KULTURNÍ STŘEDISKO MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM - Národní dům, Velká Hradební 33/619 tel.: (+420) 475 220 760 (vrátnice a předprodej vstupenek)

21. - 22. 10. 2011 Ústí nad Labem - Národní důmwww.narodnidum-ul.cz

PÁTEK 21. 10. 2011 /20:00/MARTIN ŠULC QUINTET feat. GÁBOR WINAND /CZ/H/ ANA CISNEROS & PHIL WILKINSON TRIO /E/GB/ SHARON LEWIS & JAN KOŘÍNEK GROOVE /USA/CZ/SOBOTA 22. 10. 2011 /20:00/KAIA BROWN & TONY BLUES BAND /USA/CZ/NICK MOSS & THE FLIP TOPS /USA/THE PRETTY THINGS /GB/

Zbrožkem (housle) a Evženem Zomerem (akordeon)spolupracoval v kvartetních Květech času, na 2. Českém jazzovém festivalu v Karlových Varech (1985) získali Stříbrné vřídlo. Působil v legendárních Marsyas, kvartetu Emila Viklického, s Rostislavem Frašem a Janem Kořínkem příležitostně figuruje v triu Souljazz Celebration, Triu Music, René Trossman Bluesbandu a česko-finské kapele Connection. Vyučuje na pražské Vyšší odborné škole při Konzervatoři Jaroslava Ježka. ‘...nejtalen-tovanější bubeník, kterého jsem v poslední době slyšel...’ Miroslav Vitouš, Praha 1990.

GÁBOR WINANDDnes již špičkový muzikant zahájil studia klarinetem a po ukončení základní školy přešel ke zpěvu. V 19ti byl přijat na jazzové oddělení budapešťské konzervatoře Bély Bar-tóka, kde ho vyučoval pianista Attila Garai. Po absolutoriu působil ve skupině jedné z největších

osobností maďarského jazzu, kytaristy Gyuly Babose. V r. 1990 začal spolupracovat s dalším fenomenálním kytaristou, Gáborem Gadó, s jehož kapelou Joy úspěšně participoval na mnoha festivalech. Posléze účinkoval s triem Stendhal, které vedl saxofonista László Dés, orchestrem ESP trombonisty László Goze či pianistou, skladatelem a dirigentem Győrgy Vukánem. Mezitím ovšem pokračuje i ve výcviku instrumentálním - saxofon a flétna.

• MARTIN ŠULC QUINTET feat. GÁBOR WINAND /CZ/H/ • Gábor Winand - v (H); Štěpán Janoušek - tb; Tomáš Jochmann - p (SK); Taras Voloshchuk - db (UA); Martin Šulc - ds

PÁTEK 21. LISTOPADU 2011 /20:00/

TARAS VOLOSHCHUK (* 15. 6. 1972 Kyjev) - V l. 1979 - 90 absolvoval školu Mykoly Vitalijovyče Lysenka v Kyjevě - obor housle a 1990 - 95 akademii P. I. Čajkovského tamtéž. Natočil více než

MARTIN ŠULC (* 23. 4. 1961 Liberec) - Č. 1 v anketě časopisu Akcent (1988), strávil stipendijní pobyt na Berklee College of Music (USA), r. 1991 obdržel Fullbright Award (New York), vystupoval na mnoha evropských festivalech - Leverkusen, Jazz nad Odrou, Vídeň, Lipsko, Debrecín ad. Absolvoval (1980) konzervatoř v Teplicích (bicí nástroje), kde s Jaromírem Honzákem a Martinem Zbrožkem založil trio a nahrál několik skladeb pro Československý rozhlas v Ústí n. L. Za prezenční služby v pražském Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého fungoval s J. Honzákem (kontrabas), Františkem Kopem (tenor a sopránsax) a Zdeňkem Zdeňkem (klávesy) v Zeleném kvartetu, z něhož r. 1985 vznikla skupina Naima. S Honzákem,

Od r. 2001 je členem world-jazzové Elemér Balász Group, s níž doprovázel např. bostonského saxofo-nistu Charlie Mariana, vystupoval v řadě evropských měst (Londýn, Skopje, Berlín, Haag, Vídeň aj.), natočil 4 CD alba atd. V pěvecké soutěži pořádané (2001) maďarským rozhlasem figuroval v porotě a rovněž galakoncertním programu, předseda Al Jarreau mu poté vyslovil obrovské uznání a okamžitě předložil nabídku sdílet pódium při jeho show. Dnes se vyskytuje ve vícero sestavách - Bosambo Trio kytaristy a skladatele Istvána ‘Sztíva’ Tótha, kapele kubánské zpěvačky Elsy Valle (která je i jeho manželkou), jakož i vlastním Winand Quartetu. V posledních letech je mu opět spoluhráčem G. Gadó, s nímž pořídil několik alb, CD Corners of My Mind (Budapest Music Center 29. 10. 2002) získalo r. 2002 ocenění ‘Choc de l‘Année’ (album roku) francouzského magazínu Jazzman a obdržel tak nejedno festivalové pozvání - Souillac en Jazz, Mitteleuropa - Schiltigheim, Paříž, Valencie atp. (winandgabor.com)

50 alb komorní hudby. R. 1998, kdy ho hluboce oslovily jazzové proudy, začal hrát na kontrabas. Do Čech přijel v r. 1999 a založil kapelu Caribe. V České republice spolupracoval s řadou interpretů - např. NajPonk Trio, Yvonne Sanchez, René Tlossman, Limbo, Roman Pokorný, Eb Davis, Jan Kořínek, Gregory Nemirovskij ad., nyní též funguje v současné sestavě Čechomoru.

titulů u nejrůznějších labelů - americkém Doodlin’ Records, japonském P-Vine, britském One Note, francouzském Soul Cookers či španělském Butterfly Records. Má však také ambice producentské (v této branži se podílel např. na vzniku ještě poměrně čerstvé dance lounge senzace Mo-Fly) i pedagogické, vyučuje privátně i jinak - International Seminar of Valencia 2008, Letní jazzová dílna 2011 České Jazzové Společnosti ap. Nedávno přislíbil b ra t i s l av s ké m u ‘Fermatoru’ Juraji Griglákovi účast na připravovaném autorském CD.

ANA CISNEROS Vynikající všestranná zpěvačka (jazz, soul & dixie) vzbuzuje díky přirozenému šarmu hluboký res-pekt nejen u kolegů, nýbrž i kritiků. Mj. je proslulá mnohdy

až horlivými sympatiemi k bubeníkům - Vernel Fournier (Ahmad Jamal Trio) či Ed Thigpen (Oscar Peterson), což zřejmě její vskutku svébytný projev zásadně ovlivnilo a lze ji nyní prohlásit za jednu z nejosobitějších postav španělské scény. Po vítězství (1997) v soutěži mladých hudebníků v rodné Malaze odcestovala do Dánska, kde žila 2 roky a věnovala se projektům ‘Borderless’ nebo ‘Whiteday’. V r. 1999 se do Malagy vrátila a účastnila mezinárodních workshopů - např. s detroitskou autorkou a zpěvačkou Sheilou Jordan v Seville a Motril či bostonským klavíristou Aaronem Goldbergem v portugalské Taviře. S vibrafonistou Arturem Serrou, kytaristou Carlosem Pinou, kontrabasistou Dimitrim Kidanovem a bubeníkem José Victorem Gonzalezem

• ANA CISNEROS & PHIL WILKINSON TRIO /E/GB/

PHIL WILKINSON Mezinárodně uznávaný muzikant a jeden z nej-významnějších mladých varhaníků Evropy začínal již ve 4 letech v east-midlandském Nottinghamu, kde vyrostl. Od té doby ovšem působil v Londýně, Africe nebo Švýcarsku a teď se vyskytuje především ve Španělsku. Jako basista spolupracoval s neosoulovou legendou Brianem Jacksonem či formací IEP (Inno-vative Electric Project) avantgardního barcelonského bubeníka Mariana Steimberga a co pianista pak s talentovanou krasavicí Anou Cisneros, varhanním triem doprovázejícím skvělého španělského jazz kytaristu Ximo Tebara atd. Na elektronické scéně figuruje pod uměleckým pseudonymem Def Tron - se svým Hammond-organ-triem Fast 3 vydal několik

CARLOS PINO Vyučuje hru na kytaru ve škole Crescendo v malažské Fuengirole, spolupracuje s ansámbly saxofonisty, flétnisty a pedagoga Pedra Cortejosy, s klavíristou Davi-dem Wilsonem Lenkerem

později ustavila vlastní kvintet, repertoár odrážel širokou škálu vlivů - od jazzových standardů po originální úpravy skladeb renomovaných velikánů - George Gershwin (I Got Plenty of Nothing), Burton Lane (Old Devil Moon), Woody Herman (Early Autumn), témata jako Superwoman (Steve Wonder), Life On Mars? (David Bowie), Començar De Novo (Ivan Lins), ale i swing, pop a bossa novu. Období 2004 - 9 trávila v Barceloně a spolupracovala se skvělými hudebníky - bubeník Jorge Rossy (Brad Mehldau Trio), katalánský jazz pianista Ignasi Terraza, argentinský kontrabasista Horacio Fumero, valencijský saxofonista Perico Sambeat, původem oregonský kytarista Dave Mitchell (Jack McDuff), naturalizovaný barcelonský basista Dimitri Skidanov (Jesse Davis), chicagský free jazzový bubeník Joe Smith, klávesista Albert Sanz, akordeonista a pianista Cristóbal Montesdeoca, barcelonský saxofonista, flétnista, zpěvák a skladatel Bruce Arkin, basista Pere Loewe, bubeníci Steve Pi, David Xirgu a Marc Aiza, klavíristka Michele Faber, tenorsaxofonista Enrique Oliver atd. Nyní působí zejména s varhaníkem Philem Wilkinsonem a Carlosem Pinou. (anacisnerosjazz.com, anacisneros.net)

z malažské Estepony působí v uskupení El Arte del Dúo a rovněž se věnuje drum’n’bass house-funk-acid-nu-jazzovému projektu 3 muzikantů Toonik (toonik.com) zaměřujícího se na hledání neortodoxního pojetí hudebních forem a estetiky - Carlos Pino (g), Louis René Portellano (kb) a Coki Giménez (ds, perc.) vydávají u labelu Eagle Pass & Co. (carlospino.com.es)

SHARON LEWIS (* 1952) - Jedna z nejdyna-mičtějších a nejohnivějších představitelek moderního blues - jejíž svěží projev sice vychází z tradic tzv.Delta-Texas-Chicagského stylu, zahrnuje ovšem i prvky rocku, jazzu nebo

gospelu - odstartovala kariéru v chicagském klubu Buddy Guy’s Legends r. 1993. K plejádě muzikantských celebrit, s nimiž dosud spolupracovala náleží např.

Koko Taylor, Son Seals, Denise LaSalle, Robben Ford, Coco Montoya, Billy Branch, Melvin Taylor, Sugar Blue a mnoho ostatních. Od r. 1998 pravidelně vystupovala s formací Jan Kořínek & Groove a procestovala téměř celou Evropu, kam se r. 2010 vrátila, aby s tímto ansámblem, obohaceným o skvělé britské dechaře Nicka Etwella, Osiana Robertse a kytaristu Mar cela Flemra, podnikla řadu turné.

JAN KOŘÍNEK (* 1976) - Mladý hráč na elektrické varhany, producent ale i zvukový režisér, syn Miroslava Kořínka (* 28. 5. 1943 Smržov), pianisty a skla-datele ze studia Ypsilon, se v dětství učil na klasické piano. To ho prý příliš nebavilo a raději poslouchal Suchého se

Šlitrem nebo Skoumala s Vodňanským. R. 1992 odcestoval jako gymnazista na 1roční výměnu do Spojených států. ‘Jel jsem na normální střední školu, ale přitom jsem tam vlastně objevil blues.’ Po návratu do Prahy vznikla jeho první skupina s příznačným jménem The Next Generation Blues Band. Tam ještě obsluhoval baskytaru, hlavním motorem byl René Trossman, kytarista z Chicaga, který do Evropy vozil kamarády, bluesové zpěváky. S nimi se Kořínek

r. 1995 dostal na první evropské turné - nejprve do Německa a rok nato, se zpěvačkou Sharon Lewisovou, také do Lucemburska, Nizozemska, Francie a Belgie. Doprovázeli i různé další osobnosti (Lorenzo Thompson, Ramblin’ Rex, saxofonista František Kop, Karel Růžička jr. aj.) To už hrál na hammondky, které si ale opatřil až doma (v obsazení organ - saxofon - kytara - bicí kapela fungovala až do r. 2000, kdy se na baskytaru připojil legendární Vladimír ‘Guma’ Kulhánek, známý dlouholetým účinkováním v Etc. Vladimíra Mišíka). Mezinárodní uplatnění přišlo vlastně dřív než domácí. Zhruba v r. 1998 vznikl Jan Kořínek Groove - nyní špičkový pražský band navazující na tradice původního acid jazzu, blues i amerického funky 60. - 70. let, jenž pracoval podobným způsobem: zval zahraniční bluesové a soulové protagonisty a vyjížděl na turné, jež obsahovala už i kluby domácí. R. 2001 vydal u dejvické společnosti Faust Records první album s americkým bluesmanem Ebem Davisem - Write the Checks. (groove.jankorinek.org)

NICK ETWELL Ortodoxně nepolepšitelný průšvihář a virtuózní hráč na trubku i křídlovku Nick Etwell je leaderem vlastní, v poslední době raketově vzestupující londýnské formace The Filthy Six provozující ohromující

směsici soulu, jazzu, funku a boogaloo. Hudebně-kritická veřejnost jejich energický Blue-Note-styl často přirovnává k dnes již klasickým a veskrze

etablovaným jazz-grooverům jako Lou Donaldson, Grant Geen nebo Donald Byrd. Breakbeatová šestice má nasvědomí zatím jen debutové album Knockout (Mr Bongo Recordings 2006). Nick ovšem spolupracuje i s dalšími vynikajícími muzikanty (např. americká rhythm’n’bluesová zpě-vačka, autorka, básnířka a herečka Jill Scott ad.)

• SHARON LEWIS & JAN KOŘÍNEK GROOVE /USA/CZ/

OSIAN ROBERTS (* 1976 Cardiff) - Neoby-čejně muzikální hudebník patří díky lehkosti a krea-tivitě na současné waleské jazzové scéně k vůbec nejvýraznějším a čelným hráčům své generace. Vzdor mládí má na

svém kontě bezpočet zkušeností a mnohá ocenění.

V pouhých 17ti, bezprostředně po absolvování studií na londýnské Královské hudební akademii (Royal Acadamy of Music), získal cenu Jazzový sólista udílenou listem Daily Telegraph. ‘Nahrávací’ kariéru zahájil již v 19ti titulem Perrier Jazz Album, za který obdržel Cenu roku. Již během studií intenzivně vystupoval a natáčel a po ukončení akademie získal nabídku dalšího stipendia, tentokrát v New Yorku. Po návratu z Ameriky se krátce usadil v rodném Walesu a posléze opět odešel do Londýna. (osianroberts.com)

MARCEL FLEMR Často bývá řazen mezi ‘nejpřesvědčivější hvězdy mladé české bluesové generace’, žánrové rozpětí má ale mnohem širší. Nyní vystupuje především s vlastním Marcel Flemr Bandem. Dalším projektem je dlouholetá spolupráce s tanečnicí a zpěvačkou Hankou Říhovou, která nedávno vyústila do soul-bluesového projektu Hanelle Blue’s Band. K současným, ‘ne zcela bluesovým’ aktivitám náleží strhující a tvrdší formace Grape, kde se zemitá kytara pojí s melodickým zpěvem. Jde o veskrze původní tvorbu. Intimní a tichou variantu reprezentuje akustická ‘odnož’ Grape Bio. Tu a tam hostuje

v ansámblu chicagského kytaristy Rene Trosmanna či spolu s několika cenami ověnčeným jazzovým kytaristou Romanem Pokorným. Sporadicky natáčí i účinkuje s tandemem St. Johnny & Charlie Slavík. V minulosti hrál, jamoval či vystupoval před muzikanty vskutku zvučných jmen: Hubert Sumlin, Corey Harris, Phil Guy, John Studbaker, Bluesweiser, Petra Börnerová, Stan The Man, Juraj Turtev, Luboš Beňa atp. (marcelflemr.com)

KAIA BROWN Americká zpěvačka, per-formerka a tanečnice pochází z veskrze muzi-kantské rodiny a vystupuje vlastně celý život. Vystu-dovala fotografii, tanec,

herectví a literaturu na University of Arts v pensylvánské Filadelfii. Později strávila několik let v newyorském Brooklynu, kde v hudební kariéře pokračovala. Dosud účinkovala v USA, Kanadě i Evropě.

TONY BLUES BAND založený v r. 1997 tvoří zkušení hudebníci známí z řady věhlasných kapel. Vedoucí Antonín Smrčka zakládal r. 1977 Abraxas, v r. 1979 formace Žlutej Pes, Pumpa, Blues Union, Blues Open, působil i v Dobrohošti, SLS Leška Semelky či Yo-Yo Bandu. Za bicími sedí Marian Petržela, klávesy obsluhuje nadějný muzikant Jakub Zomer, saxofon Jan Soukup z ansámblu Pajky

Pajk, kytaru Karel Bárta z T. O. P. Dream Company. Hostem je vynikající kytarista Petr ‘Kulich’ Pokorný z Etc. Vladimíra Mišíka. Repertoár tvoří upravené bluesové standardy (B. B. King, J. L. Hooker, J. J. Cale, B. Guy, E. Clapton, M. Waters, Elmore James) i věci vlastní - CD Ten After Ten. Tradiční účastník takřka všech bluesových festivalů ČR (3x Blues Alive Šumperk) i SR (Livin’ Blues) natočil také live pořad pro ČT, v říjnu 2000 účinkoval na mezinárodním festivalu v Rize, počátkem r. 2001 obdržel nabídku od společnosti Chess k natočení profilového CD a jako předskokan vystupoval před shows Petera Greena z Fleetwood Mac a Micka Taylora z Rolling Stones. (tonnybluesband.cz)

• KAIA BROWN & TONY BLUES BAND /USA/CZ/SOBOTA 22. LISTOPADU 2011 /20:00/

NICK MOSS Moss (*1972 Chi-cago) - Zpěvák a hráč na kytaru i foukací harmoniku původně začínal s basou a ještě jako odrůstající teenager se při-

pojil k bandu mississippského kytaristy Kennetha ‘Buddy’ Scotta (* 9. 1. 1935 Goodman - † 5. 2. 1994), kde strávil 2 roky, po nichž odešel za významným reprezentantem chicagského elektrického blues Jamesem Henrym ‘Jimmy’ Dawkinsem (* 24. 10. 1936 Tchula, Mississippi). V r. 1993 se stal členem proslulé kapely (vzešlé v r. 1980 z trosek dopro-vodného ansámblu Muddy Waterse) The Legendary Blues Band a podílel se na poslední desce Money Talks (Wild Dog Blues 1993). Frontman, harmonikář (ale i bubeník) Willie ‘Big Eyes’ Smith (* 19. 1. 1936 Helena, Arkansas - † 16. 9. 2011) zakrátko Nickovi navrhl, aby se ujal kytary sólové, a ten u ní setrval více než 2 léta, víceméně do konečného rozchodu. Následující 3 roky působil v sestavě zpěváka, kytaristy a harmonikáře Jimmy Rogerse (* 3. 6. 1924 Ruleville, Mississippi - † 19. 12. 1997 Chicago). Sólový debut First Offence (Blue Bella 1998) již vyšel pod ‘značkou’ Nick Moss & the Flip Tops (reeditován 2003) a zahrnoval významného hosta, harmonikáře a zpěváka Richarda Dennise Durana (* 19. 8. 1953 Los Angeles) řečeného Lynwood Slim. Příští tituly - Got a New Plan (Blue Bella 2001), Count Your

Blessings (Blue Bella 2003), Sadie Mae (Blue Bella 2005) i Live at Chan’s (Blue Bella 2006) - byly nominovány na prestižní cenu udílenou memfiskou nadací Blues Foundation - Blues Music Award, jež byla r. 2005 přejmenována na W. C. Handy Award na počest pianisty, kornetisty, zpěváka a skladatele, tzv. ‘otce blues’, jímž byl označován William Christopher Handy (* 16. 11. 1873 Florence, Alabama - † 28. 3. 1958 New York). Nick má na kontě i 2 živá alba pořízená ve woonsocketském (Rhode Island) jazz & bluesovém klubu orientálního restauratéra Johna Chana, na nichž nescházejí skvělé harfenické party chicagského multiinstrumentalisty Gerry Hundta (* 29. 5. 1977 Appleton, Wisconsin). R. 2008 se v Tennessee s Flip Tops zúčastnil tradičního festivalu Memphis in May i věhlasného kanadského Ottawa Bluesfestu a také produkoval desku Midnight Blues (Blind Pig 2008 ) bluesové legendě, Morrisi ‘Magic Slim’ Holtovi (* 7. 8. 1937 Granada, Mississippi), s nímž téhož roku ústečtí festivaloví návštěvníci měli tu čest setkat se tváří v tvář. Osmé album Privileged (Blue Bella 2010), vyšlo v úterý 16. 3. 2010. Proslulý nezávislý novinář a publicista Bill Dahl - Chicago Tribune, Living Blues, Goldmine, encyklopedie Blackwell Guide (Soul Recordings) atd. - o Nickovi napsal, že je přímo zosobněním ‘ryzího mistrovství klasického chica-gského soundu’. (nickmoss.com)

Významná anglická garage R&B rokenrolová formace občas označovaná za „Ošklivější bratrance Rolling Stones“ (kde ostatně kytarista Dick Taylor ještě před Billem Wymanem zastával pozici basisty) si obdobně jako oni název vybrala dle songu jejich bluesového idolu - Bo Diddleye „Pretty Thing“. Beatles byli miláčkové maminek, Stones únosné zlo a Pretty Things nenáviděni! Moc hlasití, vlasatí, špinaví a vůbec

• NICK MOSS & THE FLIP TOPS /USA/ • Nick Moss - g, v, harm.; Michael Ledbetter - g, v, perc.; Travis Reed - p, kb; Matthew Wilson - b; Patrick Seals - ds

• THE PRETTY THINGS /GB/ • Phil May - v, perc.; Dick Taylor - g; George Perez - bg, v (Cintron, The Malchicks, 6L6 aj.); Jack Greenwood - ds (Chain Street & 4th aj.); Scarlett Wrench - v, perc. (The Malchicks aj.)

ne příjemní. Ani Bravo si je netrouflo propagovat a uvádělo za odstrašující příklad. Vznikli v okolí Kentu, později přesídlili do Londýna. Jádro reprezentovali zpěvák, harmonikář i kytarista Phil May (Phillip Arthur Dennis Wadey - * 9. 11. 1944 Dartford, Kent) a Dick Taylor (Phillip Arthur Dennis Wadey - * 28. 1. 1943 Dartford), ostatní se střídali takřka po každé z desek. Singly „Rosalyn/Big Boss Man“ (6/1964) a „Don‘t Bring Me Down/We‘ll Be Together“ (10/1964) se v r. 1964 probojovaly do britské hitparády a píseň „Don‘t Bring Me Down“ se v USA ocitla na indexu - text nebyl dostatečně „čistý“. (Coververze Rosalyn a Don‘t Bring Me Down zařadil David Bowie na album Pin Ups - RCA Records 19. 10. 1973.) Po dalším hitovém singlu „Honey I Need/I Can Never Say“ (3/1965) došlo k přeobsazení. Po prvních 2 albech následovala 2letá přestávka (...there was a period of low moral... zmiňuje jedna z biografií). V r. 1968 napsal May příběh F. S. Sorrow a jako v historii vůbec první rockovou operu zhudebnil, dodnes počin někteří považují za ztracené mistrovské psychedelické dílo (Columbia 12/1968). Šeptalo se, že Pete Townshend z The Who dostal desku do ruky krátce před vydáním, zavřel se na 4 dny a bez přestávky ji poslouchal, poté zkomponoval legendární opus. LP „S. F. Sorrow“ - v Británii shitem, kdežto „Tommy“ (Polydor, Track, Decca, MCA 23. 5. 1969) hitem - se později objevilo v USA (Rare Earth 1969) a utržilo pověst plagiátu. V r. 1971 Taylor na několik let od skupiny odešel a progressive-psychedelické „Parachute“ (Harvest 6/1970) nahrávané od září 1969 do dubna 1970 v Abbey Road Studios bylo časopisem Rolling Stone vyhlášeno nejlepším albem roku. R. 1976 May Pretty Things rozpustil.

Důvod byl jednoduchý a srozumitelný - už měl toho celého nesmyslu plné zuby. V r. 1978 se sice krátce na scénu vrátili, r. 1980 ale své hudební ambice přehodnotili. May a Taylor poté společně vystupovali pod názvem Zac Zolan & Electric Banana, mj. v úterý 13. 3. 1984 londýnském Little Venice (tehdy vzešlo album Live at the Heartbreak Hotel - Big Beat Records 1984) a skládali pro televizi. V Německu natočili Out Of The Island (6/1988), kritici desku chválili, ale k velkému prodeji nedošlo. R. 1989 se s coverem songu Barry McGuireho „Eve Of Destruction“ pokusili o průnik do hitparády. K pozoruhodným vrcholům patří též setkání Maye a Taylora s Jimem McCartym z Yardbirds, Jerry Lee Lewisem a Raquel Welch v americké televizní show „Shinding“, což vyústilo v kompilaci: Pretty Things/Yardbird Blues Band - The Chicago Blues Tapes 1991 (Floating World 10/1991). Zakládající členové Phil May a Dick Taylor v současné sestavě figurují a na koncertech uvádějí písně z celé téměř 50tileté kariéry. (theprettythings.net)

Festival si klade za cíl představování soudobé jazzové a bluesové hudby ve všech jejích odstínech a za interpretace špiček české, evropské i světové scény. Vznikl v Ústí nad Labem v r. 1996 a patří k vrcholným přehlídkám v České republice i střední Evropě.

Vstupenky lze zakoupit v síti Eventim: www.eventim.cz - v prodeji od středy 5. 10. 2011.

Vydalo Kulturní středisko Města Ústí nad Labem (Velká Hradební 33/619, 400 21 Ústí n. L.) ve spolupráci s občanským sdružením Ústecká kulturní platforma ’98 (Hrbovická 182/62, 400 01 Ústí n. L., e-mail: info@ukp98.cz, IČO: 68298587, registrace: č. j. US/1-1/35871/98-R) - vydavatel kulturně-sportovně-společenského měsíčníku ‘Nové Ústecké přehledy’ (redakce PŘEHLEDY, Hradiště 4, Dominikánský klášterreg. č. titulu: MK ČR E 12939, www.nup.cz) - překlad a editace: Milan ‘Fred’ Pištěk; grafický návrh a elektronická sazba: Romana Karlová, e-mail: rozka@ukp98.cz; v Ústí n. L. 2011

ÚSTECKÉnové

V letech 1996 - 2010 na festivalu účinkovali: Peter Adamkovič / Mark Adams / Paul Ahorn / Franco Ambrosetti / Luboš Andršt / Apostolis ‘Lakis’ Anthimos / Laurie Antonioli / Carmine Appice / Adrian Askew / Brian Auger / Karma D. Auger / Savannah Grace Auger / Roy Ayers / Nailor ‘Proveta’ Azevedo / Elias Bailey / Long John Baldry / Vernon ‘Chico’ Banks / Juraj Bartoš / Milton Batera / Harald Becher / Charles Roscoe Beck / Michael Becker / Petr Beneš / Matěj Benko / Rudi Berger / Will Bernard / Paul Bielatowicz / Dick Bird / Wil Blades / Michael Blessing / Sugar Blue / Tomáš ‘Bobek’ Bobrovniczký / Robert Boddin / Fabrice Bon / Jean-Paul Bourelly / Bob Bowen / Curtis Boyd / Petra Börnerová & Benkő Zsolt / Tom Brechtlein / Tommy ‘TNT‘ Brenneck / Jozef Brisuda / Chris Britton / Bobby Broom / Arthur Brown / Elio Buselli / František Cafourek / Will Calhoun / Omar Rodríguez Calvo / Jerry Campbell / Melvin ‘Pookie’ Carlisle / Roger ‘Chappo’ Chapman / Patrick Chartol / Amit Chatterjee / Chick Churchill / Roberto Ciotti / Zdeněk Cimmerman / Stuart Clayton / Dave ‘Clem’ Clempson / Marcus Cliffe / Freddy Cole / Deborah Coleman / Bryan Corbett / Ivan Correa / Butch Coulter / Jesse Bernard ‘Slim’ Cross / Lazaro Cruz / Simon Currie / Stanislav Cvanciger / Robby Černý / Eb Davis / Rudolf Dašek / Elton Dean / Bawo Dege / Eli DeGibri / Barbara Dennerlein / Pat DeSalvo / Valter Detond / Willie ‘Popsy’ Dixon / Bob Doezema / Lukáš Doksanský / Nicks Donald / Chris Dreja / Chris Duarte / Jakub Duša / Bronislaw Duży / Krzysztof Dziedzic / Márton Eged / Marc Erbetta / John Etheridge / Nick Etwell / Orrin Evans / Petr Dvorský / Mike del Ferro / Larry Finn / Matt Fishwick / Ricardo Fiuza / Marcel Flemr / Przemyslaw Florczak / Robben Ford / Chris Foreman / Maciej Fortuna / Al Foster / Sebastian Frankiewicz / Rostislav Fraš / Attila Gálfi / Thierry Le Gall / Ondřej Galuška / Maciek Garbowski / Ray Gaskins / Andreas Geck / Liam Genockey / Ian Gibbons / Melvin Gibbs / Davide Giovannini / Peter De Girolamo / Marcello Giuliani / Milan Golha / Joe Gooch / Torsten Goods / Marty Greenberg / Garnet Grimm / Binky Griptite / Zdeněk Grosman / Dave ‘Diesel’ Guy / Grzegorz Grzyb / Viktor Haissinger / Jan Hajnal / Jiří Hála / Craig Hall / Helen Hardy / James Harries / Kevin Hays / Dan Hickey / Jan Holeček / Jiří Holman / Wendell Holmes / Sherman Holmes / Jaromír Honzák / Hugh Hopper / Gábor ‘Egg’ Horváth / Martin Hořejší / Jiří Hoření / Hadži Hrkal / Christoph Huber / Mike Hugg / Jan Chalupský / Lukáš Chejn / Felix Otto Jacobi / Ladislav Jakl / Jaroslav Jakubovič / Štěpán Janoušek / Bryce Jarrett / Slawomir Jaskulke / Péter Jelasity / Filip Jeníček / Pavel Jeřábek / Ota Jirgl / Jimmi Johnson / Paul Jones / Sharon Jones / Joyce / Vlastimil Jurčík / Marcin Kajper / Demian Kappenstein / Christoph Victor Kaiser / Christian von Kaphengst / Grzegorz Karnas / Ben King / Jan Knop / Jiří Kollman / Al Kooper / Ondřej Kopička / Jan Korselt / Jan Kořínek / Svatopluk Košvanec / Jiří George Kozel / Uli Kraemer / Ryszard Krawczuk / Karin Krog / Sebastian Kuchczynski / Jakub Kujawa / Vladimír ‘Guma’ Kulhánek / René Lacko / Gert Lange / Ric Lee / Martin Lehký / John Lingwood / Peter Lipa / Beto Lopes / Simon Lott / Vera Love / Daryl Lowery / Pete Lucas / Thomas ‘Lui’ Ludwig / Leo Lyons / Dave Maggs / Bob Malach / Jan Malý / Harvey ‘The Snake’ Mandel / Bosco ‘Bass’ Mann / Martin Marinčák / Karel Matějka / Jon McDonald / Jim McCarty / Tom McGuinness / Lenny Media / Claire Michael / Andy Michell / Petr Mikeš / Palle Mikkelborg / Alan Mian / Jiří Milota / Jan Miserre / Michal Míšek / Matthew Mitchell / Jan Mizler / Patrick Moore / Tutty Moreno / Queen Esther Morrow / Michal Mravec / Patrick Muller / Mário Nagy / Zbigniew Namyslowski / Randy Napoleon / Jiří Nedoma / Radek Němec / Mike Nordberg / Pavel ‘Houba’ Novák / Václav Novák / Radek Nowicki / Danny O’Connor / Benjamin Omerzell / Johnny O’Neal / Greg Osby / Krzystof Pacan / Daniela Pacovská / Carl Palmer / Dan Panchártek / Pablo Paredes / Adolfo ‘Fito’ de la Parra / Vláďa Pavlíček / Lee Pearson / Aladár Pege / Rostislav Pechoušek / Jimmy ‘Blue Shoes’ Pendleton / Martin Plachý / Marcel Ploner / Roman Pokorný / Ondřej Pomajsl / Milan Potoček / Reg Presley / John Pressley / John R. Purcell / Robo Ragan / Bharata Rajnošek / Pavel Razím / Dániel Redo / Jerome Regard / Jeff Reilly / Bawo Reinhardt / Lulo Reinhardt / Zezo Ribeiro / Osian Roberts / Greg Rockingham / Michael Roetsch / Bogumil Romanowski / Gustavo Roriz / Rosanna & Zélia / Christian Rover / Pavel Jakub Ryba / Michal Rybka / Terje Rypdal / Hanka Říhová / Flavio Vargas Dos Santos / Hana Sasková / Stefan Ivan Schäfer / Juergen Schuld / Christoph Schweizer / Simone Scifoni / John Scofield / Petr Sedlák / Lonnie Shields / Kim Simmonds / Pete Siers / Steve Simpson / Jerzy ‘Jorgos’ Skolias / Jiří Slavíček / Magic Slim / Simon Slowik / David Smale / Ian Hendrickson Smith / Jan Smoczynski / Dale Spalding / Filip Spálený / Frank Stauch / Homer ‘Funky Foot’ Steinweiss / T. M. Stevens / Bill Stewart / Walter Sitz / Jeff Stout / Martin Streško / Rodolfo Stroeter / Katka Stupková / Neal Sugarman / Miloš Suchomel / Hiro Suzuki / Steve Swallow / Robert Szewczuga / Jan Šatra / Jaroslav ‘Erno’ Šedivý / Jozef ‘Dodo’ Šošoka / Lubomír Šrámek / Ondřej Štajnochr / Martin Šulc / Aki Takase / Ohad Talmor / Ann Tappan / Larry ‘The Mole’ Taylor / Michal Tokaj / Michal Tomaszczyk / František Tomšíček / Přemek Tomšíček / Liber Torriente / Rob Townsend / Pat Travers / Laco Tropp / Rene Trossman / Erik Truffaz / Gary ‘Twiggy’ Twigg / Tomáš Uhlík / František Uhlíř / James ‘Blood’ Ulmer / Michal Urbaniak / Mika Urbaniak / Philippe Valdes / Thomy Valdes / Ramón Valle / Benoit Dimier Vallet / Jean Michel Vallet / Josef Vejvoda / Jan Veverka / Emil Viklický / Tomáš Vokurka / Taras Voloshchuk / Sammy Vomáčka / Emil Vraspír / Ulf Wakenius / Olgierd ‘Olo’ Walicki / Hans Wallbaum / Monty Waters / Reto Weber / Doug Weiss / Geoff Whitehorn / Joe Whiting / Jesse Williams / Chick Willis / Michal Wróblewski / Joel Xavier / Jacob Young / Emil Zámečník / Radek Zapadlo / Andrzej Zielak a mnoho dalších...