8 VZV 1/2008 - 5628 V Praze dne 29. 9. 2010

Městskému souduv Praze

O B Ž A L O B A

Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze podává podle § 176 odst. 1 trestního řádu obžalobu na obviněné:

1. Ing. F. Ch.,

nar. Xxx v xxx, bytem xxx, adresa pro doručování: xxx,

2. Ing. L. F.,

nar. xxx v xxx, trvale bytem xxx, soukromého podnikatele,

3. Z. M.,

nar. xxx v xxx, bytem xxx, jednatele společnosti Masna Příbram, spol. s r. o., se sídlem Příbram, Jinecká 315, IČ: 61675393,

4. Ing. M. B.,

nar. xxx ve xxx, bytem xxx, zaměstnance Statku Rožmitál, s. r. o., se sídlem Rožmitál, Zalanská 95, IČ: 25694081,

5. Ing. P. F.,

nar. xxx v xxx, bytem xxx, adresa pro doručování: xxx, jednatele společnosti Lounská mlékárna, s. r. o., se sídlem Louny, Husova 1809, IČ: 64052273,

6. Ing. V. F.,

nar. xxx v xxx, trvale bytem xxx, důchodce,

ž e

1

všichni obvinění vystupující jako odpovědní zástupci a statutární orgány obchodních společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. se sídlem Blšany, okr. Louny, t. č. v konkursu (dále jen REALITY - TRADING, spol. s r. o.), Českomoravská agrární společnost, s. r. o. se sídlem Praha 6, Na dlouhém lánu 41, t. č. v konkursu (dále jen ČAS, s. r. o.), SATRAPA, a. s., v likvidaci, se sídlem Praha 4, Libušská 319, t. č. v konkursu (dále jen SATRAPA, a. s.), , Lounská mlékárna, s. r. o. se sídlem Louny, Husova 1809 (dále jen Lounská mlékárna, s. r. o.) a BOHEMIA WILD, s. r. o. se sídlem Praha 6, Na dlouhém lánu 41 (dále jen BOHEMIA WILD, s. r. o.) v období od měsíce května 1998 do konce měsíce ledna 1999 podali v níže uvedených případech za tyto společnosti, které byly vzájemně personálně a majetkové propojené, žádosti o financování obchodů u Komerční banky, a. s. se sídlem Praha 1, Na Příkopě 33/969 (dále jen Komerční banky, a. s.), spočívajících ve vývozu zboží do zahraničí pro zahraniční odběratele nebo v prodeji zboží tuzemským odběratelům a v jednom případě v realizaci developerského projektu, přičemž jejich skutečným záměrem nebylo takto získané peněžní prostředky použít na financování deklarovaných obchodů, ale na jiné účely nesouvisející s těmito obchody, a sice k úhradě dluhů těchto společností či jiných společností majetkově a personálně propojených s těmito společnostmi, vzniklých z předchozích financování obchodů Komerční bankou, a. s. nebo jinými bankami, k úhradě dluhů těchto společností jiným věřitelům nebo k jiným obchodním či neobchodním aktivitám některých těchto společností nebo, v případě obviněného Ing. F. Ch., pro jeho soukromé účely coby fyzické osoby.

S tímto záměrem vědomě poskytli v procesu sjednávání úvěrových smluv s Komerční bankou, a. s. nepravdivé informace s cílem vzbudit zdání, že byly splněny podmínky této banky pro poskytnutí úvěrového financování, když si byli vědomi toho, že pokud by uvedli požadované údaje a informace podle skutečnosti, podmínky stanovené bankou by splněny nebyly a nebyly by tak poskytnuty ani požadované peněžní prostředky. Obvinění si byli současně vědomi také skutečnosti, že někteří pracovníci Komerční banky, a. s., kteří se na vyřizování žádostí a rozhodování o nich podíleli, včetně ředitelky odboru 3050 Jiřiny Kaplanové, a kteří jsou pro toto jednání trestně stíháni v jiném trestním řízení, věděli, že v souvislosti s žádostmi o financování těchto obchodů byly uváděny údaje neodpovídající skutečnosti a že požadované peněžní prostředky nebudou použity k financování deklarovaných obchodů, když obvinění spoléhali na to, že tito pracovníci banky budou svou činností spolupůsobit k vyvolání klamného zdání, že podmínky pro poskytnutí financování předmětných obchodů, vyžadované podle interních směrnic banky, splněny byly. Jedná se o následující případy úvěrového financování:

1) Obviněný Z. M., předseda představenstva společnosti SATRAPA, a. s. společně s obviněným Ing. M. B., místopředsedou této společnosti, v období měsíců května a června roku 1998 v souvislosti s podanou žádostí o financování obchodu u Komerční banky, a. s. předstírali, že požadované finanční prostředky budou určeny k nákupu vepřového masa a k jeho následnému vývozu do Rakouska, a to pro odběratele zboží - firmu Kanfer Gesellschaft m. b. H. se sídlem Vídeň, Franzosengraben 20/EG (dále jen Kanfer), když úhrada kupní ceny zboží podle nepravdivě poskytnutých informací obviněnými měla proběhnout prostřednictvím dokumentárního akreditivu, ačkoliv si oba obvinění byli vědomi toho, že ve skutečnosti budou požadované finanční prostředky užity na vyrovnání závazku společnosti Masokombinát Příbram, a. s., personálně a majetkově propojené se společností SATRAPA, a. s., ve prospěch Komerční banky, a. s., vzniklého z financování poskytnutého v roce 1997 ve výši 7.105.000,- USD. S popisovaným záměrem uskutečnili následně uváděná jednání a předložili Komerční bance, a. s. níže specifikované listiny:

2

- Obv. Z. M. dne 29. 5. 1998 předložil pracovníkům Komerční banky, a. s. jím podepsanou žádost o odkoupení tzv. „payment obligation“, která podle svého obsahu byla žádostí o poskytnutí úvěrového financování ve výši 7.916.000,- USD, podle níž mělo být požadované financování určeno na kontrakt č. 1998/016/04 ze dne 23. 4. 1998, podepsaným za společnost SATRAPA, a. s. oběma obviněnými, spočívající v dodávce 3.170 tun vepřového masa rakouskému obchodnímu partnerovi, ačkoli věděl, že deklarovaný kontrakt nebude realizován a požadované financování bude využito na jiný účel.

- Dne 9. 6. 1998 obv. Z. M. předložil Komerční bance, a. s. žádost o financování v rámci dokumentární platební operace (předfinancování exportní operace) na standardním formuláři označenou referenčním číslem 9820648008086 s podpisem obv. Z. M. na částku ve výši 7.916.000,- USD, v níž je zřejmě omylem zaměněn příkazce s příjemcem, kdy jako příkazce akreditivu byla uvedena společnost SATRAPA, a. s. a jako příjemce akreditivu společnost Kanfer. V příloze žádosti obv. Z. M. předložil již zmiňovanou obchodní smlouvu č. 1998/616/04 uzavřenou mezi společností SATRAPA, a. s. a společností Kanfer ze dne 23. 4. 1998 na dodávku 3.170 tun vepřového masa v období od května roku 1998 do června roku 1999 a písemný závazek společnosti Kanfer zaplatit za dodané zboží („payment obligation“) z téhož dne, v nichž obě smluvní strany deklarovali zcela nerealistické objemy vývozu vepřového masa do Rakouska výrazně překračující statisticky podložené vývozy tohoto druhu zboží, ačkoli část z těchto vývozů měla být v době podání žádosti o jejich financování Komerční bankou, a. s. již realizována, přičemž ve skutečnosti tomu tak nebylo.

- Oba obvinění dne 9. 6. 1998 společně vystavili jako instrument zajištění požadovaného financování vlastní směnku spol. SATRAPA, a. s. na částku 7.916.000,- USD na řad Komerční banky, a. s. s datem splatnosti 30. 6. 1999, když tato směnka byla předložena Komerční bance, a. s. jako součást dokumentů vztahujících se k žádosti o poskytnutí financování obchodu, přičemž oba věděli, že společnost SATRAPA, a. s. se v této době potýkala s finančními problémy zásadního charakteru a nemohli tak oprávněně očekávat, že by směnka v době její splatnosti mohla být kryta odpovídajícími peněžními prostředky.

Rozhodnutím ze dne 11. 6. 1998 úvěrová komise odboru 3050 Komerční banky, a. s. na podkladě shora citovaných dokladů a příloh schválila financování požadované exportní dokumentární operace, když ke schválení financování rozhodným způsobem přispěla skutečnost, že jako platící banka je v rozporu se skutečností uvedena renomovaná zahraniční banka - Creditanstalt-Bankverein Wien hodnocená vysokým ratingem.

Obv. Z. M. a obv. Ing. M. B., který disponoval podrobnými informacemi o shora předložených žádostech a listinách obviněným Z. M., dne 16. 6. 1998 se společně zúčastnili jednání s představiteli Komerční banky, a. s., při němž byli vyrozuměni o tom, že financování v požadované výši bylo odsouhlaseno a bude použito z převážné části k úhradě závazku spol. Masokombinát Příbram, a. s. Zároveň při tomto jednání společně za společnost SATRAPA, a. s. uzavřeli s představiteli Komerční banky, a. s. smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, podle které společnost SATRAPA, a. s. bezplatně postoupila pohledávky za společností Kanfer Komerční bance, a. s., které

3

vzniknou v budoucnu na základě potvrzených objednávek za dodávky zboží, když podle znění této smlouvy a dalších ujednání je zřejmé, že smlouva o postoupení budoucích pohledávek v procesu úvěrového financování plnila funkci zajišťovacího instrumentu a obvinění věděli, že postupované budoucí pohledávky ve skutečnosti nevzniknou a tudíž nemohou být účinně převedeny na Komerční banku, a. s. Proto ani následně nesplnili svou povinnost za společnost SATRAPA, a. s., vyplývající z uzavřené smlouvy o postoupení budoucích pohledávek, spočívající v oznámení postoupení budoucích pohledávek společnosti Kanfer a v doložení tohoto oznámení Komerční bance, a. s.

Dne 16. 6. 1998, po uzavření smlouvy o poskytnutí financování, Komerční banka, a. s., jakožto poskytovatel úvěru, otevřela úvěrový účet č. 199852901547, vedený na dlužníka Kreissparkasse Kaiserslautern (dne 17. 6. 1998 byl tento účet přejmenovaný na Creditanstalt Bankverein Wien) a na něj převedla částku 7.105.000,- USD představující poskytnuté financování po sražení úroků a bankovních poplatků. Následně byly tyto peněžní prostředky převedeny na účet č. 6299800287/0100 společnosti SATRAPA, a. s., vedený u pobočky Komerční banky, a. s. Praha 4 a obratem byla tato částka použita na úhradu jiného dřívějšího financování, poskytnutého ve stejné výši společnosti Masokombinát Příbram, a. s., vedeného pod referenčním č. 9720605008086 na úvěrovém účtu č. 7855431537 a vzápětí Komerční banka, a. s. o těchto převodech informovala kreditním avízem společnost SATRAPA, a. s.

Poskytnutý úvěr nebyl ve sjednané době ani později splacen, a to ani z části, přičemž sjednané zajišťující instrumenty v podobě dokumentárního akreditivu, smlouvy o postoupení budoucích pohledávek a vlastní směnky byly v presentované podobě neúčinné, když k udávané zbožové operaci ve skutečnosti nedošlo a podle zjištěných skutečností, vyplývajících ze shromážděných důkazních prostředků, v době podání žádosti o financování obchodu nebyl nákup a prodej vepřového masa mezi deklarovanými subjekty ze strany společnosti SATRAPA, a. s. míněn vážně, neboť ve skutečnosti byl obchod obviněnými pouze předstírán s cílem dosáhnout poskytnutí financování v požadované výši pro splacení dluhu společnosti Masokombinát Příbram, a. s., vzniklého se shora specifikovaného poskytnutí úvěru Komerční bankou, a. s. V důsledku popsaného jednání obviněných za spolupůsobení zaměstnanců Komerční banky, a. s., stíhaných v odděleném trestním řízení, vynaložila Komerční banka, a. s. bez ekonomického důvodu částku ve výši 7.105.000,- USD představující v přepočtu částku ve výši 243.651.765,- Kč.

2)Obviněný Ing. P. F. v postavení jednatele společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. v období měsíců května a června roku 1998 v souvislosti s podanou žádostí o poskytnutí úvěrového financování u Komerční banky, a. s. předstíral, že požadované finanční prostředky budou určeny k nákupu žateckého chmele ze sklizně z roku 1998 a k jeho následnému vývozu do SRN a Japonska, a to konkrétně pro odběratele zboží spol. Mitsui & Co. Deutschland GmbH, se sídlem Hamburk, Stadthausbruecke 5 (dále jen společnost Mitsui), když úhrada kupní ceny zboží podle nepravdivě poskytnutých informací obviněným měla proběhnout prostřednictvím dokumentárního akreditivu, ačkoliv si byl vědom toho, že ve skutečnosti budou požadované finanční prostředky užity na vyrovnání dřívějšího závazku společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. vůči Komerční bance, a. s., vzniklého poskytnutím financování evidovaným pod referenčním č. 9720570008086 ve výši 2.561.140,- DEM.

4

S popisovaným úmyslem uskutečnil následně popsaná jednání a předložil Komerční bance, a. s. níže specifikované listiny:

- Dne 12. 6. 1998 předložil Komerční bance, a. s. žádost za společnost REALITY -TRADING, spol. s r. o. o odkoupení tzv. „payment obligation“ (závazku odběratele zboží - společnosti Mitsui - zaplatit za dodané zboží) v souvislosti s financováním vývozu žateckého chmelu ze sklizně roku 1998 pro odběratele tohoto zboží - společnost Mitsui.

- Dne 16. 6. 1998 předložil Komerční bance, a. s. písemnost nazvanou doplnění žádosti o odkoupení „payment obligation“ ze dne 12. 6. 1998, v níž bylo v rozporu se skutečností uvedeno, že obchodní případ bude realizován prostřednictvím Deutsche bank Frankfurt. Současně téhož dne předložil v příloze žádosti o poskytnutí financování pět závazků společnosti Mitsui zaplatit za dodané zboží („payment obligation“) ze dne 25. 5. 1998 znějících na celkovou částku 2.185.182,- DEM, pět potvrzení o koupi („purchase confirmation“) č. 2058710, 2057553, 2057198, 2058356 a 2057088 vystavených na stejnou částku a rámcovou obchodní smlouvu č. 2057198 uzavřenou mezi společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. a společností Mitsui ze dne 30. 6. 1993 na dodávky chmelu, když tuto smlouvu dodatečně doplnil přílohou ze dne 6. 8. 1993, v níž se upřesňuje, že předmětem kontraktu je dodávka chmelu ze sklizně roku 1998, která má být uskutečněna v době od měsíce října roku 1998 do února roku 1999.

V návaznosti na předložené podklady obviněným úvěrová komise odboru 3050 Komerční banky, a. s. dne 16. 6. 1998 posoudila žádost kladně jako předfinancování exportní operace na základě neodvolatelného platebního závazku společnosti Mitsui ověřeného zahraniční bankou Commerzbank AG, Duesseldorf a jako dlužník z tohoto financování byla zaevidována shora jmenovaná zahraniční banka, která skýtala navenek záruku návratnosti finančních prostředků, ačkoli tato ani jiná zahraniční banka nebyla účastníkem tohoto závazkového vztahu, neboť dlužníkem z tohoto závazkového vztahu byla společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o.

- Ještě téhož dne obv. Ing. P. F. uzavřel za společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. smlouvu o financování obchodu č. 3052/EXP/003, podle které Komerční banka, a. s. na základě neodvolatelného platebního závazku spol. Mitsui potvrzeného zahraniční bankou Commerzbank AG, Dusseldorf, poskytla společnosti REALITY -TRADING, spol. s r. o. financování exportu chmelu ze sklizně 1998 do Německa a Japonska ve výši 2.185.182,- DEM, když se podle podmínek smlouvy jednalo o financování exportní zbožové operace. Obv. Ing. P. F. však v době uzavírání smlouvy věděl, že poskytnuté finanční prostředky budou použity ke splacení dřívějšího dluhu společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. vůči Komerční bance, a. s. a že použití těchto finančních prostředků k deklarovanému financování chmelu do Německa a Japonska je nepravdivé, stejně tak jako účast shora jmenované zahraniční banky na tomto financování. Zároveň si byl obviněný vědom toho, že nebudou plněny povinnosti spol. REALITY - TRADING, spol. s r. o., vyplývající ze smlouvy, záležející v průběžném předkládání faktur z realizovaného obchodu a účetních a statistických výkazů.

- Dne 16. 6. 1998 při sjednávání smlouvy o financování obchodu uzavřel za společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. s Komerční bankou, a. s. smlouvu o postoupení

5

budoucích pohledávek, podle které společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. postoupila bezplatně pohledávky za společností Mitsui Komerční bance, a. s., které vzniknou v budoucnu na základě potvrzených objednávek za dodávky zboží, když podle znění této smlouvy a dalších ujednání je zřejmé, že smlouva o postoupení budoucích pohledávek v rámci úvěrového financování plnila funkci zajišťovacího instrumentu a obviněný věděl, že postupované budoucí pohledávky ve skutečnosti nevzniknou a tudíž nemohou být účinně převedeny na Komerční banku, a. s. Proto ani následně nesplnil svou povinnost za společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o., vyplývající z uzavřené smlouvy o postoupení budoucích pohledávek, spočívající v oznámení postoupení budoucích pohledávek společnosti Mitsui a v doložení tohoto oznámení Komerční bance, a. s.

V souvislosti s podmínkami uzavřené smlouvy o financování obchodu obv. P. F. předložil Komerční bance, a. s. jako další zajišťovací instrument směnku vlastní na směnečnou sumu 2.185.182,- DEM vystavenou dne 22. 6. 1998 za společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. na řad Komerční banky, a. s. se splatností 31. 5. 1999 v Komerční bance, a. s. v Praze, se svým podpisem a opatřenou osobním avalem obv. Ing. F. Ch., přičemž obviněný věděl, že tato směnka nemohla reálně funkci zajišťovacího instrumentu plnit, neboť společnost REALITY -TRADING, spol. s r. o. se v této době potýkala s finančními problémy zásadního charakteru a nemohl tak, oprávněně očekávat, že by směnka v době její splatnosti mohla být kryta odpovídajícími peněžními prostředky, přičemž ani osobní aval obv. Ing. F. Ch. neskýtal odpovídající záruku zaplacení směnečné sumy, neboť nebyly doloženy ani majetkové poměry této fyzické osoby.

Dne 16. 6. 1998, po uzavření smlouvy o poskytnutí financování, Komerční banka, a. s., jakožto poskytovatel úvěru, vykázala schválený úvěr na dlužníka Deutsche Bank AG Frankfurt, ačkoli tato ani jiná zahraniční banka se nestala dlužníkem v důsledku poskytnutého financování obchodu deklarovaného obviněným a ještě téhož dne byl Komerční bankou, a. s. otevřen úvěrový účet č. 199852861557, vedený v německých markách, na dlužníka Deutsche Bank AG Frankfurt, na který byla převedena částka 2.185.182,- DEM a obratem byla tato částka použita na úhradu jiného dřívějšího závazku spol. REALITY - TRADING, spol. s r. o. vůči Komerční bance, a. s. z titulu dříve čerpaného financování ze dne 27. 11. 1997 v původní výši 2.561.140,- DEM pod referenčním č. 9720570008086 na úvěrový účet společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. číslo 7855661527 vedený u Komerční banky, a. s. Praha 6 a následně téhož dne Komerční banka, a. s. informovala o těchto převodech kreditním a debetním avízem společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o.

Poskytnutý úvěr nebyl ve sjednané době ani později splacen, jen zčásti byla po uplynutí splatnosti úvěru uhrazena částka ve výši 255.993,46 DEM, přičemž sjednané zajišťující instrumenty v podobě dokumentárního akreditivu, smlouvy o postoupení budoucích pohledávek a vystavené vlastní směnky byly v presentované podobě neúčinné, když udávaná zbožová operace byla ve vztahu k poskytnutému financování ve skutečnosti jen předstírána a podle zjištěných skutečností, vyplývajících ze shromážděných důkazních prostředků v době podání žádosti o financování obchodu, nebyl nákup a prodej chmelu mezi deklarovanými subjekty ze strany společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. míněn vážně a ve skutečnosti byl obchod obviněným pouze předstírán s cílem dosáhnout poskytnutí financování v požadované výši pro splacení předchozího dluhu společnosti vůči Komerční bance, a. s.

6

Poskytnuté financování nebylo splaceno ani poté, kdy na základě žádosti obv. Ing. P. F. byl dne 31. 5. 1999 uzavřen dodatek č. 2 ke smlouvě o financování obchodu, který reagoval na argumentaci obviněného o zpoždění vývozu chmele do Japonska a podle které byla splatnost financování prodloužena z 31. 5. 1998 na 29. 10. 1999. V důsledku popsaného jednání obviněného za spolupůsobení zaměstnanců Komerční banky, a. s., stíhaných v odděleném trestním řízení, vynaložila Komerční banka, a. s. bez ekonomického důvodu částku 2.185.182,- DEM odpovídající v přepočtu 41.299.939,80 Kč.

3)Obviněný Ing. P. F. v postavení jednatele společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. v období měsíců května a června roku 1998 v souvislosti s podanou žádostí o poskytnutí úvěrového financování u Komerční banky, a. s. předstíral, že požadované finanční prostředky budou určeny k nákupu žateckého chmele ze sklizně z roku 1998 a k jeho následnému vývozu do SRN a Japonska, a to konkrétně pro odběratele zboží spol. Mitsui, když úhrada kupní ceny zboží podle nepravdivě poskytnutých informací obviněným měla proběhnout prostřednictvím dokumentárního akreditivu, ačkoliv si byl vědom toho, že ve skutečnosti budou požadované finanční prostředky užity na vyrovnání dřívějšího závazku společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. vůči Komerční bance, a. s., vzniklého poskytnutím financování evidovaným pod referenčním č. 9720569008086 ve výši 415.000,- USD. S tímto úmyslem uskutečnil následně popsaná jednání a předložil Komerční bance, a. s. níže specifikované listiny:

- Dne 12. 6. 1998 předložil Komerční bance, a. s. žádost za společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. o odkoupení tzv. „payment obligation“ (závazku odběratele zboží - spol. Mitsui - zaplatit za dodané zboží) v souvislosti s financováním vývozu žateckého chmelu ze sklizně roku 1998 pro odběratele chmelu - společnost Mitsui, když se jednalo o kopii stejné žádosti, která v originále byla předložena bance v souvislosti s financováním obchodu popsaného v bodě 2 této obžaloby. Současně předložil v příloze žádosti závazek zaplatit za dodané zboží („payment obligation“) ze dne 25. 5. 1998, jímž se společnost Mitsui zavázala neodvolatelným prohlášením zaplatit společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. 392.500,- USD za dodávku 50 tun žateckého chmele, podrobně specifikovaného druhu, v nejvyšší kvalitě, v souladu se smlouvou č. 2057086, uzavřenou mezi těmito společnostmi nejpozději do konce května 1999. Zároveň obviněný v příloze předložil smlouvu nazvanou potvrzení o koupi („purchase confirmation“) č. 2057086, uzavřenou mezi jmenovanými společnostmi dne 15. 3. 1993, která podle svého obsahu je smlouvou pro odběr 60 tun žateckého chmelu společností Mitsui od společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o.

- Téhož dne předložil Komerční bance, a. s. žádost o financování v rámci dokumentární platební operace (dokumentární akreditiv - předfinancování exportní operace) na standardizovaném formuláři Komerční banky, a. s., označenou referenčním č. 9820735008086 s jeho podpisem k profinancování částky 382.500,- USD, v níž je jako příkazce akreditivu uvedena společnost Mitsui a jako příjemce akreditivu spol. REALITY - TRADING, spol. s r. o.

Na podkladě žádosti a citovaných příloh dne 16. 6. 1998 obv. Ing. P. F. uzavřel za společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. smlouvu o financování obchodu č. 3052/EXP/003a, podle které Komerční banka, a. s. na základě neodvolatelného

7

platebního závazku spol. Mitsui, potvrzeného zahraniční bankou Commerzbank AG, Dusseldorf, poskytla společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. financování exportu chmelu ze sklizně 1998 do Německa a Japonska ve výši 392.500,- USD, když se podle podmínek smlouvy jednalo o financování exportní zbožové operace. Obv. Ing. P. F. však v době uzavírání smlouvy věděl, že poskytnuté finanční prostředky budou použity ke splacení dřívějšího dluhu společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. vůči Komerční bance, a. s. a že použití těchto finančních prostředků k deklarovanému financování chmelu do Německa a Japonska je nepravdivé, stejně tak jako účast shora jmenované zahraniční banky na tomto financování. Zároveň si byl obviněný vědom toho, že nebudou plněny povinnosti spol. REALITY - TRADING, spol. s r. o., vyplývající ze smlouvy záležející v průběžném předkládání faktur z realizovaného obchodu a účetních a statistických výkazů.

- V souvislosti s podmínkami uzavřené smlouvy o financování obchodu předložil obviněný Komerční bance, a. s., coby zajišťovací instrument, směnku vlastní na směnečnou sumu 392.500,- USD, vystavenou dne 23. 6. 1998 za společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. na řad Komerční banky, a. s. se splatností 31. 5. 1999 v Komerční bance, a. s. v Praze, se svým podpisem, přičemž věděl, že tato směnka ve skutečnosti funkci zajišťovacího instrumentu nemohla spolehlivě plnit, neboť společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. se v této době potýkala s finančními problémy zásadního charakteru a nemohl tak oprávněně očekávat, že by směnka v době její splatnosti mohla být kryta odpovídajícími peněžními prostředky. Současně s tímto vědomím téhož dne vystavil blankosměnku bez uvedení údaje splatnosti, směnečné sumy a místa platebního na řad Komerční banky, a. s. a zároveň poskytl písemné směnečné vyplňovací prohlášení, v němž výslovně potvrdil, že vystavená blankosměnka slouží ke krytí pohledávek plynoucích ze smlouvy registrované pod č. 9810735008086 (správně mělo být uvedeno 9820735008086) uzavřené 23. 6. 1998.

- Dne 16. 6. 1998 a opakovaně 30. 6. 1998 uzavřel za společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. s Komerční bankou, a. s. smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, podle které společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. postoupila bezplatně pohledávky za společností Mitsui Komerční bance, a. s., které vzniknou v budoucnu na základě potvrzených objednávek za dodávky zboží, když podle znění této smlouvy a dalších ujednání je zřejmé, že smlouva o postoupení budoucích pohledávek v rámci úvěrového financování plnila funkci zajišťovacího instrumentu a obviněný věděl, že postupované budoucí pohledávky ve skutečnosti nevzniknou a tudíž nemohou být účinně převedeny na Komerční banku, a. s., přičemž následně nesplnil svou povinnost za společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o., vyplývající z uzavřené smlouvy o postoupení budoucích pohledávek, spočívající v oznámení postoupení budoucích pohledávek společnosti Mitsui a v doložení tohoto oznámení Komerční bance, a. s.

V návaznosti na již předloženou žádost o financování v rámci dokumentární operace ze dne 12. 6. 1998 úvěrová komise Komerční banky, a. s. ve svém stanovisku ze dne 9. 7. 1998 posoudila žádost kladně s poznámkou, že se jedná o předfinancování „payment obligation“. Na témže tiskopisu následuje text smlouvy o poskytnutí financování v rámci dokumentární platební operace, datované 9. 7. 1998 a za spol. REALITY - TRADING, spol. s r. o. podepsané obv. Ing. P. F.

8

Dne 30. 6. 1998, po uzavření smlouvy o poskytnutí financování, Komerční banka, a. s., coby poskytovatel úvěru, vykázala schválený úvěr na dlužníka Commerzbank AG Dusseldorf, ačkoli tato ani jiná zahraniční banka se nestala dlužníkem v důsledku poskytnutého financování a ještě téhož dne byl Komerční bankou, a. s. otevřen v rámci poskytnutí požadovaného financování obchodu úvěrový účet č. 199852981567, vedený v USD, na dlužníka Commerzbank AG Dusseldorf, a na něj byla bankou převedena částka 392.500,- USD. Obratem banka použila tuto částku k úhradě dluhu společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o., vzniklého poskytnutím jiného dřívějšího financování obchodu ve prospěch společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. v původní výši 415.000,- USD, vedeného Komerční bankou, a. s. pod referenčním č. 97205690008086 na úvěrovém účtu č. 7855421507 banky Citibank N.A. New York u Komerční banky, a. s. Praha 6.

Poskytnutý úvěr nebyl ve sjednané době ani později splacen, přičemž sjednané zajišťující instrumenty v podobě dokumentárního akreditivu, smlouvy o postoupení budoucích pohledávek a vystavené vlastní směnky byly v presentované podobě neúčinné, když udávaná zbožová operace byla ve vztahu k poskytnutému financování ve skutečnosti jen předstírána a podle zjištěných skutečností, vyplývajících ze shromážděných důkazních prostředků v době podání žádosti o financování obchodu, nebyl nákup a prodej chmelu mezi deklarovanými subjekty ze strany společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. míněn vážně, když ve skutečnosti byl obchod obviněným pouze předstírán s cílem dosáhnout poskytnutí financování v požadované výši pro splacení předchozího dluhu společnosti vůči Komerční bance, a. s. V důsledku popsaného jednání obviněného za spolupůsobení zaměstnanců Komerční banky, a. s., stíhaných v odděleném trestním řízení, vynaložila Komerční banka, a. s. bez ekonomického důvodu částku 392.500,- USD odpovídající v přepočtu 13.118.527,50 Kč.

4)Obviněný Ing. F. Ch., jednatel společnosti ČAS, s. r. o. společně s obv. Ing. L. F., prokuristou této společnosti, v průběhu měsíce července roku 1998 v souvislosti s podanou žádostí o financování obchodu za tuto společnost u Komerční banky, a. s. předstírali, že požadované finanční prostředky jsou určeny k nákupu vepřového masa a k jeho následnému vývozu do Švýcarska pro společnost Finus AG, se sídlem Bruggäscherstrasse 24, CH-8617 Mönchaltorf, Švýcarská konfederace (dále jen Finus AG), když úhrada kupní ceny zboží podle nepravdivě poskytnutých informací obviněnými měla proběhnout prostřednictvím dokumentárního akreditivu v rámci předfinancování exportní operace, ačkoliv si byli vědomi toho, že ve skutečnosti budou požadované finanční prostředky užity na vyrovnání dřívějšího závazku společnosti ČAS, s. r. o. vůči Komerční bance, a. s., vzniklého poskytnutím financování z roku 1997 evidovaným pod referenčním č. 9720340008086 ve výši 6.945.000,- USD. S popisovaným úmyslem uskutečnili následně uvedená jednání a předložili Komerční bance, a. s. níže specifikované listiny:

- Dne 7. 7. 1998 obv. Ing. F. Ch. předložil Komerční bance, a. s. žádost za společnost ČAS, s. r. o. o odkoupení tzv. „payment obligation“ (závazku odběratele zboží - spol. Finus AG - zaplatit za dodané zboží) v souvislosti s financováním vývozu vepřového masa – 3.500 tun vepřových půlek pro odběratele masa - Finus AG. Současně předložil jako přílohu žádosti závazek zaplatit za dodané zboží („payment obligation“) ze dne 1. 7. 1998, jímž se společnost Finus AG, personálně a majetkově provázána se společností ČAS, s. r. o., zavázala neodvolatelným prohlášením zaplatit

9

společnosti ČAS, s. r. o. částku ve výši 6.825.000,- USD po dodání 3.500 tun vepřových půlek v souladu se smlouvou č. 10198227/98 z 1. 7. 1998 uzavřenou mezi společnostmi ČAS, s. r. o. a Finus AG, s dobou splatnosti od dodání zboží do konce měsíce července roku 1999. Dále předložil obchodní smlouvu č. 10198227/98 ze dne 1. 7. 1998, uzavřenou mezi jmenovanými společnostmi na dodávku 3.500 tun vepřových půlek společnosti Finus AG, v níž byly deklarovány nerealistické objemy vývozů vepřového masa do Švýcarska, výrazně překračující statisticky podložené vývozy tohoto druhu zboží.

- Oba obvinění dne 13. 7. 1998 za společnost ČAS, s. r. o. podepsali a dne 27. 7. 1998 předložili Komerční bance, a. s., pobočka Praha 6, žádost o financování v rámci dokumentární operace (dokumentární akreditiv) ve výši 6.625.000,- USD na standardizovaném formuláři Komerční banky, a. s., používaném u této banky v souvislosti s financováním tohoto druhu, aniž by bylo v žádosti konkretizováno, kdo je příkazcem a příjemcem akreditivu.

- Obv. Ing. Ch. dne 14. 7. 1998 vystavil za společnost ČAS, s. r. o. vlastní směnku na částku 6.625.000,- USD na řad Komerční banky, a. s. s datem splatnosti 30. 7. 1999 jako součást dokumentů vztahujících se k žádosti o financování obchodu, ačkoli věděl, že směnka nemohla reálně plnit funkci zajišťovacího instrumentu ve vztahu k požadovanému financování, neboť společnost ČAS, s. r. o. se v této době potýkala s finančními problémy, kdy její hospodářská situace se zhoršovala a nemohl tak oprávněně očekávat, že by směnka v době její splatnosti mohla být kryta odpovídajícími peněžními prostředky. Současně s tímto vědomím téhož dne vystavil blankosměnku bez uvedení údaje splatnosti, směnečné sumy a místa platebního na řad Komerční banky, a. s. a zároveň poskytl písemné směnečné vyplňovací prohlášení, v němž výslovně potvrdil, že vystavená blankosměnka slouží ke krytí pohledávek plynoucích ze smlouvy registrované pod č. 9810848008086 uzavřené 14. 6. 1998.

- Dne 29. 7. 1998 obv. Ing. F. Ch. uzavřel za společnost ČAS, s. r. o. s Komerční bankou, a. s. smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, podle které společnost ČAS, s. r. o. postoupila bezplatně pohledávky za společností Finus AG Komerční bance, a. s., které vzniknou v budoucnu na základě potvrzených objednávek za dodávky zboží, když podle znění této smlouvy a dalších ujednání je zřejmé, že smlouva o postoupení budoucích pohledávek v rámci úvěrového financování plnila funkci zajišťovacího instrumentu a obv. Ing. F. Ch. věděl, že postupované budoucí pohledávky ve skutečnosti nevzniknou a tudíž nemohou být účinně převedeny na Komerční banku, a. s., přičemž následně nesplnil obv. Ing. Ch. ani obv. Ing. F., který obsah této smlouvy znal, povinnost za společnost ČAS, s. r. o., vyplývající z uzavřené smlouvy o postoupení budoucích pohledávek, spočívající v oznámení postoupení budoucích pohledávek společnosti Finus AG a v doložení tohoto oznámení Komerční bance, a. s.

V návaznosti na předloženou žádost o financování v rámci dokumentární operace a dalších shora zmiňovaných příloh Komerční banka, a. s. ve svém stanovisku datovaném 29. 7. 1998 posoudila žádost kladně s tím, že se jedná o financování exportní dokumentární operace na základě „payment obligation“ ověřené zahraniční bankou Credit Suisse, Zurich, když dlužníkem je v tomto závazkové vztahu v rozporu se skutečností uvedena tato banka.

10

Na podkladě shora uváděných žádostí a citovaných příloh dne 29. 7. 1998 obv. Ing. F. Ch. uzavřel za společnost ČAS, s. r. o. s Komerční bankou, a. s. smlouvu o financování obchodu č. 3052/EXP/005, podle které Komerční banka, a. s. na základě neodvolatelného platebního závazku firmy Finus AG, potvrzeného zahraniční bankou Credit Suisse Zurich, poskytla společnosti ČAS s. r. o. financování exportu 3.500 tun vepřových půlek do Švýcarska ve výši 6.625.000,- USD, když se podle podmínek smlouvy jednalo o financování exportní zbožové operace. Obv. Ing. F. Ch., jakož obv. Ing. L. F., který se na poskytování nepravdivých podkladů podílel, však v době uzavírání smlouvy věděli, že poskytnuté finanční prostředky budou použity ke splacení dřívějšího dluhu společnosti ČAS, s. r. o. vůči Komerční bance, a. s. a že použití těchto finančních prostředků k deklarovanému financování vývozu vepřového masa do Švýcarska je nepravdivé, stejně tak jako účast shora jmenované zahraniční banky na tomto financování. Zároveň si byli oba obvinění vědomi toho, že z těchto důvodů nemohou být ani plněny povinnosti spol. ČAS, s. r. o., vyplývající ze smlouvy záležející v průběžném předkládání faktur z realizovaného obchodu a účetních a statistických výkazů.

Po uzavření smlouvy o poskytnutí financování Komerční banka, a. s., jakožto poskytovatel úvěru, vykázala schválený úvěr na dlužníka Credit Suisse, Zurich, ačkoli tato ani jiná zahraniční banka se nestala dlužníkem v důsledku poskytnutého financování obchodu deklarovaného obviněnými a ještě téhož dne byl Komerční bankou, a. s. otevřen v rámci poskytnutí požadovaného financování obchodu úvěrový účet č. 199857381587, vedený v USD, na dlužníka Credit Suisse Zurich, a na něj byla bankou převedena částka 6.625.000,- USD. Obratem banka použila tuto částku k úhradě dluhu společnosti ČAS, s. r. o., vzniklého poskytnutím jiného dřívějšího financování obchodu ve prospěch společnosti ČAS, s. r. o. v původní výši 6.945.000,- USD, vedeného Komerční bankou, a. s. pod referenčním č. 9720340008086 na úvěrovém účtu č. 199852771527 společnosti ČAS, s. r. o. u pobočky Komerční banky, a. s. Praha 6. Ještě tentýž den banka informovala o těchto převodech kreditním a debetním avízem představitele společnosti ČAS, s. r. o.

Poskytnutý úvěr nebyl ve sjednané době ani později splacen, přičemž sjednané zajišťující instrumenty v podobě dokumentárního akreditivu, smlouvy o postoupení budoucích pohledávek, vlastní směnky a blankosměnky byly v presentované podobě neúčinné, když udávaná zbožová operace byla ve vztahu k poskytnutému financování ve skutečnosti jen předstírána a podle zjištěných skutečností, vyplývajících ze shromážděných důkazních prostředků v době podání žádosti o financování obchodu, nebyl nákup a prodej vepřového masa mezi deklarovanými subjekty ze strany společnosti ČAS, s. r. o. míněn vážně, když byl obchod obviněnými pouze předstírán s cílem dosáhnout poskytnutí financování v požadované výši pro splacení předchozího dluhu společnosti vůči Komerční bance, a. s. V důsledku popsaného jednání obviněných za spolupůsobení zaměstnanců Komerční banky, a. s., stíhaných v odděleném trestním řízení, vynaložila tato banka bez ekonomického důvodu částku 6.625.000,- USD odpovídající v přepočtu 207.130.625,- Kč.

5)Obviněný Ing. F. Ch., jednatel společnosti ČAS, s. r. o. společně s obv. Ing. L. F., prokuristou této společnosti, v průběhu měsíce července roku 1998 v souvislosti s podanou žádostí o

11

financování obchodu za tuto společnost u Komerční banky, a. s. předstírali, že požadované finanční prostředky ve výši 10.347.242,01 Kč jsou určeny k úhradě přípravných prací prováděných v souvislosti s realizací developerského projektu – výstavby obytného komplexu Praha-Střížkov, když poskytnutí finančních prostředků a jejich splacení mělo podle nepravdivě poskytnutých informací obviněnými proběhnout prostřednictvím dokumentárního akreditivu (předfinancování exportní operace), ačkoliv si byli vědomi toho, že ve skutečnosti budou požadované finanční prostředky užity na vyrovnání dřívějšího závazku společnosti ČAS, s. r. o. vůči Komerční bance, a. s., vzniklého poskytnutím financování z roku 1997. S popisovaným úmyslem uskutečnili následně uvedená jednání a předložili Komerční bance, a. s. níže specifikované listiny:

- Dne 20. 7. 1998 obv. Ing. F. Ch. předložil Komerční bance, a. s. žádost za společnost ČAS s. r. o. o poskytnutí zálohy ve výši 10.000.000,- Kč z dokumentárního akreditivu č. 9811532077089 ve výši 112.100.000,- Kč, otevřeným dne 20. 7. 1998 na žádost příkazce společnosti A - Trade, s. r. o. se sídlem Praha 1, V jámě 1 (dále jen A - Trade, s. r. o.) ve prospěch společnosti ČAS, s. r. o. k realizaci developerských aktivit společnosti A - Trade, s. r. o., ačkoli jednak věděl, že v případě vyhovění žádosti budu tyto finanční prostředky užity k úhradě dluhu společnosti ČAS, s. r. o. vůči Komerční bance, a. s., vzniklého z poskytnutého financování z roku 1997, jednak si byl vědom toho, že k poskytnutí finančních prostředků z dokumentárního akreditivu nebyly splněny podmínky, neboť nebyly vyřízeny a bance předloženy akreditivní dokumenty.

- V návaznosti na tuto žádost, o které byl obv. Ing. L. F. informován, podal obv. Ing. L. F. téhož dne Komerční bance, a. s. žádost o financování ve výši 10.347.242,01 Kč v rámci dokumentární platební operace na standardizovaném formuláři evidovaném pod referenčním č. 9810844008086, v níž, v rozporu se skutečností, požadoval o předfinancování blíže nespecifikované exportní operace mezi příkazcem akreditivu společností A - Trade, s. r. o. a příjemcem akreditivu společností ČAS, s. r. o., ačkoli počítal s tím, že v případě vyhovění žádosti nebudou tyto finanční prostředky užity k deklarované exportní operaci, ale k úhradě dluhu společnosti ČAS, s. r. o. vůči Komerční bance, a. s., vzniklého z poskytnutého financování z roku 1997.

- Jako podklad žádosti o financování obvinění předložili Komerční bance, a. s. smlouvu o smlouvě budoucí kupní ze dne 16. 12. 1997, podle níž se společnost ČAS, s. r. o., jako prodávající, zavázala společnosti A - Trade, s. r. o. prodat nemovitosti specifikované v článku 1.1. této smlouvy za kupní cenu 118.000.000,- Kč, a to ve lhůtě dvou měsíců ode dne nabytí právní moci územního rozhodnutí na realizaci projektu obytného souboru Praha-Střížkov. Současně předložili dodatky a změny k této smlouvě ze dne 30. 1. 1998 a z 26. 2. 1998, 31. 3. 1998 a 25. 6. 1998, podle nichž se zejména prodlužovala lhůta k uzavření kupní smlouvy, když poslední změna se týkala prodloužení lhůty k uzavření kupní smlouvy do 30. 11. 1998 s tím, že jinak smlouva o smlouvě budoucí kupní zaniká.

- Obv. Ing. F. Ch. dne 20. 7. 1998 vystavil za společnost ČAS, s. r. o. vlastní směnku na částku 10.347.242,- Kč na řad Komerční banky, a. s. s datem splatnosti 31. 1. 1999 a blankosměnku jako součást dokumentů vztahujících se k předfinancování exportního akreditivu, ačkoli věděl, že směnka nemohla reálně plnit funkci zajišťovacího instrumentu ve vztahu k požadovanému financování, neboť společnost ČAS, s. r. o. se v této době potýkala s finančními problémy, kdy její hospodářská situace se zhoršovala, neboť v roce 1997 společnost vykazovala záporný hospodářský výsledek,

12

který vedl ke snížení kapitálu této společnosti a nemohl tak oprávněně očekávat, že by směnka neopatřená avalem mohla být v době její splatnosti kryta odpovídajícími peněžními prostředky.

Dne 24. 7. 1998 úvěrová komise odboru 3050 – financování obchodu, Komerční banky, a. s. požadované předfinancování exportního akreditivu vedeného pod referenčním č. 9810844008086 ve výši 10.347.242,01 Kč, vykazovaného ke krytí koupí nemovitostí a pozemků, schválila a doporučila poskytnout financování v požadované výši, když účel poskytnutí financování a obsah akreditivu byl vědomě zaměňován s již otevřeným dokumentárním akreditivem, vedeným pod referenčním č. 9811532077089 odsouhlaseným Komerční bankou, a. s. dne 20. 7. 1998, znějícím na částku 112.100.000,- Kč a vztahujícím se k financování totožného developerského projektu.

Komerční banka, a. s., coby poskytovatel úvěru, v rozporu se skutečností interně vykázala tento úvěr na dlužníka Komerční banku, a. s. a dne 24. 7. 1998 otevřela úvěrový účet č. 199857361527 vedený v českých korunách na dlužníka Komerční banku, a. s. a ihned z této částky uskutečnila úhradu jiného dřívějšího financování poskytnutého společnosti ČAS, s. r. o. ve výši 10.128.640,- Kč (320.000,- USD), vedeného Komerční bankou, a. s. pod referenčním č. 9720340008086 na úvěrovém účtu č. 199852771527 společnosti ČAS, s. r. o. u pobočky Komerční banky, a. s. Praha 6 a úhradu eskontního úroku ve výši 218.602,01 Kč (6.906,42 USD) z financování poskytnutého společnosti ČAS, s. r. o. v původní výši 6.945.000,- USD pod referenčním č. 9810848008086 za okolností popsaných pod bodem 4) této obžaloby. Ještě téhož dne Komerční banka, a. s. informovala o těchto převodech kreditním a debetním avízem představitele společnosti ČAS, s. r. o.

Poskytnuté úvěrové peněžní prostředky v celkové výši 10.948.551,86 Kč (včetně eskontních úroků) společnost ČAS, s. r. o. uhradila Komerční bance, a. s. z financování popsaného pod bodem 8 písm. a) obžaloby, přičemž sjednané zajišťující instrumenty v podobě dokumentárního akreditivu, vlastní směnky a blankosměnky byly v presentované podobě neúčinné, když k udávané realizaci developerského projektu, který byl předmětem jiného financování, již shora zmiňovaného pod referenčním číslem 9811532077089, nedošlo, když navíc pro deklarovanou realizaci developerského projektu nebyly splněny podmínky a cílem obviněných bylo dosáhnout poskytnutí financování v požadované výši pro splacení předchozího dluhu společnosti vůči Komerční bance, a. s. V důsledku popsaného jednání obviněných za spolupůsobení zaměstnanců Komerční banky, a. s., stíhaných v odděleném trestním řízení, vynaložila tato banka bez ekonomického důvodu částku ve výši 10.347.242,01 Kč.

6)Obv. Ing. F. Ch., jednatel společnosti ČAS, s. r. o. společně s obv. Ing. L. F., prokuristou této společnosti, v průběhu měsíců srpna a září roku 1998 v souvislosti s podanou žádostí o financování obchodu za tuto společnost u Komerční banky, a. s. předstírali, že požadované finanční prostředky ve výši 15.505.000,- DEM jsou určeny k vyprodukování vepřového a hovězího masa a k jeho následnému vývozu do SRN pro společnost Alexander Moksel, Import-Export , GmbH, se sídlem SRN, Rudolf-Diesel-Strasse 10, Buchloe 86807 (dále jen A.

13

Moksel), když úhrada kupní ceny zboží podle nepravdivě poskytnutých informací obviněnými měla proběhnout prostřednictvím dokumentárního inkasa, ačkoliv si byli vědomi toho, že ve skutečnosti budou požadované finanční prostředky užity na splnění dřívějšího závazku společnosti ČAS, s. r. o. z jiných financování poskytnutých v roce 1997 ve výši 15.000.000,- Kč a 190.000.000,- Kč a na platby obchodním partnerům ČAS, s. r. o. nesouvisejícími s deklarovaným obchodem, na který bylo financování požadováno. S popisovaným úmyslem uskutečnili následně uvedená jednání a předložili Komerční bance, a. s. níže specifikované listiny:

- Dne 19. 8. 1998 obv. Ing. F. Ch. předložil Komerční bance, a. s. žádost za společnost ČAS, s. r. o. o odkoupení listiny označené „payment obligation“ (závazku odběratele zboží - společnosti A. Moksel - zaplatit za dodané zboží), která podle svého obsahu byla žádostí o financování deklarovaného obchodu, spočívajícího ve vývozu vepřového a hovězího masa do SRN pro odběratele masa - společnost A. Moksel. Současně předložil jako přílohu žádosti závazek zaplatit za dodané zboží („payment obligation“) ze dne 19. 8. 1998, jímž se společnosti A. Moksel zavázala neodvolatelným prohlášením zaplatit společnosti ČAS, s. r. o. částku ve výši 15.505.000,- DEM po dodání 4.900 tun vepřového a hovězího masa v souladu se smlouvou č. 10198234/98 z 18. 8. 1998 uzavřenou mezi společnostmi ČAS, s. r. o. a A. Moksel s dobou splatnosti od dodání zboží do konce měsíce února roku 1999. Dále předložil obchodní smlouvu č. 10198234/98 ze dne 18. 8. 1998 uzavřenou mezi jmenovanými společnostmi, na dodávku 3.400 tun vepřových půlek a 1.500 tun hovězích čtvrtí společnosti A. Moksel v celkové ceně 15.505.000,- DEM, která se měla podle této smlouvy uskutečnit v průběhu období od měsíce října roku 1998 do měsíce ledna roku 1999, když ve smlouvě byly deklarovány nerealistické objemy vývozů vepřového masa do SRN, výrazně překračující statisticky podložené vývozy tohoto druhu zboží.

- Dne 10. 9. 1998 obv. Ing. F. Ch. za společnost ČAS, s. r. o. podepsal a předložil Komerční bance, a. s. pobočka Praha 6 žádost o financování částky ve výši 15.505.000,- DEM v rámci dokumentární operace (dokumentární inkaso) na standardizovaném formuláři Komerční banky, a. s., používaném u této banky v souvislosti s financováním tohoto druhu, v níž jako dlužník inkasa byla uvedena společnost A. Moksel a jako příkazce inkasa byla uvedena společnost ČAS, s. r. o.

- Následně obv. Ing. L. F. dne 11. 9. 1998 vystavil za společnost ČAS, s. r. o. vlastní směnku na částku 15.505.000,- DEM na řad Komerční banky, a. s. domicilované u stejné banky, opatřenou osobním avalem Ing. F. Ch., s datem splatnosti 31. 5. 1999 jako součást dokumentů vztahujících se k podané žádosti o financování obchodu, ačkoli věděl, že směnka nemohla reálně plnit funkci zajišťovacího instrumentu ve vztahu k požadovanému financování, neboť společnost ČAS, s. r. o. se v této době potýkala s finančními problémy, kdy její hospodářská situace se zhoršovala, když společnost v roce 1997 vykázala záporný hospodářský výsledek a nemohl tak oprávněně očekávat, že by směnka mohla být v době její splatnosti kryta odpovídajícími peněžními prostředky, když záruku neskýtaly ani majetkové poměry avalisty obv. Ing. F. Ch., které nebyly v této souvislosti vůbec zjišťovány.

V návaznosti na předloženou žádost o financování v rámci dokumentární operace a dalších shora zmiňovaných příloh úvěrová komise Komerční banky, a. s. ve svém stanovisku ze dne 11. 9. 1998 posoudila žádost kladně s tím, že se jedná o

14

předfinancování exportního kontraktu uzavřeného mezi společností ČAS, s. r. o. a německou firmou A. Moksel za podmínek spočívajících v tom, že financování bude poskytnuto se splatností do 31. 5. 1999 s konkrétně specifikovanou úrokovou sazbou, že k zajištění obchodu bude požadována vlastní směnka společnosti ČAS, s. r. o. v hodnotě a se splatností odpovídající poskytnutému financování s osobním avalem Ing. F. Ch. a že ke krytí úvěrového rizika a dopravy bude předložena pojistná smlouva uzavřená se firmou Gerling Koncern, a. s. s vinkulací pojistného ve prospěch Komerční banky, a. s., když předfinancování exportní operace bylo doporučeno realizovat jako výjimku z daných pravidel pro poskytování financování vzhledem k hodnocení společnosti ČAS, s. r. o. ve skoringovém pásmu V, které představovalo nejnižší skoringový stupeň.

- Na podkladě shora uváděných žádostí a citovaných příloh dne 11. 9. 1998 obv. Ing. L. F. uzavřel za společnost ČAS, s. r. o. s Komerční bankou, a. s. smlouvu o financování obchodu č. 3053/EXP/033, podle které Komerční banka, a. s. na základě neodvolatelného platebního závazku společnosti A. Moksel („payment obligation“), kontraktu uzavřeného mezi společností ČAS, s. r. o. a společností A. Moksel, potvrzení AON Česká republika, s. r. o., že společnost ČAS, s. r. o. uzavře pojistnou smlouvu na krytí úvěru a transportu komodit u mezinárodních pojistitelů a originálu zajišťovací vlastní směnky na částku 15.505.000,- DEM, rozhodla o poskytnutí předexportního financování ve výši 15.505.000,- DEM společnosti ČAS, s. r. o. se splatností 31. 5. 1999, když podle podmínek této smlouvy byla společnost ČAS, s. r. o. zavázána, že nejpozději do 15. 10. 1998 předloží pojistnou smlouvu na krytí obchodního rizika uzavřenou s mezinárodním pojistitelem a zároveň vinkulaci ve prospěch Komerční banky, a. s. s podmínkou, nebude-li do 15. 10. 1998 shora specifikovaná pojistná smlouva předložena, společnost ČAS, s. r. o. téhož dne vrátí poskytnutou částku ve výši 15.505.000,- Kč. Obv. Ing. L. F., jakož obv. Ing. F. Ch., který se na poskytování nepravdivých podkladů podílel, však v době uzavírání smlouvy věděli, že poskytnuté finanční prostředky budou použity na jiný než deklarovaný účel a současně si byli vědomi toho, že nebudou plněny povinnosti společnosti ČAS, s. r. o., vyplývající ze smlouvy záležející zejména v průběžném předkládání účetních a statistických výkazů a v provádění platebního styku výlučně prostřednictví Komerční banky, a. s.

Dne 11. 9. 1998 byl Komerční bankou, a. s. otevřen v rámci poskytnutí požadovaného financování obchodu úvěrový účet č. 199862841517, vedený v německých markách na dlužníka ČAS, s. r. o., na který byla bankou převedena částka 14.638.464,97 DEM, představující poskytnuté financování po sražení úroku a bankovních poplatků, přičemž tyto peněžní prostředky nebyly použity ani z části na financování deklarovaného obchodu, když banka obratem poukázala korunový ekvivalent této částky, a sice částku 258.295.714,- Kč na běžný účet společnosti ČAS, s. r. o. číslo 1416110267 vedený u pobočky Komerční banky, a. s. Praha 6 a následně byla částka 256.697.578,98 Kč použita ke splacení dluhu společnosti ČAS, s. r. o. ve prospěch Interbanky, a. s., vzniklého poskytnutím úvěru ve výši 15.000.000,- Kč a ke splacení dluhu společnosti ČAS, s. r. o. ve prospěch Živnostenské banky, a. s., vzniklého poskytnutím úvěru ve výši 190.000.000,- Kč. Zbytek poskytnutého financování byl použit na platby společnostem Hot Cuisine, s. r. o., BOHEMIA WILD, s. r. o., FK Chmel Blšany, spol. s r. o., Omez Trading, s. r. o., Saaz Hop Products, s. r. o, ŠkoFIN, s. r. o., Cesnet, s. r. o., AGS Astra, a. s., SPORT - TRADING, spol. s r. o. na úhrady pojistného na zdravotní a sociální pojištění a na úhrady daně. Ještě téhož dne

15

Komerční banka, a. s. informovala o těchto převodech kreditním a debetním avízem představitele ČAS, s. r. o. Peněžní prostředky pocházející z popisovaného financování tak byly spotřebovány ve dnech 11. 9. 1998 až 15. 9. 1998, aniž byly použity, alespoň zčásti, k určenému účelu.

Obvinění Ing. F. Ch. a Ing. L. F. nesplnili svou povinnost vyplývající z uzavřené

smlouvy o financování obchodu ze dne 11. 9. 1998 spočívající v předložení pojistné smlouvy nejpozději do 15. 10. 1998 na krytí obchodního rizika, uzavřenou s mezinárodním pojistitelem, výslovně doporučeným, Gerling Koncern, a. s. prostřednictvím společnosti AON Česká republika, s. r. o., když obv. Ing. L. F. sice dne 28. 9. 1998 za společnost ČAS, s. r. o. uzavřel s Exportní Garanční a pojišťovací společností, a. s., se sídlem Praha 1, Vodičkova 34 (dále jen společnost EGAP, a. s.), rámcovou pojistnou smlouvu č. 101004334 pro pojištění krátkodobých vývozních smluv proti komerčním rizikům typu A, pojištění se však vztahovalo pouze na riziko nezaplacení pohledávky z vývozu v důsledku platební neschopnosti nebo nevůle kupujícího a bylo účinné až dnem vystavení faktury zahraničnímu odběrateli zboží. Vzhledem k tomu, že se pojištění nevztahovalo na riziko plynoucí z neuskutečnění vývozu komodit, nemohlo takové pojištění plnit zajišťovací funkci v této deklarované exportní operaci. Navíc přidělený rozsah pojištění v rozhodnutí pojistitele o úvěrovém limitu č. 2529/130/98 ze dne 29. 9. 1998 mohl pokrýt pouze objem obchodu v ceně 500.000,- DEM. Oba obvinění tak byli srozuměni s tím, že sjednané pojištění bylo neúčinné, neboť deklarovaný vývoz vepřového a hovězího masa do SRN nemínili uskutečnit a bez realizace vývozu zboží nemohlo dojít ani k částečnému plnění ze sjednaného pojištění.

Poskytnutý úvěr nebyl ve stanoveném termínu ani později splacen, přičemž sjednané zajišťující instrumenty v podobě dokumentárního inkasa, vystavení vlastní směnky a pojistné smlouvy byly v presentované podobě neúčinné, když udávaná zbožová operace byla ve vztahu k poskytnutému financování ve skutečnosti jen předstírána a podle zjištěných skutečností, vyplývajících ze shromážděných důkazních prostředků v době podání žádosti o financování obchodu, nebyl nákup a prodej vepřového masa mezi deklarovanými subjekty ze strany společnosti ČAS, s. r. o. míněn vážně, když byl obchod obviněnými ve vztahu k požadovanému financování pouze předstírán s cílem dosáhnout poskytnutí financování v požadované výši pro splacení předchozích dluhů společnosti a k dalším obchodním či jiným aktivitám. V důsledku popsaného jednání obviněných za spolupůsobení zaměstnanců Komerční banky, a. s., stíhaných v odděleném trestním řízení, vznikla Komerční bance, a. s. škoda ve výši 14.638.464,97 DEM - v přepočtu 258.295.714,39 Kč.

7)Obviněný Z. M., předseda představenstva společnosti SATRAPA, a. s. společně s obviněným Ing. M. B., místopředsedou této společnosti, v průběhu měsíce září roku 1998 v souvislosti s podanou žádostí o financování obchodu u Komerční banky, a. s. předstírali, že požadované finanční prostředky budou určeny k financování nákupu, zpracování vepřového a hovězího masa a k jeho následnému vývozu do Dánska pro společnost DAT-Schaub A/S, Flaesketovet

16

41, DK – 1711 Kodaň V. (dále jen DAT-Schaub), když úhrada kupní ceny zboží podle nepravdivě poskytnutých informací obviněnými měla proběhnout prostřednictvím dokumentárního akreditivu, ačkoliv si byli vědomi toho, že ve skutečnosti budou požadované finanční prostředky užity na splnění dřívějšího závazku společnosti BOHEMIA - FLEISCH, spol. s r. o. z financování poskytnutého v roce 1997 v původní výši 11.509.000,- DEM. S popisovaným úmyslem uskutečnili následně uvedená jednání a předložili Komerční bance, a. s. níže specifikované listiny:

- Dne 1. 9. 1998 oba obvinění vyplnili, podepsali a odeslali Komerční bance, a. s. žádost za společnost SATRAPA, a. s. o odkoupení tzv. „payment obligation“ (závazku odběratele zboží – spol. DAT-Schaub zaplatit za dodané zboží společnosti SATRAPA, a. s.), která podle svého obsahu byla žádostí o financování obchodu ve výši 12.790.000.- DEM, spočívajícího ve vývozu 1.620 tun hovězích dělených mas a 900 tun vepřových půlek do Dánska pro odběratele masa společnost DAT-Schaub podle kontraktu č. 1998/31/07 ze dne 31. 7. 1998 uzavřeným mezi společností SATRAPA, a. s. a společností DAT-Schaub, ačkoli věděli, že tento kontrakt byl po třech týdnech od jeho uzavření z podnětu společnosti SATRAPA, a. s. zrušen.

- Dne 9. 9. 1998 oba obvinění podepsali a dne 11. 9. 1998 Komerční banka, a. s. obdržela žádost společnosti SATRAPA, a. s., evidovanou pod referenčním č. 9810993008086, o financování částky ve výši 11.000.000,- DEM v rámci dokumentární platební operace (dokumentární akreditiv), na standardizovaném formuláři Komerční banky, a. s., používaném u této banky v souvislosti s financováním tohoto druhu, v níž jako příkazce akreditivu byla uvedena společnost DAT-Schaub a jako příkazce inkasa byla uvedena společnost SATRAPA, a. s.

- Téhož dne předložil obv. Z. M. jako přílohu žádosti o poskytnutí financování listinu označenou „payment obligation“ bez data jejího vyhotovení, jímž se společnost DAT-Schaub neodvolatelně zavázala zaplatit společnosti SATRAPA, a. s. částku 12.790.000,- DEM po dodání 2.520 tun hovězího masa podle smlouvy č. 1998/31/07 z 31. 7. 1998, uzavřené mezi těmito společnostmi, kdy se prohlášení podle jeho obsahu mělo stát účinným po dodání zboží, k němuž mělo dojít do konce října 1999 a současně předložil kupní smlouvu č. 1998/31/07 z 31. 7. 1998, uzavřenou mezi jmenovanými společnostmi, podepsanou za společnost SATRAPA, a. s. oběma obviněnými, na dodávku 2.520.000,- kg vepřového a hovězího masa v období od IV. čtvrtletí roku 1998 do měsíce října 1999, v níž byly deklarovány zcela nerealistické objemy vývozu masa do Dánska, které nebyly obviněnými míněny vážně a které nebyly ani zčásti uskutečněny, když obvinění uzavřením této smlouvy jen předstírali, že poskytnuté financování bude použito na tento export zboží.

- Dopisem ze dne 9. 9. 1998 doručeným Komerční bance, a. s. dne 12. 9. 1998, podepsaným oběma obviněnými, obvinění požadovali za společnost SATRAPA, a. s. Komerční banku, a. s., aby finanční prostředky z požadovaného financování ve výši 11.000.000,- DEM byly převedeny ve prospěch společnosti BOHEMIA – FLEISCH, spol. s r. o., ačkoli, jak rozvedeno shora, v žádosti o poskytnutí tohoto financování deklarovali jeho použití na vývoz masa pro dánského odběratele.

Vzhledem k tomu, že vyhovění požadovaného financování bylo vázáno na splnění dalších podmínek, oba obvinění dne 9. 9. 1998 vystavili za společnost SATRAPA, a. s. vlastní směnku na částku 11.000.000,- DEM na řad Komerční banky, a. s.

17

domicilované u stejné banky, s datem splatnosti 15. 9. 1999, jako součást dokumentů vztahujících se k žádosti o financování obchodu, ačkoli věděli, že směnka nezajištěná kvalitním avalem nemohla reálně plnit funkci zajišťovacího instrumentu ve vztahu k požadovanému financování, neboť společnost SATRAPA, a. s. se v této době potýkala s finančními problémy, kdy její hospodářská situace se zhoršovala a nemohli tak oprávněně očekávat, že by směnka v době její splatnosti mohla být kryta odpovídajícími peněžními prostředky.

Na podkladě shora uváděných žádostí a citovaných příloh dne 15. 9. 1998 Komerční banka, a. s. podpisem ředitelky odboru 3050 J. K. akceptovala návrh obou obviněných podaný za společnost SATRAPA, a. s. na poskytnutí financování a tímto okamžikem došlo k uzavření smlouvy o poskytnutí financování v rámci dokumentární platební operace vedené pod referenčním č. 9810993008086, podle které Komerční banka, a. s. poskytla společnosti SATRAPA, a. s. částku 11.000.000,- DEM na předfinancování shora specifikované exportní operace, přičemž oba obvinění v této době věděli, že k deklarované exportní operaci nedojde a že získané financování bude použito výhradně k úhradě dluhu společnosti BOHEMIA - FLEISCH, spol. s r. o. Zároveň si byli obvinění vědomi toho, že nebudou plněny povinnosti spol. SATRAPA, a. s., vyplývající ze smlouvy záležející zejména v průběžném předkládání dokumentů v souladu s akreditivními podmínkami. S ohledem na nevyhovující hospodářské výsledky společnosti SATRAPA, a. s. a její neutěšenou finanční situaci, kdy hodnocení jejího ratingu neodpovídalo podmínkám Komerční banky, a. s. pro poskytnutí požadovaného financování, shora zmiňovaní pracovníci této banky, kteří s obviněnými spolupůsobili k vyvolání klamného zdání, že podmínky banky pro vyhovění žádosti o financování byly splněny, toto úvěrové financování interně vykázali na bonitního dlužníka - renomovanou banku Unibank a/s Denmark, ačkoli věděli, že tato banka ve skutečnosti dlužníkem nebyla.

Téhož dne oba obvinění uzavřeli za společnost SATRAPA, a. s. s Komerční bankou, a. s. smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, podle které společnost SATRAPA, a. s. postoupila bezplatně pohledávky za společností DAT-Schaub Komerční bance, a. s., které vzniknou v budoucnu na základě potvrzených objednávek za dodávky zboží, když podle znění této smlouvy a dalších ujednání je zřejmé, že smlouva o postoupení budoucích pohledávek v rámci úvěrového financování plnila funkci zajišťovacího instrumentu a obvinění věděli, že postupované budoucí pohledávky ve skutečnosti nevzniknou a tudíž nemohou být účinně převedeny na Komerční banku, a. s. Proto ani následně nesplnili svou povinnost za společnost SATRAPA, a. s., vyplývající z uzavřené smlouvy o postoupení budoucích pohledávek spočívající v oznámení postoupení budoucích pohledávek společnosti DAT-Schaub a v doložení tohoto oznámení Komerční bance, a. s.

Ještě téhož dne byl Komerční bankou, a. s. otevřen v rámci požadovaného financování úvěrový účet č. 199859741507, vedený v německých markách, na dlužníka Unibank a/s Denmark, a z něj byla bankou převedena na účet společnosti SATRAPA, a. s. číslo 6299790277/0100, vedený u pobočky Komerční banky, a. s. Praha 4, částka 10.269.493,06 DEM, představující poskytnuté financování po sražení eskontního úroku a bankovních poplatků. Ihned poté byla tato částka podle žádosti obou obviněných ze dne 9. 9. 1998 použita k úhradě dluhu společnosti BOHEMIA - FLEISCH, spol. s r. o. vůči Komerční bance, a. s., pocházejícího z jiného financování poskytnutého společnosti BOHEMIA - FLEISCH, spol. s r. o. v původní výši

18

11.509.000,- DEM, vedeného Komerční bankou, a. s. pod referenčním č. 9710827008086 na úvěrovém účtu č. 7855471547/0100 splatného dnem 15. 9. 1998. Ještě tentýž den Komerční banka, a. s. informovala o těchto převodech kreditním a debetním avízem představitele společnosti SATRAPA, a. s.

Poskytnut úvěr nebyl ve sjednané době ani později splacen, přičemž sjednané zajišťující instrumenty v podobě dokumentárního akreditivu, smlouvy o postoupení budoucích pohledávek a vystavené vlastní směnky byly v presentované podobě neúčinné, kdy udávaná zbožová operace byla ve vztahu k poskytnutému financování ve skutečnosti jen předstírána a podle zjištěných skutečností, vyplývajících ze shromážděných důkazních prostředků, nebyla nikdy realizována a kupní smlouva (kontrakt) č. 1998/31/7 z 31. 7. 1998, uzavřená mezi společnostmi SATRAPA, a. s. a DAT-Schaub byla zrušena po třech týdnech od jejího uzavření, když v době podání žádosti o financování obchodu nebyl nákup a prodej vepřového a hovězího masa mezi deklarovanými subjekty ze strany představitelů společnosti SATRAPA, a. s. míněn vážně a byl jimi jen předstírán s cílem dosáhnout poskytnutí financování v požadované výši pro úhradu dluhu společnosti BOHEMIA – FLEISCH, spol. s r. o. vůči Komerční bance, a. s. V důsledku popsaného jednání obviněných za spolupůsobení zaměstnanců Komerční banky, a. s., stíhaných v odděleném trestním řízení, vynaložila Komerční banka, a. s. bez ekonomického důvodu částku ve výši 10.269.493,06 DEM, v přepočtu 182.899.671,40 Kč.

8) Obviněný Ing. F. Ch., jednatel společnosti ČAS, s. r. o. společně s Ing. L. F., prokuristou této společnosti, za pomoci jednatele společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. a místopředsedy představenstva společnosti PP servis, a. s. se sídlem Blšany č. 107, okr. Louny (dále jen PP servis, a. s.) obv. Ing. P. F. v průběhu měsíců listopadu a prosince roku 1998 v souvislosti s podanými žádostmi o financování obchodů u Komerční banky, a. s. ve prospěch společnosti ČAS, s. r. o. předstírali, že požadované úvěrové prostředky budou určeny k realizaci obchodů souvisejících s dodávkami chmelu, ječmene, řepky olejné a řepkového semene realizovanými společnostmi REALITY - TRADING, spol. s r. o., R.C.M. AGROSERVICE, spol. s r. o., japonskou společností Mitsui Sapporo Breweries Ltd., německou společnosti Mitsui & Co. Deutschland GmbH a českými společnostmi Plzeňský Prazdroj, a. s., Pivovar Radegast, a. s., SETUZA, a. s., MILO HOLDING, a. s. a Olpran Group, a. s., když úhrada kupní ceny zboží podle nepravdivě poskytnutých informací obviněnými Ing. F. Ch. a Ing. L. F. měla proběhnout prostřednictvím dokumentárního inkasa v rámci předfinancování exportní operace, ačkoliv si byli vědomi toho, že ve skutečnosti budou požadované finanční prostředky užity k úhradě dluhů společnosti ČAS, s. r. o. a společnosti KETTI, spol. s r. o. vůči Komerční bance, a. s. a Interbance, a. s. se sídlem Praha 1, Václavské náměstí č. 40 (nyní LBBW Bank CZ, a. s.), vzniklých z jiných dřívějších financování poskytnutých v letech 1997 až 1998, na pokrytí provozních nákladů společnosti ČAS, s. r. o. a na platby obchodním partnerům společnosti ČAS, s. r. o., nijak nesouvisející s deklarovaným účelem požadovaného financování. Se shora vyjádřeným úmyslem uskutečnili následně popsaná jednání a předložili Komerční bance, a. s. níže specifikované listiny:

Obv. Ing. F. Ch. písemnou žádostí ze dne 16. 11. 1998, adresovanou ředitelce odboru 3050 Komerční banky, a. s. J. K., požadoval za společnost ČAS, s. r. o. profinancování obchodů týkajících se vývozu chmele do Japonska firmě Mitsui za cenu 5,2 milionu DEM, prodeje chmele společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. v ceně 30.000.000,- Kč a společnosti Pivovar Radegast, a. s. v ceně 20.000.000,- Kč a

19

prodeje řepky společnosti MILO HOLDING, a. s. v ceně 75.000.000,- Kč s tím, že profinancování těchto obchodů bude zajištěno akciemi společnosti PP servis, a. s. v hodnotě 180.000.000,- Kč a že všechny kontrakty budou pojištěny u společnosti EGAP, a. s., ačkoli věděl, že ve skutečnosti tyto akcie v deklarované podobě v té době existovat nemohly, když mohly existovat pouze v podobě zatímních listů, neboť emisní kurs těchto akcií nebyl zcela splacen, proto nemohly být tyto akcie veřejně obchodovatelné a nemohly tak plnit zajišťovací funkci závazku a obv. Ing. Ch. počítal s tím, že požadované financování bude použito k jinému účelu a to bylo také jeho skutečným záměrem.

- S tímto záměrem obv. Ing. F. Ch. dne 25. 11. 1998 podepsal a předložil Komerční bance, a. s. pobočka Praha 6, za společnost ČAS, s. r. o., žádost o financování v rámci dokumentární platební operace (dokumentární inkaso) částky ve výši 140.000.000,- Kč na standardizovaném formuláři Komerční banky, a. s., používaném u této banky v souvislosti s financováním tohoto druhu označeným jako předfinancování exportní operace se splatností do 30. 11. 1999, v níž jako dlužníci inkasa byly uvedeny společnosti Radegast, a. s., Plzeňský Prazdroj, a. s., SETUZA, a. s. a MILO HOLDING, a. s. a jako příkazce inkasa byla uvedena společnost ČAS, s. r. o.

- Se stejným zámyslem téhož dne obv. Ing. F. Ch. podepsal a předložil u stejné pobočky Komerční banky, a. s., za společnost ČAS, s. r. o., ještě jednu žádost o financování částky ve výši 4.911.353,- DEM v rámci dokumentární platební operace (dokumentární inkaso) na standardizovaném formuláři Komerční banky, a. s., používaném u této banky v souvislosti s financováním tohoto druhu, v níž jako dlužníci inkasa byly uvedeny společnosti Mitsui Japonsko, Sapporo Breweries Ltd., Mitsui and Co. Deutschland, Suntory Limited, Asahi Breweries Ltd. a jako příkazce inkasa byla uvedena společnost ČAS, s. r. o.

- K dokladaci účelu požadovaného financování předložil obv. Ing. Ch. tentýž den v příloze sedm potvrzení o koupi („purchase confirmation“), a sice potvrzení o koupi číslo 2058994 z 8. 6. 1998 na celkovou částku 94.826,52 DEM, číslo 2058710 z 29. 7. 1997 na částku 291.550,- DEM (toto potvrzení o koupi bylo použito jako podklad pro financování v bodě 2 a 3 obžaloby), číslo 2058711 z 29. 7. 1997 na částku 208.250,- DEM, číslo 2058995 z 8. 6. 1998 na částku 264.600,- DEM, číslo 2057543 z 10. 6. 1994 na částku 520.000,- DEM, číslo 2058357 z 11. 7. 1996 na částku 238.464,- DEM a číslo 2059036 ze 7. 7. 1998 na částku 570.000,- DEM. Současně předložil obchodní rámcové smlouvy, z nichž shora specifikovaná potvrzení o koupi vycházela, a to kupní smlouvu č. 1004 na dodávky 750 tun chmele v období let 1998 a 2000 uzavřenou dne 8. 1. 1998 mezi společností REALITY - TRADING, spol. s r.o. a společností Plzeňský Prazdroj, a. s. jako odběratelem, kupní smlouvu na dodávky ječmene ze sklizně roku 1998 v období od měsíce září 1998 do měsíce června roku 1999 uzavřenou dne 22. 6. 1998 mezi společností R.C.M. AGROSERVICE, spol. s r. o. jako dodavatelem a společností Plzeňský Prazdroj, a. s. jako odběratelem, kupní smlouvu č. 96-00/1001-3 na dodávky chmele ze sklizně let 1996 až 1998 uzavřenou dne 13. 2. 1996 mezi společností REALITY – TRADING, spol. s r.o. jako dodavatelem a společností Pivovar Radegast, a. s. jako odběratelem, kupní smlouvu č. 98-07-04 ZK/Ř na dodávku 10.000 tun řepkového semene v době od měsíce července do měsíce srpna roku 1998 uzavřenou dne 10. 7. 1998 mezi společností R.C.M. AGROSERVICE, spol. s r. o. a společností Olpran Group, a. s., kupní smlouvu č. 98/17/294/P na dodávku 24.000 tun řepky olejné v době od září roku 1998 do měsíce

20

února roku 1999 uzavřené dne 9. 9. 1998 mezi společností RCM AGROSERVICE, spol. s r. o. a společností SETUZA, a. s. a smlouvy na dodávku chmele v době od měsíce října 1999 do měsíce března roku 2000 ze dne 7. 7. 1998 a 12. 5. 1998 uzavřenými mezi společností REALITY – TRADING, spol. s r.o. a společností Mitsui & Co Deutschland, GmbH, když z citovaných příloh je zřejmé, že presentované závazkové vztahy ve smlouvách jsou bez přímé účasti žadatele o financování.

- Obv. Ing. L. F. dne 30. 11. 1998 vystavil za společnost ČAS, s. r. o. dvě vlastní směnky jednu na částku 60.000.000,- Kč a druhou na částku 4.911.353,- DEM, obě na řad Komerční banky, a. s., domicilované u stejné banky, s datem splatnosti 30. 11. 1999, jako součást dokumentů vztahujících se k žádosti o financování obchodu, ačkoli věděl, že směnky neopatřené avalem nemohly reálně plnit funkci zajišťovacího instrumentu ve vztahu k požadovanému financování, neboť společnost ČAS, s. r. o. se v této době potýkala s finančními problémy, kdy její hospodářská situace se zhoršovala a v té době vykazovala záporné výsledky a nemohl tak oprávněně očekávat, že by směnky v době jejich splatnosti mohly být kryty odpovídajícími peněžními prostředky.

- Za účelem vyhovění podmínek vázaných na poskytnutí požadovaného financování ze strany Komerční banky, a. s. uzavřel obv. Ing. F. Ch. za společnost ČAS, s. r. o. dne 30. 11. 1998 se společností EGAP, a. s. pojistnou smlouvu č. 170000459 pro pojištění krátkodobých tuzemských pohledávek proti komerčním rizikům společnosti ČAS, s. r. o., která měla být jedním ze zajišťovacích instrumentů pro poskytnutí požadovaného financování deklarovaných obchodů pro případ nezaplacení pohledávky vzniklé z prodeje v důsledku doložené platební neschopnosti kupujícího, přičemž věděl, že toto pojištění nemohlo plnit reálně funkci zajišťovacího instrumentu ve prospěch poskytovatele financování, neboť s ohledem na záměr obviněných spočívající v tom, že peněžní prostředky budou určeny k jiným účelům než deklarovaným obchodům, nemohlo sjednané pojištění být účinné, když podle podmínek citované pojistné smlouvy pojištění konkrétních pohledávek vzniká dnem vystavení faktury pojištěným na úhradu pohledávky z prodeje. Proto se pojištění nemohlo vztahovat na nesplnění závazku ze strany dodavatele zboží, jímž byly navíc odlišné podnikatelské subjekty od pojištěného. Ze stejných důvodů nemohla plnit zajišťovací funkci pohledávky rámcová pojistná smlouva pro pojištění krátkodobých vývozních kontraktů proti komerčním rizikům, uzavřená mezi společnostmi EGAP, a. s. a ČAS, s. r. o. ze dne 28. 9. 1998, kterou za společnost ČAS, s. r. o. s tímto vědomím uzavřel obv. Ing. L. F.

- Obv. Ing. P. F. uzavřel v pozici jednatele společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. dne 30. 11. 1998 za tuto společnost zástavní smlouvu k listinným cenným papírům s Komerční bankou, a. s., podle které společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. jako zástavce zastavila ve prospěch zástavního věřitele, jímž byla Komerční banka, a. s., k zajištění pohledávek za společností ČAS, s. r. o. na částky 4.911.353,- DEM a 60.000.000,- Kč vyplývajících ze smluv o financování č. 9820043006006 a č. 9820044006006, 243 ks akcií společnosti PP servis, a. s. v hodnotě 180.000.000,- Kč, které vydával za 100% podíl společnosti Reality -Trading, spol. s r. o., přičemž obv. Ing. P. F. jako místopředseda představenstva společnosti PP servis, a. s. věděl, že ve skutečnosti tato zástava nemohla krýt riziko financování v poskytnutém rozsahu, neboť společnost REALITY – TRADING, spol.

21

s r. o. měla v té době jen 17,63% podíl na vkladu společnosti PP servis, a. s., když emisní kurz akcií této společnosti nebyl úplně splacen, a proto nemohly být akcie v této době vydány (emitovány) a tyto cenné papíry mohly existovat jen v podobě zatímních listů. Obv. Ing. P. F., stejně tak jako další obvinění, věděli, že z tohoto důvodu nemohly být tyto cenné papíry ani veřejně obchodovatelné a nemohly tak plnit plnohodnotnou zajišťovací funkci závazku.

V návaznosti na předloženou žádost o financování ve výši 4.911.353,- DEM, v rámci dokumentární operace a dalších shora zmiňovaných příloh, Komerční banka, a. s. ve svém stanovisku datovaném 30. 11. 1998 posoudila žádost kladně s tím, že se jedná o předfinancování exportních kontraktů uzavřených mezi společnostmi REALITY - TRADING, spol. s r. o. a Mitsui Co. Deutchland GmbH a kontraktů uzavřených mezi dceřinými společnostmi ČAS, s. r. o. s tuzemskými, za podmínek spočívajících v tom, že financování bude poskytnuto se splatností do 30. 11. 1999, s konkrétně specifikovanou úrokovou sazbou, s předložením vlastní směnky společnosti ČAS, s. r. o. v hodnotě a se splatností odpovídající poskytnutému financování, s předložením rozhodnutí společnosti EGAP, a. s. o stanovení limitu a předložením zástavní smlouvy na 100 % akcií společností PP servis, a. s.

Na podkladě shora uváděných žádostí a citovaných příloh obv. Ing. L. F. uzavřel za společnost ČAS, s. r. o. s Komerční bankou, a. s. níže specifikované smlouvy o financování obchodu:

a) dne 30. 11. 1998 smlouvu o financování obchodu s evidenčním č. 9820043006006, podle které se Komerční banka, a. s. zavázala, že na základě žádosti společnosti ČAS, s. r. o. poskytne předexportní jednorázové financování ve výši 4.911.353,- DEM za podmínky předložení kontraktů uzavřených dceřinou společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. a Mitsui & Co. Deutschland GmbH a dalšími japonskými odběrateli, předložení rámcové pojistné smlouvy pro pojištění krátkodobých vývozních kontraktů proti komerčním rizikům uzavřenou se společností EGAP, a. s., předložení rozhodnutí společnosti EGAP, a. s. o stanovení limitů na jednotlivé zahraniční odběratele, předložení zástavní smlouvy na 100 % akcií společnosti PP servis, a. s. uzavřené mezi Komerční bankou, a. s. a společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. a předání akcií Komerční bance, a. s. a originálu zajišťovací vlastní směnky na částku 4.911.353,- DEM se splatností 30. 11. 1999, přičemž obv. Ing. F. věděl, že poskytnuté financování nebude použito k účelu deklarovaném ve smlouvě, ale na úhradu dluhů společnosti ČAS, s. r. o. na platby obchodním partnerům a na provozní náklady této společnosti.

Dne 1. 12. 1998 byl Komerční bankou, a. s. otevřen úvěrový účet č. 199875241537, vedený v německých markách na dlužníka ČAS, s. r. o. a na něj Komerční banka, a. s. převedla částku 4.530.417,10 DEM představující poskytnuté financování po sražení úroků a bankovních poplatků a tuto pak obratem poukázala na běžný účet společnosti ČAS, s. r. o. číslo 196555480287 vedený u Komerční banky, a. s. pobočky Praha 6. Dne 1. 12. 1998 na základě písemného zmocnění obv. Ing. F. Komerční banka, a. s. převedla z tohoto účtu částku 3.629.055,- DEM na úvěrový účet č. 199867441547 k úhradě dluhu společnosti KETTI, spol. s r. o., patřící do ekonomicky spjaté skupiny společností vedené ČAS, s. r. o., vzniklého z předfinancování exportních operací, vedeného pod referenčním č. 97210980086 u Komerční banky, a. s. a zbytek poskytnutého financování ve výši 16.175.724,- Kč, odpovídající v přepočtu částce

22

906.000,- DEM, byl převeden na běžný účet společnosti ČAS, s. r. o. číslo 1416110267, která byla následně použita na běžné provozní náklady společnosti ČAS, s. r. o.

Poskytnutý úvěr nebyl ve sjednané době ani později splacen, přičemž sjednané zajišťující instrumenty v podobě dokumentárního inkasa, vystavené vlastní směnky, pojistné smlouvy a zástavní smlouvy k listinným cenným papírům byly v presentované podobě neúčinné, když udávané zbožové operace byly ve vztahu k poskytnutému financování ve skutečnosti jen předstírány s cílem dosáhnout poskytnutí financování v požadované výši pro splacení předchozích dluhů společnosti ČAS, s. r. o., společnosti KETTI, spol. s r. o., pro platby obchodním partnerům a k profinancování běžných nákladů společnosti ČAS, s. r. o., nesouvisejících s deklarovaným účelem financování. V důsledku jednání obviněných směřujících k poskytnutí financování popsaného pod bodem 8 písm. a) a za spolupůsobení zaměstnanců Komerční banky, a. s., stíhaných v odděleném trestním řízení, vznikla Komerční bance, a. s. škoda ve výši 4.530.417,10 DEM, v přepočtu 81.615.464,06 Kč.

b) Dne 30. 11. 1998 smlouvu o financování obchodu s evidenčním č. 9820044006006, podle které se Komerční banka, a. s. zavázala, že na základě žádosti společnosti ČAS, s. r. o. poskytne předexportní jednorázové financování ve výši 60.000.000,- Kč za podmínky předložení kontraktů uzavřených mezi společnostmi R.C.M. AGROSERVICE, spol. s r. o. a SETUZA, a. s., Olpran Group, a. s. a Plzeňský Prazdroj, a. s. a mezi REALITY - TRADING, spol. s r. o. a Plzeňský Prazdroj, a. s., předložení rámcové pojistné smlouvy pro pojištění krátkodobých vývozních kontraktů proti komerčním rizikům uzavřenou se společností EGAP, a. s., rozhodnutí společnosti EGAP, a. s. o stanovení limitů na jednotlivé zahraniční odběratele, zástavní smlouvy na 100 % akcií společnosti PP servis, a. s., uzavřenou mezi Komerční bankou, a. s. a společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. a předání akcií Komerční bance, a. s. a originálu zajišťovací vlastní směnky na částku 60.000.000,- Kč se splatností 30. 11. 1999, přičemž obv. Ing F. věděl, že poskytnuté financování nebude použito k účelu deklarovaném ve smlouvě, ale na úhradu dluhů společnosti ČAS, s. r. o., na platby obchodním partnerům a na provozní náklady této společnosti.

Dne 1. 12. 1998 byl Komerční bankou, a. s. otevřen úvěrový účet č. 1998752315071 vedený v českých korunách na dlužníka společnost ČAS, s. r. o. a na něj převedla Komerční banka, a. s. částku 51.483.334,55 Kč odpovídající poskytovanému financování ve výši 60.000.000,- Kč po stražení úkoru a bankovních poplatků a tuto pak obratem banka poukázala na běžný účet společnosti ČAS, s. r. o. číslo 1416110267, vedený u pobočky Komerční banky, a. s. Praha 6, z něhož byla částka v celkové výši 47.785.399,18 Kč postupně využita na poskytnutí plateb společnostem ROLC - service, s. r. o., ŠkoFIN, s. r. o., Omez-Trading, s. r. o., Hot Cuisine, s. r. o., Pragosport, a. s., ČAS - FIN, s. r. o., FK Chmel Blšany, spol. s r. o. a SPORT – TRADING, spol. s r. o., na poskytnutí plateb pojistného na zdravotní a sociální pojištění, odvodů daní, na splacení úvěru ve výši 16.000.000,- Kč Interbance, a. s. (nyní LBBW Bank CZ, a. s.) a na úhradu jiného dřívějšího financování v celkové výši 10.347.242,01 Kč (s úroky 10.948.551,86 Kč) poskytnutého Komerční bankou, a. s. společnosti ČAS, s. r. o. dne 24. 7. 1998 pod referenčním č. 9810844008086 na úvěrový účet č. 199857361527 za okolností popsaných pod bodem 5 obžaloby.

23

Poskytnutý úvěr nebyl ve sjednané době ani později splacen, přičemž sjednané zajišťující instrumenty v podobě dokumentární inkasa, vystavené vlastní směnky, pojistné smlouvy a zástavní smlouvy k listinným cenným papírům byly v presentované podobě neúčinné, když udávané zbožové operace byly ve vztahu k poskytnutému financování ve skutečnosti jen předstírány s cílem získat financování v požadované výši ke splacení předchozích dluhů společnosti ČAS, s. r. o., ke splacení dluhů společností majetkově a personálně propojených s touto společností, k platbám obchodním partnerům a k profinancování běžných nákladů společnosti ČAS, s. r. o., nesouvisejících s deklarovaným účelem financování. V důsledku jednání obviněných směřujících k poskytnutí financování popsaného pod bodem 8 písm. b) a za spolupůsobení zaměstnanců Komerční banky, a. s., stíhaných v odděleném trestním řízení, vznikla Komerční bance, a. s. škoda ve výši 51.483.334,55 Kč.

c) Dne 10. 12. 1998 dodatek č. 1 ke smlouvě o financování č. 9820044006006, podle něhož ve spojení s citovanou smlouvou ze dne 30. 11. 1998 /ad 8 písm. b) obžaloby/ se Komerční banka, a. s. zavázala, že na základě žádosti společnosti ČAS, s. r. o. poskytne předexportní financování ve dvou tranších, a to ve výši 60.000.000,- Kč /již poskytnuto viz ad 8 písm. b)/ a 80.000.000,- Kč za stejných podmínek jako v původní smlouvě, a sice za podmínky předložení kontraktů uzavřených mezi společnostmi R.C.M. AGROSERVICE, spol. s r. o. a SETUZA, a. s., Olpran Group, a. s. a Plzeňský Prazdroj, a. s. a mezi REALITY - TRADING, spol. s r. o. a Plzeňský Prazdroj, a. s., předložení rámcové pojistné smlouvy pro pojištění krátkodobých vývozních kontraktů proti komerčním rizikům uzavřenou se společností EGAP, a. s., rozhodnutí společnosti EGAP, a. s. o stanovení limitů na jednotlivé zahraniční odběratele, předložení zástavní smlouvy na 100 % akcií společnosti PP servis, a. s., uzavřené mezi Komerční bankou, a. s. a společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. a předání akcií Komerční bance, a. s. a originálu zajišťovací vlastní směnky na částku 80.000.000,- Kč se splatností 30. 11. 1999, přičemž obv. Ing F. věděl, že poskytnuté financování nebude použito k účelu deklarovaném ve smlouvě, ale na úhradu dluhů společnosti ČAS, s. r. o., na platby obchodním partnerům a na provozní náklady této společnosti.

- Téhož dne Ing. L. F. vystavil za společnost ČAS, s. r. o. další vlastní směnku neopatřenou avalem na částku 80.000.000,- Kč na řad Komerční banky, a. s., domicilované u stejné banky, s datem splatnosti 30. 11. 1999 jako součást dokumentů vztahujících se k žádosti o financování obchodu, ačkoli věděl, že směnka nemohla reálně plnit funkci zajišťovacího instrumentu ve vztahu k požadovanému financování, neboť společnost ČAS, s. r. o. se v této době potýkala s finančními problémy, kdy její hospodářská situace se zhoršovala a v té době vykazovala záporné hospodářské výsledky a nemohl tak oprávněně očekávat, že by směnka v době její splatnosti mohla být kryta odpovídajícími peněžními prostředky.

- Dne 10. 12. 1998 uzavřel obv. Ing. P. F. jako jednatel společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. za tuto společnost Dodatek č. 1 k zástavní smlouvě k listinným cenným papírům ze dne 30. 11. 1998 s Komerční bankou, a. s., podle které se zástava 243 akcií společnosti PP servis, a. s. v hodnotě 180.000.000,- Kč rozšířila o zajištění závazku společnosti ČAS, s. r. o. vůči Komerční bance, a. s., vyplývajícího z Dodatku č. l ke smlouvě o financování č. 9820044006006, na jehož základě Komerční banka, a. s. poskytla společnosti ČAS, s. r. o. financování obchodu ve výši 80.000.000,- Kč, přičemž obv. Ing. P. F. jako místopředseda představenstva

24

společnosti PP servis, a. s. věděl, že ve skutečnosti tato zástava nemohla krýt riziko financování v poskytnutém rozsahu, neboť společnost REALITY – TRADING, spol. s r. o. měla v té době jen 17,63% podíl na vkladu společnosti PP servis, a. s., když emisní kurz akcií této společnosti nebyl úplně splacen, a proto nemohly být akcie v této době vydány (emitovány) a tyto cenné papíry mohly existovat jen v podobě zatímních listů. Obv. Ing. P. F., stejně tak jako další obvinění, věděli, že z tohoto důvodu nemohly být ani veřejně obchodovatelné a nemohly tak plnit plnohodnotnou zajišťovací funkci závazku.

Dne 11. 12. 1998 byl Komerční bankou, a. s. otevřen úvěrový účet č. 199875561557, vedený v českých korunách na dlužníka společnost ČAS, s. r. o. a na něj převedla Komerční banka, a. s. částku 68.955.555,95 Kč odpovídající poskytovanému financování ve výši 80.000.000,- Kč po stražení úkoru a bankovních poplatků a tuto pak obratem banka poukázala na běžný účet společnosti ČAS, s. r. o. číslo 1416110267, vedený u pobočky Komerční banky, a. s. Praha 6, z něhož byla částka v celkové výši 64.094.519,95 Kč převedena na splacení úvěru ve výši 64.000.000,- Kč na účet č. 5077070018/2500, vedený u Interbanky, a. s. (nyní LBBW Bank CZ, a. s.) a na platby společnostem Cesnet, s. r. o., První novinové společnosti, a. s. a na obchodní či jiné aktivity společnosti ČAS, s. r. o. nesouvisející s deklarovanými obchody.

Poskytnutý úvěr nebyl ve sjednané době ani později splacen, přičemž sjednané zajišťující instrumenty jako dokumentární inkaso, vlastní směnka, pojistná smlouva a zástavní smlouva k listinným cenným papírům byly v presentované podobě nedostatečné a neúčinné, když udávané zbožové operace byly ve vztahu k poskytnutému financování ve skutečnosti jen předstírány s cílem dosáhnout poskytnutí financování v požadované výši pro splacení předchozích dluhů společnosti ČAS, s. r. o., společnosti KETTI, spol. s r. o., pro platby obchodním partnerům a k profinancování běžných nákladů společnosti ČAS, s. r. o. nesouvisejících s deklarovaným účelem financování. V důsledku jednání obviněných směřujících k poskytnutí financování popsaného pod bodem 8 písm. c) obžaloby a za spolupůsobení zaměstnanců Komerční banky, a. s., stíhaných v odděleném trestním řízení, vznikla Komerční bance, a. s., škoda ve výši 68.955.555,95 Kč.

9)Obviněný Z. M., předseda představenstva společnosti SATRAPA, a. s. společně s obviněným Ing. M. B., místopředsedou této společnosti, v průběhu měsíce prosince roku 1998 v souvislosti s podanou žádostí o financování obchodu u Komerční banky, a. s. předstírali, že požadované finanční prostředky budou určeny k financování nákupu, výkrmu a porážky skotu a následnému vývozu hovězího masa do Rakouska společnosti Delacost, GmbH Import-export, A-3925 Arbesbach (dále jen společnost Delacost), když úhrada kupní ceny zboží podle nepravdivě poskytnutých informací obviněnými měla proběhnout prostřednictvím dokumentárního akreditivu, ačkoliv si byli vědomi toho, že ve skutečnosti budou požadované finanční prostředky užity na splnění dřívějšího závazku společnosti SATRAPA, a. s., pocházejícího z poskytnutého financování ze dne 2. 12. 1997 ve výši 10.439.009.41 DEM. S tímto úmyslem uskutečnili následně popsaná jednání a předložili Komerční bance, a. s. níže specifikované listiny:

- Dne 14.12.1998 oba obvinění vyplnili, podepsali a odeslali Komerční bance, a. s. žádost za společnost SATRAPA, a. s. o financování ve výši 11.030.000,- DEM v rámci dokumentárního akreditivu (předfinancování exportního akreditivu) na

25

standardizovaném formuláři Komerční banky, a. s. spočívajícího v nákupu, výkrmu a porážky skotu a v jeho následném vývozu rakouskému odběrateli společnosti Delacost, v níž je jako příkazce uvedena společnost Delacost a jako příjemce je uvedena společnost SATRAPA, a. s., ačkoli již v této době věděli, že deklarovaný obchod je jen záminkou a že požadované financování bude využito pro jiné účely.

- Téhož dne předložil obv. Z. M. v příloze žádosti o poskytnutí financování tzv. „payment obligation“ bez uvedení data vyhotovení, jímž se společnost Delacost neodvolatelně zavázala zaplatit společnosti SATRAPA, a. s. 11.030.000,- DEM za podmínky dodání 1.960.500 kg hovězího masa podle smlouvy č. 1566/021298 z 2. 12. 1998, uzavřené mezi těmito společnostmi, kdy se toto prohlášení podle svého obsahu stane účinným po dodání zboží, k němuž mělo dojít postupně do konce prosince 1999 a současně předložil kupní smlouvu č. 1566/021298 z 2. 12. 1998, uzavřenou mezi jmenovanými společnostmi, podepsanou za společnost SATRAPA, a. s. oběma obviněnými, na dodávku 1.960.500,- kg hovězího masa v období od prvního čtvrtletí roku 1999 do konce IV. čtvrtletí téhož roku, v níž byly deklarovány zcela nerealistické objemy vývozu masa do Rakouska, které nebyly obviněnými míněny vážně a které nebyly ani zčásti uskutečněny, když obvinění uzavřením této smlouvy jen předstírali, že poskytnuté financování bude použito na tento export zboží.

- Dne 28. 12. 1998 oba obvinění uzavřeli za společnost SATRAPA, a. s. s Komerční bankou, a. s. smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, podle které společnost SATRAPA, a. s. postoupila bezplatně pohledávky za společností Delacost Komerční bance, a. s., které vzniknou v budoucnu na základě potvrzených objednávek za dodávky zboží, když podle znění této smlouvy a dalších ujednání je zřejmé, že smlouva o postoupení budoucích pohledávek v rámci úvěrového financování plnila funkci zajišťovacího instrumentu a obvinění věděli, že postupované budoucí pohledávky ve skutečnosti nevzniknou a tudíž nemohou být účinně převedeny na Komerční banku, a. s. Proto následně ani nesplnili svou povinnost za společnost SATRAPA, a. s., vyplývající z uzavřené smlouvy o postoupení budoucích pohledávek, spočívající v oznámení postoupení budoucích pohledávek společnosti Delacost.

- Za účelem zajištění požadovaného financování, které bylo vázáno na splnění dalších podmínek, oba obvinění dne 22. 12. 1998 vystavili za společnost SATRAPA, a. s. vlastní směnku na částku 7.872.000,- DEM na řad Komerční banky, a. s., domicilované u stejné banky s datem splatnosti 29. 12. 1999, ačkoli věděli, že směnka neopatřená avalem nemohla reálně plnit funkci zajišťovacího instrumentu ve vztahu k požadovanému financování, neboť společnost SATRAPA, a. s. se v této době potýkala s finančními problémy, kdy její hospodářská situace se zhoršovala a nemohli tak oprávněně očekávat, že by směnka v době její splatnosti mohla být kryta odpovídajícími peněžními prostředky. Současně s touto směnkou téhož dne vystavili 4 ks vlastních blankosměnek bez uvedení údaje splatnosti, směnečné sumy a místa platebního na řad Komerční banky, a. s. a zároveň poskytli písemné směnečné vyplňovací prohlášení, v němž výslovně potvrdili, že vystavené blankosměnky slouží ke krytí požadovaného financování obchodu pod registračním č. 3052/EXP/012.

Rozhodnutím ze dne 28. 12. 1998 schválila úvěrová komise odboru 3050 Komerční banky, a. s., na podkladě shora citovaných dokladů a příloh, financování požadované exportní dokumentární operace, avšak pouze do výše 7.872.000,- DEM, když ke schválení financování rozhodným způsobem přispěla skutečnost, že jako dlužník je

26

vedena v rozporu se skutečností renomovaná zahraniční banka Kreissparkasse Bank AG, hodnocená vysokým ratingem.

V návaznosti na kladné vyjádření úvěrové komise Komerční banky, a. s. oba obvinění téhož dne uzavřeli za společnost SATRAPA, a. s. s Komerční bankou, a. s. smlouvu o financování obchodu číslo 3052/EXP/012, podle které Komerční banka, a. s. poskytla společnosti SATRAPA, a. s., na základě neodvolatelného platebního závazku společnosti Delcost k exportu hovězího masa do Rakouska, částku 7.872.000,- DEM, přičemž oba obvinění věděli, že k deklarované exportní operaci nedojde a nebudou tak plněny povinnosti SATRAPA, a. s., vyplývající ze smlouvy, záležející zejména v průběžném předkládání faktur z realizovaného obchodu a účetních a statistických výkazů. S ohledem na nevyhovující hospodářské výsledky společnosti SATRAPA, a. s. a její neutěšenou finanční situaci, kdy výsledky hodnocení jejího nízkého ratingu neodpovídaly podmínkám Komerční banky, a. s. pro poskytnutí požadovaného financování, pracovníci této banky, kteří s obviněnými spolupůsobili k vyvolání klamného zdání, že podmínky banky pro vyhovění žádosti o financování byly splněny, toto úvěrové financování interně vykázali na bonitního dlužníka renomovanou zahraniční banku Kreissparkasse Bank AG, hodnocenou vysokým ratingem, ačkoli tato banka ve skutečnosti dlužníkem nebyla, a tím bylo vytvořeno klamné zdání, že vysoké riziko z poskytnutého financování je eliminováno účastí Kreissparkasse Bank AG na tomto obchodu v pozici dlužníka.

Dne 29. 12. 1998 byl Komerční bankou, a. s. otevřen v rámci požadovaného financování úvěrový účet č. 199876141597, vedený v německých markách na dlužníka Kreissparkasse Bank AG, na který byla převedena částka 7.872.000,- DEM. Ihned poté byla tato částka z tohoto účtu převedena na účet společnosti SATRAPA, a. s. číslo 6299790277/0100, vedený u pobočky Komerční banky, a. s. Praha 4. Následně byla tato částka použita k částečné úhradě dluhu společnosti SATRAPA, a. s. vůči Komerční bance, a. s., pocházejícího z jiného financování, poskytnutého společnosti SATRAPA, a. s. v původní výši 10.439.009,41 DEM vedeného Komerční bankou, a. s. pod referenčním č. 9721232008086 na úvěrovém účtu č. 7859501547 společnosti SATRAPA, a. s. u pobočky Komerční banky, a. s. Praha 4. Ještě téhož dne Komerční banka, a. s. informovala o těchto převodech kreditním a debetním avízem představitele společnosti SATRAPA, a. s.

Poskytnutý úvěr nebyl ve sjednané době ani později splacen, přičemž sjednané zajišťující instrumenty v podobě dokumentárního akreditivu, smlouvy o postoupení budoucích pohledávek, vlastní směnky a čtyř blankosměnek byly v presentované podobě neúčinné, neboť udávaná zbožová operace byla ve vztahu k poskytnutému financování ve skutečnosti jen předstírána a podle zjištěných skutečností, vyplývajících ze shromážděných důkazních prostředků, nebyla nikdy realizována a v době podání žádosti o financování obchodu nebyl nákup a prodej hovězího masa mezi deklarovanými subjekty ze strany společnosti SATRAPA, a. s. míněn vážně, když byl obchod obviněnými pouze předstírán s cílem dosáhnout poskytnutí financování v požadované výši pro úhradu dluhu společnosti SATRAPA, a. s. vůči Komerční bance, a. s. V důsledku popsaného jednání obviněných za spolupůsobení zaměstnanců Komerční banky, a. s., stíhaných v odděleném trestním řízení, vynaložila Komerční banka, a. s. bez ekonomického důvodu částka ve výši 7.872.000,- DEM, která představuje v přepočtu 162.602.010,31 Kč.

27

10)Obviněný Z. M., předseda představenstva společnosti SATRAPA, a. s. společně s obviněným Ing. M. B., místopředsedou této společnosti, v průběhu měsíce prosince roku 1998 v souvislosti s podanou žádostí o financování obchodu u Komerční banky, a. s. předstírali, že požadované finanční prostředky budou určeny k financování nákupu, výkrmu a porážky skotu, prasat a telat a následnému vývozu hovězích, vepřových a telecích kůží do SRN společnosti Murrhardter Häute & Leder GmbH, se sídlem Fritz-Schweizer-Strasse 34, 71540 Murrhardter (dále jen Murrhardter), když úhrada kupní ceny zboží podle nepravdivě poskytnutých informací obviněnými měla proběhnout prostřednictvím dokumentárního akreditivu, ačkoliv si byli vědomi toho, že ve skutečnosti budou požadované finanční prostředky užity na splnění dřívějšího závazku společnosti SATRAPA, a. s., pocházejícího z poskytnutého financování ze dne 2. 12. 1997 ve výši 10.439.009.41 DEM. S popisovaným úmyslem uskutečnili následně uvedená jednání a předložili Komerční bance, a. s. níže specifikované listiny:

- Dne 14. 12. 1998 oba obvinění vyplnili, podepsali a odeslali Komerční bance, a. s. za společnost SATRAPA, a. s. žádost na standardizovaném formuláři Komerční banky, a. s. o financování ve výši 2.128.000,- DEM v rámci dokumentárního akreditivu (předfinancování exportního akreditivu) spočívajícího v nákupu, výkrmu a porážky skotu, prasat a telat a na dodávku 500 tun hovězích kůží, 550 tun vepřových kůží a 50 tun telecích kůží podle uzavřeného kontraktu č. 1998/31/08 pro odběratele ze SRN společnost Murrhardter, v níž je jako příkazce uvedena společnost Murrhardter, jako příjemce akreditivu je uvedena společnost SATRAPA, a. s., přičemž již v této době věděli, že deklarovaný obchod je jen záminkou pro požadované financování, které bude využito pro jiné účely.

- Téhož dne předložil obv. Z. M. v příloze žádosti o poskytnutí financování listinu označenou „ Zahlugsverpflichtung“ (platební závazek) ze dne 31. 8. 1998, jímž se společnost Murrhardter neodvolatelně zavázala zaplatit společnosti SATRAPA, a. s. 2.128.000,- DEM za dodání kůží zvířat podle smlouvy č. 1998/31/08 z 31. 8. 1998 uzavřené mezi těmito společnostmi, kdy se tento platební závazek podle jeho textu stane účinným po dodání celého objemu zboží, k němuž mělo dojít ve III. čtvrtletí roku 1999 a současně předložil kupní smlouvu č. 1998/31/08 z 31. 8. 1998, uzavřenou mezi jmenovanými společnostmi, podepsanou za společnost SATRAPA, a. s. oběma obviněnými, na dodávku celkem 1.100 tun hovězích kůží, kůží z vepřů, prasnic a telat, a to v období od IV. čtvrtletí roku 1998 do III. čtvrtletí roku 1999, když tento obchod, který nebyl ani zčásti uskutečněn, nebyl obviněnými míněn vážně, neboť obvinění uzavřením této smlouvy jen předstírali, že poskytnuté financování bude použito na deklarovaný export zboží.

- Dne 28. 12. 1998 oba obvinění uzavřeli za společnost SATRAPA, a. s. s Komerční bankou, a. s. smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, podle které společnost SATRAPA, a. s. postoupila bezplatně pohledávky za společností Murrhardter Komerční bance, a. s., které vzniknou v budoucnu na základě potvrzených objednávek za dodávky zboží, když podle znění této smlouvy a dalších ujednání je zřejmé, že smlouva o postoupení budoucích pohledávek v rámci úvěrového financování plnila funkci zajišťovacího instrumentu a obvinění věděli, že postupované budoucí pohledávky ve skutečnosti nevzniknou a tudíž nemohou být účinně převedeny na Komerční banku, a. s. Proto následně ani nesplnili svou povinnost za společnost

28

SATRAPA, a. s., vyplývající z uzavřené smlouvy o postoupení budoucích pohledávek, spočívající v oznámení postoupení budoucích pohledávek společnosti Murrhadter.

- Za účelem zajištění požadovaného financování, které bylo vázáno na splnění dalších podmínek, oba obvinění dne 22. 12. 1998 vystavili za společnost SATRAPA, a. s. vlastní směnku na částku 2.128.000,- DEM na řad Komerční banky, a. s., domicilované u stejné banky s datem splatnosti 29. 12. 1999 jako součást dokumentů vztahujících se k žádosti o financování obchodu, ačkoli věděli, že směnka neopatřená avalem nemohla reálně plnit funkci zajišťovacího instrumentu ve vztahu k požadovanému financování, neboť společnost SATRAPA, a. s. se v této době potýkala s finančními problémy, kdy se její finanční situace zhoršovala, když její vyhodnocený nízký rating dosahoval až pátého skoringového pásma a nemohli tak oprávněně očekávat, že by směnka v době její splatnosti mohla být kryta odpovídajícími peněžními prostředky. Současně s tímto vědomím téhož dne vystavili 4 ks vlastních blankosměnek bez uvedení údaje splatnosti, směnečné sumy a místa platebního na řad Komerční banky, a. s. a zároveň poskytli písemné směnečné vyplňovací prohlášení, v němž výslovně potvrdili, že vystavené blankosměnky slouží ke krytí požadovaného financování obchodu pod registračním č. 3052/EXP/011.

Rozhodnutím ze dne 28. 12. 1998 úvěrová komise odboru 3050 Komerční banky, a. s., na podkladě shora citovaných dokladů a příloh, schválila financování požadované exportní dokumentární operace, když ke schválení financování rozhodným způsobem přispěla skutečnost, že jako dlužník je vedena, v rozporu se skutečností, renomovaná zahraniční banka Volksbank Eg, hodnocená vysokým ratingem.

- V návaznosti na kladné vyjádření úvěrové komise Komerční banky, a. s. oba obvinění téhož dne uzavřeli za společnosti SATRAPA, a. s. s Komerční bankou, a. s. smlouvu o financování obchodu č. 3052/EXP/011, podle které Komerční banka, a. s. poskytla společnosti SATRAPA, a. s., na základě neodvolatelného platebního závazku společnosti Murrhardter k exportu hovězích, vepřových a telecích kůží, částku 2.128.000,-DEM, přičemž oba obvinění věděli, že k deklarované exportní operaci nedojde, a proto nebude možno plnit povinnosti SATRAPA, a. s., vyplývající ze smlouvy, záležející zejména v průběžném předkládání faktur z realizovaného obchodu a účetních a statistických výkazů. S ohledem na nevyhovující hospodářské výsledky společnosti SATRAPA, a. s. a její neutěšenou finanční situaci, kdy výsledky hodnocení jejího nízkého ratingu neodpovídaly podmínkám Komerční banky, a. s. pro poskytnutí požadovaného financování, pracovníci této banky, kteří s obviněnými spolupůsobili k vyvolání klamného zdání, že podmínky banky pro vyhovění žádosti o financování byly splněny, toto úvěrové financování interně vykázali na bonitního dlužníka renomovanou zahraniční banku Volksbank Eg, hodnocenou vysokým ratingem, ačkoli tato banka ve skutečnosti dlužníkem nebyla, a tím bylo navenek vyvoláno zdání, že vysoké riziko pro poskytovatele financování je eliminováno účastí Volksbank Eg na tomto obchodu v pozici dlužníka.

Dne 29. 12. 1998 byl Komerční bankou, a. s. otevřen v rámci požadovaného financování úvěrový účet č. 199876161547, vedený v německých markách na dlužníka Volksbank Eg, na který byla převedena částka 2.128.000,- DEM. Ihned poté byla tato částka z tohoto účtu převedena na účet společnosti SATRAPA, a. s. číslo 6299790277, vedený u pobočky Komerční banky, a. s. Praha 4. Následně byla tato částka použita k částečné úhradě dluhu společnosti SATRAPA, a. s. vůči Komerční

29

bance, a. s., pocházejícího z jiného financování poskytnutého společnosti SATRAPA, a. s. v původní výši 10.439.009,41 DEM, vedeného Komerční bankou, a. s. pod referenčním č. 9721232008086 na úvěrovém účtu č. 7859501547 společnosti SATRAPA, a. s. u pobočky Komerční banky, a. s. Praha 4. Celkově tak byl dřívější shora specifikovaný dluh společnosti SATRAPA, a. s. úplně uhrazen poskytnutým financováním pod bodem 9 a 10 obžaloby. Ještě téhož dne Komerční banka, a. s. informovala o těchto převodech kreditním a debetním avízem představitele společnosti SATRAPA, a. s.

Poskytnutý úvěr nebyl ve sjednané době ani později splacen, přičemž sjednané zajišťující instrumenty v podobě dokumentárního akreditivu, smlouvy o postoupení budoucích pohledávek, vlastní směnky a čtyř blankosměnek byly v presentované podobě neúčinné, neboť udávaná zbožová operace byla ve vztahu k poskytnutému financování ve skutečnosti jen předstírána a podle zjištěných skutečností, vyplývajících ze shromážděných důkazních prostředků, nebyla nikdy realizována a v době podání žádosti o financování obchodu nebyl nákup skotu, prasat a telat a prodej kůží získaných z těchto zvířat mezi deklarovanými subjekty ze strany představitelů společnosti SATRAPA, a. s. míněn vážně, když byl obchod obviněnými pouze předstírán s cílem dosáhnout poskytnutí financování v požadované výši pro úhradu dluhu společnosti SATRAPA, a. s. vůči Komerční bance, a. s. V důsledku popsaného jednání obviněných za spolupůsobení zaměstnanců Komerční banky, a. s., stíhaných v odděleném trestním řízení, vynaložila Komerční banka, a. s. bez ekonomického důvodu částku 2.128.000,- DEM, která představuje v přepočtu částku 43.955.421,55 Kč.

11)Obv. Ing. F. Ch., jednatel společnosti ČAS, s. r. o. v průběhu měsíce prosince roku 1998 v souvislosti s podanou žádostí o financování obchodu za tuto společnost u Komerční banky, a. s. předstíral, že požadované finanční prostředky ve výši 50.000.000,- Kč budou použity na financování dodávek aromatického chmele pro společnost Plzeňský Prazdroj, a. s., na základě smlouvy uzavřené mezi touto společností a společností REALITY – TRADING, spol. s r. o., když úhrada kupní ceny zboží podle nepravdivě poskytnutých informací obviněným měla proběhnout prostřednictvím dokumentárního inkasa, ačkoliv jeho záměrem bylo použít požadované finanční prostředky k úhradě dluhů společností patřících do ekonomicky spjatých společností vedených ČAS, s. r. o., vzniklých z jiných financování poskytnutých Komerční bankou, a. s., dále na soukromé aktivity obviněného Ing. F. Ch. a na platby obchodním partnerům ČAS, s. r. o., nesouvisejícími s deklarovaným obchodem, na který bylo financování požadováno. S popisovaným úmyslem uskutečnil následně uvedená jednání a předložil Komerční bance, a. s. níže specifikované listiny:

- Dne 30. 12. 1998 obv. Ing. F. Ch. předložil Komerční bance, a. s. neformální žádost za společnost ČAS, s. r. o. opatřenou, patrně nedopatřením, datem vyhotovení 30. 2. 1998, o poskytnutí zálohy ve výši 50.000.000,- Kč určenou na předfinancování kontraktu uzavřeným se společností Plzeňský Prazdroj, a. s. se sídlem Plzeň, U Prazdroje 7 (dále jen Plzeňský Prazdroj, a. s.) na dodávky chmele. V příloze současně předložil kupní smlouvu č. 1004/2 ze dne 30. 12. 1998 na dodávku chmelových produktů ze sklizně roku l998, uzavřenou mezi společností REALITY – TRADING, spol. s r. o. (dceřinou společností společnosti ČAS, s. r. o.) jako dodavatelem a společností Plzeňský Prazdroj, a. s. jako odběratelem, podle které se společnost REALITY – TRADING, spol. s r. o. zavázala dodat nejpozději do 31. 8. 1999 žatecký

30

aromatický chmel ze sklizně roku 1998 v množství 880 tun v ceně 170.000,- Kč za jednu tunu tohoto produktu se splatností do 21 dnů od vystavení faktur na účet společnosti REALITY – TRADING, spol. s r. o. vedený u Živnostenské banky, a. s., specifikovaný v záhlaví, ačkoli věděl, že požadované financování nebude použito na deklarovaný účel a uskutečnění popisovaného obchodu nemínil obviněný vážně, když citovanou smlouvu s presentovaným obsahem nelze považovat za právoplatně uzavřenou, neboť podle zjištěných skutečností nebyla smlouva uvedenými zástupci těchto společností ani jinými oprávněnými zástupci těchto společností sjednána a podepsána.

Ještě téhož dne (tzn. 30. 12. 1998) pracovníci Komerční banky, a. s., na základě předložených podkladů obviněným, vypracovali návrh pro předsedu představenstva a generálního ředitele Komerční banky, a. s. na schválení požadovaného financování, v němž je společnost REALITY – TRADING, spol. s r. o. hodnocena v ratingové kategorii 2E v pátém skoringovém pásmu s nedefinovatelnou zadlužeností, za podmínky zajištění obchodu vlastní směnkou společnosti ČAS, s. r. o. v hodnotě poskytnutého financování s osobním avalem obv. Ing. F. Ch. a za podmínky uzavření smlouvy o postoupení pohledávky vyplývající z kontraktu ve prospěch Komerční banky, a. s. Dne 31. 12. 1998 byl návrh odsouhlasen s doporučením změn spočívajících v upuštění od požadavku osobního avalu směnky a v doplnění podmínek financování o doložení pojištění kontraktu společností EGAP, a. s. nejpozději do 15. 1. 1999.

- Na podkladě shora uváděné žádosti a příloh uzavřel obv. Ing. F. Ch. dne 31. 12. 1998 za společnost ČAS, s. r. o. s Komerční bankou, a. s. smlouvu o financování obchodu č. 9820047006006, podle které Komerční banka, a. s. na základě výsledků jednání a schválení žádosti o financování poskytne žadateli předexportní financování ve výši 50.000.000,- Kč se splatností do 30. 3. 1999 po předložení specifikovaných dokumentů, mezi nimiž jsou, kromě jiných, rámcová pojistná smlouva se společností EGAP, a. s., originál zajišťovací směnky a smlouva o postoupení budoucích pohledávek vyplývajících z předmětného kontraktu ve prospěch Komerční banky, a. s., přičemž, jak již poukázáno shora, obviněný Ing. F. Ch. věděl, že poskytnuté financování bude použito na jiné účely nesouvisející s deklarovaným obchodem a hospodářská situace společnosti ČAS, s. r. o. ani společnosti REALITY – TRADING, spol. s r. o. neumožňovala uhradit dluh ve sjednaném termínu, když s ohledem na všechny jemu známé okolnosti nemohl oprávněně předpokládat získání finančních prostředků, z nichž by dluh mohl být splacen.

Dne 31. 12. 1998, aniž by byly splněny podmínky pro poskytnutí financování plynoucí z uzavřené smlouvy, byl Komerční bankou, a. s. v rámci poskytnutí požadovaného financování obchodu otevřen úvěrový účet č. 199878871577, vedený v českých korunách na dlužníka ČAS, s. r. o., na který byla bankou převedena částka 48.337.500,20 Kč představující poskytnuté financování po sražení úroku a bankovních poplatků, přičemž tyto peněžní prostředky nebyly použity ani z části na financování deklarovaného obchodu, když banka obratem poukázala celou částku na běžný účet společnosti ČAS, s. r. o. číslo 1416110267 vedený u pobočky Komerční banky, a. s. Praha 6 a následně z něho byla částka 1.182.725.,09 Kč použita k úhradě dluhu společnosti Sport Trading, s. r. o., pocházejícího z dokumentárního akreditivu č. 97204310770006, částka ve výši 2.352.196,06 Kč byla použita k úhradě dluhu stejné společnosti vzniklého z dokumentárního akreditivu č. 972261077100, částka ve výši

31

27.400.000,- Kč byla použita ve prospěch účtu společnosti ČAS, s. r. o. číslo 30835380001, vedeného u Hypo Vereinschbank CZ, a. s., z něhož byla dne 8. 1. 1999 převedena ekvivalentní částka na účet č. 3275513-001/3800, majitelů F. Ch. a V. Ch. a částka ve výši 5.050.000,- Kč byla použita ve prospěch účtu č. 641741001 vedeného u GiroCredit-Sparkassen Bank Praha, a. s. a zbytek poskytnutého financování byl použit na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a daní za společnosti RBK Sport CZ, s. r. o., IMEX TRADING, spol. s r. o., Hot Cuisine, s. r. o., AGRO PUBLICITY, s. r. o., FK Chmel Blšany, s. r. o. a Cesnet, s. r. o. Ještě téhož dne Komerční banka, a. s. informovala o těchto převodech kreditním a debetním avízem představitele ČAS, s. r. o.,

- Dne 19. 1. 1999 dodatečně předložil obv. Ing. F. Ch. jím vystavenou vlastní směnku za společnost ČAS, s. r. o. ze dne 31. 12. 1999 na částku 50.000.000,- Kč na řad Komerční banky, a. s., domicilované u stejné banky, s datem splatnosti 30. 3. 1999, ačkoli věděl, že směnka bez spolehlivého avalu nemohla reálně plnit funkci zajišťovacího instrumentu ve vztahu k poskytnutému financování, neboť společnost ČAS, s. r. o. se v této době potýkala s finančními problémy, kdy její hospodářská situace se zhoršovala, kdy obchodní výsledky společnosti byly záporné a její zadluženost rostla a nemohl tak oprávněně očekávat, že by směnka v době její splatnosti mohla být kryta odpovídajícími peněžními prostředky.

- Obv. Ing. F. Ch. předložil podle podmínek uzavřené smlouvy o poskytnutí financování rámcovou pojistnou smlouvu č. 101004334 z 28. 9. 1998 uzavřenou mezi ČAS, s. r. o. a společností EGAP, a. s. o pojištění krátkodobých vývozních kontraktů proti komerčním rizikům, která sama o sobě nemohla plnit funkci zajišťovacího instrumentu, neboť riziko pro poskytovatele financování nebylo touto smlouvou pokryto, když obviněný nesplnil svou povinnost vyplývající ze smlouvy o financování obchodu, záležející v opatření a v předložení Komerční bance, a. s. rozhodnutí společnosti EGAP, a. s. o navýšení úvěrového limitu na společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. nebo jiné standardní pojišťovny ve lhůtě do 15. 1. 1999. S ohledem na skutečnost, že deklarovaný obchod nebyl míněn vážně a který nebyl nikdy uskutečněn, když posloužil jen jako záminka pro získání peněžních prostředků, nemohlo by ani pojištění v rozsahu podmínek smlouvy o financování obchodu pokrýt riziko poskytovatele financování, neboť pojištění bylo vázáno na konkrétní realizovaný obchod a vztahovalo se jen na riziko neplacení dodávek zboží odběratelem nikoli dodavatelem a navíc pojištěným z citované smlouvy nebyl deklarovaný dodavatel zboží, ale společnost ČAS, s. r. o.

Poskytnutý úvěr nebyl ve sjednaném termínu splacen, když k úhradě tohoto dluhu došlo z peněžních prostředků poskytnutých Komerční bankou, a. s. dne 9. 3. 1999 obdobným financováním, přičemž sjednané zajišťující instrumenty v podobě dokumentárního inkasa, vlastní směnky a pojistné smlouvy byly v presentované podobě neúčinné, neboť udávaná zbožová operace byla ve vztahu k poskytnutému financování ve skutečnosti jen předstírána a podle zjištěných skutečností, vyplývajících ze shromážděných důkazních prostředků v době podání žádosti o financování obchodu, nebyly deklarované dodávky chmele pro společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. ze strany společnosti ČAS, s. r. o. míněny vážně, když byl obchod obviněným pouze předstírán a předložená kupní smlouva č. 1004/2 nebyla ve skutečnosti mezi společností REALITY – TRADING, spol. s r. o. a společností Plzeňský Prazdroj, a. s. uzavřena a cílem obviněného bylo dosáhnout poskytnutí

32

financování v požadované výši pro splacení předchozích dluhů společnosti ČAS, s. r. o. a dalších společností finančně propojených s touto společností, jakož i pro platby ve prospěch obchodních partnerů a značnou měrou pro osobní využití. V důsledku popsaného jednání obviněného za spolupůsobení zaměstnanců Komerční banky, a. s., stíhaných v odděleném trestním řízení, byla Komerční bance, a. s. způsobena škoda ve výši 48.337.500,- Kč, jejíž výše představuje poskytnuté úvěrové prostředky po odečtení sražených úroků a bankovních poplatků.

12)Obviněný Ing. V. F., jednatel společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. v období měsíce ledna 1999 v souvislosti s podanou žádostí za tuto společnost o financování obchodu u Komerční banky, a. s. předstíral, že požadované finanční prostředky budou určeny k nákupu zvěřiny a jejímu následnému vývozu do SRN, a to konkrétně pro odběratele zboží společnost Franz Bernet, Fische, Wild, Geflügel, Vordere Ledergasse 2, Nürnberg (dále jen Franz Bernet), když úhrada kupní ceny zboží podle nepravdivě poskytnutých informací obviněným měla proběhnout prostřednictvím dokumentárního akreditivu, ačkoliv si byl vědom toho, že ve skutečnosti budou požadované finanční prostředky užity na vyrovnání dřívějšího závazku společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. vůči Komerční bance, a. s., vzniklého poskytnutím financování obchodu v předchozí době. S popisovaným úmyslem uskutečnil následně uvedená jednání a předložil Komerční bance, a. s. níže specifikované listiny:

- V žádosti ze dne 13. 1. 1999 o financování v rámci dokumentárního akreditivu pod referenčním č. 9920015078100, podané na standardizovaném formuláři Komerční banky, a. s. obviněný požadoval na Komerční bance, a. s. za společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. financování částky 950.000,- DEM se splatností 30. 6. 1999. Jako příjemce akreditivu obviněný v žádosti uvedl společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. a jako aplikanta společnost Franz Bernet, ačkoli tato společnost žádný akreditiv ve prospěch společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. otevřít nenechala. V příloze k žádosti předložil listinu nazvanou „payment obligation“ z 5. 1. 1999, jejímž obsahem je neodvolatelné prohlášení, že společnost Franz Bernet odebere od společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. 200 tun zvěřiny v ceně l.000.000,- DEM podle smlouvy č. 73 02 016 ze dne 5. 1. 1999, uzavřené mezi těmito společnostmi, kterou v příloze rovněž předložil, s tím, že prohlášení nabývá účinnosti okamžikem dodávky specifikovaného zboží až do konce měsíce února roku 2000, přičemž již v této době si byl vědom toho, že požadované financování nebude užito k deklarovanému účelu.

- Dne 15. 11. 999 uzavřel za společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. s Komerční bankou, a. s. smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, podle které společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. postoupila bezplatně pohledávky za společností Franz Bernet Komerční bance, a. s., které vzniknou v budoucnu na základě potvrzených objednávek za dodávky zboží, když podle znění této smlouvy a dalších ujednání je zřejmé, že smlouva o postoupení budoucích pohledávek v rámci úvěrového financování plnila funkci zajišťujícího instrumentu a obviněný věděl, že postupované budoucí pohledávky ve skutečnosti nevzniknou a tudíž nemohou být účinně převedeny na Komerční banku, a. s., a proto ani následně nesplnil svou povinnost za společnost BOHEMIA WILD, s. r. o., vyplývající z uzavřené smlouvy o postoupení budoucích pohledávek, spočívající v oznámení postoupení budoucích pohledávek společnosti Franz Bernet a v doložení tohoto oznámení Komerční bance, a. s.

33

- V souvislosti s podmínkami požadovaného financování obchodu obviněný předložil Komerční bance, a. s. jako zajišťovací instrument směnku vlastní na směnečnou sumu 950.000,- DEM, vystavenou dne 7. 1. 1999 za společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. na řad Komerční banky, a. s. se splatností 30. 6. 1999 v Komerční bance, a. s. v Praze, s jeho podpisem, přičemž obviněný věděl, že tato směnka nemohla reálně plnit funkci zajišťovacího instrumentu, neboť společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. se v této době potýkala s finančními problémy zásadního charakteru a nemohl tak, oprávněně očekávat, že by směnka v době její splatnosti mohla být kryta odpovídajícími peněžními prostředky.

- Na podkladě žádosti a citovaných příloh dne 15. 1. 1999 obv. Ing. V. F. uzavřel za společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. smlouvu o financování obchodu č. 3052/EXP/014, podle které Komerční banka, a. s., na základě exportní zbožové operace určené pro zahraničního odběratele - společnost Franz Bernet, schválila poskytnutí financování k exportu zvěřiny do SRN v celkové výši 950.000,- DEM společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o., když ke splnění podmínek pro poskytnutí požadovaného financování podle obsahu uzavřené smlouvy zbývalo předložit pojistnou smlouvu na krytí obchodního rizika uzavřenou se společností EGAP, a. s. zajišťující celý objem požadovaného financování. Obv. Ing. V. F. však v době uzavírání smlouvy věděl, že požadované finanční prostředky nebudou použity na presentovaný obchod, a proto nebude možno plnit povinnosti společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o., vyplývající z této smlouvy, záležející v průběžném předkládání faktur z realizovaného obchodu a účetních a statistických výkazů.

Pracovníci Komerční banky, a. s. se záměrem zastřít, že dlužníkem z titulu poskytnutého financování je společnost BOHEMIA WILD, s. r. o., která byla v této době hodnocena s velmi nízkým ratingem, který neumožňoval z hlediska akceptovatelnosti přípustného rizika poskytnutí požadovaného financování této společnosti, vykázali interně schválený úvěr na dlužníka Commerzbank AG Dusseldorf, ačkoli tato ani jiná zahraniční banka se nestala dlužníkem v důsledku poskytnutého financování obchodu deklarovaného obviněným a dne 15. 1. 1999, aniž by došlo k předložení smlouvy o pojištění se společností EGAP, a. s., byl Komerční bankou, a. s. otevřen v rámci poskytnutí požadovaného financování obchodu úvěrový účet č. 199860401577, vedený v německých markách na dlužníka Commerzbank AG Dusseldorf a na něj byla bankou převedena částka 950.000,- DEM. Z tohoto účtu banka převedla obratem celou částku na běžný účet společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o., č. 4750960287, vedený u Komerční banky, a. s. pobočka Praha-Pohořelec. Ještě téhož dne banka použila tuto částku s předchozím srozuměním obv. Ing. V. F. k úhradě dluhu společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o., vzniklého poskytnutím jiným dřívějším financováním obchodu v původní výši 1.000.000,- DEM, vedeného Komerční bankou, a. s. pod referenčním č. 9721368008086 na úvěrovém účtu č. 199830391507 společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. u pobočky Komerční banky, a. s. Praha-Pohořelec a téhož dne Komerční banka, a. s. o těchto převodech peněžních prostředků informovala kreditním a debetním avízem společnost BOHEMIA WILD, s. r. o.

- Požadované pojištění obviněný doložil dodatečně předložením rámcové pojistné smlouvy č. 101006437 pro pojištění krátkodobých vývozních kontraktů proti komerčním rizikům, uzavřenou mezi společností BOHEMIA WILD, s. r. o. a společnosti EGAP, a. s. dne 19. 3. 1999, přičemž pojištění nemohlo plnit zajišťovací

34

funkci poskytnutého financování, neboť podle sjednaných podmínek se vztahovalo jen na 10% objem poskytnutého financování a navíc pouze na riziko nesplnění závazku odběratele a na případy jeho nevůle platit, nikoli na neplnění závazku ze strany dodavatele zboží.

Poskytnutý úvěr nebyl ve sjednané době splacen, přičemž sjednané zajišťující instrumenty v podobě dokumentárního akreditivu, smlouvy o postoupení budoucích pohledávek a ve vystavení vlastní směnky byly v presentované podobě neúčinné, neboť udávaná zbožová operace byla ve vztahu k poskytnutému financování jen předstírána a podle zjištěných skutečností, vyplývajících ze shromážděných důkazních prostředků v době podání žádosti o financování obchodu, nebyl deklarovaný obchod ze strany společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. míněn vážně, když ve skutečnosti bylo cílem obviněného dosáhnout poskytnutí financování v požadované výši pro splacení předchozího dluhu společnosti vůči Komerční bance, a. s. Poskytnuté financování nebylo splaceno ani poté, kdy na základě žádosti obv. Ing. V. F. byl dne 30. 6. 1999 uzavřen dodatek č. 2 ke smlouvě o financování obchodu, který reagoval na argumentaci obviněného o nemožnosti dodání zvěřiny pro sezónnost odstřelu zvěře, a podle které byla splatnost financování prodloužena z 30. 6. 1999 na 31. 12. 1999. Avšak ani v této lhůtě nebyl dluh uhrazen, když po době splatnosti byla uhrazena pouze částka ve výši 37.462,77 DEM. V důsledku popsaného jednání obviněného za spolupůsobení zaměstnanců Komerční banky, a. s., stíhaných v odděleném trestním řízení, vynaložila Komerční banka, a. s. bez ekonomického důvodu částku ve výši 950.000,- DEM, odpovídající v přepočtu 15.320.520,80 Kč.

13)Obviněný Ing. P. F., ve funkci jednatele společnosti Lounská mlékárna, s. r. o. v období měsíce ledna 1999 v souvislostí s podanou žádostí u Komerční banky, a. s. předstíral, že požadované finanční prostředky budou určeny k dodávkám sušeného mléka pro rakouského odběratele společnost ABT Handelsges. m.b.H., se sídlem Fleischzentrum St. Marx – Part. Geb 3, A-1030, Vídeň (dále jen ABT), když úhrada kupní ceny zboží podle nepravdivě poskytnutých informací obviněným měla proběhnout prostřednictvím dokumentárního akreditivu – „Standby Letter of Credit“, ačkoliv si byl vědom toho, že ve skutečnosti budou požadované finanční prostředky užity na vyrovnání dřívějšího závazku společnosti Lounská mlékárna, s. r. o. vůči Komerční bance, a. s., vzniklého poskytnutím financování ze dne 6. 2. 1998, evidovaným pod referenčním č. 9810125008086 v původní výši 3.400.000,- DEM. S popisovaným úmyslem uskutečnil následně uvedená jednání a předložili Komerční bance, a. s. níže specifikované listiny:

- V příloze písemné žádosti za společnost Lounská mlékárna, s. r. o. ze dne 13. 1. 1999 o odkoupení akreditivu „Standby Letter of Credit“ ke krytí kontraktu č. 9846 z 12. 1. 1999, který v žádosti nesprávně presentoval jako vystavený ve prospěch Komerční banky, a. s., předložil obviněný Komerční bance, a. s. tento dokument nazvaný „Standby Letter of Credit“ (překládaný do českého jazyka jako záložný či pomocný akreditiv) ze dne 12. 1. 1999, vystavený společností ABT, v němž se tato společnost ve prospěch společnosti Lounská mlékárna, s. r. o. neodvolatelně zavázala zaplatit částku až do výše 4.200.000,- DEM za poskytnutou pomoc při řízení a s tím souvisejících služeb, když tento akreditiv je podle jeho textu k dispozici u společnosti ABT prostřednictvím Creditanstalt Bankverein Viena, Bank/AC. Dále obviněný předložil Komerční bance, a. s. kupní smlouvu č. 9846 z 12. 1. 1999 uzavřenou mezi společnostmi Lounská mlékárna, s. r. o. jako prodávajícím a ABT coby kupujícím,

35

jejímž předmětem byla dodávka nízkotučného práškového sušeného mléka v množství 17.500 tun v celkové ceně 4.200.000,- DEM v období od měsíce února 1999 do měsíce února roku 2000. Bylo přitom zřejmé, že žádost o odkoupení akreditivu „Stanby Letter of Credit“ byla podle svého obsahu v kontextu předložených příloh žádostí o poskytnutí financování deklarovaného vývozu sušeného mléka pro společnost ABT ve výši 4.200.000,- DEM, ačkoli obviněný věděl, že požadované financování bude ve skutečnosti použito k vyrovnání dřívějšího závazku společnosti Lounská mlékárna, s. r. o. vůči Komerční bance, a. s., vzniklého poskytnutím financování ze dne 6. 2. 1998 ve výši 3.400.000,- DEM.

- Jako zajišťovací instrument předložil obviněný za společnost Lounská mlékárna, s. r. o. směnku vlastní ze dne 18. 1. 1999 na směnečnou sumu 3.300.000,- DEM na řad Komerční banky, a. s. se splatností 30. 7. 1999 v Komerční bance, a. s. v Praze, s jeho podpisem, přičemž obviněný věděl, že tato směnka ve skutečnosti funkci zajišťovacího instrumentu nemohla plnit, neboť společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. se v této době potýkala s finančními problémy zásadního charakteru, kdy její hospodářská situace se s rostoucí zadlužeností zhoršovala a nemohl tak, oprávněně očekávat, že by směnka nezajištěná avalem v době její splatnosti mohla být kryta odpovídajícími peněžními prostředky.

V návaznosti na podklady předložené obviněným úvěrová komise odboru 3050 Komerční banky, a. s. dne 20. 1. 1999 posoudila žádost kladně jako předfinancování exportního akreditivu na základě klientského dokumentárního exportního Standby akreditivu ověřeného zahraniční bankou Creditanstalt AG Wien a doporučila požadovanou výši financování snížit na částku 3.300.000,- DEM, přičemž jako dlužník z tohoto financování byla zaevidována shora jmenovaná zahraniční banka, která skýtala navenek záruku návratnosti finančního prostředků, ačkoli bylo zcela zřejmé, že z titulu „Standby Letter of Credit“, vystaveným společností ABT, nemohla být tato banka účastníkem tohoto závazkového vztahu.

- Na základě předložených podkladů a vyjádřeného souhlasu s žádosti, vyjádřeného Komerční bankou, a. s., obv. Ing. P. F. uzavřel dne 25. 1. 1999 za společnost Lounská mlékárna, s. r. o. smlouvu o financování obchodu č. 3052/EXP/015, podle které Komerční banka, a. s. rozhodla na základě klientského exportního Standby akreditivu otevřeného zahraniční firmou ABT o poskytnutí financování ve výši 3.300.000,- DEM určeného na financování exportu odstředěného sušeného mléka se splatností 30. 7. 1999, přičemž si byl vědom toho, že nebudou plněny povinnosti společnosti Lounská mlékárna, s. r. o., vyplývající ze smlouvy, záležející v průběžném předkládání faktur z realizovaného obchodu a účetních a statistických výkazů.

- Téhož dne, v souvislosti s uzavíráním shora citované smlouvy o financování obchodu, uzavřel za společnost Lounská mlékárna, s. r. o. s Komerční bankou, a. s. smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, podle které společnost Lounská mlékárna, s. r. o. postoupila bezplatně pohledávky za společností ABT Komerční bance, a. s., které vzniknou v budoucnu na základě potvrzených objednávek za dodávky zboží, když podle znění této smlouvy a dalších ujednání je zřejmé, že smlouva o postoupení budoucích pohledávek v rámci úvěrového financování plnila funkci zajišťovacího instrumentu a obviněný věděl, že postupované budoucí pohledávky ve skutečnosti nevzniknou a tudíž nemohou být účinně převedeny na Komerční banku, a. s., přičemž následně nesplnil svou povinnost za společnost Lounská mlékárna, s. r. o., vyplývající

36

z uzavřené smlouvy o postoupení budoucích pohledávek, spočívající v oznámení postoupení budoucích pohledávek společnosti ABT a v doložení tohoto oznámení Komerční bance, a. s.

- Podpisem datovaným 26. 1. 1999 obviněný za společnost Lounská mlékárna, s. r. o. potvrdil žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu na standardizovaném formuláři s referenčním č. 9910037078048 na financování ve výši 3.300.000,- DEM, se splatností 30. 7. 1999, v němž je na jedné straně jako vystavující banka uvedena Creditanstalt-Bankverein, Viena vedle aplikanta – společnosti ABT a jako příjemce akreditivu je uvedena společnost Lounská mlékárna, s. r. o. na straně druhé, když obviněný věděl, jak shora poukazováno, že deklarovaný účel financování neodpovídá skutečnosti.

Po uzavření smlouvy o financování obchodu Komerční banka, a. s., jakožto poskytovatel úvěru, vykázala interně schválený úvěr na dlužníka Creditanstalt, ačkoli tato ani jiná zahraniční banka se nestala dlužníkem v důsledku poskytnutého financování obchodu deklarovaného obviněným. Dne 27. 1. 1999 byl Komerční bankou, a. s. otevřen v rámci poskytnutí požadovaného financování obchodu úvěrový účet č. 199876701507, vedený v německých markách na dlužníka Creditanstalt Bankverein a na něj byla bankou převedena částka 3.300.000,- DEM. Obratem banka prostřednictvím účtu č. 3254960267, vedeného pobočkou Komerční banky, a. s. v Žatci použila tyto finanční prostředky na úhradu dluhu společnosti Lounská Mlékárna, s. r. o. vůči Komerční bance, a. s. v původní výši 3.400.000,- DEM, vzniklého taktéž z poskytnutí financování obchodu k úhradě dluhu společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o., vzniklého poskytnutím jiného dřívějšího financování obchodu, vedeného pod referenčním č. 9810125008086 na úvěrovém účtu č. 199830721537. Následně Komerční banka, a. s. informovala o těchto převodech kreditním a debetním avízem společnost Lounská mlékárna, s. r. o.

Poskytnutý úvěr nebyl ve sjednané době ani později splacen, přičemž sjednané zajišťující instrumenty v podobě akreditivu, označeného „Stanby Letter of Credit“, smlouvy o postoupení budoucích pohledávek a vystavené vlastní směnky byly v presentované podobě neúčinné, když udávaná zbožová operace byla ve vztahu k poskytnutému financování ve skutečnosti jen předstírána a podle zjištěných skutečností, vyplývajících ze shromážděných důkazních prostředků v době podání žádosti o financování obchodu, nebylo deklarované množství dodávek sušeného mléka ze strany obviněného míněno vážně, když ve skutečnosti byl obchod obviněným pouze předstírán s cílem dosáhnout poskytnutí financování v požadované výši pro splacení předchozího dluhu společnosti vůči Komerční bance, a. s. V důsledku popsaného jednání obviněného za spolupůsobení zaměstnanců Komerční banky, a. s., stíhaných v odděleném trestním řízení, vynaložila Komerční banka, a. s. bez ekonomického důvodu částku 3.300.000,- DEM, představující v přepočtu 46.590.771,82 Kč.

t e d y

Obv. Z. M. a obv. Ing. Mil. B. – ad 1), 7), 9) a 10)

37

Obv. Ing. P. F. - ad 2), 3) a 13)

Obv. Ing. F. Ch. – ad 4), 5), 6), 8a), 8b), 8c) a 11)

Obv. Ing. L. F. – ad 4), 5), 6), 8a), 8b) a 8c)

Obv. Ing. V. F. – ad 12)

Při sjednávání úvěrové smlouvy uvedli nepravdivé a hrubě zkreslené údaje a podstatné údaje zamlčeli a způsobili tímto činem škodu velkého rozsahu.

Obv. Ing. P. F. – ad 8a), 8b) a 8c)

Usnadnil jinému spáchání zločinu spočívajícího v tom, že při sjednávání úvěrové smlouvy uvede nepravdivé údaje a způsobí tímto činem škodu velkého rozsahu.

č í m ž s p á c h a l i

Obv. Z. M. a obv. Ing. M. B. – ad 1), 7), 9) a 10)

Obv. Ing. F. Ch. – ad 4), 5), 6), 8a), 8b), 8c) a 11)

Obv. Ing. L. F. – ad 4), 5), 6), 8a), 8b) a 8c)

pokračující zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku.

Obv. Ing. V. F. – ad 12) - zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku.

Obv. Ing. P. F. – ad 2), 3) pokračující zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, v bodě 8a), 8b) a 8c) účastenství na pokračujícím zločinu úvěrového podvodu podle § 24 odst. 1 písm. c), § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku a v bodě 13) samostatný zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku.

Navrhuji u hlavního líčení:

1) slyšet jako svědky : Ing. V. B. (č. l. 629-632), Ing. O. Č. (č. l. 639-645), M. F. (č. l. 649-661), P. H. (č. l. 681-691), Ing. Z. H. (č. l. 692-711), Ing. J. J. (č. l. 719-729), PaeDr. J. L. (č. l. 734-737), Ing. R. K. (č. l. 738-743), Ing. P. K. (č. l. 744-763), J. K. (č. l. 764-795), Ing. K. K. (č. l. 831-833), Ing. D. K. (č. l. 834-836), P. K. (č. l. 837-839), JUDr. J. M. (č. l. 847-873), Ing. H. M. (č. l. 874-888), Ing. K. N. (č. l. 899-916), I. N. (č. l. 917-936), Ing. V. P. (č. l. 937-939), JUDr. J. P. (č. l. 940-941), Ing. M. R. (č. l. 955-957), JUDr. J. R. (č. l. 958-960), Ing. J. S. (č. l. 967-987), Ing. J. S. (č. l. 988-990), Ing. M. Š. (č. l. 1012-1017), Ing. J. Š. (č. l. 1018-1021), V. Š. (č. l. 1022-1031), Ing. J. V. (č. l. 1045-1049), P. V. (č. l. 1050-1063), Ing. J. V. (č. l. 1064-1067), E. Ž. (č. l. 1079-1098), Ing. M. L. (č. l. 8630)

2) podle § 211 odst. 1 tr. řádu číst protokoly o výslechu svědků : P. B. (č. l. 610-615), R. B. (č. l. 616-628), Ing. M. Č. (č. l. 633-638), Ing. T. D. (č. l. 646-648), Mgr. H. F. (č. l. 662-664), J. G. (č. l. 665-667), D. H. (č. l. 668-673), Ing. J. H. (č. l. 674-680), B. Ch. (č. l. 712-713), R. Ch. (č. l. 714-715), M. J. (č. l. 716-718), J. J. (č. l. 730-733), JUDr. R. K. (č. l. 796-806), Ing. J. K. (č. l. 840-846), P. M. (č. l. 889-

38

890), A. M. (č. l. 891-898), P. P. (č. l. 942-954), Ing. M. R. (č. l. 961-966), H. S. (č. l. 991-1000), R. S. (č. l. 1001-1007), Ing. J. Š. (č. l. 1008-1011), Ing. M. T. (č. l. 1032-1034), Ing. A. U. (č. l. 1035-1044), Ing. J. V. (č. l. 1068-1078), G. B. (č. l. 1099-1118), M. K. (č. l. 1119-1171), J. O. D. (č. l. 1172-1173), P. R. (č. l. 1173), E. E. (č. l. 1173-1774), E. M. (č. l. 1179-1204), F. K. (č. l. 1205-1217), R. J. (č. l. 1218-1222), H. R. (č. l. 1231-1242), A. R. (č. l. 1261-1294)

3) podle § 211 odst. 2 písm. a) tr. řádu číst protokol o výslechu Ing. JUDr. J. K. (č. l. 807-830)

4) podle § 211 odst. 5 tr. řádu číst znalecké posudky : doplněk ke znaleckému posudku č. 110-01/01, vedený pod č. 110-37/06, zpracovaný Ing. Ivo Strejcem, znalcem z oboru ekonomika (č. l. 11020-11321), znalecký posudek č. 105-20/01 ze dne 22.12.2001( č.l. 2139-2176) včetně doplňku č.105-37/06 z 30.9.2007 ( č.l. 11323-11380) a doplňku č. 1 ke znaleckému posudku č. 105-37/06 ( č.l. 11381 – 11393 ) vypracované stejným znalcem a znalecký posudek téhož znalce č. 110/01/01 ze dne 23.1. 2002 ( č.l. 2177 – 2232 )

5) podle § 213 odst. 2 tr. řádu číst a konstatovat podstatnou část úvěrových svazků založených v   příloze č. 36 – svazky 1-15

6) způsobem uvedeným v § 213 odst. 1 tr. řádu provést tyto důkazní prostředky : kursovní lístky ČNB (č. l. 3279-3290), dožádání k otázce odstřelu zvěře (č. l. 3291-3293, 3390-3399), dožádání k přehledu vývozu komodit do ciziny (č. l. 3353-3387), uplatnění nároku na náhradu škody v tr. řízení (č. l. 7635-7636, 12139), návrh na zápis akciové společnosti PP servis, a. s. do obchodního rejstříku (č. l. 9923-9925), zápis z prvního zasedání představenstva společnosti PP servis, a. s. (č. l. 9233), prohlášení správce vkladu společnosti PP servis, a. s. (č. l. 9239-9240), usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 26.6.1998 (č. l. 9248-9249, 9262), listinu přítomných na valné hromadě společnosti PP servis, a. s., z 26.1.1999 (č. l. 9258-9259), úplný výpis z obchodního rejstříku společnosti PP servis, a. s. (č. l. 9267-9269), prohlášení společnosti PP servis, a. s., ze 4.1.2000 (č. l. 9280-9282), zápis z valné hromady společnosti PP servis, a. s., ze 14.6.2000 (č. l. 9328-9335), zprávu BAWAG Bank z 8.11.2006 (č. l. 10812-10813), zprávu Živnostenské banky z 8.11.2006 (č. l. 10814-10815), zprávu HVB Bank z 23.11.2006 (č. l. 10816), obchodní rejstříky obchodních společností (č. l. 1-284 svazku 1, přílohy č. 4), korespondenci v rámci žádostí o právní pomoc (č. l. 1-523 přílohy č. 8, č. l. 1-447 přílohy č. 9, č. l. 1-500 přílohy č. 35), výpisy z účtu Komerční banky, a. s., v přiměřeném rozsahu (č. l. 1-7653 přílohy č. 17), podklady týkající se společnosti ČAS, s. r. o., které měl znalec při zpracování znaleckého posudku k dispozici (č. l. 1-514 přílohy č. 22), originály směnek, které tvoří přílohu tr. spisu

7) rozhodnout o zajištění majetku obviněných ve prospěch uplatnění nároku na náhradu škody poškozenou Komerční bankou, a.   s. ( č.l. 152 – 341 tr. spisu a č. l. 1-329 přílohy č. 6, svazek č. 1, č.l. 435-450 přílohy č. 8 svazek 2)

8) číst osobní výkazy obviněných včetně opisu z evidence rejstříku trestů – č.l. 11647 -

11660

O d ů v o d n ě n í

Výsledky přípravného řízení potvrzují závěr, že se obvinění dopustili jednání popsaného ve výroku obžaloby.

Všichni obvinění ve svých výpovědích v přípravném řízení popřípadě ve svých písemných vyjádřeních odmítli, že by se předmětnými jednáními dopustili trestného činu. Vzhledem k tomu, že projednávané případy mají širší kontext a většina obviněných se vyjádřila k

39

obvinění v širších souvislostech, byla do obžaloby zapracována podstatná část jejich vyjádření.

Obviněný Ing. F. Ch. ve svých výpovědích v přípravném řízení odmítl, že by se dopustil jednání, pro která mu bylo sděleno obvinění. U skutků pod body 1), 7), 9) a 10) obžaloby uvedl, že jednání za společnost SATRAPA, a. s., ohledně financování u Komerční banky, a. s., se neúčastnil, žádné písemnosti nepředkládal a smlouvy nepodepisoval /pozn. tr. stíhání pro tyto skutky bylo před podáním této obžaloby zastaveno podle § 172 odst. 1 písm. c) tr. řádu/. Obv. Ing. Ch. rovněž odmítá, že by se dopustil tr. činnosti jednáním popsaným pod body 4), 5), 6), 8a), 8b), 8c) a 11) obžaloby, když odmítá, že by Komerční bance, a. s. byla způsobena škoda, kterou navíc neuplatnila požadavkem na její náhradu, toto jednání nepovažuje obv. za podvod, smlouvy, které byly v této souvislosti podepisovány, nebyly úvěrovými smlouvami, ale jednalo se o smlouvy tzv. nepojmenované, jednáních v bance se přímo neúčastnil, jednali zde jeho spolupracovníci a smlouvy podepisoval ve znění, v jakém mu byly předloženy. Tr. stíhání považuje za vykonstruované, se snahou jej skandalizovat a společensky znemožnit. Obv. Ing. Ch. se vyjadřoval ke svému obvinění opakovaně před vyšetřovatelem P ČR a jeho postoj k obvinění je zachycen v dalších jeho písemných vyjádřeních, které zaslal na P ČR jako součást jeho výpovědi. Protože tato vyjádření jsou zasazena do širšího kontextu popisovaných okolností, je níže uveden podstatný obsah jeho vyjádření.

Obv. Ing. Ch. byl od 5. 3. 1993 do 20. 12. 2000 jednatelem společnosti ČAS, s. r. o., od 1. 1. 1993 do 19. 11. 1997 jednatelem společnosti REALITY – TRADING, spol. s r. o. a od 26. 6. 1995 do 9. 7. 2001 předsedou dozorčí rady společnosti SATRAPA, a. s. Dne 27. 2. 2000 vypověděl, že sdělení obvinění neporozuměl a nesouhlasí s ním. V další části své výpovědi rozvedl, jak se postupně k podnikání dostal. Od ukončení vysoké školy pracoval v podniku zahraničního obchodu Koospol, a. s., zabýval se dovozem a vývozem masa. Vytvořil si spoustu známostí a byl uznávanou odbornou kapacitou v tuzemsku i v zahraničí. Na základě těchto známostí založil v roce 1990 společnost BOHEMIA - FLEISCH, spol. s r. o. Tato společnost se stala dominantní firmou v České republice, ale i v evropském kontextu. Firma se prosazovala v exportu, importu a internacionálním obchodu. Firma BOHEMIA - FLEISCH, spol. s r. o. se podle obviněného stala nositelem privatizačních projektů v Masokombinátě Klatovy a Studená. Firma BOHEMIA - FLEISCH, spol. s r. o. byla od počátku financována Komerční bankou, a. s. Zpočátku byl Komerční bankou, a. s. využíván k financování zejména kontokorentní úvěr s rámcem 300 mil. Kč ročně. Firma BOHEMIA - FLEISCH, spol. s r. o. potřebovala financovat i další investice např. nákup akcií. Tento proces proběhl v letech 1991-1993. Financování nákupu akcií firmu BOHEMIA - FLEISCH, spol. s r. o. velmi finančně zatěžovalo a tudíž nezbývaly prostředky na financování dalších tradičních obchodních disciplín (export - import masa, internacionální obchod). Tímto se firma dostávala do složitých situací a svoji pozici na tuzemském a mezinárodním trhu postupně snižovala. Přesto patřila až do roku 1996 mezi nejsilnější firmy v České republice. V roce 1996 byla spol. BOHEMIA - FLEISCH, spol. s r. o. prodána firmě SATRAPA, a. s.

V roce 1991 byla založena společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o., která vyráběla chmel ve vlastních kapacitách. Obviněný Ing. Ch., který pochází z chmelařského kraje, byl osloven přáteli, aby počal obchodovat s chmelem. Tento podnikatelský záměr se společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. představoval obrovské finanční investice. V této oblasti (chmel) došlo k nepříznivému vývoji, neboť se český export dostal do cenových problémů. V takové situaci nebylo možné splácet zapůjčené prostředky, ani krýt výrobní náklady.

40

V roce 1990 obviněný Ing. Ch. založil společnost SPORT - TRADING, spol. s r. o., která obchodovala se sportovními potřebami. Jeho zálibou je fotbal a v této sportovní disciplíně získal mnoho známostí. Společnost SPORT - TRADING, spol. s r. o. počala dovážet pro české spotřebitele různé sportovní značky. Obchod se velmi dobře rozvíjel, přičemž po nějaké době zahraniční partneři měli neúnosné podnikatelské podmínky např. exkluzivita při dodávkách na český trh, platby předem, různé formy bankovních a finančních garancí. Všechny tyto okolnosti neúměrně zatížily hospodaření společnosti SPORT -TRADING, spol. s r. o.

Základem společnosti ČAS, s. r. o. byly tedy komodity maso, chmel a sportovní potřeby. Zpočátku se obchod ve všech třech formách dobře rozvíjel, ale bylo třeba hledat další formy financování. V roce 1993 obv. Ing. Ch. inicioval tudíž založení společnosti ČAS, s. r. o. Tato společnost se měla stát holdingem, ve kterém by byly soustředěny všechny tři výše popsané hospodářské činnosti. Holding měl být pro banky a obchodní partnery průhledný a transparentní. Tento cíl se obv. Ing. Ch. až do prodeje firmy ČAS, s.  r. o. v roce 2000 nepodařilo naplnit. Důvodem byly zejména banky, které chtěly mít za partnery menší podnikatelské subjekty. U svých obchodních společníků obv. Ing. Ch. nenacházel vždy pochopení k realizaci svých záměrů. Od poloviny devadesátých let se z holdingu ČAS, s. r. o. stávalo těžko ovladatelné konsorcium firem, které naráželo na odpor bank a mělo problémy s financováním. V počátku bylo jednání s Komerční bankou, a. s. konstruktivní, banka měla zájem o spolupráci. Komerční banka, a. s. vymýšlela různé způsoby financování, avšak jeden velký rámcový dlouhodobý úvěr nechtěla poskytnout. Komerční banka, a. s. nabízela financování klasickými úvěrovými smlouvami. V polovině devadesátých let se v české ekonomice začaly projevovat první známky recese, byly zvyšovány úrokové sazby. Hospodaření firem se komplikovalo, firmy vykazovaly nevalné hospodářské výsledky. Komerční banka, a. s. se zdráhala poskytovat další úvěry a holding ČAS, s. r. o. měl stále horší podmínky pro financování. Komerční banka, a. s. se obávala financování ukončit, neboť kolaps firem by měl za následek ztrátu pracovních příležitostí. V roce 1996 pracovalo ve firmách holdingu ČAS, s. r. o. cca 3.500 osob. Začínalo být zřejmé, že obchodní záměr zaměřený na zemědělství nevycházel. Obviněný Ing. Ch. doufal, že dojde ke zlepšení. Komerční banka, a. s. od roku 1997 odmítla uzavírat úvěrové smlouvy, avšak hledala cestu k financování na základě kontraktů uzavřených s různými společnostmi. Komerční banka, a. s. i toto financování omezovala a tím poškozovala holding ČAS, s. r. o.

Obchodní partneři holdingu spol. ČAS, s. r. o. tolerovali různé prodlevy a nedodržování uzavřených kontraktů. Nejčastějším partnerem k financování byla pobočka Komerční banky, a. s. v Praze 6. Obv. Ing. Ch. odmítá, že by způsobil Komerční bance, a. s. škodu, neboť Komerční banka, a. s. neuplatnila požadavek na náhradu škody. Komerční banka, a. s. obchodní případ holdingu ČAS, s. r. o. neuzavřela a jsou hledány způsoby dohody a vyrovnání vzniklých pohledávek. Podle jeho názoru Komerční banka, a. s. se vůči holdingu ČAS, s. r. o. nezachovala korektně. Komerční banka, a. s. po roce 1999 nehledala cesty, jak holdingu pomoci. Od roku 1999 byly hledány cesty, jak společnost ČAS, s. r. o. dlouhodobě předfinancovat. Komerční banka, a. s. však nenašla vůli, jak vzniklou situaci řešit. Bance byly nabízeny různé alternativní řešení, přičemž banka je odmítala. Po prodeji svých podílů v holdingu ČAS, s. r. o. se nadále snaží najít způsoby, jak otevřené závazky ke Komerční bance uhradit. V žádném případě nebylo nikdy jeho záměrem vylákat peníze z Komerční banky, a. s. a nemůže se proto jednat o podvod.

S Komerční bankou, a. s. nepodepisoval žádné úvěrové smlouvy, když o úvěru se nehovořilo. Předmětem smluv bylo financování, které mělo charakter nepojmenované smlouvy. Kontrakty a dodávky komodit byly se zahraničními partnery projednány. Mělo se jednat o zboží, které pocházelo ze zásob Evropské unie (dále jen EU) a mělo být umístěno na ruský trh. Na ruském

41

trhu měl holding ČAS, s. r. o. nemalé odběratelské možnosti. Kontrakty se nakonec nerealizovaly, ztráty z těchto obchodů byly největší tragédií pro holding ČAS, s. r. o.

Mezi českými bankami existuje velmi dobrá spolupráce. Banky velmi dobře věděly, kdy bude mít holding ČAS, s. r. o. na účtech nějaké finanční prostředky. Z těchto prostředků se banky snažily uspokojit své pohledávky za holdingem ČAS, s. r. o. K uspokojení svých pohledávek byly banky ochotny přijmout razantní opatření, včetně mediální skandalizace osoby obv. Ing. Ch. Z tohoto důvodu byly prakticky v tentýž den, kdy byly Komerční bankou, a. s. poukázány finanční prostředky na účty holdingu ČAS, s. r. o., realizovány platby Živnostenské bance, a. s. a Interbance, a. s. Konkrétní jednání s Komerční bankou, a. s. o předfinancování exportních operací se obv. Ing. Ch. osobně neúčastnil, s bankou jednali jeho spolupracovníci. Příslušné smlouvy podepsal ve znění, v jakém mu byly předloženy. Obv. Ing. Ch. si nevzpomíná na bližší údaje.

Živnostenská banka, a. s. a Interbanka, a. s. by byly v případě nesplacení pohledávek za holdingem ČAS, s. r. o. schopny přistoupit k razantnímu vymáhání svých pohledávek. Konkrétně vyhrožovaly okamžitou medializací. Obě banky přesně věděly, v jakém stavu je předfinancování exportních operací v Komerční bance, a. s. Po poskytnutí peněžních prostředků od Komerční banky, a. s. ve prospěch holdingu ČAS, s. r. o. byly tyto peněžní prostředky okamžitě použity na ty potřeby, které nejvíce “hořely”. Je možné, že aktivity na které byly poukázány finanční prostředky, přímo nesouvisely s holdingem ČAS, s. r. o. Použití finančních prostředků na tyto účely (výplata hráčům Blšan, věřitelé společnosti SPORT - TRADING, spol. s r. o.) si vynutila nastalá mezní situace. Obv. Ing. Ch. se domnívá, že použití finančních prostředků na shora popsané účely smlouva s Komerční bankou, a. s. nevylučovala. Holding ČAS, s. r. o. měl veškeré bankovní účty u Komerční banky, a. s., a proto platby probíhaly pod kontrolou a za vědomím Komerční banky, a. s. Neví, zda dával pokyn k převedení finančních prostředků nebo zda podepisoval platební příkazy. Komerční banka, a. s. použila část poskytnutých prostředků na splacení svých pohledávek.

K případu společnosti A-TRADE, spol. s r. o. (poskytnutí zálohy ve výši 10.347.242,- Kč) obv. Ing. Ch. uvedl, že Komerční banka, a. s. hledala způsob jak pomoci holdingu ČAS, s. r. o. v jeho svízelné ekonomické situaci. Komerční banka, a. s. navrhla, aby holding ČAS, s. r. o. zajistil nákup pozemků v lokalitě Střížkov za účasti společnosti ALL-IN, a. s., (100% dceřinná společnost Komerční banky, a. s.). Pozemky měly být využity k výstavbě rodinných bytů a měly být zpět prodány společnosti A-TRADE, spol. s r. o. Společnost A-TRADE, spol. s r. o. by tyto byty nabízela formou hypoték nebo stavebního spoření. Holding ČAS, s. r. o. začal vykupovat od zahrádkářů na Střížkově parcely, přičemž celý obchod ztroskotal na tom, že podmínkou společnost A-TRADE, spol. s r. o. bylo vydání stavebního povolení magistrátem. Magistrát však povolení vydal pouze lokálně a společnost A-TRADE, spol. s r. o. odmítla realizovat připravenou dohodu. Holding ČAS, s. r. o. několikrát nabízel Komerční bance, a. s. odkoupení pozemků na Střížkově. Komerční banka, a. s. o tyto pozemky však neměla zájem. Komerční bance, a. s. žádná škoda nevznikla ani škodu neuplatnila. Škoda mohla vzniknout pouze holdingu ČAS, s. r. o. Společnost ČAS, s. r. o. se nechala zmanipulovat Komerční bankou, a. s. V tomto případě si banka opětovně stáhla finanční prostředky bez vědomí holdingu ČAS, s. r. o.

K dalšímu bodu sdělení obvinění obv. Ing. Ch. uvedl, že žádný dodavatel chmele si nemohl diktovat podmínky kontraktu. Veškeré operace probíhaly za vědomí banky. Zamýšlené kontrakty se nepodařily. Použití finančních prostředků čerpaných od Komerční banky, a. s. bylo různé: půjčka společnosti SPORT - TRADING, spol. s r. o., závazek vůči společnosti Pragosport, a. s., vrácení dluhů atd. Celková škoda mezi Komerční bankou, a. s. a

42

holdingem ČAS, s. r. o. nebyla kvantifikována a obv. Ing. Ch. doufá, že dojde k dohodě. Nikdy nebylo jeho cílem někoho podvést nebo něco vylákat. Veškeré smlouvy mají charakter smluv nepojmenovaných. Důvody plateb jsou vždy kompletně zadokumentovány v účetnictví. Jeho stíhání je vykonstruované. Je zde snaha jej skandalizovat a společensky znemožnit. Dne 28. 2. 2001 při další své výpovědi se odmítl k věci vyjádřit a dodal, že nikdy nebyl v žádné manažerské nebo statutární funkci ve společnosti SATRAPA, a. s. ani nepřeváděl peníze ze společnosti FK Chmel Blšany, spol. s r.o. prostřednictvím dalších firem na svá privátní konta.

Dne 24. 5. 2001 ve své výpovědi uvedl, že neprojednával kontrakty společností ČAS, s. r. o. a SATRAPA, a. s. v roce 1998. Skupina Příbram jednala samostatně. Dozorčí rada spol. SATRAPA, a. s. byla paralizována, jako jediný subjekt mohlo vystupovat představenstvo. Skupina Příbram byla novým akcionářem spol. SATRAPA, a. s. Obviněný poukazuje na to, že zná společnost Kanfer. Žádné kontrakty s ní však neuzavíral ani neprojednával. Při poskytování peněžních prostředků od Komerční banky, a. s. nebylo specifikováno účelové vymezení těchto prostředků. Poskytnuté prostředky nebyly účelově vázány. Komerční banka, a. s. si bez vědomí spol. ČAS, s. r. o. odebírala finanční prostředky z jeho účtu. Komerční banka, a. s. monitorovala běžný účet spol. ČAS, s. r. o. a měla povědomost o finančních tocích společnosti ČAS, s. r. o. Poskytnuté prostředky nebyly úvěrem, ale speciálním produktem Komerční banky, a. s. Finanční prostředky od Komerční banky, a. s. byly poskytnuty na běžný účet společnosti ČAS, s. r. o. V době uzavírání kontraktů hodlal tyto realizovat a poskytnuté financování splatit. V době uzavírání kontraktů bylo možné tyto kontrakty uhradit z majetku spol. ČAS, s. r. o., přičemž majetek a aktiva přesahovaly závazky. Komerční bance, a. s. byly nabízeny různé způsoby uhrazení poskytnutých peněz, ale Komerční banka, a. s. tyto návrhy odmítala. ČAS, s. r. o. neměla dost volných finančních prostředků, což vedlo ke zhoršení situace a následně k likvidaci spol. ČAS, s. r. o. a spol. SATRAPA, a. s.

V případě financování ve výši 15.500.000,- DEM byla poskytnutá částka od Komerční banky, a. s. kryta vlastní směnkou spol. ČAS, s. r. o. a osobním avalem obv. Ing. Ch. Na základě rozhodnutí vedení Komerční banky, a. s. byla splatnost závazku prodloužena. Byly stanoveny nové termíny splatnosti. Vlastní směnka spol. ČAS, s. r. o. byla nahrazena novými třemi směnkami s avalem obv. Ing. Ch. První tranže byla k 31. 10. 1999 řádně dodržena a zaplacena.

V případě poskytnutí 6.500.000,- USD neměla společnost ČAS, s. r. o. možnost s poskytnutými prostředky nakládat. Komerční banka, a. s. bez jakýkoliv předchozích dohod převedla tuto částku na krytí svých potřeb. Tímto jednáním byly spol. ČAS, s. r. o. a spol. Finus způsobeny velké škody. Toto financování bylo kryto vlastní směnkou spol. ČAS, s. r. o. Obchod mezi spol. ČAS, s. r. o. a spol. Finus se týkal mezinárodního obchodu s masem, přičemž cílovou zemí bylo Rusko. Spol. Finus nijak nepenalizovala spol. ČeAS, s. r. o. Problémy byly způsobeny neseriózností Komerční banky, a. s.

K případu předfinancování ve výši 10.000.000,- Kč z dokumentárního akreditivu obv. dodal, že Komerční banka, a. s. předfinancovala spol. ČAS, s. r. o. z akreditivu, který ve prospěch spol. ČAS, s. r. o. vystavila společnost A-TRADE, spol. s r. o. Akreditiv společnost ČAS, s. r. o. vyčerpala. Částka 10 mil. Kč byla bance vrácena do 2. 12. 1998.

V případě financování ve výši 140.000.000,- Kč a 4.911.353,- DEM bylo financování poskytnuto spol. ČAS, s. r. o., přičemž zárukou byla vlastní směnka spol. ČAS, s. r. o. a akcie společnosti PP servis, a. s. Nebyl zde úmysl prostředky bance nevrátit. Tyto akcie (PP servis, a. s.) jsou v listinné podobě a Komerční banka, a. s. měla tyto akcie v zástavě.

43

V případě financování částky 50.000.000,- Kč nebyl úmysl Komerční bance, a. s. peníze nevrátit. Toto financování bylo kryto vlastní směnkou spol. ČAS, s. r. o. Komerční banka, a. s. požadovala osobní aval, který obv. Ing. Ch. odmítl. Financování bylo poskytnuto 31. 12. 1998. Spol. ČAS, s. r. o. svůj závazek nikdy nezpochybňovala a v lednu 1999 jej i částečně splnila. Dne 16. 6. 1997 byla skupina Příbram a její zástupci dozorčí radou spol. SATRAPA, a. s. najmenováni do představenstva spol. SATRAPA, a. s. Představenstvo spol. SATRAPA, a. s. mohlo jediné - za společnost jednat a zavazovat se. Dozorčí rada nikdy neprojednávala žádné finanční krytí.

Obv. Ing. L. F. rovněž odmítá, že by se jednáními, na nichž se měl podílet u skutků pod body 4), 5), 6), 8a), 8b), 8c), dopustil tr. činnosti, když má za to, že postupoval v dobré víře na základě plné moci, když pro banku nebyla prokura dostatečným zmocněním pro jednání za společnost ČAS, s. r. o. Vzhledem k tomu, že se obviněný Ing. F. vyjádřil k předmětnému obvinění podrobněji, včetně některých širších souvislostí, je níže uvedena podstatná část jeho výpovědi.

Tento obviněný byl v období od 15. 5. 1996 do 25. 10. 1999 prokuristou společnosti ČAS, s. r. o. Od roku 1993 do roku 1999 spolupracoval v různých funkcích s firmami skupiny (holdingu) ČAS, s. r. o. Ve společnosti ČAS, s. r. o. byl používán několik let způsob financování tak, jako v případě společnosti A. Moksel. Princip tohoto financování spočíval v tom, že tam, kde firma měla dlouhodobé exportní kontrakty, požádala svého zahraničního partnera, aby jí vydal potvrzení pro Komerční banku, a. s. Potvrzení pro Komerční banku, a. s. znělo asi tak, že nějaká firma (zahraniční) potvrzuje, že uzavřela kontrakt se spol. ČAS, s. r. o. a dále tato zahraniční firma potvrdila, že pokud jí bude zboží podle kontraktu dodáno, zaplatí za zboží na účet do Komerční banky, a. s. Tomuto prohlášení se říkalo „payment obligation“. Poté byla posílána žádost na banku, která měla znění asi v tom smyslu, že byl na bance žádán odkup „payment obligation“. Následně banka připravila financování, návrh smlouvy a sdělila, jaké budou zajišťovací instrumenty financování. Potom byla podepsána smlouva, většinou na rok a banka stanovila nějaký způsob zajištění tohoto financování. Po podepsání smlouvy poslala banka peníze na účet žadatele (spol. ČAS, s. r. o.) a banka si strhla úroky předem za stanovenou dobu. Banka následně 14 dnů před splatností telefonicky upozornila, kdy bude splatnost a firma připravila na svůj účet příslušnou částku.

Smlouvy o financování, které jsou předmětem sdělení obvinění, jsou tohoto typu. Tímto způsobem probíhalo financování kontraktu se společností A. Moksel. Obviněný Ing. F. to považoval za normální obchodní případ. Nesouhlasí s tím, že by byly vylákány na Komerční bance, a. s. finanční prostředky. V případě společnosti A. Moksel dostal obv. Ing. F. plnou moc od jednatele, aby s Komerční bankou, a. s. podepsal smlouvu. Samotná smlouva pravděpodobně měla nějaké jistící instrumenty, ale jaké konkrétně si nevzpomíná. V rámci společnosti ČAS, s. r. o. podepisoval obv. úhrady, kterými firma plnila své závazky nebo hradila peníze v souvislosti se svojí činností. Obv. Ing. F. většinou podepisoval všechny běžné úhrady, jednalo se o jeho běžnou agendu. Neměl pocit žádné nelegální činnosti, všechno co udělal, bylo bankou sledováno, operace na účtech viděla a nikdy nevznesla žádnou námitku. Nikdy od banky neslyšel, že by peníze byly nějak přísně účelově vázány. A podle jeho názoru pracovníci banky znali aktivity společnosti ČAS, s. r. o. a byli srozuměni s různým používáním prostředků čerpaných od banky. Podle názoru obv. Ing. F. by přísná účelovost vázání finančních prostředků neměla smysl, neboť to byly obchody dlouhodobé. Bylo by rovněž neekonomické, aby peníze dlouho ležely na účtech. Obv. Ing. F. neví, zda se uskutečnil obchod se společností A. Moksel. Pravděpodobně se čekalo na příhodnou situaci k obchodu. Tato situace k obchodu mohla být ovlivňována například cenou na trhu, dotacemi

44

atd. Obv. Ing. F. v roce 1999 z firmy ČAS, s. r. o. odcházel, a proto neví nic o dalším osudu tohoto obchodu. O tom, jakým způsobem se použijí peníze u větších případů, rozhodoval jednatel společnosti ČAS, s. r. o. U běžných plateb předkládala účtárna doklady přímo obv. Ing. F. Na konkrétní situaci v případě úvěru ve výši 15.505.000,-DEM si nevzpomíná, ale předpokládá, že zde rozhodoval jednatel spol. ČAS, s. r. o. obv. Ing. Ch. Je možné, že částka 196 mil. Kč byla užita na splacení dluhu vůči společnosti REALITY - TRADING, spol. s r.o. Tato platba se však nemůže vytrhávat z kontextu všech plateb. Peněžní prostředky z poskytnutého financování od Komerční banky, a. s. přišly na běžný provozní účet společnosti ČAS, s. r. o. Tak tomu bylo u všech případů. Banka posílala vždy peněžní prostředky na běžný účet a nikdy nebyly zřizovány účty speciálně pro jednotlivé smlouvy o financování. Smlouvy o financování obchodu byly zpravidla na dobu trvání jednoho roku, neboť to záviselo na druhu obchodu, dodacích podmínkách kontraktu a dalších okolnostech. U chmelu například se musí producentovi platit záloha tak, aby byl schopen chmel vypěstovat. Tedy platí se v březnu na jarní práce, v květnu na postřiky, v srpnu na sklizeň a v září na zpracování (sušení, granulování, expedice). Celá perioda financování trvá minimální rok. Obchod s masem obv. Ing. F. nikdy nedělal, ale předpokládá, že je tomu obdobně, tak jako s chmelem. Obchodník se vždy dostává do tlaku od banky. Neexistovala povinnost nepoužité prostředky držet na účtu a nebylo zakázáno je použít.

Banka, podle obv. Ing. F., dotvářela podmínky jednotlivých smluv o financování obchodu podle toho, jaká byla situace na trhu. Například se stalo, že si banka najednou zvýšila úrokové sazby. Banka také tlačila na to, aby firmy snížily kontokorentní úvěry, což by vedlo k samotné likvidaci firem. Pokud má nějaká firma sjednané kontrakty a banka uprostřed hry změní pravidla, potom firma nemůže kontrakty realizovat. Podle obv. Ing. F. byla snaha spol. ČAS, s. r. o. získat od Komerční banky, a. s. rámcové úvěrování, které by bylo plynulé a plánovité. Úvěrování se mělo týkat celé skupiny firem ČAS, s. r. o. Toto Komerční banka, a. s. nikdy nechtěla. V roce 1998 Komerční banka, a. s. usilovala, aby případy financování procházely přes spol. ČAS, s. r. o. a byly rozdělovány do jiných firem. Komerční banka, a. s. přes spol. ČAS, s. r. o. financovala kontrakty, které měli uzavřené se svými odběrateli dceřiné firmy. Přes spol. ČAS, s. r. o. šly peníze na kontrakty firem REALITY - TRADING, spol. s r. o. s firmou Mitsui. Komerční banka, a. s. sama požadovala, aby cizí kontrakty předkládala spol. ČAS, s. r. o.

Podle obv. Ing. F. se jednotlivá poskytnutá financování o mnoho nelišila. Komerční banka, a. s. měla přehled o situaci firem, jejich majetku, firmy měly u banky své účty. Za dobu jeho činnosti ve spol. ČAS, s. r. o. se vždy splatily všechny úvěry ve lhůtách včetně úroků. Pro banku to byl dobrý obchod a banka měla jistotu, neboť majetek firem byl dostatečně velký. Smlouvy o financování obchodů podepisoval obv. Ing. F. za jednatele společnosti ČAS, s. r. o. (obv. Ing. Ch.), neboť jednatel byl často v zahraničí. Plnou moc po obv. Ing. F. vyžadovala vždy Komerční banka, a. s., neboť prokura pro Komerční banku, a. s. nebyla dostatečným zmocněním. Pokud se jedná o další jistící mechanismy užívané bankou, tak banka vyžadovala jako záruku např. směnku, přičemž tuto směnku banka po ukončení financování vždy vrátila tomu, kdo ji vystavil. Většinou se jednalo o bianko směnky. Komerční banka, a. s. trvala na tom, že na směnkách musí být podpis obv. Ing. Ch. v případě spol. ČAS, s. r. o. jako výstavce směnky. V případě jiných společností banka žádala avaly. Podrobnosti o směnkách a avalech však obv. Ing. F. nezná, neboť to bylo jednání a směnky obv. Ing. Ch. V některých případech banka požadovala exportní pojištění u společnosti EGAP, a. s. Směnečné prohlášení a směnky byly obecnými doklady k zajištění obchodu. K běžným povinnostem obv. Ing. F. nepatřilo sledovat, zda je obchod následně uskutečněn. Toto ve společnosti ČAS, s. r. o. sledovali obchodníci. V případě společnosti A. Moksel byl

45

partnerem obv. Ing. Ch. Obv. Ing. F. si nevzpomíná, že by znal někoho od firmy A. Moksel a nikoho od této firmy ani neviděl. Po odchodu obv. Ing. F. ze spol. ČAS, s. r. o. byla provedena ve firmě účetní kontrola, kterou provedli hlavní účetní s daňovým poradcem. O provedení kontroly ví obv. Ing. F. pouze z doslechu, nezná závěry kontroly a nikdy neslyšel o žádných nedostatcích.

V případě kontraktu s firmou Finus je možné, že kontrakt podepsal. V této době byl obv. Ing. F. prokuristou. Firmu Finus do té doby neznal, zástupce spol. Finus byl nějaký pan M. Kontrakt s panem M. projednával pan M. Z., který od jara 1998 vykonával ve spol. ČAS, s. r. o. funkci výkonného ředitele. Kromě jednatele společnosti byl i Z. nadřízeným obv. Ing. F. Obv. Ing. F. poznává svůj podpis na smlouvě o financování obchodu ze dne 1. 7. 1998 číslo smlouvy 10198227/98. Svědek Z. po obv. Ing. F. pravděpodobně vyžadoval podpis jako jeho nadřízený. Svědek Z. v té době nebyl zapsán ve výpisu z obchodního rejstříku a obv. Ing. F. tam jako prokurista zapsán byl. Víc o tomto obchodním případu obv. Ing. F. neví. Neví rovněž, že by probíhalo ještě další financování. V tomto případě Komerční banka, a. s. inkasovala peníze přímo. To ukazuje, že celou operaci měla banka v ruce, řídila ji a věděla o pohybu peněz. Komerční banka, a. s. si splátky úvěru stahovala sama z účtu bez příkazu k úhradě od spol. ČAS, s. r. o. O tomto kontraktu obv. Ing. F. nic neví, ale všeobecně může říct, že byl přítomen při jednání se svědkyní K. Obv. Ing. F. podepsal tento kontrakt. Pokud podepisoval někdy nějakou smlouvu, tak to probíhalo tak, že byl pozván do kanceláře některé z nižších úřednic banky. Tam mu byly předloženy referentkou doklady k podpisu a tím to skončilo. Tyto dokumenty potom někde mimo jednání podepisovali příslušní pracovníci banky a firma ČAS, s. r. o. následně dostala jeden výtisk dokumentu. Obv. Ing. F. nikdy neměl pocit, že by v Komerční bance, a. s. bylo něco v nepořádku s referenty. Tito referenti obv. Ing. F. vždy nepřiměřeně tlačili k řadě podmínek a odůvodňovali to různými vnitřními bankovními předpisy. Řadové úřednice banky podle názoru obv. Ing. F. nemohly s penězi volně disponovat..

Pokud se jedná o třetí případ popsaný ve sdělení obvinění, je to konkrétně případ, kdy banka se snažila tlačit spol. ČAS, s. r. o. do kontraktu prostřednictvím dceřiných společností. Byly obchodovány kontrakty dceřiných společností na žádost banky. Finanční operace probíhaly podle diktátu banky, banka stanovila podmínky a byla o proběhlých operacích vždy informována. Obv. Ing. F. odmítá, že by peníze z banky vylákal. Rovněž odmítá, že by spol. ČAS, s. r. o. nebyla schopna úvěrové prostředky vrátit. Spol. ČAS, s. r. o. disponovala majetkem, který násobně převyšoval částky, na které banka poskytovala financování. Banka byla o všech případech přesně informována, znala pohyby peněz a banka tyto obchody prováděla, neboť věděla, že spol. ČAS, s. r. o. je bonitní. Tento proces obchodování s Komerční bankou, a. s. trval delší dobu, úvěry byly vždy spláceny a banka měla profit v podobně úroků a poplatků. V případě využití peněz z poskytnutého financování postupoval obv. Ing. F. standardně, to znamená, že průběžné nechával uhrazovat závazky společnosti vyplývající ze smluv. Jednotlivé úhrady, které prováděl obv. Ing. F., považuje za běžné. Tyto úhrady firma ČAS, s. r. o. prováděla podle situace a platby byly podloženy nějakým závazkem, respektive smlouvou. Komerční banka, a. s. na účty viděla a kontrolovala je. Spol. ČAS, s. r. o. vyrovnávala všechny svoje závazky vždycky ve lhůtě, většinou neměla závazky po splatnosti. Nebylo třeba řešit otázku prioritních plateb a úhrady probíhaly tak, jak je obv. Ing. F. podle data splatnosti faktur či smluv předkládala účtárna. Smlouvy byly vždy podepsány jednatelem a jednatel byl o platbách informován. Obv. Ing. F. mohl teoreticky odmítnout podpisování úhrad plateb, ale prakticky k tomu neměl důvod. Obv. Ing. F. měl podpisové právo k tomu, aby mohl tuto administrativu vyřizovat. Pokud obv. Ing. F. by

46

odmítl zaplatit nějakou platbu, tak by ji zaplatil jednatel spol. ČAS, s. r. o. sám a potrestal by obv. Ing. F. za neplnění povinností.

Podle názoru obv. Ing. F. se v případě financování nejednalo o provozní úvěr. Pojmenování čerpaných finančních prostředků vždy určuje banka. Z hlediska spol. ČAS, s. r. o. byl tento způsob financování výhodnější než provozní úvěr, protože financování bylo v cizí měně, byly zde nižší úrokové sazby a spol. ČAS, s. r. o. nesla pouze kursové riziko. Kurzové riziko bylo s ohledem na DEM minimální. Provozní úvěr by banka v cizí měně pravděpodobně neposkytla. Peníze z financování od Komerční banky, a. s. nelze vytrhávat z celoročního toku peněz ve spol. ČAS, s. r. o. Peníze se používaly na to, co bylo v danou chvíli výhodnější, zajímavější a teprve v případě realizace obchodu se používaly na tuto realizaci. V každé firmě musí být udržována hladina úvěrových peněz, které překlenují disproporci mezi okamžikem, kdy se musí platit a okamžikem, kdy se může inkasovat. Obv. Ing. F. se obchodní činností nezabýval, obecně je možné, že uzavřený kontrakt, který byl bankou předfinancován, nebyl uskutečněn. V případě obchodování s komoditami jako jsou potraviny, chmel, maso dochází k určitým rizikům např. neúroda, epidemie, zákaz exportu, dotace, subvence, situace na trhu.

V případě financování společnosti FK Chmel Blšany, spol. s r. o. si obv. Ing. F. nevzpomíná na účel platby. Předpokládá však, že to byla půjčka, kterou se mělo vypomoci tomuto subjektu. Půjčky poskytované FK Chmel Blšany, spol. s r. o. byly častější. O splácení peněz z poskytnuté půjčky (FK Chmel Blšany, spol. s r. o.) obv. Ing. F. nic neví. V době splatnosti již ve firmě nepracoval. Osobní prospěch obv. Ing. F. neměl a zvýhodněn nebyl.

Obv. Z. M. odmítl obvinění ze všech skutků, pro které je stíhán /ad 1), 7), 9), 10)/, když uvedl, že postupoval společně s obv. Ing. B. v dobré víře. O ničem sami nerozhodovali, jen podepisovali dokumenty, které jim byly předkládány obv. Ing. F., obv. Ing. Ch. a Ing. Š. Vzhledem k tomu, že i tento obv. se vyjádřil ke svému obvinění podrobněji a v širším kontextu okolností a událostí, je do obžaloby zapracován podstatný obsah jeho vyjádření.

Tento obviněný byl v období od 30. 7. 1997 do 14. 7. 1999 předsedou představenstva společnosti SATRAPA, a. s. Se sdělením obvinění nesouhlasí, neboť nikdy nedělal žádné podvody. Jeho velkým zájmem bylo vždy pracovat v masném průmyslu. V roce 1996 se s obv. Ing. B. domluvili na společných podnikatelských aktivitách. V té době byli s obv. Ing. B. již ve společnosti Masokombinát Příbram. V té době Masokombinát Studená, Klatovy a Maso Planá již byly začleněny do obchodní společnosti SATRAPA, a. s. Dále byly členy SATRAPA, a. s. závody Maso Písnice, Krahulčí a Hroznětín. Vesměs tyto společnosti měly vývozní povolení do států evropské unie, resp. do USA. Tato skupina společností byla pro ně velkou konkurencí na trhu. Proto projevili zájem se spojit se skupinou SATRAPA, a. s. Z toho důvodu s obv. Ing. B. několikrát jednali s vedením SATRAPA, a. s. a později rovněž s hlavním akcionářem SATRAPY, a. s., obv. Ing. Ch. Po dlouhých jednáních došlo dne 16. 6. 1997 k postupnému odkoupení společnosti SATRAPA, a. s. Měli zájem o jednotlivé zpracovatelské subjekty SATRAPA, a. s., nikoliv o celou skupinu. SATRAPA, a. s. v té době nevytvářela žádnou obchodní činnost. SATRAPA, a. s. pouze vlastnila jednotlivé subjekty. S obv. Ing. B. několikrát jednali o úvěru na nákup akcií Satrapy, a. s. Úvěr však od banky nezískali. Jednání probíhala vždy v Komerční bance, a. s. Všechny společnosti byly od počátku podnikání napojeny na Komerční banku, a. s. Komerční banka, a. s. věděla, jak společnosti fungují a dobře je znala.

Obv. Ing. B. a obv. M. měli velký zájem pracovat ve výše popsaných společnostech, a proto postupně souhlasili s návrhem obv. Ing. Ch. Návrh obv. Ing. Ch. spočíval v tom, že akcie

47

spol. SATRAPA, a. s. budou postupně odkoupeny. Podmínkou kontraktu bylo, že obv. Ing. Ch. zařídí získání prvotní částky na nákup akcií spol. SATRAPA, a. s. Tyto akcie vlastnila firma NST Trading AG ze Švýcarska, kterou rovněž obv. Ing. Ch. zastupoval. Zařízení prvních peněz proběhlo tak, že bylo obecně vysvětleno, jakým způsobem Komerční banka, a. s. peníze půjčí. V době podepisování kontraktu se společností ČAS, s. r. o. rovněž podepisovali kontrakty na vývoz zboží včetně žádosti Komerční banky, a. s. a včetně směnky, která sloužila pro banku jako jistící prostředek na vrácení půjčených peněz. Směnka byla vystavena společností Masokombinát Příbram, a. s. Tuto směnku podepisoval obv. Ing. B. a obv. M. Podmínkou Komerční banky, a. s. bylo, že avalista bude spol. ČAS, s. r. o. prostřednictvím obv. Ing. Ch. Tímto obv. Ing. Ch. povinnost vůči obv. M. splnil. Obv. M. poskytnuté peníze převedl z účtu masokombinátu na obchodníka s cennými papíry - Öesreicher a spol., který na základě mandátní smlouvy měl zajišťovat platby a převody akcií. Tuto společnost zastupoval A. Ö., který byl osobou blízkou spol. ČAS, s.  r. o. a spol. SATRAPA, a. s. Dalším mandatářem byl Dr. H., který veškeré kontakty a smlouvy vytvořil a celou záležitost po právní stránce zaručil.

Po převedení peněz společnost obv. Ing. B. a M. získala 32% podíl akcií SATRAPY, a. s. Při půjčce peněz z Komerční banky, a. s. nevěděli, že tyto peníze by měly být účelově vázány, ve smlouvách se o tom nepsalo. Od pracovníků spol. ČAS, s. r. o. byli ujišťováni, že takovýto způsob financování je používán u Komerční banky, a. s. běžně a že není potřeba se ničeho obávat. V tomto odboru Komerční banky, a. s. obv. M. nikoho neznal, a proto si to nemohl ověřit. Podmínkou odkupu akcií spol. SATRAPA, a. s. bylo, že obv. M. a obv. Ing. B. musí zastávat funkce v představenstvu. Další podmínkou prodávajícího bylo, že obv. Ing. Ch. a jeho pracovníci budou v dozorčí radě spol. SATRAPA, a. s.

Od počátku byl ve spol. SATRAPA, a. s. zaveden německý model řízení společnosti. Tento model funguje tak, že akcionáři na valné hromadě volí dozorčí radu a dozorčí rada potom operativně jmenuje či odvolává členy představenstva. Tento model zajišťuje řízení celé společnosti prostřednictvím dozorčí rady, i když statutárním zástupcem společnosti je představenstvo. Dne 17. 6. 1997 počal obv. M. a obv. Ing. B. vykonávat statutární funkce ve spol. SATRAPA, a. s. Součástí nákupu akcií spol. SATRAPA, a. s. byly rovněž závazky prodávajícího. Prvním závazkem prodávajícího bylo úvěrové zajištění všech subjektů společnosti a přehled čerpání finančních prostředků. Obv. M. po zběžné kontrole zjistil, že úvěry, které společnosti měly, byly větší než bylo deklarováno a zejména byly tyto úvěrové prostředky čerpány jinak, než bylo v úvěrech dokladováno. Rovněž základní jmění společnosti SATRAPA, a. s. nebylo ve výši 301.000.000,- Kč jak bylo dokladováno. Společnost SATRAPA, a. s. vlastnila pouze jednotlivé podíly v dalších společnostech.

V další době obv. M. zjistil, že spol. SATRAPA, a. s. ztratila majoritu ve spol. Masozávod Krahulčí. Vinu na tom nesl bývalý management společnosti. Tato skutečnost byla výrazným porušením kontraktu. Obv. M. a obv. Ing. B. požadovali po bývalém managementu spol. SATRAPA, a. s. odstoupení od kontraktu. Toto bylo porušením podmínek prodeje a měla být výrazně upravena prodejní cena. Jednání s bývalým managementem spol. SATRAPA, a. s. byla neúspěšná. Další problémy nastaly se společností Maso Klatovy a Maso Studená. Po těchto zjištěních obv. M. odmítnul ve spol. SATRAPA, a. s. dále pracovat, neboť ze strany spol. SATRAPA, a. s. došlo velmi výrazným způsobem k porušení kontraktu. Obv. Ing. Ch. ujišťoval obv. M., že vše bude v pořádku a že všechno se vyřídí. Na základě těchto jednání skupina pracovníků obv. Ing. Ch. předfinancovala na společnost BOHEMIA - FLEISCH, spol. s r. o. 11.000.000,- DEM. Tyto prostředky nebyly nijak účelově vázány a se souhlasem Komerční banky, a. s. proběhla splátka dlužné částky Masokombinátu Klatovy ve výši

48

6.500.000,- DEM. Obv. M. s obv. Ing. B. podepisovali jednotlivé dokumenty, které jim byly předkládány. Tyto dokumenty jim předkládal obv. Ing. F., svědek Ing. Š. a obv. Ing. Ch. Jednání byl přítomen i svědek Ing. K. Opět součástí tohoto předfinancování byla jistící směnka, kterou podepisoval obv. M., obv. Ing. B., přičemž avalistou za spol. ČAS, s. r. o. byl obv. Ing. Ch.

Další předfinancování v roce 1997 proběhlo obdobným způsobem a bylo rovněž připraveno skupinou pracovníků kolem obv. Ing. Ch. Obv. M. a obv. Ing. B. vždy dokumenty pouze podepisovali, žádné kontrakty nesjednávali. Z předfinancovaných částek se splácely staré závazky. S obv. Ing. Ch. nemohlo dojít pořád k dohodě, neboť obv. Ing. Ch. neustále požadoval peníze. Obv. M. odmítl obv. Ing. Ch. dávat jakékoliv další peníze a rovněž odmítl dále plnit podmínky kontraktu - prodej spol. SATRAPA, a. s. Obv. M. navrhoval kontrakt ohledně spol. SATRAPA, a. s. ukončit s tím, že by si zúčastněné strany vrátily veškeré poskytnuté plnění. Spol. Masokombinát Příbram, a. s. (společnost obv. M. a obv. Ing. B.) měla rovněž povinnosti platit závazky vůči Komerční bance, a. s. Spořitelní investiční společnost byla 34% vlastníkem akcií SATRAPY, a. s., přičemž tato společnost slíbila obv. M. snížení prodejní ceny spol. SATRAPA, a. s. Na základě tohoto slibu obv. M. a obv. Ing. B. dále působili ve spol. SATRAPA, a. s. Se souhlasem dozorčí rady spol. SATRAPA, a. s. a Komerční banky, a. s. došlo k dalším předfinancováním. Jednotlivé případy předfinancování domlouval Ing. H.

Obv. M. a obv. Ing. B. pouze podepisovali dokumenty, rovněž podepisovali souhlas, aby finanční prostředky byly použity na úhradu splatných závazků. Banka si provedla úhradu sama a následně vrátila příslušné dokumenty. Stejným způsobem probíhaly splátky předfinancování i v dalších případech. Nebyly nikdy podepisovány úvěrové smlouvy. Na konci roku 1998 obv. Ing. Ch. souhlasil s tím, že celá záležitost ohledně spol. SATRAPA, a.s bude uzavřena dohodou o narovnání, která byla podepsání dne 26. 2. 1999. Tudíž nastal stav jako před 16. 6. 1997. Obv. Ing. B. a obv. M. byli ujišťováni, že veškeré záležitosti ohledně spol. SATRAPA, a. s. jsou uzavřeny a to i ve vztahu ke Komerční bance, a. s. Obv. M. žil v přesvědčení, že celá záležitost již byla ukončena. Nikdy se žádného podvodu nedopustil. Při poskytování prostředků od Komerční banky, a. s. nikdy nebyl specifikován účel. Peněžní prostředky byly posílány na běžný provozní účet spol. SATRAPA, a. s. Majetek spol. SATRAPA, a. s. přesahoval několikanásobně všechny závazky spol. SATRAPA, a. s. vůči Komerční bance, a. s. V době ukončení činnosti obv. M. ve spol. SATRAPA, a. s. tato společnost nedlužila Komerční bance, a. s. žádné peníze. Obv. M. nebyl u žádného jednání s vedením Komerční banky, a. s. Podle jeho názoru vedení Komerční banky, a. s. muselo o poskytnutých finančních prostředcích rozhodovat. Obv. M. se vždy dostavil na výzvu Komerční banky, a. s. k podpisu smluv. Do znění smluv nemohl obv. M. jakkoliv zasahovat. Smlouvy byly podepisovány tak, jak byly Komerční bankou, a. s. předloženy. V Komerční bance, a. s. se obv. M. nikdo na nic neptal. Byl to diktát Komerční banky, a. s. vůči obv. M. Smlouvy obv. M. musel podepsat, neboť finanční prostředky potřebovali k úhradě závazků. Obv. Ing. Ch. byl předsedou dozorčí rady spol. SATRAPA, a. s. a zastřešoval celé jednání společnosti.

Obv. Ing. M. B. ve své výpovědi odmítl sdělená obvinění, neboť se nedopustil trestného činu. Od 30. 7. 1997 do 14. 7. 1999 byl místopředsedou představenstva společnosti SATRAPA, a. s. Od roku 1994 pracoval v masně Příbram, s. r. o. Od poloviny roku 1997 působil ve spol. SATRAPA, a. s. Ve společnosti SATRAPA, a. s. nepůsobí již více jak dva roky. Na základě kontaktu, který uzavřel obv. M., obv. Ing. B. a obv. Ing. Ch. ze dne 16. 6. 1997 nastoupil obv. Ing. B. a obv. M. do manažerských funkcí ve společnosti SATRAPA, a. s. Ve

49

spol. SATRAPA, a. s. měl obv. Ing. B. na starosti zabezpečení dodávek surovin masa, zajišťování výrobní fáze, obchodu a jednání s nadnárodními řetězci. Svojí činností ve spol. SATRAPA, a. s. byl plně vytížen. Byla to těžká a vyčerpávající práce. Obv. Ing. B. bylo znemožněno tuto práci dokončit. Zahraniční kontakty a bankovní operace ve spol. SATRAPA, a. s. nedělal, neboť jim nerozuměl. Jednání s bankami zajišťovaly osoby kolem obv. Ing. Ch. a společnosti ČAS, s. r. o. Jemu a obv. Ing. B. byly potom předkládány dohody jako hotová věc. Jednání ohledně financování se účastnil obv. Ing. Ch., svědek Ing. Š., obv. Ing. F. a svědek Ing. K. a svědek Ing. H. Obv. Ing. B. nikdy žádný kontakt v zahraničí nesjednával, ani nejednal v bankách. Vždy jen podepisoval jemu předkládané listiny. Obv. Ing. Ch. jako předseda dozorčí rady spol. SATRAPA, a. s. v lednu 1999 odvolal obv. M. a obv. Ing. B. z funkce a tím jim znemožnil dokončení práce. Došlo k dohodě o vzájemném vyrovnání a věc pokládal za vyřízenou. Vztah k bankám měl v náplni práce obv. M. Komerční bance, a. s. byla nabízena různá řešení problémů. Komerční banka, a. s. však nechtěla na tato jednání slyšet. Obv. Ing. B. mrzí, že je jeho osoba medializována, což mu působí i osobní problémy. Spol. SATRAPA, a. s. produkovala desetitisíce tun masa ročně. Doklady k financování spol. SATRAPA, a. s. přinášel obv. Ing. Ch., přičemž účelové vázání poskytnutých prostředků neexistovalo.

Obv. Ing. V. F. - bývalý jednatel společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. (od 3. 8. 1994 do 16. 1. 2001), se vyjádřil ve své výpovědi dne 3. 4. 2001 jen k osobním poměrům s tím, že k obvinění se vyjádřil písemné formě. Ke své osobě uvedl, že pracoval od roku 1966 v podniku zahraničního obchodu Koospol, a. s., kde pracoval až do důchodu. Po ukončení práce ve spol. Koospol, a. s. začal být jednatelem společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. V roce 1977-1983 a 1988-1992 působil jako jednatel afilace spol. Koospol, a. s. ve Vídni. K věci odmítl vypovídat a v plném rozsahu odkázal na písemné vyjádření, které současně založil do vyš. spisu.

Z obsahu písemného vyjádření obv. Ing. V. F. vyplývá, že obviněný odmítá jakoukoliv trestnou činnost. Nedopustil se žádného trestného činu ani podvodného jednání. Nepodepsal žádnou úvěrovou smlouvu, nýbrž podepsal smlouvu o financování obchodu. Ve smlouvě nešlo o záminku, ale o export zvěřiny. Komerční banka, a. s. poskytla 950.000,- DEM naprosto korektně a ani z jedné strany kontraktu nebyl ani náznak jakéhokoliv neférového jednání. Prostředky poskytnuté Komerční bankou, a. s. mohly být využity jakkoliv. Následně byl s Komerční bankou, a. s. sjednán splátkový kalendář na měsíce září-listopad 1999. On jako klient nebyl srozuměn s tím, že společnost nebude schopná finanční prostředky Komerční bance, a. s. vrátit. Komerční banka, a. s. neusnadnila nikterak finanční situaci společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. Společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. počítala s vývozem většího množství zvěřiny za výhodné ceny a také s rozšířením činnosti o obchod s mořskými rybami. Předpokládaly se rovněž transitní obchody se zvěřinou. Obchody měly být prováděny z Litvy a Estonska do Německa a ze Slovenska do Německa.

Když se ukázalo, že předpoklady nevycházejí, jednal obv. Ing. F. V. s Komerční bankou, a. s. o náhradním řešení jak závazek vyrovnat. Dovoz z Litvy a Estonska narazil na veterinární problémy a dovoz ze Slovenska nedosahoval slíbených objemů. Po dohodě se společníkem firmy BOHEMIA WILD, s. r. o. z Německa obv. Ing. F. V. navrhl v prosinci 1999 Komerční bance, a. s. jednorázovou splátku ve výši 300.000,- DEM. Další dlužné peníze měla firma BOHEMIA WILD, s. r. o. postupně splatit v průběhu pěti let. Dosud se Komerční banka, a. s. k této variantě nevyjádřila. Firma BOHEMIA WILD, s. r. o. hledala i jiná řešení např. vstup slovenské firmy Gemerwild, s. r. o. do společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. Firma Gemerwild, s. r. o. měla vážný zájem o vstup do společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. Snahu

50

vyrovnat závazky vůči Komerční bance, a. s. negativně zasáhla mediální kampaň vedená v souvislosti s trestním řízením. Společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. měla reálné předpoklady prosperovat, poskytnuté prostředky vrátit a dostát všem svým závazkům. Tržní a celková situace se však vyvinula jinak a podnikatelský záměr se nenaplnil, což je podle obviněného otázka rizika podnikání. Komerční banka, a. s. věděla o finančních operacích BOHEMIA WILD, s. r. o.

Obv. Ing. P. F., který v období od 19. 11. 1997 do 12. 12. 2000 působil jako jednatel společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. a v období od 18. 12. 1995 jako jednatel společnosti Lounská mlékárna, s. r. o., se odmítl k předmětu obvinění vyjádřit ústně a odkázal na písemné vyjádření, které bylo založeno do trestního spisu. K osobě uvedl, že po vojenské službě začal pracovat ve spol. Koospol, a. s. V roce 1992 odešel do společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. Zde se zabýval činností v oblasti chmele a mlékárenských výrobků.

V písemném vyjádření obv. Ing. P. F. obviněný odmítl obvinění, která jsou vůči němu v tomto trestním řízení vedena, a dodal, že úvěr mohl být použit i na jiné účely a úvěr byl použit s vědomím a souhlasem Komerční banky, a. s. Ve skutečnosti se však nejednalo o úvěr. Obviněný nevěděl, že spol. Lounská mlékárna s. r. o. nebude schopná poskytnuté prostředky vrátit. Spol. Lounská mlékárna, s. r. o. dodnes (do doby jeho písemného vyjádření) existuje a funguje. Jednání s Komerční bankou, a. s. byla bezúspěšná. Komerční banka, a. s. radikálně přehodnotila svůj vztah ke spol. Lounská mlékárna s. r. o. Objem obchodování nebylo možno bez finančního zázemí udržet.

V dalším písemném vyjádření obv. Ing. P. F. vysvětluje, že sušené mléko a mražené máslo jsou nejběžnější produkty, které se mezinárodně obchodují. S těmito produkty obchodovala celá skupina firem u nás i v zahraničí. Při sjednávaných kontraktech je běžnou dodávkou 25 tun zboží. Neobvyklé nejsou kontrakty ani na několik tisíc tun zboží. V devadesátých letech prošel vývoz těchto komodit několika vlnami, které byly způsobeny především dotační politikou ministerstva zemědělství, později státního fondu tržní regulace. Vývoz sušeného mléka byl pro obchodníky zajímavý zejména z hlediska toku peněz. Při vývozu se zboží obvykle zpeněžilo o 3-4 týdny rychleji než se za surovinu platilo zemědělcům. Podmínkou vývozu byla včasná úhrada za syrové mléko dodavatelům a dodržení garantované výkupní ceny. Tuto cenu stanovil státní fond tržní regulace. Nezávislý kontrolní úřad a Státní fond tržní regulace kontrolovaly dodržování podmínek dotovaného vývozu, především včasnost plateb. Toto bylo velmi přísně kontrolováno a sankcionováno.

Spol. Lounská mlékárna, s. r. o. vyvážela jak máslo, tak sušené mléko. Mlékárna rovněž disponovala potřebnou technologií na sušení mléka. Konkurenční mlékárny v okolí se potýkaly se závažnými problémy a byla proto reálná možnost zvýšit výkup suroviny na úkor těchto mlékáren. Výše popsané důvody vedly k záměru zaměřit se na vývoz sušeného mléka a másla, zvýšit objem produkce a zajistit potřebné finanční prostředky na splnění podmínek Státního fondu tržní regulace. Mlékárna v té době splňovala technické podmínky vývozu, byla evidována jako vývozce a měla přidělené označení CZ. Pro uskutečnění projektu bylo potřebné mít vhodné partnery. Po různých jednáních byla zvolena společnost ABT zastoupená panem F. K. Tento pán spolupracoval již dříve se spol. Koospol, a. s. Původně se zaměřoval na obchod s masem, ale po vstupu Rakouska do EU hledal další vhodné komodity. S firmou ABT uzavřel obv. Ing. P. F. naprosto standardní kontrakt na základě konsultace s Komerční bankou, a. s. Účelem jednání s Komerční bankou, a. s. bylo profinancování celého kontraktu.

51

Od firmy ABT požádal a obdržel obv. Ing. P. F. dokument „Standby letter of Credit“. Předložené dokumenty Komerční banka, a. s. akceptovala a uvolnila finanční prostředky.

Spol. Lounská mlékárna, s. r. o. nestihla zařazení do subvencovaného vývozu pro první část roku 1998. Výkup mléka se podařil částečně zvýšit. Společnost byla díky situaci na trhu donucena se zaměřit na výrobu trvanlivého krabicového mléka. Celý projekt s vývozem sušeného mléka a másla se společnost snažila připravit pro rok 1999. Toto bylo Komerční bankou, a. s. akceptováno. Nové vedení ministerstva zemědělství udělalo do zaběhnutého systému závažné změny. Závěrem roku 1998 zahájil Státní fond tržní regulace přímý výkup sušeného mléka určeného na vývoz a především v roce 1999 přímý výkup másla určeného na vývoz. Tento postup vedl ke kolapsu ve výkupu a vývozu mlékárenských výrobků v roce 1999. Pokračovat za těchto podmínek v původním záměru s vývozem sušeného mléka a másla bylo nemožné, byť v té době bylo možné navýšit objem vykupované suroviny. K tomuto ještě přistoupil fakt, že zhruba v červnu 1999 se obv. Ing. P. F. dozvěděl, že společnost ABT vstoupila do likvidace. Následovala četná jednání s Komerční bankou, a. s. o rozložení vrácení poskytnutých finančních prostředků. Komerční banka, a. s. změnila přístup ke všem společnostem spojených s holdingem ČAS, s. r. o. Tato jednání nevedla k žádným závěrům.

V průběhu přípravného řízení bylo vyslechnuto celkem 31 osob, které v inkriminované době pracovaly v Komerční bance, a. s., a působily na různých úsecích činnosti této banky. Některé z nich se na projednávaných úvěrových případech podílely přímo rozhodováním o podaných žádostech o poskytnutí financování, některé zpracovávaly určité dílčí úkony spojené s vyřizováním těchto žádostí a některé z nich přišly do styku s těmito případy jen nepřímo v rámci výkonu svých pracovních funkcí průřezově souvisejících s těmito obchody. S ohledem na skutečnost, že tyto výpovědi se netýkají jen některého z projednávaných úvěrových financování, nebyly zařazeny do odůvodnění obžaloby v části týkající se konkrétního případu, ale na tomto místě, neboť jde o výpovědi spíše obecné povahy.

Svědci P. B., R. B., Ing. T. D., Mgr. H. F., D. H., J. J., JUDr. R. K., P. M., A. M., P. P., H. S., R. S. a Ing. A. U. se vyjádřili k předmětným úvěrovým případům jen obecně. K okolnostem důležitým pro objasnění stíhaných skutků neuvedli žádné relevantní informace. Níže uvedení svědci z řad pracovníků Komerční banky, a. s. sice neposkytli informace, které by byly zásadními z hlediska dokazování, ale informace, které svou povahou ozřejmují, jak pracovníci banky postupovali při vyřizování žádostí o poskytnutí financování nejen v projednávaných případech, ale také v případech obdobné povahy. Kromě toho pak také dokládají, jak Komerční banka, a. s. hodnotila jednotlivé společnosti z hlediska jejich schopnosti plnit své závazky vůči této bance.

Svědek Ing. M. Č. do centrály Komerční banky, a. s. přišel z pobočky v Přerově v roce 1994 a na centrále pracoval na odboru 640, který se zabýval financováním velkých společností. V rámci plnění svých úkolů se zabýval také zavedením skoringu a ratingu do praxe Komerční banky, a. s. Ve své výpovědi vysvětlil, že podle České národní banky se v legislativě rozlišují tzv. ekonomicky spjaté skupiny a vlastnicky spjaté skupiny, když do první skupiny patří ty případy, kdy podíl jedné společnosti na druhé přesahuje 20% a u vlastnicky spjaté skupiny nad 50%. U skupiny společností Ing. Ch. zjistili, že celková angažovanost Komerční banky, a. s. ve vztahu k této skupině se pohybuje mezi 2-2,5 mld. Kč. Tato skupina byla označena jako velmi riziková a byla zahájena jednání o řešení této situace. S Ing. Ch. se svědek setkal jednou, a to bylo na podzim roku 1999 nebo roku 2000, kdy jednali v bance o způsobu vyrovnání závazku vůči Komerční bance. Později představenstvo Komerční banky rozhodlo o převodu klientů skupiny kolem Ing. Ch. z divize 3200 do divize 3000. Podle svědka nebyla

52

prováděna kontrola jednotlivých obchodních případů této skupiny zpětně (ex post), ke konkrétním případům neuvedl žádné informace, které by byly důkazně využitelné pro toto tr. řízení.

Svědkyně M. F. pracovala v inkriminované době v Komerční bance, a. s. na pracovišti, které se zabývalo zpracováváním exportních akreditivů. Její nadřízenou byla Ing. N. Pokud jde o obchody uzavírané se společnostmi kolem Ing. Ch., svědkyně neví, kdo tyto projednával, když se domnívá, že to byla zřejmě ředitelka odboru 3050. Někdy se stávalo, že klient již měl poskytnuté financování z dřívější doby a požadoval profinancovat další obchod. Společnostem, v nichž byl angažován Ing. Ch., bylo poskytováno bankou financování od samého počátku, kdy pracovali s listinou „payment obligation“. V několika případech bylo financování poskytnuto 1-2 dny před splatností jiného závazku vůči této bance a z těchto finančních prostředků pak byl ten starší závazek uhrazen. Tyto případy přinášela ke zpracování Ing. N. a výjimečně J. K. s tím, že je nutno zpracovat případ do druhé dne. Jak naložit s poskytnutými financemi sdělovala Ing. N. Ke skutečnosti, že jako dlužníci byly v předmětných případech uváděny banky zahraničního odběratele, svědkyně uvedla, že se tak dělo z přímého pokynu ředitelky odboru J. K. Podle těchto smluv měl zahraniční odběratel posílat na účty Komerční banky, a. s. prostřednictvím této banky finance na splacení úvěru, přičemž však v případech společností ČAS, s. r. o. a SATRAPA, a. s. se tak nedělo. K dotazu k úvěrovému případu týkajícího se společnosti Lounská mlékárna, s. r. o. svědkyně uváděla, že v tomto případě je dluh uváděn na Kreditanstalt AG Wien, když zahraniční banka se uváděla z pokynu ředitelky Kaplanové. U prvních 10 případů, které se uváděly v systému DI, svědkyně uvedla jako dlužníka klienta, ale to se muselo přepracovat na pokyn ředitelky K. a nově se musela zaevidovat jako dlužník zahraniční banka odběratele dohodnutého kontraktu.

Svědek P. H. působil nejprve v oddělení dokumentárních akreditivů a od roku 1996 se zabýval forfaitingem. Domnívá, že po určitou krátkou dobu byl členem úvěrové komise a působil na oddělení forfaiting. K úvěrovému případu popsanému pod bodem 4) obžaloby svědek uvedl, že jako člen úvěrové komise tento obchod doporučil. Po předložení listin vztahujících se k tomuto obchodu uvedl, že obsah těchto listin není v souladu se skutečností, když dlužníkem z tohoto obchodu není zahraniční banka, ale podle správnosti měla být dlužníkem uvedená společnost FINUS AG, a to primárně, sekundárně by to měla být společnost ČAS, s. r. o. Podle svědka z dokumentu nelze říct, na koho byla vykazována rizikovost, ale lze se domnívat, že na zahraniční banku. Na otázku, zda na něj někdo působil k tomu, aby v rámci rozhodování úvěrové komise bylo rozhodnuto o schválení obchodu, svědek uvedl, že nikoli a že jeho účast v této komisi byla jen formální záležitostí.

Svědek Ing. Z. H. působil v inkriminované době v Komerční bance, a. s. jako náměstek ředitelky dokumentárních plateb. K existenci úvěrové komise svědek sdělil, že se jednalo o orgán ředitelky odboru, která k doporučení komise mohla, ale nemusela přihlížet. Podle svědka komise při svém jednání nezkoumala detailně jednotlivé dokumenty, pouze v případě potřeby nebo nejasnosti si členové komise podle vlastního uvážení vyžadovali vysvětlení nebo bližší informace. Podle svědka ředitelka odboru 3050 měla pravomoc rozhodnout o obchodu do 400 mil. Kč, nad 400 mil. Kč měl rozhodovací pravomoc ředitel divize – cca 700 mil. Kč, náměstek GŘ mohl rozhodovat o obchodech do 1 mld. Kč a nad tuto částku rozhodovalo představenstvo. K odboru 3050 uvedl, že v tomto bylo oddělení dokumentárních akreditivů, které zpracovávalo exportní a importní akreditivy, dále zde bylo oddělení dokumentárních inkas, které zpracovávalo importní a exportní inkasa. Byly zde zpracovávány některé případy předfinancování exportních kontraktů. Podle svědka neodvolatelný závazek odběratele („payment obligation“) v předmětných případech předfinancování obchodu plnil

53

prakticky funkci dokumentárního akreditivu. Na otázku zisku Komerční banky, a. s. z předmětných obchodních případů svědek uvedl, že na toto nelze souhrnně odpovědět, neboť by se musel brát jeden případ po druhém. Skutečnost, že pohledávky nebyly splaceny ve stanoveném termínu, vedla k nutnosti tvorby opravných položek, jejichž náklady vysoce převýšily výnosy z úrokových marží v jednotlivých obchodních případech. Svědek se v dalším obsahu své výpovědi vyjadřoval k obecnému vysvětlení pojmů používaných v bankovnictví a v předmětných úvěrových případech jako je „payment obligation“, dokumentární akreditiv, předfinancování exportní operace apod.

Svědek Ing. J. J. v době od 1. 7. 1996 do 31. 8. 1998 působil jako ředitel divize 3000 Komerční banky, a. s., v rámci něhož působil odbor 3050. K provádění kontrolní a řídící činnosti nad odborem 3050 svědek uvedl, že jako ředitel divize měl dva náměstky, z nichž jeden měl na starosti pravidelný dohled nad odborem 3050 a jeho řízení. Na otázku, zda existovaly produkty, které banka nabízela, ale které ještě nebyly bankou interně upraveny, svědek odpověděl, že se to teoreticky stát nemělo, ale prakticky to nemůže vyloučit. Svědek se v další části své výpovědi vyjadřoval k obecným otázkám bankovních produktů a používané bankovní terminologie.

Svědek Ing. P. K. od 19. 10. 1998 působil jako ředitel divize 3000, fakticky však funkci počal vykonávat až od 1. 1. 1999. Vyjádřil k okolnostem, za kterých nastoupil do banky a do výkonu své funkce. Podrobněji se vyjádřil k případu uvedenému pod bodem 11) obžaloby, v rámci něhož se zúčastnil několika jednání. Jeho stanovisko bylo nakonec kladné, protože informace, které byly prezentovány, nevzbuzovaly žádné pochybnosti. Na otázku, zda by banka poskytla finanční prostředky pokud by jí bylo známo, že mají být využity na jiný než deklarovaný účel, svědek odpověděl, že nikoli. Svědek dále uvedl, že mu nebylo nic známo o tom, že by byla schvalována u skupiny společností kolem Ing. Ch. financování na úhradu předchozích závazků těchto společností vůči Komerční bance, a. s. Svědek vyjádřil svůj názor, že se domnívá, že některým pracovníkům banky muselo být známo, že poskytované finanční prostředky budou použity na úhradu předchozího dluhu, neboť se tak dělo k datu splatnosti toho předchozího dluhu.

Svědkyně J. K., v inkriminované době ředitelka odboru 3050, uvedla, že nejprve odbor, který vedla, nesl označení 830 a později 3050. Byla oprávněna rozhodovat o úvěrech do 400 mil. Kč pro jednotlivý případ. Ke společnosti ČAS, s. r. o. svědkyně uvedla, že zpočátku byla tato společnost hodnocena velmi pozitivně, když plnila všechny své závazky ve vztahu k této bance. Od roku 1994 se začaly realizovat některé exportní operace, které byly určeny pouze pro dlouhodobé klienty Komerční banky, a. s., kteří byli označeni jako V.I.P. Problém se společností ČAS, s. r. o. a s jejími některými dceřinými společnostmi nastal až v roce 1998, když se celkově zhoršila ekonomická situace v celé ČR. Ke zpracování jednotlivých obchodů svědkyně uvedla, že bylo realizováno řadovým referentem, šifrováno nadřízeným šifrantem a předáno ke schválení vedoucímu oddělení a poté projednáno úvěrovou obchodní komisí. Následně tento pracovník vypočítal výnosy z této operace, uvedl návrh splátkového kalendáře a to všechno zahrnul do zprávy pro úvěrovou komisi. Současně navrhl zajišťovací instrumenty a výpočet poplatků a úroků v případě schválení obchodů. K dotazu, proč byly uváděny jako dlužníci z poskytnutého financování zahraniční banky, svědkyně uvedla, že se jednalo o financování pro zvlášť významné a dobré klienty a metodika Komerční banky, a. s. pro účtování těchto případů měla pouze možnost zatížit banku nebo domácího klienta, nikoli zahraničního dlužníka. Svědkyně se v další části výpovědi vyjadřovala ke konkrétním úvěrovým případům, k nimž neuvedla konkrétní informace, které by byly z hlediska dokazování významné. K případu pod bodem 8) obžaloby svědkyně uvedla, že tento případ

54

ona nedoporučila vzhledem k tomu, že klient byl ve skoringové kategorii označen jako černý, což znamená poslední typ hodnocení klienta, kterému nemohli podle metodiky Komerční banky, a. s. poskytnout jakékoli financování. Svědkyně podle své výpovědi měla dovolenou a věc vyřizoval Ing. H., kontroloval Ing. K. a předkládal Ing. Š. Z výpovědí svědkyně plyne, že si je vědoma toho, že poskytnuté finanční prostředky byly v některých případech využity ke snížení úvěrové angažovanosti banky, tzn. k úhradě předchozího dluhu společnosti ve vztahu ke Komerční bance, a. s. K ověřování požadovaných listin zahraničními bankami pro Komerční banku, a. s. svědkyně uvedla, že zahraniční banky se v těchto případech nijak nezavazovaly, pouze ověřily, že je doklad formálně správný, platný a podepsaný firmou, která má u této banky vedeny účty. Na otázku obhájce, že obvinění M. a Ing. B. se hájí tím, že prostředky získané předfinancováním jednotlivých exportních operací sloužily vždy k úhradě předchozích závazků vůči Komerční bance, a. s. s vědomím svědkyně, svědkyně odpověděla, že při prvním jednání s jmenovanými tito byli upozorněni, že zdroje získané z tohoto financování musí být použity tak, jak jsou deklarovány, jinak že by se jednalo o tr. čin. Od té doby svědkyně s nimi již o tom nehovořila, ale předpokládala, že to vzali na vědomí.

Svědek Ing. JUDr. J. K. vypověděl, že do funkce člena představenstva Komerční banky, a. s. byl zvolen 18. 6. 1998. Od 16. 7. 1998 vykonával funkci předsedy představenstva. Uvedl, že se snažil uplatnit princip „čtyř očí“, což znamená, že chtěl prosadit, aby u zásadních rozhodnutí byly přítomny alespoň dvě osoby za Komerční banku, a. s. Neměl žádné povědomí o tom, že poskytované finanční prostředky byly používány na jiné účely. Dodal, že neměl přímý vliv na uskutečňování obchodů, neboť v rámci odpovědností v představenstvu nebyl v nadřízeném postavení žádnému obchodnímu místu s výjimkou privátních investic osob VIP. Svědkovi byly předloženy některé listiny, týkající se předmětných obchodů a k těmto se vyjádřil tak, že mu o těchto obchodech není nic známo. Na otázku, zda svědek někdy intervenoval u nižších pracovníků Komerční banky, a. s. ve prospěch skupiny společností ČAS, s. r. o. a SATRAPA, a. s., svědek odpověděl, že nikoli, když dodal, že poté, co zjistili nesrovnalosti a porušování vnitřních předpisů banky, byla uskutečněna personální a jiná opatření k nápravě.

Svědek Ing. K. K., předseda dozorčí rady Komerční banky, a. s. uvedl, že v případě ekonomicky propojených společností ČAS, s. r. o. a SATRAPA, a. s. byl postup při poskytování financování v projednávaných věcech v rozporu s vnitřní metodikou banky a že podle jeho zjištění informace o uskutečněných obchodech byly do vnitřního informačního systému banky vkládány nepravdivě. Nejtypičtější jsou ty případy, kdy bylo uváděno, že obchody jsou uskutečňovány na riziko zahraniční banky a ve skutečnosti tomu tak nebylo. Podle svědka si „payment obligation“ jako terminus technikus vymyslela J. K., když tento nemá žádnou oporu ve vnitřních předpisech banky. Podle svědka byly tyto obchody ve své podstatě akreditivními obchody, které má banka ve své metodice důsledně popsány. Důvodem vymýšlení si těchto termínů byl podle svědka záměr vyhnout se dodržování podmínek stanovených metodikou banky.

Svědkyně Ing. H. M. nastoupila na pozici ředitelky odboru 3050 Komerční banky, a. s. po J. K. od 1. 11. 1999. Nejprve se svědkyně vyjádřila k pojmům bankovních produktů a terminologie. K předmětným obchodům svědkyně uvedla, že zaznamenala zřejmý rozpor mezi dokumenty předkládanými klienty a skutečným užitím úvěrových prostředků, když je z těchto zřejmé, že převážná většina financování byla použita na splácení předchozích závazků těchto klientů vůči bance. V žádném případě nebyly podle svědkyně splněny deklarované podmínky financování. Zvláštností bylo to, že několik úvěrových smluv mělo splatnost dříve, než měla být konečná dodávka zboží podle kontraktů. Svědkyně se vyjádřila

55

také k výpovědi J. K. v tom smyslu, že J. K. jako ředitelka tohoto odboru musela vědět ze své pozice a podle evidence, že poskytnuté financování bylo většinou použito ke splacení předchozích obchodů. K účasti zahraničních bank svědkyně vypověděla, že banka pouze ověřovala podpisy a k ničemu se nezavazovala. Podle svědkyně není akceptovatelné vysvětlení J. K. ani v té části, že je systém IBS net nutil vkládat neexistující akreditivy, neboť pokud by akreditiv skutečně existoval, nebyl důvod provádět jakékoli informace v tomto systému. Skutečnost, že modul pro akreditivy v systému banky vyžadoval, aby byl akreditiv otevřen bankou, svědčí o tom, že tento široce používaný informační systém (rovněž i v jiných bankách) nebyl připraven na žádné klientské akreditivy, kde by nefigurovala banka. Svědkyně se pak konkrétně vyjádřila k tomu, že chyběly dokumenty v jednotlivých případech v rozporu s metodickými pokyny a vyskytovaly se tam další nesrovnalosti. K motivaci jednání ředitelky K. svědkyně uvedla, že zakrývání problémů se splácením úvěrů chtěla ředitelka K. docílit svého lepšího hodnocení, které bylo závislé na kvalitě úvěrového portfolia a měla tedy zájem na tom, aby kvalita byla co nejvyšší.

Svědkyně Ing. K. N. pracovala v inkriminované době jako vedoucí oddělení dokumentárních akreditivů. Uvedla, že byla po určitou dobu členkou úvěrové komise a průběh financování společností ČAS, s. r. o. a SATRAPA, a. s. byl stejný jako v jiných případech. Svědkyně se ve své výpovědi dále vyjadřovala k předmětným obchodům, když z její výpovědi nevyplývají žádné relevantní informace z hlediska dokazování.

Svědkyně I. N. v inkriminované době pracovala jako vedoucí oddělení akreditivů. Svědkyně se vyjadřovala k obecným bankovním pojmům a užívané terminologii. K otázce, proč byly předmětné obchody vyřizovány v oddělení akreditivů a nikoli v oddělení, které se zabývalo předfinancováním exportních operací, svědkyně uvedla, že tyto případy byly vyřizovány ve skupině exportních akreditivů z rozhodnutí ředitelky odboru.

Svědkyně P. P. pracovala v Komerční bance, a. s. v oddělení záruk a směnek. Nejprve zodpověděla otázky týkající se pojmů bankovních produktů a používané terminologie. Ke skupině společností ČAS, s. r. o. a SATRAPA, a. s. kromě jiného uvedla, že tato skupina společností byla zprvu zařazena jako VIP klient a koncem roku se tyto společnosti dostaly do skoringového pásma 5, což znamenalo okamžitý ústup od obchodování s těmito společnostmi.

Svědek Ing. M. R. pracoval jako bankovní poradce Komerční banky, a. s. Nejprve popsal vývoj solventnosti společnosti SATRAPA, a. s., když konkrétně zmiňuje kontokorentní úvěr ve výši 50 mil. Kč a další, na které si již přesně nepamatuje, když první obchod měl být splacen, další splacen nebyl a další, s ohledem na zvýšené riziko, již nebyly realizovány. Podle svědka příčinou toho, že banka vnímala rizika u klienta, bylo více. V roce 1997 činil obrat na účtech cca 160 mil. Kč, v době hodnocení klienta byl tento obrat podstatně nižší a navíc zde byly neujasněné majetkoprávní vztahy, klient neplnil vůči Komerční bance, a. s. své závazky včas a v plné výši.

Svědek Ing. J. S. v inkriminované době zastával funkci ředitele úseku 4000 Komerční banky, a. s. – řízení komerčních rizik. Ve vztahu k ekonomicky spjaté skupině ČAS, s. r. o. a SATRAPA, a. s. svědek uvedl, že v roce 1998 se začalo prosazovat, aby se nepohlíželo na jednotlivé společnosti pouze jako na jednotlivce, ale aby se brala v potaz celá úvěrová angažovanost této skupiny společností. Již v průběhu IV. čtvrtletí roku 1998 specialista obchodních rizik obchodního centra ohodnotil klienta SATRAPA, a. s. jako velmi rizikového. Stejné hodnocení přetrvávalo i na počátku roku 1999. Ve vztahu k odboru 3050 zjistili nedodržování metodiky rizik, např. bylo zjištěno, že žadatel o úvěr na investici úvěr nedostal

56

v pobočce nebo v jiném odboru centrály, tento požádal odbor 3050, kde mu byla žádost kladně vyřízena formou předfinancování.

Svědek Ing. J. Š. působil na centrále Komerční banky, a. s. na pracovišti zabývajícím se klientským přístupem. Tento uvedl, že klientem obchodního centra Praha-západ byla Masna Příbram od počátku vzniku obchodního centra do roku 1996. Okamžikem, kdy Masna Příbram koupila společnost SATRAPA, a. s., tak společnost SATRAPA, a. s. byla převedena jako klient z obchodního centra Praha-východ. Masna Příbram byla podle svědka velmi dobrým klientem až do doby, kdy převzala společnost SATRAPA, a. s. Dodatečně zjistili, že SATRAPA, a. s. byla také financována odborem centrály 3050, což se nikde v systému banky do určité doby neobjevilo.

Svědek V. Š. v inkriminované době působil ve funkci člena představenstva Komerční banky. Vyjádřil se k bodu 11) obžaloby, když uvedl, že podle jeho názoru tento obchodní případ, na jehož rozhodování se podílel, vykazoval všechny standardní znaky na tehdejší praxi v Komerční bance a byl zajištěn více než standardním způsobem. S obviněným Ch. se sešel pouze jednou, když pracovní schůzka trvala 10-15 minut a projednával se na ní vývoz masa do SRN. Svědek se vyjadřoval taktéž k bankovním a obchodním pojmům, terminologii a bankovním produktům.

Svědek P. V. pracoval ve funkci ředitele pobočky Komerční banky, a. s. Praha 6. Uvedl, že s obviněným Ing. Ch. se zná již delší dobu a obchodovat s ním začali někdy v roce 1992. Do roku 1998 byly úvěry řádně spláceny. Podle svědka potíže nastaly v roce 1998 po prodeji Masokombinátu Ing. B. a Z. M. a po následném zpětném odkupu Ing. Ch. Když svědek odcházel z funkce ředitele v roce 1999, zůstaly nesplacené dluhy ve výši 5 mil. Kč u společnosti SPORT - TRADING, spol. s r. o. a u RCM AGROSERVICE, spol. s r. o. ve výši 6 mil. Kč. V roce 1998 byly rozhodovací pravomoci převzaty centrálou Komerční banky, a. s. V další části své výpovědi svědek odpovídal na otázky týkající se vysvětlení bankovních pojmů produktů a terminologie, které nemají přímou důkazně využitelnou hodnotu.

Svědkyně E. Ž. v inkriminované době pracovala jako vedoucí oddělení dokumentárních inkas u Komerční banky, a. s. Podle své výpovědi pracovala také jako člen úvěrové komise, která plnila funkci poradního orgánu ředitelky odboru 3050 J. K. Svědkyni, jako vedoucí dokumentárních inkas, nepříslušely žádné pravomoci ke schvalování obchodů, když pouze realizovala obchody schválené příslušnými odpovědnými pracovníky banky. V další části své výpovědi se svědkyně vyjadřovala k některých případům, které jsou předmětem tohoto tr. řízení. K neodvolatelnému závazku („payment obligation“) svědkyně uvedla, že financování na základě tohoto neodvolatelného závazku se poskytovalo pouze dobrým klientům a jmenovitě Ing. Ch. k dobrým klientům patřil, když Ing. Ch. byl natolik důvěryhodná osoba a dobrý klient, že se u něj předpokládalo, že poskytnuté finanční prostředky použije tak, jak bylo sjednáno. Pokud jde o společnost SATRAPA, a. s., za tuto podával žádosti a další související podklady předseda představenstva Z. M. Ke skoringovému pásmu 5, kterým byla společnost ČAS, s. r. o. hodnocena v návrhu náměstka Ing. Šulce, svědkyně uvedla, že skoringové hodnocení v pásmu 5 znamenalo, že pobočka neměla oprávnění obchody schvalovat. K „payment obligation“ svědkyně dále uvedla, že jí bylo vysvětleno odborníky na akreditivy (J. K., I. N., Ing. K. N.), že „payment obligation“ je klientský akreditiv. Proto neměla důvod tomu nevěřit a vycházela z toho. V další části své výpovědi se svědkyně vyjádřila k dalším obchodům, které jsou předmětem tr. řízení.

57

Dále byly vyslechnuty osoby, které zastupovaly společnosti nebo měly k těmto společnostem obchodní či jiný vztah.

Svědkyně Ing. V. B., manželka obv. Ing. B., ve své výpovědi uvedla, že koncem roku 1997 byla valnou hromadou společnosti SATRAPA, a. s., zvolena do dozorčí rady této společnosti. Bylo to na základě smlouvy mezi Ing. Ch. a Masokombinátem Příbram, a. s., v níž působil jako statutární orgán její manžel a Z. M. Podle vyjádření svědkyně její působení v dozorčí radě bylo zcela formální, když veškerou činnost dozorčí rady řídil a organizoval Ing. Ch. Svědkyně spolu se svým manželem mnohokrát absolvovala výjezdy do provozoven, jejichž chod měl na starosti její manžel a kvalita byla podle svědkyně velmi slabá. O poskytování úvěrů společnosti SATRAPA, a. s. Komerční bankou, a. s., nic neví.

Svědek Ing. J. H. v inkriminované době pracoval jako ředitel marketingu a prodeje komerčního pojištění u společnosti EGAP, a. s. Svědek poskytl přehled pojišťovacích produktů, které tato pojišťovna v inkriminované době nabízela, když jako poslední typ pojištění pod označením F je pojištění úvěrů na předexportní financování výroby pro vývoz proti riziku nesplnění vývozního kontraktu. K tomuto druhu pojištění svědek uvedl, že jde o pojištění exportního úvěru nebo otevření akceptovatelného dokumentárního akreditivu. Na otázku, zda Komerční banka, a. s. v letech 1998-1999 požádala EGAP, a. s. o pojišťovací produkt E (pojištění banky potvrzující akreditiv), svědek uvedl, že to nespadá do jeho kompetence, ale domnívá se, že nikoli. K předloženým dvěma rámcovým pojistným smlouvám uzavřeným se společnostmi BOHEMIA WILD, s. r. o. a ČAS, s. r. o., svědek uvedl, že obě smlouvy se vztahují pouze na nezaplacení kupujícím za odebrané zboží. K předloženým rozhodnutím o úvěrových limitech svědek uvedl, že tento úvěrový limit obecně vychází z vlastní analýzy a dostupných informací o odběrateli a požadavku klienta. Dodávka je pojištěna až v případě, kdy klient export realizoval a jeho výši nahlásil společnosti EGAP, a. s. v požadovaném termínu.

Svědkyně B. Ch., manželka obv. Ing. Ch., využila svého práva a odmítla poskytnout výpověď.

Rovněž dcera obviněného Ing. Ch., R. Ch., odepřela výpověď.

Svědkyně Ing. R. K., zaměstnána u společnosti EGAP, a. s. jako upisovatelka pojistného rizika, obdobně jako Ing. H. ve své výpovědi nejprve poskytla přehled produktů, které tato společnost v letech 1998-1999 nabízela. Na otázku, o jaký pojišťovací produkt požádaly společnosti ČAS, s. r. o. a SATRAPA, a. s. uvedla, že se může vyjádřit pouze ke společnosti ČAS, s. r. o., když tato požádala o typ pojištění A 1 (pojištění krátkodobých vývozních úvěrů proti komerčním rizikům) a svědkyně zpracovávala dvě tyto žádosti. Jedna byla na nějakou německou společnost a druhá byla taktéž na zahraniční společnost, ale konkrétně si svědkyně již nepamatuje. K předloženým dvěma rámcovým pojistným smlouvám uzavřeným se společnostmi BOHEMIA WILD, s. r. o. a ČAS, s. r. o., svědkyně uvedla, že tyto smlouvy se vztahují na platební nevůli zahraničního odběratele, popř. na bankrot zahraničního odběratele, nevztahují se např. na nedodání zboží. Na otázku, z jakých podkladů vycházela společnost EGAP, a. s. při stanovení schválených částek úvěrových limitů, svědkyně odpověděla, že z informačních zdrojů se hodnotí bonita zahraničního odběratele, vlastní majetek, obchodní morálka, postavení na trhu apod. Informační zdroje společnosti EGAP, a. s. jsou podle svědkyně nezávislé a s ohledem na velikost požadavku klienta se hodnotí z více informačních zdrojů. Pokud bonita klienta neodpovídá požadované částce, tak pojistitel částku buď redukuje nebo v některých případech zamítá. Svědkyně dodala, že se nepojišťuje celý

58

kontrakt, ale pouze jeho jednotlivé dodávky. Tento doklad je nedílnou součástí rámcové smlouvy a v případě vyvezení zboží a jeho přihlášení k pojištění dojde k plnění, vznikne-li pojistná událost.

Svědek P. K. ke své osobě uvedl, že podniká ve společnosti Euroex, spol. s r.o. a zabývá se obchodem s kůžemi a masem. Jedním z jeho stálých obchodních partnerů je také společnost Murrhardter Leder GmbH. V roce 1998 a 1999 obchodoval také se společností SATRAPA, a. s., od které odkupovala jeho společnost část kůží a z této příležitosti zná obv. Z. M., obv. Ing. B. a od vidění také obv. Ing. Ch. Následně obv. Ing. B. a obv. Z. M. jej požádali o zprostředkování kontaktu se zahraniční firmou. Poté svědek zkontaktoval jednoho pracovníka společnosti Murrhardter. Svědek má za to, že mezi společností SATRAPA, a. s., a společností Murrhardter byl uzavřen kontrakt na dodávku kůží, přičemž dodávka kůží nebyla realizována a ke kontraktu nakonec vůbec nedošlo.

Svědek Ing. J. K. uvedl, že od roku 1990 do roku 1994 byl zaměstnancem Komerční banky, a. s. a působil ve funkci vrchního ředitele zahraničního úseku. Poté začal procovat u společnosti ČAS, s. r. o. ve funkci poradce a zaměřoval se na otázky makroekonomického rázu pro skupinu firem spjatých se společností ČAS, s. r. o. Od počátku byl také členem dozorčí rady společnosti SATRAPA, a. s. Ve společnosti ČAS, s. r. o. neměl žádná dispoziční práva, a to jak majetková, tak ve vztahu k financím a nebyl v žádném vlastnickém vztahu s žádnou společností v této ekonomické skupině. V další části své výpovědi se svědek vyjadřoval k typům obchodů mezi jmenovanými společnostmi a Komerční bankou, a. s. Podle jeho názoru ke zhoršení ekonomické situace těchto společností došlo v důsledku změny politiky Komerční banky, a. s., spočívající v zavedení tzv. skoringu a ratingu, což se během krátké doby projevilo negativně např. ve zkrácení limitu kontokorentních úvěrů. Tím se stalo, že podniky musely omezovat svou aktivitu a docházelo k improvizaci při splácení závazků.

Svědek JUDr. J. M., správce konkursní podstaty REALITY - TRADING, spol. s r. o., uvedl, že úpadce měl k datu výpovědi svědka dluhy ve výši 700-900 mil. Kč, když největšími věřiteli jsou velké banky. Majetek úpadce spočívá v nemovitostech v hodnotě cca 20 mil. Kč a v majetkových účastech v různých společnostech, z nichž nejvýznamnější je 100% podíl ve společnosti PP servis, a. s. - nominální hodnota akcií 180 mil. Kč, přičemž však nabídky na tyto akcie nepřevyšují 30 mil. Kč. K hodnocení společnosti v letech 1998-2000 svědek uvedl, že s ohledem na to, že není ekonomem, mu takové hodnocení nepřísluší. Svědek dodal, že z dostupných materiálů je zřejmé, že společnost obchodovala zejména s chmelem, když její obchodní aktivity se postupně snižovaly, avšak obchodovala ještě v roce 2000.

Svědek JUDr. J. P. uvedl, že od 30. 7. 2001 byl ustanoven správcem konkursní podstaty společnosti ČAS, s. r. o. V období, kdy probíhal výslech tohoto svědka, bylo konkursní řízení ve stádiu soupisu konkursní podstaty, proto se svědek nemohl kvalifikovaně k situaci ve společnosti v inkriminované době vyjádřit.

Svědek JUDr. J. R. vypověděl, že od 27. 6. 2001 je správcem konkursní podstaty společnosti SATRAPA, a. s. K současnému stavu společnosti se nemohl svědek blíže vyjádřit. Podle jeho výpovědi hmotným majetkem společnost nedisponuje, z nehmotného majetku má společnost majetkové účasti ve společnosti Masopol, a. s., v likvidaci, v Masokombinátu Klatovy a Krahujčí a také v Mase Haná, které však podle svědka nemají vysokou hodnotu.

Svědek Ing. M. R., ředitel odboru schvalování pojištění společnosti EGAP, a. s., ve své výpovědi obdobně jako předchozí dva svědci z této společnosti poskytl přehled pojistných

59

produktů, které tato společnost v letech 1998-1999 nabízela. Na otázku, zda Komerční banka, a. s. v letech 1998-1999 požádala o pojištění typu E (pojištění banky potvrzující akreditiv), odpověděl, že nikoli. Rámcová smlouva je podle svědka podmínkou pro stanovení úvěrových limitů, které v té době měly roční platnost. K předloženým rámcovým smlouvám uzavřeným se společnostmi BOHEMIA WILD, s. r. o. a ČAS, s. r. o., svědek uvedl, že tyto smlouvy se vztahují na pojištění pohledávek – pojišťuje se riziko nezaplacení kupujícím. Nikdy nebylo plněno z těchto uzavřených smluv a podle informací z právního oddělení, společnost ČAS, s. r. o. má dluh vůči této pojišťovně ve výši 120.000,- Kč. Na otázku, z jakých podkladů společnost EGAP, a. s. vycházela, když stanovovala schválené částky úvěrových limitů, svědek uvedl, že zpočátku byly v žádostech o úvěrový limit uvedeny částky odpovídající ročnímu kontraktu na uvedené kupující. Po jednání s obv. Ing. F. byly částky v žádostech sníženy tak, aby odpovídaly úvěrovému limitu, který představuje souhrn faktur. Na otázku, kdo mohl požádat o poskytnutí produktu typu E (pojištění banky potvrzující akreditiv) a typu F (pojištění úvěru na předexportní financování výroby pro vývoz proti riziku nesplnění vývozního kontraktu), svědek odpověděl, že pouze banka.

Svědek Ing. J. S. vypověděl, že v roce 1997 působil jako statutární orgán společnosti ALL-IN, a. s., na které měla Komerční banka, a. s. 100% podíl. Společnost ALL-IN, a. s. měla 100% podíl na společnosti A-TRADE, spol. s r. o. Ke smlouvě budoucí kupní ze dne 16. 12. 1997 uzavřené mezi společnostmi A-TRADE, spol. s r. o. a ČAS, s. r. o., svědek uvedl, že ve prospěch společnosti ČAS, s. r. o. byl vystaven akreditiv, kde byly definovány prohlídky pro jeho proplacení. Pro časový odstup si již na tyto podmínky nevzpomíná. K vyplacené záloze na akreditiv v měsíci červenci 1998 svědek uvedl, že mu není nic známo, neboť akreditiv mohl být otevřen pouze za předem určených podmínek.

Svědek Ing. M. Š. uvedl, že ve společnosti A-TRADE, spol., s r. o. působil od roku 1996 do roku 2000 jako jednatel. Ke smlouvě budoucí kupní ze dne 16. 12. 1997, uzavřené mezi společnostmi A-TRADE, spol. s r. o. a ČAS, s. r. o., uvedl, že společnost A-TRADE, spol. s r. o. se zabývala bytovou výstavbou a v rámci této smlouvy byla uzavřena budoucí kupní smlouva se společností ČAS, s. r. o., která se vztahovala na specifikované pozemky ve smlouvě. Nejpodstatnější podmínkou podle svědka bylo územní rozhodnutí a parametry zastavitelnosti pozemků. Svědek uvedl, že následně bylo postupně k uváděné smlouvě uzavřeno několik doplňků – domnívá se, že čtyři. Na otázku, zda společnost ČAS, s. r. o. požádala Komerční banku, a. s. o zálohovou platbu v rámci této dokumentární platební operace, uvedl, že o tom nic neví a že je přesvědčen, že žádná záloha vyplacena nebyla. Na konkrétní otázku, zda mu je něco známo o tom, že obv. Ing. Ch. dne 20. 8. 1998 požádal Komerční banku o zálohovou platbu ve výši 15 mil. Kč z akreditivu vystaveného Komerční bankou, a. s. z příkazu společnosti A-TRADE, spol. s r. o. svědek uvedl, že o tom mu není nic známo. Dodal, že s žádnými zálohami se nepočítalo.

Svědek Ing. J. Š. ke své osobě uvedl, že ke společnosti ČAS, s. r. o. nastoupil 1. 3. 1997 poté, co předtím skončil pracovní poměr ve společnosti BOHEMIA - FLEISCH, spol. s r. o., když tuto nabídku dostal od obv. Ing. Ch. s tím, že bude mít za úkol vytvořit divizi sport. Stal se i minoritním majitelem společnosti ČAS, s. r. o. (za obv. Ing. V. F.). V dubnu 1999, z podnětu obv. Ing. Ch., byl jmenován do představenstva společnosti SATRAPA, a. s. V další části výpovědi se svědek vyjádřil k portfoliu společnosti SATRAPA, a. s., k majetku této společnosti se nedokázal svědek přesně vyjádřit. Po dobu působení svědka ve společnosti SATRAPA, a. s. tato společnost již neobdržela žádný úvěr. U společnosti REALITY - TRADING, spol. s r.o. byl svědek členem dozorčí rady.

60

Svědek Ing. M. T. pracuje jako zástupce ředitele u společnosti AON ČR, s. r. o. Uvedl, že v roce 1998 vstoupili v jednání se společností SATRAPA, a. s., když předmětem byla nabídka služeb této společnosti (společnost AON ČR, s. r. o. se zabývá činností v pojišťovnictví). Nikdy však tato společnost společnosti SATRAPA, a. s. nezprostředkovala žádné pojištění ani nebylo sjednáno pojištění u této společnosti, neboť tato společnost neposkytuje pojišťovací služby, ale pouze zprostředkovává.

Svědek Ing. J. V., zaměstnanec společnosti ALL-IN, a. s., v inkriminované době působil ve funkci člena a později místopředsedy představenstva. Zaobíral se oceňováním majetku a vnitřní ekonomikou společnosti. Ke smlouvě se společností ČAS, s. r. o. uvedl, že na podrobnosti si nevzpomíná, ví jen, že smlouva byla z I. pololetí roku 1998 a souvisela s činností společnosti A-TRADE, spol. s r. o. v oblasti developerských aktivit. Na otázku, zda je mu něco známo o tom, že společnost ČAS, s. r. o. požádala Komerční banku, a. s. o zálohovou platbu z otevřeného akreditivu z příkazu společnosti A-TRADE, spol. s r. o., uvedl, že o tom mu není nic známo a podle jeho názoru k tomu nevznikly ani podmínky, neboť nedošlo ke splnění požadovaných předpokladů. O tom, že by obv. Ing. Ch. požádal o zálohou platbu z dokumentárního akreditivu, mu není nic známo.

Svědek Ing. J. V., vrchní ředitel společnosti EGAP, a. s., uvedl, že společnost EGAP, a. s. vznikla v roce 1992 na základě vládního programu na podporu exportu. Náplní společnosti je pojištění rizika nezaplacení pohledávek z komerčních a politických důvodů. K ekonomicky provázaným společnostem se společností ČAS, s. r. o. svědek uvedl, že byly sjednány pojišťovací smlouvy se společnostmi BOHEMIA - FLEISCH, spol. s r. o., kdy trvala od 11. 6. 1993 do 16. 10. 2000, se společností REALITY - TRADING, spol. s r.o. smluvní vztah trval od 30. 9. 1994 do 30. 4. 2001, se společností ČAS, s. r. o. od 28. 9. 1998 doposud, kdy pojišťovna má pohledávku za touto společností ve výši 120.000,- Kč bez penále a se společností BOHEMIA WILD, s. r. o. od 19. 3. 1999 doposud. S těmito společnostmi byly uzavřeny rámcové pojistné smlouvy, které rámcově stanovují podmínky pojištění. Klient musí identifikovat svého kupujícího, který je prověřován z hlediska jeho bonity a je na něj stanoven tzv. úvěrový limit. Po vzniku pohledávky klient hlásí realizaci a je mu účtováno pojistné. Pokud klient uzavřel smlouvu s odběratelem, ale později tuto nepřihlásí k pojištění, nevzniká pojištění konkrétní pohledávky. Pokud si svědek vzpomíná, tak u jmenovaných společností nedošlo k pojistným událostem.

V procesním postavení svědků byli na podkladě příslušných žádostí o právní pomoc v zahraničí vyslechnuti zástupci deklarovaných zahraničních odběratelů zboží. Tyto výpovědi jsou zmiňovány v odůvodnění v části vztahující se k jednotlivých skutkům /konkrétně u bodů l), 2), 3), 4), 6), 7), 10), 12) a 13)/.

Vzhledem k tomu, že je v trestním spise používáno označení ekonomicky spjaté skupiny společností ČAS/SATRAPA je vhodné uvést, že v širším pojetí se těmito společnostmi míní tyto personálně a majetkově propojené společnosti: AGRO PUBLICITY, s. r. o.; BOCUS, a. s.; BOHEMIA BREED InternationalNG, s. r. o.; BOHEMIA DELIKA spol. s r. o.; BOHEMIA - FLEISCH s. r. o.; Bohemia Prodservis; BOHEMIA TAX, spol. s r. o.; Bohemia Trading; BOHEMIA WILD s. r. o.; BUD INVEST spol. s r. o.; ČAS - FIN s. r. o.; Českomoravská agrární společnost, s. r. o.; Českomoravský fotbalový svaz; ČESKÝ CHOV, spol. s r. o.; Dřevovýroba OLŠAN, s. r. o.; FK Chmel Blšany, spol. s r. o.; Fotbalový klub Chmel Blšany, a. s.; Ch + Ch společnost s ručením omezeným; PARPEL s. r. o. Kryry, okr. Louny v likvidaci; CHMEL - ROSA, spol. s r. o.; IMEX TRADNG, spol. s r. o.; Jihočeské pivovary, a. s.; Jihočeské pivovary, leasing spol. s r. o.; Jihočeské pivovary - Slovakia, spol.

61

s r. o. v likvidaci; JOPEX, s. r. o.; Junior sport, s. r. o.; KETTI, spol. s r. o.; LANDIA, spol. s r. o.; LANDIA SLOVAKIA, spol. s r. o.; LANDIAFRUT, s. r. o.; Lounská mlékárna s. r. o.; MASNA Studená, a. s.; MASO Hroznětín a. s.; Maso Planá, a. s.; Masokombinát Klatovy a. s.; Masokombinát Polička, a. s.; MASOSPOL a. s. v likvidaci; MASOZÁVOD Krahulčí a. s. “v likvidaci”; N. S. T. Moskva; PP servis a. s.; P r o s p e r i t a s. r. o.; R & P spol. s r. o.; R. A. B. spol. s r. o.; R. C. M. AGROSERVICE, S. R. O., spol. s r. o.; R. C. M. FARMA s. r. o.; R. C. M. PODYJÍ s. r. o.; RBK Sport CZ s. r. o.; Reality Trading Immobilien spol. s  r. o.; REALITY - TRADING spol. s r. o.; Saaz Hop Products s. r. o.; SATRAPA, a. s. v likvidaci; SATRAPA s. r. o.; SAZKA, a. s.; SPORT - TRADlNG spol. s r. o.; STUDIO TELEVISION EVENT SPONZORING, spol. s r. o.; TRIUMF BREEDlNG a. s.; Wok s. r. o.; ZÁVESKÝ a spol., spol. s r. o.; Zemědělská společnost s. r. o. Běsno; Zemědělská obchodní společnost, Staňkovice, spol. s r. o.

V další části odůvodnění obžaloby následuje přehled důkazních prostředků, zejména listinných důkazů, podle jednotlivých úvěrových případů (skutků), když na začátku každého z nich je uvedeno číslo listu, na němž se konkrétní důkazní prostředek nachází se stručným popisem jeho podstatného obsahu.

Ad 1)

Listiny týkající se bodu 1) výroku obžaloby, na které bude v následujícím textu obžaloby odkazováno, jsou založeny v originálu úvěrového svazku získaného pro účely tohoto tr. řízení od Komerční banky, a. s., který je označen jako příloha č. 36, svazek č. 8, z něhož byla pořízena kopie označená jako příloha č. 37, svazek č. 8 a dále jsou tyto listiny obsaženy také v tr. spise ve svazku č. 11, č. l. 3487-3573, jejichž kopie byly opatřeny ověřovací doložkou v případě, že originální úvěrový svazek obsahuje příslušnou listinu v originále. V odůvodnění obžaloby k bodu 1) v následujícím textu budou činěny odkazy na originální zdroj, tzn. na přílohu č. 36, svazek č. 8.

Obvinění Z. M. a Ing. M. B. jsou z jednání popsaného v bodě 1) výroku obžaloby usvědčováni zejména listinnými důkazy dokumentujícími poskytnutí úvěrového financování společnosti SATRAPA, a. s. ve výši 7.916.000,- USD. Jedná se zejména o tyto listiny: žádost o odkoupení „payment obligation“, žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu, potvrzení o platebním závazku („payment obligation“), kupní smlouvu č. 1998/016/04, smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, vlastní směnku na částku 7.916.000,- USD, návrh na uzavření obchodu (jeho schválení) a další listiny vypovídající o převedení poskytnutého financování na úvěrový účet žadatele a další účty, jakož i listiny, z nichž je zřejmý postup Komerční banky, a. s. při jednání o splacení úvěru a upomínek.

Dopis nazvaný žádost o odkoupení „payment obligation“ (č. l. 142) ze dne 29. 5. 1998, Komerční bance, a. s. doručen podle prezenčního razítka dne 10. 6. 1998, je podepsán obviněným Z. M. jako předsedou představenstva společnosti SATRAPA, a. s. a je opatřen razítkem této společnosti. Obsahem dopisu je požadavek financování ve výši 7.916.000,- USD , které má být určeno na nákup, výkrm a porážku prasat s cílem zrealizovat kontakt č. 1998/016/04 ze dne 23. 4. 1998 na dodávku 2000 tun vepřových půlek a 1170 tun vepřových dělených mas. Je požadováno financování poukázat na devizový účet společnosti SATRAPA, a. s. číslo 6299800287.

Žádost o financování v rámci dokumentární platební operace, specifikovaná jako předfinancování exportní operace (č. l. 3-4), se týká částky 7.916.000,- USD, je podepsána

62

obviněným M., datována 9. 6. 1998. Jako žadatel o financování a současně jako příkazce akreditivu je uvedena společnost SATRAPA, a. s., příjemcem akreditivu je společnost Kanfer. V dolní části tiskopisu je uvedeno stanovisko Komerční banky, a. s., datované 11. 6. 1998, spočívající v tom, že žádost byla posouzena kladně a financování bude poskytnuto podle této žádosti. Podle vysvětlivek vztahujících se k této žádosti se pod pojmem předfinancování exportní operace rozumí odkoupení pohledávky beneficienta ve chvíli otevření exportního akreditivu v jeho prospěch zahraniční bankou. Podle podmínek poskytnutí financování (č. l. 4) se žadatel zavazuje předložit v rámci platnosti akreditivu požadované dokumenty v souladu s akreditivními podmínkami. Žadatel podle textu zároveň bere na vědomí, že úhrada bude provedena s výhradou dojití dobropisu od zahraniční banky a v případě nesplnění akreditivních podmínek bude částka v plné výši stornována.

Obchodní kontrakt č. 1998/016/04 ze dne 23. 4. 1998 mezi prodávajícím - společností SATRAPA, a. s. a kupujícím - společností Kanfer byl vyhotoven v německém jazyce (č. l. 143), který byl přeložen do českého jazyka (č. l. 144). Podle jeho obsahu se jedná o rámcovou smlouvu mezi jmenovanými společnostmi, v níž se společnost SATRAPA, a. s. zavázala dodat celkem 3170 tun mraženého vepřového masa v ceně 7.916.000,- USD ve lhůtě od května až června 1998 do II. čtvrtletí 1999 s platebními podmínkami 180 dnů od vyskladnění. Za společnost SATRAPA, a. s. je smlouva podepsána oběma obviněnými.

Listina označená „payment obligation“ je vypracována v anglickém jazyce (č. l. 35) a byla předložena do českého jazyka (č. l. 46). Je vystavená společností Kanfer, adresována je Komerční bance, a. s., označená datem 23. 4. 1998. Obsahem je neodvolatelný závazek společnosti Kanfer, že zaplatí společnosti SATRAPA, a. s. 7.916.000,- USD po dodání 3170 tun vepřového masa podle smlouvy č. 1998/016/04 s tím, že toto potvrzení o platební závazku vstupuje v platnost po dodání zboží, k němuž dojde do konce června 1999.

Vlastní směnka vystavená dne 9. 6. 1998 na částku 7.916.000,- USD, podepsána oběma obviněnými za společnost SATRAPA, a. s., je vypracována v anglickém znění (č. l. 36), její český překlad se nachází na č. l. 47. Byla vystavena na řad Komerční banky, a. s. se splatností 30. 6. 1999.

Stanovisko úvěrové komise Komerční banky, a. s. k návrhu na uzavření obchodu (č. l. 13-14) ze dne 11. 6. 1998 je kladné s tím, že předfinancování exportní operace se schvaluje v plné výši. Podle záznamu této komise se jedná o předfinancování exportní dokumentární operace na základě neodvolatelného závazku společnosti Kanfer. Platící bankou je podle obsahu této listiny Creditanstalt Bankverein Wien, která je bonitní bankou hodnocena vysokým ratingem a financování má být použito na výkup, výkrm a porážku skotu a prasat za účelem splnění kontraktu č. 1998/016/04. Žadatelem financování je společnost SATRAPA, a. s., dlužníkem je rovněž společnost SATRAPA, a. s. Splatnost byla stanovena do 30. 6. 1999.

Na č. l. 109-110 je založena smlouva o postoupení budoucích pohledávek ze dne 16. 6. 1998, uzavřená mezi společností SATRAPA, a. s. jako postupitelem a Komerční bankou, a. s. jako postupníkem, podle níž společnost SATRAPA, a. s. postupuje budoucí pohledávky i s příslušenstvím, které vzniknou z obchodu uzavřeného mezi společností SATRAPA, a. s. jako dodavatelem a společností Kanfer jako odběratelem. Postupitel se ve smlouvě zavázal bezodkladně oznámit postoupení pohledávky všem odběratelům doručením oznámení o postoupení pohledávky podle přílohy č. 2 této smlouvy. Smlouva je podepsána za společnost SATRAPA, a. s. oběma obviněnými a za Komerční banku, a. s. J. K. a I. N. Na č. l. 111 se nachází příloha smlouvy o postoupení pohledávky označená Oznámení o postoupení

63

pohledávky, která podle jejího textu oznamuje dlužníku postoupení pohledávky, přičemž jde o vygenerovaný text, který nebyl doplněn potřebnými údaji k odeslání a podpisem a tudíž podle všeho nebyl ani odeslán dlužníku.

Z dalších listin úvěrového svazku, zejména pak na č. l. 108-135, je zřejmé, že Komerční banka, a. s. otevřela úvěrový účet č. 199852901547 vedený na dlužníka Kreissparkasse Kaiserslautern a na něj byla převedena částka 7.105.000,- USD představující poskytnuté financování po sražení úroků a bankovních poplatků. Následně byly tyto peněžní prostředky převedeny na účet společnosti SATRAPA, a. s. číslo 6299800287/0100 a obratem byla tato částka použita k úhradě dřívějšího financování poskytnutého ve stejné výši společnosti Masokombinát Příbram, a. s., vedeného pod referenčním č. 9720605008086 na úvěrovém účtu č. 7855431537 (č. l. 108). Kreditním a debetním avízem (č. l. 134, 144) banka informovala o těchto převodech společnost SATRAPA, a. s.

Z listin na č. l. 96-103 plyne, že financování bylo nejprve vykázáno na dlužníka Kreissparkasse Kaiserslautern, později – 17. 6. 1998 byla uskutečněna změna dlužníka, a sice na banku Kreditanstalt (č. l. 112-120) a 27. 7. 1998 došlo k další změně dlužníka a v tomto případě na společnost SATRAPA, a. s. (č. l. 124-129).

Na č. l. 2 a 146 jsou založeny listiny adresované společnosti SATRAPA, a. s. k dokumentárnímu akreditivu vystavenému podle těchto listin Kreissparkasse Kaiserslautern na podkladě žádosti společnosti Kanfer na částku 7.975.000,- USD ve prospěch společnosti SATRAPA, a. s. Jedná se o automaticky vygenerované listiny v systému tohoto bankovního produktu a z jejich obsahu není zřejmé, zda byly odeslány adresátům.

Na č. l. 37 (překlad do českého jazyka č. l. 48) je založeno potvrzení Kredianstalt ze dne 7. 6. 1998 o tom, že podpisy v přiloženém dopise společnosti Kanfer odpovídají skutečnosti.

V úvěrovém svazku č. 8 je na č. l. 5-9 založena smlouva o financování obchodu č. 3052/EXP/003 ze dne 16. 6. 1998 uzavřená mezi Komerční bankou, a. s. a společností REALITY - TRADING, spol. s r.o., která není součástí výše popsaného úvěrování a lze předpokládat, že byla do tohoto svazku založena nedopatřením. Ve skutečnosti se vztahuje na případ uvedený pod bodem 2) obžaloby.

V interním stanovisku Komerční banky, a. s. k hospodářské situaci společnosti SATRAPA, a. s. a k její schopnosti hradit své závazky ze dne 15. 6. 1998 (č. l. 49) se uvádí, že společnost SATRAPA, a. s. je zařazena do 3. skoringového pásma a rating je zpracován na modifikované účetní výkazy roku 1997. Konstatuje se, že tento klient má dobré hospodářské výsledky, jeho tržby výrazně rostou, průměrné zůstatky na jeho účtech se pohybují kolem 9 mil. Kč a své závazky plní vždy řádně a včas.

Cestou žádosti o právní pomoc byl v Rakousku vyslechnut jako svědek jednatel společnosti Kanfer F. K., nar. xxx, který ve své výpovědi (č. l. 1205-1211 tr. spisu) uvedl, že společnost Kanfer ku dni 24. 7. 1999 byla v likvidaci a již od poloviny roku 1997 nevykonávala žádnou obchodní činnost. Potvrdil, že kontrakt z 23. 4. 1998 na dodávku masa v hodnotě 7.916.000,- USD uzavřen byl, avšak nikdy nedošlo k jeho plnění. Dodal, že se společností SATRAPA, a. s. existovaly obchodní kontrakty asi po 7 let až do poloviny roku 1997, avšak nikdy nebyly smlouvy splněny a nikdy nedošlo k finančnímu plnění.

64

Úplný výpis z obchodního rejstříku společnosti SATRAPA, a. s. se nachází na č. l. 4-11, přílohy č. 4, svazku 1. Je z něj zřejmé, že tato společnost byla zapsána do obchodního rejstříku 26. 6. 1995 a od 8. 2. 2000 je tato společnost v likvidaci. V období od 30. 7. 1997-14. 7. 1999 byl obv. Z. M. předsedou představenstva a obv. Ing. M. B. místopředsedou představenstva této společnosti.

Na č. l. 95-99 téhož svazku je založen úplný výpis z obchodního rejstříku ke společnosti Masokombinát Příbram, a. s. Z obsahu plyne, že obv. Ing. M. B. a obv. Z. M. byli v období od 26. 9. 1995-11. 12. 1996 členy představenstva této společnosti a také obv. Ing. M. B. byl od 11. 12. 1996-23. 12. 1999 místopředsedou představenstva. Obv. Z. M. pak ve stejném období působil jako předseda představenstva.

Z přehledu zmiňovaných důkazních prostředků plyne, že žádost o financování v rámci dokumentární platební operace specifikovaná jako dokumentární akreditiv – předfinancování exportní operace byla jen účelová, když oba obvinění věděli, že požadované finanční prostředky určené k financování obchodu budou použity nikoli na deklarovaný účel, ale na splacení dluhu finančně a personálně propojené společnosti Masokombinát Příbram, a. s., vzniklého z dřívějšího financování poskytnutého Komerční bankou, a. s. této společnosti. Za této situace pak smlouva o postoupení budoucí pohledávky uzavřená mezi společností SATRAPA, a. s. a Komerční bankou, a. s., podle níž společnost SATRAPA, a. s. bezplatně postoupila pohledávky za společností Kanfer Komerční bance, a. s., které vzniknou v budoucnu na základě potvrzených objednávek zboží, nemohla plnit zajišťovací funkci úvěru a snížit riziko pro Komerční banku, a. s., neboť deklarovaný obchod nebyl míněn vážně a tudíž nemohla reálně vzniknout ani pohledávka společnosti SATRPA, a. s. za společností Kanfer, která by mohla být převedena na Komerční banku, a. s. Proto ani obvinění nesplnili svou povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy spočívající v oznámení postoupení budoucích pohledávek společnosti Kanfer a doložení tohoto oznámení Komerční bance, a. s.

Obdobně neúčinným zajišťovacím instrumentem byla vystavená vlastní směnka na částku odpovídající poskytnutému financování neopatřená avalem, když společnost SATRAPA, a. s. se v této době potýkala s finančními problémy a její finanční situace se zhoršovala, kdy její vyhodnocený nízký rating dosahoval až 5. skoringového pásma (nejhoršího) a obvinění tak nemohli oprávněně očekávat, že by směnka v době splatnosti mohla být kryta odpovídajícími peněžními prostředky.

Listinu nazvanou „payment obligation“ nelze považovat za zajišťovací instrument, cenný papír či jiný dokument mající pro věřitele relevantní význam co do snížení rizika obchodu. Obsahem této listiny je prohlášení odběratele - budoucího kupujícího, jímž doplňuje a zdůrazňuje své vyjádření ve sjednané rámcové smlouvě (obchodním kontraktu), že zaplatí 7.916.000,- USD za zboží ve specifikované kvalitě a množství dodané podle stanovených termínů v uzavřeném kontraktu. Z právního hlediska je listina „payment obligation“ jen prohlášením budoucího kupujícího, v níž kupující deklaruje, že zaplatí sjednanou cenu za dodané zboží a tudíž toto prohlášení tvoří součást kupní smlouvy. Neodvolatelnosti učiněného prohlášení v této listině nelze přikládat právní význam či zvláštní závaznost, která by přesahovala meze běžného ujednání v rámci kupní smlouvy také z toho důvodu, že v něm absentuje konkrétní specifikace způsobu vynutitelnosti či použití sankce v případě nesplnění obsahu tohoto prohlášení.

65

Je vhodné zmínit také skutečnost, že financování bylo poskytnuto, aniž byla uzavřena samostatná smlouva o financování obchodu jako v jiných případech. Smlouvu o poskytnutí financování lze považovat za uzavřenou schválením žádosti o financování ze dne 11. 6. 1998. O skutečnosti, že předfinancování deklarované exportní operace bylo oběma obviněnými předstíráno a příslušnými pracovníky Komerční banky, a. s. neoprávněně akceptováno, svědčí kromě jiného také fakt, že poskytnutí finančních prostředků bylo Komerční bankou, a. s. nejprve poukázáno na dlužníka Kreissparkasse Keiserlautern a následně na Creditanstalt Bankverein Wien. Tyto údaje vykazované v rozporu se skutečností měly zastřít, že k poskytnutí financování nebyly splněny podmínky a navodily tak situaci vzbuzující zdání, že nepravdivě uváděné údaje v žádosti o poskytnutí financování odpovídaly skutečnosti, když obvinění spoléhali na spolupůsobení některých pracovníků Komerční banky, a. s., kteří věděli, že poskytnuté financování bude použito na uhrazení dluhu společnosti Masokombinát Příbram, a. s. této bance. Obdobný účel pak plnily také listiny vygenerované ze systému Komerční banky, a. s. vyvolávající klamné zdání o otevření dokumentárního akreditivu zahraniční bankou ve prospěch žadatele. Obviněným však o otevření dokumentárního akreditivu nešlo a sjednaný závazkový vztah s jeho otevřením nepočítal, když nebyly opatřeny odpovídající akreditivní listiny a k poskytnutí peněžních prostředků došlo na základě smlouvy o úvěru.

Z povahy jednání obou obviněných je zřejmé, že jednali společně, třebaže předkládání listin a právní úkony činili jeden či druhý z nich, když je z kontextu tohoto jednání patrné, že každý z nich činil tyto úkony s vědomím toho, které konkrétní úkony a jednání uskutečnil ten druhý. Konečným výsledkem těchto úkonů pak bylo dosažení společně zamýšleného cíle, a sice získání požadovaného financování a jeho použití pro jiné než deklarované účely.

Ad 2)

Listiny týkající se bodu 2) výroku obžaloby, na které bude v následujícím textu obžaloby odkazováno, jsou založeny v originálu úvěrového svazku získaného pro účely tohoto tr. řízení od Komerční banky, a. s., který je označen jako příloha č. 36, svazek č. 12, z něhož byla pořízena kopie označená jako příloha č. 37, svazek č. 8 a dále jsou tyto listiny obsaženy také v tr. spise ve svazku č. 13, č. l. 4554-4740, jejichž kopie byly opatřeny ověřovací doložkou v případě, že originální úvěrový svazek obsahuje příslušnou listinu v originále. V odůvodnění obžaloby k bodu 2) v následujícím textu budou činěny odkazy na originální zdroj, tzn. na přílohu č. 36, svazek č. 12.

Obviněný Ing. P. F. je z jednání popsaného v bodě 2) výroku obžaloby usvědčován zejména listinnými důkazy dokumentujícími poskytnutí úvěrového financování společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. ve výši 2.185.182,- DEM. Jedná se zejména o tyto listiny: žádost o odkoupení „payment obligation“, žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu, potvrzení o platebním závazku („payment obligation“), potvrzení o koupi, smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, vlastní směnku na částku 2.185.182,- DEM, návrh na uzavření obchodu (jeho schválení) a další listiny vypovídající o převedení poskytnutého financování na úvěrový účet žadatele a další účty, jakož i listiny, z nichž je zřejmý postup Komerční banky, a. s. při jednání o splacení úvěru a upomínek.

Dopisem na č. l. 28 ze dne 12. 6. 1998, adresovaným Komerční bance, a. s., obviněný P. F. za společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. žádá o odkoupení „payment obligation“

66

s odkazem na potřebu financovat vývoz žateckého chmelu ze sklizně roku 1998 s tím, že se jedná o kontrakt se společností Mitsui.

Dopisem ze dne 16. 6. 1998, adresovaným Komerční bance, a. s. (č. l. 29), obviněný P. F. za společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. sděluje, že podle informace zahraničního klienta bude obchodní případ realizován prostřednictvím Deutsche bank Frankfurt.

Listiny „payment obligation“ vypracované společností Mitsui v anglickém jazyce, adresované vedení Komerční banky, a. s. s datem 25. 5. 1998, jejichž obsahem je neodvolatelný závazek společnosti Mitsui zaplatit společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. po dodání specifikovaného množství žateckého aromatického chmelu nejpozději do května 1999, jsou založeny ke smlouvě č. 2057553 na částku 500.000,- DEM na č. l. 32 (překlad do českého jazyka č. l. 50), ke smlouvě č. 2057198 na částku 128.400,- DEM na č. l. 33 (překlad do českého jazyka č. l. 51), ke smlouvě č. 2057088 na částku 1.146.000,- DEM na č. l. 39 (překlad do českého jazyka č. l. 61), ke smlouvě č. 2058356 na částku 119.232,- DEM na č. l. 40 (překlad do českého jazyka č. l. 62) a ke smlouvě č. 2058710 na částku 291.550,- DEM na č. l. 42 (překlad do českého jazyka č. l. 64).

Součástí tohoto úvěrového financování je celkem 5 potvrzení o koupi (nákupu) vyhotovených v anglickém jazyce. Obsahem je prohlášení společnosti Mitsui, že od společnosti REALITY -TRADING, spol. s r. o. odkoupí žatecký chmel ve specifikovaném množství a kvalitě a za určených podmínek dodání. Potvrzení jsou opatřena podpisy a razítky obou společností. Potvrzení ze dne 30. 6. 1993, označené jako smlouva č. 2057198 na odběr 100 tun žateckého chmelu, je založeno na č. l. 34 (překlad č. l. 52-53). Potvrzení ze dne 21. 6. 1994, označené jako smlouva č. 2057553 na odběr 50 tun žateckého chmelu, je založeno na č. l. 36 (překlad č. l. 56-57). Potvrzení ze dne 11. 7. 1996, označené jako smlouva č. 2058356 na odběr 12,96 tun žateckého chmelu, je založeno na č. l. 41 (překlad č. l. 63). Potvrzení ze dne 29. 7. 1997, označené jako smlouva č. 2058710 na odběr 35 tun žateckého chmelu, je založeno na č. l. 43 (překlad č. l. 65-66). Potvrzení ze dne 16. 3. 1993, označené jako smlouva č. 2057088 na odběr 100 tun žateckého chmelu, je založeno na č. l. 78.

Příloha ke kontraktu č. 2057198 (č. l. 74) konkretizuje termín dodání chmelu na měsíc říjen 1998-únor 1999. Obdobně příloha ke kontraktu č. 2057088 (č. l. 77) konkretizuje termín dodání chmelu na měsíc říjen 1998-únor 1999.

Úvěrová komise Komerční banky, a. s. podle listiny na č. l. 87-88 nazvané návrh na uzavření obchodu dne 16. 6. 1998 doporučila financování ke schválení, když se podle této listiny jedná o předfinancování exportu na základě smlouvy o financování obchodu spočívajícím v exportu chmele ze sklizně roku 1998 do Německa a Japonska v celkové výši 2.185.182,- DEM. Žadatelem je evidována společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o., dlužníkem Commerzbank AG Dusseldorf, SRN, se splatností 31. 5. 1999.

Smlouva o financování obchodu č. 3052/EXP/003, založená v úvěrovém svazku na č. l. 89-91 (její originál se nachází na č. l. 5-9 svazku č. 8 přílohy č. 36), byla uzavřena dne 16. 6. 1998. Podle jejího obsahu Komerční banka, a. s. poskytla financování v rámci exportní operace ve výši 2.185.182,- DEM, a to na základě neodvolatelného platebního závazku společnosti Mitsui potvrzeného zahraniční bankou Commerzbank AG. Podmínkami pro poskytnutí financování bylo stanoveno předložení originálu žádosti o financování, originál zajišťovací vlastní směnky, originál blankosměnky na úroky vystavený na řad Komerční banky, a. s. Společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. se zavázala, že bude průběžně předkládat

67

Komerční bance, a. s. kopie faktur obsahující všechny náležitosti vyplývající z obchodního styku. Zároveň se zavázala předkládat Komerční bance, a. s. průběžné účetní a statistické výkazy a na požádání předložit Komerční bance, a. s. aktualizaci finanční a důchodové situace své společnosti.

Na č. l. 258-260/PV (pagina versa) je založen dodatek č. 1 ke shora uvedené smlouvě ze dne 16. 6. 1998. Tento dodatek neupravuje předmět uzavřené smlouvy ani jiné smluvní podmínky, týká se pouze vysvětlení problematiky a příslušných pojmů v souvislosti s nařízením Rady Evropské unie, kdy ku dni 1. 1. 1999 se počítalo se zahájením 3. etapy Evropské hospodářské a měnové unie, která se podle své povahy promítá do bankovních produktů.

Na č. l. 94-95 je založena smlouva o postoupení budoucích pohledávek ze dne 16. 6. 1998, uzavřená mezi společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. jako postupitelem a Komerční bankou, a. s. jako postupníkem, podle níž společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. postupuje budoucí pohledávky i s příslušenstvím, které vzniknou z obchodu uzavřeného mezi společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. jako dodavatelem a společností Mitsui jako odběratelem. Postupitel se ve smlouvě zavázal bezodkladně oznámit postoupení pohledávky všem odběratelům doručením oznámení o postoupení pohledávky podle přílohy č. 2 této smlouvy. Smlouva je podepsána za společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. obviněným Ing. P. F. a za Komerční banku, a. s. J. K. a I. N. Na č. l. 96 se nachází příloha smlouvy o postoupení pohledávky označená Oznámení o postoupení pohledávky, která podle jejího textu oznamuje dlužníku postoupení pohledávky, přičemž jde o vygenerovaný text, který nebyl doplněn potřebnými údaji k odeslání a podpisem a tudíž nemohl být ani odeslán dlužníku.

Na č. l. 48 je založena vlastní směnka v anglickém jazyce (český překlad č. l. 72). Je vystavená dne 22. 6. 1998 obv. Ing. P. F. za společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. na částku 2.185.182,- DEM, splatnou 31. 5. 1999 na řad Komerční banky, a. s. Je opatřena osobním avalem obv. Ing. F. Ch., jednatele ČAS, s. r. o. s razítkem této společnosti.

Na č. l. 3-5 jsou založeny listiny adresované společnosti REALITY - TRADING, spol. s r.o. k dokumentárnímu akreditivu vystavenému podle těchto listin Commerzbank AG na podkladě žádosti společnosti Mitsui na částku 2.185.182,- DEM ve prospěch společnosti REALITY -TRADING, spol. s r.o. Jedná se o automaticky vygenerované listiny v systému tohoto bankovního produktu, když není zřejmé, zda byly odeslány adresátu.

Z listin na č. l. 169-171, 178, je zřejmé, že společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. žádala o odklad splatnosti poskytnutého financování.

V návaznosti na to byl uzavřen dodatek č. 2 ze dne 31. 5. 1999 ke smlouvě o poskytnutí financování ze dne 16. 6. 1998, jímž poskytovatel finančních prostředků prodloužil splatnost dluhu do 29. 10. 1999 (č. l. 208-210).

Z listin na č. l. 236-243 a dále pak č. l. 249-252 je zřejmé, že poskytnuté financování bylo vedeno na dlužníka Deutsche bank, a. g.

Po uzavření smlouvy o poskytnutí financování dne 16. 6. 1998 Komerční banka, a. s. vykázala schválený úvěr na Deutsche bank, a. g. Frankfurt a téhož dne otevřela úvěrový účet č. 199852861557 vedený na dlužníka Deutsche bank, a.g. (č. l. 238, 243) a obratem byla tato částka použita na úhradu předchozího dluhu společnosti REALITY - TRADING, spol. s r.o.

68

vůči Komerční bance, a. s. z titulu dříve čerpaného financování ze dne 27. 11. 1997 pod referenčním č. 9720570008086 ve výši 2.561.140,- DEM, a to na úvěrový účet č. 7855661527 vedený u Komerční banky, a. s. Praha 6 (č. l. 254).

Na č. l. 47 je v anglickém jazyce (český překlad na č. l. 71) založena faxová zpráva Commerzbank, AG, adresovaná Komerční bance, a. s., z níž je zřejmé, že tato banka ověřovala podpis společnosti Mitsui na platebním závazku vydaném touto společností. Na č. l. 46 a 70 předchází žádost Komerční banky, a. s. o toto ověření.

Úplný výpis z obchodního rejstříku společnosti REALITY - TRADING, spol. s r.o. se nachází na č. l. 12-16 přílohy č. 4, svazku č. 1. Podle jeho obsahu byla tato společnost zapsána v obchodním rejstříku 1. 1. 1993. V období od 19. 11. 1997 do 12. 12. 2000 byl jednatelem této společnosti obv. Ing. P. F.

Shora vyjmenované shromážděné důkazní prostředky potvrzují, že obviněný Ing. P. F. požádal za společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. o financování v rámci dokumentární platební operace specifikované jako dokumentární akreditiv – předfinancování exportní operace ve výši 2.185.182,- DEM, když předstíral, že tyto peněžní prostředky budou použity k nákupu žateckého chmele ze sklizně z roku 1998 a jeho následnému vývozu do SRN a Japonska pro odběratele tohoto zboží – společnost Mitsui, přičemž věděl, že peněžní prostředky budou použity na úhradu dluhu společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. vůči Komerční bance, a. s., pocházejícího z dřívějšího financování poskytnutého této společnosti Komerční bankou, a. s.

Vzhledem k tomu, že poskytnuté finanční prostředky nebyly použity na deklarovaný účel, nebylo riziko Komerční banky, a. s. eliminováno spolehlivým zajišťovacím instrumentem. Smlouva o postoupení budoucích pohledávek se tak stala neúčinnou, neboť ve skutečnosti tato pohledávka společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. za společností Mitsui nevznikla a tudíž nemohla být ani převedena na Komerční banku, a. s. Potvrzením toho, že obviněný uzavřel smlouvu nikoli vážně, ale účelově, svědčí skutečnost, že nesplnil povinnost vyplývající z této smlouvy spočívající v oznámení postoupení budoucích pohledávek dlužníku a v doložení tohoto oznámení Komerční bance, a. s. Ani vystavení vlastní směnky, opatřené osobním avalem obv. Ing. F. Ch. neskýtalo pro věřitele zajištění závazku, neboť společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. se v té době potýkala s finančními problémy zásadního významu a nemohl tak spoléhat, že by směnka v době její splatnosti mohla být kryta odpovídajícími peněžními prostředky, přičemž ani osobní aval obv. Ing. F. Ch. neposkytoval odpovídající záruku zaplacení směnečné sumy, neboť nebyly doloženy majetkové poměry této fyzické osoby.

Odkoupení tzv. „payment obligation“ nemělo z hlediska jištění úvěru relevantní význam, neboť „payment obligation“ není podle svého obsahu ničím jiným, než zdůrazněným projevem vůle odběratele zboží v rámci kupní smlouvy, že zaplatí za dodané zboží dohodnutou kupní cenu, bude-li zboží dodáno v dohodnutých termínech a v příslušné kvalitě. Listina „payment obligation“ byla jen jakýmsi doplněním uzavřeného kontraktu (rámcové kupní smlouvy), která nebyla způsobilá sama o sobě založit závazkový vztah mezi Komerční bankou, a. s. a odběratelem zboží. Kromě toho neodvolatelnosti učiněného prohlášení v této listině nelze přikládat další právní význam či zvláštní závaznost, která by přesahovala meze běžného ujednání v rámci kupní smlouvy, neboť v něm absentuje konkrétní specifikace způsobu vynutitelnosti či použití sankce v případě nesplnění obsahu tohoto prohlášení.

69

Potvrzením toho, že požadované financování na deklarovaný účel nebylo obviněným míněno vážně a že si toho byli vědomi také někteří pracovníci Komerční banky, a. s., kteří se na vyřizování žádosti o financování podíleli, a kteří spolupůsobili k navození zdání, že podmínky pro poskytnutí finančních prostředků byly splněny, je skutečnost, že Komerční banka, a. s. financování poskytla na nově otevřený bankovní účet vedený na fiktivního dlužníka Deutsche Bank AG Frankfurt. Jednalo se o renomovanou bonitní zahraniční banku, jejíž předstíranou účastí v tomto financování pracovníci banky interně zatajili skutečného dlužníka, a sice společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o., která nebyla hodnocena požadovaným ratingem pro takové financování a současně účast této banky jevově navozovala zdání, že financování proběhlo v rámci dokumentárního akreditivu. Obdobný účel pak plnily také listiny vygenerované ze systému Komerční banky, a. s. vyvolávající klamné zdání o otevření dokumentárního akreditivu zahraniční bankou ve prospěch žadatele. Teprve později, když se na tuto záměrnou nesprávnost přišlo, byl v informačním systému Komerční banky, a. s. - IBS-net, který banka používá ke zpracování dokumentárních inkas, dokumentárních akreditivů a bankovních záruk, zaevidován skutečný dlužník.

V této souvislosti je vhodné poukázat na to, že Deutsche Bank Frankfurt byla obviněným zmíněna v dopise nazvaném Doplnění žádosti o odkoupení „payment obligation“ ze dne 16. 6. 1998, v němž obviněný bance sdělil, že podle informace zahraničního klienta bude obchodní případ realizován prostřednictvím této banky. Obviněnému však o otevření dokumentárního akreditivu nešlo a sjednaný závazkový vztah s jeho otevřením nepočítal, když nebyly opatřeny odpovídající akreditivní listiny a k poskytnutí peněžních prostředků došlo na základě smlouvy o úvěru.

Oproti jiným případům, které jsou předmětem projednávání v tomto tr. řízení, nebyla v tomto případě obviněným podána formální žádost o financování na standardním formuláři banky a banka se spokojila s neformální žádostí o odkoupení „payment obligation“, která byla podle svého obsahu žádostí o poskytnutí financování.

Ad 3)

Listiny týkající se bodu 3) výroku obžaloby, na které bude v následujícím textu obžaloby odkazováno, jsou založeny v originálu úvěrového svazku získaného pro účely tohoto tr. řízení od Komerční banky, a. s., který je označen jako příloha č. 36, svazek č. 13, z něhož byla pořízena kopie označená jako příloha č. 37, svazek č. 13 a dále jsou tyto listiny obsaženy také v tr. spise ve svazku č. 12, č. l. 3908-4020, jejichž kopie byly opatřeny ověřovací doložkou v případě, že originální úvěrový svazek obsahuje příslušnou listinu v originále. V odůvodnění obžaloby k bodu 3) v následujícím textu budou činěny odkazy na originální zdroj, tzn. na přílohu č. 36, svazek č. 13.

Obviněný Ing. P. F. je z jednání popsaného v bodě 3) výroku obžaloby usvědčován zejména listinnými důkazy dokumentujícími poskytnutí úvěrového financování společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. ve výši 392.500,- USD. Jedná se zejména o tyto listiny: žádost o odkoupení „payment obligation“, žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu, potvrzení o platebním závazku („payment obligation“), potvrzení o koupi (nákupu), smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, vlastní směnku na částku 392.500,- DEM, směnečné vyplňovací prohlášení, blankosměnku, návrh na uzavření obchodu (jeho schválení) a další listiny vypovídající o převedení poskytnutého financování na úvěrový účet

70

žadatele a další účty, jakož i listiny, z nichž je zřejmý postup Komerční banky, a. s. při jednání o splacení úvěru a upomínek.

Dopisem na č. l. 114 ze dne 12. 6. 1998, adresovaným Komerční bance, a. s., obviněný Ing. P. F. za společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. žádal o odkoupení „payment obligation“ s odkazem na potřebu financovat vývoz žateckého chmelu ze sklizně roku 1998 s tím, že se jedná o kontrakt se společností Mitsui. Jde o stejnou žádost, která byla předložena v kopii, jejíž originál byl předložen v souvislosti s financováním pod bodem 2) obžaloby.

Listina ze dne 25. 5. 1998 vystavená společností Mitsui a adresovaná vedení Komerční banky, a. s. je založena na č. l. 70 v anglickém znění, v českém znění je na č. l. 89. Podle jejího obsahu se společnost Mitsui neodvolatelně zavázala zaplatit společnosti REALITY -TRADING, spol. s r. o. po dodání 50 tun chmelu částku 392.500,- USD v souladu se smlouvou č. 2057086. Závazek vstupuje v platnost po dodání zboží, a to do konce května 1999.

Potvrzení o koupi (nákupu) vystavené společností Mitsui vážící se ke smlouvě č. 2057086 vystavené 15. 3. 1993 se nachází na č. l. 71 v anglickém znění, v českém znění je na č. l. 90-93. Předmětem je prohlášení, že tato společnost odkoupí od společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. žatecký chmel v množství 50 tun v ceně 7,85 USD za 1 kg čisté váhy. Potvrzení je podepsáno a opatřeno razítky obou společností.

Žádost o financování v rámci dokumentární platební operace – předfinancování exportní operace společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. je založena na č. l. 5-6. Je požadována částka 392.500,- USD, jako příkazce akreditivu je uvedena společnost Mitsui a jako příjemce akreditivu společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. Je podepsána obviněným Ing. P. F., opatřena razítkem společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. a datem vyhotovení 12. 6. 1998. V dolní části žádosti je vyjádřeno stanovisko Komerční banky, a. s. že žádost byla posouzena kladně a financování bude poskytnuto podle této žádosti. Stanovisko banky je ze dne 9. 7. 1998. Ke stanovisku je dopsáno, že se jedná o předfinancování „payment obligation“ pojištěné společností EGAP, a. s. Ve vysvětlivkách této standardizované žádosti je uvedeno, že pod pojmem předfinancování exportní operace se rozumí odkoupení pohledávky beneficienta ve chvíli otevření exportního akreditivu v jeho prospěch zahraniční bankou. Žádost na č. l. 6 v druhé její části přechází v text nazvaný smlouva o poskytnutí financování v rámci dokumentární platební operace. Podle tohoto textu se banka zavázala, že poskytne podle podmínek obsažených v této listině žadateli příslušné financování. Žadatel se zavázal předložit v rámci platnosti akreditivu požadované dokumenty v souladu s akreditivními podmínkami. Podle citovaných podmínek žadatel zároveň vzal na vědomí, že úhrada bude provedena s výhradou dojití dobropisu od zahraniční banky a v případě nesplnění akreditivních podmínek bude tato částka v plné výši stornována. Smlouva byla vyhotovena dne 9. 7. 1998, za společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. je podepsána obviněným Ing. P. F., za Komerční banku, a. s. je podepsána J. K.

Smlouva o financování obchodu č. 3052/EXP/003a ze dne 16. 6. 1998 je založená v úvěrovém svazku na č. l. 8-12. Podle jejího obsahu Komerční banka, a. s. poskytla společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. na základě výsledků jednání a schválení žádosti o financování k exportu chmele ze sklizně roku 1998 do Německa a Japonska částku ve výši 392.500,- USD, když financování se poskytuje na bázi neodvolatelného platebního závazku společnosti Mitsui potvrzeného zahraniční bankou Commerzbank, AG Dusseldorf.

71

Podle podmínek této smlouvy žadatel o úvěr je povinen předložit: originál žádosti o financování, originál zajišťovací vlastní směnky na jistinu, originál blankosměnky na úroky vystavený na řad Komerční banky, a. s., podepsané dlužníkem jako výstavcem a směnečného vyplňovacího práva. Žadatel o úvěr je povinen průběžně předkládat Komerční bance, a. s. kopie faktur obsahující všechny náležitosti vyplývající z obchodního styku a dále předkládat Komerční bance, a. s. účetní a statistické výkazy a na požádání předložit aktualizaci finanční a důchodové situace své společnosti.

Na č. l. 27-32 je založen dodatek č. 1 ke shora uvedené smlouvě ze dne 16. 6. 1998. Tento dodatek neupravuje předmět uzavřené smlouvy ani jiné smluvní podmínky, týká se pouze vysvětlení problematiky a příslušných pojmů v souvislosti s nařízením Rady Evropské unie, kdy ku dni 1. 1. 1999 bylo plánováno zahájení 3. etapy Evropské hospodářské a měnové unie, která se podle své povahy promítá do bankovních produktů.

Na č. l. 23-25 je založen dodatek č. 2 ke smlouvě o financování exportní operace ze dne 16. 6. 1998, uzavřený dne 31. 5. 1999, podle něhož došlo k prodloužení splatnosti financování z původně dohodnutého termínu na den 29. 10. 1999.

Vlastní směnka na částku 392.500,- USD ze dne 23. 6. 1998 se splatností 31. 5. 1999 na řad Komerční banky, a. s., vystavená obv. Ing. P. F. za společnosti REALITY -TRADING, spol. s r. o., je založena na č. l. 104.

Obviněný Ing. P. F. vyplnil směnečné vyplňovací prohlášení (č. l. 102) vystavené 23. 6. 1998, jímž potvrzuje, že vystavil téhož dne 1 ks vlastní blankosměnky bez uvedení směnečné sumy, data splatnosti a místa platebního na řad Komerční banky, a. s. Prohlásil, že uvedenou směnku vystavil a odevzdal o své vůli jako prostředek krytí všech současných i budoucích pohledávek Komerční banky, a. s. za společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. a nároků plynoucích ze smlouvy registrační č. 9810735008086 (správně má být uvedeno 9820735008086) uzavřené dne 23. 6. 1998. Blankosměnka se nachází na č. l. 108.

Na č. l. 18-19 je založena smlouva o postoupení budoucích pohledávek ze dne 16. 6. 1998, uzavřená mezi společností REALITY - TRADING, spol. s r. o., jako postupitelem a Komerční bankou, a. s. jako postupníkem, podle níž společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. postupuje budoucí pohledávky i s příslušenstvím, které vzniknou z obchodu uzavřeného mezi společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. jako dodavatelem a společností Mitsui jako odběratelem. Postupitel se ve smlouvě zavázal bezodkladně oznámit postoupení pohledávky všem odběratelům doručením oznámení o postoupení pohledávky podle přílohy č. 2 této smlouvy. Smlouva je podepsána za společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. obviněným Ing. P. F. a za Komerční banku, a. s. J. K. a I. N. Na č. l. 20-21 je založena smlouva o postoupení pohledávek mezi stejnými subjekty, se stejným obsahem, s tím rozdílem, že tato smlouva nese datum uzavření 30. 6. 1998. Na č. l. 22 se nachází příloha smlouvy o postoupení pohledávky označená Oznámení o postoupení pohledávky, která podle jejího textu oznamuje dlužníku postoupení pohledávky, přičemž jde o vygenerovaný text, který nebyl doplněn potřebnými údaji k odeslání a podpisem a tudíž nebyl ani odeslán dlužníku.

Ve stanovisku Komerční banky, a. s. k žádosti o financování, označeném jako návrh na uzavření obchodu, úvěrová komise této banky dne 10. 7. 1998 schvaluje požadované financování s tím, že jde o předfinancování exportního akreditivu na základě kontraktu č. 2057086 uzavřeného na dodávky chmele ze sklizně roku 1998 do Německa v celkové výši

72

392.500,- USD a na bázi neodvolatelného platebního závazku společnosti Mitsui ověřeného zahraniční bankou Commerzbank AG. Jako žadatel o financování je zaevidována společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o., jako dlužník Commerzbank AG Duesseldorf.

Na č. l. 3-4 jsou založeny listiny adresované společnosti REALITY - TRADING, spol. s r.o. k dokumentárnímu akreditivu vystavenému podle těchto listin Citibank N.A.-New York na podkladě žádosti společnosti Mitsui na částku 392.500,- USD ve prospěch společnosti REALITY - TRADING, spol. s r.o. Jedná se o automaticky vygenerované listiny v systému tohoto bankovního produktu aniž je zřejmé, zda byly odeslány adresátovi.

Listiny na č. l. 147-154 a dále pak 192 dokládají, že úvěr byl zaevidován na dlužníka Commerzbank. Z listin na č. l. 197-202 je patrné, že došlo ke změně dlužníka, a to dne 9. 4. 1999 na společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o.

Z citovaných listin a z dalších listin nacházejících se v úvěrovém svazku plyne, že 30. 6. 1998 Komerční banka, a. s. vykázala schválený úvěr na dlužníka Commerzbank AG a otevřela úvěrový účet č. 199852981567 vedený na Commerzbank AG a na tento účet převedla částku 392.500,- USD. Obratem banka použila tuto částku k úhradě dluhu společnosti REALITY -TRADING, spol. s r. o., vzniklého poskytnutím dřívějšího financování obchodu ve prospěch této společnosti v původní výši 114.000,- USD, vedeného Komerční bankou, a. s. pod referenčním č. 97205690008086 na úvěrovém účtu č. 7855421507 Citibank N.A. (č. l. 155).

Dopisem ze dne 24. 1. 2000 Komerční banka, a. s. požádala společnost Mitsui o informaci, zda bylo dodáno zboží 6 platebních závazků (č. l. 68 v anglickém znění, českých překlad 87). Společnost Mitsui v odpovědi ze dne 25. 1. 2000 (č. l. 69 anglický text, překlad 88) sdělila, že poslední smlouva č. 2057086 byla zrušena a tudíž dodávka nebyla uskutečněna ani placena.

Na č. l. 66 je založena v anglickém jazyce (český překlad na č. l. 85) faxová zpráva Commerzbank AG, adresovaná Komerční bance, a. s., z níž je zřejmé, že tato banka ověřovala podpis společnosti Mitsui na platebním závazku vydaném touto společností. Na č. l. 67 a 86 předchází žádost Komerční banky, a. s. o toto ověření.

Cestou žádosti právní pomoci byla k jednání pod body 2) a 3) obžaloby opatřena výpověď zaměstnance společnosti Mitsui svědka M. K. K předloženým listinám týkajícím se obchodních případů souvisejících s předmětem tohoto tr. řízení svědek uvedl, že některé smlouvy byly stornovány, některé písemnosti neznal a na některých jsou nesprávná data. „Payment obligation“ společnost Mitsui vystavovala na základě výlučné žádosti společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. Tyto materiály byly vystavovány ve prospěch Komerční banky, a. s., která nebyla zapojena do kontraktu mezi společností Mitsui a společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. Listina „payment obligation“ měla podle svědka sloužit k získání úvěrů od Komerční banky, a. s. pro společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. Tuto listinu společnost Mitsui vystavila pouze jedenkrát a to jen v tomto obchodním případě. Nikdy nebyl navázán kontakt mezi Komerční bankou, a. s. a společností Mitsui. Před dodáním zboží nebyla společnost Mitsui zavázána z tzv. „payment obligation“. Text „payment obligation“ navrhla společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. Společnost Mitsui nikdy nepožádala žádnou banku, aby otevřela ve prospěch společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. dokumentární akreditiv. Žádná smlouva se společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. nepředpokládala existenci dokumentární platební operace nebo placení dokumentárním akreditivem. Do těchto obchodů nebyly zapojeny banky CitiBank New York, Commerzbank Düsseldorf. S tzv. „payment obligation“ není možné obchodovat

73

před dodáním zboží. Pokud bylo zboží dovezeno, zaplatila společnost Mitsui 5-10 dní po dodávce bankovním převodem na účet společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. Společnost Mitsui platila na účty v Komerční bance, a. s. a v ABN AMRO Bank v Praze. Svědkovi není známo, že společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. postoupila pohledávky za společností Mitsui na Komerční banku, a. s. Podle názoru svědka byly dodávky zboží pojištěny společností REALITY - TRADING, spol. s r.o., ale toliko dopravní pojištění. Neexistuje případ, kdy by společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. dodala zboží a společnost Mitsui by nezaplatila. Společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. dala příkaz společnosti Mitsui, aby po dodávce zboží byly peníze uhrazeny nikoliv na účet v Komerční bance, a. s., ale na účet ABN AMRO Bank v Praze.

Shromážděné důkazní prostředky, na něž je shora poukazováno, potvrzují, že obviněný Ing. P. F. požádal za společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. o financování v rámci dokumentární platební operace specifikované jako dokumentární akreditiv – předfinancování exportní operace ve výši 392.500,- USD, když předstíral, že tyto peněžní prostředky budou použity k nákupu žateckého chmele ze sklizně z roku 1998 a jeho následnému vývozu do SRN a Japonska pro odběratele tohoto zboží – společnost Mitsui, přičemž věděl, že peněžní prostředky budou použity na úhradu dluhu společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o., vůči Komerční bance, a. s., pocházejícího z dřívějšího financování poskytnutému této společnosti Komerční bankou, a. s.

V důsledku toho, že poskytnuté finanční prostředky nebyly použity na deklarovaný účel, nebylo riziko Komerční banky, a. s. kryto reálným zajišťovacím instrumentem. Smlouva o postoupení budoucích pohledávek se tak stala neúčinnou, neboť ve skutečnosti tato pohledávka společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. za společností Mitsui ve skutečnosti nevznikla a tudíž nemohla být ani převedena na Komerční banku, a. s. Potvrzením toho, že obviněný uzavřel smlouvu nikoli vážně, ale účelově, svědčí skutečnost, že nesplnil povinnost vyplývající z této smlouvy spočívající v oznámení postoupení budoucích pohledávek dlužníku a v doložení tohoto oznámení Komerční bance, a. s. Ani vystavení vlastní směnky nezajištěné avalem neskýtalo pro věřitele zajištění závazku, neboť společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. se v té době potýkala s finančními problémy zásadního významu a nemohl tak oprávněně očekávat, že by směnka v době její splatnosti mohla být kryta odpovídajícími peněžními prostředky. Obdobně vystavení blankosměnky a směnečného vyplňovacího prohlášení nemohlo, s ohledem na popisovanou ekonomickou situaci společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o., snižovat riziko, které pro Komerční banku, a. s. z tohoto obchodu vyplývalo. Odkoupení tzv. „payment obligation“ nemělo z hlediska jištění úvěru relevantní význam, neboť „payment obligation“ není podle svého obsahu ničím jiným, než zdůrazněným projevem vůle odběratele zboží v rámci kupní smlouvy, že zaplatí za dodané zboží dohodnutou kupní cenu, bude-li zboží dodáno v dohodnutých termínech a v příslušné kvalitě. Listina „payment obligation“ byla jen jakýmsi doplněním uzavřeného kontraktu (rámcové kupní smlouvy), která nebyla způsobilá sama o sobě založit závazkový vztah mezi Komerční bankou, a. s. a odběratelem zboží. Kromě toho neodvolatelnosti učiněného prohlášení v této listině nelze přikládat další právní význam či zvláštní závaznost, která by přesahovala meze běžného ujednání v rámci kupní smlouvy, neboť v něm absentuje konkrétní specifikace způsobu vynutitelnosti či použití sankce v případě nesplnění obsahu tohoto prohlášení.

Potvrzením toho, že požadované financování na deklarovaný účel nebylo obviněnými míněno vážně a že si toho byli vědomi také někteří pracovníci Komerční banky, a. s., kteří se na

74

vyřizování žádosti o financování podíleli, a kteří spolupůsobili k navození zdání, že podmínky pro poskytnutí finančních prostředků byly splněny, je skutečnost, že Komerční banka, a. s. financování poskytla na nově otevřený bankovní účet vedený na fiktivního dlužníka Commerzbank AG Dusseldorf. Jednalo se o renomovanou bonitní zahraniční banku, jejíž předstíranou účastí v tomto financování pracovníci banky zatajili skutečného dlužníka, a sice společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o., která nebyla hodnocena odpovídajícím ratingem pro takové financování a současně účast této banky jevově navozovala zdání, že financování proběhlo v rámci dokumentárního akreditivu. Obdobný účel pak plnily také listiny vygenerované ze systému Komerční banky, a. s. vyvolávající klamné zdání o otevření dokumentárního akreditivu zahraniční bankou ve prospěch žadatele. Teprve později, když se na tuto záměrnou nesprávnost přišlo, byl v interním systému této banky zaevidován skutečný dlužník.

Je vhodné podotknout, že žádost o odkoupení „payment obligation“, která byla v originále předložena v souvislosti s financováním popsaným pod bodem 2) obžaloby, byla její kopie použita jako žádost o odkoupení „payment obligation“ v bodě 3) obžaloby. Další zvláštností tohoto financování je skutečnost, že byly uzavřeny dvě smlouvy o poskytnutí financování a poskytnutí financování předcházelo posouzení a schválení žádosti příslušnou úvěrovou komisí banky. Zatímco smlouva o financování č. 3052/EXP/003a byla uzavřena 16. 6. 1998, návrh na uzavření obchodu, v němž úvěrová komise Komerční banky, a. s. vyjádřila kladné stanovisko, je ze dne 10. 7. 1998, tj. až po poskytnutí úvěru. Další smlouva o poskytnutí financování, vážící se ke stejné žádosti, je založena na č. l. 5-7 svazku č. 13, přílohy č. 36, která navazuje na formální žádost na standardizovaném formuláři a která vyúsťuje po schválení žádosti ve smlouvu o poskytnutí financování v rámci dokumentární platební operace a navíc podle vyjádření banky předpokládá uzavření pojistné smlouvy se společností EGAP, a. s. To vše ukazuje na to, že příslušní pracovníci banky nepostupovali v souladu se svými povinnostmi dostatečně pečlivě a činili úkony v souvislosti s vyřizováním žádosti jen formálně bez jakékoli koncepce, aniž by brali na zřetel zájem banky na důsledném posouzení všech aspektů důležitých pro snížení obchodního rizika banky plynoucího z poskytnutí financování.

Ad 4)

Listiny týkající se bodu 4) výroku obžaloby, na které bude v následujícím textu obžaloby odkazováno, jsou založeny v originálu úvěrového svazku získaného pro účely tohoto tr. řízení od Komerční banky, a. s., který je označen jako příloha č. 36, svazek č. 15, z něhož byla pořízena kopie označená jako příloha č. 37, svazek č. 15 a dále jsou tyto listiny obsaženy také v tr. spise ve svazku č. 14, č. l. 4867-5146, jejichž kopie byly opatřeny ověřovací doložkou v případě, že originální úvěrový svazek obsahuje příslušnou listinu v originále. Budou-li v odůvodnění obžaloby k bodu 4) v následujícím textu budou činěny odkazy na příslušné čísla lisů bez dalšího bližšího označení svazku či přílohy, budou se vztahovat na přílohu č. 36, svazek č. 15.

Obvinění Ing. F. Ch. a Ing. L. F. jsou z jednání popsaného v bodě 4) výroku obžaloby usvědčováni zejména listinnými důkazy dokumentujícími poskytnutí úvěrového financování společnosti ČAS, s. r. o. ve výši 6.625.000,- USD. Jedná se zejména o tyto listiny: žádost o financování obchodu, kupní smlouvu, smlouvu o financování obchodu, vlastní směnku na částku 6.625.000,- USD, návrh na uzavření obchodu a další listiny vypovídající o převedení poskytnutého financování na úvěrový účet žadatele a další účty, jakož i listiny, z nichž je zřejmý postup Komerční banky, a. s. při jednání o splacení úvěru a upomínek.

75

Dopisem ze dne 7. 7. 1998 adresovaným Komerční bance, a. s. obviněný Ing. Ch. žádal o odkoupení „payment obligation“ v souvislosti s potřebou zajistit výkrm, odkoupení a porážku prasat za účelem splnění kontraktu č. 10198227/98 na dodávku 3500 tun vepřových půlek v celkové hodnotě 6.825.000,- USD (č. l. 210).

Listina nazvaná „payment obligation“ je vypracována v anglickém jazyce (č. l. 107), její český překlad je založen na č. l. 186. Listina je vystavena společností Finus AG s datem 1. 7. 1998, adresovaná Komerční bance, a. s. Praha 1 – doručená Komerční bance, a. s. podle razítka 10. 7. 1998. Jedná se o prohlášení společnosti Finus AG, jímž se neodvolatelně zavázala, že společnosti ČAS, s. r. o. zaplatí částku 6.825.000,- USD po dodávce 3500 tun vepřových půlek v souladu s kupní smlouvu ze dne 1. 7. 1998. Podle obsahu této listiny potvrzení vstupuje v platnost po dodávce zboží.

Obchodní smlouva č. 10198227/98 ze dne 1. 7. 1998 vypracovaná v německém jazyce je založena na č. l. 212, její znění v českém jazyce na č. l. 220. Podle této smlouvy se společnost ČAS, s. r. o. zavázala, že dodá společnosti Finus AG 3500 tun vepřových mražených půlek v ceně 6.825.000,- USD v době od IV. čtvrtletí 1998 do III. čtvrtletí 1999.

Žádost o financování v rámci dokumentární platební operace (č. l. 228) – dokumentární akreditiv – předfinancování exportní operace, vystavená 13. 7. 1998, je podepsána obviněným Ing. Ch. a obv. Ing. F. V místě formuláře pro údaje žadatele o financování je uvedena společnost ČAS, s. r. o., příkazce akreditivu ani příjemce akreditivu zde zmíněn není, k výši financování je uvedena částka 6.625.000,- USD. V dolní části listiny je kladné stanovisko Komerční banky, a. s. ze dne 29. 7. 1998 a nečitelný podpis – zřejmě ředitelky J. K.

Vlastní směnka na částku 6.625.000,- USD byla vystavena v anglickém jazyce (č. l. 371), její český překlad je na č. l. 143. Směnka byla vystavena obviněným Ing. Ch. za společnost ČAS, s. r. o. dne 14. 7. 1998 se splatností 30. 7. 1999 na řad Komerční banky, a. s., splatná u Komerční banky, a. s.

Směnečné vyplňovací prohlášení ze dne 14. 7. 1998 (č. l. 229) obsahuje vyjádření, že obviněný Ing. Ch. vystavil 1 ks vlastní blankosměnky bez uvedení směnečné sumy, data splatnosti a místa platebního, na řad Komerční banky, a. s. jako prostředek ke krytí všech současných i budoucích pohledávek a nároků plynoucích ze smlouvy č. 9810848008086 uzavřené 14. 7. 1998. Blankosměnka je založena na č. l. 65 v anglickém znění, její překlad do českého jazyka je na č. l. 144. Je podepsána za společnost ČAS, s. r. o. obviněným Ing. Ch. dne 14. 7. 1998 se splatností 30. 7. 1999 na řad Komerční banky, a. s.

Na č. l. 350-351 je založena smlouva o postoupení budoucích pohledávek ze dne 29. 7. 1998, uzavřená mezi společností ČAS, s. r. o. jako postupitelem a Komerční bankou, a. s. jako postupníkem, podle níž společnost ČAS, s. r. o. postoupila budoucí pohledávky i s příslušenstvím, které vzniknou z obchodu uzavřeného mezi společností ČAS, s. r. o. jako dodavatelem a společností Finus AG jako odběratelem. Postupitel se ve smlouvě zavázal bezodkladně oznámit postoupení pohledávky všem odběratelům doručením oznámení o postoupení pohledávky podle přílohy č. 2 této smlouvy. Smlouva je podepsána za společnost ČAS, s. r. o. obv. Ing. Ch. a za Komerční banku, a. s. J. K. a I. N.

Stanovisko úvěrové komise Komerční banky, a. s. je obsaženo v listině nazvané Návrh na uzavření obchodu (č. l. 226-227) ze dne 29. 7. 1998. Podle této listiny úvěrová komise schválila požadované financování pouze do částky 6.625.000,- USD s tím, že se jedná o

76

financování exportní dokumentární operace na základě „payment obligation“ ověřené zahraniční bankou Credit Suisse Zurich, které je určené k zajištění výkrmu, odkoupení a porážky 3500 tun prasat pro švýcarskou firmu Finus AG. Dlužníkem je vedena Credit Suisse Zurich a žadatelem o financování společnost ČAS, s. r. o., která je hodnocena v ratingové kategorii AA3.

Smlouva o financování obchodu č. 3052/EXP/005 ze dne 29. 7. 1998 (č. l. 345-349) byla uzavřena mezi Komerční bankou, a. s. a společností ČAS, s. r. o. Podle jejího obsahu Komerční banka, a. s. poskytla financování ve výši 6.625.000,- USD na základě neodvolatelného platebního závazku společnosti Finus AG, potvrzené zahraniční bankou Credit Suisse Zurich. Podmínkami pro poskytnutí financování bylo stanoveno předložit originál žádosti o financování, originál zajišťovací vlastní směnky s datem splatnosti podle data splatnosti závazku a originál blankosměnky na úroky vystavené na řad Komerční banky, a. s. Žadatel o financování byl podle smlouvy povinen průběžně předkládat Komerční bance, a. s. kopie faktur obsahující všechny náležitosti vyplývající z obchodního styku. Dále byl zavázán předkládat průběžné účetní a statistické výkazy a na požádání předložit Komerční bance, a. s. aktualizaci finanční a důchodové situace ve společnosti. Současně se zavázal informovat Komerční banku, a. s. o veškerých změnách, které by mohly mít význam z hlediska plnění závazků vyplývajících z této smlouvy. Za společnost ČAS, s. r. o. je smlouva podepsána obv. Ing. Ch., za Komerční banku, a. s. ředitelkou odboru 3050 J. K.

Na č. l. 231-233 je založena rámcová pojistná smlouva č. 101004334 ze dne 28. 9. 1998, uzavřená mezi pojistitelem společností EGAP, a. s. a pojištěným ČAS, s. r. o. Podle obsahu této smlouvy se pojistná smlouva vztahuje na pojištění krátkodobých vývozních kontraktů proti komerčním rizikům, a to na riziko nezaplacení pohledávky z vývozu v důsledku doložené platební neschopnosti kupujícího nebo na riziko nezaplacení pohledávky z vývozu v důsledku platební nevůle kupujícího. Dále následuje na č. l. 234 dodatek k této smlouvě, podle kterého se strany dohodly, že při vzniku nároku na pojistné plnění bude toto pojistitelem vyplaceno ve prospěch Komerční banky, a. s.

Z obsahu úvěrového svazku v příloze č. 36 a 37 svazku č. 15 je zřejmé, že na podkladě shora uvedených listin Komerční banka, a. s., jakožto poskytovatel úvěru, vykázala schválený úvěr na dlužníka Credit Suisse Zurich (č. l. 238-239) a ještě téhož dne byl Komerční bankou, a. s. otevřen v rámci poskytnutí požadovaného financování obchodu úvěrový účet č. 199857381587 (č. l. 257) vedený v USD na dlužníka Credit Suisse Zurich a na něj byla bankou převedena částka 6.625.000,- USD. Obratem banka použila tuto částku k úhradě dluhu společnosti ČAS, s. r. o., vzniklého poskytnutím jiného dřívějšího financování obchodu ve prospěch společnosti ČAS, s. r. o. v původní výši 6.945.000,- USD vedeného Komerční bankou, a. s. pod referenčním č. 9720340008086 na úvěrovém účtu č. 199852771527 společnosti ČAS, s. r. o. u pobočky Komerční banky, a. s. Praha 6 (č. l. 255). Ještě tentýž den Komerční banka, a. s. informovala o těchto převodech kreditním a debetním avízem představitele ČAS, s. r. o. (č. l. 257). Z listin na č. l. 295-296 je patrné, že financování bylo převedeno na dlužníka ČAS, s. r. o.

Podle listin na č. l. 60-62 v anglickém jazyce, přeložených na č. l. 139-141 do českého jazyka, banka Credit Suisse Zurich potvrdila pravost podpisu E. M., který je uveden na předloženém dokumentu.

Informace o klientovi ČAS, s. r. o., vypracované Komerční bankou, a. s. dne 18. 8. 1998, jsou uvedeny v listině založené na č. l. 207-208. Podle těchto informací společnost ČAS, s. r. o.

77

měla v této době splaceno ze základního jmění 30.000.000,- Kč pouze 21,6 mil. Kč. Je zde poznamenáno, že v roce 1997 je vykázána ztráta v hospodaření této společnosti a tato ovlivnila snížení vlastního jmění společnosti.

V rámci žádosti o právní pomoc byl vyslechnut svědek E. M. (č. l. 1179-1204 tr. spisu), správní rada společnosti Finus AG. Tento svědek potvrdil, že osobně jednal s oběma obviněnými, že byly v minulosti podepisovány smlouvy o dovozu zboží z České republiky, avšak nikdy tyto obchody nebyly realizovány. Potvrdil také, že mezi společnostmi ČAS, s. r. o. a Finus AG byla uzavřena smlouva o dodávkách masa v ceně 6.825.000,- USD. Jednalo se o iniciativu tohoto obchodu ze strany ČAS, s. r. o. K realizaci tohoto obchodu nedošlo a smlouva byla anulována, když předtím českou stranu upomínali. K listině nazvané „payment obligation“ svědek uvedl, že tuto podepsal a že tato listina vznikla na žádost společnosti ČAS, s. r. o., k žádnému plnění však nikdy nedošlo.

Podle výpisu z obchodního rejstříku společnosti ČAS, s. r. o. (č. l. 1-3 přílohy č. 4, sv. č. 1) byla tato společnost zapsána 5. 3. 1993. V době od 5. 3. 1993 do 20. 12. 2000 vykonával funkci jednatele obv. Ing. F. Ch. a Ing. L. F. v době od 15. 5. 1996 do 25. 10. 1999 vykonával funkci prokuristy (prokury).

Na podkladě žádosti o právní pomoc jsou na č. l. 159-173, 193-195 přílohy č. 4, sv. č. 1 založeny listiny ke společnosti Finus AG. Z výpisu z kantonálního obchodního rejstříku plyne, že jde o akciovou společnost, zapsanou v tomto rejstříku 27. 3. 1984, když osobou jednající za tuto společnost je E. M.

Konstatované shromážděné důkazní prostředky potvrzují, že obvinění Ing. F. Ch. a Ing. L. F. podanou žádostí o financování, jakož i všemi dalšími úkony souvisejícími z touto žádostí, které vyústily v poskytnutí požadovaného financování, předstírali, že požadované finanční prostředky budou určeny na export zboží spočívající v nákupu vepřového masa a k jeho následnému vývozu do Švýcarska pro společnost Finus AG, přičemž věděli, že tyto finanční prostředky budou použity na vyrovnání dřívějšího závazku společnosti ČAS, s. r. o. vůči Komerční bance, a. s., vzniklého poskytnutím financování z roku 1997 ve výši 6.945.000,- USD. To bylo také jediným cílem obviněných.

Za účelem navození situace vzbuzující zdání, že úvěrové financování probíhalo v souladu se stanovenými podmínkami banky, obvinění za spolupráce pracovníků banky, kteří se na vyřizování žádosti o úvěr podíleli, předstírali, že jde o předfinancování exportní operace prostřednictvím dokumentárního akreditivu. S tímto záměrem obviněný Ing. Ch. podal žádost o odkoupení „payment obligation“, předložil tuto listinu a rámcovou kupní smlouvu uzavřenou s deklarovaným odběratelem zboží. Dále obviněný Ing. Ch. vystavil vlastní směnku na částku odpovídající poskytnutému financování, blankosměnku, písemné směnečné vyplňovací prohlášení a uzavřel smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, podle níž postoupil budoucí pohledávky za společností Finus AG Komerční bance, a. s. Popisované kroky obviněných vyústily ke schválení financování Komerční bankou, a. s. a k poskytnutí požadovaného financování. Aby byl zastřen fakt, že o dokumentární akreditiv nešlo a že dlužníkem není společnost ČAS, s. r. o., která nebyla dostatečně solventní ke splnění kritérií pro poskytnutí tohoto financování, příslušní pracovníci Komerční banky, a. s. vykázali jako dlužníka z tohoto financování renomovanou a bonitní banku Credit Suisse Curich. Zároveň pracovníci banky vytvořili listiny ze systému této banky používaného pro akreditivy a zaevidovali v tomto systému údaje, které vypovídaly o tom, že financování proběhlo za použití dokumentárního akreditivu.

78

Dlužno poznamenat, že odkoupení „payment obligation“ bankou nemělo pro tuto banku jakýkoli zajišťující efekt vzniklé pohledávky, neboť „payment obligation“ není podle svého obsahu ničím jiným, než zdůrazněným projevem vůle odběratele zboží v rámci kupní smlouvy, že zaplatí za dodané zboží dohodnutou kupní cenu, bude-li zboží dodáno v dohodnutých termínech a v příslušné kvalitě. Listina „payment obligation“ byla jen jakýmsi doplněním uzavřeného kontraktu (rámcové kupní smlouvy), která nebyla způsobilá sama o sobě založit závazkový vztah mezi Komerční bankou, a. s. a odběratelem zboží.

Vystavení vlastní směnky bez avalu nepředstavovalo pro věřitele pokrytí či snížení rizika plynoucího z poskytnutí financování, neboť společnost ČAS, s. r. o. se v této době potýkala s finančními problémy, její hospodářská situace se zhoršovala, když v roce 1997 vykázala tato společnost záporný hospodářský výsledek a obvinění tak nemohli oprávněně očekávat, že by směnka v době její splatnosti mohla být kryta odpovídajícími peněžními prostředky. Ze stejného důvodu nemohla plnit zajišťovací funkci ani blankosměnka ve spojení se směnečným vyplňovacím prohlášením. Smlouva o postoupení budoucí pohledávky byla s ohledem na neuskutečnění deklarovaného exportu zboží irelevantní, neboť ve skutečnosti tato pohledávka společnosti ČAS, s. r. o. za společností Finus AG nevznikla a tudíž nemohla být ani převedena na Komerční banku, a. s. Potvrzením toho, že obvinění uzavřeli smlouvu nikoli vážně, ale účelově, svědčí skutečnost, že nesplnili povinnost vyplývající z této smlouvy spočívající v oznámení postoupení budoucích pohledávek dlužníku a v doložení tohoto oznámení Komerční bance, a. s.

Z řečeného plyne, že žádným ze zajišťovacích instrumentů nebylo riziko poskytovatele úvěru eliminováno či sníženo na akceptovatelnou úroveň pro financování tohoto druhu a v této výši. Obviněným o otevření dokumentárního akreditivu nešlo a sjednaný závazkový vztah s jeho otevřením nepočítal, když nebyly opatřeny odpovídající akreditivní listiny a k poskytnutí peněžních prostředků došlo na základě smlouvy o úvěru. Přijatelné riziko pro banku z takového financování by bylo dáno tehdy, pokud by vývoz zboží do ciziny byl skutečně zamýšlen a realizován tak, jak bylo v předložených listinách deklarováno. Pouze za těchto podmínek by bylo možno realizovat financování obchodu prostřednictvím dokumentárního akreditivu, pokud by byl tento otevřen z podnětu příkazce (odběratele zboží) bankou (zahraniční) a byly by předloženy relevantní listiny (akreditivní). Jak již bylo poukázáno shora, v projednávaném případě nenastaly ani teoretické podmínky pro realizaci dokumentárního akreditivu, neboť neexistovaly skutečně míněné závazkové vztahy vzniklé z vážného projevu vůle jejich stran, když deklarované právní úkony nutno s ohledem na zjištěné skutečnosti hodnotit jako simulované právní úkony, nemíněné vážně, jejichž účelem bylo jevově navodit dojem skutečně probíhajícího deklarovaného obchodního vztahu a skutečný záměr použití úvěru tak navenek zastřít.

Z povahy jednání obou obviněných je zřejmé, že jednali společně, třebaže předkládání listin a právní úkony činili jeden či druhý z nich, když je z kontextu tohoto jednání patrné, že každý z nich činil tyto úkony s vědomím toho, které konkrétní úkony a jednání uskutečnil ten druhý. Konečným výsledkem těchto úkonů pak bylo to, že obvinění dosáhli společně zamýšleného cíle, a sice získání požadovaného financování a jeho použití pro jiné než deklarované účely.

Ad 5)

Listiny týkající se bodu 5) výroku obžaloby, na které bude v následujícím textu obžaloby odkazováno, jsou založeny v originále úvěrového svazku získaného pro účely tohoto tr. řízení

79

od Komerční banky, a. s., který je označen jako příloha č. 36, svazek č. 3, z něhož byla pořízena kopie označená jako příloha č. 37, svazek č. 3 a dále jsou tyto listiny obsaženy také v tr. spise ve svazku č. 12, č. l. 4178-4274, jejichž kopie byly opatřeny ověřovací doložkou v případě, že originální úvěrový svazek obsahuje příslušnou listinu v originále. V odůvodnění obžaloby k bodu 5) v následujícím textu budou činěny odkazy na originální zdroj, tzn. na přílohu č. 36, svazek č. 3.

Obvinění Ing. F. Ch. a Ing. L. F. jsou z jednání popsaného v bodě 5) výroku obžaloby usvědčováni zejména listinnými důkazy dokumentujícími poskytnutí úvěrového financování společnosti ČAS, s. r. o. ve výši 10.347.242,- Kč. Jedná se zejména o tyto listiny: žádost o financování obchodu, smlouvu o smlouvě budoucí kupní, vlastní směnku na částku 10.347.242,- Kč, blankosměnku, návrh na uzavření obchodu a další listiny vypovídající o převedení poskytnutého financování na úvěrový účet žadatele a další účty, jakož i listiny, z nichž je zřejmý postup Komerční banky, a. s. při jednání o splacení úvěru a upomínek.

Dopisem ze dne 20. 7. 1998 (č. l. 39-40) obv. Ing. F. Ch. požádal Komerční banku, a. s. o financování ve výši 10.000.000,- Kč jako zálohové platby k akreditivu č. 9811532077089 na částku 112.100.000,- Kč, který byl otevřen z příkazu společnosti A-TRADE, spol. s r. o. na základě smlouvy o smlouvě budoucí ze dne 16. 12. 1997, uzavřené mezi společností A-TRADE, spol. s r. o. a ČAS, s. r. o. Důvodem financování je podle žadatele odkup nemovitostí k výstavbě obytného centra. Akreditiv, na který obviněný Ing. Ch. v žádosti odkazoval, se týká žádosti o financování v rámci dokumentární platební operace, která byla vyřízena v rámci jiného úvěrového financování a kopie této žádosti je založena na č. l. 6 a 74. Žadatelem tohoto financování, vedeného pod č. 9811532077089, je společnost A-TRADE, spol. s r. o., příkazcem je stejná společnost a příjemcem je společnost ČAS, s. r. o. Financování je specifikováno jako financování v rámci dokumentárního akreditivu import na částku 112.100.000,- Kč na dobu 360 dnů. Žádost je datována 17. 7. 1998. Komerční bankou, a. s. je odsouhlasena 20. 7. 1998.

Žádost o financování v rámci dokumentární platební operace pod referenčním č. 9810844008086 ze dne 20. 7. 1998 je založena na č. l. 51. Žádost je adresovaná Komerční bance, a. s., za společnost ČAS, s. r. o. je podepsaná obviněným Ing. F. Žadatelem o financování je ČAS, s. r. o., příkazcem společnost A-TRADE, spol. s r. o. a příjemcem akreditivu je společnost ČAS, s. r. o. Žádost se týká předfinancování exportní operace - částky 10.347.242,01Kč, aniž by exportní operace byla konkretizována. Dne 24. 7. 1998 se v dolní části této žádosti vyjádřila Komerční banka, a. s. tak, že úhrada se provádí s výhradou dojití dobropisu. Pojem předfinancování exportní operace je na formuláři vysvětlen tak, že jde o odkoupení pohledávky beneficienta ve chvíli otevření exportního akreditivu v jeho prospěch zahraniční bankou. Podle podmínek předtištěných na žádosti se žadatel kromě jiného zavazuje předložit v rámci platnosti akreditivu požadované dokumenty v souladu s akreditivními podmínkami.

Smlouva o smlouvě budoucí kupní (č. l. 22-24) byla uzavřena mezi společnostmi A-TRADE, spol. s r. o. jako kupujícím a ČAS, s. r. o. jako prodávajícím dne 16. 12. 1997. Předmětem budoucí kupní smlouvy jsou nemovitosti specifikované pod bodem 1.1. smlouvy. Budoucí prodávající se podle podmínek smlouvy zavázal prodat nemovitosti specifikované v článku I. (1.1.) této smlouvy za cenu 118.000.000,- Kč. V další části této smlouvy jsou vymezeny podmínky pro úhradu kupní ceny, jakož lhůta k uzavření kupní smlouvy. Tato smlouva je za společnost ČAS, s. r. o. podepsána obviněným Ing. F. Smlouva byla následně upravována čtyřmi dodatky. První dodatek byl uzavřen dne 30. 1. 1998 (č. l. 25, 26), podle něhož byl

80

termín pro uzavření smlouvy prodloužen do 28. 2. 1998. Další dodatek je ze dne 26. 2. 1998 (č. l. 27), podle něhož se lhůta pro uzavření smlouvy prodlužuje do 31. 3. 1998. Dodatek ze dne 31. 3. 1998, resp. Smlouva o změně a doplnění smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne 31. 3. 1998 (č. l. 7-9) upravuje kromě jiného tu podmínku, že nepředloží-li budoucí prodávající výzvu k uzavření kupní smlouvy do 30. 9. 1998, tato smlouva zaniká s tím, že tato smlouva zaniká také v případě, nebude-li vydáno pravomocné rozhodnutí o umístění stavby do 30. 6. 1998. Poslední doplněk je z 25. 6. 1998 (č. l. 21), podle něhož se strany dohodly tak, že nepředloží-li budoucí prodávající výzvu k uzavření kupní smlouvy do 30. 11. 1998, tato smlouva zaniká.

Na shora citovanou smlouvu navazuje výpis z katastru nemovitostí (č. l. 84-85), který se týká nemovitostí ČAS, s. r. o., které měly být podle smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne 16. 12. 1997 převedeny na společnost A-TRADE, spol. s r. o. Podle tohoto výpisu jsou uvedené nemovitosti ve vlastnictví této společnosti, avšak s poznámkou, že 5 z nich má nedořešený právní vztah (zřízeno zástavní právo).

Vlastní směnka na částku 10.347.242,01 Kč, vystavená na řad Komerční banky, a. s. dne 20. 7. 1998, se splatností 31. 1. 1999, je založena na č. l. 41. Směnka je podepsána za ČAS, s. r. o. obv. Ing. Ch.. Blankosměnka na č. l. 42 je vystavena téhož dne se splatností 31. 1. 1999 na řad Komerční banky, a. s. domicilované u stejné banky, podepsaná za společnost ČAS, s. r. o. obviněným Ing. Ch.

Úvěrová komise Komerční banky, a. s. v listině nazvané Návrh na uzavřené obchodu (č. l. 43-44) schválila žádost o financování ve výši 10.347.242,01 Kč. Jako přílohy žádosti jsou uvedeny importní akreditiv č. 9811532077089 znějící na částku 112.100.000,- Kč, dále smlouva o smlouvě budoucí kupní, výpis z katastru nemovitostí a bankovní informace na společnosti ČAS, s. r. o. a A-TRADE, spol. s r. o. Jako druh obchodu je vyznačeno předfinancování exportu. Je zde rozvedeno, že se jedná o předfinancování exportního dokumentárního akreditivu vystaveného Komerční bankou, a. s., který kryje koupi nemovitostí a pozemků. Podle tohoto zápisu jsou předloženy předběžné doklady, tj. smlouva o smlouvě budoucí kupní, kopie výpisu z katastru nemovitostí a zajišťovací vlastní směnka ČAS, s. r. o. Společnost ČAS, s. r. o. je uváděna v ratingové kategorii AA3. Jako žadatel je uvedena společnost ČAS, s. r. o., rovněž jako dlužník je uvedena tato společnost.

Na č. l. 90-91 je založena další žádost obviněného Ing. Ch. ze dne 20. 8. 1998 o financování ve výši 15.000.000,- Kč. Odkazuje v žádosti na stejný akreditiv jako v žádosti první. K žádosti připojil vystavenou vlastní směnku za společnost ČAS, s. r. o. ze dne 21. 8. 1998 na částku 15.000.000,- Kč se splatností 31. 1. 1999 na řad Komerční banky, a. s. (č. l. 92). Z přípisu Komerční banky, a. s. na č. l. 93 je patrné, že žádost byla úvěrovou komisí zamítnuta.

Informace o ekonomické situaci společnosti ČAS, s. r. o., vypracované Komerční bankou, a. s. ze dne 18. 8. 1998, jsou obsaženy v listině založené na č. l. 58-59. Podle těchto informací společnost ČAS, s. r. o. v této době neměla splaceno základního jmění (kapitál). Konstatuje se, že v roce 1997 je vykázána ztráta v hospodaření této společnosti a tato ovlivnila snížení vlastního jmění společnosti.

V listině na č. l. 48 až 49 ze dne 21. 7. 1998, označené jako dokumentární akreditiv, Komerční banka, a. s. sděluje společnosti ČAS, s. r. o., že tato banka obdržela od zahraniční banky dokumentární akreditiv ve prospěch společnosti ČAS, s. r. o. a vyzývá tuto společnost,

81

aby zkontrolovala všechny lhůty a podmínky akreditivu, zda odpovídají dohodě společnosti ČAS, s. r. o. s kupujícím. Jedná se o listinu, která je vygenerována v rámci systému Komerční banky, a. s. a není z úvěrového svazku patrné, zda tato listina byla odeslána adresátu.

Z obsahu úvěrového svazku v příloze č. 36 a 37 svazku č. 3 je patrné, že na základě shora citovaných listin Komerční banka, a. s. poskytla požadované financování, úvěr vykázala na dlužníka Komerční banku, a. s. a dne 24.7.1998 otevřela úvěrový účet č. 199857361527 na dlužníka Komerční banku, a. s. (č. l. 97-100) a ihned z této částky uskutečnila úhradu jiného dřívějšího financování (č. l. 111) poskytnutého společnosti ČAS, s. r. o. ve výši 10.128.640,- Kč (320.000,- USD), vedeného Komerční bankou, a. s. pod referenčním č. 9720340008086 na úvěrovém účtu ČAS, s. r. o. číslo 199852771527, u pobočky Komerční banky, a. s. Praha 6 (č. l. 113-114) a úhradu eskontního úroku ve výši 218.602,01 Kč z financování poskytnutého ČAS, s. r. o. v původní výši 6.945.000,- USD pod referenčním č. 9810848008086 – viz bod 4) obžaloby. Podle kreditního a debetního avíza (č. l. 111, 112) Komerční banka, a. s. informovala o těchto převodech společnost ČAS, s. r. o.

Z výpisu účtu společnosti ČAS, s. r. o. (č. l. 114) je zřejmé, že financování ve výši 10.948.551,86 Kč (včetně eskontních úroků) uhradila společnost ČAS, s. r. o. Komerční bance, a. s. z poskytnutého financování popsaného pod bodem 8a) obžaloby.

Přípisem ze dne 1. 12. 1998 (č. l. 88) obviněný Ing. F. zmocnil za ČAS, s. r. o. Komerční banku, a. s. k převodu finančních prostředků z účtů společností ČAS, s. r. o. ve prospěch věřitelů.

Shromážděné důkazní prostředky potvrzují, že obvinění Ing. F. Ch. a Ing. L. F. podanou žádostí o financování, jakož i všemi dalšími úkony souvisejícími z touto žádostí, které vyústily v poskytnutí požadovaného financování, předstírali, že požadované finanční prostředky budou určeny k úhradě přípravných prací prováděných v souvislosti s realizací developerského projektu – výstavby obytného komplexu Praha-Střížkov, přičemž věděli, že tyto finanční prostředky budou použity na vyrovnání dřívějšího závazku společnosti ČAS, s. r. o. vůči Komerční bance, a. s. a to bylo také jejich cílem.

Obvinění za spolupůsobení některých pracovníků Komerční banky, a. s., kteří se na vyřizování žádosti o financování podíleli, se záměrem vyvolání dojmu, že financování proběhne v souladu se stanovenými podmínkami banky, předstírali, že finanční prostředky budou použity na developerský projekt prostřednictvím dokumentárního akreditivu. S tímto záměrem obviněný Ing. Ch. požádal za společnost ČAS, s. r. o. o zálohu ve výši 10.000.000,- Kč z akreditivu č. 9811532077089 na částku 112.000.000,- Kč. Následně obviněný Ing. F. podal žádost za společnost ČAS, s. r. o. na standardizovaném formuláři o poskytnutí financování pod referenčním č. 9810844008086 na částku 10.347.242,01 Kč bez specifikace exportní operace. Oba obvinění předložili smlouvu o smlouvě budoucí kupní ze dne 16. 12. 1997, obviněný Ing. Ch. vystavil vlastní směnku na částku odpovídající požadovanému financování a dále blankosměnku bez uvedení směnečné sumy. Žádost byla Komerční bankou, a. s. posouzena kladně a aniž byla uzavřena samostatná smlouva o financování, požadované finanční prostředky byly poskytnuty a obratem použity na úhradu financování vzniklých z dřívější doby, když výše požadovaných a poskytnutých finančních prostředků se shodovala s výší dluhů vzniklých dřívějšími poskytnutými financováními jak specifikováno ve výroku obžaloby. To ukazuje na skutečnost, že jednání obou obviněných za spolupůsobení některých pracovníků banky bylo zaměřeno na získání financování pro úhradu dluhu vzniklého z dřívějšího financování, nikoli k užití na deklarovaný developerský projekt.

82

Současně v elektronickém systému banky pro dokumentární akreditivy, jakož i v příslušném úvěrovém svazku, byl zastřen fakt, že dlužníkem z tohoto financování je společnost ČAS, s. r. o., která nedosahovala odpovídajících hospodářských výsledků pro akceptovatelný stupeň ratingu korespondujících s požadovanými podmínkami banky. Z tohoto důvodu byl dluh vykázán na Komerční banku, a. s. Přímým důsledkem popisované nepravdivě navozené situace byla skutečnost, že použité zajišťovací instrumenty nebyly účinné a Komerční banka, a. s. tak neměla k dispozici odpovídající prostředky k vymožení pohledávky.

Vystavení vlastní směnky bez avalu nepředstavovalo pro věřitele pokrytí či snížení rizika plynoucího z poskytnutí financování, neboť společnost ČAS, s. r. o. se v této době potýkala s finančními problémy, její hospodářská situace se zhoršovala, když v roce 1997 vykázala tato společnost záporný hospodářský výsledek a obvinění tak nemohli oprávněně spoléhat, že by směnka v době její splatnosti mohla být kryta odpovídajícími peněžními prostředky. Ze stejného důvodu nemohla plnit zajišťovací funkci ani blankosměnka .

Již z vývoje postupu při tomto financování je evidentní, že obvinění nezamýšleli použít finanční prostředky na deklarovaný developerský projekt, ale na úhradu dřívějšího dluhu vůči stejné bance, když na počátku zde byla žádost o zálohu ve výši 10.000.000,- Kč z otevřeného akreditivu č. 9811532077089 znějícího na částku 112.100.000,- Kč. Následně byla podána samostatná žádost o financování v rámci dokumentární platební operace pod jiným referenčním číslem (9810844008086) obviněným Ing. F., tentokrát na částku 10.347.242,01 Kč (svou výší odpovídající dluhu ČAS, s. r. o., který byl zamýšlen tímto financováním splatit) bez specifikace účelu použití. Úvěrová komise banky pak tato dvě samostatná financování zaměňovala, když financování schválila a peněžní prostředky poskytla bez dalšího ujednání (smlouvy). Tímto postupem došlo také ke splývání účelu použití peněžních prostředků ve zmiňovaných dvou samostatných obchodních případech. Z popisovaného kontextu je zřejmé, že specifikovaný účel použití peněžních prostředků, spočívající v deklarování developerského projektu, nebyl míněn vážně a byl odvozen z dokumentárního akreditivu pod č. 9811532077089.

Z řečeného plyne, že žádným ze zajišťovacích instrumentů nebylo riziko poskytovatele úvěru eliminováno či sníženo na akceptovatelnou úroveň pro financování tohoto druhu a v této výši. Přijatelné riziko pro banku z takového financování by bylo zajištěno tehdy, pokud by bylo zamýšleno peněžní prostředky použít tak, jak bylo v předložených listinách deklarováno. Pouze za těchto podmínek by bylo možno realizovat financování obchodu prostřednictvím dokumentárního akreditivu, pokud by byl tento otevřen z podnětu příkazce bankou a byly by předloženy relevantní listiny (akreditivní). Jak již bylo poukázáno shora, v probíraném případě nenastaly ani teoretické podmínky pro realizaci dokumentárního akreditivu, neboť neexistovaly skutečně míněné závazkové vztahy vzniklé z vážného projevu vůle jejich stran, když deklarované právní úkony nutno s ohledem na zjištěné skutečnosti hodnotit v tomto úvěrovém případě jako simulované právní úkony, nemíněné vážně, jejichž účelem bylo jevově navodit dojem skutečně probíhajícího deklarovaného obchodního vztahu a skutečný záměr použití úvěru tak navenek zastřít. Jednání ohledně deklarovaného developerského projektu sice probíhala, avšak jeho financování bylo předmětem jiného úvěrování, a sice pod shora již zmíněným referenčním č. 9811532077089, od něhož se odvíjela původní žádost obv. Ing. Ch. o zálohu, ale posléze se toto financování oddělilo na samostatný úvěrový případ vedený pod samostatným referenčním číslem, přičemž účel použití deklarovaného financování zůstal v obou případech totožný. Z hlediska skutkových zjištění a použité právní kvalifikace je nadbytečné zabývat se podrobným zjišťováním a hodnocením, zda byl deklarovaný developerský projekt realizovatelný v podmínkách poskytnutých údajů

83

obviněnými, neboť v rámci tohoto financování byl tento developerský projekt coby předmět poskytnutého financování.

Z povahy jednání obou obviněných je zřejmé, že jednali společně, třebaže předkládání listin a právní úkony činili jeden či druhý z nich, když je z kontextu tohoto jednání patrné, že každý z nich činil tyto úkony s vědomím toho, které konkrétní úkony a jednání uskutečnil ten druhý. Konečným výsledkem těchto úkonů pak bylo dosažení společně zamýšleného cíle, a sice získání požadovaného financování a jeho použití pro jiné než deklarované účely.

Ad 6)

Listiny týkající se bodu 6) výroku obžaloby, na které bude v následujícím textu obžaloby odkazováno, jsou založeny v originálu úvěrového svazku získaného pro účely tohoto tr. řízení od Komerční banky, a. s., který je označen jako příloha č. 36, svazek č. 1, z něhož byla pořízena kopie označená jako příloha č. 37, svazek č. 1 a dále jsou tyto listiny obsaženy také v tr. spise ve svazku č. 11, č. l. 3699-3814, jejichž kopie byly opatřeny ověřovací doložkou v případě, že originální úvěrový svazek obsahuje příslušnou listinu v originále. Budou-li v odůvodnění obžaloby k bodu 6) v následujícím textu budou činěny odkazy na příslušné čísla lisů bez dalšího bližšího označení svazku či přílohy, budou se vztahovat na přílohu č. 36, svazek č. 1. Obvinění Ing. F. Ch. a Ing. L. F. jsou z jednání popsaného v bodě 6) výroku obžaloby usvědčováni zejména listinnými důkazy dokumentujícími poskytnutí úvěrového financování společnosti ČAS, s. r. o. ve výši 15.505.000,- DEM. Jedná se zejména o tyto listiny: žádost o financování obchodu, vlastní směnku na částku 15.505.000,- DEM, návrh na uzavření obchodu, smlouvu o financování obchodu č. 3053/EXP/033, rámcovou pojistnou smlouvu a další listiny vypovídající o převedení poskytnutého financování na úvěrový účet žadatele a další účty, jakož i listiny, z nichž je zřejmý postup Komerční banky, a. s. při jednání o splacení úvěru a upomínek.

V písemné žádosti o odkoupení „payment obligation“ ze dne 19. 8. 1998 (č. l. 227) obviněný Ing. Ch. za společnost ČAS, s. r. o. požadoval po Komerční bance, a. s. financování ve výši 15.505.000,- DEM v souvislosti s potřebou zajistit výkrm, odkoupení a porážku vepřového a hovězího dobytka a za účelem splnění kontraktu č. 10198234/98 uzavřeného s německým partnerem. Žadatel zde uvádí, že společnost ČAS, s. r. o. předloží pojištění zprostředkované společností Aon Česká republika nejpozději do 30. 9. 1998 a pokud by se tak nestalo, celá hodnota „payment obligation“ bude vrácena do 10. 10. 1998 zpět na konto banky.

Listina nazvaná „payment obligation“ vypracovaná v anglickém jazyce (č. l. 40, její český překlad je na č. l. 48) byla vystavena společností A. Moksel dne 18. 8. 1998 a je adresována vedení Komerční banky, a. s. Praha 6. Obsahem této listiny je prohlášení jmenované společnosti, že se neodvolatelně zavazuje zaplatit společnosti ČAS, s. r. o. 15.505.000,- DEM po dodávce 4900 tun vepřového a hovězího masa v souladu se smlouvou č. 10198234/98 z 18. 8. 1998 s tím, že „payment obligation“ vstupuje v platnost po doručení zboží.

Rámcová smlouva o dodání zboží – potvrzení kontraktu č. 10198234/98 z 18. 8. 1998 byla vypracována v německém jazyce (č. l. 133-134, její český překlad je na č. l. 78-79). Podle této smlouvy uzavřené mezi kupujícím společností A. Moksel a prodávajícím společností ČAS, s. r. o. se společnost ČAS, s. r. o. zavázala, že dodá kupujícímu v období od měsíce října 1998 do měsíce prosince 1998 postupně 3400 tun vepřových mražených půlek v ceně 10.030.000,-

84

DEM a 1500 tun předního hovězího mraženého masa bez kosti v ceně 5.475.000,- DEM s platebními podmínkami 120 dnů po nakládce.

Formální žádost o financování v rámci dokumentární operace ČAS, s. r. o. ze dne 10. 9. 1998 podepsaná obviněným Ing. Ch. je založena na č. l. 53. Ve formuláři je vyznačeno, že se jedná o dokumentární inkaso – předfinancování exportní operace ve výši 15.505.000,- DEM, když jako příkazce akreditivu je uvedena společnost A. Moksel a příjemcem akreditivu ČAS, s. r. o. Druh exportní operace není v žádosti specifikován konkrétními údaji. V dolní části žádosti je kladné stanovisko Komerční banky, a. s. datované 10. 9. 1998. Součástí této žádosti jsou poznámky a podmínky pro poskytnutí financování otištěné na druhé straně této listiny. Podle těchto poznámek se pod pojmem předfinancování exportní operace rozumí odkoupení pohledávky beneficienta ve chvíli otevření exportního akreditivu v jeho prospěch zahraniční bankou. Podle podmínek se žadatel kromě jiného zavázal předložit v rámci platnosti akreditivu požadované dokumenty v souladu s akreditivními podmínkami.

Vlastní směnka na částku 15.505.000,- DEM se nachází v původním anglickém znění na č. l. 37, její překlad je na č. l. 45. Jedná se o vlastní směnku vystavenou 11. 9. 1998 obviněným Ing. Ch. za společnost ČAS, s. r. o. na řad Komerční banky, a. s. se splatností 31. 5. 1999 v Komerční bance, a. s. Směnka je opatřena osobním avalem fyzické osoby – Ing. F. Ch.

Stanovisko Komerční banky, a. s. v listině nazvané Návrh pro náměstka generálního ředitele je založeno na č. l. 155-156. Návrh vypracovaný vedoucími pracovníky Komerční banky, a. s. doporučuje náměstku generálního ředitele schválit poskytnutí finančních prostředků ve výši 15.505.000,- DEM z titulu předfinancování exportního kontraktu uzavřeného mezi společnostmi ČAS, s. r. o. a A. Moksel. V textu návrhu je popsán obchod, který má být financován a dále je uvedeno, že společnost ČAS, s. r. o. je podle nového úvěrového procesu a skoringové funkce v pásmu V., což vyžaduje, aby příslušný obchod byl zajištěn formou, která umožní odpovídajícím způsobem snížit rizikové náklady v tomto pásmu. V závěru se navrhuje doporučení poskytnout financování v požadované výši jako výjimku z daných pravidel (jako pilotní případ řešení obchodu s klientem v V. skoringovém pásmu) za podmínek financování poskytnout se splatností do 31. 5. 1999, s úrokovou sazbou VBS 1 rok + 4,0 % p.a., s předložením vlastní směnky ČAS, s. r. o. v hodnotě a se splatností odpovídající poskytnutému financování, avalovanou Ing. F. Ch. a předložením pojistné smlouvy uzavřené s firmou Gerling Konzern, a. s. s vinkulací pojistného ve prospěch Komerční banky, a. s. Návrh byl schválen dne 11. 9. 1998 a podepsán Ing. V. Š.

Smlouva o financování obchodu č. 3053/EXP/033 ze dne 11. 9. 1998 (č. l. 123-127) byla za společnost ČAS, s. r. o. podepsána obv. Ing. F. a za Komerční banku, a. s. ředitelkou odboru 3050 J. K. a vedoucí oddělení 3053 E. Ž. Podle této smlouvy banka na základě výsledků jednání rozhodla o poskytnutí financování ve výši 15.505.000,- DEM se splatností 31. 5. 1999. V článku 2 smlouvy jsou stanoveny podmínky pro poskytnutí financování spočívající v předložení kontraktu uzavřeného mezi žadatelem o financování a společností A. Moksel, „payment obligation“, potvrzení AON Česká republika, s. r. o., že ČAS, s. r. o. uzavře pojistnou smlouvu na krytí úvěru transportu komodit u mezinárodních pojistitelů, např. Gerling Konzern a v předložení originálu zajišťovací vlastní směnky na částku 15.505.000,- DEM s datem splatnosti korespondujícím s datem splatnosti financování, opatřeného osobním avalem Ing. F. Ch. Žadatel se zavázal nejpozději do 15. 10. 1998 předložit pojistnou smlouvu na krytí obchodního rizika uzavřenou s mezinárodním pojistitelem a zároveň vinkulaci pojistného plnění ve prospěch Komerční banky, a. s., když nepředloží-li ČAS, s. r. o. do 15. 10. 1998 tuto smlouvu, vrátí do 15. 10. 1998 poskytnuté financování Komerční bance,

85

a. s. ČAS, s. r. o. se současně zavázala, že platební styk týkající se financovaných obchodů bude prováděn výhradně prostřednictvím Komerční banky, a. s. Žadatel o financování je podle smlouvy povinen předkládat Komerční bance, a. s. průběžně účetní a statistické výkazy.

Rámcová pojistná smlouva pro pojištění krátkodobých vývozních kontraktů proti komerčním rizikům č. 101004334 z 28. 9. 1998 uzavřená mezi pojistitelem společností EGAP, a. s. a pojištěným ČAS, s. r. o. je založena na č. l. 1-3. V článku 1 smlouvy je uvedeno, že pro pojištění podle této rámcové smlouvy platí všeobecné pojistné podmínky „A1“, když tyto všeobecné podmínky jsou přílohou č. I. a nedílnou součástí této rámcové smlouvy. Pojištění podle této smlouvy (článek 2/2) se vztahuje na riziko nezaplacení pohledávky z vývozu v důsledku doložené platební neschopnosti kupujícího nebo na riziko nezaplacení pohledávky z vývozu v důsledku platební nevůle kupujícího. Na č. l. 4 je založena příloha č. II. k uvedené smlouvě, jejímž obsahem je specifikace objemu vývozu v průběhu 12 měsíců a sice částky 270.000,- Kč s uvedením zemí, do kterých pojištění platí – Japonsko, Německo, Rakousko. V dolní části listiny je uvedeno, že příloha vstupuje v platnost 1. 11. 1998 a současně končí platnost přílohy ze dne 28. 9. 1998. Dodatek č. 1 ze dne 1. 11. 1998 k rámcové smlouvě (č. l. 5) upravuje dohodu stran, že při vzniku nároku na pojistné plnění bude toto pojistitelem vyplaceno ve prospěch Komerční banky, a. s. Na č. l. 16 se nachází rozhodnutí pojistitele (EGAP, a. s.) o úvěrovém limitu č. 2529/130/98 vztahující se k pojistné smlouvě č. 101004334 ze dne 29. 9. 1998. Podle jeho obsahu z požadované částky úvěrového limitu 3.000.000,- DEM byla schválena částka úvěrového limitu 500.000,- DEM s platností od 28. 9. 1998 do 31. 8. 1999.

Na č. l. 38-39 je založena listina dokumentární inkaso ze dne 11. 9. 1998 v anglickém znění, její český překlad je na č. l. 46-47. Tato listina byla vygenerována v rámci systému Komerční banky, a. s. v souvislosti s požadovaným financováním. Listina je adresována zahraniční bance, a sice Commerzbank AG Frankfurt s tím, že je této bance zasíláno dokumentární inkaso v nominální částce 15.505.000,- DEM se směnečnou dobou 31. 5. 1999 s vyznačením čísla dokumentárního inkasa 9810871026006, jako výstavce je uvedena ČAS, s. r. o., jako směnečník A. Moksel. Komerční banka, a. s. tímto žádá o doručení dokumentů oproti platbě. Není zřejmé, zda tato listina byla skutečně adresátu odeslána.

Na č. l. 91-92 je založena listina vystavená Komerční bankou, a. s. ze dne 8. 9. 1998, jejímž předmětem je zhodnocení ratingu ČAS, s. r. o. a podmínky požadovaného financování. Uvádí se v ní, že ČAS, s. r. o. se dostala do V. skoringového pásma v důsledku ztráty za rok 1996 14.000.000,- Kč a ztráty v následujícím roce ve výši 16.000.000,- Kč. Je konstatováno záporné vlastní jmění společnosti ve výši 8,2 mil. Kč. V listině se dále uvádí, že černé skoringové pásmo neumožňuje podle platné metodiky poskytnout nový obchod bez zajištění likvidními prostředky.

Korespondence mezi představiteli společnosti ČAS, s. r. o. - zejména obviněnými a Komerční bankou, a. s., týkající se doplnění zajištění poskytnutého financování spočívající v předložení pojistné smlouvy, se nachází na č. l. 67-68, 160-167, 259-260. Z této korespondence je zřejmé, že banka upomínala společnost ČAS, s. r. o. o doplnění zajištění financování předložením pojistné smlouvy a tyto upomínky vedly k tomu, že nakonec byla předložena rámcová pojistná smlouva uzavřená se společností EGAP, a. s., jejíž obsah je naznačen shora.

Z obsahu úvěrového svazku v příloze č. 36 a 37 svazku č. 1, znaleckého posudku Ing. Ivo Strejce (č. l. 11020-11321 tr. spisu ) a přílohy č. 17 je zřejmé, že na podkladě shora citovaných listin byl dne 11. 9. 1998 Komerční bankou, a. s. otevřen v rámci poskytnutí

86

požadovaného financování obchodu úvěrový účet č. 199862841517 (č. l. 40), vedený v německých markách na dlužníka ČAS, s. r. o., na který byla bankou převedena částka 14.638.464,97 DEM, představující zůstatek poskytnutého financování ve výši 15.505.000,- DEM po odečtení částky 866.535,03 DEM jako platby odměny z poskytnutí úvěru. Obratem pak banka tentýž den poukázala korunový ekvivalent částky 14.638.464,97 DEM a sice částku 258.295.714,39 Kč (č. l. 570, přílohy č. 17) na běžný účet společnosti ČAS, s. r. o. číslo 1416110267 vedený u pobočky Komerční banky, a. s. Praha 6, přičemž tyto prostředky nebyly ani z části použity na financování deklarovaného obchodu, když ještě dne 11. 9. 1998 byla z výše uvedeného běžného účtu společnosti ČAS, s. r. o. provedena platba ve výši 18.800.000,- Kč (č. l. 570, přílohy č. 17) ve prospěch Interbanky, a. s. na účet číslo 1000080105/2500 vedený na společnost ČAS, s. r. o. ke splacení úvěru této společnosti ve výši 15.000.000,- Kč, platba ve výši 190.000.000,- Kč (č. l. 570, přílohy č. 17) ve prospěch Živnostenské banky, a. s. na účet číslo 484214004/0400 vedený na společnost REALITY – TRADING, spol. s r. o., platby ve výši 20.000.000,- Kč (č. l. 672, přílohy č. 17) společnosti SAAZ HOP PRODUCTS, s. r. o., ve výši 7.000.000,- Kč (č. l. 672, přílohy č. 17) společnosti IMEX TRADING, spol. s r. o., ve výši 4.500.000,- Kč (č. l. 672, přílohy č. 17) společnosti FK Chmel Blšany, spol. s r. o., ve výši 3.500.000,- Kč (č. l. 672, přílohy č. 17) společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. a ve výši 500.000,- Kč (č. l. 672, přílohy č. 17) společnosti Hot Cuisine, s. r. o. a dále platby dávek sociálního zabezpečení, zdravotním pojišťovnám, platby daní, poplatků a odvodů a 4 platby v souhrnné výši 3.042.996,40 Kč (č. l. 672, přílohy č. 17) na účet č. 20521003 s konstantním symbolem 0258 určené k úhradám v zahraničí, následně dne 14. 9. 1998 pak byly provedeny další platby a to ve výši 3.591.522,- Kč (č. l. 5122, přílohy č. 17) společnosti AGS ASTRA, ve výši 3.000.000,- Kč (č. l. 5122, přílohy č. 17) společnosti SPORT - TRADING, spol. s r. o., ve výši 34.650,- Kč (č. l. 5084, přílohy č. 17) společnosti Cesnet, s. r. o. v celkové výši 319.126,36 Kč (č. l. 5014, 5031, 5064, 5084, 5102, 5114, 5122, přílohy č. 17) společnosti ŠkoFIN, s. r. o., platby mezd v souhrnné výši 517.170,- Kč, pojistného a připojištění v souhrnné výši 75.053,- Kč a další neidentifikované platby v souhrnné výši 1.043.116,91 Kč, celkem tedy byly od 11. 9. 1998 do 14. 9. 1998 včetně uhrazeny z poskytnutého úvěru platby v souhrnné výši 256.697.578,98 Kč. Pohledávka Komerční banky, a. s. ve výši 15.869.035,66 DEM, vzniklá poskytnutím finančních prostředků ve výši 15.505.000,- DEM společnosti ČAS, s. r. o., byla bankou ke dni 19. 5. 2000 odepsána.

Z další korespondence založené v úvěrovém svazku je zřejmé, že poskytnuté financování nebylo splaceno ve stanovené lhůtě a následně byla vedena jednání mezi přestaviteli ČAS, s. r. o. (obviněnými) a představiteli Komerční banky, a. s. o prodloužení splatnosti, z nich vzešel dodatek ke smlouvě o financování a v poskytnutí nových (aktuálních) zajišťujících instrumentů. Přesto nebyl dluh pocházející z poskytnutého financování Komerční bance, a. s. uhrazen.

Na podkladě žádosti o právní pomoc v SRN byl vyslechnut svědek H. R., jednatel společnosti A. Moksel. Vypověděl, že obv. Ing. Ch. zná již z doby obchodování se státním podnikem zahraničního obchodu Koospol Praha. Po roce 1989 obv. Ing. Ch.kontaktoval společnost A. Moksel již jako soukromý podnikatel a dále již vystupoval jako šéf holdingu spol. ČAS, s. r. o. Dne 18. 8. 1998 byla uzavřena smlouva se spol. ČAS, s. r. o. Poté již další obchody nebyly realizovány. Smlouva ze dne 18. 8. 1998 nebyla naplněna, neboť spol. ČAS, s. r. o. nedodala dohodnuté zboží. Podle sdělení české strany docházelo k problémům při opatřování zboží v Čechách. Čeští dodavatelé měli lepší podmínky pro obchod ve vnitrozemí. Společnost A. Moksel trvala na realizaci obchodu z 18. 8. 1998. Ve vztahu k českým subjektům nebylo nic neobvyklého, že byly uzavírány smlouvy, které se neplnily. Česká strana (spol. ČAS,

87

s. r. o.) informovala v prosinci 1998 společnost A. Moksel o tom, že si našla jiné odbytové možnosti v české republice. K dokumentu „payment obligation“ svědek sdělil, že si ho vyžádala česká strana pravděpodobně z bankovních důvodů. Od obchodu z 18. 8. 1998 bylo definitivně upuštěno koncem roku 1999. Důvody nerealizace obchodů byly spol. ČAS, s. r. o. sdělovány vždy přes obv. Ing. Ch. K vystavení „payment obligation“ došlo na výzvu obv. Ing. Ch., když obsah textu „payment obligation“ včetně adresáta tohoto dokumentu (Komerční banka, a. s.) přišly rovněž od obv. Ing. Ch.

Shromážděné důkazní prostředky potvrzují, že obvinění Ing. F. Ch. a Ing. L. F. podáním žádosti o financování a všemi dalšími kroky souvisejícími s touto žádostí, které vyústily v poskytnutí požadovaného financování, předstírali, že tyto finanční prostředky budou určeny na export zboží spočívající ve vyprodukování vepřového a hovězího masa a k jeho následnému vývozu do SRN pro společnost A. Moksel, ačkoli věděli, že požadované peněžní prostředky budou použity ke splacení dluhu společnosti ČAS, s. r. o. bankám a na platby obchodních partnerů této společnosti nesouvisejícími s deklarovaným obchodem. A to bylo také jejich jediným cílem.

Za účelem navození situace vzbuzující zdání, že úvěrové financování proběhne v souladu s podmínkami banky, obvinění za spolupráce pracovníků banky, kteří se na vyřizování žádosti o úvěr podíleli, předstírali, že jde o předfinancování exportní operace prostřednictvím dokumentárního inkasa. Obviněný Ing. Ch. s popisovaným cílem předložil žádost o odkoupení „payment obligation“, tuto listinu, rámcovou obchodní smlouvu uzavřenou se zahraničním odběratelem a žádost o financování v rámci dokumentární platební operace. Obviněný Ing. F. vystavil vlastní směnku na částku odpovídající poskytnutému financování opatřenou osobním avalem. Předložené listiny vyústily ke schválení financování a v uzavření smlouvy o poskytnutí financování obchodu, kterou za společnost ČAS, s. r. o. podepsal obviněný Ing. F. Následně ještě téhož dne bylo financování poskytnuto. Podle podmínek smlouvy o financování pak byla dodatečně předložena pojistná smlouva uzavřená se společností EGAP, a. s.

Vykazováním poskytnutí financování prostřednictvím dokumentárního inkasa pracovníci banky, kteří s obviněnými spolupůsobili ke schválení financování, aniž by byly splněny podmínky banky, se snažili zastřít skutečnost, že financování nebylo použito ve shodě s prezentovaným účelem, ale k úhradě dluhů společnosti ČAS, s. r. o. a jeho majetkově a personálně propojených společností. Proto zajišťovací instrumenty nemohly mít relevantní účinek co do snížení rizik, která z toho pro Komerční banku, a. s. vyplývala.

Odkoupení „payment obligation“ bankou nemělo pro tuto banku jakýkoli zajišťující efekt vzniklé pohledávky, neboť „payment obligation“ je podle svého obsahu pouhým zdůrazněným projevem vůle odběratele zboží v rámci kupní smlouvy, že zaplatí za dodané zboží dohodnutou kupní cenu, bude-li zboží dodáno v dohodnutých termínech a v příslušné kvalitě. Listina „payment obligation“ byla jen jakýmsi doplněním uzavřeného kontraktu (rámcové kupní smlouvy), která nebyla způsobilá sama o sobě založit závazkový vztah mezi Komerční bankou, a. s. a odběratelem zboží.

Vystavení vlastní směnky opatřené osobním avalem Ing. F. Ch. nepředstavovalo pro věřitele pokrytí či snížení rizika plynoucího z poskytnutí financování, neboť společnost ČAS, s. r. o. se v této době potýkala s finančními problémy, její hospodářská situace se zhoršovala, když v roce 1997 vykázala tato společnost záporný hospodářský výsledek a obvinění tak nemohli oprávněně očekávat, že by směnka v době její splatnosti mohla být kryta odpovídajícími

88

peněžními prostředky, když záruku neskýtaly ani majetkové poměry avalisty Ing. F. Ch., které nebyly v této souvislosti ani zjišťovány.

Dodatečné doložení smlouvy o pojištění se spol. EGAP, a. s. nepředstavovalo požadované jištění závazku, neboť toto pojištění se vztahovalo pouze na riziko neplacení odběratelem, nikoli na riziko plynoucí z neuskutečnění vývozů komodit a navíc přidělený rozsah pojištění v rozhodnutí pojistitele mohl pokrýt pouze objem obchodu v ceně 500.000,- DEM.

Z povahy jednání obou obviněných je zřejmé, že jednali společně, třebaže předkládání listin a právní úkony činili jeden či druhý z nich, když je z kontextu tohoto jednání patrné, že každý z nich činil tyto úkony s vědomím toho, které konkrétní úkony uskutečnil ten druhý a naopak. Konečným výsledkem těchto uskutečněných úkonů pak bylo dosažení společně zamýšleného cíle – získání požadovaného financování a jeho použití pro jiné než deklarované účely.

Z uvedeného je zřejmé, že poskytnuté financování nebylo v důsledku uvedení nepravdivých údajů fakticky jištěno žádným účinným instrumentem, který by riziko banky snížil na jeho akceptovatelnou úroveň. Zcela zřejmým důvodem toho bylo předstírání obviněných a některých pracovníků Komerční banky, a. s., že financování je určeno na export zboží do ciziny. Pokud by financování bylo zamýšleno a realizováno tak, jak bylo deklarováno v předkládaných listinách, probíhalo by prostřednictvím dokumentárního inkasa a tento postup by pro banku představoval přiměřené obchodní riziko, jestliže by byly splněny všechny náležitosti tohoto platební instrumentu. Jak shora argumentačně rozvedeno, předkládané a zpracovávané údaje v systému Komerční banky, a. s. byly v naprostém rozporu se skutečností a zcela neslučitelné s obchodními zájmy Komerční banky, a. s. vkládanými do poskytování financování tohoto druhu. V důsledku těchto nepravdivých skutečností nedošlo k plnění ze strany dlužníka a z té samé příčiny nemohlo být ani přikročeno k účinnému vymáhání pohledávky ze strany věřitele, když nebyly k dispozici v podstatě žádné fungující zajišťovací mechanismy a dlužník neměl s ohledem na svou insolventnost dostatek likvidních prostředků. Jak zjištěné skutečnosti naznačují, dlužník - společnost ČAS, s. r. o. poskytnuté peněžní prostředky využil na plnění svých závazků vůči věřitelům spol. ČAS, s. r. o. a na plnění závazků personálně a majetkově propojených společností a k dalším obchodním či jiným aktivitám.

Ad 7)

Listiny týkající se bodu 7) výroku obžaloby, na které bude v následujícím textu obžaloby odkazováno, jsou založeny v originálu úvěrového svazku získaného pro účely tohoto tr. řízení od Komerční banky, a. s., který je označen jako příloha č. 36, svazek č. 5, z něhož byla pořízena kopie označená jako příloha č. 37, svazek č. 5 a dále jsou tyto listiny obsaženy také v tr. spise ve svazku č. 11, č. l. 3574-3698, jejichž kopie byly opatřeny ověřovací doložkou v případě, že originální úvěrový svazek obsahuje příslušnou listinu v originále. V odůvodnění obžaloby k bodu 7) v následujícím textu budou činěny odkazy na originální zdroj, tzn. na přílohu č. 36, svazek č. 5.

Obvinění Z. M. a Ing. M. B. jsou z jednání popsaného v bodě 7) výroku obžaloby usvědčováni zejména listinnými důkazy dokumentujícími poskytnutí úvěrového financování společnosti SATRAPA, a. s. ve výši 11.000.000,- DEM. Jedná se zejména o tyto listiny: žádost o odkoupení „payment obligation“, žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu, potvrzení o platebním závazku („payment obligation“), kupní smlouvu č. 1998/31/07, smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, vlastní směnku na částku

89

11.000.000,- DEM, návrh na uzavření obchodu (jeho schválení), smlouvu o financování obchodu č. 9810993008086 a další listiny vypovídající o převedení poskytnutého financování na úvěrový účet žadatele a další účty, jakož i listiny, z nichž je zřejmý postup Komerční banky při jednání o splacení úvěru a upomínek.

Dopis nazvaný žádost o odkoupení „payment obligation“ (č. l. 89) ze dne 1. 9. 1998 podepsaný za společnost SATRAPA, a. s. oběma obviněnými byl doručen Komerční bance, a. s. 4. 9. 1998. Předmětem žádosti je odkoupení „payment obligation“, který se týká kontraktu č. 1998/31/07 z 31. 7. 1998 na dodávku 1620 tun hovězích dělených mas a 900 tun vepřových půlek v celkové hodnotě 12.790.000,- DEM. Financování žádají poukázat na číslo účtu 6299790277 vedený u Komerční banky, a. s.

Žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu je zpracována na standardizovaném formuláři Komerční banky, a. s. (č. l. 7) s datem 9. 9. 1998. Žadatelem o financování je společnost SATRAPA, a. s., zastoupená oběma obviněnými. Příkazcem předfinancování exportního akreditivu je podle této žádosti společnost DAT-SCHAUB, jako příjemce akreditivu je v žádosti uvedena společnost SATRAPA, a. s. Je požadována částka 11.000.000,- DEM se splatností do jednoho roku, určená k předfinancování exportní operace. Žádost je podepsána oběma obviněnými. V dolní části žádosti banka dne 11. 9. 1998 potvrzuje, že financování bude poskytnuto podle této žádosti s tím, že bude provedeno s postihem na klienta na základě předložené zajišťovací vlastní směnky se splatností 15. 9. 1999.

Potvrzení o platebním závazku („payment obligation“) č. l. 31 - překlad z anglického do českého jazyka č. l. 54 je bez data jeho vystavení. Jeho obsahem je prohlášení společnosti DAT-SCHAUB adresované Komerční bance, a. s., v němž se neodvolatelně zavazuje zaplatit společnosti SATRAPA, a. s. částku 12.790.000,- DEM po dodání 2520 tun hovězího a vepřového masa v souladu se smlouvou č. 1998/31/07 z 31. 7. 1998. Závazek vstupuje v platnost po dodání zboží do konce října 1999.

Listina označená - potvrzení prodeje č. 1998/31/07 ze dne 31. 7. 1998 je založena na č. l. 30 - český překlad je na č. l. 53. Podle této smlouvy se prodávající – společnost SATRAPA, a. s. kupujícímu – společnosti DAT-SCHAUB zavazuje, že dodá hovězí a vepřové maso v celkové objemu 2.520.000 kg v hodnotě 12.790.000,- DEM, a to v období od IV. čtvrtletí roku 1998 do III. čtvrtletí roku 1999. Za společnost SATRAPA, a. s. je smlouva podepsána oběma obviněnými.

Na č. l. 90 je založena žádost ze dne 9. 9. 1998, doručená Komerční bance, a. s. 12. 9. 1998 o převod finančních prostředků ve výši 11.000.000,- DEM ve prospěch společnosti BOHEMIA - FLEISCH, spol. s r. o. z účtu společnosti SATRAPA, a. s. číslo 6299790277.

Vlastní směnka (č. l. 191) na částku 11.000.000,- DEM byla vystavena dne 9. 9. 1998 oběma obviněnými coby představiteli společnosti SATRAPA, a. s. na řad Komerční banky, a. s. se splatností do 15. 9. 1999.

V návrhu na uzavření obchodu (č. l. 8-9) úvěrová komise Komerční banky, a. s. žádost o financování obchodu ze dne 15. 9. 1998 ve výši 11.000.000,- DEM schválila s tím, že se jedná o předfinancování exportní dokumentární operace na základě neodvolatelného závazku společnosti DAT-SCHAUB. Platící bankou je Unibank, která je bonitní bankou s příznivým hodnocením. Financování podle schváleného návrhu, mělo být použito na financování

90

nákupu, výkrmu a porážky prasat s cílem splnit kontrakt č. 1998/31/07 z 31. 7. 1998. Dlužníkem z tohoto financování je vykazována Unibank, a/s, Dánsko.

Smlouva o poskytnutí financování v rámci dokumentární platební operace (č. l. 6-7) svým obsahem navazuje na formulář označený žádost o financování v rámci dokumentární platební operace ze dne 9. 9. 1998. Předfinancování exportní operace je v textu tiskopisu vysvětleno jako odkoupení pohledávky beneficienta ve chvíli otevření exportního akreditivu v jeho prospěch zahraniční bankou. Podle obsahu smlouvy se banka zavazuje, že podle podmínek obsažených ve smlouvě poskytne žadateli (společnosti SATRAPA, a. s.) příslušné financování. Na druhé straně se žadatel zavázal předložit v rámci platnosti akreditivu požadované dokumenty v souladu s akreditivními podmínkami. Žadatel vzal současně na vědomí, že úhrada bude provedena s výhradou dojití dobropisu od zahraniční banky a v případě nesplnění akreditivních podmínek bude částka v plné výši stornována. Za společnost SATRAPA, a. s. je smlouva podepsána dne 9. 9. 1998 Z. M., předsedou představenstva společnosti SATRAPA, a. s. a Ing. M. B., generálním ředitelem této společnosti. Za Komerční banku, a. s. podepsala tuto smlouvu ředitelka odboru 3050 J. K. s datem 15. 9. 1998.

Na č. l. 97-98 je založena smlouva o postoupení budoucích pohledávek ze dne 28. 12. 1998, uzavřená mezi společností SATRAPA, a. s. jako postupitelem a Komerční bankou, a. s. jako postupníkem, podle níž společnost SATRAPA, a. s. postupuje budoucí pohledávky i s příslušenstvím, které vzniknou z obchodu uzavřeného mezi společností SATRAPA, a. s. jako dodavatelem a společností DAT-SCHAUB jako odběratelem. Postupitel se ve smlouvě zavázal bezodkladně oznámit postoupení pohledávky všem odběratelům doručením oznámení o postoupení pohledávky podle přílohy č. 2 této smlouvy. Smlouva je podepsána za společnost SATRAPA, a. s. oběma obviněnými a za Komerční banku, a. s. J. K. a I. N. Na č. l. 99 se nachází příloha smlouvy o postoupení pohledávky označená Oznámení o postoupení pohledávky, která podle jejího textu oznamuje dlužníku postoupení pohledávky, přičemž jde o vygenerovaný text, který nebyl doplněn potřebnými údaji k odeslání a podpisem a tudíž nebyl ani odeslán dlužníku.

Na č. l. 70-71 je založen interní účetní doklad a kopie bankovního výpisu společnosti SATRAPA, a. s. z 15. 9. 1998, z jejichž obsahu vyplývá, že 15. 9. 1998 byl Komerční bankou otevřen úvěrový účet č. 199859741507, vedený v německých markách na dlužníka Unibank, a. s. a z něj byla převedena na účet společnosti SATRAPA, a. s. číslo 6299790277/0100 částka 10.269.493,06 DEM představující poskytnuté financování po sražení eskontního úroku a bankovních poplatků. Výpisem je potvrzeno, že ihned poté byly tyto finanční prostředky použity k úhradě dluhu společnosti BOHEMIA - FLEISCH, spol. s r. o. vůči Komerční bance, a. s. pocházející z jiného financování poskytnutého této společnosti v původní výši 11.509.000,- DEM, a to na úvěrový účet č. 7855471547/0100. Podle kreditního a debetního avíza (č. l. 100, 101) byly představitelé společnosti SATRAPA, a. s. o těchto převodech vyrozuměni ještě týž den.

Na č. l. 2-4 jsou založeny listiny adresované společnosti SATRAPA, a. s. k dokumentárnímu akreditivu vystavenému podle těchto listin Unibank na podkladě žádosti společnosti DAT-SCHAUB na částku 11.000.000,- DEM ve prospěch společnosti SATRAPA, a. s. Jedná o automaticky vygenerované listiny v systému tohoto bankovního produktu, které jsou přeškrtnuty a které nebyly odeslány.

91

Z listin na č. l. 72-83 je zřejmé, že poskytnuté financování bylo zaevidováno na dlužníka Unibank, a. s. Z listin na č. l. 105-110 je patrné, že dne 15. 3. 1999 byla provedena interně změna dlužníka, a to na společnost SATRAPA, a. s. Dopisem Komerční banky, a. s. založeným na č. l. 32 (překlad do českého jazyka na č. l. 55) z 10. 9. 1998, adresovaným Unibank, a. s. Dánsko Komerční banka, a. s. žádá o ověření pravosti podpisů nacházejících se na platebním závazku („payment obligation“). V odpovědi na tento dopis Unibank, a. s. Komerční bance, a. s. dne 5. 11. 1998 sděluje (č. l. 34, 57), že vše ukazuje na to, že tento dokument podepsali představitelé společnosti DAT-SCHAUB P. R. a J. O. D. Podle dopisu společnosti DAT-SCHAUB ze dne 2. 7. 1999 (č. l. 44, 67) tato společnost sděluje, že podle smlouvy uvedené v dopise ze dne 25. 6. 1999 neproběhl žádný obchod.

Ve stanovisku obchodního centra Praha-západ Komerční banky, a. s. (č. l. 93-94) ze dne 15. 9. 1998, v němž je hodnocena společnost SATRAPA, a. s. se uvádí, že tržby této společnosti výrazně rostou, nárůst zaznamenává i provozní hospodářský výsledek, avšak celkové hospodaření klienta bylo uzavřeno v roce 1997 se ztrátou 95.000.000,- Kč. Pro předfinancování exportu je schválen maximální limit 300.000.000,- Kč, proto vzhledem k limitu angažovanosti a celkové zadluženosti klienta se doporučuje obchod uskutečnit na riziko zahraniční banky. Je evidentní, že obsah tohoto stanoviska je odlišný od stanoviska ze dne 31. 12. 1998, o němž je pojednáváno u skutků pod bodem 9 a 10 odůvodnění této obžaloby.

Z dalšího obsahu úvěrového svazku je zřejmé, že dluh z poskytnutého úvěrového financování nebyl ve splatné lhůtě ani později splacen, když společnost SATRAPA, a. s. požadovala prodloužení splatnosti – viz např. č. l. 111-113, 133 a další.

Na základě žádosti o právní pomoc adresované do Dánska byli vyslechnuti představitelé společnosti DAT-SCHAUB (č. l. 1172-1173 tr. spisu), a sice J. O. D. – ředitel této společnosti, P. R. – manažer exportu této společnosti a H. E. – vedoucí exportu ve společnosti DAT-SCHAUB. Tito svědci shodně potvrdili sjednání rámcové smlouvy se společností SATRAPA, a. s. o odběru masa s tím, že prezentovaný obchod nebyl uskutečněn, neboť smlouva byla českou stranou po třech týdnech od jejího uzavření anulována.

Úplný výpis z obchodního rejstříku společnosti BOHEMIA - FLESICH, spol. s r. o. se nachází na č. l. 28-32 přílohy č. 4, svazku 1. Z obsahu výpisu plyne, že tato společnost byla zapsána 17. 7. 1990, jako statutární orgán byl veden obv. Ing. F. Ch., a to v období od založení společnosti do 4. 4. 1997.

Shromážděné důkazní prostředky, na něž je shora poukazováno, potvrzují, že oba obvinění požádali za společnost SATRAPA, a. s. o financování v rámci dokumentární platební operace specifikované jako dokumentární akreditiv – předfinancování exportní operace ve výši 11.000.000,- DEM, když předstírali, že tyto peněžní prostředky budou použity na nákup, zpracování a vývoz hovězího a vepřového masa do Dánska pro společnost DAT-SCHAUB, přičemž věděli, že peněžní prostředky budou použity na úhradu dluhu společnosti BOHEMIA - FLEISCH, spol. s r. o. vůči Komerční bance, a. s., pocházejícího z předchozího financování poskytnutému této společnosti Komerční bankou, a. s. Dokladem toho je jednak skutečnost, že obchodní kontrakt o dodávkách masa společnosti DAT-SCHAUB, byl ještě před poskytnutím financování zrušen po vzájemné dohodě obou stran a jednak také dopis podepsaný oběma obviněnými ze dne 9. 9. 1998, v němž žádali Komerční banku, a. s., aby poskytnuté finanční prostředky byly převedeny ve prospěch společnosti

92

BOHEMIA - FLEISCH, spol. s r. o., která byla majetkově a personálně propojena se společností SATRAPA, a. s.

S ohledem na to, že poskytnuté finanční prostředky nebyly použity na deklarovaný účel, nebylo riziko Komerční banky, a. s. kryto spolehlivým zajišťovacím instrumentem. Smlouva o postoupení budoucích pohledávek se tak stala neúčinnou, neboť ve skutečnosti tato pohledávka společnosti SATRAPA, a. s. za společností DAT-SCHAUB nevznikla a tudíž nemohla být ani převedena na Komerční banku, a. s. Potvrzením toho, že obvinění uzavírali smlouvu nikoli vážně, ale účelově, svědčí mimo jiné i skutečnost, že nesplnili povinnost vyplývající z této smlouvy spočívající v oznámení postoupení budoucích pohledávek dlužníku a v doložení tohoto oznámení Komerční bance, a. s. Ani vystavení vlastní směnky nezajištěné avalem neskýtalo pro věřitele zajištění závazku, neboť společnost SATRAPA, a. s. se v té době potýkala s finančními problémy a její finanční situace se zhoršovala, kdy její vyhodnocený nízký rating dosahoval až 5. skoringového pásma (nejhoršího) a nemohli tak oprávněně předpokládat, že by směnka v době její splatnosti mohla být kryta odpovídajícími peněžními prostředky.

Rovněž odkoupení tzv. „payment obligation“ nemělo z hlediska jištění úvěru žádný význam, neboť „payment obligation“ není podle svého obsahu ničím jiným, než zdůrazněným projevem vůle odběratele zboží v rámci kupní smlouvy, že zaplatí za dodané zboží dohodnutou kupní cenu, bude-li zboží dodáno v dohodnutých termínech a v příslušné kvalitě. Listina „payment obligation“ byla jen jakýmsi doplněním uzavřeného kontraktu (rámcové kupní smlouvy), která nebyla způsobilá sama o sobě založit závazkový vztah mezi Komerční bankou, a. s. a odběratelem zboží. Kromě toho nelze neodvolatelnosti učiněného prohlášení v této listině přikládat další právní význam či zvláštní závaznost, která by přesahovala meze běžného ujednání v rámci kupní smlouvy, neboť v něm absentuje konkrétní specifikace způsobu vynutitelnosti či použití sankce v případě nesplnění obsahu tohoto prohlášení.

Dokladem toho, že použití požadovaného financování na deklarovaný účel nebylo obviněnými míněno vážně a že si toho byli vědomi také někteří pracovníci Komerční banky, a. s., kteří se na vyřizování žádosti o financování podíleli, a kteří spolupůsobili k navození zdání, že podmínky pro poskytnutí finančních prostředků byly splněny, je také skutečnost, že Komerční banka, a. s. financování poskytla na nově otevřený bankovní účet vedený na fiktivního dlužníka Unibank, a. s. Denmark. Jednalo se o renomovanou bonitní zahraniční banku, jejíž předstíranou účastí v tomto financování pracovníci banky interně zatajili skutečného dlužníka, a sice společnost SATRAPA, a. s., která nebyla hodnocena odpovídajícím ratingem pro takové financování a současně účast této banky jevově navozovala zdání, že financování proběhlo v rámci dokumentárního akreditivu. Obdobný účel pak plnily také listiny vygenerované ze systému Komerční banky, a. s. vyvolávající klamné zdání o otevření dokumentárního akreditivu zahraniční bankou ve prospěch žadatele. Teprve později, když se na tuto záměrnou nesprávnost přišlo, byl v interním systému této banky zaevidován skutečný dlužník.

Ad 8)

Listiny týkající se bodu 8) výroku obžaloby, na které bude v následujícím textu obžaloby odkazováno, jsou založeny v originálu úvěrového svazku získaného pro účely tohoto tr. řízení od Komerční banky, a. s., který je označen jako příloha č. 36, svazky č. 2, 4, 10, z nichž byla pořízena kopie označená jako příloha č. 37, svazky č. 2, 4, 10 a dále jsou tyto listiny obsaženy také v tr. spise ve svazku č. 12, č. l. 4021-4142 a svazku č. 14, č. l. 4741-4866, jejichž kopie

93

byly opatřeny ověřovací doložkou v případě, že originální úvěrový svazek obsahuje příslušnou listinu v originále. V odůvodnění obžaloby k bodu 8) v následujícím textu budou činěny odkazy na originální zdroj, tzn. na přílohu 36, svazky č. 2, 4, 10. Ačkoli se jedná o tři jevově samostatná financování, byla tato zahrnuta do jednoho bodu obžaloby (č. 8), neboť předkládané podklady a některá rozhodnutí banky vzájemně souvisejí. Jednotlivě poskytnutá financování, která byla realizována samostatně, byla rozlišena pod písmeny a), b), c).

Obvinění Ing. F. Ch., Ing. L. F. a Ing. P. F. jsou z jednání popsaného v bodě 8) výroku obžaloby usvědčováni zejména listinnými důkazy dokumentujícími poskytnutí úvěrového financování společnosti ČAS, s. r. o. ve výši 4.911.353,- DEM, 60.000.000,- Kč a 80.000.000,- Kč. Jedná se zejména o tyto listiny: žádosti o financování obchodu, vlastní směnky na shora uvedené částky, návrh na uzavření obchodu, smlouvy o poskytnutí financování, rámcové pojistné smlouvy, potvrzení o koupi („purchase confirmation“), kupní smlouvy, zástavní smlouvu k listinným cenným papírům a další listiny vypovídající o převedení poskytnutých financování na úvěrové účty žadatele a další účty, jakož i listiny, z nichž je zřejmý postup Komerční banky, a. s. při jednání o splacení úvěru a upomínek.

V dopise ze dne 16. 11. 1998, doručeným Komerční bance, a. s. podle prezenčního razítka 20. 11. 1998 (č. l. 203, sv. 4), obviněný Ing. Ch. za společnost ČAS, s. r. o. žádal o profinancování obchodů spočívajících ve vývozu chmelu do Japonska v hodnotě 5,2 mil. DEM, prodej chmelu společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. v hodnotě 30 mil. Kč a společnosti Pivovar Radegast, a. s. v hodnotě 20 mil. Kč a prodej řepky společnosti MILO HOLDING, a. s. v hodnotě 75 mil. Kč a společnosti SETUZA, a. s. v hodnotě 180 mil. Kč s tím, že profinancování bude zajištěno akciemi společnosti PP servis, a. s. v hodnotě 180 mil. Kč.

Žádost o financování v rámci dokumentární operace – dokumentární inkaso na formuláři Komerční banky, a. s. ze dne 25. 11. 1998 je založena na č. l. 1, sv. 4. Žadatelem o financování je společnost ČAS, s. r. o., výše požadované částky je 140 mil. Kč, jako dlužníci inkasa jsou uvedeny společnosti Pivovar Radegast, a. s., Plzeňský Prazdroj, a. s., SETUZA, a. s. a MILO HOLDING, a. s. Příkazcem inkasa je ČAS, s. r. o. Dále je vyznačeno na formuláři, že jde o předfinancování exportní operace na dobu do 30. 11. 1999, aniž by exportní operace byla blíže konkretizovaná. V dolní části žádosti je vyjádřeno kladné stanovisko Komerční banky, a. s. ze stejného dne. Na druhé straně listiny jsou vytištěny podmínky a vysvětlivky k tomuto druhu financování. Pod pojmem předfinancování exportní operace se podle těchto vysvětlivek rozumí odkoupení pohledávky beneficienta ve chvíli otevření exportního akreditivu v jeho prospěch zahraniční bankou. Žadatel se kromě jiného zavázal předložit v rámci platnosti akreditivu požadované dokumenty v souladu s akreditivními podmínkami.

Žádost o financování v rámci dokumentární platební operace společnosti ČAS, s. r. o. na standardizovaném formuláři, ze dne 25. 11. 1998 na částku 4.911.353,- DEM je založena na č. l. 4, sv. 2. Jde o dokumentární inkaso, v němž jsou jako dlužníci inkasa uvedeny společnosti Mitsui Japonsko, Sapporo Breweries Ltd., Mitsui and Co. Deutschland, Suntory Limited, Asahi Breweries Ltd., příkazcem inkasa je společnost ČAS, s. r. o. konkrétně se jedná o předfinancování exportní operace na dobu do 30. 11. 1999 bez specifikace exportní operace. Žádost je podepsána obviněným Ing. Ch. V dolní části žádosti je vyjádřen kladný souhlas Komerční banky, a. s. ze dne 25. 11. 1998. Na druhé straně listiny jsou uvedeny vysvětlivky a podmínky k žádosti o financování stejné jako u shora citované žádosti z téhož dne.

94

V souvislosti s požadovaným financováním bylo předloženo sedm potvrzení o nákupu („purchase confirmation“). Potvrzení o koupi č. 2058994 ze dne 8. 6. 1998 na celkovou částku 94.826,52 DEM je založeno v původním anglickém znění na č. l. 139, sv. 4, překlad je na č. l. 169-170, sv. 4. Jedná se o smlouvu uzavřenou mezi týmiž subjekty na dodávku 11,16 tun chmelu. Potvrzení o koupi č. 2058710 ze dne 29. 7. 1997 na celkovou částku 291.550,- DEM je založeno v původním anglickém znění na č. l. 136, sv. 4, překlad je na č. l. 163-164, sv. 4. Jedná se o smlouvu uzavřenou mezi týmiž subjekty na dodávku 35 tun chmelu. Potvrzení o koupi č. 2058711 ze dne 29. 7. 1997 na celkovou částku 208.250,- DEM je založeno v původním anglickém znění na č. l. 141, sv. 4, překlad je na č. l. 173-174, sv. 4. Jedná se o smlouvu uzavřenou mezi stejnými subjekty na dodávku 25 tun chmelu. Potvrzení o koupi č. 2058995 ze dne 8. 6. 1998 na celkovou částku 264.600,- DEM je založeno v původním anglickém znění na č. l. 140, sv. 4, překlad je na č. l. 171-172, sv. 4. Jedná se o smlouvu uzavřenou mezi týmiž subjekty na dodávku 30 tun chmelu. Potvrzení o koupi č. 2057543 ze dne 10. 6. 1994 na celkovou částku 520.000,- DEM je založeno v původním anglickém znění na č. l. 134, sv. 4, překlad je na č. l. 159-160, sv. 4. Jedná se o smlouvu uzavřenou mezi týmiž subjekty na dodávku 50 tun chmelu. Potvrzení o koupi č. 2059036 ze dne 7. 7. 1998 na celkovou částku 570.000,- DEM je založeno v původním anglickém znění na č. l. 131, sv. 4, překlad je na č. l. 153-154, sv. 4. Jedná se o smlouvu uzavřenou mezi týmiž subjekty na dodávku 100 tun chmelu. Potvrzení o koupi č. 2058357 ze dne 11. 7. 1996 na celkovou částku 238.464,- DEM je založeno v původním anglickém znění na č. l. 142, sv. 4, překlad je na č. l. 175-176, sv. 4. Jedná se o smlouvu uzavřenou mezi týmiž subjekty na dodávku 25,92 tun chmelu.

Současně byly předloženy kupní a rámcové smlouvy o dodávce zboží. Kupní smlouva č. 1004 na dodávku chmelových produktů ze sklizně roku 1998-2000 ze dne 8. 1. 1998 byla uzavřena mezi dodavatelem společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. a společností Plzeňský Prazdroj, a. s. (č. l. 17-18, sv. 4). Předmětem smlouvy je dodávka chmelu v celkovém množství 75 tun v ceně 120.000,- Kč za 1 tunu produktu. Kupní smlouva č. 98-07-04 ZK/Ř na dodávku řepkového semene ze sklizně roku 1998 (č. l. 21-25, sv. 4) ze dne 10. 7. 1998 byla uzavřena mezi prodávajícím R.C.M. AGROSERVICE, spol. s r. o. a kupujícím Olpran group, a. s. Předmětem smlouvy jsou dodávky řepkového semene v množství 10000 tun. Kupní smlouva č. 98/17/294/P ze dne 9. 9. 1998 (č. l. 26-29, sv. 4) byla uzavřena mezi prodávajícím R.C.M. AGROSERVICE, spol. s r. o. a kupujícím společností SETUZA, a. s. Předmětem smlouvy je dodávka 24000 tun řepky olejné. Kupní smlouva č. 96-00/1001-3 ze dne 13. 2. 1996 (č. l. 208-211, sv. 4) byla uzavřena mezi dodavatelem společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. a odběratelem společností Pivovar Radegast, a. s. Předmětem smlouvy je dodávka žateckého chmelu v množství 3500 kg v roce 1996, 3500 kg v roce 1997 a stejného množství v roce 1998. Kupní smlouva neopatřená číslem uzavřená mezi kupujícím společností Plzeňský Prazdroj, a. s. a prodávajícím R.C.M. AGROSERVICE, spol. s r. o. ze dne 22. 6. 1998 je založena na č. l. 212-217, sv. 4. Jejím předmětem je dodávka sladovnického ječmenu ze sklizně roku 1998 v množství 10000 tun.

Na č. l. 218, sv. 4 je založena listina nazvaná příloha ke kontraktu č. 2057088 uzavřená mezi prodávajícím REALITY - TRADING, spol. s r. o. a kupujícím společností Mitsui. Je datována dnem 26. 5. 1993 a jejím předmětem je dodávka chmelu v období od měsíce října 1998 do února 1999. Obdobná smlouva mezi stejnými subjekty je založena na č. l. 219, sv. 4, vztahuje se ke kontraktu č. 2057198 na období od měsíce října 1998 do února 1999. Předmětem jsou dodávky chmelu v množství 10000 kg.

95

Dne 30. 11. 1998 obviněný Ing. F. vystavil za společnost ČAS, s. r. o. vlastní směnku na směnečnou sumu 4.911.353,- DEM se splatností 30. 11. 1999 na řad Komerční banky, a. s. splatnou u Komerční banky, a. s. (č. l. 173, sv. 2). Téhož dne vystavil obviněný Ing. F. vlastní směnku na směnečnou sumu 60.000.000,- Kč splatnou 30. 11. 1999 u Komerční banky, a. s. na řad této banky (č. l. 105, sv. 4).

Pojistná smlouva č. 170000459 uzavřená mezi pojistitelem společností EGAP, a. s. a pojištěným ČAS, s. r. o. ze dne 30. 11. 1998 je založena na č. l. 73-75, sv. 4. Předmětem této smlouvy je pojištění krátkodobých tuzemských pohledávek proti komerčním rizikům. Nedílnou součástí této smlouvy jsou všeobecné pojistné podmínky „G“ pro pojištění krátkodobých tuzemských pohledávek proti komerčním rizikům. Pojištění se vztahuje na riziko nezaplacení pohledávky vzniklé z prodeje v důsledku doložené platební neschopnosti kupujícího nebo na riziko nezaplacení pohledávky z prodeje v důsledku doložené platební neschopnosti kupujícího a platební nevůle kupujícího. Pojištění pohledávek z prodeje, pro které pojistitel stanovil úvěrový limit, vzniká dnem vystavení faktury pojištěným na úhradu pohledávky z prodeje realizovaného v době platnosti úvěrového limitu. Všeobecné pojistné podmínky označené písm. G pro pojištění krátkodobých tuzemských pohledávek proti komerčním rizikům jsou založeny v úvěrovém sv. 4 na č. l. 220-225. Z těchto podmínek plyne, že pojištění vzniká dnem vystavení faktury pojištěným na úhradu pohledávky z prodeje realizovaného v době platnosti úvěrového limitu (článek 4, odstavec 1), když pojištění podle těchto podmínek zaniká dnem zaplacení pohledávky kupujícím nebo, vznikla-li pojistná událost, dnem vydání rozhodnutí pojistitele o pojistném plnění.

Další rámcová smlouva uzavřená mezi stejnými subjekty registrovaná pod č. 101004334 (č. l. 49-51, sv. 2) je ze dne 28. 9. 1998. Narozdíl od předchozí citované smlouvy pojištění podle této rámcové smlouvy platí ve spojení s všeobecnými pojistnými podmínkami „A1“. Jinak podmínky této smlouvy jsou obdobné. K této smlouvě byl uzavřen dodatek č. 1 ze dne 1. 11. 1998 (č. l. 54, sv. 2), podle kterého se strany dohodly, že pojistné při vzniku jeho nároku bude vyplaceno ve prospěch Komerční banky, a. s.

V návaznosti na posledně citovanou smlouvu byla vydána pojistitelem rozhodnutí o úvěrovém limitu, která jsou založena na č. l. 55-59, sv. 2. Na č. l. 60-66, sv. 2 jsou založena hlášení o vývozu společnosti ČAS, s. r. o. určená pro společnost EGAP, a. s.

Dne 30. 11. 1998 byla uzavřena zástavní smlouva k listinným cenným papírům mezi zástavním věřitelem Komerční bankou, a. s. a zástavcem společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. (č. l. 178-180, sv. 4). Zástavní smlouva zajišťuje poskytnutí financování částky 4.911.353,- DEM a financování ve výši 60.000.000,- Kč. Předmětem zástavního práva jsou akcie společnosti PP servis, a. s. v hodnotě 180.000.000,- Kč.

Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti PP servis, a. s. (č. l. 81-82 přílohy č. 4, sv. 1) plyne, že společnost byla zapsána do obchodního rejstříku dne 26. 6. 1998, když v inkriminované době byl místopředsedou představenstva obv. Ing. P. F. a že základní jmění (kapitál) společnosti činil 180.000.000,- Kč, který odpovídal hodnotě akcií. Ke dni 25. 11. 1998 byl nepeněžitý vklad společnosti zcela splacen, peněžitý vklad společnosti byl splacen ve výši 23.982.000,- Kč, což odpovídá 30 %. Stejné skutečnosti pak plynou z usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 26. 6. 1998 (č. l. 9248-9249 tr. spisu).

Na č. l. 183, sv. 4 je založena listina nazvaná akcie na majitele společnosti PP servis, a. s. na částku 1.000.000,- Kč s uvedením, že základní jmění společnosti je 180.000.000,- Kč, datum

96

emise je 12. 5. 1998, počet akcií k datu emise 243 ks. Jedná se o akcie na majitele s neomezenou převoditelností. V dolní části listiny je podpis předsedy představenstva Ing. F. R.

Návrh na zápis spol. PP servis, a. s. do obchodního rejstříku (č. l. 9223-9224 tr. spisu) dokladuje, že byl doručen Krajskému obchodnímu soudu v Praze dne 2. 6. 1998. Prohlášení správce vkladu (č. l. 9239 tr. spisu) ze dne 12. 5. 1998 potvrzuje, že jím byl obv. Ing. P. F. Listina přítomných na valné hromadě společnosti PP servis, a. s. ze dne 26. 1. 1999 (č. l. 9258-9259 tr. spisu) dokladuje, že společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. měla k tomuto dni 17,63% hlasovací podíl, z čehož plyne, že ve stejném poměru se tato společnost podílela na kapitálu společnosti PP servis, a. s. a potažmo na akciích této společnosti. Další rozhodné skutečnosti týkající se akcií této společnosti jsou zřejmé z výpisů z obchodního rejstříku této společnosti nacházející se ve svazku č. 32 trestního spisu. Například z obchodního rejstříku jmenované společnosti ze dne 8. 10. 1999 (č. l. 9069 tr. spisu) plyne, že k tomuto dni byl peněžitý vklad splacen jen ze 30 %. Stejný údaj obsahuje také výpis z obchodního rejstříku ze dne 17. 12. 1999 (č. l. 9274 tr. spisu).

Návrh na rozhodnutí žádosti o poskytnutí finančních prostředků ve výši 4.911.353,- DEM v rámci Komerční banky, a. s. je založen na č. l. 204-205, sv. 4. Zpracovatelé návrhu poukazují na předložené podklady o obchodech, které mají být financovány. V závěru se doporučuje vyhovět žádosti, a to za podmínek financování poskytnout se splatností do 30. 11. 1999, s úrokovou sazbou VBS 1 rok + 4 % p. a., požadovat vlastní směnky ČAS, s. r. o. v hodnotě a se splatností odpovídající poskytnutému financování, avalované obv. Ing. F. Ch., předložení rozhodnutí společnosti EGAP, a. s. o stanovení limitu a uzavření zástavní smlouvy na 100 % akcií společností PP servis, a. s. V dolní části posledního listu návrhu je dopsáno, že se odsouhlasuje předfinacování pro společnosti Mitsui za předpokladu předložení rozhodnutí společnosti EGAP, a. s. o limitu a požadavek na osobní aval obv. Ing. F. Ch. je přeškrtnut. Souhlas je datován 30. 11. 1998.

Smlouva o financování obchodu č. 9820043006006 z 30. 11. 1998 na částku 4.911.353,- DEM je založena na č. l. 29-33, sv. 2. Financování je poskytnuto společnosti ČAS, s. r. o. Ve smlouvě není výslovně specifikováno k jakému účelu jsou poskytnuty finanční prostředky, nicméně účel poskytnutí plyne z podmínek pro poskytnutí financování. V podmínkách smlouvy bylo stanoveno předložit kontrakty uzavřené mezi společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. a společností Mitsui, rámcovou pojistnou smlouvu, rozhodnutí společností EGAP, a. s. o stanovení limitů, zástavní smlouvu na 100 % akcií společností PP servis, a. s., originál zajišťovací vlastní směnky na částku 4.911.353,- DEM. Dále byl klient zavázán, že platební styk bude prováděn výhradně prostřednictvím Komerční banky, a. s. a bude předkládat Komerční bance, a. s. účetní a statistické výkazy a na požádání aktualizaci finanční a důchodové situace. Smlouva je za společnost ČAS, s. r. o. podepsána obv. Ing. L. F., za Komerční banku, a. s. Ing. Z. H. a E. Ž.

Na podkladě shora citovaných listin byl dne 1. 12. 1998 Komerční bankou, a. s. otevřen úvěrový účet č. 199875241537, vedený na dlužníka ČAS, s. r. o. a na tento účet Komerční banka, a. s. převedla částku 4.530.417,10 DEM (č. l. 3263 přílohy č. 17) představující poskytnuté financování po sražení úroků a bankovních poplatků a tuto obratem poukázala na běžný účet společnosti ČAS, s. r. o. číslo 196555480287 (č. l. 9, sv. 2) vedený u Komerční banky, a. s. pobočky Praha 6. Dne 1. 12. 1998 na základě písemného zmocnění ČAS, s. r. o. podepsaným obv. Ing. F. (č. l. 55, sv. 4) Komerční banka, a. s. převedla z tohoto účtu částku 3.629.055,- DEM na úvěrový účet č. 199867441547 (č. l. 34, sv. 2, č. l. 3263 přílohy č. 17)

97

k úhradě dluhu společnosti KETTI, spol. s r. o. vzniklého z předfinancování exportní operace, vedeného pod referenčním č. 97210980086 a zbytek poskytnutého financování ve výši 16.165.724,- Kč odpovídající v přepočtu částce 906.000,- DEM byl převeden na běžný účet společnosti ČAS, s. r. o. číslo 1416110267 (č. l. 21, sv. 2), kde byly tyto prostředky dále použity společně s částkou poskytnutého financování ve výši 60.000.000,- Kč /viz ad 8 b)/.

Na č. l. 100-104, sv. 4 je založena smlouva o financování č. 9820044006006 ze dne 30. 11. 1998 na částku 60.000.000,- Kč. Podle obsahu této smlouvy bylo vyhověno žádosti ČAS, s. r. o. o financování této částky, když v podmínkách bylo stanoveno předložení kontraktů mezi společnostmi R.C.M. AGROSERVICE, spol. s r. o. a SETUZA, a. s., Olpran group, a. s. a Plzeňský Prazdroj, a. s., REALITY - TRADING, spol. s r. o. a Plzeňský Prazdroj, a. s., dále předložení rámcové pojistné smlouvy se společností EGAP, a. s., rozhodnutí společnosti EGAP, a. s. o stanovení limitů, zástavní smlouvy na 100 % akcií společnosti PP servis, a. s. a originálu zajišťovací vlastní směnky na částku 60.000.000,- Kč se splatností odpovídající splatnosti poskytovaného financování. Další podmínky smlouvy jsou obdobné jako u shora citované smlouvy na částku 4.911.353,- DEM. Smlouva je za společnost ČAS, s. r. o. podepsána obv. Ing. L. F., za Komerční banku, a. s. Ing. Z. H. a E. Ž.

Na podkladě shora zmiňovaných listin Komerční banka, a. s. dne 1. 12. 1998 otevřela úvěrový účet č. 199875231507 na dlužníka ČAS, s. r. o. (č. l. 38, sv. 4) a na něj převedla částku 51.483.334,55 Kč odpovídající poskytnutému financování ve výši 60.000.000,- Kč po sražení úroku a bankovních poplatků (č. l. 38, sv. 4), z něhož byla částka 51.483.334,55 Kč (č. l. 980) představující výši poskytnutého financování po odečtení odměny banky převedena na účet společnosti ČAS, s. r. o. číslo 1416110267 (č. l. 13, sv. 4), když ještě téhož dne byla provedena platba ve výši 10.948.551,86 Kč (č. l. 980, přílohy č. 17) s popisem „SPL.JIS.“ ve prospěch účtu 199857361527, kdy se jednalo o splátku úvěru a úroků z úvěrového případu referenční č. KB 9810844008086 (v obžalobě skutek pod bodem 5). Následně dne 2. 12. 1998 byla na účet poukázána platba ve výši 16.175.724,- Kč jako korunový ekvivalent zbývající částky 906.000,- DEM z úvěru ve výši 4.911.353,- DEM (účet č. 196555480287). Zároveň byly provedeny dva převody v souhrnné výši 16.000.000,- Kč (č. l. 3667, přílohy č. 17) do banky INTERBANKA na účty 5077070018 a 5063030015, platba ve výši 5.517.000,- Kč (č. l. 3667, přílohy č. 17) na jméno Ing. J. V., ve výši 3.114.843,- Kč (č. l. 3667, přílohy č. 17) společnosti Pragosport, a. s., v souhrnné výši 7.400.000,- Kč (č. l. 3666-3667) společnosti SPORT - TRADING, spol. s r. o., ve výši 500.000,- Kč (č. l. 3666, přílohy č. 17) společnosti Hot Cuisine, s. r. o., v souhrnné výši 87.417,- Kč společnosti IMEX TRADING, spol. s r. o., v souhrnné výši 319.166,16 Kč společnosti ŠkoFIN, s. r. o., v souhrnné výši 60.512,- Kč společnosti ROLC - service, s. r. o., v souhrnné výši 17.400,- Kč společnosti EGAP, a. s. (vše č. l. 3651-3663, přílohy č. 17), ve výši 38.662,- Kč (č. l. 3662, přílohy č. 17) společnosti První novinová společnost, a. s. a v souhrnné výši 99.443,50 Kč (č. l. 3651-3663, přílohy č. 17) společnosti SPT TELECOM, a. s. Dále pak byla provedena výplata mezd v souhrnné výši 615.149,- Kč a platby sociálního zabezpečení, pojistného a pojištění, platby zdravotním pojišťovnám a platby daní, poplatků a odvodů. V hotovosti byla vybrána částka 1.200.000,- Kč (č. l. 3651-3665, přílohy č. 17) pokladní pracovnicí společnosti ČAS, s. r. o. Dne 3. 12. 1998 pak byla zejména provedena platba ve výši 189.787,50 Kč (č. l. 3625, přílohy č. 17) společnosti ČAS - FIN, s. r. o. a platba ve výši 15.303.531,02 Kč (č. l.3625, přílohy č. 17), která byla po převodu na španělskou měnu ve výši 70.875.931,- ESP zaslána na účet číslo 2714006542, vedeného u BANCO CENTRAL HISPANO, SANTIAGO DEL TEIDE, ESPAŇA. Dne 7. 12. 1998 pak byla provedena platba ve výši 143.792,- Kč (č. l. 1652, přílohy č. 17) společnosti Česká pojišťovna, a. s. a ve výši 390.000,- Kč (č. l. 1652, přílohy č. 17) společnosti FK Chmel Blšany, spol. s r. o. Ke splácení poskytnutého úvěru docházelo

98

nepravidelně a byla splacena pouze malá část jistiny. Zbylá část jistiny tvořila pohledávku Komerční banky, a. s. ve výši 59.720.000,- Kč, která byla bankou ke dni 12. 5. 2000 odepsána.

Dne 10. 12. 1998 byl uzavřen dodatek č. 1 ke smlouvě o financování č. 9820044006006 (č. l. 88-89, sv. 4). Na podkladě tohoto dodatku se Komerční banka, a. s. zavázala poskytnout financování společnosti ČAS, s. r. o. ve dvou tranších, a to ve výši 60.000.000,- Kč (již poskytnuto viz shora) a 80.000.000,- Kč se splatností 30. 11. 1998 s tím, že ostatní podmínky smlouvy o financování nejsou tímto dodatkem dotčeny. Za společnost ČAS, s. r. o. podepsal dodatek obv. Ing. F. F. a za Komerční banku, a. s. ředitelka odboru 3050 J. K. a vedoucí oddělení 3053 E. Ž.

Směnku ze dne 10. 12. 1998 na částku 80.000.000,- Kč na řad Komerční banky, a. s. se splatností 30. 11. 1999 u Komerční banky, a. s. vystavil za společnost ČAS, s. r. o. obv. Ing. F. (č. l. 12, sv. 4).

Dne 11. 12. 1998 byl uzavřen dodatek č. 1 k zástavní smlouvě k listinným cenným papírům ze dne 30. 11. 1998. Tímto dodatkem se mění odstavec č. 1 smlouvy v tom, že zástava se vztahuje také na financování, které bylo poskytnuto na základě dodatku č. 1 ke smlouvě o financování č. 9820044006006 ve výši 80.000.000,- Kč. Dodatek je podepsán za společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. jejím jednatelem – obv. Ing. P. F. a za Komerční banku, a. s. ředitelkou odboru 3050 J. K. a vedoucí oddělení 3053 E. Ž.

Na základě shora zmiňovaných listin Komerční banka, a. s. dne 11. 12. 1998 otevřela úvěrový účet č. 199875561557 na dlužníka společnost ČAS, s. r. o. a na něj převedla částku 68.955.555,95 Kč (č. l. 59, sv. 4) odpovídající poskytovanému financování ve výši 80.000.000,- Kč po sražení úroků a bankovních poplatků a tuto pak obratem banka poukázala na běžný účet společnosti ČAS, s. r. o. číslo 1416110267 vedený u Komerční banky, a. s. Praha 6 (č. l. 16, 59, sv. 4, č. l. 576, přílohy č. 17), když ještě téhož dne byl proveden zejména převod částky 64.000.000,- Kč (č. l. 678, přílohy č. 17) do banky INTERBANKA na účet číslo 5077070018/2500, dále platba ve výši 34.650,- Kč (č. l. 678, přílohy č. 17) společnosti Cesnet, s. r. o. ve výši 12.515,- Kč (č. l. 678, přílohy č. 17) společnosti První novinová společnost, a. s. a 40 neidentifikovaných plateb v souhrnné výši 47.354,95 Kč. Dne 14. 12. 1998 pak byly provedeny tři výběry hotovosti, každý ve výši 1.000.000,- Kč (č. l. 678 a 780, přílohy č. 17) a dne 16. 12. 1998 platba ve výši 1.000.000,- Kč (č. l. 882, přílohy č. 17) společnosti FK Chmel Blšany, spol. s r. o. Pohledávka Komerční banky, a. s. ve výši 80.000.000,- Kč, vzniklá poskytnutím úvěru k financování obchodu společnosti ČAS, s. r. o., byla bankou ke dni 19. 5. 2000 odepsána.

K financování částky 80.000.000,- Kč bylo dne 11. 12. 1998 vystaveno centrálou Komerční banky, a. s. dokumentární inkaso (anglické znění na č. l. 125, sv. 4, český překlad na č. l. 143, sv. 4) adresované Komerční bance, a. s. Plzeň-město, v němž byla jako výstavce uvedena společnost ČAS, s. r. o. a jako směnečník (dlužník) společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. Na č. l. 126, sv. 4 je v anglickém znění založeno dokumentární inkaso (český překlad na č. l. 144, sv. 4) ze dne 2. 12. 1998 na částku 60.000.000,- Kč, které zasílá centrála Komerční banky, a. s. Komerční bance, a. s. Plzeň-město, v němž je rovněž uvedená jako výstavce společnost ČAS, s. r. o. a jako směnečník (dlužník) Plzeňský Prazdroj, a. s. Z úvěrového svazku není patrné, zda informace o vystavení dokumentárního inkasa byly odeslány adresátu.

99

Na č. l. 206-207, sv. 4 je založena listina vypracovaná Komerční bankou, a. s. týkající se hodnocení klienta – REALITY - TRADING, spol. s r. o. ze dne 4. 11. 1998. Uvádí se zde, že tento klient byl původně zařazen do ratingové kategorie 2E s rizikovými náklady 20 %, když výsledkem skoringu účetních výkazů za rok 1997 je pásmo 5 s nedefinovatelnou maximální zadlužeností. V závěru hodnocení je uvedeno, že spolupráce s tímto klientem obdobně jako s Lounskou mlékárnou, s. r. o. je ovlivněna neplněním smluvních podmínek ze strany těchto klientů, když se konkrétně jedná o opakované případy prodlení v úhradě úroků a nepředkládání požadovaných materiálů.

Na č. l. 231, sv. 4 je založeno debetní avízo ze dne 3. 12. 1998 na částku 60.000.000,- Kč adresované centrálou Komerční banky, a. s. Komerční bance, a. s. Praha 6 a na č. l. 39, sv. 10 je založeno debetní avízo na částku 80.000.000,- Kč adresované centrálou Komerční banky, a. s. Komerční bance, a. s. Praha 6.

Na č. l. 2-8, sv. 4 se nachází vyjádření Komerční banky, a. s. k poskytnutým financování popsaným v době 8 obžaloby, v němž jsou popisovány jednotlivé podklady a kroky Komerční banky, a. s. při poskytování financování s konkretizací, na jaké účely, resp. na které účty byly postupně finanční prostředky pocházející z poskytnutých financování použity.

Výpis z obchodního rejstříku společnosti PP servis, a. s. se nachází na č. l. 81-82 přílohy č. 1, sv. 1. Z jeho obsahu plyne, že tato společnost byla zapsána v obchodním rejstříku 26. 6. 1998. Místopředsedou představenstva byl v době od 26. 6. 1998 do doby uskutečnění výpisu 5. 12. 2001 obv. Ing. P. F. V této společnosti působil také obv. Ing. L. F., a to jako člen dozorčí rady v době od 26. 6. 1998 do 14. 12. 2000. B. Ch. působila v této společnosti v době od 26. 6. 1998 do 14. 12. 2000 jako člen dozorčí rady a od 14. 12. 2000 jako předseda dozorčí rady. Na č. l. 69-80 citovaného svazku je založen výpis z obchodního rejstříku společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. Z výpisu plyne, že tato společnost byla zapsána v obchodním rejstříku 1. 5. 1992, když nejprve byla registrována s názvem Plzeňské pivovary, a. s. a od 1. 9. 1994 došlo ke změně názvu společnosti na společnost Plzeňský Prazdroj, a. s.

Svědek Ing. O. Č. působil u společnosti R.C.M. AGROSERVICE, spol. s r. o., jako prokurista. Se společností Plzeňský Prazdroj, a. s. začala tato společnost podle jeho výpovědi obchodovat v roce 1995. V roce 1998 byla podepsána smlouva na dodávku 10000 tun sladovnického ječmene. K předložené kupní smlouvě č. 98-07-04 ZK/Ř uzavřené mezi společnostmi R.C.M. AGROSERVICE, spol. s r. o. a Olpran Group, a. s., svědek uvedl, že kontakt na společnost Olpran Group, a. s. získal od Ing. F. a smlouva nebyla splněna z důvodu rapidně se zvedající ceny řepky. Skutečné dodané množství řepky bylo asi 2000 tun. K předložené kupní smlouvě č. 98/17/294/p uzavřené mezi R.C.M. AGROSERVICE, spol. s r. o. a SETUZA, a. s. svědek uvedl, že společnost SETUZA, a. s. byla v roce 1998 jediným velkým odběratelem řepky. Jednalo se o velké množství produktu a současně již probíhala doba sklizně řepky, proto bylo pro jejich firmu nereálné vlastními silami takové množství zajistit. Snažili se získat finanční prostředky na tuto dodávku, což se jim podařilo (od IPB), ale následně byly i tyto prostředky vráceny, aniž by došlo k realizaci smlouvy a smlouva byla stornována.

Svědek J. G. vypověděl, že obv. Ing. Ch. zná z jeho působení v Českomoravském fotbalovém svazu, kde oba byly ve vedení. K předložené smlouvě na dodávku řepky olejné uvedl, že tuto uzavřel s Ing. Č., který zastupoval společnost R.C.M. AGROSERVICE, spol. s r. o. Na základě této smlouvy poskytla SETUZA, a. s. dodávající společnosti finanční zálohu na koupi

100

tohoto zboží. Pokud si vzpomíná, tak společnost R.C.M. AGROSERVICE, spol. s r. o. zboží nedodala a finance vrátila.

Svědek PeadDr. J. L., který v inkriminované době byl předsedou představenstva Olpran Group, a. s., na počátku své výpovědi rozvedl osoby, které byly zakládajícími členy společnosti. K předložené smlouvě č. 98-07-04 ZK/Ř uzavřené dne 10. 7. 1998 mezi společnostmi R.C.M. AGROSERVICE, spol. s r. o. a Olpran Group, a. s. uvedl, že tuto smlouva zná, v záhlaví smlouvy je uvedeno jeho jméno z titulu funkce, ale tuto smlouvu nepodepisoval. Nedokázal se podrobněji k obsahu této smlouvy vyjádřit a odkázal v tomto směru na PeadDr. J. K.

Jak z rekapitulace shromážděných důkazních prostředků plyne, pod tímto bodem obžaloby jsou vedeny 3 úvěrové případy, které spolu vzájemně souvisí, zejména s ohledem na jejich provázaný vývoj od podání žádostí do doby poskytnutí financování. Protože tato financování byla poskytnuta na podkladě 2 smluv a 1 doplňku smlouvy samostatně, jsou tato jednání posuzována jako tři dílčí útoky pokračujícího trestného činu – zločinu.

Projednávané jednání v tomto bodě obžaloby lze shrnout tak, že sjednávání financování započal obviněný Ing. F. Ch. podáním neoficiální žádosti na profinancování obchodů spočívajících ve vývozu chmelu a řepky pro zahraniční a tuzemské odběratele v hodnotě 5.200.000,- DEM, 30.000.000,- Kč, 20.000.000,- Kč a 75.000.000,- Kč. Následně předložil 2 žádosti o financování v rámci dokumentární platební operace a sice částky 4.911.353,- DEM a 140.000.000,- Kč a současně dodal 7 potvrzení o koupi („purchase confirmation“) a rámcové kupní smlouvy uzavřené se zahraničními a tuzemskými odběrateli deklarovaného zboží. Dále obviněný Ing. Ch. předložil pojistnou smlouvu uzavřenou se společností EGAP, a. s. Obviněný Ing. P. F. uzavřel za společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. s Komerční bankou, a. s. zástavní smlouvu k listinným cenným papírům, podle které byly ve prospěch Komerční banky, a. s. zastaveny akcie společnosti PP servis, a. s. v hodnotě 180.000.000,- Kč. Obviněný Ing. F. vystavil za společnost ČAS, s. r. o. 2 vlastní směnky na částky 60.000.000,- Kč a 4.911.353,- DEM neopatřené avalem. Na základě těchto podkladů obviněný Ing. F. dne 30. 11. 1998 uzavřel s Komerční bankou, a. s. smlouvu o financování ve výši 4.911.353,- DEM a tyto peněžní prostředky byly následně poskytnuty v požadované výši. Téhož dne obviněný Ing. F. uzavřel smlouvu o financování ve výši 60.000.000,- Kč. Rovněž tyto peněžní prostředky byly obratem poskytnuty v požadované výši. Dne 10. 12. 1998 obv. Ing. F. uzavřel dodatek o financování ke smlouvě o financování ve výši 60.000.000,- Kč, podle něhož se předexportní financování rozšířilo o částku 80.000.000,- Kč a vzhledem k tomuto dodatku obviněný Ing. F. předložil vlastní směnku na částku 80.000.000,- Kč. V návaznosti na to obv. Ing. P. F. uzavřel dodatek k zástavní smlouvě k listinným cenným papírům, podle něhož se zástava vztahovala i na částku 80.000.000,- Kč. Na podkladě dodatku č. 1 ke smlouvě o financování byla částka 80.000.000,- Kč poskytnuta. Z celkové částky 140.000.000,- Kč a 4.911.353,- DEM nebyla ani část těchto prostředků použita k deklarovaným obchodům. Všechny tyto peněžní prostředky byly použity na úhradu dluhů společnosti ČAS, s. r. o. a dalších společností personálně a majetkově propojených s touto společností, na úhradu obchodních a neobchodních aktivit společnosti ČAS, s. r. o.

Zajišťující instrumenty, které se k poskytnutým financováním vázaly, byly v prezentované podobě neúčinné. Vystavené 3 vlastní směnky na částky odpovídající poskytnutému financování nemohly být považovány za reálné zajištění těchto pohledávek, neboť společnost ČAS, s. r. o. v té době vykazovala záporné hospodářské výsledky, kdy její vyhodnocený nízký rating nedosahoval akceptovatelné úrovně pro poskytnutí financování tohoto druhu a v této

101

výši. Proto obvinění nemohli jako představitelé společnosti ČAS, s. r. o. oprávněně spoléhat, že by vystavené směnky v době jejich splatnosti mohly být kryty odpovídajícími likvidními prostředky (a konec konců jak se ukázalo později, když dluh nebyl splacen, směnky nebyly dlužníkem proplaceny).

Ani předložené pojistné smlouvy uzavřené se společností EGAP, a. s. nemohly reálně plnit funkci zajišťovacího instrumentu ve prospěch poskytovatele financování, neboť s ohledem na záměr obviněných spočívající v tom, že peněžní prostředky budou určeny k jiným než deklarovaným účelům, nemohlo sjednané pojištění být účinné, když podle podmínek těchto smluv, jakož i obecných podmínek tohoto druhu pojištění, konkrétní pohledávka vzniká dnem vystavení faktury pojištěným na úhradu pohledávky z prodeje a tedy tyto smlouvy předpokládaly nezaplacení pohledávky z důvodu platební neschopnosti kupujícího nikoli dodavatele zboží (prodávajícího). K dalšímu nedostatku této pojistné smlouvy patří to, že pojištění bylo sjednáno společností ČAS, s. r. o., přičemž dodavatelem zboží byla podle deklarovaných údajů odlišná společnost a tudíž riziko nezaplacení odběratelem zboží nebylo touto smlouvou bez dalšího ošetření pokryto.

Rovněž na první pohled jevící se spolehlivý jistící instrument v podobě uzavřené zástavní smlouvy ve spojení s dodatkem k této smlouvě nemohl účinně plnit svou zajišťovací funkci, neboť presentované účinky spojené s uzavřením této smlouvy byly nerealizovatelné. Zástavní smlouvu uzavíral statutární orgán společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. obv. Ing. P. F. Předmětem zástavy bylo celkem 243 akcií spol. PP servis, a. s. v deklarované hodnotě 180.000.000,- Kč. Vadou této smlouvy je skutečnost, že tyto akcie nejen, že nebyly veřejně obchodovatelné, ale mohly v té době existovat pouze v podobě zatímních listů, neboť nebyl v této době splacen jejich emisní kurs. Navíc ve prospěch společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. nesvědčil jejich vlastnický titul, protože v té době měla tato společnost jen 17,63% podíl na vkladu společnosti PP servis, a. s. a emisní kurs akcií této společnosti nebyl úplně splacen.

Kromě toho, že byly jistící instrumenty neúčinné, jak je rozvedeno shora, významné pro podstoupení obchodního rizika poskytovatelem úvěrových prostředků se jeví skutečnost, že obvinění za spolupůsobení některých pracovníků Komerční banky, a. s., kteří se na vyřizování žádostí o poskytnutí financování podíleli, již od počátku počítali s tím, že financování nebude použito na deklarovaný účel, ale na úhrady závazků společnosti ČAS, s. r. o. a dalších společností personálně a majetkově propojených s touto společností a na další obchodní či neobchodní aktivity. V důsledku použití financování na jiný účel nemohlo dojít k financování obchodu prostřednictvím dokumentárního inkasa, které by pro banku představovalo mnohem nižší riziko. V úvěrovém svazku tohoto případu nebyly nalezeny a ani z jiného zdroje nebyly zajištěny listiny svědčící o skutečném sjednání podmínek dokumentárního inkasa, když v úvěrovém svazku se nachází toliko listiny, které byly automaticky vygenerovány z elektronického systému evidence těchto obchodů banky, které navozují dojem, že platby prostřednictvím dokumentárního inkasa byla smluvně realizovány. Ve skutečnosti však takové podmínky sjednány s odběrateli zboží nebyly. Kromě toho realizace deklarovaných obchodů by skýtala základní podmínky pro využití pojištění vyplývajícího z uzavřených smluv se společností EGAP, a. s. pokud by byly splněny i další podmínky tohoto pojištění jak poukazováno shora.

Z povahy jednání obviněných Ing. Ch. a Ing. F. v bodech 4), 5), 6) a 8) je zřejmé, že jednali společně, třebaže předkládání listin a právní úkony činili jeden či druhý z nich, když je z kontextu tohoto jednání patrné, že každý z nich činil tyto úkony s vědomím toho, které

102

konkrétní úkony uskutečnil ten druhý a naopak. Konečným výsledkem těchto uskutečněných úkonů pak bylo dosažení společně zamýšleného cíle – získání požadovaného financování a jeho použití pro jiné než deklarované účely. Obviněný Ing. Ch. jednáními pod body 4), 5), 6), 8) a 11) obžaloby a obviněný Ing. F. jednáními pod body 4), 5), 6), 8) obžaloby se dopustili pokračujícího zločinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) trestního zákoníku, neboť je shromážděnými důkazními prostředky potvrzeno, že oba obvinění společným jednáním ve smyslu ust. § 23 trestního zákoníku, spočívajícím v předkládání listin v rámci 6 žádostí o předfinancování exportu zboží zahraničním a tuzemským odběratelům a v uzavření smluv o poskytnutí financování předstírali, že požadované finanční prostředky budou použity na prodej zboží pro zahraniční a vnitrostátní odběratele, přičemž ve skutečnosti zamýšleli finanční prostředky použít na úhradu dluhů společnosti ČAS, s. r. o. a jiných personálně a majetkově spřízněných společností a na další obchodní, neobchodní a soukromé aktivity. Jak rozvedeno shora, tento záměr se jim posléze podařilo realizovat a ve všech 6 (u obv. Ch. celkem 7) popisovaných případech byly peněžní prostředky použity v rozporu s deklarovaným účelem na úhradu dluhů společností vůči Komerční bance, a. s. pocházejících z poskytnutých úvěrů v předchozí době, na úhradu dalších dluhů společnosti ČAS, s. r. o. a jiných personálně a majetkově spřízněných společností a na další obchodní, neobchodní a soukromé aktivity.Celkem tak neoprávněně dosáhli poskytnutí částky ve výši 677.827.916,90 Kč.

Obviněný Ing. Ch. se navíc sám dopustil jednání pod bodem 11) obžaloby, které je posuzováno jako jeden dílčí útok citovaného pokračujícího zločinu a podílí se tak celkově na neoprávněném získání prostředků ve výši 726.165.416,90 Kč.

Jednání obviněného Ing. P. F. v bodě 8) obžaloby, spočívající v uzavření zástavní smlouvy k listinným cenným papírům, bylo právně kvalifikováno jako účastenství na zločinu úvěrového podvodu dle § 24 odst. 1 písm. c), § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, neboť je doloženo, že poskytl pomoc obv. Ing. Ch. a obv. Ing. F. tím, že jako jednatel společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o., předstíral, že tato společnost je 100% vlastníkem akcií společnosti PP servis, a. s. v hodnotě 180.000.000,- Kč, že emisní kurs akcií byl splacen a tímto svým jednáním přispěl k vyvolání zdání, že byly podmínky stanovené Komerční bankou, a. s. pro tato financování splněny a v konečném důsledku k poskytnutí financování samotného, ačkoli věděl, že tyto akcie nebyly v té době způsobilé reálně plnit zajišťovací funkci poskytnutého financování. Obviněný Ing. P. F. coby jednatel společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. a zároveň jako místopředseda představenstva společnosti PP servis, a. s. věděl, že tyto akcie ve skutečnosti v té době nebyly a ani nemohly být emitovány a tudíž v této podobě nemohly ani existovat. Proto věděl i to, že tyto cenné papíry nemohly plnit funkci zástavy. Tímto svým jednáním poskytl pomoc obviněným Ing. Ch. a Ing. F. k úspěšnému dosažení poskytnutí financování deklarovaných obchodů, když jednou z významných podmínek pro poskytnutí financování bylo poskytnutí zástavy cenných papírů odpovídající svou hodnotou výši poskytovanému financování a obv. Ing. P. F. si byl této skutečnosti vědom. Zároveň si byl vědom toho, že bez poskytnutí této zástavy by nebyly poskytnuty ani požadované úvěrové prostředky. Jednání obv. Ing. P. F. nemohlo být posouzeno jako spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, neboť tr. činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku se může jako pachatel či spolupachatel dopustit toliko strana úvěrového vztahu (účastník tohoto vztahu), kterou však obv. Ing. P. F. nebyl.

Na vznik trestní odpovědnosti obviněných z citovaného zločinu nemá vliv ta skutečnost, že někteří pracovníci banky, kteří se na vyřizování žádosti o poskytnutí úvěrování obchodu podíleli, zcela vědomě neoprávněné poskytnutí financování umožnili. Tuto okolnost je třeba

103

zohlednit v rámci posuzování materiální stránky projednávaného zločinu. Tito pracovníci banky jsou za toto jednání trestně stíháni v samostatném trestním řízení.

Obv. Ing. Ch. při popisovaných jednáních vystupoval za společnost ČAS, s. r. o. jako statutární orgán této společnosti a obv. Ing. F. jako prokura této společnosti a jejich trestní odpovědnost, coby fyzických osob, vyplývá z ustanovení § 114 odst. 2 trestního zákoníku (dříve § 90 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb.), podle něhož postačuje, že zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení, které zákon u pachatele vyžaduje, jsou dány u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná. V daném případě obvinění jednali za obchodní společnost – společnost s ručením omezeným, která je upravena v obchodním zákoníku a která je ve smyslu citovaného ustanovení právnickou osobou (§ 18 občanského zákoníku a § 56 odst. 1 obchodního zákoníku).

Významným pro právní kvalifikaci trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku je předpoklad, že jednání vyznačující se uváděním nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů a nebo v zamlčení podstatných údajů je uskutečňováno při sjednávání úvěrové smlouvy nebo čerpání úvěru. V projednávaných případech pod body 4), 5), 6), 8) a 11) obžaloby jde o situaci při sjednání úvěrové smlouvy, když ve všech těchto případech šlo o žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu nebo dokumentárního inkasa, nejčastěji se týkalo předfinancování exportní operace. Na podkladě těchto žádostí provázených dalšími listinami v příloze a dalšími právními úkony byly poskytnuté finanční prostředky účelově určené na realizaci konkrétně specifikovaných obchodů, když poskytovatel úvěru se ve smlouvě zavázal poskytnout financování v určité výši za splnění stanovených podmínek žadatelem a žadatel se ve smlouvě zavázal, že finanční prostředky použije na deklarovaný účel, finanční prostředky ve stanovené době vrátí a uhradí úroky a další stanovené poplatky. Popisované podmínky financování odpovídají všem pojmovým znakům úvěrové smlouvy vymezeným v ustanoveních §§ 497-507 obchodního zákoníku. Proto nutno konstatovat, že předmětné jednání vykazuje všechny obligatorní znaky skutkové podstaty trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 trestního zákoníku (podrobněji je smlouva o úvěru jakož další typy smluv, o nichž by se dalo v rámci projednávaných závazkových vztahů uvažovat, rozebrána níže v rámci celkového hodnocení všech úvěrových případů. Pokud jde o kvalifikovanou skutkovou podstatu citovaného trestného činu vyznačující se způsobením škody velkého rozsahu, nutno poukázat na to, že bance v příčinné souvislosti s popisovaným jednáním obviněných vznikla škoda několikanásobně převyšující hranici škody velkého rozsahu – t. j. 5.000.000 Kč.

Ve vztahu ke způsobení škody velkého rozsahu je u obviněných Ing. Ch. a Ing. F. dáno zavinění ve formě úmyslu eventuálního podle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, neboť je shromážděnými důkazními prostředky potvrzováno, že oba obvinění, jak opakovaně poukázáno shora, věděli, že v důsledku nepravdivě poskytovaných údajů v souvislosti s podanými žádostmi o úvěrování obchodu a v důsledku neexistence spolehlivých zajišťovacích instrumentů, které trpěly vadami, byly sjednané zajišťovací instrumenty naprosto neúčinné z důvodu shora rozebraných. Proto obvinění nemohli oprávněně očekávat (spoléhat), že dluhy, které vznikly z poskytnutých úvěrování předstíraných obchodů, budou splaceny řádně a včas, když věděli, že ekonomická situace společnosti ČAS, s. r. o., za kterou jednali a jíž byly peněžní prostředky poskytnuty, se již po delší dobu zhoršovala, kdy tato společnost nebyla schopna plně hradit své splatné závazky a právě hlavním účelem užití těchto financování byla úhrada pohledávek svých věřitelů a k dalším aktivitám nesouvisejícím s účelem poskytnutého financování věřitelů společností majetkově a personálně propojených s touto společností. Z tohoto důvodu nemohli oprávněně očekávat, že společnost získá finance

104

v potřebném objemu a termínu, aby tak mohla dostát těmto závazkům, když za této situace mohli spoléhat jen na náhodu (nejistou událost). Obvinění věděli, že následkem jejich jednání může být Komerční bance, a. s. coby věřiteli způsobena škoda ve výši poskytnutého financování a v případě, že k této škodě takto dojde, byli oba s touto eventualitou srozuměni. Skutečnost, že u těchto obviněných je potvrzováno zavinění ve vztahu ke způsobené škodě (účinku jako znaku objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu) ve formě zavinění úmyslného, ačkoli postačuje zavinění z nedbalosti /§ 17 písm. a) tr. zákoníku/, je nutno považovat za okolnost přitěžující, která svou povahou zvyšuje škodlivost jednání těchto obviněných.

Pokud jde o subjektivní stránku ve vztahu ke všem obligatorním znakům základní skutkové podstaty probíraného trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. l tr. zákoníku, je u obou těchto obviněných dokládáno zavinění ve formě úmyslu přímého /§ 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku/, neboť obvinění shora popsaným jednání zamýšleli v důsledku vědomě nepravdivých údajů dosáhnout poskytnutí financování od banky při sjednávání úvěrové smlouvy a tento zámysl byl hlavním cílem tohoto jednání. Rovněž příčinný vztah mezi jednáním a následkem (ohrožení majetkových práv banky) a mezi jednáním a účinkem (způsobení škody) je zcela zřejmě dán, když shora popsaná subjektivní stránka obviněných se vztahuje k oběma uváděným příčinným vztahům. U prvního z nich ve formě zavinění úmyslného přímého podle § 15 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku a u druhého ve formě zavinění úmyslného eventuálního podle § 15 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku.

Projednávaná jednání popsaná pod body 4), 5), 6), 8) a 11) obžaloby byla posouzena jako dílčí útoky pokračujícího trestného činu ve smyslu ustanovení § 116 trestního zákoníku, neboť všechny tyto útoky byly vedeny jednotným záměrem, naplňují skutkovou podstatu stejného trestného činu, byly spojeny podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Jednotný záměr se vyznačoval činností směřující k získání peněžních prostředků v rámci úvěrového financování bankou. Naplnění skutkové podstaty stejného tr. činu je splněno tím, že všechny popisované dílčí útoky obsahují všechny obligatorní znaky tr. činu úvěrového podvodu obsažené v ust. § 211 odst. 1 tr. zákoníku. Podobný způsob provedení záleží v tom, že ve všech útocích obvinění předkládáním listin a uzavíráním závazkových vztahů prezentovali informace, které byly v rozporu se skutečností, které byly zásadní pro rozhodnutí banky, zda úvěr poskytne či nikoli a které spočívaly zejména v předstírání, že peněžní prostředky budou použity pro financování obchodu v rámci dokumentárního akreditivu nebo dokumentárního inkasa. Blízká časová souvislost je splněna tím, že k jednotlivým dílčím útokům došlo s přihlédnutím k jeho počtům v poměrně krátkém období, a sice od konce měsíce července 1998 do konce doku 1998. Konečně souvislost v předmětu útoku je v těchto případech dána tím, že ve všech šlo o peněžní prostředky získané prostřednictvím úvěrování. Jinými slovy, ve všech těchto případech bylo jednání obviněných zaměřeno na získání peněžních prostředků v rámci rozhodování o poskytnutí úvěru, z čehož plyne, že hmotným předmětem útoku ve všech posuzovaných případech byly úvěrové peněžní prostředky.

Ad 9)

Listiny týkající se bodu 9) výroku obžaloby, na které bude v následujícím textu obžaloby odkazováno, jsou založeny v originálu úvěrového svazku získaného pro účely tohoto tr. řízení od Komerční banky, a. s., který je označen jako příloha č. 36, svazek č. 7, z něhož byla pořízena kopie označená jako příloha č. 37, svazek č. 7 a dále jsou tyto listiny obsaženy také v tr. spise ve svazku č. 13, č. l. 4425-4553, jejichž kopie byly opatřeny ověřovací doložkou

105

v případě, že originální úvěrový svazek obsahuje příslušnou listinu v originále. V odůvodnění obžaloby k bodu 9) v následujícím textu budou činěny odkazy na originální zdroj, tzn. na přílohu č. 36, svazek č. 7.

Obvinění Z. M. a Ing. M. B. jsou z jednání popsaného v bodě 9) výroku obžaloby usvědčováni zejména listinnými důkazy dokumentujícími poskytnutí úvěrového financování společnosti SATRAPA, a. s. ve výši 7.872.000,- DEM. Jedná se zejména o tyto listiny: žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu, platební závazek („payment obligation“), kupní smlouvu č. 1566/021298, smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, vlastní směnku na částku 7.872.000,- DEM, směnečné vyplňovací prohlášení, 4 ks blankosměnek, návrh na uzavření obchodu (jeho schválení), smlouvu o financování obchodu č. 3052/EXP/012 a další listiny vypovídající o převedení poskytnutého financování na úvěrový účet žadatele a další účty, jakož i listiny, z nichž je zřejmý postup Komerční banky, a. s. při jednání o splacení úvěru a upomínek.

Žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu na standardizovaném formuláři Komerční banky, a. s. se nachází na č. l. 7. Žadatelem o financování je společnost SATRAPA, a. s. zastoupená oběma obviněnými. Příkazcem předfinancování exportního akreditivu je podle této žádosti společnost Delacost, jako příjemce akreditivu je v žádosti uvedena společnost SATRAPA, a. s. Požadovanou částkou je 11.030.000,- DEM se splatností do jednoho roku. Důvodem předfinancování je podle žádosti nákup, výkrm a porážka skotu s cílem splnit kontrakt č. 1566/021298 uzavřený mezi shora uváděnými společnostmi. Žádost je datována 14. 12. 1998 a podepsána oběma obviněnými.

Na č. l. 34 je založen platební závazek („payment obligation“), jehož překlad z anglického do českého jazyka se nachází na č. l. 37. Tato listina je bez data jejího vystavení. Jejím obsahem je prohlášení společnosti Delacost adresované Komerční bance, a. s., v němž se neodvolatelně zavazuje zaplatit společnosti SATRAPA, a. s. částku 11.030.000,- DEM po dodání 190,5 tun hovězího masa podle uzavřené smlouvy. Závazek vstupuje v platnost po dodání zboží koncem měsíce prosince 1999.

Na č. l. 33 je založena listina označená jako potvrzení zakázky č. 156/021298 ze dne 2. 12. 1998, jejíž český překlad je na č. l. 36. Podle této smlouvy se prodávající – společnost SATRAPA, a. s. zavazuje kupujícímu – společnosti Delacost, že mu dodá hovězí maso v mraženém stavu v celkovém množství 1.960.500 kg v ceně 11.030.000,- DEM, a to postupně v období od I. čtvrtletí roku 1999 do IV. čtvrtletí roku 1999. Za společnost SATRAPA, a. s. je smlouva podepsána obv. Ing. B.

Na č. l. 106-107 je založena smlouva o postoupení budoucích pohledávek ze dne 28. 12. 1998, uzavřená mezi společností SATRAPA, a. s. jako postupitelem a Komerční bankou, a. s. jako postupníkem, podle níž společnost SATRAPA, a. s. postupuje budoucí pohledávky i s příslušenstvím, které vzniknou z obchodu uzavřeného mezi společností SATRAPA, a. s. jako dodavatelem a společností Delacost jako odběratelem. Postupitel se ve smlouvě zavázal bezodkladně oznámit postoupení pohledávky všem odběratelům doručením oznámení o postoupení pohledávky podle přílohy č. 2 této smlouvy. Smlouva je podepsána za společnost SATRAPA, a. s. oběma obviněnými a za Komerční banku, a. s. J. K. a I. N. Na č. l. 108 se nachází příloha smlouvy o postoupení pohledávky označená Oznámení o postoupení pohledávky, která podle jejího textu oznamuje dlužníku postoupení pohledávky, přičemž jde o vygenerovaný text, který nebyl doplněn potřebnými údaji k odeslání a podpisem a tudíž nemohl být ani odeslán dlužníku.

106

Na č. l. 110 je založena směnka vlastní, vystavená dne 22. 12. 1998 na částku 7.872.000,- DEM se splatností 29. 12. 1999 na řad Komerční banky, a. s., která nese podpisy obou obviněných. Na č. l. 109 je založeno směnečné vyplňovací prohlášení, podle něhož obvinění prohlašují, že dne 22. 12. 1998 vystavili 4 ks vlastních blankosměnek bez uvedení údaje splatnosti, směnečné sumy a místa platebního na řad Komerční banky, a. s. Toto prohlášení obsahuje výslovnou zmínku o tom, že blankosměnky byly vystaveny jako prostředek krytí všech současných i budoucích pohledávek Komerční bankou, a. s. za společností SATRAPA, a. s. a nároků plynoucích ze smlouvy o financování obchodu, registrované pod č. 3052/EXP/012, uzavřené dne 22. 12. 1998. Na č. l. 111 se nachází blankosměnka vystavená obviněnými dne 22. 12. 1998, se splatností do 30. 3. 1999. Na č. l. 112 se nachází blankosměnka vystavená obviněnými dne 22. 12. 1998, se splatností do 30. 6. 1999. Na č. l. 113 se nachází blankosměnka vystavená obviněnými dne 22. 12. 1998, se splatností do 30. 9. 1999. Na č. l. 114 se nachází blankosměnka vystavená obviněnými dne 22. 12. 1998, se splatností do 30. 12. 1999.

Na č. l. 3-5 je založena listina označená jako návrh na uzavření obchodu pro jednání úvěrové komise odboru 3050 Komerční banky, a. s. Z obsahu listiny plyne, že komise sestávající ze 6 členů projednala žádost o předfinancování exportního obchodu ve výši 11.030.000,- DEM, přičemž schválila financování exportní dokumentární opera pouze do výše 7.872.000,- DEM. V popisu obchodu je uvedeno, že jde o exportní dokumentární operaci na základě listiny „payment obligation“ vystavené zahraniční společností Delacost a dále jištěné vlastní směnkou společnosti SATRAPA, a. s. s tím, že exportní operace kryje dodávky dělených hovězích mas do Rakouska. Dlužníkem z tohoto financování obchodu je zaevidována Kreissparkasse bank. Doba splatnosti financování byla stanovena na 29. 12. 1999.

Na č. l. 15-20 je založena smlouva o financování obchodu č. 3052/EXP/012 uzavřená mezi poskytovatelem financování – Komerční bankou, a. s. a společností SATRAPA, a. s. Podle této smlouvy na základě výsledku jednání a schválení žádosti o financování Komerční banka, a. s. poskytne financování exportu dělených hovězích mas do Rakouska podle uzavřeného kontraktu č. 1566/021298 v celkové výši 7.872.000,- DEM. Finanční prostředky jsou podle smlouvy splatné jeden rok od poskytnutí financování s tím, že financování se poskytuje na bázi neodvolatelného platebního závazku společnosti Delacost. Ve smlouvě byly pro žadatele financování stanoveny tyto podmínky: dodání originálu žádosti o financování obchodu, originálu zajišťovací vlastní směnky na jistinu a 4 originály blankosměnek na úroky na řad Komerční banky, a. s. a originál platebního závazku vystaveného zahraničním odběratelem. Podle této smlouvy se společnost SATRAPA, a. s. zavázala průběžně předkládat Komerční bance, a. s. kopie faktur obsahující všechny náležitosti vyplývající z obchodního styku a dále předkládat průběžné účetní a statistické výkazy a na požádání předložit Komerční bance, a. s. aktualizaci finanční a důchodové situace ve své společnosti. Smlouva je datována 28. 12. 1998 a je za společnost SATRAPA, a. s. podepsána oběma obviněnými a za Komerční banku, a. s. J. K., ředitelkou odboru 3050 a I. N.

Na č. l. 9-14 je založen dodatek č. 1 ke shora specifikované smlouvě ze dne 28. 12. 1998. Tento dodatek neupravuje předmět uzavřené smlouvy ani jiné smluvní podmínky, týká se pouze vysvětlení problematiky a příslušných pojmů v souvislosti s nařízením Rady Evropské unie, kdy ku dni 1. 1. 1999 se předpokládalo zahájení 3. etapy Evropské hospodářské a měnové unie, která podle své povahy promítá do bankovních produktů.

107

Na č. l. 2, 8, 21 jsou založeny listiny adresované společnosti SATRAPA, a. s. k dokumentárnímu akreditivu vystavenému podle těchto listin Kreissparkasse bank na podkladě žádosti společnosti Delacost na částku 7.902.722,22 DEM ve prospěch společnosti SATRAPA, a. s., když se jedná o automaticky vygenerované listiny v systému tohoto bankovního produktu, které zřejmě nebyly odeslány adresátovi.

Na č. l. 88-89 je založeno stanovisko obchodního centra Praha-západ Komerční banky, a. s. k profinancování dokumentárních operací pro společnost SATRAPA, a. s. ze dne 31. 8. 1998, které se zabývá hodnocením společnosti SATRAPA, a. s. coby klienta této banky zaměřené na její ekonomickou situaci z hlediska schopnosti splácení jejich dluhů a z hlediska rizikovosti angažovanosti této banky vůči tomuto klientovi. Konstatuje se zde, že vykázaná hluboká ztráta v roce 1997 byla s největší pravděpodobností z jednou z příčin, proč byl tento klient vyhodnocen ve skoringovém pásmu 5 (v nejhorším pásmu). Navrhuje se ratingová kategorie 1E s rizikovými náklady 90 %. V závěru se uvádí, že vzhledem k navrhované strategii, limitu angažovanosti a celkové zadluženosti společnosti SATRAPA, a. s. se doporučuje pokud možno poskytnout obchody na riziko zahraniční banky a tím nenavyšovat angažovanost Komerční banky, a. s. vůči tomuto klientovi.

Z dalších listin ve svazku č. 7 přílohy 36 je zřejmé, že jako dlužník z uvedeného poskytnutého financování byla interně vykazována Kreissparkasse bank (viz č. l. 78-81, 121-127). Z listin založených na č. l. 131-135 je patrné, že později - 15. 3. 1999 došlo ke změně vykazovaného dlužníka na společnost SATRAPA, a. s. Z dalších listin obsažených v uvedeném úvěrovém svazku je zřejmé, že 29. 12. 1998 byl Komerční bankou, a. s. otevřen v rámci požadovaného financování úvěrový účet č. 199876141597, vedený v německých markách na dlužníka Kreissparkasse Bank AG, na který byla převedena částka 7.872.000,- DEM. Ihned poté byla tato částka z tohoto účtu převedena na účet společnosti SATRAPA, a. s., č. 6299790277/0100 (č. l. 19-130) vedený u pobočky Komerční banky, a. s. Praha 4. Následně byla tato částka použita k částečné úhradě dluhu společnosti SATRAPA, a. s. vůči Komerční bance, a. s., pocházejícího z jiného financování poskytnutého společnosti SATRAPA, a. s. v původní výši 10.439.009,41 DEM vedeného Komerční bankou, a. s. pod referenčním č. 9721232008086 na úvěrovém účtu č. 7859501547 společnosti SATRAPA, a. s. u pobočky Komerční banky, a. s. Praha 4 (viz debetní avízo č. l. 64). Na č. l. 22 je založeno kreditní avízo ze dne 29. 12. 1998 adresované společnosti SATRAPA, a. s. podávající zprávu o tom, že na účet této společnosti č. 62997900277/0100 byla poukázána částka ve výši 7.872.000,- DEM. Z další korespondence mezi Komerční bankou, a. s. a společnosti SATRAPA, a. s. je zřejmé, že dluh vyplývající z předmětného financování nebyl ve sjednané lhůtě ani později splacen, a to ani zčásti.

Shromážděné důkazní prostředky, na něž je shora poukazováno, potvrzují, že oba obvinění požádali za společnost SATRAPA, a. s. o financování v rámci dokumentární platební operace specifikované jako dokumentární akreditiv – předfinancování exportní operace ve výši 7.872.000,- DEM, když předstírali, že tyto peněžní prostředky budou použity na nákup, výkrm a porážku skotu a jeho vývoz pro rakouského odběratele – společnost Delacost, přičemž věděli, že peněžní prostředky budou použity na úhradu dluhu společnosti SATRAPA, a. s. vůči Komerční bance, a. s., pocházejícího z dřívějšího financování poskytnutému této společnosti Komerční bankou, a. s.

S ohledem na to, že poskytnuté finanční prostředky nebyly použity na deklarovaný účel, nebylo riziko Komerční banky, a. s. kryto spolehlivým zajišťovacím instrumentem. Smlouva o postoupení budoucích pohledávek se tak stala neúčinnou, neboť tato pohledávka společnosti

108

SATRAPA, a. s. za společností DAT-SCHAUB ve skutečnosti nevznikla a tudíž nemohla být ani převedena na Komerční banku, a. s. Potvrzením toho, že obvinění uzavírali smlouvu nikoli vážně, ale účelově, svědčí také skutečnost, že nesplnili povinnost vyplývající z této smlouvy spočívající v oznámení postoupení budoucích pohledávek dlužníku a v doložení tohoto oznámení Komerční bance, a. s. Ani vystavení vlastní směnky nezajištěné avalem neskýtalo pro věřitele spolehlivé zajištění závazku, neboť společnost SATRAPA, a. s. se v té době potýkala s finančními problémy a její finanční situace se zhoršovala, kdy její vyhodnocený nízký rating dosahoval až 5. skoringového pásma (nejhoršího) a nemohli tak oprávněně předpokládat, že by směnka v době její splatnosti mohla být kryta odpovídajícími peněžními prostředky. Obdobně vystavení 4 ks blankosměnek a směnečného vyplňovacího prohlášení nemohlo, s ohledem na popisovanou ekonomickou situaci společnosti SATRAPA, a. s., snižovat vysoké riziko vyvstávající pro Komerční banku, a. s. z poskytnutého financování.

Rovněž odkoupení tzv. „payment obligation“ nemělo z hlediska jištění úvěru žádný význam, neboť „payment obligation“ není podle svého obsahu ničím jiným, než zdůrazněným projevem vůle odběratele zboží v rámci kupní smlouvy, že zaplatí za dodané zboží dohodnutou kupní cenu, bude-li zboží dodáno v dohodnutých termínech a v příslušné kvalitě. Listina „payment obligation“ byla jen jakýmsi doplněním uzavřeného kontraktu (rámcové kupní smlouvy), která nebyla způsobilá sama o sobě založit závazkový vztah mezi Komerční bankou, a. s. a odběratelem zboží. Kromě toho neodvolatelnosti učiněného prohlášení v této listině nelze přikládat další právní význam či zvláštní závaznost, která by přesahovala meze běžného ujednání v rámci kupní smlouvy, neboť v něm absentuje konkrétní specifikace způsobu vynutitelnosti či použití sankce v případě nesplnění tohoto prohlášení.

Dokladem toho, že požadované financování na deklarovaný účel nebylo obviněnými míněno vážně a že si toho byli vědomi také někteří pracovníci Komerční banky, a. s., kteří se na vyřizování žádosti o financování podíleli, a kteří spolupůsobili k navození zdání, že podmínky pro poskytnutí finančních prostředků byly splněny, je skutečnost, že Komerční banka, a. s. financování poskytla na nově otevřený bankovní účet vedený na fiktivního dlužníka Kreissparkasse Bank AG. Jednalo se o renomovanou bonitní zahraniční banku, jejíž předstíranou účastí v tomto financování pracovníci banky interně zatajili skutečného dlužníka, a sice společnost SATRAPA, a. s., která nebyla hodnocena požadovaným ratingem pro takové financování a současně účast této banky jevově navozovala zdání, že financování proběhlo v rámci dokumentárního akreditivu. Obdobný účel pak plnily také listiny vygenerované ze systému Komerční banky, a. s. vyvolávající klamné zdání o otevření dokumentárního akreditivu zahraniční bankou ve prospěch žadatele. Teprve později, když se na tuto záměrnou nesprávnost přišlo, byl v interním systému této banky zaevidován skutečný dlužník.

Ad 10)

Listiny týkající se bodu 10) výroku obžaloby, na které bude v následujícím textu obžaloby odkazováno, jsou založeny v originálu úvěrového svazku získaného pro účely tohoto tr. řízení od Komerční banky, a. s., který je označen jako příloha č. 36, svazek č. 6, z něhož byla pořízena kopie označená jako příloha č. 37, svazek č. 6 a dále jsou tyto listiny obsaženy také v tr. spise ve svazku č. 11, č. l. 3815-3907, jejichž kopie byly opatřeny ověřovací doložkou v případě, že originální úvěrový svazek obsahuje příslušnou listinu v originále. V odůvodnění obžaloby k bodu 10) v následujícím textu budou činěny odkazy na originální zdroj, tzn. na přílohu č. 36, svazek č. 6.

109

Obvinění Z. M. a Ing. M. B. jsou z jednání popsaného v bodě 10) výroku obžaloby usvědčováni zejména listinnými důkazy dokumentujícími poskytnutí úvěrového financování společnosti SATRAPA, a. s. ve výši 2.128.000,- DEM. Jedná se zejména o tyto listiny: žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu, platební závazek („Zahlungsverpflichtung“), kupní smlouvu č. 1998/31/08, smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, vlastní směnku na částku 2.128.000,- DEM, směnečné vyplňovací prohlášení, 4 ks blankosměnek, návrh na uzavření obchodu (jeho schválení), smlouvu o financování obchodu č. 3052/EXP/011 a další listiny vypovídající o převedení poskytnutého financování na úvěrový účet žadatele a další účty, jakož i listiny, z nichž je zřejmý postup Komerční banky, a. s. při jednání o splacení úvěru.

Žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu na standardizovaném formuláři Komerční banky, a. s. se nachází na č. l. 3. Žadatelem o financování je společnost SATRAPA, a. s. zastoupená oběma obviněnými. Příkazcem předfinancování exportního akreditivu je podle této žádosti společnost Murrhardter, jako příjemce akreditivu je v žádosti uvedena společnost SATRAPA, a. s. Je požadována částka 2.128.000,- DEM se splatností do jednoho roku. Důvodem předfinancování je podle žádosti nákup, výkrm a porážka skotu, prasat a telat na dodávku 500 tun hovězích kůží, 550 tun vepřových kůží, 50 tun telecích kůží, s odkazem na uzavřený kontrakt č. 1998/31/08. Žádost je datována 14. 12. 1998 a podepsána oběma obviněnými.

Na č. l. 12 je založen platební závazek („Zahlungsverpflichtung“), jehož překlad z německého do českého jazyka se nachází na č. l. 12c. Závazek je datován dnem 31. 8. 1998. Jeho obsahem je prohlášení společnosti s ručeným omezeným Murrhardter adresované Komerční bance, a. s., v němž se neodvolatelně zavazuje na základě smlouvy č. 1998/31/08 ze dne 31. 8. 1998 uzavřené se společností SATRAPA, a. s. na částku 2.128.000,- DEM, znějící na dodávky surových kůží, tuto částku zaplatit. Podle textu závazek vstupuje v platnost po dodání celého objemu zboží ve III. čtvrtletí roku 1999.

Na č. l. 11 je založena listina označená jako potvrzení zakázky/kontraktu č. 1998/31/08 ze dne 31. 8. 1998, jejíž český překlad je na č. l. 12b. Podle této smlouvy se prodávající – společnost SATRAPA, a. s. kupujícímu – společnosti Murrhardter zavazuje, že dodá kupujícímu hovězí kůže z býků, jalovic a krav v surové hmotnosti 500 tun v ceně 1.175.000,- DEM, kůže z vepřů v množství 450 tun v ceně 693.000,- DEM, kůže z prasnic v množství 100 tun v ceně 110.000,- DEM a kůže z telat v množství 50 tun v ceně 150.000,- DEM. Celkově zní smlouva na 1.100 tun kůží v celkové ceně 2.128.000,- DEM, když dodací lhůta je rozvržena od IV. čtvrtletí 1998 do III. čtvrtletí 1999. Za společnost SATRAPA, a. s. je smlouva podepsána oběma obviněnými.

Na č. l. 16-17 je založena smlouva o postoupení budoucích pohledávek ze dne 28. 12. 1998, uzavřená mezi společností SATRAPA, a. s. jako postupitelem a Komerční bankou, a. s. jako postupníkem, podle níž společnost SATRAPA, a. s. postupuje budoucí pohledávky i s příslušenstvím, které vzniknou z obchodu uzavřeného mezi společností SATRAPA, a. s. jako dodavatelem a společností Murrhardter jako odběratelem. Postupitel se ve smlouvě zavázal bezodkladně oznámit postoupení pohledávky všem odběratelům doručením oznámení o postoupení pohledávky podle přílohy č. 2 této smlouvy. Smlouva je podepsána za společnost SATRAPA, a. s. oběma obviněnými a za Komerční banku, a. s. J. K. a I. N. Na č. l. 48 se nachází příloha smlouvy o postoupení pohledávky označená Oznámení o postoupení pohledávky, podle jejíhož obsahu se oznamuje dlužníku postoupení pohledávky,

110

přičemž jde o vygenerovaný text, který nebyl doplněn potřebnými údaji k odeslání a podpisem a tudíž nebyl ani odeslán.

Na č. l. 61 je založena směnka vlastní, vystavená dne 22. 12. 1998 na částku 2.128.000,- DEM se splatností 29. 12. 1999 na řad Komerční banky, a. s., která nese podpisy obou obviněných. Na č. l. 60 je založeno směnečné vyplňovací prohlášení, podle něhož obvinění prohlašují, že dne 22. 12. 1998 vystavili 4 ks vlastních blankosměnek bez uvedení údaje splatnosti, směnečné sumy a místa platebního na řad Komerční banky, a. s. Toto prohlášení obsahuje výslovnou zmínku o tom, že blankosměnky byly vystaveny jako prostředek krytí všech současných i budoucích pohledávek Komerční bankou, a. s. za společností SATRAPA, a. s. a nároků plynoucích ze smlouvy o financování obchodu, registrované pod č. 3052/EXP/011, uzavřené dne 22. 12. 1998. Na č. l. 62 se nachází blankosměnka vystavená obviněnými dne 22. 12. 1998, se splatností do 30. 3. 1999. Na č. l. 63 se nachází blankosměnka vystavená obviněnými dne 22. 12. 1998, se splatností do 30. 6. 1999. Na č. l. 64 se nachází blankosměnka vystavená obviněnými dne 22. 12. 1998, se splatností do 30. 9. 1999. Na č. l. 65 se nachází blankosměnka vystavená obviněnými dne 22. 12. 1998, se splatností do 30. 12. 1999.

Na č. l. 13-15 je založena listina označená jako návrh na uzavření obchodu pro jednání úvěrové komise odboru 3050 Komerční banky, a. s. Z obsahu listiny plyne, že komise sestávající ze 6 členů projednala žádost o předfinancování exportního obchodu ve výši 2.128.000,- DEM a tuto žádost schválila. V popisu obchodu je uvedeno, že jde o exportní dokumentární operaci na základě „payment obligation“ vystavené zahraniční společností Murrhardter a dále jištěné vlastní směnkou společnosti SATRAPA, a. s. s tím, že exportní operace kryje export kůží do SRN. Jako dlužník z tohoto obchodu je uvedena Volksbank Eg. Doba splatnosti financování byla stanovena na 29. 12. 1999.

Na č. l. 4-9 je založena smlouva o financování obchodu č. 3052/EXP/011 uzavřená mezi poskytovatelem financování – Komerční bankou, a. s. a společností SATRAPA, a. s. Podle této smlouvy na základě výsledku jednání a schválení žádosti o financování Komerční banka, a. s. poskytne financování exportu 500 tun hovězích kůží, 550 tun vepřových kůží a 50 tun telecích kůží podle uzavřeného kontraktu č. 1998/31/08 v celkové výši 2.128.000,- DEM. Poskytnuté finanční prostředky jsou podle smlouvy splatné jeden rok od poskytnutí financování s tím, že financování se poskytuje na bázi neodvolatelného platebního závazku společnosti Murrhardter. Ve smlouvě byly žadateli o financování stanoveny tyto podmínky: dodání originálu žádosti o financování obchodu, originálu zajišťovací vlastní směnky na jistinu a 4 originály blankosměnek na úroky na řad Komerční banky, a. s. a originál platebního závazku vystaveného zahraničním odběratelem. Podle této smlouvy se společnost SATRAPA, a. s. zavázala průběžně předkládat Komerční bance, a. s. kopie faktur obsahující všechny náležitosti vyplývající z obchodního styku a dále předkládat průběžné účetní a statistické výkazy a na požádání předložit Komerční bance aktualizaci finanční a důchodové situace ve své společnosti. Smlouva nese datum 28. 12. 1998 a je za společnost SATRAPA, a. s. podepsána oběma obviněnými a za Komerční banku, a. s. J. K., ředitelkou odboru 3050 a I. N.

Na č. l. 79-84 je založen dodatek č. 1 ke shora specifikované smlouvě ze dne 28. 12. 1998. Tento dodatek neupravuje předmět uzavřené smlouvy ani jiné smluvní podmínky, týká se pouze vysvětlení problematiky a příslušných pojmů v souvislosti s nařízením Rady Evropské unie, kdy ku dni 1. 1. 1999 se očekávalo zahájení 3. etapy Evropské hospodářské a měnové unie, která podle své povahy promítá do bankovních produktů.

111

Na č. l. 2,19-20 jsou založeny listiny adresované společnosti SATRAPA, a. s. k dokumentárnímu akreditivu vystavenému podle těchto listin Volksbank Eg na podkladě žádosti společnosti Murrhardter na částku 2.128.000,- DEM ve prospěch společnosti SATRAPA, a. s., když se jedná o automaticky vygenerované listiny v systému tohoto bankovního produktu, které jsou přeškrtnuty s poznámku doplněnou ručním písmem „neodesláno“.

Na č. l. 33 až 34 je založeno stanovisko obchodního centra Praha-západ Komerční banky, a. s. k profinancování dokumentárních operací pro společnost SATRAPA, a. s. ze dne 31. 8. 1998, které se zabývá hodnocením společnosti SATRAPA, a. s. coby klienta této banky zaměřené na její ekonomickou situaci z hlediska schopnosti splácení jejích dluhů a z hlediska rizikovosti angažovanosti této banky vůči tomuto klientovi. Konstatuje se zde, že vykázaná hluboká ztráta v roce 1997, byla s největší pravděpodobností jednou z příčin, proč byl tento klient vyhodnocen ve skoringovém pásmu 5 (nejhorším pásmu). Navrhuje se ratingová kategorie 1E s rizikovými náklady 90 %. V závěru se uvádí, že vzhledem k navrhované strategii, limitu angažovanosti a celkové zadluženosti společnosti SATRAPA, a. s. se doporučuje pokud možno poskytnout obchody na riziko zahraniční banky a tím nenavyšovat angažovanost Komerční banky, a. s. vůči tomuto klientovi.

Z dalších listin ve svazku č. 6 přílohy 36 je zřejmé, že jako dlužník z uvedeného poskytnutého financování byla interně vykazována Volksbank Eg (viz č. l. 117-120). Z listin založených na č. l. 25-29 je patrné, že později (15. 3. 1999) došlo ke změně vykazovaného dlužníka na společnost SATRAPA, a. s. Na č. l. 35 (český překlad na č. l. 41) je založen dopis Volksbank Raiffeisenbank Murr-Lauter eG ze dne 8. 1. 1999, v němž tato banka sděluje Komerční bance, a. s., že společnost Murrhardter není zákazníkem této banky a že žádost Komerční banky, a. s. postoupili společnosti Kreissparkasse. Z dalších listin obsažených v uvedeném úvěrovém svazku je zřejmé, že financování bylo poskytnuto na úvěrový účet č. 199876161547, vedený v německých markách na dlužníka Volksbank Eg, na který byla převedena částka 2.128.000,- DEM (č. l. 23), když ihned poté byla tato částka z tohoto účtu převedena na účet společnosti SATRAPA, a. s. číslo 6299790277/0100 (č. l. 50), vedený u pobočky Komerční banky, a. s. Praha 4. Následně byla tato částka použita k částečné úhradě dluhu společnosti SATRAPA, a. s. vůči Komerční bance, a. s., pocházejícího z financování poskytnutého společnosti SATRAPA, a. s. v původní výši 10.439.009,41 DEM vedeného Komerční bankou, a. s. pod referenčním č. 9721232008086 na úvěrovém účtu č. 7859501547 společnosti SATRAPA, a. s. u pobočky Komerční banky, a. s. Praha 4. Z další korespondence mezi Komerční bankou, a. s. a společností SATRAPA, a. s. je zřejmé, že dluh vyplývající z předmětného financování nebyl ve sjednané lhůtě ani později splacen, a to ani zčásti.

Cestou vyžádané právní pomoci v SRN byl vyslechnut svědek A. R., zaměstnanec společnosti Murrhardter. Na společnost SATRAPA, a. s. se nakontaktovali prostřednictvím nějaké další osoby. Po jednáních s touto společností došlo k potvrzení objednávky číslo 1998/31/08. Za několik měsíců poté se pravděpodobně změnila vlastnická struktura společnosti SATRAPA, a. s. V červnu 1999 byla společnost Murrhardter kontaktována nějakou českou bankou s dotazem, zda byly uskutečněny dodávky na základě potvrzení objednávky z roku 1998. Obchody se společností SATRAPA, a. s. se však neuskutečnily, neboť spol. SATRAPA, a. s. prostě nedodala zboží. Proto společnost Murrhardter tyto dodávky ani neplatila. Potvrzení objednávky („Zahlungsverplichtung“) z 31. 8. 1998 (číslo 1998/31/08) navrhla podle svědka společnost SATRAPA, a. s. Banka Volksbank Eg nebyla nijak zapojena do kontraktu

112

s českou společností SATRAPA, a. s. a Společnost Murrhardter nemá ani neměla u této banky své účty.

Shromážděné důkazní prostředky, na něž je shora poukazováno, potvrzují, že oba obvinění požádali za společnost SATRAPA, a. s. o financování v rámci dokumentární platební operace specifikované jako dokumentární akreditiv – předfinancování exportní operace ve výši 2.128..000,- DEM, když předstírali, že tyto peněžní prostředky budou použity na nákup, výkrm a porážku skotu, prasat a telat a následný vývoz hovězích, vepřových a telecích kůží do SRN pro společnost Murrhardter, přičemž věděli, že peněžní prostředky budou použity na úhradu dluhu společnosti SATRAPA, a. s. vůči Komerční bance, a. s., pocházejícího z dřívějšího financování poskytnutému této společnosti Komerční bankou, a. s.

V důsledku toho, že poskytnuté finanční prostředky nebyly použity na deklarovaný účel, nebylo riziko Komerční banky, a. s. kryto spolehlivým zajišťovacím instrumentem. Smlouva o postoupení budoucích pohledávek se tak stala neúčinnou, neboť ve skutečnosti tato pohledávka společnosti SATRAPA, a. s. za společností Murrhardter ve skutečnosti nevznikla a tudíž nemohla být ani převedena na Komerční banku, a. s. Potvrzením toho, že obvinění uzavírali smlouvu nikoli vážně, ale účelově, svědčí skutečnost, že nesplnili povinnost vyplývající z této smlouvy spočívající v oznámení postoupení budoucích pohledávek dlužníku a v doložení tohoto oznámení Komerční bance, a. s. Ani vystavení vlastní směnky nezajištěné avalem neskýtalo pro věřitele zajištění závazku, neboť společnost SATRAPA, a. s. se v té době potýkala s finančními problémy a její finanční situace se zhoršovala, kdy její vyhodnocený nízký rating dosahoval až 5. skoringového pásma (nejhoršího) a nemohli tak oprávněně předpokládat, že by směnka v době její splatnosti mohla být kryta odpovídajícími peněžními prostředky. Obdobně vystavení 4 ks blankosměnek a směnečného vyplňovacího prohlášení nemohlo, s ohledem na popisovanou ekonomickou situaci společnosti SATRAPA, a. s., snižovat vysoké riziko vyplývající z tohoto financování pro Komerční banku, a. s.

Ani odkoupení listiny tzv. „Zahlungsverplichtung“, která je obdobou listiny nazvané „payment obligation“, nemělo z hlediska jištění úvěru žádný význam, neboť podle svého obsahu ničím jiným, než deklarovaným projevem vůle odběratele zboží v rámci kupní smlouvy, že zaplatí za dodané zboží dohodnutou kupní cenu, bude-li zboží dodáno v dohodnutých termínech a v příslušné kvalitě. Listina „Zahlungsverplichtung“ byla jen jakýmsi doplněním uzavřeného kontraktu (rámcové kupní smlouvy), která nebyla způsobilá sama o sobě založit závazkový vztah mezi Komerční bankou, a. s. a odběratelem zboží. Mimo to nelze neodvolatelnosti učiněného prohlášení v této listině přikládat další právní význam či zvláštní závaznost, která by přesahovala meze běžného ujednání v rámci kupní smlouvy, neboť v něm absentuje konkrétní specifikace způsobu vynutitelnosti či použití sankce v případě nesplnění tohoto prohlášení.

Potvrzením toho, že požadované financování na deklarovaný účel nebylo obviněnými míněno vážně a že si toho byli vědomi také někteří pracovníci Komerční banky, a. s., kteří se na vyřizování žádosti o financování podíleli, a kteří spolupůsobili k navození zdání, že podmínky pro poskytnutí finančních prostředků byly splněny, je také skutečnost, že Komerční banka, a. s., financování poskytla na nově otevřený bankovní účet vedený na fiktivního dlužníka Volksbank Eg. Jednalo se o renomovanou bonitní zahraniční banku, jejíž předstíranou účastí v tomto financování pracovníci banky interně zatajili skutečného dlužníka, a sice společnost SATRAPA, a. s., která nebyla hodnocena odpovídajícím ratingovým stupněm pro takové financování a současně účast této banky jevově navozovala zdání, že financování proběhlo v rámci dokumentárního akreditivu. Obdobný účel pak plnily také listiny vygenerované ze

113

systému Komerční banky, a. s. vyvolávající klamné zdání o otevření dokumentárního akreditivu zahraniční bankou ve prospěch žadatele. Teprve později, když se na tuto záměrnou nesprávnost přišlo, byl v interním systému této banky zaevidován skutečný dlužník.

Z povahy jednání obou obviněných popsaných pod body 1), 7), 9) a 10) obžaloby je zřejmé, že jednali společně, třebaže předkládání některých listin a některé právní úkony činili jeden či druhý z nich, když je z kontextu tohoto jednání patrné, že každý z nich činil tyto úkony s vědomím toho, které konkrétní úkony uskutečnil ten druhý a naopak. Konečným výsledkem těchto uskutečněných úkonů pak bylo dosažení společně zamýšleného cíle – získání požadovaného financování a jeho použití pro jiné než deklarované účely. Naplnili tak obligatorní znaky skutkové podstaty pokračujícího zločinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) trestního zákoníku, neboť je shromážděnými důkazními prostředky potvrzeno, že oba obvinění společným jednáním ve smyslu ust. § 23 trestního zákoníku, spočívajícím v předkládání listin v rámci 4 žádostí o předfinancování exportu zboží a v uzavření smluv o poskytnutí financování předstírali, že požadované finanční prostředky budou použity na opatření, zpracování a vývoz zboží (masa a kůží) pro zahraniční odběratele, přičemž ve skutečnosti zamýšleli finanční prostředky použít ve dvou případech k uhrazení dluhu společnosti SATRAPA, a. s. vůči Komerční bance, a. s., vzniklých z poskytnutého financování této společnosti v předchozí době /viz ad 9) a ad 10)/, v jednom případě hodlali použít financování na splnění dluhu společnosti BOHEMIA - FLEISCH, spol. s r. o. vůči Komerční bance, a. s. /viz ad 7)/ a v jednom případě na splacení dluhu společnosti Masokombinát Příbram, a. s. Komerční bance, a. s. /ad 1)/. Jak rozvedeno shora, tento záměr se jim posléze podařilo realizovat a ve všech 4 popisovaných případech byly peněžní prostředky použity v rozporu s deklarovaným účelem na úhradu dluhů jmenovaných společností vůči Komerční bance, a. s. pocházejících z poskytnutých úvěrů v předchozí době.

Na vznik trestní odpovědnost obviněných z citovaného trestného činu nemá vliv ta skutečnost, že někteří pracovníci banky, kteří se na vyřizování žádosti o poskytnutí úvěrování obchodu podíleli, zcela vědomě neoprávněné poskytnutí financování umožnili. Tuto okolnost je třeba zohlednit v rámci posuzování materiální stránky trestného činu. Tito pracovníci banky jsou za toto jednání trestně stíháni v samostatném trestním řízení.

Oba obvinění při popisovaném jednání vystupovali za společnost SATRAPA, a. s. jako statutární orgány této společnosti a jejich trestní odpovědnost, coby fyzických osob, vyplývá z ustanovení § 114 odst. 2 trestního zákoníku (dříve § 90 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb.), podle něhož postačuje, že zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení, které zákon u pachatele vyžaduje, jsou dány u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná. V daném případě obvinění jednali za obchodní společnost – akciovou společnost, která je upravena v obchodním zákoníku a která je ve smyslu citovaného ustanovení právnickou osobou (§ 18 občanského zákoníku a § 56 odst. 1 obchodního zákoníku).

Zásadním pro právní kvalifikaci trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku je předpoklad, že jednání vyznačující se uváděním nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů a nebo v zamlčení podstatných údajů je uskutečňováno v rámci sjednání úvěrové smlouvy nebo čerpání úvěru. V projednávaných případech pod body 1), 7), 9) a 10) obžaloby jde o situaci při sjednání úvěrové smlouvy, když ve všech těchto případech šlo o žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu – předfinancování exportního akreditivu /ad 9) a 10)/ či předfinancování exportní operace /ad 1), 7)/. Na podkladě těchto žádostí provázených dalšími listinami v příloze a dalšími právními úkony byly poskytnuté finanční prostředky účelově určené na realizaci konkrétně specifikovaných obchodů, když

114

poskytovatel úvěru se ve smlouvě zavázal poskytnout financování v určité výši za splnění stanovených podmínek žadatelem a žadatel se ve smlouvě zavázal, že finanční prostředky použije na deklarovaný účel, finanční prostředky ve stanovené době vrátí a uhradí úroky a další stanovené poplatky. Popisované podmínky financování odpovídají všem pojmovým znakům úvěrové smlouvy vymezené v ustanoveních §§ 497-507 obchodního zákoníku. Proto lze konstatovat, že předmětné jednání vykazuje všechny obligatorní znaky skutkové podstaty trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 trestního zákoníku. (podrobněji je smlouva o úvěru jakož další typy smluv, o nichž by se dalo v rámci projednávaných závazkových vztahů uvažovat, rozebrána níže v rámci celkového hodnocení všech úvěrových případů. Pokud jde o kvalifikovanou skutkovou podstatu citovaného trestného činu vyznačující se způsobením škody velkého rozsahu, úhrnem ve všech čtyř dílčích útocích pokračujícího trestného činu vynaložila Komerční banka, a. s. v příčinné souvislosti s popsaným jednáním obou obviněných poskytnutím úvěrových peněžních prostředků bez ekonomického důvodu celkem částku 633.108.870,30 Kč, která přesahuje mnohonásobně výši škody velkého rozsahu (5.000.000,- Kč).

Ke způsobení účinku v podobě škody velkého rozsahu je u obou obviněných dovozováno zavinění ve formě úmyslu eventuálního podle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, neboť je shromážděnými důkazními prostředky potvrzováno, že oba obvinění, jak opakovaně poukázáno shora, věděli, že v důsledku nepravdivě poskytovaných údajů v souvislosti s podanými žádostmi o úvěrování obchodu a v důsledku neexistence spolehlivých zajišťovacích instrumentů, které trpěly vadami, byly sjednané zajišťovací instrumenty naprosto neúčinné z důvodu shora rozebraných a nemohli oprávněně očekávat (spoléhat), že dluhy, které vznikly z poskytnutých úvěrování předstíraných obchodů, budou splaceny řádně a včas, když věděli, že ekonomická situace společnosti SATRAPA, a. s., za kterou jednali a jíž byly peněžní prostředky poskytnuty, se již po delší dobu zhoršovala, kdy tato společnost nebyla schopna plně hradit své splatné závazky a právě hlavním účelem užití těchto financování byla úhrada pohledávek svých věřitelů. Z tohoto důvodu nemohli oprávněně očekávat, že společnost získá finance v potřebném objemu a v dojednaném termínu, aby tak mohla dostát těmto závazkům, když za této situace mohli spoléhat jen na náhodu (nejistou událost). Obvinění věděli, že následkem jejich jednání může být Komerční bance, a. s., coby věřiteli, způsobena škoda ve výši poskytnutého financování a v případě, že k této škodě takto dojde, byli oba s touto eventualitou srozuměni. Skutečnost, že u těchto obviněných je potvrzováno zavinění ve vztahu ke způsobené škodě (účinku jako znaku objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu) ve formě zavinění úmyslného, ačkoli postačuje zavinění z nedbalosti /§ 17 písm. a) tr. zákoníku/, je nutno považovat za okolnost přitěžující, která svou povahou zvyšuje škodlivost jednání těchto obviněných.

Pokud jde o subjektivní stránku ve vztahu ke všem obligatorním znakům základní skutkové podstaty probíraného trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. l tr. zákoníku, je u obou těchto obviněných dokládáno zavinění ve formě úmyslu přímého /§ 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku/, neboť obvinění shora popsaným jednání zamýšleli v důsledku vědomě nepravdivých údajů dosáhnout poskytnutí financování od banky při sjednávání úvěrové smlouvy a tento záměr byl hlavním cílem tohoto jednání.

Rovněž příčinný vztah mezi jednáním a následkem (ohrožení majetkových práv banky) a mezi jednáním a účinkem (způsobení škody) je zcela zřejmě dán, když rovněž shora popsaná subjektivní stránka obviněných se vztahuje k oběma uváděným příčinným vztahům. U prvního z nich ve formě zavinění úmyslného přímého podle § 15 odst. 1 písm. a) trestního

115

zákoníku a u druhého ve formě zavinění úmyslného eventuálního podle § 15 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku.

Projednávaná jednání popsaná pod body 1), 7), 9) a 10) obžaloby byla posouzena jako dílčí útoky pokračujícího trestného činu ve smyslu ustanovení § 116 trestního zákoníku, neboť všechny tyto útoky byly vedeny jednotným záměrem, naplňují skutkovou podstatu stejného trestného činu, byly spojeny podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Jednotný záměr se vyznačoval činností směřující k získání peněžních prostředků v rámci úvěrového financování bankou. Naplnění skutkové podstaty stejného tr. činu je splněno tím, že všechny popisované dílčí útoky obsahují všechny obligatorní znaky tr. činu úvěrového podvodu obsažené v ust. § 211 odst. 1 tr. zákoníku. Podobný způsob provedení záleží v tom, že ve všech útocích obvinění předkládáním listin a uzavíráním závazkových vztahů prezentovali informace, které byly v rozporu se skutečností, které byly zásadní pro rozhodnutí banky, zda úvěr poskytne či nikoli a které spočívaly zejména v předstírání, že peněžní prostředky budou použity pro financování obchodu v rámci dokumentárního akreditivu nebo dokumentárního inkasa. Blízká časová souvislost je splněna tím, že k jednotlivým dílčím útokům došlo s přihlédnutím k jeho počtům v poměrně krátkém období, a sice od konce měsíce července 1998 do konce doku 1998. Konečně souvislost v předmětu útoku je v těchto případech dána tím, že ve všech šlo o peněžní prostředky získané prostřednictvím úvěrování. Jinými slovy, ve všech těchto případech bylo jednání obviněných zaměřeno na získání peněžních prostředků v rámci rozhodování o poskytnutí úvěru, z čehož plyne, že hmotným předmětem útoku ve všech posuzovaných případech byly úvěrové peněžní prostředky.

Ad 11)

Listiny týkající se bodu 11) výroku obžaloby, na které bude v následujícím textu obžaloby odkazováno, jsou založeny v originálu úvěrového svazku získaného pro účely tohoto tr. řízení od Komerční banky, a. s., který je označen jako příloha č. 36, svazek č. 9, z něhož byla pořízena kopie označená jako příloha č. 37, svazek č. 9 a dále jsou tyto listiny obsaženy také v tr. spise ve svazku č. 12, č. l. 4143-4177, jejichž kopie byly opatřeny ověřovací doložkou v případě, že originální úvěrový svazek obsahuje příslušnou listinu v originále. V odůvodnění obžaloby k bodu 11) v následujícím textu budou činěny odkazy na originální zdroj, tzn. na přílohu č. 36, svazek č. 9.

Obviněný Ing. F. Ch. je z jednání popsaného v bodě 11) výroku obžaloby usvědčován zejména listinnými důkazy dokumentujícími poskytnutí úvěrového financování společnosti ČAS, s. r. o. ve výši 50.000.000,- Kč. Jedná se zejména o tyto listiny: žádost o financování obchodu, kupní smlouvu, smlouvu o financování obchodu, vlastní směnku na částku 50.000.000,- Kč, návrh na uzavření obchodu a o další listiny dokumentující převedení poskytnutého financování na úvěrový účet žadatele a další účty, jakož i o listiny, z nichž je zřejmý postup Komerční banky, a. s. při jednání o splacení úvěru a upomínek.

Dopisem datovaným 30. 2. 1998 (správně má být uvedeno 30. 12. 1998) obviněný Ing. F. Ch. za společnost ČAS, s. r. o. požádal ředitelku Komerční banky, a. s. Praha 1, J. K., s odkazem na předchozí jednání, o předfinancování kontraktu se společností Plzeňský Prazdroj, a. s. na dodávku chmelu v celkovém objemu 150.000.000,- Kč a konkrétně požádal o zálohu ve výši 50.000.000,- Kč s tím, aby byly tyto finanční prostředky převedeny na účet této společnosti vedený u Komerční banky, a. s. číslo 1416110267 (č. l. 31).

116

Na č. l. 29-30 je založena kupní smlouva č. 1004/2 na dodávku chmelových produktů ze sklizně 1998 uzavřená dne 30. 12. 1998 mezi společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. zastoupenou Ing. J. V. jako dodavatelem a společností Plzeňský Prazdroj, a. s. zastoupenou Ing. V. P. jako odběratelem. Předmětem smlouvy je dodávka žateckého aromatického chmelu ze sklizně roku 1998 v množství 880 tun s dodáním nejpozději do 31. 8. 1999. Cena byla stanovena na 170.000,- Kč za 1 tunu produktu.

Na č. l. 15-16 je založen návrh Komerční banky, a. s. pro předsedu představenstva a generálního ředitele JUDr. Ing. J. K. Zabývá se hodnocením společnosti REALITY -TRADING, spol. s r. o., jeho ratingem a schopností plnit své závazky. Podle tohoto návrhu byla společnost zařazena do ratingové kategorie 2E s rizikovými náklady 20 %, kdy výsledkem skoringu výkazů za rok 1997 je pásmo V. s nedefinovatelnou maximální zadlužeností. Předpokládané hodnocení klienta je ratingová kategorie 2E s rizikovými náklady 30 %. Dále je uvedeno, že financování kontraktu uzavřeného mezi společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. a společností Plzeňský Prazdroj, a. s. žádá společnost ČAS, s. r. o. Dále je v návrhu uvedeno, že společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. je hodnocena podle nového úvěrového procesu a skoringové funkce v pásmu V., což vyžaduje, aby příslušný obchod byl zajištěn formou, která umožní odpovídajícím způsobem snížit rizikové náklady v tomto pásmu. V závěru se navrhuje financování ve výši 50.000.000,- Kč poskytnout se splatností 30. 3. 1999, k zajištění obchodu požadovat vystavení vlastní směnky ČAS, s. r. o. v hodnotě a se splatností odpovídající poskytnutému financování avalované obv. Ing. F. Ch. (osobní aval). Poslední část věty od slova avalované je přeškrtnuta s nečitelným podpisem a datem 31. 12. 1999. Dále se uvádí, že ČAS, s. r. o. ve smlouvě o financování obchodu se zaváže zajistit nejpozději do 15. 1. 1999 uzavření smlouvy o postoupení pohledávky. V závěru je poznamenáno, že se doporučuje financování za těchto podmínek poskytnout. Na této listině v dolní její části (č. l. 16) je rukopisem dopsáno, s datem 31. 12. 1998, že se doporučuje podle uvedených podmínek doplnění o pojištění kontraktu EGAPEM, a. s. do výše navrhovaného financování, které klient předloží nejpozději do 15. 1. 1999.

Smlouva o financování obchodu č. 9820047006006 uzavřená mezi Komerční bankou, a. s. a ČAS, s. r. o. ze dne 31. 12. 1998 je založena na č. l. 4-8. Podle jejího obsahu bylo společnosti ČAS, s. r. o. poskytnuto financování ve výši 50.000.000,- Kč se splatností 30. 3. 1999 za podmínek předložení kontraktu mezi společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. a společností Plzeňský Prazdroj, a. s., rámcové pojistné smlouvy pro pojištění krátkodobých vývozních kontraktů proti komerčním rizikům uzavřené mezi příjemcem financování a společností EGAP, a. s., rozhodnutí společnosti EGAP, a. s. o navýšení úvěrového limitu na společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. nebo pojištění jiné standardní společnosti, které klient předloží nejpozději do 15. 2. 1999, a originálu zajišťovací vlastní směnky na částku 50.000.000,- Kč se splatností 30. 3. 1999 zajištěné osobním avalem. Společnost ČAS, s. r. o. byla touto smlouvou zavázána, že zajistí uzavření smlouvy o postoupení budoucích pohledávek vyplývajících z kontraktu uzavřeného mezi společností REALITY – TRADING, spol. s r.o. a společností Plzeňský Prazdroj, a. s. ve prospěch Komerční banky, a. s., kdy bude uznána beneficientem z titulu plnění kontraktu společností Plzeňský Prazdroj, a. s. Příjemce financování se podle této smlouvy dále zavázal předkládat Komerční bance, a. s. průběžné účetní a statistické výkazy a na požádání předložit aktualizaci finanční a důchodové situace své společnosti a současně se zavázal informovat Komerční banku, a. s. písemně o veškerých změnách, které by mohly mít význam z hlediska plnění závazků vyplývajících z této smlouvy. Smlouva je za ČAS, s. r. o. podepsána obv. Ing. F. Ch., za Komerční banku, a. s. ředitelkou odboru 3050 J. K. a vedoucí oddělení 3053 E. Ž.

117

Vlastní směnka (č. l. 25) vystavená dne 31. 12. 1998 obv. Ing. F. Ch. za ČAS, s. r. o. na částku 50.000.000,- Kč se splatností 30. 3. 1999 na řad Komerční banky, a. s. není opatřena osobním avalem.

Listina nazvaná „documentary collection“ (dokumentární inkaso), která byla automaticky vygenerována v rámci tohoto druhu financování v systému Komerční banky, a. s., se nachází na č. l. 32, její překlad do českého jazyka je na č. l. 33. Podle této listiny se dokumentární inkaso vystavené 31. 12. 1998 vztahuje na nominální částku 50.000.000,- Kč na směnečnou dobu 30. 3. 1999, výstavcem je ČAS, s. r. o., směnečník Plzeňský Prazdroj, a. s.

Z obsahu Rámcové pojistné smlouvy č. 101004334 (č. l. 1833-1835 tr. spisu, ve sv. č. 9 přílohy č. 36 se nenachází) uzavřené mezi pojistitelem společností EGAP, a. s. a pojištěným společností ČAS, s. r. o. dne 28. 9. 1998 plyne, že pojištění se vztahuje na riziko nezaplacení pohledávky z vývozu v důsledku doložené platební neschopnosti kupujícího nebo na riziko nezaplacení pohledávky z vývozu v důsledku platební nevůle kupujícího. Podle této smlouvy pojištění pohledávek z vývozu, pro které pojistitel stanovil úvěrový limit, vzniká dnem vystavení faktury zahraničnímu kupujícímu, pokud ji pojištěný oznámil pojistiteli. Dodatkem číslo 1 (č. l. 1836 tr. spisu) ze dne 1. 11. 1998 se obě strany dohodly, že při vzniku nároku na pojistné plnění z krátkodobých vývozních kontraktů proti komerčním rizikům bude pojistné vyplaceno ve prospěch Komerční banky, a. s.

Na podkladě citovaných listin otevřela Komerční banka, a. s. dne 31. 12. 1998 v rámci poskytnutí požadovaného financování obchodu úvěrový účet č. 199878871577 vedený v českých korunách na dlužníka ČAS, s. r. o., na který byla bankou převedena částka 48.337.500,20 Kč (č. l. 35, 60, 67 a 3994, přílohy č. 17), představující zůstatek poskytnutého financování ve výši 50.000.000,- Kč po odečtení odměny z poskytnutí úvěru. Obratem pak banka tentýž den poukázala tyto prostředky na běžný účet společnosti ČAS, s. r. o. číslo 1416110267 vedený u pobočky Komerční banky, a. s. Praha 6 (č. l. 42, přílohy č. 17), přičemž tyto prostředky nebyly ani z části použity na financování deklarovaného obchodu, když ještě týž den byla z výše uvedeného běžného účtu společnosti ČAS, s. r. o. provedena platba ve výši 1.182.725,09 Kč (č. l. 3994, přílohy č. 17) ve prospěch účtu 1414070257 s popisem „splátka dok. akr.“ a variabilním symbolem 9720431077, kdy se jednalo o splátku závazku společnosti SPORT - TRADING, spol. s r. o. z dokumentárního akreditivu č. 9720431077006 a platba ve výši 2.352.196,06 Kč (č. l. 3994, přílohy č. 17) ve prospěch účtu 1414070257 s popisem „splátka dok. akr.“ a variabilním symbolem 9722610077, kdy se jednalo o splátku závazku společnosti SPORT – TRADING, spol. s r. o. z dokumentárního akreditivu č. 972261077100. Dne 1. 1. 1999 pak byla provedena platba ve výši 5.050.000,- Kč (č. l. 4000, přílohy č. 17) ve prospěch účtu 641741001/4400 GiroCredit – Sparkassen Banka Praha, a. s. Dne 5. 1. 1999 byla provedena platba ve výši 27.400.000,- Kč (č. l. 5086, přílohy č. 17) ve prospěch účtu ČAS, s. r. o. číslo 3083538001/3800 vedeného u Hypo Vereinsbank CZ, a. s., která byla připsána ke dni 7. 1. 1999 a dne 8. 1. 1999 byla ekvivalentní částka převedena na účet číslo 3275513-001/3800 majitele F. Ch. a V. Ch. Dne 5. 1. 1999 byly dále provedeny platby ve výši 268.400,- Kč (č. l. 5086, přílohy č. 17) společnosti AGRO PUBLICITY, s. r. o., ve výši 46.800,- Kč (č. l. 5067, přílohy č. 17) společnosti EGAP, a. s., ve výši 34.650,- Kč (č. l. 5067, přílohy č. 17) společnosti Cesnet, s. r. o., 10.300,- Kč (č. l. 5067, přílohy č. 17) společnosti SPT TELECOM, a. s., platby sociálního zabezpečení, pojistného a pojištění, platby zdravotním pojišťovnám a platby daní, poplatků a odvodů a dále pak platby společnosti CCS ve výši 29.688,04 Kč (č. l. 5086, přílohy č. 17) a 11 neidentifikovaných plateb v souhrnné výši 172.020,94 Kč. Dne 7. 1. 1999 byla provedena

118

platba ve výši 7.000.000,- Kč (č. l. 4007, přílohy č. 17) společnosti Hot Cuisine, s. r. o. Dne 8. 1. 1999 pak bylo na zmiňovaný účet ČAS, s. r. o. poukázáno 7 plateb od společnosti Hot Cuisine, s. r. o. v souhrnné výši 7.000.000,- Kč (č. l. 4008, přílohy č. 17) a byly provedeny platby ve výši 3.000.000,- Kč (č. l. 6101, přílohy č. 17) společnosti OESTERREICHER & spol., s. r. o., v souhrnné výši 94.873,- Kč (č. l. 6101, přílohy č. 17) společnosti IMEX TRADING, spol. s r. o. a ostatní platby v souhrnné výši 135.273,11 Kč. Dne 12. 1. 1999 pak byly provedeny platby ve výši 56.000,- Kč (č. l. 4010, přílohy č. 17) společnosti RBK Sport CZ, s. r. o. a ve výši 6.540.000,- Kč (č. l. 4010, přílohy č. 17) společnosti Hot Cuisine, s. r. o. Celkem tedy byly od 31. 12. 1998 do 12. 1. 1999 včetně na účet společnosti ČAS, s. r. o. číslo 1416110267 přijaty, kromě poskytnutého předmětného financování ve výši 48.337.500,20 Kč, platby ve výši 7.144.242,20 Kč a uhrazeny platby v celkové výši 47.698.112,24 Kč.

Z listin založených na č. l. 23 a 24 (písemná korespondence mezi obv. Ing. Ch. a představiteli Komerční banky, a. s.) plyne, že bylo upouštěno od požadavku osobního avalu na vlastní směnce společnosti ČAS, s. r. o. jako podmínky pro financování poskytnuté dne 31. 12. 1998 ve výši 50.000.000,- Kč. Ze záznamu o jednání ze dne 19. 1. 1999 (č. l. 23) dále plyne, že spol. ČAS, s. r. o. nepředložila schválení navýšení limitu společnosti EGAP, a. s. na společnost Plzeňský Prazdroj, a. s., když obv. Ing. Ch. konstatoval, že vyřeší tuto situaci do 20. 2. 1999 nebo nahradí pojištění společností EGAP, a. s. adekvátním pojištěním jiného pojišťovacího ústavu akceptovatelného pro Komerční banku, a. s.

Svědek Ing. V. P. ve své výpovědi v přípravném řízení (č. l. 937-939 tr. spisu) vypověděl, že ve společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. pracoval v inkriminované době jako generální ředitel a současně jako předseda představenstva. Z pozice těchto funkcí byl oprávněn podepisovat smlouvy. Pokud jde o kupní smlouvu č. 1004/2 na dodávku chmelu uzavřenou mezi společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. a společností Plzeňský Prazdroj, a. s. uvedl, po jejím předložení vyšetřovatelem, že jí nikdy neviděl. V záhlaví je uveden pouze z pozice jeho tehdejší funkce a podle výpovědi tohoto svědka smlouvu podepsala Ing. Kovaříková, která k tomu byla pověřena.

Svědkyně Ing. D. K. ve své výpovědi (č. l. 834-836 tr. spisu) vypověděla, že ve společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. pracovala od října 1998 jako vedoucí nákupního oddělení a pracovní poměr ukončila 31. 12. 1998. K předložené smlouvě na dodávku chmelu uzavřené mezi společnostmi REALITY - TRADING, spol. s r. o. a Plzeňský Prazdroj, a. s. číslo 1004/2 uvedla, že tuto smlouvu nikdy nepodepisovala. K objemu dodávky chmelu, obsaženému v této smlouvě, svědkyně uvedla, že se k tomu nemůže přesně vyjádřit, ale myslí si, že jde v tomto případě o velmi vysoký objem. Dále uvedla, že by s ohledem na obsah této smlouvy nikdy tuto nepodepsala a kromě toho smlouva byla uzavřená v neobvyklé datum, neboť se obvykle smlouvy tohoto druhu uzavírají ve stálém ročním období, a to každoročně v průběhu měsíce června.

Svědek Ing. J. V. ve své výpovědi v přípravném řízení (č. l. 1064-1067 tr. spisu) vypověděl, že v minulosti pracoval na obchodním úseku společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. K předložené kupní smlouvě č. 1004/2 uzavřené mezi společnostmi REALITY -TRADING, spol. s r. o. a Plzeňský Prazdroj, a. s. uvedl, že na této smlouvě je jeho podpis za společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. a cena chmelu je podle něho obvyklá. K první straně smlouvy uvedl, že tuto nikdy neviděl, s Ing. P. nikdy osobně nejednal a žádnou takovou smlouvu nikdy nepřipravoval. Pokud jde o množství uvedené ve smlouvě, nikdy smlouvu na takovéto množství chmelu neuzavíral, když množství v tomto rozsahu se prodává jen velmi zřídka a společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. v roce 1998 prodala celkem 1000 a

119

1200 tun chmelu. Obecně k uzavírání smluv tohoto druhu svědek uvedl, že obvykle parafuje každou stranu smlouvy, když na této konkrétní smlouvě první stránka parafována není.

Výpis z obchodního rejstříku společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s., která v tomto skutku vystupuje jako smluvní odběratel zboží, je založen na č. l. 69-80 přílohy č. 4, svazku č. 1.

Citované důkazní prostředky potvrzují, že obv. Ing. F. Ch. podáním žádosti o financování a uskutečněním dalších úkonů souvisejících s touto žádostí, které ve svém výsledku vedly k vyhovění žádosti a poskytnutí finančních prostředků, předstíral, že finančních prostředků bude použito na dodávky aromatického chmele pro společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. na základě smlouvy uzavřené mezi touto společností a společností REALITY - TRADING, spol. s r. o., ačkoli jeho cílem bylo peněžní prostředky získané z tohoto financování užít k úhradě dluhů společností ČAS, s. r. o. a společností ekonomicky a personálně propojených s touto společností.

Za účelem vyvolání dojmu, že financování bude uskutečněno v souladu s podmínkami banky, obviněný za spolupůsobení pracovníků Komerční banky, a. s., kteří se na vyřizování žádosti o úvěr podíleli, předstíral, že peněžní prostředky budou použity na financování dodávek chmelu pro společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. za použití dokumentárního inkasa zřízeného u této banky.

Obviněný Ing. Ch. s popisovaným cílem předložil žádost o financování pro společnost REALITY - TRADING, spol. s r.o., určenou na dodávky chmelu společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. a smlouvu uzavřenou mezi společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. a společností Plzeňský Prazdroj, a. s. Na podkladě těchto listin pak byla uzavřena smlouva o financování obchodu a následně byly bankou poskytnuty požadované peněžní prostředky. Dodatečně podle podmínek smlouvy o financování obviněný dodal vlastní směnku na částku odpovídající poskytnutému financování, nezajištěnou avalem, ač Komerční banka, a. s. zprvu jištění směnky avalem požadovala, dále předložil smlouvu uzavřenou mezi společností EGAP, a. s. a společností ČAS, s. r. o.

Vykazováním poskytnutí financování prostřednictvím dokumentárního inkasa pracovníci banky, kteří svou činností s obviněnými spolupůsobili ke schválení financování, aniž by byly splněny podmínky banky, se snažili zastřít skutečnost, že financování nebylo použito ve shodě s prezentovaným účelem, ale k úhradě dluhů společnosti ČAS, s. r. o. a jejích majetkově a personálně propojených společností. Proto zajišťovací instrumenty nemohly mít relevantní účinek co do snížení rizik, která z toho pro Komerční banku, a. s. vyplývala.

Dodatečné vystavení vlastní směnky nepředstavovalo pro věřitele pokrytí či snížení rizika plynoucího z poskytnutí financování, neboť společnost ČAS, s. r. o. se v této době potýkala s finančními problémy, její hospodářská situace se zhoršovala, když v roce 1997 vykázala tato společnost záporný hospodářský výsledek a obviněný tak nemohl oprávněně spoléhat, že by směnka v době její splatnosti mohla být kryta odpovídajícími peněžními prostředky.

Ani dodatečné doložení smlouvy o pojištění se společností EGAP, a. s. nepředstavovalo požadované spolehlivé zajištění, neboť toto pojištění se vztahovalo pouze na riziko neplacení odběratelem, nikoli na riziko plynoucí z neuskutečnění vývozů komodit a navíc obviněný nesplnil svou povinnost vyplývající ze smlouvy o financování obchodu spočívající v opatření a v předložení Komerční bance, a. s. rozhodnutí společnosti EGAP, a. s. o navýšení úvěrového limitu na společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. nebo jiné standardní pojišťovny ve

120

lhůtě do 15. 2. 1999. Bezvýznamná není ani skutečnost, že pojištěným z tohoto pojištění nebyl dodavatel deklarovaného zboží - společnost REALITY – TRADING, spol. s r. o., ale společnost ČAS, s. r. o., která v tomto závazkovém vztahu vůbec nevystupovala. Nemůže na to mít vliv ani skutečnost, že žadatelem o financování byla společnosti ČAS, s. r. o. Proto již pouze z tohoto důvodu nemohla projednávaná smlouva o pojištění být účinná k deklarovanému obchodu, byť by byl obchod uskutečněn za presentovaných podmínek.

Za účelem zastření skutečného účelu použití požadovaného financování pracovníci Komerční banky, a. s., kteří se na vyřizování žádosti podíleli a kteří si byli vědomi skutečného záměru obviněného, zaevidováním neodpovídajících údajů o poskytnutém financování v systému Komerční banky, a. s. vzbudili zdání, že úvěrové financování proběhlo řádně a splňovalo všechny podmínky a náležitosti stanovené bankou, když kromě jiného zadali do elektronického systému Komerční banky, a. s. pro dokumentární akreditivy a inkasa informace o existenci dokumentárního inkasa a nechali vygenerovat listiny o použití tohoto platebního instrumentu, které byly následně založeny do úvěrového svazku.

Zcela rozhodným pro závěr, že tento obchodní případ nebyl pro Komerční banku, a. s. v podstatě zajištěn žádným spolehlivým zajišťovacím instrumentem, je skutečnost, že byly deklarovány údaje v rozporu se skutečností zejména o použití financování na konkrétní export zboží, když za předpokladu uvedení pravdivých údajů by existovaly i účinné zajišťovací instrumenty, které by byly nutně spojeny se skutečně realizovaným obchodem. V takovém případě by financování proběhlo prostřednictvím dokumentárního inkasa a citovaná pojistná smlouva by nejméně částečně mohla pokrýt riziko banky, pokud by i jinak splňovala všechny náležitosti.

K oslabení možnosti banky pro vymožení pohledávky přispěla také skutečnost, že žadatelem o financování byla společnost ČAS, s. r. o., přičemž příjemcem financování byla společnost REALITY - TRADING, spol. s r.o., v níž měla společnost ČAS, s. r. o. 100% obchodní podíl. Nebyl doložen žádný akceptovatelný důvod, proč o financování nepožádala společnost REALITY - TRADING, spol. s r.o. coby dodavatel zboží, neboť se jedná o dva samostatné podnikatelské subjekty ( právnické osoby). Dále je nutno poukázat na to, že banka upustila od požadavku zajištění směnky osobním avalem Ing. F. Ch., ačkoli původní podmínky Komerční banky, a. s. s tím počítaly. Nebyla uzavřena smlouva o postoupení budoucí pohledávky, jejímž prostřednictvím by se Komerční banka, a. s. stala beneficientem z titulu plnění kupní smlouvy společností Plzeňský Prazdroj, a. s., přestože tento požadavek byl výslovně upraven ve smlouvě o financování obchodu (článek II/2). Vzhledem k tomu, že žadatelem úvěru byla jiná společnost než dodavatelská, společnost ČAS, s. r. o. nebyla způsobilá k uzavření takové smlouvy, neboť podle sjednaného závazkového vztahu nedisponovala takovým právním titulem. Rovněž je nutno poukázat na to, že smlouvu o pojištění se společností EGAP, a. s. uzavřela společnost ČAS, s. r. o., nikoli deklarovaný dodavatel zboží - společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. Nelze přehlédnout také skutečnost, že uzavření smlouvy č. 1004/2 mezi společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. a společností Plzeňský Prazdroj, a. s. je sporné, s ohledem na výpověď představitelů společností Plzeňský prazdroj, a. s. Ing. P. a Ing. D. K., podle nichž tuto smlouvu za Plzeňský Prazdroj, a. s. nikdo z nich neuzavíral a navíc objem dodávek chmelu zásadním způsobem přesahoval obvyklé dodávky tohoto druhu zboží.

Z uvedeného je zřejmé, že poskytnuté financování nebylo v důsledku uvedení nepravdivých údajů fakticky jištěno žádným účinným instrumentem, který by riziko banky snížil na jeho akceptovatelnou úroveň. Zcela zřejmým důvodem toho bylo předstírání obviněného a

121

některých pracovníků Komerční banky, a. s. že financování je určeno na export zboží do ciziny. Pokud by financování bylo zamýšleno a realizováno tak, jak bylo deklarováno v předkládaných listinách, probíhalo by prostřednictvím dokumentárního inkasa a tento postup by pro banku představoval přiměřené obchodní riziko, jestliže by byly splněny všechny náležitosti tohoto platební instrumentu. Jak shora argumentačně rozvedeno, předkládané a zpracovávané údaje v systému Komerční banky, a. s. byly v naprostém rozporu se skutečností a zcela neslučitelné s obchodními zájmy Komerční banky, a. s. vkládanými do poskytování financování tohoto druhu. V důsledku těchto nepravdivých skutečností nedošlo k plnění ze strany dlužníka a z té samé příčiny nemohlo být ani přikročeno k účinnému vymáhání pohledávky ze strany věřitele, když nebyly k dispozici v podstatě žádné fungující zajišťovací mechanismy a dlužník neměl s ohledem na svou insolventnost dostatek likvidních prostředků. Jak zjištěné skutečnosti naznačují, dlužník - společnost ČAS, s. r. o. poskytnuté peněžní prostředky využil na plnění svých závazků ve vztahu k jiným věřitelům a k dalším obchodním jiným aktivitám a dokonce částka ve výši 27.400.000,- Kč byla převedena na osobní účet obv. Ing. Ch. a jeho manželky V. Ch.

Ad 12)

Listiny týkající se bodu 12) výroku obžaloby, na které bude v následujícím textu obžaloby odkazováno, jsou založeny v originálu úvěrového svazku získaného pro účely tohoto tr. řízení od Komerční banky, a. s., který je označen jako příloha č. 36, svazek č. 11, z něhož byla pořízena kopie označená jako příloha č. 37, svazek č. 11 a dále jsou tyto listiny obsaženy také v tr. spise ve svazku č. 13, č. l. 4275-4424, jejichž kopie byly opatřeny ověřovací doložkou v případě, že originální úvěrový svazek obsahuje příslušnou listinu v originále. V odůvodnění obžaloby k bodu 12) v následujícím textu budou činěny odkazy na originální zdroj, tzn. na přílohu č. 36, svazek č. 11. Pokud v následujícím textu k bodu 12) odůvodnění obžaloby budou činěny odkazy na konkrétní čísla listu bez uvedení čísla svazku či čísla přílohy, bude se odkaz týkat listin založených v příloze č. 36, svazku č. 11.

Obviněný Ing. V. F. je z jednání popsaného v bodě 12) výroku obžaloby usvědčován zejména listinnými důkazy dokumentujícími poskytnutí úvěrového financování společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. ve výši 950.000,- DEM. Jedná se zejména o tyto listiny: žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu, potvrzení o platebním závazku („payment obligation“), kupní smlouvu č. 73 02 016, smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, vlastní směnku na částku 950.000,- DEM, návrh na uzavření obchodu (jeho schválení), smlouvu o financování obchodu č. 3052/EXP/014, rámcovou pojistnou smlouvu a další listiny vypovídající o převedení poskytnutého financování na úvěrový účet žadatele a další účty, jakož i listiny, z nichž je zřejmý postup Komerční banky, a. s. při jednání o splacení úvěru a upomínek.

Žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu (č. l. 29) na standardizovaném formuláři Komerční banky, a. s., je podepsána za společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. obviněným dne 13. 1. 1999. Požaduje se částka 950.000,- DEM se splatností do 30. 6. 1999, když jako žadatel o financování je uvedena společnost BOHEMIA WILD, s. r. o., jako aplikant je uvedena společnost Franc Bernet a jako příjemce akreditivu společnost BOHEMIA WILD, s. r. o.

Potvrzení o platebním závazku v anglickém jazyce je založeno na č. l. 15, jeho překlad do českého jazyka na č. l. 23. Je vystaveno společností Franc Bernet, adresováno Komerční bance, a. s. a nese datum 5. 1. 1999. Podle jeho obsahu se společnost Franc Bernet

122

neodvolatelně zavázala zaplatit společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. 1.000.000,- DEM po dodání 200 tun zvěřiny podle smlouvy č. 73 02 016 z 5. 1. 1999, když toto potvrzení vstupuje v platnost po dodání zboží, k němuž dojde do konce února roku 2000.

Kupní smlouva č. 73 02 016 z 5. 1. 1999 byla vypracována v německém jazyce (č. l. 43-44), její překlad do českého jazyka je na č. l. 53-54. Podle svého obsahu se jedná o rámcovou kupní smlouvu, jíž se společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. zavázala dodat společnosti Franc Bernet zvěřinu v množství 200 tun v ceně 5,- DEM za 1 kg. K platbě má dojít po obdržení zboží v období od května roku 1999 do února 2000. Za společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. je podepsána obv. Ing. V. F.

Na č. l. 139-140 je založena smlouva o postoupení budoucích pohledávek ze dne 15. 1. 1999, uzavřená mezi společností BOHEMIA WILD, s. r. o. jako postupitelem a Komerční bankou, a. s. jako postupníkem, podle níž společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. postupuje budoucí pohledávky i s příslušenstvím, které vzniknou z obchodu uzavřeného mezi společností BOHEMIA WILD, s. r. o. jako dodavatelem a společností Franc Bernet jako odběratelem. Postupitel se ve smlouvě zavázal bezodkladně oznámit postoupení pohledávky všem odběratelům doručením oznámení o postoupení pohledávky podle přílohy č. 2 této smlouvy. Smlouva je podepsána za společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. obviněným Ing. V. F. a za Komerční banku, a. s. J. K. a I. N. Na č. l. 84 se nachází příloha smlouvy o postoupení pohledávky označená Oznámení o postoupení pohledávky, která podle jejího textu oznamuje dlužníku postoupení pohledávky, přičemž jde o vygenerovaný text, který nebyl doplněn potřebnými údaji k odeslání a podpisem a tudíž nebyl ani odeslán dlužníku.

Na č. l. 83 je založena fotokopie vlastní směnky vystavené dne 7. 1. 1999 obviněným Ing. V. F. na částku 950.000,- DEM splatnou 30. 6. 1999 na řad Komerční banky, a. s.

Smlouva o financování obchodu č. 3052/EXP/014 ze dne 15. 1. 1999 (č. l. 71-76) je za společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. podepsána obviněným Ing. V. F. a za Komerční banku, a. s. ředitelkou odboru 3050 J. K. a vedoucí oddělení 3052 I. N. Podle obsahu této smlouvy se Komerční banka, a. s. zavázala poskytnout společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. částku 950.000,- DEM určenou na financování exportu zvěřiny do Německa. Společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. se zavázala, že tyto finanční prostředky splatí do 30. 6. 1999. Financování se podle této smlouvy poskytuje na základě exportní zbožové operace určené pro zahraničního odběratele společnost Franc Bernet. Podmínky pro poskytnutí financování obchodu byly ve smlouvě vymezeny tak, že žadatel předloží originál žádosti o financování obchodu, originál zajišťovací vlastní směnky, originál platebního závazku vystaveného zahraničním odběratelem a pojistnou smlouvu na krytí obchodního rizika uzavřenou se společností EGAP, a. s. Podle článku X. této smlouvy se žadatel o úvěr zavazuje předkládat Komerční bance, a. s. průběžně účetní a statistické výkazy a na požádání předložit Komerční bance, a. s. aktualizaci finanční a důchodové situace své společnosti. Dále je zavázán informovat písemně o veškerých změnách, které by mohly mít význam z hlediska plnění závazků vyplývajících z této smlouvy.

Na č. l. 77-82 je založen dodatek č. 1 ke shora specifikované smlouvě ze dne 15. 1. 1999. Tento dodatek neupravuje předmět uzavřené smlouvy ani jiné smluvní podmínky, týká se pouze vysvětlení problematiky a příslušných pojmů v souvislosti s nařízením Rady Evropské unie, kdy ku dni 1. 1. 1999 by měla být zahájena 3. etapa Evropské hospodářské a měnové unie, která se měla podle své povahy promítnout do bankovních produktů.

123

Stanovisko Komerční banky, a. s. nazvané návrh na uzavření obchodu k požadovanému financování je založeno na č. l. 94-95. Tato úvěrová komise schválila financování exportní operace ve výši 950.000,- DEM dne 14. 1. 1999. Jedná se o obchod popisovaný jako financování exportní operace na základě neodvolatelného závazku společnosti Franc Bernet, ověřený zahraniční bankou Commerzbank, AG s tím, že klient je řazen mezi bonitní a spolehlivé klienty a je tedy předpoklad, že je schopen plnit závazky vyplývající ze smlouvy. Žadatelem je podle této listiny společnost BOHEMIA WILD, s. r. o., dlužníkem Commerzbank, AG Splatnost je do 30. 6. 1999.

Rámcová pojistná smlouva č. 101006437 z 19. 3. 1999 je uzavřena mezi pojistitelem společností EGAP, a. s. a pojištěným – společností BOHEMIA WILD, s. r. o. (č. l. 66-69). Podle této smlouvy v souladu se všeobecnými podmínkami této smlouvy se sjednané pojištění vztahuje na riziko nezaplacení pohledávky z vývozu v důsledku doložené platební neschopnosti kupujícího nebo na riziko nezaplacení pohledávky z vývozu v důsledku platební nevůle kupujícího. Rozhodnutí pojistitele o úvěrovém limitu, které je součástí posledně zmiňované smlouvy, bylo vydáno 19. 3. 1999 (č. l. 65). Podle tohoto rozhodnutí byla schválena částka úvěrového limitu 100.000,- DEM.

Komerční banka, a. s. v návaznosti na uzavření smlouvy o financování otevřela úvěrový účet č. 199860401577 na dlužníka Commerzbank, AG a na něj převedla částku 950.000,- DEM. Z tohoto účtu banka obratem převedla celou tuto částku na účet společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. číslo 4750960287 vedený u Komerční banky, a. s. pobočka Praha-Pohořelec (č. l. 99). Téhož dne byly tyto finanční prostředky převedeny na úvěrový účet č. 19983039150007, čímž byl splacen dluh z dřívějšího financování obchodu v původní výši 1.000.000,- DEM pod referenčním č. 9721368008086. Následně Komerční banka, a. s. kreditním a debetním avízem (č. l. 97, 134) informovala společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. o těchto převodech.

Po poskytnutí úvěru v návaznosti na žádost společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. byl dne 30. 6. 1999 uzavřen dodatek č. 2 ke smlouvě č. 3052/EXP/014 ze dne 15. 1. 1999, podle něhož poskytovatel úvěru prodloužil splatnost poskytnutého financování do 31. 12. 1999, a to z důvodů sezónnosti exportu (závislost na době odstřelu zvěře) a z důvodu nevyřešených majetkoprávních vztahů společnosti. V souvislosti s tímto dodatkem byla vystavena další směnka se splatností do 31. 12. 1999.

Z listin na č. l. 100-108 je zřejmé, že po uzavření smlouvy a poskytnutí financování byl dluh zaevidován na Commerzbank, AG. Později (viz č. l. 117-128) byl dlužník změněn na společnost BOHEMIA WILD, s. r. o.

Na č. l. 45-50 jsou založeny faktury v německém jazyce, český překlad se nachází na č. l. 55-60. Tyto faktury byly vystaveny společností BOHEMIA WILD, s. r. o. za prodej zvěřiny různým odběratelům. Pouze dvě z těchto faktur se týkají odběratele společnosti Franz Bernet, a to dne 25. 2. 1999 a 28. 6. 1999.

Úplný výpis z obchodního rejstříku společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. se nachází na č. l. 19-21 přílohy č. 4, svazku č. 1. Podle jeho obsahu byla tato společnost zapsána v obchodním rejstříku 9. 3. 1993. V období od 3. 8. 1994 do 16. 1. 2001 byl jednatelem této společnosti Ing. V. F.

124

Na č. l. 3291-3293 tr. spisu je založena zpráva Ministerstva zemědělství ČR o období odstřelu vysoké zvěře v České republice v letech 1998-1999.

Na podkladě žádosti o právní pomoc do SRN byl vyslechnut svědek G. B., majitel společnosti F. B. Uvedl, že se společností BOHEMIA WILD, s. r. o. má dlouhodobé obchodní spojení, snad od roku 1992. Společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. spoluzakládal a měl zde podíl 30 %. V roce 1997 tento podíl odkoupil obv. Ing. Ch., ale následně svědek B. opětovně vlastnil ve společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. 13 %. Obchodní spolupráce se společností BOHEMIA WILD, s. r. o. trvala do roku 2000. Ke dni své výpovědi měl ve společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. 13% podíl. Ve společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. obchodoval výhradně s obv. Ing. V. F. Zná rovněž obv. Ing. Ch., a to od doby jeho působení ve společnosti Koospol, a. s. Obchodní smlouvy se společností BOHEMIA WILD, s. r. o. byly uzavřeny pouze rámcově. Návrhy smluv vždy vypracovávala společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. Podle svědka byly smlouvy převážně dodržovány, to znamená, že společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. zboží vyvezla a společnost Franz Bernet zboží zaplatila. Faktury byly placeny po dodávkách zboží. Společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. nemohla najednou exportovat 200 tun zvěřiny, neboť takové množství nebylo reálné mít k dispozici. Pokud by smlouvy nebyly dodrženy, neměla společnost Franz Bernet téměř žádný právní prostředek k vymáhání závazku. K dokumentu „payment obligation“ svědek uvedl, že v jeho obchodní praxi se jednalo o jediný případ, kdy tzv. „payment obligation“ byl obsahem kupní smlouvy. Bylo neobvyklé, že byl vypracován v anglickém jazyce. Na dotaz, proč je tento dokument součástí obchodního ujednání, mu bylo vysvětleno společností BOHEMIA WILD, s. r. o., že tento dokument obsahuje závazek odebrat zboží v hodnotě 1.000.000,- DEM. Podle tvrzení společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. byl „payment obligation“ potřebný k získání úvěru na vývoz zboží. Text „payment obligation“ byl svědkovi nafaxován, resp. poslán poštou českou stranou. Svědek věděl, že společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. má velmi vysoké dluhy a domníval se, že tzv. „payment obligation“ bude zárukou pokračování v obchodní činnosti. Svědek chápal tzv. „payment obligation“ tak, že starý (otevřený) úvěr společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. bude prodloužen. V textu tzv. „payment obligation“ byl závazek společnosti Franz Bernet k odběru 200 tun zvěřiny za 1.000.000,- DEM.

Shromážděné důkazní prostředky potvrzují, že obviněný Ing. V. F. požádal za společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. o financování v rámci dokumentární platební operace specifikované jako dokumentární akreditiv – předfinancování exportní operace ve výši 950.000,- DEM, když předstíral, že tyto peněžní prostředky budou použity k nákupu masa – zvěřiny a jeho následnému vývozu do SRN pro odběratele tohoto zboží – společnost Franc Bernet, přičemž věděl, že peněžní prostředky budou použity na úhradu dluhu společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. vůči Komerční bance, a. s., pocházejícího z dřívějšího financování poskytnutému této společnosti Komerční bankou, a. s.

V důsledku toho, že poskytnuté finanční prostředky nebyly použity na deklarovaný účel, nebylo riziko Komerční banky, a. s. kryto reálným zajišťovacím instrumentem. Smlouva o postoupení budoucích pohledávek se tak stala neúčinnou, neboť ve skutečnosti tato pohledávka společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. za společností Franc Bernet ve skutečnosti nevznikla a tudíž nemohla být ani převedena na Komerční banku, a. s. Potvrzením toho, že obviněný uzavřel smlouvu nikoli vážně, ale účelově, svědčí skutečnost, že nesplnil povinnost vyplývající z této smlouvy spočívající v oznámení postoupení budoucích pohledávek dlužníku a v doložení tohoto oznámení Komerční bance, a. s. Ani vystavení vlastní směnky nezajištěné avalem neskýtalo pro věřitele zajištění závazku, neboť společnost BOHEMIA WILD, s. r. o.

125

se v té době potýkala s finančními problémy a nemohl tak oprávněně očekávat, že by směnka v době její splatnosti mohla být kryta odpovídajícími peněžními prostředky.

Odkoupení tzv. „payment obligation“ nemělo z hlediska jištění úvěru žádný význam, neboť „payment obligation“ je podle svého obsahu pouze zdůrazněným projevem vůle odběratele zboží v rámci kupní smlouvy, že zaplatí za dodané zboží dohodnutou kupní cenu, bude-li zboží dodáno v dohodnutých termínech a v příslušné kvalitě. Listina „payment obligation“ byla jen jakýmsi doplněním uzavřeného kontraktu (rámcové kupní smlouvy), která nebyla způsobilá sama o sobě založit závazkový vztah mezi Komerční bankou, a. s. a odběratelem zboží. Neodvolatelnosti učiněného prohlášení v této listině nelze přikládat další právní význam či zvláštní závaznost, která by přesahovala meze běžného ujednání v rámci kupní smlouvy, neboť v něm absentuje konkrétní specifikace způsobu vynutitelnosti či použití sankce v případě nesplnění tohoto prohlášení.

Dostatečně zajišťující instrument nepředstavovala ani rámcová pojistná smlouva uzavřená mezi společností BOHEMIA WILD, s. r. o. a společností EGAP, a. s. ze dne 19. 3. 1999, která kromě toho, že byla uzavřena dodatečně až po poskytnutí požadovaného financování, se podle sjednaných podmínek vztahovala jen na 10% objem poskytnutého financování a navíc pouze na riziko nesplnění závazku odběratele a na případy jeho nevůle platit, nikoli na neplnění závazku dodavatelem zboží.

Potvrzením toho, že požadované financování na deklarovaný účel nebylo obviněným míněno vážně a že si toho byli vědomi také někteří pracovníci Komerční banky, a. s., kteří se na vyřizování žádosti o financování podíleli, a kteří spolupůsobili k navození zdání, že podmínky pro poskytnutí finančních prostředků byly splněny, je také skutečnost, že Komerční banka, a. s. financování poskytla na nově otevřený bankovní účet vedený na fiktivního dlužníka Commerzbank AG Düsseldorf. Jednalo se o renomovanou bonitní zahraniční banku, jejíž předstíranou účastí v tomto financování pracovníci banky interně zatajili skutečného dlužníka, a sice společnost BOHEMIA WILD, s. r. o., která nebyla hodnocena požadovaným stupněm ratingu pro takové financování a současně účast této banky jevově navozovala zdání, že financování proběhlo v rámci dokumentárního akreditivu. Obdobný účel pak plnily také listiny vygenerované ze systému Komerční banky, a. s. vyvolávající klamné zdání o otevření dokumentárního akreditivu zahraniční bankou ve prospěch žadatele. Teprve později, když se na tuto záměrnou nesprávnost přišlo, byl v interním systému této banky zaevidován skutečný dlužník.

Jednáním pospaným pod bodem 12) obžaloby obviněný Ing. V. F. naplnil obligatorní znaky skutkové podstaty zločinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) trestního zákoníku, neboť je shromážděnými důkazními prostředky potvrzeno, že obviněný předložením listin v rámci žádosti o předfinancování exportu zboží a uzavřením smlouvy o poskytnutí financování předstíral, že požadované finanční prostředky budou použity na opatření, zpracování a vývoz zboží pro zahraničního odběratele, přičemž ve skutečnosti zamýšlel finanční prostředky použít k uhrazení dluhu společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. vůči Komerční bance, a. s. vzniklého z poskytnutého financování této společnosti v předchozí době. Jak rozvedeno shora, tento záměr se mu posléze podařilo realizovat a peněžní prostředky byly použity v rozporu s deklarovaným účelem na úhradu dluhů jmenované společnosti vůči Komerční bance, a. s. pocházející z poskytnutého úvěru v předchozí době.

Na vznik trestní odpovědnosti obviněného z citovaného trestného činu nemůže mít vliv ta skutečnost, že někteří pracovníci banky, kteří se na vyřizování žádosti o poskytnutí úvěrování

126

obchodu podíleli, zcela vědomě neoprávněné poskytnutí financování umožnili. Tuto okolnost je třeba zohlednit v rámci posuzování materiální stránky trestného činu. Tito pracovníci banky jsou za toto jednání trestně stíháni v samostatném trestním řízení.

Obviněný při popisovaném jednání vystupoval za společnost BOHEMIA WILD, s. r. o. jako statutární orgán této společnosti a jeho trestní odpovědnost coby fyzické osoby vyplývá z ustanovení § 114 odst. 2 trestního zákoníku (dříve § 90 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb.), podle něhož postačuje, že zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení, které zákon u pachatele vyžaduje, jsou dány u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná. V daném případě obviněný jednal za obchodní společnost – společnost s ručením omezeným, která je upravena v obchodním zákoníku a která je ve smyslu citovaného ustanovení právnickou osobou (§ 18 občanského zákoníku a § 56 odst. 1 obchodního zákoníku).

Právní kvalifikace trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku předpokládá, že jednání, vyznačující se uváděním nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů a nebo v zamlčení podstatných údajů, je uskutečňováno při sjednání úvěrové smlouvy nebo čerpání úvěru. V projednávaném případě pod bodem 12) obžaloby jde o situaci při sjednání úvěrové smlouvy projednávané na základě žádosti o financování v rámci dokumentárního akreditivu. Na podkladě této žádosti provázené dalšími listinami v příloze a dalšími právními úkony byly poskytnuté finanční prostředky účelově určené na realizaci konkrétně specifikovaného obchodu, když poskytovatel úvěru se ve smlouvě zavázal poskytnout financování v určité výši za splnění stanovených podmínek žadatelem a žadatel se ve smlouvě zavázal, že finanční prostředky použije na deklarovaný účel, finanční prostředky ve stanovené době vrátí a uhradí úroky a další stanovené poplatky. Popisované podmínky financování odpovídají všem pojmovým znakům úvěrové smlouvy vymezené v ustanoveních §§ 497-507 obchodního zákoníku. Proto lze konstatovat, že předmětné jednání vykazuje všechny obligatorní znaky skutkové podstaty trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 trestního zákoníku (podrobněji je smlouva o úvěru jakož další typy smluv, o nichž by se dalo v rámci projednávaných závazkových vztahů uvažovat, rozebrána níže v rámci celkového hodnocení všech úvěrových případů.

Zavinění ve vztahu ke všem obligatorním znakům základní skutkové podstaty probíraného trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. l tr. zákoníku je potvrzováno ve formě úmyslu přímého /§ 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku/, neboť obviněný shora popsaným jednání zamýšlel v důsledku vědomě nepravdivých údajů dosáhnout poskytnutí financování od banky při sjednávání úvěrové smlouvy a tento záměr byl hlavním cílem tohoto jednání. Rovněž příčinný vztah mezi jednáním a následkem (ohrožení majetkových práv banky) a mezi jednáním a účinkem (způsobení škody) je zcela zřejmě dán, když rovněž shora popsaná subjektivní stránka se vztahuje k oběma uváděným příčinným vztahům. U prvního z nich ve formě zavinění úmyslného přímého podle § 15 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku a u druhého ve formě zavinění úmyslného eventuálního podle § 15 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku.

Pokud jde o kvalifikovanou skutkovou podstatu citovaného trestného činu, vyznačující se způsobením škody velkého rozsahu, vynaložila Komerční banka, a. s. v příčinné souvislosti s popsaným jednáním poskytnutím úvěrových peněžních prostředků bez ekonomického důvodu celkem částku 15.320.520,80 Kč, která přesahuje mnohonásobně výši škody velkého rozsahu (5.000.000,- Kč). Zavinění je tu potvrzováno ve formě úmyslu eventuálního podle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, neboť je shromážděnými důkazními prostředky potvrzováno, že obviněný v důsledku nepravdivě poskytovaných údajů v souvislosti s podanou žádostí o úvěrování obchodu a v důsledku neexistence spolehlivých zajišťovacích instrumentů, které

127

trpěly vadami, když sjednané zajišťovací instrumenty byly v důsledku presentování údajů v rozporu se skutečností naprosto neúčinné z důvodu shora rozebraných, nemohl oprávněně očekávat (spoléhat), že dluh, který vznikl z poskytnutého úvěrování předstíraného obchodu, bude splacen řádně a včas, když věděl, že ekonomická situace společnosti Bohemia Wild, spol. s r. o., za kterou jednal a jíž byly peněžní prostředky poskytnuty, se již po delší dobu zhoršovala, kdy tato společnost nebyla schopna plně hradit své splatné závazky a právě hlavním účelem užití těchto financování byla úhrada pohledávek svých věřitelů. Z tohoto důvodu nemohl oprávněně očekávat, že společnost získá finance v potřebném objemu a termínu, aby tak mohla dostát těmto závazkům, když za této situace mohl spoléhat jen na náhodu (nejistou událost). Obviněný věděl, že následkem tohoto jednání může být Komerční bance, a. s., coby věřiteli, způsobena škoda ve výši poskytnutého financování a v případě, že k této škodě takto dojde, byl s touto eventualitou srozuměn. Skutečnost, že je potvrzováno zavinění ve vztahu ke způsobené škodě (účinku jako znaku objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu) ve formě zavinění úmyslného, ačkoli postačuje zavinění z nedbalosti /§ 17 písm. a) tr. zákoníku/, je nutno považovat za okolnost přitěžující, která svou povahou zvyšuje škodlivost jednání obviněného.

Ad 13)

Listiny týkající se bodu 13) výroku obžaloby, na které bude v následujícím textu obžaloby odkazováno, jsou založeny v originálu úvěrového svazku získaného pro účely tohoto tr. řízení od Komerční banky, a. s., který je označen jako příloha č. 36, svazek č. 14, z něhož byla pořízena kopie označená jako příloha č. 37, svazek č. 14 a dále jsou tyto listiny obsaženy také v tr. spise ve svazku č. 15, č. l. 5147-5288, jejichž kopie byly opatřeny ověřovací doložkou v případě, že originální úvěrový svazek obsahuje příslušnou listinu v originále. V odůvodnění obžaloby k bodu 13) v následujícím textu budou činěny odkazy na originální zdroj, tzn. na přílohu č. 36, svazek č. 14.

Obviněný Ing. P. F. je z jednání popsaného v bodě 13) výroku obžaloby usvědčován zejména listinnými důkazy dokumentujícími poskytnutí úvěrového financování společnosti Lounská mlékárna, s. r. o. ve výši 3.300.000,- DEM. Jedná se zejména o tyto listiny: žádost o odkoupení „Standby Letter of Credit“ (platebního závazku), žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu, potvrzení o platebním závazku („Standby Letter of Credit“), obchodní kontrakt, smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, vlastní směnku na částku 3.300.000,- DEM, návrh na uzavření obchodu (jeho schválení) a další listiny vypovídající o převedení poskytnutého financování na úvěrový účet žadatele a další účty, jakož i listiny, z nichž je zřejmý postup Komerční banky, a. s. při jednání o splacení úvěru a upomínek.

Dopisem ze dne 13. 1. 1999 (č. l. 99), adresovaným Komerční bance, a. s., obviněný Ing. P. F. za společnost Lounská mlékárna, s. r. o. zasílá „Standby Letter of Credit“ vystavený společností ABT na částku 4.200.000,- DEM vztahující se ke kontraktu č. 9846 z 12. 1. 1999 a zároveň požaduje o odkup tohoto akreditivu.

Listina označená „Standby Letter of Credit“ vystavená společností ABT, adresovaná Komerční bance, a. s., Václavské nám. 1, Praha l (text v anglickém jazyce č. l. 117, překlad do českého jazyka č. l. 129) nese datum vystavení 12. 1. 1999. Vystavovatel listiny přeložené do českého jazyka jako „záložní akreditiv“ se ve prospěch společnosti Lounská mlékárna, s. r. o. neodvolatelně zavázal zaplatit částku až do výše 4.200.000,- DEM za poskytnutou pomoc při řízení a s tím souvisejících služeb, když tento neodvolatelný pomocný akreditiv je

128

podle jeho textu k dispozici u společnosti ABT prostřednictvím Creditanstalt Bankverein Viena, Bank/AC.

Na č. l. 195-196 v německém vyhotovení je založena kupní smlouva č. 9846 ze dne 12. 1. 1999 (její český překlad na č. l. 203) uzavřená mezi společností ABT a společností Lounská mlékárna, s. r. o., podle které se společnost Lounská mlékárna, s. r. o. zavázala dodat sušené mléko v množství 1750 tun za celkovou cenu 4.200.000,- DEM z dodáním od února 1999 do února 2000.

Vystavením vlastní směnky ze dne 18. 1. 1999 na částku 3.300.000,- DEM se obviněný Ing. P. F. za společnost Lounská mlékárna, s. r. o. zavázal tuto splatit do 30. 7.1999 na řad Komerční banky, a. s. (č. l. 174).

Úvěrová komise Komerční banky, a. s. ve svém stanovisku nazvaném návrh na uzavření obchodu (č. l. 216-217) ze dne 20. 1. 1999 schválila financování podle žádosti do výše 3.300.000,- DEM s tím, že doporučuje realizaci tohoto financování. Podle stanoviska této komise se jedná o předfinancování exportního akreditivu na základě „Standby Letter of Credit“ otevřeného zahraniční bankou Creditanstalt Wien, který kryje dodávky sušeného mléka do Rakouska. Žadatelem o financování je Lounská mlékárna, s. r. o., dlužníkem Creditanstalt Wien a splatnost byla stanovena do 30. 7. 1999.

Smlouva o financování obchodu č. 3052/EXP/015 byla uzavřena dne 25. 1. 1999, když za společnost Lounská mlékárna, s. r. o. jednal a smlouvu podepsal obviněný Ing. P. F. a za Komerční banku, a. s. je smlouva podepsána ředitelkou odboru 3050 Komerční banky, a. s. J. K. a vedoucí oddělení 3052 Komerční banky, a. s. I. N. (č. l. 137-142). Podle této smlouvy se Komerční banka, a. s. zavázala poskytnout společnosti Lounská mlékárna, s. r. o. financování ve výši 3.300.000,- DEM určené na export odstředěného sušeného mléka se splatností 30. 7. 1999. Financování je poskytováno na základě klientského exportního Standby akreditivu otevřeného firmou ABT. K podmínkám pro poskytnutí financování bylo smlouvou vyžadováno: předložení originálu žádosti o financování obchodu, originálu zajišťovací vlastní směnky na jistinu a originálu Standby akreditivu vystaveného zahraničním odběratelem. Žadatel o financování se ve smlouvě zavázal předkládat průběžně účetní a statistické výkazy a na požádání předložit Komerční bance, a. s. aktualizaci finanční a důchodové situace své společnosti.

Na č. l. 273-278 je založen dodatek č. 1 ke shora uvedené smlouvě ze dne 25. 1. 1999. Tento dodatek neupravuje předmět uzavřené smlouvy ani jiné smluvní podmínky, týká se pouze vysvětlení problematiky a příslušných pojmů v souvislosti s nařízením Rady Evropské unie, kdy ku dni 1. 1. 1999 by měla být zahájena 3. etapa Evropské hospodářské a měnové unie, která se podle své povahy promítá do bankovních produktů.

Na č. l. 148-149 je založena smlouva o postoupení budoucích pohledávek ze dne 25. 1. 1999, uzavřená mezi společností Lounská mlékárna, s. r. o. jako postupitelem a Komerční bankou, a. s. jako postupníkem, podle níž společnost Lounská mlékárna, s. r. o. postupuje budoucí pohledávky i s příslušenstvím, které vzniknou z obchodu uzavřeného mezi společností Lounská mlékárna, s. r. o. jako dodavatelem a společností ABT jako odběratelem. Postupitel se ve smlouvě zavázal bezodkladně oznámit postoupení pohledávky všem odběratelům doručením oznámení o postoupení pohledávky podle přílohy č. 2 této smlouvy. Smlouva je podepsána za společnost Lounská mlékárna, s. r. o. obviněným Ing. P. F. a za Komerční banku, a. s. J. K. a I. N.

129

Žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu na standardizovaném formuláři ze dne 26. 1. 1999 s podpisem obviněného Ing. P. F. je založena na č. l. 67. Podle jejího obsahu žadatelem o financování ve výši 3.300.000,- DEM se splatností do 30. 7. 1999 je společnost Lounská mlékárna, s. r. o., příjemcem akreditivu je stejná společnost, vystavující bankou je Credianstalt Wien a jako aplikant je uvedena společnost ABT.

Z obsahu úvěrového svazku je zřejmé, že dne 17. 1. 1999 byl otevřen úvěrový účet č. 199876701507 na dlužníka Creditanstalt Wien a na něj byla převedena částka 3.300.000,- DEM. Obratem banka převedla tyto peněžní prostředky na účet č. 3254960267 (č. l. 143, 281) vedený pobočkou Komerční banky, a. s. v Žatci. Následně byly tyto finanční prostředky použity k úhradě předchozího dluhu společnosti Lounská mlékárna, s. r. o. vůči Komerční bance, a. s. v původní výši 3.400.000,- DEM a rovněž k úhradě dluhu společnosti REALITY -TRADING, spol. s r. o. vzniklého z dřívějšího úvěru vedeného pod referenčním č. 9810125008086 na úvěrovém účtu č. 199830721537 (č. l. 147). O těchto převodech informovala banka kreditním a debetním avízem představitele společnosti Lounská mlékárna, s. r. o. (č. l. 279-280).

Po poskytnutí financování byly uzavřeny ještě další dva dodatky ke smlouvě č. 3052/EXP/015 a sice dodatek č. 2 z 30. 4. 1999 (č. l. 161-163) a dodatek č. 3 z 9. 8. 1999 (č. l. 158-159), které se týkaly doplnění zajištění závazku společnosti Lounská mlékárna, s. r. o. vůči Komerční bance, a. s. vyplývající z uzavřené smlouvy, které reagovaly na nesplacení dluhu ve stanovené lhůtě.

Z listin založených na č. l. 146, 246-255 plyne, že poskytnuté úvěrové financování bylo zaevidováno na dlužníka Creditanstalt Wien. Následně byl dluh převeden na společnost ABT (viz č. l. 287-295, 362-364). Posléze byl dluh převeden na dlužníka společnost Lounská mlékárna, s. r. o. (viz č. l. 353, 357-359).

Dopisem ze dne 14. 1. 1999 Komerční banka, a. s. žádala od Credianstalt Wien ověření pravosti podpisu na neodvolatelném záložním akreditivu („Standby Letter of Credit“) – č. l. 113 (překlad č. l. 125). Poté následují upomínky na tuto žádost - č. l. 114, (126), 115, (127). Na č. l. 182 je odpověď na žádost Komerční banky, a. s. napsána v dolní části listiny nazvané „Standby Letter of Credit“, v níž Creditanstalt Wien potvrzuje pravost podpisu na tomto dokumentu.

Na podkladě žádosti Komerční banky, a. s. společnost ABT dne 25. 4. 1999 potvrdila, že záložní akreditiv („Standby Letter of Credit“) na částku 4.200.000,- DEM a platnost tohoto dokumentu byla prodloužena do 30. 4. 2003 (č. l. 124, překlad č. l. 128).

Na č. l. 197-202 (204-209) jsou založeny faktury vystavené společností Lounská mlékárna, s. r. o. společnosti ABT za dodávku sušeného mléka. První faktura z 18. 1. 1999 je vystavena na částku 61.824,- DEM za odběr 33600 kg sušeného mléka, faktura ze 16. 7. 1999 je vystavena na částku 50.000,- DEM za odběr 25000 kg sušeného mléka, faktura ze dne 9. 3. 1999 na částku 47.250,- DEM za odběr 25000 kg sušeného mléka, faktura ze dne 18. 2. 1999 na částku 61.824,- DEM za odběr 33600 kg sušeného mléka, faktura ze dne 16. 4. 1999 na částku 48.750,- DEM za odběr 25000 kg sušeného mléka a faktura ze dne 15. 1. 1999 na částku 40.040,- DEM za odběr 22000 kg sušeného mléka.

130

V rámci žádosti o právní pomoc byl vyslechnut svědek F. K. (č. l. 1205-1217 tr. spisu). Tento svědek byl v období od 2. 4. 1992 do 18. 7. 1998 jediným jednatelem společnosti ABT. Podle tohoto svědka společnost nevyvíjela obchodní činnost od roku 1995 a ku dni 25. 7. 2005 byla likvidována. Svědek potvrdil, že s několika společnostmi z České republiky, mezi nimiž byla i společnost Lounská mlékárna, s. r. o., měla společnost uzavřené kontrakty, avšak žádné z nich nebyly plněny. Svědek potvrdil, že doklady, které mu byly předloženy k obchodům mezi touto firmou a společností Lounská mlékárna, s. r. o., jsou pravé a některé z nich podepisoval.

Dále byl v rámci žádosti o právní pomoc vyslechnut svědek R. J. (č. l. 1218-1223 tr. spisu), zaměstnanec Creditanstalt, který ve své výpovědi potvrdil, že na žádost Komerční banky, a. s. zkontrolovali podpis F. K. na faxu ABT ze dne 13. 3. 1998 a podpis potvrdili. K dotazu, zda tato banka vystavila dokumentární akreditiv z pověření společnosti ABT ve prospěch českého zákazníka, svědek odpověděl, že v tomto období ani jindy neexistovaly žádné obchody tohoto druhu.

Výpis z obchodního rejstříku společnosti Lounská mlékárna, s. r. o. ze dne 23. 4. 2001 se nachází na č. l. 17-18 svazku č. 1, přílohy č. 4. Plyne z něj, že obv. Ing. P. F. byl k tomuto datu od 18. 12. 1995 jednatelem této společnosti. Shromážděné důkazní prostředky, na něž je shora poukazováno, potvrzují, že obviněný Ing. P. F. požádal za společnost Lounská mlékárna, s. r. o. o financování v rámci dokumentární platební operace specifikované jako dokumentární akreditiv – předfinancování exportní operace ve výši 3.300.000,- DEM, když předstíral, že tyto peněžní prostředky budou použity k dodávkám sušeného mléka pro rakouského odběratele tohoto zboží společnost ABT, přičemž věděl, že peněžní prostředky budou použity na úhradu dluhu společnosti Lounská mlékárna, s. r. o. vůči Komerční bance, a. s., pocházejícího z dřívějšího financování poskytnutému této společnosti Komerční bankou, a. s.

V důsledku toho, že poskytnuté finanční prostředky nebyly použity na deklarovaný účel, nebylo riziko Komerční banky, a. s. eliminováno spolehlivým zajišťovacím instrumentem. Smlouva o postoupení budoucích pohledávek byla neúčinnou, neboť ve skutečnosti tato pohledávka společnosti Lounská mlékárna, s. r. o. za společností ABT nevznikla a tudíž nemohla být ani převedena na Komerční banku, a. s. Potvrzením toho, že obviněný uzavřel smlouvu nikoli vážně, ale účelově, svědčí skutečnost, že nesplnil povinnost vyplývající z této smlouvy spočívající v oznámení postoupení budoucích pohledávek dlužníku a v doložení tohoto oznámení Komerční bance, a. s. Ani vystavení vlastní směnky nezajištěné avalem neskýtalo pro věřitele zajištění závazku, neboť společnost Lounská mlékárna, s. r. o. se v té době potýkala s finančními problémy zásadního významu a nemohl tak oprávněně očekávat, že by směnka v době její splatnosti mohla být kryta odpovídajícími peněžními prostředky.

Listina „Standby Letter of Credit“ vystavená společností ABT (odběratelem zboží) podle svého obsahu připomíná listinu „payment obligation“ s tím rozdílem, že plnění ve prospěch dodavatele zboží mělo proběhnout prostřednictvím banky – Creditanstalt Bankverein Wien. Tomuto prohlášení však nelze přikládat patřičnou relevanci, neboť banka, která má v tomto závazkovém vztahu akreditiv otevřít, tento akreditiv ve skutečnosti neotevřela a ani podle zjištěných skutečností (viz výpověď zaměstnance banky Romana Janů a výpověď svědka F. K.) nebyla vedena jednání ze strany odběratele zboží k jejímu otevření. „Standby Letter of Credit“ je termínem používaným v angloamerickém systému práva pro dokumentární akreditiv. „Standby Letter of Credit“ nepředstavuje podle české právní úpravy nic jiného, než dokumentární akreditiv, chápaný jako zvláštní druh dokumentárního akreditivu. Nicméně

131

odkoupení „Standby Letter of Credit“, o které žádal obviněný, nepředstavovalo za popisovaných okolností pro Komerční banku, a. s. žádný zajišťující instrument, neboť ve skutečnosti deklarovaný obchod nebyl zamýšlen vážně a financování mělo být použito k jinému účelu. Z podstaty řečeného plyne, že dokumentární akreditiv za dané situace nemohl být zamýšlen vážně a ani realizován (otevřen) a jeho předstíraná existence posloužila k navození zdání, že podmínky pro poskytnutí financování splněny byly.

Potvrzením toho, že požadované financování na deklarovaný účel nebylo obviněným míněno vážně a že si toho byli vědomi také někteří pracovníci Komerční banky, a. s., kteří se na vyřizování žádosti o financování podíleli, a kteří spolupůsobili k navození zdání, že podmínky pro poskytnutí finančních prostředků byly splněny, je skutečnost, že Komerční banka, a. s. financování poskytla na nově otevřený bankovní účet vedený na fiktivního dlužníka Creditanstalt Bankverein Wien. Jednalo se o renomovanou bonitní zahraniční banku, jejíž předstíranou účastí v tomto financování pracovníci banky interně zatajili skutečného dlužníka, a sice společnost Lounská mlékárna, s. r. o., která nebyla hodnocena požadovaným stupněm ratingu pro takové financování a současně účast této banky jevově navozovala zdání, že financování proběhlo v rámci dokumentárního akreditivu. Obdobný účel pak plnily také listiny vygenerované ze systému Komerční banky, a. s. vyvolávající klamné zdání o otevření dokumentárního akreditivu zahraniční bankou ve prospěch žadatele. Teprve později, když se na tuto záměrnou nesprávnost přišlo, byl v interním systému této banky zaevidován skutečný dlužník.

Je vhodné poukázat také na tu skutečnost, že smlouva o financování obchodu byla uzavřena dne 25. 1. 1999, zatímco žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu byla podána 26. 1. 1999. To znamená o jeden den později, než byla uzavřena samotná smlouva. I tato nesrovnalost vypovídá o nestandardním postupu některých pracovníků Komerční banky, a. s., jak bylo poukázáno v odůvodnění pod bodem 3) obžaloby.

Jednáním pospaným pod body 2), 3), 13) obžaloby obviněný Ing. P. F. naplnil obligatorní znaky skutkové podstaty zločinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) trestního zákoníku, neboť je shromážděnými důkazními prostředky potvrzováno, že obviněný jednáním spočívajícím v předložení listin v rámci 3 žádostí o předfinancování exportu zboží a v uzavření smluv o poskytnutí financování předstíral, že požadované finanční prostředky budou použity na opatření, zpracování a vývoz zboží pro zahraniční odběratele, přičemž ve skutečnosti zamýšlel finanční prostředky použít k uhrazení dluhů společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. /ad 2), 3)/ a Lounská mlékárna, s. r. o. /ad 13)/, vůči Komerční bance, a. s. vzniklých z poskytnutých financování těmto společnostem v předchozí době. Jak rozvedeno shora, tento záměr se mu posléze podařilo realizovat a peněžní prostředky byly použity v rozporu s deklarovaným účelem na úhradu dluhů jmenovaných společností vůči Komerční bance, a. s. pocházejících z dřívějších úvěrů.

Na vznik trestní odpovědnosti obviněného z citovaného trestného činu nemá vliv ta skutečnost, že někteří pracovníci banky, kteří se na vyřizování žádosti o poskytnutí úvěrování obchodu podíleli, zcela vědomě neoprávněné poskytnutí financování umožnili. Tuto okolnost je třeba zohlednit v rámci posuzování míry škodlivosti jednání tohoto obviněného. Tito pracovníci banky jsou za toto jednání trestně stíháni v samostatném trestním řízení.

Obviněný při popisovaném jednání vystupoval za společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. a Lounská mlékárna, s. r. o. jako statutární orgán těchto společností a jeho trestní odpovědnost coby fyzické osoby vyplývá z ustanovení § 114 odst. 2 trestního zákoníku (dříve

132

§ 90 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb.), podle něhož postačuje, že zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení, které zákon u pachatele vyžaduje, jsou dány u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná. V daném případě obviněný jednal za obchodní společnosti – společnost s ručením omezeným, která je upravena v obchodním zákoníku a která je ve smyslu citovaného ustanovení právnickou osobou (§ 18 občanského zákoníku a § 56 odst. 1 obchodního zákoníku).

Právní kvalifikaci trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku předpokládá, že jednání, vyznačující se uváděním nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů a nebo v zamlčení podstatných údajů, je uskutečňováno při sjednání úvěrové smlouvy nebo čerpání úvěru. V projednávaných případech pod bodem 2), 3) a 13) obžaloby jde o situaci při sjednávání úvěrových smluv, a to na základě žádostí o poskytování financování v rámci dokumentárního akreditivu. Na podkladě těchto žádostí provázených dalšími listinami v přílohách a dalšími právními úkony byly poskytnuté finanční prostředky účelově určené na realizaci konkrétně specifikovaných obchodů, když poskytovatel úvěru se ve smlouvě zavázal poskytnout financování v určité výši za splnění stanovených podmínek žadatelem a žadatel se ve smlouvách zavázal, že finanční prostředky použije na deklarovaný účel, finanční prostředky ve stanovené době vrátí a uhradí úroky a další stanovené poplatky. Popisované podmínky financování odpovídají všem pojmovým znakům úvěrové smlouvy vymezeným v ustanoveních §§ 497-507 obchodního zákoníku. Proto lze konstatovat, že předmětné jednání vykazuje všechny obligatorní znaky skutkové podstaty trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 trestního zákoníku (podrobněji je smlouva o úvěru jakož další typy smluv, o nichž by se dalo v rámci projednávaných závazkových vztahů uvažovat, rozebrána níže v rámci celkového hodnocení všech úvěrových případů). Pokud jde o kvalifikovanou skutkovou podstatu citovaného zločinu vyznačující se způsobením velkého rozsahu, nutno poukázat na to, že v důsledku jednání obviněného za součinnosti některých zaměstnanců Komerční banky, a. s. tato banka vynaložila bez ekonomického důvodu částku několikanásobně vyšší než 5.000.000,- Kč tvořící hranici mezi značnou škodou a škodou velkého rozsahu.

Projednávaná jednání popsaná pod body 2), 3) obžaloby byla posouzena jako dílčí útoky pokračujícího zločinu ve smyslu ustanovení § 116 trestního zákoníku, neboť všechny tyto útoky byly vedeny jednotným záměrem, naplňují skutkovou podstatu stejného trestného činu, byly spojeny podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Jednotný záměr se vyznačoval činností směřující k získání peněžních prostředků v rámci úvěrového financování bankou. Naplnění skutkové podstaty stejného tr. činu je splněno tím, že všechny popisované dílčí útoky obsahují všechny obligatorní znaky tr. činu úvěrového podvodu obsažené v ust. § 211 odst. 1 tr. zákoníku. Podobný způsob provedení záleží v tom, že ve všech útocích obviněný předkládáním listin a uzavíráním závazkových vztahů prezentoval informace, které byly v rozporu se skutečností, které byly zásadní pro rozhodnutí banky, zda úvěr poskytne či nikoli a které spočívaly zejména v předstírání, že peněžní prostředky budou použity pro financování obchodu v rámci dokumentárního akreditivu. Blízká časová souvislost je splněna tím, že k oběma dílčím útokům došlo (byly dokonány) v měsíci červnu 1998. Konečně souvislost v předmětu útoku je v těchto případech dána tím, že šlo o peněžní prostředky získané prostřednictvím úvěrování. Jinými slovy, v obou případech bylo jednání obviněného zaměřeno na získání peněžních prostředků v rámci rozhodování o poskytnutí úvěru, z čehož plyne, že hmotným předmětem útoku ve všech posuzovaných případech byly úvěrové peněžní prostředky.

133

Naproti tomu jednání popsané pod bodem 13) obžaloby nebylo posouzeno jako pokračující ve vztahu k jednáním pod body 2) a 3) obžaloby, ale jako samostatný zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, neboť ve vztahu ke dvěma zmiňovaným jednáním není splněn znak pokračujícího trestného činu spočívající v blízké časové souvislosti, když první dvě jednání byla ukončena naplněním všech obligatorních znaků tohoto zločinu v měsíci červnu 1998, zatímco třetí jednání obviněný uskutečnil v měsíci lednu 1999. Skutečnost, že obv. Ing. P. F. je v tomto trestním řízení stíhán také pro jednání, které je popsán v bodě 8) obžaloby a k němuž došlo v měsíci listopadu a prosinci roku 1998, nemá vliv na posouzení blízké časové souvislosti těchto jednání, neboť v bodě 8) je jednání tohoto obviněného posuzováno ve shodě s upozorněním na změnu právní kvalifikace jako účastenství na zločinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst.6 písm. a), § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, když účastenství ve vztahu k pachatelství či spolupachatelství se nepovažuje za stejnou skutkovou podstatu trestného činu.

Zavinění ve vztahu ke všem obligatorním znakům základní skutkové podstaty projednávaných trestných činů úvěrového podvodu podle § 211 odst. l tr. zákoníku je potvrzováno ve formě úmyslu přímého /§ 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku/, neboť obviněný shora popsanými jednáními zamýšlel v důsledku vědomě nepravdivých údajů dosáhnout poskytnutí financování od banky při sjednávání úvěrové smlouvy a tento záměr byl hlavním cílem tohoto jednání. Taktéž příčinný vztah mezi jednáním a následkem (ohrožení majetkových práv banky) a mezi jednáním a účinkem (způsobení škody) je zcela zřejmě dán, když rovněž shora popsaná subjektivní stránka se vztahuje k oběma uváděným příčinným vztahům. U prvního z nich ve formě zavinění úmyslného přímého podle § 15 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku a u druhého ve formě zavinění úmyslného eventuálního podle § 15 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku.

Pokud jde o kvalifikovanou skutkovou podstatu citovaného pokračujícího trestného činu popsaného pod body 2) a 3) vyznačující se způsobením škody velkého rozsahu vynaložila Komerční banka, a. s. v příčinné souvislosti s popsaným jednáním poskytnutím úvěrových peněžních prostředků bez ekonomického důvodu celkem částku 54.418.467,30 Kč a u jednání popsaného pod bodem 13) jde o částku ve výši 46.590.771,82 Kč, když v obou případech tyto částky mnohonásobně přesahují výši škody velkého rozsahu (5.000.000,- Kč). Zavinění je u obou trestných činů potvrzováno ve formě úmyslu eventuálního podle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, neboť je shromážděnými důkazními prostředky potvrzováno, že obviněný v důsledku nepravdivě poskytovaných údajů v souvislosti s podanými žádostmi o úvěrování obchodů a v důsledku neexistence spolehlivých zajišťovacích instrumentů, které trpěly vadami, když sjednané zajišťovací instrumenty byly v důsledku presentování údajů v rozporu se skutečností naprosto neúčinné z důvodu shora rozebraných, nemohl oprávněně očekávat (spoléhat), že dluhy, které vznikly z poskytnutých úvěrování předstíraných obchodů, budou splaceny řádně a včas, když věděl, že ekonomická situace společností REALITY TRADING, spol. s r.o. a Lounská mlékárna, s.r.o., za které jednal a jimž byly peněžní prostředky poskytnuty, se již po delší dobu zhoršovala, kdy obě společnost nebyla schopny plně hradit své splatné závazky a právě hlavním účelem užití těchto financování byla úhrada pohledávek věřitelů těchto společností. Z tohoto důvodu nemohl oprávněně očekávat, že společnost získá finance v potřebném objemu a termínu, aby tak tyto společnosti mohly dostát těmto závazkům, když za této situace mohl spoléhat jen na náhodu (nejistou událost). Obviněný věděl, že následkem těchto jednání může být Komerční bance, a. s., coby věřiteli, způsobena škoda ve výši poskytnutého financování a v případě, že k této škodě takto dojde, byl s touto eventualitou srozuměn. Skutečnost, že je potvrzováno zavinění ve vztahu ke způsobené škodě (účinku jako znaku objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu) ve formě zavinění

134

úmyslného, ačkoli postačuje zavinění z nedbalosti /§ 17 písm. a) tr. zákoníku/, je nutno považovat za okolnost přitěžující, která svou povahou zvyšuje škodlivost jednání obviněného.

Znalec z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence – ceny a odhady cenných papírů a obchodování s nimi, Ing. Ivo Strejc, ve svém znaleckém posudku č. 105-20/01 ze dne 22. 12. 2001 se zaobíral posuzováním otázek vztahujícím se k cenným papírům – akciím společnosti PP servis, a. s. Nejprve obecně charakterizoval tyto akcie, uvedl vlastníky těchto akcií, když největším akcionářem k datu vzniku této společnosti byla společnost CHMEL-CÍGLER, s. r. o., která v době vzniku společnosti PP servis, a. s. vlastnila 44,34 %. Znalec dále uvedl, že tyto akcie nebyly veřejně obchodovatelné a jejich hodnotu určil v rozpětí 10-40 % jejich nominální hodnoty (180 mil. Kč), tzn., že tato se pohybovala v rozpětí od 18 mil. do 72 mil. Kč. Na otázku další prognózy vývoje tržní ceny těchto akcií znalec uvedl, že s ohledem na nedostatek relevantních podkladů není schopen tuto prognózu určit. Znalec upozorňuje na to, že prohlášení společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. spočívající v tom, že v době sjednávání zástavní smlouvy je 100% majitelem těchto akcií, neodpovídá účetním záznamům společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. V další části znaleckého posudku se znalec vyjadřoval ke směnkám, které byly vystaveny v souvislosti s posuzovanými financováními poskytnutými Komerční bankou, a. s., když k těmto uvedl, že tyto směnky obsahují všechny zákonem stanovené náležitosti podle zákona směnečného a šekového.

Stejný znalec zpracoval znalecký posudek č. 110-01/01 ze dne 23. 1. 2002, ve kterém se zaobírá společnostmi, které byly žadateli o úvěrové financování projednávané v tomto tr. řízení a jejich hospodářskými výsledky. Nejprve charakterizoval tyto společnosti coby účetní jednotky, dále se zabýval jejich hospodářskými výsledky v době, kdy byly podány žádosti o financování a způsobem zaúčtování poskytnutých peněžních prostředků. Ve svých závěrech znalec uvedl, že u společnosti Lounská mlékárna, s. r. o., skončilo hospodaření za rok 1998 ztrátou ve výši 290.000,- Kč. K tomu znalec poznamenává, že i přes tento ztrátový výsledek hospodaření lze hospodaření společnosti v roce 1998 hodnotit jako dobré. Hospodaření společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. skončilo v roce 1996 ztrátou ve výši 2.310.178,33 Kč, v roce 1997 ztrátou ve výši 4.851.681,96 Kč, na počátku roku 1998 byla ztráta ve výši 7.161.860,22 Kč a závěr tohoto roku skončil ztrátou ve výši 4.919.519,61 Kč. Hospodářský výsledek za rok 1998 byl u společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. vykázán ve výši 798.000,- Kč. Provozní hospodářský výsledek u této společnosti byl zhruba 10x menší než v roce 1997. U společnosti SATRAPA, a. s. byla v roce 1998 vykázána ztráta 95.586.000,- Kč, včetně ztráty z minulosti a za rok 1998 skončilo hospodaření společnosti ziskem ve výši 50.065.000,- Kč. U společnosti ČAS, s. r. o. hospodaření roku 1995 skončilo ztrátou ve výši 14.415.000,- Kč, v roce 1997 byla vytvořena další ztráta ve výši 15.806.000,- Kč, čímž na počátku roku 1998 byla společnost ve ztrátě 30.321.000,- Kč. V roce 1998 bylo hospodaření této společnosti opět ztrátové, a to ve výši 38.240.000,- Kč.

Znalecký posudek č. 110-12/03 ze dne 18. 12. 2003, jehož autorem je tentýž znalec, se zabývá hodnocením hospodaření společností a schopností společností, které v projednávaných případech žádali o poskytnutí financování, splácet své závazky a dále pak společností, které jsou majetkově či personálně propojeny s těmito společnostmi, a sice společností Masokombinát Příbram, a. s., BOHEMIA - FLEISCH, spol. s r. o., KETTI, spol. s r. o. a SPORT - TRADING, spol. s r. o. Společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. znalec charakterizoval jako obchodní společnost spíše holdingového typu, jejímž hlavním předmětem činnosti je nákup a prodej

135

zboží za účelem jeho dalšího prodeje. Kromě obchodní činnosti byly i realizovány finanční investice do majetkových účastí v jiných společnostech, zejména výrobního charakteru, se kterými pak obchodovala. Výjimku z toho tvoří investice do společnosti FK Chmel Blšany, spol. s r. o., ve které ve sledovaném období vlastnila společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. 96% podíl. U společnosti ČAS, s. r. o., se jedná o společnost provozující obchodní činnost s převažujícím předmětem činnosti nákup a prodej zboží za účelem jeho dalšího prodeje, když se jednalo o společnost holdingového typu. Společnost SATRAPA, a. s., charakterizoval znalec jako obchodní společnost spíše holdingového typu, jejímž hlavním předmětem činnosti je nákup a prodej zboží za účelem jeho dalšího prodeje. Kromě obchodní činnosti byly realizovány také finanční investice do majetkových účastí v jiných společnostech, zejména výrobního charakteru, ale i obchodního, se kterými pak obchodovala. Společnost Lounská mlékárna, s. r. o. znalec popsal jako společnost s výrobní činností, v níž převažovala výrobní činnost v oboru mlékárenství a dále pak koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej.Společnost BOHEMIA WILD, spol. s r. o. charakterizoval znalec jako společnost, která ve sledovaném období prováděla obchodní činnost spočívající v nákupu a prodeji zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, a to především zvěřiny.V další části posudku se znalec zaobírá výsledky podnikatelské činnosti těchto společností. U společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. uvedl, že k datu 30. 6. 1998 byla vykázána ztráta ve výši 24.720.869,75 Kč. Společnost ČAS, s. r. o. k datu 31. 7. 1998 vykázala ztrátu ve výši 29.247.634,51 Kč. K datu 30. 9. 1998 byla u této společnosti vykázána ztráta ve výši 38.149.820,40 Kč, k datu 31. 11. 1998 byla vykázána ztráta u této společnosti ve výši 48.334.817,13 Kč, když ke dni 31. 12. 1998 skončilo hospodaření této společnosti ztrátou ve výši 38.240.000,- Kč. U společnosti SATRAPA, a. s. znalec uvedl, že měl k dispozici údaje k datu 31. 12. 1998, tedy dva dny po sledovaném dni, kdy zjistil, že hospodářský výsledek této společnosti ke dni 31. 12. 1998 byl ve výši 50.065.000,- Kč, čímž došlo k růstu vlastního kapitálu na hodnotu 257.051.000,- Kč. U společnosti BOHEMIA WILD, spol. s r. o. měl znalec k dispozici podklady k tomu, aby se vyjádřil k hospodářským výsledkům této společnosti ke dni 31. 1. 1999. K tomuto dni vykázala společnost pozitivní hospodářský výsledek výši 685.000,- Kč, když vlastní kapitál této společnosti byl vykázán v záporné hodnotě 10.886.000,- Kč. U společnosti Lounská mlékárna, s. r. o. byla k datu 31. 8. 1999 vykázána ztráta ve výši 329.000,- Kč. K otázce likvidity projednávaných společností znalec dospěl k závěru, že k datu 31. 12. 1997 a 31. 12. 1998 nebyla společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. schopna dostát svým závazkům. U společnosti ČAS, s. r. o. znalec uvedl, že k datům 31. 12. 1997 a 31. 12. 1998 nebyla tato společnost schopna dostát svým závazkům. Společnost SATRAPA, a. s. k datům 31. 12. 1997 a 31. 12. 1998 nebyla schopna dostát svým závazkům. Společnost BOHEMIA WILD, spol. s r. o. ke dni 31. 1. 1999 nebyla schopna plnit své závazky. Ke společnosti Lounská mlékárna, s. r. o. znalec uvedl, že k datu 31. 8. 1999 nebyla tato společnost schopna dostát svým závazkům.

V doplňku ke znaleckém posudku č. 105-21/01, vedeném znalcem pod číslem 105-37/06, z 30. 9. 2007 se Ing. Ivo Strejc zaobíral otázkami vztahujícími se k akciím společnosti PP servis, a. s. Znalec poznamenává, že hodnota akcií společnosti PP servis, a. s. se pohybuje v rozpětí 10-40 % nominální hodnoty. Na otázku, zda k datu 30. 11. 1998 nebo později existovalo propojení mezi společnostmi PP servis, a. s. a společností REALITY - TRADING, spol. s r. o. znalec odpověděl, že společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. při založení společnosti PP servis, a. s. upsala dne 12. 5. 1998 akcie v celkové nominální hodnotě

136

31.732.000,- Kč, což představuje 17,63% podíl na základním kapitálu společnosti. Podle zápisu z valné hromady PP servis, a. s. (listiny přítomných na této valné hromadě konané dne 26. 1. 1999) byla společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. vlastníkem stále stejného podílu na základním kapitálu jako při založení společnosti. Z tohoto plyne, že k datu 30. 11. 1998 byl podíl společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. na základním kapitálu společnosti PP servis, a. s. ve výši 17,63%. Na otázku, zda akcie společnosti PP servis, a. s. mohly být ke dni 12. 5. 1998 emitovány, znalec argumentoval, že s ohledem na skutečnost, že společnost PP servis, a. s. vznikla (byla do obchodního rejstříku zapsána) až dne 26. 6. 1998, mohly být akcie emitovány nejdříve v den vzniku společnosti, tzn. 26. 6. 1998. Znalec dále poznamenává, že akcie mohly být vydány (emitovány) až v okamžiku, kdy je emisní kurs akcií zcela splacen. S ohledem na to, že vklad společnosti nebyl úplně splacen, mohly být vydány jen zatímní listy, které pak, po úplném splacení emisního kursu, jsou vyměněny za akcie.

Další znalecký posudek znalce Ing. Ivo Strejce z 30. 11. 2007 je doplňkem znaleckého posudku č. 110-01 vedený pod č. 110-37/06. V tomto znaleckém posudku znalec popsal rozhodné okolnosti a proces všech předmětných financování z hledisek jejich náležitostí a podrobně doložil, na jaké účely byly tyto peněžní prostředky použity.

Doplněk č. 1 ke znaleckému posudku č. 105-37/06, který byl vypracován jako doplněk ke znaleckému posudku č. 105-21/01 ze dne 30. 11. 2007, se zabývá opět otázkou akcií společnosti PP servis, a. s. Znalec v tomto dodatku v podstatě zopakoval své závěry z doplňku ke znaleckému posudku vedenému pod číslem 105-37/06 z 30. 9. 2007. Dodal zde, že společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. svůj majetkový podíl na společnosti PP servis, a. s. od založení společnosti dne 12. 5. 1998, kdy upsala podíl představující výši 17,73 % základního kapitálu, zvyšovala, přičemž správce konkursní podstaty společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. dne 20. 9. 2001 se prokazuje akciemi představujícími 100% podíl na společnosti PP servis, a. s.

Do spisového materiálu byl obhajobou předán znalecký posudek č. 13/03 vypracovaný dne 10. 12. 2003 soudním znalcem z oboru ekonomika, nehmotná aktiva a práva, odvětví ceny a odhady, specializace cenné papíry, Ing. Ivanem Rajdou. Znalecký posudek reaguje na znalecký posudek Ing. Ivo Strejce č. 105-20/01 z 22. 12. 2001. Znalec uvádí, že existuje více metod oceňování a sice nákladový způsob oceňování, dále pak výnosový, porovnávací, podle jmenovité hodnoty, podle účetní hodnoty, podle kursové hodnoty a sjednanou cenou. Tento znalec dospěl k závěru, že podle metody výnosové činí ocenění podniku PP servis, a. s. k datu 31. 12. 1999 částku 163.848.000,- Kč, podle metody účetní částku 170.445.000,- Kč, podle metody věcné zkrácené (likvidační) částku 127.759.000,- Kč a metodou srovnáním částku 190.800.000,- Kč.

Další znalecký posudek předložený obhajobou je z 18. 11. 2002 pod č. 76/2002 a byl vyhotoven Ing. Vladimírem Bernhardtem, znalcem z oboru ekonomika – peněžnictví, pojišťovnictví. Znalci byla zadána otázka spočívající v tom, aby se vyjádřil k charakteru předložených smluv o financování z hlediska bankovní teorie a praxe ve vztahu na skutečnost, zda se v daném případě jedná o smlouvy o úvěru v dané době uzavírané Komerční bankou, a. s. případně jinými bankovními ústavy. Znalec dospěl k závěru, že předložení smlouvy o financování jsou v zásadě z pohledu názvu smlouvami inominátními, z pohledu charakteru pak smlouvami smíšenými a nejvíce se svým charakterem blíží smlouvám o faktoringu či forfaitingu. Jednoznačně dospěl k závěru, že se nejedná o úvěrovou smlouvu.

137

Další znalecký posudek pod č. 83/2003 (aktualizace znaleckého posudku č. 76/2002) vyhotovený Ing. Vladimírem Bernhardtem dne 8. 12. 2003 je v podstatě stejného obsahu jako ten předchozí.

Ing. Vladimír Bernhardt zpracoval další znalecký posudek vedený pod č. 82/2003, který byl obhajobou předán k založení do spisového materiálu. Tento se zabývá otázkami, zda bylo nezbytnou podmínkou financování v posuzovaných případech vystavení exportního akreditivu a zda pojem předfinancování exportní operace lze chápat jako odkoupení pohledávky ve chvíli otevření exportního akreditivu zahraniční bankou. Znalec na tyto otázky odpověděl tak, že podle jeho názoru nebylo nezbytnou podmínkou vystavení exportního akreditivu pro financování klienta ze strany Komerční banky, a. s. Konstatoval, že v daném případě se jednalo o poněkud zmatečnou a v bankovní praxi neobvyklou kombinaci dokladů. Dále podle názoru znalce se pod pojmem předfinancování exportní operace nemusí v běžné bankovní praxi vždy rozumět odkoupení pohledávky v době otevření akreditivu.

V dalším znaleckém posudku předloženým obhajobou pod č. 02/04 ze dne 23. 2. 2004 se Ing. Ivan Rajda vyjadřuje k posudku soudního znalce Ing. Ivo Strejce č. 110-12/03 z 18. 12. 2003. Znalec poukazuje na tu část znaleckého posudku Ing. Strejce, v níž se zabývá likviditou společností. Ing. Rajda předeslal, že zadání znalci Ing. Ivo Strejcovi na vypracování posudku jako posudku z oboru účetní evidence je naprosto nevhodné, neboť po prostudování posudku Ing. Ivo Strejce zastává názor, že s výjimkou odpovědi k otázce č. 1 je posudek Ing. Ivo Strejce posouzením z jiného oboru, a to oboru rozboru vybraných bilančních veličin se zaměřením na interpretaci některých jeho výsledků v rámci finanční analýzy podniku. Tento znalec vytýká posudku Ing. Strejce to, že vzájemná majetková propojenost podniků není uvedena tak, aby byly srozumitelně identifikovány kapitálové a obchodní vazby, proto vyslovené závěry tohoto znalce nemají žádnou vypovídací schopnost, neboť neumožňují orientaci o struktuře ve skupině v jejich vzájemných vazbách ke zkoumaným datům.

Ve spisovém materiálu je založen rovněž znalecký posudek ze dne 20. 1. 2004 evidovaný pod č. 718-2/24 vypracovaný společností INFO 7-znalecká organizace, s. r. o., jehož objednatelem byla J. K. K tomuto znaleckému posudku je nutno uvést, že jej nelze v tomto tr. řízení použít jako důkaz, neboť byl opatřen pro jiné tr. řízení.

Další znalecký posudek Ing. Ivana Rajdy, který byl předložen obhajobou k založení do tr. spisu, je ze dne 17. 6. 2005, vedený pod č. 02/05. Úkolem znalce byla dokumentace majetku, závazků, kapitálových vazeb a postavení uskupení ČAS, s. r. o. a SATRAPA, a. s. na agrárním a potravinářském trhu v ČR a dále pak zodpovězení otázky, zda opatřené znalecké posudky splňují požadavek Městského soudu v Praze vyjádřený v usnesení sp. zn. 4 T 6/2002 ze dne 11. 12. 2002. Závěry k zadaným otázkám jsou znalcem shrnuty na č. l. 8074 až 8078 tr. spisu.

V trestním spise je založeno odborné vyjádření Komerční banky, a. s. V tomto odborném vyjádření se banka vyjádřila k popisu produktů dokumentární akreditiv a financování exportu, k metodice, vnitřním předpisům a postupům banky pro produkty odboru 830/3050, k řízení úvěrového rizika – raiting, stanovení strategií a limitů, rizikové náklady, ke smlouvám o financování, k řádnému postupu Komerční banky, a. s. při poskytování úvěrů – PK108, k zajišťovacím instrumentům, k úvěrům poskytnutým Komerční bankou, a. s. v letech 1998-1999, k popisu a analýze obchodních případů, které jsou předmětem tr. stíhání, k základním pochybením a nedostatkům v procesu poskytnutí finančních prostředků odborem 830/3050 ve všech projednávaných případech, k postupu Komerční banky, a. s. po datu splatnosti

138

poskytnutých financování a k charakteristice skupiny ČAS, s. r. o. a SATRAPA, a. s. Jak plyne ze stanoviska soudu I. stupně, který opakovaně rozhodl o vrácení věci k došetření, jakož i ze stanovisek soudů rozhodujících o opravných prostředcích, nelze odborné vyjádření Komerční banky, a. s. považovat za odborné vyjádření ve smyslu ust. § 105 odst. 1 tr. řádu s poukazem na tu skutečnost, že tato banka má v tomto řízení postavení poškozeného. V obecné rovině nelze než souhlasit s tímto závěrem, neboť poškozený nemůže být v takovém tr. řízení nestranný. Je však vhodné poukázat na to, zda toto vyjádření podané formou odborného vyjádření podle § 105 odst. 1 tr. řádu je odborným vyjádřením v pravém slova smyslu i po obsahové stránce. Podle § 105 odst. 1 tr. řádu, je-li k objasnění skutečností důležitých pro tr. řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v tr. řízení odborné vyjádření. V daném případě lze důvodně pochybovat o tom, zda toto vyjádření Komerční banky, a. s. vůbec řešilo otázky potřebné k objasnění skutečností důležitých pro tr. řízení, k jejichž zodpovězení je třeba odborných znalostí. Pokud toto vyjádření řešilo nějaké odborné otázky, pak jsou to především otázky právní – viz dokumentární inkaso, dokumentární akreditiv, úvěrová smlouva apod. a otázky týkající se také toho, zda určité postupy pracovníků Komerční banky, a. s. byly v souladu s interními předpisy této banky, do jaké míry se tito pracovníci od interních direktiv mohli odchýlit a jaká byla u banky praxe, zda byly některé odlišné postupy bankou tolerovány. Vyjádření banky se dále zabývá popisem postupu při poskytování předmětných financování. To samo o sobě nemá důkazní hodnotu pro rozhodnutí o věci, neboť k hodnocení skutkových zjištění jsou tu orgány činné v tr. řízení a v řízení před soudem především soud. Proto by odborné vyjádření banky mělo být akceptováno v přípustném rozsahu pouze jako vyjádření poškozeného, z něhož lze načerpat některé informace pro závěry ke skutkovým zjištěním, nikoli k řešení odborných otázek.

Odborné vyjádření podle § 105 odst. 1 tr. řádu bylo opatřeno od Vysoké školy ekonomické v Praze. Toto odborné vyjádření se zabývalo posouzením, zda lze z celého procesu financování dovodit závazek věřitele na požádání dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky, určení konkrétní výše poskytovaných peněžních prostředků, závazek dlužníka poskytnuté peněžní prostředky vrátit, závazek dlužníka zaplatit věřiteli za poskytnutí peněžních prostředků úroky, úplata za sjednání závazku, účelovost použití poskytnutých peněžních prostředků a určení předmětu smluv uzavíraných mezi Komerční bankou, a. s. a klientem. Toto odborné vyjádření je oproti předešlému sice vypracováno nestrannou institucí, avšak s ohledem na povahu řešených otázek je nutno přísně posuzovat, zda probíraná problematika nezasahuje do řešení právních otázek, popřípadě skutkových zjištění, jako například hodnocení, zda předmětné způsoby financování probíhaly v rámci úvěrové smlouvy, když existence takového smluvního vztahu je zásadní pro právní kvalifikaci trestného činu úvěrového podvodu. Navzdory tomu, že toto odborné vyjádření nelze jako celek považovat za důkazní prostředek, provedený rozbor jednotlivých financování a jejich vzájemné porovnávání z různých aspektů v tomto odborném vyjádření může napomoci orgánům činným v trestním řízení k správnému hodnocení skutkových zjištění.

Posledním odborným vyjádřením je odborné vyjádření poskytnuté Deloytte & Touche. Obsahem tohoto odborného vyjádření je podrobný rozbor všech úvěrových případů, které jsou předmětem tohoto tr. stíhání. Ke zjištěním, k nimž zpracovatel odborného vyjádření dospěl, lze dospět na podkladě listin založených v jednotlivých úvěrových svazcích předmětných případů poskytnutého financování tvořících přílohu trestního spisu (přílohy č. 36 a 37 tr. spisu).

K uvedenému výčtu znaleckých posudků a odborných vyjádření je nutno říci, že ne všechny řeší otázky, k nimž je třeba odborných znalostí. Kromě toho, řešení otázek za pomoci osob

139

disponujících odbornými znalostmi přichází v úvahu pouze tehdy, je-li to důležité pro tr. řízení (105 odst. 1 tr. řádu). Proto především musí jít o řešení otázek, jejichž objasnění je důležité pro tr. řízení a tyto otázky není schopen posoudit orgán činný v tr. řízení sám, neboť k jejich zodpovězení nepostačují běžné znalosti a zkušenosti získané praxí a vzděláním. Rovněž otázky právní nelze řešit pomocí znaleckých posudků či odborných vyjádření, protože se předpokládá, že orgány činné v tr. řízení a v řízení před soudem především soud, znají právo (curia novit iuria). Obdobně nelze prostřednictvím znaleckého posudku a odborného vyjádření hodnotit skutkové otázky, neboť k těmto jsou povolány orgány činné v tr. řízení (§ 2 odst. 5 tr. řádu). Právě těmto orgánům k účelu uvedenému v § 2 odst. 5 tr. řádu znalecké posudky a odborná vyjádření slouží.

K projednávaným otázkám, jimiž se zabývaly znalecké posudky a odborná vyjádření, je nutno uvést, jak bylo již naznačeno výše, že ne všechny se zabývaly řešením relevantních skutečností z pohledu potřeby objasňování a ne všechny řešily otázky, k jejichž zodpovězení je potřeba odborných znalostí. Pokud jde o posuzování, zda předmětná financování byla podle své povahy financováními poskytnutými na podkladě úvěrové smlouvy ve smyslu ust. §§ 497-507 obchodního zákoníku, jsou nepochybně otázkou právní, k jejímuž zodpovězení jsou příslušné orgány činné v tr. řízení v rámci řešení předběžné otázky podle § 9 odst. 1tr. řádu. Z těchto důvodů znalecké posudky a odborná vyjádření, která se takovou otázkou zabývají, nelze v těchto částech použít jako podklad pro rozhodnutí o věci. Obdobně je otázkou právní, zda příslušné listiny jsou cenným papírem či nikoli.

V návaznosti na požadavek, jaké odborné otázky by měly být řešeny pomocí znaleckých posudků či odborných vyjádření, je vhodné v obecné rovině připomenout nutný rozsah dokazování v  trestní věci. Rozsah důležitých skutečností, které je nutno objasňovat, je určován zejména ustanovením § 2 odst. 5 první věta tr. řádu, podle něhož orgány činné v tr. řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tr. řádu a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytné pro jejich rozhodnutí. Předmět dokazování je stanoven ustanovením § 89 tr. řádu. Podle odst. 1 citovaného ustanovení je v tr. stíhání dokazovat v nezbytném rozsahu zejména zda se stal skutek, v němž je spatřován tr. čin, zda tento skutek spáchal obviněný, případně z jakých pohnutek, podstatné okolnosti mající vliv na posouzení povahy a závažnosti činu, podstatné okolnosti k posouzení osobních poměrů pachatele, podstatné okolnosti umožňující stanovení následku a výše škody způsobené tr. činem a okolnosti, které vedly k tr. činnosti nebo umožnily její spáchání. Z těchto ustanovení plyne, že je nutno dokazovat znaky skutkové podstaty tr. činu podle užité právní kvalifikace, a to jak obligatorní znaky této skutkové podstaty, tak i v úvahu přicházející fakultativní znaky, jejichž doložení má vliv na posouzení škodlivosti činu pro společnost. V projednávaných případech je dána právní kvalifikace tr. činu zločinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku a účastenství na tomto tr. činu podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Ve vztahu k základní skutkové podstatě úvěrového podvodu uvedené v § 211 odst. 1 tr. zákoníku není obligatorním znakem způsobení škody, jak je v odůvodnění obžaloby opakovaně zmiňováno, ale úmyslné uvádění nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů či zamlčení podstatných údajů při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru. Kvalifikovaná skutková podstata uvedená v odst. 6 písm. a) citovaného ustanovení tr. zákoníku vyžaduje způsobení škody velkého rozsahu, avšak nikoli úmyslným jednáním, když podle § 17 písm. a) tr. zákoníku postačuje nedbalost.

Ve světle řečeného se pak jeví nadbytečným posuzování všech otázek, jimiž se znalecké posudky obsažené v tomto tr. spise zabývaly. Pro prokázání zavinění ke kvalifikované

140

skutkové podstatě postačuje, že obvinění za popisované situace věděli, že poskytnutím úvěru v důsledku uváděných nepravdivých informací, kdy společnosti vykazovaly dlouhodobě ztráty, nebudou mít tyto společnosti k dispozici likvidní prostředky ke splacení úvěru a tím bez přiměřených důvodů spoléhali, že dluh zaplatí, přičemž v té době neměli a ani nemohli mít konkrétní představu z jakého zdroje. Nutno podotknout, že v daných případech je však zavinění ve vztahu ke způsobení škody potvrzováno dokonce ve formě úmyslu, a to eventuálního podle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, neboť jak opakovaně zmiňováno, obvinění byli při uvádění nepravdivých údajů srozuměni s tím, že s ohledem na prohlubující se ztrátové hospodaření těchto společností, nebudou tyto společnosti schopny dostát svým závazkům vyplývajícím z uzavřených úvěrových smluv a úvěrové prostředky vrátit, když nemohli oprávněně předpokládat (spoléhat), že budou schopni úvěr splácet ve stanoveném termínu a v tomto ohledu mohli spoléhat jen na náhodu (nejistou událost). Pro tento závěr je dostačující, že obvinění jako statutární orgány společností, nebo jako členové statutárního orgánu znali finanční situaci těchto společností, která byla zřejmá z účetních uzávěrek konstatujících stále se prohlubující ztráty. Účelem použití neoprávněně získaných úvěrových prostředků byla ve skutečnosti úhrada některých dluhů těchto společností, když peněžní prostředky získané poskytnutím úvěru nebyly obviněnými zamýšleny k použití na deklarované obchody, jejichž realizací by společnosti mohly svou hospodářskou situaci zlepšovat. Samotný tento fakt dokládá úmysl ve vztahu ke způsobené škodě, aniž by bylo nutno řešit otázku hodnoty podniků (společností). Likvidita společností (schopnost společností plnit své závazky) vyplývala z účetnictví těchto společností a za popisované situace tak obvinění spoléhali jen na náhodu – nejistou událost, která by jim umožnila získat peněžní prostředky na úhradu dluhů (z úvěrových prostředků).

Schopnost společností dostát svým závazkům byla řešena znaleckým posudkem Ing. Strejce, který tuto posoudil na podkladě konkrétních účetních dokladů. Kritériem správnosti těchto závěrů je skutečnost, že úvěrové prostředky nebyly ve sjednané době vráceny a v drtivé většině případů vráceny vůbec. Tato okolnost je rozhodující pro právní posouzení jednání obviněných. Z popsaného hlediska se jeví nadbytečným zkoumat opakovaně likviditu těchto společností. Pokud jde o hodnotu – cenu podniku, kterou se zabýval znalecký posudek Ing. Ivana Rajdy ze dne 10.12.2003, tento znalec reagoval na znalecký posudek Ing. Ivo Strejce č. 105-20/01 z 22.12.2001, v němž se Ing. Strejc vyjadřoval k akciím společnosti PP servis, a. s., které byly použity jako zajišťovací instrument na podkladě zástavní smlouvy k listinným cenným papírům u skutků pod body 8a), 8b) a 8c). Účelem zadaných otázek k těmto cenným papírům nebylo zjistit skutečnou hodnotu podniku, ale zodpovědět, zda tyto akcie byly způsobilé plnit funkci zajišťujícího instrumentu ve prospěch věřitele ve výši poskytnutého financování. Přitom bylo zjištěno několik vad, pro které tyto akcie nebyly schopny funkci zajišťovacího instrumentu plnit. Především to bylo z toho důvodu, že společnost REALITY - TRADING, spol. s r. o. nebyla v inkriminované době ani 20% vlastníkem těchto akcií a emisní kurs akcií nebyl v té době zcela splacen. Proto tyto cenné papíry mohly existovat jen v podobě zatímních listů a tudíž nebyly veřejně obchodovatelné. Komerční banka, a. s. tak nemohla při nesplacení úvěru přikročit k realizaci tohoto zajišťovacího instrumentu a tento fakt byl významný pro posouzení objektivní stránky skutkové podstaty projednávaných tr. činů, neboť touto zástavní smlouvou byly uváděny nepravdivé údaje, a to zcela zásadního charakteru. Vzhledem ke shora uvedenému je zcela pomíjivé, jakou hodnotu měl podnik (společnost) PP servis, a. s., neboť pro věřitele bylo rozhodující, že poté, co společnost ČAS, s. r. o. úvěr nesplatila, nemohla Komerční banka, a. s. realizovat prodej zastavených cenných papírů a uspokojit tak svou pohledávku za společností ČAS, s. r. o. Z těchto důvodů jsme přesvědčeni, že rozšiřování předmětu znaleckého zkoumání tak, jak je presentováno v některých znaleckých posudcích předložených obhajobou, jde nad rámec

141

povinného rozsahu předmětu dokazování, který je dán shora rozvedenými kritérii. Proto je třeba řešení otázek nad rámec povinného dokazování odmítnout jako irelevantní a nadbytečné.

Přestože bylo v hlavních rysech pojednáno o právní kvalifikaci a skutkových zjištěních u bodů obžaloby 4), 5), 6), 8) a 11) na konci odůvodnění ke skutku 8), u bodů obžaloby 1), 7), 9) a 10) na konci odůvodnění ke skutku 10), u bodu 12) na konci odůvodnění k tomuto bodu obžaloby a bodů 2), 3) a 13) na konci odůvodnění bodu 13), je vhodné rozvést a vyhodnotit některé aspekty právní kvalifikace v návaznosti na skutková zjištění u všech skutků (dílčích útoků) jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech.

Skutků pod body 1), 7), 9) a 10) se dopustili obvinění Ing. M. B. a Z. M. v pozici statutárních orgánů jednajících za společnost SATRAPA, a. s., jimiž získali financování od Komerční banky, a. s. v celkové výši 633.108.870,30 Kč, když všechny tyto částky /v případě skutků 1) a 7) po sražení úroků a bankovních poplatků/ byly použity na úhradu předchozích dluhů této společnosti a dalších společností, s nimiž byla společnost SATRAPA, a. s. majetkově a personálně propojena a sice v bodě 1) k úhradě dluhu společnosti Masokombinát Příbram, a. s., v bodě 7) k úhradě dluhu společnosti BOHEMIA - FLEISCH, spol. s r. o., v bodě 9) a 10) k úhradě dluhu společnosti SATRAPA, a. s. Ve všech těchto případech bylo financování poskytnuto účelově na nákup, zpracování a vývoz masa pro zahraničního odběratele, když bylo ve smlouvách deklarováno, že úhrada kupní ceny zboží proběhne prostřednictvím dokumentárního akreditivu, který pokryje celý objem poskytnutého financování. Smluvní vztah ve všech těchto případech, který vyústil v poskytnutí financování, počítal s použitím platebního instrumentu – dokumentárního akreditivu a tedy i s doložením relevantních akreditivních listin, které by úhradu kupní ceny zboží zajišťovaly.

Skutků pod body 2), 3) a 13) se dopustil obv. Ing. P. F. coby jednatel společnosti REALITY - TRADING, spol. s r. o. /ad 2), 3)/ a u skutku pod bodem 13) jako jednatel společnosti Lounská mlékárna, s. r. o., jimiž dosáhl poskytnutí financování v celkové výši 101.008.939,30 Kč /v bodech 2) a 3) ve výši 54.418.466,50 Kč/, když všechny poskytnuté finanční prostředky a v případě skutku pod bodem 2) po sražení úroků a bankovních poplatků byly použity na úhradu dluhů společností, jimž bylo financování poskytnuto. U skutků pod body 2) a 3) byly finanční prostředky účelově vázány na nákup a dodávku chmelu pro zahraničního odběratele a v bodě 13) na dodávky sušeného mléka rakouskému odběrateli, když ve všech třech případech bylo deklarováno, že úhrada kupní ceny zboží proběhne prostřednictvím dokumentárního akreditivu /v bodě 13) prostřednictvím tzv. „Standby Letter of Credit“/, který pokryje celý objem poskytnutého financování. Smluvní vztah ve všech těchto případech, který vyústil v poskytnutí financování, počítal s použitím platebního instrumentu – dokumentárního akreditivu a tedy i s doložením relevantních akreditivních listin, které by úhradu kupní ceny zboží zajišťovaly.

Skutku pod bodem 12) obžaloby se dopustil obv. Ing. V. F. v postavení jednatele společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o., jímž dosáhl poskytnutí financování od Komerční banky, a. s. v celkové výši 950.000,- DEM (15.320.520,80 Kč), když tato částka byla použita na úhradu dřívějšího dluhu společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. vůči Komerční bance, a. s., ačkoliv byly tyto peněžní prostředky účelově určeny na nákup zvěřiny a k jejímu vývozu do SRN, kdy bylo deklarováno, že úhrada kupní ceny proběhne dokumentárním akreditivem, který pokryje celý objem poskytnutého financování. Smluvní vztah v tomto případě, který vyústil v poskytnutí financování, počítal s použitím platebního instrumentu – dokumentárního

142

akreditivu a tedy i s doložením relevantních akreditivních listin, které by úhradu kupní ceny zboží zajišťovaly.

Skutků pod body 4), 5), 6), 8a), 8a) a 8c) se dopustili obvinění Ing. F. Ch., jednatel společnosti ČAS, s. r. o. společně s Ing. L. F., prokuristou této společnosti a dosáhli jimi poskytnutí financování od Komerční banky, a. s. v celkové výši 677.827.916,90 Kč /u obv. Ing. Ch., který je stíhán ještě za skutek pod bodem 11) obžaloby, činí celková částka dosaženého financování 726.165.416,90 Kč/, když všechny peněžní prostředky byly použity na jiné účely /v případě bodů 6), 8a), 8b), 8c) a 11) po sražení úroků a bankovních poplatků/, v bodech 4) a 5) na úhradu předchozích dluhů společnosti ČAS, s. r. o. vůči Komerční bance, a. s., v bodech 6), 8a), 8b), 8c) a 11) k úhradě dluhů této společnosti různým věřitelům, k úhradě dluhů společností, s nimiž byla společnost ČAS, s. r. o. personálně a majetkově propojena, jakož i k různým obchodním či jiným aktivitám a dále pak obviněným Ing. Ch. byly využity pro své osobní potřeby. Ve všech těchto případech bylo financování poskytnuto účelově, a to v bodech 4) a 6) na nákup a prodej masa zahraničním odběratelům, v bodě 5) na realizaci developerského projektu, v bodech 8a), 8b) a 8c) na nákup a prodej chmelu, řepky a řepkového oleje zahraničním a tuzemským odběratelům a v době 11) na dodávky chmelu tuzemskému odběrateli, když úhrada kupní ceny zboží /v bodě 5) koupě pozemků/ měla být podle smluvních ujednání uskutečněna v bodech 4) a 5) prostřednictvím dokumentárního akreditivu a v případech pod body 6), 8a), 8b), 8c) a 11) prostřednictvím dokumentárního inkasa. Tyto způsoby úhrady kupní ceny zboží měly pokrýt celý objem financování poskytnutých Komerční bankou, a. s. Smluvní vztah ve všech těchto případech, který vyústil v poskytnutí financování, počítal s použitím platebního instrumentu v podobě dokumentárního akreditivu nebo dokumentárního inkasa a tedy i s doložením relevantních akreditivních listin, které by úhradu kupní ceny zboží zajišťovaly.

Jak již uvedeno shora, úhrada kupní ceny zboží a tedy i splacení poskytnutých úvěrů nemohlo proběhnout prostřednictvím těchto platebních instrumentů už jen proto, že nebyl splněn základní předpoklad pro jejich realizaci, a sice nedošlo k deklarovaným obchodům (dodávkám předmětného zboží). Jestliže neproběhly deklarované obchody, na které mělo být financování použito, zákonitě nemohly být dodány odpovídající (pravé) akreditivní listiny předpokládané podmínkami uzavřených závazkových vztahů o poskytnutí financování a v konečném důsledku nemohly být předpokládaným mechanismem splaceny úvěrové peněžní prostředky, které nebyly použity na deklarované obchody a společnosti, jimž byly úvěry poskytnuty, neměly již tyto úvěrové prostředky k dispozici, neboť je použily (resp. v některých případech daly souhlas k jejich použití) na jiný účel. Právě v tomto spočívala podstata škodlivosti jednání obviněných, když v rámci těchto uzavřených smluvních vztahů vyúsťujících v poskytnutí úvěru se počítalo s účelovým použitím úvěrových prostředků (na úhradu kupní ceny zboží ve prospěch dodavatele – prodávajícího od odběratele – kupujícího). Dodržení účelu použití těchto peněžních prostředků již samo o sobě představovalo základní podmínku k realizaci mechanismu splacení úvěru. Úhrada kupní ceny zboží a tedy i splacení úvěru bylo logicky spojeno s realizací předvídané kupní smlouvy - čili s dodáním zboží. Jestliže dodávky zboží uskutečněny nebyly, nemělo dojít ani k poskytnutí financování, neboť neexistoval deklarovaný předmět plnění. Obsah obou závazkových vztahů (kupní smlouvy a smlouvy o financování) byl jak v kupní smlouvě (závazek kupujícího převzít zboží a zaplatit kupní cenu a závazek prodávajícího dodat zboží v požadované kvalitě, kvantitě a termínu), tak v úvěrové smlouvě (banka byla zavázána poskytnout úvěrové prostředky, příjemce úvěru byl zavázán v dohodnutém termínu úvěr splatit a uhradit úroky) naprosto existenčně závislý na obsahu druhého závazkového vztahu. Jinými slovy, jestliže by nebyl splněn obsah závazku vyplývající z kupní smlouvy v důsledku nedodání zboží, nevznikla by zde povinnost k úhradě

143

kupní ceny a v takovém případě by odpadl důvod k poskytnutí úvěrových prostředků účelově určených na úhradu kupní ceny zboží a naopak, jestliže by nebyly získány finanční prostředky na úhradu kupní ceny z úvěrového financování účelově určeného na úhradu kupní ceny v rámci dodávek zboží, nebylo by možno realizovat kupní smlouvu z důvodu nemožnosti plnění na straně odběratele zboží (kupujícího). Pokud by již byly poskytnuty úvěrové prostředky na úhradu kupní ceny zboží dodavateli a posléze by kupní smlouva nebyla realizována ať už z jakéhokoli důvodu, příjemce úvěrových prostředků by byl povinen tyto poskytovateli úvěru vrátit, jestliže by nebyly výslovně dohodnuty podmínky pro použití úvěrových prostředků na jiný účel. Na tento závěr nemůže mít vliv ani skutečnost, že úvěrové prostředky byly určeny na tzv. předfinancování exportní operace, tzn. na opatření zboží (koupi suroviny a její zpracování do podoby požadovaného zboží specifikovaného v příslušné kupní smlouvě) a jeho prodeje odběrateli.

Účelem podrobnějšího pojednání o kupní smlouvě a smlouvě o úvěru účelově určeného na úhradu kupní ceny zboží v rámci dokumentárního akreditivu či dokumentárního inkasa bylo poukázat na přímou provázanost těchto dvou samostatných závazkových vztahů, které v určitých smluvních podmínkách (při realizaci plateb prostřednictvím dokumentárního akreditivu a dokumentárního inkasa v rámci smluv o otevření akreditivu či o dokumentárním inkasu) jsou existenčně závislé jeden na druhém a v případě nerealizace jednoho z nich nemůže být realizován ani ten druhý. Jde-li o důvod nerealizace předvídaného závazku spočívajícího v tom, že uskutečnění obchodu (kupní smlouvy) není naplněno z důvodu nedodání předmětu koupě a k poskytnutí úvěrových prostředků již došlo, příjemce úvěru je povinen prostředky vrátit, pokud se nedohodne s poskytovatelem úvěru dodatečně jinak. Ve všech projednávaných případech však k poskytnutí úvěrových prostředků došlo, avšak ani v jednom z nich nebyl obchod záležející v dodávkách zboží odběrateli a jednom případě v prodeji pozemků realizován v deklarované podobě a poskytnuté finanční prostředky byly použity na účely nesouvisející s deklarovanými obchody, zejména na úhradu dluhů společností, jimž byly finanční prostředky poskytnuty nebo na úhradu dluhů společností personálně a majetkově propojených s těmito společnostmi, popř. na jiné účely. Ani v jednom projednávaném případě však platební instrumenty v podobě dokumentárního akreditivu nebo dokumentárního inkasa eventuálně „Standby Letter of Credit“ nebyl míněn vážně a s ohledem na shora popsaný mechanismus, který nutně předpokládal uskutečnění deklarovaného obchodu, ani nemohl být míněn vážně, když je zřejmé, že předstíraná existence těchto platebních instrumentů měla zastřít tu skutečnost, že úvěrová financování byla poskytnuta bez jakéhokoli spolehlivého zajištění v podstatě insolventním společnostem na úhradu tehdy existujících dluhů a také k jiným účelům nesouvisejícím s deklarovanými obchody.

V důsledku užití poskytnutých finančních prostředků na jiné než deklarované účely bylo nejen formálně porušeno jejich účelové určení, ale zároveň změnou účelu jejich použití byly eliminovány zásadní zajišťovací mechanismy splacení úvěru, které již byly imanentně obsaženy v dohodnutých platebních instrumentech, ať v podobě dokumentárního inkasa nebo v podobě dokumentárního akreditivu, neboť původně určené akreditivní listiny v případě změny účelu užití úvěrových prostředků pozbyly svůj zajišťovací účinek. Obviněnými tak bylo navozováno zdání, že jde o závazkové vztahy v rámci dokumentárního akreditivu nebo v rámci dokumentárního inkasa při použití těchto akreditivních instrumentů a současně bylo zastíráno, že jde o běžné úvěrování bez přiměřeného zajištění návratnosti těchto peněžních prostředků.

144

Nedodržení účelu použití úvěrových prostředků mělo přímý vliv i na zajišťující funkci uzavřených smluv a o postoupení budoucích pohledávek, jimiž byly bezplatně postoupeny pohledávky společností žádajících o poskytnutí úvěru, které vzniknou v budoucnu na základě potvrzených objednávek zboží za deklarovanými odběrateli zboží. O tom, že smlouvy o postoupení budoucích pohledávek nebyly míněny vážně, svědčí to, že nebylo realizováno vyrozumění dlužníka o postoupení pohledávek, když obvinění již v době uzavírání těchto smluv věděli, že finanční prostředky nebudou použity na deklarované obchody a uzavřením těchto smluv přispěli k vyvolání zdání, že úvěrové prostředky byly určeny k deklarovaným obchodům a současně přispěli k zastření toho, že o financování presentovaných obchodů nejde a že tyto peněžní prostředky byly použity na jiné účely.

Podobně u pojištění sjednaného u společnosti EGAP, a. s., bylo základním předpokladem tohoto pojištění uskutečnění dodávek zboží, když jak bylo podrobně rozvedeno výše, pojištění se vztahovalo pouze na nezaplacení kupní ceny zboží odběratelem a to ještě jen do limitovaného objemu, nikoli na nedodání zboží dodavatelem. Proto ani v jednom případě banka nemohla z tohoto pojištění uspokojit svou pohledávku.

Ani vystavení vlastních směnek k zajištění poskytnutých financování obchodů nemohlo přinést požadovaný zajišťující účinek, neboť už v době uzavírání těchto závazkových vztahů bylo zřejmé, že společnosti, jimž bylo financování poskytováno, nebudou mít k dispozici dostatek likvidních prostředků, aby v době splatnosti svých závazků mohly tyto splnit proplacením těchto směnek, neboť tyto společnosti se potýkaly s nedostatkem finančních prostředků potřebných k úhradě svých splatných závazků a provozních nákladů, kdy jejich hospodářská situace se zhoršovala a jejich hospodaření v té době vykazovalo stále větší ztráty. Tento negativní hospodářský stav společností se promítl i v hodnocení těchto společností Komerční bankou, a. s. v podobě nízkého ratingového stupně a skoringového pásma, které neumožňovaly podle interních směrnic této banky poskytovat v těchto případech úvěry bez spolehlivého zajištění. Proto za této situace nemohli představitelé těchto společností oprávněně očekávat, že budou tyto společnosti schopny dostát svým závazkům z uzavřených úvěrových smluv, když potvrzením špatné hospodářské situace těchto společností je skutečnost, že se obvinění v posuzovaných případech uchýlili k řešení nepříznivého hospodaření společností úvěry, v rámci jejichž sjednávání deklarovali použití úvěrových prostředků na konkrétní obchody, které ale ve skutečnosti nemínili realizovat a peněžní prostředky z těchto úvěrů potřebovali využít ke splacení dluhů těchto společností a k dalším obchodním aktivitám. Proto vystavené vlastní směnky nemohly plnit prezentovaný zajišťující účinek a jak se ukázalo později, v žádném z těchto případů nebyla vlastní směnka proplacena za účelem splnění závazku vyplývajícího z úvěru. Ani osobní aval obviněného Ing. Ch., jímž byly některé směnky opatřeny, nepředstavoval spolehlivé ručení za splnění závazku, když nebyly v této souvislosti vůbec zjišťovány majetkové poměry této fyzické osoby. A jak průběh vymáhání pohledávek ukázal, ani ze strany avalisty nedošlo k proplacení některé z těchto směnek.

Listina nazvaná „payment obligation“ a v případě bodu 10 „Zahlungsverplichtung“ (která měla stejný obdobný obsah s tím rozdílem, že byla vypracována v německém jazyce), byla použita ve skutcích pod body 1), 2), 3), 4), 6), 7), 9), 10) a 12). Tato listina nepředstavovala co do zajištění pohledávek plynoucích z poskytnutých financování žádný zajišťující instrument či jiný jistící mechanismus. „Payment obligation“ není podle svého obsahu ničím jiným, než zdůrazněným projevem vůle odběratele zboží v rámci kupní smlouvy, že zaplatí za dodané zboží dohodnutou kupní cenu, bude-li zboží dodáno v dohodnutých termínech a v příslušné kvalitě. Listina „payment obligation“ byla jen jakýmsi doplněním uzavřeného

145

kontraktu (rámcové kupní smlouvy), která nebyla způsobilá sama o sobě založit závazkový vztah mezi Komerční bankou, a. s. a odběratelem zboží. Kromě toho neodvolatelnosti učiněného prohlášení v této listině nelze přikládat další právní význam či zvláštní závaznost, která by přesahovala meze běžného ujednání v rámci kupní smlouvy, neboť v něm absentuje konkrétní specifikace způsobu vynutitelnosti či použití sankce v případě nesplnění obsahu tohoto prohlášení. Proto tato listina nemůže být považována za nějaký klientský akreditiv, cenný papír či jiný instrument, který by sám o sobě mohl plnit nějakou zajišťovací funkci vůči bance.

Odkoupení závazku obsaženého v listině nazvané „payment obligation“, které v deseti projednávaných případech žadatel požadoval (v případě bodu 13 žadatel o poskytnutí úvěru požadoval odkoupení listiny „Standby Letter of Credit“), nemá patřičnou právní či ekonomickou relevanci, neboť na toho, kdo by listinu odkoupil, by nepřešlo v podstatě žádné právo, protože kupní smlouva je záležitostí prodávajícího a kupujícího, jimž vyplývaly z kupní smlouvy konkrétní práva a povinnosti, které by zůstaly i v případě odkoupení „payment obligation“ stejné a tudíž odkoupení „payment obligation“ postrádalo jakýkoli právní či ekonomický význam, když tímto aktem nedošlo a ani nemohlo dojít ke vzniku, změně (doplnění) či zániku závazkového vztahu. Snad pouze pro banku může mít samotné prohlášení a nikoli jeho odkoupení určitý význam, a sice ten, že tímto způsobem si banka ověří, zda deklarovaný odběratel zboží skutečně zamýšlí zboží převzít a zaplatit za něj deklarovanou kupní cenu. Nicméně odkoupení této listiny, respektive závazku v ní vyjádřeném, nepřináší jakýkoli ekonomický či právní účinek.

K listině nazvané „ Standby Letter of Credit“, která se objevuje v bodě 13) a která je předmětem žádosti o její odkoupení, je vhodné uvést, v návaznosti a pojednání o listině nazvané „payment obligation“, že obsah listiny „Standby Letter of Credit“ vystavené společností ABT (deklarovaným odběratelem zboží) podle svého obsahu připomíná listinu „payment obligation“ s tím rozdílem, že plnění ve prospěch dodavatele zboží mělo proběhnout prostřednictvím banky – Creditanstalt Bankverein Wien. „Standby Letter of Credit“ je termínem používaným v angloamerickém systému práva pro platební instrument v podobě dokumentárního akreditivu. Podle české právní úpravy nepředstavuje nic jiného než dokumentární akreditiv, chápaný jako zvláštní druh dokumentárního akreditivu, když z podávaného hlediska je tento rozdíl praktický pomíjivý. Pokud však jde o význam nabídky (žádosti) o odkoupení „Standby Letter of Credit“ se shora zmiňovaným obsahem v podmínkách konkrétního úvěrového vztahu /ad 13)/, tento je naprosto srovnatelný s listinou „payment obligation“, neboť odkoupení „Standby Letter of Credit“ Komerční bankou, a. s., coby úvěrovým věřitelem v podmínkách sjednaného úvěrového vztahu, nepředstavovalo pro tuto banku snížení rizika plynoucího z poskytnutí úvěrových prostředků, když odkoupením této listiny nepřešla na Komerční banku, a. s. žádná práva.

Význam prezentovaných platebních prostředků – dokumentární akreditiv, dokumentární inkaso či „Standby Letter of Credit“ nelze z hlediska jejich samotného obsahu, který je nutně spojován s realizací konkrétního obchodu, k jehož financování jsou tyto platební prostředky určeny, přeceňovat právě z toho důvodu, že tyto platební instrumenty byly v jednotlivých úvěrových případech deklarovány, aniž by tyto závazkové vztahy byly plněny co do zajištění příslušných bezvadných akreditivních listin, když ve skutečnosti deklarace těchto platebních instrumentů posloužila k zastření skutečného záměru obviněných za spolupůsobení některých osob z řad zaměstnanců Komerční banky, a. s., kteří se na vyřizování žádostí o poskytnutí financování podíleli, spočívajícího v použití úvěrových prostředků nikoli na financování presentovaných obchodů, ale na zcela jiné účely nesouvisející s těmito obchody. Proto je

146

nutno při posuzování trestní odpovědnosti obviněných vycházet ze skutečného projevu vůle s respektováním obecných předpokladů zakotvených v občanském a obchodním zákoníku, které s bezvadností projevu vůle spojují požadavek svobodné, vážné, určité a srozumitelné vůle.

Jednání všech obviněných popsané v příslušných bodech obžaloby bylo právně kvalifikováno jako trestný čin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku a jednání obviněného Ing. P. F. v bodě 8a), 8b) a 8c) bylo posouzeno jako účastenství na tomto trestném činu, neboť shromážděnými důkazními prostředky je dostatečně potvrzeno, že všichni obvinění v uvedeném rozsahu trestního stíhání naplnili všechny obligatorní znaky skutkové podstaty tohoto trestného činu.

S ohledem na změnu trestního zákona, účinnou od 1. 1. 2010 bylo nutno předně vyřešit, jakou hmotněprávní úpravu v daném případě použít. Od 1. 1. 2010 je účinný zákon č. 40/2010 Sb. (trestní zákoník), který shodně s předchozí právní úpravou stanoví v § 2 odst. 1 tr. zákoníku, že trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže je to pro pachatele příznivější. Příznivost zákona pro pachatele je nutno posuzovat jako celek podle jednoho zákona, když není možno některá jednání uskutečněná v jednočinném souběhu posuzovat podle staré a jiné podle nové právní úpravy. Totéž platí ohledně jiných skutečností či okolností, které se vztahují k tomuto jednání a jsou relevantní pro otázky trestněprávní odpovědnosti a uložení trestu. V daném případě byla rozhodující pro použití novější právní úpravy ta skutečnost, že podle nového tr. zákoníku lze za trestný čin úvěrového podvodu v případě způsobení škody velkého rozsahu uložit trest odnětí svobody v rozpětí 5-10 let, zatímco v trestním zákoně účinném v době jednání obviněných bylo možno za tento trestný čin uložit trest odnětí svobody v trvání 5-12 let. Tento aspekt byl rozhodující pro použití nové právní úpravy jako celku. Sporné by mohlo být, pokud by posuzované jednání bylo uskutečňováno při čerpání úvěru, když tuto alternativu přinesl do základní skutkové podstaty v odstavci 1 citovaného tr. činu nový zákoník. Protože tato alternativa zde nepřichází v úvahu, není třeba se tímto aspektem dále zabývat.

Trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo při sjednávání úvěrové smlouvy nebo čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí. Znaky kvalifikované skutkové podstaty uvedené v odstavci 6 písm. a) naplní ten, kdo tímto činem způsobí škodu velkého rozsahu. Ze znění základní skutkové podstaty obsažené v odstavci 1 citovaného ustanovení plyne, že jednání spočívající v uvádění nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů nebo v zamlčení podstatných údajů je uskutečňováno při sjednávání úvěrové smlouvy či při čerpání úvěru. Z povahy projednávaných skutků nebude přicházet v úvahu situace při čerpání úvěru, ale pouze při sjednávání úvěrové smlouvy. Je nutno vyřešit otázku, v rámci jakého závazkového vztahu probíhalo každé jednání, které vyústilo v uzavření smlouvy o poskytnutí financování a následně v samotné poskytnutí tohoto financování. Probírané ustanovení tr. zákoníku vyžaduje, aby docházelo k nepravdivě uváděným údajům nebo hrubě zkresleným údajům nebo k zamlčení podstatných údajů při sjednávání úvěrové smlouvy, jejíž podstatné náležitosti musí odpovídat všem pojmovým (podstatným) náležitostem (znakům) smlouvy o úvěru podle § 497-507 obchodního zákoníku. Posuzované závazkové vztahy se nehodnotí podle jejich formálního označení (např. smlouva o financování obchodu), ale podle jejich obsahu se zaměřením na to, zda jsou v nich obsaženy všechny charakteristické (podstatné) náležitosti. Definice smlouvy o úvěru je zakotvena v § 497 obchodního zákoníku. Touto smlouvou se podle citovaného ustanovení zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne

147

v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Z této definice lze dovodit podstatné náležitosti, jimiž je na jedné straně závazek věřitele poskytnout na žádost druhé strany (dlužníka) v její prospěch peněžní prostředky v určité výši a závazek druhé strany (dlužníka) poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Pro vznik (uzavření) této smlouvy postačuje dohoda alespoň o podstatných náležitostech a nevyžaduje se, na rozdíl od smlouvy o půjčce podle § 657 občanského zákoníku, aby k poskytnutí peněžních prostředků skutečně došlo. Předmětem smlouvy o úvěru musí být, na rozdíl od smlouvy o půjčce, pouze peněžní prostředky. Rovněž povinnost zaplatit za poskytnuté peněžní prostředky úroky odlišuje smlouvu o úvěru od smlouvy o půjčce. Je vhodné poznamenat, že strana tohoto závazkového vztahu, označená v § 497 obchodního zákoníku jako věřitel, se ve skutečnosti stává věřitelem až poskytnutím sjednaných peněžních prostředků. Do té doby je z pohledu povahy tohoto závazkového vztahu dlužníkem, neboť je to právě tato strana, která se zavázala poskytnout plnění záležející v poskytnutí peněžních prostředků jako první (jde o synallagmatický právní vztah). Na druhé straně strana označená v citovaném ustanovení jako dlužník se stává dlužníkem v pravém slova smyslu až okamžikem plnění druhé strany, čili obdržením peněžních prostředků, zatímco do té doby, navzdory označení dlužník, byla tato strana od uzavření smlouvy věřitelem. Poskytovatelem peněžních prostředků bývá zpravidla (nikoli výlučně) banka, když zákon nevyžaduje u této smlouvy dodržení písemné formy. Nutnost písemné smlouvy může vyvstat ze skutečnosti, že určité smluvní doložky vyžadují písemnou formu (například sjednání smluvní pokuty podle § 544 odst. 2 ObZ je podmíněno písemným ujednáním). Rovněž pro smlouvy o úvěru sjednané podle zák. č. 321/2001 o spotřebitelských úvěrech je předepsána písemná forma těchto smluv. Z řečeného lze dovodit, že všechny zákonem vyžadované náležitosti smlouvy o úvěru sjednané podle ustanovení § 497 a následujících obchodního zákoníku nemusí být nutně obsaženy v samotném textu této smlouvy, ale mohou být uvedeny také v listinách souvisejících s touto smlouvou, tvořící její širší kontext (obsahy žádostí o poskytnutí úvěru na standardizovaných formulářích apod.)

V rámci smluvních vztahů není vyloučeno, aby si strany upravily podmínky svých vzájemných vztahů uzavřením smlouvy, která není v zákoně upravena jako konkrétní typ smlouvy. Takové smlouvy nelze odmítnout jako nezákonné, neboť v ustanovení § 263 obchodního zákoníku se uvádí, že strany se mohou odchýlit od ustanovení této části zákona (upravující obchodně-závazkové vztahy) nebo její jednotlivá ustanovení vyloučit, s výjimkou ustanovení, která jsou dále v tomto ustanovení taxativně uvedena. Jestliže některé smlouvy neodpovídají podstatným náležitostem smluv upraveným v obchodním zákoníku, jedná se o smlouvy typově neupravené tímto zákoníkem (inominátní), které zákon toleruje, pokud nejsou v rozporu s tzv. kogentními normami – to znamená těmi, které tvoří výjimku ve shora citovaném ustanovení § 263 obchodního zákoníku.

Smlouvy, které jsou předmětem jednání obviněných, je třeba posuzovat ze shora naznačeného pohledu, když není rozhodující jejich formální označení, ale jejich obsah. Vesměs se jednalo o smlouvy označené jako smlouvy o poskytnutí financování v rámci dokumentární platební operace, které již svým označením implikují, že by se mohlo jednat o smlouvy o dokumentárním akreditivu či o dokumentárním inkasu. Proto je zcela zásadní posoudit jejich skutečný obsah, aby bylo možno určit, zda tyto smlouvy obsahují, alespoň v rozsahu nezbytného minima, podstatné náležitosti některé z typově upravených smluv v zákoně, když se zde u všech posuzovaných smluv může jednat o smlouvu o úvěru, smlouvu o dokumentárním akreditivu, o smlouvu o dokumentárním inkasu a nebo o zákonem neupravený typ smlouvy tzv. inominátní smlouvu.

148

Ve smlouvách o financování, obsažených v bodech 1)-5), 9), 10), 12) a 13) obžaloby, se objevuje platební instrument dokumentární akreditiv. To naznačuje, že by se teoreticky mohlo jednat o smlouvu o dokumentárním akreditivu, proto je nezbytné posoudit obsah těchto smluv a porovnat je s podstatnými náležitostmi smlouvy o dokumentárním akreditivu.

Smlouvou o akreditivu podle § 682 obchodního zákoníku se banka zavazuje příkazci (aplikantovi) poskytnout na základě jeho příkazu a na jeho účet plnění určité osobě (oprávněnému), pokud tato osoba splní v určené době stanovené podmínky. Typickou podmínkou je výzva k placení prostřednictvím předložení faktury. U dokumentárního akreditivu je banka ve smyslu § 689 obchodního zákoníku povinna plnit, když jí oprávněný předloží ve stanovené lhůtě dokumenty určené ve smlouvě o otevření akreditivu. Dokumentární akreditiv zabezpečuje splnění peněžní pohledávky exportéra - prodávajícího importérem jako kupujícím. Exportér není odkázán spoléhat se na importérovu schopnost a ochotu platit. Kupující jako příkazce má jistotu, že oprávněný obdrží peníze teprve tehdy, když bance řádně a v úplnosti předloží potřebné dokumenty (např. dodací listy, celní doklady atd.). Tím je zajištěno, že je věřiteli kupní cena zaplacena teprve po splnění jeho dodavatelských povinností. Z pohledu prodávajícího existuje tak záruka, že jemu známá banka jistí splnění jeho nároku vyplývajícího z exportu zboží. Dokumentární akreditiv plní zejména funkci zajišťovací, platební a úvěrovou.

V případech, v nichž je presentováno použití dokumentárního akreditivu, by měl být zachován následující postup. Zahraniční odběratel dá příkaz (žádost) své bance, aby určité osobě (tj. oprávněnému – dodavateli zboží) poskytla na účet příkazce určité plnění (otevřela akreditiv), jestliže během stanovené doby (tzv. doba platnosti akreditivu) budou bance předloženy dokumenty určené v akreditivní listině. Těmito dokumenty jsou zpravidla doklady opravňující nakládat se zbožím, které dodavatel zboží (oprávněný z akreditivu) prodává zahraničnímu dovozci. Banka zahraničního dovozce může otevřít akreditiv samostatně, zpravidla však do vztahu vstupuje i banka vývozce, která na žádost zahraniční vystavující banky potvrdí akreditiv vystavený ve prospěch českého vývozce a stane se tak z něj rovněž zavázaná. Dohodnuté prostředky banka (byl-li akreditiv potvrzen i tuzemskou bankou, pak tuzemská banka) uvolní poté, co jsou jí českým vývozcem předloženy dokumenty určené v akreditivní listině.

Pokud citované podmínky dokumentárního akreditivu porovnáme s posuzovanými případy, dojdeme nutně k závěru, že takové náležitosti zde zdaleka splněny nebyly, a to ani v minimálně nezbytném rozsahu, který by potvrzoval existenci tohoto typu smlouvy v posuzovaném závazkovém vztahu.

V případech pod body 6), 8a), 8b), 8c) a 11) obžaloby se nachází smlouvy o financování obsahující platební instrument dokumentární inkaso. Proto v následující části bude pojednáno o tom, zda se v daných případech nejedná o smlouvy o dokumentárním inkasu. Smlouvou o bankovním dokumentárním inkasu podle § 697 obchodního zákoníku se rozumí závazkový vztah, v němž se banka zavazuje vydat třetí osobě dokumenty opravňující nakládat se zbožím nebo jiné doklady, bude-li při jejich vydání zaplacena určitá peněžní částka nebo proveden jiný inkasní úkon. Dokumentární inkaso představuje příkaz příkazce, kterým je prodávající (dodavatel, vývozce), své bance (vysílající banka), aby pro něj sama či prostřednictvím své korespondenční banky (inkasní banka), vyinkasovala u třetí osoby, tzv. trasáta - kupujícího (odběratele, dovozce), určitou peněžní částku nebo jiné plnění proti předání dokumentů, které obdržela od příkazce. Banka tudíž přebírá odpovědnost za správné provedení inkasních úkonů

149

podle podmínek dohodnutých s příkazcem. Na rozdíl od akreditivu nepřebírá banka žádnou záruku, že bude plnění provedeno.

Porovnáme-li citované zákonné náležitosti, nutně dospějeme k závěru, že ani v nezbytné minimální míře tyto smlouvy neobsahují podstatné náležitosti smlouvy o bankovním dokumentárním inkasu ve smyslu shora citovaného ustanovení. V této souvislosti je vhodné uvést, že z pohledu naplnění náležitostí smlouvy o dokumentárním inkasu nebo smlouvy o dokumentárním akreditivu se jednalo o simulované právní úkony, které v kontextu hodnocení trestní odpovědnosti potvrzují záměr obviněných vyvolat klamné zdání, že požadované financování bude probíhat prostřednictvím těchto platebních instrumentů.

Shora popsanou analýzou bylo potvrzeno, že posuzované smlouvy neodpovídají zákonné úpravě smluv, které by bylo možno podřadit pod smlouvy o dokumentárním akreditivu nebo o dokumentárním inkasu. Po vyloučení možnosti, že by se mohlo jednat o tyto smlouvy, je nutno analyzovat uzavřené smlouvy o poskytnutí financování se zaměřením, zda obsahují charakteristické náležitosti smlouvy o úvěru. Všechny tyto smlouvy, ač byly formálně označeny s určitými odlišnostmi, pokud jde o jejich podstatu, povahu upravovaných vztahů, závazků a práv z nich vyplývajících, jsou shodné. Vždy se jednalo o poskytnutí peněžních prostředků na určitou dobu, které bylo úročené a účelově určené na financování obchodů – zpravidla zbožových obchodů a v jednom případě financování developerského projektu. Ze všech těchto smluv je zřejmé, že se banka ve smlouvě zavázala, že poskytne žadateli na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité výše a žadatel o financování se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky. Konstatované náležitosti těchto smluv odpovídají podstatným náležitostem smluv o úvěru, uvedených v § 497 obchodního zákoníku. Ve všech posuzovaných případech k poskytnutí financování došlo. Kromě zmiňovaných podstatných náležitostí tyto smlouvy obsahovaly i další náležitosti předpokládané smlouvou o úvěru podle obchodního zákoníku, jako je použití úvěru na určitý účel ve smyslu ustanovení § 501 odst. 2 obchodního zákoníku a sjednání úplaty za sjednaný závazek podle § 499 obchodního zákoníku. Provedenou analýzou bylo doloženo, že ve všech posuzovaných případech se jednalo o smlouvu o úvěru upravenou v obchodním zákoníku podle § 497-507, když všechny tyto smlouvy obsahují shora rozvedené podstatné náležitosti.

Protože tyto smlouvy jsou obsahově a tedy i typově shodné, vykazující znaky smlouvy upravené v obchodním zákoníku, nemůže se jednat o inominátní smlouvy neupravené obchodním zákoníkem, popř. občanským zákoníkem, jak obhajoba mylně dovozuje. Podle podaného rozboru, jímž byla řešena otázka předběžná podle § 9 odst. 1 trestního řádu, se v daných případech jednalo o úvěrové smlouvy a v návaznosti na to lze konstatovat splnění znaku skutkové podstaty tr. činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 trestního zákoníku spočívajícího v potvrzení, že předmětná jednání probíhala při sjednávání úvěrové smlouvy. Uvádění nepravdivých a hrubě zkreslených údajů v daných případech záleželo v poskytování informací a údajů, které byly v rozporu se skutečností a které měly zásadní vliv na akceptaci žádosti o úvěr Komerční bankou, a. s. Šlo především o předstírání obchodu, na který měly být peněžní prostředky použity, když předkládanými listinnými podklady byla deklarována existence uzavřených obchodů, přičemž ve skutečnosti tyto obchody realizovány nebyly a v době sjednávání úvěrové smlouvy uskutečnění těchto obchodů nebylo míněno vážně, neboť společnosti, které o úvěr žádaly, byly v hospodářsky nepříznivé situaci. Nebyly schopny dostát svým splatným závazkům, když v této době dosahovaly stále se zhoršujících hospodářských výsledků vedoucích až k výrazně záporným výsledkům v podobě vykazovaných ztrát. Tyto společnosti neměly na realizaci deklarovaných obchodů k dispozici potřebné finanční prostředky a obdržené úvěrové peněžní prostředky společnosti použily na

150

úhradu svých závazků a také k dalším aktivitám. Obvinění jako odpovědní zástupci těchto společností zamlčeli svůj skutečný záměr použití těchto peněžních prostředků, jakož i neschopnost uspokojit pohledávky Komerční banky, a. s. plynoucí z poskytnutých úvěrů.

Je vhodné uvést, že popsané jednání tvořící objektivní stránku skutkové podstaty tr. činu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku implikuje také naplnění znaků objektivní stránky skutkové podstaty tr. činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 2 tr. zákoníku, záležející v použití úvěru na jiný účel. Jak rozvedeno shora, ve všech projednávaných případech je potvrzováno, že úvěry byly použity na jiné než sjednané účely. Doložením těchto skutečností jsou současně naplněny všechny obligatorní znaky základní skutkové podstaty uvedené v odst. 2. Navzdory tomu nebyla použita tato právní kvalifikace, neboť podle ustálené soudní praxe se použije skutkové podstaty podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku, jsou-li naplněny znaky obou dvou citovaných základních skutkových podstat úvěrového podvodu a zvláště pak tehdy, jestliže alternativním jednáním uvedeným v § 211 odst. 1 tr. zákoníku byl sledován záměr použít úvěr na jiný účel a právě motivace použití úvěru na jiné účely byla důvodem k uvádění nepravdivých a hrubě zkreslených údajů. V případě absence jednání podle odst. 1 citovaného ustanovení by přicházelo v úvahu použití právní kvalifikace podle odst. 2, pokud by byly splněny všechny obligatorní znaky této skutkové podstaty. Z popisovaných důvodů bylo v daném případě rozhodnuto o použití právní kvalifikace podle základní skutkové podstaty uvedené v odst. 1 § 211 tr. zákoníku.

Nelze pominout, že posuzovaná jednání, která jsou předmětem této obžaloby, mohou svou povahou naplňovat zároveň znaky skutkové podstaty zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku. Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Je potvrzováno, že všichni obvinění poskytováním nepravdivých informací a údajů, zejména ohledně deklarovaných obchodů a listin k nim se vztahujícím, uváděli tímto Komerční banku, a. s., jako poskytovatele úvěru, v omyl. Tím naplnili jeden ze tří pojmových znaků vyjádřených v této základní skutkové podstatě. Další znak, záležející ve způsobení škody nikoli nepatrné, je taktéž naplňován, a to úmyslným zaviněním nejméně ve formě úmyslu eventuálního podle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, když, jak již bylo popsáno v souvislosti s tr. činem úvěrového podvodu, všichni obvinění věděli, že společnosti, jimž byly úvěry určeny, byly insolventní a obvinění tak nemohli oprávněně spoléhat na nejistou událost, že peněžní prostředky na splacení úvěru získají a v případě, že nikoli, způsobí tak škodu ve výši poskytnutého úvěru. Současně tím naplnili třetí pojmový znak trestného činu podvodu, a sice obohatili tyto společnosti a v některých případech i další společnosti, za které byly hrazeny dluhy a v případě obviněného Ing. Ch. byl obohacen přímo on, když část úvěrových prostředků byla převedena na jeho osobní účet. Tím obvinění naplnili skutkovou podstatu tr. činu podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku. Vzhledem k tomu, že jde o jeden skutek, byť sestávající z několika dílčích útoků, je jednočinný souběh tr. činu úvěrového podvodu a podvodu vyloučen. Proto je nutno zkoumat, který z těchto dvou tr. činů se bude v daném případě aplikovat a v důsledku jakého důvodu vylučujícího jednočinný souběh. Z povahy těchto jednání nemůže přicházet v úvahu faktická konzumpce. Je otázkou, zda  vyloučení jednočinného souběhu bude dáno z důvodu poměru speciality (lex speciales derogat legi generali) a nebo z důvodu subsidiarity (lex primaria derogat legi subsidiarie). Teorie ani soudní praxe není v tomto ohledu zajedno. Protože podrobnější pojednání by bylo nad rámec přiměřeného rozsahu v této obžalobě, lze vystačit se stručným pojednáním. Základní skutková podstata trestného činu podvodu narozdíl od skutkové podstaty tr. činu úvěrového podvodu vyžaduje naplnění znaků obohacení sebe nebo jiného a způsobení škody vyšší než nepatrné,

151

k nímž se vyžaduje zavinění úmyslné (§ 13 odst. 2 tr. zákoníku). Na druhé straně, tr. čin úvěrového podvodu oproti tr. činu podvodu předpokládá, že jednání tam vymezená jsou uskutečňována při sjednávání úvěrové smlouvy. Čili tr. čin úvěrového podvodu obsahuje narozdíl od tr. činu podvodu předpoklad, že jednání probíhá při sjednávání úvěrové smlouvy a tr. čin podvodu obsahuje navíc znaky způsobení škody a obohacení sebe či jiného. Toto srovnání naznačuje, že nemůže jít o vztah speciality, neboť v poměru speciality platí, že užší (speciální) ustanovení obsahuje všechny rozhodné znaky širšího (obecného) ustanovení. Tedy užší ustanovení musí nutně mít všechny rozhodné znaky obecného ustanovení a některé znaky ještě navíc, které širší ustanovení nemá a jimiž se tato ustanovení obsahově liší.Vzhledem k tomu, že v porovnávaných případech popsané pravidlo neplatí, o takový poměr z těchto hledisek uplatňovaných v teorii trestního práva nemůže jít.

Poměr subsidiarity je v těchto souvislostech v teorii trestního práva vysvětlován tak, že v poměru subsidiarity jsou ustanovení určená k ochraně týchž společenských vztahů, je-li účelem jednoho z obou ustanovení (subsidiárního) pouze doplnit v témže směru ochranu, kterou poskytuje druhé ustanovení (primární), a to i proti méně nebezpečným (škodlivým) útokům téhož druhu. Ustanovení subsidiárního, zpravidla mírnějšího, se užije tehdy, není-li čin trestný podle ustanovení primárního. Jako příklady subsidiarity jsou uváděny případy vzdálenějších vývojových stádií, tr. činy v poměru ke stádiu bližšímu dokonání, tr. čin (pokus zahrnuje přípravu, dokonaný tr. čin zahrnuje jak přípravu tak pokus), ustanovení o tr. činu ohrožovacím k ustanovení o tr. činu poruchovém a méně závažné formy trestné součinnosti ve vztahu k závažnějším. Tr. čin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku je ohrožovacím tr. činem, jímž nedojde ke způsobení škody, ale jen k ohrožení majetkových práv věřitele, jehož pohledávka za dlužníkem se stává v důsledku uvádění nepravdivých údajů a dalších alternativních jednání této skutkové podstaty z pohledu možnosti jejího vymožení oslabenou. Na druhé straně tr. čin podvodu ve své základní skutkové podstatě vyžaduje účinek ve formě způsobení škody a v návaznosti na to tato skutková podstata předpokládá poruchový následek záležející v porušení majetkových práv (způsobení škody). Z uvedeného plyne, že pokud konkrétní jednání obsahuje znaky obou tr. činů, je tr. čin úvěrového podvodu v poměru subsidiarity k trestnému činu podvodu, když již tento poměr je podle vyjádřené teorie zmíněné shora dán kromě jiného tím, že ustanovení o tr. činu s ohrožovacím následkem je ustanovením subsidiárním ve vztahu k tr. činu s poruchovým následkem. Podle shora rozvedeného výkladu by tedy ustanovení tr. činu podvodu mělo být primárním a ustanovení tr. činu úvěrového podvodu subsidiárním.

Navzdory tomu soudní praxe a teorie trestního práva nemá zcela jasno, jakému z probíraných trestných činů a podle jakého pravidla dát přednost, jsou-li naplněny znaky obou těchto trestných činů. Názory se velmi různí. Některá rozhodnutí soudů považují tr. čin úvěrového podvodu ve vztahu k (obecnému) podvodu za speciální, jiná rozhodnutí presentující názory v publikovaných stanoviscích považují první z tr. činů za primární a tr. čin podvodu za subsidiární. Z uvedeného vyplývá, že relativní shoda panuje alespoň v tom, že ustanovení o tr. činu úvěrového podvodu má před tr. činem podvodu přednost. Proto byla respektována tato dosavadní praxe a byla použita právní kvalifikace trestného činu úvěrového podvodu, když rozebíraný aplikační problém nemá pro obviněné praktický dopad, neboť trestní sazby jakož i ostatní dopady jsou u obou porovnávaných tr. činů stejné.

Subjektivní stránka tr. činu úvěrového podvodu je zde u všech obviněných dána ve formě zavinění úmyslného podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, když je potvrzováno, že obvinění vědomě uváděli nepravdivé a hrubě zkreslené údaje a podstatné údaje zamlčovali se záměrem dosáhnout tak neoprávněně poskytnutí úvěrových prostředků na řešení své zadluženosti vůči

152

věřitelům, přičemž byli současně srozuměni s tím, že s ohledem na prohlubující se ztrátové hospodaření těchto společností nebudou tyto společnosti schopny dostát svým závazkům vyplývajícím z uzavřených úvěrových smluv a úvěrové prostředky vrátit, když nemohli oprávněně předpokládat (spoléhat), že budou schopni úvěr splácet ve stanoveném termínu a v tomto ohledu tak mohli spoléhat jen na náhodu (na nejistou událost). Z řečeného plyne, že zavinění ve vztahu k nesplnění závazku a způsobení škody, která není obligatorním znakem základní skutkové podstaty tohoto trestného činu, je potvrzováno ve formě úmyslu eventuálního podle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Takto posouzené zavinění všech obviněných se vztahuje ke kvalifikované skutkové podstatě uvedené v odst. 6 písm. a) citovaného tr. činu, s nímž zákon spojuje zavinění z nedbalosti /viz § 17 písm. a) tr. zákoníku/. Skutečnost, že ke znaku objektivní stránky způsobení škody (účinku) postačuje nedbalost a přitom ve všech projednávaných případech všech obviněných je dokládáno zavinění úmyslné, zvyšuje stupeň škodlivosti jednání obviněných.

Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 18K 91/2000-70 ze dne 30. 3. 2001 byl prohlášen konkurs na majetek dlužníka spol. REALITY - TRADING, spol. s r. o. Správcem konkursní podstaty byl ustanoven JUDr. Jiří Magasanik se sídlem, M. Kršňákové 412, Chabařovice. Návrh na prohlášení konkursu podala dne 7. 7. 2000 Živnostenská banka, a. s.

Rozhodnutím Městského soudu v Praze č. j. 97K 40/2000-111 ze dne 26. 6. 2001 byl prohlášen konkurs na majetek dlužníka společnosti SATRAPA, a. s. v likvidaci. Správcem konkursní podstaty byl ustanoven JUDr. Jan Růžek se sídlem Praha 1, Na Perštýně 12. Účelem konkursního řízení bylo uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku.

Rozhodnutím Městského soudu v Praze č. j. 93K 54/2001-16 ze dne 30. 7. 2001 byl prohlášen konkurs na majetek dlužníka společnost ČAS, s. r. o. Správcem konkursní podstaty byl ustanoven JUDr. Josef Potoček se sídlem Praha 3, Hradecká 3. Dne 9. 10. 2001 byl JUDr. Potoček zproštěn funkce nuceného správce a nucenou správkyní byla ustanovena JUDr. Jarmila Veselá se sídlem Praha 3, Hradecká 3.

Rozhodnutím Městského soudu v Praze č. j. 89K 32/01 ze dne 8. 11. 2001 byl prohlášen konkurs na majetek dlužníka společnosti BOHEMIA WILD, s. r. o. Správcem konkursní podstaty byl ustanoven JUDr. Ivan Hanovský se sídlem Tavolníkova 1844, Praha 4.

Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 7. 5. 2003 č. j. 78 K 41/2002-131 byl prohlášen konkurs na majetek dlužníka Ing. Františka Chvalovského. Správcem konkursní podstaty byl ustanoven JUDr. Dušan Diviš, advokát se sídlem Slezská 32, Praha 2.

Státní zástupce opakovaně rozhodl o zajištění nároku poškozeného podle § 47 odst. 1 tr. řádu. Jedná se usnesení státního zástupce ze dne 20. 4. 2001 č. j. 2 VZv 4/2001-328, 20. 4. 2001 č. j. 2 VZv 4/2001-333, 15. 5. 2001 č. j. 2 VZv 4/2001-498, 23. 4. 2001 č. j. 2 VZv 4/2001-359, 23. 4. 2001 č. j. VZv 4/2001-365, 27. 4. 2001 č. j. 2 VZv 4/2001-381, a 27. 4. 2001 č. j. 2 VZv 4/2001-376. Citovaná rozhodnutí se týkají zajištění nároku poškozeného na náhradu škody na majetku obv. Ing. F. Ch., obv. Ing. L. F., obv. Z. M., obv. Ing. M. B., obv. Ing. V. F. a obv. Ing. P. F. Zajištěny byly movité věci (osobní motorová vozidla, přívěsy za motorová vozidla), nemovité věci (pozemky a nemovitosti), peněžní prostředky na účtech a vkladních knížkách a obchodní podíly v různých obchodních společnostech. Proti všem rozhodnutím o zajištění nároku na náhradu škody obvinění podali stížnost. Vrchní soud v Praze, příslušný k rozhodnutí o podaných stížnostech, usneseními ze dne 30. května 2001 pod sp. zn. 6 To 61/01, 6 To 62/01, 6 To 63/01, 6 To 60/01, 6 To 72/01 a dne 19. června 2001 všechny stížnosti zamítl jako nedůvodné podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu.

Státní zástupce v průběhu přípravného řízení zajistil dne 11. 9. 2001 pod č. j. 2 VZv 4/2001-1340 podle § 79a odst.1 tr. řádu peněžní prostředky ve výši 1.021.447,- Kč na účtu D. F.,

153

manželky obv. Ing. V. F., neboť zjištěné skutečnosti nasvědčovaly tomu, že peněžní prostředky na účtu u banky byly výnosem z trestné činnosti.

Na podkladě žádosti o první pomoc ve Švýcarské konfederaci byly dne 1.3.2001 unesením tamních orgánů zajištěny peněžní prostředky na účtech číslo 0697-849-7 a číslo 0697-4601-1 u peněžního ústavu Credit Suisse, jejichž majitelem nebo osobou s dispozičním právem je obv. Ing. F. Ch., a to do maximální výše 33.777.000,- CHF ( příloha č. 8, sv. 2, č.l.446).

K osobám obviněných bylo zjištěno, že žádná z nich nemá záznam v evidenci přestupků v místě svého bydliště a žádná z nich nemá záznam v rejstříku trestů.

Vzhledem k tomu, že v této trestní věci byla opakovaně podána obžaloba ( celkem 3x ) a následně vždy byla věc vrácena státnímu zástupci k došetření v rámci předběžného projednání obžaloby, je vhodné výslovně uvést, že všechny vytýkané vady a nedostatky byly podle možností odstraněny. Především byl spisový materiál řádně a přehledně označen a očíslován. Od Komerční banky, a.s. byly opatřeny originální úvěrové svazky, které jsou ve spisové materiálu označeny jako příloha č. 36 – svazky 1-15. Z nich byla pořízena ověřená kopie označená jako příloha č. 37 – svazky 1-15. Skutečností je, že tyto úvěrové svazky, které Komerční banka, a.s. vydala jako originály, neobsahují všechny originální listiny, ale mnohé listiny se v nich vyskytují pouze v kopii. K opakovanému dotazu banka sdělila, že již nemá k dispozici žádné originální listiny vztahující se k těmto úvěrovým případům. Dále byly opatřeny překlady listin do českého jazyka, na které bylo poukazováno při vrácení věci k došetření. Byl opatřen další znalecký posudek a doplňky. Závěry některých znaleckých posudků se vzájemně liší, když je nutno poukázat na fakt, jak podrobně rozebráno shora, že řešení některých otázek v těchto znaleckých posudcích jde jednak nad rámec povinného rozsahu a předmětu dokazování (§ 2 odst. 5, § 89 tr. řádu) a jednak mimo rámec odborných otázek ve smyslu ust. § 105 odst. 1 tr. řádu. S těmito dílčími rozpory se obžaloba v odůvodnění vypořádala, když všechny důležité otázky vztahující se ke znakům skutkové podstaty trestných činů podle použité právní kvalifikace byly uspokojivě vyřešeny.

Všem obviněným bylo umožněno spisový materiál řádně prostudovat. Obvinění měli k dispozici celý spisový materiál a odpovídající časový prostor. Dodatečně byla doručena zpráva poškozené Komerční banky, a.s., jejíž kopie byly obviněným zaslány, aby se tak mohli seznámit i s touto listinou dodatečně zařazenou do trestního spisu.

Námitky některých obviněných poukazující na rozsáhlost a nepřehlednost spisového materiálu a požadující nové uspořádání listin ve spise včetně vyjmutí nadbytečných listin nebylo možno akceptovat již jen z toho důvodu, že by to mohlo být na úkor přehlednosti a průkaznosti, jak bylo se všemi listinami naloženo a navíc by tím vznikla potřeba nového prostudování spisu, která by vedla k dalším průtahům v tomto trestním řízení. Skutečnost, že spis je rozsáhlý a že je v něm obsažena řada listin několikrát, byla do značné míry eliminována koncepcí odůvodnění obžaloby, v němž je poskytnut přehled relevantních důkazních prostředků s uvedením čísla listu a popř. čísla svazku, v nichž se listiny nacházejí.

Pokud jde o zachování totožnosti skutků, lze poukázat na to, že i tento aspekt byl brán na zřetel. Totožnost popisu skutků ve sdělení obvinění, popř.v usnesení o zahájení trestního stíhání, je s popisem skutků v obžalobě zachována, a to nejméně částečně v jednání a úplně v následku. Nutno přitom přihlédnout k tomu, že rozdíly v popisu skutku v záznamech o sdělení obvinění či v usneseních o zahájení trestního stíhání a popisů skutků v obžalobě odrážejí různá stádia tohoto trestního řízení, neboť v době zahájení trestního stíhání byly k dispozici důkazní prostředky, jejichž obsah umožňoval rozhodnout o zahájení trestního stíhání, zatímco popis skutků v obžalobě zahrnující úplnější skutkový děj odpovídá shromážděným důkazním prostředkům v dalším v průběhu vyšetřování, které tak umožňovaly vypracovat podrobnější popis skutků. Proto lze konstatovat, že totožnost skutku vyžadovaná

154

ustanovením § 176 odst. 2 tr. řádu (v dalším stádiu tr. stíhání pak v ust. § 220 odst. 1 tr. řádu) je zachována, když se nevyžaduje naprostá shoda skutku, ale shoda mezi podstatnými skutkovými okolnostmi, přičemž se musí přihlížet k vývoji důkazní situace. Ustálená soudní praxe považuje za zachovanou totožnost skutku, jestliže je úplné shoda alespoň v jednání při rozdílném následku, jestliže je úplná shoda alespoň v následku při rozdílném jednání nebo jestliže jednání či následek jsou alespoň částečně shodné. Shoda však musí být v podstatných okolnostech, jimiž se rozumí zejména skutkové okolnosti charakterizující jednání nebo následek z hlediska právní kvalifikace, která přichází v úvahu. Na druhé straně podstatnými okolnostmi z tohoto hlediska nejsou ty skutkové okolnosti, které charakterizují jen zavinění či jiný znak subjektivní stránky činu. S ohledem na uvedené je přirozené, že popis skutku (zejména skutkového děje) v usnesení o zahájení trestního stíhání ( sdělení obvinění ) se obvykle od jeho popisu v obžalobě liší, neboť popis skutku v obžalobě odráží úplnější skutečnosti zjištěné v dalším stadiu přípravného řízení.

Státní zástupce VSZ v Praze:

JUDr. Miroslav Pecka

155