VOJENSKVOJENSKROZHLEDYROZHLEDYVOJENSKVOJENSKROZHLEDYROZHLEDY

TEORETICK ASOPIS ARMDY ESK REPUBLIKY

3RONK 13 (45)

3Brigdn generl Ing. Ji Halaka

Operan principy realizovan v prbhu zen operace POVODE 2002 (Pouit AR pi krizovch stavech)

Niiv povode, kter v roce 2002 zashla velkou st zem esk republiky, tvrd provila pipravenost soust integrovanho zchrannho systmu k nasazen. Jako dc dstojnk operanho stediska sil zemn obrany (SzO) v Tboe jsem v prvn fzi operace (Zchrana) a sten v druh fzi (Obnova) ml monost spolu se svmi spolupracovnky realizovat nkter stl operan postupy a zsady, kter ve svm souhrnu vedly k spnmu nasazen jedno-tek a tvar AR do zchrann a humanitrn operace. Myslm, e me bt poun o tchto zsadch a postupech hovoit, protoe cel ada z nich je relativn stl a me mt vyuit v obdobnch krizovch situacch.

Zvlt cenn je i to, e operan stedisko SzO tyto zsady aplikovalo zcela spontnn a energicky, co pineslo efektivitu, klid a systm do velen vojskm. Pitom drtiv nstup povodn v prvnch hodinch dne 12. 8. 2002 znamenal obrovsk nebezpe pro obyvatelstvo podh umavy a nebt okamit reakce prvnch sled AR, HZS MV a dobrovolnch organi-zac, mohl bt poet obt podstatn vy.

Dleitm faktorem operace byl jej obrovsk rozmach. Od Plzn po Znojmo, od eskho Krumlova po Hensko, destky ek s ptoky, stovky postiench obc, destky zniench most, desetitisce evakuovanch lid, na takovou pohromu se reln neme pipravit dn zchrann systm. Je fakt, e poadavky do operanho stediska SzO pichzely v kad minut a s velkou nalhavost. Bylo zsluhou tbu velitelstv sil zemn obrany (VeSzO) a souinnostnch vojsk AR, e tyto poadavky byly v du minut pedvny a v du hodin byla vojska a technika nasazovny asto i po nkolikasetkilometrovch usilovnch pochodech.

Byly i situace, kdy tvary AR pijely do jinch ech k plnn kol asistence Police esk republiky (PR) tak rychle, e adovny PR o tomto kolu jet nebyly informovny. Myslm, e nasazen vojsk AR v operaci Povode pat k nejsvtlejm strnkm novodob historie AR. Svm operanm rozmachem, dynamikou rozvoje situace a sloitost eench kol to byla velmi zdail operace proveden v krtkch asovch lhtch, bez ppravy a s maximl-nm vyuitm vech dostupnch sil a prostedk AR.

Z dostupnch informac vm, e zejmna v prvn (zchrann) sti operace se dailo udro-vat soulad t zkladnch faktor s p n o s t i o p e r a c e : postavit reln kol, zabezpe-it ho podprnmi systmy a udrovat vysok morln stav vojsk a tb. Sloitost situace lze dokzat na pkladu 73. zchrann a vcvikov zkladny (zvz), kter byla zasazena na ramenu tm 300 km dlouhm (od Plzn, pes Berounku, Prahu a Litomice a posledn sousti byly nasazeny na Dnsku a v Hensku). Pesto tb 73. zvz spolu s ostatnmi soustmi AR dokzal udret nepetrit velen a zsobovn v celm prostoru zodpovdnosti.

Za zmnku stoj cel ada dlch, dobe provedench operac, kter ve svm komplexu rozhodly o spchu operace Povode jako celku. Z nejdleitjch uvdm operace k ob-nov most, sloit denn a non pesuny vojsk, humanitrn a zsobovac operace, vzdun operace vrtulnkovho a ultralehkho letectva, psychologick operace, operace k obnov apod.

4V souasn dob by bylo velmi sloit analyzovat kad dl krok i proces zchrann operace, protoe tato zahrnovala denn stovky a tisce interakc, rozkaz a opaten. Je vak mon a pnosn provst zobecnnou analzu urujcch faktor a zsad operan povahy, kter podstatn ovlivnily chod operace a jejich pouit se me opakovat v budoucnosti. Jedn se toti o obecn platn principy, kter lze s uritou modifikac pout v irokm spektru vojenskch operac. Tyto principy tvo relativn stl zobecnn zkuenosti z innosti vojsk a tb a jejich pouit zefektivuje bojovou slu, zvyuje finln odborn kapacity vojsk a pispv k hladkmu operanmu zen.

Principy jsou empirick, i vznikl z poznatk vojensko-vdeckho zkoumn, pop. pe-vzat ze zkuenost cizch armd. Celkov tyto principy meme rozdlit do t skupin: vojensko-technick vznikaj zavdnm novch poznatk vdy a rozvoje techniky

a technologi do praxe, vojensko-organizan vznikaj rozpracovnm novch postup bojovho a opera-

nho pouit vojsk a slueb, i jejich organizac, vojensko-informan souvis s novou kvalitou rozvoje informanch technologi

ve vojenstv a s vyuitm informac v praxi (podstatn pklad me bt teorie a praxe digitalizace bojit i automatizovan systmy velen vojskm).

Nstup a rozvoj informanch technologi v armdch vysplch stt je tak bouliv, e v nkterch armdch je informace pojmna jako tvrt dimenze operac: as, prostor, kol, informace.

Ke cti AR je nutno ci, e informan technologie se staly trvalou a dleitou soust vojensk reality a prv jejich vyuit pi zen operace Povode bylo jednm z dleitch faktor spnosti operace.

Z hlediska dalho monho vyuit chci klasifikovat nsledn rozhodujc operan prin-cipy, kter podstatnou mrou rozhodly o spnosti operace Povode:

1. Trval pipravenost sil k nasazen, 2. Mobilita sil, 3. Nepetrit podpora sil v nasazen, 4. Koncentrace sil na ohroench smrech a jejich pesun na jin smry, 5. Prun a aktivn velen silm v nasazen, 6. Trval souinnost v prostoru operac, 7. Operan pedvdn a flexibilita velen, 8. Vytven zloh sil a prostedk a jejich koncentrace na ohroench smrech, 9. Synergick psoben vemi silami a prostedky do hlavnch ohnisek pohromy,10. Sledovn a vyuvn kulminanch bod v chodu operace (fzovn operace),11. Obnova sil v operaci,12. Vyuvn informanch technologi pi zen a podpoe operace,13. spn proveden specializovanch operac.

O spnosti operace rozhodlo zejmna vyven pouit operanch princip. Pokusm se nyn tyto principy strun klasifikovat.

51. Trval pipravenost sil k nasazen

Tato pipravenost je dna: existenc krizovch pln a postup, vycvienost a technickou pohotovost sil a prostedk, existenc pevnho systmu velen.

V oblasti krizovch pln a postup je nutn ci, e SzO, G a ostatn sousti AR vyko-naly velk kus prce v oblasti tvorby smysluplnch a efektivnch krizovch pln.

Krizov systm AR byl naladn tak, aby mohl pracovat na vydn IZS, na vydn orgnu sttn sprvy a samosprvy a rovn jako samostatn prvek v rmci operace AR.

Pln pouit AR pi krizovch stavech je nadstandardn pln a z hlediska pouit ve prospch sttn sprvy a civilnho obyvatelstva takov pln zejm nem analogii v sousednch sttech. Jedn se o to, e jak specializovan, tak i zchrann a ostatn adov tvary AR mohou bt nasazeny v dech minut a hodin na vyzvn okresnho pracovit HZS, i starosty msta. Toto velmi urychluje nasazen sil v prvnch hodinch katastrofy i pohromy, kter bvaj asto vitln pro dal vvoj.

Navc orgny SzO v minulosti velmi dobe steily relnost tchto pln, jejich provza-nost a zabezpeen v rmci posdek AR.

Z hlediska vvoje povodn v roce 2002 bylo ivotn dleit, e dne 12. srpna v rannch hodinch krizov systm AR sten automaticky a sten na rozkaz operanho stediska SzO rychle dokzal nasadit pozemn i vzdun sly a prostedky na e Prachatice, Bavo-rov, esk Budjovice, esk Krumlov. Mstn zdroje potvrzuj, e vojci s tkou technikou, vrtulnky a prostedky spojen spolu s IZS zabrnili velkm ztrtm na ivotech a materilnm kodm.

Pestoe vchoz situace AR a SzO pi potku krize nebyla optimln (doba dnch dovolench, potek ruen ady zemnch vojenskch sprv a sniovn velitelstv zemn obrany, co byly a jsou dleit lnky krizovho systmu), systm se dokzal velmi rychle zmobilizovat, nasadit potebn poty lid a techniky v nejvce ohroench prostorech a zaal plnovit sousteovat a zasazovat sly dle vvoje situace.

Druhm podstatnm faktorem pipravenosti sil k zsahu je jejich vycvienost a technick pohotovost. V tto oblasti SzO udlaly pedvdav celou adu vcvikovch a technicko-orga-nizanch opaten, kter vedla ke zven pohotovosti SzO, ale i AR jako celku. Namtkou uvdm srii krizovch cvien Tbor, kde se za asti vech operanch stup velen, Vojensk policie, PR, HZS a soust IZS tematicky procviovalo nasazen AR v krizch vel-kho rozsahu. Tato opaten se vrazn odrazila na pipravenosti tbu VeSzO, tb VezO a zvz. Rovn byly zavedeny progresivn metody plnovn a zen innosti vojsk s vyuitm informanch technologi a formalizovan dokumentace. Dal opaten byla realizovna v oblasti zven odborn a fyzick pipravenosti pslunk zvz, byla provedena cel ada souinnostnch cvien VezO, zvz a okresnch orgn IZS a v kontroln oblasti byly provedeny neoekvan kontroly u zvz vetn provrky zchrannho praporu k vjezdu.

Trval pipravenost sil k nasazen byla dosaena nejen ped zahjenm operace, ale byla udrovna ve vysokm stupni bhem cel operace. Dky pevnmu a prunmu systmu velen se pomrn rychle a efektivn dailo v du hodin nasazovat sly a prostedky na vydn mstnch civilnch orgn po cel republice a co vc, okamit byly k tmto silm vysunuty podprn moduly zejmna logistick, zdravotnick, spojovac a jin.

62. Mobilita sil

Mobilita sil v operaci je obecn chpna jako schopnost pesunout se do msta nasazen se zabezpeenm schopnosti zahjit plnn kol. V podstat je to soust pipravenosti k plnn kol, kter je dna: schopnost dcho systmu zplnovat a zabezpeit pesun, vycvienost personlu, technickmi parametry bojov a pepravn techniky.

V operaci Povode byla mobilita vraznm faktorem spnho zsahu z dvod: rychlho nstupu iveln pohromy a nutnosti okamit nasouvat sly a prostedky, velkho prostorovho rozmachu pohromy, postupnho pesunu pohromy po toku Vltavy a Labe.

Pesuny byly z vt sti plnovny a zeny operanm stediskem SzO v souinnosti s Vojenskou polici a PR.

Dleit aspekty mobility sil byly: schopnost sil a prostedk zahajovat pesuny v krtkch lhtch, vysok samostatnost a flexibilita pesunujcch se celk, nepetrit zen pesun operanm stediskem VeSzO, pesouvn sti kolon a zejmna tk techniky v noci, spoluprce s PR, VP a veejnmi sdlovacmi prostedky pi organizaci pesun, operativn pesmrovvn kolon za pesunu na jin ohroen smry.

Pesuny a mobilitu sil negativn ovlivnily zejmna: technick stav sti star techniky, zastaralost techniky a nzk mobilita (zejmna nstavby PV3S), sloit dopravn situace s celou adou objdk v prostoru povodn, nzk nasycenost mobilnmi opravrenskmi prostedky.

Celkov lze ci, e operan a taktick pesuny sil umonily dostatenou dynamiku vykr-vn poadavk civilnch orgn na nasazen sil AR. Plnovn vtch pesun s jedno a dvoudennm pedstihem umonilo ppravu, rekognoskaci a vylenn dostatench sil k zabezpeen pesun. Specifickou otzkou byly vzdun pesuny, kter umonily bezpo-ruchov transport humanitrn pomoci, a tak prostedk vysok dleitosti funkcion AR a sttu (nap. mobiln telefony i nhradn dly) a ve svm dsledku vrazn ovlivnily prbh operace. Myslm, e v budoucnu by bylo teba navit kapacity vrtulnkovho letectva a schopnosti letu v noci a v nepznivch podmnkch.

3. Nepetrit podpora sil v nasazen

Tento faktor byl rozhodujcm pedpokladem spnosti operace. Z hlediska poadavku udr-itelnosti sil v operaci bylo rozhodujc logistick, zdravotn a informan zabezpeen. Slou ke cti pslunk logistiky, zdravotnick sluby a spojovacch tvar a zazen, e kad nasa-

7zen skupina byla tm okamit zabezpeena potebnm materilem a slubami. Nebyl to kol jednoduch, protoe AR vytvoila tm 150 ubytovacch a 70 stravovacch mst. Nkter tvary a svazky mly pracovn skupiny dislokovny ve vzdlenosti a 300 km od sebe. Navc pokozen a peten silnin s ztovala plynul zsobovn. Dleitm kladem zabezpeen byl fakt, e tvary pijdly do prostoru nasazen pipraven a vybaven materilem a zsobami na prvn dny. st dleitho logistickho materilu byla pesunuta do pedsunutch logistickch sklad v jinch echch a byla plynule vydvna do vojsk. Kladn je teba hodnotit flexibiln zen podpory a vykrvn poadavk. Toto bylo umonno zejmna dky: spoluprac mezi AR a civilnmi organizacemi v prostoru nasazen, irokmu vyuit civilnch slueb a zdroj, irokmu vyuit vekerho vojenskho materilu, vetn materilu NZ, rychlmu oteven vech vojenskch sklad a finannch t pro poteby nasazench

vojsk, zpracovn pesn databze klov techniky a materilu a jejich efektivnmu pesm-

rovn k uivatelm, irokmu vyuit informanch technologi v zen procesu zsobovn, odstrann vech byrokratickch karir z procesu podpory, pedzsoben nktermi nedostatkovmi materily ji v prvnch dnech operace, zsobovn ne po tvarech, ale podle teritorilnho rozmstn a dislokanch mst.

K podpoe vojsk a obyvatelstva byly provedeny nkter spn dl operace: vzdun most k zsobovn odznutho msta, vzdun most k rozvozu posilovch prostedk spojen, operace na podporu petench spojovacch civilnch i vojenskch komunikanch st, poslen vojsk mladm zdravotnickm personlem, zabezpeen nouzovho ubytovn a stravovn civilnch osob ve vojenskch objektech.

Je nutno ci, e cel ada podprnch opaten byla realizovna pouze za cenu enormnho nasazen adovch pracovnk a tb a vyuitm neablonovitch een. I zde se vyplatilo operan pedvdn a pedbn vytven zloh sil a prostedk.

Ke slabm mstm realizace podpory patily zejmna: nedostatek nkterch logistickch specialist a kapacit (zejmna kucha), nedostatek mobilnch opravrenskch prostedk, morln a technick opotebovanost sti techniky AR, nedostatek sti nhradnch dl vozovho parku AR, snaha vykrvat od zelenho stolu nkter poadavky, na kter AR sama nemla

kapacity.

4. Koncentrace sil na ohroench smrech a jejich pesuny na jin smry

Jak jsem ji zmnil, od potku povodn bylo jasn, e AR nem dostatek sil a prostedk, aby plon vykryla vechny postien oblasti. Bylo zejm, e kol se poda splnit pouze na zklad vasnch prognz, operanho plnovn a pesun vojsk.

Prvn taktick pesuny byly zahjeny okamit prvn den povodn, kdy cel ada zejmna enijnch a logistickch prostedk byla pedsunuta do prostoru Tbor a odtud postupn

8rozdlovna do mst nasazen v Jihoeskm kraji. Prvn operan pesun byl zahjen rovn 1. den povodn, kdy byla 71. zvz pesunuta do prostoru Kbely a vytvoila tak jdro uskupen v Praze. Dal dny byly postupn pesouvny a nasazovny sly z nezasaench st ech a Moravy. Taktick a operan uskupen byla vytvena clevdom tak, aby kraje disponovaly dostatenm mnostvm enijnch, logistickch a pepravnch prostedk. To ve bylo dleit i pro nslednou operaci Obnova, kterou bylo mon zahjit okamit, jak voda ustupovala. tvrt den operace byly provedeny pesuny 74. a 75. zvz do prostoru esk Krumlov, resp. Psek a dal den tyto sly zahjily operaci Obnova, co sehrlo pozitivn roli v normalizaci situace v oblastech a mlo to rovn i vrazn psychologick efekt v regionech.

Dalm postupnm kolem bylo vytven operanho uskupen v prostoru st nad Labem, Mlnk, Litomice a pesun a nasazen zbytku sil AR z Moravy. Dleitm momentem bylo rychl vyvzn 74. a 75. zvz z kolu obnovy v Jihoeskm kraji a jejich nasazen v prostoru Litomice. Specifickm problmem bylo vytven uskupen pro Prahu, kde byl vysok stupe devastace a sly se rychle vyerpvaly zejmna fyzickou prac v nepznivch hygienickch podmnkch. Vojci pro Prahu ve fzi operace Obnova byli nasazovni po staen z jinch kraj a krtkm odpoinku.

Operanm pedvdnm, plnovnm a rychlmi pesuny se vcelku dailo vykrvat poa-davky mstnch orgn. Je nutn ocenit rychlost a samostatnost, s jakou tvary zaujmaly nov prostory a okamit (po krtk rekognoskaci) zahajovaly innost.

Rovn je nutn vyzdvihnout vysok stupe souinnosti KVV s mstnmi orgny, kdy mla vojska okamit po pesunech pipraven podmnky pro nasazen a odpoinek.

5. Prun a aktivn velen silm v nasazen

Katastrofa velkho rozsahu s tak vysokm nasazenm sil a prostedk pedpokld vysoce prun a decentralizovan velen. Tento fakt se potvrdil hned prvn den operace Zchrana, kdy destky a stovky interakc a poadavk znamenaly tm paralyzaci operanch stedisek vech stup. Bylo jasn, e je nutn pout tyto hlavn zsady velen silm z operanho stediska: delegovat vechny mon pravomoci na podzen, nezasahovat do zen na taktick rovni, dsledn sehrvat roli operanho stupn velen, tedy:

stanovit priority operace, plnovat a dit pesuny a nasazen operanch zloh, dit vestrann zabezpeen vojsk a vykrvat jejich poadavky, koordinovat sil vojsk s innost orgn sttn sprvy a samosprvy, koordinovat sil vojsk s innost samostatnch sloek AR (letectvo, Vojensk

policie, centrln zsoby apod.),pipravit pln nsledn operace, nezatovat vojska operan byrokraci, vytvet jim podmnky pro velen.

Skuten, operan stedisko SzO nejvce sil vnovalo shromaovn a nasazovn operanch zloh, operanmu plnovn nsledn operace Obnova a koordinaci sil vech sloek AR a civilnch orgn. Typick problmy tto etapy byly: nkter tvary a zazen nereagovaly na zen SzO, protoe nebyl dn psemn

rozkaz, ustanovujc velitele SzO jako velitele operace,

9 velen mobilem mimo operan stedisko (duplicitn velen), zasahovn do kol na taktick rovni bez znalosti celkov situace, nrst byrokracie zejmna v operanch hlench, snaha vykrvat poadavky mstnch orgn bez celkov znalosti situace a mimo roz-

bhnut operan postupy.

Naopak, velmi vznamnm a pozitivnm elementem velen byla existence fungujcho spojovacho a informanho systmu a rovn metoda soubnho plnovn nsledn ope-race. Ji tet den operace byl ustanoven tm, kter analyzoval koly a operan sestavu vojsk a na zklad pokynu velitele SzO pipravil a vydal operan pln k zahjen operace Obnova. Tak byla tato operace zahjena bez operan pestvky na zklad vytvoench operanch uskupen a operanch stedisek kraj.

Rychlost, s jakou vojska zahjila operaci v Jihoeskm kraji, s jakou splnila koly a byla pesunuta do jinch postiench oblast, byla enormn, a jsem pesvden, e dleitm faktorem spnosti zde bylo promylen, neablonovit a prun operan zen.

6. Trval souinnost v prostoru operace

Delegovn pravomoc na velitele kraj a jejich prun zsobovn silami a prostedky umonilo, e velitel mohli sehrvat roli dleitho koordintora v prostoru sv zodpovd-nosti.

Vytven pedsunutch operanch zsob AR a shromadi sil a prostedk znamenalo, e velitel vykrvali poadavky civilnch orgn v hodinovch intervalech. Pochopili jsme, e rozhodujc je souinnost v mstech nasazen sil a tomu byla podzena i innost operanho stediska. Piznm se, e na rovni operanho stediska VeSzO byla koordinace s civilnmi orgny minimln (ve koordinoval generln tb), co nm dalo vce prostoru pro zen operace.

Naopak, velitelm kraj jsme nkolikrt zdrazovali, e oni vel vem silm AR v kraji a mus sehrvat vraznou roli v koordinaci s civilnmi orgny. Operanm stediskem SzO bylo velmi siln koordinovno sil ostatnch soust AR. K tomu bylo toto stedisko posleno o operan skupiny:

pozemnch sil, vzdunch sil, logistiky, zdravotnick sluby, Vojensk policie a zvltn skupiny enijn sluby pro obnovu

a vstavbu most.

Tento fakt znamenal velmi siln poslen a zrychlen koordinanch aktivit a praktick dosah do cel AR. Velmi oceuji kompetentnost a vstcnost vech tchto odbornk. Jejich prce umonila vykrvat poadavky kraj v nejkratch lhtch a rychle eit i sloit situace spojen nap. s vyjmutm techniky a materilu ze sklad nedotknutelnch zsob i sttnch hmotnch rezerv nebo povolnm nezbytnch specialist ze zloh.

7. Operan pedvdn a flexibilita provdn operace

Vasn a dkladn prognza vvoje operace byla dleitm faktorem jej spnosti. Fakticky ji prvn den operace, kdy jsme pouze tuili, do jakch rozmr se katastrofa roz-

10

vine, byla uinna a realizovna cel ada dleitch opaten, kter v konen fzi urychlila a zefektivnila jej prbh.

Byl vydn rozkaz k: pesunu a shromaovn enijnch prostedk v prostoru Tbor, vytven pedsunutch sklad logistiky v jinch echch, vytven databz enijnho, logistickho a pornho materilu a jejich uveden

do stavu pohotovosti, vytven skupiny pro obnovu most v jinch echch, poslen spojovacch systm, nkupu komernho materilu nutnho k zchrannm a humanitrnm pracm, pesunu druhch sled AR (7.mb) z Moravy, vysln rekognoskanch skupin 74. a 75. zvz do jinch ech, pesunu 71. zvz do prostoru Praha-Kbely, poslen krajskch vojenskch velitelstv silami a prostedky spojen a transportu

v postiench oblastech.

V dalch dnech byly zbvajc sly a prostedky AR uvedeny v pohotovost a s pedstihem nasazovny. Mnohdy pesunovan tvary zahajovaly pesun, ani by znaly prostor nasazen. Ten se jim upesnil a pi samotnm pesunu dle konenho rozhodnut velitele kraje.

Typickm pkladem pedvdn byla innost skupiny pro obnovu most. Prvn nhradn pe-mostn bylo poloeno v jinch echch ji tet den operace. Do t doby zde byly soustedny dostaten enijn sly, byly navezeny mostn konstrukce a pipravena skupina projektovn a zen vstavby most. Plynul a rychl operace most tak mohla bt zahjena.

Pslunci operanho stediska VeSzO tak na mnoha dlch operacch (vasn pesuny sil zvz, manvr enijnmi prostedky apod.) demonstrovali prun operan mylen a vytveli podmnky pro rychl a zdail prbh operace.

8. Vytven zloh sil a prostedk a jejich koncentrace na ohroench smrechTato innost prostupovala celm zenm operace Povode. Jak jsem ji uvedl, operan

zlohy byly s pedstihem uvedeny v pohotovost a pesunuty. Vytven uskupen kraj tak velmi rychle doshla poadovanch kapacit a byla i logisticky zabezpeena. Oprnm bodem pro sousteovn sil a prostedk z Moravy byla pedevm posdka Tbor, kde byl i vznamn pedsunut sklad logistickho materilu.

Na kodu vci byl fakt, e operan stedisko VeSzO pro zen operace nemlo podrobnou tabulku sil a prostedk AR. Sly byly tedy nasazovny ad hoc, co v praxi vedlo k promchn sestav vojsk. Nap. v prostoru Vesel nad Lunic bylo nasazeno asi 70 vojk z 15 tvar. Tato situace pinela problmy s jejich zsobovnm, stdnm a vytvenm struktur velen. Obecn plat, e strategick stupe mus operanmu veliteli vytvoit zlohy a pedat mu pln jejich dis-lokace a pouitelnosti. Mus vydat operan direktivu, ve kter mu tyto zlohy podd. To se ne-stalo a pineslo to urit tkosti ve velen. st velitel se domnvala, e jsou v podzenosti strategickho stupn jako zloha. Fakt je, e pi takov pohrom se u specilnch prostedk (enijn stroje, erpadla, proviantn materil apod.), ale i u iv sly zlohy nevytv a jsou nasazovny okamit a v plnch potech. To byl ppad razantnho nasazen sil a prostedk

11

v jinch echch, kdy prakticky po 8 a 10 dnech vojska (v potu tm 6000 osob) splnila hlavn koly Obnovy a byla rychle pesunuta do Prahy, stednch a severnch ech.

9. Synergick psoben vemi silami a prostedky do hlavnch ohnisek pohromyVytvoen joint operanho stediska VeSzO s dosahem do vtiny AR a rezortu MO

bylo hlavnm pedpokladem pro komplexn synergick psoben AR v hlavnch ohniscch pohromy. Operan velitel, kter nasazoval sly, je souasn zabezpeil logisticky, poli-cejn, zdravotn a vytvoil k nim fungujc systm spojen. Vzdun sly pracovaly nepetrit ve prospch operanho stediska a vojsk, byla zahjena psychologick operace a operace humanitrn pomoci.

Psychologick a duchovn sluba rovn aktivn pracovaly v nejtch ohniscch pokozen. Dokonce zvltn institut rezortu MO VT PV Vykov byl pouit k monitorovn vzdunmi ultralehkmi prostedky a na Labi byl nasazen vyvjen pepravn prostedek Veronika.

Velmi rychle byly oteveny sklady NZ a vydn potebn materil pro AR i civiln veej-nost. Prost veker schopnosti a monosti rezortu MO byly pln vyuity a odstrannm byrokratickch barir bylo velmi urychleno nasazovn sil a prostedk. Rozhodujc roli zde sehrli velitel kraj a okres, kte tuto innost koordinovali a usmrovali. asto jet ped zaslnm poadavk mstnch civilnch orgn mli pipraven nvrhy een. Psoben AR bylo rychl, synergick a komplexn.

10. Sledovn a vyuit kulminanch bod v chodu operace (fzovn operace)Sledovn kulminanch bod operace umonilo vyut efektivn sly a prostedky, a pitom

rozdlit pozornost na vechna ohniska pohromy. Podle mho nzoru byl prvnm kulminanm bodem tet den operace, tedy as, kdy byla vytvoena dostaten uskupen v jinch echch, Praze, stednch a severnch echch a kdy jin echy pely od operace zchrann k operaci humanitrn a obnovovac.

Druh kulminan bod byl osm den operace, kdy k obnov pela pevn st AR. Tetm kulminanm bodem byl okamik vyvzn hlavnch sil AR z operace Obnova a pesun thy obnovovacch prac na SzO a enijn vojsko.

K tmto tem kulminanm bodm se vzala cel ada organizanch, plnovacch, logis-tickch a souinnostnch opaten s clem vybalancovat pechod vojsk z jedn fze operace do druh bez peskupen, operanch pestvek a ztrty dynamiky innost.

Podstatnou soust pechodu k operaci Obnova bylo vasn operan plnovn a vydn relnho operanho rozkazu. Dky nasazen vech soust AR a vyuit materilu NZ byla poslena uskupen kraj (zejmna enijn a logistickou technikou), take mla mrn poty lid a techniky. Bylo posleno velen kraj a posleny i pravomoci velitel kraj. Operan rozkaz byl objasnn na spolenm shromdn v posdce Tbor. Pesto dolo k pochyben v opera-nm plnovn, protoe plnovac skupina VeSzO neznala dobe skuten monosti enijnho vojska AR, a navc byl vydn nereln kol k vytvoen skupin pro obnovu most.

Vasn sledovn kulminanch bod operace pineslo sporu asu a prostedk a zklidnilo prci operanch stedisek i tvar v zzem, kter mly as se pipravit na dal fze operace.

12

11. Obnova sil a prostedk po operaciObnovu sil v rmci operace lze rozdlit na prbnou a zvrenou. Prbn byla reali-

zovna ve fzi Obnova stdnm jednotek, vkendovm odpoinkem, vytvenm zlonch strojnk, idi a specialist.

Zvren obnova sil byla komplikovan, protoe st vojsk (zejmna zvz a velen kraj), bez pestvky zahjila asistenn a podprnou operaci k praskmu summitu.

Soust obnovy sil byla cel ada psychologicky vznamnch akt (slavnostn nstupy, peb-rn odmn a medail), co mlo kladn vliv na regeneraci psychickch sil. Velmi vzrostla presti a akceptance AR na veejnosti. Cel ada vojk a obanskch zamstnanc v mst nasazen projevovala hrdinstv a sebeobtovn, co bylo okamit kladn hodnoceno veejnost. Mon chyb ucelenj publikace psychologick sluby, kter by zhodnotila dleit psychologick aspekty a problmy nasazen a poradila jak vojky clen pipravovat na tyto stavy.

Z hlediska obnovy resursu (ivotnosti) techniky AR byla rovn provedena ada opaten. Zlepil se stav a vybaven techniky zvz a vzdunch sil potebn pro zchrann a humanitrn operace. Byl doplnn a obmnn materil AR, byl uloen materil NZ.

Soust obnovy sil a prostedk byla i analza operace a doporuen pro dal rozvoj a vcvik AR. Nsledn byly vypracovny nov operan plny pro krizov stavy a upraven systm velen a zen vojsk.

12. Vyuvn informanch technologi pi zen a podpoe operace

AR se vrazn vyplatila jej pe o rozvoj informanch systm. Troufm si ci, e nad povodn zvtzili pipraven a motivovan lid a prostedky velen. Spojovacmu vojsku AR se dailo po celou dobu operace udrovat spojen pevnmi i mobilnmi linkami, a tak jsme mli okamit informace prakticky z cel republiky. Nen to cesta pro bojov operace, ale zde spojen svj kol splnilo. Nkdy se objevoval i fenomn pedimenzovn velen, kdy do dlch operac zench operanm stediskem VeSzO vstupovala pomoc mobilnho telefonu cel ada dalch funkcion.

Velmi vrazn nrst efektivity prce tb pinesly i informan systmy AR, zejmna IS. Sbr, pedvn a evidence zprv, hlen a rozkaz na operanm stupni nebyly vbec problmem. Zroily se dva roky pprav a ncviku SzO v oblasti krizovho zen, kter byly dsledn provdny s vyuitm IS.

Na druhou stranu i zde dostupnost informac vedla k prudkmu nrstu operan byrokracie. Nap. posledn den operace Zchrana mla hlen kraj zhruba osm stran. V operaci Obnova jsme je zkrtili na dv strany, ale zhy hlen doshla pvodnch rozmr. Napklad tb okresu a kraje potebovaly 23 hodiny denn na sbr a ppravu tchto hlen. Specifickou otzkou byla podzenost, kdy nkter tvary poslaly sv hlen a na ti rzn msta.

Velmi kladn se na zen operace projevilo i vybaven vojsk informanmi mdii (digitln kamery, fotoaparty, prostedky reprodukce a projekce), kter usnadovala topografick przkum, pedvn informac z prostor nasazen a plnovn innosti.

13. spn proveden specializovanch operac

Na podporu zchrann a humanitrn operace Povode byla provedena cel ada spe-cializovanch operac podle jednotnho zmru operace, kter vrazn ulehily jej prbh,

13

napomohly stabilizaci situace a pomohly civilnmu obyvatelstvu. Z nejdleitjch operac uvdm tyto: policejn, humanitrn, enijn k obnov most, psychologicko-informan.

Policejn operace Vojensk policie

Clem operace bylo: pomoci PR stabilizovat situaci v regionech formou asistence sil VP a tvar AR, policejn zabezpeit operaci AR, splnit speciln koly (doprovod VIP, vyetovn trestnch in a dopravnch nehod

apod.).

Pedpokladem spnosti policejn operace bylo: vylenn dostatench sil a prostedk a jejich zk souinnost s AR a PR, prun zen sil dle poteb AR, koordinace dleitch policejnch opaten na regionln i celosttn rovni.

Vojensk policie se v prbhu operace projevila jako profesionln disciplinovan tvar schopn eit enormn poadavky v krtkch asovch lhtch.

Velmi kladn je mon hodnotit i vysln dcch orgn Vojensk policie do operanch stedisek AR, kter velmi zkrtilo cyklus operanho nasazovn.

Humanitrn operace AR

Tato byla provdna okamit vemi vojsky od prvnch dn operace Povode. Slou ke cti velitel tvar prvnho sledu, e od prvnch okamik pohromy s vyuitm vech prostedk a kapacit AR zabezpeovali civiln obyvatelstvo. Velmi rychle bylo na rovni veden rezortu pijato opaten k vyuit centrlnch a nedotknutelnch zsob AR a vylenn nezbytnch finannch prostedk pro poskytovn humanitrn pomoci.

AR podporovala adu civilnch humanitrnch organizac a zce s nimi spolupracovala.

Hlavn een opaten byla: nouzov ubytovn a zsobovn obyvatelstva, transport a vdej humanitrnho materilu, podpora organizan innosti pracovnk a tb humanitrnch organizac, organizace rekreanch pobyt pro dti a rodiny ze zatopench oblast, podpora pestrlch a dlouhodob nemocnch oban ze zatopench oblast, psychologick podpora obyvatelstva ze zatopench oblast.

Z odbornho hlediska je teba podotknout, e armda primrn nen pipravena na een humanitrn pomoci takovho rozsahu, nem celou adu slueb a materilu a nen ani hlavnm nositelem tohoto kolu. Pesto, dky koordinovanmu pstupu a flexibilit, vtinu huma-

14

nitrnch poadavk vykryla. Z morlnho hlediska byla velmi cenn snaha zejmna mladch vojk z povoln a zkladn sluby v prvn linii co nejvce pomoci civilnmu obyvatelstvu.

enijn operace k obnov most byla zejm nejlpe pipravenou a provedenou a z-rove nejsloitj operac AR v rmci povodn, kter vzbudila zjem a uznn i v zahrani. Prvoadm pedpokladem spnosti bylo vasn vydn kolu a soustedn dostatench enijnch sil a prostedk v prostorech povodn. Ji druh den operace, kdy vbec nebyl znm rozsah pokozen mostu, byla u operanho stediska SzO vytvoena zvltn skupina Mosty, kter byla vybavena technikou a materilem. Dal den provedla prvn rekognoskace a souasn pokldku prvnho nhradnho pemostn MT-55. Nsledovalo rychl vytvoen t dostatench enijnch uskupen na bzi 2., 4. a 7. pr, vybudovn projektovho praco-vit VA Brno v posdce Tbor, souinnostn jednn s ministerstvem dopravy o prioritch pemostn a praktick prce. Prvn provizorn mosty MT-55 byly rychle zvednuty a poloeno nhradn pemostn AM-50, aby byly tyto mosty znovu velmi rychle nahrazeny mostnmi konstrukcemi, kter vtinou slou dodnes.

Byla realizovna proudov metoda: rekognoskace, projekt, navezen prvk do prostoru, vstavba (pokldka), kontroln zkouka a pejmka orgny MD R. Celkem bylo v rozmez t a ty msc takto postaveno 51 most, co velmi ulehilo dopravn obslunost a spojen v ad region a uetilo velk finann nklady na realizaci objdk.

enist vech stup a dislokac, kte se astnili operace Mosty, demonstrovali mis-trovstv, tmovou prci a vysok morln vlastnosti pi vstavb most v nronch klima-tickch a geografickch podmnkch.

Zvltn uznn zaslou projektov pracovit VA Brno, kter za tuto prci obdrelo cenu americkch architekt.

Psychologicko-informan operace AR

Cle tto operace byly: udret vysokou kze a morlku pslunk AR, pekonat krizov stavy, v nezbytn me pomoci civilnmu obyvatelstvu, informovat veejnost o prbhu operace Povode a popularizovat prci AR.

Ve uveden cle byly realizovny vemi veliteli a tby, pslunky psychologick a du-chovn sluby a specializovanou jednotkou CIMIC z posdky Tbor. Tit pozornosti bylo zameno na nejvt ohniska pohromy a na nejvce vyten specialisty. Jednalo se v prvn fzi operace o jin echy, Prahu-Karln a dle o stedn echy.

Nejvce vyten specialist byli chemici odmoovai, idii strojnci speciln enijn techniky a manuln pracovnci, kte vyklzeli sklepy a sklady, zejmna v prostoru Praha-Karln.

Zkladnm opatenm regenerace fyzickch a psychickch sil byl odpoinek, vystdn jed-notky, briefingy, kulturn i jin doprovodn program. Morlku a kze podporovalo rovn vysok uznn veejnosti a pedstavitel sttu a AR, viditeln pokrok ve stabilizaci situace v postiench oblastech a rovn vysok pracovn nasazen obyvatelstva a spoluprce s nm.

Dky vem ve uvedenm opatenm byla operace Povode provedena efektivn, s vy-sokou kzn a morlkou vojsk a tb a bez zvanch udlost.

15

Zvr

Mezi nasazenm AR pi povodnch v roce 1997 a 2002 uplynulo pt let. Tato doba byla vyuita k vytvoen efektivnho krizovho systmu AR, jeho procvien, nasycen modernmi prostedky velen a navzn souinnostnch vazeb s ostatnmi krizovmi systmy sttu. Tomu odpovdalo i vcelku rychl, synergick a prun nasazen AR pi povodnch v roce 2002. Pouit ve uvedench operanch princip pineslo efektivitu, zkrtilo asov prodlevy, ale pineslo i klid do prce vojsk a tb. Dleit bylo zejmna decentralizovan velen na mstech pohromy a dsledn een povinnost a zodpovdnost operanho stupn velen (zejmna shromdn a zasazen zloh a pprava plnu nsledn operace).

V nslednm obdob po povodnch AR jet upevnila svj krizov systm zejmna reviz a vytvoenm ady novch nouzovch operanch pln a rozpracovnm novch metod zen sil a prostedk v nasazen.

K dalm monm smrm rozvoje efektivity krizovho systmu AR pro een ivelnch pohrom a jinch nebojovch situac pat: pedbn simulovn monost a kapacit AR v prostoru a ase ve Stedisku simula-

nch technologi Brno (a nsledn mon prava nouzovch pln), zven efektivity operanho zen cestou vyuit automatizovanch prostedk velen

i tbnch informanch systm, vetn jejich propojen v rmci sttn sprvy, zven efektivity prce tb cestou ncvik a cvien se simulac provedench spolu

se sttnmi orgny a soustmi IZS na CSTT v Brn, vytvoen detailnch databz sil, prostedk a materilu a monost jejich pouit

v prostoru a ase, zven efektivity nasazen cestou novho systmu vcviku a vzdlvn jednotlivce,

kdy klovmi poadavky budou univerzlnost innosti, fyzick a psychick odolnost, tmov prce,

rozvjen prunho a neablonovitho operanho mylen v prci tb , kter umon dslednou, ale klidnou realizaci zkladnch operanch princip v ppad pohromy i katastrofy.

Nkter zkratky uit v textu:

CSTT Centrum simulanch a trenarovch technologi HZS hasisk zchrann sbor IZS integrovan zchrann systm KVV krajsk vojensk velitelstv mb mechanizovan brigda MD ministersvo dopravy NZ nedotknuteln zsoby PR Policie esk republiky SzO sly zemn obrany IS tbn informan systm VeSzO velitelstv sil zemn obrany VezO velitelstv zemn obrany VT PV Vojensk technick stav pozemnho vojska zvz zchrann a vcvikov zkladna pr enijn prapor

16

Doc. Ing. Ji Strndek, CSc.

Reforma veejnch rozpot a hospodaen AR

lnek se zabv reformou veejnch rozpot a hospodaenm AR do roku 2003. To se z-konit projev protiklady souvislost obrann doktrny a vdaj, deficitu veejnch rozpot a reformnch opaten k jejich snen. Protiklady zashnou jak do nrodnho tak nadnrodnho rmce.

vod

Zlepen svtov ekonomiky v dsledku oiven a vstup R do EU ovlivn hlavn makroeko-nomick indiktory esk ekonomiky, kter vytv zdroje pro zabezpeen obrany.

Mezi zkladn pedpoklady elnho a hospodrnho vynakldn finannch prostedk na obranu sttu pat efektivn realizace proces dlouhodobho, stedndobho a krtko-dobho plnovn.

Rozdlen zdroj urench pro potebu zabezpeen obrany sttu je sloit jak politick, tak ekonomick proces. Aby bylo mon vytvoit reln pln alokace zdroj v rezortu obrany, je teba znt jeho perspektivu a vvoj z dlouhodobho pohledu.

Usnesenm vldy R . 391 z 10.6.1998 o Bezpenostn rad a o plnovn opaten k zaji-tn bezpenosti R byl ustanoven systm obrannho plnovn R. Rozhodnut o budovn tohoto systmu bylo pijato z dvodu kompatibility plnovacch systm v oblasti obrany a bezpenosti R se systmem obrannho plnovn NATO. Prvn etapa obrannho plnovn byla zahjena se vstupem R do NATO v roce 1999.

V procesu obrannho plnovn se realizuj opaten k pprav obrany sttu. Obrana sttu je vymezena zkonem jako souhrn opaten k zajitn svrchovanosti zemn celistvosti, princip demokracie a prvnho sttu, ochrany ivota obyvatel a jejich majetku ped vnjm napadenm. Obrana sttu zahrnuje vstavbu innho systmu obrany sttu, ppravu a po-uit odpovdajcch sil a prostedk a ast v kolektivnm obrannm systmu.

Ekonomika sttu - materiln zkladna zabezpeen obrany sttu

Vysplost ekonomiky ovlivuje jak technickou rove obrannch prostedk tak vbavu vojka. Ze vztahu ekonomiky a obrany sttu lze vyspecifikovat zkladn determinanty obran-nch vdaj:

- siln a zdrav ekonomika je zkladnm faktorem obranyschopnosti zem;- vstavbu armdy ovlivuj politick rozhodnut;- pedevm ekonomick monosti sttu definuj a limituj poteby armdy, ne naopak;- vyleovn prostedk ze sttnho rozpotu na zabezpeen obranyschopnosti sttu

je politickm vrazem monost, vle a ochoty politickho veden sttu alokovat zdroje do oblasti obranyschopnosti sttu;

- s danmi zdroji armda mus bt schopna vyprodukovat vce vojenskch operanch schopnost, ne tomu bylo dosud;

17

- nutnost dostt vem zvazkm, kter vyplvaj z lenstv v NATO a lenstv republiky v Evropsk unie (dle jen EU);

- vlda napluje deklarovan zvazek v vyleovanch prostedk ze sttnho roz-potu na vojensk vdaje m vytv podmnky pro naplnn prioritnho cle v oblasti budovn obrannho systmu sttu, zaloenho na vstavb jeho modern profesio-nln armdy;

- z dlouhodobho pohledu se sniuj veejn vdaje;- poteby vstavby AR vychz z jedno fondovho financovn vdaj;- reforma veejnch financ a navazujc opaten ve sttnm rozpotu by mly snit

finann nronost sttn sprvy;- modernizace a pezbrojen AR pedevm v oblasti leteck, raketov a tankov tech-

niky, vstavby a modernizace informanch a spojovacch systm a komplet ped-pokldaj udren dynamiky a rovn investinch vdaj;

- novely zkona . 221/1999 Sb., o vojcch z povoln a pijet zkona o sttn slub ovlivn hospodaen s prostedky rezortu;

- aliann pojet obrany je lacinj ne obrana samostatnho i neutrlnho sttu;- vznik rozshlej konvenn agrese proti R i NATO je v pedvdatelnm horizontu

vysoce nepravdpodobn.

Tyto determinanty bezprostedn koreluj se stavem ekonomick zkladny sttu, v n probhla transformace na trn ekonomiku a rozvj se podmnky pro udriteln ekonomick rst. V tomto kontextu je klovm clem hospodsk politiky, po plnohodnotnm zalenn zem do struktury NATO a EU, dokonen strukturlnch zmn, vedoucch k trvalmu zvyo-vn konkurenceschopnosti eskho hospodstv a vytvoen zdrav ekonomiky, schopn pibliovat se k rovni nejvysplejch stt. V oblasti hospodsk politiky lenstv v EU vyaduje realizaci dalch potebnch strukturlnch a institucionlnch zmn, kter ovlivn pozici esk ekonomiky.

Ekonomika esk republiky se pohybovala po rstov kivce. To dokumentuj daje na obr. 1. Rst byl taen nejen spotebou domcnost, ale i prstkem investic. Pi ekonomick

NME,CD NME,T D QFEDISCD QFEDIST D

1 SFEJLDF

Obr. 1: Hrub domc produktPramen: MAKROEKONOMICK PREDIKCE R. Praha: Ministerstvo financ R, odbor finann politiky, 2004.

18

stagnaci v zemch EU vvozci zvili exportn vkonnost, ale dovoz ve stlch cench stle zachovval pedstih ped vvozem. Za cel rok 2003 doshl rst HDP 2,9 %. V roce 2004 je oekvn rst HDP na rovni 2,8 %. Pro rok 2005 se pedpokld, e dynamika ekonomickho vkonu se bude postupn zvyovat a doshne 3,1 %.

Rozvoj ekonomiky pedpokld aktivn vytven podmnek pro zahranin investory. S nimi souvis siln pliv pmch zahraninch investic jak do stvajcch kapacit tak i do vstavby zcela novch projekt. Rovn ofsetov programy, kter souvisej s nkupem vojensk techniky a mon outsorcing v budoucnu pzniv ovlivn rozvoj ekonomiky.

O tvorb fixnho kapitlu v bnch a stlch cench v jednotlivch ltech a pedchozch cench vypovd obr. 2.

I pes mrn ekonomick rst petrvv v ekonomice R problm deficitu v oblasti veejnch rozpot. O tom vypovd obr. 3 Vvoj konsolidovanho vldnho dluhu.

Celkov deficit veejnch rozpot vetn istch pjek v roce 2003 meziron vzrostl o 118,4 mld. K a doshl 130,1 mld. K, tj. 5,4 % HDP.

NME,CD NME,T D QFEDISCD QFEDIST D

1 SFEJLDF

NME,

,POTPMJEPWBOWMEOEMVIWNME, 1PEMLPOTPMJEPWBOIPWMEOIPEMVIVOB)%1W

Obr. 2: Hrub tvorba fixnho kapitlu Pramen: MAKROEKONOMICK PREDIKCE R. Praha: Ministerstvo financ R, odbor finann politiky, 2004.

Obr.3: Vvoj konsolidovanho vldnho dluhu Pramen: MAKROEKONOMICK PREDIKCE R. Praha: Ministerstvo financ R, odbor finann politiky, 2004.

19

Celkov deficit vldnho sektoru v nominlnm i podlovm vyjden byl v roce 2003 nejvy v historii esk republiky, a to i pesto, e daov pjmy se vyvjely pzniv a mrn se zpomalila vdajov dynamika. Zkladn pinou prohlubovn deficit stle zstv ros-touc podl mandatornch vdaj. Nejvy podl na celkovch vdajch veejnch rozpot maj transfery obyvatelstvu vetn neziskovch instituc.

Vldn dluh ke konci roku 2003 inil 554,2 mld. K, tedy 23,0 % HDP. Meziron rst vld-nho dluhu v nominlnm vyjden v roce 2003 inil 24,7 %, co je nejvy nrst od roku 1993. V relaci k HDP se vldn dluh meziron zvil o 3,5 procentnch bod (p.b.). Struk-turln problmy veejnch rozpot budou petrvvat i v roce 2004. Saldo veejnch roz-pot vetn istch pjek se odhaduje na -161,3 mld. K co in 6,3 % HDP. Po oitn o ist pjky se schodek vldnho sektoru ve srovnn s rokem 2003 prohloub a doshne 180,4 mld. K, tj. 7,0 % HDP.

Deficity veejnch rozpot akceleruj rst dluhu i pesto, e k jejich financovn jsou pouvny privatizan a jin jednorzov pjmy.

Vvoj veejnho dluhu kopruje vvoj hospodaen veejnch rozpot. Dynamika rstu vldnho dluhu sice mrn zpomal, nadle vak zstv vysok (24,2 %). Oekvan dluh vldy bude init 688,0 mld. K, v podlovm vyjden v porovnn s rokem 2003 se zv o 3,8 p.b. na 26,8 % HDP. Podl sttnho dluhu na celkovm veejnm zadluen stejn jako v pedchozch letech poroste a doshne 87,3 %. Nsledovat budou z hlediska vhy na cel-kovm vldnm dluhu zemn samosprvn celky, u kterch se zadluen v roce 2004 zv o dalch tm 10 mld. K.

Analzy ukazuj, e deficit veejnch rozpot nem cyklickou povahu nezmiz automa-ticky s rstem HDP a s ozdravenm ekonomiky, ale je strukturlnho charakteru.

S tm souvis i mra nezamstnanosti. Prbn restrukturalizace, pm i nepm dopady reorganizace armdy a pipravovan omezovn potu pracovnk v bankovnictv, nkterch slubch a sttnch institucch vedly a povedou i v nejblim obdob k dalmu poklesu potu zamstnanc. Ten bude ve vrazn men me ne dosud kompenzovn prstkem podnika-tel (osob pracujcch na vlastn et).

Seznn oitn registrovan nezamstnanost v prbhu roku 2003 vzrstala a na zatku roku 2004 se jej rst zrychlil. Koncem nora doshla hodnoty 10,9 %. Nadle roste poet dlou-hodob nezamstnanch. Rst nezamstnanosti je pes mnoh opaten, zamen zejmna na problmov severn regiony, vraznm jevem s velmi negativnmi socilnmi i ekonomickmi dsledky nejen pro nezamstnan, ale i pro cel systm socilnho zabezpeen.

Poet registrovanch nezamstnanch v prbhu roku 2004 dle mrn poroste, nebo ekonomick tlak na rst produktivity prce bude nadle zvyovat nroky na kvalifikaci a pi-zpsobivost stvajcch i nov pijmanch zamstnanc. Tlak na zvyovn produktivity patrn omez rovn absorpci pracovnk do sektoru slueb.

Prodluovn doby odchodu do dchodu roziuje nabdku pracovn sly. Podle poslednho vvoje lze u starch osob s nevyhovujc kvalifikac oekvat vtinou jejich pesun do ne-zamstnanosti, ale ani optovn vt vyuvn odchod do pedasnho dchodu nen v nkterch regionech vyloueno.

Podle propot by za souasnho nastaven parametr trhu prce bylo teba k zastaven rstu nezamstnanosti doshnout ekonomickho rstu cca 3,2 3,5 %. V roce 2004 proto lze pedpokldat dal zven mry nezamstnanosti na prmr 10,5 % s koncovou hodnotou 10,7 % a v roce 2005 zpomalovn rstu na koncovch 10,8 % a prmr 10,7 %.

20

Tyto dva zkladn problmy demografickho vvoje pedstavuj velmi reln nebezpe pro vvoj ekonomiky ve stedndobm a dlouhodobm horizontu.

V souasn dob eskou ekonomiku charakterizuje vysok otevenost. Tento stupe ote-venosti lze charakterizovat jako podl soutu dovozu a vvozu zbo a slueb k HDP. V tomto kontextu je pozitivn informace o dynamickm vvoji exportu do stt EU, zejmna do SRN, a pozitivnch zmnch struktury exportu ve smru k vrobkm s vym stupnm zpracovn, zvlt v kategorii vrobk na vysok technick rovni.

Ve zmnn otevenost esk ekonomiky m v souasn dob i sv stinn strnky souvi-sejc se sniovnm tempa ekonomickho rstu ve vech vznamnch regionech. V americk ekonomice se po devtiletm obdob rstu prvn v roce 2000 objevily pznaky ochlazen, kter petrvvaj.

Tak v Evrop byla revidovna optimistick oekvn tkajc se ekonomickho rstu. Na vkonu evropskch ekonomik se zejm projevuje vliv petrvvajcch vysokch cen ropy. Zsadn otzkou je, jak siln ovlivn rstovou dynamiku v Evrop pedchoz zpomalen rstu v USA. Z tohoto dvodu se problematice vvoje svtov ekonomiky neustle vnuje velk pozornost.

Porovnn ekonomick rovn ve svt

Porovnvn ekonomick rovn jednotlivch zem je mon provdt v zsad dvma zkladnmi zpsoby. Prvn je zaloen na porovnn parity kupn sly a druh na pepotu podle bnho smnnho kurzu.

Porovnn parity kupn sly je pomr mezi mnami, kter vyjaduje schopnost zakoupit stejn soubor statk v porovnvanch zemch. Podle tto metody dosahovala ekonomick rove R v nejpznivjch letech 1995 a 1996 tm ekonomick rovn jak Slovinska, tak i Portugalska a ecka jako nejmn rozvinutch zem EU.

Alternativn pepoet prostednictvm bnho smnnho kurzu bere v vahu trn ocenn mny (jako dsledek ekonomick konkurenceschopnosti) a z nho vyplvajc rznou rove cenovch hladin. Viz tab. 1 a obr. 4.

V dsledku prohlubujcch se strukturlnch problm veejnch financ se fiskln poli-tika dostala do situace, kdy ani rstov fze hospodskho cyklu nedokzala zastavit trend

1SFEJLDF 1SFEJLDF

& 6 /NFDLP ' SBODJF # S JUOJF 3 BLPVTLP

64" + BQPOTLP

.B BSTLP 1PMTLP 4MPWFOTLP

FTLP

Tab.1: Hrub domc produkt ron rst ve stlch cench - v % Prameny: Main Economic Indicators, OECD, CESTAT statistical bulletin, odhad MF, The Economist

21

narstn fisklnch deficit. Fiskln politika pestala plnit funkci makroekonomickho stabilizanho nstroje a vykazovala v pevn me procyklick chovn, kter vede k ne-doucmu zesilovn fluktuac v ekonomick aktivit.

Tento vvoj fiskln politiky tak nevytv podmnky pro vyven a dlouhodob udriteln ekonomick rst a podvazuje monosti vldy realizovat v rozpotov politice sv priority, vetn zabezpeen obrany sttu.

Z ve uvedenho vyplv, e problm deficitu v oblasti veejnch rozpot sttu graduje a problematika fiskln konsolidace zce souvis s otzkou pln integrace R do ekonomickch struktur EU a v budoucnu i participace na jednotn evropsk mn.

Vzhledem k negativnmu vvoji v oblasti veejnch financ byla pijata usnesenm vldy . 624 z 23. ervna 2003 Koncepce reformy veejnch rozpot. Clem je snaha o dosaen trval redukce fisklnch deficit. Vlda stanovila pro rok 2006 podl deficitu vldnho sektoru na HDP ve vi 4 % a trajektorii jeho poklesu.

Zkladn nstroje k zajitn poklesu fisklnho deficitu a dosaen cle spovaj ve sta-noven zvaznch stedndobch vdajovch rmc, kter budou limitovat objem vdaj sttnho rozpotu a sttnch fond v horizontu let 2004 a 2006 a umon zskat kontrolu nad vvojem vdaj. Vdajov stropy a pravidla postaven na stedndobm rozhodovn by mla vst k adresnjmu stanoven vdajovch priorit, a tm i k lep efektivnosti rozpotov alokace. Souasn mus dojt k poslen programovho financovn v rmci sttnho rozpotu. Tyto zmny by mly bt zohlednny i v novch rozpotovch pravidlech pi zachovn sociln soudrnosti a kvality veejnch slueb.

Jak objektivn rozhodnout, kolik prostedk bude teba vylenit na nrodn bezpenost?

To je zkladn otzka potebn pro plnovn obrany v ptch letech. Pouze vcn hodno-cen rovn mezinrodn bezpenostn situace, spolu s dkladnou ekonomickou analzou obrannch poteb daj objektivn odpov na otzku, kolik prostedk je nutn vylenit na obranu.

1PMT LP .BBST LP 4 MPWFOT LP FT LP

1SFEJLDF

Obr. 4: Hrub domc produkt vybranch tranzitivnch zem-prstek proti stejnmu obdob pedchozho roku v % Pramen: MAKROEKONOMICK PREDIKCE R. Praha: Ministerstvo financ R, odbor finann politiky, 2004.

22

Stt Mnov jednotka(milion)1980 1985 1990 1995 1999 2000 2001 2002 2003

V bnch cench a smnnch kursechBelgie Frank - Euro * 115 754 144 183 155 205 131 156 136 252 139 711 136 867 3 344 3 452

esk republika esk koruna . . . . 41 057 44 314 45 277 48 449 52 567

Dnsko Dnsk koruna 9 117 13 344 16 399 17 468 19 428 19 339 21 017 21 269 21 935

Francie Frank - Euro * 110 516 186 718 231 914 238 432 239 488 240 752 243 931 38 681 40 212

Nmecko Marka - Euro * 48 518 58 650 68 376 58 986 59 854 59 758 59 943 31 168 30 928

ecko Drachma - Euro * 96 975 321 981 612 344 1 171 377 1 853 189 2 017 593 2 039 651 6 085 6 309

Maarsko Forint . . . . 187 672 226 926 272 426 319 251 355 857

Itlie 1000 Lir - Euro* 7 643 17 767 28 007 31 561 43 062 47 100 47 616 25 887 24 421

Lucembursko Frank - Euro * 1 534 2 265 3 233 4 194 5 330 5 613 7 226 192 205

Nizozemsko Gulden - Euro * 10 476 12 901 13 513 12 864 14 534 14 284 15 269 7 149 7 265

Norsko Norsk koruna 8 242 15 446 21 251 22 224 25 809 25 722 26 669 32 461 31 060

Polsko Zlot . . . . 12 599 13 418 14 455 14 581 15 888

Portugalsko Escudo - Euro* 43 440 111 375 267 299 403 478 452 843 479 663 520 761 2 765 2 792

panlsko Peseta - Euro * 350 423 674 883 922 808 1 078 751 1 180 075 1 264 299 1 326 373 8 414 8 751

Turecko 1000 Lir 203 1 235 13 866 302 864 4 167 636 6 248 274 8 843 915 13 641 178 17 473 236

Velk Britnie Libra 11 593 18 301 22 287 21 439 22 548 23 532 24 464 25 081 26 097

NATO Evropa US dolar 111 981 92 218 186 189 184 352 179 668 164 349 160 519 176 097 200 039

Kanada Kanadsk dolar 5 788 10 332 13 473 12 457 12 360 12 314 13 191 13 379 14 064

Spojen stty US dolar 138 191 258 165 306 170 278 856 280 969 301 697 312 743 356 720 383 720

Severn Amerika US dolar 143 141 265 731 317 717 287 933 289 288 309 989 321 260 365 246 393 229

NATO Celkem US dolar 255 122 357 949 503 906 472 284 468 957 474 338 481 779 541 343 593 268

V cench a smnnch kursech roku 1995Belgie Frank - Euro * 179 588 178 090 175 534 131 156 129 419 129 417 123 724 2 974 3 010

esk republika esk koruna . . . . 30 670 32 759 31 485 32 835 34 811

Dnsko Dnsk koruna 17 578 17 733 18 453 17 468 17 498 16 994 17 878 17 651 17 777

Francie Frank - Euro * 220 874 245 088 257 578 238 432 229 663 228 658 227 643 35 448 36 137

Nmecko Marka - Euro * 74 599 76 699 79 354 58 986 57 924 57 977 57 327 29 336 28 870

ecko Drachma - Euro * 1 114 169 1 366 195 1 176 087 1 171 377 1 490 665 1 569 031 1 533 940 4 413 4 439

Maarsko Forint . . . . 107 045 117 961 129 963 139 961 145 652

Itlie 1000 Lir - Euro* 29 755 33 996 35 783 31 561 32 902 34 637 34 139 17 687 16 186

Lucembursko Frank - Euro * 2 579 2 874 3 734 4 194 5 083 5 211 6 476 170 177

Nizozemsko Gulden - Euro * 13 201 14 623 15 158 12 864 13 424 12 809 13 166 5 905 5 811

Norsko Norsk koruna 18 102 22 115 23 842 22 224 23 375 22 921 23 287 27 841 25 778

Polsko Zlot . . . . 7 798 7 461 7 713 7 671 8 276

Portugalsko Escudo - Euro* 314 193 300 088 390 710 403 478 395 920 406 545 421 249 2 138 2 084

panlsko Peseta - Euro * 1 118 245 1 252 869 1 199 958 1 078 751 1 059 028 1 096 489 1 104 369 6 711 6 776

Turecko 1000 Lir 169 109 184 275 273 695 302 864 370 788 374 540 336 003 351 860 363 740

Velk Britnie Libra 27 763 30 885 28 008 21 439 20 006 20 436 20 761 20 626 21 077

NATO - Evropa US dolar 198 329 216 088 218 980 184 352 188 797 190 653 189 812 191 620 191 127

Kanada Kanadsk dolar 10 399 13 735 14 746 12 457 11 871 11 382 12 067 12 099 12 293

Spojen stty US dolar 260 487 349 729 354 956 278 856 257 824 269 617 271 491 306 302 323 414

Severn Amerika US dolar 268 064 359 737 365 701 287 933 266 474 277 910 280 283 315 118 332 371

NATO Celkem US dolar 466 393 575 825 584 681 472 284 455 270 468 564 470 095 506 737 523 498

* Nrodn mny do konce roku 2001; Euro od roku 2002. Pramen: http://www.nato.int

Tab. 2: Obrann vdaje stt NATO

23

Stt 1980 1985 1990 1995 1999 2000 2001 2002 2003HDP snen paritou kupn sly

Belgie 8 945 12 329 16 760 21 866 24 685 26 365 27 746 28 303 29 070esk republika . . . . 13 658 13 806 15 148 15 642 16 291Dnsko 8 896 13 451 17 091 22 923 27 528 28 774 29 246 29 921 30 678Francie 9 527 13 001 17 657 20 743 23 757 25 599 27 156 27 676 28 294Nmecko 9 512 13 708 18 872 21 395 24 646 26 132 26 321 26 654 27 151ecko 5 234 7 254 9 386 12 828 15 822 16 344 16 746 17 570 18 398Maarsko . . . . 11 314 12 204 13 479 13 821 14 519Island 9 266 12 998 17 233 21 799 26 943 28 139 28 840 28 750 29 505Italie 8 330 11 839 16 557 20 308 24 174 25 339 26 496 26 844 27 509Lucembursko 10 131 15 097 24 268 33 208 43 716 48 192 48 743 48 992 49 282Nizozemsko 8 874 12 215 16 567 21 249 26 522 27 300 29 339 29 640 30 138Norsko 9 123 13 866 17 658 23 519 29 888 36 306 36 844 37 382 38 171Polsko . . . . 9 006 9 926 10 315 10 532 10 945Portugalsko 4 660 6 312 9 952 13 819 17 033 17 155 18 040 18 243 18 520panlsko 5 992 8 281 12 221 15 206 19 043 20 186 21 378 21 983 22 730Turecko 2 252 3 341 4 691 5 638 5 966 6 208 5 731 6 150 6 349Velk Britnie 7 858 11 401 16 160 18 973 23 719 25 083 26 333 27 045 27 997NATO - Evropa 7 524 10 541 14 537 17 521 19 353 20 480 21 222 21 643 22 192Kanada 10 141 14 638 18 837 23 338 26 985 28 538 29 355 30 424 31 477Spojen stty 12 276 17 667 23 216 28 130 33 979 35 678 35 373 36 252 37 333Severn Amerika 12 068 17 371 22 779 27 649 33 276 34 960 34 781 35 679 36 758NATO - Celkem 9 388 13 377 17 999 21 730 24 759 26 113 26 584 27 216 27 998

HDP v cench a smnnch kursech roku 1995Belgie 21 209 22 281 25 663 27 258 29 877 30 893 31 104 31 243 31 579esk republika . . . . 5 206 5 382 5 555 5 669 5 818Dnsko 26 338 30 069 31 803 34 442 37 602 38 562 38 972 39 450 39 939Francie 21 418 22 695 25 979 26 850 29 131 30 097 30 573 30 830 30 880Nmecko 26 129 27 940 31 924 30 104 31 835 32 697 32 843 32 868 32 948ecko 10 702 10 458 10 952 11 246 12 674 13 124 13 634 14 132 14 627Maarsko . . . . 5 051 5 327 5 543 5 737 5 931Island 22 585 23 923 26 494 25 566 29 763 30 956 31 489 30 958 31 264Italie 14 754 15 826 18 351 19 336 20 519 21 122 21 444 21 487 21 669Lucembursko 25 167 28 326 38 795 43 805 53 227 57 196 57 420 56 966 56 392Nizozemsko 21 123 21 964 24 977 26 830 30 459 31 243 31 517 31 432 31 453Norsko 23 776 27 288 29 030 33 947 38 486 39 322 39 876 40 034 40 229Polsko . . . . 4 062 4 226 4 267 4 319 4 417Portugalsko 7 288 7 469 9 978 10 890 12 546 12 982 13 126 13 138 13 125panlsko 10 818 11 324 13 953 14 894 17 081 17 661 17 981 18 273 18 593Turecko 1 958 2 193 2 572 2 747 2 908 3 046 2 770 2 934 3 032Velk Britnie 14 173 15 642 18 160 19 583 21 697 22 320 22 720 23 071 23 503NATO - Evropa 16 004 16 880 19 294 20 101 19 543 20 093 20 272 20 400 20 542Kanada 16 834 18 206 19 575 20 117 22 491 23 294 23 401 23 956 24 390Spojen stty 21 112 23 518 26 324 28 130 31 839 32 742 31 714 32 136 32 567Severn Amerika 20 696 22 999 25 651 27 326 30 899 31 792 30 896 31 331 31 765NATO - Celkem 17 928 19 420 21 964 23 103 23 953 24 645 24 474 24 740 25 015

Obrann vdaje v cench a smnnch kurzech roku 1995Belgie 619 613 597 438 429 428 409 396 400esk republika . . . . 112 120 116 121 128Dnsko 613 619 641 596 587 568 596 586 588Francie 821 888 910 826 785 778 770 784 797Nmecko 846 877 875 504 492 492 486 486 478ecko 499 594 503 484 611 639 623 609 611Maarsko . . . . 83 92 102 110 114Italie 327 369 391 341 354 372 365 366 334Lucembursko 240 265 330 345 399 403 498 520 536Nizozemsko 581 628 632 518 529 501 513 504 493Norsko 699 841 887 805 827 806 814 968 891Polsko . . . . 83 80 82 82 88Portugalsko 212 198 262 271 262 269 277 281 273panlsko 239 262 248 221 214 220 220 222 223Turecko 83 80 106 107 123 121 107 110 112Velk Britnie 778 862 772 584 539 550 557 552 563NATO - Evropa 547 580 571 448 395 397 393 395 392Kanada 309 387 388 309 284 269 283 281 283Spojen stty 1 144 1 467 1 420 1 060 945 979 953 1 063 1 110Severn Amerika 1 063 1 361 1 317 985 878 908 887 986 1 029NATO - Celkem 758 905 885 671 583 595 588 630 646

Tab. 3: HDP a obrann vdaje vztaen na obyvatele (per capita p. c.) v US $ (pramen: http://www.nato.int)

24

Pro poteby plnovn finannch zdroj pro obranu je velmi dleit to, e vlda zaadila obrann vdaje mezi tzv. mandatorn a tedy prioritn vdaje.

A do roku 2000 platilo usnesen vldy R . 478/1996, kterm bylo garantovno postupn zvyovn podlu vojenskch vdaj na HDP o 0,1 % ron tak, aby tento podl doshl v roce 2000 zhruba 2 %.

Takto garantovan ve zsadnm zpsobem pispla ke stabilnmu finannmu prosted pro rozhodovac procesy uvnit rezortu obrany. I z tohoto dvodu proto na usnesen vldy R . 478/1996 navzalo pijet usnesen vldy ke Koncepci vstavby rezortu obrany . 560 D ze dne 9. ervna 1999, v nm vlda mimo jin stanovila, e celkov vdaje rezortu obrany nepoklesnou v jednotlivch letech ve stedndobm termnu do roku 2004 pod hranici 2,2 % podlu na HDP.

Jevilo se, e podl vdaj ve vi 2,2 %, kter odpovd prmrnmu podlu obrannch vdaj na HDP evropskch stt NATO, lze povaovat za hranici, pod kterou by k pimenmu zabezpeen poteb obrany nemly vdaje klesnout. Tato hranice byla povaovna za mini-mln i z toho dvodu, e AR jako nov len NATO bude nutn mt vt rozvojov poteby ne modern armdy pvodnch lenskch stt NATO. O vvoji obrannch vdaj stt NATO vypovdaj tab. 2 a 3.

Vzhledem k objektivnm skutenostem se vyvjely na jedn stran jak celkov vdaje rezortu obrany, tak i jejich struktura. Vdaje rezortu obrany v obdob 1999 a 2003, tj. po vstupu do NATO, dle daj sttnch zvrench t v danch letech a rozpotu na rok 2004 cha-rakterizuje tab. 4.

V poslednch letech v oblasti vdaj rozpotovch prostedk rezortu obrany dle pokra-oval proces jejich postupn decentralizace a prohlubovn principu elovosti, co ve sv podstat pisplo k prohlubovn procesu transparentnosti v tto oblasti.

Vvoj hospodaen rezortu byl ovlivovn i celou adou okolnost, kter vyplvaly zejmna z celkovho vvoje ekonomiky sttu. Podstatn vliv ml zejmna cenov vvoj nkterch komodit. Jako pklad lze uvst ceny plynu, elektrick energie a pohonnch hmot, vodnho, stonho, potravin a slueb, kter rezort nakupoval.

1999 2000 2001 2002 2003 Rozpoet2004

Celkov ve vdaj MO 41 688,1 44 669,7 44 977,5 48 924,1 53 193,9 50 725,98

Ve vdaj v cench r. 1999 41 688,1 43 750,9 42 398,8 44 048,9 48 892,5 46 201,3

Kapitlov vdaje celkem 10 385,6 12 401,7 11 114,4 10 753,0 12 570,7 10 013,8

Bn vdaje celkem 31 302,5 32 268,0 33 863,5 38 171,1 40 623,2 40 712,1

Celkov pjmy kapitoly MO 2 349,6 2 460,1 2 607,4 4 732,3 3 791,6 3 394,8

Celkov ve vdaj AR 33 570,2 39 806,6 33 145,5 37 218,0 37 616,4 -

% vdaj AR na vdajch MO 80,53 89,11 73,6 76,07 70,72 -

Podl na HDP 2,27 2,35 2,10 2,23 2,21 2,024

Podl na vdajch sttnhorozpotu

7,0 7,1 6,5 6,6 6,6 5,84

Tab. 4: Vdaje rezortu obrany za obdob let 19992004 v mil. K Pramen: Zvren ty sttnho rozpotu R, kap. MO pro dan lta, Rozpoet MO v roce 2004, Praha, MO.

25

V prbhu roku 2003 bylo hospodaen kapitoly MO R ovlivnno schvlenmi opatenmi k vcnmu a asovmu zabezpeen vybranch prioritnch kol v nvaznosti na prbh pro-jednvn reformy veejnch financ vldou R. Vlda R pijala adu opaten na ozdraven veejnch financ a snen zadluenosti R. Jednm z nich bylo opaten, podle nho nebude ve vdaj na obranu stanovovna podle usnesen vldy R . 1140/2002 je garantovalo, e vdaje rezortu obrany nepoklesnou v obdob do dosaen clovch operanch schopnost pod rove 2,2 % hrubho domcho produktu.

V nvaznosti na toto usnesen vldy bylo nutn pehodnotit stvajc rozpotov zdroje a vytvoit tak pedpoklady, kter pomohou plnovan koly rezortu obrany a potamo i Ar-mdy R ve vazb na pravu reformy veejnch financ rozpotov zabezpeit nejen v roce 2003, ale i v ltech nsledujcch. Usnesenm vldy R . 662 ze dne 7. ervence 2003 byl schvlen Stedndob vhled sttnho rozpotu R s rozpotovmi limity pjm a vdaj jednotlivch kapitol sttnho rozpotu na lta 2004 a 2006. Tak dolo u nepekroiteln ve vdaj MO k jejich podstatnmu snen v roce 2004 o tm 5,3 mld. K oproti pvodn koncepci a toto snen graduje i pro nsledujc lta do roku 2008 o vce jak 43,2 mld. K.

Opaten vldy R pijman k ozdraven veejnch financ a snen zadluenosti R se z hlediska omezen vdaj ze sttnho rozpotu dotkla vraznm zpsobem kapitoly MO.

V souvislosti s tm bylo nutn pijmout i adekvtn opaten k prav Koncepce vstavby pro-fesionln AR a mobilizace ozbrojench sil R. Byly pehodnoceny vojensko-politick ambice R, operan monosti ozbrojench sil, upravena programov struktura rezortu, provedena redukce programovho financovn, pehodnoceny projekty a akce s clem ponechat pouze projekty per-spektivn. Bylo rozhodnuto o ukonen vojensk zkladn sluby v roce 2004. Dolo ke komplexn redukci ozbrojench sil a snen potu velitelstv s navazujc zmnou organizan struktury MO, ale i budouc dislokace AR. Zmnila se struktura rozpotovch kompetent, v rmci rezortu obrany dolo i k prav psobnost. Tato opaten byla realizovna v krtkm asovm seku a bez vazby na standardn plnovac procesy. Vechna opaten sledovala cl zachovat zkladn rysy pedchoz reformy, funknost armdy a doshnout maximln mon hospodrnosti a elnosti pi vynakldn finannch prostedk na zabezpeen obrany do budoucna.

Z tab. 4. je zejm i to, e procento celkov ve vdaj AR na celkov vi vdaj MO v jednotlivch ltech kols. To bylo zpsobeno jak pepodzenm organizanch celk mezi ministrem obrany a NG AR, tak organizanmi zmnami vedoucmi ke snen poetnch stav a zmnami ve strukturlnm a hodnostnm sloen AR.

O hospodaen AR v roce 2003 vypovd tab. 5 a navazujc graf. Z nich vyplv, e AR v duchu opaten k prav Koncepce vstavby profesionln AR a mobilizace ozbrojench sil R a zvlt prbn upravovan organizan struktue vyerpala finann zdroje vzhle-dem k upravenmu rozpotu na 101,04 %. Na zvenm erpn se podlela 1. mechanizo-van divize a 2. smen leteck divize. Dle k prioritnm oblastem realizace rozpotu v roce 2003 patila pprava a zabezpeen jednotek pedurench k vyleovn ve prospch NATO. Zvltn draz byl kladen na aktivn ast Armdy R v operacch Trval svoboda, ISAF, SFOR a KFOR. Nejvt rst z hlediska celkovho objemu rozpotu zaznamenaly ostatn neinvestin vdaje, u nich dolo k nominlnmu nrstu o 11,47 % ve srovnn s rokem 2002.

Jak z vyplv z tab. 6, znan st finannch prostedk rezortu obrany se vynakld na platy a dal osobn vdaje.

Z ve uvedenho vyplv, e bn vdaje tvo nejvt st vdaj rezortu. Ty obsahuj bn vdaje rozpotovch subjekt zahrnujc (platov prostedky, pojistn a pdl do FKSP,

26

4LVUFOPTUWUJT,

(FOFSMOUC"3 BKFNVQNPQPE[FOUWBSZB[B[FO

NFDIBOJ[PWBOEJWJ[F

TNFOMFUFDLEJWJ[F

WFMJUFMTUWQPEQPSZ

WFMJUFMTUWQSPWDWJLBUWPSCVEPLUSO

WFMJUFMTUWTQFDJBMJ[PWBODITJM

FEJUFMTUWMPHJTUJDLQPEQPSZ

FEJUFMTUW[ESBWPUOJDLQPEQPSZ

$JWJMOTQSWOTFL.0

1TQWLPWPSHBOJ[BDFBPTUBUO044

Organizan strukturaStanovenrozpoet

Upravenrozpoet

Vdaje celkem% erpn

k UR

G AR a jemu pmo podzen tvarya zazen

5 454 119,20 4 962 232,90 4 901 984,26 98,79%

1. mechanizovan divize 6 202 691,70 6 282 018,70 6 563 511,20 104,48%

2. smen leteck divize 13 694 723,80 14 593 675,28 14 842 993,87 101,71%

3. velitelstv podpory 2 158 834,90 2 040 419,60 2 018 807,64 98,94%

4. velitelstv pro vcvik a tvorbu doktrn 2 054 253,70 2 121 169,80 2 119 854,03 99,94%

5. velitelstv specializovanch sil 525 044,90 1 506 547,80 1 484 055,31 98,51%

31. editelstv logistick podpory 4 359 403,50 4 834 829,32 4 796 043,64 99,20%

33. editelstv zdravotnick podpory 857 008,50 889 778,90 889 125,78 99,93%

Celkem AR 35 306 080,20 37 230 672,30 37 616 375,73 101,04%

Civiln sprvn sek MO 15 335 976,80 13 534 482,20 13 443 178,33 99,33%

Pspvkov organizace a ostatn OSS 1 678 223,00 2 061 552,50 2 134 429,57 103,54%

Celkem 52 320 280,00 52 826 707,00 53 193 983,63 100,70%

Tab. 5: Vdaje AR podle organizan struktury v roce 2003 Pramen: Zvren et sttnho rozpotu R za rok 2003, kapitola MO, Nvrh MO, Praha 2004.

Graf: Celkov vdaje podle organizan struktury rezortu MO v roce 2003 (v tis. K) Pramen: Zvren et sttnho rozpotu R za rok 2003, kapitola MO, Nvrh MO, Praha 2004.

dchody a ostatn sociln dvky, nkup materilu, vody, paliv, energie, drbu a opravy, sluby, cestovn, pevody do fond OSS MO a ostatn), neinvestin pspvky pspvkovm organizacm a neinvestin dotace podnikatelskm subjektm. Dal velmi dleitou kategorii vdaj rezortu tvo elov vdaje. elovmi vdaji sttnho rozpotu kapitoly MO se v rmci

27

plnovn a realizace rozpotu rozumj vdaje na zabezpeen innost v psobnosti MO, u nich je povinnost oddlenho vykazovn upravena obecn zvaznmi prvnmi pedpisy a usnesenmi vldy R nebo vyplv z vnitrorezortnch poadavk.

Zvr

Vlda Koncepc reformy veejnch rozpot stanovila podl deficitu vldnho sektoru na HDP k roku 2006 ve vi 4 % a trajektorii jeho poklesu.

Byly dodreny zvazn ukazatele sttnho rozpotu kapitoly MO R pro rok 2003 v nvaz-nosti na 31 prav zvenho rozpotu o 506 427 tis. K.

Hospodaen AR v roce 2003 bylo poznamenno zmnami souvisejcmi s rozpracovnm Koncepce vstavby profesionln armdy R a mobilizace ozbrojench sil R ve zmnnch zdrojovch podmnkch a nutnost pepracovat Stedndob pln innosti a rozvoje rezortu MO na roky 2005 a 2010.

Ke zlepen budouc situace pispje zvazn vdajov a pjmov rmec na lta sted-ndobho vhledu, kter umon pesunout tit kadoronho vyjednvn o rozpotu do koncepn vcelet roviny.

K poslen obrannho plnovn byly v roce 2003 zavedeny tzv. aktivity AR. Ty v dlou-hodobm horizontu zlep transparentnost prioritnch kol tak, aby se v oblasti plnovn prohloubilo jejich vcn a finann provzn ve vkonech a vstupech s pechodem od na-bdkovho k poptvkovmu systmu s konkrtnmi cli a koly.

Literatura:

Zkon . 222/1999 Sb., o zajiovn obrany esk republiky.http://www.army.cz, Vojensk strategie R, MO R AVIS, Praha 2002.MAKROEKONOMICK PREDIKCE R. Praha: Ministerstvo financ R, odbor finann politiky, 2004.ROZPOTOV VHLED 2003-2006, Koncepce reformy veejnch rozpot. Praha: MF R.EFK, V. Ekonomika a obrana sttu. Praha: MO R AVIS, 1999.Perspektivy esk zahranin politiky. Mezinrodn politika . 1/2004, MZV Praha.ZVREN ET STTNHO ROZPOTU R ZA ROK 2003, kapitola MO, Nvrh MO, Praha 2004.ROZPOET MO V ROCE 2004. Praha, MO.

1999 2000 2001 2002 2003 Rozpoet2004

Poet zamstnanc celkem v tis. 43 222 44 352 43 946 45 223 45 397 41 930

Mzdov prostedky 9 628,2 9 750,2 10 228,2 11 317,7 12 371,6 12 016,6

Dvky socilnho zabezpeen 3 533,2 3 936,0 4 362,6 4 807,0 4 891,0 5 570,5

Pojistn a pdl do FKSP 3 264,2 3 327,0 3 551,4 3 925,1 4 206,9 4 102,5

Neinvestin transfery pspv-kovm a podobnm organizacm

939,9 1 037,9 2 911,1 1 778,2 1 578,5 1 186,1

Odchodn 66,2 226,1 340,0 240,0 65,0 360,6

Odbytn 0 38,0 51,0 64,0 210,0 26,6

Dchody 2 395,25 2 562 ,97 2 740,9 2 756,8 3 133,9 2 954,9

Tab. 6: Nkter osobn vdaje zamstnanc rezortu v roce 1999 a 2003 v mil. K Pramen: ORF G, rozpoet v roce 1999 a nvrh r. 2004, Praha 2004.

28

Dr. tefan Volner, CSc.

Bezpenos eska a Slovenska (Problmy a otzky do diskusie)

Skonenie studenej vojny, pd eleznej opony a ukonenie bipolrnej konfrontcie medzi Vchodom a Zpadom pre mnohch ud (aj) v krajinch strednej a vchodnej Eurpy znamenalo i nov ndej zastavenie nezmyselnho zbrojenia (predovetkm kozmickho), ktor udstvo neustle pribliovalo ku kritickej hranici nekontrolovatenho a nevyhnut-nho vojenskho globlneho stretu, zniku udstva. Nastpilo obdobie optimizmu, idea-lizmu a romantizmu v medzinrodnch vzahoch. Bezpenos udstva a ttov prestala by spojovan s konkrtnym nepriateom, konkrtnou hrozbou. Mylienky mierovho budovania sveta, kontinentov a ttov mali celkom relnu podobu. Od tohto momentu akoby bol svet bezpenej, hrozieb a rizk menej. Dovtedy uskutoovan opatrenia a pozornos predovet-km na vojenskobezpenostn problmy boli postaven na vedajiu koaj. Nastupujce politick garnitry na Slovensku i v esku sa ponorili skr do mierovho prebudovania novho spoloenskho zriadenia, do politickej a ekonomickej transformcie, hadania novho miesta a novch vzahov vo svetovom a eurpskom ekonomickom a politickom systme.

Tejto realite zodpovedal aj pocit bezpenosti, vnmanie, resp. nevnmanie hrozieb, mal aktulnos rieenia (prakticko-politickho i teoretickho) problmov bezpenosti ttu. Pod vplyvom eufrie a novch rekontruknch povinnost SFR, neskr eska a Slovenska, sa akosi zahmlil problm bezpenosti (vntornej i vonkajej), mono i preto, e tu dov-tedy vldla bipolrna konfrontan paradigma, mono i preto, e problm bezpenosti bol predovetkm (ak nie len) problmom vojensko-politickm. Tento vak po skonen studenej vojny stratil zmysel, vznam. Stratil sa nepriate, nebolo proti komu sa chrni, bezpe-nos bola ist.

Dnes sme vak svedkami optovnho a oraz astejieho pouvania pojmu bezpenos ttu, upozorovania na aktulnos a nevyhnutnos (praktickho i teoretickho) rieenia tohto problmu. Op hlasnejie a astejie myslme na nau bezpenos. Politici, intelek-tuli i irok verejnos zana (doslova len) vnma, e napriek odstrneniu relnej hrozby vojny a bezhraninho nepriatestva medzi Vchodom a Zpadom, sa svet bohuia nestal bezpenej. Existuj a objavuj sa nov hrozby a rizik.

Politici i obania naich krajn si dnes u ovea viacej uvedomuj, pociuj, e bez zais-tenia vntornej bezpenosti naich ttov (politick haterenie, oslabovanie mechanizmov prvneho ttu, tzv. iveln a vulgrna demokracia vetko je mon a vetko je povolen, ierny trh, extrmizmus, kriminalita, rasizmus, obchod s drogami, vpalnctvo, korupcia, nezamestnanos, chudoba, padok kultry a morlky, apatia, odcudzenie, egoizmus at.) nie je mon al rozvoj naich spolonost, e bez vntornej bezpenosti a stability (pre-dovetkm politickej, ekonomickej, socilnej a prvnej), nie je mon ani vstup naich krajn do eurpskych a svetovch truktr, e bez integrcie sa do eurpskych a transatlantickch truktr nie je mon zaisti vonkajiu bezpenos a stabiln rozvoj naich spolonost. Uka-zuje sa, e problm bezpenos je op znane aktulny, ak ke m in podobu, funkcie, smerovanie, obsah, truktru a ideov zklad.

29

Celkom prirodzene (predovetkm z nedostatonho poznania a chpania problmu bez-penosti) existuje ete mnostvo ud, ktor nepociuj aktulnos rieenia a zaisovania problmu bezpenosti, lebo nepoznaj, resp. nevidia konkrtneho nepriatea, ktor bol dov-tedy pripomnan kadmu, vade a sstavne. Ak nie je nepriate, ak nie je aktulne viditen a deklarovan konkrtne ohrozovanie ttu, potom poda nich logicky ani nie je hrozba, teda ani nie je aktulna otzka zvyovania bezpenosti, osobitne vojenskej. Zotrvva ist apatia, ahostajnos (jedna z hrozieb pre nau bezpenos). Tento problm je o to vnej, e na rozdiel od inch spoloenskch a politickch fenomnov problm bezpenosti je do zna-nej miery problmom pociovania hrozby, pociovania bezpenosti, schopnosti a monosti vnma javy, ktor priamo i nepriamo, momentlne alebo v najbliej budcnosti ohrozuj, alebo mu ohrozova bezpenos naich ttov, ich stabilitu a rozvoj.

Bezpenos naich spolonost je dnes u natoko komplexnm javom, e ju nie je mon zaisova len na rovni ttu, politickch piiek. Ak mme hovori o zaisovan stabilnej bezpenosti, musme hovori o takom procese, do ktorho sa zapoja vetci od obana a po prezidenta. Hoci je to kompetenne, funkne problmom ttnych a bezpenostno--politickch zloiek bez podpory ostatnch subjektov spolonosti bude efekt nzky. Akkovek deklarcie o ohrozovan naej bezpenosti bud pre obanov bezvznamn, ak nebud pociova ohrozovanie, ak sa bud cti bezpen.

Treba celkom jasne zdrazni, e medzi kompetenciou a povinnosou ttnych orgnov zaisova bezpenos naich krajn a suvernnym prvom obanov trva na svojej bezpenosti mus existova vyvenos, vzah. Predstavme si situciu, e by ttne orgny pokladali bez-penos obanov za optimlnu, ale obania by sa napriek tomu ctili vo svojej spolonosti, mieste ohrozovan. Tento rozpor by sa mohol riei rzne. Urite by vak pre bezpenos a sta-bilitu krajiny neprospelo, keby sa kad oban zaal stara o svoju bezpenos samostatne, po svojom, poda momentlnej situcie a nlady. Nie je vylen ani opan situcia. Tento moment je pre nae krajiny aj z hadiska prstupovch procesov do Eurpskej nie vemi citliv, nakoko ete nie je dokonen, funkne nahraden a vyven proces deetatizcie, pri-vatizcie a reforma ttnych a samosprvnych orgnov. Jeho aktulnos je o to via o koko kompetenci, moci a sily m tt menej vo vzahu k inm subjektom spolonosti (skromnm firmm, politickm stranm a hnutiam, zdrueniam, spolkom, nadcim, jednotlivcom, skromnm bezpenostnm organizcim at.) Preto pokladme za vemi dleit, aby sa problmu bezpenosti (vntornej i vonkajej) venovala zven pozornos, aby sa o problme bezpenosti viedol dialg, aby sa jeho zmysel a vznam dostal a k obanom. Z prakticko--politickho (bezpenostn politika ttu) a individulno-psychologickho (pocitu vnmania stupa ohrozenia, bezpenosti) hadiska existuje mnostvo otzok, ktorch zodpovedanie a rieenie by mohlo vies k lepiemu poznaniu a chpaniu problmu bezpenosti naich krajn. Prve u niektorch otzok a problmov sa chceme v tomto lnku zastavi.

U z naznaenho vyplva, e problm bezpenosti je bezprostredne a urujcou mierou spojen s problmom nepriatea, s hrozbami a rizikami. Skmanie problmu hrozieb a rizk pre esko a Slovensko (ktor by si zaslilo osobitn pozornos zo strany naich vedcov i politi-kov) je zkladom a vchodiskom skmania problmu bezpenosti, je cestou k objektivizcii bezpenosti a hadania relnych a adekvtnych ciest zaisovania bezpenosti naich ttov. Ak stupe nutnosti zaisovania bezpenosti ttu (objektvnej alebo subjektvnej) je urovan stupom relneho (objektvneho) alebo vnmanho, pociovanho (subjektvneho) ohrozenia ttu, potom v prvom rade treba poloi a odpoveda na otzku: (z rigorzne exaktnch a nie

30

ideologickch pozci a nielen v akademickch kruhoch) m alebo nem esko a Slovensko nepriatea? Ak maj, potom o akho nepriatea sa jedn? Je to nepriate vonkaj i vntor-n?Ak nemaj iadneho nepriatea, potom existuj nejak hrozby a rizik, ktor ohrozuj bezpenos naich krajn? Ak no, potom o ak hroby a rizik sa jedn?

Z politickho a zahranino-diplomatickho dvodu sa explicitn urenie a definovanie vonkajieho nepriatea uskutouje vemi ako. Problmom vak zostva: mme geopoliticky dlhodobho vonkajieho nepriatea alebo sa jedn sa len o vntornho nepriatea (politic-kho, naprklad niektor() politick strana , ekonomickho, ideologickho nepriatea at.)? Ak politick vldnuce kruhy nepoznaj nepriatea, alebo ho z rznych dvodov nedefinuj (pre vnmanie obana je to takmer to ist), potom treba rta s tm, e v pocitovej rovine obyvatestva me by vnmanie a predstava o nepriateovi in, alebo opan. Politick vldnuca elita a obania nemusia vidie rovnakho nepriatea. Ak by sa aj zhodli na rovnakom nepriateovi, mu sa vak li vo vnman zujmov a cieov tohto nepriatea. Z hadiska zdvodovania nutnosti investovania do bezpenosti to me vyvola u obyvatestva alebo u politickch strn (naprklad opozinch) neshlas, prinajmenom nepochopenie. V slo-venskch politickch kruhoch bol tento rozdiel vo vnman nepriatea najzretenej v rokoch 1992-1998. Myslme si, e dnes mme v naich krajinch ovea v problm definova vonkajch nepriateov, ne strategickch partnerov (lensk tty NATO a Eurpskej nie), ne vntornch nepriateov.

V svislosti s definovanm nepriatea vznik alia dleit otzka: jedn sa o nepriatea priameho, bezprostrednho a otvorenho, alebo nepriameho, potencilneho, latentnho? Ak sa jedn o nepriatea otvorene a priamo agresvneho, potom cieov roviny a smer zaiso-vania bezpenosti ttu mu (musia) by presne vymedzen, urovan. Stupe naliehavosti zaisovania bezpenosti ttu, vrtane prijmania vojenskch opatren, je vysok. Bezpenos ttu je aktulna, jedn sa o problm existenn, preitia.

Ak sa jedn o nepriatea potencilneho, latentnho, potom stupe nevyhnutnosti, akt-nos bezpenosti nie je tak vysok, aktulna. Treba vak presne skma a pozna, e za akch podmienok a pravdepodobne v akom asovom horizonte by mohlo dojs k jeho premene od la-tentnho, potencilneho nepriatea k aktulnemu, priamemu a otvorenmu nepriatestvu. Nadvznosti na to je potrebn si uvedomi ak monosti a schopnosti maj nae tty tieto podmienky ovplyvova. Je celkom ist, e vstup Slovenska a eska do eurpskych a trans-atlantickch truktr umouje naim vldam vraznejou mierou ovplyvova i nm vzdia-lenejie podmienky a geopolitick priestory. Je nutn vak poznamena, e v sasnosti sa i pre nae krajiny zana objavova a pribliova nepriate, ktor je vade prtomn, je neviditen, netandardn teroristick organizcie, skupinky a jednotlivci. Ako zaisova bezpenos krajiny, ttu a obanov proti takmuto nepriateovi? Je to pre ns historicky i obsahovo nov a aktulny bezpenostn problm, loha.

Pod pojmom hrozby budeme chpa tak javy a procesy ekonomickho, politickho, socilneho, vojenskho, ekologickho, vedeckotechnickho, informanho, morlnoduchov-nho charakteru na najrznejej rovni spoloenskho ivota (od individulnej a po glo-blnu), ktor priamo negatvne psobia na tt, oslabuj jeho moc a pozciu, ohrozuj jeho existenciu, fungovanie a rozvoj. Pod pojmom rizik budeme chpa tak javy a procesy, ktor sce priamo a bezprostredne nepsobia na tt, ale ktor za istho neadekvtneho, chybnho sprvania sa ttu (vo vntornej alebo zahraninej politike), alebo za konkrtnej situcie, za istch konkrtnych podmienok mu vyvola javy a procesy, ktor sa transformuj

31

na hrozby. Pre tt by to mali by tzv. varovn signly, tzv. rizikov polia, kde by nemal vstpi, ak nechce aby sa postavili, otoili proti nemu.

Najvym stupom ohrozenia bezpenosti ttu s: otvoren tok nepriatea a proces aktivcie hrozieb, kedy dochdza k priamemu ohrozovania ttu. Jedn sa o proces, v ktorom hrozby objektvneho i subjektvneho, vonkajieho alebo vntornho charakteru aktvne pso-bia na tt, spsobuj jeho detrukciu, rozklad a oslabovanie jeho moci a sily, naraj jeho truktru, stabilitu, celistvos, integritu a funkcie. Za danej situcie je zaistenie bezpenosti ttu aktne, spojen predovetkm s nevyhnutnosou prijmania konkrtnych a rznych komplexnch opatren na odvrtenie hrozieb. Osobitn vznam tu m aktivcia vojenskch mechanizmov bezpenosti. V opanom prpade bezprostredne hroz detrukcia, rozklad, likvidcia, podmanenie, podriadenie at. ttu.

Dleitou lohou je urenie celej truktry hrozieb a miery ich podielu na ohrozovan bezpenosti naich krajn. V sasnosti je ovea viac bezprostrednch hrozieb a rizk nevo-jenskho, ne vojenskho charakteru. Ba je mono poveda, e trvanie alebo zotrvvanie na vnman problmu bezpenosti ako isto vojenskho (vojensko-politickho) fenomnu je dnes kodliv a nebezpen. esko ani Slovensko momentlne nedefinuj iadne priame (ani v najbliej budcnosti) vojensk nebezpeenstvo, resp. silie nejakho ttu vojensky napad-n nae krajiny. Vojensk hrozba v pravdepodobnostnom vzname a v asovo vzdialenejom horizonte je mon v svislosti s rozrenm dnes u existujcich konfliktov v geopolitickch ohniskch Eurzie, osobitne Blzkeho a Strednho vchodu, Kaukazu a alekho vchodu do eurpskeho(Eurpska nia) a atlantickho priestoru (NATO). Tu niekde s mon zdroje hrozieb a rizk, tu niekde nachdzame priny a dvody zaisovania bezpenosti (vrtane vojenskej) naich krajn.

Relne hrozby a rizik nevojenskho charakteru vak pribdaj. Bezpenos naich ttov ohrozuj predovetkm terorizmus, renie zbran hromadnho nienia, nov geopolitick trenice, civilizan pohyby a konfrontcie, globlne problmy , socilny padok a rozdi-ely, extrmne nboensk hnutia, ekonomick protekcionizmus, naruenie tandardnch medzinrodnch ekonomickch vzahov a toku strategickch komodt, falon demokracia, podkopvanie zkladov prvneho ttu, poruovanie suvernnych a udskch prv obanov, migran vlny, etnick konflikty, kriminalita, informan terorizmus a pirtstvo, socilny tlak, ierny trh, egoizmus, apatia, padok morlky, korupcia, ekologick havrie, prrodn katastrofy, iveln katastrofy, havrie, pandmie at.

Bezpenos naich spolonost vnmame ako viacrovov jav alebo viacvrstvov systm. Nutno ho zaisova na niekoko rovinch: od individulnej roviny a po globlnu rovinu. Nae tty, resp. kompetenn orgny a intitcie sa musia pohybova vo vetkch rovinch bezpenosti. Je priam nebezpen odtrhva od seba problm bezpenosti jednotlivcov, soci-lnych skupn, politickch strn, ttov, bezpenos regionlnu, kontinentlnu a globlnu, nau bezpenos od bezpenosti udstva, problmov jeho preitia . Jednotlivci, obania nemu by bezpen, ak nie je bezpen samotn tt. Nemu by bezpen ani nae tty, ak nebude bezpen geopolitick regin ktorho sasou sme. Nestabilita nho reginu je aj nestabilitou naich krajn. Ohrozovanie naich susedov je aj ohrozovanie naej suverenity a rozvoja (tu vidme al vznamn aspekt nutnosti naej integrcie do Eurpskej nii). Taktie je ako hovori o bezpenosti Eurpy, ak in reginy Eurzie bud v nebezpeenstve, v permanentnch krzach a konfliktoch, ak by miera a intenzita globlnych problmov udstva bola tak vysok, e by u prestala by udstvom kontrolovaten a rieiten.

32

Bezpenos ttov v 21. storo by mala ma prvlastok senzitvna. Stupe rozvoja udstva, techniky, technolgie, informatiky, komunikcie at. skracuje vzdialenosti a as. Vetky problmy udstva, kontinentov, ttov, nrodov i jednotlivcov s bliie a trvaj kratie. Preto aj nae krajiny ovea citlivejie vnmaj nielen to o ich priamo ohrozuje, o je pre nich riziko, ale aj to o ohrozuje aj ostatnch ud, tty, reginy. Konflikty na Blzkom vchode, na alekom vchode, teroristick akcie na inch kontinentoch, nacionalistick extrmizmus v zii, vojensk toky at. s vemi blzko, dotkaj sa aj ns. Vnmame ich vemi senzitvne, pociujeme obavy, niekedy a strach. Nie s nm ahostajn ani ast prrodn katastrofy na inch kontinentoch, obrovsk vlny migrcie, hlad, chudoba a masov nezamestnanos na inch kontinentoch. To nie s u cudzie problmy. Dnes s to i nae bezpenostn rizik , pozajtra mono hrozby a potom u len priame ohrozenie, bezprostredn a kadodenn porn boj za bezpenos a preitie. Tak je tendencia a pohyb bezpenosti v 21. storo.

Bezpenos naich ttov znamen ma monosti a schopnosti riei a odvrti hrozby, vytvra podmienky pre vstavbu a obranu spolonosti. Preto upevovanie moci a sily ttu, vyvaovanie moci a dosiahnutie jej rovnovhy s inmi ttmi, je zkladnou podmienkou a zujmom naich vld pri zaisovan bezpenosti krajiny. V zujme zaistenia rovnovhy moci a sily dochdza predovetkm u naich (malch) ttov k procesu vyvaovania moci a sily, hadania spojencov, integrovania sa do mocenskch a bezpenostnch systmov inch ttov i alianci. Tento proces koncentrcie moci a utvrania globlnej rovnovhy sa uka-zuje ako vntorn tendencia. Je nepochybn, e jedna zo zkladnch, hlavnch a prioritnch ciest a podmienok zaistenia stability a bezpenosti (vntornej i vonkajej) eska a Slovenska je integrcia do Eurpskej nie a vstup do NATO. Je to smer, ktor je akceptovan evidentnou prevahou politickch strn a vinou naich obanov. Je to spsob zaisovania bezpenosti, ktor je dnes majoritne akceptovan ako na strategickej (vlda) tak i na socilno-psycholo-gickej (obania a skupiny) rovni.

V dobe globlnej bipolarity dosiahla paradigma mocenskej rovnovhy svoj vrchol. Vetka moc a sila alianci sa sstredili na udranie mocenskej, predovetkm vak vojensko-strate-gickej rovnovhy, ktor bola zkladnm a hlavnm garantom odstraovania, bezpenosti. Bezpenos bola zaloen na odstraovan, na hrozbe pouitia takej moci a sily, ktorch pouitie by minulo akkovek racionlne a politick ciele, zniilo by cel udstvo. To by malo by varovanie a pouenie pre 21. storoie. Meme dnes s istou poveda, ako dlho zotrv sasn stav unipolarita svetovho politickho systmu? Z. Brzezinsk nepredpoklad, e by hegemnia USA bola ven. o bude nasledova? Multipolarita alebo nov bipolarita? Ak mme geopolitick, systmov, prvnu a kultrnu istotu, e sa niekde v budcnosti nezahji boj o mocensk pozciu a rovnovhu? Zane udstvo budova poda mondialistickch koncep-ci bezpen Jednotn svet(One World), Jednotn celosvetov vldu? Dokedy nebud serizne tieto otzky zodpovedan, resp. dokedy nebud ma nae krajiny istotu, e svet, n regin nebude zatiahnut do novho mocenskopolitickho a geopolitickho sperenia, dokedy bud existova relne zklady, podmienky a dvody naznaenho ohrozovania, potom zaisovanie bezpenosti naich krajn bude problmom aktulnym a nevyhnutnm.

Dnes u nesta len vyrovnva moc, hna ju do rovn, ktor vyerpvaj vetku energiu a zdroje spolonosti. Dleit je si vak v tejto svislosti uvedomi, e pri psoben moci a sily ttov a alianci, v procesoch ich rozptyovania, vyrovnvania, vyvaovania, stretu a uplatovania dochdza k spotrebe ich energie(k entropii), teda k istej duchovnej a mate-rilnej strate.

33

Takto sperenie moci a sily, sstredenej predovetkm do vojenskej oblasti, Vchod v studenej vojne nezvldol. Energetick strata, entropia bola vyia, ne bola tvorba novej energie, novch zdrojov (duchovnch, vedeckotechnickch, energetickch, informanch, socilnych at.) Zvldnu nae krajiny, nov supervemoci, aliancie a udstvo takto ener-getick zaa na zaisovanie bezpenosti cestou zvyovania a pouitia moci a sily? To je u otzka aj morlnej a environmentlnej zodpovednosti dnench politickch elt.

Moc a sila ttu by mali aktvne a elne psobi predovetkm na stabilitu ttu, na odvr-tenie vojen, konfrontcie a sperenia. 21. storoie by malo by storom posunu moci, zmene jeho funknho psobenia, truktry a obsahu. Moc a sila ttov by sa mala v ovea vej miere poui na rozvoj a rieenie problmov a hrozieb udstva. Nie proti udstvu sammu. Nemono zaisova bezpenos spsobom zvyovania svojej moci a sily na kor inch. Vyvolva to pocit ohrozenia, nedveru, nov vyvaovanie sl, sperenie, nov konfrontciu a konflikty. Vojensk rovnovha u nielene nie je, ale ani neme by jedinm innm spsobom zaisovania bezpenosti. Potvrdili to aj udalosti v USA z 11. septembra 2001. Je potrebn dokza rozklada moc a silu a pouva ju okamite v malch dvkach. Psobi vekou silou, silnm potencilom, ako faktom odstraenia je sce nutn, ale u nie jedin cesta zaisovania bezpenosti. Proti terorizmu, ideologickej neznanlivosti, kriminalite, migrcii, apatii at. vo vntri krajiny i v zahrani sa ned bojova celou silou a mocou naraz, ale len jej jednotlivmi a adekvtnymi elementmi, novmi spsobmi a formami. V tejto svislosti vak chceme upozorni na mieru, ciele a funkcie uplatovania malej, separtnej a pre-emp-tvnej moci a sily ttov i alianci. Ak sa zni hrozba z monch katastrofickch nsledkov malch vojen pre reginy, nrody, tty a udstvo, potom sa me objavi nov hrozba: vojna nebude odstraova, tty a skupinky sa nebud obva s pouitia vojenskho nsilia, pouitie vojny, nsilia sa me sta benm, masovm a astm javom. To s najvou pravdepodobnosou spsob v medzinrodnch vzahoch, vo svete chaos, anarchiu. Me to posilni tendencie optovnho pouitia vekej sily, koncentrova moc a silu ttov a alianci na likvidciu malch ohnsk, malch vojen a konfliktov. Op bude hrozba, e rozptanie vekej vojny me privies udstvo k zniku.

Moc a sila ttov a alianci , ktor bude transformovan na stabilitu a rozvoj krajiny, na rieenie problmov krajiny, reginov a udstva bude najvplyvnejm faktorom bezpenosti ttov i sveta. O takto vzah bezpenosti a moci by nm malo s. Opan cesta je cestou nutnosti k trvalej obrane krajiny ale nie k jej stabilnej bezpenosti, je to cesta neustleho vyerpvania energie udstva a naej planty nie na itie ale len na preitie.

Aktulnos skmania problmov rovnovhy a bezpenosti, vzjomnho vzahu medzi mocou a silou ttu a jeho bezpenosou, spova v samotnej realite zaiatku 21. storoia. Dnes celkom zretene vnmame, ako naprklad nrast potu a niivosti zbran, migrcie obyva-testva, nrast krzovch oblast, nrast konfliktov, rozmach terorizmu, renie ekonomickho boja, nrast koncentrcie geopolitickch aktrov v geopolitickch ohniskch, extrmizmus, prrodn katastrofy at. spsobuj, e sa niektor spoloensk systmy a procesy posvaj zo stavu rovnovneho do stavu silne nerovnovneho. Osobitne to vnmame v sasnom he-gemonistickom, unipolrnom svetovom politickom systme, kedy zanaj v nich prevldaj nelinerne vzahy. Takto systmy sa stvaj ovea citlivejmi voi okoliu, k vonkajm vply-vom, zsahom. Za danch podmienok aj mal podnety, vstupy, konflikty, maj, alebo mu ma obrovsk negatvne, i detrukn nsledky. Cel systm bezpenosti ttu (alianci), procesov a javov, sa me zrti pretvori v kvalitatvne nieo in.

34

V stavoch vemi vzdialench od rovnovhy mu samovone vznika nov typy bezpe-nostnch truktr. Bez pochopenia a rozlenia medzi systmami ktor s v rovnovhe, blzko rovnovhy a silno nerovnovne, nememe pochopi sasn vvoj, proces zniku istch bezpenostnch systmov ale ani vzniku novch truktr, nemono pochopi ani proces novho usporiadania bezpenosti. Zatia o zkony rovnovhy predovetkm v izolovanch systmoch s univerzlne, v stave blzko rovnovhy sa sprvaj opakujcim sa spso-bom, potom v silno nerovnovnych stavoch charakteristickch pre sasnos sa preja-vuje cel rad mechanizmov umoujcich vskyt rznych typov nestlych truktr. Viditen to je v zii, v tzv. iernej diere Eurzie. Meme sa vak stretn i so samousporiadavajcimi sa procesmi, ktor ved k nehomognnym truktram. Za danho nerovnovneho stavu i mal fluktucie mu podnieti plne nov vvoj, ktor vrazne zmen celkov sprvanie irieho bezpenostnho systmu (napr. kaukazsk regin). V nestabilnom stave me djs k tomu, e urit fluktucie s namiesto potlaenia zosilnen a mu zasiahnu cel systm a printi ho k zmene smerom k plne novmu sprvaniu sa. Takto fluktucie a pohyby bud v medzinrodnch vzahoch a truktre astejie.

V takchto stavoch, v ktorch je mon nestlos (nestabilita), alebo kde je u naruen rovnovha, musme uri prah, vzdialenos od rovnovhy, v ktorej mu fluktucie vies k novmu sprvaniu sa. Vzaovanie sa od stavu rovnovhy vedie k monmu prekroeniu hranice stability a bezpenosti ttu. Preto zaisovanie stabilnej bezpenosti znamen predovetkm budovanie stabilnho vyvenho spoloenskho systmu, stabilnch m