A. Základní údaje · 2016-12-20 · navrženy dle platné ČSN736102 – „Projektování...

METALART s. r .o. Ing.arch. Dušan V r š e k, autor izovaný archi tekt , Metalar t s. r .o. Praha, te lefon : 602 554 352, Ing. Mi loslav J e l í n e k, projekce staveb, urbanismus, autor izovaný inženýr v oboru pozemních staveb, Opletalova 690, Chrudim, te lefon : 469 637 631, mobi l : 603 579 466, E - mai l : je l inek.projekt@iol .cz

Regulační plán PUMBERKA - ZÁPAD Chrudim Strana 1 (celkem 20)

A. Základní údaje

Identifikační údaje Pořizovatel : MĚSTO CHRUDIM

se sídlem : Resselovo náměstí 77 odpovědný zástupce : Mgr. Jan Čechlovský - s t a r o s t a m ě s t a

pro věci technické : Ing. Alena Stará - vedoucí oddělení územního plánu Projektant : M E T A L A R T s.r.o. Ing.arch. Dušan V R Š E K

a u t o r i z o v a n ý a r c h i t e k t Podnikatelská 545, 190 11 Praha 9 – Běchovice mobil : 602 554 352, E-mail : [email protected] ODBORNÁ SPOLUPRÁCE A KOORDINACE

I n g . M i l o s l a v J E L Í N E K P r o j e k c e s t a v e b , u r b a n i s m u s a u t o r i z o v a n ý i n ž e n ý r v o b o r u p o z e m n í c h s t a v e b Opletalova 690, Chrudim II, tel. : 469 637 631, mobil : 603 579 466, E-mail : [email protected] SPECIALISTÉ

Doprava Ing. Vladimír Z i m a Vodovod, kanal izace Vlasta N o v o t n á Plyn, tep lo Vlasta N o v o t n á Elekt rorozvody Jaroslav P o u č Telekomunikace Milan Š m e j d a KRAJINA, PŘ ÍRODA, ZPF A PUPFL Ing. Jana Kulhánková

Druh ÚPD : R E G U L A Č N Í P L Á N Stupeň ÚPD : N Á V R H Datum zpracování : č e r v e n 2009


NÁVRH Regulační plán PUMBERKA - ZÁPAD Chrudim Strana 3 (celkem 20)

OBSAH A.1 Textová část regulačního plánu A.1.a) Vymezení řešené plochy A.1.b ) Podmínky pro vymezení a využití pozemků A.1.c ) Podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury A.1.d) Podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území A.1.e) Podmínky pro vytváření zdravého životního prostředí A.1.f ) Podmínky pro ochranu veřejného zdraví A.1.g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti sátu a vymezení pozemků pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, s uvedením katastrálních území a parcelních čísel A.1.h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které

lze uplatnit předkupní právo, s uvedením katastrálních území a parcelních čísel A.1.i ) Výčet územních rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje A.1.j ) Údaje o počtu listů RP a počtu výkresů grafické části A.2. Textová část RP podle rozsahu jím nahrazovaných územních rozhodnutí A.2.a) Druh a účel umísťovaných staveb A.2.b) Podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb, které nejsou zahrnuty

do staveb veřejné infrastruktury, včetně podmínek ochrany navrženého charakteru území, zejména ochrany krajinného rázu (například uliční a stavební čáry, podlažnost, výšku zástavby, objemy a tvary zástavby, intenzitu využití pozemků),

A.2.c) Podmínky pro napojení staveb na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu A.2.d) Podmínky pro změny staveb a změny vlivu staveb na využití území A.2.e) Podmínky pro vymezená ochranná pásma A.2.f) Podmínky pro vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability A.2.g) Stanovení pořadí změn v území (etapizace) A.2.h) Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle §117, odst.1

stavebního zákona

Seznam použitých zkratek:

ÚP VÚC – územní plán velkého územního celku ÚPD – územně plánovací dokumentace ÚPP – územně plánovací podklad ÚSES – územní systém ekologické stability LBK – lokální biokoridor LBC – lokální biocentrum ÚP SÚ – územní plán města RPn – regulační plán - návrh ZPF – zemědělský půdní fond PUPFL – pozemky určené k plnění funkce lesa



A.1 Textová část regulačního plánu A.1.a) Vymezení řešené plochy

Řešené území se nachází v severovýchodní okrajové části města, je součásti lokality Stromovka, která je určená pro bytovou zástavbu. Jedná se o plochy dalšího územního rozvoje města. Vazba s městem a především s jeho historickou částí tvoří místa pohledů na pozadí Železných hor a budoucí osu spojující město s lokalitou Topol – Habrov. Řešené území je vymezeno takto: - z jihu je území vymezeno stávající strukturou bytových domu na Větrníku - dva 13. podlažní domy a tři 5. podlažní

domy [D1 –D3] - ze západu je území vymezeno zahradami uliční fronty rodinných domů v ulici Na Kopci s průběhem

po ul. Maleckou a dále hranicí svahu při ul. Na Větrníku - z východu je limitováno vrchním vedením 35 kV – linkou VN 841 a 842 s ochranným pásmem - ze severu navazuje na zemědělské pozemky – orné půdy a trať železniční dopravy v blízkosti katastrální hranice

k.ú. Vestec u Chrudimi

Rozloha řešené plochy ………………………………………………………..………………….. 39,18 ha A.1.b) Podmínky pro vymezení a využití pozemků

Regulační plán je zpracován nad geodeticky zaměřeným mapovým podkladem a digitální katastrální mapou k.ú. Chrudim. Pozemky jsou vymezeny svými hranicemi v katastru nemovitostí. Funkční využití pozemků, velikost zastavěné plochy, maximální kapacita objektů, maximální podlažnost jsou určeny předmětnou dokumentací regulačního plánu, se kterou musí být v souladu. Regulační plán nepřipouští jiné funkční využití ani jiné kapacitní, plošné a hmotové uspořádání objektů než je určené regulačním plánem. Případné budoucí změny funkčního využití, kapacity, zastavěné plochy nebo hmotového uspořádání nejsou přípustné bez projednání a schválení změny regulačního plánu. Regulační podmínky jsou graficky a slovně vyjádřeny ve výkresové části RP Plochy s rozdílným způsobem využití Urbanizované území Plochy zastavěné a zastavitelné v urbanizovaném území Plochy bydlení BH – bydlení v bytových domech BI – bydlení v rodinných domech Plochy rekreace RI – rekreace – stávající objekty zahradních objektů, chat Plochy občanského vybavení OM – komerční zařízení malá a střední Plochy dopravní infrastruktury DS – místní komunikace stávající DS – místní komunikace funkční skupiny C DS – místní komunikace funkční skupiny D1 – obytná zóna DS – místní komunikace funkční skupiny D2 – chodníky, stezky Plochy nezastavitelné v urbanizovaném území Plochy a systémy sídelní zeleně ZV – zeleň na veřejných prostranstvích ZS – zeleň soukromá vyhrazená ZO – zeleň ochranná, izolační a doprovodná

A.1.c) Podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury Šířky komunikačních prostorů musí vyhovovat minimální předepsané šířce: - 8,0 m u obytných ulic (kategorie D1), při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5m - 12,0 m u místních obslužných místních komunikací (kategorie C) Povinnou nedílnou součástí veřejného vybavení komunikací jsou inženýrské sítě, veřejná zeleň a nejméně jeden pruh vyhrazený pro pěší v min. š. 2,0 m umožňující bezbariérové užívání. Pás veřejné zeleně (stromořadí) podél obslužných komunikací musí mít min. šířku 2,0 m. Stávající poloha a umístění inženýrských sítí jsou poměrně nahodilé až chaotické. Regulační plán předepisuje situování inženýrských sítí ve veřejných komunikacích, v přilehlých chodnících a zelených pásech. Poloha inženýrských sítí bude navzájem koordinována. Nedílnou součástí koordinace je povinné umístění vzrostlé zeleně – alejí, stromořadí jako nedílné součásti veřejných prostorů a komunikací. Částečnou výjimku z povinného umístění v plochách a koridorech veřejných komunikací mohou mít kanalizační stoky, které kromě uvedené podmínky koordinace a umístění ve veřejných komunikacích respektují přirozený spád pozemků.

A.1c) 1 ŘEŠENÍ DOPRAVY

Navrženy jsou jednak místní obslužné komunikace pro přípustnou i návrhovou rychlost 50 km/h. – kom. „A“, kom.“B“. Komunikace připojující navrhovanou bytovou a občanskou zástavbu jsou rovněž navrženy místní obslužné komunikace pro přípustnou i návrhovou rychlost 30 km/h. – kom. „C“ až kom.“E“. Komunikace připojující obytnou zástavbu rodinných domů - místní komunikace se smíšeným provozem D1 – obytné zóny s přípustnou i návrhovou rychlost 20 km/h. Část komunikací je obousměrná, část jednosměrná. Minimální šířka obousměrné dopravní plochy je 5,50 m, ve většině případů 6,00 m. Jednopruhové jsou vesměs jednosměrné šířky 3,50 m. Všechny křižovatky v řešeném území jsou navrženy úrovňové, styčné nebo průsečné. Křižovatky jsou navrženy dle platné ČSN736102 – „Projektování křižovatek na pozemních komunikacích“. Křižovatky obslužných komunikací budou s dopravním značením určujícím přednost v jízdě, většinou bez řadících pruhů.

A.1c) 2 ŘEŠENÍ TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A.1c) 2.1 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

Řešené území bude zásobeno vodou z přívodního řadu o vnitřním průměru 150 mm, napojeného na stávající řad téhož průměru, vyvedeného ze strojovny vodojemu Stromovka. Na přívodní řad pak bude připojena síť zásobovacích řadů v řešené lokalitě, která je převážné navržena jako zokruhovaná o vnitřním průměru DN 100 a 80 mm. Bytové domy o 6-ti podlažích budou připojeny na řad vyššího tlakového pásma pomocí samostatného řadu, který bude v začátku veden v souběhu s novým řadem středního pásma a poté odbočí a povede v souběhu se stávající komunikací. U všech nově navržených vodovodních řadů je počítáno s provedením příslušného množství veřejných částí vodovodních přípojek, které budou ukončeny za hranicemi jednotlivých stavebních parcel. Přípojky pro napojení jednotlivých sekcí bytových domů a objektů občanské vybavenosti budou ukončeny 1,0 m před obvodovým zdivem navržených staveb.

A.1c) 2.2 KANALIZACE

Výstavba kanalizačních řadů v lokalitě PUMBERKA - ZÁPAD zabezpečí vytvoření technické infrastruktury odpovídající současnému a především výhledovému rozvoji a stavu zástavby. V souladu s koncepcí stávající městské kanalizační sítě je pro odvedení splaškových i dešťových odpadních vod navržena jednotná kanalizační síť uličních stok. Jedná se o běžné kanalizační potrubí situačně uložené v komunikacích při respektování normového uspořádání a koordinace s ostatními inženýrskými sítěmi. Účelem navržených kanalizačních stok je napojení a odvedení veškerých (splaškových i srážkových) odpadních vod z odvodňovaného území do systematické kanalizační sítě města, která je ukončena komunální čistírnou odpadních vod v Chrudimi. Vybudování objektů kanalizačních řadů je tedy v souladu s požadavky na rozvoj města a zlepšení životního prostředí. Podmiňující faktory pro připojení jednotlivých spádových území: Zastavěná část lokality spádově ukloněná k ulici Na Kopci resp. k Malecké ulici: - připojení do stávající kanalizace v místě restaurace U kapličky.

Tři navržené páteřní řady budou odvádět odpadní vody z této lokality do ulice Na Kopci. V této ulici v současnosti kanalizace není. Z roku 1996 je ing. Jedličkou zpracována projektová dokumentace, která řeší připojení této části ulice Na Kopci spádově přikloněné ke „Kapličce“. Projektovaná kanalizace je navržena v profilu DN 300 mm, ale připojení nových ploch vyvolá jeho zvýšení na DN 500 a ve spodní části na DN 600 mm – aby bylo potrubí schopno odvést předběžně vypočtené množství dešťových vod z řešené lokality PUMBERKA – ZÁPAD navýšené o odhadnuté množství ze spádového území až k plánované přeložce komunikace I/37. Zároveň je zřejmé že tato nová lokalita podstatně ovlivní profil kanalizace v Malecké ulici. Vynucená rekonstrukce – zkapacitnění sběrače „G“ v celé délce Malecké ulice a to předběžně v profilu min. 1500 - 2000 mm.

Stávající navazující kanalizace ke kapličce: - je z kameniny DN 600 mm, kanalizace je schopna celkové množství odpadních vod převést mimo

dolního úseku, který bude nutno rekonstruovat na min. DN 800 mm s kapacitou 2198 l/s při dodržení stávajícího spádu 34,5 ‰.

Zastavěná část lokality spádově ukloněná k ulici Na Kopci: - spádově odvrácené od Malecké ulice a připojující se do nové kanalizace v ulici Pod Kopcem.

Tři navržené páteřní řady odvádějí odpadní vody z této lokality a jsou přiváděny do ulice Na Kopci a to do části ukloněné mimo zastavěné území.



V této ulici se kanalizace nenachází. Ing. Hůlkou byla zpracována v r. 2002 projektová dokumentace, která řeší svedení této části ulice Na Kopci dolů ke konci ulice Pod Kopcem a společně pak řeší převedení odpadních vod pomocí shybky pod Chrudimkou do kanalizačního sběrače „A“ ústícího na ČOV Chrudim. Tato kanalizace je projekčně navržena v profilu DN 300 mm a v dolním úseku v profilu DN 400 mm. Profil však bude nutno zvýšit v celé navržené kanalizaci v ulici Pod Kopcem, kde bude nutno provést množství vypočtené ing. Hůlkou 73 l/s a množství přicházející od lokality Stromovka 822 l/s tj. celkových 895 l/s. Při spádu daném současnými možnostmi nivelety a to 4,1 ‰ to bude potrubí DN 1000 mm s kapacitou 1358 l/s. K tomu, aby bylo možné použít stávající shybku o DN 400 mm, bude nutné toto vypočtené množství odlehčit do Chrudimky vhodně umístěnou odlehčovací komorou. Předběžně je navržena typizovaná odlehčovací komora AS-ŠOK 1000, kterou dodává firma ASIO spol. s r.o. Brno. U všech nově navržených kanalizačních řadů je počítáno s provedením příslušného množství veřejných částí kanalizačních přípojek, které budou ukončeny za hranicemi jednotlivých stavebních parcel. Přípojky pro napojení bytových domů a objektů občanské vybavenosti budou ukončeny revizními šachtami ve vzdálenosti 1,0 m od obvodového zdiva navrženého objektu.

A.1c) 2.3 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Na základě požadavku pořizovatele je pro celé území řešené regulačním plánem uvažováno se dvěma tepelnými medii : STL a NTL plynovody a CZT – teplovodními rozvody. Jako zdroj tepla bude využit stávající primérní přívod horké vody do PS D 35, ze které jsou v současné době vedeny severním směrem 2 sekundérní (teplovodní) větve. Bytové domy a nebytový objekt je možné zásobovat teplem z SCZT a to formou dvoutrubkového rozvodu s instalací směšovacích stanic přímo v jednotlivých objektech. Předpokládá se prodloužení dvou stávajících teplovodních větví dimenze 2x DN 150 a 2 x DN 100.

A.1c) 2.4 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM

Trasa jednotlivých plynovodů byla navržena na základě regulačního plánu umístění jednotlivých RD, komunikací, chodníků a veřejných ploch. Umístění hlavních řadů je řešeno s ohledem na požadavky budoucího provozovatele RWE a.s. a platných norem a předpisů. Navržená plynofikace pokračuje napojením na stávající plynovod STL PE 90 v ul. Na Kopci. V celé nové lokalitě PUMBERKA - ZÁPAD se bude jednat o středotlaké plynovody, plynovodní přípojky, dále o NTL plynovodní řad a NTL plynovodní přípojky. V návaznosti na stávající STL řad, budou pokračovat plynovody v dimenzi PE dn 90, v návaznosti na NTL plynovod PE 90 v ul. Na Výsluní, bude rovněž pokračovat plynovod v dimenzi NTL PE 90. Přípojky pro bytovou zástavbu: - pro rodinné domy dimenze PE dn 32 z STL, v případě podcházení komunikace bude veden

v chráničce pod vozovkou plynovod PE 63 vždy pro 2 RD a před napojením HUP se rozdělí na 2x PE 32

- pro rodinné domy dimenze PE dn 40 z NTL plynovodu - pro bytové a nebytové domy PE dn 50 z STL a NTL Všechny plynovodní přípojky budou ukončeny v HUP ve společném pilíři s elektroměrem a smyčkovou přípojkovou skříní na hranici jednotlivých pozemků.

A.1c) 2.5 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ

Zařízení vysokého napětí: Podmiňující faktory pro připojení řešeného území: – zabezpečení náhradního napájení sítě stávajících trafostanic v průmyslové oblasti (uvolnění

řešeného území od odbočky VN 35 kV) Jedná se o vrchní vedení VN 35kV v délce cca 780 m, které odbočí z VN 841 v blízkosti místní

části Vestec s následným zapojením do stávajícího rozvodu VN 35kV. – pokrytí nových odběrných míst

Pro pokrytí odběrů nových bytových a rodinných domů je uvažováno několik zdrojů elektrické energie. Stávající zděné TS č.1281, TS č.1282 a stožárová TS č.872. Nově navrženo je vybudování čtyř kompaktních betonových trafostanic, označených T1, T2, T3 a T4 do výkonu 1x630kVA.

Zařízení nízkého napětí: Z navržených trafostanic budou provedeny distribuční kabelové rozvody 1kV. Pojistkové přípojkové skříně SS budou zabudovány do zděných pilířů, které budou společné pro elektroměrové rozvaděče a HUP. Odjištění kabelů a vzájemné zokruhování trafostanic bude provedeno v rozpojovacích pilířích SR, osazených samostatně.

A.1c) 2.6 TELEKOMUNIKACE

Celá síť je plánována jako pružná s připojením na ústřednovou jednotku (RSU) „ Na Šancích“. Do lokality je třeba přivést primérní kabel s kapacitou 600 párů a ten rozdělit na síťový rozvaděč SR1 o kapacitě 200 párů a 100 párů rezerva a do síťového rozvaděče SR2 o kapacitě 300 párů. Do společného výkopu je vhodné jako přílož položit dvě trubky HDPE pro optiku. Pro celou lokalitu bude použita podzemní telekomunikační síť s použitím kabelů TCEPKPFLE(ZE)..XN/0,4 v návaznosti na výsledek výpočtů nebezpečných vlivů VVN. Navržená zástavba si vynutí přeložky 50xN/0,4 a 2x HDPE v délce cca 250m a přeložku 400xN/0,4, 300xN/0,8 v délce cca 70m.

A.1.d) Podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území

Všechny objekty musí respektovat všechny předepsané plochy s rozdílným způsobem využití a prostorové regulační podmínky, velikost zastavěné plochy, maximální podlažnost, zastřešení. Každá stavba musí splnit všechny předepsané regulativy, jakékoliv výjimky nejsou dovoleny a vyžadují změnu a nové projednání a schválení regulačního plánu. Návrh regulačního plánu PUMBERKA - ZÁPAD vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v řešeném území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Území řešené regulačním plánem není zahrnuto do žádných regionálních ani nadregionálních systémů ochrany přírody a krajiny. Ochrana kulturních památek je dána zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. V řešeném území se nenachází žádná nemovitá kulturní památka zapsaná ve státním seznamu, ani památkově chráněné území. Řešená lokalita se nachází v území s archeologickými nálezy. Stavební činnost v řešených lokalitách bude zatížena povinností dle § 22, odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. v platném znění již od doby přípravy stavby na území s archeologickými nálezy oznámit svůj záměr Archeologickému ústavu Akademie věd ČR (Letenská 4, Praha 1) a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčené území záchranný archeologický výzkum. V případě objevení archeologického nálezu (kosti, zdivo, střepy, atd.) musí podle § 23 odst. 2 památkového zákona nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací tento nález oznámit Archeologickému ústavu AV ČR nebo nejbližšímu muzeu (Muzeum východních Čech, Eliščino nábřeží 465, Hradec Králové) a to nejpozději do druhého dne po nálezu. Archeologický nález i naleziště musí být podle § 23 odst. 3 památkového zákona ponechány beze změn až do prohlídky AÚ AV ČR nebo muzeem, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení. Regulativy vyplývající ze schváleného územního plánu sídelního útvaru města charakterizují toto území jako plochy dalšího rozvoje města pro bytovou zástavbu – nízkopodlažní a vícepodlažní. Okolí řešeného území tvoří jak vícepodlažní tak i nízkopodlažní zástavba. Vícepodlažní zástavba je tvořena sídlištěm z 1. poloviny 80. let – 3 věžové 13. podlažní domy, kolem kterých bylo od počátku postupně dostavěno několik bytových domů s výškou od 5. do 6. NP s mansardovým zastřešením či nízce sklonitými sedlovými střechami. Z východní strany tvoří zájmové území budoucí trasa přeložky I/37. Ulice Na Kopci je ze západní strany lemována rodinnými domy ze 60. - 80. let, novostavbami a doplňkovými stavbami – rekreační stavby zahradních domů. V řešeném území je rozdílná míra urbanizace jednotlivých částí území. Z tohoto důvodu je třeba nahlížet na urbanistický návrh jako na doplnění stávající zástavby a nový koncept výstavby na prozatím nezastavěných plochách. Svou polohou tvoří řešené území svébytný městský satelit eventuelně, samostatnou místní část s přímými vazbami na město a jeho centrum. Z hlediska aktuálního stavu krajiny se jedná o typ krajiny antropogenní – řešené území je velmi málo stabilní, až málo stabilní. Jedná se o bezlesou krajinu s převahou orné půdy, zemědělsky intenzivně využívanou. Na hranici současně zastavěného území se nachází zástavba rodinných domů se zahradami. Hranice pozemků starší zástavby jsou často doprovázeny významnými krajinnými solitérami – mohutnými duby, jasany, lipami a javory. V jižní části řešeného území zemědělsky intenzivně využívaná krajina navazuje na sídlištní zeleň ve stáří ca 10 let. V zájmu ochrany přírody a krajiny je třeba skloubit požadavky na jednoduchou a funkční zeleň. Vytvořit hladké kvalitní, dobře udržovatelné travnaté plochy, jednak volně vedené skupiny a pásy kompaktní, vertikálně zapojené zeleně, která svým složením vychází z původních druhů okolní krajiny. Navržená zeleň musí svými nároky splňovat požadavky správce zeleně na jednoduchou a efektivní údržbu a dále požadavek na koordinaci výsadeb s trasami inženýrských sítí včetně jejich ochranných pásem a bezpečnost silničního provozu.



A.1.e) Podmínky pro vytváření zdravého životního prostředí Území řešené regulačním plánem není zahrnuto do žádných nadregionálních systémů ochrany přírody a krajiny. Funkční uspořádání Funkční uspořádání území je základní podmínkou a prvním pilířem (předpokladem) vytváření zdravého životního prostředí. Plochy s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny ve shodě s platným ÚPN SÚ Chrudim. Veškerá zástavba v lokalitě bude realizována formou bydlení čistého v bytových domech a v rodinných domech na vlastních pozemcích. Pouze jeden objekt bude mít náplň občanského vybavení komerčního zařízení - malé a střední. Svým provozem nebude mít žádné negativní vlivy na životní prostředí. Převažující forma bydlení v rodinných domech na pozemcích obytnými zahradami sama o sobě představuje z hlediska tvorby životního prostředí ideální způsob bydlení a sama nemá žádné negativní vlivy na životní prostředí Doprava Doprava, její návrh struktury a omezení je druhou základní podmínkou a pilířem vytváření zdravého životního prostředí. Návrh RPn PUMBERKA - ZÁPAD vytváří novou koncepci dopravy s dopravním napojením řešeného území do ul. Na Větrníku, ul.Topolské a následně na celkovou strukturu dopravy města. Dále doplňuje návrhem nové pěší popř. cyklistické stezky. Technická infrastruktura Technická infrastruktura je třetím pilířem vytváření zdravého životního prostředí. Všechny objekty musí být napojeny na veřejné inženýrské sítě a zdroje energií, tj. vodovod, kanalizaci, plyn, teplo a elektro. Odvedení veškerých (splaškových i srážkových) odpadních vod z odvodňovaného území musí být řešeno do systematické kanalizační sítě města, která je ukončena komunální čistírnou odpadních vod a je v souladu s požadavky na rozvoj města a zlepšení životního prostředí. Rovněž řešením zásobování celé lokality teplem, ať již teplovody či STL plynovody dojde ke zlepšení ovzduší ve městě snížením exhalací. Ochrana ZPF A LPF Ochrana ZPF je dána zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Pro zastavitelné území je zpracována samostatná příloha ZPF. Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa je dána zákonem č. 289/1995 Sb. (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Předpokladem řešení návrhu regulačního plánu je nezasahovat do těchto pozemků. Po dohodě se správním orgánem lze stavební čáry regulačního plánu umístit v ochranném pásmu pozemků plnících funkci lesa. Urbanistická koncepce zástavby počítá se zřízením zeleně na veřejných prostranství. Výrazným prvkem v území budou aleje vzrostlých stromů, které vedle svého významu v prostorovém řešení zástavby budou mít rovněž velký vliv na zkvalitnění životního prostředí. Přírodní podmínky Geologie Území města je součástí české křídové tabule. Podloží tvoří křídové sedimenty (vápnité jílovce a slínovce = opuky) překryté kvartérními sedimenty převážně sprašemi silně vápnitými. Pedologie Půdotvorné substráty : křídové jíly a spraše Půdní typ : hnědozem Půdní druh : jílovito - hlinitý Úrodnost : řepařský typ – subtyp řepařsko - pšeničný Geomorfologie Zájmové území je součástí chrudimské pahorkatiny. Nadmořská výška - 265 m n m. Území se nachází na náhorní plošině nad nivou Chrudimky, je mírně svažité a navazuje na příkrý opukový svah porostlý náletovou zelení nad řekou. Hydrologie Řešené území patří k povodí Labe. Hladina podzemní vody kolísá od 2 do 5 m. Klimatologie - průměrná roční teplota 8,2 °C - průměrná teplota vegetačního období 14,4 °C - průměrná teplota zimního období 2,1 °C - vegetační období 24.4.- 10.10. - průměrný počet mrazivých dnů/rok tmin < - 0,1°C 112 - průměrný počet teplých dnů/rok tmax > 25 °C 48 - průměrný úhrn srážek za rok 622 mm, IV.- IX. 396 mm, X.- III. 226 mm - průměrný počet dnů se sněhem 44 - převládající větry západní až severozápadní Geobotanika Z hlediska Geobotanické mapy ČR se řešené území nachází na půdách s vyšším obsahem vápníku Carpinion betuli (dubohabrové háje). Dnes v podstatě bez lesních porostů, zemědělská, intenzivně využívaná oblast, hustě osídlená.

Aktuální stav krajiny Z hlediska aktuálního stavu krajiny se jedná o typ krajiny antropogenní – řešené území je velmi málo stabilní, až málo stabilní. Jedná se o bezlesou krajinu s převahou orné půdy, zemědělsky intenzivně využívanou. Na hranici současně zastavěného území se nachází zástavba rodinných domů se zahradami. Hranice pozemků starší zástavby jsou často doprovázeny významnými krajinnými soliterami. V jižní části řešeného území zemědělsky intenzivně využívaná krajina navazuje na sídlištní zeleň ve stáří ca 10 let. Urbanistická koncepce zástavby počítá se zřízením zeleně na veřejných prostranství. Výrazným prvkem v území budou aleje vzrostlých stromů, které vedle svého významu v prostorovém řešení zástavby budou mít rovněž velký vliv na zkvalitnění životního prostředí. Radon Celé území města Chrudimi vč. místních částí je lokalizováno v oblasti nízkého až středního radonového rizika. Podrobné posouzení radonového rizika v řešeném území vyžaduje přímá měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku.

Požadavky při výstavbě: Při výstavbě nebo přestavbě budov se musí postupovat tak, aby byly splněny směrné hodnoty ozáření osob v důsledku výskytu radonu a produktů jeho přeměny ve vnitřním ovzduší staveb: - hodnota 100 Bq/m3 pro ekvivalentní objemovou aktivitu radonu v pobytových prostorech staveb, ke kterým kolaudační

rozhodnutí nabylo právní moci po účinnosti této vyhlášky - hodnota 200 Bq/m3 pro ekvivalentní objemovou aktivitu radonu v pobytových prostorech staveb, ke kterým kolaudační

rozhodnutí nabylo právní moci před účinností této vyhlášky Pro rozhodování o opatřeních vedoucích ke snížení přírodního ozáření ze stavebních materiálů a z dodávané vody jsou stanoveny směrné hodnoty hmotnostní aktivity ve stavebním materiálu a směrné hodnoty objemových aktivit v dodávané vodě uvedené v tabulkách příloh vyhlášky č. 184/97 Sb. Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o požadavcích na zajištění radiační ochrany.

A.1.f) Podmínky pro ochranu veřejného zdraví

Hladina hluku, vibrace Ochrana zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací – nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Předmětem hluku je hluk z dopravy na pozemních komunikacích – východní obchvat silnice I/37, hlavní obslužné komunikace a hluk ze železniční dopravy na trati ČD č.015 Chrudim - Hrochův Týnec. Železniční trať č. 015 Stanoveny hlukové izofony hlukovou studií, vypracoval Ing. Zbyněk Husák, Erno Košťála 958/5, Pardubice 02/2007 Hygienický limit pro denní období 60 dB(A) v ochranném pásmu dráhy bude podél železniční trati dodržen ve vzdálenosti min. 7,0m od osy železniční koleje, v nočním období žádné osobní ani nákladní vlaky nejezdí (grafikon dopravy 2007) Výpočet hluku z pozemní dopravy – převzat z vypracované urbanistické studie ing. arch. Karlem Thérem, 08/2003 Zdrojem hluku z pozemní dopravy pro řešenou lokalitu jsou: Východní obchvat silnice I/37, který je v úseku zájmové lokality veden v zářezu, bude osázen. Šíření hluku budou bránit plochy pro drobnou výrobu, služby a sport s oddělující bariérovou zelení k přeložce (US Stromovka) Pouze v místě křížení se silnicí II/340 bude nutné část silnice I/37 opatřit akustickou clonou. Předpokládaná obytná zástavba bude nejblíže ve vzdálenosti cca 130,0m od osy silnice. Hlavní obslužné komunikace - ekv. hladina hluku stanovena výpočtem ve vzdálenosti 7,5 m od osy komunikace Míra únosného zatížení vyplývající z lidské činnosti Vzhledem k převažující formě bydlení se nepředpokládá zatížení, které by mělo mít negativní vlivy na zdraví osob. Ochranná pásma podzemních a povrchových vod Ochranná pásma vodních zdrojů se v řešeném území nenacházejí. Záplavová území Záplavové území řeky Chrudimky nezasahuje do řešeného území regulačního plánu PUMBERKA - ZÁPAD Ochrana ovzduší Stacionární zdroj – zdroj velkého ani středního znečišťování se v řešeném území nenachází. Pro stávající zástavbu a pro výstavby dalších investičních aktivit je upřednostněno ekologické vytápění – plyn, CZT, elektřina, … Zdroje znečištění ovzduší – lokální zdroje. Na úseku ochrany ovzduší se musí respektovat a dodržovat práva a povinnosti vyplývající ze zákona o ochraně ovzduší, prováděcích vyhlášek a nařízení vlády. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v řešeném území nejsou. Ochrana před zářením není v RP řešena zvláštním opatřením. Odpadové hospodářství Odpadové hospodářství města Chrudimi je provozováno a zajištěno podle programu odpadového hospodářství.



Likvidace odpadů TKO probíhá svozem, který provádějí Technické služby města Chrudimě. Sběr komunálního odpadu mimo recyklovaného a nebezpečného odpadu je prováděn do maloobjemových sběrných nádob 110 l a velkoobjemových kontejnerů. Ostatní sběr plasty, sklo, papír je prováděn prostřednictvím sběrných nádob na využitelný odpad. Ve městě jsou zřízeny recyklační dvory. Inertní materiály jsou ukládány na skládce v bývalém kamenolomu Podhůra (celková kapacita – 100 000 m3), jehož provozovatelem jsou Technické služby Chrudim. Se všemi vzniklými stavebními a provozními odpady bude nakládáno v souladu se zákonem o odpadech a jeho prováděcími vyhláškami, a v souladu s obecně závaznou vyhláškou města Chrudim o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu, vznikajícího na území města, včetně systému nakládání se stavebním odpadem. Likvidace odpadních vod bude koncepčně řešena navrženým odkanalizováním do kanalizační sítě města Chrudimi na centrální ČOV. Požární ochrana Řešení regulačního plánu nebude mít vliv na koncepci ochrany obyvatel města Chrudimi nemění se zásady požární ochrany města. V lokalitě musí být dodrženy všechny požární předpisy. • ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování požární vodou • ČSN 73 6639 Zdroje požární vody a koncepce zajištění přístupu ke stavbám • ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – nevýrobní objekty Parametry všech nových komunikací budou odpovídat požárním předpisům, ke všem objektům musí být zajištěn příjezd požárních vozidel. Příjezd a přístup požární techniky bude v dotčené lokalitě zajištěn z navržených místních obslužných komunikací. Civilní ochrana K návrhu zadání regulačního plánu nebyl dotčeným orgánem státní správy ve smyslu ust. § 21 zákona č. 380/2002 Sb. stanoven požadavek na zpracování doložky civilní obrany. Regulační plán nenavrhuje žádná opatření. Záměry ochrany obyvatelstva v územním rozvoji vycházejí ze stávajících legislativních opatření – tj. ze zákona č. 239/2000 Sb. O integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. Konkrétní technická řešení jsou prováděna podle platných předpisů civilní obrany CO – 1 – 9 „Technická opatření CO „, CO – 2 – 7 „Ukrytí obyvatelstva“, Příručka pro budování PRÚ. Usnadnění záchranných prací V současné době z hlediska požárního je možno využívat stálé služby nejbližšího hasičského záchranného sboru v Chrudimi. Pro jiné živelné pohromy lze uvažovat s využitím mechanizačních prostředků podnikatelských subjektů v Chrudimi. Na řešené území nejsou kladeny zvláštní požadavky z hlediska civilní ochrany ve smyslu ust. § 21 zákona č. 380/2002 Sb. Havarijní plánování V řešeném území regulačního plánu se nenachází žádná zóna havarijního plánování z hlediska ochrany obyvatelstva. Evakuace obyvatelstva Město bude řešit požadavky dle § 20 zák.č. 380/2002 Sb., tj. problematiku evakuace obyvatelstva a jeho ubytování. Dle požadavků zákona budou určeny v obci adekvátní plochy pro potřeby evakuace (sportovní hřiště, stadion atd.) a dále budou řešeny možnosti nouzového ubytování.

A.1.g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření

k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit jsou zakresleny ve výkrese A.2 v měř. 1 : 2 000. Na veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření podle zákona 183/2006 Sb. § 170, odst.1, písm. a) a b) se vztahuje i předkupní právo podle § 101 stavebního zákona (stavby a opatření označeny písmenem W); předkupní právo se však nevztahuje na stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a na asanaci území (stavby a opatření označeny písmenem V). g.1 Veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury (zák.183/2006 Sb. § 170, odst.1,

písm. a) g.1.1 Dopravní infrastruktura

Komunikace pro motorová vozidla a ostatní komunikace pro pěší a cyklisty WD1 – systém místních komunikaci Druh opatření: dopravní infrastruktura Předkupní právo se zřizuje ve prospěch: Města Chrudim

Katastrální území: Chrudimi Čísla dotčených pozemků: KOMUNIKACE „A“ kat. MO2p – 16,5/13,5

2483/10, 2467/9, 2867/7, 3461, 3460, 3459, 2512, 2514/1, 3463 KOMUNIKACE „C“ kat. MO2p – 16/12,5/30 2514/1, 2508/1, 2483/11 KOMUNIKACE „F“ kat. D1- obytná zóna – 17,5/7/20 116/2, 127, 3464/1, 3463 KOMUNIKACE „G“ kat. D1- obytná zóna MK 18/7/20 3463, 2524, 2525/1, 2525/2, 2525/3, 2525/4, 3462, 2528, 2979, 2531 KOMUNIKACE „H“ kat. D1- obytná zóna MK 9,5/6,5/20 2982, 2979, 2531, 2530/2, 2530/1, 2536/2, 2540/1, 2540/3, st.p.6875, 2545/1, 2545, 2553/2, 2553/3, 2558/1, 2558/2, 3454/3, 3454/1, 2568/3, st.p.731, 2571/1, 2575, 2575/2, 2587, 2590, 2591, 3459, 2594, 2595, 2612/3 KOMUNIKACE „CH“ kat. D1- obytná zóna MK 10,5/7/20 2591, 3459, 2582/2, 2868/2, 3464/3, 3463 KOMUNIKACE „I“ kat. D1- obytná zóna MK 7,5/4,5/20 3454/1, 3454/2 KOMUNIKACE „J“ kat. D1- obytná zóna MK 7,5/4,5/20 2540/1, 2540/3 KOMUNIKACE „K“ kat. D1- obytná zóna MK 7,5/4,5/20 2555, 2556 KOMUNIKACE „L“ kat. D1- obytná zóna MK 11/7/20 3457, 2524, 2525/1, 2525/2 KOMUNIKACE „M“ kat. D1- obytná zóna MK 13/7/20 3459, 2591, 2582/2, 2590, 2585, 2583, 2581, 2579/1, 3458/2, 2572, 3457, 3455, 2562, 2556, 2555, 3456, 2540/1 KOMUNIKACE „N“ kat. D1- obytná zóna MK 7,5/4,5/20 3464/3, 2582/2, 2582/5, 3463, 2524, 2581, 3458/1, 2525/1, 3455, 3462, 2555, 3456, 2528, 2540/1, 2530/1

Druh opatření: dopravní infrastruktura Předkupní právo se zřizuje ve prospěch: Města Chrudim Katastrální území: Topol Čísla dotčených pozemků: KOMUNIKACE „E“ kat. MO2 – 13/7/30

115/2, 116/2, 127 g.1.2 Technická infrastruktura

WT1 – odlehčovací komora WT1 – kanalizační stoka „A0“ Druh opatření: technická infrastruktura Předkupní právo se zřizuje ve prospěch: Města Chrudim Katastrální území: Chrudim, Vestec u Chrudimi Čísla dotčených pozemků: parc. č. 2558/2, 2558/1, 2553/3, 2553/2, 2545/1, 2540/3,

2536/2, 2530/1, 2530/2, 2531, 2979, 2982, 2981, 2980, 2532/1, 2533/1, 2535/1, 2935, 2874/2, 260/4 – k.ú. Vestec

WT2 – kanalizační stoka „G1-1“ Druh opatření: technická infrastruktura Předkupní právo se zřizuje ve prospěch: Města Chrudim Katastrální území: Chrudim Čísla dotčených pozemků: parc. č. 3454/3, 3454/1, 2568/3, st.p.731, 2571/1, 2575/1,

2575/2, 2587, 2590, 2591, 3459, st.p.2867,

g.2 Veřejně prospěšná opatření (zák. 183/2006 Sb. § 170, odst.1, písm. b) V řešeném území se nezakládají žádné nové prvky územního systému ekologické stability.

g.3 Stavby a opatření k zajišťování bezpečnosti státu (zák. 183/2006 Sb. §170, odst.1, písm. c) V řešeném území nejsou tyto stavby a opatření uplatněny.



g.4 Asanace území (zák. 183/2006 Sb. § 170, odst.1, písm. d) VA1 – č.st. parcely 6875 VA2 – zahradní objekt VA3 – zahradní objekt VA4 – kolna VA5 – č.st. parcely 743

A.1.h) Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit

předkupní právo Pozemky, určené regulačním plánem pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a veřejná prostranství, na něž se vztahuje předkupní právo podle zákona č.183/2006 Sb.,§ 101, jsou zakresleny ve výkresu A.2. v měřítku 1 : 2000 h.1 Veřejně prospěšné stavby (zák. 183/2006 Sb. § 170, odst.1, písm. a) a § 2,odst.1, písm. k), část 1 a 2)

Seznam veřejně prospěšných staveb je uveden v kapitole g.1. h.2 Veřejně prospěšná opatření (zák. 183/2006 Sb. § 170, odst.1, písm. b) a § 2, odst.1, písm. m)

V řešeném území se nezakládají prospěšná opatření. h.3 Veřejně prospěšné stavby občanského vybavení (zák. 183/2006 Sb. § 2, odst.1, písm. k), část 3)

V řešeném území nejsou tyto stavby uplatněny. h.4 Veřejná prostranství (zák. 183/2006 Sb. § 2, odst.1, písm. k), část 4 a zák.128/2000 Sb. o obcích, § 34)

h.4.1 Náměstí a veřejné plochy PV1 – veřejná zeleň s možností rekreace a sportu Druh opatření: veřejné prostranství dle § 34 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích Předkupní právo se zřizuje ve prospěch: Města Chrudim Katastrální území: Chrudim Čísla dotčených pozemků: parc. č. 3464/1, 2514/1, 2508/1, 3461 PV2 – pěší propojením ul. Malecká a ul. Na Výsluní a ul. Na Rozhledně s plochami veřejné zeleně Druh opatření: veřejné prostranství dle § 34 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích Předkupní právo se zřizuje ve prospěch: Města Chrudim Katastrální území: Chrudim Čísla dotčených pozemků: parc. č. 2483/9, 2483/19, 2483/10

A.1.i ) Výčet územních rozhodnutí, které regulační plán nahrazuje Dle § 77 zákona č.183/2006 Sb. (stavební zákon) nahrazuje regulační plán územní rozhodnutí: - odst.1a) rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení - veřejné dopravní a technické infrastruktury:

- komunikace - vodovodní řady a vodovodní přípojky - kanalizační řady a kanalizační přípojky - plynovody a plynovodní přípojky - teplovodní rozvody – teplovodní přípojky - elektrorozvody – kabelové vedení 35 kV a trafostanice TS1 – TS 3, kabelové vedení 1kV, veřejné osvětlení - sdělovací vedení v souladu s grafickou částí – koordinační výkres a přílohy regulačního plánu

- odst.1b) rozhodnutí o změně využití území ploch dopravní a technické infrastruktury (§ 8 a § 9 vyhl. č.501/2006Sb.) v souladu s grafickou částí – koordinační výkres, regulační výkres

- odst.1c) rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území v souladu s grafickou částí – regulační výkres a koordinační výkres

- odst.1d) rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stávajících p.p.č. 2982, 2979, 2531, 2530/2, 2530/1, 2536/2, 2528, 2869/1, 2540/1, 2540/2, 2540/3, 2871, 2553/2, 2558/1, 3456, 3462, 2555, 2556, 2561/1, 3454/3, 3454/1, 2562, 3455, 3457, 2567, 2525/4, 2525/3, 2525/2, 2525/1, 2524, 2557/1, 2557/2, 2568/3, 2575/1, 2578/1, 2587, 2585, 2590, 2591, 3459, 3460, 2599/2, 2483/3, 2483/4, 2514/31, 2483/12, 2483/11, 3463, 3464/3, 3464/2, 3464/1, 2866/1, 2566, 3458/2, 3458/1, 2581, 2582/4, 2582/2, 2522/2, 2869/2, 2599/3, 2502/1, 2514/2, 2514/1, 2512, 2867/2, 3461, 2514/24, 2514/14, 2514/34, 2514/4, 2867/4, 419, 127, 116/2, 115/2, 114/3 v souladu s grafickou částí - regulační výkres a výkres parcelace a etapizace

A.1.j) Údaje o počtu listů regulačního plánu a počtu výkresů grafické části

Textová část návrhu regulačního plánu PUMBERKA - ZÁPAD obsahuje: - 20 stran textu Grafická část návrhu regulačního plánu PUMBERKA - ZÁPAD obsahuje 12 výkresů:

A. 1 Hlavní výkres M 1 : 1 000 A. 2 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací M 1 : 2 000 A. 3 Regulační výkres M 1 : 1 000 A. 4 Výkres parcelace a etapizace M 1 : 1 000 A. 5 Přílohy: A.5.1 Technická infrastruktura M 1 : 1 000 A.5.1.1 – DOPRAVA A.5.1.2 – VODOVOD, KANALIZACE A.5.1.3 – PLYN, TEPLO

A.5.1.4 – ŠIRŠÍ VZTAHY – ELEKTRO M 1 : 5 000 A.5.1.5 – ELEKTROROZVODY, TELEKOMUNIKACE A.5.2 Ostatní přílohy A.5.2.1 – MAPOVÝ PODKLAD M 1 : 1 000 A.5.2.2 – VLASTNICKÉ VZTAHY M 1 : 2 000 A.5.2.3 – ZÁKRES DO ORTOFOTO MAPY M 1 : 2 000

Textová část odůvodnění regulačního plánu PUMBERKA - ZÁPAD obsahuje : 6 stran textu Grafická část odůvodnění regulačního plánu Pumberka – západ obsahuje 3 výkresy: B. 1 Koordinační výkres M 1 : 1 000 B. 2 Výkres širších vztahů M 1 : 5 000 B. 3 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu M 1 : 2 000



A.2. Textová část RP podle rozsahu jím nahrazovaných územních rozhodnutí A.2.a) Druh a účel umisťovaných staveb

Stavby veřejné dopravní a technické infrastruktury: Doprava Místní obslužné komunikace funkční třídy C, kategorie MO2p a D1 – obytná zóna MK KOMUNIKACE „A“ kat. MO2p – 16,5/13,5 KOMUNIKACE „B“ kat. MO2p – 13,5/8/50 KOMUNIKACE „C“ kat. MO2p – 16/12,5/30 KOMUNIKACE „D“ kat. MO2p – 13,5/12,5/30 KOMUNIKACE „E“ kat. MO2 – 13/7/30 KOMUNIKACE „F“ kat. D1 - obytná zóna MK 17,5/7/20 KOMUNIKACE „G“ kat. D1- obytná zóna MK 18/7/20 KOMUNIKACE „H“ kat. D1- obytná zóna MK 9,5/6,5/20 KOMUNIKACE „CH“ kat. D1- obytná zóna MK 10,5/7/20 KOMUNIKACE „I“ kat. D1- obytná zóna MK 7,5/4,5/20 KOMUNIKACE „J“ kat. D1- obytná zóna MK 7,5/4,5/20 KOMUNIKACE „K“ kat. D1- obytná zóna MK 7,5/4,5/20 KOMUNIKACE „L“ kat. D1- obytná zóna MK 11/7/20 KOMUNIKACE „M“ kat. D1- obytná zóna MK 13/7/20 KOMUNIKACE „N“ kat. D1- obytná zóna MK 7,5/4,5/20

Technická infrastruktura Všechny objekty musí být napojeny na veřejné inženýrské sítě a zdroje energií, tj. vodovod, kanalizaci, plyn, teplo a elektro. VODOVOD Vodovod – vyšší tlakové pásmo „VB-1“ PVC 160 – DL. 280,00 m „VB-2“ PVC 110 – DL. 249,00 m „VB-3“ PVC 160 – DL. 300,00 m „VB-4“ PVC 160 – DL. 127,00 m Vodovod – nižší tlakové pásmo „VA-1“ PVC celková délka 1 070,00m „VA-1“ PVC 160 – DL. 359,00 m „VA-1“ PVC 110 – DL. 350,00 m „VA-1“ PVC 90 – DL. 361,00 m „VA-2“ PVC 90 – DL. 353,00 m „VA-2a“ PVC 63 – DL. 45,00 m „VA-3“ PVC 90 – DL. 384,00 m „VA-3a“ PVC 90 – DL. 103,00 m „VA-4“ PVC 90 – DL. 233,00 m „VA-4a“ PVC 90 – DL. 103,00 m „VA-4b“ PVC 90 – DL. 125,00 m „VA-5“ PVC 90 – DL. 339,00 m „VA-6“ PVC 90 – DL. 120,00 m „VA-7“ PVC 90 – DL. 207,00 m „VA-7a“ PVC 63 – DL. 60,00 m „VA-8“ PVC 90 – DL. 153,00 m „VA-9“ PVC 90 – DL. 68,00 m „VA-10“ PVC 90 – DL. 144,00 m

KANALIZACE Gravitační kanalizace napojená ke kapličce 23,5ha (Q = 155 x 23,5 x 0,4 = 1 457 l/s) „G-1“ PP Ultra Rib 2 – celková délka 563,00 m „G-1“ PP Ultra Rib 2 DN 800 – DL. 86,00 m REKONSTRUKCE „G-1“ PP Ultra Rib 2 DN 600 – DL. 121,00 m „G-1“ PP Ultra Rib 2 DN 500 – DL. 356,00 m „G-1-a“ PP Ultra Rib 2 – celková délka 453,00 m „G-1-a“ PP Ultra Rib 2 DN 400 – DL. 168,00 m

„G-1-a“ PP Ultra Rib 2 DN 300 – DL. 285,00 m „G1-1a-1“ PP Ultra Rib 2 DN 300 – DL. 65,00 m „G1-1a-2“ PP Ultra Rib 2 DN 300 – DL. 48,00 m „G1-1a-3“ PP Ultra Rib 2 DN 300 – DL. 157,00 m „G-1-1b“ PP Ultra Rib 2 – celková délka 415,00 m „G-1-1b“ PP Ultra Rib 2 DN 400 – DL. 128,00 m „G-1-1b“ PP Ultra Rib 2 DN 300 – DL. 287,00 m „G-1-1b-1“ PP Ultra Rib 2 DN 300 – DL. 133,00 m „G-1-1b-2“ PP Ultra Rib 2 DN 300 – DL. 43,00 m „G-1-1c“ PP Ultra Rib 2 DN 500 – DL. 461,00 m „G-1-1c-1“ PP Ultra Rib 2 DN 300 – DL. 101,00 m „G-1-1c-2“ PP Ultra Rib 2 DN 300 – DL. 83,00 m

Gravitační kanalizace napojená do ulice Pod Kopcem 23,5ha (Q = 155 x 11,5 x 0,4 = 713 l/s) „A0“ BET DN 1000 – DL.392,00 m „A0“ PP Ultra Rib 2 DN 500 – DL.190,00 m „A0“ PP Ultra Rib 2 DN 400 – DL. 33,00 m „A0“ PP Ultra Rib 2 DN 300 – DL. 174,00 m „A01“ PP Ultra Rib 2 – celková délka 338,00 m „A01“ PP Ultra Rib 2 DN 400 – DL. 153,00 m „A01“ PP Ultra Rib 2 DN 300 – DL. 185,00 m „A01-1“ PP Ultra Rib 2 DN 300 – DL. 41,00 m „A02“ PP Ultra Rib 2 – celková délka 398,00 m „A02“ PP Ultra Rib 2 DN 500 – DL. 77,00 m „A02“ PP Ultra Rib 2 DN 400 – DL. 321,00 m „A02-1“ PP Ultra Rib 2 DN 300 – DL. 102,00 m „A02-2“ PP Ultra Rib 2 DN 300 – DL. 80,00 m „A02-3“ PP Ultra Rib 2 DN 300 – DL. 138,00 m „A02-3-1“ PP Ultra Rib 2 DN 300 – DL. 75,00 m „A03“ PP Ultra Rib 2 DN 300 – DL. 64,00 m „AO4“ PP Ultra Rib 2 DN 300 – DL. 101,00 m

TEPLOVOD Větev 1 2 x DN150 – DL. 295,00 m Větev 2 2 x DN100 – DL. 156,00 m PLYNOVOD STL PLYNOVOD Větev „A“ PE 90 – DL. 467,00 m Větev „B“ PE 90 – DL. 521,00 m Větev „C“ PE 90 – DL. 826,00 m Větev „D“ PE 90 – DL. 406,00 m Větev „E“ PE 90 – DL. 206,00 m Větev „F“ PE 90 – DL. 415,00 m Větev „G“ PE 90 – DL. 65,00 m Větev „H“ PE 90 – DL. 261,00 m Větev „I“ PE 90 – DL. 376,00 m NTL PLYNOVOD Větev „A“ PE 90 – DL. 217,00 m ELEKTROROZVODY Zařízení vysokého napětí – Vrchní vedení VN 35kV v délce cca 780,00 m – odbočení z VN 841 v blízkosti místní části Vestec se zapojením

do stávajícího rozvodu VN 35 (zabezpečení náhradního napájení sítě stávajících trafostanic v průmyslové oblasti) – Čtyři kompaktní betonové trafostanice T1, T2, T3 a T4 do výkonu 1x630kVA.

Připojení trafostanice T1 vrchním vedením VN 35kV v délce 90 m a kabelovým vedením VN 35kV v délce cca 65,00 m z kabelů 35-AXEKVCE 3x1x120 mm2. Prosmyčkování trafostanic T2, T3 a T4 kabelovým vedením 35-AXEKVCE 3x1x120 mm2 v délce 1050,00 m.



Zařízení nízkého napětí Z trafostanic budou provedeny distribuční kabelové rozvody 1kV. Páteřní trasy - celoplastové kabely 1-AYKY 3x240+120 mm2, paprsky kabely 1-AYKY 3x120+70 mm2, dle připojeného počtu rodinných domů. Pojistkové přípojkové skříně SS - zabudovány do zděných pilířů, společné zároveň pro elektroměrové rozvaděče a HUP. Zokruhování trafostanice a odjištění kabelů zajištěné v rozpojovacích pilířích SR. Veřejné osvětlení Rozvod veřejného osvětlení veden ve stejné trase jako kabelové vedení 1kV. Osvětlení jednosměrných komunikací -parkové ocelové osvětlovací stožáry dl.6 m s výbojkovými svítidly 70W. Osvětlení obousměrné komunikace - použití ocelových silničních stožárů dl. 10 m s výbojkovými svítidly 125W. Předpokládá se osazení rozvaděče RVO v blízkosti některé TS. TELEKOMUNIKACE Celá síť je plánována s připojením na ústřednovou jednotku (RSU) „ Na Šancích“. Do lokality je přiveden primérní kabel s kapacitou 600 párů a ten se rozdělí na síťový rozvaděč SR1 o kapacitě 200 párů a 100 párů rezerva a do síťového rozvaděče SR2 o kapacitě 300 párů. Pro celou lokalitu bude použita podzemní telekomunikační síť s použitím kabelů TCEPKPFLE(ZE)..XN/0,4 v návaznosti na výsledek výpočtů nebezpečných vlivů VVN. Navržená zástavba si vynutí přeložky 50xN/0,4 a 2x HDPE v délce cca 250m a přeložku 400xN/0,4, 300xN/0,8 v délce cca 70m.

A.2.b) Podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné

infrastruktury, včetně podmínek ochrany navrženého charakteru území, zejména ochrany krajinného rázu (například uliční a stavební čáry, podlažnost, výšku zástavby, objemy a tvary zástavby, intenzitu využití pozemků) V návrhu řešení regulačního plánu lokality Pumberka – západ jsou stanoveny regulativy plošného a prostorového uspořádání zástavby. A. Plochy s rozdílným způsobem využití

Celé řešené zastavitelné území lokality Pumberka je členěno v souladu s ÚPN SÚ města Chrudimě. Plošné rozdílné využití území je patrné na výkresu A.1 Hlavní výkres v měřítku 1 : 1 000 Řešené území z hlediska rozdílného využití území je členěno:

BH – BYDLENÍ V BYTOVÝCH DOMECH HLAVNÍ VYUŽITÍ: 1) bydlení v bytových domech

PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ: 1) obchody, veřejné stravování 2) zařízení kulturní, společenská, zdravotní, sportovní, relexační a osvětová 3) ubytovací zařízení do 50 lůžek 4) odstavná místa a hromadné vícepodlažní a podzemní garáže sloužící potřebě funkčního využití 5) nezbytné plochy technického vybavení 6) příslušné komunikace pěší, cyklistické, motorové 7) veřejná zeleň liniová a plošná 8) zařízení provozního vybavení staveb 9) drobná architektura, vodní prvky NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ 1) veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity

uvedené v příslušných předpisech (§13 vyhlášky č. 137/1998 Sb.) 2) veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným využitím, zejména stavby pro výrobu, skladování

velkoobchod, obchodní a skladovací zařízení náročná na dopravní obsluhu, dopravní terminály a centra dopravních služeb

PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ: 1) nerušící služby nevýrobního charakteru a nerušící drobné provozovny

PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ 1) poloha objektu : pouze na stávajících nebo navržených plochách, regulační čáry jsou vnější stavební hranice

stávajících a navržených ploch pro umístění staveb

2) podlažnost : 2,5/3,5/4,5/6,5 Celé číslo před desetinnou hodnotou značí počet podlaží do úrovně hlavní atiky do ulice

či hlavní střešní římsy. Metodika pro stanovení výšky objektu na základě udávaných podlaží se odvíjí od konstrukční výšky podlaží uvažované cca 3,0m a výšky do úrovně 1.NP podlahy cca 1,2 m nad terénem pro optimální polohu parapetu cca 2,0m nad okolním terénem

3) zastřešení : způsob zastřešení je dán hodnotou v počtu podlaží, celé číslo značí ploché či nízké sklonité zastřešení bez využitelného podkroví, desetinná hodnota udává velikost plochy využitelného podkroví či ustoupeného podlažím ku ploše nadzemního podlaží se zastřešením plochou či nízce sklonitou střechou. Stávající bytové domy s falešnou mansardovou střechou jsou považovány dle těchto regulativů za objekty bez podkroví s nízce sklonitou střechou či plochou střechou

BI – BYDLENÍ V RODINNÝCH DOMECH

HLAVNÍ VYUŽITÍ: 1) bydlení v rodinných domech

PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ: 1) odstavná místa a garáže osobních automobilů sloužící potřebě bydlení v objektech i mimo ně 2) nezbytné plochy technického vybavení 3) příslušné komunikace pěší, cyklistické, motorové 4) zeleň liniová, plošná 5) kulturní, zdravotnická a školská zařízení sloužící pro obsluhu tohoto území 6) maloobchod, stravovací zařízení

NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ 1) veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity

uvedené v příslušných předpisech (§13 vyhlášky č. 137/1998 Sb.) PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ: 1) nerušící provozovny nevýrobních služeb pro uspokojení potřeb obyvatel území 2) malá ubytovací zařízení do 10 lůžek 3) chov drobného hospodářského zvířectva PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ 1) poloha objektu : pouze na stávajících nebo navržených plochách, regulační čáry jsou vnější stavební

hranice stávajících a navržených ploch pro umístění staveb 2) podlažnost : 2,5

Celé číslo před desetinnou hodnotou značí počet podlaží do úrovně hlavní atiky do ulice či hlavní střešní římsy. Metodika pro stanovení výšky objektu na základě udávaných podlaží se odvíjí od konstrukční výšky podlaží uvažované cca 3,0m a výšky do úrovně 1.NP podlahy cca 1,2 m nad terénem pro optimální polohu parapetu cca 2,0m nad okolním terénem

3) zastřešení : způsob zastřešení je dán hodnotou v počtu podlaží, celé číslo značí ploché či nízké sklonité zastřešení bez využitelného podkroví, desetinná hodnota udává velikost plochy využitelného podkroví či ustoupeného podlažím ku ploše nadzemního podlaží se zastřešením plochou či nízce sklonitou střechou.

OM – OBČANSKÉ VYBAVENÍ - komerční zařízení malá a střední

HLAVNÍ VYUŽITÍ: 1) zařízení vybavenosti – obchodní

PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ 1) obchodní zařízení, zařízení veřejného stravování a přechodného ubytování 2) nerušící výrobní služby a drobné provozovny, služební byty 3) odstavná stání a garáže sloužící obsluze území 4) nezbytné plochy technického vybavení 5) příslušné komunikace pěší, cyklistické a motorové 6) zeleň liniová a plošná NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ 1) veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity

uvedené v příslušných předpisech (vyhlášky č. 137/1998 Sb.)



2) veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným využitím, zejména stavby pro výrobu, skladování, velkoobchod, obchodní a skladovací zařízení náročná na dopravní obsluhu, dopravní terminály a centra dopravních služeb

PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - není stanoveno PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ 1) poloha objektu : pouze na stávajících nebo navržených plochách, regulační čáry jsou vnější stavební

hranice stávajících a navržených ploch pro umístění staveb 2) podlažnost : 2,5

Celé číslo před desetinnou hodnotou značí počet podlaží do úrovně hlavní atiky do ulice či hlavní střešní římsy. Metodika pro stanovení výšky objektu na základě udávaných podlaží se odvíjí od konstrukční výšky podlaží uvažované cca 3,0m a výšky do úrovně 1.NP podlahy cca 1,2 m nad terénem pro optimální polohu parapetu cca 2,0m nad okolním terénem

3) zastřešení : způsob zastřešení je dán hodnotou v počtu podlaží, celé číslo značí ploché či nízké sklonité zastřešení bez využitelného podkroví, desetinná hodnota udává velikost plochy využitelného podkroví či ustoupeného podlažím ku ploše nadzemního podlaží se zastřešením plochou či nízce sklonitou střechou.

RI – REKREACE - plochy staveb pro rodinnou rekreaci

HLAVNÍ VYUŽITÍ: 1) objekty určené k rekreaci

PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ: 1) obchodní zařízení, zařízení veřejného stravování, malá ubytovací zařízení 2) odstavná stání a garáže sloužící obsluze území 3) nezbytné plochy technického vybavení 4) příslušné komunikace pěší, cyklistické a motorové 5) zeleň liniová a plošná


uvedené v příslušných předpisech (vyhlášky č. 137/1998 Sb.) 2) veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným využitím, zejména stavby pro výrobu, skladování,


PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - není stanoven

PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ - nejsou stanoveny DS – DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA - silniční

HLAVNÍ VYUŽITÍ: 1) komunikace silniční, komunikace pěší a cyklistické

PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ: 1) zeleň liniová a plošná 2) nezbytné plochy technického vybavení 3) plochy veřejného prostranství, drobná architektura 4) plochy pro sport


uvedené v příslušných předpisech (vyhlášky č. 137/1998 Sb.) 2) veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným využitím, zejména stavby pro výrobu, skladování,


PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - není stanoven

PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ - nejsou stanoveny ZV – ZELEŇ - na veřejných prostranstvích

HLAVNÍ VYUŽITÍ: 1) parky a parkově upravené plochy

PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ 1) plochy veřejného prostranství 2) drobné stavby sloužící stanovené funkci 3) drobné stavby pro obchod, hygienu, rekreaci a sport – sportovní hřiště s přírodními povrchy, dětská hřiště 4) příslušné komunikace pěší případně účelové, cyklistické 5) zeleň liniová plošná 6) odpočívadla, altány 7) drobná architektura, vodní prvky


uvedené v příslušných předpisech (vyhlášky č. 137/1998 Sb.) 2) veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným využitím

PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - není stanoveno ZO – ZELEŇ – ochranná, doprovodná a izolační

HLAVNÍ VYUŽITÍ: 1) vegetační úpravy, liniová zeleň

PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ 1) pěší komunikace, účelové komunikace, vjezdy 2) doprovodná a ochranná zeleň

NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ 1) veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným využitím

PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - není stanoveno ZS – ZELEŇ - soukromá a vyhrazená

HLAVNÍ VYUŽITÍ: 1) zahrady a sady

PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ 1) drobné hospodářské objekty sloužící obsluze zahrad 2) případné účelové komunikace 3) nezbytné plochy technického vybavení


uvedené v příslušných předpisech (vyhlášky č. 137/1998 Sb.) 2) veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným využitím

PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - není stanoveno



B. Prostorová regulace zástavby Závazné prvky prostorové regulace pro zástavbu na jednotlivých parcelách usměrňující stavební činnost v zastavitelném území a určují prostorovou strukturu zástavby: Seznam závazných prvků prostorové regulace: a) Vymezení ploch pro umístění stavby b) Počet podlaží (podlažnost) c) Stavební čára d) Uliční čára e) Závazné situování vjezdů Prvky prostorové regulace pro veřejný prostor určující jeho prostorovou strukturu: a) Členění veřejného prostoru b) Osa stromořadí Závazné prvky prostorové regulace pro zástavbu určují prostorovou strukturu zástavby na jednotlivých parcelách, jsou specifikovány ve výkresech: A.3 – Regulační výkres v měř. 1 : 1 000 A.4 – Výkres parcelace a etapizace v měř. 1: 1 000

Závazné prvky prostorové regulace pro zástavbu: a) Vymezení ploch pro umístění zástavby

Vymezení ploch pro umístění zástavby určuje na kterých částech pozemku je přípustné umístění stavby. Na ostatních částech pozemku je zástavba nepřípustná, včetně případných drobných staveb. Hranice ploch pro umístění stavby nesmí být překročena žádnou částí stavby včetně jejich součástí nadzemních a podzemních, balkónů, arkýřů, říms, přesahů střech apod. Rozloha plochy pro umístění stavby je podstatně větší než maximální přípustné procento zastavěnosti pozemku, což poskytuje přiměřenou míru volnosti pro konkrétní umístění objektu.

b) Počet podlaží (podlažnost) Určuje počet nadzemních podlaží (tzv. podlažnost objektu) + ustupující podlaží/podkroví Od regulativu počtu podlaží jsou odvozeny regulativy určující výšku objektu a jeho části, způsob zastřešení apod., účelem je dosažení přiměřené hmotové kompozice.

c) Stavební čára Určuje závaznou polohu průniku obvodových konstrukcí stavby s terénem. Jedná se o odstup průčelí objektu (jeho obvodové konstrukce) od hranice pozemku (uliční čáry) a je shodný pro všechny objekty v dané ulici.

d) Uliční čára Určuje hranici pozemků a veřejného prostoru ulic. e) Závazné situování vjezdů

Určuje situování vjezdů na pozemky z veřejného prostoru ulic. Účelem je dodržení pravidelnosti a urbanistické kompozice veřejného prostoru.

A.2.c) Podmínky pro napojení staveb na veřejnou dopravní, technickou infrastrukturu

Všechny objekty musí být napojeny na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Prostorové uspořádání veřejné dopravní a technické infrastruktury je patrné z grafické části regulačního plánu – B.1. Koordinační výkres a ve výkresech příloh jednotlivých sítí. A.2.c) 1 DOPRAVA

A.2.c) 1.1 Současný stav V řešeném území bude zastoupena doprava silniční, hromadná autobusová, cyklistická a pěší. Navazuje na komunikační síť sídliště „STROMOVKA“. Komunikace „A“ navazuje na místní obslužnou komunikaci a asfaltovým povrchem, šířky mezi obrubami cca 8,20 m s asfaltovými, nebo dlážděnými (betonová zámková dlažba), kolmými parkovacími stáními hl. cca 5,00 m a chodníky z betonové zámkové dlažby 1,50 až 2,00 m širokými. Část zahrnutá v délce cca 250 m do úpravy je asfaltovou vozovkou šířky 11,30 až 11,50 m, pokračuje štěrková vozovka, která se plynule zužuje na 6,00 m, zahýbá na místní komunikaci „Na Kopečku“, v délce cca 23 m před napojením je vozovka ze silničních panelů, šířky 6,00 m. Výhledová komunikace „H“ vede po stávající ulici „Na Kopečku“, která je asfaltovou cestou proměnné šířky od 2,40 do 3,90 m s odvodněním do okolního terénu. Ve stávajícím sídlišti „STROMOVKA“ je navrhovaná výstavba napojena na místní obslužné komunikace s asfaltovým povrchem, podle původní ČSN 736110 kategorie MO 8/30, případně MO 7/30. U většiny jsou kolmá parkovací a odstavná stání. Cyklisté se pohybují po jízdních pruzích silnic a po místních komunikacích, v řešeném území nejsou samostatné stezky pro cyklisty.

V zastavěné části sídliště „STROMOVKA“ jsou zřízeny chodníky pro pěší. V ulici „Na Kopečku“ se pěší pohybují po komunikaci společně s vozidly. S centrem města spojuje sídliště „STROMOVKA“ řada cest, které mají značný podélný sklon a nesplňují tedy podmínky stanovené vyhláškou MMR ČR č. 369/2001 Sb. „O obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace“. V současné době je do sídliště zavedeno 7 linek MHD, které provozuje „Connex – Východní Čechy a.s.“. Zastávky jsou v ulici Na Větrníku a na točce v křižovatce komunikace „A“ s místní obslužnou komunikací. Jsou to linky:

A.2.c) 1.2 Navrhovaný stav A.2.c) 1.2.1 Komunikace pro vozidla Jsou navrženy jednak místní obslužné komunikace pro přípustnou i návrhovou rychlost 50 km/h. – kom. „A“, kom.“B“. Komunikace připojující navrhovanou bytovou a občanskou zástavbu jsou rovněž navrženy místní obslužné komunikace pro přípustnou i návrhovou rychlost 30 km/h. – kom. „C“ až kom.“E“. Komunikace připojující obytnou zástavbu rodinných domů byly původně navrhovány stejného typu jako pro bytovou zástavbu. Požadavky na rozhled v křižovatkách byly pro dělení parcel architektem pokládány za nepřijatelné. Bylo dohodnuto, že budou tyto komunikace upraveny na místní komunikace se smíšeným provozem D1 – obytné zóny s přípustnou i návrhovou rychlost 20 km/h. Část komunikací je obousměrná, část jednosměrná. Kategorie a návrhová rychlost jsou uvedeny ve výkresové části. Šířky dopravního prostoru jsou rovněž uvedeny, podrobněji jsou v profilech kóty. Minimální šířka obousměrné dopravní plochy je 5,50 m, ve většině případů 6,00 m. Jednopruhové jsou vesměs jednosměrné šířky 3,50 m. Výjimkou je komunikace „H“, která je vedena částečně mezi stávající zástavbou a její rozšíření je značně problematické. Podkladem pro návrh je platná ČSN 736110 – „Projektování místních komunikací“, jejíž ustanovení jsou respektována.

Podélný sklon: Dle ČSN 736110 – „Projektování místních komunikací“, tab. 12 je největší podélný sklon v běžných podmínkách pro obslužné komunikace 9%, pro obytné zóny 5%, v odůvodněných případech pro obslužné komunikace 12%, pro obytné zóny 8,33%, v mimořádných podmínkách pro obslužné komunikace 15% (úsek do 50 m), pro obytné zóny

12,5% Maximální podélný sklon je uveden ve výkresové části, kde jsou uvedeny nadmořské výšky v křižovatkách. Na obslužných komunikacích jsou až na jeden úsek cca 80 m překročen sklon pro běžné podmínky, ale nepřekročí přípustný v odůvodněných případech. Na D1 – obytných zónách je na většině úseků dodržen podélný sklon pro běžné podmínky, v některých úsecích je sklon délce 100 až 250 m do 10,5%. Snížení podélného sklonu by znamenalo úpravu vedení tras a tím zásah do parcelace.

autobusová linka počet spojů za den

625001 Markovice - aut. st .- nemocnice -Tyršovo nám. - Na Větrníku- Stromovka - Tovární 625002 Transporta - aut.st. – nemocnice - Na Větrníku – Stromovka - Masarykovo nám. 625003 Na Větrníku -Tyršovo nám. – nemocnice - aut.st.- Markovice 625005 aut. st. - Poděbradova - Na Větrníku - Topol 625006 Topol - Na Větrníku - Tyršovo nám. – nemocnice - aut.st. - Markovice 625007 aut. st. - Poděbradova - Na Větrníku -Tyršovo nám. - nemocnice - aut. st.. - Markovice 625008 Markovice - aut.st.-nemocnice -Tyršovo nám. - Na Větrníku- Masarykovo nám.- aut..st.

19

10

20 9 6 7 8

celkem: 7 linek 79



Křižovatky: Všechny křižovatky v řešeném území jsou navrženy úrovňové, styčné nebo průsečné. Napojení komunikací D1 – obytné zóna na obslužné komunikace je navrženo dle ČSN 736110, čl.10.2.4 přes snížený obrubník (místo ležící mimo pozemní komunikaci). Křižovatky jsou navrženy dle platné ČSN736102 – „Projektování křižovatek na pozemních komunikacích“. Křižovatky obslužných komunikací budou s dopravním značením určujícím přednost v jízdě, většinou bez řadících pruhů. Pouze styčná křižovatka komunikace „A“ s komunikací „B“ má řadící pruh pro levé odbočení a dělící ostrůvky – proti levému řadícímu pruhu a na vedlejší větvi. Hlavním důvodem je nutnost vložení dělících ostrůvků, protože v místě křižovatky jsou navrženy přechody pro pěší a jejich délka by vzhledem k nutnému rozšíření jízdních pruhů na hlavní a obloukům napojení vedlejší přesahovala přípustnou délku. Dalším důvodem je zajištění plynulé jízdy přímého směru do stoupání. Křižovatky komunikací D1 – obytné zóny jsou navrženy s předostí jízdy zprava. Důvodem je aby fungovaly omezením rychlosti v zóně. Dále se doporučuje vydláždění křižovatek s nadvýšením do úrovně ploch pro pěší a odpočinek. Při řešení v dalším stupni PD doporučuji postupovat dle TP 103 – „Navrhování obytných zón“ a TP 132 – „Zásady pro dopravní zklidňování na místních komunikacích“. Jedná se především o opatření pro zajištění dodržování povolené rychlosti 20 km/h. Velikost poloměrů oblouků okrajů jízdního pruhu je navržena převážně R=9m dle ČSN 736102, tab. 10, protože na komunikacích mohou hlavně při výstavbě a opravách projíždět výjimečně velké nákladní automobily. Rozhledy na křižovatkách jsou navrženy v souladu s ČSN 736102, kde v tab. 18 jsou uvedeny požadavky na posuzování a velikost vozidel dle tab. 17. Hrany rozhledových trojúhelníků jsou v grafické části. Doporučené sjezdy k jednotlivým nemovitostem jsou navrženy pouze orientačně není rozhled posuzován. Závazné vjezdy byly na rozhled posouzeny.

Povrchy a odvodnění: Předpokládáme, že povrch vozovek všech komunikací bude živičný, vozovky budou ohraničeny betonovými nadvýšenými obrubami s plynulým snížením v místě přechodů, sjezdů a míst pro přecházení. Odvodnění bude uličními vpustěmi do kanalizace.

Komunikace pro pěší: Podél všech obslužných jsou navrženy chodníky pro pěší, některé jsou odděleny pásem zeleně, šířky 1,50 m. Chodníky oddělené mají šířku 2,25 (3x0,75) m. V obytných zónách musí být dle vyhl. 501/2006 Sb. „ o obecných požadavcích na využívání území“, § 22 odst. (2) je nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu při jednosměrném provozu 6,5 m. Podle odst. (3) je nejméně jeden pruh vyhrazený pro pěší v minimální šířce 2 m umožňující bezbariérové užívání. Proto jsou navrženy pruhy pro pěší, které budou odděleny obrubníkem a budou z betonové zámkové dlažby. Přechody přes obslužné místní komunikace jsou v grafické části vyznačeny, budou označeny svislým i vodorovným dopravním značením., budou opatřeny varovným a signálními pásy. Ostatní budou pouze místa pro přecházení opatřené pouze varovnými pásy. Na všech sjezdech, přechodech a místech pro přecházení bude plynule snížena obruba na 0,02 m. Chodníky budou z betonové zámkové dlažby. Odvodnění bude do uličních vpustí vozovek. Na komunikacích D1 – obytná zóna budou přecházet pěší libovolně, navrhuji usměrnit pouze přecházení na konečné autobusové hromadné dopravy, kde doporučuji zřídit vyznačené přechody, protože tam bude docházet k soustředěnému přecházení po příjezdu i školních dětí. A.2.c) 1.2.2 Autobusová hromadná doprava Předpokládám, že bude zachována, případně rozšířena. Proto navrhuji prodloužení až do lokality s rodinnými domky zastávky jsou vyznačeny v zastávkových pruzích dle platné ČSN736425-1 – "Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a stanoviště – část 1: Navrhování zastávek“. Délka nástupní hrany je navržena pro 2 solo autobusy tj. 25 m. Délka vyřazovacího úseku je 25 m, délka zařazovacího úseku je 15 m. Lomy jsou zaobleny přepsanými poloměry. V grafické části jsou vyznačeny docházkové vzdálenosti k zastávkám 450 m.

A.2.c) 1.2.3 Parkování a odstavování vozidel Počet odstavných a parkovacích stání je stanoven dle ČSN 736110, čl. 14.1, výchozím podkladem je tab.34. Dle ČSN 736110, čl.14.1.6 je nejmenším stupněm automobilizace 1 : 2,5 (tj 400 vozidel na 1000 obyvatel). Město Chrudim má cca 25 000 obyvatel, řešené území je „obytnou zónou“ kde je dělba dopravní obslužnosti možné hodnotit stupněm 3 – dobrá kvalita. Charakter řešeného území je ve skupině B dle tab.31 Dle čl. 14.1.11 je celkový počet stání pro řešené území součtem odstavných a parkovacích stání pro osobní vozidla. Odstavné plochy bytová výstavba: obytné domy činžovní do 100 m2 stávající 60 b.j. 60 odst. stání

navrhované 251 b.j. 251 odst.stání celkem 311 b.j. 311odst. stání

Parkovací plochy: obytné domy činžovní obsazenost 2,5 obyvatele na byt tj. 311 x 2,5 = 778 obyvatel 39 park. stání prodejny 400 m2 prodejní plochy 20 park. stání kanceláře a služby 200 m2 8 park. stání celkem 67 park. stání Odstavné plochy zástavba rodinných domků: dům do 100 m2 má mít zajištěn na vlastním pozemku 1 odstavné stání dům nad 100 m2 má mít zajištěn na vlastním pozemku 2 odstavná stání Parkovací plochy zástavba RD: v posuzované lokalitě je : 33 RD stávajících a 174 RD navrhovaných přepokládá se část domů dvougeneračních, celkem s 657 obyvateli je tedy třeba: 657 : 20 = 33 park. stání Celkový počet parkovacích stání na veřejných plochách: Pro bytovou a občanskou výstavbu P = 67 x 0,8 = 54 park. stání Pro rodinné domy P = 33 x 0,8 = 27 park. stání V řešeném území je navrženo: A) pro bytovou a občanskou výstavbu 332 + 27 = 359 garážových stání kom. „A“ , „D“ + OM 28 + 18 + 4 = 50 parkovacích stání

Dle vyhl. 369/2001 Sb. MMR § 5 musí být 5 % vyznačených odstavných a parkovacích stání pro zdravotně postižené osoby: (359+ 50) x 0,05 = 21 stání. Na venkovních parkovacích plochách je pro zdravotně postižené vyznačeno: 4 park. stání, zbývající 17 stání musí být vyhrazeny v garážích pod domy.

B) rodinné domy: 68 parkovacích stání z toho 4 pro zdravotně postižené

Z rozboru je patrné že navržený počet parkovacích a odstavných stání je vyšší, než stanoví ČSN 736110.



A.2.c) 2 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA A.2.c) 2.1 VODOHODPODÁŘSKÁ ČÁST – ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

A.2.c) 2.1.2 Současný stav: Potřeba pitné vody města Chrudimi je bezpečně zajištěna i pro výhled jednak ze zdrojů podzemní vody v Markovicích a jednak ze skupinového vodovodu Chrudim - Pardubice. Zdroje skupinového vodovodu Chrudim – Pardubice jsou jednak podzemní zdroje Podlažice a jednak povrchová voda z nádrže Křižanovice, upravovaná v úpravně vody Monako. Voda z obou zdrojů je smíchána ve vodojemu 5000 m3 Slatiňany a odtud je gravitačně dopravována potrubím DN 700 mm do Chrudimi a Pardubic. V trase hlavního zásobovacího řadu skupinového vodovodu Chrudim – Pardubice je jednou z odboček i řad DN 400 mm, která přivádí pitnou vodu do vodojemu Stromovka. Z tohoto vodojemu jsou pak pomocí automatické tlakové stanice (ATS) zásobovány stávající bytové domy v lokalitě Stromovka a to pod tlakem původního vyššího tlakového pásma (3 věžové domy) a nově vytvořeného středního tlakového pásma (bytové domy do 4 podlaží). Poslední dvě tlaková pásma, určená pro sídliště Stromovka, jsou tvořena automatickou tlakovou stanicí Stromovka při zemním vodojemu Stromovka objemu 1200 + 1800 m3. Kóta dna vodojemu je 292,80 m n. m. a kóta maximální hladiny je 297,20 m n. m. Tento vodojem však není v současnosti využíván a automatická tlaková stanice využívá ke své činnosti akumulace přívodního řadu. Spodní tlakové pásmo pro nižší zástavbu je tvořeno třemi čerpadly o čerpací výšce H = 62,0 m a horní tlakové pásmo pro vyšší zástavbu je tvořeno dvěma čerpadly čerpací výšce H = 78,4 m. Hydrostatický tlak vyššího tlakového pásma se v místě terénu 3 věžových domů (což je zhruba zároveň nejvyšší místo celé Stromovky) blíží 60 m. Hydrostatický tlak středního tlakového pásma byl v tomto místě navržen na 25 m, což znamená při zástavbě 4-podlažními domy přetlak v nejvyšším podlaží 12 m. Voda ze zdrojů Markovice je přes úpravnu vody (odželeznění) čerpána výtlačným řadem DN 200 do vodojemu 1000 m3 „Na Skřivánku“. Z vodojemu Skřivánek je zásobována dolní (severozápadní a severovýchodní) část Chrudimi včetně ulice Na Kopci a to zásobním řadem z litiny DN 300 mm. Z tohoto řadu je připojen vodovodní řad z PVC 110 mm, uložený při pravé straně ulice Na Kopci. Maximální hydrostatický tlak vody v této části je tedy dán hladinou vody ve vodojemu „Na Skřivánku“ 302,50 m n. m. Přívodní a zásobní řady pro město Chrudim jsou různého stáří, z materiálů azbestocement, litina, ocel, PVC a PE od vnitřního profilu 50 do 400 mm. A.2.c) 2.1.3 Navrhované řešení Výpočet potřeby vody Jelikož je zpochybněna reálnost a platnost směrnice č. 9/73 bývalého MLVH - ČSR, byly použity pro výpočet pitné vody poznatky pracovníků VAK Chrudim získané v rámci dlouhodobého vyhodnocení fakturace - specifická potřeba vody na 1 obyv. a den pro Chrudim 110 l/os/den - občanská a technická vybavenost 20 l/os/den - koeficienty denní a hodinové nerovnoměrnosti kd 1,25 kh 2,1 PUMBERKA - ZÁPAD je navrženo : Občanská vybavenost Bytové domy 184 bj. 67 bj. Celkem 251 b.j. Rodinné domy - návrh zástavby 150 RD rezerva – pod VN 10 RD rezerva – přístup po jiné parcele 14 RD 174 RD CELKEM : 425 bytových jednotek

Bilance spotřeby vody – urbanistice studie „STROMOVKA“ Chrudim (08/2003) je uvažováno: 1742 bytových jednotek x 3 osoby = 5226 osob x 110 l = 574.860 l/den 5226 osob x 20 l = 104.520 l/den celkem 679.380 l/den

Qprům. = 679.380 m3/den t.j. 7,86 l/s Qmax = 679.380 x 1,25 = 849.225 m3/den t.j. 9,83 l/s Qhod = 9,83 x 2,1 = 20,64 l/s

- Rpn PUMBERKA-ZÁPAD je uvažováno: 425 bytových jednotek x 4 osoby = 1700 osob x 110 l = 187.000 l/den 1804 osob x 20 l = 36.080 l/den celkem 223.080 l/den Qprům. = 223.080 m3/den t.j. 2,58 l/s

Qmax = 223.080 x 1,25 = 278.850 m3/den t.j. 3,28 l/s Qhod = 3,28 x 2,1 = t.j. 6,89 l/s

Tlakové poměry Kóta vodojemu 3000 m3 „Stromovka“ dno 298,00 m n. m. Kóta tlakové čáry hydrostatického tlaku vyššího tlakového pásma 358,00 m n. m. Kóta tlakové čáry hydrostatického tlaku středního tlakového pásma 325,00 m n. m. Kóta terénu u nejvýše umístěného bytového domu v řešené lokalitě 299,00 m n. m. Kóta horního podlaží u nejvýše umístěného bytového domu o šesti podlažích 317,00 m n. m. Kóta terénu u nejníže umístěného rodinného domu v řešené lokalitě 262,00 m n. m.

Z uvedeného je zřejmé, že téměř celou předmětnou lokalitu je možno připojit na stávající vodovodní síť středního tlakového pásma až na bytové domy o 6-ti podlažích, které budou připojeny na vyšší tlakové pásmo. Naopak nejníže umístěné objekty, u kterých je oprávněná obava z překročení max. tlaku 60 m v nejnižším podlaží budou vybaveny redukčními ventily.

Vodovodní síť K řešené lokalitě bude přiveden přívodní řad o vnitřním průměru 150 mm, napojený na stávající řad téhož průměru, vyvedený ze strojovny vodojemu. Na přívodní řad pak bude připojena síť zásobovacích řadů v řešené lokalitě, která je převážné navržena jako zokruhovaná o vnitřním průměru DN 100 a 80 mm. Bytové domy o 6-ti podlažích budou připojeny na řad vyššího tlakového pásma pomocí samostatného řadu, který bude v začátku veden v souběhu s novým řadem středního pásma a poté odbočí a povede v souběhu se stávající komunikací. U všech nově navržených vodovodních řadů je počítáno s provedením příslušného množství veřejných částí vodovodních přípojek, které budou ukončeny za hranicemi jednotlivých stavebních parcel a parcel se stávajícími nepřipojenými objekty. Přípojky pro napojení jednotlivých sekcí bytových domů a objektů občanské vybavenosti budou ukončeny 1,0 m před obvodovým zdivem navržených staveb.

A.2.c) 2.2 VODOHODPODÁŘSKÁ ČÁST – KANALIZACE

A .2c) 2.2.1 Současný stav Městská kanalizační síť je jednotná, ukončena novou ČOV v lokalitě Májov s dostatečnou kapacitou nejen pro rozvoj města, ale i širšího okolí. V prostoru pod lokalitou Stromovka prochází Maleckou ulicí kmenová betonová stoka „G“, která odvádí odpadní vodu nejen ze stávající nové zástavby Stromovka, ale i z dalších přilehlých sídlišť (U zbrojnice, Na Šancích, sídliště řadových domků nad okruhem SNP a další – poldr Stromovka - Chrudim). Tato stoka má v posledním úseku profil 1000 a 1200 mm. Před přechodem náhonu je na stoce „G“ umístěna odlehčovací komora, která odlehčuje přívalové dešťové vody do nadjezí náhonu. Kapacitní potrubí z odlehčovací komory pak podchází náhon a je zaústěna do hlavní stoky „A“, která následně vede až na městskou ČOV.



V prostoru U Kapličky je z této stoky vyvedena ve směru ulice Na Kopci stoka „GI“ z kameniny nejprve profilu DN 600 mm, která vede vzhůru do prostoru k panelovému mostku. Zde se lomí a v profilu DN 500 mm směřuje ke stávající zástavbě kolem 3 věžových domů, kde je pak rozvedena k jednotlivým bytovým domům podružnými kanalizačními sběrači a kanalizačními přípojkami. V souvislosti se stávající kanalizační sítí je nutné se zmínit o kanalizacích, které jsou v současnosti připraveny ve fázi projektové dokumentace. Je to kanalizace z ulice Na Kopci a to části spádově přilehlé do prostoru ke kapličce, kterou projekčně zpracoval v roce 1996 ing. Jedlička a dále kanalizace z ulice Na kopci z části spádově ukloněné na druhou stranu mimo zastavěné území obce, kterou projekčně zpracovali v roce 2002 ing. Hůlka a ing. Soudek. V roce 2007 byla zpracována PD CHRUDIM – STROMOVKA – ŘEŠENÍ ODTOKOVÝCH POMĚRŮ – SO 01 – Zkapacitnění sběrače „G“ na DN1500 – 1800 (zpracoval: v 10/2007 VS Chrudim a.s.) – SO 02 – Poldr (zpracoval: v 10/2007 Agroprojekce s.r.o., Litomyšl) U této PD je třeba připomenout, že nezohledňuje urbanistickou studii STROMOVKA-CHRUDIM z 08/2003, ve které bylo specifikováno odtokové množství splaškových vod : Qp = 7,86 l/s a odtokové množství dešťových vod : 2 187,00 l/s (viz následující propočty, pro celé území Stromovka – plocha cca 52 ha, jehož součástí je řešené území PUMBERKA – ZÁPAD)

A.2.c) 2.2.2 Navrhované řešení Bilance splaškových vod

RPn PUMBERKA – ZÁPAD je navrženo: 425 bytových jednotek x 4 osoby = 1700 osob x 110 l = 187.000 l/den 1804 osob x 20 l = 36.080 l/den celkem 223 080 l/den Qprům. = 223 080 m3/den t.j. 2,58 l/s Q max. = 2,58 l/s x 2,1 5,40 l/s Znečištění splaškových vod je závislé na jejich množství a počtu ekvivalentních obyvatel při hodnotách: BSK5 = 60 g/EO/den NL = 55 g/EO/den

BSK5 celkem - 1804 EO x 60 g/EO/den = 108,30 kg/den NL celkem - 1804 EO x 55 g/EO/den = 99,20 kg/den Bilance splaškových vod – celé území Stromovka Chrudim Množství splaškových vod je totožné s vypočtenou potřebou vody t.j. Qp = 679.380 m3/den = 7,86 l/s

Znečištění splaškových vod je závislé na jejich množství a počtu ekvivalentních obyvatel při hodnotách: BSK5 = 60 g/EO/den NL = 55 g/EO/den BSK5 celkem - 5226 EO x 60 g/EO/den = 313,56 kg/den NL celkem - 5226 EO x 55 g/EO/den = 287,43 kg/den

K napojení na stávající kanalizaci ze sídliště Stromovka dojde do stávající šachty před p.p.č. 2868/2 v k.ú. Chrudim. Toto navýšené množství objemového znečištění nebude mít vliv na činnost celoměstské ČOV zvláště pak vzhledem k její plánované rekonstrukci.

Bilance dešťových vod Intenzita 15-ti minutového deště byla převzata ze studie kanalizace Chrudim z roku 1976 a činí 155 l/s/ha při periodicitě 0,5. Odtokové součinitele byly stanoveny podle vyhlášky 428/2001, příloha 16 a ČSN 75 6101: pro střechy ………………....................................................... 0,90 pro zpevněné plochy .......................................................................... 0,80

pro ostatní plochy ………………....................................................... 0,10

Odtokový součinitel přiřazený k území se zástavbou rodinných domů izolovaných v zahradách v prudce svažitém území je určen ČSN 756101………………………………………….. 0,40 RPn PUMBERKA – ZÁPAD Množství dešťové vody odtékající do navržené kanalizace v ul. Pod Kopcem: stoka „A“: celková plocha: 3,525 ha - z toho střechy 0,30 ha x 155 l/s x 0,9 = 41,85 l/s

- z toho zpev. plochy 1,15 ha x 155 l/s x 0,8 = 142,60 l/s - z toho ost. plochy 2,08 ha x 155 l/s x 0,1 = 32,25 l/s celkem : 3,53 ha 216,70 l/s

odtokový součinitel: 0,39

stoka „B“: celková plocha: 4,380 ha - z toho střechy 0,51 ha x 155 l/s x 0,9 = 71,15 l/s

- z toho zpev. plochy 0,75 ha x 155 l/s x 0,8 = 93,00 l/s - z toho ost. plochy 3,12 ha x 155 l/s x 0,1 = 48,35 l/s

celkem : 4,38 ha 212,50 l/s odtokový součinitel: 0,31

stoka „C“: celková plocha: 3,590 ha - z toho střechy 0,38 ha x 155 l/s x 0,9 = 53,00 l/s



CELKEM: 11,5 ha 565,00 l/s výsledný odtokový součinitel: 0,315

Množství dešťové vody odtékající navrženou kanalizací v ul. Na Kopci do stávající kanalizace napojené u kapličky do stoky v ul. Malecké:

stoka „A“: celková plocha: 3,880 ha - z toho střechy 0,45 ha x 155 l/s x 0,9 = 62,80 l/s



stoka „B“: celková plocha: 0,360 ha - z toho střechy 0,05 ha x 155 l/s x 0,9 = 7,00 l/s



stoka „C“: celková plocha: 4,490 ha - z toho střechy 0,45 ha x 155 l/s x 0,9 = 62,78 l/s


celkem : 4,49 ha 168,78 l/s odtokový součinitel: 0,24 stoka „D“: celková plocha: 0,630 ha - z toho střechy 0,09 ha x 155 l/s x 0,9 = 12,55 l/s





stoka „E“: celková plocha: 0,420 ha - z toho střechy 0,02 ha x 155 l/s x 0,9 = 2,80 l/s

- z toho ost. plochy 0,40 ha x 155 l/s x 0,1 = 6,20 l/s celkem : 0,42 ha 9,00 l/s

odtokový součinitel: 0,14

stoka „F: celková plocha: 4,780 ha - z toho střechy 0,30 ha x 155 l/s x 0,9 = 41,85 l/s



stoka „G“: celková plocha: 3,320 ha - z toho střechy 0,38 ha x 155 l/s x 0,9 = 53,01 l/s



CELKEM: 17,9 ha 722 l/s

výsledný odtokový součinitel: 0,26

Množství dešťové vody odtékající do stávající šachty na KT 600 následně napojené u kapličky do stoky v ul. Malacké:

celková plocha: 4,004 ha - z toho střechy 0,50 ha x 155 l/s x 0,9 = 69,75 l/s

- z toho zpev. plochy 0,45 ha x 155 l/s x 0,8 = 55,80 l/s - z toho ostatní plochy 3,05 ha x 155 l/s x 0,1 = 42,30 l/s


CELKEM: 4,00 ha 168,0 l/s odtokový součinitel: 0,27

Z části území PUMBERKA - ZÁPAD, které je návrhem RPn, bude odtékat do kanalizace: v ul. Pod Kopcem Q = 565 l/s v ulici Na Kopci směrem ke kapličce Q = 722 l/s do stáv. šachty na kanalizaci KT 600 Q = 168 l/s

CELKEM Z PUMBERKA – ZÁPAD cca 33,4 ha Q = 1 505 l/s

Bilance dešťových vod pro celé navržené území – Stromovka Chrudim Předběžný výpočet výhledového odtokového množství dešťových vod pro celé území Stromovka - Chrudim: Zastavěná část lokality Stromovka, spádově ukloněná k Topolské ulici a připojující se do kanalizace v Malecké ulici na odbočce z ulice Topolské Q = 1058 l/s (množství bylo převzato z urbanistické studie „ Stromovka“ Chrudim (08/2003).

Zastavěná lokalita spádově ukloněná k ulici Na Kopci a. k Malecké ulici a připojující se dostávající kanalizace vytažené z Malecké ulice vzhůru v místě restaurace U kapličky: v ulici Na Kopci směrem ke kapličce PUMBERKA- ZÁPAD cca 18 ha Q = 722 l/s výhled pro napojení území až k přeložce I/37 cca 12 ha Q = 475 l/s CELKOVÉ MNOŽSTVÍ v ulici Ke Kapličce Q = 1197 l/s do stávající šachty na KT 600 cca 4 ha Q = 168 l/s CELKEM bude do kanalizace v ulici Malacké u kapličky napojeno cca 34 ha Q = 1365 l/s

Zastavěná část lokality spádově ukloněná k ulici Na Kopci, spádově odvrácené od Malecké ulice a připojující se do nové kanalizace v ulici Pod Kopcem: z řešeného území PUMBERKA - ZÁPAD cca 11,5 ha Q = 565 l/s z území výhledově napojeno na tuto kanalizaci cca 7,5 ha Q = 257 l/s CELKEM napojeno do kanalizace v ulici Pod Kopcem cca 18 ha Q = 822 l/s

CELKEM STROMOVKA – CHRUDIM cca 52 ha Q = 2 187 l/s

Kanalizační síť Kanalizační síť je řešena jako jednotná. Kapacitní návrhy jednotlivých stok byly provedeny na základě hydrotechnických výpočtů a to konkrétně rozdělením na jednotlivé okrsky s postupným nasčítáváním - Bartoškova součtová metoda. Tato metoda byla použita i pro náš předběžný návrh profilů jednotlivých kanalizačních řadů dle definitivní zastavovací situace tj. definitivních tras obslužných komunikací. Jelikož však je prostá součtová metoda dnes již technicky překonaná, bude nutno v dalším stupni projektové dokumentace provést hydrotechnický výpočet stok a s tím návrh jejich profilů metodou PCSWMM98. Podmiňující faktory pro připojení jednotlivých spádových území: Zastavěná část lokality Stromovka, spádově ukloněná k Topolské ulici a připojující se do kanalizace v Malecké ulici na odbočce z ulice Topolské. Jelikož navazující kanalizace v Malecké ulici má v současnosti již téměř vyčerpanou kapacitu, provádí správce této kanalizace VAK Chrudim, a. s. (objednávka č. 55/1/08/06 Město Chrudim) přepočet kapacity této kanalizace a to včetně výhledových ploch. Do tohoto výpočtu bude zahrnuta i tato nová lokalita a již nyní je zřejmé, že podstatně ovlivní profil kanalizace v Malecké ulici. Oprávněně pak lze předpokládat, že vynucená rekonstrukce této kanalizace bude v celé délce Malecké ulice a to předběžně v profilu min. 1500 - 2000 mm. Zastavěná část lokality spádově ukloněná k ulici Na Kopci resp. k Malecké ulici a připojující se do stávající kanalizace vytažené z Malecké ulice vzhůru v místě restaurace U kapličky. Tři navržené páteřní řady, které budou odvádět odpadní vody z této lokality jsou svedeny do ulice Na Kopci. V této ulici v současnosti kanalizace není, ale z roku 1996 je ing. Jedličkou zpracována projektová dokumentace, která řeší připojení této části ulice Na Kopci spádově přikloněné ke „Kapličce“. Projektovaná kanalizace je navržena v profilu DN 300 mm, ale připojení nových ploch vyvolá jeho zvýšení na DN 500 a ve spodní části na DN 600 mm – aby bylo potrubí schopno odvést předběžně vypočtené množství dešťových vod z řešené lokality PUMBERKA – ZÁPAD navýšené o odhadnuté množství ze spádového území až k plánované přeložce komunikace I/37. Stávající navazující kanalizace ke kapličce je z kameniny DN 600 mm. Její tabulková kapacita při stávajícím sklonu 100 ‰ je 2291 l/s až na dolní úsek délky 20 m se spádem 34,5 ‰ kde je kapacita 1343 l/s. V současnost je do této kanalizace přiváděno ne více než 950 l/s. Připojení dalších 1365 l/s to znamená celkem 2315 l/s. To znamená, že téměř celá kanalizace je schopna toto navýšené množství převést mimo dolního úseku, který bude nutno rekonstruovat na min. DN 800 mm s kapacitou 2198 l/s při dodržení stávajícího spádu 34,5 ‰. Zastavěná část lokality spádově ukloněná k ulici Na Kopci, spádově odvrácené od Malecké ulice a připojující se do nové kanalizace v ulici Pod Kopcem na jejím konci. Opět tři páteřní řady, které odvádějí odpadní vody z této lokality jsou přiváděny do ulice Na Kopci a to do části ukloněné mimo zastavěné území. V této ulici v současnosti kanalizace také není, ale z roku 2002 je ing. Hůlkou zpracována projektová dokumentace, která řeší svedení této části ulice Na Kopci dolů ke konci ulice Pod Kopcem a společně pak převedení pomocí shybky pod Chrudimkou do kanalizačního sběrače „A“ ústícího na ČOV Chrudim. Tato kanalizace je projekčně navržena nejdříve v profilu DN 300 mm a dále již v dolním úseku v profilu DN 400 mm. Profil však bude nutno zvýšit v celé navržené kanalizaci v ulici Pod Kopcem, kde bude nutno provést množství vypočtené ing. Hůlkou 73 l/s a množství přicházející od lokality Stromovka 822 l/s tj. celkových 895 l/s. Při spádu daném současnými možnostmi nivelety a to 4,1 ‰ to bude potrubí DN 1000 mm s kapacitou 1358 l/s. K tomu, aby bylo možné použít stávající shybku o DN 400 mm, bude nutné toto vypočtené množství odlehčit do Chrudimky vhodně umístěnou odlehčovací komorou. Předběžně je navržena typizovaná odlehčovací komora AS-ŠOK 1000, kterou dodává firma ASIO spol. s r.o. Brno.



Pro konečný návrh nabízí firma ASIO zpracování podrobného hydrotechnického výpočtu vlastním výpočtovým programem. U všech nově navržených kanalizačních řadů je počítáno s provedením příslušného množství veřejných částí kanalizačních přípojek, které budou ukončeny za hranicemi jednotlivých stavebních parcel. Přípojky pro napojení bytových domů a objektů občanské vybavenosti budou ukončeny revizními šachtami ve vzdálenosti 1,0 m od obvodového zdiva navrženého objektu.

A.2.c) 2.3 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Klimatická charakteristika Nadmořská výška 280,00 m.n.m. Nejnižší venkovní výpočtová teplota - 12 °C Průměrná venkovní teplota v top. období + 3,6 °C Počet dnů topného období ( do + 13 °C ) 225 Oblast s větry intenzivními

A.2.c) 2.3.1 Současný stav: Jedním ze způsobů, kterým je město v současné době vytápěno je vytápění ze soustavy centralizovaného zásobování teplem (CZT) se zdrojem tepla v elektrárně Opatovice nad Labem a ke spotřebitelům je dodáváno přes předávací stanice. Větev „D“ je zavedena do sídliště bytových domů Stromovka, kde jsou připojeny dvě předávací stanice – D 34 Stromovka I. A D 35 Větrník. V jihozápadní části řešeného území mezi ulicí Maleckou, Na Větrníku a na Výsluní tvoří západní svah s neudržovanými pozemky, jejichž využití je omezeno trasou primérního horkovodu. Horkovod je částečně veden na povrchu s technologickými kobkami a částečně v zemi. Ukazatele potřeby tepla: Na 1 bytovou jednotku 5,5 kW/hod 10 000 kWh/rok Na 1 rodinný dům 15,0 kW/hod 27 000 kWh/rok Nebytové prostory 80 – 105 W/m2 užitné plochy + 10% TVU a vzduchotechnika

A.2.c) 2.3.2 Návrh potřeby tepla: Z hlediska zásobování teplem je možné stejně jako u předcházející výstavby v tomto území počítat s dodávkami tepla pro ÚT a pro ohřev TUV ze soustavy CZT International Power Opatovice. Především se to týká vícepodlažních obytných domů a stejně tak i objektu občanského charakteru. U zástavby RD, případně další individuální zástavby se předpokládá z dnešního pohledu výhodnější, volit individuální tepelné zdroje vytápění - ZP, elektrickou energií a použití alternativních zdrojů. V jihozápadní části řešeného území stávající rodinné zástavby p.p.č. 2502/1 a 2502/3 v k.ú. Chrudim je v současné době veden nadzemní primérní rozvod tepla v délce cca 40,0 m mezi stávajícími šachtami, ve kterých je vedení převedeno pod zem. V části p.p.č. 2610 a přes ulici Na Kopci je veden vrchem sekundární rozvod tepla v délce cca 30,0 m. Požadavkem pro novou zástavbu je převedení těchto vrchních rozvodů do země. Správce sítě ve svém vyjádření konstatuje, že přeložky vrchních vedení jsou z finančního hlediska problematické až nereálné. Z technického hlediska lze přeložky provést. Zároveň správce sítě upozorňuje, že investiční náklady spojené s přeložkami potrubních vedení jsou hrazeny subjektem, který tyto náklady vyvolá.

Bytové domy a nebytový objekt je možné zásobovat teplem z SCZT a to formou dvoutrubkového rozvodu s instalací směšovacích stanic přímo v jednotlivých objektech. Jako zdroj tepla bude využit stávající primérní přívod horké vody do PS D 35, ze které jsou v současné době vedeny severním směrem 2 sekundérní (teplovodní) větve. První větev (dimenze 2x DN 150) vede západní částí území a končí před domem čp. 1294 zaslepením přímého směru, odkud International Power Opatovice předpokládá prodloužení trasy ve stejném profilu k výhledové výstavbě na západ od stávajícího domu čp.1396/1397 – to je 184 bj. + 30 bj. pod silnicí a dále objekt občanské vybavenosti.

Občanská vybavenost cca 0,100 MWt 400 GJ/r Bytové domy 184 bj. cca 1,012 MWt 4 400 GJ/r Celkem z této západní větve 1,112 MWt 4 800 GJ/r

Druhá větev (dimenze 2x DN 100) vede východní částí území a končí před domem čp. 1396. Prodloužení opět ve stejném profilu bude zásobovat navržených 67 bj.

Bytové domy 67 bj. cca 0,370 MWt 1 600 GJ/r Celkem z této východní větve 0,370 MWt 1 600 GJ/r

CELKEM NAVÝŠENÍ Z PS D 35 Bytové domy 251 bj. 1,58 MWt 6 000 GJ/r Občanská vybavenost cca 0,100 MWt 400 GJ/r Celkem 1,48 MWt 6 400 GJ/r

Výše uvedené parametry a kapacity jsou orientační a vycházejí z předpokládaných výměr. Podle vyjádření International Power Opatovice je napojení možné - kapacita předávací stanice PS D 35 je dostačující a umožňuje krytí předpokládaného nárůstu spotřeby tepla. V nově navržených blocích bytových domů a objektu občanské vybavenosti budou přípojky tepla ukončeny ve směšovacích stanicích – dle požadavku správce sítě International Power Opatovice.

Konzultace, vyjádření: Navrhovaná řešení rozvodů tepelné energie byla v průběhu zpracování konzultována se správcem sítě International Power Opatovice a.s. – prodej a marketing tepla a jeho požadavky byly promítnuty do návrhu. (Viz vyjádření International Power Opatovice a.s., ze dne 28. 05. 2008 – vyřizuje: Lubomír Honosek)

A.2.c) 2.4 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM

A.2.c) 2.4.1 Současný stav: Město Chrudim je připojeno VTL přípojkou DN 150 mm od obce Kočí – Topol z vedení VTL plynovodu DN 500 mm Havlíčkův brod – Pardubice a přípojkou VTL DN 150 mm od obce Vestec z VTL plynovodu Barchov – Černá za Bory. Území řešené urbanistickou studií je zásobováno zemním plynem z regulační stanice – VTL RS Pod zbrojnicí prostřednictvím místní plynovodní sítě. V řešeném území je veden stávající plynovod STL PE 90 v ulici Na Kopci a z něho odbočky pro stávající zástavbu STL PE 63. V jižní části navrhovaného území – v ulici Na Výsluní a mezi stávající bytovou zástavbou je veden NTL plynovod PE 90.

Výpočet potřeby ZP pro zástavbu RD v navrhovaném území: návrh zástavby 150 RD rezerva – pod 10 RD rezerva – přístup po jiné parcele 14 RD CELKEM 174 RD Spotřeba tepla : 174 RD x 15,0 kW/hod = 2 6100 kW/hod

Spotřeba plynu Phod : 174 RD x 2,8 m3/hod = 487 m3/hod P red : 487 m3/hod x 0,8 = 390 m3/hod

plynofikace max. 85% = 332 m3/hod Prok : 174 RD x 3000 m3/hod = 522 000 m3/rok

plynofikace max. 85% = 443 700 m3/rok A.2.c) 2.4.2 Navrhované řešení: U všech nově navržených STL plynovodních řadů je počítáno s provedením příslušného množství STL plynovodních přípojek, které budou ukončeny ve skříních HUP na hranicích jednotlivých stavebních parcel a parcel se stávajícími nepřipojenými objekty. Pro 4 RD označené 143 – 146 budou přivedeny NTL přípojky PE 32 z prodlouženého NTL plynovodu PE 90, který je v současné době ukončen v ulici Na Výsluní. Ostatní RD budou napojeny buď přímo na stávající plynovod STL PE 90 v ulici Na Kopci nebo na nové větve STL PE 90 v délce cca 1500 m , které jsou na plynovod v ulici Na Kopci napojeny podle uspořádání jednotlivých ulic s rodinnými domy. Trasa navržených plynovodů je umístěna především do chodníků, a to v min. vzdálenosti 1,0m od možných plotů umístěných na hranici pozemků. Jednotlivé křížení plynovodů a přípojek komunikací bude kolmé, s uložením plynovodního potrubí do ochranné trubky.



Při styku s ostatními inženýrskými sítěmi bude nutné dodržení ČSN 73 60 05 – prostorové uspořádání sítí. Při křížení se stávajícími inženýrskými sítěmi bude na novém plynovodu osazena ochranná trubka s min. přesahem 1,0m od hrany křížené sítě. V případě podcházení komunikace bude veden v chráničce pod vozovkou plynovod PE 63 vždy pro 2 RD a před napojením HUP se rozdělí na 2x PE 32. Délka plynovodů PE 63 – vždy pro 2 RD je cca 300 m. Délka přípojek k RD – PE 32 cca 350 m a PE ROBUSTPIPE 32 pro vlastní napojení HUP cca 340 m.

Výpočet potřeby ZP pro vaření v bytových domech: Občanská vybavenost - odhad = 10,0 m3/hod Bytové domy - 184 b.j. x 1,2 m3/hod x 0,31 = 68,5 m3/hod - 67 b.j x 1,2 m3/hod x 0,35 = 28,1 m3/hod

P hod : 107,0 m3/hod P rok : 35 750,0 m3/rok

Možnost napojení: Z nového řadu PE 90, který bude napojen ze stávajících rozvodů v ulici Na Kopci. STL přípojky pro napojení jednotlivých sekcí bytových domů a objektů občanské vybavenosti budou ukončeny 1,0 m před obvodovým zdivem navržených staveb. Délka plynovodu STL PE 90, vedeného podél obytného domu – cca 270 m Délka přípojek k jednotlivým sekcím bytových domů – STL PE 40 cca 100 m

Bilance potřeby zemního plynu: RODINNÉ DOMY 332 m3/hod 443 700 m3/rok BYTOVÉ DOMY 107 m3/hod 35 750 m3/rok CELKEM 439 m3/hod 479 450 m3/rok

Konzultace, vyjádření : Navrhovaná řešení plynovodních rozvodů byla v průběhu zpracování konzultována se správcem sítě VČP Pardubice a.s. a jeho připomínky byly promítnuty do návrhu. (Viz vyjádření – VČP Net, s.r.o. Hradec Králové ze dne 05.06.2008 – vyřizuje Ing. Karel Petřík pod č.j.

54/08/233 – RWE Distribuční služby ze dne 13.06.2008 – vyřizuje Lumír Majzlík pod č.j. 2324/08/134)

A.2 .c) 2.5 ELEKROROZVODY

A.2.c) 2.5.1 Současný stav: Lokalita Větrník, na kterou navazuje řešené území PUMBERKA - ZÁPAD, je po stránce elektrické energie zásobována z kmenové linky VN 842, která je souběžně vedena s linkou VN 841 na společných ocelových stožárech. Trasa vedení VN 35kV protíná pravý okraj řešeného území. Řešené území také příčně protíná vrchní vedení VN 35kV, které je využíváno pro napájení TS č. 872 Chrudim – Stromovka (Na Kopci) a sítě dalších TS v průmyslové oblasti. Z TS č. 872 Chrudim jsou připojeny novým kabelovým vedením 1-AYKY 3x240+120 mm2 stávající rodinné domy v ulici Na Kopci. Stávající RD v ulici Na Výsluní jsou napájeny kabelovým vedením 1kV, vyvedeným z TS č. 1281 Chrudim – Stromovka (Výměník). Stávající bytový dům s 50 bj. (st.p.č. 6878 a 6879) je připojen z TS č. 1282 Chrudim – Stromovka (Vodárna). A.2 c) 2.5.2 Navrhované řešení: návrh zástavby 150 RD rezerva (podmíněná) 10 RD rezerva (přístup po jiné parcele) 14 RD celkem 174 RD

Výpočet potřeby elektrické energie pro zástavbu RD v řešeném území

Trafostanice Počet RD Pinstalovaný (kW) Pvýpočtový (kW) β TS1,TS2, TS č.872 174 1 218 341 0,28

Výpočet potřeby elektrické energie pro bytové domy v řešeném území

Trafostanice Počet bytů Občanská vybavenos

t Garážová státní Výtahy Pinstalovaný (kW) Pvýpočtový (kW) β

TS3 184 230 7 1010 282,2 0,28 TS č. 1282 67 102 3 375 112,5 0,30

TS3 1 27 30 23,1 0,77 Celkem 251 1 359 10 417,80 -

Celkem Pvýpočtový = 759,00 kW

Zařízení vysokého napětí Podmiňující faktory pro připojení řešeného území: – zabezpečení náhradního napájení sítě stávajících trafostanic v průmyslové oblasti (uvolnění řešeného

území od odbočky VN 35 kV) Jedná se o vrchní vedení VN 35kV v délce cca 780 m, které odbočí z VN 841 v blízkosti místní části Vestec. Přejde přeložku silnice I/37 v blízkosti ČOV Chrudim – Májov s následným zapojením do stávajícího rozvodu VN 35kV. Původní připojení lze následně demontovat.

– pokrytí nových odběrných míst Pro pokrytí odběrů nových bytových a rodinných domů je uvažováno několik zdrojů elektrické energie. Stávající zděné TS č. 1281, TS č.1282 a stožárová TS č.872. Nově navrženo je vybudování čtyř kompaktních betonových trafostanic, označených T1, T2, T3 a T4 do výkonu 1x630kVA. Připojení trafostanice T1 bude provedeno z části vrchním vedením VN 35kV v délce 90 m, které opět přejde přeložku silnice I/37 a bude ukončeno na stožáru. Odtud přes svislý úsekový odpojovač přejde na kabelové vedení VN 35kV v délce cca 65 m z kabelů 35-AXEKVCE 3x1x120 mm2. Předpokládá se, že v trafostanici T1 bude osazen transformátor o výkonu 160kVA. Prosmyčkování trafostanic T2, T3 a T4 by bylo provedeno stejným kabelovým vedením 35-AXEKVCE 3x1x120 mm2. Na základě připojených odběrů by v TS2 byl instalován transformátor o výkonu 250kVA a v TS3 transformátor o výkonu 630kVA.

Trafostanice T4 je navržena jako rezerva pro realizaci PUMBEREK – VÝCHOD

Zařízení nízkého napětí Z navržených trafostanic budou provedeny distribuční kabelové rozvody 1kV. Pro páteřní trasy jsou navrženy celoplastové kabely 1-AYKY 3x240+120 mm2, paprsky jsou navrženy kabely 1-AYKY 3x120+70 mm2, ale i slabšími, dle připojeného počtu rodinných domů. Pojistkové přípojkové skříně SS budou zabudovány do zděných pilířů, které budou společné pro elektroměrové rozvaděče a HUP. Odjištění kabelů bude provedeno v rozpojovacích pilířích SR, osazených samostatně. Vzájemné zokruhování trafostanic bude právě v těchto pilířích.

Urbanistický návrh zástavby si vynutí některé přeložky NN: – stávající připojení objektu st.p. 737 zrušeno a nahrazeno novým vedením z TS2 – kabelové vedení pro bytový dům st.p. 6878 a 6879 odpojeno a zkráceno v pojistkové skříni. Přeložka

vedena z navrženého pilíře s napojením do původní pojistkové skříně. Sítě VN a NN je nutno řešit komplexně, aby nebylo nutné je několikrát překládat!

Veřejné osvětlení Veřejné osvětlení je provedeno v ulici Na Kopci. Napájecím bodem je rozvaděč RVO, osazený u TS č. 872. Rozvod je proveden ve stejné trase s distribučním kabelem 1kV. Osazeny jsou parkové ocelové osvětlovací stožáry dl. 6 m s výbojkovými svítidly 70W. Pro osvětlení obousměrné komunikace v nové zástavbě projektant doporučuje použití ocelových silničních stožárů dl. 10 m s výbojkovými svítidly 125W. Rozvod veřejného osvětlení bude veden ve stejné trase jako kabelové vedení 1kV. Pro osvětlení jednosměrných komunikací je uvažováno se stejnými stožáry a svítidly jako v ulici Na Kopci. Předpokládá se osazení ještě jednoho rozvaděče RVO v blízkosti některé TS.



Městský rozhlas Město Chrudim má rozhlas napájený bezdrátově z budovy Městského úřadu. Na stožárech VO v ulici Na Kopci jsou už rozhlasové reproduktory osazeny. Stejným způsobem bude provedeno ozvučení v nové zástavbě.

Konzultace vyjádření: Způsob energetického zajištění řešeného území byl konzultován s pracovníkem ČEZ Distribuce, a.s. – Správou sítí – Region Východ Pardubice ing. Ježkem. Ten za první úkol řešení dává zajištění náhradního napájení trafostanic v průmyslové oblasti a realizaci příjezdových komunikací do řešeného území.

A.2.c) 2.6 TELEKOMUNIKACE

A.2.c) 2.6.1 Současný stav: 100% pokrytí sítí bez rezervy pro další rozvoj. A.2.c) 2.6.2 Navrhované řešení: Pro danou lokalitu je nutné plánovat výstavbu nové telekomunikační sítě, která vyhovuje všem požadavkům pro připojení telefonních účastníků na jednotnou telekomunikační síť v plánované zástavbě. Celá síť je plánována jako pružná s připojením na ústřednovou jednotku (RSU) „ Na Šancích“. Do lokality je třeba přivést primérní kabel s kapacitou 600 párů a ten rozdělit na síťový rozvaděč SR1 o kapacitě 200 párů a 100 párů rezerva a do síťového rozvaděče SR2 o kapacitě 300 párů. Do společného výkopu je vhodné jako přílož položit dvě trubky HDPE pro optiku. Pro celou lokalitu bude použita podzemní telekomunikační síť s použitím kabelů TCEPKPFLE(ZE)..XN/0,4 v návaznosti na výsledek výpočtů nebezpečných vlivů VVN. Kabely budou uloženy do otevřených výkopů v návaznosti na ČSN 736005 a ČSN 334050. Navržená zástavba si vynutí přeložky 50xN/0,4 a 2x HDPE v délce cca 250m a přeložku 400xN/0,4, 300xN/0,8 v délce cca 70m.

A.2.d) Podmínky pro změny staveb a změny vlivu staveb na využití území

Pro jakékoliv změny staveb a změny vlivu staveb na využití území platí v plném rozsahu regulační podmínky dané touto územně plánovací dokumentací.

A.2.e) Podmínky pro vymezená ochranná pásma

Ochranná pásma, která se uplatňují v řešeném území:

DOPRAVA - pozemní komunikace Hranice silničních ochran. pásem je určena svislými plochami vedenými po obou stranách komunikace ve vzdálenosti : Ochranné pásmo silnic dle zákona o pozemních komunikacích je stanoveno mimo zastavěné území - silnice I. třídy - 50,0 m V silničních ochranných pásmech je zakázána nebo omezena činnost, která by mohla ohrozit silnice nebo místní komunikace nebo provoz na nich, příslušný silniční správní orgán povoluje v odůvodněných případech výjimky z tohoto zákazu nebo omezení. DOPRAVA - pásmo dráhy Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou u dráhy celostátní a regionální 60,0 m od osy krajní koleje, nejméně však 30,0 m od hranic obvodu dráhy. V ochranném pásmu dráhy lze zřizovat a provozovat stavby jiné činnosti jen se souhlasem drážního správního orgánu a za podmínek jím stanovených. DOPRAVA – letecká doprava Letiště – nutno respektovat ochranná pásma. Jedná se o ochranná pásma pro nadzemní vedení, ochranná pásmo vzletového a přistávacího prostoru a ochranné pásmo proti klamavým světlům. ENERGETIKA - energetická díla A/ Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách

vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany

a/ u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně - pro vodiče bez izolace 7 m

B/ Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.

V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno : a/ zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat

hořlavé a výbušné látky, b/ provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,

c/ provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,

d/ provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením

V Ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celk. hmotnosti nad 6 t. C/ Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: a/ u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí

7 m, b/ u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého

napětí 2 m, u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění ENERGETIKA - plynárenství

Ochranným pásmem se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu.

Ochranná pásma činí: - u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastav. území obce, 1 m na obě strany od půdorysu

Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem dodavatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. ENERGETIKA – teplárenství

Teplárenská zařízení - ochranná pásma Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranná pásma činí: - šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie

ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m.

TELEKOMUNIKACE Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. V ochranném pásmu podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno : - provádět bez souhlasu jejich vlastníka zemní práce - zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně

znesnadňovaly přístup k podzemnímu telekomunikačnímu vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu

- vysazovat trvalé porosty

Ochranná pásma ostatních telekomunikačních zařízení vznikají dnem právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu KULTURNÍ PAMÁTKY

V řešeném území se nenachází objekt, který je předmětem památkové ochrany a péče. CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ PŘÍRODY

V řešeném území nejsou vyhlášena zvláště chráněná území, ani registrovány významné krajinné prvky. Ze zákona O ochraně přírody a krajiny vyplývá ovšem ochrana významných krajinných prvků, jakými jsou nivy, potoky, lesy apod. Památné stromy nebyly v řešeném území vyhlášeny. Jakákoli činnost na pozemcích určených k funkci lesa včetně ochr. pásma lesů 50 m musí být projednána s pověřeným MěÚ v Chrudimi, odbor životního prostředí.

A.2.f) Podmínky pro vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability

Generel místního ÚSES pro Chrudim zpracovala v roce 1996 Ing. Zuzana Baladová. Hlavní požadavky místního ÚSES - respektovat vyšší úroveň ÚSES a ÚTP regionálních a nadregionálních systémů - posílit liniovou zeleň podél komunikací a vodních toků - propojit plochy lesů a nízké krajinné zeleně se zastavěným územím města - při budování inženýrských sítí a jejich zařízení omezit v místech prvků ÚSES zásahy na minimálně nutné průchody

včetně náhrady zasažené zeleně - v případě dosadeb zeleně a zakládání interakčních prvků je vhodné používat pouze původní domácí druhy dřevin



V řešeném území jsou v rámci místního ÚSES navrženy dva interakční prvky - IP 10 a 11. IP 10 je ve stávající době zcela nefunkční, je veden podél rozorané polní cesty a dále do sídlištní zeleně. Jeho trasa je regulačním plánem převedena do uličního stromořadí východní komunikace a s ní do zeleně stávajícího sídliště. IP11 je opět navržen podél v reálu nepozorovatelné cesty a dále je veden mohutnou stávající zelení, která doprovází hranice pozemku usedlosti, přístupovou cestu a proláklinu v trvalém travním porostu. Návrh nové trasy je řešen vertikálně zapojenou zelení stávající místní komunikace, která je navržená k rekonstrukci a posléze navazuje na navržené plochy veřejné zeleně. V těch budou v navrhovaných úpravách v maximální míře použity mohutné stávající stromy.

A.2.g) Stanovení pořadí změn v území (etapizace) Etapizace výstavby lokality PUMBERKA – ZÁPAD je patrná z výkresové části ÚPD viz A.4 Výkres parcelace

a etapizace. Etapizace vychází z logického zokruhování základního komunikačního skeletu a možností postupného budování technické infrastruktury. Podmiňující investice výstavby 1) Náhradní připojení TS Průmyslové oblasti 2) Zkapacitnění kanalizačního sběrače „G“ v ul. Malecká 3) Stavba kanalizačních sběračů „G1-1“ a „A0“

A.2.h) Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle §117 odst.1 stavebního zákona

Stavby nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení podle §117, odst. 1 stavebního zákona nejsou regulačním plánem stanoveny.

V Chrudimi, dne 18.06.2009 Ing. arch. Dušan Vršek

Date post:	28-Jan-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

A. Základní údaje · 2016-12-20 · navrženy dle platné ČSN736102 – „Projektování...

Documents