16
310 PROKOPSKÉ LISTY měsíčník nejen pro žižkovské farníky LISTOPAD 2018
310 PROKOPSKÉ LISTY měsíčník nejen pro žižkovské farníky
L
IST
OP
AD
2018
LITURGICKÝ KALENDÁŘ 2
LISTOPAD 2018
1 čtvrtek VŠECH SVATÝCH SLAVNOST
2 pátek Vzpomínka na všechny věrné zemřelé první pátek
3 sobota 30. týden v mezidobí (sv. Martin de Porres)
4 NEDĚLE 31. neděle v mezidobí
5 pondělí 31. týden v mezidobí
6 úterý 31. týden v mezidobí
7 středa 31. týden v mezidobí
8 čtvrtek 31. týden v mezidobí
9 pátek Posvěcení Lateránské basiliky svátek
10 sobota sv. Lva Velikého, papeže a Učitele Církve památka
11 NEDĚLE 32. neděle v mezidobí
12 pondělí sv. Josafata, biskupa a mučedníka památka
13 úterý sv. Anežky České památka
14 středa 32. týden v mezidobí
15 čtvrtek 32. týden v mezidobí (sv. Albert Veliký)
16 pátek 32. týden v mezidobí (sv. Markéta Skotská, sv. Gertruda)
17 sobota sv. Alžběty Uherské památka
18 NEDĚLE 33. neděle v mezidobí
19 pondělí 33. týden v mezidobí
20 úterý 33. týden v mezidobí
21 středa Zasvěcení (Obětování) Panny Marie v Jeruzalemě památka
22 čtvrtek sv. Cecilie, panny a mučednice památka
23 pátek 33. týden v mezidobí (sv. Klement I., sv. Kolumbán)
24 sobota sv. Ondřeje Dung Lac a druhů, mučedníků památka
25 NEDĚLE 34. neděle v mezidobí - JEŢÍŠE KRISTA - KRÁLE SLAVNOST
26 pondělí 34. týden v mezidobí
27 úterý 34. týden v mezidobí
28 středa 34. týden v mezidobí
29 čtvrtek 34. týden v mezidobí
30 pátek Sv. Apoštola Ondřeje svátek
Poznámka: V rámci Malé liturgiky (viz str. 14) je jejím účastníkům pravidelně elektronicky rozesílán podrob-ný liturgický kalendář na každý měsíc. Noví zájemci mohou zaslat svůj e-mail na adresu: [email protected].
3 SLOVO NA ÚVOD
Drazí farníci, jistě se mnou budete souhlasit, když řeknu, že žijeme ve velmi turbulentní době. Vše kolem nás běží ve velice rychlém tempu a kolikrát ani nestačíme nejen sledovat všechny informace, ale i na ně odpovídajícím způsobem reagovat. Velmi rozbouřená situace světa v podstatě na všech kontinentech, momentální domácí dění ovlivněné volbami a v neposlední řadě i urči-
tým způsobem dramatické dění v naší Církvi, jsou skutečnosti, které nás zneklidňují. Mám tím na mysli nejen bolestné záležitosti vyplývající ze selhání těch, kteří měli být příkladnými pastýři a na místo toho se stali dravci. Ale myslím tím i na právě probíhající synodu o mladých, víře a rozlišování povolání, jak zní její správný název. Biskupové celého světa se zamýšlejí nad tím, jakým způsobem obnovit a posilnit víru mladých lidí a jak jim pomoci, aby mohli žít lépe z víry v dnešní společnosti, která je k ní více či méně pesimistická až negativistická. Je to opravdová výzva pro celou Církev, aby se mohla znovu obnovit a mít sílu naplno hlásat evangelium a předávat ho celému světu, což je jejím posláním, které ji uložil sám Ježíš Kristus. Avšak v momentálně chaotické situaci se Církev může jevit jako zastaralá a velice zkostnatělá instituce, která ještě nějakým způsobem přežívá a dožívá, ale již nezbývá mnoho k tomu, ale skončila úplně. Kolikrát se již Církev v takovéto situaci nacházela od chvíle jejího založení? Odpověď zní: mnoho-krát. Ať již to byla vnější pronásledování, která se datují od jejího vzniku anebo úpadek těch, kteří měli odpovědnosti uvnitř Církve a tím ji učinili nevěrohodnou a zatemnili její nadpřirozený charakter a poslání. Stačí vzpomenout na vícepapežství anebo dokonce i nemorální jednání některých papežů. Církev vše přežila, a nakonec vycházela vždy znovu očištěna a s novým elánem se ujala svého poslání přivádět všechny lidi k Bohu. Velkými pomocníky v těchto dobách zkoušek byli pro Církev svatí, kteří uprostřed duchovního a morálního marastu ukazovali správnou a čistou tvář víry tedy našeho Pána a vyzývali tím, ať již přímo k obrácení a k obnově života z víry. Stačí vzpomenout na jména jako sv. František, sv. Klára, sv. Dominik. Sv. Jan od Kříže, sv. Terezie z Avily, sv. Ignác z Loyoly a mnoho dalších. Oni jsou příkladem autentické víry a života z něho, a proto je správné nazývat je reformátory v pravém slova smyslu. Avšak někdo by mohl namítnout, že to byla jiná doba a jiné okolnosti, a proto není možné je kopírovat a žít tímto životem v dnešní době. Moje odpověď by byla ano i ne. Je zřejmé, že podoba naší společnosti je zcela jiná než v jejich době, a proto by bylo nesmyslné je kopírovat. Avšak znovuobnovení autentického života z víry je možné i v naší době, aniž bychom museli působit exoticky a divně. Avšak v čem se skrývá jeden z největších problémů? Je to otázka křesťanské potažmo katolické formace. Vím, co věřím? Znám obsah, ale i dosah a důsledky své víry? Chci svoji víru brát vážně a nadřazovat ji svým osobním zájmům a amb i-cím? Zde se domnívám, že je skrytý problém, který nekřičí a v podstatě není vidět, protože ho skoro nikdo přímo nehledá a nezajímá se o něj. Když jsem již zmínil synodu o mladých a rozlišování jejich povolání, tak jsem si nedávno přečetl článek, který pojednává o partnerském soužití věřících katolíků, které je velmi rozšířené, a i dosti tolerované, a přitom odporuje morálnímu učení Církve. Totiž, že partnerské dvojice spolu již před uzavřením manželství sdílejí sexuální život a mnohdy proto i opouštějí svátostný život, tedy nepřistupují ke sv. zpovědi a sv. přijímání, protože se tohoto vztahu nechtějí zříci. Vím, že to je velmi citlivé téma, které je složitější, ale přesto všechno si říkám, kde je vědomá víra věřícího katolíka, když vymění svátost – Boha za něco jiného. Nikoho tím v žádném případě nechci odsuzovat, ale ptám se, jaké duchovní a křesťanské vzdělání dotyčný mladý člověk měl, když pak jedná tímto způsobem ať již z jakýchkoliv po-hnutek anebo tlaku společnosti? Co je mi přednější? Uvedl jsem pouze tento jediný příklad, ale bylo by jich mnohem více, a to i z jiných oblastí, protože bychom se museli ptát, jak je možné, že v Německu přišel k moci Hitler a u nás zvítězili ve volbách v r. 1946 komunisté, i když v té době u nás bylo 77% katolíků? Ano potřebujeme formaci a tzn. neustálé prohlubování své víry, a to jak po stránce intelektuální, tak ale i duchovní, což znamená aktivní život ze svátostí a morální jednání založené na Desateru a učení Církve. Jinak můžeme i my nakonec odpadnout a být jedněmi z mnoha, kteří svou víru, opustili, přetvořili, a nakonec ji zapřeli. Prosme zvláště v tomto růžencovém měsíci všemohoucího Boha a Pannu Marii – Matku Církve za naši Církev a její obnovu a za věrnost v tom co nás učí a co hlásá. Ţehná P. Vít
AKTUALITY 4
Nový Apoštolský nuncius v České republice
21. září 2018 oznámilo tiskové středisko Svatého stolce, ţe papeţ Franti-
šek jmenoval apoštolským nunciem v ČR Mons. Charlese Daniela Balvo.
Jeho Excelence Mons. Balvo se narodil v Brooklynu (USA) 29. června 1951.
Na kněze byl vysvěcen 6. června 1976 v New Yorku. Vystudoval kanonické
právo. Od r. 1987 působil postupně v diplomatických zastupitelstvech Svatého
stolce v různých státech světa, naposledy v Súdánu.
Apoštolský nuncius je vyslanec papeţe, kterému Svatý otec svěřuje své osobní zastoupení, a to
stálé, u církví, států a občanských vlád různých národů světa. Nunciovi je svěřen úkol podporo-
vat a udrţovat styky mezi Apoštolským stolcem a představiteli státu, řešit otázky týkající se
vztahů mezi Církví a státem a tyto vtahy udrţova na úrovni přijatelné pro obě strany. Nuncius
však není přímým nadřízeným ve vztahu k místní církevní hierarchii. Sídlem Apoštolské nuncia-
tury v České republice je Praha (Voršilská ul. v Praze 1).
Modlitba k sv. archandělu Michaelovi Letos 29. září vyzval Svatý otec věřící celého světa, aby se během měsíce října denně modlili
svatý růţenec a sjednotili se tak ve společenství a pokání jako lid Boţí v prosbě ke svaté Matce
Boţí a svatému archanděli Michaelovi za ochranu Církve před ďáblem, který se neustále pokouší
vnášet rozdělení mezi nás a Boha i mezi nás. Modlitba k sv. Michaelovi pochází od papeţe Lva
XIII., který ji sloţil koncem 19. století, aby sv. archanděl bránil Církev i civilizaci, která z ní
vzešla. Papeţ František volá celou Církev k modlitbě, coţ je moc dobře. Hrozí totiţ, ţe by vě-
rouka, tedy zjevená pravda, která nás osvobozuje, mohla být dána do závorky, a to je to nebezpe-
čí pro společnost, ve které ţijeme.
„Svatý Michaeli, archanděli, braň nás v boji!
Proti zlobě a úkladům ďáblovým budiž nám záštitou,
nechať Bůh přikáže jemu, pokorně prosíme!
Ty pak, kníže vojska nebeského, Satana a jiné duchy zlé,
kteří ke zkáze duší světem obcházejí,
božskou mocí do pekla svrhni. Amen.“ Angela Pelliciari - Radio Vaticana
Slavnost Jeţíše Krista - Krále
Slavnost Krista Krále se slaví vţdy poslední neděli liturgického roku, tedy 34. neděli v liturgic-
kém mezidobí. Jedná se o svátek poměrně nový. Vyhlásil jej v roce 1925 ve své encyklice Quas
primas papeţ Pius XI. Poprvé se tento svátek slavil poslední říjnovou neděli roku 1926. Pius XI.
chtěl tímto svátkem zdůraznit, ţe státní správa nemá podle nauky katolické církve právo rozho-
dovat o záleţitostech, které přísluší Bohu - tj. především v oblasti etiky a důstojnosti člověka.
Pius XI. s oslavou tohoto svátku spojil také kaţdoroční zasvěcení lidstva Jeţíšovu Srdci.
A on je král vesmíru:
všechno tvorstvo jsi mu podřídil,
aby všechno bylo podřízeno tobě v tvém království věčném:
v království pravdy a ţivota, v království svatosti a milosti,
v království spravedlnosti, lásky a pokoje. Preface o Kristu-Králi.
Christus vincit, Christus regnat, Christus imperat!
Kristus vítězí, Kristus kraluje, Kristus vládne všem!
5 AKTUALITY
Dušičková poboţnost na Olšanských hřbitovech
V pátek 2. listopadu 2018 v 15 hodin se bude konat Dušičková poboţnost na Olšanských hřbitovech u centrálního kříţe.
Následovat bude: od 16 hodin mše svatá v kostele sv. Rocha a v 18 hodin mše svatá v kostele sv. Prokopa (zpívá chrámový sbor při kostele sv. Františka v Praze 1).
Všichni jste srdečně zváni.
Moţnost získání plnomocných odpustků pro duše v očistci od 1. do 8. listopadu za těchto podmínek:
- návštěva hřbitova spojená s modlitbou za zemřelé - být ve stavu milosti posvěcující (bez neodpuštěného těžkého hříchu) - přijetí Nejsvětější svátosti - modlitba na úmysl Svatého otce
Přenos mše sv. do rozhlasu stanice Vltava neděle 4. 11. v 9:00 (!!!) kostel sv. Prokopa
Setkání hledajících pondělí 5., 12., a 26. 11. v 19:00 farní centrum
Úklid kostelů sobota 10. 11. v 8:00 mše sv. (sv. Prokop) a po ní úklid
Setkání Malá dogmatika středa 7., 14., 21., 28. 11. v 19:00 farní centrum
Sbírka na splátku farního úvěru
neděle 5. 11. - všechny kostely
Setkání Malá liturgika pondělí 5., 12., 26. 11. – 18:45 - Farní cent-rum
Setkání ministrantů neděle 25. 11. v 17:00 - Farní centrum
Sbírka na charitní činnost v arcidiecézi neděle 11. 11. - všechny kostely
Výstav Nejsvětější svátosti oltářní čtvrtek 1. 11. po mši sv. do 20:00 - sv. Prokop úterý 27. 11. v 17:30 - sv. Anna
Mše sv. v Tridentském ritu pondělí 3. 12. v 18:00 - sv. Roch
PROGRAM DUCHOVNÍ OBNOVY sobota před 1. nedělí adventní - 1. prosince 2018
8:00 hod. mše sv. v kostele sv. Prokopa po mši sv. 3 přednášky ve Farním centru
V čase mezi přednáškami bude možnost svátosti smíření nebo duchovního rozhovoru.
V modlitbách a bdění čekáme, že Ježíš i na nás splní své sliby, až přijde a zjeví svou slávu (adventní preface).
Z PAPEŽSKÝCH DOKUMENTŮ 6
HLAS PETROVA NÁSTUPCE
výňatek z Apoštolské exhortace papeže Františka
„EVANGELII GAUDIUM“ listopad 2013
Lidstvo nyní prožívá historický obrat, který nastává v mnoha oblastech. Je třeba chválit úspěchy, které přispívají k růstu blahobytu lidí např. v oblasti zdravotnictví, školství a komu-nikací. Nicméně nesmíme zapomínat, že větší část mužů a žen naší doby žije v každodenním nedostatku s neblahými důsledky. Radost ze života často hasne, sílí nedostatek respektu a násilí, nerovnost je stále zřetelnější. Je třeba bojovat o přežití a často se přežívá s malou důstojností. Tato epochální změna byla zapří-činěna mimořádnými kvalitativními, kvantita-tivními, rychlostními a kumulativními skoky, ke kterým dochází ve vědeckém pokroku, v technologických inovacích a v jejich rychlých aplikacích v různých oblastech přírody a živo-ta. Žijeme v době znalostí a informací, zdrojů nových forem moci, která je velmi často anonymní.
Tak jako přikázání „nezabiješ“ klade jasné meze, aby zajistilo hodnotu lidského života, musíme dnes říci „ne ekonomii vyřazování a nerovnosti“. Tato ekonomie zabíjí. Není mož-né, aby nevzbuzoval zájem fakt, že stařec nucený žít na ulici zemřel podchlazením, zatímco pokles kurzu na burze ano. Toto je vyřazování. Už nelze tolerovat fakt, že se vyhazuje jídlo, když existují lidé, kteří hlado-vějí. V důsledku této situace jsou obrovské masy populace vyřazovány a marginalizovány: jsou bez práce, bez perspektiv, bez východi-sek. Vyřazováním je zasažena příslušnost ke společnosti, ve které se žije, u samotného kořene, poněvadž spodina, periferie či bez-mocnost není v ní, ale mimo ni. Vyřazení mezitím stále čekají. Kvůli udržení životního stylu, který druhé vyřazuje, anebo kvůli
nadšení pro tento egoistický ideál, rozvinula se globalizace lhostejnosti. Téměř bez po-všimnutí ztrácíme schopnost zakoušet soucit tváří v tvář výkřikům bolesti druhých, již nepláčeme nad dramaty druhých, ani nás nezajímá péče o ně, jako by to všechno byla odpovědnost, která je nám cizí a netýká se nás. Kultura blahobytu nás uspává, ale znepo-kojuje nás, když se na trhu objeví něco, co jsme si dosud nekoupili, zatímco všechny životy ničené nedostatkem možností poklá-dáme za pouhou podívanou, která nás nikterak nezneklidňuje.
Jedna z příčin této situace spočívá ve vzta-hu k penězům, který jsme zavedli, protože pokojně přijímáme jejich nadvládu nad sebou a našimi společnostmi. Stvořili jsme nové idoly. Adorace starozákonního zlatého telete (srov. Ex 32,1-35) našla novou a nelítostnou verzi ve fetišismu peněz a v diktatuře ekono-mie, která nemá tvář ani opravdový lidský účel. Zatímco výdělky málokterých exponen-ciálně rostou, výdělky většiny se stále více vzdalují od blahobytu této šťastné menšiny. Tato nerovnováha plyne z ideologií, které obhajují absolutní autonomii trhů a finanč-ních spekulací. K tomu všemu přibývá rozvět-vená korupce a egoistické daňové úniky, které nabyly globálních dimenzí. Touha po moci a majetku nezná mezí.
Peníze mají sloužit a nikoli vládnout! Vybízím vás k nezištné solidaritě a k tomu, aby se ekonomie a finančnictví navrátily k etice upřednostňující člověka.
Český překlad Radio Vaticana
7 DĚJINY PAPEŽSTVÍ
190 Honorius IV. vlastní jméno: Giacomo Savelii
původ: Itálie
datum narození: cca 1210
místo narození: Lisciano, IT
datum zvolení: 2. duben 1285
datum úmrtí: 3. duben 1287
místo úmrtí: Řím
místo pohřbu: basilika Santa Maria, Řím
pontifikát: 2 roky, 1 den
Giaccomo Savelli se narodil kolem
roku 1210 jako prasynovec papeţe Hono-
ria III. Po studiích v Paříţi jej papeţe
Alexandr IV. jmenoval důstojníkem pa-
peţské armády. V červenci 1276 byl po-
věřen vyjednáváním s Rudolfem
Habsburským o jeho císařské korunovaci.
2. dubna 1285 byl zvolen papeţem a
Římané přijali jeho volbu s velkým nad-
šením. Korunován byl 20. května 1285
v basilice sv. Petra; obřad ztěţovala ome-
zená pohyblivost nového papeţe, způso-
bená jiţ dosti vysokým věkem.
Tělesná slabost nového papeţe však
neodradila od řešení obtíţných záleţitostí,
které na něj čekaly. Za jeho pontifikátu se
papeţské drţavy kompletně vrátily pod
kontrolu papeţů a byl v nich nastolen
právní řád, který uţ dlouhá léta nezaţily.
Roku 1285 schválil nové uspořádání sicil-
ského království, jehoţ účelem bylo
ochránit lid proti králi a jeho hodnostá-
řům; pokud by porušili zákon, měli lidé
právo obrátit se přímo na papeţe.
Honorius udrţoval dobré vztahy s Ru-
dolfem Habsburským a svolil k jeho cí-
sařské korunovaci; válka v Německu však
Rudolfovi zabránila dostavit se do Říma.
Velkého přítele měli v Honoriovi fran-
tiškáni a dominikáni, ale také karmelitáni
a augustiniáni, jejichţ zakládací listiny
schválil. Podporoval také studium orien-
tálních jazyků, coţ mělo napomáíhat
jednak sjednocení s Východem, tak i k
obrácení muslimů na křesťanskou víru.
Roku 1286 odsoudil papeţe Honorius
hnutí tzv. Apostoliků, jehoţ příslušníci
tvrdili, ţe ţijí ţivotem původních apoštolů
v naprosté chudobě, ţe mají všechno
společné - podle některých zdrojů včetně
manţelek. Tímto papeţským odsouzením
skončil dosti velký rozruch trvající téměř
50 let.
zdroj: Ch. Coulombe:
Náměstkové Kristovi
FARNÍ DEN 8
FARNÍ DEN ŢIŢKOVSKÉ FARNOSTI 23. 9. 2018
Farní den byl zahájen mší svatou v kostele sv. Prokopa, při které z rukou emeritního biskupa
Mons. Karla Herbsta přijalo 8 biřmovanců svátost biřmování. Po mši svaté se konal před hlavním
vchodem do kostela sv. Prokopa farní jarmark. K mání byly různé umělecké předměty, ovocné
špízy, koláče, perník, bylinkové čaje, káva, čaj, dţemy, jablíčka, výrobky „poledního ateliéru“ a
balonky pro děti. Výnos farního jarmarku ve výši Kč 3482,- byl věnován naši Farní charitě za
účelem provozování činnosti.
Druhá část Farního dne se konala v Rajské zahradě. Po modlitbě Anděl Páně Otec Vít poţeh-
nal připravené jídlo a pozval všechny k společnému obědu. Podával se guláš - prý byl velice
chutný.
Počasí nám opět nepřálo, ale přesto se kluci i muţi pustili do fotbalového klání s velkým od-
hodláním zvítězit. Současně s fotbalem se konala dětská soutěţ. Menší děti si po vyslechnutí
úryvku z evangelia jak Pán Jeţíš uzdravil slepce zkoušeli, jaké je to být nevidomý. Projít kousek
cesty mezi kuţely bez pomoci kamaráda nešlo, se zavázanýma očima vytáhnout ze sáčku před-
mět a určit jeho tvar bylo také obtíţné. Na posledním stanovišti byl úkol pomocí obrázku sestavit
celý příběh tak, jak ho slyšeli na prvním stanovišti. To se povedlo všem. Za odměnu si děti moh-
ly nechat na obličej namalovat zvířátka dle vlastního přání. Tomáš Bezchleba jim přitom zahrál
na trumpetu.
Starší děti měly soutěţit z vědomostí katechizmu, všeobecného přehledu a znalosti ţivotních
příběhu známých svatých, pomocí otázek a malých indícií měli poznat, o kterého světce jde. Moc
se jich nezúčastnilo, neboť zvítězil fotbal, a tak se komisaři jednotlivých stanovišť zkoušeli
navzájem.
Mezi jednotlivými soutěţemi moderátor Tomáš Havelka bavil účastníky farního dne vtipnými
úryvky z díla klasiků o Ţiţkovu a staré Praze.
Posledním bodem programu byla soutěţ v pečení buchet. Pětičlenná porota posoudila všech
osm přihlášených vzorků. A následovalo vyhodnocení.
Všichni soutěţící v dětských soutěţích dostali kromě svatého obrázku i balíček plný sladkostí.
Fotbalisté byli pro uhašení ţízně odměnění plechovkami nápojů odpovídajících jejich věku.
Cukráři dostali šikovnou vařečku a první tři dárkový poukaz na libovolný nákup.
Děkuji těm, kdo na přípravách Farního dne podíleli i všem, kdo se i přes nepřízeň počasí
zúčastnili. Ing. Anna Velková
Několik obrázků zachycujících náladu v Rajské zahradě
9 FARNÍ CHARITA
ČINNOST FARNÍ CHARITY
Koncem srpna se v naší farnosti pracovala na dobrovolné bázi
11členná skupina děvčat ze Slovenska. Dopoledne vykonávala
úklidové práce ve všech našich kostelích a odpoledne poznávaly
krásy Prahy. Navštívily i jiné farnosti a organizace, např. Opus
Dei. Navštívily i dům seniorů v Habrové ulici. Po programu si
seniorky spolu s děvčaty společně zazpívaly známé lidové písničky
a také zlidovělé populární písně. Následně se dívky rozprchly k jednotlivým seniorkám, kde si
s nimi povídaly o všem moţném. Svým bezprostředním vystupováním, vlídností a milým úsmě-
vem potěšily babičky, které na chvíli zapomněly na svá trápení a bolesti. Moc dívkám děkujeme
a pokud se budou chtít vrátit, rádi je zas uvítáme.
Festival Fresch senior. Dne 19. 9. 2018 se na náměstí Jiřího z Poděbrad ve spolupráci s Městskou
částí Praha 3 uskutečnil 2. ročník Fresch senior festivalu. Tohoto festivalu
se naše Farní charita zúčastnila. Měli jsme zde svůj stánek, ve kterém jsme
prezentovali činnost Farní charity a pochlubili se výrobky „poledního ateli-
éru“. Celé slunečné odpoledne si mohli senioři i u ostatních organizací
zjistit, co je pro ně na území Prahy 3 připraveno za aktivity, kurzy a různá
doplňková školení z oblasti sociální podpory apod. Celé odpoledne hrály
pro zpříjemnění různé skupiny např. Šlapeto, JO-JO Band a předvedly se
ukázky divadel, práce divadelních krouţků, sborového zpěvu a jiné.
Pomoc z programu FEAD. Naše Farní charita se spojila s Farní charitou Vinohrady v programu FEAD. Je to projekt Minis-
terstva páce a sociálních věcí, který pomáhá našim potřebným spoluobčanům s nízkoprahovým
přjmem, v nouzi, bez domova a - nebojme se přiznat - i v bídě. Z fondu evropských dotací se
pořídí potraviny, hygienické potřeby a základní vybavení domácnosti. Pomoc je připravena od
miminek aţ po seniory. Městská část Praha 3 poskytla prostory, kde se tato pomoc vydává. Vý-
dej je kaţdý čtvrtek od 10:00 hod. do 12:00 hod. v Hořanské ulici č. 1, Praha 3 (ulice za ţiţkov-
skou vozovnou). Ing. Anna Velková
DUCHOVNÍ ZDROJE 10
Navracet moderním velkoměstům duši skrze živou vodu modlitby Mgr. T. Pýchová
Rádi bychom zde v příštích číslech přinášeli myšlenky, které by nás vedly k modlitbě a rozjí-mání. Zdrojem pro nás bude kniha "Kniha života Mnišského bratrstva Jeruzalém", kterou vydalo Kartuziánské nakladatelství v roce 2013.
Tato kniha je nejen řeholí mnichů a mnišek Bratrstev Jeruzalém, ale i duchovním průvodcem všem laikům, prohlubujícím si křesťanské povolání evangelijního života v srdci dnešního světa. Hovoří například o přikázání lásky, o povolání k radosti, o modlitbě, mlčení, evangelijních radách, o vztahu ke světu apod. Kniha života odráží autentickou zkušenost mnišských komunit, založených autorem knihy, bratrem Pierrem-Marie Delfieux
1. Je též bohatým pramenem mnišské duchovní
tradice křesťanského Východu i Západu a současně neopakovatelnou meditací nad Písmem Sva-tým, zvláště nad Novým Zákonem. Není proto čtena pouze pouze v úzkém kruhu přátel Bratrstev nebo jen jejími členy, naopak stala se inspirací mnoha řeholníkům, kněžím, biskupům a laikům.
Bratr Carlo Carretto píše k této knize: „...jestliže žijete dlouho na poušti společně, stávají se rychle společnými i myšlenky, prožívání a ideály. Setkal jsem se s Pierrem-Marie v Béni-Abbés. Nepomyslel bych, že najdu věrnějšího a cennějšího společníka. Oba dva jsme byli zamilovaní do Boha a samoty. Odkryli jsme na poušti absolutno Boha. A všechny problémy se vytratily, včetně toho, jakým způsobem překlenout propast mezi městěm a pouští. Ta propast přestala existovat, neboť poušť už nebyla absencí lidí, nýbrž přítomností Boha. Jeho Přítomnost lze postřehnout i v dunách pouště, i uprostřed novodobých měst. Delfieux si vybral město a tam postavil svůj stan. Ale jeho srdce zůstalo na poušti. Já jsem si vybral písek pouště. Ale moje srdce bylo ve městě. Otvírá se zde velká budoucnost v podobě realizace mé dávné touhy: navracet moderním velkoměstům duši skrze živou vodu modlitby. Vznešený úmysl! Ohnivá intuice! Teď ale již kon-čím... Nyní vede pouštní stezka do srdce měst a zve všechny lidi ke kontemplaci tajemství Boží-ho absolutna.“ Pokračování příště.
1 Bratr Pierre-Marie Delfieux (1934-2013), francouzský kněz, poustevník na Sahaře, mnich, sociolog, du-chovní autorita pokoncilní obnovy řeholního života, inspirován životem bl. Bratra Charlese de Foucauld a povzbuzen arcibiskupem Francoisem kardinálem Martym, založil v roce 1975 v Paříži Mnišské bratrstvo Jeruzalém, mnišské společenství bratří, o rok později i mnišské společenství sester. V roce 1978 pro ně sepsal řeholi, Knihu života Mnišského bratrstva Jeruzalém. Byl vyhledávaným duchovním otcem, autorem mnoha bliblických meditací a skvělým kazatelem.
9. listopadu - svátek Výročí posvěcení lateránské basiliky v Římě
Stavbu tohoto velkolepého chrámu zahájil na lateránském poli císař Konstantin Veliký na poděkování za vítězství nad Maxenciem u Milviova mostu, k němuž došlo ve znamení kříže 28. 10. 312. K dobudování stavby došlo za pontifikátu papeže Silvestra I., který ji zasvětil již roku 318 Kristu Spasi-teli a její posvěcení vykonal v roce 324. Výročí posvěcení je od 12. století slaveno každoročně 9. listopadu. Postupně byl k bazilice vybudován reprezentativní komplex budov. Patřila sem residence, obrana a administrace římské kurie. Papežo-vé zde měli sídlo od 4. do 14. století.
AJ
11 ROZHOVOR
Martin Pavlů (34) se v Praze narodil, vyrostl a má to tu rád. Lékařem, se sice
po vzoru svého dědečka nestal, za to pomáhá jinde… Poznámka: V textu je zmínka o dvou kněžích - P. Pavel Grimmig (1923 - 2006); půso-
bil v Rokycanech, Manětíně, na Karlštejně (děkan kapituly), v Praze-Podolí a P. Josef Toufar (1902 - 1950), jehož životní osud je dostatečně znám.
Vyrůstal jsi v Praze, pamatuješ, kam jste
chodili s rodiči do kostela?
Narodil jsem se v Praze Podolí. Do kostela
jsme chodili nejčastěji ke svatému Michaelu
Archandělovi, coţ je malý kostelík nedaleko
Podolské vodárny, kde tehdy kázal fantastický
kněz P. Pavel Grimmig. Pamatuji si, ţe se nám
jako dětem velmi věnoval, chodili jsme k
němu také na hodiny náboţenství. Byl schopen
nám vše podat velmi zajímavou formou tak,
aby nás to zaujalo.
Co tě ovlivnilo ve výběru povolání?
Asi hlavně to, ţe po studiu ekonomie jsem
nebyl pevně rozhodnut, jaké profesi bych se
chtěl věnovat. Řekl jsem si, ţe teorií uţ bylo
za 5 let dost a teď by to chtělo nabrat co nej-
rychleji praxi. Zkusil jsem proto práci auditora
v jedné mezinárodní síti. Je to sice práce časo-
vě náročnější s častým cestováním, ale na
druhou stranu člověku umoţní v krátkém čase
poznat široké spektrum firem z nejrůznějších
oborů. Nejsem sice doktorem medicíny po
vzoru svého dědečka a strýce, ale s trochou
nadsázky by se dalo říct, ţe jsem jakýmsi
lékařem firem.
Nacházíš vzory ve své rodině?
V naší rodině byl asi nejinspirativnější osobou
právě můj dědeček František Stryhal. Byl
doktorem medicíny, věnoval se ortopedii, ale
kromě toho byl schopen stíhat aţ neskutečné
mnoţství dalších koníčků. Jen namátkou foto-
grafování, radioamatérství, včelaření a péče o
zahradu. Všechny tyto koníčky provozoval na
vysoké úrovni a měl o nich nemálo načteno.
Kromě toho byl po celý ţivot křesťanem, který
svoji víru vyjadřoval zejména svým chováním,
neţ planými gesty.
Jaké jsou tvoje koníčky?
Musí to být něco, co je protipólem práce.
Zejména cestování, fotografování, sport a
hudba. Docela často se také věnuji práci na
naší zahradě na Vysočině, která je dědictvím
právě po mém dědečkovi a která je spíše
ovocným sadem. Kdyţ se úroda vydaří jako
letos, počítáme jablka ne na košíky, ale spíš na
tuny :-)
Můţeš čtenářům doporučit knihu, která tě
oslovila?
Zajímavých a inspirujících knih je mnoho,
těţko vybrat jedinou. Hodně mne oslovila
kniha Jako bychom dnes zemřít měli od Milo-
še Doleţala o ţivotě a mučednické smrti faráře
P. Josefa Toufara. Jeho ţivotní příběh je ne-
smírně zajímavý, po svém vysvěcení působil v
dnes jiţ zaniklé obci Zahrádka, kde si získal
velkou oblibu obyvatel, ale zároveň začal být
nepohodlný komunistickému reţimu. Známější
je především díky svému druhému působišti v
obci Číhošť u Ledče nad Sázavou a zdejšímu
zázraku s kříţem na oltáři. V jaký vykonstruo-
vaný proces tato událost vyústila, asi většina
lidí ví. Tato kniha není ţádným odpočinkovým
čtením “na letní dovolenou” ale rozhodně stojí
za to. Doporučil bych ji především lidem, kteří
stejně jako já éru komunismu jiţ prakticky
nezaţili.
Doposud jsme věděli, jak číhošťský farář Josef Toufar zemřel. Díky Miloši Doležalovi se teď dozvídáme, i jak žil. Kniha Jako bychom dnes zemřít měli je více než jen životopis kněze umučeného na počátku 50. let příslušníky Státní bezpečnosti. Jsou příběhy, o kterých si myslíme, že je známe celé, a najednou přijde někdo, kdo nám dokáže, že jsme doposud nevěděli vlastně nic. Přesně to se podařilo Miloši Doležalovi, básníkovi a redak-torovi Českého rozhlasu, v životopise Josefa Toufara.
Rozhovor připravila I. Mervartová.
PANNA MARIA 12
Svatá Panna Lasalettská (zjevení plačící Panny Marie, Francie, 1846) (pokračování, 10. díl)
Jedné neděle jsme šly podle svého zvyku
k Naší Paní Gournierské, modlíce se růţenec,
a bylo nás asi tucet osob, kdyţ vtom přibíhá
moje matka a bez jediného slova mě chytí za
paţi a odvádí k sobě a zavírá po tři dny do
jedné místnosti. To právě tehdy přišla jedna
osoba ze sousedství a ţádala ji, zda by jí ne-
mohla dát jedno ze svých dětí k hlídání ovcí.
Má matka jí odpověděla, ţe ano, pokud by
místo jednoho z chlapců přijala Němou, tu ţe
by jí dala. Nabídka byla přijata, druhého dne
jsem opustila domov, abych hlídala ovce; měla
jsem šest let a několik měsíců. Zůstala jsem
tam asi osm měsíců: pak jsem se na období
sněhu vrátila ke svým rodičům a strávila jsem
tam většinu zimy.
Příští rok o mne mou matku poţádal nový
hospodář, rovněţ k hlídání ovcí, a já u něho
zůstala jako vţdycky po celý čas, dokud ovce
nalézaly potravu.
Rok nato jsem byla dána do sluţby třetímu
hospodáři, abych hlídala docela malé dítě. To
uţ bylo třetím rokem, co jsem zůstala ve sluţ-
bě v obci Corpsu. Během té doby mě můj Bůh
neopustil; láskyplně mě poučoval o pravdách
víry, té pravé, přesvědčivé, silné, nevyvratitel-
né víry v jediného, nestvořeného, věčného
Boha a Jeţíše Krista-Boha a člověka;
v nejsvětější Trojici Boţských osob v jediné
Podstatě atd., atd.
Napadalo hodně sněhu, a tak jsem uţ nemohla
vodit své ovce na pastvu; vrátila jsem se
k rodičům. Můj otec byl právě doma a před
svým odchodem řekl mé matce, aby mě posíla-
la do školy. Kaţdé ráno mě tedy syn mé matky
doprovodil do školy a večer si pro mě přišel.
Paní učitelka byla osoba váţná a zboţná a
okamţitě si mě oblíbila; ale já se svou zádum-
čivou povahou jsem zrovna neodpovídala
jejím dobrým způsobům; byla jsem opravdová
divoška a kaţdému, kdo se ke mně chtěl při-
blíţit, jsem se vţdycky vzdálila. Jednoho dne
odpoledne mi paní učitelka vlídně řekla:
„Sestro (všichni mě nazývali sestrou, protoţe
jsem řekla, ţe je to moje jméno), nechte mě,
abych vám trochu upravila váš účes.“
Hned jsem řekla: „Ne, ne, takhle je to dobré.“
Po několika minutách se vrátila a řekla mi, ţe
by mi ráda upravila vlasy, ţe můj otec ji poţá-
dal, aby se o mě dobře starala a ţe moje teta ji
ţádala podobně jako můj otec. Kdyţ jsem to
uslyšela, moje tvrdé srdce se obměkčilo; navíc
jsem svého otce měla velice ráda a nechtěla
jsem mu způsobovat starosti. A tak přes můj
veliký odpor k tomu, aby se mi někdo přiblíţil,
se moje učitelka s velkou láskou pokusila
učesat mé vlasy, celé rozcuchané a slepené
krví, která občas tekla a která (nemohla-li jsem
ji omýt) v mých vlasech zaschla. Dobrá paní
učitelka mě toho dne nedokázala učesat podle
svého přání. Spokojila se s tím, ţe mi vlasy
vyzvedla nazad a upevnila a řekla mi: „Zítra
vám je upravím.“
Jakmile jsem večer přišla domů, vzala jsem
jednoho matčina syna, abych s ním řekla jeho
modlitbu. V té chvíli se na mne matka podíva-
la, a kdyţ uviděla, ţe jsem učesána, řekla mi
nazlobeným hlasem: „Co je to za novinku? A
proč sis vyzvedla vlasy, které ti pokrývaly čelo
aţ k očím? Uţ jsem tě měla dost, ale teď jsi mi
uţ nesnesitelná. Ale proč ses tak učesala,
proč? Okamţitě odpověz.“ Odpověděla jsem
jí, ţe nevím proč. Načeţ se matka velice rozčí-
lila a řekla mi, ţe lţu, ale ţe je to vidět, ţe
jsem si takto upravila vlasy z marnivosti; ţe
předstírám zboţnost, abych skryla svoje vady.
Pak vzala nůţky a ustřihla mi všechny vlasy na
čele aţ k uším, a ustřiţené vlasy mi neodejmula.
Druhého dne jsem šla do školy jako obvykle;
učitelka byla překvapena, kdyţ mě spatřila
s ustřiţenými vlasy; velice mi pro tuto drzost
vyhubovala a připojila, ţe by byla nikdy,
nikdy nevěřila, ţe bych byla schopna takové
zlovolnosti. Neodpověděla jsem na to nic, uţ
proto ne, ţe jsem tomu nevěnovala zrovna moc
pozornosti; můj duch byl zaměstnán tím, co
bych měla vykonat, aby to odpovídalo dobro-
diním mého nejmilovanějšího Jeţíše, protoţe
13
jsem hladověla a ţíznila po utrpení, aniţ jsem
kdy trpěla. Och, jak je tento stav krutý!
Odpoledne mě paní učitelka zavolala do svého
kabinetu a řekla mi: „Pojďte, ať vám aspoň
dám pryč vlasy, které jste si ustříhala.“ Zatím-
co mě upravovala, můj otec zaklepal na dveře
a vstoupil (musela to být sobota, protoţe můj
otec byl doma). Paní učitelka tedy otci řekla,
ţe jsem se dopustila neuvěřitelné zlovolnosti, a
vyprávěla mu o ustříhání vlasů. Můj otec tomu
příliš nevěřil a nedal se přesvědčit, ţe bych
v sobě měla tolik zloby. Řekl mi, ať jdu za
ním, a klidně a s něhou se mě ptal, kdo mi
vlasy ustříhal. Nic jsem na to neodpověděla,
protoţe jsem nechtěla matce způsobit roztrp-
čení. Otec však na tom trval a ještě se mě
otázal, kdo mi je učesal. Odpověděla jsem:
„Paní učitelka.“ – „A kdo ti je ostříhal?“ Mlče-
la jsem. „Řekni mi, kdo ti ustříhal vlasy, po-
slechni a mluv.“ Odpověděla jsem: „Je to
Julie.“
Můj otec povstal, potají si pohovořil s paní
učitelkou a odešel. Kdyţ jsem večer přišla
domů, panoval tam velký rozruch: matka na
mě hleděla se zlostí, bratři plakali a říkali, ţe
otec zacházel s matkou velice přísně pro zmí-
něnou záleţitost i pro jiné věci, kterým jsem
nerozuměla. Nepřestával se zlobit a říkal, ţe
uţ s ní nemůţe zůstávat, protoţe jen utrácí
peníze za zábavy; pak i proto, ţe nenávidí jeho
dceru, ale tu ţe si on vezme s sebou.
Kdyţ jsem to všechno slyšela, byla jsem velmi
zarmoucena, běţela jsem a vrhla se svému otci
na kolena a prosila jsem, aby Julii přestal
vyčítat, a snaţila jsem se mu vysvětlit, ţe
jestliţe mi ustřihla vlasy, bylo to pro mou
marnivost, a prosila jsem ho, aby mi odpustil
všechny nepříjemnosti, které jsem mu způsobi-
la; nakonec jsem mu řekla, ţe se to nehodí,
abych s ním šla, opustí-li mou drahou matku…
Postupně se můj otec uklidnil. Druhého dne,
musela to být neděle, jak si můj otec oblékal
košili, zjistil, ţe mu na jednom rukávě chybí
knoflík, a ţádal po matce jinou košili. Já jsem
zatím ve spěchu vzala košili, na níţ chyběl
knoflík, abych ho sama přišila.
Jak si otec navlékal druhou košili, kterou mu
matka podala, uviděl, ţe chybí knoflík na
prsou: rozčileně svlékl košili a řekl matce:
„Bůh mi dává tvrdě platit za můj omyl, ţe
jsem si vás vzal za ţenu: nikdy jste nebyla
ţenou pro domácnost, nikdy jí nebudete atd.,
atd.“ Honem jsem běţela za otcem o oprave-
nou košilí a řekla jsem mu: „Tatínku, tato
košile má všechny knoflíky, pohleďte, dobře si
ji prohlédněte.“
Myslela jsem, ţe otce udobřím, ale stal se
opak! Ještě více se na mou drahou matku
rozzlobil pro její nedbalost v konání domácích
prací, vůči svému manţelovi a vůči dětem atd.,
atd. a nakonec řekl: „Aţ dcera bude mít deset
let, pošlu tě zpět k tvým rodičům. Naštěstí
dcera nemá nic z tvé povahy; nikdy můj dům
neopustí pro tancovačky divadla a jiné zábavy
atd., atd. Nakonec jí řekl, ţe umím přišít knof-
lík ke košili lépe neţ ona sama.
Zdroj: Press, F. (1992). Děvečky Boží.
Brno: Mariánské nakladatelství.
PRAVIDELNÉ AKTIVITY VE FARNOSTI 14
Pokud není stanoveno jinak, konají se uvedené aktivity ve Farním centru - Čajkovského 36, Praha 3.
Některé aktivity jsou o letních prázdninách omezeny; informace jsou včas zveřejněny.
Náboţenství dětí pondělí - čtvrtek odpoledne Náboţenství je důleţitou součástí lidského formování dětí i mládeţe.
Ve školním roce 2018 - 2019 se vyučuje od září.
předškoláci + 1. ročník ZDŠ - úterý 15:45 (M. Provinská, místnost A)
2. ročník ZŠ - úterý 16:45 (M. Provinská, místnost A)
3. ročník ZŠ a příprava k prvnímu sv. přijímání - středa 15:00 (P. Vít Uher, místnost A)
4. - 6. ročník ZŠ - bude upřesněno na webových stránkách (Jakub Kroneisl, místnost A)
7. - 8. ročník ZŠ - bude upřesněno na webových stránkách (Jakub Kroneisl, místnost A)
9. ročník + středoškoláci - příprava na biřmování - bude ještě upřesněno (P. Vít Uher, místnost A)
Další informace: [email protected]; [email protected]; [email protected]
Biblická hodina čtvrtek 19:00 - 20:30 (kromě 1. čtvrtku v měsíci) Číst bibli není jednoduché, je těţké rozumět některým jejím obrazům i událostem. Během biblic-
ké hodiny se čte a společně objasňuje část bible určená na aktuální den podle rozpisu.
Hovory o víře pro katechumeny a hledající pondělí 19:00 - 20:15 Kaţdoročně po velikonocích začíná P. Vít pravidelná setkání s dospělými hledači víry, ať uţ jde
o nepokřtěné, pokřtěné v dětství anebo jinověrce, kteří se chtějí seznámit se základy katolické
víry a připravit se k prvnímu přijetí svátostí.
Malá dogmatická teologie středa 19:00 - 20:00 Přítomnost bývalého děkana KTF UK prof. ThDr Václava Wolfa ve farnosti přímo vybízí
k vyuţití jeho potenciálu, aby se naši farníci mohli vzdělávat v základech katolické dogmatiky.
Malá liturgika pondělí 18:45 - 19:45 (říjen - duben) Hovory o liturgice se týkají aktuálního liturgického dění i všeobecných otázek (skladba liturgic-
kého roku, podrobnější rozbor jeho částí, liturgický prostor) i dalších souvisejících okolností.
Modlitba růţence neděle, úterý, středa Modlitbou růţence oslovujeme Pannu Marii a rozjímáme o různých událostech ze ţivota Jeţíše
Krista i Panny Marie ve vztahu k naší současnosti. Růţenec se společně modlíme v kostele sv.
Anny (ne 7:25, út 17:30), ve středu od 17:20 v kostele sv. Prokopa.
Eucharistická adorace: kostel sv. Prokopa: první čtvrtek v měsíci po mši sv. do 20:00 kostel sv. Anny: poslední úterý v měsíci před mší sv. od 17:30
Neustále si potřebujeme vyprošovat pro svůj osobní i společenský ţivot včetně ţivota farnosti
Boţí pomoc, milost a sílu - nejlépe před Jeţíšem přítomným v Nejsvětější svátosti.
Polední ateliér říjen - květen pátek 9:00 - 12:00 Jde o setkání převáţně ţen, při němţ se zdobí svíčky, vyrábějí drobné uţitečné předměty včetně
drátkování, háčkování, malování, šití a přípravy drobných dárkových předmětů k různým příleţi-
tostem.
Trénování paměti pondělí 17:15 Vzájemná i odborná pomoc pro ty, kteří pociťují slábnutí své paměti, a rádi by obnovili funkč-
nost svých paměťových buněk.
Úklid kostelů druhá sobota v měsíci 8:00 - 11:00 Po mši sv. v kostele sv. Prokopa se přítomní rozdělí do skupin a podle stanoveného harmono-
gramu počne úklid všech tří kostelů naší farnosti. Díky ochotě farníků se daří kaţdý měsíc naše
kostely uklidit. Rádi uvítáme kaţdého, kdo se této akce zúčastní.
15 DUCHOVNÍ SLUŽBA
Chcete se nechat pokřtít? Uvaţujete o tom, zda je křest nutný? Přijďte za knězem a domluvte si s ním osobní setkání. Pak následuje příprava ke křtu formou
společných setkání (katechumenát). Ve Farním centru probíhá příprava kaţdou středu od 19:00,
která vyústí v moţnost přijetí svátosti křtu o Velikonocích.
Chcete se nechat pokřtít své dítě? Dítě do 6 let: Kontaktujte P. Víta Uhra a po osobním rozhovoru bude dohodnuta příprava na
křest dítěte.
Dítě 7 - 14 let: U tohoto dítěte jsou jiţ nutné základní znalosti o víře, které získá v přípravě na
křest. Kontaktujte P. Víta Uhra, s nímţ tuto přípravu domluvíte. Výuka náboţenství dětí probíhá
ve školním roce dle stanoveného rozpisu, se kterým budete seznámeni.
Potřebujete se smířit s Bohem a najít tak klid v duši? Svátost smíření (sv. zpověď) lze v kostelích naší farnosti přijmout:
kostel sv. Prokopa: pondělí, středa, pátek 17:30 - 17:50
kostel sv. Rocha: středa 6:30 (kromě letních prázdnin), neděle 16:30 - 16:50
kostel sv. Anny: neděle 7:30 - 7:50, úterý 17:30 - 17:50
S knězem lze předem domluvit i jiný termín.
Nebyli jste u biřmování? Svátost biřmování, která biřmovancům dává dary Ducha svatého a celkovou posilu ve víře, se
v naší farnosti uděluje dospělým křesťanům - po nezbytné přípravě - kaţdoročně na podzim.
Zájemci se mohou přihlásit u P. Víta Uhra.
Uvaţujete o svatbě v kostele?
Svatba v kostele není pouhým právním aktem, ale svátostí, skrze kterou Bůh vstupuje mezi dva
lidi, aby je posvětil a pomáhal jin ve společném ţivotě. Proto je nutná určitá příprava ke sňatku.
Tu domluvíte (minimálně 3 měsíce předem) s P. Vítem Uhrem.
Jste nemocní? Potřebujete duchovní pomoc? V případě takové potřeby se kdykoliv obraťte na P. Víta Uhra, se kterým domluvíte udělení
svátosti nemocných buď u Vás doma nebo na jiném místě (nemocnice, domov důchodců apod.).
Jednou za dva roky (v postní době) je moţno přijmout tuto svátost při jejím společném udílení.
Jste pokřtěni, ale nebyli jste dlouho nebo vůbec u sv. zpovědi a sv. přijímání? Nebojte se kontaktovat kněze, lidí jako Vy je mnohem více. Příprava na přijetí těchto svátostí
probíhá společně s dospělými, kteří se připravují na křest. Kněz Vás bude rád informovat o ter-
mínech a dalších podrobnostech této přípravy.
Zemřel Vám někdo blízký a chcete se s ním rozloučit při církevním obřadu na
hřbitově nebo v krematoriu? - Chcete uloţit jeho urnu na hřbitově? Kontaktujte kněze co nejdříve po úmrtí; je však nutné dohodnout čas rozloučení dříve s knězem
neţ s pohřební sluţbou.
Tradici ani současnosti katolické církevní praxe však neodpovídá tzv. „společný rozptyl“, z toho
důvodu není přítomnost kněze u této akce moţná.
Chcete nechat slouţit mši svatou za svoje blízké (ţivé nebo zemřelé) nebo na jiný
dobrý úmysl? Toto je třeba domluvit předem v sakristii kostela, ve kterém by měla být tato mše sv. slouţena.
V
ydáv
á Ř
ímsk
oka
tolic
ká f
arn
ost
u k
ost
ela
sv. P
roko
pa
Pra
ha
3
far
ář:
P. V
ít U
her
Pří
spěv
kyx
mo
ho
u b
ýt r
edak
čně
krác
eny.
N
ákla
d:
250
ks
Tis
k: P
etr
Ber
an, w
ww
: p
b-t
isk.
cz.
Výr
ob
ní c
ena:
K
č 1
8,-
Děk
uje
me
za v
áš p
řísp
ěvek
.
N
EP
RO
DE
JNÉ PPOO ŘŘAADD BBOO HHOO SSLL UU ŢŢ EEBB
sv. Prokop: sv. Roch: sv. Anna:
farní kostel - Sladkovského náměstí filiální kostel - Olšanské náměstí filiální kostel - ul. Tovačovského
PŘÍPADNÉ ZMĚNY JSOU VČAS OZNÁMENY
DEN KOSTEL ČAS poznámka
NEDĚLE
sv. Anna 8:00
sv. Prokop 9:30
sv. Roch 11:00 17:00
pondělí sv. Prokop 18:00
- s latinským ordináriem; - 4x ročně v Tridentském ritu v kostele sv. Rocha
úterý sv. Anna 18:00 každé poslední úterý v měsíci od 17:30 eucharistická adorace
středa sv. Roch 6:00
mimo červenec a srpen - v adventě roráty
sv. Prokop 18:00
čtvrtek sv. Prokop 18:00 první čtvrtek v měsíci eucharistic-ká adorace do 20:00
pátek sv. Prokop 18:00 první pátek v měsíci po mši sv. pobožnost k Srdci Ježíšovu
sobota sv. Prokop 8:00 druhou sobotu v měsíci po mši sv. úklid kostelů
LIS
TO
PA
D 2
018
Úřední hodiny ve farní kanceláři Čajkovského 36, 130 00 Praha 3-Žižkov
úterý 15:00 - 17:00 výpomocný duchovní P. Ant. Ježek
středa 8:30 - 11:30 farář P. Vít Uher
čtvrtek 8:30 - 11:30 farář P. Vít Uher
Kontakty farář: P. ThLic Vít Uher ThD e-mail: [email protected]
mobil: (00420) 731 625 910 web: www.farnost-zizkov.cz
Ekonomické okénko k 31. 10. 2018
výše dluhu (úvěr): Kč 3 449 685,29
povinná měsíční splátka: Kč 29 324,-
sbírka na splácení úvěru (září 2018) Kč 9 034,-
č. ú. farnosti: Sberbank 4200172251/6800 VS na opravu kostela sv. Anny: 26072013
DĚKUJEME ZA VAŠE DARY - jen díky nim můţeme i my dále pomáhat
310 PROKOPSKÉ LISTY měsíčník nejen pro žižkovské farníky
