté ohniskohofiení, teplé místo na tlakové láhvi, lid-ské tûlo a obecnû jakékoli místo, kterévykazuje teplotní rozdíl jiÏ pÛl stupnûCelsia proti okolí.Dálkové teplomûry: Tyto pfiístroje umoÏ-Àují bezdotykové mûfiení teploty vzdá-len˘ch objektÛ.Souprava pro detekci otravn˘ch látek:Jejím základem je chemick˘ prÛkazníkCHP 71 s automatick˘m prosáváním.PrÛkazník mÛÏe b˘t najednou osazen

Konference vûnovaná dûtem a mládeÏiKonference vûnovaná dûtem a mládeÏi

9 BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008

Dnem 1. ãervence nabyla úãinnostivyhlá‰ka ã. 23/2008 Sb., o technick˘chpodmínkách poÏární ochrany staveb.Tuto vyhlá‰ku zpracovalo Ministerst-vo vnitra na základû zmocnûní § 24 odst. 3 zákona ã. 133/1985 Sb., o po-

Profesor MUDr. Milo‰ Velemínsk˘, CSc.,dûkan Zdravotnû sociální fakulty Jiho-ãeské univerzity v âesk˘ch Budûjovicíchinformoval o koncepci v˘uky v preven-ci úrazÛ, otrav a násilí. Z dané proble-matiky byly prvé pfiedná‰ky do pfiedmû-tu pediatrie zafiazeny v roce 1997 a jiÏv letech 1998–1999 se v roãníkov˘cha diplomov˘ch pracích objevila téma-ta zab˘vající se prevencí úrazÛ, otrava násilí v dûtském vûku. Ve ‰kolním roce2005–2006 vznikla první disertaãní prácet˘kající se monitoringu úrazÛ spojen˘chs vodou. Souãasnû zaãíná vycházet od-born˘ a vûdeck˘ ãasopis Prevence úra-zÛ, otrav a násilí.

Ing. Lenka Svobodová z V˘zkumnéhoústavu bezpeãnosti práce v.v.i. (VÚBP)seznámila úãastníky konference s prÛ-bûhem v˘zkumného zámûru VÚBP Me-diální a osvûtové nástroje kultivace lidsk˘ch zdrojÛ. Pfiedmûtem v˘zkumuv roce 2007 byla identifikace nejvhod-nûj‰ích nástrojÛ osvûty a propagaceu dûtí a mládeÏe ve vûku 14 let–20 let.U mladé generace narÛstá podíl virtuál-ní reality na úkor reality pfiirozené. Z pro-veden˘ch anal˘z souãasnû vyplynulo,Ïe vzbuzení zájmu mladé generaceo otázky BOZP bude problematickéa ãím dál obtíÏnûj‰í. Chovat se bezpeã-nû znamená pro mladou generaci urãi-té omezení, ãímÏ dochází i k podceÀo-vání rizik; mládeÏ v âeské republicevykazuje vy‰‰í míru rizikového chovánív porovnání s mládeÏí v Evropské unii.

JUDr. Petr Novák, fieditel odboru kance-láfie úfiadu âeské ‰kolní inspekce (â·I)podal úãastníkÛm konference informa-ci o zaji‰Èování bezpeãnosti a ochranyzdraví ve ‰kolství. Jednou z hlavních pri-orit vyvíjeného modelu â·I tvofií bez-peãná a zdravá ‰kola. Toto téma je sle-dováno se zvlá‰tním zfietelem nazaji‰tûní bezpeãného prostfiedí v matefi-sk˘ch ‰kolách a na 1. stupni základních‰kol. Na 2. stupni základních ‰kol a vestfiedních ‰kolách se ãinnost â·I zamû-fiuje na posouzení podmínek pro pfied-cházení vzniku sociálnû patologick˘chjevÛ – zejména ‰ikany a zneuÏívání ná-vykov˘ch látek.

MUDr. Jarmila RáÏová, Ph.D. ze Státníhozdravotního ústavu (SZÚ) vystoupila k té-matu Bezpeãn˘ a zdrav˘ Ïivotní styl dû-

tí a mládeÏe – v˘znam a dÛleÏitost probudoucí Ïivot a pracovní uplatnûní.Uvedla, Ïe k rizikov˘m faktorÛm úmrtípatfií zejména vysok˘ krevní tlak, vysok˘cholesterol, koufiení, nadváha, nízkáspotfieba ovoce a zeleniny, nedostatekpohybu a vysoká konzumace alkoholu.

JUDr. Eva Dandová hovofiila o právníchaspektech bezpeãnosti a ochranyzdraví ve ‰kolách. Konstatovala, Ïe ro-diãovská zodpovûdnost, specifikovanáv na‰em právním fiádu, tvofií souhrnpráv a povinností pfii péãi o nezletilé dí-tû, zahrnující zejména péãi o jeho zdra-ví, tûlesn˘, citov˘, rozumov˘ a mravnív˘voj, jakoÏ i povinnosti pfii zastupovánínezletilého dítûte a pfii správû jeho jmû-ní. Ing. Michal Ronin, vedoucí inspektorOblastního inspektorátu práce pro hlav-ní mûsto Prahu se zamûfiil na statistikuúrazovosti mladistv˘ch zamûstnancÛ.ZdÛraznil, Ïe stoupá úrazovost v poãá-teãním období pracovního Ïivota. Hlav-ní pfiíãiny úrazovosti u mladistv˘ch tvofiínedostateãné uãební osnovy, malépracovní návyky, formální pfiípravak v˘konu povolání pfii nástupu do za-mûstnání, pfieceÀování schopností, ne-místné Ïertování apod.

K mimofiádnû závaÏnému tématu, kterév na‰í spoleãnosti je‰tû nedávno tvofiilotémûfi tabu – k problematice syndromut˘raného, zneuÏívaného a zanedbáva-ného dítûte vystoupila PhDr. Alexandra

FraÀková z Dûtského krizového centra.V souãasné dobû, která klade znaãn˘dÛraz na lidská práva, se i dûti doãkalyzakotvení základních práv v Úmluvûo právech dítûte, pfiijaté OSN dne 20. 11. 1989. Z tohoto mezinárodníhodokumentu vypl˘vá mj. povinnost chrá-nit dûti pfied t˘ráním, sexuálním zneuÏí-váním a zanedbáváním, ale také pfiedpsychick˘m pfietûÏováním.

S ergonomií ‰kolního vûku a prevencívadného drÏení tûla, které ãasto pfied-chází bolestem zad, seznámila úãast-níky konference MUDr. Sylva Gilberto-vá, CSc. K základním ergonomick˘mpfiíãinám vadného drÏení tûla a bolestízad u ‰kolní mládeÏe patfií zejména:– ‰kolní nábytek – nerespektující indivi-

duální antropometrické rozmûry dûtí,– poãítaãe – nevhodné fie‰ení poãíta-

ãov˘ch uãeben a dlouhodobé pouÏí-vání poãítaãe (i mimo ‰kolu),

– ‰kolní bra‰ny – hmotnost by nemûlapfiesáhnout 10 % hmotnosti dítûte.

O v˘chovû k bezpeãnosti a ochranûzdraví pfii práci na vy‰‰ích odborn˘ch‰kolách hovofiil Mgr. Martin Sekera, zá-stupce fieditelky Vy‰‰í odborné ‰kolya Obchodní akademie Chotûbofi. Pro-fesorka Ing. Zuzana Dvofiáková, CSc.z Vysoké ‰koly ekonomické v Praze pfií-tomné seznámila s pfiípravou manaÏerÛBOZP – juniorÛ na jejich ‰kole. Doc. PhDr.Bohumil Stejskal, CSc. z Fakulty peda-gogické Technické univerzity v Libercise ve svém pfiíspûvku zamûfiil na hlavnípoznatky a zku‰enosti z vykonávanéodborné a metodické ãinnosti Minister-stva ‰kolství mládeÏe a tûlov˘chovyv oblasti násilí, agresivity a ‰ikany meziÏáky, vãetnû jejich moÏné prevence na‰kolách.

S ohledem na stanoven˘ rozsah tohotoãlánku nelze zmínit pfiíspûvky v‰ech,ktefií vystoupili v rámci konference. Zá-jemce o dal‰í informace odkazujemena adresu http://www.vubp.cz/skoly//z_medii.php. Souãástí konference byla v˘stava dûtské v˘tvarné soutûÏek BOZP, která zaujala celou fiadu úãast-níkÛ a souãasnû jim poskytla námûtypro jejich dal‰í ãinnost.

Ing. Antonín Du‰átko

Ïární ochranû, ve znûní zákonaã. 186/2006 Sb.

Ve vyhlá‰ce jsou stanoveny technicképodmínky poÏární ochrany pro navrho-vání, v˘stavbu a uÏívání staveb za úãe-

lem omezení rozvoje a ‰ífiení ohnûa koufie ve stavbû, omezení ‰ífiení poÏá-ru na sousední stavby, evakuace osoba zvífiat v pfiípadû ohroÏení stavby po-Ïárem nebo pfii poÏáru a umoÏnûníúãinného a bezpeãného zásahu jedno-

Vyhlá‰ka ã. 23/2008 Sb., o technick˘ch podmínkáchpoÏární ochrany stavebVyhlá‰ka ã. 23/2008 Sb., o technick˘ch podmínkáchpoÏární ochrany staveb

pplk. Ing. Marie TauferováMinisterstvo Vnitra – generální fieditelství Hasiãského záchranného sboru âR

BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008 10

tek poÏární ochrany. Pro podrobnûj‰ívymezení tûchto podmínek lze vyuÏíthodnot a postupÛ stanoven˘ch ãeskoutechnickou normou nebo jin˘m tech-nick˘m dokumentem upravujícím pod-mínky poÏární ochrany staveb.

Cílem vyhlá‰ky ã. 23/2008 Sb. bylo sjed-notit technické podmínky poÏárníochrany do jednoho právního pfiedpi-su, reagovat na nové klasifikace sta-vebních v˘robkÛ z hlediska tfiíd reakcena oheÀ a v rámci dobré správy reago-vat na nové trendy v oblasti poÏárníbezpeãnosti staveb.

V § 1 je stanoven pfiedmût úpravy tj.vyhlá‰ka stanoví technické podmínkypoÏární ochrany staveb pro navrhová-ní (§ 2-28), technické podmínky poÏár-ní ochrany pro provádûní (§ 29)a technické podmínky poÏární ochra-ny pro uÏívání (§ 30). Ustanovení § 31fie‰í zmûny staveb, ustanovení § 32 pfie-chodná ustanovení a v ustanovení § 33 je stanovena úãinnost.

V § 2 odst. 1 jsou stanoveny technicképodmínky poÏární ochrany, které je nut-no fie‰it v rámci umístûní stavby:– stanovit odstupové vzdálenosti a vy-

mezit poÏárnû nebezpeãn˘ prostor,– posoudit pfiíjezdové komunikace

a zdroje poÏární vody popfi. jiné ha-sební látky,

– zabezpeãit stavbu popfi. území jedno-tkami poÏární ochrany a vyhrazen˘mpoÏárnû bezpeãnostním zafiízením.

Zhodnocením zabezpeãení stavby jed-notkami poÏární ochrany a moÏnostiprovedení poÏárního zásahu se proká-Ïe, zda lze poãítat s „ pfiijateln˘m rozsa-hem poÏáru”, jehoÏ lokalizaci garantujestát v rámci plo‰ného pokrytí území jed-notkami poÏární ochrany. Pokud se v˘-‰e uvedené neprokáÏe, je nutno stano-vit technická opatfiení pro sníÏení rizika(vybavení vyhrazen˘m poÏárnû bez-peãnostním zafiízením daného poÏární-ho úseku nebo objektu) a nebo zfiízenípoÏární jednotky podniku. Tyto skuteã-nosti velkou mûrnou ovlivní finanãní pro-stfiedky, se kter˘mi musí stavebník poãí-tat jiÏ ve fázi umístûní stavby podlezákona ã. 183/2006 Sb., o územním fiíze-ní a stavebním fiádu (stavební zákon),ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ.

Pfii navrhování stavby v rámci stavební-ho fiízení (§ 2 odst. 2 aÏ § 14) pro v‰echnydruhy staveb obecnû se v˘‰e uvedenétechnické podmínky poÏární ochranystanoví podrobnûji a dále se posoudístavební konstrukce z hlediska jejich po-Ïární odolnosti a evakuace osob.

Stanovení a posouzení podmínek po-Ïární ochrany staveb provádí osobaoprávnûná, tj. autorizovan˘ inÏen˘r ne-bo autorizovan˘ technik, kter˘ získal au-torizaci v oboru poÏární bezpeãnostistaveb podle zákona ã. 360/1992 Sb.,o v˘konu povolání autorizovan˘ch inÏe-n˘rÛ a technikÛ ãinn˘ch ve v˘stavbû,ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ.

Ustanovení § 15–28 vyhlá‰ky ã. 23/2008Sb. stanoví podrobnûji a v nûkter˘chpfiípadech „navíc” technické podmín-ky poÏární ochrany staveb pro vybranédruhy staveb.

Jak je fieãeno v úvodu pro splnûní tech-nick˘ch podmínek poÏární ochrany sta-veb se vyuÏijí normové hodnoty nebopostupy popfi. lze vyuÏít technick˘ch do-kumentÛ fie‰ících poÏární bezpeãnoststaveb. V pfiíloze ã. 1 je uveden seznamnorem fie‰ících poÏární bezpeãnost sta-veb. Pokud zde není nûkterá normauvedena, nic nebrání v jejím pouÏití pro-toÏe v obecné poloze její vyuÏití stanovízákon (§ 24 odst. 3 zákon ã. 133/1985Sb., ve znûní zákona ã. 186/2006 Sb.).

Ustanovení § 29 stanoví, Ïe pfii provádû-ní stavby musí b˘t v závislosti na stupniprovedení splnûny poÏadavky vyhlá‰kyv rozsahu nezbytném pro zaji‰tûní jejíbezpeãnosti.

Ustanovení § 30 stanoví, Ïe musí b˘t za-chována úroveÀ poÏární ochrany vy-pl˘vající z technick˘ch podmínek po-Ïární ochrany staveb, podle kter˘chbyla navrÏena a provedena a bylo za-hájeno její uÏívání. Dále jsou zde v jed-notliv˘ch odstavcích stanoveny po-drobnûj‰í poÏadavky na uÏívání staveb,t˘kající se zejména úpravy interiéru,umístûní hofilav˘ch pfiedmûtÛ v chránû-né únikové cestû, pfiístupy k hydrantÛma pfienosn˘m hasicím pfiístrojÛm (s odka-zem na podrobnosti uvedené v pfiílozeã. 6), jsou zde stanoveny poÏadavky nauÏívání staveb a prostorÛ, kde se vysky-tují hofilavé kapaliny (s odkazem na pfií-lohu ã. 7), poÏadavky na umisÈování vo-zidel pro pfiepravu hofilav˘ch kapalina plynÛ v garáÏi, neukládání tlakov˘chnádob s hofilav˘mi plyny v garáÏi a ur-ãení bezpeãné vzdálenosti spotfiebiãÛvyroben˘ch pfied úãinností vyhlá‰ky(s odkazem na pfiílohu ã. 8).

Postup pfii posuzování technick˘chpodmínek poÏární ochrany pro zmûnystaveb je uveden v § 31.

V pfiechodném ustanovení § 32 je sta-noveno, Ïe u stavby zapoãaté s jejím

uÏíváním pfied úãinností vyhlá‰ky se mu-sí splnit podmínky uvedené v § 30. Dáleu stavby prohlá‰ené za památkovûchránûnou a to pfied i po úãinnosti vy-hlá‰ky se poÏadavky na vybavení elek-trickou poÏární signalizací a stabilnímhasicím zafiízením splní v ãásti stavbytouto zmûnou dotãenou.

Je dÛleÏité si uvûdomit, Ïe pfii provádû-ní stavby, o jejímÏ umístûní bylo pravo-mocnû rozhodnuto v územním fiízení,nebo byl vydán územní souhlas podlestavebního zákona pfiede dnem nabytíúãinnosti vyhlá‰ky a dále u stavby,u které byla zpracována projektovádokumentace a k ní vydané souhlasnéstanovisko v souladu se zákonem ã. 133/1985 Sb. se po dni nabytí úãin-nosti vyhlá‰ky postupuje podle dosa-vadní právní úpravy, tj. podle vyhlá‰kyã. 137/1998 Sb. o obecn˘ch poÏadav-cích na v˘stavbu s odkazem na normo-vé hodnoty.

Vyhlá‰ka nabyla úãinnosti dnem 1. 7. 2008(§ 33).

Souãástí vyhlá‰ky je 8 pfiíloh, které po-drobnûji fie‰í technické podmínky po-Ïární ochrany pro navrhování (pfiílohaã. 1–5) a pro uÏívání (pfiíloha ã. 6–7).

V pfiíloze ã. 2 jsou tabulkovou formouuvedeny poÏadavky na volnû vedenékabely a vodiãe pro elektrická zafiízení,které mají b˘t funkãní pfii poÏáru a toz hlediska jejich klasifikace podle druhutfiídy reakce na oheÀ a poÏární odol-nosti. RovnûÏ je zde stanoveno pouÏitítûchto kabelÛ a vodiãÛ v nûkter˘ dru-zích staveb.V pfiíloze ã. 3 jsou stanoveny technicképodmínky pro pfiíjezdové komunikacea nástupní plochy.Pfiíloha ã. 4 urãuje nov˘ postup pfii sta-novení poãtu pfienosn˘ch hasicích pfií-strojÛ z hlediska jejich hasicí schopnostia pfiíloha ã. 5 podrobnûji specifikuje,která zafiízení jsou povaÏována za auto-nomní detekci a signalizaci.V pfiíloze ã. 6 jsou uvedeny poÏadavkyna uÏívání vztahující se k chránûné úni-kové cestû, úpravû interiéru, pfiístupuk hydrantÛm a pfienosn˘m hasicím pfií-strojÛm.Pfiíloha ã. 7 stanoví poÏadavky na uÏí-vání ve stavbách s v˘skytem hofilav˘chkapalin a pfiíloha ã. 8 bezpeãné vzdále-nosti od hofilav˘ch hmot spotfiebiãÛ,které byly vyrobeny pfied nabytím úãin-nosti vyhlá‰ky.

K vyhlá‰ce byl proveden rozbor a no-vinky, které jsou zde uvedeny budou za-pracovány v prÛbûhu leto‰ního a pfií‰tí-ho roku do kodexu norem âSN 73 08xx.Byla uskuteãnûna fiada semináfiÛ jakpro pfiíslu‰níky hasiãsk˘ch záchrann˘chsborÛ tak pro odbornou vefiejnost. Do-tazy, které se t˘kají postupu pfii navrho-vání a uÏívání podle vyhlá‰ky, vãetnûodpovûdí, jsou uvefiejnûny na webo-v˘ch stránkách www.hzscr.cz.

Nejvíce jsou tûmto rizikov˘m faktorÛmvystaveny osoby pracující ve staveb-nictví, zemûdûlství a vefiejn˘ch sluÏbácha nejménû osoby ve finanãní oblasti. Vev‰ech odvûtvích, ale zvlá‰tû pfii kance-láfiské práci, se objevují rizika spojenás uÏíváním zobrazovacích jednotek podlouhou dobu. Práce se zobrazovacímijednotkami je fyzicky nenároãná a rov-nûÏ riziko po‰kození horních konãetin je

nízké ve srovnání s ostatními ãin-nostmi zahrnujícími repetitivníaktivity. Nicménû obrovsk˘ po-ãet pracujících vyuÏívajícíchkaÏdodennû zobrazovací jed-notky pfii práci trpí MSDs, pfiede-v‰ím bolestmi krku, ramena horních konãetin.

Strategie v boji protiMSDs

V boji proti MSDs byla pfiijata fia-da direktiv EU, politick˘ch strate-gií a pfiístupÛ vãetnû vytvofiení

organizací, které se vûnují problematicebezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci(BOZP), jako je napfi. Evropská agenturapro bezpeãnost a ochranu zdraví pfiipráci sídlící v Bilbau. Tato spoleãnost po-fiádá kaÏdoroãnû od roku 2000 evropskékampanû ve spolupráci s ãlensk˘mi stá-ty EU pod názvem Evropsk˘ t˘den BOZP.Problematice MSDs byly vûnovány2 kampanû: UkaÏme záda MSDs, usku-teãnûná v roce 2000 a kampaÀ PosviÈ-me si na bfiemena, která probíhala v loÀ-ském roce.

V˘zkumy provedené v letech 2000–2006a zamûfiené na prevenci MSDs pfiineslytato zji‰tûní: technická ergonomickáopatfiení mohou redukovat zátûÏ zada horních konãetin bez sníÏení produk-tivity práce, nácvik správné technikypfii ruãní manipulaci není efektivní, je-liuÏíván jako jediné opatfiení v prevenciMSDs, a intenzivní trénink provádûn˘alespoÀ 3krát t˘dnû mÛÏe redukovatopûtovn˘ v˘skyt bolestí zad, krku a ra-men. Nebylo v‰ak potvrzeno, Ïe zkráce-ní délky pracovní doby, ãastûj‰í prová-dûní pfiestávek bûhem pracovní smûnya uÏívání bederních podpÛrn˘ch pásÛpfiispívá k redukci MSDs.1

Prevence

Pfiedcházení ãi znaãné redukce problé-mÛ spojen˘ch s MSDs lze dosáhnout dlenejnovûj‰ích v˘zkumÛ multidisciplinár-ním systémem fiízení, kter˘ zahrnuje

11 BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008

Muskuloskeletální onemocnûní (MSDs =musculoskeletal disorders) pfiedstavujískupinu onemocnûní postihujících tû-lesné struktury jako jsou svaly, klouby,‰lachy, vazy, nervy a kosti. Mohou míttaké podobu akutního traumatu, napfi.zlomeniny. MSDs související s prací jsouprimárnû vyvolávány prací a vlivembezprostfiedního prostfiedí, kde je práceprovádûna, nebo jsou prací zhor‰ová-ny. Aãkoliv není zcela zfiejmé, v jakémrozsahu jsou MSDs zapfiíãinûny prací, je-jich vliv na pracovní aktivitu je obrovsk˘.Následkem MSDs mÛÏe b˘t pokles pro-duktivity, finanãní zatíÏení a sociální ne-v˘hody nejen pro zamûstnance, alei pro zamûstnavatele a celou spoleã-nost. MSDs jsou nejbûÏnûj‰ími zdravotní-mi obtíÏemi v Evropû, souvisejícími s pra-cí. Postihují nejménû 60 miliónÛpracujících ve 31 evropsk˘ch zemích.1

MSDs jsou nejãastûj‰í pfiíãinou pracovníneschopnosti a zodpovídají aÏ za 40 %nákladÛ na od‰kodnûní pracujících. Sni-Ïují profitabilitu spoleãností, zvy‰ují soci-ální náklady a pfiedstavují ztrátu aÏ 1,6 %hrubého domácího produktu.1 MSDsdlouhodobû tvofií dle údajÛ poskytnu-t˘ch Národním registrem nemocí z po-volání pfies 50 % v‰ech hlá‰en˘ch nemo-cí z povolání v âeské republice (âR).2

Vût‰ina MSDs má charakter kumulativní-ho po‰kození, které je v˘sledkem opa-kované expozice zátûÏi o vysoké ãi níz-ké intenzitû po dlouhou dobu. Pfiíznakytûchto onemocnûní mohou b˘t rÛzné,od pocitÛ diskomfortu a bolesti pfii práci,aÏ k následnému omezení tûlesn˘chfunkcí a invaliditû. Vlastní proces rozvojeMSDs od expozice rizikov˘m faktorÛm aÏpo vznik onemocnûní v‰ak není dobfiepopsán. Mezi nejãastûj‰í MSDs vznikajícív souvislosti s prací patfií bolesti zada onemocnûní horních konãetin (napfi.syndrom karpálního tunelu, impinge-ment syndrom, artrózy, apod.).

Podle nejnovûj‰ích v˘zkumÛ si v zemíchEvropské unie (EU) pracující v souvislos-ti s prací nejãastûji stûÏují na bolesti zada svalÛ nebo psychologické pfiíznakystresu jako je únava, bolesti hlavy a po-dráÏdûnost (viz graf ã. 1).3 Poãet pracu-jících ze v‰ech pracovních odvûtví, kte-fií povaÏují svou pracovní ãinnost zarizikovou pro vznik MSDs, je v ãlensk˘chzemích EU odli‰n˘. PrÛmûrnû 60 % pra-cujících z Polska, Loty‰ska, Slovinskaa Estonska si myslí, Ïe jejich zamûstnáníovlivÀuje jejich zdravotní stav.3 Naopakpouze necel˘ch 25 % pracujícíchz Nûmecka, Velké Británie a Nizozem-

ska povaÏuje svou práci za rizikovou.Pracující âR se pohybují v blízkosti prÛ-mûru EU, kter˘ dosahuje 35 %.

Graf ã. 1: âetnost zdravotních problémÛsouvisejících s prací uvádûná pracují-cími zemí EU-27

Rizikové faktory

MSDs náleÏí mezi tzv. multifaktoriálníonemocnûní, tzn. Ïe jsou v˘sledkem pÛ-sobení kombinace nûkolika faktorÛ,které vzájemnû interferují. Stovky epide-miologick˘ch studií prokázaly, Ïe ses poãtem rizikov˘ch faktorÛ – individuál-ních a zevních – zvy‰uje pravdûpodob-nost rozvoje MSDs. Zevním rizikov˘m fak-torÛm, tj. fyzikálním, organizaãníma psychosociálním, mÛÏe b˘t jedinecvystaven jednak v pracovním prostfiedí,jednak v prÛbûhu aktivit provádûn˘chve volném ãase.

Mezi fyzikální faktory pfiispívající ke vznikuMSDs patfií provádûní opakovan˘cha nadmûrn˘ch pohybÛ, ruãní manipula-ce s nadlimitními bfiemeny, zaujímánínepfiijateln˘ch pracovních poloh, po-uÏívání vibraãních nástrojÛ, prácev chladu ãi nadmûrném teple, pfii nedo-stateãném osvûtlení a v hluãném pro-stfiedí. Opakovan˘m pohybÛm ruky ne-bo paÏe je v EU-27 vystaveno 62 %pracujících, 45 % pracujících zaujímá fy-ziologicky nevhodné pracovní polohya 35 % provádí manipulaci s tûÏk˘mibfiemeny nejménû po dobu 1/4 pracov-ní smûny.3 K psychosociálním faktorÛmse fiadí provádûní nároãné práce, nedo-stateãn˘ vliv na vykonávané úkoly, níz-ká míra samostatnosti, pracovníhouspokojení, monotónní práce ve vyso-kém pracovním tempu ãi nedostateãnápodpora ze strany spolupracujícícha nadfiízen˘ch. Z individuálních faktorÛmá vliv stoupající vûk, úroveÀ fyzick˘chschopností, prodûlaná a nynûj‰í one-mocnûní, úrazy a Ïivotní styl.

Muskuloskeletální onemocnûníMuskuloskeletální onemocnûníMgr. Alena ValeãkováStátní zdravotní ústav Praha

1 Europan Agency for Safety and Health at Work, Work-related musculoskeletal disorders: Preventing report.Luxembourg: Office of Official Publications of the European Communities, 2008. 106 s. ISBN 978-92-9191-162-2.2 FENCLOVÁ Z., ET AL. Profesionální onemocnûní hlá‰ená v âeské republice v roce 2006. âeské pracovní lékafiství.SZÚ: Praha, 2007, roã. 8, ã. 2, s. 72–80. ISSN 1212-6721.3 RISO S. The impact of work changes on the resurgence of musculoskeletal problems. Magazine - Lighten theLoad. European Agency for Safety and Health at Work: 2007, vol. 10, s. 3–7. ISSN 1608-4144.

BOZP & PO AKTUÁLNù Copyright © 2005–2008 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Na Pfiíkopû 18, P.O. Box 756, 111 21 Praha 1 / Iâ: 45245681 / tel.: 224 197 333, fax: 224 197 555 / www.dashofer.cz,www.techportal.cz, e-mail: vrany@dashofer.cz / Vedoucí autor: Ing. Antonín Du‰átko / Vedoucí redaktor: Ing. Jifií Ba‰ek, odborn˘ redaktor: Mgr. Ondfiej Vran˘ / Sazba:SV, s. r. o./ Tisk: POLY+, s. r. o./ Vychází 1� mûsíãnû. / Cena: Pololetní pfiedplatné 1580 Kã + DPH, balné a po‰tovné / Pfiedplatné na dal‰í období není tfieba objedná-vat, je automaticky prodlouÏeno na dal‰ích 12 mûsícÛ. Pfiedplatné je moÏné zru‰it písemnû, nejpozdûji 6 t˘dnÛ pfied uplynutím roãního pfiedplatného, jinak se prodlu-Ïuje o dal‰í rok. / V‰echna práva, zejména právo na titul (název), licenãní právo a prÛmyslová ochranná práva jsou ve v˘hradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd.a jsou chránûna autorsk˘m zákonem. / V‰echna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnoÏování, ‰ífiení a pfieklad. Îádná ãást díla nesmí b˘t jakoukoliv formou(tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jin˘m zpÛsobem) bez pfiedchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s pouÏitím elektronick˘ch off-line nebo on-line systémÛ ukládána do pamûti, zpracovávána ãi ‰ífiena. / Informace obsaÏené v tomto díle byly zpracovány na základû nejlep‰ích poznatkÛ v oka-mÏiku zvefiejnûní, kvÛli neucelen˘m v˘sledkÛm ve v˘zkumu a jurisdikci v‰ak není moÏno zaruãit absolutní bezchybnost. / Za obsah pfiíspûvkÛ ruãí jejich autofii. / Redak-ce zajistí zodpovûzení pfiípadn˘ch dotazÛ pfiedplatitelÛ zaslan˘ch pouze pfies formuláfi na www.techportal.cz. Vybrané odpovûdi budou uvefiejnûny v nûkterém z ãíseltohoto newsletteru. / Vydání tohoto periodika je povoleno rozhodnutím MK âR E 16148. ISSN 1801-3724

Nové právní pfiedpisy,které vy‰ly ve Sbírce zákonÛ v dobû od 16. 6. 2008 do 11. 7. 2008 (ãástka 65/2008 aÏ 80/2008.

�Vyhlá‰ka Ministerstva dopravy a spojÛ

ã. 202/2008 Sb., kterou se mûní vy-hlá‰ka ã. 30/2001 Sb., kterou se prová-dûjí pravidla provozu na pozemníchkomunikacích a úprava a fiízení pro-vozu na pozemních komunikacích, veznûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Novela ze-jména zavádí nové dopravní znaãení„Zimní v˘bava” a Zimní v˘bava – ko-nec”. Úãinnost: 1. ãervenec 2008.

ã. 223/2008 Sb., kter˘m se vyhla‰ujeúplné znûní zákona ã. 146/2002 Sb.,o Státní zemûdûlské a potravináfiskéinspekci a o zmûnû nûkter˘ch souvi-sejících zákonÛ, jak vypl˘vá z pozdûj-‰ích zmûn.

ã. 224/2008 Sb., kter˘m se vyhla‰ujeúplné znûní zákona ã. 110/1997 Sb.,o potravinách a tabákov˘ch v˘rob-cích a o zmûnû a doplnûní nûkter˘chsouvisejících zákonÛ, jak vypl˘váz pozdûj‰ích zmûn.

Vyhlá‰ka Ministerstva zdravotnictvíã. 233/2008 Sb., o oborech speciali-zaãního vzdûlávání lékafiÛ, zubníchlékafiÛ a farmaceutÛ. Mezi jin˘mupravuje také pracovní lékafiství (dfií-ve hygiena práce a nemoci z povo-lání). Úãinnost: 1. ãervenec 2008.

Zákon ã. 242/2008 Sb., kter˘m se mûnízákon ã. 561/2004 Sb., o pfied‰kolním,základním, stfiedním, vy‰‰ím odbor-ném a jiném vzdûlávání (‰kolsk˘ zá-kon), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ.Základem novely je reforma maturit-ních zkou‰ek. Úãinnost: aÏ na urãitév˘jimky 1. záfií 2008.

Zákon ã. 243/2008 Sb., kter˘m se mûnízákon ã. 561/2004 Sb., o pfied‰kolním,základním, stfiedním, vy‰‰ím odbor-ném a jiném vzdûlávání (‰kolsk˘ zá-kon), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ.Novela ru‰í omezení t˘kající se podá-ní jen jedné pfiihlá‰ky v prvním kole

pfiijímacího fiízení na stfiední ‰koly; na-pfií‰tû bude moÏno podat tfii pfiihlá‰ky.Úãinnost: 4. ãervenec 2008.

Nález Ústavního soudu ã. 251/2008 Sb.,ve vûci návrhu na zru‰ení nûkter˘chãástí zákona ã. 261/2007 Sb., o stabiliza-ci vefiejn˘ch rozpoãtÛ, nûkter˘ch usta-novení zákona ã. 48/1997 Sb., o vefiej-ném zdravotním poji‰tûní, ve znûnízákona ã. 261/2007 Sb., nûkter˘ch usta-novení zákona ã. 551/1991 Sb., o V‰e-obecné zdravotní poji‰Èovnû âeské re-publiky, ve znûní zákona ã. 261/2007 Sb.,a nûkter˘ch ustanovení zákona ã. 280/1992 Sb., o resortních, oboro-v˘ch, podnikov˘ch a dal‰ích zdravot-ních poji‰Èovnách, ve znûní zákona ã. 261/2007 Sb. Návrh byl zamítnut.

JUDr. Anna Janáková

Právní poradna§§§Srozumitelnost informaceo rizicích práce a o opatfie-ních proti jejich pÛsobení

Ustanovení § 106 odst. 1 zákoníkupráce stanoví, Ïe informace o rizi-cích práce a o opatfieních na ochra-nu pfied jejich pÛsobením, má b˘tsrozumitelná. Je nûkde blíÏe specifi-kováno, jak má b˘t srozumitelná?

PoÏadavek srozumitelnosti poskytova-n˘ch informací o rizicích práce

a o opatfieních na ochranu pfied jejichpÛsobením nutí zamûstnavatele re-spektovat urãitá specifika zamûstnan-cÛ, aÈ z hlediska napfi.:

• zdravotního (zamûstnanec nesly‰ícínebo zamûstnanec se zbytky zraku),

• jazykového (zamûstnanec je cizinec,kter˘ neovládá ãesk˘ jazyk),

• vûkového (mladistv˘ zamûstnanec,kter˘ nemá Ïádné zku‰enosti a másklon podceÀovat nebezpeãí) nebo

• inteligenãního (zamûstnanec, kter˘ ne-

má ani dokonãené základní vzdûlání,bude nejspí‰e chápat informace mé-nû ãi pomaleji neÏ napfiíklad zamûstna-nec se stfiedo‰kolsk˘m vzdûláním).

Pfiedpisy nestanoví podrobnûj‰í návod,jak poskytovat informace, aby byly sro-zumitelné. Je proto na zamûstnavateli,aby zvolil specificky vhodnou formua zpÛsob poskytování informací, kterébude kaÏdému konkrétnímu zamûst-nanci srozumitelné.

JUDr. Anna Janáková

komplexní systém prevence rizik, dodr-Ïování zásad BOZP a zavedení správnépraxe, vãetnû organizaãních, technic-k˘ch a individuálních opatfiení. K fie‰eníproblematiky MSDs je také potfieba sezab˘vat udrÏením, opûtovn˘m zapoje-ním pracujících do pracovního procesua rehabilitací tûch, ktefií jiÏ byli MSDs po-stiÏeni.

Multidisciplinární intervence v boji protiMSDs pfiiná‰í fiadu v˘hod. Nejde jeno zv˘‰ení spokojenosti a motivace za-mûstnancÛ, ale také o sníÏení v˘skytu

MSDs a celkov˘ pozitivní vliv na BOZP,produktivitu a kvalitu provádûné práce.Pro úspû‰nou implementaci intervenã-ních pfiístupÛ je dÛleÏité zapojit nejenvládní orgány, odborníky (ergonomy,psychology, techniky, apod.), zamûst-navatele, ale i samotné zamûstnanceãi jejich reprezentanty.

Zji‰tûná data a skuteãnosti ukazují, ÏeMSDs jsou stále jednûmi z hlavních ev-ropsk˘ch zdravotních problémÛ souvise-jících s prací. Vysoká prevalence tûchtoonemocnûní u pracujících, jejich násled-

ky a ekonomické náklady si vyÏadují pro-vádûní nezbytn˘ch krokÛ na pracovi‰-tích. Kromû opatfiení zamûfien˘ch naprevenci MSDs, je nutné se zamûfiit nasníÏení dlouhotrvající pracovní neschop-nosti, usnadnûní opûtovného zapojenía rehabilitace pracujících trpících MSDs.

Pi‰te redakci:Manipulují Va‰i zamûstnancis bfiemeny? Jsou ohroÏenivznikem MSDs? Jak tomutoriziku pfiedcházíte?

Omluva: VáÏení ãtenáfii, v leto‰ním dubnovém ãísle jsme v pfiíspûvku RNDr. Milana Daniela, DrSc., nazvaném Nákazy pfie-ná‰ené klí‰Èaty hrozí od ãasného jara, zvefiejnili chybn˘ graf v˘voje onemocnûní lymeskou boreliózou v âR v letech1998–2000. Správn˘ graf otiskneme v pfií‰tím ãísle. Za pochopení dûkuje Va‰e redakce.