ANTICKÉ MÝTYANTICKÉ MÝTYSTARÉ ŘECKÉ BÁJE A POVĚSTISTARÉ ŘECKÉ BÁJE A POVĚSTI
Mgr. Michal ObloukMgr. Michal Oblouk
EDUARD PETIŠKAEDUARD PETIŠKA(1924 – 1987)(1924 – 1987)
- český básník, romanopisec, povídkář, novelista, autor knih pro děti a mládež, dramatik, teoretik dětské literatury a překladatel
PŘÍBĚHY, NA KTERÉ SVÍTILO SLUNCE - příběhy starého Egypta, Mezopotámie a Izraele
ČTENÍ O HRADECH, ZÁMCÍCH A MĚSTECHPŘÍBĚHY TISÍCE A JEDNÉ NOCI
STARÉ ŘECKÉ BÁJE A STARÉ ŘECKÉ BÁJE A POVĚSTIPOVĚSTI
• kniha obsahuje kniha obsahuje 26 pověstí 26 pověstí - příběhy z řecké mytologie - příběhy z řecké mytologie převyprávěné pro děti a mládež, jednotlivé příběhy pojednávají o převyprávěné pro děti a mládež, jednotlivé příběhy pojednávají o řeckých bozích, hrdinech, mýtických postavách a nestvůráchřeckých bozích, hrdinech, mýtických postavách a nestvůrách
Prométheus, Potopa, Faethón, Orfeus, Prométheus, Potopa, Faethón, Orfeus, Založení Théb, Pentheus, Midas, Tantalos, Založení Théb, Pentheus, Midas, Tantalos,
Nioba, Pelops, O zlatém rounu, Iásón a Nioba, Pelops, O zlatém rounu, Iásón a Médea, Hérakles, Perseus, Daidalos a Médea, Hérakles, Perseus, Daidalos a
Ikaros, Théseus, Sysifos, Bellerofontes, Ikaros, Théseus, Sysifos, Bellerofontes, Meleagros, Oidipus a Antigona, Filemon a Meleagros, Oidipus a Antigona, Filemon a
Baucis, Erós a Psýché, Gýges a prsten, Baucis, Erós a Psýché, Gýges a prsten, Trojská válka, Orestes, Odysseovy cestyTrojská válka, Orestes, Odysseovy cesty
PROMÉTHEUSPROMÉTHEUSPrométheus byl potomek božského rodu
Titánů. Jednoho dne smísil hlínu s vodou a vytvořil sochu prvního člověka. Bohyně Athéna jí vdechla život. Lidé přibývali a Prométheus je učil všem dovednostem.
Jednou si ho Zeus k sobě zavolal a nakázal mu, aby lid naučil uctívat také bohy.
Prométheus chtěl lstí dosáhnout toho, aby lidé obětovali kosti a maso si ponechali. Zeus
lest prohlédl a za trest lidem sebral oheň. Prométheus jim však získal oheň zpět a Zeus se opět mstil - poslal dívku Pandoru se zlatou
schránkou plnou nemocí, bolesti, bídy a strasti. Prométheův bratr jí dovolil schránku otevřít a všechno zlé vyletělo ven. Jen naděje zůstala. Diův hněv se snesl i na Prométhea - byl připoután navěky ke skále na Kavkazu a každý den k němu přilétal orel a živil se jeho
játry. Po staletích utrpení ho na svých cestách osvobodil Herakles.
POTOPA/ZALOŽENÍ POTOPA/ZALOŽENÍ THÉBTHÉB• K Diovi se doneslo, že jsou lidé zkažení, neštítí se zločinů, uctívají lež a K Diovi se doneslo, že jsou lidé zkažení, neštítí se zločinů, uctívají lež a
posmívají se bohům. Chtěl se o tom přesvědčit na vlastní oči. Zjistil, že posmívají se bohům. Chtěl se o tom přesvědčit na vlastní oči. Zjistil, že lidé jsou ještě horší, než se vyprávělo. Jednoho večera došel Zeus k lidé jsou ještě horší, než se vyprávělo. Jednoho večera došel Zeus k
paláci krále Lykáóna. Lidé poznali boha a začali se modlit. Král se jim paláci krále Lykáóna. Lidé poznali boha a začali se modlit. Král se jim však posmíval, dal zabít a uvařit jednoho ze svých zajatců. Když pak však posmíval, dal zabít a uvařit jednoho ze svých zajatců. Když pak
služebníci předložili Diovi tento pokrm, ihned poznal, jakou hostinu pro služebníci předložili Diovi tento pokrm, ihned poznal, jakou hostinu pro něj připravili. Seslal na palác blesk a krále proměnil ve vlka. Zeus svolal něj připravili. Seslal na palác blesk a krále proměnil ve vlka. Zeus svolal sněm bohů. Vyprávěl, co viděl a zažil. Bohové potrestali lidi tím, že na sněm bohů. Vyprávěl, co viděl a zažil. Bohové potrestali lidi tím, že na
zem seslali potopu. Ti, co se neutopili, zemřeli hlady a vyčerpáním. Zbyli zem seslali potopu. Ti, co se neutopili, zemřeli hlady a vyčerpáním. Zbyli jen dva spravedliví lidé, kterým dal Prométheus pevný člun. Když voda jen dva spravedliví lidé, kterým dal Prométheus pevný člun. Když voda opadla, vystoupil Deukalión s Pyrrhou a děkovali bohům za záchranu. opadla, vystoupil Deukalión s Pyrrhou a děkovali bohům za záchranu. Bylo jim však smutno, a proto se modlili, aby opět ve světě žili lidé. Bylo jim však smutno, a proto se modlili, aby opět ve světě žili lidé.
Dojatá bohyně Themis jim poradila, ať za sebe házejí kosti veliké matky. Dojatá bohyně Themis jim poradila, ať za sebe házejí kosti veliké matky. A tak vzali kameny a házeli je za sebe. Po dopadu se kameny okamžitě A tak vzali kameny a házeli je za sebe. Po dopadu se kameny okamžitě
začali tvarovat v lidské tělo, a vznikl tak nový lidský rod.začali tvarovat v lidské tělo, a vznikl tak nový lidský rod.
• Dceru krále Agénora Europu si zamiloval Zeus, proměnil se v býka a Dceru krále Agénora Europu si zamiloval Zeus, proměnil se v býka a Europu unesl na kontinent, který se podle ní nazval Evropa. Agénor Europu unesl na kontinent, který se podle ní nazval Evropa. Agénor
vyslal svého syna Kadma, aby vyhledal svou sestru. Kadmos se svými vyslal svého syna Kadma, aby vyhledal svou sestru. Kadmos se svými bojovníky dorazil až do Delf, odkud se podle bohů vydal na louku za bojovníky dorazil až do Delf, odkud se podle bohů vydal na louku za mladou krávou a na místě, kde ulehla, měl založit město Théby. Jeho mladou krávou a na místě, kde ulehla, měl založit město Théby. Jeho bojovníky však zabil drak jedovatým dechem, jehož posléze zabil sám bojovníky však zabil drak jedovatým dechem, jehož posléze zabil sám Kadmos. Podle Athény zasel zuby draka a z nich vznikli bojovníci, kteří Kadmos. Podle Athény zasel zuby draka a z nich vznikli bojovníci, kteří
začali mezi sebou bojovat. Pět přeživších spolu s Kadmem založili Théby.začali mezi sebou bojovat. Pět přeživších spolu s Kadmem založili Théby.
FAETHÓNFAETHÓNFaethón byl syn boha Hélia. Jeho
kamarádi mu ale nevěřili, a proto se svolením matky svého otce navštívil.
Faethón poprosil otce, aby všem dokázal, že je jeho syn. Hélios dal synovi
slib, že mu splní vše, co si bude přát. Faethón zatoužil řídit alespoň jedenkrát zlatý vůz, i když mu to otec rozmlouval. Dal synovi alespoň poslední rady, aby
nejezdil těsně nad zemí, ani moc vysoko v oblacích. Koně se nejprve drží původní stopy, ale když poznali, že je neřídí tak pevná ruka jako obvykle, splašili se, letí
nízko nad zemí, vše usychá, voda se vypařuje, v Africe zčernala pleť celým národům a vznikly obrovské pouště. Faethón se zřítil na zem a zahynul. Sestry se žalem proměnily v olše a
sluneční bůh truchlí dodnes pro svého syna. Večer po západu slunce kanou z
hvězd slzy. Lidé jim říkají rosa.
ORFEUSORFEUSV Thrákii žil slavný pěvec Orfeus.
Jednou se zamiloval do vodní víly a oženil se s ní. Při cestě na návštěvu
svých sester ji uštknul had a Eurydika zemřela. Zoufalý Orfeus se vydal do
podsvětí, aby přemluvil Háda k vrácení Eurydiky. Tříhlavého psa,
převozníka Charóna i Háda s manželkou Persefonou omámil svými
krásnými písněmi. Hádes svolil a Eurydika se mohla vrátit mezi živé,
ale cestou z podsvětí se Orfeus nesměl ani jednou ohlédnout. Zákaz porušil a stín Eurydiky se rozplynul. Utrápený Orfeus bloudil po světě a
zpíval své smutné písně, všichni naslouchali a smutnili až na
bakchantky, které Orfea ve svém opojení zabily.
PENTHEUSPENTHEUSThébský král Pentheus
neuznával bohy. Do jeho země přijel bůh vína
Dionýsos. Mnoho lidí se začalo radovat, to se ale Pentheovi nelíbilo a dal
Dionýsa zajmout. Sluhové však přivedli jednoho z
Dionýsových služebníků. Král ho dal do vězení, ale
utekl. K Dionýsovi odcházeli všichni včetně
Pentheovi matky. Nakonec všichni, opojeni
vínem, ubili Penthea k smrti.
MIDASMIDASVe Frygii vládl ctitel boha Dionýsa,
domýšlivý Midas. Jednou rolníci přivedli Dionýsova druha Siléna, že kradl na jejich vinicích. Král ho ale místo trestu odvedl k Dionýsovi,
který mu splnil přání. Čeho se dotkl, proměnilo se ve zlato. Král však
nemohl ani pít, ani jíst. Pak ze sebe přání raději smyl v řece. Král se
procházel po lukách a zaslechl písně boha Pana. Dostal se do sporu o to,
kdo hraje lépe. Bůh Tmólos obdivoval boha Apollóna. Midas se
rozkřikl na Tmólose, jestli nemá uši, a ten mu je za trest vytahal. Král Midas chodil dlouho zahalen do
turbanu, až se musel nechat ostříhat a sdělit tajemství holiči, který
tajemství prozradil do díry v zemi. Na stejném místě vyrostlo do roka rákosí, které při zafoukání větru šeptalo: „Král Midas má oslí uši."
TANTALOSTANTALOSV Lýdii panoval král Tantalos.
Bohové ho obdařili svou přízní. Zasedal s nimi na Olympu, účastnil se jejich hostin a poslouchal jejich
hovory. Přesto byl obyčejný smrtelník. Tantalos uvažoval, zda jsou bohové skutečně vševědoucí nebo to tak jen hrají. Jeho pýcha stále rostla, kradl božské nápoje i
jídlo bohům ze stolu a nosil je lidem na zem. Vysmíval se božím i lidským
zákonům a nakonec se rozhodl k hroznému činu. Zabil svého syna
Pelopa, pozval bohy na hostinu, při níž jim předložil jeho maso. Bohové zděšeně vyskočili od stolu. Tantalos
začal prosit o odpuštění. Zeus ho však bez milosti srazil do podsvětí a odsoudil ho k věčnému trápení. Trpí
trojími mukami.
NIOBANIOBATantalova dcera, královna v
Thébách, měla 7 synů a 7 dcer. Zbožné ženy chtěly dát bohyni
Létó velké oběti, ale Nioba je od toho odradila, proč neuctívají ji, má sedmkrát více synů a dcer. Létó to slyšela a poslala svého
syna Apollóna a dceru Artemidu, aby ji potrestala. Apollón a Artemida zabili svými šípy
všechny Niobiny potomky. Její manžel se v zármutku probodl a
Nioba nakonec zkameněla.
PELOPSPELOPS
Vlády po Tantalově smrti se ujal jeho syn Pelops. Sousední král ho ale vyhnal. Pelops se svým sluhou se vydali na cestu. Došli až před království, kde bylo 13 kůlů s naraženými hlavami princů, kteří se
ucházeli o ruku princezny Hippodamie. Královi totiž věštba předpověděla, že s ženichem přijde i jeho smrt, a tak s každým závodil s koňským spřežením. Když vyhrál ženich, mohl si vzít
princeznu, když král, zabil budoucího ženicha a jeho hlavu narazil na kůl. Pelops chtěl smutnou Hippodamii vysvobodit. S okřídlenými
koňmi boha Poseidóna závod vyhrál a král při závodě zemřel.
O ZLATÉM ROUNUO ZLATÉM ROUNUKrál s manželkou z božského rodu měli dceru Hellé a syna Frixa. Král však manželku vyhnal a oženil se znovu. Děti tak měly macechu,
která je nenáviděla a chtěla pro ně smrt. Ženám řekla, že při upražení
obilí budou mít lepší sklizeň, ale neurodilo se vůbec nic a král poslal do Delfské věštírny posla. Královna ho uplatila a on přišel s věštbou, že když obětuje děti, budou pole zase rodit. Děti už byly u oltáře, když jim jejich matka seslala zlatého berana. Hellé však při cestě po nebi spadla a
zabila se. Frixa zanesl až ke králi Aiétovi, jemuž po obětování berana Diovi daroval zlaté rouno z berana. Král ho dal střežit hrozným drakem. Věštba mu předpověděla, že jeho
rodinu stihne neštěstí při jeho ztrátě.
IÁSÓN A MÉDEAIÁSÓN A MÉDEANa trůn měl po smrti krále nastoupit starší syn Aisón, ale lstí nastoupil na
trůn mladší bratr Pelias. Aisón měl syna Iásóna, který se ve 20 letech vydal požádat Peliada o trůn. Ten mu ho
předá, jen když mu přinese zlaté rouno. Iásón s dalšími hrdiny se vydal na cestu pod ochranou Héry. Dorazili do Kolchidy.
Na hostině se král rozhněval, protože zjistil, že si jdou pro zlaté rouno. Král
uložil Iásónovi úkol: „Zorej pole býky a do něj zasej dračí zuby, ze kterých vyrostou bojovníci a s těmi bojuj."
Médea dala Iásónovi mast proti žáru z býčích nozder a ranám od meče. Médee
se líbil a slíbili si, že už se nikdy neopustí. Iásón se natřel mastí a splnil úkoly. Médea mu ještě pomohla vzít rouno a vydala se s Iásónem a jeho
bojovníky nazpět. Král Pelias dal však zavřít brány a Iásón se nedostal dovnitř.
Médea se převtělila ve stařenu a lstí krále zabila. Iásón zapomněl na svůj slib a vzal si jinou ženu, kterou v zármutku
Médea také zabila.
HÉRAKLESHÉRAKLESByl synem Dia a smrtelnice Alkmény. Měl větší sílu než normální muži. Jednou v roztržitosti zabil svého učitele
a Hérakles odešel na pastviny, kam přišly bohyně Rozkoš a Ctnost a nabízely mu jeho osud. Vybral si
Ctnost. Apollón mu daroval luk a šípy, Héfaistos toulec a Hermes meč. Musel vstoupit do služeb staršího příbuzného. Po vykonání 10 úkolů byl volný. Zabil nemejského lva. Usekal hydře hlavy. Vyčistil králi Augiášovi za den 3000 stájí. Přinesl obrovského
divokého kance. Přivedl laň bohyně Artemidy. Vyhnal z Řecka stymfalské ptáky. Přinesl od Amazonek vzácný pás pro královu dceru. Přivedl stáda obra Geryóna. Po splnění desátého úkolu však král řekl, že hydru nezabil sám a za vyčištění stájí měl smluvený plat. Tak poslal
ještě Hérakla pro tři zlatá jablka Hesperidek. Naposledy měl přivést pekelného psa Kerbera.
Hérakles byl volný. Po 3 letech si vybojoval a vzal Deianeiru. Při návštěvě přítele šli přes řeku, přes kterou převáděl zlý kentaur, který chtěl Deianeiru
unést, a tak ho Hérakles zabil šípem. Kentaur jí ještě stihl říci, aby zbarvila jeho krví Héraklovo oblečení a že
tak ji nikdy neopustí. Deianeira začala žárlit a nechtěla, aby ji kvůli jiné opustil. Namočila proto šaty pro Hérakla do kentaurovi krve, a když se Hérakles
oblékl při obětováni bohům, zemřel. Athéna ale odvedla Hérakla na Olymp a stal se nesmrtelným.
PERSEUSPERSEUSKráli Akrisiovi byla předpovězena
věštba, že ho zabije jeho vlastní vnuk. Dal zavřít svou dceru Danae. Zeus se nad ní slitoval a sestoupil do žaláře.
Zanedlouho se narodil syn Perseus. Král je vsadil do bedny, uzamkl a vhodil do moře. Po pár dnech bedna doplula ke
břehu ostrova. Rybáři je odvedli ke králi a ten si vzal Danae za ženu. Po letech
Perseus zesílil a král se bál o svůj trůn, a proto mu vyprávěl o Gorgonách. Perseus
se vydal zabít Medusu. Athéna mu pomohla a poradila, jak ji zabít.
Potřeboval kovový štít lesknoucí se jako zrcadlo, ocelový srp a okřídlené střevíce,
kouzelnou mošnu a přilbu, která ho udělá neviditelným. Perseus uřízl
Meduse hlavu a schoval ji do mošny. V nějakém státě obětovali Andromedu
nestvůře, kterou Perseus zabil mečem a zkameněla. Perseus si vzal Andromedu
za ženu.
DAIDALOS A IKAROSDAIDALOS A IKAROSDaidalos byl největší umělec v celém
Řecku. Měl mnoho učedníků a nejlepší z nich byl jeho synovec
Talos. Daidalos se bál, že bude lepší umělec než on, a tak ho v noci shodil z hradeb athénského hradu. Athéna
ho chytila a proměnila v čejku. Daidalos utekl i se svým synem Ikarem na Krétu. Tam postavil krétskému králi bludiště pro
Minotaura, který měl hlavu býka a tělo obrovitého člověka. Daidalos
chtěl z Kréty pryč, ale nemohl. Proto si sestrojil ptačí křídla, které slepil
voskem. Když vzlétl i s Ikarem, nakázal mu, aby nelétal ke slunci.
Ikaros přesto vyletěl výš a slunce mu roztavilo vosk. Spadl do vody a utopil
se.
THÉSEUSTHÉSEUSSyn athénského krále Aigeus se vydal do
světa, oženil se s královskou dcerou a měli syna Thesea. Když hrozila Athénám válka, poslal král pro Aigea. Ten dal pod
kámen své střevíce, meč a řekl: „Až Theseus uzvedne ten kámen a vezme si
meč a střevíce, pošli ho za mnou do Athén." Když Theseus vyrostl, uzvedl
balvan a vydal se za otcem. Zabil všechny loupežníky a cesty byly opět
bezpečné. Když došel do Athén, lidé se bouřili, že musí krétskému králi odvádět sedm mladíků a sedm dívek pro obludu
Minotaura. Theseus předstoupil před krále a chtěl jet na Krétu zabít
Minotaura. Theseus nad Minotaurem zvítězil, protože mu pomohla dcera
krétského krále Ariadna. Dala mu nit, aby nezabloudil v bludišti, a kouzelný meč, kterým ho měl zabít. Jenže král toho vítězství neuznával a chtěl je
všechny zabít, tak je Ariadna vyvedla tajnou cestou a odpluli spolu do Athén.
SISYFOSSISYFOSSisyfos byl lstivý král. Založil město Korint
a korintský hrad, který však neměl pramen. A zde právě uplatnil svou
chytrost a lstivost - věděl totiž, že říční bůh Ásópos je ve sporu s Diem a využil
této situace k získání pramene. Zeus chtěl Sisyfa potrestat, a proto na něj poslal
Smrt. Sisyfos ji spoutal a zavřel do komory. Tím ve světě způsobil mnoho těžkostí, protože nikdo nemohl zemřít.
Zeus tedy poslal na korintský hrad boha války Área, aby Smrt osvobodil. Jakmile byla na svobodě, odnesla Sisyfa do říše mrtvých. Sisyfos ale před smrtí nakázal
manželce, aby ho nepohřbívala a nekonala žádné pohřební slavnosti. Vládkyně říše mrtvých Persefona ho poslala opět mezi živé, aby mohl své manželce připomenout její povinnost.
Když Sisyfos opustil podsvětí, už ho ani nenapadlo se vrátit. A tak si pro něj Smrt přišla podruhé. Od té doby musí Sisyfos v podsvětí valit do kopce balvan z mramoru.
Vždy, když jej dovalí nahoru, kámen mu uklouzne a sjede dolů.
BELLEROFONTESBELLEROFONTESVnuk Sisyfa musel prchnout z vlasti,
protože byl podezřelý z vraždy. Na útěku se dostal ke králi Proitinovi. Líbil se
královně, ale nereagoval na její chválu, tak se naštvala a chtěla ho před králem nějak
pošpinit. Řekla, že se spojil s jeho nepřáteli. Proitus tomu uvěřil, ale nechtěl
ho zabít, tak napsal tajným písmem na tabulku, aby byl zabit, a poslal ho s tím ke svému příbuznému Iobatovi. Bellerofontes mu dal tabulku a Iobates se zhrozil, nechtěl ho zabít, protože se mu zamlouval. Poslal ho proto na nebezpečnou cestu, aby zabil chiméru a vrátil se jako hrdina. Athéna mu dala zlatou uzdu, aby mohl chytit létajícího koně Pegase. Chytil ho a poručil mu, kam
letět. Z výšky zasáhl chiméru a střílel, dokud nezemřela. Bellerofontes jí stáhl
kůži, sedl na Pegase a vrátil se k Iobatovi. Iobates ho nechal naživu, dal mu svou dceru za manželku a stal se králem.
MELEAGROSMELEAGROSV Aitólii vládl král Oineus. Jednoho roku sklidili bohatou úrodu a král obětoval všem bohům, jenom na Artemis, bohyni lovu, zapomněl.
Uražená bohyně za trest poslala na Kalydón strašného kance. Kanec nadělal velké škody. Lidé před ním prchali. Králův syn Meleagros se rozhodl
zbavit kraj strachu a kance zabít. Svolal nejstatečnější muže na tento lov. Král uspořádal veliký hon, v hlubokém lese vyplašili hrozného kance a zaútočili na něj oštěpy, ale jenom ho
rozdráždili. Kanec jednomu lovci rozdrásal nohu a zmizel v křoví, kde ho dostihl šíp Atalanty a zabodl se mu za ucho. Muži se nechtěli nechat zahanbit ženou a prudce útočili. Nakonec Meleagros kance zabil. Kůži zabitého kance daroval Atalantě, což se nelíbilo ostatním lovcům, vzali trofej Atalantě, což ale popudilo Meleagra tak, že zabil dva své strýce.
Althaia, Meleagrova matka, nejprve myslela, že její bratři jsou obětí lovu, ale když se dozvěděla
pravdu, rozzlobila se a myslela na pomstu. Vzpomněla na starou věštbu při narození syna, že on bude žít tak dlouho, dokud nedohoří darovaná louč. Tenkrát ji matka schovala a dnes se pro ni vrátila, zapálila ji a hodila do ohně. V tu chvíli
Meleagros začal slábnout a v bolestech za chvíli skonal.
OIDIPUS OIDIPUS A A
ANTIGONANTIGONAA
Thébský král s královnou chtěli syna. Věštba jim však předpověděla, že se synem vstoupí pod jejich střechu i neštěstí a král že zemře. Král uložil pastýři, aby odnesl právě narozeného synka daleko do hor a nechal ho sežrat šelmám. Tomu se však Oidipa zželelo a dal ho starému známému, který ho předal
svému králi na výchovu. Když vyrostl, zjistil, že není synem korintského krále. Věštba mu předpověděla, že přinese smrt svému otci a ožení se s vlastní matkou, a proto se vydal na cestu. Jednou zavraždil
vozku i s jeho služebnictvem, aby si vylil zlost. Nakonec dorazil do Théb, kde se usadila sfinga a každý den zabila jednoho, protože nevyřešil její hádanku. Oidipus se sám odhodlaně vydal hádanku řešit.
Vyřešil ji, sfinga skočila ze skály, Oidipus se stal králem a dostal vlastní matku Iokastu za manželku. Měli 4 děti. Zem zachvátil mor. Podle věštby mor zmizí, až zemi opustí vrah krále Láia. Starý věštec nakonec vyřkl, že vrahem je sám Oidipus. Nejdříve tomu nevěřil, až si vzpomněl na vraždu vozky. Oidipova matka
se oběsila, Oidipus si vypíchl oči a s poutnickou holí a dcerou Antigonou odešel z Théb. Eteokles a Polyneikes svedli bratrovražedný boj o trůn. Navzájem se zabili a králem se tak stal zase Kreón, který nechal pohřbít s královskými poctami pouze Eteokla a Polyneika nechal před hradbami sežrat zvěři.
Antigona však chtěla uctít památku svého zemřelého bratra Polyneika a pohřbít ho i přes přísný zákaz. V noci Polyneika odvlekla a částečně zahrabala. Stráž ji však chytila, odvedla ke králi a ten ji nechal zaživa zazdít. Antigona se oběsila na vlastním závoji, Kreontův syn, Antigonin snoubenec, se probodl mečem a
následkem toho se zabila i Kreontova manželka.
FILEMON A BAUCISFILEMON A BAUCISZeus a Hermes sestoupili na zem, aby zjistili, jak žijí lidé.
Došli do vsi a žádali o nocleh, všude je ale vyhnali. Jen jedna
chaloupka je pohostila. Filemon a Baucis byli velice
chudí, ale co měli, o to se rádi rozdělili. Styděli se, že
neposkytli bohům něco více a chtěli zabít svoji poslední
husu. Bohové byli rádi, že je pohostili, a tak je pobídli, aby
s nimi vyšli na kopec. Pak celou ves zatopili a zbyla jen jejich chaloupka, ze které se
stal nádherný chrám. Filemon a Baucis mohli žádat, co chtěli, a proto si přáli být strážci tohoto chrámu a
zemřít ve stejný den. To se jim vyplnilo a když umírali, stali se z nich dub a lípa.
ERÓS A PSÝCHÉERÓS A PSÝCHÉKrál měl 3 dcery. Nejmladší Psýché byla nejkrásnější a lidé ji začali uctívat jako
bohyni místo Afrodity. Rozhořčená Afrodita zavolala svého syna Eróta, aby zasáhl svým
šípem hořkosti Psýché. Eros se ale do ní zamiloval a poprvé matčin úkol nesplnil.
Psýché však nesměla Erota spatřit. Pozvala své sestry k sobě do zámku. Po jejich
několikanásobném vyptávání, kdo je její manžel, zjistily, že to ani sama neví. A
protože jí nesmírně záviděly, řekly, ať si na něj v noci posvítí. Když ve světle lampy
spatřila svého krásného mladého snoubence, rozklepala se natolik, až jí olej z
lampy ukápl na Erotovo rameno. Eros se bolestí probudil a odletěl za matkou. Psýché
ho všude hledala, až došla do Afroditina zámku. Ta jí dala 4 úkoly: roztřídit obilí a
luštěniny, sebrat zlatou vlnu z ovcí, přinést vodu z černého pramene, jít do podsvětí a
přinést mast v krabičce na Erotovo zranění. Pak ale i přes zákaz otevřela krabičku. Tam nebyla mast, ale spánek spravedlivých, a
tak Psýché upadla, jako by byla mrtvá. Erotovi se po ní zastesklo a spánek smrti
uložil zpátky do krabičky. Šípem ji probudil a hned se vrátil k Afroditě. I Psýché za ní
spěchala. Předala jí krabičku a za přimluvení Dia jí Afrodita vzala na milost. Psýché se
stala nesmrtelnou.
GÝGES A PRSTENGÝGES A PRSTENGyges byl pastýř. Jednou byla velká bouře a Gyges utekl do lesa, aby se zachránil. Když
bouře skončila, děkoval bohům, že ho nechali naživu. Pak se
vracel a narazil na jeskyni, ve které byl bronzový kůň a na
boku měl otevřená dvířka. Gyges se odvážil sáhnout do koně. Nahmatal chladnou ruku a
prsten, který stáhl a nasadil si ho. Prsten byl kouzelný, když s ním otočil, stal se neviditelným.
Jednou si ho zavolal král Kandaul. Cestou Gyges slyšel, že nějací lupiči chtějí okrást krále, tak mu to běžel říci a král ho za to udělal prvním šlechticem v zemi a rádcem. Jednou Gyges
viděl, jak krále probodl náčelník první tělesné stráže a jak špička jeho meče zůstala v jeho těle.
Druhý den to oznámil a náčelníka zatkli. Vzal si královnu
a vládli moudře.
TROJSKÁ VÁLKATROJSKÁ VÁLKAKrál Priamos s královnou Hekabou vládli v Tróje a měli syna. Věštba ale tvrdila zkázu města při jeho
narození, a tak ho nechali odvést do hor. Vychovali ho medvědice a pak pastýř, který ho pojmenoval
Paris. Jednou se před Paridem na pastvině objevily tři bohyně, aby dal zlaté jablko té nejkrásnější. Héra mu slibovala vládu nad celou zemí, Athéna výhry ve všech válkách a Afrodita nejkrásnější ženu Helenu a té pak dal zlaté jablko. Jednou se zúčastnil závodů
ve městě, které vyhrál, a král Priamos poznal svého syna a celá rodina ho uvítala. Paris si postavil loď a
vyplul za Helenou, dcerou spartského krále Meneláa, a unesl ji. Meneláos se poradil se svým bratrem Agamemnónem a vyzval všechny Řeky proti Tróji. Devět let byl boj mezi Trójany a Řeky
nerozhodný. Až 10. rok vypukl mezi Agamemnónem a Achillem spor o kořist. Achilles si stěžoval u své matky a chtěl, aby Agamemnón prohrál. Matka se
přimluvila u Dia. Řekové začali prohrávat a Achilles stále seděl nečinně ve stanu. Patroklos si po
přemlouvání Achilla půjčil jeho zbroj a Trójané ustoupili. I přes Achillovo varování postupoval za Trójany dál a nakonec byl zabit. Zbroj si ukořistil
Hektor, syn Priama. Nešťastný Achilles zabil Hektora, ale sám byl zabit Paridovým šípem do
paty. Odysseus dal postavit obrovského dřevěného koně, ve kterém se ještě s dalšími hrdiny schoval.
Ostatní loděmi odpluli schovat se za nejbližší ostrov. Trójané si mysleli, že se Řekové vzdali a vtáhli koně
za hradby. V noci z něho vylezli bojovníci, Helena dala ohnivou loučí znamení lodím, které připluly, a
Trójané neměli šanci vyhrát.
ORESTESORESTESKrál Agamemnón se vrátil do vlasti, kde ho
manželka vítala, pak ho ale spolu s jeho příbuzným Aigisthem ubila a vzala si Aigistha
za muže. Dcera Elektra dala svého bratra Oresta na vychování k příbuznému králi a čekala, že je jednou se sestrou vysvobodí.
Stařec se dvěma mladíky vstoupil do města. Orestes s přítelem Pyladem se šel poklonit památce otce a stařec, jeho pěstoun, zatím řekl před Elektrou královně, že Orestes je
mrtev. Klytaiméstra byla potěšena a pohostila starce. Elektra plakala, pak za ní ale přišla sestra, že na náhrobku otce byla Orestova
kadeř. Elektra se šťastně setkala s bratrem, který se vrhl s mečem v ruce do paláce a zabil
matku i Aigistha. Pronásledovaly ho bohyně Erinye a zpívaly mu hrozné písně o vraždě matky. Pyladus putoval s Orestem zemí, až
dorazili do Delf, kde jim konečně poradili, jak se zbavit Orestovi trýzně. Měl ukrást sochu
Artemidy v Tauridě. Tamější král je však zajal a chtěl nechat obětovat. Orestes však u oltáře vyslovil jméno své sestry Ifigenie, která byla také kdysi obětována a ta je měla teď jako
kněžka Artemidy obětovat. Ifigenie obětování odložila a spolu s bratrem, Pyladem a sochou Artemidy v noci uprchla z Tauridy. Orestes se
stal mykénským králem.
ODYSSEOVY CESTYODYSSEOVY CESTYOdysseus se po trojské porážce
vracel zpět do vlasti. Ithacký hrdina spatřil svou zemi až po 20 letech. Při putování zažil se svými druhy mnoho dobrodružství, která
znamenala smrt pro celou výpravu kromě něho. Poseidon
chystal řeckým lodím nástrahy na každém kroku, ovšem Odysseus
jim se ztrátami ale přece odolával - oslepení obra Polyféma, Sirény,
Skylla a Charybdis, kouzelnice Kirké, nymfa Kalypsó. Nakonec
zůstal Odysseus sám a po dlouhém putování konečně spatřil břehy své Ithaky. Musel však ještě
se svým synem Telemachem pobít nápadníky své ženy.
ZDROJEZDROJE• http://web2u.cz/citarny/index.php?option=com_content&view=article&id=1701• http://cs.wikipedia.org/wiki/Prom%C3%A9theus• http://cs.wikipedia.org/wiki/Faeth%C3%B3n• http://www.weblettres.net/blogs/article.php?w=CollegeRMGepi&e_id=13996• http://www.queendido.org/dubbio.htm• http://thanasis.com/modern/midas.htm• http://kusakli.blogspot.com/2008/06/tantalos.html• http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlat%C3%A9_rouno• http://cs.wikipedia.org/wiki/H%C3%A9rakl%C3%A9s• http://cs.wikipedia.org/wiki/Perseus• http://cs.wikipedia.org/wiki/Daidalos_a_Ikaros• http://cs.wikipedia.org/wiki/Th%C3%A9seus• http://cs.wikipedia.org/wiki/Meleagros• http://cs.wikipedia.org/wiki/Bellerofont%C3%A9s• http://no.wikipedia.org/wiki/Sisyfos• http://cs.wikipedia.org/wiki/Oidipus• http://cs.wikipedia.org/wiki/Fil%C3%A9m%C3%B3n_a_Baukis• http://trojsky-kun.navajo.cz/• http://cs.wikipedia.org/wiki/Orest%C3%A9s• http://www.hallofheroes.us/users/user1113.html• http://cs.wikipedia.org/wiki/Niob%C3%A9• http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Eros_and_Psyche's_kiss.jpg• http://www.mlahanas.de/Greeks/Mythology/Pelops.html• http://likiska.blog.cz/rubrika/do-skoly-stare-recke-baje-a-povesti• http://cs.wikipedia.org/wiki/G%C3%BDg%C3%A9s• http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/eduard-petiska/stare-recke-baje-a-povesti.htmlhttp://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/eduard-petiska/stare-recke-baje-a-povesti.html• https://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Peti%C5%A1kahttps://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Peti%C5%A1ka• https://cs.wikipedia.org/wiki/Star%C3%A9_%C5%99eck%C3%A9_b%C3%A1je_a_pov%C4%9Bstihttps://cs.wikipedia.org/wiki/Star%C3%A9_%C5%99eck%C3%A9_b%C3%A1je_a_pov%C4%9Bsti