POMOCNÝ MATERIÁL
1) Sucho, zvyšování teplot,
teplený ostrov města
Zvětšování zelených ploch ve městě
Lochotínský park v Plzni
Stabilizace dřevinných porostů a trávníků bude nejdůležitějším
zásahem, který provedou odborníci při obnově plzeňského
Lochotínského parku. V první etapě projekt počítá s pokácením 150 z
celkového počtu šesti set stromů. Vysázeny budou nové dřeviny a
navíc vzniknou další trávníkové plochy. Vedle toho se opraví a
zároveň změní parkové cesty. Díky navrženému systému odvodnění
zaniknou hluboké erozní rýhy, zrekonstruuje se hudební pavilon a
stabilizuje Chotkova skalka. Náklady dosáhnou zhruba 29 milionů
korun, z toho 85 procent by měly činit dotační prostředky z
Evropské unie.
Zelené střechy
Otevřená zahrada v Brně
Budova je postavena jako pasivní. Koncepce domu vychází
především z myšlenky vrácení zastavené plochy zahradě a to ne pouze
v poloze formální, technickou úpravou povrchu, ale plnohodnotně
využitelnou část zahrady spojenou s původním terénem a s možností
osazení vegetací v místě typické. Na toaletách se používá dešťová
voda (odtok ze střešní zahrady) a ta je následně čištěna pomocí
kořenové čističky.
Střešní zahrada je využívána pro veřejnost i výukové programy
škol a vzdělávacích zařízení. Díky promyšlenému systému odvodu
děšťové vody zadržuje a odvádí srážky pomocí čtyř dešťových svodů
do akumulační jímky. Zelená střecha pomáhá udržovat místní
mikroklima, a to zvláště když se administrativní budova nachází v
centru města. Navíc vegetace na střeše a na stěnách domu nabízí
útočiště pro ptáky a hmyz, pomáhá čistit znečistěný vzduch a
snižuje odtok vody po silných deštích. Zemina na střeše funguje
jako izolace a zejména přes léto zabraňuje přehřívání budovy i
okolí.
Zelené fasády
Zelená fasáda domu v Einsiedlergasse ve Vídni
Jedna z největších zelených fasád v Evropě roste v 5. vídeňském
obvodu v ulici Einsiedlergasse. Budova je sídlem MA 48 – odboru
radnice zodpovědného za sběr komunálního odpadu, za čistotu ulic a
jejich údržbu v zimě.
Jedná se o pilotní projekt zelené fasády, který svou metodologií
a přístupem posloužil jako reference pro další. Celková rozloha
této extenzivní vertikální zahrady činí 850 m² a je osázena 17
tisíci rostlinami 25 druhů. Svým vzhledem a složením (např.
hvozdíky, řebříčky apod.) připomíná louku s trvalkami, bylinami a
trávami, která je zároveň nenáročná na údržbu.
Vodní plochy
Lužánky v Brně
Umělý vodní prvek připomíná říčku Ponávku. Park Lužánky v
posledních dvou desetiletích prodělal rozsáhlou rekonstrukci, která
skončila v roce 2012. Probíhaly zde terénní a sadovnické úpravy,
vzniklo dětské a dopravní hřiště, fitpark atd. Jedním z úspěchů byl
i vznik vodního prvku - vzpomínky na dřívější otevřený potok
Ponávku. Jedná se o přibližně 300 metr dlouhý umělý potok s
fóliovým dnem končící v malém jezírku.
Městské zahradničení
Komunitní zahrádku Kuchyňka v Praze
Komunitní zahrada Kuchyňka je spolek lidí, kteří společně
obhospodařují zhruba 3000 m2 velký pozemek v Troji. Zahrada vznikla
sdružením pozemků po zaniklé zahrádkářské kolonii, které léta
pustly a chátraly. Díky ochotě a podpoře majitelů pozemku a partě
nadšenců zde v posledních letech vzniká prostor, který je nejen
krásný, ale i přínosný pro lidi a přírodu. Ve spodní části jsou
záhony, na kterých se pěstuje zelenina, ovoce, byliny a květiny, v
ostatních částech rostou ovocné i jiné stromy. Současně zahrada
slouží jako prostor vzájemného setkávání.
2.) Povodně
Revitalizace toků
Revitalizace potoka Rokytka
Koryto pražského potoka Rokytky nad Hořejším rybníkem bylo
napřímeno začátkem 20. století a břehy byly osázeny alejí ořešáků a
hrušní. Kvůli dlouholeté zanedbané údržbě však zarostly náletovou
vegetací. Samotné koryto Rokytky tak bylo degradováno na jakýsi
kanál sloužící k rychlému odvedení vody. Dno postrádalo členitost a
problémů měl potok ještě daleko více. V rámci revitalizace bylo
celé koryto Rokytky nad Hořejším rybníkem přeloženo do louky na
levém břehu. Cílem bylo vytvořit přírodě blízké, klikatící se a
mělké koryto, takové, jak asi vypadalo před regulací.
Obnova a zřizování postranních ramen
Božkovský ostrov na Úslavě v Plzni
Božkovský ostrov je volnočasový areál v přírodě, který je jako
stvořený pro odpočinek a relaxaci, ale slouží také k různým
sportovním aktivitám. Ostrov se mu říká proto, že je od Božkova na
pravém břehu oddělen náhonem k bývalému mlýnu, z druhé strany jej
omývá řeka Úslava. Na Božkovském ostrově je vám k dispozici
dostatek laviček pro odpočinek, nezpevněné pěší stezky, in-line
dráha, cvičební stroje nebo cyklostezka.
Tůně a mokřady
Vatnsmýri – obnova mokřadu ve městě ReykjavíkPůvodně byla
mokřadní oblast podstatně rozsáhlejší, na konci 19. století však
byla část mokřadů vysušena a zemědělsky využívána. V roce 1940 byla
část mokřadu vysušena a zatravněna. Na základě hydrologického
průzkumu se zjistilo, že mokřad má důležitou roli nejen jako
hnízdiště ptáků, ale také zásobuje vodou přilehlý rybník
Tjörnin.
3.) Hospodaření s dešťovou vodou a předcházení suchu
Budování ploch s propustným povrchem
Propustné parkoviště v Plzni
Revitalizace Štruncových sadů na soutoku řeky Radbuzy a Mže
využila obrovský potenciál tohoto místa v bezprostřední blízkosti
centra města, navazujícího na sadový okruh kolem historického jádra
města Plzně. Východně od vjezdu do sportovního areálu v místě
volejbalových hřišť byla zrealizována nová parkovací plocha pro 33
osobních vozů, zahrnující i 6 parkovacích stání pro osoby se
sníženou schopností pohybu. Odvodnění povrchu komunikací je
zajištěno výsledným sklonem vozovky, na základě navrženého
jednostranného příčného sklonu do okolního terénu. Odvodnění
parkovacích stání s povrchem z betonových polovegetačních tvárnic
je řešeno vybudováním hloubkového vsakovacího trativodu v nejnižší
části parkovacího stání.
Zachycování a využití srážkové vody
Dešťové kapky- radost a užitek v mostě
Dešťové kapky - radost a užitek, tak se jmenoval projekt
Základní školy a Střední školy Palacha 1534, Most, jehož cílem bylo
snížit spotřebu pitné vody. Škola vytvořila projekt, jehož cílem
bylo snížit spotřebu pitné vody a tím ušetřit finanční prostředky
na provoz školy, vytvořit nový rozvod zavlažovacího systému s
využitím dešťové vody ve skleníku. Smyslem projektu bylo podnítit
zájem žáků, učitelů i ostatních zaměstnanců o vliv školy na životní
prostředí a možnosti jeho ochrany. Velmi vítané bylo také zapojení
rodičů do projektu.
Zdroje:
http://urbanadapt.cz/cs/system/files/downloads/publikace-urbanadapt.pdf
http://www.koaliceproreky.cz/wp-content/uploads/2016/01/Katalog.pdf
