OKRES

STRAKONICE

âESKOBUDùJOVICKO

CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR

âeskobudûjovicko

Okres Strakonice se nachází v severozá-

padní ãásti Jihoãeského kraje, v nûmÏ

je okresem nejmen‰ím. Zaujímá plo-

chu 1031,74 km2, zahrnuje území 112

obcí a k 31. 12. 2001 mûl 69 644 oby-

vatel s hustotou zalidnûní 67 obyvatel

na 1 km2. Území okresu má silnû pro-

táhl˘ tvar ve smûru S–J s v˘razn˘m jiho-

v˘chodním v˘bûÏkem do okolí VodÀan

a Bavorova. Pfiirozenou pfiíãnou osou

okresu je údolí Otavy s pfiítokem (zpra-

va) VolyÀkou, jihov˘chodní v˘bûÏek

pfietíná tok fieky Blanice. Nejsevernûj‰ím

místem okresu je místní traÈ Pod Javory

30 m jiÏnû od silnice HvoÏìany–Leleti-

ce, 1,3 km severnû od obce Tisov u Bûl-

ãic (49° 31’ 38” s. ‰., 13° 49’ 22” v. d.),

nejv˘chodnûj‰ím bodem je kfiiÏovat-

ka (kóta 434 m n. m.) silnic âíãenice

–Chvale‰ovice a Zábofií–Strachovice,

3,5 km severov˘chodnû od âíãenic

(49° 09’ 30” s. ‰., 14° 16’ 43” v. d.),

nejjiÏnûj‰ím bodem je nev˘razné návr‰í

(100 m v˘chodnû od kóty 512 m n. m.)

jiÏnû od samot zvan˘ch Trsovky, 4,2 km

jihov˘chodnû od Bavorova (49° 05’ 21”

s. ‰., 14° 06’ 33” v. d.) a nejzápadnûj-

‰ím bodem je západní okraj lesa 70 m

severnû od samoty Biskup, 3 km zá-

padnû od obce Zálesí (49° 09’ 59” s. ‰.,

13° 11’ 13” v. d.).

Nejniωí místo leÏí v nivû Otavy ji-

hozápadnû od Kestfian (371 m n. m.)

a nejv˘‰e poloÏen˘m bodem okresu je

vrch Zahájen˘ (844,9 m n. m.).

JiÏní ãástí strakonického okresu pro-

bíhá zhruba rovnobûÏkov˘m smûrem

linie rozdûlující okres do dvou geomor-

fologick˘ch soustav, ãesko-moravské na

severu a ‰umavské na jihu.

Z podsoustavy Stfiedoãeská pahorka-

tina patfií do okresu jiÏní ãást Bfieznické

pahorkatiny a vût‰í ãást HoraÏìovické

pahorkatiny. Tuto ãást Strakonicka bu-

dují pfieváÏnû granitoidní horniny stfie-

doãeského plutonu, zejména biotitické

aÏ amfibolicko-biotitické granodiority.

Uvedené horniny zde na Blatensku vy-

tváfiejí typick˘ mírnû vyklenut˘ krajin-

n˘ georeliéf s vyvûtran˘mi skupinami

zaoblen˘ch balvanÛ. Blatensko je zná-

mo také starou hornickou tûÏbou zlata,

Sudomûfiské rybníky (v popfie-dí) a rybník ¤eÏabinec (vpravov pozadí) v západní ãásti âeskobu-dûjovické pánve.

Na pfiedcházející stranû: Strakonic-ká kotlina se zámkem Stfielou a obcíDraÏejovem. V pozadí v˘razné vá-pencové a erlanové vrchy Radomy‰l-ské pahorkatiny, vlevo Tisovník(588,9 m n. m.), uprostfied Kufiidlo(545,6 m n. m.). Pohled od Maka-rova (v popfiedí) ve VolyÀské pahor-katinû k severov˘chodu.

1

ST 2366

OKRES STRAKONICE

1

Okres Strakonice

ST 3 367

ZVLÁ·Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ A PAMÁTNÉ STROMY

âeskobudûjovicko

ale pfiedev‰ím nesãetn˘mi pozÛstatky po

r˘Ïování zlata. R˘Ïovnické kopeãky (sej-

py) jsou ve velkém mnoÏství zachovány

podél fiíãky Lomnice a jejích pfiítokÛ,

dokonce v blatenském zámeckém par-

ku. Do v˘chodního okolí Blatné pfii

hranici okresu v Bfieznické pahorkatinû

zasahuje komplex „mirotick˘ch orto-

rul“ – zbfiidliãnatûl˘ch granitoidÛ me-

tamorfovaného „ostrova“ mirovického,

ST 4368

KRAJINN¯ POKRYV

Okres Strakonice

kontaktnû pfiemûnûn˘ch na styku se

stfiedoãesk˘m plutonem.

Nejsevernûj‰ím okrskem HoraÏìo-

vické pahorkatiny je HvoÏìanská pahor-

katina (KnûÏská hora, 565,0 m n. m.)

ohraniãující ze severu Blatenskou kot-

linu s nûkolika rybniãními soustavami,

dále k jihu následuje Kasejovická pa-

horkatina s nejvy‰‰ími vrcholy Jezbyní

(576,8 m n. m.) západnû od LnáfiÛ

a Hfiebenem (596,5 m n. m.) u Zad-

ních Zborovic, pomûrnû plochá Stfiel-

skoho‰tická pahorkatina nepfievy‰ující

500 m n. m. a pahorkatina Radomy‰l-

ská s nejvy‰‰ím Tisovníkem (588,9 m

n. m.) a nedalek˘m Bfiezov˘m vrchem

(570,8 m n. m.) severnû od Strakonic,

v níÏ vyniká pestrá skupina moldanu-

bika s mocn˘mi vloÏkami krystalic-

k˘ch vápencÛ. Krasové jevy zde done-

dávna reprezentovala dnes jiÏ zaniklá

Radomy‰lská jeskynû. Pestré skupinû

patfií také vloÏky grafitick˘ch pararul.

Od severov˘chodu zasahuje do Stra-

konicka úzk˘ obloukovit˘ v˘bûÏek Bfiez-

nické pahorkatiny s malou ãástí okrsku

Bûlãická pahorkatina (Hol˘ vrch, 590,3

m n. m.) na severu a Mirotickou vrcho-

vinou na jihu, s nejvy‰‰ím bodem Trub-

n˘m vrchem (576,6 m n. m.) jihozápad-

nû od Sedlice.

Mûsto Strakonice se ‰ir‰ím okolím

leÏí v nejzápadnûj‰ím, tektonicky pod-

mínûném a v˘razn˘mi zlomov˘mi svahy

omezeném úzkém v˘bûÏku âeskobu-

dûjovické pánve, v okrsku Strakonická

kotlina. Ta pfiechází v˘chodním smû-

rem do Kestfianské pánve s nadmofisk˘-

mi v˘‰kami kolem 380–400 m a na jihu

do ploché Mladûjovické pahorkatiny

jen v˘jimeãnû pfiesahující nadmofiskou

v˘‰ku 450 m. V okolí VodÀan zasahu-

je malá ãást okresu do VodÀanské pán-

ve (okrsek Blatské pánve) leÏící v roz-

mezí nadmofisk˘ch v˘‰ek 390– 420 m.

Pánevní okrsky severozápadní ãásti âes-

kobudûjovické pánve jsou vyplnûny

nezpevnûn˘mi jílovit˘mi a písãitojílovi-

t˘mi terciérními uloÏeninami mydlo-

varského a ledenického souvrství a na

nû nasedajícími mocn˘mi ‰tûrkopísko-

v˘mi kvartérními sedimenty.

K ·umavskému podhÛfií patfií v tom-

to okrese malá severní ãást Vimperské

vrchoviny a souvisl˘ pruh Bavorovské

vrchoviny lemující na jihozápadnû âes-

kobudûjovickou pánev. ·umavské pod-

hÛfií tvofií pfieváÏnû migmatity a bioti-

tické perlové ruly jednotvárné skupiny

moldanubika, hojnû prostoupené drob-

n˘mi Ïiln˘mi tûlesy porfyrÛ a porfyri-

tÛ. V okolí Volynû vyznívá pruh pestré

skupiny s polohami krystalick˘ch vá-

pencÛ. Jihozápadnû od VodÀan vystu-

puje masiv durbachitu rastenberského

typu.

Z Vimperské vrchoviny je souãástí

okresu Mladotická vrchovina v povodí

Novosedelského potoka a potoka Peklov

s nejvy‰‰ími vrcholy Zahájen˘ (844,3 m

n. m.) a KÛstr˘ (836,8 m n. m.) u Zá-

lesí a Mladotick˘m vrchem (703,0 m

n. m.) v˘raznû vystupujícím z niωího

okolí u Mladotic. Do okresu téÏ patfií

men‰í severní ãást Vacovické vrchoviny

s Vacovick˘m vrchem (823,1 m n. m.)

leÏícím na hranici s okresem Prachatice.

Z Bavorovské vrchoviny patfií do

Strakonicka malá v˘chodní ãást Prá-

cheÀské pahorkatiny, VolyÀská vrcho-

Krajina VodÀansk˘ch Svobod-n˘ch hor v jihov˘chodní ãásti Neto-nické vrchoviny.

1

ST 5 369

1

âeskobudûjovicko

vina s vrchem Kbíl (664,2 m n. m.)

u Libûtic, MiloÀovská pahorkatina s izo-

lovan˘mi vrchy pfies 550 m n. m. (Kufii-

mansk˘ vrch, 586,1 m n. m.) a na v˘cho-

dû Netonická vrchovina s v˘razn˘mi

hfibety severojiÏního smûru s nejvy‰-

‰ími vrchy Helfenburgem (683,2 m

n. m.), Radovcem (635,1 m n. m.)

u Netonic, velmi nápadn˘m Hradem

(666,8 m n. m.) u Skoãic (PR Skoãick˘

hrad) a Svobodnou horou (640,1 m

n. m.) u Bavorova. Z dal‰ích okrskÛ Ba-

vorovské vrchoviny (Husinecká vrcho-

vina, Netolická pahorkatina) zasahují

na Strakonicko jen jejich nepatrné ãás-

ti s ojedinûl˘mi vrchy pfies 500 m n. m.

Témûfi cel˘ okres je podle Quitta, E.,

1971, zafiazen do mírnû teplé klimatické

oblasti – nejniωí polohy v údolí Otavy,

Lomnice a Blanice do klimatick˘ch jed-

notek s dlouh˘m tepl˘m létem a krát-

kou, mírnû teplou zimou, ostatní území

do jednotek s normálnû dlouh˘m, mír-

n˘m létem a normálnû dlouhou, mírnû

teplou zimou. Pouze jihozápadní okraj

okresu v ·umavském podhÛfií patfií do

chladné klimatické oblasti s normál-

ním aÏ krátk˘m, mírnû chladn˘m lé-

tem a normálnû dlouhou, mírnû chlad-

nou zimou.

Na vût‰inû území okresu se prÛmûrná

roãní teplota vzduchu pohybuje mezi

7,0 a 7,5 °C; v ·umavském podhÛfií

klesá v nejv˘‰e poloÏen˘ch místech pod

6 °C, ve Strakonicích a okolí stoupá aÏ

k 8 °C, nepatrnû chladnûj‰í je údolí Bla-

nice kolem VodÀan s hodnotou 7,7 °C.

Velké vegetaãní období trvá v nej-

teplej‰ích ãástech okresu témûfi 220 dnÛ,

na vût‰inû území kolem 210 dnÛ, v jiho-

západním cípu okresu jen 200 aÏ 205

dnÛ. V okolí Strakonic zaãíná v prÛ-

mûru uÏ v posledních dnech bfiezna,

v podhÛfií ·umavy bûhem první deká-

dy dubna. Zimní období s prÛmûr-

n˘mi denními teplotami vzduchu pod

0 °C trvá ve Strakonicích prÛmûrnû 72

dny, od 11. prosince do 21. února. V po-

lohách kolem 500 m n. m. trvá zima uÏ

kolem 85 dnÛ, v nejchladnûj‰ích polo-

hách více neÏ 90 dnÛ.

Okres jako celek patfií spolu s okre-

sem Písek k nejsu‰‰ím v jihoãeském

regionu. Nejménû atmosférick˘ch srá-

Ïek, v prÛmûru kolem 550 mm za rok,

spadne v údolí Otavy a Lomnice. Smû-

rem k severu a k jihu atmosférick˘ch

sráÏek pfiib˘vá. Na úpatí Brd v okolí

Bûlãic spadne 600 mm za rok, v údo-

lích VolyÀky a Blanice 560 aÏ 600 mm

za rok a ve vy‰‰ích polohách ·umav-

ského podhÛfií dosahují prÛmûrné roã-

ní sráÏkové úhrny 600 aÏ 700 mm.

Na vût‰inû území okresu má velmi

v˘raznou pfievahu západní smûr vûtru,

na druhém místû je v˘chodní smûr.

Pouze v jihozápadní ãásti okresu ãastûji

vane jihozápadní vítr, typick˘ pro ·u-

mavu a její podhÛfií.

Cel˘ okres patfií pfieváÏnû do stfied-

ní ãásti povodí Otavy, která do nûj pfii-

téká pod HoraÏdovicemi. Její pomûrnû

krátk˘ úsek protékající Strakonickem

smûfiuje zprvu na jihov˘chod, pod Stra-

konicemi na v˘chod a okres opou‰tí

u Sudomûfie. Nejvût‰ím pfiítokem Ota-

vy na Strakonicku je VolyÀka.

Nejvíce rybníkÛ je v severní a jihov˘-

chodní ãásti okresu. Mezi nejvût‰í v po-

vodí Lomnice patfií LabuÈ (100 ha),

Velká Ku‰ (45 ha) a Metelsk˘ (52 ha).

V okolí VodÀan stojí za zmínku rybní-

ky Strpsk˘ (40 ha) nebo Dfiemlínsk˘

(60 ha). V povodí BrloÏského potoka

patfií k nejvût‰ím Velkorojick˘ (60 ha)

a Staroborsk˘ rybník (26 ha). Pfii po-

vodních dochází ãasto na Otavû v ce-

lém úseku okresu k pomûrnû rozsáh-

l˘m rozlivÛm.

V˘znamn˘mi územími s vût‰ími zá-

sobami podzemních vod jsou hydrogeo-

logické rajóny „Fluviální sedimenty

Otavy nad Strakonicemi“ a v˘chodnû

od Strakonic „Fluviální sedimenty Bla-

nice a Otavy po Písek“. Jihov˘chodní

Jihozápadní ãást okresu Stra-konice leÏí ve Vacovické a Mladotic-ké vrchovinû. Pohled od Nahofiank severozápadu, v pozadí uprostfiedMladotick˘ vrch (703,0 m n. m.).

1

ST 6370

1

Okres Strakonice

okraj okresu v okolí VodÀan zasahuje

do rajónu „Budûjovická pánev“ s hlu-

bok˘mi kfiídov˘mi a terciérními sedi-

menty. Zásoby tûchto podzemních vod

mají lokální v˘znam pro zásobování pit-

nou vodou.

Z hlediska pÛdních pomûrÛ spadá

území do regionu kambizemí nasyce-

n˘ch a kysel˘ch se subregiony, ve kte-

r˘ch mezi doprovodn˘mi jednotkami

pfievaÏují gleje, pseudogleje a kambize-

mû pseudoglejové. Dominují tedy hnû-

dé pÛdy s ãlenitou mozaikou pÛd hyd-

romorfních.

V plo‰nû rozsáhlém okolí Strakonic

a Volynû, stejnû jako v˘chodnû a sever-

nû od Blatné (Bavorovská vrchovina

a HoraÏìovická pahorkatina) vznikla

na svahovinách rul kambizem typická

(nasycená). Tvofií tu samostatné celky

i asociace s doprovodnou kyselou vari-

etou kambizemû. Kyselá kambizem ty-

pická se vyvinula rovnûÏ na svahovi-

nách kysel˘ch intruzív v celé severní

ãásti okresu, pfii západní hranici s okre-

sem Klatovy a na jihu mezi Volyní

a VodÀany, kde se v asociacích s ní vy-

tvofiily pseudogleje, kyselá i nasycená

kambizem pseudoglejová a nasycená

kambizem typická.

Do jihozápadního cípu okresu zasa-

hují vût‰í celky silnû kyselé kambize-

mû dystrické na svahovinách rul, s men-

‰ím okrskem podzolu kambizemního

na svahovinách kysel˘ch vyvfiel˘ch hor-

nin. V tûchto exponovanûj‰ích polo-

hách se jako akcesorická sloÏka nachá-

zejí také rankery (kambick˘ a typick˘)

s litozemûmi.

Glej typick˘ (ojedinûle i pseudogle-

jov˘, organozemní) leÏí podél men‰ích

vodních tokÛ (Novosedelsk˘ a Zorko-

vick˘ potok, Peklov, pfiítoky VolyÀky

a Lomnice aj.) a rybníkÛ (Velkorojick˘,

LabuÈ, Velká Ku‰, rybníky v okolí Vod-

Àan aj.), kde jsou vázány na nevápnité

deluviofluviální sedimenty a polygene-

tické hlíny. V jiÏní ãásti okresu, v˘chod-

nû a západnû od Strakonic, jiÏnû a v˘-

chodnû od VodÀan (âeskobudûjovická

pánev) se nachází pseudoglej typick˘

(glejov˘) na polygenetick˘ch hlínách

s eolickou a ‰tûrkovitou pfiímûsí a na

písãitojílovit˘ch resp. jílovitopísãit˘ch

pfiedkvartérních sedimentech.

Severozápadnû od VodÀan a podél

v˘chodní hranice s okresem Písek vznik-

ly men‰í ostrÛvky illimerick˘ch pÛd.

V úseku od VodÀan po Strakonice se

jedná o hnûdozem typickou (pseudo-

glejovou) na polygenetick˘ch hlínách,

dále na sever pak o souvisl˘ celek luvi-

zemû typické. Asi 3– 4 km severozápad-

nû od Strakonic vznikly na svahovinách

vápencÛ men‰í plochy rendziny typické

a kambizemní. Nevápnité nivní sedi-

menty po obou bfiezích tokÛ VolyÀky,

Blanice, Lomnice, Bfiezového potoka

(dolní ãásti toku) pokr˘vá fluvizem gle-

jová stfiídavû s fluvizemí typickou.

V Radomy‰lské pahorkatinû se-vernû od Strakonic jsou hojné vloÏkykrystalického vápence. Drobn˘ opu‰-tûn˘ vápencov˘ lomeãek severnû odobce Rovná.

1

ST 7 371

1

âeskobudûjovicko

ST 8372

POTENCIÁLNÍ P¤IROZENÁ VEGETACE

Okres Strakonice

Témûfi celé Strakonicko patfií k mezo-

fytiku. JiÏní ãást je souãástí fytogeogra-

fického okresu ·umavsko-novohradské

podhÛfií (podokresy VolyÀské Pfied‰u-

maví, Strakonické vápence, severní ãást

âkyÀsk˘ch vápencÛ, v okolí Bavorova

malá ãást Prachatického Pfied‰umaví),

vût‰ina severní ãásti patfií k fytogeogra-

fickému okresu HoraÏìovická pahor-

katina (podstatnou ãást tvofií podokres

Blatensko, území mezi Meãichovem

a HoraÏìovicemi náleÏí k podokresu

HoraÏìovicko). Podél v˘chodní hranice

regionu se táhne f. o. Podbrdsko (pod-

okres Bfieznické Podbrdsko). Jihov˘-

chodní plochá a nízko poloÏená ãást

regionu mezi ·tûkní a VodÀany náleÏí

k f. o. Budûjovická pánev. Dva malé

ostrÛvky jsou souãástí oreofytika: jiho-

západní cíp s vrchem KÛstr˘ patfií k f. o.

·umava (podokres Javorník), nejsever-

nûj‰í v˘bûÏek u Bûlãic k f. o. Brdy.

Flóru okresu obohacují prÛvodci

dubohabfiin pronikající do území údo-

lím Otavy, druhovû bohat˘ soubor kal-

cifytÛ pfied‰umavsk˘ch vápencÛ a sku-

pina druhÛ písãit˘ch pÛd a ra‰elinn˘ch

luk Blatenska. K nejv˘znamnûj‰ím

patfií hofiec jarní (Gentiana verna), ho-

fieãek drsn˘ SturmÛv (Gentianellaobtusifolia subsp. sturmiana), h. mno-

hotvárn˘ ãesk˘ (G. praecox subsp. bo-hemica), úpor kufiiãkovit˘ (Elatine alsi-nastrum), vstavaã bled˘ (Orchis pallens),v. obecn˘ (O. morio) a fiebfiíãek sliãn˘

(Achillea nobilis). Zajímavé jsou rovnûÏ

lokality více druhÛ bahenních pampe-

li‰ek (Taraxacum sect. Palustria), napfi.

pampeli‰ky bavorské (Taraxacum bava-ricum), p. nizozemské (T. hollandi-cum), p. vlhkomilné (T. madidum), p.

domácí (T. indigenum) a p. husí (T.pauckertianum).

V druhovû bohaté kvûtenû f. o. Stra-

konické vápence se objevují napfi. zára-

za vy‰‰í (Orobanche elatior), okrotice

ãervená (Cephalanthera rubra), hlaváã

fialov˘ (Scabiosa columbaria), h. Ïlutav˘

(S. ochroleuca) a sasanka lesní (Anemo-ne sylvestris), na okrajích polí a úhorech

rostou teplomilné plevele hlaváãek let-

ní (Adonis aestivalis), ãern˘‰ rolní (Me-lampyrum arvense), zbûhoveãek trojklan-

n˘ (Chamaepitys chia), ‰klebivec pfiím˘

(Misopates orontium), vrabeãnice roãní

(Thymelaea passerina) a pelynûk metla-

t˘ (Artemisia scoparia). Na âkyÀsk˘ch

vápencích byla objevena vzácná rÛÏe

malokvûtá (Rosa micrantha). Ojedinûlé

jsou nálezy vzácn˘ch acidofilních pleve-

lÛ lnice rolní (Linaria arvensis) na Bla-

tensku a bûlolistu Ïlutavého (Filago lu-tescens) u ·tûknû.

Znaãnou plochu území potenciálnû

kryly acidofilní bikové doubravy (Luzu-lo albidae-Quercetum), které se dnes ob-

jevují jen ve fragmentech. V˘znamn˘m

prvkem jsou ptaãincové lipové doubra-

vy (Stellario-Tilietum), jeÏ zasahují od

V nûkter˘ch úsecích pofiíãníchniv, zejména podél Otavy, zÛstalyzachovány pfiirozené porosty stfiem-chov˘ch doubrav (spol. Quercus ro-

bur-Padus avium).

Sasanka lesní (Anemone syl-

vestris) roste roztrou‰enû v travino-bylinn˘ch spoleãenstvech na vápen-cích v okolí Strakonic.

Jedním z nejv˘znamnûj‰íchrostlinn˘ch druhÛ okresu Strakoniceje hofieãek drsn˘ SturmÛv (Gentia-

nella obtusifolia subsp. sturmiana),jehoÏ nejpoãetnûj‰í populace v âR senachází v PR Kocelovické pastviny.

3

2

1

ST 9 373

32

1

v˘chodu k Mladûjovicím a ostrÛvkovi-

tû se objevují jiÏnû od VodÀan, v údolí

Otavy nad Strakonicemi a vzácnû i jin-

de. V jejich bylinném podrostu domi-

nuje ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoi-des) nebo lipnice hajní (Poa nemoralis),z druhÛ dubohabfiin zde rostou zejména

ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria holostea)a pitulník Ïlut˘ (Galeobdolon luteum).JiÏní svahy vápencov˘ch pahorkÛ u Stra-

konic hostí fragmenty teplomiln˘ch

doubrav (Brachypodio pinnati-Querce-tum) s dominantní váleãkou prapofii-

tou (Brachypodium pinnatum), v nichÏ

âeskobudûjovicko

roste napfi. fiimbaba chocholiãnatá (Py-rethrum corymbosum), jetel alpínsk˘

(Trifolium alpestre), ostfiice chabá (Ca-rex flacca), o. horská (C. montana), ka-

mejka lékafiská (Lithospermum officinale).Na severních svazích s borov˘mi kultu-

rami najdeme napfi. okrotici ãervenou

(Cephalanthera rubra) a o. bílou (C. da-masonium). Na jiÏních svazích nad Ota-

vou západnû od Strakonic jsou posled-

ní ostrÛvky acidofilních teplomiln˘ch

doubrav (Quercion petraeae), kde ros-

tou hrachor ãern˘ (Lathyrus niger), toli-

ta lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria)a rozrazil ladní (Veronica dillenii).

Na severov˘chodû ve f. o. VolyÀské

Pfied‰umaví se objevují zbytky kvûtna-

t˘ch buãin s lípou malolistou (Tiliocordatae-Fagetum), na rozhraní Blaten-

ska a ve f. o. Bfieznické Podbrdsko po-

nejvíce v komplexech s acidofilními bi-

kov˘mi buãinami (Luzulo-Fagetum).Z charakteristick˘ch druhÛ lipov˘ch

buãin zde nacházíme svefiep Beneke-

nÛv (Bromus benekenii), zvonek kopfii-

volist˘ (Campanula trachelium), plic-

ník tmav˘ (Pulmonaria obscura), vikev

lesní (Vicia sylvatica) a ostfiici lesní

(Carex sylvatica). Na zalesnûn˘ch kop-

cích nad okrajem âeskobudûjovické

pánve buãiny nahrazují acidofilní met-

licové jedliny (Deschampsio flexuosae-Abietetum) a vzácnû také zbytky kvût-

nat˘ch Ïindavov˘ch jedlin (Saniculoeuropaeae-Abietetum). ·iroké nivy

Otavy, VolyÀky a Blanice a sníÏeninu

stfiedního Blatenska plo‰nû kryly stfiem-

chové doubravy a stfiemchové ol‰iny

(spoleãenstva Quercus robur-Padus avi-um a Alnus glutinosa-Padus avium)s ostfiicí tfieslicovitou, místy s dymniv-

kou bobovitou (Corydalis intermedia).V údolích men‰ích vodních tokÛ ve

f. o. Pfied‰umaví a na Blatensku nalézá-

me vrbové ol‰iny (Chaerophyllo hirsuti--Salicetum fragilis) s omûjem pestr˘m

(Aconitum variegatum).Velká ãást kraje je dnes odlesnûna

a nacházíme zde mezofilní ovsíkové

louky (Arrhenatherion). Ve vy‰‰ích ãás-

tech území jsou acidofilní pastviny sva-

zu Violion caninae, v nichÏ roste vstavaã

obecn˘ a hofieãek mnohotvárn˘ ãesk˘.

V teplej‰ích oblastech Pfied‰umaví

a na Strakonick˘ch a âkyÀsk˘ch vápen-

Pofiíãní tÛÀ v nivû Blaniceu VodÀan se spoleãenstvy svazu Ba-

trachion aquatilis. V pozadí poroststfiemchové ol‰iny (spol. Alnus gluti-

nosa-Padus avium) na bfiehu fieky.

âern˘‰ rolní (Melampyrum

arvense) je nápadn˘m kalcifytnímdruhem strání, úhorÛ, polních kazÛa okrajÛ polí na vápencovém sub-strátu.

Tolije bahenní (Parnassia pa-

lustris) se roztrou‰enû vyskytuje ze-jména ve vlhãích typech bezkolenco-v˘ch luk svazu Molinion.

3

2

1

ST 10374

2

1

3

Okres Strakonice

cích se nacházejí druhovû pestré teplo-

milné trávníky (Bromion erecti), vût‰i-

nou s dominantní váleãkou prapofiitou

a s krvavcem men‰ím (Sanguisorba mi-nor), jetelem horsk˘m (Trifolium mon-tanum), vítodem chocholat˘m (Polyga-la comosa), pupavou obecnou (Carlinavulgaris). Na písãit˘ch rozpadech sili-

kátov˘ch hornin se objevují analogické

porosty svazu Koelerio-Phleion phleoi-dis se smolniãkou obecnou (Steris visca-ria), smûlkem jehlancovit˘m (Koeleriapyramidata), bojínkem tuh˘m (Phleumphleoides), lipnicí cibulkatou (Poa bul-bosa) a devaterníkem velkokvût˘m tma-

v˘m (Helianthemum grandiflorum subsp.

obscurum). Okraje lesÛ lemují pestrá spo-

leãenstva svazu Trifolion medii s fiepíkem

lékafisk˘m (Agrimonia eupatoria), ãiãor-

kou pestrou (Coronilla varia), chrpou

ãekánkem (Colymbada scabiosa), vzácnûji

s ãern˘‰em hajním (Melampyrum nemo-rosum) a dobromyslí obecnou (Origa-num vulgare). Na Strakonick˘ch vápen-

cích se v nich roztrou‰enû objevují

sasanka lesní, jetel alpínsk˘ (Trifoliumalpestre) a rozrazil oÏankovit˘ (Veronicateucrium).

V nivách a na luãních prameni‰tích

jsou hojné pcháãové louky (Calthion)s dûhelem lesním (Angelica sylvestris)a pcháãem bahenním (Cirsium palu-stre), na Blatensku se vzácn˘m upolínem

nejvy‰‰ím (Trollius altissimus). Na sta-

novi‰tích s kolísající hladinou podzem-

ní vody nacházíme bezkolencové louky

(Molinion) se vzácn˘m hoficem hofiep-

níkem (Gentiana pneumonanthe), tolijí

bahenní (Parnassia palustris), v˘jimeãnû

s hofieãkem drsn˘m Sturmov˘m (Gen-tianella obtusifolia subsp. sturmiana).V okolí svahov˘ch prameni‰È jsou místy

zachována spoleãenstva ra‰elinn˘ch luk

(Caricion fuscae) a velmi vzácnû zbytky

slatinn˘ch spoleãenstev svazu Cariciondavallianae s ostfiicí Davallovou (Carexdavalliana), o. oddálenou (C. distans),skfiípinkou smáãknutou (Blysmus com-pressus) a sítinou sivou (Juncus inflexus).Velmi vzácnû zde také roste zemûÏluã

spanilá (Centaurium pulchellum). Na

Blatensku se vzácnû zachovala spoleãen-

stva minerotrofních ra‰elini‰È (Caricionlasiocarpae, Eriophorion gracilis) s po-

sledními lokalitami ostfiice dvoumuÏné

(Carex diandra), o. plstnatoplodé (C.lasiocarpa) a o. mokfiadní (C. limosa).

Vodní a mokfiadní spoleãenstva jsou

soustfiedûna v rybnících f. o. Blatenska

a Budûjovické pánve, kde rostou napfi.

kotvice plovoucí (Trapa natans), plavín

‰títnat˘ (Nymphoides peltata), Ïebratka

bahenní (Hottonia palustris) a voìanka

Ïabí (Hydrocharis morsus-ranae).Lesy zaujímají 22 % rozlohy okresu,

nejménû v Jihoãeském kraji. Vût‰inou jde

jen o men‰í porosty, rozsáhlej‰í kom-

plexy jsou zde vzácností. Celkov˘ podíl

jehliãnanÛ ãiní 88 %, pfievládá smrk

Pro kamenité pastviny naBlatensku je typická mozaika spole-ãenstev krátkostébeln˘ch pastvin(Violion caninae), vfiesovi‰È (Ge-

nistion), neuzavfien˘ch spoleãenstevskeletovit˘ch pÛd silikátov˘ch sub-strátÛ (Hyperico perforati-Scle-

ranthion perennis) a na vlhãích sta-novi‰tích i porostÛ bezkolencov˘chluk (Molinion).

Vlhké luãní porosty svazu Cal-

thion s pfiechody k ostfiicov˘m spole-ãenstvÛm svazu Caricion fuscae,s poãetnou populací prstnatce májo-vého (Dactylorhiza majalis). JiÏníBlatensko u Naho‰ína.

2

1

ST 11 375

1

2

âeskobudûjovicko

se 49 %, následuje borovice se 34 %,

modfiín se 3 %, jedle s 1 %, ostatní jeh-

liãnany s 1 %. Z listnáãÛ (11 %) zaují-

má dub 4 %, buk 2 %, lípa 1 %, bfiíza

1 %, ol‰e 1 %, ostatní listnáãe 2 %.

Pro faunu okresu jsou v˘znamn˘mi

biotopy ãetné rybníky a mokfiady v je-

jich okolí, které urãují ráz krajiny pfie-

dev‰ím na VodÀansku, podél Otavy

a na Blatensku. Odli‰ná je zvífiena pra-

meni‰tních biotopÛ ve vy‰‰ích polo-

hách, zachovaná jen maloplo‰nû, napfi.

v PP Chval‰ovické pastviny. Neménû

v˘znamné jsou substrátem ovlivnûné

xerotermní lokality s teplomilnou bazi-

filní faunou, které se nacházejí zejmé-

na na ostrÛvcích pfied‰umavsk˘ch vá-

pencÛ. V˘skyt pomûrnû teplomiln˘ch

broukÛ v lesních porostech (pfiedev‰ím

doubravách) niωích poloh je zpÛsoben

mj. fiíãním fenoménem, tedy blízkostí

údolí Otavy a jeho napojením na vltav-

ské údolí, které umoÏÀuje pronikání

ÏivoãichÛ ze stfiedoãeské oblasti. Ve vy‰-

‰ích polohách se místy zachovaly buãiny

s druhovû bohatou specifickou faunou.

V rybniãních oblastech Strakonicka

Ïijí nûkteré v˘znamnûj‰í druhy vodních

broukÛ, napfi. vodomil Hydrophilus pi-ceus a potápník Hydroporus incognitus.V blízkosti rybníkÛ místy pfieÏívají po-

pulace cenn˘ch mokfiadních druhÛ

dvoukfiídl˘ch, mj. bahnomilky Molo-philus bihamatus, vãelice Eristalis abu-sivus a vláhomilky Elgiva cucularia, bûÏ-

n˘ je tu tyrfofilní drabãík Ochthephilumfracticorne. Rybníky hostí také pestrou

faunu obojÏivelníkÛ a ptákÛ. Hojní jsou

rosniãka zelená (Hyla arborea) a skokan

zelen˘ (Rana kl. esculenta), místy téÏ

kuÀka obecná (Bombina bombina), blat-

nice skvrnitá (Pelobates fuscus) a dal‰í

druhy. Na rybnících s rozsáhlej‰ími rá-

kosinami hnízdí cvrãilka slavíková (Lo-custella luscinioides), slavík modráãek

(Luscinia svecica), chfiástal vodní (Rallusaquaticus) a moták pochop (Circus aeru-ginosus), na VodÀansku také husa velká

(Anser anser). Typick˘ pták jihoãeské

rybniãní krajiny racek chechtav˘ (Larusridibundus) v‰ak na Strakonicku v po-

sledních letech nehnízdí, pfiestoÏe je‰tû

pfied dvaceti lety tu mûl desítky kolo-

nií. V okolí VodÀan a na Blatensku by-

la pfied zhruba 60 lety zdokumentována

(na pfiíkladech vodních broukÛ, mecho-

vek, houbovcÛ a dal‰ích bezobratl˘ch)

pomûrnû bohatá fauna v fiadû tehdy

oligotrofních rybníkÛ a vodních tokÛ.

V souãasnosti je potfiebn˘ cílen˘ v˘-

zkum zamûfien na nalezení pfiípadn˘ch

nynûj‰ích refugií tûchto ÏivoãichÛ.

Balvanité pastviny a podmáãené lou-

ky, rozkládající se zejména v okolí ryb-

níkÛ na Blatensku, jsou domovem rÛzno-

rod˘ch spoleãenstev hmyzu jak s druhy

v˘slunn˘ch stanovi‰È, k nimÏ patfií mj.

mandelinka Sermylassa halensis a slu-

néãko Tytthaspis sedecimpunctata, tak

s druhy zfiejmû typick˘mi pro slatinné

louky a mokfiady, napfi. lesákem Aira-philus elongatus a v˘kalnicemi Phrosiaalbilabris a Cordilura ciliata. Zajímav˘

je v˘skyt chladnomilného dvoukfiídlé-

ho hmyzu Psilosoma lefebvrei z ãeledi

pochmurnatkovit˘ch u Zahorãic. Ty-

to biotopy jsou téÏ hnízdním prostfie-

Ptaãincové lipové doubravy(Stellario-Tilietum) jsou ochuze-n˘m typem jihoãesk˘ch dubohabfiin,s tûÏi‰tûm roz‰ífiení na jiÏním Bla-tensku a v okrajov˘ch ãástech f. o.Budûjovická pánev.

1

ST 12376

1

Okres Strakonice

dím nûkter˘ch druhÛ ptákÛ, pfiedev‰ím

bramborníãka hnûdého (Saxicola rubet-ra), lindu‰ky luãní (Anthus pratensis)a bekasiny otavní (Gallinago gallinago).

Typickou ukázkou mokfiadní prame-

ni‰tní lokality je PP Chval‰ovické pastvi-

ny. Za v˘znaãné druhy hmyzu zde lze

povaÏovat nûkteré dvoukfiídlé, napfi. oc-

tomilku Stegana furta a Ïínûlku Sceno-pinus niger a brouky (tesafiíka Stenurellanigra).

Pro víceménû pfiirozené porosty lipo-

v˘ch doubrav, dochovan˘ch napfi. v Sed-

lické obofie nebo v PR Míchov, jsou v˘-

znaãní vzácní tesafiíci Anoplodera rufipesa Xylotrechus antilope, kvûtomil Isomiramurina a dal‰í teplomilní brouci. Na-

jdeme tu také stenotopní druhy dvou-

kfiídl˘ch, napfi. rÛznatku Clusiodes albi-manus a hrbilku Plectanocnema nudipes.Podobné sloÏení entomofauny mají

doubravy v nivû Otavy (PP BaÏantnice

u Pracejovic), v nichÏ je v‰ak více vlh-

komiln˘ch druhÛ, napfi. místy je zde

velmi hojn˘ brouk Microcara testaceaz ãeledi jafimíkovit˘ch a mandelinka

Smaragdina salicina. V zachovan˘ch

zbytcích star˘ch listnat˘ch a smí‰en˘ch

porostÛ, které jsou vût‰inou územnû

chránûny, Ïije druhovû pestrá avifau-

na, charakterizovaná pfiedev‰ím pfiítom-

ností lejska malého (Ficedula parva), l.bûlokrkého (F. albicollis), holuba doup-

Àáka (Columba oenas) a strakapouda

prostfiedního (Dendrocopos medius). Ve vy‰‰ích polohách okresu v ·u-

mavském podhÛfií, napfi. v jeho jihozá-

padní ãásti v okolí KÛstrého a na Skoãic-

kém hradu u VodÀan se zachovan˘mi

zbytky kvûtnat˘ch buãin Ïije stfievlík

zlatoleskl˘ (Carabus auronitens), stfiev-

líci C. glabratus a C. linnei, roháãek bu-

kov˘ (Sinodendron cylindricum), drabãík

Atrecus affinis a dal‰í. Zajímav˘ je v˘skyt

stfievlíka Cychrus caraboides v malé na-

dmofiské v˘‰ce blízko Strakonic. V roz-

sáhlej‰ích lesích ·umavského podhÛfií

nehojnû hnízdí s˘c rousn˘ (Aegolius fu-nereus), kulí‰ek nejmen‰í (Glaucidiumpasserinum), sluka lesní (Scolopax rus-ticola) a ãáp ãern˘ (Ciconia nigra). Ze

·umavy sem zasahuje pravideln˘ v˘skyt

jelena lesního (Cervus elaphus) a v po-

sledních desetiletích i rysa ostrovida

(Lynx lynx).

V okolí Strakonic a Volynû se na ost-

rÛvcích krystalick˘ch vápencÛ setkává-

me s teplomilnou faunou bezobrat-

l˘ch, kterou charakterizuje pfiítomnost

napfi. modráska ãernoãárného (Pseudo-philotes baton), lesknáãka Meligethes so-lidus, potemníka Opatrum sabulosum,

bzuãivky Onesia austriaca a nûkter˘ch

plÏÛ, zejména suchomilky obecné (Xero-lenta obvia) a trojzubky stepní (Chond-rula tridens). Na such˘ch loukách

a pastvinách v niωích polohách Stra-

konicka b˘val je‰tû pfied nûkolika desít-

kami let bûÏn˘ sysel obecn˘ (Spermo-philus citellus). Dnes zde tento kriticky

ohroÏen˘ druh pfieÏívá na jediné loka-

litû v blízkosti Strakonic.

Poãátky osídlení v povodí Otavy se

datují do paleolitu a mezolitu, trvalej‰í

charakter mûla chamská kultura v pozd-

ní dobû kamenné. Kontinuální osíd-

lení se datuje od doby Ïelezné (hal‰tat-

ská mohylová kultura, keltské osídlení

v dobû laténské, napfi. na hradi‰ti Sko-

Sysel obecn˘ (Spermophilus ci-

tellus) byl na Strakonicku dfiíve bûÏ-n˘, dnes je známa jediná lokalita v˘-skytu u Strakonic.

Dlouhososky z rodu Bombylius

(vyobrazen je B. fimbriatus) Ïijí natepl˘ch stanovi‰tích s v˘skytem samo-táfisk˘ch vãel, v jejichÏ hnízdech selarvy dlouhososek vyvíjejí.

2

1

ST 13 377

1

2

âeskobudûjovicko

ãick˘ hrad). U Pfie‰Èovic je doloÏeno

zcela v˘jimeãné, dlouhodobû vyuÏívané

sídli‰tû z doby fiímské. Ranû stfiedovûké

slovanské osídlení lemovalo Strakonic-

kou kotlinu (hradi‰tû KnûÏí hora u Ka-

tovic, Hradi‰tû u Sousedovic a Hradec

u ¤epic). V dobû kulminujícího pravû-

kého osídlení dosáhl stupeÀ odlesnûní

krajiny v niωích polohách dne‰ního sta-

vu. Ve vrcholném stfiedovûku (13.–14.

století) byly osídleny i vy‰‰í polohy Po-

‰umaví, Blatenska a Podbrdska.

Historicky se vyvíjející mozaiku polí,

luk, pastvin, rybníkÛ a drobn˘ch lesíkÛ

ST 14378

1

Okres Strakonice

naru‰ilo aÏ scelení pozemkÛ ve druhé

polovinû 20. století. Centrálnû fiízená

ekonomika násilnû prosazovala intenzi-

fikaci bez ohledu na regionální a lokál-

ní podmínky, coÏ znaãnû po‰kodilo jak

pfiírodu, tak vztah lidí ke krajinû. Dne‰-

ním negativem je ruderalizace nevyuÏí-

van˘ch pozemkÛ a jejich zarÛstání dfie-

vinami. V˘razn˘mi zásahy do krajiny

jsou velké kamenolomy (Blatná-¤eãice,

·tûkeÀ, Niho‰ovice).

V okrese bylo k 31. 12. 2000 vyhlá-

‰eno 27 maloplo‰n˘ch zvlá‰È chránû-

n˘ch území a 21 památn˘ch stromÛ.

Zemûdûlsky intenzivnû vyuÏí-vaná krajina stfiedního Strakonickau KrtÛ severozápadnû od Strakonic.V popfiedí Novokrtsk˘ rybník.

Roztrou‰ené osídlení ·umav-ského podhÛfií v okolí Volynû. Naobzoru za údolím VolyÀky Kaln˘vrch (633,7 m n. m.), v popfiedíopu‰tûn˘ vápencov˘ lom u Zechovic.

2

1

ST 15 379

2