ANALÝZA PROBLEMATIKY DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB...Nepeněžní příjem se oceňuje podle...

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku

ANALÝZA PROBLEMATIKY DANĚ Z PŘÍJMŮ

FYZICKÝCH OSOB

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor: Miroslava Bůžková

Vedoucí bakalářské práce: Ing., Mgr., Olga Hochmannová

Znojmo 2013

ABSTRAKT

Bakalářská práce ,,Analýza problematiky daně z příjmů fyzických osob" je zaměřena na

zdaňování fyzických osob, především příjmů zaměstnanců.

Teoretická část vysvětluje zákonnou úpravu zdaňování příjmů, způsob výpočtu daňové

povinnosti a uvádí nejvýznamnější změny, ke kterým došlo v roce 2012 a 2013.

V praktické části je ukázán na jednotlivých příkladech postup při výpočtu daně, dopad

při uplatnění nezdanitelných částí základu daně na daňovou povinnost a jaký dopad

budou mít změny platné od roku 2013 na příjmy fyzických osob.

ABSTRACT

The Bachelor's thesis "Analysis of a personal or individual income tax issue" focuses on

the taxation of natural persons, primarily on the taxation of employees' salaries.

The theoretical part of this work expounds the law treatment of the taxation of earnings,

the way of tax calculation and presents the most significant changes of income tax of

individuals in 2012 and 2013.

The practical part of the thesis shows on specific examples the method used for the tax

calculation and the impact of an application of the nontaxable portions of the tax base

on the final tax liability. This dissertation informs about the effects of the new rules

(which will take place from 2013) on natural person's income rates.

KLÍČOVÁ SLOVA

Zaměstnanec, zaměstnavatel, příjem ze závislé činnosti, daň z příjmů ze závislé činnosti

a funkční požitky, daňová soustav

KEYWORDS

Employee, emplover, employment earnings, taxable income from employment and the

emoluments thereof, tax system

OBSAH

1 ÚVOD ................................................................................................................................... 7 2 CÍL PRÁCE A METODIKA ................................................................................................ 8 3 TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................................... 9

3.1 Daně a daňová soustava v ČR ....................................................................................... 9

3.2 Daně z příjmů fyzických osob ..................................................................................... 10

3.3 Předmět daně z příjmů fyzických osob ....................................................................... 11

3.4 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ............................................................... 12

3.5 Příjmy osvobozené od daně ........................................................................................ 14

3.6 Způsob zdanění ........................................................................................................... 16

3.7 Výpočet měsíční daňové povinnosti ze závislé činnosti ............................................. 17

3.8 Nezdanitelná část základu daně .................................................................................. 19

3.8.1 Dary ..................................................................................................................... 19 3.8.2 Úroky z úvěru zaplacené ve zdaňovacím období ................................................ 20 3.8.3 Penzijní připojištění se státním příspěvkem ........................................................ 22 3.8.4 Soukromé životní pojištění ................................................................................. 22 3.8.5 Členské příspěvky odborové organizace ............................................................. 23 3.8.6 Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělání .................................... 23

3.9 Slevy na dani ............................................................................................................... 24

3.10 Daňové zvýhodnění na vyživované děti ...................................................................... 25

3.11 Způsob prokazování nezdanitelných částí základu daně, slevy na dani a daňového zvýhodnění .............................................................................................................................. 26

3.12 Daňové přiznání a Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků ................................................................................................. 29

3.13 Roční zúčtování daně provedené zaměstnavatelem .................................................... 30

3.14 Změny daně z příjmů fyzických osob v roce 2012 a 2013 .......................................... 33

4 PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................... 36 4.1 Výpočet DPFO - zaměstnanci v roce 2012 a 2013 ................................................... 36

4.2 Konkrétní příklady uplatnění nezdanitelných částí základu daně ............................... 48

4.2.1 Příklady uplatnění darů ....................................................................................... 48 4.2.2 Příklad na uplatnění penzijního pojištění se státním příspěvkem ....................... 49 4.2.3 Příklad na uplatnění soukromého životního pojištění ......................................... 50 4.2.4 Příklad na uplatněn úroků z úvěru ..................................................................... 51

4.3 Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních

požitků a daňového zvýhodnění v roce 2012 a 2013 ............................................................ 52

4.4 Vyhodnocení možných rizik a navržení opatření pro zmírnění těchto rizik ................ 65

5 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 69 6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................................... 71 7 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................... 72 8 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................. 74

7

1 ÚVOD

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila ,,Analýzu problematiky daně z příjmů

fyzických osob". Toto téma jsem si vybrala z důvodu, protože mě zajímá problematika

daně z příjmů fyzických osob a je to nejvíce používaná přímá daň, která se týká nás

všech.Ve své práci jsem se především zaměřila na porovnání právní úpravy v roce 2012

a 2013, neboť v obou letech se právní předpis měnil.

V teoretické části jsem uvedla základní dělení daňové soustavy v České republice,

definovala jsem co je daň, co je předmětem daně z příjmů fyzických osob a kdo je

poplatníkem a plátcem této daně. V druhé polovině teoretické části jsem popsala, jak

se provádí výpočet měsíční daňové povinnosti ze závislé činnosti a uvedla jsem

podrobný přehled jednotlivých nezdanitelných částí základu daně, jak se prokazují

a kdy se uplatňují. Na závěr jsem uvedla nejvýznamnější změny z daně z příjmů, které

platí od roku 2013.

V praktické části jsem uvedla jednotlivé druhy výpočtů daně z příjmů fyzických osob

u zaměstnanců v hlavním pracovním poměru za rok 2012 a 2013, z kterých je patrné,

jakých zaměstnanců se změny v tomto období nejvíce dotkly. Dále jsem ze své praxe

uvedla konkrétní příklady uplatňování nezdanitelných částí základu daně, které

zaměstnanci uplatňovali. Provedla jsem několik příkladů na výpočet ročního zúčtování

záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků

a daňového zvýhodnění. V těchto příkladech jsem srovnala vývoj příjmu čisté mzdy,

celkového odvodu státu a jaké jsou mzdové náklady zaměstnavatele v roce 2012 a 2013.

V závěru praktické části popisuji možná rizika, která mohou nastat při uplatňování

nezdanitelných částí základu daně a navrhuji opatření pro zmírnění těchto rizik.

8

2 CÍL PRÁCE A METODIKA

Cílem mé bakalářské práce je:

charakterizovat zdaňování příjmů fyzických osob

provést rozbor jednotlivých nezdanitelných částí základu daně

uvést připravované změny ve zdanění fyzických osob pro rok 2013

porovnat zdaňování příjmů fyzických osob – zaměstnance v roce 2012 a 2013

uvést rozdíl ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob v roce 2012

a v roce 2013

Metodika práce

Informace pro teoretickou část jsem čerpala z odborné literatury, kterou jsem uvedla

na konci bakalářské práce v seznamu literatury. Dále jsem čerpala ze zákonů. které řeší

problematiku daně z příjmů fyzických osob.

V praktické části jsem vycházela ze znalostí, které jsem získala ve své práci, při

zpracování daňových přiznání zaměstnanců.

9

3 TEORETICKÁ ČÁST

3.1 Daně a daňová soustava v ČR

Daň je povinná, zákonem uložená platba, plynoucí do státního rozpočtu. Je nenávratná,

neekvivalentní a zpravidla neúčelová. Platba neúčelová znamená, že nikdo v okamžiku,

kdy platí daň neví, co bude z těchto prostředků financováno a platba neekvivalentní

znamená, že to, jak se jednotlivec podílí na příjmech státního rozpočtu nemá žádný

vztah k tomu, jaké statky bude spotřebovávat. Daně se vybírají pouze v peněžní formě.

[8]

,,Daně jsou placené buď pravidelně (např. důchodové daně), nebo jednorázově při

naplnění určitých skutečností (např. daně darovací či daně v případě úmrtí).

Charakteristickým znakem daní je to, že splnění daňové povinnosti nezakládá

poplatníkovi nárok na žádné konkrétní plnění ze strany státu". [6, str. 9]

Předmět daně - u přímých daní je to příjem nebo majetek, který podléhá zdanění.

U nepřímých daní jsou to výrobky nebo služby. Některý předmět daně může být

od daně osvobozen (např. vývoz zboží je osvobozen od DPH).

Správce daně - je to příslušný finanční úřad, který kontroluje správnost výpočtu

a odvádění daní a daň vymáhá. Při dovozu zboží je správcem daně příslušný úřad.

Zdaňovací období - je období, za které je plátce daně povinen daň vypočítat a odvést.

U přímých daní je zdaňovacím období buď kalendářní rok nebo hospodářský rok.

U nepřímých daní je to měsíc nebo čtvrtletí. [8]

Daňová soustava představuje souhrn daní vybíraných v určitém státě v určitém čase.

Daňový systém je širším pojmem než daňová soustava. Pro praktické účely výběru daní

se rozlišuje osoba plátce daně a poplatník daně, přičemž za plátce se považuje ten, kdo

má ze zákona povinnost daň spočítat, zaplatit, vybrat a odvést a za poplatníka

se považuje osoba, která nese daňové břemeno. Povinnost platit daň je zakotvena

v Listině základních práv a svobod (článek 11. odst. 5). Daňovou politiku můžeme

charakterizovat jako využívání daňových nástrojů k ovlivňování ekonomických

10

a sociálních procesů ve společnosti. Daně patří do skupiny nepřímých nástrojů

hospodářské politiky. [6]

DAŇOVÁ SOUSTAVA V ČR SE DĚLÍ :

A) Nedaňové příjmy : 1) Pojistné u SZ

2) Cla

B) Daňové příjmy :

1) Přímé daně : a) daň z příjmů - daň z příjmů fyzických osob (DPFO)

- daň z příjmů právnických osob (DPPO)

b) majetková daň - z nemovitostí

- z převodu nemovitostí

- silniční

- dědická

- darovací

2) Nepřímé daně : a) daň všeobecná - DPH

b) daň spotřební - z uhlovodíkových paliv a surovin

- z lihu

- z paliva

- z vína

- z tabákových výrobků

c) daň k ochraně životního prostředí [8]

3.2 Daně z příjmů fyzických osob

Daně z příjmů fyzických osob jsou přímou daní ve výši 15 %. Řídí se zákonem

č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen ,,poplatníci"),

kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou

povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky,

tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Poplatníky obvykle se zdržujícími

na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném

11

kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Bydlištěm na území České

republiky se rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat

na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob se nazývá:

a) rezident (daňový tuzemec) – s celosvětovým příjmem

b) nerezident (daňový cizinec) – s příjmem plynoucím ze zdrojů na území ČR tj.

s omezenou daňovou povinností. [5]

3.3 Předmět daně z příjmů fyzických osob

Předmětem daně z příjmů fyzických osob dle zákona o daních z příjmů jsou:

1) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6 )

2) Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 )

3) Příjmy z kapitálového majetku (§ 8)

4) Příjmy z pronájmu ( § 9)

5) Ostatní příjmy (§10)

Příjmem fyzické osoby se rozumí příjem peněžní i nepeněžní včetně příjmu dosaženého

směnou. Nepeněžní příjem se oceňuje podle zákona o oceňování majetku. [8]

Předmětem této daně nejsou například: příjmy získané nabytím akcií nebo podílových

listů, úvěry, půjčky, příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů, příjmy

získané převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s předčasným

ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, částka

uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků

a doplatků na léčiva nebo potraviny podle zvláštních právních poplatků. [4]

12

3.4 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

Tvoří úhrn všech příjmů vyplacených zaměstnavatelem zaměstnanci v kalendářním

měsíci na základě:

1) Současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského

poměru a obdobného poměru. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků

a studentů z praktického výcviku.

2) Příjmů za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením

omezeným a komanditistů komanditních společností.

3) Odměn členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob

vyplacených ze zisku za práci v představenstvu nebo v dozorčí radě, tzv.

tantiemy.

4) Příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem

závislé činnosti nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého

poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého

poplatník závislou činnost nebo funkci nevykovává.

Z těchto příjmů musí srazit daň nebo zálohu na daň vždy ten plátce, který příjem

vyplácí. Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků se nazývá

,,zaměstnanec", plátce příjmu se nazývá ,,zaměstnavatel". [5]

Další případy zdanitelných příjmů

5) Vyplacené honoráře za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize, pokud

jejich úhrn nepřesáhne v kalendářním měsíci 7 000 Kč, podléhají 15 % srážkové

dani. Tento příjem ani sražená daň se nezahrnují do celkového příjmu

pracovníka pro roční zúčtování záloh daně nebo do daňového přiznání.

6) Svoz zaměstnanců do práce na náklady zaměstnavatele je vždy zdanitelným

příjmem zaměstnance.

7) Manažerské pojištění, kde pojistníkem je zaměstnavatel a pojištěným

je zaměstnanec.

8) Zdanitelným příjmem od roku 2012 je přídavek na bydlení u vojáků z povolání.

9) Dále zdanitelným příjmem od roku 2011 jsou vyplacené výsluhové příspěvky

a odbytné bývalým vojákům z povolání a bývalým příslušníkům bezpečnostních

sborů. [7]

13

Za příjem zaměstnance se rovněž považuje, když zaměstnavatel bezplatně poskytne

motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely. Příjmem zaměstnance je

částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc

poskytnutí vozidla, avšak musí činit nejméně 1 000 Kč (minimálně 12 000 Kč ročně).

[4]

Podstatným a základním rysem závislé činnosti je skutečnost, že není vykonávána zcela

nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet, s vlastní odpovědností poplatníka,

ale naopak podle pokynů toho, kdo odměnu za vykonanou práci vyplácí a musí

se jednat o činnost skutečně závislou na osobě plátce. Nejčastějšími znaky závislé

činnosti fyzické osoby a osoby od níž jí plyne příjem (dále jen ,,plátce příjmu”) jsou

následující:

a) plátce příjmu přímo či nepřímo ukládá úkoly, řídí a kontroluje fyzickou osobu

a nese odpovědnost související s její činností,

b) fyzická osoba má ve vztahu k plátci příjmu obdobné postavení jako

zaměstnanec,

c) odměna za práci je vypočítána na základě délky pracovní doby nebo obdobným

způsobem běžným při odměňování osoby v pracovněprávním vztahu,

d) materiál, pracovní pomůcky, stroje a zařízení potřebné pro výkon činnosti jsou

fyzické osobě poskytovány plátcem příjmu,

e) vztah mezi plátcem příjmu a fyzickou osobou je dlouhodobý anebo soustavný.

[15]

Funkčními požitky jsou:

a) funkční platy a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším

výkonem funkce, jejichž výše se stanoví podle zákona upravující platy a další

náležitosti spojené s výkonem funkce představitelů státní moci, některých

státních orgánů a soudců, s výjimkou platu náležejícího prezidentovi republiky

a náhrad související s výkonem jeho funkce,

b) odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo

dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní

samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách

a v jiných orgánech a institucích.

14

Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů

kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů. [4]

Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují dle § 6 odst. 7 DZ:

a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti

jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních

cestách.

b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi,

mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů. [7]

Za pracovní oblečení je považováno i jednotné pracovní oblečení (stejnokroje)

poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanců (např. poskytovatelů služeb pohostinských),

pokud plní zejména reklamní, propagační a organizační účely. [16]

c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal,

nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které

za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel.

Jedná se např. o částku, kterou uhradil zaměstnanec jménem zaměstnavatele smluvnímu

lékaři za vykonanou vstupní lékařskou kontrolu, nebo výdaje za výpis ze zdravotní

dokumentace.

d) náhrada za opotřebení vlastního nářadí, zařízení nebo předmětů potřebných pro

výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce. [7]

3.5 Příjmy osvobozené od daně

Kromě příjmů, které nejsou předmětem daně stanoví § 4 DZ také příjmy osvobozené

od daně. Příjmy osvobozené od daně jsou předmětem daně, ale z důvodu osvobození

se nezdaňují.

Osvobozené příjmy dle výše uvedeného paragrafu jsou například:

1) Příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, pokud v něm měl prodávající bydliště

nejméně 2 roky bezprostředně před prodejem.

15

2) Příjmy z prodeje nemovitostí, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu

5 let.

3) Cena z veřejné soutěže, nebo reklam, slosování, cena ze sportovní soutěže

v hodnotě do 10 000 Kč.

4) Příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského a důchodového

pojištění, peněžité pomoci obětem trestné činnosti.

5) Stipendia

6) Dotace ze státního rozpočtu

7) Odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných

biologických materiálů z lidského organismu.

8) Příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou

samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného

obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož

hodnota nepřesahuje 500 Kč. [1]

Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny příjmy v § 6 odst. 9

zákona o dani z příjmů, kterými například jsou:

1) Nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj

a rekvalifikaci zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele.

2) Hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanců

ke spotřebě na pracovišti.

3) Nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům a jejich

rodinným příslušníkům například:

tuzemské i zahraniční rekreační zařízení – v hodnotě do 20 000 Kč

vlastní předškolní zařízení např. mateřské školy

tělovýchovná a sportovní zařízení, kulturní pořady, sportovní akce

a závodní knihovny.

4) Zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozující veřejnou dopravu osob

vlastním zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných

nebo zlevněných jízdenek.

5) Hodnota přechodného ubytování, pokud obec přechodného ubytování není

shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč

měsíčně.

16

6) Příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc

zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných

poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie

na území, na kterém byl vyhlášen nouzový stav, za předpokladu, že tyto příjmy

jsou vypláceny z FKSP.

Příjmy osvobozené od daně se neuvádí v daňovém přiznání. [4]

3.6 Způsob zdanění

Pro způsob zdanění je vždy rozhodné, má-li poplatník u plátce podepsáno Prohlášení.

1) Má-li zaměstnanec podepsáno Prohlášení (nesmí je mít podepsáno současně

u více plátců), stanoví plátce daně základ daně z úhrnu všech příjmů a vybere

zálohu na daň ve výši 15 %. Před zdaněním se základ daně zaokrouhlí

do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.

2) Nemá-li zaměstnanec podepsáno Prohlášení, např. proto, že zaměstnavatel

je jeho dalším souběžným plátcem příjmu ze závislé činnosti a poplatník má

podepsáno Prohlášení u jiného zaměstnavatele, pak pro způsob zdanění

je rozhodující výše hrubé mzdy.

Z příjmů zúčtovaných nebo vyplacených při splnění ostatních podmínek u zaměstnance

bez podepsaného Prohlášení srazí plátce zálohu na daň následně:

Tabulka č.1: Způsob zdanění

Hrubá mzda Kč Zaokrouhlení základu daně Způsob zdanění

1 až 5 000 včetně na koruny dolů srážková daň 15 % zaokrouhlená na koruny dolů

5 001 a více na stokoruny nahoru záloha na daň 15 %

Zdroj:[7] ŠUBRT, B., LEIBLOVÁ, Z., PŘÍHODOVÁ, V. aj. Abeceda mzdové účetní. 2012. 22. vyd. Olomouc: Anag, 2012. 573 s. ISBN 978-80-7263-716-4.

Limit pro zdanění srážkovou daní 15 % platí pro příjem zaměstnance před navýšením

o povinné pojistné (které má povinnost platit zaměstnavatel sám za sebe). Pokud např.

u dohody o pracovní činnosti má zaměstnanec nárok na odměnu v úhrnu ve výši

17

5 000 Kč v jednom kalendářním měsíci, činí zvýšený základ daně o pojistné 6 700 Kč

(5 000 + 1 700) a srážková daň pak 1 005 Kč. Pokud se jedná o příjem, který nevstupuje

do vyměřovacího základu pro pojistné (např. dohoda o provedení práce do limitu

10 000 Kč za měsíc), pak srážková daň je 1 500 Kč (tj.15 %). Tento způsob však

i nadále neplatí pro zdanění příjmů členů družstev, společníků a jednatelů společností

s ručením omezením, komanditistů komanditních společností a likvidátorů a odměny

členů statutárních orgánů. Při zdanění těchto příjmů je rozhodné, zda poplatník má

či nemá podepsáno Prohlášení. Pokud Prohlášení nepodepsal, je tento příjem vždy

(i v pásmu 1 až 5 000 Kč) zdaněn zálohou na daň 15 %, a to bez ohledu na výši hrubé

mzdy. Pokud se ale poplatník rozhodne, že právě u tohoto příjmu si Prohlášení

podepíše, je zdanění provedeno měsíční sazbou zálohy na daň ve výši 15 % včetně

případného uplatnění slevy na dani a daňového zvýhodnění. [7]

3.7 Výpočet měsíční daňové povinnosti ze závislé činnosti

Fyzické osoby s příjmy ze závislé činnosti platí zálohy na daň z příjmů dle § 6 zákona

o daních z příjmů. Základem daně pro výpočet zálohy na daň je úhrn příjmů ze závislé

činnosti a z funkčních požitků, zvýšený o povinné pojistné na sociální zabezpečení,

na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní

pojištění, které je povinen hradit zaměstnavatel a snížený o částky, které jsou od daně

osvobozeny. Základ daně pro výpočet zálohy na daň se zaokrouhlí nahoru na celé

koruny do 100 Kč základu daně a na celé 100 Kč nahoru u základu daně nad 100 Kč.

Z takto stanoveného základu daně se vypočte měsíční záloha na daň ve výši 15 %.

Plátce daně při výpočtu měsíční zálohy na daň zaměstnance, který podepsal na příslušné

zdaňovací období Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 zákona o daních z příjmů, sníží

vypočtenou daň ze základu daně nejprve o prokázanou částku měsíční slevy na dani na

poplatníka podle § 35ba zákona o daních z příjmů a následně o prokázanou částku

měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti.

Pokud je nárok na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daňová povinnost, rozdíl

představuje daňový bonus až do výše celkového nároku na daňové zvýhodnění

za předpokladu, že jsou splněny veškeré podmínky pro jeho výplatu.

18

Výjimka je u slevy na dani na vyživovanou manželku (manžela), kdy plátce daně k této

slevě přihlédne až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací

období. [3]

Poplatník s podepsaným Prohlášením, bez vyživovaných dětí

Hrubá + Pojistné = Základ → Záloha - Sleva = Konečná mzda (zaměstnavatel) daně na daň na dani záloha na daň 15 % § 35 ba DZ

Poplatník s podepsaným Prohlášením a vyživovanými dětmi

Hrubá + Pojistné = Základ → Záloha - Sleva = Záloha na daň - mzda (zaměstnavatel) daně na daň na dani po slevě 15 % § 35ba DZ - Daňové = Konečná záloha zvýhodnění na daň [7] Plátce daně, u kterého poplatník nepodepsal Prohlášení k dani, nepřihlédne k žádné

měsíční slevě na dani podle § 35ba ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění při výpočtu

zálohy na daň ze závislé činnosti. Pro zdanění je důležité znění § 6 odst. 4 zákona

o daních z příjmů, který stanoví odlišný postup zdanění příjmů ze závislé činnosti,

jejichž výše nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 5 000 Kč od obecného postupu

zdanění příjmů ze závislé činnosti ve výši přesahující částku 5 000 Kč měsíčně. [3]

Poplatník bez podepsaného Prohlášení s příjmem nad 5 000 Kč nebo

s jakýmkoliv příjmem podle § 6 odst. 1 písm. b) a c) DZ

Hrubá mzda + Pojistné (zaměstnavatel) = Základ daně → Záloha na daň 15 %

Poplatník bez podepsaného Prohlášení s příjmem podle § 6 odst. 1 písm. a) a d)

a § 6 odst. 10 DZ do 5 000 Kč

Pro výpočet srážkové daně u příjmů do výše 5 000 Kč za měsíc se základ daně stanoví

jako součet hrubé mzdy a případného pojistného. Stanovený základ daně po

zaokrouhlení na celé koruny dolů slouží k výpočtu daně. Daň se zaokrouhlí na celé

koruny dolů.

Hrubá mzda + Pojistné (zaměstnavatel) = Samostatný → Daň srážkou 15 % základ daně

19

Čistá mzda se vypočítá stejným způsobem jako v předchozích letech

Hrubá mzda - Pojistné - Záloha na daň + Daňový = Čistá mzda (zaměstnanec) nebo daň bonus

[7]

3.8 Nezdanitelná část základu daně

K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně přihlédne plátce daně

za podmínek stanovených v § 38k odst. 5 DZ, až při ročním zúčtování záloh

za zdaňovací období nebo je poplatník uplatní v daňovém přiznání. [9]

3.8.1 Dary

Od základu daně z příjmů fyzických osob lze odečíst:

1) hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu,

právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým

osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek a to např. na financování vědy

vzdělání, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na účely sociální,

zdravotnické, a ekologické,

2) hodnotu darů poskytnutých fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR

provozující:

školská zařízení,

zdravotnická zařízení,

zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, a to na

financování těchto zařízení.

3) hodnotu darů poskytnutých fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky,

které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu

ke dni přiznání starobního důchodu anebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči

jiné osoby podle zákona o sociálních službách a to na:

zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami

na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve vyhlášce č. 329/2011 Sb.

20

na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání

Z hlediska výše daru, který lze odečíst od základu daně z příjmů, platí, že úhrnná

hodnota darů ve zdaňovacím období:

přesáhne 2 % ze základu daně,

činí alespoň 1 000 Kč,

v úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.

O darování nepůjde, pokud poskytuje obdarovaný dárci nějaké protiplnění. O daru lze

uvažovat jen tehdy, došlo-li skutečně fyzicky k předání daru. [3]

,,Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového

dárcovství oceňuje částkou 2 000 Kč. Jedním odběrem krve bezpříspěvkového dárce

se rozumí odběr krve a jejích složek (např. plazmy, krevních destiček, kostní dřeně

a jejich složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve".

[7, str. 233]

3.8.2 Úroky z úvěru zaplacené ve zdaňovacím období

Při financování bytových potřeb fyzických osob (podnikatelů i zaměstnanců) platí úlevy

na dani vymezené v § 15 odst. 3 a 4 zákona o daních z příjmů. Od základu daně

z příjmů fyzických osob lze odečíst úroky zaplacené ve zdaňovacím období:

1) z úvěrů ze stavebního spoření včetně tzv. překlenovacích úvěrů,

2) z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky,

anebo zahraniční bankou, sníženým o státní příspěvek,

3) z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou nebo pobočkou zahraniční

banky anebo zahraniční bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření

nebo s hypotečním úvěrem. [3]

Bytovými potřebami pro účely tohoto zákona se rozumí:

a) výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu nebo změna takové stavby,

tj. nástavba, přístavba nebo stavební úpravy,

21

b) koupě pozemku, pokud na něm bude zahájena výstavba bytové potřeby do čtyř

let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy nebo koupě pozemku v souvislosti

s pořízením bytové potřeby,

c) koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů

nebo bytu podle zvláštního právního předpisu,

d) splácení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo

společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo

rodinného domu,

e) údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu ve vlastnictví

podle zvláštního právního předpisu a bytů v nájmu nebo v užívání,

f) vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání

spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného

se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu,

g) úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní

společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného

užívání bytu,

h) splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových

potřeb uvedených v písmenech a) až g). [4]

Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů u poplatníků v téže

domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí

uplatňovaná částka překročit 1/12 této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

Od základu daně z příjmů fyzických osob se odečítá úhrn úroků zaplacených z úvěru

ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru ve zdaňovacím období. Přitom není

rozhodující, v jaké výši se na úhrnu zaplacených úroků podíleli jednotliví účastníci

smlouvy. [3]

Odpočet mohou uplatnit pouze zletilí účastníci úvěrové smlouvy. V případě,

že účastníky smlouvy příslušného úvěru je více zletilých osob, uplatní odpočet buď

jedna osoba z nich, nebo každá z nich, a to rovným dílem. Odpočet musí být uplatněn

při ročním zúčtování do 15.2. následujícího kalendářního roku. [7]

22

3.8.3 Penzijní připojištění se státním příspěvkem

Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu

nejvýše 12 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho:

1) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním

připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním

fondem nebo penzijní společností. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná

úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění

se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč,

2) penzijní připojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi

poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané

účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění,

za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po

60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.

Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených

poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období. [2]

3.8.4 Soukromé životní pojištění

Ze zákona o daních z příjmů dle § 15 odst. 6 může poplatník daně z příjmů fyzických

osob odečíst od základu daně za zdaňovací období poplatníkem zaplacené pojistné

ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy

uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou,

která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky, nebo

jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského

hospodářského prostoru. Odpočet je uvažován jako celoroční nezdanitelná částka,

kterou lze uplatnit až po skončení zdaňovacího období. [3]

Výše odpočtu:

Maximální částka, kterou lze odečíst ve zdaňovacím období od základu daně činí

v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že má poplatník uzavřeno více smluv s více

pojišťovnami.

1) pojistná doba od 5 do 15 let – sjednaná pojistná částka alespoň 40 000 Kč

23

2) pojistná doba nad 15 let – sjednaná pojistná částka alespoň 70 000 Kč

Zaměstnanci, kteří si jako fyzické osoby hradí pojistné na soukromé životní pojištění

a kteří nejsou povinni podávat daňové přiznání, uplatní daňový odpočet zaplaceného

pojistného prostřednictvím svých zaměstnavatelů v rámci ročního zúčtování záloh na

daň z příjmů. [2]

Podmínky:

a) Soukromé životní pojištění zahrnuje tři druhy pojištění:

na dožití určitého věku,

na smrt a dožití určitého věku,

na důchodové pojištění,

b) pojistnou smlouvu s pojišťovnou má uzavřenou zaměstnanec, jako pojistník

a současně i pojištěný,

c) výplata pojistného plnění je smluvně sjednána nejdříve až po 5 letech,

d) současně je výplata pojistného plnění sjednána nejdříve v roce dosažení 60 let

věku poplatníka. [7]

3.8.5 Členské příspěvky odborové organizace

Od základu daně lze odečíst členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem

odborové organizace v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání. Částku lze odečíst

do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 DZ, s výjimkou příjmů podle § 6

zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč

za zdaňovací období (kalendářní rok). [12]

3.8.6 Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělání

Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující

výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího

vzdělávání (zákon č. 172/2006 Sb.), pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly

uplatněny jako výdaj podle § 24 poplatníkem s příjmy podle § 7 zákona o dani z příjmů.

Výše odpočtu:

ročně lze odečíst částku, která byla uhrazena, nejvýše však 10 000 Kč,

24

u poplatníka se zdravotním postižením až 13 000 Kč,

u poplatníka s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč. [2]

3.9 Slevy na dani

Slevy na dani může uplatnit každá fyzická osoba, tedy jak zaměstnanec, tak poplatník

s příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti nebo poplatník s příjmy

z kapitálového majetku, z pronájmu nebo poplatník, který má pouze ostatní příjmy

podléhající zdanění.

Vypočtená daň se snižuje o částky :

1) Na poplatníka: Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013

ročně …………………….…… 23 640 24 870 24 870 měsíčně ……………………….. 1 970 2 070 2 070

Sleva na dani na poplatníka se vztahuje i na starobního důchodce, který má kromě

svého důchodu i další příjmy zdaňované dle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů a na

starobního důchodce, který souběžně s důchodem nadále pracuje a pobírá příjmy

ze závislé činnosti. [3]

2) Na manželku (manžela) : Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013

ročně ………………….………… 24 840 24 840 24 840 držitelku (držitele) průkazu ZTP/P 49 680 49 680 49 680 Podmínkou je společná domácnost a vlastní příjem manželky (manžela) nepřesáhl

68 000 Kč za zdaňovací období. Tato sleva se poskytuje až po skončení roku při ročním

zúčtování záloh daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, nebo v daňovém

přiznání.

3) Na pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého

stupně

Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013

ročně ………………………….. 2 520 2 520 2 520 měsíčně ……………………….. 210 210 210

25

4) Na pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně

Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013

ročně …………………………. 5 040 5 040 5 040 měsíčně ………………………. 420 420 420

5) Držitel průkazu ZTP/P

Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013

ročně ………………………... 16 140 16 140 16 140 měsíčně ……………………... 1 345 1 345 1 345

6) Na studenta

Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013

ročně ………………………….. 4 020 4 020 4 020 měsíčně ………………………. 335 335 335 Slevu na studenta může uplatnit poplatník, který se sám soustavně připravuje

na budoucí povolání. Slevu lze naposledy uplatnit v měsíci, kdy dovrší student 26 let.

U prezenčního (denního) doktorského studijního programu naposledy v měsíci, kdy

dovrší 28 let. [8]

3.10 Daňové zvýhodnění na vyživované děti

Slevy je možno uplatnit na vyživované dítě, které žije s poplatníkem v domácnosti.

Daňové zvýhodnění lze uplatnit formou:

1) sleva na dani Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013

ročně (na1 dítě) 11 604 13 404 13 404 měsíčně 967 1 117 1 117

2) daňového bonusu Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013

ročně (maximálně) 52 200 60 300 60 300 (minimálně) 100 100 100 měsíčně (maximálně) 4 350 5 025 5 025 (minimálně) 50 50 50 [7]

3) uplatnění slevy na dani a daňového bonusu

Uplatnění slevy na daní a daňového bonusu lze uplatnit, je-li nárok poplatníka

na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daňová povinnost za příslušné

zdaňovací období. Do výše nulové daně uplatní poplatník slevu na dani a zbývající

26

rozdíl do výše nároku na daňové zvýhodnění uplatní poplatník slevu na dani a zbývající

rozdíl do výše nároku na daňové zvýhodnění uplatní poplatník formou daňového

bonusu. [3]

Nárok vzniká již v měsíci, kdy se dítě narodilo a je-li uplatněn do 30 dnů po narození,

nebo kdy začalo zletilé dítě plnit studijní povinnosti, je-li nárok uplatněn do konce

měsíce, kdy změna nastala. [7]

3.11 Způsob prokazování nezdanitelných částí základu daně, slevy na

dani a daňového zvýhodnění

Nezdanitelné části základu daně:

1) Dary

a) potvrzením příjemce daru nebo jeho zákonného zástupce, pořadatele veřejné

sbírky o výši a účelu daru. Z potvrzení musí být zřejmé, kdo je příjemcem daru,

hodnota daru, účel, na který byl dar dán, a kdy byl dar poskytnut.

b) darovací smlouva, která musí obsahovat údaje výše uvedené.

2) Úroky z úvěru zaplacené ve zdaňovacím období

a) smlouva o úvěru

b) každoročně do 15.2. potvrzením, v jaké výši byly zaplaceny v uplynulém

zdaňovacím období úroky z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního

úvěru anebo z jiného úvěru poskytnutého v souvislosti s těmito úvěry

stavební spořitelnou, bankou nebo pobočkou zahraniční banky nebo

zahraniční bankou a použitého na financování bytových potřeb.

c) stavebním povolením nebo ohlášením stavby, a po dokončení stavby

výpisem z listu vlastnictví – výstavba bytového domu, rodinného domu,

bytu nebo změna stavby,

d) výpisem z listu vlastnictví – koupě pozemku, za předpokladu, že na

pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby do 4 let od okamžiku

uzavření úvěrové smlouvy, nebo koupě pozemku v souvislosti s pořízením

bytové potřeby formou koupě. Po uplynutí 4 let od okamžiku úvěrové

27

smlouvy na nákup pozemku musí poplatník předložit stavební povolení

nebo ohlášení stavby,

e) výpisem z listu vlastnictví – koupě bytového domu, rodinného domu včetně

rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu,

f) výpisem z listu vlastnictví, nájemní smlouvy nebo dokladem o trvalém

pobytu – údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu nebo

bytu ve vlastnictví a bytů v nájmu nebo v užívání,

g) potvrzením právnické osoby, že je poplatník jejím členem nebo

společníkem – splácení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě

jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného

užívání bytu nebo rodinného domu,

h) potvrzením právnické osoby, že je poplatníkem jejím členem nebo

společníkem – úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo

podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva

nájmu nebo jiného užívání bytu,

i) v případě poskytnutého úvěru při vypořádání bezpodílového

spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě,

že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu,

rodinného domu nebo bytového domu – výpisem z listu vlastnictví anebo

potvrzením právnické osoby, že je poplatník jejím členem nebo

společníkem – podle typu získané bytové potřeby. [7]

3) Penzijní připojištění

a) smlouva o penzijním připojištění se státním příspěvkem při prvním

uplatnění,

b) smlouva o penzijním pojištění nebo potvrzení instituce penzijního pojištění

o účasti poplatníka na penzijním pojištění,

c) nejpozději do 15.2. předložit potvrzení penzijního fondu nebo instituce

penzijního pojištění o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho

penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo penzijní pojištění

za uplynulé zdaňovací období.

28

4) Pojistné na soukromé životní pojištění

a) smlouva o soukromém životním pojištění nebo pojistkou při prvním

uplatnění,

b) nejpozději do 15.2. potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném

poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím

období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného

připadajícího na uplynulé zdaňovací období.

5) Členské příspěvky odborové organizace

Každoročně do 15.2. potvrzení odborové organizace o výši zaplacených členských

příspěvků v uplynulém zdaňovacím období.

6) Úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělání

Každoročně potvrzení o výši zaplacené úhrady za zkoušku ověřující výsledky

dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznání výsledků dalšího vzdělávání.

[7]

Sleva na dani :

a) dokladem prokazujícím totožnost manželky (manžela) při uplatnění,

b) rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu a každoročně do 15.2.

dokladem o výplatě invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo

druhého a třetího stupně,

c) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka

o tom, že poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění.

d) potvrzením školy, že se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem

nebo předepsaným výcvikem. [12]

Daňové zvýhodnění :

a) úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte např. vlastního,

osvojeného,

b) předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem,

c) potvrzením od zaměstnavatele druhého z manželů, že nárok na daňové

zvýhodnění na konkrétní dítě neuplatňuje současně druhý z manželů,

29

d) potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti

se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem, nebo předepsaným

výcvikem,

e) u studia dítěte na střední nebo vysoké škole v cizině se kromě potvrzení

o studiu vydané zahraniční školou na určité období předkládá rozhodnutí

Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že takové studium na škole

v cizině je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách

v ČR.

f) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka

o tom, že poplatník vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let

věku, které nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně

a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat

výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě

nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou

výdělečnou činnost. [4]

3.12 Daňové přiznání a Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických

osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

Daňové přiznání:

Je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů

fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené

nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové

přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů

fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. [1]

V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě

příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně.

V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani podle § 35ba

a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d DZ. Daňové přiznání není povinen podat

poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky od jednoho a nebo

postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. [5]

30

Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

a z funkčních požitků:

Je tiskopis určený pro poplatníka – zaměstnance. Je to doklad pro určení způsobu

zdanění a slouží k uplatnění nezdanitelných částí základu daně (odpočty) po skončení

roku, k uplatnění slev na dani podle § 35ba DZ a k uplatnění daňového zvýhodnění

podle § 35c a § 35d zákona o dani z příjmů. Lze jej podepsat pouze u jednoho plátce pro

totéž období a slouží k nahlášení veškerých změn rozhodných pro uplatnění nároku

či ukončení poskytnutí, slev na dani a daňového zvýhodnění. Dále slouží k požádání

o roční zúčtování záloh daně z příjmů ze závislé činnosti, k dodatečnému podpisu

a uplatnění Prohlášení při zdanění za zdaňovací období zpětně.

Prohlášení musí poplatník podepsat:

do 30 dnů po vstupu do pracovního poměru,

do 15.2. každoročně

do konce kalendářního měsíce, v němž nastala změna v údajích,

do 30 dnů po narození dítěte

Není-li uplatnění nároku včetně podpisu Prohlášení provedeno včas, náleží odpočet

nebo daňové zvýhodnění až od měsíce následujícího po uplatnění. Zpětně lze odpočty

a daňové zvýhodnění požadovat až v rámci ročního zúčtování nebo v daňovém přiznání.

[4]

3.13 Roční zúčtování daně provedené zaměstnavatelem

O roční zúčtování záloh daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků

a daňového zvýhodnění může písemně požádat každý poplatník, který nemá povinnost

podat daňové přiznání, nejpozději do 15.2. po skončení roku..

To znamená:

1) že mimo příjmy ze závislé činnosti neměl jiné zdanitelné příjmy podle § 7

a § 10 DZ v úhrnu vyšším než 6 000 Kč (ze živnosti, jiné samostatně

výdělečné činnosti, kapitálového majetku, z pronájmu atd.) a neměl příjmy

podléhající srážce zálohy na daň současně od více plátců,

2) že měl příjmy ze závislé činnosti od jednoho plátce nebo od více plátců

po sobě jdoucích včetně doplatků mezd od těchto plátců a u všech těchto

31

plátců měl na příslušné zdaňovací období podepsáno Prohlášení. Nepřihlíží se

k příjmům od daně osvobozených a příjmům, z nichž je vybírána daň zvláštní

sazbou daně. [9]

Podmínky pro provedení ročního zúčtování :

1) předložit do 15.2. po skončení roku příslušné Potvrzení o výši vyplaceného

nebo obdrženého příjmu a sražených zálohách od předchozího plátce

ve zdaňovacím období, případně od všech předchozích postupných plátců,

2) roční zúčtování provede poslední plátce, u kterého měl poplatník podepsáno

Prohlášení, zanikne-li plátce, provede roční zúčtování příslušný finanční úřad

na základě žádosti poplatníka podané do 15.2.,

3) neuplatnil-li poplatník v průběhu roku v Prohlášení daňové zvýhodnění

na vyživované dítě a některé ze slev na dani, může je uplatnit dodatečně při

ročním zúčtování,

4) nepodepsal-li poplatník u plátce Prohlášení ve stanovené lhůtě, může

je podepsat dodatečně, nejpozději do 15.2. roku následujícího po uplatnění

zdaňovacího období,

5) případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží,

6) daňový bonus, na který má poplatník nárok, je vyplacen, pokud činí alespoň

100 Kč, maximálně 60 300 Kč (nárok do 100 Kč se nevyplácí).

Do ročního zúčtování se nezahrnuje příjem, který byl zdaněn srážkovou daní, příjem

od daně osvobozený a příjem, který není předmětem daně. Úhrn hrubých příjmů

zvýšený o povinné pojistné tvoří základ daně. Ten dále snížený o nárokové nezdanitelné

části základu daně tvoří základ pro výpočet daně. Po zaokrouhlení základu daně

na stokoruny dolů se stanoví daň. Takto vypočtená daň se sníží o slevy na dani podle

prokázaného nároku podle § 35ba DZ. Následně nově vypočtená daň se sníží o slevu

na dani na vyživované dítě podle nároku. Takto vyčíslená daň po slevě se porovná

s úhrnem záloh na daň po slevě. Dále plátce porovná daňový bonus (nárokový)

s úhrnem již vyplacených daňových bonusů. Jestliže je úhrn částek vyplacených na

měsíčních daňových bonusech nižší než daňový bonus (nárokový), zvýší plátce daně

o nevyplacenou částku na daňovém bonusu vypočtenou částku přeplatku na dani

po slevě, nebo sníží nevyplacenou částku na daňovém bonusu o vypočtenou částku

32

nedoplatku na dani po slevě. Pokud je zjištěn přeplatek na dani vyšší než 50 Kč, vrátí

se poplatníkovi, případný nedoplatek se ale od poplatníka nevybírá. [7]

Tabulka č. 2: Roční zúčtování s uplatněným daňovým zvýhodněním

Úhrn základu daně - Nezdanitelné části základu daně (§ 15 DZ)

= Roční základ daně zaokrouhlený na 100 Kč dolů

Roční základ daně zaokrouhleny na 100 Kč dolů

x 15 % sazba daně/100 (§ 16 DZ)

= Stanovená daň

Stanovená daň - Sleva na dani (nárok) do výše stanovené daně (§ 35ba DZ)

= Stanovená daň snížená o slevu na dani podle § 35ba DZ

Stanovená daň snížená o slevu na dani dle § 35ba DZ

- Sleva na dani max. do výše daňové povinnosti (§ 35c DZ)

= Konečná daňová povinnost

Konečná daňová povinnost

- Skutečně zaplacená daň = Rozdíl 1

Nárok na daňový bonus (jen pokud je alespoň 100 Kč, max. 60 300 Kč)

- Poskytnutý bonus v průběhu roku

= Rozdíl 2

Přeplatek Vyšší než 50 Kč SE VRÁTÍ

Rozdíl 1 + -

Rozdíl 2 =

Nedoplatek SE NEVYBERE

Zdroj: [7] ŠUBRT, B., LEIBLOVÁ, Z., PŘÍHODOVÁ, V. aj. Abeceda mzdové účetní. 2012.22. vyd. Olomouc: Anag, 2012. 573 s. ISBN 978-80-7263-716-4. Tabulka č. 3 - Roční zúčtování bez uplatněného daňového zvýhodnění

Úhrn základů daně - Nezdanitelné části základu daně (§ 15 DZ)

= Roční základ daně zaokrouhlený na 100 Kč dolů

Roční základ daně zaokrouhlený na 100 Kč dolů

x 15 % sazba daně/100 (§ 16 DZ)

= Stanovená daň

Stanovená daň - Sleva na dani max. do výše stanovené daně (§ 35ba DZ)

= Stanovená daň po slevě Podle § 35ba DZ

+ Přeplatek vyšší než 50 Kč SE VRACÍ

Stanovená daň po slevě podle § 35ba DZ

- Skutečný roční úhrn sražených záloh na dani

=

- Nedoplatek SE NEVRACÍ

Zdroj: [7] ŠUBRT, B., LEIBLOVÁ, Z., PŘÍHODOVÁ, V. aj. Abeceda mzdové účetní. 2012.22. vyd. Olomouc: Anag, 2012. 573 s. ISBN 978-80-7263-716-4.

33

3.14 Změny daně z příjmů fyzických osob v roce 2012 a 2013

Mezi nejvýznamnější změny zavedené od roku 2012 patří:

1. zvýšení uplatnění slevy na poplatníka

2. zvýšení daňového zvýhodnění na děti

3. výše maximálního ročního daňového bonusu

Tabulka č. 4: Sleva na dani, daňového zvýhodnění a maximální výše ročního daňového bonusu

2011 2012

Sleva na poplatníka 23 640 24 870

Daňové zvýhodnění na dítě 11 604 13 404

Maximální výše ročního daňového bonusu 52 200 60 300

Zdroj: Vlastní

Nejvýznamnější navrhované změny z daně z příjmů od roku 2013 :

1. Zavedení solidární daně

Solidární daň budou platit občané, jejichž roční příjem překročí strop pro platbu

důchodového pojištění. Maximální vyměřovací základ (strop) u důchodového pojištění

v příštím roce činí 1 242 432 Kč (48krát průměrná mzda stanovena vyhláškou MSPV

ve výši 25 884 Kč). Zjednodušeně se tak solidární daň týká občanů s měsíčním příjmem

nad 103 536 Kč. Solidární daň činí 7 % z rozdílu mezi příjmem ze zaměstnání

a z podnikání a stropem pro platbu pojistného (tj. 1 242 432 Kč). Solidární daň

je zavedena pro rok 2013 až 2015. Solidární daň se však nedotýká kapitálových příjmů

či příjmů z pronájmu. Občané, kteří budou ze svého příjmu odvádět solidární daň,

si budou moci uplatnit všechny slevy na dani (např. na poplatníka, na manželku bez

vlastních příjmů nebo daňového zvýhodnění na vyživované děti). [11]

2. Zrušení stropu pro platbu zdravotního pojištění

Pro rok 2013 se ruší strop pro platbu zdravotního pojištění. Občané s příjmy nad strop,

tak zaplatí více na dani z příjmu fyzických osob a zdravotním pojištění i z důvodu

zrušení stropu pro platbu zdravotního pojištění. V roce 2012 činí strop pro platbu

zdravotního pojištění 1 809 864 Kč. Jakmile zaměstnanec během roku 2012 dosáhl

34

stropu pro výpočet zdravotního pojištění, tak se již z částky nad tuto hranici zdravotní

pojištění neodvádí. Ani ze strany zaměstnance, ani ze strany zaměstnavatele. Odstranění

stropu pro platbu zdravotního pojištění se tak dotkne všech zaměstnanců s měsíčním

příjmem nad 150 822 Kč (1 809 864 Kč : 12). U OSVČ se posuzuje zisk za celý rok.

Zrušení stropu pro platbu zdravotního pojištění zvýší rovněž mzdové náklady

zaměstnavatelů za zaměstnance s nadstandardními příjmy. Za zaměstnance s ročním

příjmem 2 400 000 Kč zaplatí zaměstnavatel na zdravotní pojištění v roce 2012 částku

162 888 Kč (9% z 1 8809 864 Kč) a v roce 2013 již zaplatí 216 000 Kč

(9 % z 2 400 000 Kč). [11]

3. Zrušení slevy na poplatníka u důchodců

Slevu na poplatníka (24 840 Kč) nebude možné uplatnit u poplatníka, který k 1. lednu

zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo

ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu. Omezení se tedy netýká pouze

pracujících důchodců, ale všech důchodců zdaňující své příjmy. Opatření je dočasné pro

období 2013 až 2015. [10]

4. Osoby uplatňující výdaje procentem z příjmů si nebudou moci uplatnit daňové

zvýhodnění na dítě nebo slevu na manželku/manžela bez vlastních příjmů, pokud součet

dílčích základů, u kterých se uplatňuje paušální výdaj, je vyšší než 50% celkového

základu daně. [10]

5. Omezení výdaje procentem z příjmů z podnikatelské činnosti a u pronájmu

OSVČ dle platné právní úpravy mohou volit mezi uplatněním skutečných výdajů

a tzv. výdajového paušálu (výdaje procentem z příjmů). ZDP umožňuje uplatnit výdaje

ve výši :

a) 80 % příjmů (týká se příjmů ze zemědělské činnosti a z živnosti řemeslné)

b) 60 % příjmů (týká se příjmů z neřemeslných živností)

c) 40 % příjmů (týká se např. příjmů z podnikání podle zvláštních právních

předpisů jako jsou příjmy lékařů, advokátů, auditorů, daňových poradců)

d) 30 % příjmů (týká se příjmů z pronájmu - podle § 9 ZDP anebo dle § 7, jde-li

o pronájem obchodního majetku)

Od 1.1.2013 bude omezeno uplatnění výdajů z podnikatelské činnosti ve výši 40 %

příjmů na částku 800 000 Kč. Např. lékař s ročním příjmem 2,1 mil. Kč si nebude moci

35

uplatnit výdaje v plné výši 840 000 (40 % z 2,1 mil. Kč), ale jen ve výši 800 000 Kč.

Stejným způsobem bude omezena výše 30% paušálního výdaje, a to jak u příjmů z

podnikatelské činnosti , tak u pronájmu, kde bude zaveden limit ve výši 600 000 Kč.

6. Změna srážkové daně u zahraničních daňových rezidentů

Na příjmy zahraničních daňových rezidentů se uplatňuje srážková daň ve výši 15 %.

Navrhuje se zvýšit sazbu této daně na 35 %. Tato sazba se uplatní vůči rezidentům států,

se kterými ČR nemá uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. [10]

36

4 PRAKTICKÁ ČÁST

4.1 Výpočet DPFO - zaměstnanci v roce 2012 a 2013

V této části uvedu příklady, kde porovnám příjem zaměstnance, který pobírá vysoký

příjem (hrubá mzda 160 000 Kč), střední příjem (hrubá mzda 25 000 Kč), nízký přímem

(hrubá mzda 15 000 Kč), příjem důchodce, studenta a zaměstnance s daňovým

zvýhodněním na vyživované dítě. Porovnávám zde jejich daňové zatížení z pohledu

daňových a odvodových povinností v roce 2012 a 2013. Zaměstnanec je zaměstnán

v hlavním pracovním poměru a má podepsané Prohlášení.

Příklad č. 1 - Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 160 000 Kč

Tabulka č. 5: Rok 2012- Daňová povinnost poplatníka s měsíčním hrubým příjmem 160 000 Kč

Položka Rok 2012 Výpočty

Měsíční hrubá mzda 160 000 Kč

Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 14 400 Kč 160 000 Kč x 0,09

Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 40 000 Kč 160 000 Kč x 0,25

Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 7 200 Kč 160 000 Kč x 0,045

Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 10 400 Kč 160 000 Kč x 0,065

Měsíční superhrubá mzda 214 400 Kč 160 000 Kč + 14 400 Kč

+ 40 000 Kč

Dílčí základ daně (měsíční) 214 400 Kč

Zaokrouhlený dílčí základ daně (měsíční) 214 400 Kč (Zaokrouhluje se na 100 nahoru)

Záloha na daň 32 160 Kč 214 400 Kč x 0,15

Sleva na dani (poplatník) - měsíční 2 070 Kč

Záloha na daň po slevě 30 090 Kč 32 160 Kč - 2 070 Kč

Čistá mzda 112 310 Kč 160 000 Kč - 7 200 Kč - 10 400 Kč

- 30 090 Kč

Celkový odvod státu 102 090 Kč 14 400 Kč + 40 000 Kč + 7 200 Kč

+ 10 400 Kč + 30 090 Kč

Mzdové náklady zaměstnavatele 214 400 Kč 160 000 Kč + 14 400 Kč

+ 40 000 Kč Zdroj: Vlastní výpočty

37

Tabulka č. 6: Rok 2013-Daňová povinnost poplatníka s měsíčním hrubým příjmem 160 000 Kč







Měsíční superhrubá mzda 214 400 Kč 160 000 Kč + 14 400 Kč + 40 000 Kč




Solidární příspěvek 7% 3 953 Kč 160 000 - 103 536 (tj. 4 x 25 884) =

56 464 x 7%

Záloha na daň včetně solidární daně 36 113 Kč 32 160 Kč + 3 953 Kč




- 34 043 Kč


+10 400 Kč + 34 043 Kč

Mzdové náklady zaměstnavatele 214 400 Kč 160 000 Kč + 14 400 Kč +40 000 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty

38


Tabulka č. 7: Rok 2012 - Daňová povinnost poplatníka s měsíčním hrubým příjmem 25 000 Kč Položka Rok 2012 Výpočty













- 2 955 Kč


+ 1 625 Kč + 2 955 Kč

Mzdové náklady zaměstnavatele 33 500 Kč 25 000 Kč + 2 250 Kč + 6 250 Kč


39














- 2 955 Kč


+ 1 625 Kč + 2 955 Kč



40






Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 675 Kč 15 000 Kč x 0,045

Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 975 Kč 15 000 Kč x 0,065






Záloha na daň po slevě 945 Kč 3 015 Kč - 2 070 Kč

Čistá mzda 12 405 Kč 15 000 Kč - 675 Kč - 975 Kč

- 945 Kč

Celkový odvod státu 7 695 Kč 1 350 Kč +3 750 Kč + 675 Kč

+ 975 Kč + 945 Kč

Mzdové náklady zaměstnavatele 20 100 Kč 15 000 Kč +1 350 Kč + 3 750 Kč


41

Tabulka č. 10: Rok 2013-Daňová povinnost poplatníka s měsíčním hrubým příjmem 15 000 Kč






Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 975 Kč 15 000 Kč x 0,065






Záloha na daň po slevě 945 Kč 3 015 Kč - 2 070 Kč

Čistá mzda 12 405 Kč 15 000 Kč - 675 Kč - 975 Kč

- 945 Kč

Celkový odvod státu 7 695 Kč 1 350 Kč +3 750 Kč + 675 Kč

+ 975 Kč + 945 Kč



42

Příklad č. 4 - Daňová povinnost poplatníka - starobní důchodce

Tabulka č. 11: Rok 2012 - starobní důchodce














- 3 360 Kč

Celkový odvod státu 15 510 Kč 2 430 Kč +6 750 Kč +1 215 Kč

+ 1 755 Kč + 3 360 Kč



43

Tabulka č. 12: Rok 2013 - starobní důchodce











Sleva na dani (poplatník) - měsíční 0 Kč

Záloha na daň po slevě 5 430 Kč


- 5 430 Kč


+ 1 755 Kč + 5 430 Kč



44

Příklad č. 5 - Daňová povinnost poplatníka včetně slevy na studenta

Tabulka č. 13: Rok 2012 - sleva na studenta












Sleva na dani - student 335 Kč

Záloha na daň po slevě 1 015 Kč 3 420 Kč - 2 070 Kč- 335 Kč

Čistá mzda 14 115 Kč 17 000 Kč - 765 Kč - 1 105 Kč

- 1 015 Kč

Celkový odvod státu 8 665 Kč 1 530 Kč +4 250 Kč +765 Kč

+ 1 105 Kč + 1 015 Kč



45

Tabulka č. 14: Rok 2013 - sleva na studenta












Sleva na dani - student 335 Kč

Záloha na daň po slevě 1 015 Kč 3 420 Kč - 2 070 Kč- 335 Kč

Čistá mzda 14 115 Kč 17 000 Kč - 765 Kč - 1 105 Kč

- 1 015 Kč

Celkový odvod státu 8 665 Kč 1 530 Kč +4 250 Kč +765 Kč

+ 1 105 Kč + 1 015 Kč



46

Příklad č. 6 - Daňová povinnost poplatníka včetně daňového zvýhodnění na

vyživované dítě

Tabulka č. 15: Rok 2012 - daňové zvýhodnění na vyživované dítě












Daňové zvýhodnění na dítě 1 117 Kč

Záloha na daň po slevě 1 838 Kč 5 025 Kč - 2 070 Kč- 1 117 Kč

Čistá mzda 20 412 Kč 25 000 Kč - 1 125 Kč -1 625 Kč

- 1 838 Kč

Celkový odvod státu 13 088 Kč 2 250 Kč +6 250 Kč + 1 125 Kč

+ 1 625 Kč + 1 838 Kč



47

Tabulka č. 16: Rok 2013 - daňové zvýhodnění na vyživované dítě












Daňové zvýhodnění na dítě 1 117 Kč

Záloha na daň po slevě 1 838 Kč 5 025 Kč - 2 070 Kč- 1 117 Kč

Čistá mzda 20 412 Kč 25 000 Kč - 1 125 Kč -1 625 Kč

- 1 838 Kč

Celkový odvod státu 13 088 Kč 2 250 Kč +6 250 Kč + 1 125 Kč

+ 1 625 Kč + 1 838 Kč



Z výše uvedených příkladů je patrné, že v roce 2013 došlo ke změně výpočtu

u zaměstnance s vysokým příjmem a u poživatele starobního důchodu. Obě skupiny

odvedou do státního rozpočtu více peněz a sníží se jim jejich čistý příjem.

U zaměstnance s měsíčním hrubým příjmem 15 000 Kč, 25 000 Kč, studenta

a zaměstnance, který uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě zůstává čistý

příjem a celkový odvod státu stejný.

48

4.2 Konkrétní příklady uplatnění nezdanitelných částí základu daně

V této části jsem se zaměřila na konkrétní případy uplatnění nezdanitelných částí

základu daně a na jejich dokládání při zpracování ročního zúčtování daní nebo

daňového přiznání.

4.2.1 Příklady uplatnění darů

Příklad A

Paní Knéslová poskytla finanční dar ve výši 6 000 Kč diecézní katolické charitě

na charitativní účely. O přijetí daru bylo vystaveno potvrzení, které jasně uvádí, kdo je

příjemcem daru, hodnotu daru, účel, na který byl dar dán a kdy byl dar poskytnut.

Řešení:

Hodnotu poskytnutého daru si může paní Knésová uplatnit celou v případě, že její

daňový základ bude minimálně 60 000 Kč. Při nižším základu daně si bude moci

uplatnit částku rovnající se 10% ze základu. V ročním zúčtování se hodnota darů

porovnává se základem daně zvýšeným o pojistné za zaměstnavatele. Tento dar musí

být doložen potvrzením příjemce daru nebo darovací smlouvou.

Příklad B

Pan Šafařík daroval čtyřikrát krev v Ústřední vojenské nemocnici Praha, na transfúzním

oddělení.

Řešení:

Hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárcovství se oceňuje částkou

2 000 Kč. V tomto případě si může pan Šafařík uplatnit hodnotu daru ve výši 8 000 Kč

(4 x 2 000 Kč). Dar musí být doložen potvrzením příjemce daru.

49

4.2.2 Příklad na uplatnění penzijního pojištění se státním příspěvkem

Příklad A

Pan Falhar uzavřel s Penzijním fondem české pojišťovny smlouvu o penzijním

připojištění se státním příspěvkem. Za příslušné zdaňovací období zaplatil na toto

pojištění 18 000 Kč.

Řešení:

Pan Falhar si bude moci uplatnit odpočet od základu daně ve výši 12 000 Kč

(18 000 Kč - 6 000Kč). Doba trvání smlouvy v příslušném zdaňovacím období není

rozhodující ( je jedno zda je smlouva uzavřena v lednu nebo srpnu). Odpočet od základu

daně musí být doložen smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem

a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených na penzijní připojištění

se státním příspěvkem na příslušné zdaňovací období.

Příklad B

Pan Novák uzavřel s penzijním fondem smlouvu o penzijním připojištěním se státním

příspěvkem. Za příslušné zdaňovací období zaplatil pojištění ve výši 22 000 Kč.

Na potvrzení o příspěvcích zaplacených na zdaňovací období vystaveném penzijním

fondem mu byla odečtena částka 6 000 Kč, částka po snížení činí 16 000 Kč.

Řešení:

Pan Novák si může uplatnit odpočet od základu daně ve výši 12 000 Kč, protože to je

maximální částka, kterou lze uplatnit jako úhrn příspěvků zaplacených poplatníkem

na jeho penzijní připojištění. Nárok na odpočet od základu daně musí být doložen

smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního

fondu o příspěvcích zaplacených na penzijní připojištění se státním příspěvkem

na příslušné zdaňovací období.

50

4.2.3 Příklad na uplatnění soukromého životního pojištění

Příklad A

Paní Brožová uzavřela s pojišťovnou smlouvu o životním pojištění, Od pojišťovny

obdržela potvrzení o pojistném zaplaceném na soukromé životní pojištění ve výši

13 291 Kč.

Řešení:

Paní Brožová si může odečíst 12 000 Kč, neboť je to maximální částka, kterou lze

odečíst a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.

Nárok na odpočet od základu daně musí být doložen smlouvou o soukromém životním

pojištění a potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném na její životním pojištěním

na příslušné zdaňovací období.

Příklad B

Pan Dvořák uzavřel s pojišťovnou smlouvu o životním pojištění a při uzavření smlouvy

uhradil jednorázově částku 120 000 Kč, jako pojistné na pět let.

Řešení:

Pojišťovna provede výpočet částek na jednotlivá zdaňovací období a po skončení

každého zdaňovacího období pošle potvrzení o zaplacení poměrné části jednorázového

pojistného připadajícího na příslušné zdaňovací období. Na základě potvrzení

pojišťovny si může pan Dvořák uplatnit příslušnou poměrnou část jednorázového

zaplaceného pojistného, která může být do výše maximálního odpočtu 12 000 Kč.

Nárok na odpočet od základu daně musí být doložen smlouvou o soukromém životním

pojištění a potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném na jeho soukromém životním

pojištění na příslušné zdaňovací období.

51

4.2.4 Příkladnauplatněnúrokůzúvěru

Příklad A

Manželé si koupili byt v rámci poskytnutého hypotečního úvěru. V bytě trvale žijí

a mají ho ve společném jmění. Oba jsou účastníky hypoteční smlouvy a ve zdaňovacím

období zaplatili úroky ve výši 360 000 Kč.

Řešení:

Odpočet úroků si můžou manželé uplatnit jen do výše 300 000 Kč. A to buď jeden

z nich v plné výši 300 000 Kč, nebo oba rovným dílem ve výši 150 000 Kč. Při

uplatnění zaplacených úroků rovným dílem se nezohledňuje, v jaké výši se podíleli

na zaplacení úroků. Nárok na odpočet úroků jako nezdanitelné části základu daně

je třeba doložit smlouvou o hypotečním úvěru, kupní smlouvou na byt, listem

vlastnictví a potvrzením o skutečně zaplacené částce úroků.

Příklad B

Manželé Dvořákovi se po manželově odchodu do důchodu přestěhovali natrvalo

do rekreační chaty, kterou si pořídili z poskytnutého hypotečního úvěru a svůj byt

poskytli k bydlení svému synovi.

Řešení:

Odpočet úroků z hypotečního úvěru si manželé nemohou uplatnit, protože rekreační

chata není uvedena ve výčtu bytových potřeb.

52

4.3 Roční zúčtování zálohnadaň zpříjmů fyzickýchosob ze závisléčinnosti a funkčních požitků a daňového zvýhodnění v roce2012a2013


Tabulka č. 17: Rok 2012 - Roční zúčtování s měsíčním hrubým příjmem 160 000 Kč


Hrubá mzda 1 920 000 Kč 160 000 Kč x 12

Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 162 888 Kč 1 809 864 Kč x 0,09

Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 301 644 Kč 1 206 576 Kč x 0,25

Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 81 444 Kč 1 809 864 Kč x 0,045

Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 78 427 Kč 1 206 576 Kč x 0,065

Superhrubá mzda 2 384 532 Kč 1 920 000 Kč + 162 888 Kč

+ 301 644 Kč

Dílčí základ daně 2 384 532 Kč

Zaokrouhlený dílčí základ daně 2 384 500 Kč (Zaokrouhluje se na 100 dolů)

Záloha na daň 357 675 Kč 2 384 500 Kč x 0,15

Sleva na dani (poplatník) 24 840 Kč 2 070 x 12


Čistá mzda 1 427 294 Kč 1 920 000 Kč - 81 444 Kč

- 78 427 Kč - 332 835 Kč

Celkový odvod státu 957 238 Kč

162 888 Kč +301 644 Kč

+ 81 444Kč + 78 427 Kč

+ 332 835 Kč

Mzdové náklady zaměstnavatele 2 384 532 Kč 1 920 000 Kč + 162 888 Kč

+ 301 644 Kč


53



Hrubá mzda 1 920 000 Kč 160 000 Kč x 12

Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 167 729 Kč 1 863 648 Kč x 0,09

Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 310 608 Kč 1 242 432 Kč x 0,25

Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 83 865 Kč 1 863 648 Kč x 0,045

Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 80 758 Kč 1 242 432 Kč x 0,065

Superhrubá mzda 2 398 337 Kč 1 920 000 Kč + 167 729 Kč

+ 310 608 Kč

Dílčí základ daně 2 398 337 Kč

Zaokrouhlený dílčí základ daně 2 398 300 Kč (Zaokrouhluje se na 100 dolů)

Záloha na daň 359 745 Kč 2 398 300 Kč x 0,15

Solidární příspěvek 7% 47 430 Kč

1 920 000 Kč - 1 242 432 Kč

(4 x 25 884 = 103 536 x 12)

= 677 568 Kč x 7%

Záloha na daň včetně solidárního příspěvku 407 175 Kč 359 745 Kč+ 47 430 Kč

Sleva na dani (poplatník) 24 840 Kč 2 070 Kč x 12


Čistá mzda 1 373 042 Kč 1 920 000 Kč - 83 865 Kč

- 80 758 Kč - 382 335 Kč

Celkový odvod státu 1 025 295 Kč

167 729 Kč +310 608 Kč +

83 865 Kč + 80 758 Kč+ 382 335 Kč

Mzdové náklady zaměstnavatele 2 398 337 Kč 1 920 000 Kč + 167 729 Kč

+ 310 608 Kč


Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 160 000 Kč

1) Měsíční zúčtování

Tabulka č. 19 - Vývoj v jednotlivých letech (měsíční hrubý příjem 160 000 Kč)

2012 2013

Čistá mzda 112 310 Kč 108 357 Kč

Celkový odvod státu 102 090 Kč 106 043 Kč

Mzdové náklady zaměstnavatele 214 400 Kč 214 400 Kč

Zdroj: Vlastní práce

54

2) Roční zúčtování

Tabulka č. 20 - vývoj v jednotlivých letech (měsíční hrubý příjem 160 000 Kč)

2012 2013

Čistá mzda 1 427 294 Kč 1 373 042 Kč

Celkový odvod státu 957 238 Kč 1 025 295 Kč

Mzdové náklady zaměstnavatele 2 384 532 Kč 2 398 337 Kč





Hrubá mzda 300 000 Kč 25 000 Kč x 12





Superhrubá mzda 402 000 Kč 300 000 Kč + 27 000 Kč

+ 75 000 Kč

Dílčí základ daně 402 000 Kč

Zaokrouhlený dílčí základ daně 402 000 Kč (Zaokrouhluje se na 100 dolů)





- 35 460 Kč


+ 19 500 Kč + 35 460 Kč



55



Hrubá mzda 300 000 Kč 25 000 Kč x 12






+ 75 000 Kč







- 35 460 Kč


+ 19 500 Kč + 35 460 Kč





Tabulka č. 23: Vývoj v jednotlivých letech (měsíční hrubý příjem 25 000 Kč)

2012 2013





56



2012 2013








Hrubá mzda 180 000 Kč 15 000 Kč x 12






+ 45 000 Kč


Zaokrouhlený dílčí základ daně 241200 Kč (Zaokrouhluje se na 100 dolů)





- 11 340 Kč


+ 11 700 Kč + 11 340 Kč



57



Hrubá mzda 180 000 Kč 15 000 Kč x 12






+ 45 000 Kč







- 11 340 Kč


+ 11 700 Kč + 11 340 Kč






2012 2013





58



2012 2013





Příklad č. 4 - Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 27 000 Kč - starobní důchodce

Tabulka č. 29: Rok 2012 - Roční zúčtování - starobní důchodce


Hrubá mzda 324 000 Kč 27 000 Kč x 12






+ 81 000 Kč






Čistá mzda 248 085 Kč 324 000 Kč -14 580 Kč - 21 060 Kč

- 40 275 Kč


+ 21 060 Kč + 40 275 Kč



59

Tabulka č. 30: Rok 2013 - Roční zúčtování - starobní důchodce


Hrubá mzda 324 000 Kč 27 000 Kč x 12






+ 81 000 Kč




Sleva na dani (poplatník) 0 Kč

Záloha na daň po slevě 65 115 Kč

Čistá mzda 223 245 Kč 324 000 Kč -14 580 Kč - 21 060 Kč

- 65 115 Kč


+ 21 060 Kč + 65 115 Kč



Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 27 000 Kč - starobní důchodce


Tabulka č. 31: Vývoj v jednotlivých letech - starobní důchodce

2012 2013





60


Tabulka č. 32: Vývoj v jednotlivých letech - starobní důchodce

2012 2013





Příklad č. 5 - Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 17 000 Kč - student

Tabulka č. 33: Rok 2012 - Roční zúčtování - student


Hrubá mzda 204 000 Kč 17 000 Kč x 12






+ 51 000 Kč





Sleva na dani - student 4 020 Kč 335 x 12

Záloha na daň po slevě 12 135 Kč 40 995 Kč - 24 840 Kč - 4 020 Kč


- 12 135 Kč


+ 13 260 Kč + 12 135 Kč



61

Tabulka č. 34: Rok 2013 - Roční zúčtování - student


Hrubá mzda 204 000 Kč 17 000 Kč x 12






+ 51 000 Kč





Sleva na dani - student 4 020 Kč 335 x 12



- 12 135 Kč


+ 13 260 Kč + 12 135 Kč



Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 17 000 Kč - student


Tabulka č. 35: Vývoj v jednotlivých letech - student

2012 2013





62


Tabulka č. 36: Vývoj v jednotlivých letech - student

2012 2013





Příklad č. 6 - Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 25 000 Kč - včetně

daňového zvýhodnění na vyživované dítě

Tabulka č. 37: Rok 2012 - Roční zúčtování - daňové zvýhodnění na dítě


Hrubá mzda 300 000 Kč 25 000 Kč x 12






+ 75 000 Kč





Daňové zvýhodnění na dítě 1 117 Kč 335 x 12



- 34 343 Kč


+ 19 500 Kč + 34 343 Kč



63

Tabulka č. 38: Rok 2012 - Roční zúčtování - daňové zvýhodnění na dítě


Hrubá mzda 300 000 Kč 25 000 Kč x 12






+ 75 000 Kč





Daňové zvýhodnění na dítě 1 117 Kč 335 x 12



- 34 343 Kč


+ 19 500 Kč + 34 343 Kč



Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 25 000 Kč - včetně daňového

zvýhodnění na dítě


Tabulka č. 39: Vývoj v jednotlivých letech - daňové zvýhodnění na dítě

2012 2013





64


Tabulka č. 40: Vývoj v jednotlivých letech - daňové zvýhodnění na vyživované dítě

2012 2013





Z uvedených příkladů je patrné, že mzdové náklady zaměstnavatele u zaměstnanců

s příjmem 15 000 Kč a 25 000 Kč pro rok 2012 a 2013 zůstávají ve stejné výši.

Zároveň mzdové náklady u studenta a poplatníka s daňovým zvýhodněním

na vyživované dítě jsou pro rok 2012 a 2013 také stejné. U zaměstnance se stejným

měsíčním příjmem jako má zaměstnanec, který uplatňuje daňové zvýhodnění

na vyživované dítě, je jeho čistá měsíční mzda nižší o 1 117 Kč, což je částka, kterou

si uplatňuje zaměstnanec s daňovým zvýhodnění na vyživované dítě a celkový odvod

státu je pak o 1 117 Kč vyšší.

Výjimku tvoří zaměstnanec s hrubým měsíčním příjmem 160 000 Kč, u kterého

se v roce 2013 sníží měsíční čistá mzda v porovnání s rokem 2012. Snížení je

důsledkem toho, že v roce 2013 je zavedena solidární přirážka ve výši 7% ročního

základu daně převyšující 48 násobek průměrné mzdy pro účely sociálního zabezpečení

(v roce 2012 činí 48 násobek průměrné mzdy 1 206 576 Kč a v roce 2013 činí

48 násobek průměrné mzdy 1 242 432 Kč). Na druhé straně se zvýší celkový odvod

státu. Zaměstnanec s tímto příjmem uspoří na dani a na zdravotním a sociálním

pojištění, neboť v důsledku zavedení stropu na pojistném se u zaměstnance s měsíčním

příjmem 160 000 Kč zastaví po dosažení maximálního vyměřovacího základu odvod

zdravotního (maximální vyměřovací základ činí 1 809 864 Kč v roce 2012

a 1 863 648 Kč v roce 2013) a sociálního pojištění. Zaměstnanec dosáhne maximálního

vyměřovacího základu v 10. měsíci. U těchto zaměstnanců se sníží mzdové náklady

zaměstnavatele v důsledku zavedení stropů na pojistném.

65

Ke změně dochází také u poživatelů starobního důchodu, neboť v roce 2013 si starobní

důchodce nemůže uplatnit slevu na poplatníka. Tím dochází ke snížení čistého

měsíčního výdělku a vyššímu celkovému odvodu státu.

4.4 Vyhodnocení možných rizik a navržení opatření pro zmírnění

těchtorizik

Určitá rizika mohou nastat při zjišťování základu daně a počítání daně z příjmů

fyzických osob nebo při zpracování ročního zúčtování daně, neboť často dochází

ke změnám v příslušném zákoně. Chyby tak mohou vzniknou v důsledku neznalosti

nebo nepochopení zákona, ale mohou vzniknout i nepozorností. O roční zúčtování musí

zaměstnanec požádat písemně, nejlépe vyplněním a podpisem III. části prohlášení

k dani, nejpozději však do 15.2. 2013 po skončení roku 2012. Podmínkou je,

že zaměstnanec měl v zákonné lhůtě podepsáno prohlášení k dani podle § 38k odst. 4

a 5 ZDP, nebo je alespoň podepsal zpětně se žádostí o roční zúčtování daně.

K žádosti o roční zúčtování daně musí zaměstnanec předložit potvrzení od všech

předchozích zaměstnavatelů tj. doklad o zúčtované nebo vyplacené mzdě, povinném

pojistném a srážených zálohách na daň, v případě, že celý rok nepracovali u stejného

zaměstnavatele. Od roku 2012 nesmíme zapomínat, že jsou nemocenského pojištění

účastni též zaměstnanci, kteří pracují na základě dohody o provedení práce, pokud jim

byl zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč. Pokud zaměstnanec má

uzavřeno v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce

a součet započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci výše

uvedenou částku, pak musí být odvedeno zdravotní a sociální pojištění.

Dopustit se chyby je možné i při odečtu odečitatelné položek na penzijní pojištění.

U penzijního pojištění se zaplacený příspěvek snižuje o 6 000 Kč a maximální výše

je 12 000 Kč. Do zaplaceného příspěvku se nezapočítává příspěvek zaměstnavatele, jak

se mnozí domnívají. Jestliže dojde k předčasnému zániku smlouvy, má zaměstnanec

za rok, kdy smlouvu vypověděl povinnost podat daňové přiznání, ve kterém uvede jako

příjem ty příspěvky, o které mu byl základ daně snížen od roku 2006 např.

66

rok 2006 - 2011 (příjem je 6 x 12 000 Kč). Zaměstnanec prokazuje nárok na odpočet

příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem smlouvou o penzijním

připojištění a každoročně do 15. 2. potvrzením penzijního fondu o příspěvcích

zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění v uplynulém zdaňovacím období.

Další chyba, která se může vyskytnout je u soukromého životního pojištění, kde

maximální částka je 12 000 Kč, zde se však zaplacený příspěvek již nesnižuje

o 6 000 Kč, jako tomu je u penzijního připojištění. Lze jej vyzvednout nejdříve

po 60 měsících a v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník 60 let.

Zaměstnanec prokazuje nárok na odpočet pojistného zaplaceného na soukromém

životním pojištění pojistnou smlouvou nebo pojistkou (poprvé při uplatnění odečtu)

a potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceným poplatníkem v uplynulém

zdaňovacím období.

Další chyba se může vyskytnou u prokazování úroků z hypotečního úvěru. Poplatník

může uplatnit odpočet úroků z úvěru použitého jen na financování bytové potřeby a jen

za předpokladu, že je účastníkem smlouvy o úvěr a musí být majitelem nemovitosti.

Požadovala bych po něm smlouvu o úvěru, výpis z katastru nemovitosti a potvrzením

od banky, zahraniční banky nebo její pobočky o částce úroků zaplacených v uplynulém

kalendářním roce z hypotečního úvěru a snížených o státní příspěvek poskytnutý

v daném roce. Nejvýše lze uplatnit úroky z úvěru do výše 300 000 Kč. Při placní úroků

jen z části roku nesmí nezdanitelná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální

částky tj. 25 000 Kč za každý měsíc placení úroků. V případě více účastníků uplatní

buď jeden, nebo všichni rovným dílem. V případě, že by si úroky z hypotečního úvěru

odečítal pouze jeden z manželů, chtěla bych písemné prohlášení druhého z manželů,

že si odečet úroků nenárokuje.

U nerezidenta nelze uplatnit v ročním zúčtování, ale v daňovém přiznání jen

za podmínky, že nejméně 90% z jeho celosvětových příjmů mu plynou ze zdrojů

na území ČR.

Za další problémovou oblast lze považovat daňové zvýhodnění na nezaopatřené dítě.

Pro uplatnění daňového zvýhodnění na nezaopatřené dítě po 18 roku věku dítěte

je nutné předložit u žáků středních škol a učilišť potvrzení o studiu na příslušný školní

67

rok, u studentů vysokých škol potvrzení o studiu na akademický rok nebo semestr.

Z hlediska mzdové praxe je nutné mít na zřeteli, že potvrzení platí na dobu, na kterou

je vydáno. Jedná-li se o studium na střední nebo vysoké škole v zahraničí, je nutné ještě

doložit zaměstnavateli rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

o postavení studia v zahraničí na úroveň studia v České republice. Skutečnost, že dítě

žije s poplatníkem v domácnosti prokazuje zaměstnanec u zaměstnavatele svým

čestným prohlášení na tiskopise Prohlášení k dani a dokládá potvrzení zaměstnavatele

druhého z manželů. Totožnost dítěte se prokazuje rodným listem.

Složitější je situace při rozvodu manželství, kde jsou nezletilé děti. Zde určuje soud,

který z rodičů bude mít dítě v trvalé péči. Jedná-li se o dítě svěřené do střídavé výchovy

obou rodičů, je potřeba, aby zaměstnanec doložil, že druhý z rodičů daňové zvýhodnění

na dané dítě ve zdaňovacím období neuplatňuje, resp., že je uplatňuje jen po určitou

dobu. Je-li tedy druhý z rodičů zaměstnán, je třeba tuto skutečnost prokázat potvrzením

jeho zaměstnavatele. V případě, že rodič je osobou samostatně výdělečně činnou,

je nutné čestné prohlášení s ověřeným podpisem.

Časté dotazy v praxi mají studenti, kteří nastoupí do pracovního poměru po dobu

prázdnin a na konci roku požádají o provedení ročního zúčtování. Často nevědí kolik

měsíců si můžou uplatnit slevu na studenta. V tomto případě musíme vědět, že má-li

student příjem pouze v části kalendářního roku, např. po dobu prázdnin, náleží mu při

požádání o provedení ročního zúčtování a při řádném uplatnění jak sleva na dani

na poplatníka za celý rok, tak i sleva na studenta za celý rok.

Jiná situace je u absolventa střední školy, který po skončení denního studia nastoupí

do pracovního poměru dne 1.8.2012 a po skončení roku 2012 požádá o provedení

ročního zúčtování a uplatní slevu z důvodu studia. V tomto případě mu náleží sleva na

dani na poplatníka za celý rok a sleva na studenta, ale pouze jen poměrná část tj. za

7 měsíců (7 x 335 = 2 345 Kč).

Další chyba může vzniknout při uplatnění odpočtu členských příspěvků zaplacených

odborové organizaci, kde musíme mít na mysli, že vzniká nárok pouze odborově

organizovaným zaměstnancům. Nejvýše lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných

příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, avšak maximálně do výše 3 000 Kč

68

ročně. Musí být doloženo potvrzením odborové organizace o výši zaplacených

členských příspěvků za zdaňovací období.

K zjednodušení a zmírnění rizik by určitě přispělo, aby zákony v oblasti daně z příjmů

fyzických osob byly stabilní a nedocházelo ke změnám každý rok ani v průběhu

zdaňovacího období. Pro přehlednost bych vytvořila tabulky, které by jasně ukazovaly

v jaké výši lze uplatnit nezdanitelnou část základu daně, slevy na dani a daňového

zvýhodnění. Zároveň by k tomu byly uvedeny doklady, které je nutné k tomu doložit.

69

5 ZÁVĚR

V této práci jsem se zabývala analýzou problematiky daně z příjmů fyzických osob, a to

konkrétně pro rok 2012 a 2013. Podrobně jsem se zaměřila na zdaňování příjmů

zaměstnanců v hlavním pracovním poměru.

Práci jsem rozdělila na teoretickou část a praktickou část. V teoretické části jsem

pomocí studie odborné literatury a příslušných zákonů definovala základní pojmy, které

se týkají daně z příjmů fyzických osob. Dále jsem popsala způsob zdanění a výpočet

měsíční daňové povinnosti. V kapitole, kde popisuji nezdanitelnou část základu daně

jsem podrobně rozepsala čeho se týká, podmínky pro jejich uplatnění a zároveň způsob

prokazování. Další část teoretické práce jsem věnovala slevám na dani a daňovému

zvýhodnění na vyživované děti, které snižují daňovou povinnost. Na konci teoretické

části jsem se zabývala daňovým přiznáním a prohlášením poplatníka daně z příjmů

fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a také ročním zúčtováním daně

provedené zaměstnavatelem. Uvedla jsem také nejdůležitější změny, ke kterým došlo

v roce 2012 a 2013.

Jako pozitivní bych hodnotila to, že v roce 2012 došlo ke zvýšení částky, do které lze

uplatnit daňový bonus a zvýšila se i částka na uplatnění daňového zvýhodnění

na vyživované dítě. Tato provedená úprava dokazuje, že stát chce podporovat rodiny

s dětmi.

V roce 2013 jako pozitivní vidím zavedení 7% solidární daně pro občany s vysokým

měsíčním příjmem. Touto změnou se jim sníží čistý měsíční příjem a více se odvede

do státního rozpočtu.

V praktické části jsem na konkrétních příkladech provedla výpočet čisté měsíční mzdy

zaměstnanců různých kategorií, výši daňových odvodů státu a mzdové náklady

zaměstnavatele. Nejprve jsou příklady vypočteny pro rok 2012 a poté u stejných

zaměstnanců pro rok 2013. Z výpočtů je patrné, že změny, které byly provedeny pro rok

2013 nejvíce postihly zaměstnance s vysokým příjmem a poživatele starobního

70

důchodu. V druhé polovině praktické části jsem uvedla příklady na uplatnění

nezdanitelných částí základu daně, které se týkaly uplatnění darů, penzijního

připojištění, uplatnění soukromého životního pojištění a uplatnění úroků z úvěru.

Velkou pozornost jsem věnovala výpočtům ročního zúčtování daní z příjmů fyzických

osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a daňového zvýhodnění, kde jsem

upozornila na změny, které se v ročním zúčtování vyskytly za rok 2012 a 2013.

V závěru jsem vyhodnotila možná rizika při uplatňování nezdanitelných částí základu

daně a navrhla opatření pro zmírnění těchto rizik.

71

6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

[1] Daně 2012 a předpisy související s přehledem změn. Praha : Anag, 2012. 1120 s.

ISBN 978-80-7263-715-7.

[2] Kolektiv autorů, Meritrum Daň z příjmů. 9. vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2011.

636 s. ISBN 978-80-7357-711-7.

[3] MACHÁČEK, Ivan. Fyzické osoby a daň z příjmů 2012. 3. vyd. Praha : Wolters

Kluwer, 2012. 304 s. ISBN 978-80-7357-711-7.

[4] MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2012, úplná znění platná k 1.1.2012. 21. vyd.

Praha : GRADA, 2012. 264 s. ISBN 978-80-247-4254-0.

[5] PELC, Vladimír; PELECH, Petr. Daně z příjmů s komentářem 2012. 12. vyd.

Olomouc : Anag, 2012. 1080 s. ISBN 978-80-7263-742-3.

[6] ŠIROKÝ, Jan a kolektiv. Daňová teorie s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha : C. H.

Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8.

[7] ŠUBRT, Bořivoj; LEIBLOVÁ, Zdeňka; PŘÍHODOVÁ, Věra. aj. Abeceda mzdové

účetní. 2012. 22. vyd. Olomouc : Anag, 2012. 573 s. ISBN 978-80-7263-716-4.

[8] VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2012. 11. vyd.

Praha : Vox, 2012. 372 s. ISBN 978-80-87-480-05-2.

[9] VYBÍHAL, Václav et al. Mzdové účetnictví 2012. Praha : Grada Publishing, 2012.

448 s. ISBN 978-80-247-4101-7.

[10] BĚHOUNEK, Pavel. Zvýšení daní od roku 2013 [online]. [cit 2012-11-29].

<http://www.behounek.eu/news/zvyseni-dani-2013/>.

[11] GOLA, Petr. Solidární daň v roce 2013 [online]. [cit 2012-11-26].

<http://www.finance.cz./zpravy/finance/371902-solidarni-dan-v-roce2013/>.

[12] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

[13] Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

[14] Zákon č. 48/1997 Sb., o zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

[15] Pokyn D-285, ministerstva financí čj. 53/79 983/2005-532, k aplikaci § 6 odst. 1 a

2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a vymezení

tzv. závislé činnosti.

[16] Pokyn GFŘ D-6 čj. 32320/11-31, k jednotnému postupu při uplatňování některých

ustanovení zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

72

7 SEZNAM TABULEK

Tabulka č.1: Způsob zdanění ..........................................................................................16

Tabulka č.2: Roční zúčtování s uplatněným daňovým zvýhodněním ........................... 32

Tabulka č.3: Roční zúčtování bez uplatněného daňového zvýhodnění ..........................32

Tabulka č.4: Sleva na dani, daňového zvýhodnění a maximální výše ročního daňového

bonusu ............................................................................................................................33

Tabulka č.5: Rok 2012 - Daňová povinnost poplatníka s příjmem 160 000 Kč.............36


Tabulka č.7: Rok 2012 - Daňová povinnost poplatníka s příjmem 25 000 Kč...............38




Tabulka č.11: Rok 2012 - Daňová povinnost poplatníka - starobní důchodce................42

Tabulka č.12: Rok 2013 - Daňová povinnost poplatníka - starobní důchodce................43

Tabulka č.13: Rok 2012 - Daňová povinnost poplatníka - sleva studenta......................44

Tabulka č.14: Rok 2013 - Daňová povinnost poplatníka - sleva studenta......................45

Tabulka č.15: Rok 2012 - Daňová povinnost poplatníka - vyživované dítě...................46

Tabulka č.16: Rok 2013 - Daňová povinnost poplatníka - vyživované dítě...................47

Tabulka č.17: Rok 2012 - Roční zúčtování - měsíční příjem 160 000............................52

Tabulka č.18: Rok 2013 - Roční zúčtování - měsíční příjem 160 000............................53

Tabulka č.19: Vývoj v letech 2012 a 2013 - měsíční zúčtování - příjem 160 000..........53

Tabulka č.20: Vývoj v letech 2012 a 2013 - roční zúčtování - příjem 160 000..............54

Tabulka č.21: Rok 2012 - Roční zúčtování - měsíční příjem 25 000..............................54


Tabulka č.23: Vývoj v letech 2012 a 2013 - měsíční zúčtování - příjem 25 000............55

Tabulka č.24: Vývoj v letech 2012 a 2013 - roční zúčtování - příjem 25 000................56



Tabulka č.27: Vývoj v letech 2012 a 2013 - měsíční zúčtování - příjem 15 000............57

Tabulka č.28: Vývoj v letech 2012 a 2013 - roční zúčtování - příjem 15 000................58

Tabulka č.29: Rok 2012 - Roční zúčtování - starobní důchodce.....................................58

Tabulka č.30: Rok 2013 - Roční zúčtování - starobní důchodce.....................................59

73

Tabulka č.31: Vývoj v letech 2012 a 2013 - měsíční zúčtování - SD.............................59

Tabulka č.32: Vývoj v letech 2012 a 2013 - roční zúčtování - SD.................................60

Tabulka č.33: Rok 2012 - Roční zúčtování - student .....................................................60

Tabulka č.34: Rok 2013 - Roční zúčtování - student......................................................61

Tabulka č.35: Vývoj v letech 2012 a 2013 - měsíční zúčtování - student.......................61

Tabulka č.36: Vývoj v letech 2012 a 2013 - roční zúčtování - student...........................62

Tabulka č.37: Rok 2012 - Roční zúčtování - daňové zvýhodnění na dítě.......................62

Tabulka č.38: Rok 2013 - Roční zúčtování - daňové zvýhodnění na dítě.......................63

Tabulka č.39: Vývoj v letech 2012 a 2013 - měsíční zúčtování - daňové zvýhodnění na

dítě ..................................................................................................................................63

Tabulka č.40: Vývoj v letech 2012 a 2013 - roční zúčtování - daňové zvýhodnění na

dítě...................................................................................................................................64

74

8 SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1: Potvrzení o bezplatném dárcovství krve

Příloha č. 2: Potvrzení odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku

Příloha č. 3: Potvrzení o platbách příspěvků účastníka penzijního připojištění se státním

příspěvkem

Příloha č. 4: Prohlášení daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních

požitků

Date post:	15-Dec-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	9 times
Download:	0 times

ANALÝZA PROBLEMATIKY DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB...Nepeněžní příjem se oceňuje podle...

Documents