90
1 Analýza bariér vstupu žáků základních škol do technického vzdělávání Výstup TA ČR Datum: 30. 7. 2015 Zpracoval: TREXIMA, spol. s r. o.
1
Analýza bariér vstupu žáků základních
škol do technického vzdělávání
Výstup TA ČR
Datum: 30. 7. 2015
Zpracoval: TREXIMA, spol. s r. o.
2
OBSAH
OBSAH ..................................................................................................................................................... 2
ÚVOD ....................................................................................................................................................... 4
1. Technické vzdělávání ve strategických dokumentech ............................................................. 5
1.1 Zjištění PISA 2012 – matematická gramotnost ........................................................................ 6
1.2 Strategické dokumenty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ................................... 9
1.2.1 Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 ............................................ 9
1.2.2 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období
let 2015-2020 ................................................................................................................. 10
1.2.3 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 ............................................................... 11
1.2.4 Reforma školství, učňovské a technické vzdělávání ....................................................... 12
1.2.5 Akční plán podpory odborného vzdělávání .................................................................... 14
1.2.6 Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – komparační analýza 2014 . 16
1.3 Strategické dokumenty Ministerstva průmyslu a obchodu ................................................... 17
1.4 Další analyzované dokumenty a aktivity ................................................................................ 18
1.4.1 Audit vzdělávacího systému v ČR: rizika a příležitosti (2014) ........................................ 18
1.4.2 Národní dohoda v oblasti rozvoje lidských zdrojů ......................................................... 20
1.5 Analýzy, studie, výstupy z projektů a jiné podklady zabývající se problematikou technického
vzdělávání na ZŠ ..................................................................................................................... 22
1.6 Bariéry identifikované z rešerší strategických a dalších dokumentů ..................................... 26
1.6.1 Bariéry na národní úrovni .............................................................................................. 27
1.6.1.1 Systémové bariéry .......................................................................................................... 27
1.6.1.2 Finanční bariéry .............................................................................................................. 27
1.6.1.3 Praktické bariéry ............................................................................................................ 27
1.6.2 Bariéry na úrovni učitelů, školy, žáků a rodičů ............................................................... 28
1.6.2.1 Bariéry na úrovni učitelů ................................................................................................ 28
1.6.2.2 Bariéry na úrovni školy ................................................................................................... 28
1.6.2.3 Bariéry na úrovni žáků .................................................................................................... 29
1.6.2.4 Bariéry na úrovni rodičů ................................................................................................. 29
1.6.3 Shrnutí bariér identifikovaných ze studia analýz a průzkumů ....................................... 30
2. Realizace kvalitativního průzkumu ........................................................................................ 33
2.1 Elektronické dotazníkové šetření ........................................................................................... 33
2.1.1 Vyhodnocení dotazníku – respondenti pedagogičtí pracovníci ZŠ................................. 34
2.1.2 Vyhodnocení dotazníku – respondenti žáci 5. tříd ZŠ .................................................... 45
3
2.1.3 Vyhodnocení dotazníku - respondenti žáci 9. tříd ZŠ ..................................................... 55
2.2 Shrnutí závěrů z dotazníkového šetření: identifikované bariéry ........................................... 70
2.3 Osobní dotazování ................................................................................................................. 71
2.3.1 Vyhodnocení osobního dotazování dle jednotlivých témat ........................................... 71
2.3.2 Shrnutí závěrů z osobního dotazování: identifikované bariéry ...................................... 76
3. Identifikované bariéry a doporučené návrhy opatření na jejich odstranění ......................... 77
3.1 Bariéry identifikované z analýz studií a kvalitativního průzkumu .......................................... 77
3.1.1 Systémové bariéry .......................................................................................................... 77
3.1.2 Legislativní bariéry ......................................................................................................... 78
3.1.3 Finanční bariéry .............................................................................................................. 78
3.1.4 Bariéry vyplývající ze způsobu výuky, prospěchu žáků a jejich vztahu ke škole ............ 79
3.1.5 Ostatní bariéry ................................................................................................................ 80
3.2 Návrhy opatření k odstranění identifikovaných bariér .......................................................... 81
3.2.1 Systémová opatření........................................................................................................ 81
3.2.2 Legislativní opatření ....................................................................................................... 82
3.2.3 Finanční opatření ........................................................................................................... 82
3.2.4 Opatření související s výukou ......................................................................................... 84
3.2.5 Ostatní opatření ............................................................................................................. 85
ZÁVĚR .................................................................................................................................................... 86
SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................................... 87
4
ÚVOD
Cílem analýzy s názvem „Analýza bariér vstupu žáků základních škol do technického vzdělávání“ je
identifikovat bariéry, které brání žákům ZŠ vstoupit do technického vzdělávání, a navrhnout opatření,
která by mohla pomoci identifikované bariéry odstranit. Realizace analýzy je rozdělena na dvě části –
analytickou a výzkumnou.
V první části jsou analyzovány strategické a koncepční materiály. Jedná se např. o „Strategii
vzdělávací politiky České republiky do roku 2020“, dále o „Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje
vzdělávací soustavy České republiky na období let 2015 – 2020“, „Strategii digitálního vzdělávání“,
„Akční plán podpory odborného vzdělávání“. Dále jsou analyzovány další materiály, studie, zprávy,
analýzy a šetření dotýkající se problematiky technického vzdělávání. Cílem analýzy je zjistit, zda se
tyto materiály zabývají technickým vzděláváním na základních školách a pokud ano, kde spatřují
bariéry vstupu žáků ZŠ do dalšího technicky zaměřeného vzdělávání a případně, jak tyto bariéry
jednotlivé strategické a další materiály řeší. Výstupem této části je výčet možných bariér vstupu žáků
ZŠ do technického vzdělávání na středoškolské úrovni, které byly identifikovány při studiu
strategických materiálů.
Druhá část je založena na kvalitativním šetření realizovaném formou elektronického a osobního
dotazování učitelů a žáků ZŠ. Vybraný vzorek základních škol byl osloven v dotazníkovém šetření
realizovaném pro tři cílové skupiny – pedagogické pracovníky, žáky 5. tříd a žáky 9. tříd. Cílem
elektronického dotazníkového šetření bylo zjistit motivy žáků v profesně vzdělávacím procesu a získat
informace o výuce technických předmětů na konkrétní základní škole, včetně údajů o vybavenosti
školy, o používaných výukových metodách či o spolupráci školy se zaměstnavateli. Pro lepší
specifikaci bariér vstupu žáků do technického vzdělávání a doplnění šetření bylo s vybranými dvaceti
základními školami zrealizováno osobní dotazování.
Výstupy z analýz studií, dotazníkového šetření i osobního dotazování byly vyhodnoceny a výsledky
byly promítnuty do seznamu identifikovaných bariér způsobujících nízký zájem žáků základních škol
o technické vzdělávání. Následně byla navržena opatření vedoucí k řešení odstranění nebo eliminaci
identifikovaných bariér.
5
1. TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ VE STRATEGICKÝCH DOKUMENTECH
Pro účely analýzy strategických materiálů byly vybrány materiály, které se zabývají vzděláváním v ČR
a které jsou aktuální z hlediska doby, kdy byly vytvořeny, a z hlediska jejich dopadu (do analýzy byly
proto zahrnuty především materiály vytvořené v letech 2013 – 2015). Vybrané materiály byly
setříděny z hlediska jejich tvůrce (MŠMT, MPO, další tvůrci – střešní zástupci zaměstnavatelů,
regionální orgány statní správy, školy, výzkumné organizace). Následně byly materiály setříděny dle
jejich dopadu (národní, regionální) a dle jejich zaměření (strategie, koncepce, akční plány,..).
Tématem podpory technického vzdělávání se ve větší či menší míře zabývají strategické dokumenty
na všech úrovních - od Evropské unie, přes národní strategie až po strategie ve vzdělávání
jednotlivých krajů. Lze říci, že zvláště v posledních dvou letech se ve strategických materiálech stále
častěji objevují nejen deklarace, že technické vzdělávání a jeho atraktivitu je nutné podpořit, ale i
konkrétní návrhy akcí a snaha věci řešit jak na úrovni národní, tak na úrovni jednotlivých regionů či
škol.
V analýze je uveden název daného materiálu, jeho autor a rok vzniku a dále vymezení témat, kterými
se materiál zabývá. Následně jsou z materiálu vybrány části zabývající se problematikou technického
vzdělávání na základní škole a také problematikou související se získáváním studentů na technicky
orientované střední školy. Tyto podklady jsou pak využity k identifikaci bariér vstupu žáků základních
škol do technického vzdělávání.
6
1.1 Zjištění PISA 2012 – matematická gramotnost
Před samotnou identifikací faktorů způsobujících bariéry pro vstup do technického vzdělávání,
prostřednictvím informací z aktuálně platných studií, je uvedeno aktuální zjištění PISA týkající se
výsledků technického vzdělávání v ČR.
Výsledky šetření PISA uvádí publikace „HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ PISA 2012 - MATEMATICKÁ GRAMOTNOST
PATNÁCTILETÝCH ŽÁKŮ“, kterou vydala Česká školní inspekce v roce 2013 a která se zabývá hlavními
zjištěními z analýzy PISA: projekt OECD, jehož cílem je pravidelné zjišťování vědomostí a dovedností
nezbytných pro úspěšné uplatnění mladých lidí v reálném konkurenčním prostředí společnosti
nového tisíciletí. Projekt se prvotně zaměřuje na zjišťování úrovně funkční gramotnosti patnáctiletých
žáků, a to v oblasti čtení, matematiky a přírodních věd. Jeho záměrem je zkoumat, jak žáci dovedou
v rozmanitých situacích běžného života využít to, co se dosud naučili.
PISA v roce 2012 porovnávala matematickou gramotnost v 65 zemí, v ČR se účastnilo 297 škol a 6 535
žáků. V matematickém testu nejlépe uspěli žáci sedmi asijských zemí (nejlepší výsledek – Šanghaj).
Výsledek českých žáků byl průměrný. ČR se zařadila do skupiny jedenácti zemí OECD, jejichž
nadprůměrný výsledek z roku 2003 se za devět let statisticky významně zhoršil.
Definice matematické a přírodovědné gramotnosti pro účely šetření PISA 2012:
Matematická gramotnost je schopnost jedince formulovat, používat a interpretovat matematiku
v různých kontextech. Zahrnuje matematické myšlení, používání matematických pojmů, postupů,
7
faktů a nástrojů k popisu, vysvětlování a předpovídání jevů. Pomáhá jedinci si uvědomit, jakou roli
matematika hraje ve světě, a díky tomu správně usuzovat a rozhodovat se.
Přírodovědná gramotnost je schopnost jedince využívat přírodovědné vědomosti, klást otázky a
z daných skutečností vyvozovat závěry, které vedou k porozumění světu přírody a pomáhají
v rozhodování o něm a o změnách působených lidskou činností.
Vybrané faktory ovlivňující výsledky žáků v matematice:
1. Výdaje dané země na vzdělávání - průměrné výsledky zemí rostou se stoupajícími výdaji na
vzdělávání, tato zákonitost je však pouze obecná.
2. Úroveň vzdělanosti dospělých, kteří žáky ovlivňují (tato zákonitost je obecně platná), v ČR je
tento výsledek výrazně lepší, než by odpovídalo podílu dospělých ve věku 35–44 let s
ukončeným terciárním vzděláním.
3. Socioekonomické zázemí (vzdělání, povolání, vlastnictví rodičů) - průměrný výsledek zemí
roste s rostoucím indexem socioekonomického zázemí.
4. Úroveň dané školy - škola může značně ovlivňovat výsledky svých žáků a kompenzovat tak
vlivy způsobené jejich různým socioekonomickým zázemím. Existence velkých rozdílů mezi
školami není pro vzdělávací systém příznivá, neboť svědčí o selektivitě vzdělávacího systému,
která je v přímém rozporu s politikou rovných vzdělávacích příležitostí. V ČR jsou rozdíly mezi
školami nadprůměrné. Větší rozdíly mezi školami lze nalézt pouze v devíti zemích OECD.
5. Vztah žáka ke škole – v ČR je vliv tohoto indexu na výsledek v matematice nadprůměrný,
jeho jednotková změna by způsobila zásadní posun ve výsledku žáků.
6. Sounáležitost žáka se školou – vymezuje, do jaké míry považuje žák školu za přátelské
prostředí, kde má i on svoje místo. Pocit sounáležitosti se školou u českých žáků od roku 2003
do roku 2012 zeslábl tak, že příslušný index je nyní mezi zeměmi OECD nejnižší.
Výsledky žáků v České republice (porovnání s šetřením PISA 2012 a 2003):
Vzrostlo množství patnáctiletých žáků, kteří pravděpodobně budou mít v důsledku
nezvládnutých matematických dovedností problémy při uplatnění v dalším životě.
Významně se snížil podíl nejlepších žáků v oblasti matematické gramotnosti.
Zhoršily se výsledky žáků všech druhů škol. Na celkovém zlepšení výsledků českých žáků
v matematice od roku 2009 se podílejí zejména žáci základních škol, jejichž průměrný
výsledek od roku 2009 vzrostl. Zlepšení žáků základních škol vykompenzovalo zhoršování
výsledků žáků víceletých gymnázií, nematuritních oborů středních škol a speciálních škol.
Vzrostlo zastoupení žáků, kteří nedosáhli ani druhé základní úrovně způsobilosti dle PISA.
Současně došlo ve všech školách včetně gymnázií k výraznému poklesu množství žáků
s výbornými výsledky.
Podprůměrná sebedůvěra, největší sebedůvěru v matematice mají žáci prvních ročníků
čtyřletých gymnázií, kteří mají též nejlepší vztah ke škole jako takové. Středoškoláci v prvních
ročnících nematuritních oborů si naopak v matematice věří nejméně, nejhorší je také jejich
vztah ke škole a pocit sounáležitosti se školou. Žáci základních škol a žáci víceletých gymnázií
mají obdobný vztah ke škole i pocit sounáležitosti se školou, sebedůvěra žáků na základních
školách v matematice je však menší než sebedůvěra gymnazistů.
8
Došlo k významnému zhoršení průměrné hodnoty indexu charakterizujícího vztah žáka ke
škole. Index vypovídající o tom, zda žák považuje školu za přátelské prostředí, do kterého sám
také patří, poklesl tak, že byla v roce 2012 mezi zeměmi OECD nejnižší.
9
1.2 Strategické dokumenty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
1.2.1 Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020
Zásadním dokumentem na národní úrovni je Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku
20201, kterou vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Strategie je koncipována jako
obecný základ pro tvorbu vzdělávací politiky v České republice v následujících letech, který má být
sdílen jejími klíčovými aktéry. Dne 9. července 2014 byla Strategie schválena vládou ČR. Dokument
zůstává na poměrně vysoké úrovni obecnosti s tím, že jím popsané hlavní směry budou podrobněji
rozpracovány.
Strategie stanovuje pro následující období tři průřezové priority:
1. snižovat nerovnosti ve vzdělávání,
2. podporovat kvalitní výuku a učitele jako její klíčový předpoklad,
3. odpovědně a efektivně řídit vzdělávací systém.
Ke každé z priorit je navázána řada opatření. Žádná opatření nejsou směřována přímo
na odstraňování bariér žáků ZŠ k technickému vzdělávání, ale lze předpokládat, že konkretizace a
řešení tohoto tématu bude součástí prováděcích dokumentů u některých souvisejících opatření.
Např. opatření: posílit další vzdělávání a metodickou podporu učitelů a ředitelů, modernizovat
počáteční vzdělávání učitelů, zlepšit informační a poznatkovou základnu a rozvíjet výzkum v oblasti
vzdělávání, posílit hodnocení vzdělávacího systému, zlepšit komunikaci mezi aktéry ve vzdělávání
včetně široké veřejnosti.
Ke třem průřezovým prioritám Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 je vymezena také sada
indikátorů tak, aby bylo možné nastavit cílovou – požadovanou hodnotu, způsob jejího zjištění a
následně zhodnotit plánované a skutečně dosažené cíle. Sada obsahuje 11 indikátorů.
Jedním z indikátorů je Úroveň žákovské čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti.
Zdrojem je šetření OECD PISA. Měřítkem bude klesající/stoupající podíl žáků, kteří dosáhli v testech
PISA čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti úroveň nižší než 2 nebo naopak vyšší než 4.
Souvisejícím indikátorem je i vzdělávání učitelů - podíl učitelů mateřských, základních, středních a
vyšších odborných škol a konzervatoří, kteří se účastní dalšího vzdělávání v rámci DVPP. Cílem pro
rok 2020 je rostoucí trend ve vzdělávání pedagogů.
Dalším z indikátorů je systém revize kurikulárních dokumentů. Cílem je do roku 2020 zavést systém
komplexní revize rámcových vzdělávacích programů, který má cyklický charakter a opírá se
o transparentní vyhodnocení poznatků z oblasti pedagogického výzkumu, šetření České školní
inspekce a podnětů škol, učitelů, zaměstnavatelů i veřejnosti.
Vzhledem k tomu, že v sadě indikátorů je indikátor posuzující klesající či vzrůstající úroveň žákovské
matematické a přírodovědné gramotnosti, což přímo souvisí s technickým vzděláváním, lze
předpokládat, že v dalším období bude problematice technického vzdělávání a jeho kvalitě a
atraktivitě věnována dostatečná pozornost.
1 http://www.vzdelavani2020.cz/
http://www.vzdelavani2020.cz/
10
1.2.2 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České
republiky na období let 2015-2020
Dokumentem navazujícím na Strategii 2020 je Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací
soustavy České republiky na období let 2015-20202, který uvádí základní strategické směry a cíle
dalšího vývoje, stanovuje opatření na centrální úrovni s cílem sjednotit vzdělávací politiku 14 krajů a
státu. Kraje, trendy a cíle stanovené na úrovni ČR rozpracovávají pro specifické podmínky a potřeby
svého kraje, navrhují a zdůvodňují svá konkrétní řešení.
Materiál se zaměřuje na vymezení aktivit, které zajistí plnění opatření Strategie 2020, a to v oblastech
předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání, dále v oblasti rozvoje sítě škol a
školských zařízení, zefektivnění systému hodnocení žáků, škol a školského systému, rovných
příležitosti ve vzdělávání, zlepšení podmínek pedagogických pracovníků, dále jsou zde řešeny
opatření v oblasti dalšího vzdělávání, uměleckého, jazykového a zájmového vzdělávání, vzdělávání
pro udržitelný rozvoj, opatření v ústavní a ochranné výchově a dále opatření pro zefektivnění řízení
školského systému.
Součástí Dlouhodobého záměru vzdělávání je vymezení strategie rozvoje regionálního školství.
Zásadní je tady především důraz na tato tři témata, která mají být pilířem předpokládaných změn:
1. Vzdělávání pro budoucnost
Dlouhodobý záměr počítá s tím, že rychlé technologické změny ovlivňují ekonomiku a celou
společnost a že v budoucím období je třeba cíle a obsah vzdělávání výrazněji přizpůsobit budoucím
trendům po stránce personální i materiální. Ve svém důsledku to bude znamenat systematičtější
přístup k:
inovaci rámcových vzdělávacích programů,
přípravě učitelů na tyto změny (v pregraduální přípravě i v jejich dalším vzdělávání),
racionálnímu vybavování škol nezbytnými výukovými prostředky,
řízení změn, které budou tyto inovace provázet,
vzdělávání pro udržitelný rozvoj.
Dle dlouhodobého záměru se dá očekávat, že výraznější změny budou nutné pro oblast vysokých,
vyšších odborných a středních škol zejména odborného zaměření, ale v přiměřené míře je třeba
věnovat pozornost budoucím trendům již ve vzdělávání v základních školách. Ve vzdělávací oblasti je
také v budoucím období nutné posoudit efektivitu současných forem vzdělávání v souvislosti s
technologickým nástupem sdílení informací a soustředit se na rozvoj výukových technologií, které
umožní zpřístupnit vzdělávaným relevantní informace.
2. Snižování nerovnosti ve vzdělávání
Cílem záměru je umožnit každému jednotlivci vzdělávání a maximálně rozvinout vlastní potenciál a
zajistit dobrou dostupnost a prostupnost všech stupňů škol pro všechny společenské skupiny.
3. Kvalita vzdělávání a zlepšování pedagogických dovedností učitelů
2 www.vzdelavani2020.cz
http://
11
Dlouhodobý záměr vzdělávání přejímá základní opatření uvedená ve Strategii 2020 a stanovuje pro
budoucí období hlavní cíle:
zvýšení dostupnosti a kvality předškolního vzdělávání,
zkvalitnění 2. stupně základního vzdělávání,
podporu středního odborného školství,
dokončení kariérního systému a standardu profese učitele
přiměřený rozvoj sítě škol a školských zařízení k dlouhodobé uplatnitelnosti absolventů ve
společnosti a na trhu práce.
Oblast základního vzdělávání
V této oblasti se opatření Dlouhodobého záměru související s technickým vzděláváním zaměřují na
zkvalitnění 2. stupně základního vzdělávání jak po stránce zvýšení kvality výuky, tak po stránce
zajištění materiálního vybavení škol.
Vybraná opatření:
Zlepšit přípravu v programech fakult připravujících učitele základních škol.
Při rozvoji gramotností, kompetencí, manuální zručnosti a technického vzdělávání využívat
finanční prostředky i na potřebné vybavení.
Zvyšovat kompetence pedagogů, zejména na 2. stupni ZŠ, které povedou k lepším
vzdělávacím výsledkům žáků včetně schopnosti vyhodnocovat kvalitu výuky, dále ji rozvíjet
s akcentem na čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotnost.
Zvýšit efektivitu dalšího vzdělávání učitelů ZŠ v kurzech a jiných dlouhodobých formách
podpory zaměřených na inovace ve vzdělávacích programech, především v oblasti výuky
matematiky a cizích jazyků, pedagogické dovednosti, zlepšení oborových didaktik, lepšího
ovládnutí nových technologií ve výuce, řešení výchovných problémů, apod.
Vytvořit materiální, finanční aj. podmínky pro činnost 2. stupně ZŠ v porovnání s nižšími stupni
6 a 8letých gymnázií, aby docházelo k přirozenému posílení prestiže tohoto typu škol.
Zlepšovat vybavení a zvyšovat kvalitu vzdělávání na 1. stupni ZŠ jako základního předpokladu
pro úspěšné vzdělávání žáků na 2. stupni ZŠ.
Lze tedy říci, že Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na
období let 2015-2020 poskytuje relativně široký prostor pro realizaci konkrétních opatření a akcí
eliminujících bariéry žáků ZŠ ke vstupu do technického vzdělávání. V dokumentu je pamatováno na
zvyšování kvality výuky pedagogů, inovaci RVP i způsobu výuky a jejího materiálního vybavení a je zde
kladen důraz na vzdělávání dle aktuálních potřeb zaměstnavatelů souvisejících např. s vývojem
nových technologií.
1.2.3 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020
Strategie digitálního vzdělávání do roku 20203 byla uveřejněna v listopadu 2014 a vytyčila si základní
cíle, které jsou v přímé souvislosti s možností zvyšovat kvalitu technického vzdělávání na ZŠ např.
prostřednictvím inovativních metod založených na využití digitálních technologií.
3 www.vzdelavani2020.cz
http://
12
Cílem Strategie digitálního vzdělávání je nasměrovat intervence především do těchto sedmi směrů:
1. Zajistit nediskriminační přístup k digitálním vzdělávacím zdrojům.
2. Zajistit podmínky pro rozvoj digitálních kompetencí a informatického myšlení žáků.
3. Zajistit podmínky pro rozvoj digitálních kompetencí a informatického myšlení učitelů.
4. Zajistit budování a obnovu vzdělávací infrastruktury.
5. Podpořit inovační postupy, sledování, hodnocení a šíření jejich výsledků.
6. Zajistit systém podporující rozvoj škol v oblasti integrace digitálních technologií do výuky
a do života školy.
7. Zvýšit porozumění cílům a procesům integrace technologií do vzdělávání.
V souvislosti s podporou odstraňování bariér technického vzdělávání je tento materiál klíčový
především těmi opatřeními, která napomohou vytvořit metodické materiály, vzdělávací zdroje a
vzdělávací příležitosti pro integraci digitální technologie do výuky přírodovědných a technických
předmětů s důrazem na badatelské aktivity, experimenty, práci se stavebnicemi (např. robotickými),
atp. K podpoře modernizace výuky dává Strategie digitálního vzdělávání učitelům k dispozici příklady
aktivit, vzdělávací programy a metodické postupy integrující technologie do výuky (nestačí
technologie pouze používat, je třeba je skutečně integrovat do vyučování). Klíčové je tedy prosazovat
problematiku digitálních technologií napříč kurikulem, včetně zajištění jeho modernizace.
1.2.4 Reforma školství, učňovské a technické vzdělávání
Reforma školství, učňovské a technické vzdělávání4 (předkládací zpráva). Tento materiál zpracovalo
MŠMT na základě požadavku Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartita). Materiál byl
zpracován v červenci r. 2014 a představuje klíčové záměry MŠMT v oblasti reformních kroků v
učňovském a technickém vzdělávání. Reforma navazuje na Strategii vzdělávací politiky do roku 2020.
Jednotlivé klíčové oblasti reformních kroků a dopad na odstraňování bariér technického vzdělávání:
1. Predikce kvalifikačních potřeb – význam při změnách oborové struktury škol a financování
vzdělávání v regionech.
2. Přijímací zkoušky v oborech vzdělání s maturitní zkouškou - využití jednotných testů
z Českého jazyka a literatury a z Matematiky a její aplikace. Toto opatření by mělo napomoci i
při posuzování kvality výuky např. matematiky na jednotlivých ZŠ – v tomto je přímý dopad na
technické vzdělávání na ZŠ ve smyslu snahy o nastavení kvalitativního minima, které ZŠ musí
splnit, tak aby zajistila uplatnitelné absolventy v dané oblasti.
3. Povinná jednotná závěrečná zkouška pro obory vzdělání s výučním listem
4. Maturitní zkouška
5. Mistrovská zkouška
6. Rok 2015 – rok technického vzdělávání - podepsaná smlouva o vzájemné spolupráci mezi
MŠMT a Svazem průmyslu a dopravy ČR. Spolupráce se týká zejména podpory technického
vzdělávání dětí a mládeže. Počítá se např.: s podporou konferencí, dnů otevřených dveří,
zájmového vzdělávání a soutěží; podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků atd…
7. Vyšší odborné vzdělávání
4 http://www.ospzv-aso.cz/addons/111%20RHSD/Reforma-skolstvi_-ucnovske-a-technicke-vzdelavani.pdf
http://www.ospzv-aso.cz/addons/111%20RHSD/Reforma-skolstvi_-ucnovske-a-technicke-vzdelavani.pdf
13
8. Financování regionálního školství
9. Kariérní systém pedagogických pracovníků a další témata vztahující se k přípravě učitelů
odborných předmětů a praktického vyučování - z důvodů podpory technického vzdělávání je
podpořeno vzdělávání učitelů odborných předmětů a praktického vyučování následujících
skupin oborů vzdělání, které ministerstvo považuje za technické obory vzdělání:
- 18 Informatické obory,
- 23 Strojírenství a strojírenská výroba,
- 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika,
- 28 Technická chemie a chemie silikátů,
- 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie,
- 39 Speciální a interdisciplinární obory.“
10. Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) 5 - na oblast podpory odborného
vzdělávání se zaměřuje specifický cíl 5 z 3. prioritní osy: Zvyšování kvality vzdělávání a
odborné přípravy včetně posílení jejich relevance pro trh práce. Cílem je podpora motivace
dětí, žáků a studentů ke studiu technických a přírodovědných oborů, zlepšení odborné a
podnikatelské kompetence absolventů a zvýšit jejich uplatnitelnost na trhu práce.
Dle analyzovaného materiálu bude výsledkem reformních kroků:
Zvýšení zájmu dětí a žáků o studium technických a přírodovědných oborů a motivace uplatnit
toto vzdělání na trhu práce;
Rozšíření „polytechnické výchovy“ v MŠ a zvýšení kvality vzdělávání v technických a
přírodovědných předmětech na ZŠ, SŠ a VOŠ;
Zvýšení spolupráce škol a zaměstnavatelů při realizaci formálního vzdělávání (vč. praktického
vyučování) i neformálního a zájmového vzdělávání (vč. stáží).
Rozšíření spolupráce mezi školami při výuce, sdílení dobré praxe a propojení neformálního,
zájmového a odborného vzdělávání zaměřené na inovace technologií a efektivní výuku
Zvýšení kapacity i kvality kariérového poradenství na školách
Zvýšení relevance RVP k potřebám zaměstnavatelů a posilující dlouhodobou uplatnitelnost
absolventů na trhu práce;
Rozvoj předpokladů odborných škol realizovat vzdělávání dospělých a zvýšení prostupnosti
mezi programy počátečního, neformálního, zájmového a dalšího vzdělávání.
Materiál Reforma školství, učňovského a technického vzdělávání si klade si za cíl, na základě znalosti
potřeb trhu práce, vytvářet základ pro dlouhodobou uplatnitelnost absolventů i podmínky k jejich
snazšímu přechodu na trh práce. Vše se má dít ve spolupráci školy – zaměstnavatelé – kraje.
V případě systémového uchopení spolupráce lze předpokládat zvýšení kvality učňovského vzdělávání,
což může částečně řešit bariéry vstupu žáků ZŠ do učňovského vzdělávání technického směru.
Zajímavým bodem materiálu je model mistrovských zkoušek a jejich zavedení do praxe, což umožní
profesní růst absolventů oborů středního vzdělávání bez maturity, a tím zvýšení prestiže oboru. 5 http://www.msmt.cz/uploads/OP_VVV/OP_VVV_k_16._7._2014.pdf
http://www.msmt.cz/uploads/OP_VVV/OP_VVV_k_16._7._2014.pdf
14
1.2.5 Akční plán podpory odborného vzdělávání
Na národní úrovni se podpoře technického vzdělávání rovněž věnuje „Akční plán podpory
odborného vzdělávání“6. Tento materiál vydalo MŠMT již v r. 2008, tudíž nejde o příliš aktuální
podklad, přesto jsme jej zařadili, aby bylo viditelné, že otázkami technického vzdělávání a s tím
spojenou problematikou se MŠMT zabývá již delší dobu, a to minimálně ve formě nastavených
opatření, která jsou v jednotlivých regionech realizována s menší či větší intenzitou.
Opatření pro podporu odborného vzdělávání jsou následující
- Zvýšení prostupnosti vzdělávací soustavy
Novela školského zákona za účelem:
o Vytvořit podmínky pro maximální prostupnost oborů vzdělání, tj. umožnit existenci oborů
nástavbového studia, které nejsou odvozovány od 4letých oborů vzdělání.
o Zavést zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem pro absolventy
oborů vzdělání s výučním listem.
o Podpořit 4leté obory vzdělání s maturitní zkouškou v denní formě vzdělávání,
jejichž součástí je odborný výcvik, nově také získáním výučního listu.
- Kariérové poradenství a informování veřejnosti
o Zkvalitňování poradenských služeb ve školách, zkvalitňování kariérového poradenství,
důsledná realizace učiva výchovy k volbě povolání na základních školách a Úvodu do
světa práce na středních školách.
o V rámci kariérového poradenství na školách podporovat větší zapojení firem a
zaměstnavatelů do procesu zvyšování informovanosti žáků s cílem vytvářet reálnou
představu o náplni práce a pracovním prostředí v jednotlivých profesích a snižovat podíl
absolventů nespokojených se zvoleným oborem.
o Rozvoj způsobilosti učitelů v oblastech:
motivace k celoživotnímu vzdělávání a učení,
systematické preventivní působení již na základní škole,
připravenost na změny ve složení žáků, systematická práce se
znevýhodněnými (zdravotně, sociokulturně), ale i s nadanými jedinci.
- Motivační program spolupráce škol a zaměstnavatelů
o Umožnit školám použít část normativu na mzdové náklady smluvního partnera, spojené s
realizací praktické výuky.
o Vytvoření lepších podmínek pro spoluúčast zaměstnavatelů při tvorbě nového obsahu
vzdělávání, při inovacích stávajícího obsahu vzdělávání a při hodnocení výsledků
vzdělávání.
o Podpora vstupu zaměstnavatelů do financování odborného vzdělávání.
- Doporučení pro vzdělávací politiky krajů
6 http://www.msmt.cz/vzdelavani/stredni-vzdelavani/akcni-plan-podpory-odborneho-vzdelavani
http://www.msmt.cz/vzdelavani/stredni-vzdelavani/akcni-plan-podpory-odborneho-vzdelavani
15
o Podporovat budování polyfunkčních škol s ohledem na regionální podmínky a při účelné
koncentraci stávající i budoucí oborové struktury.
o Posílit význam kariérového poradenství na 2. stupni základní školy, a to zejména
zapojením co největšího počtu zaměstnavatelů do procesu volby vzdělávací dráhy žáka.
o Nadále usilovat o změny v myšlení zaměstnavatelů a jejich širší zapojení do propagace
řemesel na základních školách, do posílení prestiže odborného vzdělávání a současně do
zlepšování péče o absolventy odborného vzdělávání a o zlepšení jejich pracovních
a mzdových podmínek.
o Podporovat aktivity zaměstnavatelů ve vzdělávání učitelů odborných předmětů.
o Získávat pomoc zaměstnavatelů při modernizaci a vybavenosti odborných učeben a dílen
ve školách.
o Zatraktivnit vyučované obory a současně je efektivně prezentovat žákům škol.
o Směřovat uvolněné prostorové i personální kapacity středních škol do oblasti rozvoje
vzdělávání dospělých a postupně realizovat proměnu stávajících středních škol na centra
celoživotního vzdělávání s propojením na počáteční vzdělávání a na zaměstnavatele;
při rozvoji celoživotního vzdělávání maximálně využívat prostředků EU.
o Využívat volných kapacit škol pro další vzdělávání v širokém slova smyslu, zapojení škol
do procesu ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání.
o Prohloubit spolupráce s Úřady práce, zaměstnavateli a dalšími sociálními partnery.
Na úrovni základních škol se „Akční plán podpory odborného vzdělávání“ MŠMT opírá pouze o dvě
opatření v rámci kariérového poradenství
systematické preventivní působení již na základní škole,
posílit význam kariérového poradenství na 2. stupni základní školy, a to zejména zapojením co
největšího počtu zaměstnavatelů do procesu volby vzdělávací dráhy žáka,
a o jedno opatření v oblasti spolupráce se zaměstnavateli
nadále usilovat o změny v myšlení zaměstnavatelů a jejich širší zapojení do propagace
řemesel na základních školách, do posílení prestiže odborného vzdělávání a současně do
zlepšování péče o absolventy odborného vzdělávání a o zlepšení jejich pracovních a mzdových
podmínek.
Dokument odkazuje rovněž na „Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací
soustavy“7, který je aktualizován každé dva roky. Aktuální „záměr“ ale pracuje s obecnými pojmy a
podporou technického vzdělávání se přímo nezabývá.
I autoři tohoto dokumentu identifikovali disparitu mezi poptávkou a nabídkou na pracovním trhu
„…je potřebné systémově podporovat obory vzdělání, o jejichž výuku ze strany žáků není zájem, a u
nichž panuje dlouhodobý nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, jsou z uvedených
důvodů ohroženy úplným zmizením z pracovního trhu.“8 V rámci opatření ale materiál MŠMT pouze
navrhuje „Vytvořit systém řízeného naplňování oborů vzdělání s výlučným postavením v rámci celé
ČR“.
7 http://www.msmt.cz/vzdelavani/stredni-vzdelavani/navrh-novych-opatreni-na-podporu-odborneho-vzdelavani
8 Str. 12, NOVÁ OPATŘENÍ NA PODPORU ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ schválená Usnesením Vlády České republiky ze dne 9.
ledna 2013 č. 8 a uvedená v části III materiálu č. j. 1329/12 předloženého Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
http://www.msmt.cz/vzdelavani/stredni-vzdelavani/navrh-novych-opatreni-na-podporu-odborneho-vzdelavani
16
1.2.6 Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – komparační
analýza 2014
Dalším materiálem z resortu MŠMT je také publikace vydaná Národním ústavem pro vzdělávání
„Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – komparační analýza 20149. Publikace se
zaměřuje na srovnání postojů zaměstnavatelů ze sekundárního, terciárního a kvartérního sektoru
vzhledem k uplatnitelnosti absolventů škol na trhu práce. Vychází z výsledků dotazníkového šetření
u zaměstnavatelů, které bylo zaměřeno na kvalifikační potřeby zaměstnavatelů v souvislosti
s přijímáním nových zaměstnanců. Toto šetření mapuje názory a postoje zaměstnavatelů k přijímání
absolventů a na hodnocení kvality a připravenosti absolventů na vstup do zaměstnání. Materiál byl
zpracován v rámci projektu VIP Kariéra II - KP.
Stěžejní částí publikace je hodnocení kompetencí potřebných pro práci z pohledu zaměstnavatelů
v jednotlivých sektorech a identifikace klíčových kompetencí, na které by se školy měly více zaměřit.
Tato část publikace zároveň obsahuje modely s členěním kompetencí na základě jejich podobnosti a
rozdílnosti, dále mapy obsahující hodnocení klíčových kompetencí z hlediska jejich důležitosti a míry
osvojení a identifikaci rizikových oblastí z hlediska uplatnění absolventů. Komparační analýza shrnuje
a popisuje charakteristiky a procesy přijímání nových pracovníků, včetně preferencí přijímání
absolventů nebo kritérií a faktorů pro ne/přijímání absolventů škol. Samostatnou kapitolou je také
typologie zaměstnavatelů vycházející z postojů zaměstnavatelů vůči uplatnitelnosti absolventů,
hodnocení jejich kompetentnosti a připravenosti. V závěru jsou uvedeny informace o spolupráci
zaměstnavatelů se školami.
Zvýšení podpory odborného školství ze strany státu označil, jako jednu ze svých programových
priorit, i bývalý ministr školství Marcel Chládek na tiskové konferenci k zahájení roku průmyslu a
technického vzdělávání, dne 15. ledna 2015.10
9http://www.nuv.cz/cinnosti/analyzy-trhu-prace-rozvoj-kvalifikaci-dalsiho-vzdelavani/potreby-zamestnavatelu-a-
pripravenost-absolventu-skol-6 10
http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/marcel-chladek-2015-bude-rokem-technickeho-vzdelavani
http://www.nuv.cz/cinnosti/analyzy-trhu-prace-rozvoj-kvalifikaci-dalsiho-vzdelavani/potreby-zamestnavatelu-a-pripravenost-absolventu-skol-6http://www.nuv.cz/cinnosti/analyzy-trhu-prace-rozvoj-kvalifikaci-dalsiho-vzdelavani/potreby-zamestnavatelu-a-pripravenost-absolventu-skol-6http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/marcel-chladek-2015-bude-rokem-technickeho-vzdelavani
17
1.3 Strategické dokumenty Ministerstva průmyslu a obchodu
Kromě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se podpoře technického vzdělávání na národní
úrovni věnuje i Ministerstvo průmyslu a obchodu. Aktuálně je podpora průmyslu a technického
vzdělávání jednou z pěti priorit MPO na rok 2015. Konkrétně jde o realizaci aktivit zvyšujících zájem
o technické obory, iniciace úprav systému vzdělávání směrem k podpoře technických oborů a
propagačními akcemi změnit pohled na průmysl jako na moderní součást ekonomiky 21. století.
Tuto prioritu MPO naplňuje prostřednictvím projektu Rok průmyslu a technického vzdělávání. „Jde
o celonárodní kampaň propagující novou, moderní podobu průmyslu 21. století a rozmanitost,
inovativnost a společenskou odpovědnost současných průmyslových oborů. Současně si klade za úkol
vyzdvihnout důležitost a nepostradatelnost kvalitního technického vzdělávání jak pro budoucnost
průmyslu v ČR, tak i pro osobní perspektivu jednotlivců. Nedílnou součástí kampaně jsou návrhy
systémových změn v oblasti vzdělávání, tak aby působily ve prospěch zvyšování zaměstnanosti
v průmyslových odvětvích.“11
Jedním z partnerů projektu Rok průmyslu a technického vzdělávání je i Svaz průmyslu a dopravy
České republiky, který formuluje své cíle v oblasti technického vzdělávání na ZŠ následovně:
„Počáteční vzdělávání by mělo žákům dát nejen dobrý základ pro celoživotní učení (čtenářskou,
matematickou, finanční gramotnost, podnikatelské dovednosti, právní povědomí a všeobecný
civilizační přehled), ale také jejich první kvalifikaci, uplatnitelnou na trhu práce. Je nutné rozšířit a
zkvalitnit polytechnickou přípravu na základních školách a prvky polytechnické výchovy zahrnout do
vzdělávání již ve školách mateřských. Stejně tak musí být podporována opatření k rozvoji kreativity a
základních "soft-skills“ (motivace ke vzdělávání, odpovědnost, komunikace atd.). K vyváženému
pohledu žáků na trh práce je třeba dále vzdělávat kariérové poradce, zvláště na 2. stupni ZŠ, k získání
zkušeností o reálném pracovním prostředí.“12
11
http://www.rokprumyslu.eu/o-projektu/ 12
http://www.rokprumyslu.eu/o-projektu/cile-sp-cr-ve-vzdelavani/
http://www.rokprumyslu.eu/o-projektu/http://www.rokprumyslu.eu/o-projektu/cile-sp-cr-ve-vzdelavani/
18
1.4 Další analyzované dokumenty a aktivity
1.4.1 Audit vzdělávacího systému v ČR: rizika a příležitosti (2014)
Mimo dokumentů orgánů státní správy se koncepčně kvalitou vzdělávání a s tím související podporou
technických oborů na školách zabývá také Audit vzdělávacího systému v ČR: rizika a příležitosti
(2014)13.
Autorem Auditu je společnost EDUin. Audit si klade za cíl zmapovat stav vzdělávacího systému,
zrekapitulovat zásadní události uplynulého roku a naznačit, čím by bylo dobré se v praktické politice i
odborné debatě zabývat v dalším roce.
Audit je složen ze tří částí:
1. Popis současného stavu vzdělávacího systému z hlediska jeho základních kategorií (struktura,
výuka, strategie, kvalita, zdroje, řízení) a SWOT analýza jednotlivých kategorií.
Ze SWOT analýzy byly vybrány části související s problematikou technického vzdělávání na ZŠ:
Slabiny:
o Podprůměrná úroveň financování veřejného školství.
o Nekoncepční řízení provázené častými politicko-personálními změnami.
o Neexistence řízení kvality a systémové podpory rozvoje učitelů na školách.
o Neschopnost sdílet vzdělávací vizi a vytvořit z ní společenské téma.
Přednosti:
o Rozvinutá školská infrastruktura.
o Kurikulární prostředí podporující otevřenost vzdělávání na úrovni regionálního školství a
orientaci na tzv. klíčové kompetence.
Příležitosti:
o Reálná šance na zvýšení podílu výdajů ze státního rozpočtu.
o Podpora kvality výuky na školách (pomoc při rozvoji školních vzdělávacích programů,
adaptaci technologií, inkluzi a v mnoha dalších oblastech). Existuje relativně velké
množství projektů zaměřených na podporu vzdělávání na českých školách všech úrovní a
typů. Jejich podpora je ale většinou nesystémová, což omezuje jejich udržitelnost a
dopad.
o Systematická podpora diskuse o vzdělávacích tématech a veřejná aktivita (podpora) při
hledání nových a funkčních řešení.
o Změny ve financování regionálního školství (MŠ, ZŠ, SŠ).
o Příležitosti a trendy vyplývající ze společenského a technologického rozvoje.
Hrozby:
o Zaostávání vzdělávacího systému za aktuálními společenskými požadavky.
o Další snižování kvality učitelů nepromyšlenou regulací učitelství místo stimulace.
o Neschopnost integrovat mimoškolní vzdělávání do vzdělávacích výstupů systému.
o Neschopnost sledovat vzdělávací výstupy systému a rozhodovat se na základě reálií.
13
http://www.eduin.cz/tiskove-zpravy/tiskova-zprava-audit-vzdelavaciho-systemu-v-cr-rizika-a-prilezitosti-2014/
http://www.eduin.cz/tiskove-zpravy/tiskova-zprava-audit-vzdelavaciho-systemu-v-cr-rizika-a-prilezitosti-2014/
19
o Nekompetence v rozhodování o zásadních krocích směrem k rozvoji vzdělávací soustavy
na státní, krajské i obecní úrovni.
2. Komentovaný souhrn událostí, které v posledním školním roce proběhly nebo započaly a
jejichž dopad může nastartovat systémové změny.
Strategie 2020
Kariérní řád
Novela školského zákona
Jednotné přijímací zkoušky na SŠ
Zákon o pedagogických pracovnících
Změna ve financování soukromých a církevních škol
Strategie digitálního vzdělávání
3. Návrh opatření, kterými by bylo vhodné se zabývat v příštím roce:
„Implementace Strategie 2020 - připravit nástroje k tomu, jak uvést požadavky formulované Strategií
2020 do praxe.
Otevřené konzultace k probíhajícím novelizacím a legislativním krokům - doporučeními odborné
veřejnosti a expertní posouzení ke všem důležitým krokům.
Podpora inkluze, zejména MŠ a ZŠ – v souvislosti s umisťováním dětí do praktických škol.
Národní rada pro vzdělávání - poradní orgán, jehož doporučení by měla výrazně ovlivňovat směr
českého školství. Měli by tady být zastoupeni akademici, školy, zřizovatelé, studenti (žáci), rodiče,
profesní organizace, představitelé mimoškolního (neformálního) vzdělávání, byznys sektor.
Odpovědná příprava OP VVV zaměřená na dopad a udržitelnost investic - maximální úsilí
o distribuci finančních prostředků na místo jejich určení (do škol, resp. k organizacím poskytujícím
neformální vzdělávání) a smysluplnému využívání.
Revize záměru k jednotným přijímacím zkouškám - spustit jednotné přijímací zkoušky v plném
rozsahu až na základě analýzy proveditelnosti.
Příprava reformy financování regionálního školství s ohledem na vyvážení nerovností a podporu
dobrých učitelů - dát ředitelům škol nástroj, jakým dobré učitele adekvátně odmění.
Konkrétní (a skutečné) kroky vedoucí ke kvalitě učitelů, jejich přípravě a dalšímu vzdělávání – je
nezbytně nutné, aby se diskuse o kvalitě učitelů vymanila z dosavadního úzkého profesního kruhu a
aby do ní měl možnost promlouvat podnikatelský i občanský sektor.
Důsledná podpora propojení školského systému a neformálního vzdělávání, zejména na lokální
úrovni - je evidentní, že to, čemu se obecně říká dovednosti 21. století, je v mnohém formováno jinde
než ve škole a často s mnohem větším úspěchem. K tomuto kroku je ze všeho nejdůležitější
podporovat školy v tom, aby už za stávající situace hledaly cesty, jak neformální vzdělávání brát na
vědomí a využívat jeho přínosů, ať už s ohledem na rozvoj dovedností, nebo s ohledem na hodnocení
žáků. Relativně malá změna v přístupu školy, rodičů a propojení s organizacemi neformálního
vzdělávání může mít významný dopad na celkovou kvalitu vzdělávání.
Pokračování reformy v rámci RVP (ŠVP) - poskytnout školám prostor k tomu hledat vlastní cesty
vzděláváním a ty úspěšné následně využít jako modelové příklady. Samotná spontánní aktivita učitelů
na rozvíjení ŠVP je nejlepší zárukou jejich osobního rozvoje.
20
Podpora technologií a otevřených vzdělávacích zdrojů (Open Educational Resources, OER) -
Adaptace českých škol na prudce se rozvíjející informační technologie je pomalá a v mnohém naráží
na zdánlivě nepřekonatelné bariéry. Klíčovým prvkem jsou i zde učitelé a jejich schopnost (ochota)
využívat technologií přirozeným způsobem, tedy tak, jak se běžně promítají do jiných sfér
společenských a individuálních aktivit. Prudký vývoj technologií mimo jiné ukazuje, že pozornost by
měla být upřena nikoliv tolik na vybavení škol (i když i to je důležité), jako spíše na vynalézavost ve
využití dostupného. Zároveň existuje celá řada otevřených vzdělávacích zdrojů, a to zejména
v elektronické podobě (např. Khanova škola, projekty typu Ještě jsme to nevzdali, Jeden svět na
školách, řada projektů zaměřených na finanční gramotnost atp.). Je velmi pravděpodobné, že právě
oblast OER je klíčová z hlediska vzdělávacího obsahu blízké budoucnosti, a to nejen s ohledem na
školní vzdělávání. Připravovaná strategie digitálního vzdělávání může pomoci.“
1.4.2 Národní dohoda v oblasti rozvoje lidských zdrojů
Národní dohoda v oblasti rozvoje lidských zdrojů (dále jen „Národní dohoda“) je společnou aktivitou
iniciovanou Svazem průmyslu a dopravy ČR a Českomoravskou konfederací odborových svazů
zaměřenou na systémové a efektivní řešení složité situaci v oblasti rozvoje lidských zdrojů (RLZ) na
národní úrovni.
Národní dohoda navazuje na bilaterální či vícestranné dohody o spolupráci, které inicioval Svaz
průmyslu a dopravy ČR (především dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem školství, mládeže a
tělovýchovy a Svazem průmyslu a dopravy ČR z března 2014).
V současné době probíhá připomínkování návrhu Národní dohody ze strany dotčených orgánů státní
správy. Cílem je podpis Národní dohody ze strany všech klíčových subjektů, které mohou napomoci
řešit strategické cíle a na ně navázané opatření Národní dohody.
Zásadní částí Národní dohody jsou akční plány, které obsahují konkrétní úkoly k plnění jednotlivých
opatření. Konkrétní kroky k odstranění bariér pro vstup do technického vzdělávání se zabývá akční
plán Podpora technického vzdělávání a akční plán Kariérové poradenství.
Cílem akčního plánu Podpora technického vzdělávání je změnit vztah mladé generace
k matematice, přírodním vědám, k technice, technickým oborům a řemeslům.
Opatření tohoto akčního plánu jsou v přímé souvislosti s problematikou odstranění bariér pro vstup
do technického vzdělávání:
1. Změna výuky matematiky, fyziky a chemie na ZŠ a SŠ s větším důrazem na praktické aplikace
Inovovat metodiku pro výuku matematiky, fyziky a chemie. Zajistit odpovídající pomůcky a
učebnice. Více zdůraznit proaktivní cvičení, vedení k logickému samostatnému uvažování.
Přepracovat v tomto duchu RVP.
Změnit dle nové metodiky přípravu budoucích učitelů předmětů matematika, fyzika, chemie
na ZŠ a na SŠ, důraz na atraktivní a moderní formy výuky, praktické aplikace.
Zvýšit podíl praxe ve školách při studiu na pedagogických fakultách i v učitelských směrech na
dalších VŠ (až na 60%).
Zavést povinné další vzdělávání stávajících pedagogů. Charakter přípravy: prezenční forma se
zaměřením na nové metody výuky matematiky.
21
2. Zavedení povinné polytechnické výchovy, včetně dílenského vyučování v rámci vzdělávací oblasti
Člověk a svět práce na druhém stupni ZŠ
Upravit RVP pro ZŠ – povinná volba okruhu Práce s technickými materiály či Design a
konstruování.
Zvýšit podíl nácviku manuální zručnosti ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce min. v těchto
okruzích: práce s technickými materiály, design a konstruování, pěstitelské práce a
chovatelství, provoz a údržba domácnosti, práce s laboratorní technikou, využití digitálních
technologií, svět práce.
Spolupracovat s technickými SŠ, firmami, místními živnostníky.
Vytvořit podmínky pro efektivní spolupráci ZŠ a SŠ se zaměstnavateli při zajišťování
polytechnické výchovy.
3. Finanční zabezpečení technické mimoškolní a zájmové činnosti
Zajistit finančně a materiálně účast škol na matematických, fyzikálních a vědecko-technických
soutěžích dětí a mládeže.
Zajistit účast školy na odborných soutěžích v řemeslných a technických dovednostech.
Zřídit na ZŠ stanice mladých techniků a obdobná zařízení.
Vytvořit podmínky pro zaměstnavatele k finanční a materiálně technické podpoře těchto
aktivit.
4. Propagace technických a řemeslných oborů
Společné prezentace vzdělávacích institucí a zaměstnavatelů na veletrzích vzdělávání, burzách
práce, dnech otevřených dveří.
Propagace úspěšného uplatnění absolventů.
5. Zajistit zvýšení kvality žáků a absolventů SOŠ
Zavést jednotný systém přijímacích testů se dvěma úrovněmi (gymnázia, SOŠ).
Zavedení povinné maturitní zkoušky z matematiky se dvěma modely dle požadavků
Rámcových vzdělávacích programů (gymnázia, odborné školy).
Závěry Národní dohody jsou zásadní, protože se jedná o systémový popis celé problematiky rozvoje
lidských zdrojů pro potřeby trhu práce a dále proto, že jde o materiál, který vzniká na straně zástupců
zaměstnavatelů - na základě zjištění situace v praxi a po podrobných diskusích s mnoha aktéry jak ze
strany vzdělavatelů, tak ze strany zaměstnavatelů. V Národní dohodě nejde jen o popis situace a
návrhy řešení, ale o převzetí odpovědnosti za řešení identifikovaných problémů. Důležitá je
návaznost Sekorových dohod řešených v regionech, které často řeší právě otázku získávání žáků ZŠ
pro další studium na technicky orientovaných středních školách či učilištích.
22
1.5 Analýzy, studie, výstupy z projektů a jiné podklady zabývající se
problematikou technického vzdělávání na ZŠ
Mimo výše uvedené materiály byly analyzovány i další podklady studie, výstupy z regionálních
projektů apod. Níže uvedená tabulka dává přehled o dalších podkladech, které byly využity při
vymezení bariér vstupu do technického vzdělávání i při shromáždění best practice či příkladů
inovativních metod výuky technického vzdělávání na ZŠ.
Přehled prostudovaných materiálů - hlavní bariéry vstupu do technického vzdělávání v nich uváděné
č. typ dokumentu název autor instituce rok
1
prezentace Bariéry a příležitosti rozvoje strojírenských oborů v regionu
Mgr. Pavel Drobil (náměstek hejtmana)
Moravskoslezský kraj 2007
Bariéry uváděné v materiálu:
Negativní image oboru (str. 4)
Důsledky restrukturalizace (konkrétní zkušenosti s propouštěním u velké části populace, existenční problémy firem) (str. 4)
2
analýza
Konkurenční schopnost České republiky – Kvalita lidských zdrojů
Ing. Věra Czesaná, CSc. Ing. Zdeňka Matoušková, CSc. Ing. Věra Havlíčková Ing. Jiří Braňka PhDr. Olga Kofroňová, Ph.D. Ing. Michal Lapáček Ing. Marta Salavová Mgr. Zdeňka Šímová Mgr. Hana Žáčková
Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Národního vzdělávacího fondu
2008-2009
Bariéry uváděné v materiálu:
Nedostatečná motivace mladých lidí ke studiu přírodovědných a technických oborů, rámcový vzdělávací program základních škol podporuje jen velmi omezeně orientaci žáků k vědě a technice (str. 4)
Výsledky mezinárodního výzkumu PISA (OECD) v tzv. přírodovědné gramotnosti - čeští žáci byli v r. 2006 velmi úspěšní při vysvětlování jevů pomocí přírodních věd, tzn. v oblasti aplikace vědomostí. Naproti tomu při rozpoznávání otázek, které lze vědecky zodpovědět a které při používání vědeckých důkazů byli významně méně úspěšní. To svědčí o tom, že stále přetrvává pojetí výuky zaměřené na osvojování vědomostí a jejich aplikaci. (str. 4)
Představa náročného studia, s velkými požadavky na matematické a fyzikální znalosti vede budoucí studenty spíše k preferenci humanitních a ekonomických oborů studia, z nichž některé jako právo, ekonomie či management jsou považovány za perspektivnější a snadněji dosažitelné. Svoji roli hraje rovněž to, že absolvent humanitního směru studia má obvykle širší a ve více oborech použitelné znalosti na rozdíl od oborů technických, které jsou často zaměřené více specificky. (str. 5)
3
zpráva Krize učňovského školství ve stavebnictví
SPS v ČR 2015
Bariéry uváděné v materiálu:
neregulovaná nabídka studia na gymnáziích (str. 2)
nedostatek relevantních informací o technických oborech (špatný obraz těchto oborů) (str. 6)
23
4
analýza
Analýza disparit středního odborného vzdělávání ve vazbě na trh práce České republiky
Asistenční centrum, a.s. 2012
Bariéry uváděné v materiálu:
nedostatek financí na vybavení dílen učňovských škol způsobený změnou ve financování školství, kdy tzv. přírůstková metoda konstrukce rozpočtu byla nahrazena tzv. normativní metodou financování (str. 6)
5
analýza Analýza potřeb Ústeckého kraje v oblasti vzdělávání
Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.
2011
Bariéry uváděné v materiálu:
pokles matematické gramotnosti pravděpodobně způsobený tím, že na základních školách je pro matematické vzdělávání výhradně vyhrazen obor „Matematika a její aplikace“, který však postupem času ztrácí minimální povinnou hodinovou týdenní dotaci a zpravidla bývá přesunut do vyšších ročníků vzdělávání. Tento negativní jev se mimo jiné podílí na zhoršujících se výsledcích žáků základních škol jak v matematických znalostech, tak v její aplikaci v běžném životě. Matematické vzdělávání nemá být součástí pouze jednoho vzdělávacího oboru, ale má být rozvíjena komplexně napříč všemi obory. (str. 20)
absence systematického sledování uplatnitelnosti absolventů ZŠ na trhu práce (str. 28)
Žáci 9. tříd raději volí snadnější cestu skrze střední školu – ekonomika, správa, služby; na úkor možného budoucího uplatnění v technických oborech. (str. 30)
Nekompletní pokrytí ZŠ kariérními poradci (str. 33)
Nejednotnost a nekomplexnost v získávání informací a dat nutných k práci kariérních poradců. Problém se týká jak nedostatečného objemu těchto informací, tak jejich nesystematického získávání. (str. 33)
...nedostatkem celého systému kariérního poradenství je také chybějící jednotný přístup k dané problematice a neexistující systém doporučení předávaných z úrovně kraje a/nebo státu na školu. (str. 33)
6
anotace analýzy Důvody nezájmu žáků o přírodovědné a technické obory
White Wolf Consulting, s. r. o.
2009
Bariéry uváděné v materiálu:
Učitelé fyziky a chemie jsou ve srovnání s učiteli jiných oborů vnímáni jako špatní, nudní a často nejsou považováni za experty v daném oboru. (str. 2)
...vliv prospěchu žáků v jednotlivých předmětech na volbu budoucího oboru studia. V technických a přírodovědných předmětech je přitom průměrný prospěch ve srovnání s předměty humanitními horší, což žáky logicky od volby těchto oborů k budoucímu studiu odrazuje. Vliv prospěchu na volbu budoucího oboru studia je dále dle této studie podstatně významnější než vliv vnímané kvality učitelů jednotlivých předmětů. (str.2)
7
výzkumná zpráva
Důvody nezájmu žáků o přírodovědné a technické obory
White Wolf Consulting, s. r. o.
MŠMT 2009
Bariéry uváděné v materiálu:
...žáci i studenti považují na jedné straně přírodovědné předměty za zajímavé a pro další život užitečné, na straně druhé jsou tyto předměty hodnoceny jako obtížné, které studenti ve srovnání s jinými předměty nemají příliš rádi. Přičemž, jak již bylo řečeno, středoškolští studenti je hodnotí jako více obtížné a mají je méně rádi než žáci škol základních. (str. 6)
...čeští žáci mají osvojeno velké množství přírodovědných poznatků a teorií, problémy jim ale dělá o přírodovědných problémech samostatně uvažovat a zkoumat je (vytvářet hypotézy, využívat různé výzkumné metody a postupy, získávat a interpretovat data, formulovat
24
a dokazovat závěry apod.). (str. 8)
Čeští žáci bodují v testech přírodovědných znalostí poměrně dobře, nicméně tyto předměty je nebaví, nemají je rádi. Z hlediska potenciálu přírodovědných a technických oborů je to dvojznačná zpráva. Alespoň podle mezinárodních srovnání se zdá, že žáci jsou pro další studium solidně vybaveni. Na druhé straně zejména fyzika má negativní konotace a přírodovědné předměty jako celek jsou relativně neoblíbené. Je možné, že právě z vysokých nároků a množství osvojených znalostí pramení negativní postoje žáků a studentů. (str. 8)
...některé technické obory hodnoceny dětmi jako „špinavé“, „fyzicky náročné“, „namáhavé“. V kontrastu s tím považují za ideální povolání „čistou“ a „nenáročnou“ práci v kanceláři, s počítačem. Tato skutečnost však není překvapující vzhledem k trendu poklesu počtu českých státních příslušníků ve fyzicky náročných manuálních profesích a jejich nahrazování imigranty. Tento trend souvisí se širšími změnami české společnosti směrem k post-industriální éře a postmaterialistickým hodnotám. (str. 13)
… vzhledem k vysoké rozvodovosti českých manželství rodičovský pár často zastupován výhradně matkou. Otec v rozvedené rodině není každodenně přítomný a nemůže proto zprostředkovat dítěti zkušenost svého zaměstnání, případně je v rodině vnímán jako ten, kdo ve své roli selhal a nemůže proto dítěti poskytnout pozitivní životní vzor. Dětem chybí zprostředkovaná zkušenost s těmi typy povolání, které jsou v České republice doménou mužů – jedná se přitom právě o technické profese či řemeslné práce. Vzhledem k nízkému zastoupení mužů mezi učiteli na základních školách absence mužských vzorů přesahuje ze sféry rodinné do sféry vzdělávání. (str. 14)
...ředitelé škol se potýkají s velkým nedostatkem učitelů těchto oborů, který jim neumožňuje vybírat si učitele, kteří by byli schopni motivovat studenty k zájmu o přírodovědné a technické předměty. (str.17)
Přírodovědné a technické předměty na českých školách jsou vyučovány způsobem, který je studenty hodnocen jako málo názorný, suchopárný, příliš teoreticky zaměřený a málo komplexní (neexistuje například snaha o propojení mezi matematikou, fyzikou, chemií). (str. 17)
...odlišný přístup vyučujících ke vzdělání chlapců a dívek (genderovanost výuky je však podpořena i dalšími skutečnostmi, například nerovným rozdělením učitelů a učitelek na školách nebo učebnicemi, jež podporují stereotypní představy o rolích mužů a žen)...dívky jsou spojovány s poslušností a pílí, jež může vést k ocenění a hodnocení lepšími známkami, ale k podceňování jejich logického myšlení a individuality. Od chlapců se naopak očekává samostatný logický úsudek a je u nich více tolerováno sebe prosazující se jednání. Chlapci jsou tak častěji vystavováni napomínání a trestům za kázeňské přestupky a ze strany vyučujících se opětovně setkávají s negativními reakcemi. Tím se u chlapců vytváří vzdor vůči školským institucím, jež se následně promítá do snížení aspirací ve formálním vzdělávacím systému. Hovoří se také o tom, že genderově nekorektní přistup k výuce na základních školách, se následně promítá do rozdílné volby střední školy. Dívky jsou směřovány do typicky ženských oborů, chlapci do oborů s větším zastoupením mužů ... (str. 38)
Další materiály, z nichž bylo čerpáno, ale nejsou citovány
č. typ dokumentu název autor instituce rok
8 studie
ŽENY V TECHNICKÝCH A ICT OBORECH
Jaroslava Hasmanová Marhánková Gender Studies,
o.p.s. 2011
SITUACE V ČR Michaela Svatošová
9 studie
STUDIE ZAHRANIČNÍCH ZKUŠENOSTÍ
Zuzana Ježková a kolektiv autorů
MŠMT 2009 S PODPOROU ZÁJMU O TECHNICKÉ A PŘÍRODOVĚDNÉ OBORY
25
10 analýza
Komparativní analýza vzdělávacích systémů ve vybraných zemích EU – ISCED 1, 2
SocioFactor s.r.o. Člověk v tísni, o.p.s.
2012
11 analýza Odborná analýza VVV MOST spol. s r.o. Centrum odborné přípravy Most – Velebudice
2006
12 prezentace Průzkum požadavků zaměstnavatelů na absolventy
Ing. Jiří Braňka
Projekt PODPORA TECHNICKÝCH A PŘÍRODOVĚDNÝCH OBORŮ
13 analýza Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – komparační analýza
Bc. Martin Úlovec NVF 2014
14 analýza
Průzkum požadavků zaměstnavatelů na absolventy kolektiv autorů NVF 2010
technických a přírodovědeckých oborů
15 zpráva
Strategie mezinárodní
kolektiv autorů
Úřad vlády ČR
2011 konkurenceschopnosti MPO
ČR
16 závěrečná zpráva z výzkumu
Postoj podnikatelů v rámci SME k inovacím a jejich financování
kolektiv autorů AMSP 2014
17 závěrečná zpráva Vzdělání, nezaměstnanost a požadavky zaměstnavatelů
kolektiv autorů RPSC ideas 2011
18 strategie Akční plán podpory odborného vzdělávání
kolektiv autorů MŠMT 2008
19 doporučení
Metodické doporučení k výuce vzdělávacího oboru Člověk a svět práce na 2. stupni základních škol
kolektiv autorů MŠMT 2015
Téma bariér vstupu žáků ZŠ do technického vzdělávání je významné především pro udržení
konkurenceschopnosti ČR a pro české zaměstnavatele. To dokladuje množství materiálů, prohlášení
a ukázek aktivit, které se daného tématu dotýkají spíše z pohledu trhu práce. Vzhledem k tomu, že
tyto podklady slouží k deklaraci závažnosti situace i jako náměty na řešení, byly shromážděny jejich
kratičké rešerše i odkazy na tyto materiály, viz příloha č. 1.
26
1.6 Bariéry identifikované z rešerší strategických a dalších dokumentů
Při identifikaci bariér jsme vycházeli zejména z následujících dokumentů:
Audit vzdělávacího systému v ČR: rizika a příležitosti (2014) 14
Strategie digitálního vzdělávání do roku 202015
Bariéry a příležitosti rozvoje strojírenských oborů v regionu16
Konkurenční schopnost České republiky – Kvalita lidských zdrojů17
Krize učňovského školství ve stavebnictví 18
Analýza disparit středního odborného vzdělávání ve vazbě na trh práce České
republiky19
Analýza potřeb Ústeckého kraje v oblasti vzdělávání20
Výsledky žáků v České republice (porovnání s šetřením PISA 2012 a 2003)
Důvody nezájmu žáků o přírodovědné a technické obory21
Hlavní zjištění PISA 2012 – matematická gramotnost patnáctiletých žáků22
V této kapitole jsou uvedeny problémy, které analyzované materiály zmiňují a které mohou mít
souvislost s malým zájmem o technické obory. Lze říci, že těchto problémů či bariér je poměrně
hodně, velmi optimistické je ale to, že většinu problémů odpovídající státní orgány znají a
předpokládají, že je budou postupně řešit – minimálně formou zanesení do strategií a koncepcí
MŠMT i dalších orgánů státní správy a samosprávy.
Úkolem této analýzy nebylo hodnotit způsob řešení bariér pro vstup do technického vzdělávání na ZŠ,
ale tyto bariéry z podkladů sesbírat, popsat, setřídit a případně porovnat bariéry zjištěné z rešerší
strategických a dalších dokumentů a studií s praktickými zkušenostmi vycházejícími z dotazníkového
šetření na školách (dotazovaní – učitelé a žáci ZŠ a osmiletých gymnázií).
Shrnutí bariér pro vstup do technického vzdělávání zmiňovaných ve strategických dokumentech je
členěn dle úrovně, na které daná bariéra vzniká – tedy na národní úrovni, na úrovni školy, učitele a
žáka, případně ze strany rodičovské veřejnosti.
14
http://www.eduin.cz/tiskove-zpravy/tiskova-zprava-audit-vzdelavaciho-systemu-v-cr-rizika-a-prilezitosti-2014/ 15
STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2020, 2014, str. 18 16
http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCEQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.msskova.cz%2FCZ%2FLists%2FKonf%2FAttachments%2F3%2F05-Drobil-Bariery%2520a%2520prilezitosti%2520rozvoje%2520strojirenskych%2520obor.ppt&ei=NQVKVfn4BIT0Up-mgNAK&usg=AFQjCNG1zy7zJYHWcVyyF6tyConNf99aTw&bvm=bv.92291466,d.d24 17
http://www.nvf.cz/konkurencni-schopnost-ceske-republiky-2010-2011 18
http://www.casopisstavebnictvi.cz/sps-v-cr-krize-ucnovskeho-skolstvi-ve-stavebnictvi-a-navrh-jejiho-reseni_N524 19
http://www.socialnidialog.cz/images/stories/Analyzy/Analyza_disparit-CR.pdf 20
http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCwQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.kr-ustecky.cz%2FVismoOnline_ActionScripts%2FFile.ashx%3Fid_org%3D450018%26id_dokumenty%3D1666985&ei=XQdKVZ6iEYLfUfqHgPgK&usg=AFQjCNG1ZsHSPqM8rVqRxDbctLTo1iaZow&bvm=bv.92291466,d.d24 21
http://www.generacey.cz/duvody-nezajmu-zaku-o-prirodovedne-a-technicke-obory 22
http://www.pisa2012.cz/articles/files/Hlavni_zjisteni_PISA2012.pdf
http://www.eduin.cz/tiskove-zpravy/tiskova-zprava-audit-vzdelavaciho-systemu-v-cr-rizika-a-prilezitosti-2014/http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCEQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.msskova.cz%2FCZ%2FLists%2FKonf%2FAttachments%2F3%2F05-Drobil-Bariery%2520a%2520prilezitosti%2520rozvoje%2520strojirenskych%2520obor.ppt&ei=NQVKVfn4BIT0Up-mgNAK&usg=AFQjCNG1zy7zJYHWcVyyF6tyConNf99aTw&bvm=bv.92291466,d.d24http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCEQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.msskova.cz%2FCZ%2FLists%2FKonf%2FAttachments%2F3%2F05-Drobil-Bariery%2520a%2520prilezitosti%2520rozvoje%2520strojirenskych%2520obor.ppt&ei=NQVKVfn4BIT0Up-mgNAK&usg=AFQjCNG1zy7zJYHWcVyyF6tyConNf99aTw&bvm=bv.92291466,d.d24http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCEQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.msskova.cz%2FCZ%2FLists%2FKonf%2FAttachments%2F3%2F05-Drobil-Bariery%2520a%2520prilezitosti%2520rozvoje%2520strojirenskych%2520obor.ppt&ei=NQVKVfn4BIT0Up-mgNAK&usg=AFQjCNG1zy7zJYHWcVyyF6tyConNf99aTw&bvm=bv.92291466,d.d24http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCEQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.msskova.cz%2FCZ%2FLists%2FKonf%2FAttachments%2F3%2F05-Drobil-Bariery%2520a%2520prilezitosti%2520rozvoje%2520strojirenskych%2520obor.ppt&ei=NQVKVfn4BIT0Up-mgNAK&usg=AFQjCNG1zy7zJYHWcVyyF6tyConNf99aTw&bvm=bv.92291466,d.d24http://www.nvf.cz/konkurencni-schopnost-ceske-republiky-2010-2011http://www.casopisstavebnictvi.cz/sps-v-cr-krize-ucnovskeho-skolstvi-ve-stavebnictvi-a-navrh-jejiho-reseni_N524http://www.socialnidialog.cz/images/stories/Analyzy/Analyza_disparit-CR.pdfhttp://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCwQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.kr-ustecky.cz%2FVismoOnline_ActionScripts%2FFile.ashx%3Fid_org%3D450018%26id_dokumenty%3D1666985&ei=XQdKVZ6iEYLfUfqHgPgK&usg=AFQjCNG1ZsHSPqM8rVqRxDbctLTo1iaZow&bvm=bv.92291466,d.d24http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCwQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.kr-ustecky.cz%2FVismoOnline_ActionScripts%2FFile.ashx%3Fid_org%3D450018%26id_dokumenty%3D1666985&ei=XQdKVZ6iEYLfUfqHgPgK&usg=AFQjCNG1ZsHSPqM8rVqRxDbctLTo1iaZow&bvm=bv.92291466,d.d24http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCwQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.kr-ustecky.cz%2FVismoOnline_ActionScripts%2FFile.ashx%3Fid_org%3D450018%26id_dokumenty%3D1666985&ei=XQdKVZ6iEYLfUfqHgPgK&usg=AFQjCNG1ZsHSPqM8rVqRxDbctLTo1iaZow&bvm=bv.92291466,d.d24http://www.generacey.cz/duvody-nezajmu-zaku-o-prirodovedne-a-technicke-oboryhttp://www.pisa2012.cz/articles/files/Hlavni_zjisteni_PISA2012.pdf
27
1.6.1 Bariéry na národní úrovni
1.6.1.1 Systémové bariéry
Prakticky všechny výše uvedené materiály se shodují, že českému školství, respektive systému
vzdělávání, chybí vize (a schopnost tuto vizi sdílet a vytvářet z ní celospolečenské téma) a navazující
strategie rozvoje technického vzdělávání. Důležitým bodem je i absence jednoduchého a
přehledného dokumentu, který by mapoval a pojmenoval stav systému, na který by navazovala právě
vize a strategie.
Pro vytvoření takového dokumentu ale chybí zásadní data:
nedostatek výzkumů o pokroku žáků díky ICT,
nedostatek aktuálních informací o technických oborech,
absence systematického sledování absolventů technických oborů SŠ, v porovnání
s ostatními obory, z hlediska jejich následné uplatnitelnosti na trhu práce,
nejednotnost a nekomplexnost informací a dat nutných k práci výchovných poradců,
atp.
Na úrovni systému je zásadní bariérou i nekoncepčnost řízení provázeného častými politicko-
personálními změnami a chybějící synergie v procesech řízených různými institucemi, s nejasnou a
neměřenou efektivitou.
Chybějící celonárodní strategie se pak odráží i v nekompetentnosti při rozhodování o zásadních
krocích na krajské a obecní úrovni. V některých materiálech je negativně hodnocená i reforma
regionálního vzdělávání, tedy přechod z daných osnov na Rámcové vzdělávací programy, který
v nultých letech proběhl v mnoha případech pouze formálně, bez aktivní účasti učitelů.
Diskutabilní je i kvalita přípravy učitelů ve smyslu zavádění inovativních metod výuky technického
vzdělávání. Neexistence systematického řízení kvality učitelů a podpora jejich rozvoje, včetně
absence školení cílených na konkrétní potřeby učitelů. Právě technické vzdělávání často doplatilo na
další snižování kvality učitelů nepromyšlenou regulací učitelství místo stimulace.
1.6.1.2 Finanční bariéry
Ve sledovaných materiálech bylo upozorněno i na to, že český vzdělávací systém zatěžuje
podprůměrná úroveň financování veřejného školství. To se odráží na nedostatku financí určených
k zavádění nových technologií na školách. Nedostatek finančních prostředků na vybavení dílen je
způsoben i změnou ve financování školství, kdy tzv. přírůstkový postup konstrukce rozpočtu byl
nahrazen tzv. normativní metodou.
Situaci ve financování technického vzdělávání nezlepšují ani dotace, které jsou složité z hlediska
získávání i následné správy.
1.6.1.3 Praktické bariéry
Často zmiňované jsou i legislativní bariéry, které znemožňují učitelům ZŠ „pustit žáky přímo ke
strojům“. Jako překážka ve vzdělávání v IT dovednostech je i neexistence právní poradny, především
z hlediska autorských práv.
28
Učitelé často poukazují i na nedostatek příkladů dobré praxe a metodických materiálů, a to přestože
množství zdrojů a materiálů vzniká z veřejných prostředků. Ty jsou ovšem většinou z různých příčin
nedostupné. Nutné je zmínit, že tato situace se začíná zlepšovat s existencí webů nabízejících sdílení
praktických zkušeností, např. Metodický portál inspirace a zkušeností pedagogů www.rvp.cz (nutné
je, aby učitelé s tímto webem pracovali a zaváděli pozitivní zkušenosti kolegů i do své praxe).
1.6.2 Bariéry na úrovni učitelů, školy, žáků a rodičů
1.6.2.1 Bariéry na úrovni učitelů
Jako zásadní vliv na technické vzdělávání je popisován nedostatek času učitelů na sebevzdělávání, na
zkoumání nových technologií a jejich možností a na přípravu výuky a výukových materiálů. Což vede
k nedostatečné schopnosti řešit základní technické problémy.
Negativně jsou vnímány i problémy ze strany učitelů např. při organizaci výuky, zejména v případech,
kdy je více žáků na jedno zařízení.
Bariérou mohou být i obavy z technických zařízení a digitálních technologií a strach ze ztráty
autority před žáky i kolegy. Je tu i strach ze změn obecně, nedostatek motivace ke změnám
zavedených pedagogických postupů a ke zlepšování svého pedagogického výkonu. Zejména učitelé
fyziky a chemie jsou ve srovnání s učiteli jiných oborů vnímáni hůře – učivo je dle žáků podáváno
nezábavnou formou a není dostatečně vysvětleno či procvičeno. S tímto ale souvisí mimo jiné rozsah
učiva, které je nutno v těchto předmětech na ZŠ probrat, a nabízí se otázka, zda méně není více.
Zásadní bariérou může být i odlišný přístup k žákům dle genderových stereotypů. Valdrová (in
Smetáčková, Vlková, 2005) nachází v pedagogické činnosti několik hledisek genderové zatíženosti:
- Posilování dělby mužské a ženské role, obrazu mužského a ženského světa: Jestliže vyučující
diferencují zájmové oblasti na mužské a ženské, ovlivňují tím zájem dětí o předmět a kvalitu
jejich výkonu.
- Klasifikace jako výsledek postoje vyučujícího k „mužskému“ či „ženskému“ zaměření předmětu:
Vyučující známkuje jinak studující, kteří přísluší k tomu pohlaví, u něhož se domnívá, že k němu
nemá nadání nebo že znalosti z oboru nebude ve svém budoucím životě potřebovat.
- Pochvaly: Dívky jsou chváleny za píli, svědomitost a slušné chování, což souvisí s hodnotami
preferovanými ze strany značné části vyučujících. Chlapci jsou chváleni za odvahu, fantazii,
originalitu řešení. Obecně se má za to, že dívky mohou nedostatek talentu kompenzovat pílí, a
že chlapci
