MINIMUM

ZKLADNCH

ZNALOST

PRO KOLEN SYSTMU AMADEUS

OBSAH 1. Veobecn st 1 Vnitrosttn tarify 1 Mezinrodn tarify 1 2. Publikace tarif 2 3. Zkladn rozdlen tarif 3 Tarify neveejn 3 Tarify veejn 3 Tarify vnitrosttn 3 Tarify mezinrodn 4 - normln 4 - zlevnn (special fares) 4 4. IATA AREAS 5 5. Zkladn pojmy, zkratky a definice 7 a) Dny, msce, zpis data 7 b) Dvoupsmenn smrov zkratky 7 c) Tarifn pojmy a zkratky 9 Mlov systm 9 d) Pojmy a odborn vrazy 9 OW cesty 9 Stopover, no-stopover, HIP 10 RT/CT cesty 11 NUC, ROE a LSF 11 BSR,BBR, ICH 12 e) Jin definice 13 6. Zempisn minimum 15 TC1 North Atlantic 15 Mid Atlantic 16 South Atlantic 17 TC2 Europe 18 Middle East 20 Africa 20 TC3 South Asian Subkontinent (SASC) 22 Japan / Korea 22 South East Asia (SEA) 22 South West Pacifik (SWP) 23

1. VEOBECN ST

Leteck peprava je celosvtovm fenomnem. Jej provozovn pekrauje hranice jednoho sttu, proto jako takov mus podlhat uritm obecn platnm mezinrodnm nor-mm a smlouvm. Prodej leteck pepravy vychz z nabdky tarifnch struktur, kter se mo-hou liit rozsahem, povolenm zpsobem uit a oblast, kde je mon uritou tarifn strukturu aplikovat.

Tarifn strukturu kad zem meme rozliit na dv ucelen skupiny: a) VNITROSTTN TARIFY, tj. soubory tarifn struktury, jejich pouit je striktn

omezeno uvnit hranic jednoho sttu. Vnitrosttn pepravu me provozovat nrodn dopravce (tzv. flag carrier), nebo regionln dopravce/dopravci, kte k takovto innosti zskaj oprvnn. Rozsah vnitrosttn tarifn struktury, zpsob jejho vytven a registrace novch tarif je vlun v pravomoci pslunch vldnch orgn.

b) MEZINRODN TARIFY, jejich psoben je takka celosvtov. Existence a tvorba

tchto mezinrodnch tarif podlh kontrole mezinrodnho sdruen leteckch dopravc IATA (International Air Transport Association). Tvorba IATA tarifn struktury pro kad konkrtn stt, podmnky jejho pouit a cenov relace (z hlediska konkurenceschopnosti okolnch zem) jsou stanovovny na pravidelnch konferencch dopravc v jednotlivch IATA oblastech/podoblastech (tzv. Traffic Conference) nebo mezi IATA oblastmi (Joint Traffic). (Pojem IATA oblast bude vysvtlen v kapitole 4). Vychz se pi tom z posouzen rentability provozovanch linek a z konkurennch dvod je struktura tarif danho sttu posuzovna i ve vztahu k okolnm zemm, piem cenov podmnky mohou bt ovlivnny do znan mry politicko-obchodnmi vazbami sousednch stt.

Pro pijet tarifn struktury je nutn souhlas vech zastnnch dopravc na IATA

konferenci pro pslunou oblast/podoblast, piem vldy jednotlivch stt musej v urenm termnu vyslovit vldn souhlas s novou pravou (= obchodn zven cen). Teprve potom me nov tarifn struktura vstoupit v platnost od stanovenho data, zpravidla k 1. dubnu a 1. jnu bnho roku. Vysloven vldnho nesouhlasu nebo vldn vhrady je eeno uritou zmnou tarifnho souboru, kter m vstoupit v platnost, ovem tato modifikace se tk pouze zmnnho nesouhlascho sttu.

Mezinrodn IATA tarify jsou stanoveny a publikovny v mstnch mnch (LSF = local selling fares) a pomocnch konstruknch jednotkch NUC (Neutral Unit of Construction).

Prce v leteck doprav a cestovnm ruchu je podmnna pouvnm odbornch vraz, termn a definic, kter maj celosvtovou platnost. Oznauj se jako tzv. ISO kdy, neboli kdy vytvoen INTERNATIONAL STANDARD ORGANISATION v anglick transkripci. (ISO je jedna ze ticeti nevldnch mezinrodnch organizac, majc poradn statut Ekonomick a sociln rady OSN. Spolupracuje s n asi 440 mezinrodnch organizac a jejich snahou je maximln unifikace celosvtov pouvanch termn, odbornch vraz, definic a pojm atd.).

Kad msto a letit m pidlenou uniktn tpsmennou zkratku, jejich znalost je nezbytnou soust odbornho argonu, korespondence a kadodenn praxe.

Krom tpsmennch kd mst a leti budeme pi prci velice asto potebovat pout dvou-psmennou zkratku sttu - tzv. ISO country code. Rovn tyto zkratky byly vytvoeny celosvtov. Dvou-psmenn zkratka sttu spolen s prvnm psmenem nzvu mstn mny vytv ISO currency code kd mny danho sttu neboli local currency. Nap. pro eskou republiku byl uren dvou-psmenn kd sttu CZ a nzev na mstn mny je koruna. Tpsmenn kd pro nai mnu tedy je CZK. Je dobr si uvdomit, e s tmito

1

zkratkami budeme v dennm styku a jejich znalost je tedy samozejm. Podobn samozejm je i znalost odbornch termn a definic, m se v praxi pedchz monm nedorozumnm pi vkladu podmnek tarif.

Tarifn struktura se vytvela postupn a neustle se vyvj. Clem tohoto vvoje je vytvoen optimlnch podmnek pro cestujc, piem cenov hladina mus bt takov, aby zainteresovala co nejir vrstvy obyvatelstva a zajistila pesmrovn klientely z jinch dopravnch odvtv. Finann pnos leteckch spolenost, kter je dsledkem zven zjmu o leteckou pepravu, mus bt rovn sledovn z hlediska podmnek aplikace tarif, protoe m je cena leteck pepravy/tarifu ni, tm tvrd jsou podmnky jeho pouit a tm psnj postih za nedodren podmnek cestujcmu hroz.

Letenka je tedy v podstat smlouvou mezi cestujcm, kter se zavazuje zaplatit uritou sumu a dodret urit podmnky (dlka pobytu, dopravce, pedepsan smrovn atd.), a dopravcem, kter se zavazuje, e cestujcho peprav v poadovanm termnu do poadova-nho msta. Nedodren podmnek bu pouit tarifu pedem vyluuje, nebo zakld prvo dopravce vyadovat/vynucovat si pokutu za poruen pravidel.

2. PUBLIKACE TARIF

Soubory tarif, ktermi se d leteck spolenosti a jimi poven agentury, jsou (krom

titnch manul) zobrazovny na displejch potaovch systm. Jde bu o vlastn systmy jednotlivch leteckch spolenost, nebo centrln systmy, kter slou pedevm potebm cestovnch agentur. Jde o tzv. GLOBAL DISTRIBUTION SYSTM (GDS) nebo COMPUTER RESERVATION SYSTM (CRS). Nejznmj z nich jsou krom systmu AMADEUS nap. SITA/AIRFARE, GALILEO, SABRE, WORLDSPAN a jin. A vak jde o jakkoliv systm, kad vychz vdy z:

a) oficiln IATA struktury

b) carriers fares, tj. tarif, kter si sami dopravci vytvej pro pouit vhradn na svch linkch (prakticky to znamen, e tyto tarify me publikovat pouze dopravce, kter k tomu zskal oprvnn pslunho vldnho orgnu pro civiln letectv a nabzet je bu sm, nebo prostednictvm agentur povench prodejem. V nkterch ppadech, zejmna pokud jde o body mimo s tohoto dopravce, me na peprav povolit participaci tzv. connecting carrier, neboli dopravci, kter od nj pebr cestujc pro nvaznou pepravu. V takovm ppad vak tato monost mus bt vslovn povolena pslunou poznmkou k tarifu).

c) struktury vnitrosttnch tarif

Je zejm, e carriers fares mohou daleko prunji reagovat na poadavky trhu, a ji ni cenou, ne jsou IATA oficiln tarify, nebo zajmavjmi obchodn-pepravnmi podmnkami, co je zejmna pro agentury mnohem pitalivj. IATA tarify, kter podlhaj schvlen k monmu pouit vemi dopravci v oblasti, nemohou specifickm potebm jednotlivch trh vyhovt (klientela nap. ve Francii je pln jin, ne v Rumunsku) a ani vychzet vstc rozdlnm finannm nrokm cestujc veejnosti. Vechny automatizovan systmy maj tyto tarify ve svch databankch a pi prci s nimi je kontroluj podle platnch IATA tarifn-kalkulanch pravidel.

2

3. ZKLADN ROZDLEN TARIF

Informace, kter obsahuj jednotliv potaov systmy, mohou mt rznou formu, pokud jde o uspodn a azen informac, ale obsah je stejn, protoe vechny vychzej ze stejnch zdroj. Zkladn rozdlen tarif na vnitrosttn a mezinrodn ji bylo popsno. Tarify, uren pro vnitrosttn pepravu, lze bn kalkulan kombinovat s mezinrodnmi, pokud jsou takovto kombinace povoleny pepravnmi podmnkami mezinrodnch tarif. Mezinrodn tarify jsou publikovny pro pmou leteckou pepravu mezi dvma body. Pro nai prci je vak dleit jet podrobnj dlen mezinrodnch tarif na:

I. TARIFY NEVEEJN

Jsou ureny zejmna cestovnm agenturm pro pepravu jednotlivc a skupin, piem cena letenky je soust tzv. package - tj. souhrnu slueb (ubytovn, stravovn, pojitn, vzov poplatky, leteck jzdn, jin typy jzdnho, okrun cesty a vlety atd.), kdy zkaznk plat veejn znmou cenu za kompletn poskytnut sluby, ani by znal hodnotu jednotlivch slueb.

II. TARIFY VEEJN Jsou ureny pro pepravu cestujcch za pedem stanovench prodejn-pepravnch podmnek a veejnch cen. Podmnky pro pouit jednotlivch typ tarif ble vymezuj:

a) poadavek minimlnho a maximlnho pobytu

b) povinnost pevn rezervace na celou cestu

c) obdob, kdy lze tarif aplikovat (sezona, den v tdnu)

d) poet dobrovolnch peruen cesty na dobu del ne 24 hodin

e) poet povolench pestup (stopover)

f) uren dopravce, kter me pepravu za dan tarif provst, event. s urenm sla letu nebo asu.

Veejn tarify tvo nejvt objem celkov leteck pepravy a dl se dle na:

a) Tarify vnitrosttn pro pepravu v rmci hranic jednoho sttu, jak bylo definovno ve

b) Mezinrodn tarify IATA tarify stanoven na konferencch dopravc pro danou oblast

c) Carriers fares tarify jednotlivch dopravc, upraven podle poteb a poadavk

mstnho trhu.

3

Mezinrodn tarify IATA i carriers fares dle dlme na:

a) Mezinrodn tarify normln (NORMAL FARES)

Normln tarify jsou cenov nejmn vhodn. Jejich struktura zahrnuje tarify pro pepravu v prvn td (F-class), v tzv. Business Class (C-class) a ve td ekonomick (Y-class). Toto oznaen je podle IATA resoluc. Jednotliv dopravci vak mohou pouvat i jin znaen normlnch tarif, nap. F tdu oznauj psmenem P (Premium), msto C tdy maj J-class a podobn.

Platnost normlnch tarif je jeden rok od data nstupu cesty na prvnm mezinrodnm seku, nebo pokud jsou vystaveny bez rezervace (tzv. open), jeden rok od data vystaven dokladu. dn jin restrikce se k tmto tarifm nevztahuje. Bhem doby platnosti cestujc me kdykoliv provst zmnu rezervace, pesmrovn cesty nebo vrcen neproletnch kupon bez pokuty za nedodren podmnek.

Typov oznaen tarif (F/C/Y nebo P/J/S a podobn) se nazv FARE BASIS. Kad typ tarifu m svj kd alfanumerick nebo alfabetick oznaen, ktermu vtinou odpovd knihovac tda RBD (Reservation Booking Designator). Rozlenn a piazen RBD k jednotlivm typm fare basis uruje dopravce podle svch vnitnch dispozic. Knihovac tda, uren pslunmu typu tarifu, mus bt vdy dodrena. Pouit nesprvn rezervan tdy nejen e vyluuje automatick ocenn rezervace, ale pi ztovn pepravnch doklad s dopravcem vdy znamen postih vymhn doplatku na nesprvn danou tdu.

Normln tarify mohou bt specifikovny jak pouze pro jednu cestu (One Way), tak pro cestu tam a zpt (Return Way). Cena leteckho jzdnho pouze pro one way cestu nen 50% zptenho tarifu, bv vtinou na rovni 60-65% ceny zpten letenky. Je to z toho dvodu, aby kombinace dvou jednosmrnch cest nebyla levnj, ne je publikovan jzdn ze zem potku cesty.

b) Mezinrodn tarify zvltn zlevnn publikovan (SPECIAL FARES)

Krom normlnch tarif me bt tarifn struktura vybavena celou adou zvltnch zlevnnch - publikovanch tarif, u kterch plat zsada: m ni cena, tm psnj podmnky. Zvltn tarify dlme na nkolik kategori podle zkladnch pepravnch pravidel. VDY jsou ureny pro zpten cestu, a ji typu RT (Return trip) nebo CT (Circle trip). (Oba vrazy budou dle pesn vysvtleny v kapitole Typy cest). m vce restrikc tarif obsahuje, tm vce kles cena jzdnho.

4 Krom ve uvedench typ jzdnho me tarifn struktura obsahovat celou klu tzv. SALE tarif, kter jsou ureny pro asov omezen obdob bu na dobu, kdy kles pirozen poptvka po leteck peprav, tj. v mimoseznnm obdob, kdy tedy je teba zvl vhodnmi cenami zjem probudit, nebo naopak sleduj obdob zvenho zjmu (nsk Nov rok, Vnoce), kdy naopak je teba mimodn poptvky vyut. Nzk cena tchto tarif je vzna na psn podmnky a zpravidla jsou nerefundovateln.

4 Podle specifickch poadavk trhu mohou dopravci rozit nabdku o urit typy jzdnho pro urit kategorie cestujcch. Podle fare basis tchto tarif lze ji pedem ci, koho se budou tkat. Nap. TEURZZ je jzdn pro mldenky, prv tak GYOUTH, zatm co QCD nebo VSENIOR jsou ureny dchodcm. Mohou to ale bt i specifikovan tarify pro dti a nemluvata nap. KPX3MCH a KPX3MIN jestlie ve fare basis je obsaen kd kategorie cestujcho (CH = dt, IN = nemluvn), nejsou to tarify se slevou. Sem pat i tzv. Companion fares, tj. jzdn pro spolen cestujc dospl osoby, nap. LCOM, kdy ob spolen cestujc osoby plat stejnou stku a lze aplikovat slevu pro dti a nemluvata, nebo typ DCN/DCP, kdy cestujc s oznaenm CN plat jzdn plus taxy, zatm co cestujc s oznaenm CP se veze a plat pouze taxy. Z tohoto typu companion fare nelze poskytovat slevy pro dti a nemluvata.

4

4. IATA AREAS Z hlediska leteck pepravy a pro poteby dopravc je svt rozdlen na ti IATA oblasti, z nich kad se dle dl na nkolik podoblast. Vyhlen mezinrodn tarify (IATA i Carriers fares) se aplikuj pro pepravu uvnit jedn oblasti/podoblasti (within area/subarea), nebo mezi oblastmi/podoblastmi (between areas/subareas) jako tzv. joint traffic. Pesn vymezen jednotlivch oblast a alespo nejdleitjch podoblast a bod lecch v nich, je nutn pro sprvnou aplikaci tarif a kalkulan ely. Nae kadodenn praxe se bez tchto zkladnch znalost neobejde. 1. IATA AREA 1 (oznaovan jako TC1 - Traffic Conference 1) tvo kontinent AMERIKA a pilehl ostrovy Havaj, Bermudy, ostrovy v Karibiku, Atlantickm ocen a Pacifiku, pokud jsou soust zem sttu, lecho na kontinent. Ponkud nelogicky je do tto oblasti zahrnut ostrov Grnsko, kter je soust Dnska.

Dl se na ti podoblasti: a) Severn Atlantik (NORTH ATLANTIC AREA), kam pat Kanada, USA, Mexiko a ostrovy, kter jsou soust tchto stt b) Stedn Atlantik (MID ATLANTIC AREA) zahrnuje stty lec na jih od Mexika na Panamsk ji, vetn ostrov, kter jim pat c) Jin Atlantik (SOUTH ATLANTIC AREA) tvo stty Brazlie, Argentina, Chile, Paraguay a Uruguay, vetn ostrov tmto sttm nleejcch 2. IATA AREA 2 (TC2 - Traffic Conference 2) se skld z kontinentln Evropy, jej hranici na vchod tvo poho Ural a vchodn beh Kaspickho moe. Co je za touto lini smrem na vchod, u pat do dal IATA oblasti. Samozejm sem pat vechny pilehl ostrovy v Severnm ledovm ocenu, Baltskm moi, Atlantiku a Stedozemnm moi, dle sem zahrnujeme kontinent Afriku s jejmi ostrovy a oblast Blzkho a Stednho Vchodu. Dl se na ti podoblasti: a) Evropa (IATA EUROPE AREA) zahrnuje vechny stty na zem geografick Evropy, tj. vetn evropsk sti Ruska a jejich ostrovy, cel Turecko (na evropskm kontinent le pouze 5% celkov rozlohy tohoto sttu) a dle ze severn Afriky Tunis, Alr a Maroko, vdy s nleejcmi ostrovy. Peprava nap. Casablanca-Copenhagen nebo Istanbul-Frankfurt tedy bude povaovna za pepravu zcela uvnit IATA Evropy. b) Middle East (MIDDLE EAST AREA) pro oblast Blzkho a Stednho Vchodu kon na vchodn hranici sttu rn, tj. pat sem vechny stty na Arabskm poloostrov od Stedozemnho moe po rnsko-afghnskou hranici a navc z zem Afriky jet Egypt a Sdn c) Afrika (AFRICA), respektive jej zbytek, je v TC2 posledn podoblast IATA.

5

I jednotliv podoblasti maj dle sv u rozlenn, nap. podoblast Evropa se dle dl na Skandinvii (= Norsko, vdsko, Dnsko, kter se pro ely leteck dopravy povauj za jednu zemi, tj. peprava Koda-Oslo je chpna jako domestic fare), Velkou Britnii, Iberii atd., v podoblasti Afrika se rozliuje Vchodn (Eastern), Jin (South), Zpadn (Western) a Stedn (Central) Afrika vetn ostrov. 3. IATA AREA 3 (TC3 - Traffic Conference 3) se dl na 4 podoblasti. Zahrnuje zbytek svta, ponaje lini Ural - vchodn beh Kaspickho moe - vchodn hranice sttu rn, neboli cel asijsk kontinent a psluejc ostrovy v Indickm ocen a Pacifiku, krom tch, kter se potaj do TC1 a TC2. a) Jihoasijsk subkontinent (SOUTH ASIAN SUBCONTINENT SASC) zan afghnskou hranic (nkdy se pro bli vymezen mluv linii 3K Kar/Kbul/Kandahr, co jsou prvn ti vznamnj body na zem TC3 a kon bangladsko-barmskou hranic. Pat sem tedy vechny stty, lec na Indickm poloostrov, tj. Afghnistn, Pkistn, Indie, Banglad, Nepl, Sr Lanka a pilehl ostrovy. b) Japonsko/Korea (JAPAN/KOREA) mal podoblast, kter krom Japonska zahrnuje oba korejsk stty, Severn i Jin Koreu. c) Jihozpadn Pacifik (SOUTH-WEST PACIFIC SWP) se skld z Austrlie, Novho Zlandu, Papua-Nov Guinea a vechna souostrov i samostatn ostrovy v Tichm ocen, s vjimkou tch, kter nleej do oblasti TC1. d) Jihovchodn Asie (SOUTH-EAST ASIA SEA) je nejvt podoblast v TC3. Zan na bangladsko-barmsk hranici a zahrnuje stty Myanmar, Thajsko, Malajsie, Singapur, Indonsie, Filipny, Laos, Vietnam, Kamboda, na, Mongolsko a stty, kter vznikly po rozpadu SSSR: Kazachstn, Kyrgyzstn, Tdikistn, Turkmenistn a Uzbekistn. Pat sem i ostrovy v moch a ocenech, kter tuto st svta omvaj. Z uvedenho pehledu je zejm, e IATA rozdlen svta nerespektuje obecn pouvan geopolitick dlen. Znalost zklad leteckho zempisu a IATA oblast me usnadnit prci. Nkter typy tarif mohou toti obsahovat restrikce, pokud jde o pepravu uvnit/mezi jednotlivmi oblastmi/podoblastmi, take je vdy teba peliv zvit, zda nmi zpracovvan itiner takovto restrikci nepodlh.

6

5. ZKLADN POJMY, ZKRATKY A DEFINICE Pojmy, definice a zkratky, uveden v tto kapitole, jsou obecn platn vrazy, bn pouvan v celosvtov leteck peprav. Je nezbytn nutn se s nimi seznmit natolik, abychom o vznamu jednotlivch daj nemuseli pemlet. Pitom vklad a chpn tchto pojm mus bt naprosto jednoznan bez ohledu na to, kde se s nm setkme. a) Dny a msce, zpis data: V leteck doprav se pouv standardn zpsob zpisu data. Pouvaj se anglick termny - tpsmenn zkratky nzv jednotlivch dn a msc a dvoucifern zpis poadovho dne v msci a roku. Pokud je den v msci jednocifern, pipisuje se ped nj nula. Zkratky msc: JAN JUL Zkratky dn v tdnu: Mon FEB AUG Tue MAR SEP Wed APR OCT Thu MAY NOV Fri JUN DEC Sat Sun Zpis potom vypad takto: 02FEB91 (pro datum 2. nora 1991), 24MAR00 nebo 20NOV55. asto se zejmna v letovch dech setkvme s selnm oznaovnm dn v tdnu: pondl je den 1, ter den 2 steda den 3 atd. Je-li tedy v letovm du uvedeno: lt ve dny 2,3,5 je spojen v ter, ve stedu a v ptek. daj: lt X6,7 - znamen to, e spojen je krom soboty a nedle kad den. Sdlen lt D znamen daily neboli denn spojen. b) Dvoupsmenn smrov zkratky (tzv. GLOBAL ROUTINGS) Cesta me probhat within Western Hemisphere (WH), tj. v rmci zpadn polokoule, zcela uvnit IATA oblasti TC1 na americkm kontinentu a pilehlch ostrovech, nebo within Eastern Hemisphere (EH), co znamen na vchodn polokouli, v rmci oblast TC2 a TC3. Kdy WH a EH uruj rozsah aplikace tarif. Toto rozdlen kopruje klasick zobrazen, tak jak ho znme ze kolnho atlasu. Z geografickho pohledu se leteck peprava uskuteuje ve smru ze severu na jih a obrcen, nebo z vchodu na zpad a naopak. Pro oznaen smru pepravy pouvme tzv. smrov kdy = global indicators. Tyto kdy jsou dvoupsmenn a vdy se uruj z pohledu bodu potku cesty: EB = eastbound, jde-li o cestu smrem na vchod (Pa-Bangkok) WB = westbound, jde-li o pepravu smrem na zpad (m-Boston) NB = northbound, tm je mylena cesta smrem na sever (Johannesburg-Stockholm) SB = southbound, neboli cesta ze severu na jih (Londn-Lagos)

7

Toto uren hlavnho smru je velice dleit pro ppady, kdy tarify maj seznn rovn, tj. jejich cena se mn v zvislosti na klimatickch podmnkch dan oblasti. Krom toho nkter typy tarif mohou bt s uritm smrovnm pmo svzny. Konkrtn typy tarif mohou mt jet pesnj smrov uren. Jedn se o tarify pro pepravu mezi spojenmi oblastmi (joint traffic - JT12, JT23, JT31 a JT123). Tyto globln indiktory (GI) jsou:

kd EH (Eastern Hemisphere) pro pepravu mezi body v oblasti TC2 a TC3, jestlie je cesta vedena pes Jihoasijsk subkontinent (SASC) nebo Jihovchodn Asii (SEA): FRA-BOM-BKK-MNL kd PO (Polar route), kdy cesta vede pes severn pl (via ANC): LON-ANC-TYO kd TS (Trans-Siberian), jde-li o pepravu z/do/via Japonska/Koreje a Evropu pes Sibi; pokud se nejedn o non-stop pelety, podmnkou je zpravidla transfer v MOW: PRG-MOW-SEL-TPE kd FE (Far East) pro pepravu mezi MOW (body v evropsk sti Ruska) a body v TC3 nevedenou pes Sibi: MOW-THR-BOM-CMB kd PA (Pacific) je pro pepravu mezi spojenmi oblastmi TC1 a TC3 pes Tich ocen: YVR-HNL-TYO-BJS kd AT (Atlantic) je uren pro pepravu JT12, tj. mezi oblast TC1 a TC2/3, kdy cestujc absolvuje cestu pes Atlantick ocen: RIO-MAD-CAI-JNB kd AP (Atlantic/Pacific) je uren pro pepravu mezi vemi JT123 oblastmi, neboli pro cesty kolem svta (Round-the-World = RTW fares), kde zkladn podmnkou pro RTW cestu jsou body ze vech t IATA oblast v itineri a souasn cesta pes oba oceny, Atlantik i Pacifik: PRG-LON-LAX-PPT-AKL-SIN-ROM-PRG kd SP (South Polar route) pro cesty pes Jin pl (mezi Jn Amerikou a Austrli) kd AF (via Africa) pro cesty mezi Evropou a Austrli veden pes bod v Jin Africe Globln indiktory jsou velice dleit v ppad, e do uritho bodu se cestujc me dostat rznmi cestami. Nap. cestujc, kter chce lett z PRG do MNL, si me vybrat bu: a) cestu s GI EH, pokud mu vyhovuje smrovn PRG-ZRH-BOM-BKK-SIN-MNL nebo b) cestu s GI TS, pro cestu z PRG do FRA a pak non-stop FRA-TYO-MNL nebo c) cestu s GI AP, pokud polet PRG-NYC-LAX-HNL-MNL. Kad smrovn bude mt jinou hodnotu v zvislosti na dlce cesty.

8

c) Tarifn pojmy a zkratky: Pro uren sprvn hodnoty leteckho jzdnho (stejn jako pi jinm zpsobu dopravy) je dleit, jakou vzdlenost cestujc letecky absolvuje. Pro tento el bylo nutno stanovit: MPM (Maximum Permitted Mileage), co je publikovan poet maximln povolench mil z bodu potku cesty do koncovho bodu tarifn kalkulace. MPM pedstavuj nejpmj vzdlenost mezi dvma body navenou o 15%, kter pot i s ortodromickm zakivenm zemskho povrchu. Jsou stanoveny pro vechny body, pro kter je vytvoena tarifn struktura, aby vbec mohla bt provedena kalkulace jzdnho. Mlov kalkulace je zkladem vpotu skuten hodnoty jzdnho a spov v porovnn stanoven hodnoty MPM vi soutu tzv. TPM (Ticketed Point Mileage), tj. nejkrat pm mlov vzdlenosti mezi dvma po sob nsledujcmi body itinere. (Nkdy se oznauj jako shortest operated mileage.) Na rozdl od MPM jsou TPM definovny pouze pro ty body, mezi ktermi existuje v relnm ase pm leteck (non-stop) spojen. Nejsou-li k dispozici TPM, nelze kalkulaci vytvoit! Do kalkulace jsou zahrnuty TPM vech bod, kter jsou zapsny v kalkulan rubrice, bez ohledu na to, zda jsou to body stopoveru nebo transferu. Porovnnm danch MPM a soutem TPM podle skuten letnch bod mohou nastat 2 monosti: a) souet TPM je ni (nebo nanejv roven) dan hodnot MPM pro zatek a konec cesty. Pak jako zklad pro dal vpoet bude aplikovno publikovan jzdn. b) souet TPM je vy, ne MPM cestujc tuto zajku mus platit. Cena publikovanho jzdnho se zv. Procentn naven hodnoty publikovanho jzdnho je skokov po 5%. Tato operace se nazv mlov pirka. Oznauje se kdem EMS (Excess Mileage Surcharge) a v kalkulanm rozpise psmenem M doplnnm selnm dajem o potu procent takto: 5M 10M 15M 20M 25M Maximln povolen naven je 25%. Pekroen maximln povolenho naven znamen, e na dan sek itinere nen mon aplikovat prbn publikovan jzdn. Takov cesta se mus rozdlit na vce sek a kalkulace se pro kad z nich mus udlat zvl. EMA (Extra Mileage Allowance) je opakem mlov pirky. Toto zvltn mlov povolen lze uplatnit formou mlovho odpotu dan hodnoty z celkovho soutu TPM a teprve takto upraven vsledek je porovnvn s MPM. Tmto zpsobem me bt cestujc motivovn k tomu, aby smroval cestu pes urit bod nebo oblast. V kalkulanm rozpise se mlov odpoet zaznamen psmenem E/ a za lomtkem bude buto konkrtn bod, na nj se vztahuje aplikace mlovho odpotu (E/BOM), nebo E/XXX v ppad, e je odpoet aplikovateln na any point jakkoliv bod. d) Pojmy a odborn vrazy: Pi prci s tarify je nejdleitj sprvn urit typ cesty, pro ni hodlme nabdnout urit jzdn. Rozliujeme tyto typy cest: OW (One Way) jzdn, kdy cesta vychz z uritho bodu, vede jen

9

jednm smrem a nevrac se zpt. Tyto jednoduch cesty poznme na prvn pohled podle toho, e zatek a konec cesty jsou dva rzn geografick body. Bod potku cesty se vdy nazv origin, konec cesty destinatnion. Pokud je cesta provedena stylem odlet-plet (non-stop flight), pak se jedn o direct fare a na takovouto cestu lze pout bn publikovan OW jzdn. Jestlie jsou mezi bodem potku a bodem uren dal body, jde o indirect fare a je nutn tarifn kalkulace. Prvnm krokem v tarifn kalkulaci je kalkulace mlov, druhm krokem je zhodnocen bod, lecch mezi origin a destination, kter se nazvaj intermediate points (mezilehl body) a mohou bt bu body: stopoveru, tj. body, kde cestujc bude mt peruen cesty na dobu del ne 24 hodin (tj. mezi minutou pletu a minutou odletu mus uplynout vce ne 24 krt 60 minut). Takovto bod me ovlivnit cenu jzdnho, protoe v ppad, e jde o tzv. Higher Intermediate Point neboli HIP (vy mezilehl bod) to znamen, e nkter z bod itinere mezi bodem potku cesty a koncem tarifnho komponentu m dra jzdn, ne je publikovan jzdn z bodu potku cesty do koncovho bodu. Tato skutenost se do kalkulace promtne tak, e toto dra jzdn bude zkladem dalho kalkulanho postupu vdy, pokud takovto bod bude chpn jako stopover, u kalkulac vdy, i kdy takovto bod bude pouze bodem transferu (pestupu), tj. peruen cesty do 24 hodin. Pro jednotliv typy tarif me bt poet stopover omezen a jejich rozloen v itineri me bt pedepsno. Dleit je pamatovat si, e: turnaround point (OTON BOD u zptench cest) se do celkovho potu stopover NEPOT! transfer (t transit) je pouze bodem pestupu (no-stopover). Me bt: a) on-line, tj. cestujc mn slo linky, ale ne dopravce OSR-PRG OK 023 PRG-FRA OK 536 b) interline, cestujc mn slo linky i dopravce OSR-PRG OK 023 PRG-FRA LH 3239 Body no-stopover jsou v kalkulanm rozpise graficky oznaeny X/.

10

RT (Return Fares) jsou cesty proveden letecky z bodu potku cesty a zpt do stejnho bodu. Jzdn je publikovno pro celou cestu a ke kalkulaci se pouv vhradn jedna polovina RT publikovanho jzdnho. Dle u tchto cest je striktn pravidlo o smru tarifn kalkulace, kter chrn rove tarif ze zem potku cesty, aby nedochzelo k jejich podbzen jinou monou kombinac. Toto pravidlo stanov, e komponent, kter se vrac do zem potku cesty se bere pro kalkulaci jako ze zem potku cesty. Publikovan RT jzdn pokrv nklady na celou cestu (PRG-LON-PRG) vdy jednou polovinou sv hodnoty na kad komponent. Prvn komponent, PRG-LON, je 1/2 publikovanho RT tarifu, druh komponent, kdy cestujc ve skutenosti let LON-PRG (je to tedy komponent, kter se vrac do zem potku cesty), je pokryt druhou polovinou tho publikovanho RT jzdnho, tedy PRG-LON/RT, neboli je to hodnota ze zem potku cesty. Za RT cestu se povauje takov itiner, kter m 2 mezinrodn tarifn komponenty stejn hodnoty. CT (Circle Trip) je definovna jako nvazn okrun leteck cesta jin ne RT. Zsadn rozdl je v tom, e cesta oznaen jako CT me mt vce tarifnch komponent, i lich poet, a jejich hodnoty jsou rzn. RTW (Round-the-World fares) jsou cesty kolem svta. V itineri musej bt body ze vech t IATA oblast a cestujc mus fyzicky absolvovat cestu pes oba oceny Atlantik a Pacifik. i) NYC-LON-BKK-SYD-SIN-LON-NYC nelze povaovat za cestu kolem svta, protoe zde chyb smrovn s globlnm indiktorem (GI) PA. ii) NYC-LON-BKK-SYD-TYO-HNL-NYC je RTW, protoe spluje podmnky: cesta vede pes Atlantik i Pacifik a jsou zde body z oblasti TC1, TC2 i TC3. OJ (Open Jaw) jsou tzv. nepln cesty, kde leteck peprava je peruena sekem pepravy jin (pozemn). Podle toho, kde se takovto neuzaven sek nachz, rozliuj se OOJ (Origin Open Jaw), TOJ (Turnaround Open Jaw), SOJ (Single Open Jaw) a DOJ (Double Open Jaw). Kalkulace tchto cest se d zvltnmi pravidly, pro ns je vak dleit bezpen typ cesty urit, protoe nkter druhy tarif lze aplikovat pouze na pesn dan typy cest. NUC (Neutral Unit of Construction) je pomocn kalkulan jednotka. Leteck jzdn (tarify nebo fares) jsou publikovny v mstn mn (tzv. - local selling fares LSF) a v NUC. Tyto pomocn jednotky nemaj dnou konkrtn hodnotu a jsou ureny vhradn ke kalkulacm nepmch cest. Do mstn mny se pevdj pomoc pepotacho kurzu ROE. rove NUC pro kadou mnu je stanovena na zklad dlouhodobho monitoringu jednotlivch nrodnch mn vi USD. D se tedy ci, e 1 NUC = 1 USD. Pokud je potek cesty v zemi s tzv. weak currency (tj. devalvovanou mnou), m konen vsledek kalkulace v NUC hodnotu USD. Vyjden kalkulace v NUC je nedlnou soust kalkulanho rozpisu v letence. daje v NUC se kadho tvrt roku zmn, i kdy hodnota jzdnho v mstn mn zstane stejn.

11

ROE (Rate Of Exchange) je pepotac koeficient, pomoc nho pevdme kalkulaci z NUC do LSF a naopak. Mn se 4krt ron (01JAN, 01APR, 01JUN a 01OCT) a pouv se nsledujc 3 msce. (V souvislosti se zmnou ROE dochz ke zmn tarif publikovanch v NUC.) ROE stanov IATA na zklad bankovnho pomru mstn mny vi USD za 15 dn msce urenho pro vytvoen koeficientu, a sice: v noru vytvo ROE pro platnost od 01APR v kvtnu pro platnost od 01JUN v srpnu pro platnost od 01OCT v listopadu pro platnost od 01JAN daj o platnm ROE je nedlnou soust kadho kalkulanho rozpisu. Vzhledem k tomu, e hodnota ROE je tvoena v asovm pedstihu, nemus pesn odpovdat bankovnmu kursu dolaru a mstn mny. ROE je vdy stanoveno na 6 desetinnch mst a mus se pouvat cel, i kdyby za desetinnou tekou byly nuly! LSF (Local Selling Fare) je mstn mna, v n jsou vystavovny doklady pro mezinrodn leteckou pepravu (letenky, MCO). Kad mna m svj tzv. ISO currency code, kter je tpsmenn a skld se z dvoupsmennho ISO country code a prvnho psmene nzvu mstn mny. ISO kd esk republiky je: CZ Nzev mstn mny je: koruna ISO currency code je: CZK Cestovn doklad vdy mus bt vystaven v mn zem potku cesty. Pi cestch zanajcch v Praze bude vdy hodnota letenky vyjdena v CZK, a to i kdyby cestujc ve skutenosti platil jinou mnou (EUR, USD atd.). Tato jin mna by byla uvedena pouze jako ekvivalent pslun hodnoty CZK pepotan pomoc platnho bankovnho kursu Bankers Selling Rate (BSR). Vjimky z tohoto pravidla se vztahuj pouze na mny devalvovan. Letenka se zatkem cesty v zemi s weak currency bude vdy vystavena v USD a pro tyto ely se vsledn kalkulace v NUC povauje za hodnotu v USD. (Pozor! Samotn NUC nem dnou hodnotu!) Abychom zskali hodnotu leteckho jzdnho v LSF, nsobme vsledek kalkulace v NUC platnm ROE. Mstn mny se po matematickm vpotu zaokrouhluj na cel hodnoty podle platnch IATA mnovch pravidel. Pi opanm postupu, tj. pokud potebujeme zjistit z LSF potebnou rove v NUC, dlme LSF platnm ROE a pouijeme vsledek vetn prvnch dvou mst za desetinnou rkou bez zaokrouhlovn. Veobecn plat: NUC x ROE = LSF BSR (Bankers Selling Rate) je kurs deviz, vydvan urenou bankou danho sttu pro prodej mnov jednotky jinho sttu. Oficiln kursy do potaovch systm dodvaj stty v rznch pravidelnch intervalech podle toho, jak se k tomu zavzaly IATA rezoluc. Nkter stt svj kurs upravuje denn, nkter 1krt tdn apod. V kadm ppad mus bt pepoet dvou mn proveden na prvnm mst pomoc BSR platnho v dob platby. Nen-li BSR k dispozici (bu banka nem k urit mn stanoven kurs nebo nen platn kurs vkldn do systmu), mus bt pro pepoet dvou mn mezi sebou pouit tzv.

12

ICH (IATA Clearing House Rate), neboli prmrn ztovac kurs, kter vydv IATA ztovac banka vdy pro obdob od 1. dne msce do poslednho dne msce jako tzv. last five days average pedchozho msce. Tento ICH monitoruje vechny existujc mny vi USD a GBP a pro pepoet dvou mn mezi sebou se pouv tzv. cross-rate. ICH si nevm bnch kursovnch vkyv, pokud nepeshnou 10% BBR (Bankers Buying Rate) je kurs stanoven povenou bankou pro vkup mnov jednotky jin zem. M pouze informativn charakter. Ze vech t uvedench kurs je nejmn vhodn a nikdy nesm bt pouit pro vyjden hodnoty leteckho jzdnho! e) Jin definice: adult je osoba star 12 let, z hlediska leteck pepravy povaovan za dosplou ADVP (Advance Purchased Period) je pedplatn lhta, kterou je nutno dodret mezi nejzazm monm datem nkupu letenky a nejdvjm monm nstupem cesty. Je udvna potem dn 7, 14, 21 apod. applicable fare je zvolen tarif, a u normln nebo zvltn zlevnn, kter vybrme s pihldnutm ke vem podmnkm vybranho tarifu, smrovn a kategorii cestujcho between/and se rozum pojem nebo daj, kter lze st a aplikovat v obou smrech; nap. TPM nebo MPM (jsou stejn z bodu potku do koncovho bodu kalkulace a naopak) booking je zajitn msta na urit den, let a hodinu v knihovac td, kter odpovd zvolenmu typu tarifu child je dt od 2 do 12 let cestujc v doprovodu dospl osoby star 12 let, kter m n-rok na pslunou dtskou slevu z aplikovanho tarifu pro dosplou osobu, m svoji letenku, sedaku a volnou vhu povolench zavazadel combination of fares je povolen nebo monost sloit v itineri bu poloviny publikova-nch RT tarif nebo dvou stejnch typ tarif (nap. PRG-FRA + PRG-HAM) bod tarifn kalkulace, za nm cesta dle pokrauje connecting flight se mysl nvazn spojen v pestupovm bod, jestlie z bodu potku cesty do koncovho bodu neexistuje pm spojen. Cestujc zde mus mt zajitn asov interval nutn k pestupu, tzv. minimum connecting time (MCT), kter je na jednotlivch letitch rzn counting of days pro sprvn posouzen doby potebn k dodren poadavku minimlnho a maximlnho pobytu podle podmnek tarifu je velice dleit. Minimln pobyt neboli minimum stay je poet dn, kter nejmn mus cestujc strvit pobytem v otonm bod (nebo v bod stopoveru), potno ode dne nsledujcho po dni pletu (den pletu se do sta-novenho potu nezahrnuje!) Je stanoven konkrtnm potem dn (7D, 10D, 3D) nebo obecnji jako tzv. SU (Sunday Rule) neboli pravidlo nedlnho nvratu. Pi aplikaci tohoto pravidla me cestujc nastoupit zpten cestu nejdve prvn nedli, kter nsleduje po dni pletu, po tto kterkoliv den v tdnu v rmci tzv.

13

maximum stay je doba maximln platnosti leteckho dokladu (letenky). Pot se od dne nstupu cesty na dan asov sek od data do data (nap.: jednomsn platnost dokladu, nstup cesty 12APR, plat do 12MAY). Vjimku tvo posledn dny msc jednomsn platnost letenky s nstupem cesty 28FEB kon 31MAR nebo naopak pi nstupu cesty 31JAN kon jednomsn platnost 28FEB deadline je odpotvn dn mezi ukonenm ADVP a nstupem cesty (tzv.count down) u nkterch typ tarif. V tomto ubvajcm asovm intervalu ji zpravidla nen mon dlat v rezervaci zmny pokud jsou podmnkou tarifu povoleny, je to vdy before deadline destination je msto uren u OW cest turnaround point (oton bod) je koncov bod u zptench cest direct fare je pm publikovan tarif pro jednosekovou cestu z bodu potku do koncovho bodu, kter by bylo mon pout v ppad, e itiner nebude zahrnovat mezilehl body s monost HIP a nebude nutn ani mlov kalkulace pro uren eventuln mlov pirky EMS, tedy pouze v ppadech, kdy cesta bude provedena jako non-stop flight, pm neperuen let jednm dopravcem z bodu potku do clovho bodu stylem odlet-plet dokldkov tarif je typ jzdnho, kter je mono nabzet pouze krtk asov sek ped odletem k doplnn voln kapacity na lince (t last minute fare nebo stand by fare) domestic fare je jzdn pouiteln pro leteckou pepravu v jedn zemi from-to znamen pouit daje nebo informace vhradn v jednom smru na rozdl od between/and. Jde o tarifn strukturu, letov dy atd. indirect fare je jakkoliv jin leteck jzdn ne direct fare infant je dt ve vku od 0 do dvou let cestujc v doprovodu dospl osoby star 12 let. M nrok na povolenou volnou vhu zavazadel, ale nem nrok na sedaku, mus vak mt svoji vlastn letenku s odpovdajc slevou zpravidla 90% aplikovatelnho tarifu pro dospl. S jednou dosplou osobou me cestovat pouze jeden infant! rebooking je zmna data ji proveden, vystaven rezervace pokud to podmnky tarifu dovoluj. Nkdy je takovto zmna povolena za pokutu. U normlnch tarif (full fares) je mon dlat rebooking kdykoliv. V letence se zmna data provd pomoc revalidace, je to zmna data u elektronickch letenek bez vmny letenky reissue (pevystaven) je zmna letenky vmnou za novou letenku rerouting je zmna itinere, kdy je nutn pevystaven dokladu side trip je st itinere s opakujcmi se body, kter je vylenna do samostatn kalkulace (nap. kalkulace PRG-ATH-BOM-MAA-BOM-FRA-PRG bude zahrnovat outbound komponent PRG-BOM via ATH, inbound komponent BOM-PRG via FRA a samostanou kalkulaci pro BOM-MAA-BOM = side trip) surface transportation je pozemn peprava v rmci itinere. Kalkulace cest s takovm sekem m pesn pravidla. Dleit je pamatovat si, e oba koncov body pozemn pepra-vy se potaj jako jeden (stopover nebo oton bod)

14

unaccompanied minor je samotn cestujc dt ve vku do 12 let. Jeho peprava se d zvltnmi pedpisy, vdy mus bt vydn souhlas dopravce. Vkov hranice je u rznch leteckch spolenost rzn, prv tak jako poskytovn slev pro tyto cestujc (nkdy nen poskytnut slevy vbec mon) via znamen pes vice versa (t v.v.) znamen i v obrcenm smru

6. ZEMPISN MINIMUM V tto kapitole jsou uvedeny nejastji pouvan tpsmenn zkratky (tzv. ISO kdy) mst a leti, v poad podle IATA oblast. * TC1 NORTH ATLANTIC SUBAREA aa) KANADA ISO country code : CA ISO currency code: CAD kanadsk dolar Msta: Halifax YHZ Montreal (city) YMQ letit Dorval YUL Mirabel YMX Ottawa YOW Toronto (city) YTO letit Pearson Intl YYZ Vancouver YVR Edmonton YEA Winnipeg YWG

(Pozn.: zkratky vech mst v Kanad zanaj psmenem Y-). ab) USA ISO country code : US ISO currency code: USD - americk dolar Msta na vchodnm pobe: Boston BOS New York (city) NYC letit Newark EWR La Guardia LGA Kennedy JFK Philadelphia PHL Washington (city) WAS letit Dulles IAD National DCA Baltimore BWT Msta na zpadnm pobe: Seattle SEA San Francisco SFO Los Angeles LAX Oblast Velkch jezer: Chicago (city) CHI letit OHare ORD Midway MDW Detroit DTT Cleveland CLE

15

Oblast Mexickho zlivu: Miami MIA New Orleans MSY Houston HOU Atlanta ATL Dallas DFW Centrln st USA: Minneapolis MSP Denver DEN Saint Louis STL Aljaka: Anchorage ANC Hawaii: Honolulu HNL Bermudas: Bermuda BDA ac) MEXIKO ISO country code : MX ISO currency code: MXN - mex.nuevo peso - nekonvetibiln USD pro mezinr. let. pepravu Msta: Mexico City MEX Acapulco ACA Guadalajara GDL * TC1 - MID ATLANTIC SUBAREA

Do tto oblasti pat stty lec na Panamsk ji na jih od Mexika, dle ostrovn stty v Karibskm moi a jihoamerick stty Venezuela, Kolumbie, Ekvdor, Bolivie a Peru. Stt: kd kd msto: zkratka zem: mny/nzev: Guatemala GT GTQ/quetzal* Guatemala City GUA Belize BZ BZD/bel.dolar* Belize City BZE Honduras HN HNL/lempira* Tegucigalpa TGU El Salvador SV SVC/colon* San Salvador SAL Nicaragua NI NIO/oro* Managua MGA Panama PA PAB/balboa* Panama City PTY Costa Rica CR CRC/colon* San Jos SJO Cuba CU CUP/peso Havana HAV Dominican Rep. DO DOP/peso* Santo Domingo SDQ Haiti HT HTG/gourde* Port au Prince PAP Jamaica JM JMD/jam.dolar* Kingston KIN Puerto Rico PR USD San Juan SJU Trinidad&Tobago TT TTD/trin.dolar* Port au Spain POS Bahamas BS BSD/bah.dolar* Nassau NAS Freeport FPO Barbados BB BBD/barb.dolar* Bridgetown BGI Guyana GY GYD/guyana dolar*Georgetown GEO

16

Suriname SR SRD/sur.dolar* Paramaribo PBM Venezuela VE VEF/bolivar* Caracas CCS Columbia CO COP/peso* Bogota BOG Ecuador EC USD Quito UIO Peru PE PEN/nuevo sol* Lima LIM Bolivia BO BOB/boliviano* La Paz LPB Virgin Islands VI USD St Croix STX West Indies St Lucia SLU Antigua ANU Lesser Antilles Point-a-Pitr PTP Fort de France FDF French Guiana GF EUR Cayenne CAY Netherlands Antilles AN ANG/guilder Curacao CUR (Pozn.: mny oznaen * jsou nekonvertibiln, mohou bt pouity pouze pro domc leteckou pepravu. Mezinrodn leteck doklady musej bt vystaveny v USD). * TC1 SOUTH ATLANTIC SUBAREA aa) BRAZILIE ISO country code : BR ISO currency code: BRL real* (nekonvertibiln) USD pro mezinrodn pepravu Msta: Brasilia BSB Manaus MAO Rio de Janneiro RIO letit International GIG Santos Dumont SDU Sao Paulo SAO letit International GRU Conhongas SDU Viracopos VCP Recife REC ab) ARGENTINA ISO country code : AR ISO currency code: ARS argentin peso*- nekonvert. USD pro mezinrodn pepravu Msta: Buenos Aires BUE letit Ministro Pistarini EZA Aeroparque AEP Cordoba COR ac) CHILE ISO country code : CL ISO currency code: CLP chilean peso* - nekonvert. USD pro mezinrodn pepravu Msta: Santiago de Chile SCL ad) PARAGUAY ISO country code : PY ISO currency code: PYG guarani* nekonvertibiln USD pro mezinrodn pepravu Msta: Asuncion ASU

17

ae) URUGUAY ISO country code : UY ISO currency code: UYU peso uruguayo* -nekonvert. USD pro mezinrodn pepravu Msta: Montevideo MVD * TC2 EUROPE SUBAREA (Evropa) Do podoblasti Evropa pat krom kontinentu (od Atlantickho ocenu a k poho Ural) cel Turecko a navc Maroko, Alr a Tunis. Budeme-li st mapu zleva doprava a shora dol, najdeme tyto stty a msta:

Stt: kd kd msto: zkratka: zem: mny/nzev: Island IS ISK/krona Reykjavik REK letit Keflavik KEF Reykjavik RKV Norsko NO NOK/krone Oslo OSL letit Oslo Airp. OSL Moss-Rygge RYG Sandefjord TRF Bergen BGO Stavanger SVG Trondheim TRD vdsko SE SEK/krona Stockholm STO letit Arlanda ARN Bromma BMA Gothenburg GOT Malmo MMA Finsko FI EUR Helsinki HEL Tampere TMP Turku TKU Rusko (CIS) RU RUR/rubl* Moskva MOW letit Bykovo BKA Domodedovo DME Sheremetyevo SVO Vnukovo VKO Saint Petersburg LED Irsko IE EUR Dublin DUB Shannon SNN Velk Britnie GB GBP/pound London LON letit Gatwick LGW Heathrow LHR Luton LTN Stansted STN Belfast BFS Glasgow GLA Edinbourgh EDI Manchester MAN Birmingham BHX Dnsko DK DKK/krone Copenhagen CPH

18

Nmecko DE EUR Berlin BER letit Tegel TXL Schonefeld SXF Tempelhof THF Hamburg HAM Dusseldorf DUS Munich MUC Cologne CGN Stuttgar STR Frankfurt FRA Polsko PL PLN/zloty* Warsaw WAW Estonia EE EEK/kroon* Tallin TLL Latvia LV LVL/lat* Riga RIX Lithuania LT LTL/litas* Vilnius VNO Netherlands NL EUR Amsterdam AMS Belgie BE EUR Brussels BRU esk republika CZ CZK/koruna Praha PRG Slovensko SK SKK/koruna Bratislava BTS Luxembourgh LU EUR Luxembourgh LUX vcarsko CH CHF/franc Zurich ZRH Geneva GVA Rakousko AT EUR Vienna VIE Maarsko HU HUF/forint Budapest BUD Ukraine UA UAH/hryvnia* Kiev IEV letit Borispol KBP Rumunsko RO ROL/leu* Bucharest BUH letit Otopeni OTP Francie FR EUR Paris PAR letit Orly ORY Le Bourget LBG Charles de Gaulle CDG Marseille MRS Nice NCE Lyon LYS Bulharsko BG BGN/lev* Sofia SOF panlsko ES EUR Madrid MAD Barcelona BCN Malaga AGP Palma Mallorca PMI Gran Canaria LPA Itlie IT EUR Rome ROM letit Ciampino CIA Fiumicino FCO Milan MIL letit Linate LIN Malpensa MXP Venice VCE Naples NAP Torino TRN Albnie AL ALL/lek* Tirana TIA Portugalsko PT EUR Lisbon LIS Gibraltar GI GIP/pound Gibraltar GIB Turecko TR TRY/lira* Istanbul IST Ankara ANK ecko GR EUR Athens ATH

19

Maroko MA MAD/dirham Casablanca CAS Marrakech RAK Tunisko TN TND/dinar Tunis TUN Alrsko DZ DZD/dinar Algier ALG Malta MT EUR Malta MLA * TC2 MIDDLE EAST SUBAREA (Stedn vchod) Stt: kd kd msto: zkratka: zem: mny/nzev: Egypt EG EGP/pound Cairo CAI Luxor LUX Hurghada HRG Sdn SD SDG/pound Khartoum KRT Libanon LB LBP/pound* Beirut BEY Syrie SY SYP/pound Damascus DAM Israel IL ILS/sheqel* Tel Aviv TLV Jordnsko JO JOD/dinar Amman AMM Iraq IQ USD Baghdad BGW Basra BSR Iran IR IRR/rial Teheran THR Saudi Arabia SA SAR/riyal Dhahran DHA Jeddah JED Riyad RUH Bahrain BH BHD/dinar Bahrain BAH United Arab Emirates AE AED/dirham Abu Dhabi AUH Dubai DXB Sharjah SHJ Qatar QA QAR/riyal Doha DOH Yemen YE YER/riyal Aden ADE Sanaa SAH Oman OM OMR/rial Muscat MCT Pozn.: mny oznaen * jsou nekonvertibiln, mohou bt pouity pouze pro domc pepravu. Mezinrodn letenky musej bt vystaveny v USD, pop. v EUR. * TC2 AFRICA Subarea EAST AFRICA Stt: kd kd msto: zkratka: zem: mny/nzev: Ethiopia ET ETB/birr* Addis Ababa ADD Eritrea ER ERN/nafka* Asmara ASM Djibouti DJ DJF/franc Djibouti JIB Somalia SO SOS/shilling* Mogadishu MGQ Uganda UG UGX/shilling* Kampala KLA

20

Entebbe EBB Kenya KE KES/shilling* Nairobi NBO Mombasa MBA Rwanda RW RWF/franc Kigali KGL Burundi BI BIF/franc Bujumbura BJM Tanzania TZ TZS/shilling* Dar-es-Salaam DAR Subarea CENTRAL AFRICA Zambia ZM ZMK/kwacha* Lusaka LUN Malawi MW MWK/kwacha* Lilongwe LLW Zimbabwe ZW ZWD/zimb.dolar Bulawayo BUO Subarea SOUTH AFRICA Stt: kd kd msto: zkratka: zem: mny/nzev: Botswana BW BWP/pula Gaborone GBE Mozambik MZ MZN/metical Maputo MPM Lesotho LS LSL/loti Maseru MSU South Africa ZA ZAR/rand Pretoria PRY Johannesburg JNB Durban DUR Cape Town CPT Namibia NA NAD/dollar Windhoek WDH Swaziland SZ SZL/lilangeni Mbabane QMN Subarea WEST AFRICA Stt: kd kd msto: zkratka zem: mny/nzev: Angola AO USD Luanda LAD Congo democratic CD CDF/franc* Kinshasa FIH Congo CG XAF/CFA franc Brazzaville BZV Gabon GA XAF/CFA franc Libreville LBV Cameroon CM XAF/CFA franc Yaound YAO Cape Verde CV CVE/escudo* Praia RAI Central Africa CF XAF/CFA franc Bangui BGF Nigeria NG NGN/naira* Lagos LOS Sao Tome a/Prin. ST STD/dobra* Sao Tome TMS Benin BJ XOF/CFA franc Benin City BNI Togo TG XOF/CFA franc Lom LFW Ghana GH GHS/cedi Accra ACC Cote dIvoire CI XOF/CFA franc Abijan ABJ Liberia LR LRD/dollar* Monrovia MLW Sierra Leone SL SLL/leone* Freetown FNA Guinea GN GNF/franc* Conakry CKY Guinea Bissau GW XOF/CFA franc Bissau OXB Gambia GM GMD/dalasi* Banjul BJL Senegal SN XOF/CFA franc Dakar DKR

21

Burkina Faso. BF XOF/CFA franc Ouagadougou OUA Mauretania MR MRO/ouguiya Nouakchott NKC Mali ML XOF/CFA franc Bamako BKO Niger NE XOF/CFA franc Niamey NIM Chad TD XAF/CFA franc Ndjamena NDJ K Africe se dle potaj tzv. Indian Ocean Islands ostrovy lec u vchodnho pobe Afriky: Seychelles SC SCR/rupee Mahe Island SEZ Madagascar MG MGA/ariary Antananarivo (Malagasy) TNR Mauritius MU MUR/rupee Mauritius MRU Runion RE EUR Saint Denis RUN Poznmka: Africk stty, kter byly francouzskmi koloniemi, maj vtinou mstn mnu odvozenou od francouzskho franku. Tato mna se oznauje souhrnn kdem XOF nebo XAF podle oblasti. * TC3 SOUTH ASIAN SUBCONTINENT SUBAREA (SASC) Stt: kd kd msto: zkratka zem: mny/nzev: Afghnistn AF AFN/afghani* Kabul KBL Pkistn PK PKR/rupee Islamabad ISB Rawalpindi RWP Karachi KHI India IN INR/rupee Delhi DEL Mumba (Bombay) BOM Calcutta CCU Madras MAA Sri Lanka LK LKR/rupee Colombo CMB Nepl NP NPR/rupee* Kathmandu KTM Bangladesh BD BDT/taka* Dhaka (Dacca) DAC * TC3 JAPAN / KOREA SUBAREA Japan JP JPY/yen Tokyo TYO letit Narita NRT Haneda HND Osaka OSA Korea (north) KP KPW/won Pyongyang FNJ Korea (south) KR KRW/won Seoul SEL * TC3 SOUTH EAST ASIA SUBAREA (SEA) Myanmar (Barma) MM MMK/kyat Yangon (Rangoon) RGN Thailand TH THB/baht Bangkok BKK Phuket HKT Cambodia KH KHR/riel* Phnom Penh PNH

22

23

Laos LA LAK/kip* Vientianne VTE Vietnam VN VND/dong* Hanoi HAN Saigon SGN Malaysia MY MYR/ringgit Kuala Lumpur KUL Penang PEN Singapore SG SGD/dolar Singapore SIN Indonesia ID IDR/rupiah* Jakarta JKT Denpasar DPS Phillipines PH PHP/peso* Manila MNL Taiwan TW TWD/dolar Taipei TPE China CN CNY/yuan Beijing (Pekink) BJS Shanghai SHA Guangzhou (Canton) CAN Hong Kong HKG Mongolia MN MNT/tugrik* Ulan Bator ULN Kazakhstan KH KHR/riel* Almaty ALA Kyrgyzstan KG KGS/som* Bishkek FRU Tajikistan TJ TJS/somori Dushanbe DYU Uzbekistan UZ UZS/sum* Tashkent TAS Turkmenistan TM TMM/manat* Ashgabad ASB * TC3 SOUTH WEST PACIFIC SUBAREA (SWP) Stt: kd kd msto: zkratka zem: mny/nzev: Australia AU AUD/dolar Sydney SYD Melbourne MEL Brisbane BNE Perth PER Darwin DRW Gold Coast OOL New Zealand NZ NZD/dolar Auckland AKL Christchurch CHC Wellington WLG Rotorua ROT Papua New Guinea PG PGK/kina Port Moresby POM Fidji FJ FJD/dolar Suva SUV Nadi NAN Solomon Islands SB SBD/dolar Honiara HIR New Caledonia NC XPF/franc Nouma NOU Tahiti/Polynesia PF XPF/franc Papeete PPT Moorea MOZ Bora Bora BOB Cook Islands CK NZD/NZD dolar Rarotonga RAR Western Samoa WS WST/tala Apia APW American Samoa AS USD/dolar Pago Pago PPG Tonga Islands TO TOP/paanga Tongatapu TBU Vanuatu VU VUV/vatu Port Vila VLI

Pro Vai prci byste mli umt zaadit jednotliv stty do pslunch podoblast. Pesn umstn nebo msto je pak u s pomoc mapy snadn. Je dobr mt po ruce kapesn atlas nebo mapu svta, ale zkladn orientace je nezbytn.

MINIMUMZKLADNCHZNALOST

4. IATA AREAS