ALKOHOLIZMUS A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI (PROTIALKOHOLICKÝ OBZOR)

32, 1997, 3, s. 179 - 186

DOTAZNÍK MOTIVAČNÍ STRUKTURY PRO ALKOHOLOVĚ ZÁVISLÉ. (PREDBĚŽNÉ SDĚLENÍ O METODĚ)

F. MANl), 1. STUCHLÍKOVÁl), P. popoy2>

Katedra psychologie Jihočeské uruverzity, České Budějovice", vedoucí katedry: prof. PhDr. M. Nakonečný; Oddělení pro léčbu závislostí všeobecné fakultru nemocnice (VFN) v Praze 2).

primář : MUDr. P. Popov

Souhrn

Stať se týká verze Dotazníku motivačlÚ struktury (DMS) a jeho užití u alkoholově závislých osob. V DMS jsou nejdříve závislé osoby požádány, v idiografické fázi, aby jednoduše napsali seznam svých současných zájmů. Potom charakterizují každý uvedený zájem na řadě škál. To je část nomotetická. Tyto údaje jsou kombinovány se zájmy charakterizoválÚ pacientovy moti­vačlÚ struktury. Protože DMS je nekonvenčlÚm diagnostickým nástrojem, standardní metody pro získálÚ aspektů reliability a validity je jen možné velmi těžko využít. Toto je prvru informa­ce o českém diagnostickém nástroji . K němu se vztahující diagnostické nástroje a osobnostru proměnné jsou rovněž stručně charakterizovány. Až bude dostupný dostatečně velký vzorek, budeme referovat o našich výsledcích podstatně podrobněji.

K I í č o v á s lov a: Česká verze Dotazníku motivačlÚ struktury - alkoholové závislosti

F. Man, 1. Stuchlíková, P. Popov: MOTlVATlON STRUCTURE INQUIRY FOR ALCOHOL ADmCTS (PRELlMlNARY STATEMENT OFMETHOD)

Summary

Trus artic\e refers to the Czech version of the MotivationaJ Structure Questionaire (MSQ) and its use with alcoholics. The MSQ asks addictive patients first, in its idiographic phase, sim­ply to list their current concerns. They then charakterize each listed concern on a series of sca­les, thus providing nomothetic data that can be combined accross concerns to characterize the patienťs motivationa! stmcture. Because of its unconvential form, standard methods for asses­sing some aspects of reliability and validity are hard to apply to MSQ. Trus is the fITSt informa-

179

F. MAN, I. STUCHLÍKOVÁ, P. POPOV / DOTAZNÍK MOTIVAČNÍ STRUK· TURY PRO AI:.KOHOWVĚ ZÁVISLÉ. (PREDBĚŽNÉ SDĚLENÍ O ME· TODĚ)

tion on this instrument in Czech. Related instruments and personality variables have also been characterized. When the sufficiently large sample is available we will refer on our empirical work much more.

Ke y w o r d s : Czech versioo of the Motivatiooal Structure Questiooaire - MSQ aod alcoho­lism

Akoholici jsou většinou považováni za lidi charakterizované zejména nizkou vnitřni motivací a volni regulací. Percipují je tak terapeuti, ale vidí se tak i oni sa­mi . Problém nedostatku motivace je jednim z nejčastěji uváděných důvodů pro sel­háni terapie po jejím skončeni .

V této stati se nebudeme zabývat možnými motivačnimi přístupy či teoriemi, jež vykazují relevanci k této problematice. Pouze uvedeme, že všechny přístupy zpra­vidla vycházejí z Heiderova percipovaného ohniska kauzality. Jde o atribuční teorie či autodeterminačni teorie (Deci, 1985; český přehled této teorie: Mareš, 1996) či teorie, jež berou v úvahu nejen motivaci, ale i vůli (Gollwitzer, 1996; Kuhl, 1994, 1996). Ve všech těchto knihách je rovněž kapitola E. Klingera týkající se jeho pojetí současného zájmu a některých dalších teorií motivace a vůle (Klinger, Man, Stuchlíková, v tisku). Je to právě Klinger, z jehož pojetí .. current concerns" vychází Dotaznik motivačni struktury.

Pří srovnávání osobnosti alkoholiků a nealkoholiků jsou konzistentně nalézány relevantní rozdíly v motivaci u osobnostních proměnných . Alkoholici ve srovnáni s nealkoholiky vykazují vyšší průměrné skóre v mírách psychopatie, sociální non­konformíty, v riskováni a vyhýbání se poškození (Clonninger, 1995; Cox, 1987; Wills, 1994).

Longitudinálni a genetické studie ukazují, že tyto rozdíly časově předcházejí závažné užíváni alkoholu (Clonninger, 1995; Cox, 1987). Alkoholici také často ma­nifestují vyšší průměrné úrovně negativnich afektů - hlavně úzkosti a deprese -a nižší úroveň sebepojetí, ale tyto rozdíly se nevyskytují dříve, než je alkoholismus rozvinut. Další nálezy u pacientů s díagnózou .. alkoholismus" ukazují na větší míru emocionální závislosti a externiho ohniska kontroly (Cox, 1987). Tyto nálezy pomáhají vysvětlit indíviduálni ochotu převzít sociální a jiná rizika alkoholového abúzu, ale neposkytují vyčerpávající motivační základ pro setrváni pití. Motivační teorie alkoholismu (Cox, Klinger, 1987; Klinger, 1977) předpokládají určité rozdíly v obecné motivační struktuře, která je definována jako způsob výběru a sledování cíle jedincem. Teorie předpokládá, že lidé mající problémy s alkoholem, se obrací k alkoholu proto, aby získali uspokojení, které se jim nedaří dosáhnout prostřed­nictvím sledováni nonchemických cílů. Dosud neni jasné, do jaké míry jejich rela­tivně nizké očekávání satisfakce z nonchemických cílů reflektuje naučené kognice, objektivni deprivaci příležitosti k dosažení uspokojivých nonchemických cílů (Wise­man, 1970), nebo biologicky determinované problémy (Zhou, 1995).

Nicméně všechny z těchto faktorů jsou ve svém důsledku určitým způsobem ob­saženy v procesu behaviorálního rozhodováni . Tudíž pří zkoumáni různých kompo­nent takovéhoto rozhodováni lze očekávat, že alkoholici se mohou lišit od ostatních lidí v jedné nebo více následujících proměnných: v prožíváni nižšího optimismu

180

F. MAN, I. STUCHLÍKOVÁ, P. POPOV / DOTAZNÍK MOTIVAČNÍ STRUK­TURY PRO ALKOHOLOVĚ ZÁVISLÉ. (PREDBĚŽNÉ SDĚLENÍ O ME­TODĚ)

vzhledem k dosažeIÚ cíle, v anticipaci méně pozitivlúch emocionálIÚch odpovědí vytěžených z cílů, v utvářeIÚ menšího počtu osobIÚch závazků k nonchemickým cílům a v anticipaci delší průměrné periody čekáIÚ před dosažeIÚm svých cílů . Do­datečně po vzruku alkoholové závislosti dochází k zesíleIÚ exterIÚho ohruska kon­troly a ke sIÚžeIÚ sebepojetí reflektovaného v ružší efektivitě při dosahováIÚ cílů .

Tyto rozdíly jsou i důvodem pro naše předběžné sděleIÚ .

Dotazník motivační struktury a konstrukce současného zájmu (current concem)

DotazIÚk motivačIÚ struktury (Motivational Structure Questionaire - MSQ) je idiotetickým měřícím nástrojem (kombinací idiografického a nomotetického přístu­pu) k hodnoceIÚ proměnných vztahujících se k motivaci (Cox, Klinger, 1987; Dono­van, 1995; Klinger, 1997; Klinger, Cox, Blount, 1992). DotazIÚk motivačIÚ struktu­ry do češtiny adaptovali Man a Stuchlíková (1996) .

Konstrukce současného zájmu

MSQ se blíží konstrukci současného zájmu, který je definován jako stav orga­nismu od doby, kdy u subjektu vznikla vazba na určitý cíl, do doby, v IÚŽ je cíle do­saženo, nebo se ho subjekt vzdá. To znamená, že pro každý cíl teoreticky existuje s ním korespondující současný zájem, který setrvává dokud neIÚ cíle dosaženo, ne­bo dokud neIÚ cíl opuštěn .

V hovorové angličtině (americké) slovo "concern" má konotaci vážící se k vě­domí, ale jeho teoretické užíváIÚ má status hypotetické konstrukce vztahující se k nevědomým procesům mozku. Ve skutečnosti u déle trvajícího zájmu je vlastIÚ vědomí zaměřeno na něco jiného. V pojmech pozorovatelných je pak MSQ zaměřen k odhaleIÚ zamýšleného sledováIÚ cílů jakékoliv důležitosti nebo trváIÚ bez ohledu na momentálIÚ individuální vědomou pozornost.

MSQ: Struktura, reliabilita a validita

V idiografické fázi jsou osoby za prvé žádány, aby jednoduše napsaly své současné zájmy. Potom charakterizují každý uvedený zájem na sérii škál, které poskytují nomotetické údaje, jež mohou být tak vzájemně kombinovány, že charak­terizují motivačIÚ strukturu respondenta .

Protože se jedná o nekonvenčIÚ formu standardIÚch metod, neIÚ jednoduché od­hadnout některé aspekty reliability a validity MSQ. Zájmy se měIÚ s dosažeIÚm či opuštěIÚm cíle. Pak jsou přijaty zájmy nové. Stability měřeIÚ mají podceňovanou reliabilitu a homogenita měřeIÚ neIÚ aplikovatelná bez mnoha položkového oceněIÚ stejného konstruktu. Nicméně existují relevantIÚ údaje k reliabilitě a validitě (Klinger, 1987; Klinger, Cox, Blount, 1995).

Většina z ruch dosáhla hodnot srovnatelných s předchůdcem MSQ, "the Inter­view Questionnaire" (lnt Q). S jednoměsíčIÚm intervalem mezi administracemi Int

181

F. MAN, I. STUCHLÍKOVÁ, P. POPOV / DOTAZNÍK MOTIVAČNÍ STRUK. TURY PRO ALKOHOLOVĚ ZÁVISLÉ. (PREDBĚŽNÉ SDĚLENÍ O ME· TODĚ)

Q a s vyloučením zájmů, které jasně nebyly na seznamu při dané administraci (např. cíl ještě nebyl vybrán, nebo již byl dosažen nebo opuštěn), 82 % zájmů ze sez­namu z první administrace bylo také na seznamu adminístrace druhé. Test-retest korelace pro teoreticky více stabilní indexy jsou tak průkazné, i když mezi dvěma zmíněnými administracemi byl 1 měsíční odvykací program, takže se daly očekávat signifikantní změny v motivačních vzorcích: např. počet zájmů (0,66), proporce apektivních cílů (0,42), průměrná pravděpodobnost úspěchu (0,47) .

Pokud se týče validity, bylo zjištěno, že z týdne následujícího po administraci se v 81 % aktivit pokusných osob (jak byly zaznamenány v denících) vztahovalo k ně­kterému z cílů uvedených v dotazníku. Po čtyřech týdnech se stále ještě k cílům uvedeným v MSQ vztahovalo 60 % aktivit pokusných osob. Podobné výsledky byly získány pro adaptaci Int Q nazvanou "Work Concerns Inventory - WCI" (Roberson, 1989). Navíc škály Int Q a WCI vystupují jako signifikantní prediktory činnosti, v níž se aktivity vztahující se k určitému cíli následně objevují. Byly objeveny určité ukazatele (založené na Int Q a WCI) vztahující se k pracovní spokojenosti a k reakci pacientů na léčebný program (Klinger, Cox, 1986). Další výzkumy také ukázaly, že na základě informace získané z Int Q lze predikovat kožní odpor (vodivost pokožky) při prezentaci určitých slovních podnětů (Nikula, 1993).

Stále rostoucí výzkum uvádějící MSQ informace do vztahu s kognitivním zpra­coválúm informací ukazuje na validitu MSQ. Zpracování informací vztahujících se k proměnným MSQ bylo zkoumáno prostřednictvím modifikovaných metod di ch 0-

tického slyšení . Byla hodnocena pozornost, vybavování si prezentovaného, obsah myšlenek. Dále bylo prováděno tříděIÚ obsahu snů následujících po experimentál­ně kontrolované stimulaci a byly užity i modifikované verze Stroopovy metody. Všechny tyto výzkumy prokázaly u těch stimulů, které se vztahovaly k současným zájmům (ve srovnáIÚ s ostatIÚmi podněty) silnejší ovlivněIÚ kognitivIÚho zpra­cováIÚ subjektů objektivovaných MSQ. Pokud byly do podnětových řad vloženy sek­vence vztahující se ke konkrétIÚm zájmům daného subjektu, ovlivrúly kognitivní zpracováIÚ (slyšeIÚ, vybavováIÚ si, myšlenkový obsah) výrazně více, než pasáže bez těchto vazeb ke konkrétIÚm zájmům (Klinger, 1977).

Byly- li spícím subjektům předčítány pasáže vztahující se k zájmům, ovlivníly obsah snů signifikantně více, než pasáže vztahující se k zájmům jiných osob (Hoel­scher, 1981). Když byly subjekty vyzvány, aby snily o určitém tématu (denIÚ sně­IÚ), byly schopny vyhovět, pokud se navrhované téma dotýkalo jejich současného zájmu. V opačném případě však nikoliv (Brecht, 1995). Podobně ovlivněné byly i nálezy při výzkumech se Stroopovým testem (Rieman, Amir, Louro, 1995; Rie­mann a McNally, 1995). I v těchto studiích vykazovalo MSQ značnou predikční sílu.

Proměnné Dotazníku motivační struktury - MSQ

Ke každému cíli (současnému zájmu) respondenta se váže 13 proměnných. Hod­noty těchto proměnných charakterizují každý vybraný cíl na určité škále . Již při výběru cíle respondent tento cíl zařazuje do jedné z 33 oblastí rozdělujících celkovou sféru lidských zájmů (např. rodina, příbuzIÚ, přátelé , manželství, duševní a citové

182

F. MAN, I. STVCm..íKOVÁ, P. POPOV / DOTAZNÍK MOTIVAČNÍ STRUK­TURY PRO ALKOHOWVĚ ZÁVISLÉ. (PREDBĚŽNÉ SDĚLENÍ O ME­TODĚ)

zdraví, zaměstnání, sport apod.). Takto do 33 oblastí rozdělené má respondent zapsány své cíle a v následujících 12 krocích určuje další charakteristiky.

V prvním kroku vyznačí na devítistupňové škále subjektivní důležitost za­psaného cíle. Následuje výběr "činnostního slova" ze seznamu tříd sloves, která po­pisují, co by dotyčný ve vztahu k cíli chtěl (např . získat, udržet, obnovit, vyhnout se, zabránit, uniknout atd.).

Dále subjekt hodnotí, nakolik v usilování o konkrétní cíl na sebe bere aktivní roli . Poté posuzuje svoje zaujetí pro cíl, množství radosti a sklíčenosti, jaké by prožíval pří dosažení cíle. Dalším krokem je zhodnocení množství smutku, který subjekt představuje, že by prožíval v případě nedosažení cíle. Následuje rating pravděpodobnosti úspěchu (dosažení daného cíle, věc nastane) a pravděpodobnosti úspěchu bez vlastního příčinění . Dvě předposlední proměnné se týkají časových charakteristik - vzdálenosti cíle a času na přípravu Uak dlouhý čas zbývá, než bu­dou muset vzhledem k cíli začít něco dělat). Poslední proměnná je vliv alkoholu na dosahování cíle (zhruba řečeno : zlepšení - žádny vliv - zhoršení) .

Získání údajů k těmto proměnným umožňuje výpočet řady indexů, jako je např . průměrná zaujatost pro cíl, averzivní motivace, emoční ambivalence, mepříměřená osobní angažovanost, pesimismus, vulnerabilita k depresi aj . (Cox, 1992; Klinger, 1986; Man, Stuchlíková. 1996). Protože jde o prvotní seznámení s metodou, uvede­me stručně obsah základních 12 indexů MSQ.

Jsou to: 1. Počet zájmů uvedených subjektem. 2. Averzivní motivace: proporce zájmů, které byly popsány s užitím sloves vy­

jadřujících pohyb od cíle (vyhýbání se, zbavení se .. . ). Skóre ukazuje nakolik subjekt usiluje o cíle, jež mají redukovat nepříjemné konsekvence nebo jim zabránit (ve srovnání s dosahováním pozitivních žadoucích konsekvencí) .

3. Neaktivní role - proporce zájmů, u nichž subjekt nevystupuje aktivně .

4. Nedostatek zaujetí pro cíl - průměrné zaujetí subjektu odečtené od nejvyšší dosažítelné průměrné hodnoty (v rámci normativního resp . testovacího souboru).

5. Nepříměřený osobní závazek lze stručně vyjádřít jako rozsah zaujetí pro cíle, jejichž očekávaný emocionální zisk je disproporčně slabý. Vychází z pojetí motivace "očekávání x hodnota" .

6. Převaha smutku nad radostí. Tento index ukazuje, nakolik sledované cíle ve­dou spíše k posílení negativních pocitů ztráty nebo neúspěchu, nežli k růstu pozi­tivních pocitů radosti a vlastní kompetence.

7. Ambivalence charakterizuje míru ambivalentního prožívání - radosti a sklí­čenosti zároveň .

8. Složená emocionální intenzita popisuje souhrnnou emocionální bilanci subjek­tu pří dosahování cílů (souhrn pozitivních i negativních emocí; intenzivní vs. ploché

.emocionální prožívání) . 9. Beznaděje - průměrná pociťovaná pravděpodobnost nedosažení cíle . 10. Neefektivnost - prliměr rozdílů hodnot pravděpodobnosti úspěchu a prav­

děpodobnosti úspěchu bez vlastního příčinění .

11. Časová vzdálenost - průměrná časová vzdálenost k dosažení cíle . 12. Čas na přípravu - průměr odhadů jak mnoho času zbývá k zahájení usi­

lování o dané cíle.

183

F. MAN, I. STUCHLÍKOVÁ, P. POPOV / DOTAZNÍK MOTIVAČNÍ STRUK­TURY PRO ALKOHOLOVĚ ZÁVISLÉ. (PREDBĚŽNÉ SDĚLENÍ O ME­TODĚ)

Tyto základní indexy jsou v USA vztahovány zejména k proměnným "l\l.innesota Multidimensional Personality Inventory - 2 (MMPI-2)" či k Tellegenově "Multidi­mensional Personality Questionaire (MPQ, Tellegen, 1982)". Protože ani jeden z vý­še uvedených nástrojů pro měření osobnostní rysů není k dispozici, resp . neni ani předběžně validizován, rozhodli jsme se v našich podminkách použít Freiburského osobnostního dotazníku (české a slovenské verze Kollárik, 1992). Dále jsme zařadili českou verzi "Generalized Self- Efficacy" (v překladu Křivohlavého, 1993) s vyni­kajícími psychometrickými charakteristikami (Man, Stuchlíková, 1994). Další me­todu, kterou používáme společně s Dotazníkem motivační struktury, je "Dissociati­ve Experiences Scale - DES" Carlsonové a Putmana (1986, 19882

, 19923), před­

běžná psychometrická analýza, (česká verze byla provedena Manem a Stuchlíkovou 1991). Tato čeká verze je zmiňována i v "Manual for the Dissociative Experiences Scale" (Carlson, Putnam, 1992, s. 9) a je přistupná na internetu (The Sidran Foun­dation; E-mail<sidran@access.digex.neb; http://www.access .digex.net/-sidran).

Pro zjišťování volní regulace používame Kuhlův HAKEMP - 90, či v angličtině "Action Control Scale - ASC- 90". Zkratka HAKEMP znamená "Handlungskontrol­le, Erfolg, Misserfolg, Planung" (sr. Kuhl, 1994, in Kuhl, Beckmann (eds.), kap. 2; česká verze Man, Stuchlíková, Hagtvet, 1991). Více informací nalezne český či slo­venský čtenář v příspěvku Mana a Stuchlíkové (v tisku) do sborníku Praktická in­teligencia IV. Tato řada je vydávána Ústavem experimentálnej psychológie SAV, či v stati Klinger, Man, Stuchlíková (v tisku) .

Další metody k Dotazníku motivační struktury byly vybrány zejména na základě teoretické a snad i praktické relevance.

Testová baterie je ověřována na oddělení pro léčbu závislostí (prim. MUDr. P. Popov). Dosud získané údaje příbližně od 80 subjektů budou postupně zpracovává­ny. Dotazník motivační struktury poskytuje podstatně více informací než klasické dotazníky. Průměrná délka jeho administrace je u závislých pacientů 120 min. To je jeho jediná nevýhoda . Administrování výše uvedené testové baterie pokračuje. Man a Stuchlíková mají licenční práva na používání české verze. Nabízíme kole­gúm pracujícím v oblasti závislosti tento dotazník k dispozici i s tím, že na základě poskytnutých údajů o jejich pacientech jim Dotazník motivační struktury pOči­

tačově vyhodnotíme a zašleme zpět .

Literatura

Brecht, D. L. - Nikles, C. D. ll, - Klinger, E. - Bursell, A L.: The etTects of current concern and nonconcern- related waking suggestions on noctural dream content. Unpublished manu­script, Chicago, 1995

Carlson, E. B. - Putnam, F. W.: Manual for the Dissociative Experiences Scale . Beloit College, Beloit, WI, 1986, 19882

, 19921, pp. 20

Cloninger, C. R. - Siguardsson, S. - Przybeclt, T. R. - Sura/tic, D. M.: Personality antecedents of alcoholism in a national area probability sample. Eur Arch Psychiatry Clin Neurosci, 245, 1995, s. 239 - 244

Cox, W. M. - Klinger, E. : A motivational model of alcohol use. J Abnormal Psychol, 97, 1988, s . 168 - 180

184

F. MAN, I. STUCHLÍKOVÁ. P. POPOV / DOTAZNÍK MOTIVAČNÍ STRUK­TURY PRO ALKOHOLOVĚ ZÁVISLÉ. (PREDBĚŽNÉ SDĚLENÍ O ME­TODĚ)

Cox, W. M. : Personality theory and research. In : Blane, H. T. - Leonard, K. E. (Eds.): Psycholo­gical theories of drinking and alcoholism. Guilford, New York , 1987, s . 55 - 89

Cox, W. M. - Klinger, E.: Research on the personality correlates or alcohol use: Its impact on personality and motivational theory. Drugs Society, I , 1987,4, s . 61 - 83

Cox, W. M. - Klinger, E. - Blount, J. P. A : Systematic Motivational Counseling: A treatm ent manual, Unpublished manual, 1992

Deci, E. L. - Ryan, R M.: lntrinsic motivation and self- determination in human behavior . Pl e­num, New York - London, 1985,371 s.

Donouan, D.: Assessment to aid in the treatment planning process. [n : A1len, J . P. (Ed. ): Asses­sing alcohol problems : A guide for clinicians and reseachers . National Institute on A1cohol Abuse and Alcoholism, Bethesda , Maryland. 1995, s . 75 - 122

Gollwitzer, P M. - Bargh, J . A (Eds.): The psychology or action: Lin.king cognitioll and motiva­t ion to behavior . Guilford Press, New York, 1996, 683 s.

Hoelscher, T. J. - Klinger, E. - Barta, S. G. : lncorporation of concem - and nOllco ncern- rela ted verbal stimul i into dream content. J Abnormal Psychol, 49, 1981, s . 88 - 9 1

Klinger, E.: Meaning and void: Inner experience aud the ince ntives in people's lives. Univel'sity of Minnesota Press, Minneapolis , 1977, 412 s.

Klinger, E. - Cox, W. M.: Motivational predictors or alcoholics' responses to inpatient treat­ment . Adv Alcohol Subst Abuse, 6, 1986, s . 35 - 44

Klinger, E. - Man, F. - Stuchlíkouá, T.: Některé současné motivační teorie. Čs Psychol (v tisku ) Klinger, E.: The Interview Questionnaire technique: Reliability and validity of a mixed idiogra­

phlc- nomothetic measere of motivation. In: Butcher , J. N. - Spielberger , C. D., (Eds.): Ad­vances in personality assessment. Hillsdale, Erlbaum, New J ersey, 6, 1987, s. 3 1 - 48

Klinger, E. - Cox, W. M. - Blount, J. P : The Motivational Structure Questionnaire. In : A1len, J . P. (Ed.): Assessing alcohol problems : A guide for clinicians and researchers National In­stitute on A1cohol Abuse and Alcoholism, Bethesda, Marylands, 1995, s. 399 - 411

Kollárik, T. - Poliakouá, E. - Ritomský, A: Freiburský osobnostni dotaznik (slovenská a česká forma). Psychodiagnosti.ka , Hogrefe, Bratislava - Giittingen, 1992, 159 s .

Křiuohlauý, J.: Česká verze . Generalized Self- Efficacy Scale". In : Schwarzer, R. - J erusalem, M. (Eds.) Self- Efficacy Scale. Free University, Berlin , 1993, 12 s .

Kuhl, J. - Heckhausen, H. (Eds.): Enzyklopiidie der Psychology (Serie [V, Band 4): Motivation, Volition und Handeln. Hogrefe, Giittingen, 1996, 965 s .

Kuhl, J. - Beckmann, J. (Eds.): Volition and personality. Action versus state orientation. Ho­grefe, Huber Publishers, Seattle - Toronto - Giittingen - Bern, 1994, 498 s .

Man, F. - Stuchlíkouá, l.: Česká verze Dotazníku motivačni struktury. Nepublikovaná zpráva , Jihočeská univerzita , České Budějovice , 1996, 36 s.

Man, F. - Stuchlíkouá, l. Hagtuet, K A : Brief Manual for the Czech Version of Kuhl 's Actioll Control Scale (HAKEMP- 90). Unpublished manuscript, University of South Bohemia , České Budějo vice, 1991, 8 s.

Man, F. - Stuchlíkouá, l.: Kognitivní a motivačni aspekty praktické inteligence. In: Praktická inteligencia IV. Bratislava, Ústav experimentálnej psychológi e SAV (v tisku)

Man, F. - Stuchlíkouá, T. Klinger, E. : Motivati onal Structul'e of A1coholic and Nonalcoholi c Czech Males (Manuscript submitted for article publication).

Man, F. - Stuchlíkouá, T.: Psychometrická analýza Generalized Self- Efficacy Křivohlavého J . -Schwarzera, R. - J erusalema, M. Nepublikovaná zpráva , Jihočeská univerzita , České Bu­dějovice, 1994, 5 s .

Man, F. - S tuchlíkouá, T.: Stručný manuál k české verzi .Dissociative Experiences Scale- DES" (Carlson, B. E. - Putnam, F. W., 1986, 1988). Nepblikovaná zpráva , Jih očeská univerzita , České Budějovice, 1991 , 8 s .

185

F. MAN, I. STUCHLÍKOVÁ. P . POPOV / DOTAZNÍK MOTIVAČNÍ STRUK· TURY PRO ALKOHOLOVĚ ZÁVISLÉ. (PREDBĚžNÉ SDĚLENÍ O ME· TODĚ)

Mareš, J . - Man, F. - Prokešouá, L.: Autonomie žáka a I'ozvoj jeho osobnosti. Pedagogika, XLVI, 1996, s. 5 - 17

Nihula, R. - Klinger, E, - Larson--Gutman, M. K: Current concerns and electrodennal reactivi­ty: Res ponses to words and thoughts. J Personality, 61, 1993, s. 63 - 84

Riemann, B. C. - Amir, N. - Louro, C. E.: Cognitive processing of personally relevant informa­tion in panic disorder . Manuscript submitted for article publication. 1995

Riemann, B. C. - McNally, R. J.: Cognitive processing of personaJly- relevant information. Cog­nition and Emotion, 9, 1995, s. 325 - 340

Roberson, L.: Assessing personal work goals in the organizational setting: Development aDd evaluation of the Work Concerns Inventory. Organizational Behavior and Human DecisioD Processess, 44, 1989, s . 345 - 367

Tellegerl, A : Brief Manual for the Multidimensional Personality Questionnaire. Unpublished manuscript, University of Minnesota, MiDneapolis , Minnesota, 1982,42 s .

Wills, T. A - Vaccaro, D. - McNamara, G.: Novelty seeking, risk taking, and related constructs as pl'edictors oť adolescent substance use: An application oť Cloninger's theory. J Subst Abuse, 6, 1994, s . 1 - 20

Wiseman, J . P.: Stations of the lost. Englewood Cliffs, NJ : Prentice- Hall. 1970 ZMrl, F. C. - Zhang, J. K - Lumeng, L. - Li, T. K : Mesolimbic dopamine system in alco­

hol- prefelTing rats. Alcohol, 12, 1995, s . 403 - 412

Zpracováno za podpory GA ČR 406196/1523

Do redakcie prišlo dňa : 25. 4. 1997 Adresa autora: Prof. PhDr. P. Man, CSc., Tyršova 503, 373 44 Zliv

186