T-EXPEDICEMARTAGON

2014

SBORNÍK VÝSTUPŮODBORNÝCH SEKCÍ

T-EXPEDICET-expedice Martagon 2014

Sborník výstupů odborných sekcí T-expedice©Vydal Národní insti tut pro další vzdělávání

ISBN 978-80-86956-82-4

www.talentovani.cz

1

T-expediceMartagon

2014

Sborník výstupů odborných sekcíT-expedice

Kolektiv autorů

Mgr. Pavel Rušar, editor

2

T-expedice Martagon 2014Sborník výstupů odborných sekcí T-expedice©Vydal Národní institut pro další vzděláváníISBN 978-80-86956-82-4

3

Obsah

ed luva .....................................................................................................................4

oděkování ....................................................................................................................5

Sekce ST N I Výzku slune ní aktivity .............................................................6

Sekce ST N I ozorování pro ěnných hvězd ................................................... 5

Sekce ST N I b evování nových ob ektů ve ves íru .....................................4

Botanický výzku v p írodní rezervaci ezírka .............................................................45

Sekce NT I Brouci kopce ihátko se za ě ení na význa n druhy .......58

Sekce IST I o stopách p edků etra in ala ....................................................78

Sekce IT strono ick odely a doku entace expedice ..........................................9

Sekce ST N I expedici za sekci astrono ie ............................................... 0

ak to vypadalo v sekci B T NI ? .......................................................................... 4

Sekce NT I Naše zá itky - ento olo ov ................................................ 6

Sekce IST I Naše historick zá itky ................................................................. 8

xkurz - růběh expedice .......................................................................................... 20

4

PředmluvaStudie shro á děn v to to sborníku sou výsledke d le ne rok trva ícího vzděláva-cího a badatelsk ho pro ra u T-expedice pro rok 20 20 4 nesoucí název T -

N který e realizován v rá ci pro ra u T N T pod záštitou Národního institutu pro další vzdělávání. V rá ci tohoto pro ra u dochází ke spolupráci nadaných áků instruktorů kurzů v pro ektu Talnet psycholo ů a oborových expertů a to za ele uskute nění výzku ně orientovan aktivity.

íprava na takovou aktivitu za íná p ibli ně na za átku školního roku t í ěsí ní on-line kurze ve kter se áci sezna u í se základy vědeck etodolo ie. V kurzu Nad vědou v dě inách I. sou na pozadí vývo e vědy obecně i vědeckých disciplín konkr t-ně p edstaveny základní vědeck etody analýza ko parace ad. a e ich chápání a vyu ívání různý i disciplína i che ie eo ra e historie ad. . Výsledná p edstava o soustavě vědeckých etod vzniká interdisciplinárně a to v ko unikaci ezi vrstev-níky instruktore kurzu i oborový i experty. ruhou ází p ípravy e pak pokra ování online kurzu v další bloku t . po asi dvou ěsí ní p estávce . urz Nad vědou v dě i-nách II. ednak navazu e na kurz p edchozí ale zárove se v eho rá ci áci dostáva í k návrhů vlastních badatelských pro ektů kter po odborn stránce konzultu í s experty a po etodick s instruktore kurzu. one n návrhy poto p edkláda í odborn ko-

isi která e ů e schválit p ipo ínkovat a vrátit k p epracování nebo i od ítnout. spěšní navrhovatel pro ektů se stáva í tzv. aranty arantu í badatelskou aktivitu

a následně sestavu í výzku ný tý ze svých kole ů ka arádů tzv. badatelů na edn straně a oborových expertů na straně druh . V rá ci podpory ze strany or anizátorů e arantů v průběhu sestavování tý u posky-tována o nost konzultace s psycholo e e í cíle e podpo it ednak dobr vztahy a pohodu v tý u a ednak tak p ipravit aranta a skrze něho i tý na o n p eká ky a ne spěchy. Sa otná expedice realizace výzku u pak probíhá na zvolen lokalitě po dobu p ibli ně os i dnů. aranti ídí sv tý y odborn věci konzultu í s experty a postupně p ipravu í první výstup který e poster en e prezentován p ed vše i tý y poslední den expedice. Následnou ází e pak hlubší vyhodnocení výsledků a p í-prava odborn ho lánku eho de nitivní or a od všech výzku ných sekcí T-expedice

arta on se vá dostává do rukou. e však t eba zdůraznit e za spěche tedy pub-likací lánku ve sborníku nesto í pouze arant t i on badatelsk sekce ale sekce celá t . v etně expertů na edn straně a hlavně badatelů na straně druh .

Pavel Rušar Instruktor kurzů Nad vědou v dějinách

5

Poděkováníádi bycho poděkovali panu N r. Stanislavu elendovi který e vedoucí cel ho

pro ektu Talnet. ále tak r. avlu ušarovi za vedení kurzu Nad vědou v dě inách p ípravu budoucích arantů a xpedice arta on 20 4 In . r. Vo těchu Tutrovi

r. těpánu eterkovi a r. iroslavu itavsk u za or anizaci a p ípravu expedice. V neposlední adě expertů všech sekcí a to enovitě Bc. ukáši Ti kovi r. arti-ně hlichov r. artinu Star u r. ukáši ová ovi Bc. et Bc. de ku S r kovi anu ellerovi a r. artinu aletkovi tak za spolupráci ze strany uzea v adnicích

kter bylo íste působení sekce enealo ie. ále asistentů r. adce i h h. a r. Bc. adku Vo enílkovi za po oc a podporu v ednotlivých badatelských sekcích.

a o nost pou i pozorovatelsk ho vybavení a spolupráci pro sekci strono ie děku-e e vězdárně a planetáriu v lzni. ěku e e tak vše badatelů kte í byli neopo-

enutelnou sou ás tohoto pro ektu a bez nich by se tato akce ne ohla uskute nit.

garanti sekcí Expedice Martagon 2014

6

T-expedice Martagon, sekce ASTRONOMIEVýzkum sluneční aktivityGarant: Veronika DeketováBadatelé: Michaela Slámová, Jakub Janoušek, Bohumila Potočná, Tomáš Brada, Vojtěch Čavojský, Hugo MatoušekExpert: Bc. Lukáš Timko

Obecný úvod k celé sekciSekce strono ie e ednou z pěti sekcí na xpedici arta on 20 4 e í cíle bylo odpovědět na několik badatelských otázek souvise ících hned se t e i oblast i astrono-

ie. rvní se zabývala sledování a zkou ání slune ní aktivity druhá byla za ě ena na pozorování pro ěnných hvězd a poslední na ob evování nových ob ektů ve ves íru. Naše práce byla tak propo ena se sekcí IT která vytvo ila odel asně i pro ěnných hvězd a ani aci slune ní aktivity.

Abstrakt k článkuTento lánek popisu e bádání a výsledky z oblasti slune ní aktivity sekce strono ie. Naše práce byla za ě ena na sledování průběhu z ěn ve slune ní aktivitě za dobu ex-pedice rozdílnost ve slune ní innosti od doby e ího axi a a zkou ání aktorů souvi-se ících se S S z roku 859. Ve velk í e se tak zabývá o nost i vyu i dat po ízených dru ice i kter sou volně p ístupn na internetu. Naše bádání p ineslo detailní popis z ěn ve slune ní aktivitě v průběhu týdne a ukázalo se statistick sní ení výskytu slune ních bou í a erupcí od doby axi a slune ní aktivity. Velkou slu-ne ní bou i z roku 859 s e ozna ili ako ednu z ne větších slune ních bou í eliko se blí ila k vrcholu většiny sezna ů.

Sluneční aktivitaÚvod

enní výzku ná ást byla za ě ena na Slunce a eho aktivitu která e velice pro ěn-ná. íky pozorování slune ní otos ry po ocí speciálně upraven ho dalekohledu a da ů získaných po ocí sond e o n získat in or ace o aktuální stavu otos -ry.1 Tyto dva odlišn zdro e s e se rozhodli porovnat v rá ci xpedice arta on 20 4 a z istit tak rozdíly ezi relativní po te slune ních skvrn po ízený ze zákresu

1 íky nep íliš velký z ěná za krátký asový sek lze pova ovat pozorování Slunce po ocí dalekohledu za aktuální i s ohlede na rychlost světla.

7

slune ní otos ry a po te slune ních skvrn získaných z da ů N 2. Naší další výzku ný zá ěre bylo sledování z ěn tohoto po tu slune ních skvrn v průběhu ednoho týdne a celkových z ěn ve slune ní aktivitě od doby axi a slune ní akti-

vity. V neposlední adě s e se tak za ě ili na sledování dru icových dat která ná u o nila získávat in or ace o aktuální dění na Slunci a prozkou ání velk slune ní bou e z roku 859 ozna ovan ako Super Solar lare po ocí dostupných ateriálů a in or ací.

blast slune ní aktivity e velice aktuální t a a zabýva í se í vědci na cel světě. další u rozší ení in or ací a poznatků o Slunci ohou p ispět i a at rš astrono-ov svý i napozorovaný i po ty slune ních skvrn kter tak po áha í dále ucelovat

a zkvalit ovat tento historicky ne delší index. Slunce díky sv pro ěnnosti nabízí širok pole zkou ání a ohledně naší ate sk hvězdy existu e za velká ást dosud nevy-světlených evů. ro ě toho e e Slunce naší ate skou hvězdou se edná v širší

ě ítku pouze o prů ěrnou hvězdu e í sledování se pravděpodobně dozvídá e in or ace o noha dalších hvězdách ve ves íru. ední z aktuálních t at který se vědci zabýva í e nap íklad proudění plaz atu

kole slune ních skvrn kdy byl popsán tzv. oat neboli zvláštní syst proudění plaz-atu kole vyvinutých slune ních skvrn s penu brou.3 alší p íklade e zkou ání echanis u dodate n ho urychlování ástic ve slune ních erupcích nebo vlastnos

protonů ve vzdálenosti edn astrono ick ednotky od Slunce.4 Velice důle itý t a-te e tak ob asnění vzniku bílých erupcí.5

íky nep íliš vysoký pozorovací zkušenoste s e o ekávali enší p esnost ve vý-sledcích získaných p í ý pozorování Slunce ne u hodnot získaných N . elkov z ěny v po tu slune ních skvrn v rá ci ednoho týdne by ěly být pravděpodobně ne -více způsobeny roz ístění skupin ednotlivých skvrn a e ich postupný rozpade ob evování nových skupin i e ich izení za viditelný okra Slunce ze e ě. ále s e o ekávali sní ený výskyt slune ních událos od doby kdy bylo Slunce v axi u

sv aktivity a nacházelo se zde ne více událostí za dobu slune ního cyklu. Studování ateriálů o velk slune ní bou i z roku 859 ná ělo prozradit více in or ací o t to

bou i a tak to ak byla tato bou e v porovnání s ostatní i velký i bou e i význa ná i odlišná.

2 National ceanic and t ospheric d inistration3 vanda . Sobotka . Bárta T. oat lowSyste aroundSunspots in ShallowSubsur ace ayers strophy-sical ournal 790 20 4 . ostupn z h p arxiv.or pd 406.2482v .pd4 dodate n echanis u urychlování ástic viz. Nickeler . . a kol. Sel -consistentstationary shear ow in thesolarat osphere as elecric eld enerators strono y strophysics in press 20 4 . o-stupn z h p arxiv.or pd 407. 227v .pd a vlastnostech protonů viz. ellin er . a Trávní ek . . Solar windprotonsat trends and bounds constraints and correlations strophysical ournal e ers 784 20 4 .

ostupn z h p arxiv.or pd 402.46 v .pd5 einzel . a leint . ydro en Bal er ontinuu in Solar lares etected by the Inter ace e ion I a-

in Spectro raph I IS strophysical ournal e ers 20 4 . ostupn z h p arxiv.or pd 409.5680v .pd

8

1 Metody1.1. Přímé pozorování Slunce1.1.1. Vybavení

ro pozorování slune ní otos ry s e vyu ili dalekohled vězdárny a planetária v lzni Sky atcher 20 900 opat ený erschelový hranole a svá e ský ltre . ále tak achro atický re raktor arl eiss 6 840 s stro Solar lií. íle itostně dalekohled specializovaný na pozorování chro os ry unt 60 500 T a.

1.1.2. Postup zázna u pozorování Slunce p í ou etodou byl vyu it p í o protokol vězdárny

a planetária v lzni. ráce probíhala ve t ech krocích p edzpracování or ulá e pozorování a zákres otos ry zpracování zbyl ásti or ulá e.

ed sa otný pozorování s e vyplnili následu ící základní kolonky PozorovatelDatumMí s toPřístrojová sekce:

ístro název přístrojeTyp refraktor, reflektor, aj.

b ektiv průměr objektivu [mm] / f = ohnisková vzdálenost objektivu [mm]většení použitý okulár nebo zvětšenílona typ clony

Obraz otočení obrazu v okuláruKresba: typ kresbyČas začátku pozorování (UT)6

etailně s e zazna enávali ednotliv slune ní skvrny po ocí oby e n tu ky a aku-lová pole ervenou pastelkou. i zákresu sou důle it ednotliv detaily velikost slu-ne ních skvrn a e ich poloha. alší význa ný kroke e zazna enání orientace denního pohybu. V p ípadě ontá e s pohone Sky atcher 20 900 bylo nutn vypnout hodinový stro ek pro o nost eho zachycení. ed skon ení pozorování s e zkontrolovali celý disk zazna enali as konce pozorování v T a vyplnili další důle it in or ace o pozorování speci kovali pozorovací pod ínky kvalitu obrazu a pozorování a detailně i charakterizovali ednotliv skupiny a větší skvrny dle ednotlivých de nic. Speci kace para etrů pozorování ovliv u e eho p enost která e důle itý aktore pro porovnání napozorovaných hodnot s výsledky iných pozorovatelů.Tě ito para et-ry ů e být po et slune ních skvrn velice význa ně ovlivněn. Vývo struktura a rozlo-ení slune ních skvrn e ední z da ů který popisu e a p ibli u e stav slune ní aktivity.

6 onzík . ibar . V N N T I . Manuál pro pozorování fotosféry Slunce a zpraco-vání protokolu. lze 20 4

9

1.1.3. Zpracování kresbyg = počet všech skupin slunečních skvrnf = počet všech slunečních skvrn ve skupináchR = relativní počet slunečních skvrn (10g + f)F = celkový počet fakulových políP = poziční úhel rotační osy Slunce[°]7

L0 = heliografická délka centrálního meridiánu v čase pozorování7

B0 = heliografická šířka středu disku v pozorovacím čase7

ále e důle itá Interpolace hodnot P, L0 a B0 podle vzorce:

H = H1 + (H2 – H1)

kde e hodnota 0 nebo B0 v ase t 1 a 2 sou v ase vzdáleny o T 24h .

1.1.4. Heliografické souřadnice jednotlivých skupinTyto sou adnice pro nás byly dále důle it p i tvorbě synoptick apy která ukazu e roz ístění slune ních skvrn. Vzorec pro výpo et helio ra ck ší ky

b = arcsin [sin B0cos ρ+ cos B0sin ρ cos (P-Q)]

Vzorec pro výpo et helio ra ck d lky

l = + L0

ρ= arcsin

Q e pozi ní hel vz vzdálenost tě iště skvrny od centra disku a R polo ěr zákresu .

1.1.5. ProtokolVzhled protokolů se v hlavních rysech liší způsobe pozorování ke kter u sou ur eny.

ále sou tak asto upravovány a p izpůsobeny pot ebá or anizace která daný proto-kol pou ívá p i svých pozorováních.

1.1.6. Tvorba synoptické mapy tvorbě apy s e vyu ili kosti kovan ho papíru or átu a oby e nou tu ku. i

kreslení apy e dobr vzít v vahu e výskyt slune ních skvrn e v ší ce o ezen králov-ský i pásy zatí co v d lce ni ak o ezen není nane výše oto kou nebo s rií zákresů .

7 Tyto hodnoty sou uveden ve vězdá sk ro ence. e ovše nutn e interpolovat na as pozorování.

0

ro ě volby ě ítka e důle itý tak s ěr os a volba polohy po átku soustavy sou ad-nic. o sou adnicov sítě s e vynesli vypo ítan polohy skvrn a dle zákresů do alovali e ich tvar.8

1.2. Družicová data1.2.1. Postup

získání podrobně ších da ů s e vyu ili dat z dru ic a to ze na z dru ice S S T a S. a ě ili s e se na po ítání relativního po tu slune ních skvrn po ocí sní ků otos ry vysílan rent enov zá ení rychlost teplotu hustotu a polarizaci slune ního větru inte rální tok protonů a elektronů. ále s e se věnovali výronů koronální h oty hodnotá p indexu z ěná v eo a netick poli eo-

a netický bou í a o noste vzniku polárních zá í. Naší prvotní zdro e in or ací byl SolarSo dále internetov stránky Space ea-ther lerts kde se nachází sezna všech proběhlých slune ních událos s e ich krát-ký popise .9 o ocí Solar onitoru s e získali ra rent enov ho zá ení a hodnoty inte rálních toků protonů a elektronů. 0 Nachází se zde tak da e o plaz atu hustota rychlost teplota a hodnoty a netick ho pole Bx, By, Bt; Bz; Theta; Phi . ro získání dalších podstatných a zp es u ících dat s e pou ili data p í o z internetových stránek dru ic. ednou z dalších u ite ných webových stránek e S eal-ti e onitor is-plays kde se nacháze í tak hodnoty p indexu.11 zobrazení aktuálního výskytu polár-ních zá í s e vyu ili sní ky V TI N urora.12

e srovnání našeho relativního po tu slune ních skvrn s e vyu ili Space eather re-diction enter.13 Tyto výsledky s e tak srovnávali s po te slune ních skvrn vypo íta-ný ze sní ků slune ní otos ry po ízených dru icí S .

1.3. Zjišťování údajů o sluneční bouřii studování in or ací o slune ní bou i která proběhla v roce 859 s e vyu ili

internetových zdro ů k vyhledání pot ebn literatury a lánků zabýva ící se touto te atikou. ední z hlavních krit rií byla důvěryhodnost zdro e a odbornost lánku. 8 vanda . Slunce. online . 2002-0 -09 cit. 20 4- 0- . ostupn z h p www.asu.cas.cz svanda pra-ce slunce slunce.ht l9 SolarSo ast vents T TIN S N ST SI S B T . online . cit. 20 4-

0- . ostupn z h p www.l sal.co solarso latest events ; Space eather lerts N S T I TI N NT . online . cit. 20 4- 0- . ostupn z h p www.swpc.noaa. ov alerts

archive current onth.ht l0 S SI S Trinity olle e ublin and e-INIS theIrishNational e-In rastructure. SolarMonitor online . cit. 20 4- 0- . ostupn z h p www.solar onitor.or about.php

11 S eal-ti e onitor isplays online . cit. 20 4- 0- . ostupn z h p www.swpc.noaa. ovrt plots index.ht l12 V TI N urora N Space eather rediction enter Space eather redictionTestbed N Natio-nal eophysical ata enter ohns opkins pplied hysics ab. online . cit. 20 4- 0- . ostupn z h pwww.swpc.noaa. ov ovation index.ht l13 ast 0 ays aily Solar ata. N Space eather rediction enter. online . cit. 20 4- 0- . ostupn z h p www.swpc.noaa. ov pdir indices S .txt

11

ůle itou slo kou pro nás byly tak uveden hodnoty vypovída ící o záva nosti tohoto evu a to ze na síla erupce rychlost ástic p i výronu koronální h oty a hodnoty st

indexu.

2. Východiska2.1. Sluneční aktivita

bdobí axi a slune ní aktivity probíhá na Slunci několik let. okud ale ozna í e dobu ve kter došlo ke z ěně polarity Slunce a asový sek blízký to uto interva-lu ako axi u slune ní aktivity s e schopni z tohoto asov ho období získat data k porovnání s aktuální innos . e z ěně polarity na Slunci toti dochází v dy na vrcholu ka d ho eho cyklu. tohoto porovnání ů e být nap íklad viditelný enší pokles v re-lativní po tu slune ních skvrn a z ěna v rozlo ení slune ních skvrn v helio ra ck ší -ce. da se edná o dlouhodobě ší pokles e ich po tu e však ob n ur it pouze po ocí

da ů z ištěných z průběhu ednoho týdne eliko se větší rozdíly pro evu í a s delší asový odstupe od doby axi a. Výskyt a síla slune ních erupcí ohou být v to -

to ohledu o něco álo p esně ší ale e dobr k ni p istupovat s istou obez etnos . I p esto se dal o ekávat ni ší relativní po et slune ních skvrn oproti době axi a. ále s e o ekávali enší no ství výskytu slune ních erupcí a ni ší intenzitu rent enov ho

zá ení. Velká slune ní bou e ze zá í roku 859 kterou s e se v rá ci expedice zabývali e první zazna enanou slune ní událos v historii. a ě ili s e se tedy na to v ak í e ovlivnila běh ivota na e i a ve kterých s ěrech se ednalo o neobvyklou slune ní bou i. áva nost tohoto evu byla z ištěna oka itě po eho zazna enání na ewsk a rálovsk observato i v n lii. 4 o ocí na ě en horizontální slo ky a netick ho pole e o n p ibli ně vypo ítat e í t ídu a stupe . ále e o n z istit rychlost vyvr-ených ástic po ocí doby za kterou dorazily k e i a z da ů slune ního větru vypo í-

tat st Index. Výsledný i krit rii podle kterých se ur ovala velikost slune ní bou e byla a netická a plituda proudění protonů doba za kterou ástice dorazily k povrchu

e ě intenzita eo a netick bou e ší kový rozsah výskytu polárních zá í a odhado-vaný stupe vysílan ho rent enov ho zá ení.

4 liver . . a Sval aard T 859 S T ST I IST B N N T NT I ITS T S T TIVIT . online . 20 4 cit. 20 4- 0- . ostupn z h p www.lei .or re-

search 859 20Stor 20- 20 xtre e 20Space 20 eather.pd .

12

3. Praktická část3.1. Denní skupina3.1.1. Pozorování sluneční fotosféry

Graf č. 1 – Výsledky z našeho vlastního pozorování sluneční fotosféry

Výsledky z našeho vlastního pozorování slune ní otos ry ra . ukázaly e všechny hodnoty byly v dan týdnu ne vyšší v pondělí 24. 8. 20 4. ostupn sni ování hodnot

ů e být způsobeno e se ednotliv slune ní skupiny postupně rozpadaly vlive slune ní rotace se ocitly na odvrácen straně i zanikly a i se neob evily ádn nov větší skupiny slune ních skvrn.

Graf č. 2 – Relativní počet slunečních skvrn z 3 různých zdrojů15

5 29. 8. 20 4 neproběhlo pozorování slune ní otos ry proto zde hodnoty z tohoto dne chybí.

Hodnoty získané pozorováním sluneční fotosféry

Relativní počet slunečních skvrn Počet jednotlivých skvrnPočet skupin slunečních skvrn Počet fakulových polí

Relativní počet slunečních skvrn

Pozorování P

13

V ra u . 2 sou porovnan hodnoty relativního po tu slune ních skvrn z ištěných ze t í různých zdro ů. ední sou hodnoty vypo ítan ze sní ků S I Intensity ra .

alší pocháze í z našeho vlastního pozorování a z da ů Space eather rediction enter. 6 Ne větší prů ěrná odchylka byla ezi da i z našeho pozorování a da i S .

Naopak ne enší byla p i porovnání našich hodnot a výsledků získaných díky S .

Graf č. 3 – Srovnání počtu jednotlivých slunečních skvrn

da ů v ra u . vyplývá e ne vyšší po et slune ních skvrn byl podle da ů z našeho pozorování v pondělí 24. 8. 20 4. odle po tu skvrn ur ených ze sní ků to u tak bylo ovše ve st edu 26. 8. 20 4.

Graf č. 4 – Porovnání počtu slunečních skupin

6 ast 0 ays aily Solar ata. N Space eather rediction enter. online . cit. 20 4- 0- . ostupn z h p www.swpc.noaa. ov pdir indices S .txt

Počet jednotlivých slunečních skvrn

Pozorování

Počet skupin slunečních skvrn

Pozorování

4

V p ípadě po tu skupin ra . 4 se obě etody shodu í na době e ich ne vyššího po tu 24. 8. 20 4. Vy a 29. 8. 20 4 se shodu í tak v době ne ni šího po tu skupin

27. 8. 20 4 eliko ne ni ší po et byl podle da ů ze sní ků 8 p i e tato hodnota byla ste ná i pro st edu a pátek.

Graf č. 5 – Počet fakulových polí

In or ace o po tu slune ních skvrn a akulových polí ra . 5 se odví e í od pe livosti a pozornosti dan ho pozorovatele. V další p ípadě e po et ovlivněn způsobe roz-dělení skvrn do skupin a pozorovací i pod ínka i. Všechny tyto para etry sou ovliv-něn bu to zkušenost i dan ho pozorovatele nebo stave po así v době pozorování. Ne vyšší rozdíl e patrný u po tu akulových polí kdy da e z pozorování sou ve většině p ípadů podstatně enší. bě hodnoty se ovše shodu í na době ne vyššího po tu akulových polí a to 24. 8. 20 4. Tyto odlišn výsledky ohou být pravděpodobně způ-

sobeny rozdílnou rozlišovací schopnos .

Vzhled synoptické mapy:

Obrázek č. 1 – Synoptická mapa

Počet fakulových polí

Pozorování

5

Synopti cká apa brázek . zachycu e roz ístění slune ních skvrn na eho povrchu a dob e zachycu e tak to kter slune ní skvrny se díky slune ní rotaci ocitly na eho druh straně.

Údaje z družicSluneční erupce s výronem koronální hmoty 20140824_1200

Event# EName Start Stop Peak GOES Class

DerivedPosition

22 gev_20140824_1200 2014/08/24 12:00:00 12:25:00 12:17:00 M5.9 S09E76 (2151)

Tabulka č. 1 – Záznam sluneční události ; zdroj: SolarSoft Last Events. THE LOCKHEED MARTIN SOLAR AND ASTROPHYSICS LABORATORY. [online]. [cit. 2014-10-11].Dostupné z: htt p://www.lmsal.com/solarsoft /latest_events/

Slune ní erupce t ídy 5.9 z akti vního re ionu 2 5 nacháze ící se na ihovýchodě slune ního disku za ala ve 2 hodin T 4 00 S a d lka e ího trvání byla 7 inut.

rupce byla doprovázena vyvr ení koronální h oty do eziplanetárního prostoru. 7 otenciální dopad byl pri árně za ě en na subpolární bod nacháze ící se na p ivrácen

straně e ě. Byl zazna enán rádiový výpadek stupně 2 pro který e typický výpadek vysoko rekven ních ko unika ních prost edků na p ivrácen straně trva ící po dobu desítek inut. Tento druh výpadku se ob evu e prů ěrně 50x za cyklus. ychlost vyvr ených ásti c byla 59 k s. 8

7 SolarSoft Last Events. THE LOCKHEED MARTIN SOLAR AND ASTROPHYSICS LABORATORY. [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: htt p://www.lmsal.com/solarsoft /latest_events/

8 Space eather lerts. N S T I TI N NT . online . cit. 20 4- 0- . ostupn z h p www.swpc.noaa. ov alerts archive current onth.ht l

6

Obrázek č. 2 – Výron koronální hmoty; zdroj: SolarSoft Last Events. THE LOCKHEED MARTIN SOLAR AND ASTROPHYSICS LABORATORY. [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: htt p://www.lmsal.com/solarsoft /latest_events/

Na s rii sní ků po ízených teleskope S brázek . 2 e viditelný výtrysk ko-ronální h oty z akti vní oblasti 2 5 . a átek s rie sní ků e 24. 8. 20 4 v 00 T a poslední sní ek e z t ho dne v 8 24 T . Výtrysk koronální h oty tedy trval d le ne sa otná slune ní erupce a nastal krátce po ní.

Obrázek č. 3 – Detail oblasti sluneční erupce a moment „odtržení“ plazma-tu; zdroj: SolarSoft Last Events. THE LOCKHEED MARTIN SOLAR AND AS-TROPHYSICS LABORATORY. [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z:htt p://www.lmsal.com/solarsoft /latest_events/

Tato s rie po sobě doucích sní ků vznikla ko binací t í sní ků o různých vlnových d lkách po ízených dru icí S I .

7

Obrázek č. 4 – Graf rentgenového záření; zdroj: SOLAR PHYSICS GROUP, TrinityCollege Dublin and e-INIS, theIrishNati onal e-Infrastructure. Solar onitor [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: htt p://www.solarmonitor.org/about.php

Na obrázku . 4 e znázorněn ra závislosti vyzá en ener ie rent enov ho zá ení na ase. Slune ní erupce t ídy odpovídá roz ezí 0-5 0-4 a -2.

Obrázek č. 5 - SatelliteEnvironment Plot; zdroj: SWPC Real-ti me Monitor Displays. [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: htt p://www.swpc.noaa.gov/rt_plots/index.html

8

ra znázorněný na obrázku . 4 obsahu e hodnoty inte rálního toku protonů a elektronů v ásti cích c 2 s- sr- odpovída ící různý ener ií . alší e zde uvedená prů ěrná paralelní slo ka a neti ck ho pole v nT a stupe p indexu. V p ípadě t to slune ní erupce zůstaly všechny hodnoty v nor álu. Slune ní erupce z 24. 8. 20 4 byla ne silně ší erupcí s výrone koronální h oty v dan týdnu.

Sluneční erupce s výronem koronální hmoty 20140825_1446

Event# EName Start Stop Peak GOES Class DerivedPosition

1 gev_20140825_1446 2014/08/25 14:46:00 15:31:00 15:10:00 M2.0 N06W39 (2146)

Tabulka č. 2 – Záznam sluneční události; zdroj: SolarSoft Last Events. THE LOCKHEED MARTIN SOLAR AND ASTROPHYSICS LABORATORY. [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: htt p://www.lmsal.com/solarsoft /latest_events/

Slune ní erupce t ídy 2.0 z akti vního re ionu 2 46 za ala ve 4 46 T 6 46 S a d lka e ího trvání byla 45 inut. rupce byla doprovázena výrone koronální h oty do eziplanetárního prostoru. 9

Obrázek č. 6 – Výron koronální hmoty; zdroj: SolarSoft Last Events. THE LOCKHEED MARTIN SOLAR AND ASTROPHYSICS LABORATORY. [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: htt p://www.lmsal.com/solarsoft /latest_events/

9 SolarSo ast vents. T TIN S N ST SI S B T . online . cit. 20 4-0- . ostupn z h p www.l sal.co solarso latest events

9

Obrázek č. 7 – Detail sluneční erupce na obrázku vzniklém kombinací třech snímků různých vlnových délek; zdroj: SolarSoft Last Events. THE LOCKHEED MARTIN SOLAR AND ASTROPHYSICS LABORATORY. [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: htt p://www.lmsal.com/solarsoft /latest_events/

Obrázek č. 8 – Rentgenové záření; zdroj: SOLAR PHYSICS GROUP, TrinityCollege Dublin and e-INIS, theIrishNati onal e-Infrastructure. Solar onitor [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: htt p://www.solarmonitor.org/about.php

20

i t to slune ní erupci byla ne ni ší hodnota rent enov ho zá ení a tudí i erupce dosahovala ne enšího stupně ze všech t í slune ních erupcí proběhlých za dobu expedice.

Obrázek č. 9 – SatelliteEnvironment Plot; zdroj: SWPC Real-time Monitor Displays. [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: http://www.swpc.noaa.gov/rt_plots/index.html

ra Satellite nviron ent lot brázek . 9 ko binu e satelitní a poze ní da e k poskytnu p ehledu o sou asn eostacionární satelitní prost edí. o ponenta

p e kol á k obě n dráze dru ice a e rovnobě ná s osou e ě. Tato slune ní erupce byla ne slabší z t í ne silně ší erupcí v týdnu expedice.

Sluneční erupce s výronem koronální hmoty 20140825_2006

Event# EName Start Stop Peak GOES Class DerivedPosition

23 gev_20140825_2006 2014/08/25 20:06:00 20:29:00 20:21:00 M3.9 N07W43 (2146 )

Tabulka č. 3 – Záznam sluneční události; zdroj: SolarSoft Last Events. THE LOCKHEED MARTIN SOLAR AND ASTROPHYSICS LABORATORY. [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: http://www.lmsal.com/solarsoft/latest_events/

21

Výše uvedená slune ní erupce t ídy .9 e druhou erupcí v adě vyskytu ící se v akti vní oblasti 2 46 za krátký asový sek proto e e í za átek e ve 20 29 T 22 29 S a konec p edchozí erupce nastal v 5 0 T 7 0 S . rupce na Slunci trvala 2 inut a výron koronální h oty nebyl tolik výrazný ako u p edchozích dvou erupcí.

Obrázek č. 10 – Výron koronální hmoty; zdroj: SolarSoft Last Events. THE LOCKHEED MARTIN SOLAR AND ASTROPHYSICS LABORATORY. [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: htt p://www.lmsal.com/solarsoft /latest_events/

Obrázek č. 11 – Snímky průběhu erupce; zdroj: SolarSoft Last Events. THE LOCKHEED MARTIN SOLAR AND ASTROPHYSICS LABORATORY. [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: htt p://www.lmsal.com/solarsoft /latest_events/

22

Obrázek č. 12 – Rentgenové záření; zdroj: SOLAR PHYSICS GROUP, TrinityCollege Dublin and e-INIS, theIrishNati onal e-Infrastructure. Solar onitor [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: htt p://www.solarmonitor.org/about.php

Tato slune ní erupce byla intenzivně ší ne erupce ze ste n ho re ionu která proběhla o pár hodin d íve.

Obrázek č. 13 – SaelliteEnvironment Plot; zdroj: SWPC Real-ti me Monitor Displays. [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: htt p://www.swpc.noaa.gov/rt_plots/index.html

23

Geomagneti cká bouře

Vzhlede k velk rychlosti vyvr ených ásti c e ich no ství a několika další para-etrů došlo 28. 8. 20 4 kole 0 20 T na e i ke eo a neti ck bou i stupně

e u nasvěd ovaly tak zvýšen hodnoty p indexu kter dosahovaly hodnoty 5. tohoto typu eo a neti ckých bou í ů e do ít ke slab u kolísání elektrick sítě a ů e ít tak dopad na provoz satelitů. olární zá e e bě ně viditelná ve vyšších ze ěpisných ší kách. rů ěrně za eden slune ní cyklus do de k 700 eo a neti cký bou í t ídy .

Obrázek č. 14 – Hodnoty Kp indexu v době geomagneti cké bouře; zdroj: SWPC Real-ti me Monitor Displays. [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: htt p://www.swpc.noaa.gov/rt_plots/index.html

Maximum sluneční akti vityV roce 20 bylo na Slunci o ekáváno axi u eho akti vity a to hlavně díky p ed-cháze ící výpo tů . Toto slune ní axi u se zpo átku zdálo být podle některých internetových a novinových lánků ne slabší za posledních 200 let. asto byly tak z i-

ovány obavy ze slune ního tlu u kdy se na slune ní disku nachází enší po et slune ních skvrn. Toto bývá spo ováno tak s klesání teploty na e i. vše v í nu t ho roku došlo k neo ekávan u prudk u vzrůstu slune ní aktivity. To se pro evilo vznike velkých oblastí slune ních skvrn a navýšení po tu slune ních erupcí. V pátek 25. í na došlo ke dvě a silný erupcí t ídy . bě erupce byly provázeny koronální i výtrysky h oty a vědci v t to době p edpokládali za átek p ep lování a neti ck ho pole Slunce. to uto evu dochází v dy uprost ed slune ního cyklu v době kdy se slu-ne ní akti vita nachází v axi u sv innosti . oba p ep lování Slunce se ítá v ádech týdnů i ěsíců a po eho dokon ení by ěla slune ní akti vita po alu klesat. í en byl

24

plný silných erupcí t ídy i enších většina z nich se ovše odehrála na okra i slune ní-ho disku a tudí nebylo t ě ni ak ovlivněno a neti ck pole e ě. Slunce zůstávalo po ěrně akti vní i po následu ící ěsíc kdy v podzi ních oblastech byly teplotní pod-

ínky vyšší ne obvykle. Naše badatelská skupina se za ě ila se na období kdy ělo do ít k nální u p ep lovaní t . konec roku 20 a leden 20 4.

Graf č. 6 – Seznam slunečních erupcí třídy M a X v časovém rozmezí od 29. 12. 2013 do 8. 1. 2014; zdroj dat: SolarSoft Last Events. THE LOCKHEED MARTIN SOLAR AND ASTROPHYSICS LABORATORY. [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: htt p://www.lmsal.com/solarsoft /latest_events/

Graf č. 7 – Přehled slunečních erupcí třídy M a X v době od 13. 1. 2014 do 30. 1. 2014; zdroj dat: SolarSoft Last Events. THE LOCKHEED MARTIN SOLAR AND ASTROPHYSICS LABORATORY. [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: htt p://www.lmsal.com/solarsoft /latest_events/

Přehled slunečních erupcí třídy M a X

M

X

Přehled slunečních erupcí třídy M a X

M

X

25

V době od 29. 2. 20 do 0. . 20 4 bylo Slunce akti vní a nastal na ně po ěrně velký po et slune ních erupcí 28 erupcí t ídy a t ídy . ošlo tak ke eo a -neti ck bou i a byla vysoká hodnota verti kální slo ky eo a neti ck ho pole. e zazna-

enán větší proud protonů a naopak propad no ství elektronů s ener ií větší ne 2 eV v době ne silně ší erupce t ídy .2. Byl tak z ištěn náhlý nárůst rychlosti hustoty a teploty slune ního větru o několik dní pozdě i.

Obrázek č. 15 – Rentgenové záření v době nejsilnější erupce třídy X1.2; zdroj: SOLAR PHYSICS GROUP, TrinityCollege Dublin and e-INIS, theIrishNati onal e-Infrastructure. Solar onitor [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: htt p://www.solarmonitor.org/about.php

26

Obrázek č. 16 – Integrální tok protonů ze začátku ledna 2014; zdroj: SOLAR PHYSICS GROUP, TrinityCollege Dublin and e-INIS, theIrishNati onal e-Infrastructure. Solar onitor [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: htt p://www.solarmonitor.org/about.php

rupce t ídy sou typick zvýšený no ství protonů a nízký i inte rální i toky elektronů.

Obrázek č. 17 – Integrální tok elektronů na začátku ledna 2014; zdroj SOLAR PHYSICS GROUP, TrinityCollege Dublin and e-INIS, theIrishNati onal e-Infrastructure. Solar onitor [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: htt p://www.solarmonitor.org/about.php

27

Obrázek č. 18 – Údaje o slunečním větru z 13. 1. 2014; zdroj: SOLAR PHYSICS GROUP, TrinityCollege Dublin and e-INIS, theIrishNati onal e-Infrastructure. Solar onitor [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: htt p://www.solarmonitor.org/about.php

Obrázek č. 19 – Hodnoty slunečního větru o den později 14. 1. 2014; zdroj: SOLAR PHYSICS GROUP, TrinityCollege Dublin and e-INIS, theIrishNati onal e-Infrastructure. Solar onitor [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: htt p://www.solarmonitor.org/about.php

28

ra obrázku č. 18 zobrazu e velice vysok hodnoty proudících ásti c kter trvaly po doby dvou dní. ne 5. . 20 4 se i tyto hodnoty za aly z enšovat a vracet k nor álu.

Obrázek č. 20 – Hodnoty Kp indexu 1. – 4. 1. 2014; zdroj: SWPC Real-ti me Monitor Displays. [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: htt p://www.swpc.noaa.gov/rt_plots/index.html

Obrázek č. 21 – Hodnoty rentgenového záření, proudění protonů, Kp Index a magneti c-ké pole v době sluneční erupce třídy X1.2 7. 1. 2014; zdroj: SolarSoft Last Events. THE LOCKHEED MARTIN SOLAR AND ASTROPHYSICS LABORATORY. [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z:htt p://www.lmsal.com/solarsoft /latest_events/

29

Sluneční bouře z roku 1859Silná slune ní erupce která bývá asto ozna ována ako arrin tonova událost nastala na Slunci . zá í roku 859 v průběhu 0. slune ního cyklu a dosahovala vysokých hodnot ve více ohledech. ozornost t to události byla věnována hlavně ze strany astrono a ichar-da . arrin tona a Richarda od sona.20 dnešního pohledu e o n vypo ítat hodnoty některých podstatných veli in a porovnat e s iný i událost i. bycho ohli ur it zda e událost význa ná nebo se dá ozna it za opravdu velkou událost usí e í hodnoty

vícenásobně p esahovat nor y ve více s ěrech a blí it se vrcholu všech sezna ů.

Obrázek č. 22 – Počet výskytu všech událostí s hodnotou protonů vyšší než 30MeV s proudem částic překračující 109pr cm-2; zdroj: liver . . a Sval aard T 859 S T ST I IST B N N T NT I ITS T S -

T TIVIT . online . 20 4 cit. 20 4- 0- . ostupn z h p www.lei .or research 859 20Stor 20- 20 xtre e 20Space 20 eather.pd

20 Více viz. arrinton . . escripti ono a Sin ular ppearanceseen in the Sun on Septe ber 859. Mon-thlyNoti cesoft heRoyalAstronomical Society online . cit. 20 4- 0-24

0

Obrázek č. 23 – Rozsáhlé události s vysokou energií protonů; zdroj: liver . . a Sval-aard T 859 S T ST I IST B N N T NT I ITS -

T S T TIVIT . online . 20 4 cit. 20 4- 0- . ostupn z h pwww.lei .or research 859 20Stor 20- 20 xtre e 20Space 20 eather.pd

V porovnání s hodnota i proudění protonů dalších slune ních událos proběhlých od roku 859 do roku 2000 byly eho hodnoty ne vyšší u slune ní bou e ze zá í roku 859.21

íky hodnotě e ektu slune ní erupce ozna ovan ako S solar aree ect a ne-ti ccrochet e o n vypo ítat horizontální a plitudu eo a neti ck ho pole která do-sahovala 0 nT. ále e o n odhadnout t ídu slune ní erupce po ocí S . V to to p ípadě odpovídala síla erupce p ibli ně t ídě 0 .22

21 liver . . a Sval aard T 859 S T ST I IST B N N T NT I ITS T S T TIVIT . online . 20 4 cit. 20 4- 0- . ostupn z h p www.lei .or re-

search 859 20Stor 20- 20 xtre e 20Space 20 eather.pd22 liver . . a Sval aard T 859 S T ST I IST B N N T NT I ITS

T S T TIVIT . online . 20 4 cit. 20 4- 0- . ostupn z h p www.lei .or re-search 859 20Stor 20- 20 xtre e 20Space 20 eather.pd

31

Obrázek č. 24 – Nejkratší doba, za kterou urazily části ce vzdálenost jedné astrono-mické jednotky při jednotlivých událostech; zdroj: liver . . a Sval aard T 859 S T ST I IST B N N T NT I ITS T S

T TIVIT . online . 20 4 cit. 20 4- 0- . ostupn z h p www.lei .orresearch 859 20Stor 20- 20 xtre e 20Space 20 eather.pd

o ocí doby za kterou urazily ásti ce slune ního větru vzdálenost 50 ilionů kilo e-trů vypo ítá e e ich rychlost. V p ípadě arrin tonovy události urazily ásti ce vzdále-nost edn astrono ick ednotky za 7 6 h co e druhá ne kratší prodleva za kterou urazily ásti ce tuto vzdálenost. e ich rychlost byla tedy p ibli ně 2400 k s a 2. zá í

859 došlo na e i ke eo a neti ck bou i. odnota st indexu vypo ítaná po ocí da ů slune ního větru odpovídala 760 nT.

32

Obrázek č. 25 – Pozorované polární záře při vrcholu bouře 2. září roku 1859 v americ-kém sektoru; černě vybarvená kolečka jsou místa, kde byla pozorovatelná polární záře v nadhlavníku; bílá kolečka symbolizují viditelné polární záře a symbol označuje bod, kde sluneční světlo dopadá kolmo na povrch Země; zdroj: liver . . a Sval aard T

859 S T ST I IST B N N T NT I ITS T S - T TIVIT . online . 20 4 cit. 20 4- 0- . ostupn z h p www.lei .

or research 859 20Stor 20- 20 xtre e 20Space 20 eather.pd

ezi lety 859 a 958 e pouze 6 dob e doku entovaných polárních zá í kter se vy-skytly do 0 od rovníku. V p ípadě arrin tonovy události byla pozorovaná polární zá e ne blí e rovníku na i ní polokouli ve vzdálenosti 22 poblí ěsta Santi a o a Valparaiso ve státě hile. Na severní polokouli to u bylo ve vzdálenosti 24 ve ěstě San Salvador a 20 v onolulu.

33

Obrázek č. 26 – Nejnižší šířky výskytu polárních září; zdroj: liver . . a Sval aard T 859 S T ST I IST B N N T NT I ITS T S T TIVIT . online . 20 4 cit. 20 4- 0- . ostupn z h p www.lei .or research 859 20Stor 20- 20 xtre e 20Space 20 eather.pd

rů ěrný ro ní relati vní po et slune ních skvrn z roku 859 byl 9 8 co není vzhle-de k události p íliš vysok íslo. V porovnání s axi ální ol ový ísle z 9. slune ního cyklu e tento da t ě polovi ní. 23

V p ípadě e by podobná slune ní bou e nastala na Slunci v dnešní době by se ohly vyskytnout probl y s re ulací napě a kolaps nebo výpadky některých syst ů. ů e tak do ít k poruše trans or átorů vlive rozsáhl eo a neti ck bou e. roudy ve vodi ích by ohly dosáhnout stovek a p r a e tak pravděpodobný výpadek nízko re-kven ních radiových navi ací po dobu několika hodin. Vysoko rekven ní rádiov rušení

ů e nastat v rozsáhlých oblastech po dobu několika dní. e zde tak vysoká pravděpo-dobnost výskytu polárních zá í na rovni a kole 40 ze ěpisn ší ky. Slune ní erupce t ídy 0 by pro nás tak zna enala výpadek vysoko rekven ních spo ení na p ivrácen straně e ě a narušení satelitní navi ace.

ZávěrBádání sekce strono ie v denní ásti ukázalo postupn sni ování relati vního po tu slune ních skvrn v průběhu týdne xpedice arta on 20 4. Spolu s relati vní po te slune ních skvrn klesal i po et výskytu slune ních erupcí vyšší kate orie. lesání relati v-ního po tu slune ních skvrn bylo pravděpodobně způsobeno rozpade skupin slune -ních skvrn zánike některých z nich nebo e ást z nich postupně izela z viditel-n ásti Slunce a i se neob evilo takov no ství skvrn nových. odnoty relati vního po tu slune ních skvrn se lišily podle ednotliv ho způsobu e ich ur ení p i e naše hodnoty z pozorování i z prohlí ení sní ků byly v dy írně vyšší ne hodnoty Space

eather redicti on enter. To ohlo být způsobeno pravděpodobně e s e p i výpo tech nepou ili korek ní aktor nebo iný rozdělení skvrn do skupin. esto e se zde nacházely odchylky v ě ení nebyl rozdíl ezi ednotlivý i typy pozorování tolik

arkantní a lze všechny etody ozna it ako e ekti vní. a celý týden na Slunci nastaly

23 Bratránek lois V N ST V V S S . Sluneční akti vita a její vliv na kolísání hydraulic-kých jevů. raha odbaba 965. ISBN 2 - 727

4

celke t i silně ší erupce a to na eho za átku.24 Všechny t i erupce byly doprovázeny výrone koronální h oty který se pot pro evil 28. 8. 20 4 v podobě eo a netick bou e a polární zá e.

d p elo u roku 20 a 20 4 znatelně klesl po et erupcí. d 29. 2 20 do 0. . 20 4 na Slunci nastalo celke 28 slune ních erupcí t ídy a edna t ídy kde to v době od

. 7. 20 4 do . 8. 20 4 se na Slunci vyskytlo pouze 8 erupcí t ídy . V relativní po tu slune ních skvrn s e tak zazna enali írný pokles od doby axi a slune ní aktivity. Slunce tedy v době xpedice arta on 20 4 nebylo tolik aktivní ako na p e-lo u roku 20 20 4 co potvrzu e teorii o postupn klesání slune ní aktivity od doby kdy na ně nastala z ěna polarity. vše vzhlede ke krátk době od uplynu slune ního axi a se ů e sestupný průběh slune ní aktivity eště z ěnit. Slune ní bou e která nastala na Slunci v roce 859 byla ednou z ne větších slune ních bou í za posledních 50 let eliko se blí í k vrcholu všech sezna ů. esto e nastaly i události kter i v noha ohledech p ed ily. V celkov zhodnocení z pohledu více

s ěrů zůstává stále na velice vysok pozici a e ední ze sy bolů velk slune ní bou e. dyby podobná slune ní bou e nastala na Slunci dnes způsobila by pravděpodobně

probl y s re ulací napě a kolaps nebo výpadky některých syst ů.

24 a silně ší erupce sou pova ovány erupce t ídy nebo .

5

T-expedice Martagonsekce ASTRONOMIEPozorování proměnných hvězdGarant: Veronika DeketováBadatelé: Michaela Slámová, Jakub Janoušek, Bohumila Potočná, Tomáš Brada, Vojtěch Čavojský, Hugo MatoušekExpert: Bc. Lukáš Timko

Abstrakt ke článkuíle t to práce e popsat etody bádání a ednotliv výsledky z oblasti pozorování pro-ěnných hvězd. a ě ili s e se na tvorbu světelných k ivek krátkoperiodických pro-ěnných hvězd a p ibli ný výpo et vzdálenos u dlouhoperiodických hvězd u kterých

tento da není uveden v katalozích. ískali s e ko pletní světelnou k ivku zákrytov dvo hvězdy T ra a da e o vzdálenostech k několika dlouhoperiodický pro ěnný hvězdá .

ÚvodNo ní pozorování kter bylo sou ás sekce strono ie na xpedici arta on 20 4 se za ě ilo na pozorování eo etricky pro ěnných hvězd zákrytových dvo hvězd. e ich pozorování se věnu e několik pozorovatelů z cel esk republiky asto sou na-

pozorovan výsledky posílány do p íslušných databází. obrý p íklade e pro ekt B. . N. . za ě ený na pozorování zákrytových dvo hvězd a který se naopak

věnu e pozorování yzicky pro ěnných hvězd. bě tyto databáze sou pro ekte esk astrono ick spole nosti a edná se o po ěrně rozší en pro ekty.

lavní cíle pozorovací skupiny B. . N. . e ur ování ini asnosti zákrytových dvo hvězd. sou zde soust e ovány da e od několika různých pozorovatelů kte í zde p idáva í svo e na ě en výsledky a světeln k ivky daných dvo hvězd.1 íky tě to in or ací e o n z iš ovat da e o hvězdách a sledovat ak se dále vyví e í. Tuto práci usnad u e v dnešní době ada so warů en se soust edí na zpracovávání na-pozorovaných da ů a tvo í databázi pro vyhledání světelných k ivek hvězd z ur it ho asov ho období.

I p es rozsáhlost dnešní spektroskopie a kos ických dalekohledů e pozorování pro ěn-ných hvězd a i etodou S nebo vizuální pozorování ední z důle itých

da ů. o áhá toti zásadně ob as ovat dění hvězd ve vzdálen ves íru. V dnešní době velice rychle roste po et nových pro ěnných hvězd a to hlavně díky pozorovací

etodá a S . o ocí těchto etod a speciálních pro ra ů není i tak ob n nal zt novou pro ěnnou hvězdu.2

1 Více o pro ektu B. . N. . a viz. h p var2.astro.cz index.php2 B T uboš. ak up ct novou pro ěnnou hvězdu neb kucha ka pro pozorovatele ve kter se dozví co

6

íle no ní pozorovací skupiny na xpedici arta on 20 4 bylo vytvo it dostate ný po et pozorovacích odhadů aby bylo o n z těchto výsledků sestavit světelnou k ivku dan dvo hvězdy a p ispět tak do databáze další i světelný i k ivka i zákrytových dvo hvězd.

alší důle itá návaznost byla se sekcí IT která ěla za kol následně zpracovat na ě ená data nebo in alternativní zdro e těchto in or ací v e ich odelu pro ěnných hvězd. Ten byl za ě ený na si ulaci e ich vizuální pro ěnn asnosti.

1. Metody1.1. Pozorování proměnných hvězd1.1.1. Vybavení a postup

i no ní pozorování byl vyu it achro atický re raktor arl eiss 6 840 achro atický re raktor ST N 50 750 s paralaktickou ontá í a dva binokulární achro atick So ety 25 00 s azi utální ontá í zapů en od vězdárny a planetária v lzni.

orientaci ná slou ila oto ná apka hvězdn oblohy arkoschkův astrono ický atlas hvězdn oblohy a apky okolí dan pro ěnn hvězdy.3

ozorovan hvězdy s e zvolili po ocí p edpovědi ini asnosti zákrytových dvo -hvězd pro noc pozorování kter sou uveden na webu pro ektu B. . N. .4 í o pro pozorování s e se rozhodli pou ít r enlanderovu etodu po ocí kter bylo pozdě i

o n vypo ítat a nitudu zákrytov dvo hvězdy.5 rincip t to etody spo ívá v roz-díln asnosti hvězdy pro ěnn a dvou hvězd srovnávacích p i e edna z nich e asně ší ne hvězda pro ěnná a druhá naopak ně asná. i odhadování se vyu ívá

tzv. odhadních stup ů.

dělat p i ob evu nov pro ěnn hvězdy. online . 2007 s. 4 2. 8.20 4 cit. 20 4- 0-05 . ostupn z h pvar2.astro.cz library 407782855 ak upect novou pro ennou hvezdu.pd3 arkoschka . Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy. o puter ress 2007. ISBN 978-80-255 -

508-44 Sekce pro ěnných hvězd a exoplanet ro ekt B. .N. . - pozorování a výzku zákrytových dvo hvězd eská astrono ická spole nost. online . cit. 20 4- 0- . ostupn z h p var2.astro.cz index.php5 ozorování zákrytových dvo hvězd se ne astě i provádí po ocí ur ení relativní škály eliko ve většině p ípa-dů ne sou zná asnosti srovnávacích hvězd.

7

Odhadní stupeň Definiční popis rozdílu slabostí srovnávaných hvězd Zápis Náhled

0 Hvězda A se jeví stejně slabá jako hvězda B nebo se chvílemi zdá střídavě nepatrně slabší a nepatrně jasnější než hvězda B. A0B B

1Při bedlivém pozorování se hvězda A jeví častěji jasnější než stejně jasná jako hvězda B, jen výjimečně se jeví hvězda B jas-nější než hvězda A.

A1B B

2 Hvězda A se jeví takřka vždy o málo jasnější, než hvězda B. Jen zřídka se zdá, že se jejich slabosti rovnají. A2B B

3 Hvězda A se na první pohled jeví jasnější než hvězda B. A3B B

4 Hvězda A je výrazně jasnější než hvězda B. A4B B

Tabulka č. 1 – Definice odhadních stupňů; zdroj: Brát L., Vizuální pozorování proměnných hvězd: malá příručka pro začátečníky-. [online]. 1998 [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: http://var2.astro.cz/download/1311352160_trenazer_LVAur.pdf

ednotliv odhady se zapisu í ve or átu pV kde e hvězdná velikost asně ší hvěz-dy a nituda ně asn hvězdy p e po et odhadních stup ů ezi asně ší srovná-vací hvězdou a pro ěnnou a e odhad ně asn srovnávací hvězdy. Vyu i těchto hodnot vznikne vzorec pro výpo et vizuální a nitudy6

V = p + XY – Xp + q

ro ě zapisování ednotlivých odhadů e tak důle itý as pozorování ak v T 7 tak v uliánsk datování. asov roz ezí ezi ednotlivý i pozorování i e 5- 0 inut p i e za celou noc by po et odhadů ěl dosahovat ne ně 5 aby bylo o n sestavit světelnou k ivku.

alší podstatný da e který IT sekce dále zpracovávala ve sv odelu byla vzdálenost dan dvo hvězdy. Tato hodnota ve hvězdných katalozích u podobných ob ektů ovše asto nebývá uvedena. Vyu ili s e tedy databázi SI B ve kter s e daný ob ekt vyhledali.8 Byly pou ity hodnoty paralaxy ob ektu u kter ho se rektascenze a deklinace ne více shodovala s danou hvězdou. Díky zjištěné vzdálenosti bylo možné vypočítat absolutní hvězdnou velikost.9

6 Brát . Vizuální pozorování pro ěnných hvězd - alá p íru ka pro za áte níky-. online . 998 cit. 20 4- 0-. ostupn z h p var2.astro.cz download 52 60 trenazer V ur.pd

7 niversal ti e8 SI B strono ical atabase. online . cit. 20 4- 0- . ostupn z h p si bad.u-strasb . r si bad9 ištěná hodnota pravděpodobně nebyla p íliš p esná na co poukazu e tak po ěrně velká odchylka.

8

2. Východiska2.1. Proměnné hvězdy

o ěrně velk no ství hvězd e vázáno ve dvo hvězdách a vícenásobných hvězdných syst ech. Tato vazba e ravita ní hvězdy ve dvo icích krou í po elipsách v e ich spo-le n ohnisku e tě iště soustavy. okud sou tro hvězdy ty hvězdy a vyšší hvězdn soustavy dlouhodobě stabilní lze e z dyna ick ho hlediska v dy chápat ako podvo n soustavy. Nap íklad stabilní tro hvězda sestává z těsn dvo hvězdy která obíhá kole spole n ho tě iště s t etí slo kou která e několikanásobně dál. vo hvězda a t etí slo -ka tak tvo í podvo ný syst . 0

ední z důle itých da ů pro pozorovatele e ur ení oka iku ini a asnosti kte-rý následně slou í nap íklad ke zp es ování obě ných period zákrytových dvo hvězd a studiu e ich z ěn. ini u asnosti nastává tehdy kdy e edna slo ka dvo hvěz-dy zas něna druhou slo kou a celkový as soustavy tak poklesne proto e pozorovatel v tu chvíli vidí pouze ednu hvězdu ísto dvou. V p ípadě relativní škály á světelná k ivka takov ho ini a tvar V a e o n z ní ur it p esný oka ik ini a asnosti ili p esný oka ik st edu zákrytu. r ení takov ho oka iku získá e hodnotu v - . Vzhlede k tomu, ž oběh dvo hvězdy e periodický ev e o n z ně vypo ítat p i

znalosti periody a základního ini a p edpově kdy by ělo do ít k zákrytu. Tí získá-e hodnotu v - ili ak oc se napozorovaný oka ik ini a liší od oka iku

na který byl předpovězen. ů e to být pár sekund několik hodin i půlka periody. - dia ra slou í ke studiu vývo e hodnoty - v ase ale as se zde neur u e ve dnech i letech ale v epochách respektive v po tech oběhů dvo hvězdy.11

Tato etoda se liší od ná i aplikovan e nezná e hvězdn velikosti hvězd srovná-vacích. okud pozoru e e zákrytov dvo hvězdy po ocí r enlanderovy etody získá-

e asnost hvězd v a nitudách.

3. Praktická část3.1 PozorováníBěhe no ního pozorování s e pozorovali několik zákrytových dvo hvězd u kterých se o ekávalo ini u v e ich asnosti pro danou noc. dhadování asnosti dan zákrytov hvězdy po ocí porovnávání e í asnosti se srovnávací hvězdou s e udělali za noc několik pozorovacích odhadů.

zákrytov dvo hvězdy T ra se ná poda ilo vytvo it celke 7 pozorovacích odhadů ze kterých s e pot vypo ítali a nitudu dan dvo hvězdy a hodnoty vynesli do ra u

ra . v závislosti a nitudy na ase pozorování T a vytvo ili světelnou k ivku dan dvo hvězdy s patrný oka ike ini a v e í asnosti.

0 I deněk. vod do yziky hvězd a hvězdných soustav Skripta kurzu. online . s. 8 -205 cit. 20 4- 0- . ostupn z h p sirrah.tro a. .cuni.cz ira astro yzika pro yziky 0 spektroskopie

vod do a S.pd11 B T uboš. ebnice - dia ra ů. S NN V N T. online . 2005 cit. 20 4-

0- . ostupn z h p var2.astro.cz brno o-c ucebnice.php

9

Graf č. 1 – Světelná křivka TZ Dra

důvodu pro ěnliv ho po así kter pozorování ztě ovalo a ob as zne o ovalo se ná u ostatních vytipovaných zákrytových dvo hvězd nepoda ilo vytvo it ini álně

5 odhadů nutných k vytvo ení světelné křivky dané dvojhvězdy. Vzdálenost t to hvězdy s e ur ili po ocí databáze Vizie převrácenou hodnotou paralaxy:

0 0009 5- 09 pc

T ra e od nás tedy vzdálena p ibli ně 09 pc. ata z pozorování s e p edali IT sekci která e následně zpracovala a vyu ila ve sv

odelu pro ěnných hvězd. důvodu toho e se ná poda ilo získat ko pletní da e o asnosti edn pro ěnn s e vyu ili světelných k ivek prolína ící dobu expe-

dice iných pozorovatelů kter byly uveden na internetových stránkách Sekce pozoro-vatelů pro ěnných hvězd a exoplanet a vypo ítali s e e ich vzdálenost po ocí p e-vrácen hodnoty paralaxy ra . 2 .12 Tyto hodnoty následně vyu ila sekce IT ve sv

odelu pro ěnných hvězd.

12 Sekce pro ěnných hvězd a exoplanet ro ekt B. .N. . - pozorování a výzku zákrytových dvo hvězd. S ST N I S N ST. online . cit. 20 4- 0- . ostupn z h p var2.astro.cz index.php

40

Graf č. 2 – Příklad světelné křivky dlouhodobě proměnné hvězdy EQ Cas vytvořené po-mocí údajů z internetu

4. ZávěrV oblasti pozorování pro ěnných zákrytových dvo hvězd kter e u ite n v oblasti rozši ování a zp es ování e ich obě ných period s e p ispěli světlenou k ivkou hvězdy T ra. důvodu spolupráce se sekcí IT a pro ko pletní da e s e tak získali a násled-ně zpracovali data o několika vybraných pro ěnných hvězdách. Tyto dlouhoperiodick pro ěnn hvězdy ze souhvězdí asiope i a í výrazně ší z ěny v asnosti viditeln a v průběhu delšího asov ho seku a tudí není o n vypozorovat z ěny v rá ci ed-noho týdne.13 ady nových da ů se ednalo hlavně o z ištění e ich vzdálenosti která u těchto hvězd není p í o uvedena ve hvězdných katalozích.Vzhlede k ne p íliš dobrý pozorovací pod ínká se ná nepoda ilo napozorovat dostate n no ství pozorovacích odhadů pro vytvo ení světelných k ivek u více krát-kodobých pro ěnných dvo hvězd.

13 lavní z ěny pro ěnnosti u těchto hvězd svou dobou zasahovaly do ter ínu expedice a díky sv vzdálenos-ti byly dob e pou iteln do odelu pro ěnných hvězd sekce IT.

nit

d

t

Přibližná vzdálenost

s

4

T-expedice Martagonsekce ASTRONOMIEObjevování nových objektů ve vesmíruGarant: Veronika DeketováBadatelé: Michaela Slámová, Jakub Janoušek, Bohumila Potočná, Tomáš Brada, Vojtěch Čavojský, Hugo MatoušekExpert: Bc. Lukáš Timko

Abstrakt ke článkuNaší cíle v t to práci bylo hledání nových ob ektů ve ves íru a to ze na planetek i asteroidů. Vyu ili s e k to u archivovaných sní ků a několika so warů. V t to

oblasti se ná poda ilo obnovit zastarale ší způsoby hledání ob ektů nový i v závislosti na d ívě ší proběhl pravě několika pro ra ů.

Úvodb evování nových ob ektů ve ves íru kter u s e se věnovali ve t e ásti zá ěru

sekce strono ie na xpedici 20 4 un u e na podobn principu ste ně ako ob evo-vání nových pro ěnných hvězd. de se ovše vyu ívá po ízených sní ků z archívu kter i ne sou ni ak vyu ívány. Tato innost nabízí o nost dalšího vyu i těchto sní -ků kterých e nep ebern no ství a to k hledání za nezkatalo izovaných ob ektů. Naší badatelský cíle bylo vyzkoušet právě tuto etodu hledání nových ob ektů ve ves íru a rozší it tak sezna doposud zná ých ob ektů.

bdobou tohoto zá ěru e pro ekt lanet uest který e ovše za ě en na hle-dáních nových exoplanet kter by ohly být tak potencionální pro výskyt ivota.

i o in se zabývá klasi ikací hvězd a u o u e zapo ení lidí z širok ve e nosti. Tento syst vyu ívá tranzitního detek ního al orit u T oto etrick etody která auto aticky deteku e nov planetky po ocí analýzy dat z několika teleskopů.

alší pro ekte N S e nap íklad epler eho cíle e hledat obyvateln planety ve ves íru po ocí kos ických observato í s citlivý i oto etry.

1. Metody1.1 Postup

i práci na ob evování nových ob ektů s e vyu ívali data na následu ících interneto-vých stránkách kter pro nás byly klí ov a s ni i s e pracovaliSkyMorph archiv sní ků observato e N T h p skyview. s c.nasa. ov sky orph

42

Astrometrica so ware na astro etrii h p www.astro etrica.atASTPLOT zobrazu e pozice asteroidů h p asteroid.lowell.edu c i-bin astplotFindOrb pro ra na výpo et dráhových ele entů h p www.pro ectpluto.co

nd orb.htMPEph výpo et e e erid asteroidů a ko et h p www. inorplanetcenter.net iau

ph ph.ht lMPEC sezna posledních padesáti nově ob evených ob ektů h p www. inorplane-tcenter.net iau pec ecent s.ht l

ledání nových ob ektů s e rozdělili do ty základních kroků. rvní bylo získání sní -ků z archívu po e následovala identi kace pohybu ících se ob ektů hledání pozic z dalších nocí a na závěr v p ípadě spěšnosti zaslání výsledků pozorování do inor

lanet enter.1

1.1.1 Získání snímků z archívu webov stránky Sky orph s e získali sní ky zadání názvu ob ektu planet-

ky který byl ob even v nedávn době zde e ne větší pravděpodobnost výskytu dalších neznámých těles), ze sezna u inor laner enter a zadání asov ho seku. lavní krit rie výběru e d lka pozorování planetky a e í absolutní hvězdná velikost. í delší e sek pozorování p esně ší je spočítaná dráha tělesa. Díky přesnějším hodnotám

dráhových elementů e p esně ší i vypo tená pozice planetky v archívu Sky orph. ob ektů s nižší magnitudou je větší pravděpodobnost e budou viditeln na archiv-

ních sní cích.1

1.1.2 Identifikace pohybujícího se objektuo sta ení vyhledaných sní ků s e za ali s e ich prohlí ení . Vlo ili s e e do pro ra-u stro etrica který tak zobrazoval p esn sou adnice ob ektů a e ich k ivky. o o-

cí těch s e z iš ovali zda se edná o šu nebo planetku. volili s e rychlost prohlí ení sní ků a sledovali zda na nich není viditelný ob ekt který se pohybu e oproti konstant-ní hvězdá . takov ho ob ektu s e ově ili eho pozici na ostatních sní cích.

vě ení zda e daný ob ekt i katalo izován nebo nikoli proběhlo po ocí interneto-vých stránek ST Tu. adání sou adnic se ná zobrazily všechny asteroidy planet-ky a ko ety v okolí. o zadání koordinátu ST T vy eneroval apku. okud e st ed t to apky prázdný e zde šance e se edná o nový ob ekt.

1.1.3 Hledání pozic z dalších nocíed ne s e za ali hledat nov pozice s e ur ili dráhov ele enty po ocí pro-

ra u ind rb. Na základě na ě ených pozicí v stro etrice vypo ítal ind rb dráho-v ele enty. ro kontrolu p esnosti ě ení slou í da S neboli st ední odchylka. e í hodnota nes í být větší ne ednotka. okud to u tak e zna ená to e došlo někde v p edchozích výpo tech k chybě nebo e daný ob ekt neexistu e.1 TI Ste an. koob avi nový asteroid. online . cit. 20 4- 0- . ostupn z h p skaw.sk huntpa e.ht

4

alší kroke e vlo ení vypo tených dráhových ele entů opět do pro ra u Sky or-ph. těchto nových zázna ů s e hledali sní ky kter byly ne blí e naší p edcho-zí ě ení p ed i po p edchozí vybran asov seku. ot s e vy enerovali

apku v ST Tu pro identi kaci zná ých planetek v okolí pozice kde se ěl nachá-zet náš ob ekt. Nyní s e opět vlo ili sní ky do stro etrici a vypo ítali pozice porovnávacích hvězd.

ále s e na sní cích hledali pohybu ící se ob ekt v okolí pozice e í sou adnice vypo-ítal Sky orph. ná planetky s e lehce vylou ili na základě apky kde sou uveden i sou adnice

ednotlivých zná ých asteroidů. o ocí několika dalších krit rií s e ur ili zda se edná o tentý ob ekt.

1.1.3 Zaslání pozorování do Minor Planet Center zaevidování našeho pozorování e nutn ít pozice planetky alespo ze dvou nebo

ideálně t í dní. okud sou všechny pod ínky splněny sta í poslat e- ail do inor lanet enter. to u e o n vyu ít da ů stro etrici která hodnoty p e or átu e

do e- ailov podoby.2

2. Východiskao ocí prohlí ení sní ků z archívu se asto da í nal zt nov za nezkatalo i-

zovan ob ekty. Ne astě i sou to planetky obíha ící kole Slunce v tzv. hlavní pásu planetek ezi arse a upitere . V poslední době jsou však objevovány i větší planetky za drahou Neptunu. Naopak některé planetky se přibližují k Zemi a mohou na ni i dopadnout. Malé úlomky planetek k nám dopada í asto ako eteority a něko-likakilo etrov skály ohou zna enat i ohro ení naší civilizace. okud e však dob e pozná e ohou být naopak u ite n pro p íš enerace nap íklad ako zdro surovin.

dnes á e in or ace o některých planetkách i z kos ických sond kter kole nich prol tly.3 Někter planetky a í synchronní oběh kole Slunce s planetou upiter a na-cháze í se v libra ních bodech soustavy Slunce- upiter Tro an .

nes e celosvětově o íslováno více ne 50 000 planetek.4 rove ob evování a výzku-u planetek e v esk republice po ěrně vysoká a á i svou tradici.

2 TI Ste an. koob avi nový asteroid. online . cit. 20 4- 0- . ostupn z h p skaw.sk huntpa e.ht3 lanetky. Astronomia online . cit. 20 4- 0- . ostupn z h p planety.astro.cz planetky 8 -planetky4 lanetky. Astronomia online . cit. 20 4- 0- . ostupn z h p planety.astro.cz planetky 8 -plane-tky

44

3. Praktická části hledání nových ob ektů s e prohlí eli sní ky z roku 200 a 2006 eliko u sní ků

z iných let nastal probl p i e ich stahování. da sou sní ky shodn s kon ura ní soubore s e poznali po ocí p íto nosti pís ene a b nebo c za íselný k de ozna u ící ob ekt v eho okolí s e hledali. robl byl tak se zobrazení s ěrodat-n odchylky S eliko se ná zobrazovala pouze e í velice blízká podoba. Vzhlede k absenci ak koli in hodnoty s e pou ili tento da ako da S.Novou planetku se ná na ít nepoda ilo. ední z hlavních důvodů e pravděpodobně nízká kvalita sní ků. lanetky kter bycho ohli ob evit a í p íliš vysokou a ni-tudu ob ekty od cca 22 a sou velice tě ko viditeln a proto e v našich pod ín-kách nelze spat it. alší důvode e nedostate ná asová dotace kterou s e hledání nových ob ektů věnovali a al zkušenosti s zpozorování velice ob ně viditeln ho ob ektu na sní cích.

4. ZávěrV ásti hledání nových ob ektů ve ves íru s e udělali znatelný pokrok v eho realizaci eliko asto uváděn postupy dostupn na internetu ne sou z důvodu z ěny několi-

ka pro ra ů i aktuální. edchozí zastaralý postup se ná tedy poda ilo aktualizovat a p iblí it se tak v hledání reáln u ob evení nov planetky co se ná bohu el nepo-da ilo. spěch v t to oblasti by byl pravděpodobně o ný p i delší studiu sní ků e ich lepší kvalitě a širší zkušenoste s touto innos . našeho pohledu tedy není

o n nal zt nový ob ekt ve ves íru bez intenzivně šího a dlouhodobě šího věnování se to uto zá ěru.

45

T-expedice MartagonBotanický výzkum v přírodní rezervaci JezírkaGarant: Anna KorytářováBadatelé: Kamila Herková, Eva Matoušková, Kryštof Nuc, Jiří RudolfExpert: Mgr. Martina Röhlichová

AbstraktNáplní proveden ho botanick ho výzku u v lokalitě ezírka byl ter nní výzku t í skupin rostlinných druhů v ezírka a to rostlin ohro ených rostlin erven ho sezna-

u c vnatých rostlin a antropo ytů tedy rostlin v rezervaci nepůvodních. Byli naleze-ni zástupci všech těchto skupin ze kterých ne podstatně ší byly pravděpodobně nálezy ohro ených druhů Taxus baccata Aconitum lycoctonum subsp. lycoctonum Lilium mar-tagona Melittis melissophyllum. Význa n e však i potvrzení výskytu druhů erven -ho sezna u Abies alba Allium senescens subsp. montanum Aruncus vulgaris Daphne mezereum Hylotelephium maximum Sorbus torminalis Viscum album subsp. abietetis a d íve nezazna enan ho druhu Galeopsis angustifolia z antropo ytů pak Larix deci-dua Aethusa cynapium Crepis biennis Lapsana communis Plantago major Tanacetum vulgare Fallopia sp. Galinsoga ciliata Impatiens parviflora Robinia pseudacacia a v re-zervaci nově i Impatiens glandulifera. ísta nálezů ednotlivých druhů byla zazna ena do vytvo ených ap a u některých druhů bylo z or ulováno i vy ád ení o stavu dan populace a e ích vyhlídkách do budoucna.

ÚvodV rá ci xpedice arta on 20 4 pro ektu Talnet proběhl biolo ický výzku za ě ený na botanickou stránku p írodní rezervace ezírka nacháze ící se v ivoklátsko. Badatelský tý nazvaný Botanika zde pět dní zkou al v ter nu t i různ skupiny rostlin. Výchozí bode pro ur ení konkr tního p ed ětu zá u byla diplo ová práce nd-e e Bílka íspěvek k poznání ry a ve etace p írodní rezervace ezírka v ivo-

klátsko 1 pro kterou byla data sbírána v letech 200 -2002.Tato práce obsahu e inventarizaci rostlinných druhů p íto ných v rezervaci a dopl u e p edešlá apování druhů. e zde z i ováno několik skute nos kter iní tuto lokalitu velice za í avou. ezervace e nes írně druhově roz anitá pravděpodobně díky po-

ěrně velk lenitosti ter nu. V Bílkově inventarizaci tak bylo zazna enáno 6 taxonů c vnatých rostlin.

toho vycházela i or ulace cíle bádání. V prv adě bylo zá ěre potvrdit v lokalitě výskyt co ne více význa ných rostlin tedy nap íklad druhy ohro en nebo do rezervace

1 B nd e . íspěvek k poznání ry a ve etace p írodní rezervace ezírka v ivoklátsko. In Bohe-mia Centralis 26. raha 200 s. 49- 84

46

zavle en . ro ě ově ení p íto nosti druhů v lokalitě bylo za cíl zvoleno tak zhodno-cení stavu populace některých druhů v rezervaci a p ípadně stanovení p ibli n pro n -zy o budoucí vývo i populací. ále byla naplánována tvorba plánků se zazna enaný i výskyty rostlin.

MetodyNe důle itě ší etodou bylo ter nní šet ení běhe kter ho byly tak vyhledávány p íslušn druhy podle plánků z práce nd e e Bílka. Vybran rostliny byly pozorová-ny v ter nu v p ípadě nutnosti ur ovány na základně z po ízených oto ra í. ištěn

da e byly zazna enávány do p ipravených tabulek. oloha rostlin byla zazna enává-na po ocí S ovše lokalizace nebyla p íliš p esná a p ispěla pouze k orienta ní u ozna ení ísta výskytu daných edinců. To ale bylo pro pot eby tvorby plánků dosta u-ící. ále bylo ur ováno stá í edlí po ocí vzorce vyu íva ícího obvod k ene ve výšce

etru a speci cký koe cient pro stá í tohoto druhu.2

S = 4 – 3

S - stá í stro u - obvod k ene v ě ený ve výšce nad ze íištěná data byla následně porovnávána s in or ace i z p edešlých výzku ů po ukon-

ení sběru dat na ístě pak byly vyvozeny závěry.

Výchozí informace ezírka nepo ednává noho zdro ů. Ne důle itě ší e i z íněná diplo ová prá-

ce nd e e Bílka z ní se p evá ně vycházelo i ve výzku u sekce Botanika. odstatná e hlavně proto e se edná o ne nově ší a ne podrobně ší z několika botanických inventa-rizací lokality. In or ace ohl poskytnout i doku ent Správy o plánu p e o re-zervaci na roky 2005 20 4.3 Ní e sou popsány výchozí in or ace získan ze z íněných zdro ů.Silně ohro ený druhe vyskytu ící se v rezervaci e tis ervený Taxus baccata dále e z i ováno pět ohro ených druhů o ě vl í or pravý Aconitum lycoctonum subsp.

lycoctonum bělozá ka liliovitá Anthericum liliago ta ice skalní Aurinia saxatilis lilie zlatohlávek Lilium martagon a edovník edu kolistý Melittis melissophyllum .

tisu erven sou dostupn da e z první poloviny 20. stole 50 tisů na prav a 50 na lev b ehu v roce 2000 bylo zazna enáno 0 edinců na lev a 20 0 edinců na prav b ehu. V sou asnosti e nutno dbát na obnovu populace která e ohro ována okuse zvě í.Nechybí ani druhy spada ící na ervený sezna c vnatých rostlin edle bělokorá Abies albaesnek šerý horský Allium senescens subsp. montanum

2 r ování stá í stro u. Velký kluk online . 2009 .5.20 cit. 20 4-09- . ostupn z h p www.vel-kykluk.cz ruzne urcovani stari stro u index.ht3 Správa ivoklátsko. Správa CHKO Křivoklátsko online . 2004 cit. 20 4-09- . ostupn z h pkrivoklatsko.ochranaprirody.cz res data 087 0 26 6.zip seek

47

r en barví ský Anthemis tinctoriabělozá ka větevnatá Anthericum ramosumlopuch ha ní Arctium nemorosumudatna lesní Aruncus vulgarisdy nivka bobovitá Corydalis intermediaskalník celokra ný Cotoneaster integerrimuslýkovec edovatý Daphne mezereumky elnice devítilistá Dentaria eneaphylloskost ava sivá Festuca pallenskakost krvavý Geranium sanguineumest ábník chocholi natý Hieracium cymosumest ábník bledý Hieratium schmidtii

rozchodník velký Hylotelephium maximumzapalice lu uchovitá Isopyrum thalictroidesalovec obecný Juniperus communis subsp. communis

hrachor horský Lathyrus linifoliusprlina rolní Lycopsis arvensisstrdivka sed ihradská Melica transsilvanicapo něnka ídkokvětá Myosotis sparsiflorapupkovec po něnkový Omphalodes scorpioides

ochna píse ná Potentilla arenariaprvosenka arní Primula verishruše polni ka Pyrus pyrastersrpice barví ská Serratula tinctoriae áb uk Sorbus ariae áb b ek Sorbus torminalis

pta inec p ehlí ený Stellaria neglectaetel alpínský Trifolium alpestre

elí bíl edlov Viscum album subsp. abietetis .

V neposlední adě a í být v rezervaci antropo ytní rostliny kterých se o ekávaně vy-skytu e ne více v blízk okolí turistick ho srubu u ístěn ho v rezervaci. e o no e rozdělit do několika kate orií

zá ěrně pěstovan od ín opadavý Larix decidua ahonie ces ínolistá Maho-nia aquifolium kosatec Iris

2 archeo yty zavle eny p ed ob evení eriky tetlucha kozí pysk Aethusa cy-napium r en rolní Anthemis arvensis lopuch plstnatý Arctium tomentosum škarda dvouletá Crepisbiennis konopice širolistá Galeopsis ladanum kapustka obecná Lapsana communis itrocel větší Plantago major truskavec pta í Poly-gonum aviculare vrati obecný Tanacetum vulgare rozrazil tro klaný Veronica triphyllos violka tro barevná Viola tricolor

neo yty zavle eny po ob evení eriky opletka ínská Fallopia aubertii pě our srstnatý Galinsoga ciliata netýkavka alokvětá Impatiens parviflora trnovník akát Robinia pseudacacia

48

Na základě těchto z ištění p edchozích badatelů byly vyty eny celke t i díl í cíle pro bádání. rovedený botanický výzku ěl z eho vycházet ovše nal zal se zde tak prostor pro vlastní p ínos ke zkou an proble ati ce a pohled na rostlinn druhy v re-zervaci v sou asnosti . Vzhlede k to u e v Bílkově práci byl plánek p ibli n ho u ístě-ní ohro ených druhů v rezervaci nabízela se o nost hledat ísta výskytu těchto druhů po ocí ně a z isti t nakolik e platný v sou asn době. Výsledke tedy ělo být ově ení výskytu vyti povaných rostlin v p ípadě dostatku dat i závěry o vývo i dan populace. V další plánku ze z íněn práce byly zakresleny i lokace edle bělokor a několika dal-ších druhů erven ho sezna u. alší cíle se tak stalo potvrzení výskytu rostlinných druhů tohoto sezna u v rezervaci. oslední z cílů bylo z iš ování p íto nosti antro-po ytů ze na okolo turisti ck ho srubu. edpokládaný výstupe byly vlastní apy rezervace s ozna ený i nálezy ednotlivých druhů.

brázek lánek výskytu ohro ených druhů z výchozí inventarizace dro B n-d e . íspěvek k poznání ry a ve etace p írodní rezervace ezírka v ivoklát-sko. In Bohemia Centralis 26. raha 200 s. 49- 84

0 00 200 00 400

49

brázek 2 lánek výskytu některých vzácných druhů z výchozí inventarizace dro B nd e . íspěvek k poznání ry a ve etace p írodní rezervace ezírka v

ivoklátsko. In Bohemia Centralis 26. raha 200 s. 49- 84 .

Výsledky prakti cké části Botanickou sekcí byly zazna enány poznatky ve t ech vybraných oblastech. aprv byly nalezeny ty i z šesti ohro ených druhů uváděných v rezervaci ti s ervený lilie zlatohla-vá edovník edu kolistý a o ě vl í or pravý . Skute nost e zbýva ící dva ohro-en druhy nebyly sekcí zachyceny nevypovídá o absenci těchto rostlin v lokalitě. e

pravděpodobn e ta ice skalní i bělozá ka liliovitá se v rezervaci stále nacháze í ovše odhalit e ů e navazu ící botanický průzku v in ro ní době a in or ace o ohro-ených druzích v rezervaci doplnit.

Tabulka hro en rostliny

0 00 200 00 400

50

Tis ervený se obvykle nacházel na stinných stanoviš ch na su ových svazích. Byly na-lezeny dvě oplocenky ve kterých roste celke 5 ladých tisů e ale za nevytvá í

íšky se se eny. ále byly nalezeny vysazen kusy tisů kter sou chráněny pletive p ed okuse zvě í. oblí rekrea ního srubu se rovně vyskytu e tis který zde byl prav-děpodobně vysazen. irozeně se vyskytu ící edinci byli ob eveni 4 p i e eden z nich byl povalený na ze i ovše stále vitální. Nebyly však zazna enány ádn se ená ky a dan tisy sou z e ě sa ího pohlaví.

brázek edinec tisu erven ho a lilie zlatohlav

lilie zlatohlav byla zazna enána 4 ísta výskytu. ednalo se o stinná stanoviště na svazích. Na edno z těchto íst bylo napo ítáno 2 edinců lilie a na nich 6 plodů ovše e pravděpodobn e ich ta e p íto no eště více nebo v době bádání i rostlina nekvetla a splývala s další podroste . Na dvou nalezených lokacích lilie eš-tě nebyl tento druh zazna enán. vláštní skute nos e e edna z lilií rostla na skále a ěla áste ně odhalen ko eny. odně lilií ělo okousan i seschl listy.

ále byl v lokalitě nalezen edovník edu kolistý a to na t ech ístech z nich edno se nacházelo v po ěrně těsn blízkosti turistick stezky vedoucí p es rezervaci.

5

brázek 4 edinec edovníku edu kolist ho a o ě e vl ího oru prav ho

oslední zazna enaný ohro ený druhe e o ě vl í or pravý. V roklině poblí biro sk ho potoka se vyskytu e populace ini álně 50 zdravých edinců a z nich ini-álně 7 ělo plody.

druhů erven ho sezna u byla ne větší pozornost věnována edli bělokor . V lese byli nacházeni solit rní edinci kte í svý věke nep esahovali 00 let. V rezervaci se nachází tak oblast s velkou skupinou edlí z nich zde byla z e ě ást vysazena. V dan skupině sou ak lad stro ky tak i význa n no ství edinců p esahu ících 00 let kterých se na ístě nachází alespo 50. V in ásti rezervace bylo nalezeno 8 edlových se ená ků. Většina dospělých edlí byla napadena elí bílý edlový kter e rov-ně druhe erven ho sezna u.

Tabulka 2 ostliny erven ho sezna u

52

brázek 5 edinci edle bělokor a elí bíl ho edlov ho

ále byl zazna enán výskyt těchto druhů rozchodník velký e áb b ek esnek šerý horský udatna lesní lýkovec edovatý. ako d íve nezazna enaný druh erven ho se-zna u byla nalezena konopice zkolistá.

brázek 6 - ozchodník velký e áb b ek esnek šerý horský udatna lesní lýkovec edo-vatý konopice zkolistá

5

V lokalitě byl potvrzen výskyt nezanedbateln ho no ství antropo ytů. V cel rezervaci e velice ho ná netýkavka alokvětá která e viditelná t ě na ka d kroku. rekre-

a ního srubu byl kro ě ní zazna enán i itrocel větší pě our srstnatý opletka a trnov-ník akát. ále byly ob eveny dvě skupiny a několik solit rních edinců od ínu opada-v ho. etn sou i kapustka obecná a škarda dvouletá. V enší í e byl zazna enán vrati obecný a tetlucha kozí pysk. ro ě toho došlo k ob evu druhu d íve v rezervaci neuváděn ho a to netýkavky láznat . Na ka enit ostrůvku uprost ed biro sk ho potoka byl nalezen eden exe plá tohoto druhu.

Tabulka ntropo yty

brázek 7 Netýkavka alokvětá pě our srstnatý netýkavka láznatá opletka trnov-ník akát vrati obecný

54

DiskuzeBádání botanick sekce byl potvrzen výskyt ty z šesti druhů uváděných v ezírka. Bělozá ka liliovitá a ta ice skalní nebyly v době výzku u tedy na konci srpna snadno k nalezení proto e se vyskytu í p evá ně na str ých skalách a do těchto íst není snad-ný p ístup. e však o n e se tyto dva druhy v rezervaci stále vyskytu í potvrdit tuto skute nost ů e další výzku .

ti su erven ho e patrn e p irozeně se vyskytu ící edinci ubýva í a vzhlede k to u e nebyly nalezeny se ená ky ani plodní edinci není p íliš pravděpodobn e by se

situace sa ovolně vylepšila. V rezervaci sou ale vysazovány lad stro ky tak e e o no ur itou populaci uchovat p esto e ne zcela původní a p irozenou.

opulace lilie zlatohlav by ěla být zachována nebo v rezervaci se nachází ini álně edna větší skupina edinců s plody. e ě se tak ší í do koutů rezervace kde se d íve

nevyskytovala co e o no ozna it za poziti vní ev.edinců edovníku edu kolist ho nebylo nalezeno noho ovše e pravděpodob-

n e některá ísta výskytu zůstala neodhalena. Nyní není k dispozici dostatek in or-ací k vyslovení závěrů o eho reproduk ních schopnostech a budoucnosti populace. pět ů e vyvstáva ící otázky více osvětlit další výzku ná innost. ak bude podána

další podrobně ší analýza.ísto výskytu o ě e vl ího oru prav ho bylo zazna enáno pouze edno ovše eho

populace na z íněn ístě e po etná a ednozna ně ivotaschopná. ostlina by se tedy ěla v rezervaci vyskytovat i nadále. árove e potvrzen výskyt tohoto druhu který eště p ed roke 2000 nebyl v lokalitě vůbec zazna enán.

brázek 8 apa výskytu ohro ených druhů

55

o se druhů erven ho sezna u týká e evidentní e populace edlí se v rezervaci udr-í ovše dě e se tak s p ispění lověka nebo na udr ení t to populace e kladen

důraz ze strany Správy ivoklátsko. aradoxní akte ale zůstává e v rezerva-ci sou dva druhy z tohoto sezna u z nich eden elí bíl edlov význa ně škodí druh u a to edli bělokor . Význa ný e nález dalšího druhu erven ho sezna u konopice zkolist . Tato rostlina se toti v p edchozí inventarizaci nevyskytu e.

brázek 9 apa výskytu druhů erven ho sezna u

Výzku potvrdil p íto nost 0 ze 7 antropo ytů uváděných v p edešl inventarizaci. pět e zde prostor pro další práci na botanick inventarizaci která potvrdí i vyvrá

výskyt dalších takových druhů. no ství antropo ytních druhů se nachází v blízkosti re-krea ního srubu tudí vliv lověka na rostlinnou skladbu rezervace e asně patrný.Navíc byl nalezen invazní rostlinný druh en d íve nebyl v lokalitě zazna enán. edná se o netýkavku láznatou e se pravděpodobně v rezervaci vyskytu e relati vně krátkou dobu nebo byl ob even en eden edinec. Není ale vylou eno e se i se ena t to rostliny rozší ila dále. Vzhlede k to u e se edná o a resivní invazní druh ěli by-cho o ekávat rychl ší ení t to rostliny v rezervaci. Následke ší ení netýkavky zpra-vidla dochází k destrukci původně se vyskytu ících druhů tudí ů e do ít k atální u narušení unikátní ry ezírka. e nepochybně nutn t to in or aci p ikládat velký důraz nebo netýkavka láznatá p edstavu e význa n riziko pro původní druhy rezer-vace.

56

brázek 0 apa výskytu antropo ytů

ZávěrBádání prokázalo e v ezírka se v sou asnosti nachází velk no ství význa ných druhů co istě souvisí s vysokou biodiverzitou t to rezervace. Byly zkou ány t i sku-piny rostlinných druhů p i e byli nalezeni zástupci ze všech těchto skupin a z pozo-rování byly u iněny závěry. Vzhlede k al asov dotaci ur en k ter nní u bádání nebylo o no nal zt plně všechny vytipovan druhy nic ně zazna enan nálezy byly nepochybně spěche .Výzku potvrdil výskyt ty ze šesti ohro ených druhů v lokalitě. Byl zhodnocen sou as-ný stav a p edpovězen o ný budoucí vývo . Význa n sou in or ace o tisu erven o eho p e i v p írodě e v sou asn době evidentně usilováno ze strany Správy

ivoklátsko. otěšu ící e zpráva o výborn stavu populace o ě e vl ího oru prav -ho. Tot e o no íci i o lilii zlatohlav .Ve zkou ání druhů erven ho sezna u c vnatých rostlin byla věnována pozornost p edevší edli bělokor e í populace by zde ěla p e ít a s po ocí lověka. ále došlo k potvrzení výskytu dalších vzácných rostlinných druhů z tohoto sezna u a p ede-vší k ob evu konopice zkolist která d íve zazna enána nebyla.

ntropo ytů tedy rostlin v lokalitě nepůvodních bylo v rezervaci p íto no nezanedba-teln no ství. ednalo se o druhů p i e e o n e další unikly pozornosti ba-datelsk ho tý u. Ne více se v lokalitě vyskytu e netýkavka alokvětá. ínose bádání e ob ev druhu en za nebyl v rezervaci uváděn a to netýkavky láznat . enovaná

rostlina e po ěrně rozší ený invazní druh který se za nestihl p í o v rezervaci p íliš roz no it proto by eště ohlo být o n ší ení netýkavky zabránit. e í p íto nost v rezervaci e toti po ěrně riziková.

57

ráce botanick sekce po ohla potvrdit po letech uběhlých od oristick ho průzku u nd e e Bílka výskyt alespo ásti ohro ených druhů druhů erven ho sezna u a an-

tropo ytů uváděných v lokalitě. ošlo ke zhodnocení stavu populace některých druhů a navíc k ob evení dvou druhů d íve v ezírka nezazna enaných. ovně byla po-ízena otodoku entace nalezených druhů a vznikly tak apy znázor u ící rozlo ení

sledovaných druhů v lokalitě.Badatelský tý na ístě působil pouhých pět dní tudí e pravděpodobn e někter význa n druhy í nebyly zazna enány. ezírka si ale istě zaslou í další pozornost nebo o t to lokalitě e o no prohlásit e e z botanick ho hlediska význa ná. ro-to by bylo vhodn prov st znovu důkladnou inventarizaci a dále se za ě ovat ak na druhy ohro en tak na o ezení ší ení antropo ytů a invazních druhů ako e nap íklad netýkavka láznatá. Botanický výzku zdaleka není u konce e ádoucí na ně navázat a p in st nov poznatky.

Použité zdrojeB nd e . íspěvek k poznání ry a ve etace p írodní rezervace ezírka v

ivoklátsko. In Bohemia Centralis 26. raha 200 s. 49- 84Správa ivoklátsko. Správa CHKO Křivoklátsko online . 2004 cit. 20 4-09- .

ostupn z h p krivoklatsko.ochranaprirody.cz res data 087 0 26 6.zip seekr ování stá í stro u. Velký kluk online . 2009 .5.20 cit. 20 4-09- . ostupn

z h p www.velkykluk.cz ruzne urcovani stari stro u index.ht

58

T-expedice Martagonsekce ENTOMOLOGIEBrouci kopce Čihátko se zaměřenímna významné druhyGarant: Daniela LešákováBadatelé: Barbora Mamulová, Viktor Hvozda, Lucie Herciková, Marie Salačová, Marek VašíčekExpert: Mgr. Martin Starý

Abstraktlánek se zabývá apování auny brouků a hledání význa ných druhů na vybran

lokalitě. Běhe ty dnů kdy probíhaly ter nní práce byly pou ity 4 etody odchytu brouků volný sběr no ní lov s ýkání a ze ní pasti. elke bylo zazna enáno 5 dru-hů z 6 eledí. ezi ne po etně ší eledě pat ily Carabidae 22 druhů Coccinellidae 7 druhů a Staphylinidae 6 druhů . Byly tak ob eveny význa n druhy Brachinus

crepitans Carabus intricatus a Poecilus sericeus. Vešker výsledky za ednotliv dny sou zpracovány v p ehledných tabulkách. Tak spolupráce s botanickou sekcí p inesla vý-sledky. Na ze í byl nalezen kriticky ohro ený druh z ern ho a erven ho sezna u c vnatých rostlin - Pulegium vulgare. osa en výsledky svěd í o to e by se v t to oblasti ěl uskute nit dlouhodobě ší syste atický výzku .

Úvododrobn apování výskytu rostlin i ivo ichů e velice důle it pro ochranu p írody

a pro dlouhodob sledování z ěn prost edí. yz e svý více ne ilione zná ých druhů ne bohatší t ídou ivo ichů na světě p i e ád Coleoptera p edstavu e asi 40 popsaných h yzích druhů. I p es etn no ství pat í k ne l pe prozkou an u ádu h yzu. Taková druhová roz anitost e způsobena e se brouci dokázali adaptovat k ivotu na různých stanoviš ch. V esk republice bylo dosud zazna enáno asi 7000 druhů z p ibli ně 0 eledí.

ot eba provádět inventariza ní průzku y periodicky hlavně na zvláště chráněných ze-ích aby se z istilo zda e plán p e správný se ukázala i v 70. letech 20. stole po

první celostátní prověrce chráněných ze í. d t doby ochraná ská pracoviště inven-tariza ní průzku y soustavně realizovala. do 90. let tyto průzku y dělali pouze státní za ěstnanci. nich se vytvá ely plány p e a realizovala se praktická p e p evá ně o zvláště chráněná ze í. bývalo tak asu na další inventariza ní průzku y. Naštěs

ze í s ne zachovale ší i ást i p írody se stávaly stále více p ed ěte zá u ter n-

59

ních p írodovědných oborů a tak za ali vědeck práce publikovat studenti a pracovníci vysokých škol a tak vědeck stavy.1

V dnešní době vznika í inventariza ní práce doku entu ící všechny p írodní hodnoty v době zpracovávání kter na dan ze í zasluhu í ochranu a p i a průzku y shrnu ící plně všechna data získaná z oblasti a ící u ší záběr ale vyšší vědeckou kvalitu.2

Vědeck práce se za ě u í nap íklad na sledování výskytu škůdců z ad brouků nap . Ips typographus innaeus 758 3 zkou a í ak innost ze ědělců ovliv u e druho-vou diverzitu brouků a odhadu í vývo ivotního prost edí po ocí indikátorů istoty prost edí nap . z eledi Carabidae . Nakonec probíhá i podrobn apování některých druhů brouků i chráněných na internetov stránce Bio ib.cz4 ve spolupráci s

enturou pro ochranu p írody a kra iny . To e důkaze e e důle it sledovat všechna ze í esk republiky ne en ta chráněná. ěny oblasti rozší ení v krátkodo-bých i dlouhodobých horizontech sou ední z ukazatelů popula ních trendů ednotli-vých druhů a zárove ohou indikovat z ěny v ivotní prost edí.5

íle ento olo ick sekce na expedici arta on probíha ící od 24. do 0. 8. 20 4 bylo p edevší z ištění druhov roz anitosti brouků na vybran ze í s důraze na pou i více etod pro odchyt a s o nos upozornit na význa n druhy. Sekce se sna ila odpovědět na otázky olik a ak druhy brouků i í v dan lokalitě Vyskytu í se ta i význa n druhy nap . chráněn zákone ak eledě sou zde zastoupe-ny ak u ite n pro nás budou pou it etody ro výzku s e si vybrali okolí kop-ce s názve ihátko 467 . n. . který se nachází p ibli ně 500 severovýchodně od obce Terešov. Tato lokalita e za í avá ne en st ete t í různých biotopů obhos-poda ovan louky s íšen ho lesa a obhospoda ovan ho pole ale hlavně soused-ství s p írodní rezervací V orách a blízkos chráněn kra inn oblasti ivoklátsko. Bohu el zde ani v V orách nebyl za proveden ádný syste atický průzku brouků na který bycho ohli navázat. Naší hlavní p edpoklade bylo to e i v oblasti která není ni ak chráněná nalezne e za í av druhy na kter by bylo dob-r upozornit. Ter nní práce probíhaly od 25. do 28. srpna 20 4. ro doplnění výzku-

u byla botanická sekce po ádána o provedení inventarizace druhů rostlin na louce a v e í ne bli ší okolí.

1 V lice ana N V nna T N V a nd e V T . Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území: I. Teoretická část online . raha 2009 s. -4 cit. 20 4- 0- 0 .2 V N V T N V a V T cit. s. 4-5.3 V V ark ta. Populační dynamika lýkožrouta smrkového (Ips typographus (L.)) na vybraných lokali-tách Šumavy. esk Budě ovice 20 2. bakalá ská práce Bc. . I S NIV IT V S B VI-

. írodovědecká akulta4 apování druhů apování výskytu vybraných bezobratlých . BioLib: Biological Library online . cit. 20 4-

0- 0 . ostupn z h p www.biolib.cz cz species appin id5 N iloš. apování výskytu savců v . BioLib: Biological Library online . 2005 cit. 20 4- 0- 0 .

ostupn z h p www.biolib.cz cz article id

60

brázek - apa s vyzna enou lokalitou na kter probíhal odchyt brouků dro apy.cz. online . cit. 20 4- 0-07 . ostupn z h p apy.cz turisticka x .698 4 4 y-

49.90 202 z 4

Metody sběru brouků a determinaceo ne ob ektivně ší pohled na sledovan ze í zaru í pou i ne různě ších etod sběru

brouků e ich výsledke e bohatý a různorodý ateriál. Výsledke ady etod e pouze kvalitativní hodnocení ze í. ro kvantitativní hodnocení auny brouků v ase lze pou ít nap . prosevy i s ýkání p i kterých hodno e no ství edinců získaných nap . z kilo ra u prosevu resp. z ur it ho po tu s yků. eriodicita p esnost prováděných

etod sběru i zápisu e důle itý p edpoklade pro věrohodnost a další vyu itelnost získaných da ů. ále e nutn brát z etel na vliv abiotických aktorů p edevší na ro ní období ísto a as sběru aktuální po así i zkušenosti sběratele.6 elou dobu tak

usí být badatel opatrní a nepoškozovat okolní rostliny i ohro ovat ivo ichy.S ýkání s e získávali h yz a další bezobratl ivo ichy sedící na bylinách na louce ze

6 S NS avel. Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území: III. - 4. Metody sběru brouků jako podklad pro inventarizaci bezobratlých online . raha 2009 s. 26 cit. 20 4- 0-

0 .

6

kterých s e následně vyt ídili pouze zástupce ádu Coleoptera. ou ívali s e s ýkací sítě kter se skládaly z kruhov ho rá u pytle z bíl ho ono lu venkovní ochrann

an ety z polya idov textilie a ruko eti. S ýkací sí s e v dy opisovali po yslnou os i ku po vrcholcích ve etace. robn brouky ze sítě s e vybírali exhaustore . Tí -to způsobe s e si v dy za istili velký po et druhů z více eledí a zárove byly někter druhy zastoupeny ho ný i po ty.

brázek 2 S ýkání na louce oto r. adek Vo enílek 27. 8. 20 4

i individuální sběru s e nepou ívali ádn speciální po ůcky pouze znalost íst kde se brouci ne více vyskytu í. Ne bohatší byla ísta pod ka eny větve i kusy kůry spadlý i k eny lis a dále uvnit starých pa ezů. ledali s e i edince volně pobíha-ící po ze i na lesních cestách. Nacházeli s e ne různě ší škálu druhů z noha eledí.

S individuální sběre souvisí i no ní lov. V no ních hodinách s e procházeli vhodná ísta která s e prohlí eli po ocí baterky a sbírali brouky volně běha ící po cestách

nebo na tle ící k eni. de byly zastoupeny hlavně druhy z eledi Carabidae.Vyu ili s e i etodu ze ních pas . elke s e ich nainstalovali devět ty i na louce pět v lese . Někter pasti s e si vyrobili z T lahví tak e s e se ízli hrdlo a vlo ili e do zůstatku láhve ako trychtý . bytek pas tvo ili zava ovací sklenice. ako návnada slou il sýr klobása a sekaná. Tato etoda pro nás nebyla oc inná kvůli neustál u ni ení pas nezná ý pachatele . Vybírali s e e ka dý den ráno a po poslední výběru e zrušili.

62

brázek - apa s vyzna ený i ze ní i past i dro apy.cz. online . cit. 20 4-0-07 . ostupn z h p apy.cz letecka x .698 4 4 y 49.90 202 z 4

r ování brouků do ednotlivých eledí rodů a k druhů pat í k ne ob ně ší ko-lů coleopterolo a. de e bezpod íne ně nutn se sezná it s or olo ií brou ího těla. po átku e t eba se nau it na brouky dívat a rozpoznávat eledě podle charak-teristických znaků tvar těla tykadla atd. se zkušenost i p i de ada na ur ování konkr tních druhů bu pouhý oke nebo podle klí ů.

ískan druhy byly ur ovány za iva po ocí lupy binokulární lupy a někter nápadn druhy byly deter inovány pouhý oke . deter inaci byly vyu ity publikace tlas brouků arabidae o the zech and Slovak republics Brouci esk a Slovensk republi-ky lí k ur ování brouků S a internetov stránky uropean arabidae a Beetle auna o er any.7

Východiska a dílčí nálezyNa konci srpna s e o ekávali výskyt eledí Carabidae st evlíkovi Coccinellidae slu-n kovi Cantharidae páte í kovi Scarabaeidae vrubounovi a Silphidae rcho-routovi na doporu ení r. leše Bezděka z Entomologického ústavu i další eledě

7 N Vladi ír. Atlas brouků. raha aseka 2002. ISBN 80-7 8-5484-0 arel. Carabidae of the Czech and Slovak republics. lín abourek 996. ISBN 80-90 -4662-7 arel. Brouci České a Sloven-ské republiky. lín abourek 2005. ISBN 80-864-47 - V Vladi ír. Klíč k určování brouků ČSR: Klíč běžnějších brouků našeho území a návod pro sběratele. lo ouc . ro ber er 947 B I rtwin. u-ropean arabidae. online . cit. 20 4- 0-07 . ostupn z h p eurocarabidae.de eu B NIS hristoph.

ie er auna eutschlands. online . cit. 20 4- 0-07 . ostupn z h p www.kerbtier.de

6

kvůli e ich velk u zastoupení v p írodě Curculionidae nosatcovi a Staphylinidae drab íkovi . ástupce ze všech výše z íněných eledí s e našli kro ě eledi Cantharidae. Sezna

nalezených eledí se však eště obohati l o tyto Brenti dae dlouhanovi Chrysomeli-dae andelinkovi Elateridae kova íkovi Geotrupidae chrobákovi Lampyridae světluškovi Mordellidae hrota ovi Oedemeridae stehená ovi Phalacridae

a Tenebrionidae pote níkovi .oda ilo se ná na ít i vel i za í av druhy Brachinus crepitans prskavec větší

Carabus intricatus st evlík svraštělý a Poecilus sericeus. Všechny druhy sou z eledi Carabidae.Brachinus crepitans innaeus 758 e druh velký okolo 8 7 s krovka i odrý i a

odrozelený i. lava š t a p ívěsky a í rezavě ervenou barvu zadohru a zade ek sou z větší ásti ern . V esk republice i na Slovensku ho ný avšak po ěrně lokálně.

V poslední době ubýva ící palearkti cký druh. Vyskytu e se hlavně na suchých a polo-vlhkých stanoviš ch bez zas nění na stepích a polích v ní inách a v podhů í.8 Tento druh e zákone chráněný v kate orii ohro ený podle vyhlášky inisterstva ivotního prost edí . 75 2006 Sb.9 ednoho zástupce s e spat ili na louce 27. 8. 20 4.

brázek 4 - Výskyt druhu Brachinus crepitans v esk republice v asových intervalech dro . Brachinus crepitans. online . cit. 20 4- 0-07 . ostupn z h p

portal.nature.cz publik syst nd nalez-public.php idTaxon 850

Carabus intricatus innaeus 76 dosahu e velikosti a 6 . Svrchu e odrý ně-kdy se zelený nebo erný nádeche spodní strana i p ívěsky a í ernou barvu. 8 arel. Carabidae of the Czech and Slovak republics. lín abourek 996 s. 7. ISBN 80-90 -4662-7.9 S NS avel. Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území: III. - 4. Me-tody sběru brouků jako podklad pro inventarizaci bezobratlých online . raha 2009 s. 26 cit. 20 4- 0- 0 .

64

ozší en e v západní st ední a ihovýchodní vropě a po Balkán. V esk republice se vyskytu e no inotypický poddruh o ediněle v teple ších polohách p edevší v le-sích há ov ho typu. astý výskyt e zazna enáván nap . v raze v parcích. 0 Na ednoho zástupce tohoto druhu s e narazili p i voln sběru v lese 26. 8. 20 4 . edná se o t ě ohro ený druh na erven sezna u podle I N Internati onal nion or on-servati on o Nature .11

brázek 5 - Výskyt druhu Carabus intricatus v esk republice v asových intervalech dro . arabus intricatus. online . cit. 20 4- 0-07 . ostupn z h p por-

tal.nature.cz publik syst nd nalez-public.php idTaxon 4 48

Poecilus sericeus ischer von aldhei 82 e erně zbarvený druh s na odralý leske na špici a okra ích krovek. osahu e velikosti a 4 . edná se o západo-palearkti cký druh zasahu ící do st ední Sibi e a St ední sie. V echách a na oravě o edinělý a vzácný. bývá suchá stanoviště bez zas nění stepi pole v ní inách a pa-horkati nách.12 edná se o brouka uveden ho na erven sezna u ohro ených druhů

esk republiky v kate orii zranitelný.13 Byl chycen eden edinec do ze ní pasti v lese a nalezen druhý p i voln sběru v lese v tentý den 26. 8. 20 4 .

0 arel. arabidae o the zech and Slovak epublics. lín abourek 996 s. 9 . ISBN 80-90 -4662-7.11 NS V TI N NIT IN NT . The I N ed ist o Threatened Species arabus intrica-tus. online . cit. 20 4- 0-07 . ostupn z h p www.iucnredlist.or details su ary 845 012 arel. arabidae o the zech and Slovak epublics. lín abourek 996 s. 257. ISBN 80-90 -4662-7.13 an avid a arti n . Červený seznam ohrožených druhů České republiky: Bezobratlí.

raha entura ochrany p írody a kra iny 2005. ISBN 80-860-6496-4.

65

brázek 6 hycený Carabus intricatus oto r. adek Vo enílek 25. 8. 20 4

brázek 7 - Výskyt druhu Poecilus sericeus v esk republice v asových intervalech dro . oecilus sericeus. online . cit. 20 4- 0-07 . ostupn z h p portal.

nature.cz publik syst nd nalez-public.php idTaxon 826

66

Praktická částo ter nu s e vycházeli ka dý den 25. - 28. 8. 20 4 a odnesli si v dy na deter inaci

několik desítek edinců eden druh byl většinou zastoupen několika exe plá i . o e-ich ur ení s e všechny brouky opět vypustili do voln p írody.rvní den t . 25. 8. 20 4 s e nainstalovali 9 pas do ter nu a ateriál pro deter inaci

s e získali p evá ně dopoledne s ýkání na louce volný sběre v lese a s ýkání na poli. o así bylo slune n . elke s e si odnesli 5 exe plá ů.

Tabulka - 25. 8. 20 4 v íslechMetoda Mí s to Počet jedinců P očet druhů Zastoupeno čeledís ýkání pole 48 1 1

volný sběr les 20 4 7s ýkání louka 47 9 6

Tabulka 2 - Sezna z ištěných druhů s ýkání na poli 25. 8. 20 4Čeleď: rodové a druhové jméno PočetČeleď Coccinellidae Psyllobora vigintiduopunctata innaeus 758 48

Tabulka - Sezna z ištěných druhů s ýkání na louce 25. 8. 20 4Čeleď: rodové a druhové jméno PočetČeleď Brentidae Protapion fulvipes eo roy 785 5Čeleď Coccinellidae Coccinella septempunctata innaeus 758 9Coccinula quatuordecimpustulata innaeus 758 2Propylea quatuordecimpunctata innaeus 758 3Psyllobora vigintiduopunctata innaeus 758 20Čeleď Curculionidae Curculio glandium arsha 802 2Čeleď Chrysomelidae Lema cyanella innaeus 758 4Čeleď Mordellidae Mordella aculeata innaeus 758 1Čeleď Oedemeridae Oedemera virescens innaeus 767 1

67

Tabulka 4 - Sezna z ištěných druhů volný sběre v lese 25. 8. 20 4Čeleď: rodové a druhové jméno PočetČeleď Carabidae Carabus hortensis innaeus 758 2Pterostichus oblongopunctatus abricius 787 1Čeleď Chrysomelidae Chrysolina fastuosa Scopoli 76 1Lema cyanella innaeus 758 2Oulema melanopus innaeus 758 1Čeleď Geotrupidae Trypocopris vernalis innaeus 758 3Čeleď Lampyridae Lampyris noctiluca innaeus 767 1Čeleď Silphidae Phosphuga atrata innaeus 758 3Čeleď Staphylinidae Philonthus cognatus Stephens 8 2 1Scaphidium quadrimaculatum livier 790 1Tachyporus obtusus innaeus 767 1Xantholinus linearis livier 794 1blí e neur en 1Čeleď Tenebrionidae Lagria hirta innaeus 758 1

ruhý den t . 26. 8. 20 4 celý propršel proto s e ne ohli pou ít všechny p iprave-n etody sběru. volili s e za vhodný volný sběr v lese a vybrali ze ní pasti. edna past v lese byla vyhrabána íslo 2 . elke s e za tento den ur ovali 25 exe plá ů.

o ze ní pasti v lese spadl eden a volný sběre v lese s e chytili druh ho edince za í av ho druhu Poecilus sericeus ischer von aldhei 82 . alší význa ný druh nalezený v lese tento den byl Carabus intricatus innaeus 76 .

Tabulka 5 - 26. 8. 20 4 v íslech

Metoda Mí s to Počet jedinců Počet druhů Zastoupeno čeledí

ze ní pasti les 4 3 1ze ní pasti louka 2 2 1volný sběr les 9 9 3

68

Tabulka 6 - Sezna druhů chycených po ocí ze ních pas 26. 8. 20 4

Čeleď: rodové a druhové jméno PočetČíslo pasti

(místo)Čeleď Carabidae Harpalus distinguendus u sch id 8 2 1 8 loukaHarpalus sp. 1 8 louka

Harpalus sp. 1 lesPoecilus sericeus ischer von aldhei 824 1 les

Pterostichus oblongopunctatus abricius 787 2 les

Tabulka 7 - Sezna z ištěných druhů volný sběre v lese 26. 8. 20 4

Čeleď: rodové a druhové jméno PočetČeleď Carabidae Agonum sp. 6Carabus coriaceus innaeus 758 1Carabus hortensis innaeus 758 1Carabus intricatus innaeus 76 1Poecilus sericeus ischer von aldhei 824 1Pterostichus oblongopunctatus abricius 787 4Pterostichus sp. 1Čeleď Silphidae Phosphuga atrata innaeus 758 2Čeleď Staphylinidae Philonthus cognatus Stephens 8 2 2

T e den t . 27. 8. 20 4 byl dopoledne t deštivý. Ne ohli s e opět s ýkat. Byl pou-it en volný sběr v lese a na louce a výběr pas . Bohu el edna past v lese a všechny na

louce byly vyhrabány ísla 5 6 7 8 a 2 . asti z louky se ná nepoda ilo na ít proto ne-byly zrekonstruovány. a dopoledne s e si odnesli k deter inaci 7 brouků. oslední

8. exe plá byl pouze pozorován na louce poněvad e zákone chráněný Brachinus crepitans innaeus 758 . roto e se p es odpoledne vy asnilo vydali s e se v noci po 0. hodině eště na no ní lov. Nachytali s e celke 58 exe plá ů p i e ne více

se osvěd ilo ekání na cestě.

69

Tabulka 8 - 27. 8. 20 4 v íslech

Metoda Mí s to Počet jedinců Počet druhů Zastoupeno čeledíze ní pasti les 2 2 1volný sběr louka 11 3 2volný sběr les 25 7 5no ní lov les 58 9 4

Tabulka 9 - Sezna druhů chycených po ocí ze ních pas 27. 8. 20 4

Čeleď: rodové a druhové jméno Počet Číslo pasti (místo)Čeleď Carabidae Abax parallelepipedus iller i erpacher

78 1 4 lesPterostichus niger Schaller 78 1 les

Tabulka 0 - Sezna z ištěných druhů volný sběre na louce 27. 8. 20 4

Čeleď: rodové a druhové jméno PočetČeleď Carabidae Amara aulica anzer 796 5Brachinus crepitans innaeus 758 1Čeleď Coccinellidae Coccinella septempunctata innaeus 758 5

Tabulka - Sezna z ištěných druhů volný sběre v lese 27. 8. 20 4

Čeleď: rodové a druhové jméno PočetČeleď Carabidae Abax parallelepipedus iller i erpacher 78 1Notiophilus biguttatus abricius 779 1Platynus assimilis aykull 790 8Čeleď Elateridae Ampedus sanguineus innaeus 758 1Čeleď Phalacridae Olibrus sp. 5Čeleď Silphidae Phosphuga atrata innaeus 758 8Čeleď Staphylinidae Atrecus affinis aykull 789 1

70

Tabulka 2 - Sezna z ištěných druhů p i no ní lovu v lese 27. 8. 20 4

Čeleď: rodové a druhové jméno PočetČeleď Carabidae Anchomenus dorsalis ontoppidan 76 2Masoreus wetterhallii yllenhal 8 4Notiophilus biguttatus abricius 779 3Platynus assimilis aykull 790 8Poecilus cupreus innaeus 758 2Pterostichus oblongopunctatus abricius 787 26Čeleď Coccinellidae Propylea quatuordecimpunctata innaeus 758 1Čeleď Silphidae Phosphuga atrata innaeus 758 1Čeleď Staphylinidae Scaphidium quadrimaculatum livier 790 1

oslední den t . 28. 8. 20 4 byl opět slune ný. Vybrali s e p e ivší pasti v lese a ná-sledně po nich srovnali ter n s ýkali s e na louce a na poli kde však nebyl chycen ediný exe plá a sbírali s e brouky v lese i na poli. elke bylo za ištěno 0 edinců.

Tabulka - 28. 8. 20 4 v íslech

Metoda Mí s to Počet jedinců Počet druhů Zastoupeno čeledíze ní pasti les 2 2 2volný sběr les 0 5 4s ýkání louka 8 6 6

volný sběr louka 8 4 4

Tabulka 4 - Sezna druhů chycených po ocí ze ních pas 28. 8. 20 4

Čeleď: rodové a druhové jméno Počet Číslo pasti (místo)Čeleď Carabidae Pterostichus oblongopunctatus abricius 787 1 lesČeleď Geotrupidae Trypocopris vernalis innaeus 758 1 2 les

7

Tabulka 5 - Sezna z ištěných druhů volný sběre v lese 28. 8. 20 4Čeleď: rodové a druhové jméno PočetČeleď Carabidae Amara sp. 1Pseudoophonus rufipes e eer 774 3Čeleď Geotrupidae Trypocopris vernalis innaeus 758 4Čeleď Lycidae Platycis minutus abricius 787 1Čeleď Silphidae Phosphuga atrata innaeus 758 1

Tabulka 6 - Sezna z ištěných druhů s ýkání na louce 28. 8. 20 4Čeleď: rodové a druhové jméno PočetČeleď Brentidae Protapion fulvipes eo roy 785 5Čeleď Carabidae Ophonus schaubergerianus uel 9 7 1Čeleď Coccinellidae Coccinella quinquepunctata innaeus 758 1Coccinella septempunctata innaeus 758 8Coccinula quatuordecimpustulata innaeus 758 3Hippodamia tredecimpunctata innaeus 758 1Oenopia conglobata innaeus 758 4Propylea quatuordecimpunctata innaeus 758 3Psyllobora vigintiduopunctata innaeus 758 8Čeleď Curculionidae Brachypera zoilus Scopoli 76 1Curculio glandium arsha 802 1Sitona hispidulus abricius 776 9Čeleď Chrysomelidae Hispa atra innaeus 767 1Lema cyanella innaeus 758 2Oulema melanopus innaeus 758 2Čeleď Mordellidae Mordella aculeata innaeus 758 1

72

Tabulka 7 - Sezna z ištěných druhů volný sběre na louce 28. 8. 20 4Čeleď: rodové a druhové jméno PočetČeleď Carabidae Ophonus schaubergerianus uel 9 7 5Čeleď MordellidaeMordella aculeata innaeus 758 1Čeleď ScarabaeidaeCetonia aurata innaeus 758 1Čeleď StaphylinidaePhilonthus cognatus Stephens 8 2 1

elke s e za 4 dny odchytu našli 5 druhů z 6 eledí podrobn zastoupení zobraze-no v ra u . Všechny ur en druhy sou rozepsány v tabulce 8.

ra - o et druhů v ednotlivých eledích

Tabulka 8 - elkový sezna z ištěných druhů

Čeleď Rodové a druhové jménoBrentidae Protapion fulvipes eo roy 785Carabidae Abax parallelepipedus iller i erpacher 78 Agonum sp. Amara aulica anzer 796

retd

e

rd

e

oe

de

uru

od

e

terd

e

eotr

ud

e

hro

ed

e

rde

de

orde

de

ede

erd

e

Phrd

e

re

de

hd

e

th

de

ee

rod

e

Počet druhů

7

Amara sp. Anchomenus dorsalis ontoppidan 76 Brachinus crepitans innaeus 758 Carabus coriaceus innaeus 758 Carabus hortensis innaeus 758 Carabus intricatus innaeus 76 Harpalus distinguendus u sch id 8 2 Harpalus spp. Masoreus wetterhallii yllenhal 8 Notiophilus biguttatus abricius 779 Ophonus schaubergerianus uel 9 7 Platynus assimilis aykull 790 Poecilus cupreus innaeus 758 Poecilus sericeus ischer von aldhei 824 Pseudoophonus rufipes e eer 774 Pterostichus niger Schaller 78 Pterostichus oblongopunctatus abricius 787 Pterostichus sp.Coccinellidae Coccinella quinquepunctata innaeus 758 Coccinella septempunctata innaeus 758 Coccinula quatuordecimpustulata innaeus 758 Hippodamia tredecimpunctata innaeus 758 Oenopia conglobata innaeus 758 Propylea quatuordecimpunctata innaeus 758 Psyllobora vigintiduopunctata innaeus 758Curculionidae Brachypera zoilus Scopoli 76 Curculio glandium arsha 802 Sitona hispidulus abricius 776Elateridae Ampedus sanguineus innaeus 758Geotrupidae Trypocopris vernalis innaeus 758Chrysomelidae Hispa atra innaeus 767 Chrysolina fastuosa Scopoli 76 Lema cyanella innaeus 758 Oulema melanopus innaeus 758Lampyridae Lampyris noctiluca innaeus 767

74

Lycidae Platycis minutus abricius 787Mordellidae Mordella aculeata innaeus 758Oedemeridae Oedemera virescens innaeus 767Phalacridae Olibrus sp.Scarabaeidae Cetonia aurata innaeus 758Silphidae Phosphuga atrata innaeus 758Staphylinidae Atrecus affinis aykull 789 blí e neur en Philonthus cognatus Stephens 8 2 Scaphidium quadrimaculatum livier 790 Tachyporus obtusus innaeus 767 Xantholinus linearis livier 794Tenebrionidae Lagria hirta innaeus 758

oslední den pro doplnění náhledu na tuto lokalitu byl vypracován soupis rostlinných druhů nacháze ících se na louce a v e í ne bli ší okolí od botanick sekce která byla tak sou ás expedice arta on. ezi ne výrazně ší znaky louky pat í vysoká etnost různých druhů etele a velký po et dubů kter se nacháze í na e í okra i. plně ne -za í avě ší e však výskyt áty pole e Pulegium vulgare ill. která e chráněná podle zákona v kate orii kriticky ohro en druhy a tak e za azena na ern a erven sezna u c vnatých rostlin esk republiky. 4 odrobný sezna druhů nalezených e uveden v tabulce 9.

Tabulka 9 - Sezna nalezených druhů rostlin na louceČeleď Rodové a druhové jméno Národní názevAdoxaceae Sambucus nigra . bez ernýAmaryllidaceae Hippeastrum erb. hvězdníkApiaceae Daucus carota . rkev obecná Pimpinella saxifraga . bedrník obecný

Asteraceae Achillea millefolium . eb í ek obecný Arctium tomentosum ill. lopuch plstnatý Artemisia vulgaris . pelyněk ernobýl Centaurea jacea . chrpa lu ní Cirsium vulgare Savi Ten. pchá obecný

4 Vyhláška . 75 2006 Sb. kterou se ění vyhláška . 95 992 Sb. kterou se provádě í některá ustanovení zákona . 4 992 Sb. o ochraně p írody a kra iny. In Sbírka zákonů. 4. 4. 2006. ostupn z h p www.psp.cz s w sbirka.s w cz 75 r 2006 B etr et al. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). raha entura ochrany p írody a kra iny 200 . ISBN 80-860-6452-2.

75

Crepis biennis . škarda dvouletá Gnaphalium sylvaticum . protě lesní Hypochaeris radicata . prasetník ko enatý Lapsana communis . kapustka obecná Leucanthemum vulgare a . kopretina bílá Matricaria recutita . he ánek pravý Serratula tinctoria . srpice barví ská

Taraxacum sect. Ruderalia irschner

ll aard těpánek s etánka l ka ská Tussilago farfara . podběl l ka skýBalsaminaceae Impatiens parviflora . netýkavka alokvětáBetulaceae Carpinus betulus . habr obecnýCampanulaceae Campanula rotundifolia . zvonek okrouhlolistýConvolvulaceae Convolvulus arvensis . svla ec rolníCornaceae Cornus sanguinea . svída krvaváFabaceae Trifolium aureum ollich etel zlatý

Trifolium dubium Sibth. etel pochybný Trifolium hybridum . etel zvrhlý Trifolium pratense . etel lu ní Trifolium repens . etel plazivý Vicia tetrasperma . Schreb. vikev ty se ennáFagaceae Quercus petraea a . iebl. dub zi níHypericaceae Hypericum perforatum . t ezalka te kovanáJuncaceae Juncus effusus . sítina rozkladitáLamiaceae Pulegium vulgare ill. pole obecnáOrobanchaceae Melampyrum pratense . ernýš lu níPlantaginaceae Linaria arvensis . es . lnice rolní Plantago lanceolata . itrocel kopinatý Plantago major . itrocel většíPoaceae Lolium perenne . ílek vytrvalý Phleum pratense . bo ínek lu níPolygonaceae Rumex acetosa . š ovík kyselýRanunculaceae Ranunculus acris . prysky ník prudkýRosaceae Crataegus laevigata oir. . hloh obecný Rubus idaeus . ostru iník aliník

76

Salicaceae Salix caprea . vrba ívaScrophulariaceae Scrophularia . krti níkUrticaceae Urtica dioica . kop iva dvoudo á

Shrnutí a závěrrůzku ukázal e i na konci srpna a v edně ni ak za í av lokalitě ů e e nal zt

pozoruhodn druhy. ruhová roz anitost pro nás byla celke p ekvapivá. hytili s e 5 druhů z 6 eledí viz tabulka 8 p i e ezi ty ne po etně ší eledě pat í Cara-bidae 22 druhů Coccinellidae 7 druhů a Staphylinidae 6 druhů . b evili s e tak

význa n druhy zákone chráněný druh Brachinus crepitans a dva z ervených se-zna ů Carabus intricatus a Poecilus sericeus. odle obrázku 5 v okolí ihátka nebyl ni-kdy Poecilus sericeus pozorován. Tuto skute nost si zdůvod u e e e v t to oblasti nikdy nebyl proveden syste atický průzku brou í auny. Vel i blízko se sice nachází

V orách ale ta e zkou ána p edevší kvůli tisů ervený Taxus baccata . . ro odchyt s e pou ili ze ní pasti s ýkání volný sběr a no ní lov. etoda ze ních

pas se bohu el nedá ni ak vyhodnotit kvůli opakovan u vyhrabání pas avšak bylo pozitivní e chycení edinci byli asto nový nalezený druhe druhy z rodu Harpa-lus pop . Pterostichus niger . i s ýkání s e v dy narazili na vysokou druhovou diver-zitu i různorodost eledí. a í avá byla zkušenost se s ýkání na poli kde s e ob evili vysoký po et exe plá ů Psyllobora vigintiduopunctata. i opakování t to etody za

dny s e nenašli edin ho zástupce ani in ho druhu. Vysvětlení ů e být nap íklad vel i nevhodn po así oba p edcháze ící dny proto e i na louce ich v druh ter ínu bylo znatelně ně. Volný sběr byl opět bohatý na no ství různých druhů a ob as i eledí. Výhodou no ního lovu bylo získání nových druhů nap . Anchomenus dorsalis Masoreus wetterhallii .

elkový po et z ištěných druhů ur itě není ko pletní proto e náš průzku probíhal pouze 4 dny a stihli s e pou ít en 4 etody pro odchyt. původně odhadovaných eledí se ná nepoda ilo chytit zástupce Cantharidae. odle publikace Brouci esk

a Slovensk republiky 5 se vyskytu í hlavně na květech ke ích a stro ech. Nepou ili s e sklepávání a tak se do nívá e e to e důvod nenalezení druhu z t to eledě. i

t to etodě se pod stro i ke rozprost e velk plátno nebo sklepávadlo ve tvaru dešt-níku s obo í e nutn po celou dobu t ást a z větví stro ů a ke ů se sklepává h yz.

ekvapil nás výskyt dalších eledí nap . Lampyridae Phalacridae a Tenebrionidae .ozhodně e za í avý i ob ev botanick sekce. Nalezení kriticky ohro en ho druhu Pu-

legium vulgare en dokazu e e ná i vybraná lokalita není oby e ná a e by se ochránci p írody ěli za í at ne en o zákone chráněn oblasti.Všechny výše z íněn výsledky istě svěd í o to e by si tato oblast zaslou ila ně akou pozornost. ínosn by ur itě bylo prov st průzku alespo v V orách. blast okolo

ihátka by ěla být zkou ána alespo rok ve všech ěsících kdy sou brouci aktivní aby se získal ko pletní obraz brou í auny ne l pe za pou i ne různě ších etod od-chytu. ále by bylo dobr uskute nit další inventariza ní průzku y - ry iných ádů h yzu atd.

5 arel. Brouci České a Slovenské republiky. lín abourek 2005 s. 27. ISBN 80-864-47 - .

77

Seznam literaturyN iloš. apování výskytu savců v . BioLib: Biological Library online . 2005

cit. 20 4- 0- 0 . ostupn z h p www.biolib.cz cz article idB etr et al. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). raha entura ochrany p írody a kra iny 200 . ISBN 80-860-6452-2.

an avid a artin . Červený seznam ohrožených druhů České republiky: Bezobratlí. raha entura ochrany p írody a kra iny 2005. ISBN 80-860-6496-4.

V lice ana N V nna T N V a nd e V T . Metodika inven-tarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území: I. Teoretická část on-line . raha 2009 s. 4-7 cit. 20 4- 0- 0 .

arel. Carabidae of the Czech and Slovak republics. lín abourek 996. ISBN 80-90 -4662-7.

arel. Brouci České a Slovenské republiky. lín abourek 2005. ISBN 80-864-47 - .

S NS avel. Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráně-ných území: III. - 4. Metody sběru brouků jako podklad pro inventarizaci bezobratlých online . raha 2009 cit. 20 4- 0- 0 .

Vyhláška . 75 2006 Sb. kterou se ění vyhláška . 95 992 Sb. kterou se provádě í některá ustanovení zákona . 4 992 Sb. o ochraně p írody a kra iny. In Sbírka záko-nů. 4. 4. 2006. ostupn z h p www.psp.cz s w sbirka.s w cz 75 r 2006

NS V TI N NIT IN NT . The I N ed ist o Threatened Spe-cies arabus intricatus. online . cit. 20 4- 0-07 . ostupn z h p www.iucnredlist.or details su ary 845 0

78

T-expedice Martagonsekce HISTORIE“Po stopách předků Petra Fingala”Garant: Vít MužíkBadatelé: Štěpánka Grunová, Anna Sedláčková, Jakub SochorExpert: Mgr. Lukáš Kovář, Mgr. Martin Caletka

AbstraktText doku entu e innost badatelsk sekce o stopách p edků běhe prezen ní aktivity T-expedice arta on 20 4 v rá ci pro ektu Talnet. Badatelská práce spo í-vala v získávání a následn zpracovávání dat o osobnosti radnick ho re ionu etru

in alovi literární initeli. ůraz byl kladen ze na na výzku rodinn historie etra in ala.

ÚvodBadatelský zá ěr o stopách p edků e zakotven v oborech historie enealo ie a ar-chivnictví. eho realizace proběhla v rá ci T-expedice arta on 20 4 ako edna z akti-vit Talnetu. Tento zá ěr byl postaven na základě daných lokálních o nos . adnický re ion nabídl rozsáhlou škálu o nos bádání. Sv záze í s e si vytvo ili v radnick uzeu kde s e se ohli plně věnovat získávání in or ací o ná i zvolen re ionální osobnosti

a e í rodinn historii. íle naší práce bylo s ysluplný způsobe shrnout poznatky o ivotě díle a rodinn historii etra in ala. s e toho ínění e na význa n osobnosti by se ne ělo zapo-

ínat obzvláště ne v t to oderní době pln asových prost edků internet televize rádio noviny proto se sna í e touto prací alespo z ásti p ipo enout odkaz etra

in ala ako u ělce lověka a zárove radnick ho rodáka.a dý badatel si p ed zahá ení sa otn ho výzku u klade ur it otázky. Naše bada-

telská sekce se chtěla o rodině in alových dozvědět co o ná ne více in or ací. Ne -astě i nás za í aly otázky týka ící se rodinn ho záze í charakteru rodiny za ěstnání nan ní situace dále pak interakce rodiny s okolní prost edí innost v kulturních

spolcích. onkr tně s e se chtěli sezná it s tvorbou etra in ala eho ivote dět-ství studie i a t eho u ěleckou innos .

79

1. Metody práceopis ednotlivých etod sběru dat.

1.1 Internetové zdrojeNáš vědecký výzku probíhal v několika ázích a po ocí rozli ných vědeckých etod.

po átku s e se s osobnos etra in ala sezná ili prost ednictví internetových zdro ů. Internetov zdro e v naše výzku u však sehrály spíše podpůrnou roli k da-ů s e p istupovali zásadně kriticky vešker podstatn in or ace s e ově ovali

v dalších zdro ích v naše p ípadě se ednalo p edevší o archivní ateriály.

1.2 Osobní archivro nás velice význa ný zdro e byl in alův osobní archiv který ná ne en p iblí il

autorovo u ěleck nadání a zálibu v literatu e ale tak s e získali adu ori inálních podpisů.

1.3 Práce v terénua praktickou ást našeho výzku u lze pova ovat ter nní průzku ěsta adnice. a ě ili s e se p edevší na ísta která byla ně aký způsobe sp ata s ná i vy-

branou osobnos a e í i prap edky. Navš vili s e nap íklad rodný dů etra in ala a ísto eho posledního odpo inku.

1.4 GenealogieNe obsáhle ší slo kou našeho výzku u bylo enealo ick pátrání kter u s e věno-vali ne větší asovou dotaci z cel naší výzku n innosti. e z iš ování in or ací a da-ů s e ne astě i vyu ívali zdi italizovan archivní atriály p edevší tedy atri ní

zázna y. o parace zázna ů pro nás byla klí ovou etodou po ocí ní s e získá-vali podstatn in or ace o in alových p edcích. ůle it e uvědo it si e archivní zázna y byly psány v ur it lo ick návaznosti ste ně tak s ni i usí e i pracovat dů-le itá e ne en návaznost ale rovně schopnost propo it zázna y pocháze ící z různých archivních zdro ů.

otýkali s e se takt s p eklade a p epise náro ných textů kdy ná byly nápo-ocny abecedy kurentního pís a z různ ho asov ho roz ezí a zárove paleo ra cká

ítanka. azykovou bari ru s e prolo ili díky základní znalosti atri ní ter inolo ie a slovníků.

2. Zdroje informací při genealogickém průzkumu

Na základě online p ípravy s e se i dop edu obezná ili s enealo ií a se základní i o nost i výzku u.

80

2.1 Matriční záznamyatriky sou knihy ve kterých byly vedeny zázna y ohledně význa ných ivotních si-

tuací našich p edků ne astě i byly tyto situace propo eny v závislosti na nábo ensk ivotě. ákladní atri ní knihy rozdělu e e na t i typy. Speciálně pak rozlišu e e eště ivou atriku.1

2.1.1 Matriky narozenýchbsahu í zázna y o narozených ale starší atriky obsahu í zázna y o pok těných

tudí p esn data i nez is e. těchou ná ů e být skute nost e obvykle rodi-na spěchala se k te narozených dě z důvodu vysok rtnosti. ladší zázna y zpravidla obsahovaly - datu narození k tu no osoby na rodi ů nábo enství pohlaví bydliště - íslo do u na k otrů in or aci zda se edná o dítě an elsk i ne an elsk pokud bylo dítě ne an elsk pak se zpravidla kolonka otce nechala

prázdná duchovní k est porodní bába.

2.1.2 Matriky oddanýchTy obsahovaly in or ace o obou oddaných - nábo enství věk stav p ed s atke - vdo-va vdovec svobodný svobodná . nohdy byli vypisováni i e ich p edkov pokud to u tak nebylo zpravidla se udával otec nevěsty ale ne v dy to u tak e. ále zázna y obsahovaly in or ace o svědcích o oddáva ící a sa oz e ě byl zazna enán den s atku.

2.1.3 Matriky zemřelýcho těchto atri ních knih se zazna enávaly da e o ze elých. de se kro ě na

osoby a data r poh bu uváděly eště da e o povolání v p ípadě alých dě se uváděla na rodi ů - ne astě i otce u dospělých se pozůstalí zapisovali ne astě i v p ípadě s rti eny kdy se uvádělo no an ela věk osoby a p í ina r nábo-enství. le zále í na období ve kter byly zázna y po izovány.

2.2 Mapové podkladyNa naše ze í probíhala v průběhu stale různá apování. Vytvo ení důkladn ho po-pisu kra iny oblasti ěst i p í o ednotlivých ulic a do ů ná ů e ledacos prozradit o pod ínkách v akých zde naši p edkov ili. apování však slou ila noha elů ze na pak byly kvalitní apy velký i po ocníky p i různých vojenských operacích, ale i z hlediska polohy panství velikosti ednotlivých usedlos a s spo en vybírání daní.

1 ivá atrika e kniha do kter e o ezeno nahlí ení z důvodu ochrany osobních da ů obvyklá lhůta pro stanovení iv atriky e 00 let nahlí et do t to knihy ohou pouze p í í poto ci hledan osoby.

8

2.2.1 Müllerova mapa Čech a Moravyutore apy e an ryšto ller a e datována na rok 7 6 pro oravu a na rok 720 pro echy. Vznikla na základě vojenských, správních a hospodářských požadavků

státu (rakouské monarchie). Proto jsou na ní podrobně zakresleny kromě topografického obsahu (sídla, vodstvo, schematicky reliéf a zeleň, komunikace) také zemědělské used-losti, zaniklé osady, mlýny, vinice, doly na zlato, stříbro, měď a další nerostné suroviny, hutě, sklárny, poštovní stanice a mnoho jiných informací, vysvětlených v bohaté legendě mapy. 2

2.2.2 Vojenská mapováníV 8. stole byly vytvo eny apy vhodn pro vo ensk ely. e ich rozsah pokrýval ze-

í ech oravy a Slezska. Vel i důkladně sou zpracovány p írodní pod ínky a takt charaktery ednotlivých obcí.

I. vo ensk apování - ose nsk II. vo ensk apování - rantiškovo III. vo ensk apování - rantiško- ose sk

ostupně docházelo k zdokonalování ednotlivých apování resp. vznikala apování nová - e to z důvodu e p edešlá verze i nebyla pro ar ádní ely dostate ná. o-slední vo ensk apování na naše ze í bylo vyu íváno a do roku 956.

2.2.3 Stabilní katastroskytu e ná vel i detailní popis cel ho našeho ze í v rá ci tehde šího rakousk ho

císa ství. o detailu sou v císa ských otiscích vyzna eny polohy ednotlivých usedlos ulic charakterů ěst. Nechybí ani znázornění vodních ploch i různých p írodních uka-zatelů. ísa sk otisky kter popisu í veškerá ěsta a vesnice sou vel i propracovan a barevně rozlišen díky to u ů e e kup íkladu z istit zda v dan lokalitě byla p e-vaha d evěných i ka enných do ů. Snadno tak ů e e získat da e o význa ných správních budovách i těch kter slou ily pro nábo ensk ely nebo byly speciálně ozna eny. Stabilní katastr vzniká v . pol. 9. stole a pokrývá cel ze í onarchie. nes ů e-

e zcela volně nahlí et do eho di itálních kopií kter byly zcela zp ístupněny a nalez-ne e e na internetových stránkách.

2.3 Urbáře a pozemkové knihyoskytu í ná pohled na historii z hlediska vlastnictví a etku a následn ho hospoda e-

ní. Tyto knihy ná doká ou vysvětlit a etkov po ěry ne astě i poddaných vů i sv -u pánovi setkává e se zde s rozsáhlý i zázna y o daních a e ich výši. Takovýto druh

zázna u e zcela vhodný pro doplnění enealo ických průzku ů a asto se k ně u vrací e pokud i není o nost pátrat dále v matričních záznamech.

2 ld aps - Star apy. Geolab.cz online . cit. 20 4-9- . ostupn z h p old aps. eolab.cz aproot.pl z hei ht 500 lan cs z width 800 z newwin 0 ap root ul

82

Takov to knihy vznikaly i p ed vznike atri ních zázna ů ale poka d závisí na dan lokalitě resp. od kdy zde byly knihy vedeny zda se dochovaly a zda obsahu í in or ace o ednotlivých usedlostech proto e ů e e narazit na zázna y kter vypovída í pouze o dan vsi ako o celku a konkr tní na obyvatel i ne sou k dispozici.

2.4 Záznamy sčítání liduTento zdro e p i enealo ick průzku u vel i vítaný nebo na rozdíl od atri ních knih obsahu e poněkud odlišn in or ace. S ítací operáty však nebyly vytvá eny souvis-le pro cel ze í státu. rvní s ítání lidu kter probíhalo v rá ci cel ho státu pochází z roku 92 . le u některých obcí ů e e nal zt s ítací operáty i od pol. 9. stole .

peráty obsahovaly navíc údaje o státní příslušnosti kter v atrikách ne sou.

3. Výzkum v lokalitě3.1 Historická část - pátrání po Petru Fingalovi

3.1.1 Výběrro náš badatelský zá ěr s e si vybrali osoby u kterých by bylo o n prov st e-

nealo ický průzku a kter sou radnický i rodáky. zký výběre prošel hudební skladatel ose Bartovský a spisovatel a dra atik etr in al. Naše sekce se následně za ě ila na osobu etra in ala.

3.1.2 Záznam narození aneb první stopaodle několika na sobě nezávislých internetových zdro ů s e z istili datu

a ísto narození etra in ala. vše nes í e zapo enout e etr in al e pouze eho spisovatelský pseudony a eho pozdě ší no eho vlastní no e rantišek ntonín in l. o ocí těchto da ů a zdi italizovaných atrik ápado esk ho archivu

v lzni s e nalezli onen zázna v atrice narození. ednalo se o opravdu netypický zázna byl v průběhu asu upravován - z ěna na apod. í e ný p ekvapení byly takt pozná ky kter odkazovaly na datu oddání.

3.1.3 Archiv, pobočka katastrálního úřadu Rokycany - další zdroje informací

o ocí internetov databáze inisterstva vnitra esk republiky s e si p ede p i-pravili sezna ednotlivých archiválií o kterých s e se do nívali e ohou obsahovat z ínku o naše radnick rodákovi. V rá ci našeho působení v badatelně3 s e se zabývali rozdílný i typy zázna ů. Sezna ondů ze kterých s e erpali • ond tená ský spolek uch ír adnice• ond ěš anská škola adnice 840 - 950• ond becná škola chlapecká adnice 870 - 9483 kresní státní archiv v okycanech.

8

• ond Tělovýchovná ednota Sokol adnice 870 - 948• ond archiv obce adnice 567 - 945Takt s e po ádali o p edlo ení s ítacích archů4 pro obec adnice. Nalezli s e kup . školní zázna y vztahu ící se na osobu . in ala a eho bratra. a í a-vý z ištění pro nás byla skute nost e rantišek5 byl slabší ve zpěvu kreslení a poda-ilo se u za eškat 4 hodiny6.

Návštěvu katastrálního adu s e absolvovali z důvodu prohl dnu si starých ap e-ich di itální podoba nebyla doposud vytvo ena. ednalo se o potvrzení našich hypot z

kter se vázaly k rodn u do u rantiška in la.

3.1.4 Ulice města radnickéhoNaše pátrání s e rozší ili i na sa otn ulice a do y ěsta adnice.

Rodný důmíslo popisn 2 e v naše pátrání význa ný íste . íky různý zdro ů in or-ací se ná poda ilo potvrdit náš p edpoklad e . p. 2 zůstalo v průběhu let ne-

z ěněno a dokonce si historie nevy ádala da ani na tvaru ulice. íky to uto z ištění a následn návštěvy ísta se ná poda ilo p iblí it si prost edí kde etr in al působil.

Hřbitovde s e takt hledali z ínku o rodině in alových. Nalezli s e hrob pana in ala eviden ní íslo B20 kde odpo ívá spolu se svý i sourozenci. Vešker in or ace získa-

n na náhrobní ka eni s e si ově ili na ístní obecní adě na správě h bitova kde ná bylo sděleno no sou asn ho ná e ce a plátce hrobov ho ísta kter ho s e se rozhodli in or ovat o výsledcích našeho bádání.

Běhe našeho průzku u ulice i ěsta s e se blí e sezná ili i s pa átka i ne růz-ně šího charakteru díky který se naše p edstava o tehde ší ivotě v adnicích evila více realisti tě i.

3.1.5 Rodinale atriky narození a indexu pro tuto knihu s e z istili na sourozenců ná i vy-

bran radnick osobnosti. S největší pravděpodobností byl Petr první ze čtyř dětí – jeho dalšími sourozenci byli Jaroslav Fingl (*1892), Růžena Marie Finglová (*1897 - +1976) a In . i í in l 905 - 974 . Všichni tito sourozenci sou poh beni po boku sv ho bratra na radnick h bitově. Bohu el ne ů e e s istotou ur it po et všech sourozen-ců nebo pro další pátrání bycho useli hledat zázna y v iv atrice7. a elkou .

in ala byla arie l ová8.4 ázna y s ítání lidu pro rok 92 . S ítací archy sou azeny dle ísel popisných ednotlivých usedlos obsa-hovaly no a itele a na všech osob i ících v dan usedlosti. ále byly z i ovány in or ace ohledně narození nábo ensk ho vyznání postavení resp. za ěstnání národnosti osob ke který se zázna vzta-hoval. 5 rantišek in l e rodn no etra in ala pseudony . 6 Vysvěd ení pro školní rok 898 899. 7 ivá atrika podl há ochranně osobních da ů nahlí et do takov to knihy e o n na obecní adu po prokázání p íbuzensk linie s osobou e í zázna y si p e e e vidět. 8 In or ace získaná díky zázna u narození . in ala.

84

3.1.6 Pseudonymetr in al e pouze pseudony podle kter ho se nechal v roce 92 p e enovat. eho vlastní no e rantišek ntonín in l. o novin psal ne d íve pod různý i pseu-

dony y. Všechny svo e knihy kter vlastnil si důkladně podepisoval t eba i pastelkou i voskovkou díky o nosti průzku u eho osobní knihovny se ná poda ilo získat

za í av in or ace - p ed roke 908 se podepisoval ako rantišek in l p ípadně rantišek ntonín in l v roce 909 sv knihy ozna il podpise ako rantišek in l tak

tak ako etr in al p ípadně oba podpisy naráz pod sebe a od roku 9 0 se ob evu e výhradně podpis Petr Fingal – avšak úředně přejmenován byl až 9. února 1923.

o ocí archivu v okycanech zdi italizovaných atrik z lze sk ho a iho esk ho kra-e knihovny etra in ala kterou ná poskytlo radnick uzeu ose a yláka a díky

ochotě personálu ěstsk ho adu adnice se ná poda ilo z apovat podstatnou ást in alova života.

3.2 Genealogická část - pátrání po předcích Petra Fingala3.2.1 Celková charakteristika rodu Petra Fingala

í í p edci etra in ala se adí ezi radnick starousedlíky. le ne starší vypátran rodov linie zde rod in alů il i ve t icátých letech 8. stole . Náš nestarší atri ní zá-zna týka ící se t to rodiny pochází z roku 7 8 a edná se o s atek ana oannese in-

ala s a dal nou Sikorovou co byli prarodi e prarodi ů etra in ala. harakteristiky obou rodových větví se výrazně liší. in alů se spíše setkává e s usedlý způsobe ivota kdy se usedlost a ivnost p edává z pokolení na pokolení. evá ná většina u ů

z p í linie in alů zůstala věrná sv u tkalcovsk u e eslu. at iny rodov linie Bezděků se naopak s tendencí usedl ho způsobu ivota t ě nesetkává e. Bezděko-vi z adnic nepochází e ich původ se vá e k i ní echá ne astě i se setkává e s vesnicí išov a s ěste Vlachovo B ezí. Všechny rodov větve byly í skokatolick ho vyznání a rovně s e se nesetkali s ádný ne an elský poto ke .

Otcova stranaFinglovi

o tohoto rodu s e za adili všechny nositele p í ení in l. sou to nositel p í ení etra in ala a proto s e na bádání v t to linii kladli zvláštní důraz. I náš ne starší atri ní zázna se k rodu váže. Jedná se o oddání ana oanesse in la s a dalenou

Sikorovou a pochází z roku 7 8. od in lů ů e e ozna it za starousedlíky. V adni-cích prokazatelně ili i od první poloviny 8. stole . istili s e e v adnicích in lovi ur itě bydleli v do ě . p. 2 a tak v do ě . p. 5 . alší ze znaků ustálenosti tohoto rodu e povolání dědící se z otce na syna. Toto povolání e tkalcovství a s ur itos ů-e e říci e se dědilo po t i enerace. V atri ních zázna ech se setkává e se t e i

různý i zápisy p í ení in l inkl a tak in al. a typick no pro rod in lů se dá pova ovat ind ich a tak rantišek. bě se ob evu í dvakrát. V sou asn době v adni-cích ne i e ádná osoba a ící p í ení in l9. 9 etnost p í ení nebo na v esk republice. KdeJsme.cz online . cit. 20 4- 0-9 . ostupn z h pwww.kde s e.cz

85

Příjmení Jméno Místo původu Narození Úmrtí Povolání Pohlaví Příbuzenský

poměr k P.F. Věk

Fingal Petr Radnice 1889 - 13.6 1940 - 5.8. novinář, spisovatel M 51

Fingl František Radnice 1856 - 7.10. 1924 - 14. 4. strojník (zámečník)městský tajemník M rodič 68

Fingl Václav Radnice 1817 - 26.3. neznámé tkalcovský mistr M prarodič neznámýFingl Jindřich Radnice 1791 - 30.3 1867 - 30. 3. tkalcovský mistr M praprarodič 76Fingl Jindřich Radnice 1747 - 20.9. 1829 - 4. 2. tkalcovský mistr M prapraprarodič 82Fingl Joannes Radnice neznámé 1764 - 1. 6. neznámé M praprapraprarodič neznámýFingl Stefani neznámé neznámé neznámé neznámé M prapraprapraprarodič neznámý

KratochvíloviNe starší atri ní zázna z t to linie pochází z roku 740 a edná se o narození Václa-va enceslaus ratochvíla. Ste ně ako in lovy ů e e i ratochvílovy adit ezi starousedlíky. Bydleli ale v enší osadě nále e ící adnicí ve Svat Barbo e. Ne s e schopní posoudit nakolik byla tato osada charakteru vesnick ho a zda byla od ěst-sk ho ivota v adnicích skute ně izolována. Ve Svat Barbo e ili ratochvílov v do ě č. p. 4. e ich typický povolání bylo kolá ství taktéž se p edávalo z otce na syna.

a d no se zde vyskytu e pouze ednou ne ů e e tedy íci ak e pro tuto linii typick . í ení ratochvíl se v atrikách ob evovalo i ako ratochvíle a ratochvil.

vůli velk etnosti tohoto p í ení se nedá ednozna ně ur it zda dnes i e v adnicích p í ý p edek t to rodov linie.

Příjmení Jméno Místo původu Narození Úmrtí Povolání Pohlaví Příbuzenský

poměr k P.F. Věk

Kratochvíl Anna Radnice 1818 - 11. 6. neznámé Ž prarodič neznámýKratochvíl František Radnice 1783 - 13.8. 1859 - 22.8. kolářský mistr M praprarodič 76

Kratochvíl Wenceslaus Radnice 1740 - 5. 1. 1805- prosinec kolářský mistr M prapraprarodič 64

Kratochvil Adalbert neznámé neznámé neznámé neznámé M praprapraprarodič neznámý

Seidlovi

Příjmení Jméno Místopůvodu Narození Úmrtí Povolání Pohlaví Příbuzenský

poměr k P.F. Věk

Seidlová Barbora Radnice neznámé neznámé Ž praprarodič neznámýSeidl Václav Radnice neznámé neznámé punčochářský mistr M prapraprarodič neznámý

Tato rodová linie se adí k tě pro nás ne ně z apovaný nebo s e vypátrali pou-ze 2 nositele tohoto p í ení. od á svů původ v adnicích a první u ský zástupce se ivil ako pun ochá ský istr.

86

ŠmausoviNe starší atri ní zázna z linie ausů e oddání ate iny ausov s rantiške ra-tochvíle a pochází z roku 8 6. ausovi sou ediná rodina z otcovy strany etra in-

ala která ne ila v adnicích ale v nedalek enší obci ívice tedy ausovi nepat ili ezi ěš any . oseph Sch aus byl sedláke . V atri ních zázna ech se toto p í ení

ob evovalo v podobách aus a Sch aus. Na okycansku dnes i e 8 lidí s p í ení aus e tedy pravděpodobn e některý z nich e p í ý poto ek ausů z ívic 0.

Příjmení Jméno Místopůvodu Narození Úmrtí Povolání Pohlaví Příbuzenský

poměr k P.F. Věk

Šmausová Kateřina Čívice 1800 - 7. 6. 1855 - 16. 10. Ž praprarodič 55Schmaus Joseph Čívice 1759 - ? neznámé sedlák M prapraprarodič neznámý

MaurkoviNe starší zázna e e oddání z roku 777 konkr tně se edná o oddání ind icha

in la s nnou aurkovou. t to rodov linie odvozu e radnický původ.

Příjmení Jméno Místopůvodu Narození Úmrtí Povolání Pohlaví Příbuzenský

poměr k P.F. Věk

Maurková Anna Radnice neznámé neznámé Ž prapraprarodič neznámýMaurek Martin neznámé neznámé neznámé neznámé M praprapraprarodič neznámý

SikoroviNe starší zázna e zárove i naší celkově ne starší dopátraný zázna e . ochází z roku 7 8 a edná se o oddání ana oanesse in la s a dalenou Sikorovou.

Příjmení Jméno Místopůvodu Narození Úmrtí Povolání Pohlaví Příbuzenský

poměr k P.F. Věk

Sikorová Magdalena neznámé neznámé neznámé Ž praprapraprarodič neznámýSikora Thoman neznámé neznámé neznámé neznámé M prapraprapraprarodič neznámý

Nezařazené osoby k rodové linii V to to odstavci krátce p edstaví e další neza azen leny z otcovy větve kter zná e pouze ako ednotlivce nikoliv ako leny rozsáhle šího rodinn ho uskupení. roto nelze po ítat s všeobecně ší charakteristikou ednotlivých rodů.

Příjmení Jméno Místo původu Narození Úmrtí Povolání Pohlaví Příbuzenský

poměr k P.F. Věk

Prášková Veronika neznámé neznámé neznámé Ž prapraprarodič neznámýKovaříková Catharina neznámé neznámé neznámé Ž prapraprarodič neznámýSchmitrin Anna Čívice 1766 - ? neznámé Ž prapraprarodič neznámýKratochvíl Benigna neznámé neznámé neznámé Ž praprapraprarodič neznámý

0 etnost p í ení nebo na v esk republice. KdeJsme.cz online . cit. 20 4- 0-9 . ostupn z h pwww.kde s e.cz

87

Matčina stranaBezděkoviNe dále vypátraný zázna e ze srpna 8 4 - narození ana Bezděky. esto e všichni dohledaní lenov pocháze í z edn obce ne ů e e o nich íci e sou starousedlíky. Všechny eny pocháze í z in obce a i sv děti ení a vdáva í asto i do vzdáleně ších

íst. bec ve kter Bezděkov ili se enu e išov. í ení se v atrikách vyskytova-lo ne en ako Bezděka ale i Bezdieka.

Příjmení Jméno Místopůvodu Narození Úmrtí Povolání Pohlaví Příbuzenský

poměr k P.F. Věk

Bezděková Marie Lišov 1865 - 14.1. 1942 - ? Ž rodič 77Bezděk Jan Lišov 1834 - 8.8. neznámé neznámé M prarodič neznámýBezdieka Wawřinec Lišov 1791 - ? 1850 - 14. 1. neznámé M praprarodič 59Bezděk Jakub Lišov neznámé před rokem 1834 neznámé M prapraprarodič neznámý

Smitkoviod S itků není ustálený. va lenov pochází z Vlachova B ezí ale nna S itková se

narodila i v išově. e ich typick povolání bylo soukenictví.

Příjmení Jméno Místo původu Narození Úmrtí Povolání Pohlaví Příbuzenskýpoměr k P.F. Věk

Smitková Anna Lišov 1837 - 19. 7. neznámé Ž prarodič nezná ý

Smitka Jan Vlachovo Březí 1803 - 30.6. neznámé soukenický mistr, hospodský M praprarodič nezná ý

Smitka Waclav Vlachovo Březí neznámé neznámé soukeník M prapraprarodič nezná ý

Bártovi

roku 850 pochází ne dále vypátraný zázna . edná se o zázna oddání ne ky Bárto-v s Vav ince aw inec Bezdiekou. od Bártů pochází z T ebonína al obce cca 9 k od esk ho ru lova dnes olní a orní T ebonín . Vav inec Bartz byl ševcovský

istre . Setkali s e se s různý i podoba i p í ení Bartz a Bárta.

Příjmení Jméno Místopůvodu Narození Úmrtí Povolání Pohlaví Příbuzenský

poměr k P.F. Věk

Bártová Anežka Třebonín neznámé neznámé Ž praprarodič neznámýBartz Vavřinec Třebonín neznámé neznámé ševcovský mistr M prapraprarodič neznámý

SfimoviS ovi pocházeli z unice co e obec nedaleko lubok nad Vltavou.

Příjmení Jméno Místopůvodu Narození Úmrtí Povolání Pohlaví Příbuzenský

poměr k P.F. Věk

Sfimová Magdaléna Munice neznámé neznámé Ž prapraprarodič neznámýSfima Wáclaw Munice neznámé neznámé neznámé M praprapraprarodič neznámý

88

HlávkoviTento rod ěl sídlo ve Vlachově B ezí. V atri ních knihách se setkává e s různý i

o nost i zapsání p í ení lávka a láwka.

Přijímení Jméno Místo původu Narození Úmrtí Povolání Pohlaví Příbuzenskýpoměr k P.F. Věk

Hlávková Anna Vlachovo Březí neznámé neznámé Ž praprarodič neznámýHláwka Jan Vlachovo Březí neznámé před rokem 1835 neznámé M prapraprarodič neznámý

Nezařazené osoby k rodové liniiI v at ině větvi se ob evu í lenov rodů ako ednotlivci. rátce e zde p edstaví e.

Příjmení Jméno Místo původu Narození Úmrtí Povolání Pohlaví Příbuzenskýpoměr k P.F. Věk

StumbauerMaria Neznámé neznámé před rokem

1834 Ž prapraprarodič neznámý

Dwořák Kateřina Třeboň neznámé neznámé neznámé Ž prapraprarodič neznámýŠkabaus Maria Neznámé neznámé neznámé Ž prapraprarodič neznámý

Sfimová Dorota Zlic(h)ov- neidentifikováno neznámé neznámé Ž praprapraprarodič neznámý

3.2.2 Rodová statistikaV naše enealo ick výzku u s e se setkali s některý i za í avý i aspekty kte-r s e se rozhodli p iblí it or ou ra ů a statistiky. elkový po et p í ých p edků kter se ná poda ilo vyhledat v zázna ech iní 40 osob i se sa otný . in ale z toho 22 u ů a 8 en. ále se zabývá e k estní i ny která se v rodině vyskytu í a dohledaný i povolání i.

alší p ed ěte našeho zá u sou ednotlivá ísta kde bydleli p edci etra in ala. ázna o r se ná poda ilo na ít pouze u 8 osob tak e da e o prů ěrn věku

ne ů e e pova ovat za zcela p esn a vypovída ící. ovně s e si vědo i toho e ne á e z ištěn noh rozsáhl větve nep í ých p edků - sourozenci strýcov apod. pátrali s e pouze po in alových p í ých p edcích a na náš enealo ický výzku ů e v budoucnu kdokoliv navázat.

89

Jednotlivé grafy a ukazatele:ra . .

o ěr p edků dle pohlaví resp. po ěr všech vypátraných osob na základě pohlaví. e důle it si uvědo it e zde p evládá u sk zastoupení e to z důvodu e p i zapiso-vání s atků se u nevěsty obvykle uvádělo i no otce ako to nositele na rodu ke kter u nále ela. an ela se tato in or ace u starších zázna ů obvykle neuvádí ale opět zále í na osobě která zázna y vytvá ela.

ra . 2.

Tento ra se týká věkov ho rozlo ení z ištěných osob ve vývodu11 p edků v etně etra in ala. íle tohoto ra u e ukázat rozdíl ezi z ištěný prů ěrný věke osobou

která se těšila ne většího věku a naopak osobou která ze ela v ladší věku. 11 Vývod e or a rodok enu p i kter se za í á e o všechny p í p edky dan osoby.

90

ra . .

ra . . uvádí z ištěná povolání v rodině a e ich zastoupení dle po tu osob. e nutno z ínit e se v době starší ne e 20. stole se nesetkává e s uvedení povolání u en. e ich loha byla ena v do ácnosti a hlavní staros ěla být p e o poto stvo.

ra . 4.

9

alší ra ná popisu e výskyt ednotlivých u ských en v rodu a e ich zastoupení.

ra . 5.

Ten ná na rozdíl od p edešl ho ra u ukazu e výskyt a zastoupení enských en.

ra . 6.

0

2

4

6

8

10

12

14

Radnice Lišov Čívice Třebonín VlachovoBřezí

Munice Třeboň Zlic(h)ov neznámé

Graf míst původu předků Petra Fingala

oslední ra p edstavu e ísta ze kterých pocházeli p edkov etra in ala e nutno upozornit e u některých osob nebylo ísto p í o de nováno.

92

4. Závěremíle našeho badatelsk ho výzku u byly splněny. oda ilo se ná z istit in or ace

o ná i zvolen osobě etru in alovi byli s e vel i p í e ně p ekvapeni celkový no ství vypátraných da ů o eho osobě. proti p edcháze ící p edstavá výzku-u se ná poda ilo rozší it naše bádání o další zdro e in or ací.

Naše povědo í o rodov historii etra in ala se rozší ilo a do doby po átku 8. stole . istili s e z ak ho prost edí etr in al vzešel a takt s e se dopátrali

zna n ho no ství in or ací o ednotlivých p edcích. hlediska výzku n ho dosáhla badatelská skupina svých cílů.

5. Zdroje archiválií1. Státní oblastní archiv v Třeboni Státní oblastní archiv v T eboni. ČR - SOA v Třeboni online . 20 2 cit. 20 4-9- .

ostupn z h ps www.ceskearchivy.cz archivni-oddeleni soa-trebon uvod2. Státní oblastní archiv v Plzni Státní oblastní archiv v lzni. Archivy Plzeňského a Karlovarského kraje online . . .

20 0 cit. 20 4-9- . ostupn z h p www.soaplzen.cz3. Státní okresní archiv Rokycany Státní okresní archiv okycany. Státní oblastní archiv v Plzni online . . . 20 0 cit.

20 4-9- . ostupn z h p www.soaplzen.cz soka-ro4. Katastrální pracoviště Rokycany atastrální pracoviště okycany. ČÚZK – Katastrální úřad pro Plzeňský kraj online .

20 cit. 20 4-9- . ostupn z h p www.cuzk.cz kp rokycany5. Muzeum Josefa Hyláka Radnice In ocentru a uzeu adnice. Home online . cit. 20 4-9- . ostupn z h p

www. uzeu radnice.cz

6. Další zdroje1. ld aps - Star apy. Geolab.cz online . cit. 20 4-9- . ostupn z h p old a-

ps. eolab.cz ap root.pl z hei ht 500 lan cs z width 800 z newwin 0 -ap root v

2. S enka. Váš rodokmen krok za krokem. . vyd. Brno ress 20 208 s. 8 s. obr. p íl. ISBN 978-80-264-0279-4.

3. V Stanislava. Co ještě nevíte o životě našich předků. Vyd. . Ilustrace těpán avadil. raha o o 20 248 s. ISBN 978-807-2467- 74.

4. NI Blanka. Sestavte si rodokmen. . vyd. Ilustrace těpán avadil. raha rada 20 2 7 s. 5 s. obr. p íl. ISBN 978-802-4740-690.

5. V de ka aroslav a Ivana B V . Paleografická čítanka: pá-tráme po svých předcích. 2. vyd. Ilustrace těpán avadil. raha arolinu 20 4 24 s. ISBN 978-802-462 -44 .

9

T-expedice MartagonAstronomické modelya dokumentace expedice

Garant: Robert J. ŠimonBadatelé: Lukáš Kyzlík, Alžběta Křížková, Robert Rössler, Borek Požár, Marie Dohnalová, Otakar DadákExpert: Bc. et. Bc. Zdeněk Smrčka

Abstraktlánek po ednává o innosti IT sekce na xpedici arta on 20 4. IT sekce zde ěla dva

hlavní koly. rvní kole byla spolupráce se sekcí astrono ie na vytvo ení dvou o-delů odelu asně i pro ěnných hvězd a odelu slune ní aktivity. ruhý hlavní

kole byla doku entární innost. de s e se soust edili na doku entaci cel expe-dice vytvá ení webových stránek vytvo ení intra k expedici e ího lo a a otiva ního videa.

1. Úvod k IT sekciIT sekce se aktivně zapo ila do výzku u na expedici arta on 20 4 hlavně díky zk spolupráci se sekcí astrono ie. íky in or ací poskytnutý sekcí astrono ie ohly být vytvo eny dva odely odel asně i pro ěnných hvězd a odel slune ní aktivity. Nedílnou sou ás práce IT sekce bylo tak provádění doku entace cel expedice. Toto byly dvě hlavní ásti innosti IT sekce na expedici.

2. Modelovací část

2.1 Úvodidstvo e i od po átku civilizace hnáno touhou po vědění. t to touhy vznika í ob e-

vy a díky nový ob evů sou o n vynálezy. Vývo lidsk ho poznání u o u e tyto ob evy a vynálezy zdokonalovat. Naše innost na expedici arta on 20 4 byla vedena touto snahou po zlepšení i zdokonalení některých odelů. Tato snaha byla náplní o-delovací ásti výzku u IT sekce.

odelovací ást našeho výzku u byla propo ena se sekcí astrono ie a e í cíle bylo vytvo it dva odely odel asně i pro ěnných hvězd a odel slune ní ak-tivity. těchto kolů vyvstala otázka na kterou s e chtěli v průběhu výzku u na-ít odpově ak nevýhody a í dnes volně p ístupn odely pro zobrazení hvězd

94

a slune ní aktivity ze vytvo it odel který tyto nevýhody nebude ít Výzku a odelování podobn to u e u s e se věnovali v rá ci T- xpedice většinou ne-

provádí velk instituce. T to proble atice se věnu í p evá ně ednotlivci Stellariu a elestia ze za átku 2 nebo al skupiny dnes Stellariu a elestia . 2 Vý i kou e N S která pouze vyví í odel ani aci slune ní aktivity slunce. odely vzešl

z výzku u podobn ho typu sou vyví eny vel i dlouhou dobu a sou vel i pokro il nap íklad aplikace Stellariu nebo elestia e ich vývo probíhá od roku 200 .

2.2 Použité metodylavní i etoda i naší práce bylo odelování a si ulace. i vytvá ení odelů e bě -

nou praxí zanedbání některých veli in a to z důvodu e ich neznalosti nebo pro o nost ur it ho z ednodušení odelu. V dy zále í na elu pro který e daný odel vytvá en.

odstatou odelování ve s yslu výzku n techniky e náhrada zkou an ho syst u eho odele p esně i syst e který e odelu e e í cíle e získat po ocí

pokusů s odele in or aci o původní zkou an syst u.3

S vel i zce souvisí druhá etoda a to si ulace. Si ulace e výzku ná technika e í podstatou e náhrada zkou an ho dyn. syst u eho si ulátore s e se si-

ulátore se experi entu e s cíle získat in or ace o původní zkou an dyna-ick syst u. 4

2.3 Výzkum

Tato ást byla zalo ena na spolupráci se sekcí astrono ie která ná p edávala da e pot ebn pro vytvo ení obou odelů.

2.3.1 Model jasněji proměnných hvězd

rvní odele e odel asně i pro ěnných hvězd který zobrazil výsledky ě ení sekce astrono ie. odel zobrazil zdánlivou hvězdnou velikost hvězd a e í pro ěnlivost v prostoru v závislosti na vzdálenosti od hvězdy . ro vytvo ení tohoto odelu byl vy-brán hrací en ine nity. n ine nity u o u e bezprobl ový pohyb v prostoru a p i zobrazování na 2 obrazovkách bude odel vypadat t ě ako zobrazení. árove se s pohybe pozorovatele budou ěnit hodnoty zdánliv hvězdn velikosti kterou s e zobrazovali z ěnou barvy hvězdy. ele tohoto odelu e zobrazení pohledu na

hvězdy z různých bodů ve ves íru. Tento odel e o n spustit na webových strán-kách nebo ako desktopovou aplikaci. Náš odel s e po enovali StarBox.

1 h p en.wikipedia.or wiki elestia2 h p en.wikipedia.or wiki Stellariu co puter pro ra3 IV Ivan a v en IN . Simulace a modelování online . stravská niverzita 200 cit. 20 4- 0- 2 .

ostupn z h p vendulka.zcu.cz ownload ree Skripta indler S.pd . ební texty. stravská univerzita.4 IV Ivan a v en IN . Simulace a modelování online . stravská niverzita 200 cit. 20 4- 0- 2 .

ostupn z h p vendulka.zcu.cz ownload ree Skripta indler S.pd . ební texty. stravská univerzita. s. 7

95

ro vytvo ení tohoto odelu bylo zapot ebí získat ur it no ství da ů od sekce st-rono ie. anedbali s e o nost zakry dan hvězdy inou hvězdou z důvodu slo itosti výpo tu. e ka d hvězdě pozorovan sekcí astrono ie s e pot ebovali z istit následu-ící da e rektascenzi deklinaci vzdálenost hvězdy absolutní hvězdnou velikost a tak ednotliv na ě en hodnoty zdánliv hvězdn velikosti.

Výsledná aplikace zobrazu e hlavně souhvězdí no ní oblohy kter s e si zvolili. by náš odel un oval pot ebovali s e více da ů z více hvězd. roto s e do naší aplikace

vlo ili da e o 6 souhvězdích. Tato souhvězdí a í všechny hvězdy nepro ěnn . ou ili s e dále edno souhvězdí kde se nachází pro ěnn hvězdy. Sekce astrono ie dodala da e z vlastního pozorování pouze o edn hvězdě s pro ěnnou zdánlivou hvězdou

aktivitou. alší da e ná dodala sekce astrono ie z internetov ho zdro e. a d souhvězdí se zobrazu e ednotlivě a u ivatel ezi ni i ů e snadno p epínat.

Ve výchozí stavu e souhvězdí vidět p i pohledu ze e ě. ivatel pak ů e souhvěz-dí otá et pohybovat ka erou v prostoru a prohl dnout si tak souhvězdí z ak hokoli

ísta ve ves íru. ednotliv hvězdy e o n vyhledávat po ocí sezna u a zobrazit o nich podrobnosti. plikace vizualizu e da e a nitudy po ocí barvy a velikosti hvězd a dyna icky e ění podle vzdálenosti od ka ery. pro ěnných hvězd se a nituda navíc ění podle da ů z reálných pozorování s ase který e o n ovládat po ocí speciálního panelu. V další ásti sou uvedeny podobn pro esionální pro ra y e ich výhody a nevýhody oproti naše u odelu.

odel Starbox e ke zhl dnu zde h p www.talnet.cz arta on index.php p itvy-sledky

2.3.1.1 Programovací kódZobrazení souhvězdí

vězdy sou vytvo eny v editoru nity ako základní kulov ob ekty kter sou pokryty texturou oto ra e povrchu hvězdy. o ocí vzorce na p evod vzdálenosti s e ohli p ev st rovníkov sou adnice kter sou v tabulkách hvězd na art zskou sou adni-covou soustavu a tu následně vlo it do pro ra u. ou ili s e tento vzorec x v cos δ cos α, y v sin δ cos α, z v sin δ kde δ e deklinace α e rektascenze v e vzdálenost . Tyto sou adnice sou ru ně p i azeny ob ektů hvězd v nity. Spo nice

ezi hvězda i sou vytvo eny po ocí vestavěn ho ko ponentu ine enderer. ednot-livá souhvězdí sou ulo ena ako sa ostatn sc ny. rost edí nity vytvá í zobrazení těchto sc n.

Pohyb kamerya era se pohybu e po ploše koule se st ede v p ibli ně spo ten tě išti souhvězdí

to vytvá í do e e se souhvězdí otá í p ed ka erou. Výpo et p ibli n ho tě iště za iš-tu e zvláštní skript. d zde ukázka e v public class PlaceRotationCenter : MonoBehaviour{//counts position of rotation_centervoid Awake()

96

{GameObject[] stars;float xSum = 0f;float ySum = 0f;float zSum = 0f;float varStars = 0f;stars = GameObject.FindGameObjectsWithTag(„Star“);for (int i = 0; i < stars.Length; i++){if(stars[i].GetComponent<ChangeMagnitude>() == null){xSum += stars[i].transform.position.x;ySum += stars[i].transform.position.y;zSum += stars[i].transform.position.z;}else { varStars++; } }transform.position = new Vector3(xSum / (stars.Length - varStars), ySum / (stars.Length - varStars), zSum / (stars.Length - varStars)); }}

iný skript za iš u e pohyb ka ery. Ve výchozí stavu e ka era u ístěna v pozici e ě. Ta ení levý tla ítke yši u ivatel otá í souhvězdí . d zde ukázka e v

//rotates camera around rotation_center (left mouse button)if (Input.GetMouseButtonDown(0)){prevMouse = (Vector2)Input.mousePosition;stopCamMovement();}if (Input.GetMouseButton(0)){Vector2 mouseMove = prevMouse - (Vector2)Input.mousePosi-tion;transform.parent.transform.Rotate(mouseMove.y * Time.del-taTime * verticalSmooth, -mouseMove.x * Time.deltaTime * horizonatalSmooth, 0f);prevMouse = (Vector2)Input.mousePosition;}transform.parent.transform.Rotate(Input.GetAxis(„Verti-cal“) * Time.deltaTime * verticalSmooth * 3f, -Input.Ge-tAxis(„Horizontal“)* Time.deltaTime * horizonatalSmooth *

97

3f, 0f);

alší pohyby sou otá ení ka ery na ístě po ocí prav ho tla ítka yši a p ibli ování a vzdalování od k p ibli n u tě išti souhvězdí. d zde ukázka e v

//rotates camera around its center (right mouse button)if (Input.GetMouseButtonDown(1)){prevMouseR = (Vector2)Input.mousePosition;stopCamMovement();}if (Input.GetMouseButton(1)){Vector2 mouseMove = prevMouseR - (Vector2)Input.mousePosi-tion;transform.Rotate(-mouseMove.y * Time.deltaTime * rotati-onSmooth, mouseMove.x * Time.deltaTime * rotationSmooth, 0f);prevMouseR = (Vector2)Input.mousePosition;}//moves camera forward and backward (mouse wheel scrolling)transform.localPosition += new Vector3(0f, 0f, Input.GetA-xis(„Mouse ScrollWheel“) * 3f);if (Input.GetAxis („Mouse ScrollWheel“) != 0f) {stopCamMovement();}

Zobrazení magnitudybsolutní a nituda hvězdy se zobrazu e velikos ob ektu hvězdy. elativní a nituda

e dyna icky vypo ítávána podle absolutní a nitudy a vzdálenosti ka ery od ob ektu hvězdy. kde M = m + 5 [1 - log10(d)] kde M e absolutní hvězdná velikost, m e zdánlivá hvězdná velikost, d e vzdálenost v parsecích.

obrazu e se barvou která se ění na barevn škále ervená vyšší hodnota lu-tozelená odrá ni ší hodnota . Velikosti a barvy průbě ně po ítá a ění zvláštní skript viz. kázka k du 4 .//changes color of star and corona acc relative magnitdeif (magnitude > 0f){starColor = Color.Lerp(Color.red, new Color(0.5f, 1f, 0f), magnitude / -12.4f + 1f);renderer.material.color = starColor;

98

GetComponent<ParticleSystem>().startColor = new Color(star-Color.r, starColor.g, starColor.b, 0.01f);}if (magnitude <= 0f){starColor = Color.Lerp(new Color(0.5f, 1f, 0f), Color.blue, magnitude / -12.4f);renderer.material.color = starColor;GetComponent<ParticleSystem>().startColor = new Color(star-Color.r, starColor.g, starColor.b, 0.01f);}//changes size of star and corona acc absolute magnitde float size = ((10f - absMagnitude) / 10f) * 0.8f * varStar-MagMultiplayer * Camera.main.GetComponent<SceneVarStore>().starSize;transform.localScale = new Vector3(size, size, size);GetComponent<ParticleSystem>().startSize = ((10f - absMag-nitude) / 10f) * 2.5f * varStarMagMultiplayer * Camera.main.GetComponent<SceneVarStore>().starSize;

hvězd s pro ěnou a nitudou ění další skript hodnoty a nitudy na základě asu který u ivatel ění po ocí u ivatelsk ho rozhraní. odnoty a nitud sou ru ně zadá-ny do skriptů ednotlivých hvězd v nity.

Uživatelské rozhraníra ck u ivatelsk rozhraní pro ra u obsahu e ovládací prvky pro pohyb ka ery

p epínání ezi souhvězdí i zobrazení in or ací a orientaci u ivatele v souhvězdí. i na e yší na kteroukoli hvězdu se navíc zobrazí popisek s in or ace i o dan hvězdě.

ozhraní e vytvo eno po ocí unkce editoru nity k du nity I. d zde ukázka e v void OnMouseEnter() { showLabel = true; }void OnMouseExit() { showLabel = false; }void OnGUI(){GUI.skin.box.alignment = TextAnchor.MiddleCenter;GUIStyle starLabelStyle = new GUIStyle(GUI.skin.box);starLabelStyle.alignment = TextAnchor.MiddleLeft;if (showLabel){mousePos = Input.mousePosition + offset;objRect.x = mousePos.x;objRect.y = Mathf.Abs(mousePos.y - Camera.main.pixelHei-ght);GUI.Box

99

objRect,starName+ „\nd\t=\t“ + Mathf.Round(Vector3.Distance(transform.posi-tion, Camera.main.transform.position) / Camera.main.GetCom-ponent<SceneVarStore>().scale * 100) / 100 + „ pc“+ „\nM\t=\t“ + Mathf.Round(this.GetComponent<DisplayMagni-tude>().absMagnitude * 100) / 100+ „\nm\t=\t“ + Mathf.Round(this.GetComponent<DisplayMagni-tude>().magnitude * 100) / 100,starLabelStyle);}}

2.3.1.2 Další volně přístupné modelyStellarium 0.13.0

dispozici na h p www.stellariu .orplikace e si ulátor pohledu na no ní oblohu v reáln ase. obrazu e polohy planet

hvězd a ob ektů hlubok ho ves íru podle několika astrono ických katalo ů. ivatel ů e nastavit akoukoli polohu na e i nebo na několika blízkých ves írných ob ek-

tech datu a as. liknu na ob ekt e o n zobrazit podrobn astrono ick in-or ace. V tabulce porovnání Starboxu se Stellarie sou vidět rozdíly ezi naší

odele a Stellarie

StarBox StellariumPočet zobrazovaných objektů Nízký Výrazně vyššíMožnosti pozorování Z jakéhokoliv bodu v prostoru Pouze statické z jednoho boduInformace o objektech Podrobné PodrobnéOn-line verze Volné přístupná NeexistujeOffline verze Linux, Mac OS, Windows Linux, Mac OS, Windows

Tabulka 1 Porovnání StarBoxu se Stellariem

Celestia 1.6.1 dispozici na h p www.sha ers.net celestia download.ht lplikace u ivateli u o u e volně se pohybovat ves íre a zobrazovat ob ekty od ve-

likosti planety po skupiny alaxií. odel ves íru obsahu e slune ní soustavu okolní hvězdy v rá ci naší alaxie v etně všech souhvězdí alaxii l nou dráhu a okolní

alaxie a skupiny alaxií. ivatel se ů e posouvat v prostoru i v ase a pozorovat po-hyb ob ektů. V tabulce 2 porovnání Starboxu s elestií sou vidět rozdíly ezi naší

odele a elestií.

00

StarBox CelestiaPočet zobrazovaných objektů Nízký Výrazně vyššíMožnosti pozorování Z jakéhokoliv bodu

v prostoruVolné oddalování a přibližování, pevný střed (Země).

Informace o objektech Podrobné PodrobnéOn-line verze Volně přístupná neexistujeOffline verze Linux, Mac OS, Windows Linux, Mac OS, Windows

Tabulka 2 Porovnání StarBoxu s Celestií

Solar System Scope dispozici na h p www.solarsyste scope.coplikace zobrazu e slune ní soustavu a no ní oblohu p i pohledu ze e ě. ivatel á o nost ěnit rychlost asu a pozorovat pohyb planet planetek a e ich satelitů. o

p iblí ení lze zobrazit podrobn para etry ob ektu a in or ace o eho slo ení. odel no ní oblohy zobrazu e všechna souhvězdí ale neposkytu e da e o ednotlivých hvěz-dách. V tabulce porovnání Starboxu a Solar Syste Scope sou vidět rozdíly ezi naší odele a Solar Syste Scope.

StarBox Solar System ScopePočet zobrazovaných objektů Nízký Simulace sluneční soustavy, nebo pohled

ze Země na okolní vesmírMožnosti pozorování Z jakéhokoliv bodu

v prostoruVolné oddalování a přibližování, pevný střed (Země), pouze naše sluneční soustava

Informace o objektech Podrobné PodrobnéOn-line verze Volné přístupná Existuje, volně dostupnéOffline verze Linux, Mac OS, Windows Mac OS, Windows, iOS, Android,Další informace Kvalitní grafická úprava

Tabulka 3 Porovnání StarBoxu a Solar System Scope

2.3.2 Model sluneční aktivityruhý odel ěl za kol zobrazit slune ní aktivitu. Tento odel se v průběhu p ípravy

vel i ěnil. V p ípravě s e se sna ili aby tento odel byl tak ve ako odel pro-ěnných hvězd tato snaha ztroskotala na to e všechny da e o slunci sou pouze

hodnoty 2 rychlost slune ního větru na danou sondu 2 obrázky výronu koronální h oty 2 obrázky slune ních skvrn . roto s e u tohoto odelu zvolili pouze edno-duchou ani aci. lavní důvode vytvá ení našeho odelu bylo zobrazení slune ního větru a z ěn eho rychlosti v závislosti na slune ních událostech. odel byl vytvá en pro sekci astrono ie která e vyu ila k další u výzku u. dkaz h ps www.youtube.co watch v lp0 0 N2I

0

2.3.2.1 Porovnání s dalšími aplikacemiAnimace od NASA

la or y web dispozici na h p sdo. s c.nasa. ov data aiah i

Tato stránka zobrazu e ani ace slune ních skvrn v ase. Na výběr sou sní ky z noha dru ic. V tabulce 4 porovnání odelu slune ní aktivity s ani ací od N S sou vidět rozdíly ezi naší odele a ani ací od N S .

Náš model Animace od NASASnímky Jeden Mnoho Čas Pouze expedice Kdykoliv, kdy daná sonda snímkovalaDalší veličiny Podrobné PodrobnéOn-line verze Síla sluneční větru, čas Občas čas

Tabulka 4 Porovnání našeho modelu s aplikací NASA

2.4 Závěroda ilo se ná vytvo it oba dva odely. V některých sou naše odely lepší ne volně

dostupn odely. i další rozvo i našich odelů lze eli inovat e ich nevýhody a zlepšovat e ich vyu itelnost.

ro esionální aplikace porovnávan s naší aplikací StarBox a í větší databázi da ů o astrono ických ob ektech a lepší ra ku odelů. le pouze naše aplikace StarBox zob-razu e souhvězdí ednotlivě vizualizu e a nitudu hvězd a zobrazu e pro ěnn hvězdy.

ni ace N S á nohe větší roz anitost volitelnosti sní ků a asu ale náš odel zobrazu e as a rychlost slune ního větru která byla pro sekci strono ie důle itá.

3. Dokumentární část3.1 Úvod

lověk se dlouhá pokolení sna í zazna enávat dění kole sebe. po átku to bylo po-ocí nástěnných aleb stní podání pozdě i zázna e píse nou or ou ne pr-

ve psanou ru ně pot s vyu i knihtisku . a posledních zhruba 50 let se od vyu i statických obrázků oto ra í p ešlo k l u a dnes se vyu íva í elektronická dia.

oku entární ást ak u z názvu vyplývá ěla za kol zdoku entovat innost cel ex-pedice. abývali s e se tě ito otázka i ak p edstavit expedici ve e nosti ak nalákat nov badatele ak p edat naše výsledky ve e nosti

3.2 Výzkumoku entární ást IT sekce ěla za kol doku entovat innost cel expedice a vytvá et

videa webov stránky a lo o expedice.

02

3.2.1 Webové stránkyro ko unikaci s širokou ve e nos s e se rozhodli vyu ít p ednosti internetu. á ě-

re bylo vytvo it snadno editovateln a rychl webov stránky pro prezentaci T- xpe-dice arta on 20 4. Na stránkách sou uvedeny obecn in or ace o expedici a tak in or ace o ka d sekci - aký byl e ich výzku a výsledky. ka d sekce lze zobrazit e í poster a shl dnout video

o innosti sekce. Sna ili s e se aby byl text stru ný a psaný p í o aranty vedoucí i ednotlivých sekcí . ozhodli s e se pou ít pro ra ovací azyk . e ne podporova-

ně ší na webových serverech a vel i ednoduše se pou ívá. dkaz na webov stránky h p www.talnet.cz arta on .Stránku s e rozdělili na dva základní oddíly hlavi ku a obsah. lavní enu s e vlo ili do hlavi ky. elke s e vytvo ili 4 základní php soubory který i sou index.php head.php enu.php a body.php.Soubor index.php vytvo í základní strukturu T a na vhodných ístech vlo í k d z iných souborů po ocí unkce include. kázka k du<divid=“content“><divid=“head“><center><divid=‘border‘></div><divid=‘in-head‘><?phpinclude“head.php“;?><divid=“menu“><?phpinclu-de“menu.php“;?></div></div></center></div><center><divid=“body“><?phpinclude“body.php“;?><-divclass=‘end‘></div></div></center><divid=“feet“><center><ahref=‘https://www.facebook.com/talnet‘target=“_blank“>-Facebook</a><ahref=‘http://www.talnet.cz/‘target=“_blank“>www.talnet.cz</a></center></div></div>

ako první se vlo í soubor head.php eho kole e zobrazení lo a v lev ásti hlavi ky stránky. Soubor head.php zavolá unkci echo která vypíše ta obsahu ící ta I s lo e expedice. d by ohl být u ístěn i v souboru index.php nic ně s e pro p ehlednost vytvo ili pro tento el zvláštní soubor. kázka k du<?phpecho“<a href=‘http://www.talnet.cz/martagon/‘><img src=‘./images/logo.png‘ style=‘position:absolute; left:28px; top:-8px; height:76px‘></a>“;?>

d zobrazu ící enu u obsahu e více lo iky. enu e dvo rov ov . o na e na první rove enu se zobrazí polo ky 2. rovně. e ektu vysouvacího enu s e nechtěli

pou ít avaScript abycho docílili větší rychlosti p i prohlí ení a ešili probl y s ko -

0

patibilitou prohlí e ů někter avaScript bloku í . anou proble atiku s e vy ešili vy-tvo ení ta u IV pro ka dou polo ku . rovně enu. V to to ta u e ta s odkaze a texte polo ky. a to ta e následu e ta IV obsahu ící polo ky 2. rovně který

á v SS nastavený para etr display none skry e veškerý eho obsah . kázka k du<div><a>O Expedici</a><div><ahref=‘index.php?pg=expedi-ce‘>Úvod</a><ahref=‘index.php?pg=zminky_v_mediich‘>Zmínky v médiích</a><ahref=‘index.php?pg=doplnovacka‘>Doplňovač-ka</a></div></div>

V SS e pod ínka enu div hover div která e aktivována po na e yší nebo dotyku na dotykových obrazovkách a obsahu e para etr display block který zobrazí polo ky 2. rovně. olo ky 2. rovně sou tvo eny ednotlivý i ta y obsahu ící odkaz na po adovanou polo ku a nadpis polo ky. elá tato struktura T e enerována v souboru enu.php. Soubor obsahu e unkci enu text link kde text e nadpis polo ky a link e název stránky která se otev e. okud e para etr link nevyplněn polo ka neobsahu e odkaz a po kliknu se nic nestane. unkce neuzav e ta y IV aby bylo o n vkládat polo ky pod enu. kázka k dufunction menu($text,$link){if($_GET[„pg“]==““)$_GET[„pg“]=$link;echo“<div“;if($_GET[„pg“]==$link)echo“ class=‘selected‘“;echo“><a“;if($link!=null||$lin!=““)echo“ href=‘index.php?pg=“.$-link.“‘“;echo“>“;echo$text;echo“</a><div>“;}

alší unkcí e sub enu text link která obsahu e ste n para etry ako unkce enu ale slou í k vykreslení polo ky 2. rovně. kázka k du

function submenu($text,$link){if($_GET[„pg“]==““)$_GET[„pg“]=$link;echo“<a href=‘index.php?pg=“.$link.“‘“;if($_GET[„oddil“]==$link)echo“ class=‘selected‘“;echo“>“;echo$text;echo“</a>“;}

oslední unkcí e e která uzav e polo ku . rovně enu zkratka pro end enu ukon i enu . kázka k dufunction em(){echo“</div></div>“;}

04

Sa otn enu e vykreslovan po ocí těchto unkcí a editace e vel i ednoduchá en se podle pot eby zavolá po adovaná unkce. kázka k du menu(„Genealogie“); submenu(„Úvod“,“geneuvod“); submenu(„Výsledky“,“genevysledky“); submenu(„Přínos“,“geneprinos“); submenu(„Vědeckýposter“,“geneposter“);submenu(„Členové“,“geneclenove“);em();

o kliknu na polo ku enu se pošle T po adavek p pa e stránka obsahu ící název stránky z para etru link . Tento para etr e zpracován v souboru body.php.

kázka k du<?phpinclude“./pages/“.$_GET[„pg“].“.php“;?>

unkcí souboru body.php e en vlo it po adovanou stránku podle T para etru p . Vkláda í se soubory u ístěn ve slo ce pa es . roto e názvy těchto souborů se shodu í s názvy stránek zaslaný i v T para etru p soubor body.php zavolá unkci include . pa es . T p . .php . Názvy stránek by ěly obsahovat pouze alá pís ena bez diakritiky. V p ípadě e by bylo t eba odkázat se na inou stránku ne která e ve slo ce pa es lze ur it ídící znak nap . íslo nebo velk pís eno podle kter ho

k d v body.php zpracu e po adavek inak. a ale tato pot eba nevznikla tak s e i nei ple entovali. d ovše zůstává tě to o noste otev en.

o vytvo ení t to lo iky stránky s e vytvo ili základní vzhled. ednotliv stránky ohou obsahovat avaScript nebo in plu -iny. avaScript s e vyu ili nap . v sekci lenov . obrázku se vše i leny e p ipo en ta

který po ocí ta ů de nu e oblast ednotlivých lenů. o na e na libovolnou oblast se zobrazí absolutně pozicovaný ta IV obsahu ící in or ace o dan lověku.

ozice tohoto ta u e závislá na pozici kurzoru yši. okud e kurzor v lev polovině ob-rázku ta se zobrazí napravo od kurzoru a obráceně. To sa pla i pro vertikální pozici. Tí e za ištěno e se ta nedostane i o hranici obrázku.

vy enerování ta u s e opět vyu ili . Nade novali s e unkci add ed coor eno vek skola talnet za y unkce osobe kde coor sou sou-

adnice poly onu x y x2 y2 eno e cel no vek e věk skola e ško-la talnet e doba působení v Talnetu za y sou zá y unkce e unkce pozice v tý u a osobe e text Sobě . Tato unkce vy eneru e T k d s avaScript p íkaze volaný po na e kurzoru který obsahu e všechny tyto in or ace kro-

ě sou adnic kter sou pou ity v de nici ta u ako ednotliv para etry. vy enerování in or a ního IV o po adatelích slou í unkce add ed coor e-

no prace skola talnet za y unkce osobe která se od p edchozí unkce liší pouze e ísto para etru věk e zde para etr prace tedy sou asn za ěstnání osoby. Tyto unkce zp ehlednily k d a výrazně z ednodušily editaci a i as. kázka k du

05

function addMed($coor,$jmeno,$vek,$skola,$talnet,$zajmy,$-funkce,$osobe){echo“<area shape=‘poly‘ coords=‘“.$coor.“‘ onmouseover=‘ope-nmed(\““.$jmeno.“\“,\““.$vek.“\“,\““.$skola.“\“,\““.$tal-net.“\“,\““.$zajmy.“\“,\““.$funkce.“\“,\““.$osobe.“\“);‘ onmouseout=‘hidemed();‘ onmousemove=‘medmove(event);‘>“;}function addMedD($coor,$jmeno,$prace,$skola,$talnet,$-zajmy,$funkce,$osobe){echo“<area shape=‘poly‘ coords=‘“.$coor.“‘ onmouseo-ver=‘openmedd(\““.$jmeno.“\“,\““.$prace.“\“,\““.$sko-la.“\“,\““.$talnet.“\“,\““.$zajmy.“\“,\““.$funk-ce.“\“,\““.$osobe.“\“);‘ onmouseout=‘hidemed();‘ onmousemove=‘medmove(event);‘>“;}addMed(„562,90,597,115,606,173,657,186,657,666,574,666,574,304,521,130“,“Robert Jonathan Šimon“,“18 let“,“Mensa gym-názium“,“4roky“,“Počítače,programování,Talnet,AFS,Pi-onýr“,“Garant“,“Jsem sebevědomý egoista a umím se prosa-dit.“);

zobrazení in or ací po na e yší se stará avaScriptová unkce open ed eno vek skola talnet za y unkce osobe a open edd eno za estnani skola talnet za y unkce osobe která naplní zadaný i da i absolutně pozicovaný IV a zobra-zí e nastaví para etr style.display na hodnotu block . i pohybu kurzoru nad ob-rázke e volána unkce ed ove event která p e te sou adnice kurzoru vypo ítá relativní sou adnice vů i lev u horní u rohu obrázku z is ve kter kvadrantu se kurzor nachází a podle toho nastaví pozici in or a ního IVu tak aby byl 5px od kurzoru s ěre ke st edu obrázku. kázka k dufunction openmed(jmeno,vek,skola,talnet,zajmy,funkce,oso-be){var doc = document.getElementById(„medailonek“); doc.innerHTML =“<div class=‘med_jmeno‘>“+jmeno+“</div>“; doc.innerHTML +=“<div class=‘med_udaje‘></div>“;var udaje = doc.lastChild; udaje.innerHTML+=“<b>Věk:</b>„+vek+“<br>“; udaje.innerHTML+=“<b>Škola:</b> „+skola+“<br>“; udaje.innerHTML+=“<b>V talnetu:</b> „+talnet+“<br>“; udaje.innerHTML+=“<b>Zájmy:</b> „+zajmy+“<br>“; udaje.innerHTML+=“<b>Funkce:</b>„+funkce+“<br>“; udaje.innerHTML+=“<b>Osobě:</b>“+osobe+“<br>“; doc.style.display=“block“;}function openmedd(jmeno,zamestnani,skola,talnet,zajmy,-

06

funkce,osobe){var doc = document.getElementById(„medailonek“); doc.innerHTML =“<div class=‘med_jmeno‘>“+jmeno+“</div>“; doc.innerHTML +=“<div class=‘med_udaje‘></div>“;var udaje = doc.lastChild; udaje.innerHTML+=“<b>Zaměstnání:</b> „+zamestna-ni+“<br>“; udaje.innerHTML+=“<b>Škola:</b> „+skola+“<br>“; udaje.innerHTML+=“<b>V talnetu:</b> „+talnet+“<br>“; udaje.innerHTML+=“<b>Zájmy:</b> „+zajmy+“<br>“; udaje.innerHTML+=“<b>Funkce:</b>„+funkce+“<br>“; udaje.innerHTML+=“<b>Osobě:</b>“+osobe+“<br>“; doc.style.display=“block“;}function hidemed(){ document.getElementById(„medailonek“).style.display=“-none“;}function medmove(event){var obj = document.getElementById(„imgmed“);var x = event.pageX+5;var y = event.pageY+5;var relx = event.pageX - obj.offsetLeft;var rely = event.pageY - obj.offsetTop;var med = document.getElementById(„medailonek“);if(relx <450) med.style.left = x +“px“;else med.style.left =(x-410)+“px“;if(rely <333) med.style.top = y +“px“;else med.style.top =(y-270)+“px“;}

Na stránce s interaktivní odele souhvězdí e vyu it plu -in nity.

07

3.2.2 Logo expedice3.2.2 Logo expedice

Obrázek 1 Logo T-Expedice

ro ko unikaci a propa aci expedice e důle it ít tak sy bol lo o který ů e být na posterech prezentacích i webových stránkách. ozhodli s e se e toto lo o bu-de e vytvá et v pro ra u dobe hotoshop proto e e to vel i pokro ilý obrázkový editor. adlo několik návrhů na kterých s e za ali pracovat. Ne tě ší kole bylo vytvo it lo o na kter budou zastoupeny všechny sekce a bude se vše líbit. Názory na vzhled lo a byly různ a proto s e se rozhodli ho diskutovat se vše i sekce i aby-cho se všichni shodli a ěli i různ odezvy.

i itální 2 zobrazu e IT sekci druhý sy bol slunce - p edstavu e sekci strono ie na to to sy bolu e šváb sekce nto olo ie vedle edni ka tráva sekci Botaniky a poslední 4 rodok en sekci enealo ie.

3.2.3 Vytvořená videaro doku entaci innosti expedice bylo vytvo eno několik videí intro k expedici doku-entární videa všech sekcí astrono ická botanická ento olo ická enealo ická a IT

sekce a oti va ní video. áběry byly natá eny různý i typy di itálních ka er a ka dý ve er byly tak zpracovávány.

i natá ení s e pou ívali různ druhy záběrů celek polocelek detail a erický po-locelek a polodetail. i pohybu ka ery s e vyu ívali stati ckou i dyna ickou ka eru nap íklad panora a švenk ná ezd a od ezd ka ery a tak trans okátor. Video s e st íhali v pro ra u dobe re iere le ents který á noho unkcí a zá-rove e eho ovládání intuiti vní. vuk videa s e upravovali v S udacity. vládat oba pro ra y se badatel IT sekce nau ili i p ed zahá ení expedice.

3.2.3.1 Intro expediceIntro k expedici videoklip slou í ako upoutávka na celou expedici a e í další ro níky.

ěla by tak oti vovat diváka ke zhl dnu ostatních doku entárních videí ednotli-vých sekcí. ivák by si po sledování intra ěl u ět p edstavit aká e na expedici at o-s ra ak koly se zde plní a ak vypadá sa otn bádání. sou zde p edstaven pouze ednotliv badatelsk zá ěry závěre n zhodnocení cel ho bádání obsahu í a doku-

entární videa.

08

Sc ná s e p izpůsobili i nato ený záběrů . lavní t ate intra expedice ělo být ste no ěrn a stru n p edstavení ednotlivých badatelských zá ěrů a tak expedi-ce ako celku. Slou í tak k propa aci cel expedice ů e se p ehrávat p i prezentacích expedice arta on a e tak na vodní straně webových stránek expedice.

i propa aci expedice e nutn ít video kter vá rychle p edstaví celou expedici. e vhodn aby p edstavení bylo stru n inak diváka nezau e. roto s e se rozhodli vý-sledn video sestavit následovně V vodu vidí e záběry ednotlivých sekcí p i ve erních shrnu ch dne a tak oto ra i cel expedi ní skupiny aby si l pe dovedl p edstavit e í slo ení a celkovou náladu a rove . Následu e introdukce ednotlivých sekcí p edstavení

aranta a badatelsk ho zá ěru průběhy bádání doplněn záběry badatelsk aktivity. Na konci opět vidí e oto ra ii všech kte í se na expedici podíleli a na závěr interneto-vou adresu expedice. i výběru záběrů s e hledali co ne roz anitě ší a ne za í avě ší

o enty tak aby zau aly diváka. árove s e se sna ili o rovno ěrn rozlo ení záběrů všech sekcí a různ pokroky p i bádání. Všechny situace sou to eny ivě proto někdy nebylo snadn p esně plnit body sc ná e. tohoto důvodu byl sc ná vytvo en spíše obecně i bez popisů konkr tních situací.

o intra expedice s e neza adili výsledky výzku u proto e chce e diváka nalákat ke sledování doku entárních videí ze kterých získá více in or ací o dan sekci a e í výzku u.

dkaz na video h ps youtu.be s v0Bk

3.2.3.2 Dokumentární videa sekcíoku entární videa sou stě e ní i výstupy IT sekce podáva í detailní in or ace popis

at os ry bádání a výsledků cel expedice. ozhodli s e se udělat pět doku entár-ních videí o ednotlivých sekcích proto e edno video o cel expedici by bylo velice dlouh a diváka by ne uselo bavit. Tak se ka dý ů e podívat en na sekci která ho za í á a ne usí sledovat i ostatní sekce. Sc ná e pro ka d doku entární video ednotný aby bylo e ich zpracování i sledování ednodušší. Na sc ná i s e se do luvili i p ed expedicí a dr eli s e se ho p i natá ení

videí a následn st ihu. i tvorbě sc ná e byl kladen po adavek p edevší na asn a srozu iteln sdělení divákovi snadn sledování a tak co ne p esně ší zachycení at-

os ry expedice. Ve sc ná i s e si p ipravili otázky pro aranty a badatele týka ící se e ich badatelsk ho zá ěru a o ekávání od expedice. Tato interview s e nato ili hned

první den expedice a vyu ili e ve všech videích.Sc ná všech videí e následovný Na za átku ka d ho videa e hudba vodní oto ra e všech lenů a název sekce. ot vidí e no aranta a na badatelů na ern pozadí. Následu e p edstavení aranta sekce a podrobný popis badatelsk ho zá ěru.

ále sou uvedeny záběry z průběhu bádání doplněn rozhovory. Tyto rozhovory s e natá eli p i bádání in or u í diváka o to co zrovna vidí. Na závěr sou p edstaveny výsledky a zhodnocení cel ho bádání. ro ě zvukov stopy rozhovorů s e vyu ili zvuk ze závěre n prezentace. i prezentaci bylo v ístnosti hodně lidí a šu u a tento zvuk s e useli hodně upravovat v pro ra u udacity. Na zvukov stopě e to znát hlas

luvícího e nevýrazný a nep irozený. áběry korespondu í se zvukovou stopou a ukazu í

09

to o e zrovna badatel nebo arant luví. o videí s e se sna ili vlo it co ne více roz anitých záběrů aby si divák dokázal udělat p edstavu o průběhu expedice a bádání.

strono ick video h p www.talnet.cz arta on index.php p astrodokvideoBotanick video h p www.talnet.cz arta on index.php p botadokvideo

nto olo ick video h p www.talnet.cz arta on index.php p entodokvideoenalo ick video h p www.talnet.cz arta on index.php p enedokvideo

3.2.3.3 Motivační videolavní důvode k tvorbě otiva ního videa bylo oslovení potencionálních nových astníků dalších ro níků expedice základní sezná ení s yšlenkou expedice a o-

tivace k asti. de byl kladen důraz p edevší na dyna i nost a atraktivitu cel ho videa. ozhodli s e se st ídat hesla která podle nás ne l pe vystihu í expedici se záběry bádání. To s e následně zasadili do ak ní hudby tak aby se záběry st ídaly v ryt u skladby. dy st ih záběrů korespondu e s doprovodnou hudbou co vysoce zvy-šu e atraktivitu videa. udbu s e vybírali podle e ího výrazu tak aby vhodně dopl o-vala obraz a ěla ně aký klidný za átek a konec. i st íhání videa s e někdy useli tro-chu upravit sc ná . Sna ili s e se aby ryt us hudby odpovídal t atu rychlá po alá s utná a vhodně doplnil obraz. opisky ve videu v dy korespondu í se záběre i záběry kter po ně i po nich následu í. áběry pro otiva ní video byly pou ity

z natá ení ednotlivých sekcí. Na podobě sc ná e otiva ního videa s e se do louvali ak p i online p ípravě p ed expedicí tak i v e í průběhu. Nad sc ná e pracovala celá

IT sekce spole ně s e vy ýšleli hesla a vybírali hudbu a záběry kter se hodí do cel-kov ho konceptu. Následovně s e diskutovali i s další i leny expedice i o sekci IT.

dkaz na video h ps youtu.be c 2v 8

3.3 ZávěrV doku entární ásti se badatel nau ili vytvá et doku entární videa. Nau ili se ne en práci s ka erou ale i st ih videa a pravu zvuku. otiva ního videa se poda ilo sladit hudbu s dyna ikou st ídání krátkých záběrů s různý i hesly. Byly tak vytvo eny produk-ty kter plní stanoven cíle pro de novan cílov skupiny. Naše zá ěry byly realizovány za u i velk ho no ství různorodých prost edků a inností.

4. Seznam Literatury IV Ivan a v en IN . Simulace a modelování online . stravská niverzita

200 cit. 20 4- 0- 2 . ostupn z h p vendulka.zcu.cz ownload ree Skripta in-dler S.pd . ební texty. stravská univerzita.2 Hodnoty Slunečního větru online . 20 4 cit. 20 4- 0- 2 . ostupn z h p u -

to .u d.edu p p sw.usedbrázky Slunečních skvrn online . 20 4 cit. 20 4- 0- 2 . ostupn z h p sdo.

s c.nasa. ov data aiah i4 h p en.wikipedia.or wiki elestia5 h p en.wikipedia.or wiki Stellariu co puter pro ra

0

T-expedice Martagon, sekce ASTRONOMIEO expedici za sekci astronomieVeronika Deketová

ÚvodT- xpedice e pro noh vyvrcholení cel ho Talne ho roku pln ho p íprav právě na tuto událost která u o u e realizovat ednotliv badatelsk pro ekty spěšných absolventů kurzu Nad vědou v dě inách I a II kde většina p ípravy probíhala. ást která se odehrávala i o prost edí kurzu byla za ě ena p edevší na u asnění si o ných ob as ne p íliš p í e ných sc ná ů průběhu expedice. Na p ípravu arantů navázala v kurzu tak p íprava budoucích badatelů kte í se v první adě rozhodli pro ednu z podsekcí a to no ní nebo denní pozorování. Tě to ednotlivý t atů se pot

ěli o nost více věnovat díky p ipravený studi ní ateriálů . Sa otná xpedice probíhala ve dnech od 24. 8. do 0. 8. 20 4 v obci le ice v lze -sk kra i. V průběhu cel ho týdne pracovaly ednotliv skupiny badatelů v ele se svý-

i aranty na získání výsledků pro zodpovězení základních badatelských otázek. ednou z dalších hlavních otázek ovše bylo zda e vůbec o n aby badatelskou skupinu

ohl v st někdo ze studentů Talnetu.

1. Příprava Expediceeště p ed sa otnou xpedicí bylo t eba vytvo it sa otn badatelsk zá ěry kter

vznikaly v prost edí kurzu Nad vědou v dě inách I a II a po ilo se s ni i zpracování několika kolů kter nás p ipravily na roli aranta.

o vytvo ení badatelsk ho zá ěru a eho obha obě následovala p íprava ateriálů k prostudování pro badatele ednotlivých sekcí. V t to ásti se badatel dozvěděli něco o proble atice kter se pozdě i na xpedici věnovali. ro denní pozorování to byly základní in or aci o Slunci eho aktivitě a etodách pozorování. ateriály pro no -ní pozorování obsahovaly p edevší koly na procvi ování znalos souhvězdí základní znalosti o eo etricky i yzicky pro ěnných hvězdách etody ur ování asnosti pro-

ěnných hvězd a teoretick základy práce s dalekohlede spole n pro obě skupiny. Badatel zde ěli v obou ástech p ipraven koly pro lepší zorientování se v proble-

atice a lepší zapa atování některých in or ací kter byly ovše zcela dobrovoln . Spolu s p ípravou expedice se kro ě p ípravy sa otných badatelů po ila tak p íprava pot ebných po ůcek a pot eb pro badatele. V rá ci spolupráce sekce strono ie a IT s e se tak spole ně do luvily na ednotli-vých datech a následných výstupech. elá p íprava p ed xpedicí ěla v co ne širší í e za istit hladký průběh xpedice a p ipravit se tak na ednotliv situace kter ohou nastat.

111

2. Průběh2.1 Denní pozorování

i denní pozorování s e asto vyu ívali o nosti navštěvovat vězdárnu a plane-táriu v lzni kde s e se tak na p ednášce dozvěděli další ucelu ící in or ace o slu-ne ní aktivitě e í vzniku a ednotlivých pro evech. ále s e tak vyu ívali p í o e-ich or ulá ů k zákresu slune ní otos ry a vyu ívali e ich oderní dalekohledy p í o

upraven pro pozorování Slunce a eho ednotlivých vrstev. vše ne v dy byla cesta na hvězdárnu snadná a tak se dokonce ednou stalo e auto

dopravu ící badatelskou skupinu na vlakovou zastávku vyrazilo bez dvou lenů sekce ani by to něko u p išlo podez el . Naštěs po pár inutách běhu za aute bylo toto trápení ukon eno a po nastoupení chybě ících astníků s e se s větší zpo dění sna ili stihnout vlak do lzně. V době nevhodn ho po así s e se pokusili vyzkoušet pro ekt loria který u o u e po zarezervování vyu ívat po ur itou dobu po ocí internetu různ dalekohledy na ce-l světě. Bohu el tento pokus nebyl spěšný z technických důvodů kter ná ani te ne sou p íliš zná . I p esto e s e se dostali p í o k ovládací ásti se ná nepoda i-lo p i ět dalekohled k posunu a tak u o nit pozorování.Badatel si v t to ásti osvo ili ne eno práci s dalekohlede ale tak spoustu zásad p i zpracování zákresu otos ry Slunce a vyu i dru icových dat kter doká í být nohe za í avě ší ne se na první pohled zda í.

2.2 Noční pozorováníokalita le ic ná p i no ní pozorování u o nila po ěrně nerušen pozorování

právě díky nízk u světeln u zne ištění v t to oblasti eliko se v okolí le ic nena-chází ádn velk ěsto kter by ohlo být výrazný zdro e světeln ho zne ištění a tedy ne ativní způsobe ovliv ovat asnost oblohy.

i pozorování pro ěnných hvězd s e rovně v rá ci edn noci vyu ili pozorovací za ízení vězdárny a planetária v lzni která ná zapů ila pozorovací dalekohledy a u o nili ná tak širší o nosti p i pozorování a o nost pozorovat zárove více pro ěnných hvězd na ednou bez nutnosti dalšího za ě ování dalekohledu.

de s e narazili na akt e není tak plně ednoduch na ít v dalekohledu álo výraz-nou pro ěnnou hvězdu a tato zále itost se ů e klidně protáhnout na celou noc a to i u dalekohledu s hodinový stro ke eho ovládání si ádá tak istou íru praxe. Byla zde tedy spousta věcí se který i s e se useli v první adě sezná it a nau it pracovat.

ro zazna enávání z ěn v asnosti pro ěnných hvězd bylo nutn si osvo it ur enou pozorovací etodu která po áhala po ocí ednotlivých de ni ních stup ů vypo ítat

a nitudu dan hvězdy. Sa otn pozorování vy adovalo obez etnost hned v několika s ěrech a to ochraně zraku p ed osvětlení po kter by trvalo p ibli ně 20 inut ne by si o i opět p i-vykly t ě. ále zde pak byla t nutnost teple šího oble ení a to hlavně pro zi o iv

112

edince eliko tyto noci sou i po ěrně chladn a pokud zde chce lověk vydr et po-zorovat e pot eba věnovat to uto bodu odpovída ící pozornost. No ní pozorování bylo ve velk no ství ovliv ováno právě po así kter bylo po většinu asu T- xpedice nep ízniv a pozorování tak ne ohlo probíhat nebo ne pro dostate ně dlouhou dobu. de ovše nebyla o nost vyzkoušení pro ektu lorie z dů-vodu velk obsazenosti dalekohledů ur ených pro no ní pozorování a tak se astnici no ního pozorování vrhli na hledání nových ob ektů ve ves íru prohlí ení sní ků z archivu.

2.3 Spolupráce se sekcí ITV rá ci spolupráce se sekcí IT s e dodávali data ak z oblasti slune ní aktivity tak tak z pozorování pro ěnných hvězd. i pozorování Slunce a pro tvorbu e ich odelu slu-ne ní aktivity s e i zasílali pot ebn sní ky slune ní otos ry po ízen dru icí S a tak další hodnoty týka ící se rychlosti slune ního větru kter byly rovně po ízeny dru ice i v okolí Slunce. Tento odel ná u o nil celkov zhodnocení z ěn ve slune -ní aktivitě po et ednotlivých slune ních skvrn a tak vizualizace ednotlivých postup-ných kroků z ěn ve slune ní otos e.I p es ob asná nedorozu ění co se tý e výběru sní ků nebo toho o aká data se vlast-ně edná probíhala celá spolupráce relativně bez probl ů a byla velice p ínosná pro obě sekce. Tuto bezprobl ovost za istila pravděpodobně tak intenzivně ší p íprava ve kter byla většina ne unk ních odelů p ede otestována a upravena a na expedici i bylo vše výrazně asně i u ednáno.

No ní pozorování ná nedalo tolik výsledků kter by následně ohla sekce IT vyu ít ve sv odelu pro ěnných hvězd a tak s e další hodnoty pozorovaných krátkoperio-dických pro ěnných hvězd p ibli ně z t to doby získali v databázi. Tyto hvězdy byly vy-bíran tak aby byly co ne blí e sebe a aby e ich z ěny byly v asnosti výrazně ší právě z důvodu lepšího zobrazení v odelu.

3. Závěrxpedice arta on 20 4 p inesla nov poznatky v oblasti vědy a byla tak p ínosnou

pro všechny z astněn a to právě díky spolupráci ve skupině roz ýšlení ednotlivých kroků práce a získávání pot ebných dat. ně sa otná role aranta nau ila zvládat istý druh povinnos or anizování pot ebných zále itos a tak vedení badatelsk ho tý u se vše i eho výhoda i i nevýhoda i.

íky spolupráci se sekcí IT s e ohli l pe vizualizovat naše výsledky nebo v p ípadě no ního pozorování tak vyzkoušet další velice dobrou etodu zobrazování pro ěn-ných hvězd která nás do ist íry nau ila tak i provizovat.

alší ro níky tohoto pro ektu ohou p in st další za í av poznatky a to t eba i v navázání na i ešen t a nebo naopak svý i ori inální i nápady.

113

T-expedice MartagonJak to vypadalo v sekci Botanika?Anna Korytářová

íběh botanick sekce se za al psát t ě rok p ed sa otnou expedicí i tehdy se ob evovaly první nápady a koncepce badatelsk ho zá ěru kter se následně různě pro-

ě ovaly i konkretizovaly. rvní více ne půlrok tak spo íval p edevší na práci ne ako arantky botaniky. ot co se zá ěr dostala do nální podoby a spěšně obhá-ila ohli za ít do sekce p ibývat první badatel .lí ovou p edexpedi ní aktivitou byla on-line p íprava kdy se badatelů zadávala koly a ešili s e který cílů dá e na expedici ne vyšší prioritu. iš ovali s e in-

or ace o p írodní rezervaci ezírka ve kter s e ěli působit a u ili s e se poznávat rostlinn druhy kter s e ěli v plánu nal zt. ola ovali s e har ono ra dokon-ovali s e tak poslední p ípravy na expedici. ako sekce s e se všichni neznali osob-

ně tak e s e se o sobě sna ili navzá e sdělit alespo něco álo a více s e se těšili na osobní setkání a spolupráci na sa otn expedici.

dy s e dorazili na základnu v le icích neváhali s e a uspo ádali první re ul rní poradu. íl na následu ící dny byl asný pokusit se vlastní i sila i i podle získaných

da ů nal zt v rezervaci co ne více význa ných rostlinných druhů a u ohro ených i t eba nepůvodních. o ty i dny s e se tak pohybovali od rána do odpoledních hodin v ter nu a věnovali se bádání. ozdě i odpoledne a ve er s e pak průbě ně zpracová-vali naše z ištění a do louvali s e se t na další postupu. nohdy s e se věnovali ur ování rostlin z oto ra í stávalo se e s e někter rostliny p í o v rezervaci nebyli schopni identi kovat a tato práce se tedy p esunula do ve erních hodin. Nepochybně s e se tak velice vylepšili v ur ování rostlin a koli nás někter z nich dokázaly po ádně

potrápit.esto e s e se ako ko pletní tý poznávali a v průběhu expedice stali s e se

sehranou skupinou. or ace arant ty i badatel expert a asistent un ovala výbor-ně ak p i průzku u rezervace tak na základně. Bezpochyby k to u p ispěly spole n

s ěvn i lehce adrenalinov zá itky a sa oz e ě sdílená radost z spěchů a nových za í avých vědeckých z ištění. Nezapo enuteln o enty p edur ovaly i charakter ná i zkou an rezervace.

írodní rezervace ezírka se vyzna u e dosti roz anitý ter ne s velký p evýše-ní . Sekce se tak někdy cítila ako parta horolezců p ípadně stádo ka zíků. ozoru-hodn situace vznikaly tak díky roz arů po así někdy docházelo k to u e se většina skupiny t epala na vrcholku ednoho z noha srázů ve vytrval dešti a to ne en zi ou ale tak kvůli obavá o vybran leny tý u kte í právě z e ě šplhali po su ov svahu o kus dál ve snaze nal zt alespo ednoho edince tisu erven ho který by se snad ěl v ono nehostinn ter nu ukrývat. onba za vybraný i rostlinný i druhy byla korunována t eba nálezy lilií a právě díky to u byl ednoho dne podle lilie zlatohlav latinsky zvan Lilium martagon botanickou sekcí vy yšlen pro expedici pů-sobivý název arta on . plhání po p íkrých svazích bylo od ěněno rovně ob eve

4

rozsáhl populace o ě e vl ího oru která nás p ekvapila po sestupu do rokliny poblí potoka. istili s e e ve vybran lokalitě e o no ob evit no ství za í avých věcí a se někdy ů e ednat o ně potěšu ící z ištění ako p íto nost invazivního druhu netýkavky láznat .

expedice s e si odnesli no ství vzpo ínek i zkušenos . istili s e pozoruhodn věci o naší rezervaci a v poslední den expedice s e e zdárně prezentovali ostatní ex-pedi níků . dokonalili s e sv schopnosti v oblasti vědeck ho výzku u zpracovávání výsledků i e ich prezentaci p i e poslední polo ka p esahovala do doby po expedici kdy byl vytvo en odborný lánek shrnu ící naše výsledky. I p es skute nost nebo o ná právě kvůli to u e s e pracovali pod ur itý tlake a někdy a do noci s e se u toho velice dob e bavili. Naše sekce se pro evila ako celek ve kter ěl ka dý svo i unkci kterou dokázal dob e zastat. V neposlední adě se odehrála ada hu orných

situací tak e i o zábavu bylo postaráno sbírka interních botanicky za ě ených vtipů a hlášek byla po ěrně široká . yslí e luví za celou sekci kdy tvrdí e s e si expedici nes írně u ili a byla pro nás velice p ínosná po noha yslitelných stránkách.

5

T-expedice Martagonsekce ENTOMOLOGIENaše zážitky - entomologovéDaniela Lešáková

xpedice která trvala týden p edstavovala pouze hlavní vrchol. noho í p edcházelo a zárove po ní i noho následovalo. Vše za alo skoro rok p ed expedicí p ihlášení do kurzu Nad vědou v dě inách I a II.

rvotní nápad co se vlastně bude zkou at se postupně ěnil v celý badatelský zá ěr. a pár ěsíců p ibli ně ke konci b ezna 20 4 se u ů zá ěr vyskytoval skoro ve sv

kone n podobě. ůvodně se si yslela e to plně ne tě ší e za nou ale spletla se se. Na letní soust edění Talnetu v ervnu probíhaly obha oby všech nápadů. Ten

ve er dne se si sedla p ibli ně na 5 inut p ed ko isi p edstavila všechno co se chtěla zkou at a následně se sna ila důkladně odpovídat na dotazy. Neproběhlo

to plně podle ých p edstav nervozita zapracovala ale hlavní bylo e se dostala souhlas. V tuto chvíli za al celý chaos který trval další ěsíce.Ihned po soust edění se otev elo p ihlašování do ednotlivých sekcí a á ekala estli se ke ně vůbec někdo p ihlásí. ěla se strach. V hlavě i prol távaly yšlenky V dy dnes nikdo brouky ne á rád. šváby Ty u vůbec ne o yslí si axi álně e se blázen. le vyšlo to. anedlouho se ěla svů tý íta ící 5 lidí. ervenec se srpne zna enaly online p ípravu ve kter ěli badatel poznat co e to vlastně eká. Na za átku si vyzkoušeli vyplnit vodní test a pot ěli k nastudování ateriály o výcviku zví at o anato ii a ne význa ně ších eledích brouků. Všechny koly i sice odevzdány nebyly ale tý p i el bádat p ipraven.

rvní den expedice byl tě ký. Navzá e s e se skoro neznali. Ne prve se se s badateli sezná ila á ako arantka ento olo ick sekce dále se k ná p idal asistent a pozdě i odpoledne p i el i expert s další i leny naší skupinky šváby. rvní setkání s ni i ná den plný cestování zp í e nilo. dy u s e se všichni znali alespo ne šlo se se-zna ovat eště s ostatní i astníky expedice. en se rychle chýlil ke konci. Vzhlede k to u e lokalita pro výzku nebyla plně istá ela se ást sekce eště podívat na vytipovan ísto. Ve er s e zahá ili tr nink švábů byl ná p idělen ka era an hrály se hry a šlo se spát.

ruhý den v pondělí ěla naše sekce slu bu na snídani. Vstávání za nedělalo niko u výrazně ší probl y pozdě chodil en náš asistent. ni nepohodlí nikdo ne ešil těšili s e se kone ně do ter nu. eště p ed vý ezde do vybran lokality s e zkusili pra-

covat se šváby. Ti byli apati a neaktivní. Bohu el budova kterou s e obývali nebyla vytápěná a naše zví átka pot ebovala vyšší teplotu. ozhodli s e se e zabalit do deky a ikiny a tak e aspo trochu izolovat od studen ho podkladu. ot u nic nebránilo naše u od ezdu. Vybran ísto se vše zalíbilo avšak nebylo asu nazbyt. Ihned s e se pustili do práce i kdy p iznává e za eště oc nesehran . Bylo pot eba u ístit ze ní pasti co šlo vel i špatně kvůli podkladu louky. Ten byl tvrdý a ka enitý a y

6

strávili nohe více asu ne se p edpokládala. Nakonec se skupina rozdělila na 2 ásti kluci se sna ili kopat a holky pod ý vedení za aly s volný sběre . rvní krize byla plně za ehnána kdy se sekce opět celá sešla u sva iny s i hotový hlavní

kole dne nainstalovaný i ze ní i past i. roto e se u na louce nepracovalo ohli s e pou ít tak s ýkací sítě. S ýkání se stalo asi tou ne oblíbeně ší etodou

u všech badatelů ale e sí ky byly en useli se st ídat. roto kdo nes ýkal šel sbírat ru ně do lesa. o p ibli ně 4 hodinách u s e ěli ateriálu k ur ování více ne dost. Slun ka sed ite ná s e po ítali a pouštěli hned na ístě ste ně ako i další ná-padn druhy. N st všech p ibli ně 00 exe plá ů se ná nechtělos ohlede na pohodlí sa otných brouků. tak s e si sbalili věci uklidili nádobky i tak vel i pln a rozhodli se e do le ic na základnu do de e pěšky. Byl to první den a y eště nebyli unavení.

anedlouho se ukázalo e to a tak dobrý nápad nebyl eliko okolí nikdo z nás neznal. o asi hodinov chození dokola s e sešli na silnici a po ní se bezpe ně dostali na

v tu chvíli u vysněn ísto. Všichni zna ně vysílení s e se useli na základně pustit do eště náro ně šího kolu ur ování brouků. Na náladě kole byla nava vel i znát ale ve e e vše zlepšila a po ní se ná poda ilo všechny exe plá e po enovat. ed spaní s e eště pracovali se šváby kte í i alespo rea ovali na p íto nost rádla.V terý ráno po snídani nás potěšili švábi kte í se i p išli trochu na rat ablka. Bohu el vel i intenzivně rea ovali en na p íto nost ruky ve vzduchu kole . o alý p ibli o-vání se ná poda ilo tuto reakci utlu it. Následně edna sa ice za ablke dokonce lezla. V ter nu s e tento den nepobyli ni ak dlouho proto e nep í e ně pršelo. le i za krátký as s e volný sběre a výběre ze ních pas p esto e někdo ednu v lese vyhrabal získali různorodý ateriál. Sekce se za ínala po alu st elovat ka dý badatel radostně hlásil nález ka d ho exe plá e. Tentokrát nás zpět na základnu odvez-lo auto. o ve e e s e ěli ornou práci za sebou. některých edinců s e ako sekce rozhodli e ur ování více ne eledi a rodu ne á v našich pod ínkách význa .

orná práce náhle vypadala nohe l pe všichni se po alu za ínali dob e bavit. o ídle s e se opět věnovali švábů u kterých probíhalo vše ako ráno. a ali s e tak

s prací na po íta i do p ehledných tabulek s e zapisovali i získan in or ace.Ve st edu s e opět p ed od ezde k ihátku zkusili kr it šváby z ruky avšak tentokrát bez sebe enšího spěchu. vábi se ani nepohnuli. ráce v ter nu vzhlede k dešti pro-bíhala ste ně ako p edchozí den. Sekce i un ovala vel i dob e a krásně se st elila.

i deter inaci brouků na základně i byli badatel sa i aktivní a p icházeli s vlastní i nápady. dpoledne bylo poněkud in . Všichni astníci expedice se toti vydali na vý-let do adnic. roto e druhá polovina dne byla u slune ná rozhodli s e se e ve er kole 0. hodiny vyrazí e na no ní lov. Tuto etodu s e nakonec shledali ako vel i

innou eliko za půl hodiny v ter nu s e si odnesli více ak 00 exe plá ů. Většinu ur ování s e nechali a na další den.

tvrtek byl poslední dne kdy se eště dalo bádat a pracovat na shro a ování in-or ací. o ter nu s e vyrazili hned ráno. o así ná kone ně dovolilo vyu ít všech

etod tedy i s ýkání . Všichni byli po dnech i celke zkla aní poněvad s e neu-stále chytali sa st evlíky. Tento den nás však obdaroval krásný zlatohlávke zlatý který byl lapen takovou or ou e se všichni s áli eště hodně dlouho. ro ě tohoto brouka s e opět odchytili více ak 00 exe plá ů. dpoledne pat ilo ur ování všech chycených zástupců. Našli s e si však i chvíli abycho si sedli venku v klidu si povídali

7

a u ívali sluní ka. o ve e i p išli na adu švábi. vi ení ná nevyšlo díky nedostatku asu a proto s e se rozhodli e provede e enší experi ent. íká se Sl za í se ako švábi na pivo. Tak v nás vyvstala otázka estli švábi vůbec to pivo pi í. dpově na

sebe nenechala dlouho ekat. o vík od krabic s e u ístili ví ka od T lahví naplněn vodou a pive . Sa ci i sa ice se rychle po p e ístění do vík za ali za í at o pivo a do-konce ho pili a ni ak netroška ili. Náš den ale eště nekon il pokra ovalo se zapisování dat do po íta e.V pátek s e u od rána byli en u po íta ů a psali lánky i p episovali z ištěn da e. Ne-odpo inuli s e si do t doby ne s e odpoledne prezentovali sv výsledky p ed ostat-ní i astníky expedice. Tvo ili s e poster avšak všechno se nepovedlo tak ak s e si plánovali. ateriály kter s e dodali nebyly vytištěny všechny. Naštěs byli badatel vel i šikovní a zvládli oko entovat a p edstavit vše. Následně s e se i všichni ohli uvolnit a zbytek ve era se kone ně našel as si popovídat i s něký iný ne s lid i ze sv sekce. Následu ící ráno se en balilo a uklízelo. o závěre n kole ku se všichni ádně znavení roz eli do ů.ako arantku ě ekala ta ne větší a ne na áhavě ší práce a po expedici. Trvalo asi

ěsíc ne se sehnala pot ebnou literaturu a první verzi odborn ho lánku dopsala. o obdr ení p ipo ínek od experta bylo nutn lánek eště p epracovat. V í nu tak za-al kurz Nad vědou v dě inách III a IV. ni v ně s e expedici neopustili. Věnovali s e

se p edevší popularizaci vědy a hlavní kole se stalo vytvo ení panelů abycho ohli výsledky našich sekcí prezentovat v uzeu v adnicích.

Nebyla to lehká cesta. Byla trnitá klikatá a vel i dlouhá avšak dala ná noho. Vy-zkoušeli s e si ak to e pohybovat se na poli vědy v st tý i ak se dělá panelová výstava. ískali s e noho nových p átel i nezapo enutelných zá itků.

8

T-expedice Martagonsekce HISTORIENaše „historické“ zážitkyVít MužíkNa následu ících ádcích se pokusí vylí it působení sekce o stopách p edků z hle-diska nikoli výzku n ho nýbr peda o ick ho a tak zábavn ho ve spole ensk kon-textu. edně e důle it si uvědo it ednotliv p edpoklady sekce ako celek dále pak p edpoklady ka d ho lena tý u. edpoklade ů e e yslet celou škálu věcí ov-še vzhlede k o n u p ínosu tohoto textu pro budoucí eneraci arantů si p í o dovolí íci e se edná o p edpoklady práceschopnosti výkonu chování v rá ci skupi-ny p íp. za le ování se do ednotlivých oblastí badatelsk innosti. kušenosti získan se svou sekcí ne ohu tedy uvádět do roviny obecn nebo osobně zastává názor e sekce o stopách p edků byla neoby e nou skupinkou lidí kdy ka dý z lenů e silnou osobnos vel i pracovitou cílevědo ou a schopnou dosáhnout svých cílů a nohdy i ne en to viz bádání dlouho do noci v zá u z istit co o ná ne více in or ací. Vzhlede k ne vhodně ší p edstavě si dovolí nyní sáhnout po chronolo ick vý tu spolu se z ínění několika různých aktorů a skute nos kter se odrá ely na celkov obrazu sekce ak ze strany sa otných lenů tak tak ze strany ostatních talne áků expertů radnických obyvatel apod.

Před samotným začátkem… o p ihlášení ých badatelů k sekci se ěl velikou radost nebo všechny za í á histo-

rie a byl se oc rád e e ů zá ěr oslovil. sobně se ěl vel i výhodnou pozici nebo se se osobně znal s ka dý badatele s některý i i i o prost edí Talnetu a věděl se ak sou povahy a akých výsledků by se dalo se sekcí dosáhnout. Nakonec byla i á vysoká o ekávání badateli p ekonána a á byl vel i p í e ně p ekvapen.

Online příprava de se potvrdily p edpoklady o sekci badatel naprosto skvěle ešili vešker lohy

aktivně odpovídali astnili se a byl vidět zá e z e ich strany co ů e být zdánlivě ně význa ná zále itost ovše z istil se e právě to e onen hlavní otor naše-

ho bádání a e toto nadšení ze strany badatelů ne vel i otivovalo a práce s ni i ne o to více bavila. Ne á co více z ínit k t to al podkapitole nebo všechny

koly p ípravy byly plněny a yslí e s e se všichni dob e p ipravili na nadcháze ící prezen ní aktivitu.

Prezenční část expedice cela otev eně usí p iznat e z po átku se byl vel i nerv zní a natěšený zárove .

Nic ně hned pot co s e se s badateli pustili do práce se ohl sledovat skvělou spolupráci a vzá e nou ko unikaci ezi leny sekce.

9

Bylo pro ne důle it aby si všichni badatel vyzkoušeli ka dý typ práce v souvislos-ti s náplní sekce. To ělo za následek i snahu o vzá e n sdílení názorů a doposud získaných zkušeností v rá ci sekce. Vel i ne potěšila snaha lenů sekce o vlastní realizaci v rá ci skupiny viz rozdělení ás rodok enu za í av post ehy nápady lenů sekce apod. e pravdou e s e někdy narazili na zádrhel i na ur it zdr ení kter bylo pot eba vy-ešit zde byla per ektně vyu ita role expertů. i e usí z ínit e ich skvěl schop-

nosti a sklonit se p ed e ich erudovanos v dan proble atice. Takt usí ocenit snahu expertů o zapo ení se do kolektivu a vzá e n ho sblí ení se.

ále itos kterou ne ohu nez ínit e zábava. Svou práci s e si dokázali nále itě u ít a vel i dob e se bavit a zas át se. yslí si e svou roli zde sehrálo uskupení sekce a vzá e n sdílení záliby v proble atice. Takt se byl vel i rád e se k ná běhe některých dní p idala i l bětka z IT sekce která doku entovala naši innost za co í vel i děku e e ale kro toho se s ná i zapo ila i do pátrání po p edcích a yslí e skvěle doplnila náš kolektiv. Vel i pozitivně hodno p íto nost asistenta naší sekce.

iro e lověk o kter ho s e se ohli op ít za iš oval naše p esuny a tak pro evoval zá e o proble atiku a skvěle doplnil naše ady.

osti podstatnou věcí kterou zde uvádí ze na pro budoucí eneraci arantů e asov rozvr ení badatelsk ho týdne. cela ur itě vás napadá yšlenka e pokud e

har ono ra dob e postaven není eho se bát. vše rád bych zde uvedl e p i sa-otn pátrání s e sa i odkrývali další o nosti výzku u a několik zdro ů s e si

za ídili p í o na ístě katastrální ad pa ětník apod. To sou ur itě zcela vítan a obohacu ící zdro e nic ně doká í i někdy razantně narušit p edur ený har ono ra .

roto drahá budoucí enerace arantů po íte s o ný i z ěna i a bu p ipravena provádět rychlá rozhodnu p í o na ístě.

ád bych zde uvedl co o ná ne více zkušenos se svou vlastní sekcí. však usí íci e se za celou dobu trvání expedice nezazna enal ádný probl týka ící se vzá e -

n ko unikace vztahů p ístupu k práci apod. roto disponu i pouze p í e ný i zkuše-nost i a rád bych z ínil e právě vzá e ná ko unikace p ístup vzá e n respektová-ní se tvo í dle ho názoru základ ka d spole nosti a badatelská sekce takovou alou spole nos e. Nyní bez ohledu na výsledky e důle it vzít v potaz ne en p ístup ryze vědecký ale tak p ístup lidský. Tedy to co si z expedice odnesou všichni astníci. o-

y zá itky zkušenosti se někdy neda í ani srovnat s aktuální i výsledky získaný i na expedici proto e právě zá itky a do y ohou být otivací pro další výzku n innosti badatelů. roto si dovolu i tento apel na uvědo ění si cílů kter by ne ěly s ě ovat ryze k hodnotě získaných in or ací. Věci kter si vel i vá í e ů kontakt se leny sekce a eho vzá e n udr ování i po expedici proto e nyní ohu sá vidět podobn snahy o výzku nou innost z e ich strany a to e něco naprosto asn ho. yslí e expedice není pouze online p íprava a prezen ní ást ale e to něco co si lověk s sebou ů e n st vel i dlouho a co e

ů e postupně obohacovat. To byl tedy ů vý et k otázce badatelství v souvislosti s T-expedicí.

Vít u ík

20

Exkurz – Průběh expediceModelovací částNa expedici si hned ze za átku badatel který vytvá el odel asně i pro ěnných hvězd vyzkoušel ak probíhá no ní pozorování. odobně na to byl i badatel který vytvá el

odel slune ní aktivity el toti na celý den do lzně do vězdárny na pozorování. íky tě to pozorování si badatel uvědo ili pro odely vytvá í a l pe porozu ěli astro-no ick teorii kterou odel vyu ívá.Sekci astrono ie nep álo na expedici po así proto s e dostali da e z no ního pozo-rování pouze o edn hvězdě. o za yšlení a do luvě se sekcí astrono ie s e udělali z ěnu. Vlo ili s e celkově sed souhvězdí kter ů e e na obloze vidět. V odelu e vidět ak p i pozorování z ednoho ísta zaniká hloubka vzdálenosti hvězd. i pohy-

bu ednotlivý i hvězda i v odelu uvidí e ak sou hvězdy od sebe vzdálen . V šesti souhvězdích sou hvězdy který se ne ění e ich zdánlivá hvězdná velikost ale v sou-hvězdí assiopea e více hvězd který se zdánlivá hvězdná velikost ění. ů e e se zde pohybovat v ase a ěnit zdánlivou a nitudu některých hvězd. da e pro tyto hvězdy s e obdr eli od sekce astrono ie která e získala na internetu.

da e pro druhý odel s e získávali průbě ně běhe cel expedice z různých inter-netových zdro ů. Tyto da e sou p esn a sou za celý den. Slune ní vítr s e získávali z dru ice S 2 a obrázky slune ních skvrn z dru ice S . růbě ně s e tento

odel zpracovávali a následně s e ho p edali sekci astrono ie.

Dokumentární částWebové stránkyNěkolik návrhů webových stránek s e ěli p ipraven eště p ed expedicí. Na pou i

k du s e se shodli ale vzhled stránek s e eště upravovali běhe expedice. Strá-vili s e nad hodně asu sna ili s e se aby web vypadal p ívětivě. Snad se ná to povedlo. Tak s e na expedici získávali oto ra e ze všech sekcí abycho e ohli pou ít do edailonků a osobní in or ace o ka d astníkovi expedice.

Logo expediceNápad na vytvo ení lo a padnul a v průběhu expedice. htěli s e asný a ednodu-chý způsobe prezentovat za ě ení naší expedice. po átku byl velký probl se na edno lo u shodnout proto e ka dý ěl svou p edstavu o eho vzhledu. o noha

debatách s e se shodli na podobě lo a kter zahrnu e všechny sekce.

Dokumentární videabycho ěli dostatek záběrů byl ke ka d sekci p idělen eden badatel-ka era an.

Ten natá el innost dan sekce po dobu cel expedice a následně vytvo il doku en-tární video o dan sekci. ro natá ení byla tak důle itá p ednáška experta na t a

121

doku entaristika která byla vel i p ínosná a vel i ná po ohla. ůle itou sou ás doku entace innosti ednotlivých sekcí bylo nato ení rozhovorů s ednotlivý i aranty a ední z badatelů z ka d sekce. odle pot eby byly dotá eny ednotliv rozhovory v průběhu cel expedice. Vytvo ili s e si ednotnou osnovu abycho ednotlivá videa s ednotili. St íhali s e e v dobe re iere le ents a zvuk s e upravovali v udacity.

Intro k sekcímde u s e pouze vyu ili záběry kter s e ěli nato en a sest íhali intro v dobe re iere le ents zvuk s e upravovali v udacity.

Motivační video otiva ního videa bylo vel i zásadní vybrat tu správnou hudbu. usela být kvalitní

a dostate ně dyna ická. otiva ní u videu e nutná dobrá hudba proto e ta pod-trhu e vyznění cel ho videa. o hudby s e pot vybírali a st íhali ednotliv záběry. Nakonec s e vybrali Two steps to ars eart o oura e . Bylo vel i tě k na ít ně-akou vhodnou skladbu která by se hodila a nebyla hodně pou ívaná. o výběru hudby s e se dohodli e bude e st ídat krátk texty se záběry. Následně s e se všichni ze

sekce sešli a sdělovali s e si sv nápady - co pro nás p edstavu e expedice co bycho ěli dát za hesla a ak záběry k to u pou i e e. Toto ná zabralo tak dost asu ale

nakonec s e došli ke shodě a otiva ní video s e dokon ili eště v rá ci expedice.

122

T-expedice Martagon 2014Sborník výstupů odborných sekcí T-expedice©Vydal Národní institut pro další vzdělávání

ISBN 978-80-86956-82-4

T-EXPEDICEMARTAGON

2014

SBORNÍK VÝSTUPŮODBORNÝCH SEKCÍ

T-EXPEDICET-expedice Martagon 2014

Sborník výstupů odborných sekcí T-expedice©Vydal Národní insti tut pro další vzdělávání

ISBN 978-80-86956-82-4

www.talentovani.cz