123prosinec 2012 leden 201395 K! / 4,50 ¤

9771213839008

12

12+112 / Franti!ek Kupka v NG36 / Rozhovor s Janem Knapem62 / Obytná kolonie ve Vídni

124 art + antiques

1

Obsah 12+1

Um!ní "ít s um!ním

obálka > FR AN T I#EK KUPK A: R ADOS T I (EPONA-BALL ADE) / 1901–02 olej na d!ev" / 83,5 # 126,5 cm / Národní galerie v Praze

Vydává: Ambit Media, a. s., I!: 27422160 / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5; tel: +420 222 352 570, fax: +420 222 352 572, redakce@artantiques.cz / "éfredaktor: Jan Sk#ivánek / Zástupkyn$ %éfredaktora: Karolina Jirkalová / Redakto#i: Johanka Lomová, Radek Wohlmuth / Redak&ní pes: Bed#ich / Obchodní #editelka: Sv$tlana Haru%tiaková, 604 931 471, harustiakova@artantiques.cz / Account manager: Ji#í Lacina, 725 015 381, jiri.lacina@ambitmedia.cz / Marketing: Julie Langerová, 222 352 575, julie.langerova@ambitmedia.cz / Design: Robert V. Novák / Grafická úprava: Jo'ka Gabriel, Karel Zahradník / Na p#íprav$ &ísla se podíleli: D'ian Baban, Milena Bartlová, Lenka Bu&ilová, Du%an Buran, Marta Davouze, Vendula Hnídková, Andrea Husseiniová, Marcela Chmela#ová, Ond#ej Chrobák, Robert Janás, Vojt$ch Ma%ek, Anna Pravdová, Tomá% Posp$ch, Cyril (íha,Lenka St#eláková, Jan "iller, Petra "vecová, Otto M. Urban, Ilona Víchová, Michaela Vrchotová, Veronika Wolf / Tisk: Protisk, Slavkov u Brna / Distribuce: Spole&nosti PNS, a.s., Kosmas.cz / Vlastní distribuce ve vybran)ch galeriích v !R: 222 352 579; redakce@artantiques.cz / P#edplatné: Postservis, Pod$bradská 39, 190 00 Praha 9, tel: 800 300 302, predplatne@ambitmedia.cz, www.artantiques.cz / P#edplatné v SR: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s.; oddelenie inej formy predaja; P. O. BOX 183, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava 3; +421 244 458 821; predplatne@abompkapa.sk / Registrace: MK !R: E13654 / ISSN 1213-8398 / Vychází s podporou Ministerstva kultury !R / Periodicita: M$sí&ník. Toto &íslo vychází 10. prosince 2012. Ve%kerá práva vyhrazena. / www.artcasopis.cz

editorial / Systému navzdoryRok 2012 byl z hlediska v)tvarného um$ní pom$rn$ po'ehnan). A* u'

jde o staré mistry (Europa Jagellonica, GASK), klasickou modernu

(Franti!ek Kupka: Cesta k Amorf", NG) nebo sou&asné um$ní (Kri!tof

Kintera: V#sledky anal#zy, GHMP), do&kali jsme se v)stav p#esahujících

b$'n) standard. A nemusíme jmenovat jen ty nejv$t%í v)stavní hity

uplynulého roku. Mimo#ádn)m po&inem je nap#íklad i v)stava komiksu

Signály z neznáma Domu um$ní m$sta Brna, v)stava um$ní &eského

futurismu Rytmy + Pohyb + Sv"tlo v Západo&eské galerii v Plzni nebo

v)stava Tiché revoluce uvnit$ ornamentu v Moravské galerii v Brn$,

abychom zmínili aspo+ ty, které je je%t$ mo'né nav%tívit.

Mén$ pot$%itelné je, 'e p#i bli'%ím pohledu se &lov$k mnohdy setká

s tím, 'e jednotlivé akce byly p#ipraveny spí% navzdory systému, ne' díky

n$mu. Povedené v)stavy tak v jistém smyslu jen maskují, v jak %patném

stavu se #ada institucí ve skute&nosti nachází. To, 'e se nap#íklad Národní

galerie chlubí, 'e v)stavu Cesta k Amorf" zvládla p#ipravit v mnohem

krat%ím &ase, ne' je u podobn)ch akcí b$'né, je v jádru spí%e negativní

zprávou: Systém nefunguje, ale my si doká'eme poradit. Smutné, po-

kud tak vypadá úsp$ch. Nemyslím to jako kritiku autor, v)stavy, ani

sou&asného vedení NG, jen jako konstatování neblahého stavu a toho,

jak moc jsme na n$j ji' zvyklí.

Rok 2012 byl rovn$' rokem personálních zm$n v #ad$ institucí.

Nové #editele mají krajské galerie v Pardubicích, !esk)ch Bud$jovicích,

Jihlav$ i m$stská galerie v Praze. Konkurzy na #editele Moravské galerie

a Domu m$ní m$sta Brna práv$ probíhají. Noví #editelé zatím nem$li p#íli%

prostoru se projevit, bohu'el i oni se v$t%inou spí%e ne' programov)m

otázkám a rozvoji sv$#en)ch institucí musejí v$novat systémov)m pro-

blém,m, &elit administrativní %ikan$ a stále znovu a znovu obhajovat

smysl a d,le'itost galerií p#ed z#izovateli. I po více ne' dvaceti letech

demokracie je kultura nap#í& politick)m spektrem stále vnímána jen

jako postradatelná „nadstavba“.

M)m p#áním do nového roku tak je nejen hodn$ zajímav)ch v)stav

a um$leck)ch zá'itk,, ale hlavn$ abychom ka'd) úsp$ch nemuseli

vnímat jako malé vít$zství. Abychom se nemuseli radovat, 'e jde d$lat

zajímavé v$ci v nemo'n)ch podmínkách, ale abychom se do&kali toho, 'e

odbornost a profesionalita budou &ímsi samoz#ejm)m. Je to neskromné

p#ání, ale o Vánocích se staly i v$t%í zázraky.

P#íjemné pro'ití Vánoc a úsp$%n) vstup do nového roku za celou

redakci Art+Antiques p#eje

Jan Sk#ivánek

1 / úhel > O !eb"í#cích Cyril (íha

5 / depe$e > Z Bretan% Marta Davouze

6 / zprávy 12 / v&stava > Franti$ek Kupka

Michaela Vrchotová

19 / aukce 31 / na trhu > Otto Gutfreund

Marcela Chmela#ová

32 / portfolio > Jan Haubelt Radek Wohlmuth

36 / rozhovor > Jan Knap Radek Wohlmuth

44 / téma > Zahrani#ní centra Johanka Lomová

50 / profil > Jan Svoboda Tomá% Posp$ch

54 / k v%ci > Ji"í Kolá" – Béatrice Bizot Anna Pravdová

56 / rozlou#ení > Dagmar Hochová, Dalibor Chatrn& Tomá% Posp$ch, Ilona Víchová

62 / architektura > Obytná kolonie Víde' Vendula Hnídková

68 / kni!ní recenze > Naprej! Karolina Jirkalová

73 / nové knihy 76 / kni!ní recenze > Mondschein

Karolina Jirkalová

78 / antiques > Art deco na Morav% Andrea Husseiniová

84 / zahrani#ní v&stava > Prerafealité Johanka Lomová

88 / zahrani#ní v&stava > Land art Lenka Bu&ilová

93 / manuál > Lekce 45. – P"ekonání krizového v&voje Ond#ej Chrobák

94 / recenze 113 / komiks > Da$ek&Jadrn&

Monstrkabaret Freda Brunolda

2 art + antiquesúhel

O !eb"í#cíchtext: Cyril !íha

Autor pracuje v Centru pro teoretická studia. Zab!vá se

teorií architektury a urbanismu.

Nejen sportu vládnou "eb#í$ky a stupn% ví-t%z&. I mezi m%sty probíhají mnohé sout%"e. Za nejpresti"n%j'í z nich je pova"ováno po-rovnávání kvality "ivota ve m%stech, které mívá podobu víceboje a b(vá za'ti)ováno vlivn(mi periodiky a finan$ními skupinami. I $eská média pravideln% zve#ej*ují v(sled-ky t%chto klání. Mén% pozornosti u" pak bohu"el b(vá v%nováno zp&sobu pom%#ová-ní m%st, kter( o v(sledném po#adí zásadn% rozhoduje. Památn( je v tomto ohledu pr&-zkum s názvem Kde se "ije nejlépe?, kter( p#ed tém%# p%ti lety provedl jeden z $esk(ch deník&. Zú$astnilo se jej 71 $esk(ch a mo-ravsk(ch obcí hodnocen(ch v 11 kategoriích a jako vít%z vy'el Beroun. Nic proti tomuto m%stu, pozorn%j'ímu $tená#i v'ak neunik-lo, "e kritéria v(zkumu, a p#edev'ím zp&sob jejich zpracování byly nav(sost pová"livé. Nejv%t'í údiv vyvolávalo m%#ení nezam%st-nanosti a kriminality. Organizáto#i sout%"e zde toti" pracovali s prost(mi po$ty lidí bez práce $i vykraden(ch aut, zcela bez ohledu na velikost m%st. Skute$nost, "e nap#. Praha má 66+ více obyvatel ne" Beroun, $i Brno 18+ více ne" Blansko (které získalo bronz), pozoruhodn% z&stala le"et pod rozli'ovacím prahem této ankety. Kvalitn%j'í pr&zkumy kvality m%st proto standardn% taková data p#epo$ítávají na srovnatelné jednotky, nap#. na jednoho obyvatele daného m%sta.

Av'ak i toto zdánliv% spravedlivé tzv. per capita m%#ení má své meze a je dobré si uv%domit, o $em vlastn% vypovídá. Rozhodn% nikoli v(hradn% o kvalit% #ízení toho kterého m%sta $i o jeho dobré organizaci. I zde toti" z&stávají zkreslení daná velikostí. Jak to? Férovost m%#ení na hlavu vychází z p#edpo-kladu, "e po$et obyvatel ovliv*uje vlastnosti m%sta pouze lineárn%, tj. p#ímo úm%rn%. Jen"e tak tomu není. Zanedbáváme zde toti" jeden podstatn( detail, znám( ze základních ekonomick(ch pou$ek. I u m%st se uplat*ují nelineární efekty tzv. v(nos& a úspor z roz-

sahu. První v p#ípad% socioekonomick(ch faktor&, druh( u infrastruktury. Dvakrát v%t'í m%sto nap#íklad ze své povahy vypro-dukuje více ne" dvojnásobn( po$et patent& i kriminálních p#ípad& (v(nosy), ale naproti tomu pot#ebuje mén% ne" dvojnásobn( po$et benzinov(ch stanic $i elektrick(ch kabel& (úspory). Nebrat to v úvahu a porovnávat vlastnosti m%st p#epo$tené pouze per capita znamená nespravedliv% zv(hod*ovat velká m%sta u pozitivních faktor&, a naopak je znev(hod*ovat u t%ch negativních. Medaile tak dáváme spí'e velikosti m%sta ($i malosti, podle toho, jaké faktory uva"ujeme), nikoli kvalit% "ivota v n%m a kvalit% jeho správc&.

Je pozoruhodné, jak dlouho si této d&-le"ité skute$nosti nikdo nev'iml. A" p#ed dv%ma lety publikoval t(m v%dc& z Nového Mexika $lánek zab(vající se novou metri-kou pro m%sta. M%sta jsou zde chápána jako komplexní systémy, kde s r&stem slo"itosti p#ichází p#idaná hodnota (v%t'í v(nosy $i úspory). V%t'í kumulace s sebou nese v%t'í intenzitu "ivota. To je pouh( efekt urbanizace, kter( je ve své podstat% statistick(. V(hody ($i

nev(hody) z n%j plynoucí nemá cenu vyzdvi-hovat, je to o$ekávaná zákonitost. Teprve na individuálních odchylkách z tohoto obecného pravidla, na tom, jak m%sta p#ekonávají ono o$ekávání, lze ukázat, jak dob#e si vedou.

Zmín%ní v%dci m%#ili tuto v(jime$nost u 360 americk(ch m%st, soust#edili se p#i tom na indikátory pr&m%rn(ch p#íjm&, kreativity a kriminality. A na základ% této anal(zy se-stavili nové "eb#í$ky. Ukázalo se, "e zatímco v tradi$ních "eb#í$cích (m%#ících per capita) velká m%sta jako New York dominovala (pro-to"e byla zv(hodn%na efekty rozsahu), v no-vém m%#ení se ukázala jako spí'e pr&m%rná. U skute$n% kvalitních m%st nezále"í na veli-kosti, ale na jedine$n(ch „v(konech“, které najdeme nap#íklad v kalifornském San José, hlavním m%st% slavného Silicon Valley.

Nezb(vá ne" po$kat si, a" podobn(mi úpravami projdou i "eb#í$ky $esk(ch m%st. Tyto korekce nám samoz#ejm% nedávají od-pov%, na zásadní otázku, zda má v&bec po-dobné pom%#ování m%st mezi sebou n%jak( smysl. !íkají nám v'ak, "e kdy" u" sout%"it, pak rad%ji n%jak takto.

47 / k v!ci FRACG U Y D E B O R D : P S Y C H O G E O G R A F I C K Á M A PA PA ! Í " E / 1957

9

kompletní katalog i s fotografiemi najdete od 14. 1. 2013 na: www.acb.cz

email: praha@acb.cz, brno@acb.cz, tel. galerie: 603 424 913, 224 232 500, 542 214 789

1. Art Consulting Brno – Praha

EXKLUZIVNÍ V!B"R OBRAZ#AUKCE MISTROVSK!CH D"L 17.–20. STOLETÍ

DAY SALE 2013

Topi#$v salonPraha 1, Národní t%ída 9

Ned&le10. 2. 2013 v 13.30 hod.

1acb_inzerat_aukce_day_sale_07_AA.indd 1 22.11.12 14:09

10 art + antiques

Pomník!

názor

text: Milena BartlováAutorka p!edná"í d#jiny

um#ní na V$UP.

P!ed rokem zem!el Václav Havel. Nepot!ebo-vali jsme maysk" kalendá!, abychom v#d#-li, $e se tím uzav!ela jedna epocha %esk"ch a %eskoslovensk"ch d#jin i osobních p!íb#h& mnoha z nás. Ukon%ené etapy p!irozen# vy-volávají pot!ebu pomníku, tedy n#%eho, co tím, $e hmotn# p!etrvává, poskytne v bu-doucnu oporu na'í pam#ti a pom&$e vytvo!it pov#domí o Havlov# v"znamu i pro ty, kdo jej ji$ osobn# neza$ili. Ano, ka$d" pomník je pouh"m symbolem, ale to není nic malé-ho, naopak: jsou symboly, které doká$ou b"t siln#j'í ne$ pouhá skute%nost.

I kdy$ se v na'í kultu!e p!ikládá tak velká váha zapsan"m zprávám, pomníky z&stávají v#t'inou polem vizuálního um#ní. Tvo!í nejzá-kladn#j'í skupinu ve!ejn"ch um#leck"ch d#l a z jejich samotné povahy vypl"vá, $e musejí a cht#jí b"t co nejvíce na o%ích, dob!e p!ístup-né fyzicky i mentáln#, vst!ícné a zpravidla i d&stojn# vá$né. Osobn# se mi líbí pojme-nování ruzy(ského leti't# Havlov"m jménem, proto$e je to svého druhu konceptuální po-mník. Nejspí' se ale co nevid#t uká$e jako pot!ebné také vytvo!ení takového objektu, kter" se stane Havlov"m pomníkem v hlavním m#st# a bude schopen p!ijímat kladené v#nce státník& i zapálené sví%ky jednotlivc&.

Iniciativy se p!i p!íle$itosti 17. listopadu chopil literát a pozitivní myslitel Petr Dau', kter" zalo$il spolek a vyhlásil sbírku na rea-lizaci bronzové portrétní sochy Václava Havla v $ivotní velikosti. Pomník by nejrad#ji vid#l stát v Praze na Pet!ín#. Skromn# chce p!isp#t dílem své rodiny: odlít v trvanlivém a presti$-ním materiálu se toti$ má model, kter" vytvo-!ila jeho dcera Barbora jako klauzurní práci p!i svém studiu v ateliéru Ji!ího Beránka na fakult# v"tvarn"ch um#ní plze(ské univerzity. Sochu bylo mo$né zhlédnout v lét# minulého roku v pra$ské kavárn# Slávie. Socha!ka ji pr" modelovala podle fotografií a podle mín#ní svého otce vytvo!ila podobiznu, která vysti-huje to, jak byl Havel blízk" oby%ejn"m lidem, má jeho trochu plach" úsm#v a civilní oble%e-

ní. Podle socha!ky samotné dr$í Havel v ruce své spisy a má pon#kud v#t'í hlavu proto, aby bylo jasné, $e byl v"znamn" myslitel.

Socha je to velmi 'patná. P!evedení foto-grafie do trojrozm#rného objektu je technick" postup, kter" nemá s um#leckou tvorbou celkem nic spole%ného. Smysl ve!ejného pomníku nespo%ívá v prostém p!ipomenutí vn#j'í podoby ani v tom, $e se socha sní$í na nejni$'í spole%n" jmenovatel vkusu ve!ejnosti. Aby pomník skute%n# fungoval, musí b"t kvalitním um#leck"m dílem, které má v sob# jakousi sílu, tajemství, p!esah a které nejr&z-n#j'ím lidem, kte!í k n#mu budou chtít p!ijít, pom&$e otev!ít osobní imaginaci a skrytá citlivá místa. Postavit jako pomník cokoli jiného je zbyte%né, a vzhledem k osobnosti Václava Havla i urá$livé.

Vytvo!it takové opravdové um#lecké dílo není nic snadného. Není divu, $e se to stu-dentce v"tvarné 'koly nepoda!ilo. Není to tím, $e dosud nem#la diplom, ani tím, $e nepat!í k té %i oné anebo je't# t!etí parti%ce. Jedinou vyzkou'enou cestou, jak mít nad#ji, $e se vyno!í skute%n# dobré a kvalitní !e'ení, je 'iroká a otev!ená sout#$ s kvalifikovanou porotou. Tím !e'ením m&$e b"t klidn# kvalitní

bronzová figura, ale m&$e jí b"t i nefigurální objekt, prostorová instalace anebo partici-pativní projekt, nap!íklad ve!ejná mobilní knihovna. Anebo je't# leccos dal'ího.

Pomník Václava Havla by nám m#l stát za náro%nou p!ípravu. Pokud místo n#ho postavíme lacin" fake, vystavíme sami sob# dal'í, v oboru Havlov"ch památník& u$ t!etí nelichotivé vysv#d%ení. Tím prvním je jiná opravdu mizerná busta, ji$ daroval %esk" stát Rad# Evropy ve )trasburku. Podle Knihovny Václava Havla, které ministerstvo zahrani%í zakázku zadalo a která nepova$ovala v"tvar-nou sout#$ za pot!ebnou, pat!í ke kvalifikaci jejího autora správn" politick" postoj, nebo* Lubomír Jane%ka, absolvent ateliéru Karla Lidického na pra$ské Akademii, ode'el v roce 1984 do exilu. Dal'ím p!ípadem je prozatím nevyvrácené podez!ení na arogantní poru'o-vání pravidel památkové ochrany, které pro-vází rekonstrukci domu na Hrad%anech, z n#j$ se má stát nové a d&stojné sídlo specifického památníku – Knihovny Václava Havla.

Ve!ejné pomníky neslou$í jenom vzpomín-ce na v"znamné osobnosti. Jsou zárove( také aktivními místy, která tím, jak vypadají a co se na nich d#je, utvá!ejí povahu a budoucnost komunity, které slou$í – a tou není v tomto p!ípad# nic men'ího ne$ %esk" národ. Sebe-lep'í Havl&v pra$sk" pomník asi nenahradí Myslbekovu sochu sv. Václava jako místo, kde se lidé v klí%ov"ch okam$icích scházejí, ani$ by se museli svolávat. Mohl by se ale stát dru-h"m takov"m siln"m místem, kde se se'lost mnoha lidí m&$e prom#nit v politickou sílu. Autor i zadavatel ka$dého ve!ejného um#-leckého díla mají stejn# jako stavebník a ar-chitekt mimo!ádnou morální zodpov#dnost, proto$e s tím a v tom, co vytvo!í, budou lidé po dlouhou dobu $ít a budou tím ovliv(ováni na osobní i komunitní rovin#.

Mo$ná si dnes my jako %esk" politick" ná-rod ani nezaslou$íme lep'í pomník na'í nejv"-znamn#j'í osobnosti posledního p&lstoletí… Václav Havel si ho ale zaslou$í ur%it#.

11

KK_AA_xmas_ad220x277_fin.indd 1 11/29/12 8:55 AM

12 art + antiquesv!stava

Vzhledem k v!znamnému v!ro"í by jist# bylo divácky vd#"né pokusit se i v rámci omezen!ch mo$ností o rekonstrukci Podzimního salonu z roku 1912. Auto%i projektu Markéta Theinhardtová, která p&sobí na Sorbonn#, pa%í$sk! galerista Pierre Brullé a kurátorky Národní gale-rie Helena Musilová a Michaela Brixová se v'ak rozhodli p%edstavit Kupkovo dílo ve více vrstvách. V!stavu, která nese název Franti!ek Kupka – Cesta k Amorf", koncipovali jako chronologicky %azen! exkurz po jednotliv!ch Salonech, které um#lec sv!mi obrazy a$ do první sv#-tové války obesílal. V nedávno zrekonstruovaném Salmovském paláci na Hrad"anském nám#stí jsou z tohoto období vystavena Kupkova díla zap&j"ená z d&le$it!ch zahrani"ních sbírek a dopln#ná o autorovy st#$ejní práce z kolekce Národní galerie a Musea Kampa.

Preludium k fuze „Mne utvá%elo do nyn#j'í podoby tolik r&zn!ch faktor&, $e se te( st#$í poznávám. A m&j $ivot dosud sledoval dráhu tak plnou zákrut a obchvat&, $e se mi zdá, $e kdybych se cht#l vrátit zpátky, pot%e-

Cesta k nové realit!

Franti"ek Kupka v Národní galeriitext: Michaela Vrchotová

Autorka pracuje v lektorském odd"lení NG.

P%esn# p%ed sto lety, za"átkem %íjna 1912, byl v Pa%í$i zahájen Podzimní salon, kter! se do d#jin um#ní zapsal jako první v!stava, na ní$ byla p%edstavena programov# nefigurativní díla: Amorfa – Dvoubarevná fuga a Amorfa – Teplá chromatika od Franti'ka Kupky. Národní galerie se svou aktuální v!stavou pokou'í p%iblí$it pozoruhodnou cestu pr&kopníka abstraktního malí%ství a zárove) zachytit Kupkova ve%ejná vystoupení na salonech mezi lety 1899 a$ 1913.

boval bych na to nejmí) sto let (…) P%i'la chvíle, abych napsal (na-kreslil, namaloval) své krédo,“ poznamenal tehdy dev#tat%icetilet! Franti'ek Kupka roku 1910 v dopise svému p%íteli, kritikovi um#ní Arthuru Rösslerovi. Sto let uplynulo a auto%i v!stavy se pokusili alespo) v tematicky vymezeném úseku zaznamenat proces, kter! Kupku dovedl a$ k samotnému vytvo%ení vlastního „kréda“ – pln# abstraktní malb#.

V!stava se divák&m otevírá obrazem Knihomol (Biblioman), se kter!m se Kupka v roce 1899 v&bec poprvé zú"astnil pa%í$ského Sa-lonu. Dílo v'ak vzniklo u$ o dva roky d%íve, nedlouho poté, co se, u$ jako úsp#'n! mlad! v!tvarník, rozhodl pro malost um#leck!ch pom#r& opustit Víde) a za"ít úpln# znovu v Pa%í$i. Z Kupkovy korespondence Arthuru Rösslerovi m&$eme usuzovat, $e práv# toto dílo pova$oval za nov! za"átek, ve kterém hodlal „opustit v'echny fráze a vrátit se k je-dinému pravému zdroji, P%írod#.“ V obraze, kter! maloval v domku se zahradou v La Bretèche, Kupka ú"toval se sv!m dosavadním $ivotem. J. S. Macharovi o tom napsal: ,,Ten blbec knihomol, kter!m jsem byl

tak dlouho, sedí pod stromem v jasné p!írod" a láme si hlavu, jak já si ji lámával. Ony t!i mladé holky, které na# pohlí$í skrz listí, mi byl $ivot, tak jak se prakticky má $ít a co jsem já nedovedl.“

V roce 1963 se Ludmile Vachtové poda!ilo objevit na rubu obrazu Vertikální plány bíle zamalovanou olejovou variantu Bibliomana. I z této studie je patrné Kupkovo zaujetí sv"tlem a barevností, ve které, jak p!ipomn"li Markéta Theinhardtová a Pierre Brullé, se um"lec pravd"podobn" odvolával na Hynaisovo programové dílo Parid!v soud, je$ bylo na stejném Salonu vystaveno o p"t let d!íve.

!enské na koníchV roce 1900 obeslal Kupka obrazem Biblioman Sv"tovou v%stavu v Pa!í$i, kde se stejn" jako jeho p!ítel Alfons Mucha prezentoval

v odd"lení zahrani&ních um"lc'. Av(ak daleko v"t(ímu uznání se zde t"(ilo um"lcovo grafické dílo Blázni, které v Salmovském paláci p!edstavuje jednu z d'le$it%ch poloh Kupkovy tvorby – spole&en-skou satiru.

Divákovu pozornost ale pravd"podobn" strhne dílo umíst"né hned vedle barevné litografie Blázn!. V%jev dvou $ensk%ch akt', pln% primitivní sexuální energie, namaloval Kupka o t!i roky pozd"ji a n"ko-likrát mu zm"nil název. O obraze Balada, Radosti nebo Radosti "ivota J. S. Macharovi napsal: „Jsou to dv" $enské dost (eredné na koních, které tam p!iklusaly na b!eh mo!sk% a zhlí$í se v teplém odlesku zapa-dajícího slunce, kde$to cel% b!eh mo!e a mraky k tomu (tymují notu n"jak%ch neznám%ch radostí, v mracích k tomu jako kdyby tisíce sk!ítk' tancovalo a poskakovalo n"jak radostn".“ Vedle expresivní polohy di-

R O D I N N ! P O R T R É T / 1910 / olej na plátn" / 103 ) 112 cm / Národní galerie v Praze

18 art + antiquesinzerce

12. 12. 2012 od 17:30h v prostorách Galerie PICTURAV!stava dra"en!ch p#edm$t%:3. 12. - 12. 12. 201210:00 - 18:00 hodin

Na Zderaze 6, Praha 2Tel.: +420 224 233 810 +420 603 741 674 www.pictura.cz

VÁNO&NÍ AUKCE SV!TOVÉHO A "ESKÉHO V#TVARNÉHO UM!NÍ

Hen

ri L

e Si

dane

r, M

ost v

Clis

sonu

za

soum

raku

, (19

11)

190x119_PF2012.indd 1 12/2/12 1:23 PM

19aukce

Od !íny po Evropu

Brno – Nejdra!"ím dílem podzimních aukcích se stala pozlacená #ínská socha z poloviny 15. století, která se na listopadové aukci spole#nosti Zezula prodala za 19,1 milionu korun*, co! je nov$ cenov$ rekord v ka-tegorii asiatik. I bez této polo!ky by v"ak aukce byla pro auk#ní d%m Zezula historicky nejúsp&"n&j"í. Prodalo se na 64 procent z 628 nabízen$ch um&leck$ch d&l a staro-!itností, dohromady za dal"ích 9,1 milionu korun. Za více ne! sto tisíc korun se prodalo 10 polo!ek, milionovou hranici p'ekonal je"t& m&d&n$ talí' imitující staré perské islámské vzory.

Cena v 'ádu milion% se v p'ípad& zmi-(ované sochy o#ekávala, dosa!en$ v$sledek v"ak ve"keré p'edauk#ní odhady p'ekonal. „Signály samoz'ejm& p'icházely ji! krátce po zve'ejn&ní na"í inzerce v )ín& a Hongkongu. Jak se blí!il termín aukce, vzr%stal zájem a! do samého za#átku dra!by. Je"t& v sobotu si p'ed zapo#etím aukce samotné prohlí!eli p'edm&t zájemci, kte'í p'ilet&li z New Yorku a Pekingu,“ vypráví v rozhovoru na ART+ majitel auk#ní sín& Tomá" Zezula. Sochu nakonec dra!ilo "est zájemc% p'ímo v sále a dal"ích 14 na telefonu.

V$jime#nost sochy spo#ívá jak v jejím velice dobrém stavu, tak i v tom, !e je p'es-n& datována. „So"ka je opat'ena na zadní

* Není-li uvedeno jinak, jsou v!echny ceny v"etn# auk"ní provize, která se pohybuje od 15 do 25 % ceny dosa$ené v sále.

stran& datací ,Rok ting-mao za císa'e )eng-tchunga‘, co! odpovídá roku 1447. P'esto!e v #ínské um&lecké tradici byly #asto obdobné nápisy b&hem staletí r%zn$m zp%sobem napodobovány, zdá se, !e v tomto p'ípad& by mohlo jít skute#n& o originální inskripci, která nepochybn& v$razn& zvy"uje hodnotu um&leckého dílka, nebo* nápis odkazující k é'e císa'e )eng-tchunga (vládl 1436–50 a 1457–65) je na obdobn$ch pracích v$ji-

me#n$,“ vysv&tlil v #lánku na ART+ b$val$ 'editel orientální sbírky Národní galerie Filip Suchomel.

Socha pochází ze sbírky Josefa Moráka (1889–1969), z jeho! souboru po'izovala akvizice i Národní galerie, co! podle Sucho-mela zvy"uje d%v&ryhodnost sochy. Bron-zové zlacené buddhistické plastiky z první poloviny 15. století, kdy na #ínském dvo'e vrcholil zájem o tibetsk$ buddhismus, jsou podle n&j vyhledávan$m um&leck$m artiklem. Na #ínském trhu dosahují obdobné práce je"t& v$razn& vy""ích cen, z hlediska Evropy v"ak "lo o skv&l$ v$sledek. Ikonograficky Suchomel so"ku ur#il jako podobiznu bohyn& milosrdenství, Bódhisattvy Kuan-jin.

Druh$m velk$m p'ekvapením aukce byla dr!ba malovaného tepaného talí'e ve stylu Mina-kari. Talí' byl nabízen jako perská prá-ce z 19. století imitující star"í vzory, p'i#em! jeho dra!ba za#ínala na #ástce necel$ch 6 tisíc korun. Cena v"ak nakonec vylétla a! na 1,06 milionu korun. Jak vysv&tluje Tomá" Zezula, ukázalo se toti!, !e se jedná o mno-hem star"í práci, imitaci persk$ch vzor% vytvo'enou v renesan#ních Benátkách.

Za vysoké ceny, av"ak ji! bez takto dra-matick$ch nár%st%, byla dra!ena je"t& dal"í asiatika: Bohat& zdobená porcelánová váza z konce 17. století se prodala za vyvolávací cenu 588 tisíc, tu"ová malba Elektrické vedení v krajin! od malí'e Baoshi Fu z roku

B Ó D H I S AT T VA K U A N - J I N / dynastie Ming, 1447 zlacen% bronz / v. 35,5 cm, 7,2 kg / cena: 19 110 000 K"

TA L Í ! M I N A - K A R I tepaná m#&, email a zlacení / pr'm#r 27 cm / cena: 1 062 000 K"

" Á L E K S P O R T R É T E M C Í S A ! E F R A N T I " K A I . / 1814 porcelán, malovan%, zlacen% / v%!ka 9 cm, pr'm#r 17 cm / cena: 230 100 K"

20 art + antiquesaukce

1952 za 496 tisíc, d!ev"n# paraván ze 17. století za 437 tisíc korun. Z evropsk#ch staro$itností se nejdrá$e prodala k!i%&álová mísa vyrobená v druhé polovin" 19. století ve Vídni (271 tisíc), upomínkov# %álek s por-trétem císa!e Franti%ka I. z roku 1814 (230 tisíc) a pár 30 cm vysok#ch bronzov#ch figur Hefaista a Afrodity z Francie 18. století (201 tisíc korun).

Z obraz' se nejdrá$e prodala pozd"j-%í kopie man#ristického obrazu V lázních (116 tisíc) a idylická krajina Sb!ra"ky lesních plod# od Hanse Zatzka (106 tisíc korun). Mezi pracemi na papí!e byly nabízeny i knihy a fo-tografie. Z t"ch se nejdrá$e prodal jeden ze snímk' Miroslava Tichého (necel#ch 18 tisíc korun). V kategorii nábytku byl nejv"t%í zájem o hodiny. No(ní hodiny z doby vlády Ludvíka XV. se prodaly za 112 tisíc korun. / js

Ladovské Vánoce

Praha – Poslední leto%ní aukce spole(nosti Dorotheum, která se konala v sobotu 24. listopadu, vynesla tém"! 16 milionu korun. Celou polovinu z 560 nabízen#ch polo$ek p!itom tvo!ilo u$ité um"ní a staro$itnosti a v auk(ním katalogu nebylo jediné dílo s vy-volávací cenou nad milion korun. Prodejní úsp"%nost aukce byla 46 procent. Za více ne$ milion korun se prodaly dva obrazy, hranici sta tisíc korun p!ekonalo dal%ích 17 polo$ek.

Nejv"t%ím úsp"chem byla dra$ba kva%e Ponocn$ od Josefa Lady. Obraz z roku 1947 se z vyvolávací ceny 600 tisíc dostal a$ na (ástku 1,44 milionu korun, co$ je Lad'v nov#

cenov# rekord. P!edchozí vydr$el %est a p'l roku a byl o 400 tisíc ni$%í. V leto%ním roce %lo ji$ o druh# Lad'v kva%, kter# byl v Do-rotheu vydra$en za více ne$ milion korun. Ponocn$ byl patrn" nejkvalitn"j%í Ladovou prací, která se dosud objevila v aukci.

Druh#m autorsk#m rekordem, by& pouze v kontextu (esk#ch aukcí, skon(ila dra$ba obrazu %idovsk$ trh od slovenského malí!e Antona Jasusche, jeho$ díla se u nás tém"! neobjevují. Z vyvolávací ceny 480 tisíc se obraz dostal na (ástku 1,2 milionu korun. Druh# jeho obraz, olej na kartonu Zima na d!din! se vzáp"tí prodal za polovinu této (ástky. Dva roky star# Jasusch'v slovensk# auk(ní rekord má hodnotu 131 tisíc eur, tedy tém"! 3,3 milionu korun.

Dal%ím pozoruhodn#m autorsk#m ce-nov#m rekordem je (ástka 84 tisíc korun za ran# d!evoryt Emila Filly Záti&í s podnosem a sklenicí. Z!ídka se vyskytující grafick# list z roku 1913 byl nabízen za mén" ne$ polovi-nu kone(né (ástky, co$ odpovídalo dosavad-ní nejvy%%í cen" za Fillovu grafiku.

S cenov#m nár'stem z 540 na 840 tisíc korun se prodal obraz Motiv z okolí Giverny, reprezentativní malba Václava Radimského z doby kolem roku 1900. Vzhledem k velké-mu formátu i virtuóznímu malí!skému prove-dení by nebyla p!ekvapením ani cena kolem milionu korun. D'vodem, pro( se obraz neprodal je%t" drá$, patrn" bylo, $e krajinn# motiv zde atypicky dopl)uje je%t" figurativní stafá$ v podob" polehávající krávy.

Z um"ní 19. století se za zajímavé ceny dále prodaly obrazy Spole"nost v parku od Karla *pillara (180 tisíc), 'ernohor&tí uprch-líci od Josefa Huttera (192 tisíc), Ve"erní modlitba od Adolfa Liebschera (120 tisíc) a Západ slunce od Julia Klevera (432 tisíc ko-run). Zajímavostí je, $e posledn" jmenovan# obraz byl na jarní aukci spole(nosti neúsp"%-n" nabízen za 144 tisíc korun. Nyní proto jeho dra$ba za(ínala na (ástce o 20 tisíc ni$%í.

Z povále(ného um"ní byl zájem op"t hlavn" o práce Ladislava Sutnara. Jedna z men%ích Americk$ch Venu&í se prodala za 600 tisíc, sedm jeho kva%ov#ch studií pohlednicového formátu pak za (ástky v rozmezí od 70 do 100 tisíc korun. Za vyvo-lávací cenu 420 tisíc korun se prodal titulní obraz auk(ního katalogu, víc jak 2 metry %iroká malba Ji!ího Sopka z roku 1988. Jde o druhou nejvy%%í cenu za Sopk'v obraz

J O S E F L A D A : P O N O C N ! / 1947 kva! na kartonu / 58 " 36 cm / cena: 1 440 000 K#

VÁ C L AV R A D I M S K ! : M O T I V Z O K O L Í G I V E R N Y / kolem 1900 / olej na plátn$ / 60 " 140,5 cm / cena: 840 000 K#

21

w w w . o r l y s a r t a u c t i o n s . c o m

22 art + antiquesaukce

dosa!enou v aukci. Sou"ástí dra!ené kolekce byl i soubor ateliérového skla. Nejdrá!e se prodala jedna z mís od Franti#ka Víznera (264 tisíc) a Hlava s hranat!m okem od dvojice Libensk$-Brychtová (336 tisíc korun).

Ze staro!itností se nejdrá!e prodal lustr v empírovém stylu z po"átku 20. století. Z necel$ch 50 tisíc se dostal na 102 tisíce korun. Za "ástky kolem 60–70 tisíc korun se je#t% prodala 80 cm vysoká dekorativní porcelánová váza, drá!&ansk$ v$robek z prv-ní "tvrtiny 20. století, sklen%n$ pohárek s "ervenou lazurou "i d!bán z opálového skla s jemn$m malovan$m dekorem, obojí práce z druhé "tvrtiny 19. století. V kategorii nábytku se za 60 tisíc korun prodala barokní komoda a ováln$ biedermeierov$ st'l. Dra!#í polo!ky, v "ele s bidermeierov$m #icím stol-kem ve tvaru glóbu nabízen$m za 600 tisíc korun, z'staly vesm%s nevydra!eny.

A N T O N J A S U S C H : ! I D O V S K " T R H / 20.–30. léta olej na plátn! / 70 " 89 cm / cena: 1 200 000 K#

Bauch a Jíra nad milion

Praha – Nejdra!#í polo!kou listopadové aukce Galerie Art Praha se stalo rané kubis-tické záti#í od Emila Filly. Drobná malba na d(ev% z roku 1914 se prodala za vyvolávací cenu 6,96 milionu korun. Za více ne! milion korun bylo vydra!eno je#t% 7 dal#ích obraz', dva z nich v nov$ch autorsk$ch rekordech.

Za více ne! sto tisíc korun se prodalo 30 d%l. Celkov$ obrat aukce "inil 30,4 milionu korun, p(i"em! nového majitele na#la necelá polo-vina z 386 nabízen$ch polo!ek.

Autorsk$m cenov$m rekordem je "ástka 1,15 milionu korun za obraz Jana Baucha Kristus na ho"e Olivetské. Rozm%rn$ olej z roku 1945 je teprve t(etím Bauchov$m dílem prodan$m za více ne! milion korun, jeho dra!ba za"ínala na "ástce 825 tisíc korun. O druh$ rekord se postaral Josef Jíra, jeho Tání na Jize"e z roku 1981 se dostalo z necel$ch 500 tisíc na víc jak 1 milion korun. Dal#ích sedm Jírov$ch obraz' v nabídce se prodalo za "ástky od 100 do 660 tisíc korun, "asto se zna"n$mi nár'sty.

V$razn$ cenov$ nár'st zaznamenal také d%tsk$ portrét od rakouského malí(e Maxe Oppenheimera, kter$ se dostal z 480 tisíc a! na 1,7 milionu korun. Dosa!ená cena je

J O S E F J Í R A : TÁ N Í N A J I Z E # E / 1981 olej na plátn! / 100 " 130 / cena: 1 045 000 K#

J A N B A U C H : K R I S T U S N A H O # E O L I V E T S K É / 1945 olej na plátn! / 83 " 103 cm / cena: 1 155 000 K#

E M I L F I L L A : Z ÁT I $ Í S P O H Á R E M / 1914 olej na d$ev! / 24 " 33 cm / cena: 9 960 000 K#

Do aukce byla tentokrát za(azena i dva-cítka historick$ch knihy z 15. a! 17. století. Nejvy##í ceny dosáhl "esk$ p(eklad p'vodn% italského herbá(e z roku 1562, kter$ se prodal za 156 tisíc korun. Bez kupce naopak z'stala nejdra!#í a nejstar#í polo!ka soubo-ru, v$bor z evangelií a epi#tol vydan$ roku 1480 v Augsburgu (nabízen za 264 tisíc korun). / js

23

Auk!ní d"m Galerie Art PrahaVA!E JISTOTA V DOB" NEJIST#CH PEN"Z

Galerie ART Praha, Starom!stské nám. 20, Praha 1, tel.: 224 211 087, 606 613 700, 776 666 638

www.galerieartpraha.cz e-mail: g.art@volny.cz, art.n@volny.cz Záruka za pravost obraz" v plné v#$i!

Jan Slaví!ek Zati"í s ovocem / 30. léta / 100 000 K!

Michael Rittstein Velmi !asné ráno / 1983 / repro monografie / 140 000 K!

Roman Brichcín Její k#ídlo / 78 000 K!

Josef Váchal Svítání / 35 000 K!

Josef $apek Cikáni / 1937 / 2 v%stavy / 1 200 000 K!

Josef $apek Mu& le&ící v tráv' / 1934 / 2 v%stavy / 1 200 000 K!

Václav (pála Blatouchy 1944 / 350 000 K!

Václav (pála Záti"í s ovocem / 1934 / 650 000 K!

Otakar Lebeda Pohled do údolí / 1896 / 190 000 K!

24 art + antiquesinzerce

110. AUKCE

www.aukcnidum.cz, info@aukcnidum.cz

25aukce

I N Z E R C E

Pripravujeme v!stavu diel Endre Nemesa. Prosíme zberate"ov aby zvá#ili mo#nos$ zapo#i%ania obrazov

E. Nemesa na túto v!stavu. &akujeme

Art_AA_190x119.indd 1 30.11.2012 11:56:08

Aspo! Schikaneder

Praha – Druhá podzimní aukce spole!nosti Orlys Art Auctions vynesla 6,17 milionu. Nabízeno na ní bylo pouh"ch 69 polo#ek, kupce v$ak na$lo jen 26 z nich (38 procent), v%t$ina navíc jen za vyvolávací ceny. Za více ne# sto tisíc korun se prodalo 6 polo#ek, nad milion pouze obraz Jakuba Schikane-dera Ve!erní motiv s ko!árem z roku 1910. Nov" majitel jej získal za 3,6 milionu korun. V leto$ním roce $lo ji# o sedm" Schiken-der&v obraz vydra#en" za více ne# milion korun.

Mezi nejzajímav%j$í vydra#ené práce pat'í obraz Kancelá", typické dílo Jana Ko-tíka z p'elomu 40. a 50. let. Rozm%rn" olej na lepence se prodal za vyvolávací cenu 384 tisíc korun, co# je stále druhá nejvy$$í cena za Kotík&v obraz z tohoto období. Za mini-mální podání se prodaly i obrazy V kavárn# od Karla (erného (660 tisíc) a Salome od Josefa Lieslera (336 tisíc korun). )lo sice

o to zajímav%j$í, #e toto dílo ji# v minulosti !esk"mi aukcemi dvakrát pro$lo, a to se st'í-dav"mi v"sledky. P'ed osmi lety byl obraz na aukci spole!nosti Meissner-Neumann prodán za vyvolávací cenu 1,38 milionu korun. Loni stejná auk!ní sí* obraz nabízela za 800 tisíc korun, z&stal v$ak nevydra#en.

Úsp%chem je také cena 1,02 milionu ko-run za ran" olej Václava Radimského, obraz Podzimní krajina z roku 1891. Jeho dra#ba za!ínala na 780 tisících korun a dosa#ená cena z n%j d%lá !tvrt" nejdra#$í Radimského obraz prodan" v aukci. Dal$ími polo#kami vydra#en"mi za více ne# milion byly Záti-$í s lahvemi a ovocem od Karla (erného (2,28 milionu), jedna z kytic Václava )pály (1,8 milionu) a abstraktní krajina od Josefa )ímy (1,38 milionu korun).

Z d%l v cenovém rozmezí od sto tisíc do p&l milionu korun se da'ilo Karlu Sou!kovi. (ty'i jeho obrazy z p'elomu 50. a 60. let se prodaly v cenovém rozmezí od 120 do 312 tisíc korun. Nejv"razn%j$í cenov" nár&st

v této kategorii zaznamenal olej Piják od Emila Artura Pittermana-Longena, kter" se dostal z 26 na 168 tisíc korun. Shodn% za 432 tisíc korun se prodaly dva pastely Jana Zrzavého a kva$ Klouza!ka pod hradem od Josefa Lady. Sou!ástí dra#ené kolekce bylo i n%kolik d%l z doby kolem roku 1900. Nejdrá#e, za 300 tisíc korun, se prodala olejová studie P"i západu slunce od Anto-nína Hude!ka. Obraz Najáda na skále od Bene$ Knüpfera p'i$el nového majitele na 156 tisíc, Pijáci od Jana Skremlíka pak na 132 tisíc korun.

Za 234 tisíc se prodal jeden z pozdních #ensk"ch portrét& od Richarda Fremunda a za 144 tisíc korun jedna z men$ích plastik Karla Nepra$e, !erven% nat'ená hlava ze sololitu. V obou p'ípadech $lo o vyvolávací ceny. Jinak o díla povále!ného a sou!asného um%ní, s v"-jimkou ji# jmenovan"ch autor&, p'íli$ velk" zájem nebyl. V"razn%j$í nár&st, ze 144 na 324 tisíc korun, zaznamenal pouze Únos z roku 1981 od Vladimíra Kompánka. / js

26 art + antiquesaukce

o práce pouze st!edního formátu, av"ak veli-ce kvalitní, raná díla. S mírn#m nár$stem, za 288 tisíc korun, se prodal obraz Bíl! "tená# z roku 1959 od Jakuba Bauernfreunda, kter# se na %esk#ch aukcích objevuje jen ojedin&le.

S v#jimkou Schikenderova obrazu z$stala ostatní díla s vyvolávací cenou nad milion korun nevydra'ena. Nutno v"ak podotknout, 'e ceny byly nasazeny pom&rn& vysoko. Bez kupce tak z$stal nap!íklad titulní obraz auk-ce, rozm&rná surreálná krajina Stopa v$ku od Václava Tikala (nabízena za rekordních 2,64 milionu), dv& abstrakce Josefa (ímy z konce 50. let (nabízeny za 1,8 a 1,32 mili-onu) a jeden z obraz$ Mikulá"e Medka z v#-zdoby zastoupení )SA v Ko"icích (nabízen samostatn& za 2,04 milionu korun). / js

Slovenské rekordy

Bratislava – V listopadu své aukce po!ádaly v"echny t!i bratislavské auk%ní domy. Padlo na nich n&kolik autorsk#ch rekord$ a sb&rate-lé dohromady utratili 2,89 milionu eur, v p!e-po%tu na %eské koruny tedy p!es 73 milion$.

Jako první svou aukci v sobotu 10. lis-topadu po!ádala spole%nost Art Invest. Její celkov# obrat %inil 591 tisíc eur (14,8 milio-nu korun), p!i%em' nového majitele na"la víc jak t!etina z 264 nabízen#ch obraz$ a prací na papí!e. Za více ne' 30 tisíc eur, co' odpo-vídá p!ibli'n& milionu slovensk#ch korun, se prodaly 4 obrazy. Nejdra'"ím kusem aukce se podle o%ekávání stal obraz Periferie od Kon-"tantína Bauera, kter# jsme p!edstavovali

v !íjnovém %ísle. Z vyvolávací ceny 107 tisíc se dostal a' na %ástku 187 tisíc eur (4,67 mi-lionu korun), co' je nov# autorsk# rekord. „D$vodem takto vysoké ceny byl bezpochyby fakt, 'e po tomto p!edním p!edstaviteli ko-"ické moderny z$stalo minimum d&l. Nap!í-klad na v#stav& po um&lcov& p!ed%asné smrti bylo v ko"ické oblastní galerii vystaveno jen 59 obraz$, v%etn& grafik a kreseb,“ vysv&tlu-je majitel auk%ní sín& Michal Vol%ko. Dal"ími díly vydra'en#mi za více ne' 30 tisíc eur byly obrazy Jána Hály (34,5 tisíc), Endreje Neme-se (35,7 tisíc) a %ínského malí!e )chi Paj-(’ (111,8 tisíc eur).

O t!i dny pozd&ji, v úter# 13. listopadu svou t!etí ve%erní aukci po!ádala spole%nost SOGA. Nového majitele na"lo 63 ze 100 na-

J A N K O T Í K : K A N C E L Á ! / 1950 olej na lepence / 96 ! 123 cm / cena: 384 000 K"

K O N " TA N T Í N B A U E R : P E R I F É R I E / 1927 olej na plátn# / 61 ! 70 cm / cena: 186 830 eur

M I K U L Á " G A L A N D A : M I L E N C I / 1931–32 olej na plátn# / 29,5 ! 23,8 cm / cena: 183 616 eur

J A K U B S C H I K A N E D E R : V E # E R N Í M O T I V S K O # Á R E M / 1910 olej na plátn# / 64 ! 68 cm / cena: 3 600 000 K"

K O D L – T R A D I C E O D R O K U 1 8 8 5

PF 2013D!kujeme za spolupráci a p"ejeme Vám mnoho radosti, úsp!ch# a mil$ch p"ekvapení, t"eba takov$ch, jaké nám p"inesl tento v$jime%n$ obraz.

Vojt!ch Hynais (1854–1925) Kristus a Magdalenaolej na plátn!, dat. 1889, sign. LD, rozm!ry: 80 & 80 cm

vyvolávací cena: 750 000 K%, vydra'eno za: 4 500 000 K% (historicky nejv"#e vydra$en" obraz tohoto autora)

www.galeriekodl.cz

28 art + antiquesinzerce

PF 2013www.atelier-fiala.cz

29

bízen!ch d"l, dohromady za 1,77 milionu eur (44 milionu korun). Za více ne# 30 tisíc eur bylo vydra#eno 20 d"l, p$i%em# padl i nov! rekord za nejdra#&í dílo slovenského um"ní. Obraz Po !atv" od Martina Benky se prodal za 212,4 tisíc eur (5,3 milionu korun), p$ibli#n" dvojnásobek o%ekávané ceny. Dosavadní rekord dr#el jin! Benk'v obraz vydra#en! p$ed rokem stejnou auk%ní síní za 207,7 ti-

M A R T I N BE N K A : P O ! AT V " / 1922–24 olej na plátn! / 76 " 51 cm / cena: 212 400 eur

F R A N T I # E K F O LT $ N : D V O J I C E / 1925 olej na plátn! / 125 " 95 cm / cena: 109 740 eur

síc eur. Za %ástky od 47 do 59 tisíc eur byly vydra#eny je&t" t$i dal&í Benkovy obrazy. Po t$ech letech spole%nost znovu dra#ila obraz Mlad! Bakchus z dílny Petra Pavala Rubense, prodal se za 144 tisíc eur, co# odpovídá cen" p$i prvním prodeji.

Z pohledu %esk!ch sb"ratel' byly nej-zajímav"j&ími polo#kami aukce civilistní dvojportrét od Franti&ka Folt!na z roku 1925

a Prostorov# reliéf od Huga Demartiniho. Folt!n'v obraz se prodal za 109,7 tisíc eur (2,7 milionu korun). P$edauk%ní odhad sice po%ítal s je&t" vy&&í %ástkou, i tak jde o dru-hou nejvy&&í autorovu cenu dosa#enou na slovenském trhu. V (esku má Folt!n'v rekord hodnotu necel!ch 2,2 milionu korun. Pod auk%ním odhadem, za 22,4 tisíc eur (560 ti-síc korun), se prodal i Demartiniho reliéf. Soud" podle leto&ních prodej' Demartiniho objekt', dá se p$edpokládat, #e na aukci v (esku by toto dílo dosáhlo vy&&í ceny.

Poslední listopadovou aukcí byla aukce spole%nosti White & Weiss ve %tvrtek 22. lis-topadu. Prodala se na ní %tvrtina z 246 na-bízen!ch polo#ek, dohromady za 526,6 tisíc eur (13,1 milionu korun). Nejdra#&ím dílem ve%era se stal obraz Milenci od Mikulá&e Galandy. Z vyvolávací ceny 91 tisíc se dostal a# na 183,6 tisíc eur (4,59 milionu korun), co# je op"t nov! autorsk! rekord. Rekordem, a to nejen autorsk!m, ale v rámci celé kate-gorie povále%ného um"ní, je i cena 60,8 tisíc eur (1,52 milionu korun) za obraz Lo$ka od Milana Pa&téky. Dra#ba za%ínala na mén" ne# polovi%ní %ástce, titul nejdra#&ího autora povále%ného um"ní Pe&tékovi nicmén" pat$í ji# n"kolik let. Loni byl jeden jeho obraz vydra#en za necel!ch 52 tisíc eur. / js

%T"TE NA ART+

Listopadové aukce v New YorkuSou%asné um"ní je zpátky. Zatímco aukce impresionist' a klasické mo-derny spole%ností Sotheby’s a Christie’s konané za%átkem listopadu v New Yorku skon%ily dosti nejednozna%n!mi v!sledky, aukce povále%-ného a sou%asného um"ní o t!den pozd"ji byly pro ob" spole%nosti jedny z v'bec nejúsp"&n"j&ích. Za dva ve%ery na nich sb"ratelé utratili víc jak t$i %tvrt" miliardy dolar'. Autorské cenové rekordy zaznamenala díla Jacksona Pollocka, Franze Klineho a Jeffa Koonse.

Jak se &ije staro&itník'mU p$íle#itosti veletrhu Antique p$ipravil ART+ spolu s Asociací sta-ro#itník' pr'zkum zam"$en! na situaci obchodník' se staro#itnost-mi. „Pokud bychom po%ítali s 200 tisící jako s pr'm"rn!m m"sí%ním obratem (podle prezidentky Asociace staro#itníku Simony )ustkové jde o velmi st$ízliv! odhad), je celkov! ro%ní obrat obchodu se sta-ro#itnostmi prost$ednictvím kamenn!ch obchod' víc jak p'l miliardy korun,“ pí&e ve své anal!ze Lucie Zadra#ilová.

Rozhovor o v(stav) *eského komiksu v Brn)„Lidí, kte$í by se zam"$ili %ist" na sbírání komiksov!ch originál', je minimum. Existuje pár jednotlivc', kte$í sbírají konkrétn" jednoho autora, a pak je velká skupina t"ch, kte$í spí&e shán"jí stará vydání komiks' a mají doma n"kolik málo originál'. Ty jsou obecn" velmi málo dostupné, neexistuje n"co jako trh s komiksov!mi originály, tak#e jsou to spí&e náhodné situace, kdy se n"kde n"co objeví v an-tikvariátech nebo na aukru,“ shrnuje situaci z hlediska sb"ratelství kurátor Tomá& Posp"ch.

Na co myslí... Albert Trnka„První polo#kou aukce bude Portrét mladé dámy s perlov!m náhr-delníkem od Vojt"cha Suchého, jednoho z nejlep&ích miniaturist' v rakouském císa$ství své doby. Ta dívka je nádhern" namalovaná, po$ád ji vidím p$ed sebou, ten pronikav! pohled. Myslím, #e vám u%aruje, a# otev$ete na první stran" nov! katalog,“ pí&e ve svém fejetonu nov! $editel auk%ní sín" Meissner-Neumann.

www.artplus.cz

30 art + antiques

Auk!ní d"m Galerie Art Praha

Auk!ní d"m Galerie Art Praha, Praha 1, Starom#stské nám#stí 20/548tel.: 224 211 087, fax: 224 211 087, mobil: 776 666 638, 602 233 723

E-mail: g.art@volny.cz, neubert@cbox.czotev$eno: denn# 10,30–18,30 hod, krom# ned#le

www.galerieartpraha.cz

p$ední Auk!ní sí% a galerie &eské republiky Vám d#kuje za laskavou p$íze% v uplynulém roce a p$eje

v novém roce 2013 – zdraví, 't#stí a krásné obrazy!Vá(íme si Vás!

Mikulá! Medek: Jaro 1951 (Pytel) / 1951vydra"eno: 3 720 000 K#, autorsk$ cenov$ rekord

Jind%ich &tyrsk$: Klá!ter / 1922vydra"eno: 5 520 000 K#, nejdra"!í autor'v obraz roku 2012

Jan Bauch: Kristus na ho%e Olivetské / 1945vydra"eno: 1 155 000 K#, autorsk$ cenov$ rekord

Josef Jíra: Tání na jize%e / 1981vydra"eno: 1 045 000 K#, autorsk$ cenov$ rekord

31na trhu

Otto Gutfreundtext: Marcela Chmela!ová

Autorka je !éfredaktorkou ART+.P!ed"asn# zesnul$ Otto Gutfreund (1889–1927) byl nejv$razn#j%í socha!skou osobností "eské moderny. Je toho jen málo, co by z jeho díla nebylo známo. Na trhu od n#j kolují desítky odlitk& nejr&zn#j%ího p&vodu, kvality a stá!í, jak u' to u socha!sk$ch d#l b$vá. Te( se ale nezávisle na sob# objevila nová varianta proslulé hlavy Viki a velmi cenn$ soubor p!ípravn$ch studií z po"átku 10., a p!edev%ím pak z 20. let.

Se socha!sk$mi díly na trhu je to t#'ké. Vyznat se v p&vodu, stá!í a kvalit# odlit-k& je tém#! alchymie. Není tedy divu, 'e to byla dlouhou dobu oblast, jí' novodobí sb#ratelé a investo!i p!íli% ned&v#!ovali. Investovat do plastik v#t%í "ástky nebylo zatím p!íli% zvykem, a jak dob!e víme, na údaje v auk"ních katalozích se nelze v'dy pln# spolehnout. Málokdo toho o "eském socha!ství a Ottu Gutfreundovi ví více ne' Ji!í )etlík, autor soupisu díla i monografie. V%echna nov# objevená díla m#l tu mo'nost vid#t a posoudit.

O dosud neznámé studii hlavy Viki, kte-rou nabídne po novém roce ve své p!í%tí aukci Adolf Loos Apartment and Gallery, )etlík pí%e: „Donedávna byla hlava Viki, na ní' pracoval Otto Gutfreund v letech 1912–13, známá ze %esti sádrov$ch, patinovan$ch odlitk&, z nich' je dokazateln# autorsk$ originál ulo'en v pra'ské Národní galerii (v$%ka 34,5 cm, NG P 4709). Gutfreund jej nechal ostatn# reprodukovat v Um#leckém m#sí"níku (r. II, str. 234). Dílo ponechal bez signatury. (…) Krom# kreseb nebyly k dílu známé p!ípravné varianty. V roce 2011 se v%ak objevila signovaná sádrová studie Viki (údajn# pocházela z d#dictví po MUDr. P. Geislerovi z Hradce Králové).“

Tato dosud neznámá varianta Viki se od oné proslulé li%í mírn$m naklon#ním hlavy

V I K I / 1912 / originální sádrov$ odlitek / v$%ka 32,5 cm / signováno dole: Gutfreund vyvolávací cena: 100 000 K" (bez 20% auk"ní provize)

32 art + antiques

a detaily tvá!e. Je cca o 2 cm ni"#í a p!ekva-piv$ signovaná, a to vzadu na krku. Její ob-jevení znamená nalezení dal#ího d%le"itého &lánku autorské cesty k definitivní podob$ této d%le"ité kubistické plastiky. Krom$ Viki, s vyvolávací cenou 100 tisíc korun bez provize, nabídne lednová aukce Adolf Loos Apartment and Gallery také dal#í Gutfreundovu práci, a sice bronzov' reliéf Koncert z let 1912–13. Dal#í odlitky tohoto díla jsou známy ze sbírek Z(G v Plzni, sbírky Medy Mládkové a sbírky paní Novotné-Gutfreundové. Vyvolávací cena této práce je stanovena na 380 tisíc korun bez provize. U obou zmín$n'ch d$l, která se budou dra"it v lednu, je jako provenience uvedena víde)ská soukromá sbírka.

Tém$! sou&asn$ s objevem nové Viki byla v pra"ském um$leckém obchod$ eAntik p!ed-stavena skupina nov$ nalezen'ch Gutfreun-dov'ch p!ípravn'ch studií, desítka málo znám'ch nebo nezv$stn'ch autorov'ch prací. Jsou mezi nimi dv$ rané realizace, bronzov' záv$sn', je#t$ p!edkubistick' reliéf Cihlá!i a kvalitní odlitek známé, ji" kubistické To-alety (obojí 1911). Perlou celého souboru je v#ak d!íve nezv$stn' návrh vlysu Návrat legií ur&en' pro Go&árovu budovu Legiobanky v Praze Na Po!í&í (1921), studie v patinované sád!e v m$!ítku 1:10. Proslul' Návrat legií je vedle pomníku Babi"ky Bo#eny N$mcové v Ratibo!icích nejv'znamn$j#í Gutfreun-dovou ve!ejnou realizací. V dopise matce z tohoto období autor lakonicky pozname-

nává: „…d$lám n$co s Go&árem…“ Nález tohoto modelu je v doprovodném katalogu ozna&ován za „událost desetiletí“.

V cenném souboru je dále sádrov' odlitek nerealizované studie Námo!níka (1923), ur&eného p%vodn$ pro fasádu Go&árovy An-globanky, sádrová studie busty k podobiz-n$ T. G. Masaryka (1925–26), její" odlitky jsou ve sbírkách NG v Praze a GMU v Hradci Králové, nebo pes Emila Filly (Stojící pes boxer), jedno z posledních Gutfreundov'ch d$l z roku 1927. Kolekce obsahuje také t!i studie k sout$"nímu návrhu na Pomník Bed-!icha Smetany pro Prahu (1926).

Jak uvádí majitel obchodu Michael T!e-#tík, cenn' soubor studií byl objeven zcela náhodou, v souvislosti s v'stavou sádro-v'ch a hlin$n'ch plastik Jana Laudy. O ty nebyl p!íli# zájem, jednoho dne ale do jeho staro"itností zavítala paní, která si Laudy v#imla a poznamenala: „My toho máme pln' ateliér a nevíme, co s tím. Nikdo to nechce, a p!itom je v tom i n$jak' Gutfreund.“ O na-bídnut' soubor obsahující vesm$s primární sádrové odlitky a modely nem$la Národní galerie zájem. Spole&nost eAntik jej odkou-pila, nechala o#et!it, zrestaurovat a po!ídila zabezpe&ovací sádrové kopie a edici certifi-kovan'ch bronz%.

Novodobé gutfreundovské „objevy“ na na#em trhu za&aly vlastn$ u" v minulém roce, kdy se jeho Sedící #ena, p%lmetrová socha z koso!ského mramoru, vydra"ila za

570 tisíc korun (ceny vydra"en'ch d$l jsou uvád$ny s provizí). K tomuto pozdnímu dílu byla dosud známa pouze studie ze sbírek NG v Praze. V tuzemsku #lo p!itom o t!etí nejvy##í autorovu evidovanou auk&ní cenu. Kolorovaná sádra Mu# u selfaktoru (1921) se v roce 2003 na aukci Galerie Art Praha vy#pl-hala a" na 985 tisíc a jeden z odlitk% klí&ové Úzkosti (1911) se m$l o rok d!ív prodat za 638 tisíc korun. Za je#t$ vy##í &ástky byly loni v Lond'n$ dra"eny novodobé odlitky kubistick'ch d$l ze sbírky Hascoe: Milenci (1913–14) se prodali za 1,38 milionu, Kubis-tické poprsí (1913–14) za 1,02 milionu a Úz-kost (1911) za 880 tisíc korun. Mimo!ádné ceny zaplacené za mimo!ádn'ch okolností, &esk' trh k nim v#ak má zatím je#t$ daleko. Jin' odlitek Milenc% byl letos v kv$tnu na aukci Galerie Vltavín vydra"en za p!ibli"n$ t!etinovou &ástku (480 tisíc korun).

V úplném záv$ru minulého roku se dra"ila také zda!ilá civilistní Podobizna A. Klenové z po&átku 20. let, busta z pálené hlíny vy#la na 322 tisíc korun. Cenn'm a neopakovatel-n'm ziskem byla také pro nového majitele sádrová patinovaná studie k ji" zmín$nému Pomníku Bo#eny N$mcové v Ratibo!icích, za kterou dal v kv$tnu 2010 180 tisíc korun. Ob-dobn$ sb$ratelsky cenné jsou Gutfreundovy postavi&ky legioná!% z pálené hlíny vysoké necelého p%l metru, pocházející z poloviny 20. let, ty se v minulosti dra"ily v rozp$tí od 120 do 150 tisíc korun.

N ÁV R AT L E G I Í (D E TA I L) / 1921 / bronzov' reliéf / 17,2 * 192,6 cm / signováno dole: Gutfreund / cena na základ$ jednání

na trhu

33

TERMÍNY AUKCÍ V ROCE 20131/2013 - 24. 03. 2013 2/2013 - 26. 05. 20133/2013 - 20. 10. 2013 4/2013 - 08. 12. 2013

AUKCE 16. 12. 2012, 14 HODINHOTEL INTERCONTINENTAL PRAHAWWW.AUKCE-NEUMANN.CZ

FILLA Emil, Záti!í s koroptví, vyvolávací cena 2 700 000 K".

ART inzerce 220x277_Final.indd 1 27.11.2012 15:20:06

36 art + antiquesrozhovor

Normáln! bych se takhle neptal, ale ty jsi p"es sv#j v!hlas po"ád tak trochu „znám$ neznám$ um!lec“, tak%e ud!lám v$jimku a vezmu to z gruntu. Jak jsi v#bec k v$tvarnému um!ní p"i&el?

Odmali!ka. Furt jsem m"l po ruce tu#ku a papír. A!koliv jsem v do-sp"lém #ivot" d"lal r$zné v"ci – málem jsem byl voják, málem fará%. Kdy# mi bylo t%icet p"t, uv"domil jsem si, #e jsem v&echno jen za!al a vlastn" nic nedod"lal. Tak jsem &el malovat, proto#e v podstat" nic jiného neumím. Ale ani takhle jsem si to tehdy ne%ekl. Já jsem si nebyl jist', zda to umím. (lov"k prost" za!ínal úpln" znova. Nev"%il

Obraz tebou musí pohnout

S Janem Knapem o poctivosti, ví!e a malování

text: Radek Wohlmuthfoto (portrét): Jaroslav Brabec

P%esto#e v zahrani!í pat%í mezi nejúsp"&n"j&í !eské malí%e, doma jeho obrazy a# tolik lidí nezná. Moc nevystavuje, co namaluje, odvá#ejí si rovnou z ateliéru galeristé nebo p%ímo sb"ratelé. )ije v ústraní na západ" (ech, v podstat" o samot", a spole!enského #ivota se neú!astní. M$#ete celá léta bydlet doslova p%es ulici, a o jeho existenci nebudete mít ani potuchy. Stejn" tak m$#ete cel' #ivot chodit do galerií a nemusíte znát jeho obrazy. Ale jen do doby, ne# je uvidíte. V ten moment budete mít pocit, #e je v sob" nosíte odjak#iva.

jsem, #e se to dá d"lat, proto#e jsem v 70. letech za#il scénu v New Yorku. B"hem deseti let, co jsem tam #il, jsem se v#dycky jednou za !as &el na n"co podívat, a kdy# jsem vid"l ty lidi, tu atmosféru, %ekl jsem si, #e tohle nem$#u. Potom jsem ale stejn" za!al, proto#e tu pot%ebu jsem m"l v#dycky.

Pokou&el ses ale prosadit i tam…Zkou&el jsem d"lat d"tskou ilustraci do kní#ek, ale nem"l jsem nikdy úsp"ch. V Americe cht"jí n"co úpln" jiného. Ud"lal jsem anglické básni!ky a takové jakoby Ladovy obrázky v moderním prost%edí.

44 art + antiquestéma

Kultura ze zahrani!í

text: Johanka Lomová M!stem posedlí, Bienále Brno nebo KomiksFEST – t!i velké kulturní akce spojuje jedna v"razná v#c: podpora ze strany zahrani$ních kulturních institut%. P!esto&e víme o existenci t#chto institucí, jejich poslání $i specifické pojetí kultury, které prosazují, z%stává nevysloveno. Jak r%zné m%&e b"t fungování institut%, ukazuje praxe Francouzského institutu, Goethe-Institutu a Amerického velvyslanectví.

máhali navazovat kontakty. Taková $innost dnes ji& není nutná a po vstupu 'eské repub-liky do Evropské unie v roce 2004 se finan$ní mo&nosti institutu postupn# zmen(ují, !íká zástupkyn# !editele Charlotte Fouchet. No-vou prioritou se pro Francii staly nap!íklad zem# BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a 'ína). Bohaté zastoupení v $lensk"ch státech Ev-ropské unie ji& není tak pot!ebné, nebo) „v(echny zem# jsou ve sv"ch frankofonních projektech aktivní a autonomní“, !íká Fou-chet. 'eské prost!edí je podle Ivy Dubské z odd#lení komunikace Francouského in-stitutu opravdu jiné ne& p!ed lety. Zatímco v 90. letech institut vym"(lel své vlastní akce a p!emlouval partnerské organizace, aby se k jeho $innosti p!ipojily, dnes proces funguje obrácen#. Institut podporuje projekty ini-ciované tuzemskou kulturní scénou a spí(e ne& aby je p!ímo formoval, stal se jedním z mo&n"ch míst pro získání grantové podpory. Dnes funguje Francouzsk" institut jako nezá-vislá organizace, která ale úzce spolupracuje s Francouzsk"m velvyslanectvím v otázkách kulturní politiky (jako je nap!íklad p!edá-ní francouzsk"ch !ád% v"znamn"m $esk"m osobnostem z oblasti kultury).

V"razn"m projektem, kter"m se v sou-$asné dob# Francouzsk" institut py(ní, jsou

tví, ale p!edev(ím tzv. instituty, $i centra. P!ed rokem 1989 v Praze fungovala !ada center sp!átelen"ch zemí jako Kuba, SSSR, NDR nebo t!eba Bulharsko. Nejstar(ím a nejslavn#j(ím je v(ak institut francouz-sk" ve *t#pánské ulici; první mezi v(emi, s vlastní rozlehlou budovou v centru Pra-hy. Potomek tzv. Institutu Ernesta Denise 1920-1951 navazuje na dlouhou historii pí-(ící se od t!etí $tvrtiny 19. století (Alliance Francaise v Praze od roku 1886). Ve dvacá-t"ch a t!icát"ch letech pat!il mezi nejpres-ti&n#j(í francouzské instituty v celé Evrop# a díky spolupráci s pa!í&skou Sorbonnou nesl dokonce podtitul Francouzská univer-zita. Po roce 1948 se jeho brány st!ídav# otevíraly a uzavíraly a hlavní nápl+ $innosti se soust!e,ovala na správu a zp!ístupn#ní knihovny, která dodnes tvo!í jakési cent-rum celého institutu, jak py(n# !íká Frédé-ric Boudineau, !editel mediatéky.

V sou$asné dob# funguje organizace od-li(n"m zp%sobem ne& v minulosti, p!esto kul-tura zast!e(uje podobn# jako d!íve $tve!ici okruh%: v#du, univerzitní spolupráci, jazyk a um#ní. Kdy& se po$átkem devadesát"ch let obnovovala $innost institutu, soust!e,ovali se jeho zam#stnanci p!edev(ím na spolupráci s regiony, hledali partnerská m#sta a po-

Kultura a p!edev(ím v"tvarné um#ní neod-diskutovateln# pat!í mezi prost!edky (í!ení mocensk"ch zájm%. Bylo tomu tak ve st!e-dov#ku, stejn# jako v raném novov#ku. Pro sou$asnost je v"znamná p!edev(ím doba po první sv#tové válce. Se vznikem národních stát% se tehdy kultura stala nástrojem pro posilování politické moci. Nov# vzniklé zem# cht#ly s její pomocí získat legitimitu, zem# staré zase udr&et sv%j dosavadní vliv. Manifestace síly Sov#tského svazu a N#-mecké !í(e na pa!í&ském Expu 1937 mluví sama za sebe. Po konci druhé sv#tové války pak um#ní z%stává mocenskou zále&itostí a v ideologicky rozd#leném sv#t# získalo nov" náboj. Spojené státy americké pomo-cí v"stav abstraktních expresionist% zd%-raz+ovaly svobodu americké spole$nosti, Sov#tsk" svaz skrze sbírky Impresionist% ukazoval kulturnost a tradici zem#, která byla spojována v"hradn# se socialistick"m realismem. Namísto p!ím"ch politick"ch akcí se nastrkovalo um#ní. Po roce 1989 sice siln# dvojstrann" sv#t mizí, státní re-prezentace pomocí kultury v(ak z%stává.

Instituce a kulturaInstitucionálním rámcem zprost!edkování zahrani$ní kultury jsou nejen velvyslanec-

45

nov! zavedené reziden"ní pobyty. Ve spolu-práci s Meetfactory, #esk$m centrem a Insti-tut français v Pa%í&i p%ivádí pra&sk$ institut francouzské um!lce do #ech a recipro"n! pomáhá vystavovat díla "esk$ch um!lc' ve Francii. Na podzim strávila v Pa%í&i t%i m!-síce Lucie Sceranková v Cité internationale des arts a naopak v Galerii 35 v prostorách Francouzského institutu se p%edstavily práce francouzského kurátora Jean-Marca Avrilly. Práv! reziden"ní pobyty dob%e vystihují pod-statu práce institut' sm!%ující k p%ímému zprost%edkování zku(enosti s jinou kulturou. Není divu, &e reziden"ní pobyty podporuje mimo institutu francouzského i Goethe-In-stitut a dal(í.

Nevládní organizaceOdli(n$ princip fungování nalezneme v p%ípad! n!meckého kulturního institutu nesoucího ve svém názvu jméno básníka Johanna Wolfganga Goetha. Na rozdíl od Francouzského institutu je Goethe-Insti-tut nevládní organizací s hlavním sídlem v Mnichov! a pobo"kami po celém sv!t!. Odli(n$ systém z%ízení vyvazuje Goethe-Institut z p%ímého pod%ízení politické reprezentaci a také zp'sob financování je proto jin$ ne& v p%ípad! Francouzského institutu.

Pra&sk$ Goethe-Institut je regionálním centrem pro osm st%edoevropsk$ch zemí. Angelika Eder, %editelka kulturního pro-gramu pro st%ední a v$chodní Evropu, v této souvislosti upozor)uje na relativn! novou roli kulturního institutu jako prost%edníka komunikace uvnit% na(eho st%edoevropské-ho prostoru. „Po roce 1989 se zájem zemí tzv. v$chodního bloku up%el na západ a dialog v rámci st%ední Evropy vymizel,“ dodává a upozor)uje tak na nutnost znovunavázání kontaktu uvnit% regionu. P%íkladem tako-vého uva&ování je Soundexchange. Projekt s podtitulem Experimental Music Cultures in Central and Eastern Europe vznikl z ini-ciativy institutu a pod kurátorsk$m vedením Gola Föllmera. V$sledkem práce byly v$stavy, setkání a nakonec i publikace. Aktuální hudební experimenty Föllmer propojil s t!mi p%edlistopadov$mi, "eskou scénu s polskou. Podle Angeliky Eder takto obnovil ná( vlastní zájem o místní historii.

Nastavit zrcadlo místnímu prost%edí cht!l také dal(í projekt iniciovan$ Goethe-Insti-tutem. V leto(ním roce pozval Constanzu Macras, aby p%ipravila divadelní vystoupení na téma men(in. V Berlín! usazená choreo-grafka na základ! své pro&ité zku(enosti se st%edoevropsk$m prost%edím nabídla svou vlastní reflexi sou"asného &ivota Rom'. Pod-le Eder choreografka ukázala novou perspek-tivu, kterou místnímu prost%edí tlumo"ila práv! skrze um!leckou zku(enost. Ve srov-nání s Francouzsk$m institutem se Goethe-Institut ukazuje jako místo, kde kultura hra-je celospole"enskou roli a naléhavá témata jsou p%edkládána skrze um!lecké ztvárn!ní. Mo&ná je to práv! ji& zmín!ná „nevládnost“, která n!meckému kulturnímu institutu do-voluje v$razn!j(í anga&ovanost.

Americké velvyslanectvíZ neevropsk$ch institut' hraje v "eském prost%edí d'le&itou roli Americké velvy-slanectví a jeho Americké centrum. Po po-lostátním a nevládním institutu m'&eme o Americkém centru tvrdit, &e je nejpev-n!ji provázáno s politickou reprezentací. Jeho deklarovan$m poselstvím je napomá-hat „vzájemnému porozum!ní“ a „rozvoji demokracie a ob"anské spole"nosti“ a kul-tura se v jeho pojetí stává nástrojem k na-pln!ní t!chto cíl'. Spojené státy americké nemají ministerstvo kultury a její podpora stojí v$hradn! na pen!zích sponzor'. Pod-le Heleny Vágnerové z Amerického velvy-slanectví je i toto d'vod, pro" je v praxi instituce kultura chápána nej(ir(ím mo&-n$m zp'sobem.

M IC H A EL JÄGER Z V ! S TAV Y RUB A L ÍC , K T ER Á PR O B ÍH Á V PR O S T OR ÁC H BUD O V Y G OE T HE -I N S T I T U T U / kurátor: Stephan Berg, %editel Kunstmuseum Bonn)

47

61

29. 11. 14. 12. 2012

MARC PHILIP

ALEXEJ

DEAD PAINTERS STUDIOS

18. 12. 2012 13. 1. 2013

IN TRANSIT

GALE

RIE

KOSTK

A

/ KO

STK

A G

ALL

ERY

Mee

tFac

tory

ww

w.m

eetf

acto

ry.c

z

staveni!t"

Revue Salve o prostoru liturgie

Nové !íslo revue Salve je v"nováno sakrální architektu#e a navazuje na konferenci s ná-zvem Sou!asná liturgie ve starém kostele, kterou p#ed rokem po#ádalo Centrem teologie a um"ní na KTF. Na obsahu !ísla se podíleli p#edstavitelé církve, teologové, kunsthistori-ci, ale také praktikující architekti. Provinciál !esk$ch dominikán% Benedikt Mohelník uva-&uje o míst" duchovní bohoslu&by, teolog Jan Kotas o liturgii jako hybatelce zm"n a #editel kolínského Muzea um"ní Kolumba Stefan Kraus se v"nuje um"ní a liturgii. Stavbou kos-tel% a liturgii po II. vatikánském koncilu se zab$vá teolog a kunsthistorik Walter Zahner.

Krom teoretick$ch text% obsahuje Sal-ve také n"kolik architektonick$ch návrh% sakrálních prostor. Architekti Josef Pleskot a Norbert Schmidt p#edstavují návrh liturgic-ké úpravy farního kostela Nejsv"t"j'í Trojice v Dob#í'i, Petr Tej navrhuje vestavbu exerci!-ního domu do kostela sv. Kajetána v Praze a Jan Alin!e p#ibli&uje sv%j projekt klá'tera dominikánek v Praze-Lysolajích.

Vánoce z V#UP

Kdo nestihne leto'ní Designsupermarket (6. - 9. 12. v paláci Archa na Po#í!í) nebo ho zajímají jen ty nej!erstv"j'í návrhy, m%&e nav'tívit V(UP SHOP. Ten prob"hne ve dnech 13. a& 16. prosince v prostorách socha#ské-ho ateliéru v p#ízemí Vysoké 'koly um"lec-kopr%myslové v Praze. Jde o dal'í ro!ník speciální prodejní akce student% a !erstv$ch absolvent% této 'koly, jeho& organizace se ujal Ateliér módní tvorby. Práv" studenti tohoto ateliéru tvo#í jádro vystavujících. Od leto'ního roku ho vede návrhá# Pavel Ivan-!ic, jeden z dvojice autor% tvo#ících zna!ku MUSET. Podle n"j bude leto'ní V(UP SHOP op"t o n"co lep'í ne& loni, nebo) se zp#ísnil kurátorsk$ v$b"r nabízen$ch d"l a v"t'í pozornost bude v"nována také koncep!ní form" prezentace. Krom prací student% Iven!icova ateliéru zde najdete také 'perky z ateliéru K.O.V. Evy Eisler nebo návrhy Ate-liéru designu od"vu a obuvi Lib"ny Rochové. Módu a 'perky doplní objekty od student% u&itého designu i v$b"r z Katedry volného um"ní. / kj

P E T R T E J : M O D E L V E S TAV B Y E X E R C I ! N Í H O D O M U D O K O S T E L A S V. K A J E TÁ N A V P R A Z E

Ze !ivota architektaDíl 10. – Kam odchází kou$ z atrií

text: Antonín NovákAutor spolu s Petrem Valentou vede

architektonickou kancelá! DRNH. Je vedoucím ateliéru navrhování na

FUA Technické univerzity v Liberci.

U! se pro nás stal legendou. Spolupracuje-me s ním od samého za"átku a nikdy jsme ho nespat#ili. Komunikujeme navzájem pouze prost#ednictvím telefonu a e-mailu. Je expertem na po!ární problematiku atrií a spolutv$rce normy. Co napí%e, p#ed tím smeknou okresní po!ární radové klobouk a urychlen& orazítkují se souhlasn'm vyjá-d#ením. Prakticky !ádné náro"n&j%í atrium v republice se bez n&j neobejde. Naposledy

jsme s panem Reichlem d&lali atrium do Reduty. Problém odvodu kou#e jsme s jeho pomocí brilantn& vy#e%ili lamelami ve v'-tahov'ch v&!ích, kter'mi je kou# nasáván pomocí dvou v'konn'ch axiálních ventilá-tor$ a odtud pak odvád&n nad st#echu. Za-st#e%ení samotného atria pak mohlo z$stat "isté a jednoduché, nehyzd&né !ádn'mi otvírav'mi prvky s pyrotechnick'mi patro-nami "i elektromotory. Prost& radost. P#ed

Dominik Duka v záv"ru pí'e, &e o nové návrhy není nouze, ale chybí schopnost vést smyslupln$ dialog mezi v"#ícími a fará#em na stran" jedné a architektem a um"lcem na stran" druhé. Jen tak se m%&eme do!kat realizací, které by byly pro následující gene-race stejn$mi monumenty, jako jsou pro nás gotické !i barokní chrámy. Práv" aktuální vydání Salve, revue pro teologii, duchovní &ivot a kulturu, by mohlo p#isp"t ke kultivaci tohoto dialogu. / kj

nedávnem jsem tohoto experta doporu"il správc$m velkého komplexu s dv&ma atrii, aby jim vy#e%il únikové cesty. Pomohl jim u%et#it stotisícové "ástky, a dokonce si osobn& p#ijel prostory prohlédnout. Kdy! mi pak ukazovali spole"né fotky, bylo to, jako bych spat#il zhmotn&lého ducha "i dávno vyhynul' druh sovy. Krásn' b&lovla-s' star' pán.

62 art + antiques

V dob!, kdy se mezi hlavní komunika"ní prost#edky je$t! #adil te-legraf, noviny anebo rádio, znamenaly v%stavy a veletrhy d&le'it% zp&sob informování $iroké ve#ejnosti o aktuálních trendech ve v!d!, technice anebo také na poli um!ní, architekturu nevyjímaje. Dodnes p#itom platí, 'e nejúsp!$n!j$í formou, jak vystavovat práv! architek-turu, je pou'ití modelu 1:1. Tedy postavit d&m, p#íkladn! ho za#ídit, a potom do tohoto trojrozm!rného exponátu vpustit zainteresované publikum.

Do této kategorie se jako první za#adila v%stava Ein Dokument deutscher Kunst v Darmstadtu z roku 1901, která zahájila v%znamnou tradici architektonick%ch p#ehlídek. Poprvé se zde uplatnila praxe, kdy byli p#ední architekti p#izváni ke spole"nému projektu (zde nap#.

Manifest nového bydlení

80. v!ro"í vzorové obytné kolonie ve Vídni

text: Vendula HnídkováAutorka je histori!ka architektury,

p"sobí v Ústavu d#jin um#ní AV $R.

V%stava moderní architektury Die Wohnung, uspo#ádaná v roce 1927 na stráni nad Stuttgartem, spustila módní vlnu, která se p#elila do dal$ích evropsk%ch zemí. Jako první reakce byla vybudována kolonie Nov% d"m v Brn!, na ní' v roce 1932 navázala pra'ská Osada Baba. Na ja#e tého' roku vznikla obdobn! koncipovaná v%stavní kolonie ve Vídni, která je ozna"ovaná za „nejv!t$í v%stavu architektury v Evrop!“. Sou"asná v%stava v M!stském muzeu ve Vídni p#ipomíná 80. v%ro"í této události.

Peter Behrens nebo Joseph Maria Olbrich), v jeho' rámci se realizoval komplex staveb, kter% byl následn! zp#ístupn!n ve#ejnosti, aby pre-zentoval aktuální trendy v architektu#e. P#esto'e byla v%stava v roce 1901 ztrátová, z&stala v Darmstadtu stát jedine"ná secesní um!lecká kolonie, která se zásadn! zapsala nejen do d!jin architektury, ale p#edev$ím do d!jin jejího vystavování.

Stuttgart a ti druzíManifest moderní architektury v podob! v%stavního projektu síd-li$t! Weißenhof ve Stuttgartu v roce 1927 #ídil n!meck% architekt Ludwig Mies van der Rohe. Jedine"n% soubor $irokého spektra obytn%ch dom& se stal názornou demonstrací mo'ností soudobé-

architektura

O B Y T N Á K O L O N I E V E V Í D N I V D E N O T E V ! E N Í , 4 . " E R V N A 1932 / foto: Albert Hilscher / © Österreichische Nationalbibliothek, Bildarchiv und Grafiksammlung

ho bydlení. Celkov! po"et 21 objekt# navrhlo sedmnáct evropsk!ch architekt# zvu"n!ch jmen (nap$. Le Corbusier, Mart Stam, Jacobus J. P. Oud, Hans Scharoun nebo Peter Behrens), pr#kopník# na poli tvorby i my%lení. Z &eskoslovenska nebyl p$izván 'ádn! architekt, Rakousko zastupoval Josef Frank. Minimalizované formy zbavené ornamentu symbolizovaly na stavbách Weißenhofu maximální míru svobody, kterou obyvatel#m mohou poskytnout budoucí metropole. Vzájemné propojení architektury, interiérového za$ízení a v!tvarné-ho um(ní zde ucelen( p$edstavilo mo'nosti estetické podoby 'ivota moderního "lov(ka. Hojn( nav%t(vovaná expozice se stala kulturní událostí, která spontánn( inspirovala vznik obdobn!ch stavebních podnik# na mnoha místech evropského kontinentu.

Jako úpln( první na tuto kulturní v!zvu zareagovala soukromá brn(nská stavební kancelá$ Franti%ek Uherka a &en(k Ruller. V je-jich finan"ní i stavební re'ii za"ala v Brn( u' v roce 1927 p$íprava vzorového obytného souboru s prost!m, ale p$esto jednozna"n( revolu"ním názvem Nov! d"m. Skupina %estnácti rodinn!ch dom# se stala sou"ástí %ir%ího programu V!stavy soudobé kultury, která v roce 1928 zahájila velkorysou oslavu existence deseti let samostatné &es-koslovenské republiky. Tato ambiciózní expozice, která p$edstavuje urbanistick! a architektonick! základ dne%ního brn(nského v!stavi%t(, znamenala kulturní milník, jeho' prost$ednictvím se v mladém stát( úsp(%n( prosadil fenomén funkcionalismu.

Na rozdíl od velmi pozitivního ohlasu V!stavy soudobé kultury se paralelní sekce Nov! d"m, vybudovaná na pom(rn( odlehl!ch pozemcích pod Wilsonov!m lesem, nedo"kala p$edpokládané po-zornosti. P$ísp(vek p$edních brn(nsk!ch architekt#, jak!mi byli Bohuslav Fuchs, Ji$í Kroha anebo Ernst Wiesner, k problematice sou"asn!ch forem bydlení v%ak je%t( v roce 1928 nena%el dostate"-n( pou"ené publikum, které by o jednotlivé osobit( $e%ené domy projevilo skute"n! zájem. Vzorové domy se p$íli% neprodávaly a pro investory znamenala celá akce finan"ní fiasko. P$esto si brn(nskou expozici moderní architektury prohlédli d#le'ití p$edstavitelé Svazu "eskoslovenského díla, kte$í se pod vlivem pozitivního dojmu z úrovn( zdej%ího obytného souboru rozhodli pro uspo$ádání reprezentativní p$ehlídky také v Praze. Tak padlo definitivní rozhodnutí k vybudování pozd(j%í Osady Baba na stráních nad Dejvicemi. Mezitím v Evrop( zaznamenala p#vodní v!stava ve Stuttgartu dal%í v!znamné ohlasy. V roce 1929 prob(hla obdobná akce ve Vratislavi, o rok pozd(ji ve Stockholmu a Bazileji, v roce 1931 v Curychu.

A Víde!Na tradici architektonick!ch v!stav navázal také rakousk! Werk-bund, kter! na za"átku "ervna 1932 zp$ístupnil na západním okraji Vídn( areál celkem 70 kompletn( za$ízen!ch domk#. Organizáto$i této mezinárodní expozice s názvem Werkbundsiedlung Internati-

68 art + antiqueskni!ní recenze

Od mí!ovny k cyklostezce

text: Karolina Jirkalová Nejzajímav!j"í a nejpodn!tn!j"í b#vá takové bádání, které p$ekra%uje hranice oboru a propojuje poznatky a p$ístupy více disciplín. Práv! taková je i kniha Naprej!, s podtitulem !eská sportovní architektura 1567–2012. Sestavil ji historik architektury Rostislav &vácha a p$isp!lo do ní také sedmero jeho mlad"ích koleg'.

chou pracoval "ir"í t#m histori%ek a historik' architektury. Ka(dá z vybran#ch realizací je p$edstavena také n!kolika historick#mi i sou%asn#mi fotografiemi, schematick#mi v#kresy, n!kdy i dobov#mi ilustracemi.

Rozhodn! nejde o bezkrevnou faktogra-fickou práci, spí" naopak. P$edev"ím v obec-n!j"ích textech Rostislava &váchy probleskuje nejen osobní zaujetí pro téma, ale i postoj k jednotliv#m obdobím, osobnostem, idejím i stavbám. Téma staveb pro sport a t!lov#cho-vu ostatn! dob$e zapadá do jeho obecn!j"ího pohledu na architekturu, kterou vnímá p$ede-v"ím jako nositelku ur%itého étosu, (ivotního postoje. Stejn! jako pro fenomenologicky orientované teoretiky architektury (u nás znám!j"í jsou nap$. Juhani Pallasmaa %i Kar-sten Harries) je i pro &váchu klí%ová p$ede-v"ím etická funkce architektury. Z takového chápání vyr'stá i jeho hojn! citovaná kniha !eská architektura a její p"ísnost.

K zdokonalení intelektuV knize Naprej! se v"ak mnohem otev$e-n!ji sna(í k takovému pohledu inspirovat i %tená$e. A nebyl by to &vácha, aby k tomu nevyu(il v"echny stylistické prost$edky. U( jen ta hádanka v názvu: koho by nelákalo zjistit, co to podivné heslo „naprej“ vlast-n! znamená? Tato vábení %tená$e do osidel textu pak pokra%uje hned v úvodních v!tách

nesl. Práv! ideologie navázaná na sportovní aktivity (%i její absence) zásadním zp'sobem ovliv)ovala mno(ství i charakter staveb, kte-ré byly pro pot$eby sportu budovány.

Tuto "ir"í kulturn!historickou stopu sle-dují p$edev"ím úvodní texty ke ka(dé z p!ti historick#ch kapitol, jejich( autorem je Ros-tislav &vácha. T!lo knihy pak tvo$í "edesát stru%n#ch v#klad' ke konkrétním stavbám v %esk#ch zemích, na kter#ch spolu se &vá-

V#pravná publikace s trochu tajemn#m ná-zvem Naprej! sleduje d!jiny sportu jako lidské aktivity, která produkuje kulturu, v tomto p$ípad! p$edev"ím architekturu. Ne-jde o klasickou um!leckohistorickou práci, v#chozí linkou nejsou stylové prom!ny ar-chitektury, ale d!jiny sportu a t!lov#chovy. Autory zajímají zm!ny rolí a postavení sportu ve spole%nosti, a p$edev"ím étos, ideje i ideo-logie, které s sebou sport v r'zn#ch obdobích

69

knihy, kde autor p!edkládá svou provokativ-ní tezi, "e „intelektuálové, a to nejen #e$tí, obvykle sportovce pokládají za sv%j opak“ a "e „sportovci spat!ují sv%j opak v inte-lektuálech“. Na své p!edná$ce o sportovní architektu!e sv%j názor dolo"il také neb&va-l&m úsp'chem rozhlasové hry Koule, která se nevybírav' strefovala do úsp'$né koula!ky Heleny Fibingerové. Je v$ak otázka, zda se v osob' této maskulinní atletky obecenstvo (a $lo skute#n' o intelektuály?) nevysmívalo spí$e „socialistické“ podob' sportu ne" po-hybu obecn'. Podle sociolog% (nap!. Ond!ej (pa#ek) s úrovní dosa"eného vzd'lání roste i sportovní aktivita obyvatel.

Ostatn' sám (vácha se v celé knize odvo-lává k autoritám zakladatel% Sokola, vzd'la-ného finan#níka Jind!icha Fügnera a histori-ka um'ní a architektury Miroslava Tyr$e. Hned v úvodu pí$e: „V tradici !eck&ch filozof% a re-nesan#ních humanist% Fügner a Tyr$ v'!ili, "e cvi#ením se nezdokonaluje jen lidské t'lo, ale i v%le a intelekt. Práv' v tomto hledání smyslu t'lesné v&chovy a sportu spat!oval i ná$ t&m smysl svého v&zkumu.“ Tezi o propasti zející mezi intelektuály a sportovci tak lze brát jako úsp'$n& !e#nick& v&kop, vtahující #tená!e do problematiky publikace.

Prom'ny vztahu sportu a ideologie m%"e-me v knize sledovat od po#átk% sokolského a turnerského hnutí p!es hlubokou loajál-

nost sportovc% k #eskoslovenskému státu a" k manifesta#ním re"imním spartakiádám. Krom této bezpochyby dominantní linky jsou tu v$ak i dal$í témata. Jedním z t'ch, co se v nov&ch a nov&ch podobách vracejí, je vztah sportu a t'lov&chovy – sportu jako jedno-stranné, v&konnostní a také sout'"ní aktivity, ve které hrají roli i peníze, a t'lov&chovy jako zájmové, nesout'"ní, v$estranné #innosti, je-jím" cílem je posílení t'la i mysli v sokolském duchu. Pom'r t'chto dvou podob pohybo-v&ch aktivit se je$t' vyhrotil s profesionalizací sportu v druhé polovin' 20. století. Sokolské heslo „Ni zisk, ni slávu!“ se s dne$ním pojetím sportu ji" zcela míjí.

Od aristokracie ke spolk!mTypologie zastoupen&ch staveb se prom'-)uje spolu s v&vojem sportu, v ka"dém historickém období p!evládají stavby pro jiné druhy pohybu. (kála se stále roz$i!uje o nové a nové disciplíny, n'které aktivity naopak mizejí z v&sluní zájmu, m'ní se nebo zcela zanikají. V #ase se tak prom')u-je nejen skladba vybran&ch staveb, ale také prost!edky, které byli investo!i ochotni do sportovní architektury vlo"it.

P!esto"e po#átky sportu b&vají kladeny do období pr%myslové revoluce konce 18. a za#átku 19. století, „nelze p!ivírat o#i

p!ed faktem,“ pí$e (vácha, „"e #innosti, je" se sportu podobají, u" lidé provád'li dávno p!edtím.“ Tomuto nejstar$ímu období je v'nována kapitola s názvem Aristokratick! sport a krom mí#ovny Pra"ského hradu, kde se hrál p!edch%dce tenisu, tu najdeme také dv' jízdárny, ob#anskou plovárnu v Praze na Malé Stran' #i ku"elník u Gröbovy vily na Vinohradech. A také první p!ekvapení ne zcela architektonické – pomník císa!e Karla VI. v Hlavenci od Matyá$e Bernarda Brauna a Franti$ka Maxmiliána Ka)ky, kter& vypovídá o panovníkov' lovecké vá$ni. První kapitola je opravdu jen pr%letem – t!i sta let zde zastupuje pouh&ch $est staveb. O to zajímav'j$í je úvodní text této #ásti, kter& zachycuje samotn& zrod nejr%zn'j$ích spor-tovních aktivit na na$em území.

Následující dv' kapitoly, v'nované demo-kratizaci sportu od 60. let 19. století a poté sportu v *eskoslovenské republice, jsou v knize naprosto st'"ejní. V tomto období se sport a t'lov&chova na na$em území rozvinuly do mnoha podob, vzniká mno"ství #esk&ch i n'meck&ch spolk%. P!edev$ím p%sobení Sokola a turistick&ch spolk% v&znamn' ovliv-nilo podobu m'st, vesnic i horsk&ch vrchol%. Pozitivní étos spojovan& s pohybem v tomto období vrcholí, t'locvi#né spolky jsou tahou-ny spole#enského "ivota a v jejich #ele stojí v&znamné osobnosti – krom' Fügnera a Tyr$e

78 art + antiquesantiques

Art deco na Morav!text: Andrea Husseiniová

Autorka je kurátorkou Moravské galerie v Brn!.foto: Moravská galerie

Socha! a keramik Hubert Kova!ík pat!il k silné generaci mlad"ch tv#rc# pocházejících z $ech a Moravy, kte!í absolvovali na po%átku 20. století své um&lecké 'kolení ve Vídni. Jeho dosud málo známé dílo nyní v rámci v"stavního cyklu Po stopách moderny p!edstavuje Moravská galerie v Brn&.

tvarník#. V jejich tvorb& se pak dekorativní tvarosloví víde(ské secese a moderny uplat-(ovalo dlouho do 20. let. Díky stipendiu se mohl na KGS zapsat i Hubert Kova!ík.

P"edvále#né rokyUr%ující v"znam m&la pro mladého um&lce ro%ní soukromá stá) v ateliéru socha!e Anto-na Hanaka (1912), kter" spole%n& s malí!em a grafikem Bertoldem Löfflerem, spoluzakla-datelem Wiener Keramik, zásadn& ovlivnil Kova!ík#v p!íklon k víde(ské secesi. Kova!í-kova tvorba z tohoto období zahrnuje zejmé-na zahradní plastiky a pomníky. V roce 1912 se na pravidelné p!ehlídce KGS po!ádané ve spolupráci s Österreichisches Museum für Kunst und Industrie p!edstavil pískovcovou sochou Salome. Vystaveny tu byly i pol'tá!e s aplikovan"m dekorem dle jeho návrhu.

Jednou z prvních zakázek pro za%ínají-cího um&lce bylo souso'í Piety pro )ensk" Karmel v zámku Meyerling (1912). Do t&chto let spadá také n&kolik návrh# ka'en – figu-rální ka'ny pro Adria-Ausstellung (1913) %i Rosen- und Staudenausstellung (1914). Na Frühjahrs-Gartenbauausstellung (1913) prezentoval rozm&rnou kv&tinovou vázu s putti. Samostatné plastiky t&chto putti m&!ící tém&! jeden metr realizovala firma Wiener Kunstkeramische Werkstätte Busch & Ludescher (WKKW), na jejich) v"robním pro-gramu se za%al Kova!ík pravideln& podílet od roku 1913. Kova!íkovy keramické prá-ce z produkce WKKW jsou zachovány jen v malém mno)ství a na trhu s um&ním se

jako kulturní a správní centrum habsbur-ského soustátí lákala mladé um&lce inte-lektuální atmosférou napln&nou revoltou proti tradi%ním v"tvarn"m hodnotám p!ed-chozího století.

Pr#se%íkem inovativních tendencí v obo-ru u)itého um&ní, zejména pak keramického a porcelánového pr#myslu v monarchii, se stala víde(ská Kunstgewerbeschule (dále KGS). Prost!ednictvím sv"ch pedagog# J. Hoffmanna, K. Mosera, M. Powolnyho, B. Löfflera a dal'ích KGS ovlivnila nov& na-stupující generaci um&lecky 'kolen"ch v"-

Hubert Kova!ík (1888–1958) se narodil v B!eclavi v ú!ednické rodin&. Své keramické 'kolení za%al v roce 1905 na K. k. Fachschu-le für Keramik ve Znojm&. Ve stejném roce profesorsk" sbor znojemské 'koly nov& roz-'í!ili keramik Bruno Emmel a malí! a grafik Viktor Schufinsky, oba extern& spolupracu-jící s proslul"mi Wiener Werkstätte. Kova!ík tak ji) na 'kole získal mo)nost obeznámit se s aktuálními v"tvarn"mi proudy secesní Vídn&. Státní keramickou 'kolu dokon%il „s v"born"m úsp&chem“ a jako dvacetilet" zamí!il za dal'ím studiem do Vídn&, která

P IER O T I / Svitávka, p!ed 1925 / soukromé sbírky Baro' a Ro'ko

79

objevují z!ídka. Na nedávné aukci víde"-ského Dorothea byl nap!íklad keramick# Putto pocházející ze sbírky Inge Asenbaum vydra$en za 4800 eur.

D%le$it#m mezníkem se pro mladého akademického socha!e m&l stát rok 1913. Prost!ednictvím Josefa Hoffmanna se Hubert Kova!ík seznámil s architektem Leopoldem Bauerem. Navázání vzájemné spolupráce p!ineslo Kova!íkovi zakázku na osm velk#ch reliéf% pro Bauerovu stavbu Rakousko-uher-ské banky ve Vídni. T!i dny po podepsání kontraktu v'ak byla vyhlá'ena v'eobecná mobilizace. K um&lecké tvorb& se Hubert Kova!ík znovu vrátil a$ po ukon(ení války u$ v nov& vzniklé )eskoslovenské republice.

Kun!tátská keramikaSvoji povále(nou tvorbu spojil s jihomorav-sk#m keramick#m pr%myslem, konkrétn& s firmou Kun'tátská keramika. Dílnu vedli Petr a Karel Brablecovi, její chod finan(-n& zaji'*ovali brn&nsk# architekt Bohumír )ermák spole(n& s textilními podnikateli z Prost&jova, firmou Kaufmann & Platzko.

Hubert Kova!ík se v Kun'tát& usadil ji$ na ja!e 1919. V#robk%m signovan#m logem KK (Kun'tátská keramika) vtiskl charakteristic-kou v#tvarnou kvalitu s bohat#m dekorem uplat"ujícím stylizaci víde"ské provenience. )ern# dekor na krémovém podklad& – p!ís-n& geometrick# nebo slo$en# z drobn#ch stylizovan#ch rostlinn#ch motiv% v podob& lístk% (i zvonk% – pokr#val hladké plochy nápojov#ch soubor%, dóz a bonboniér vyro-ben#ch z m&kké kameniny.

Vedle drobné u$ité keramiky, která tvo-!ila jádro kun'tátské produkce, navrhoval Kova!ík tvary keramick#ch stolních hodin a dekorativních váz. Tvorbu pro Kun'tát-skou keramiku ovlivnil vedle názorového proudu víde"ské secese také p!íklon k lidové tradici. Kova!ík pro dílny vyvzoroval !adu figurálních plastik s folklorní tématikou, dívky v lidov#ch krojích, 'ohaje, tan(ící páry provedené v (ist& bílé (i smetanové barevnosti a dopln&né 'kálou nelomen#ch jasn#ch barev, sou(asn& s nimi se objevují i první postavy pierot%. Tvary a dekory u$ité keramiky tvo!ily základní v#tvarnou hodno-

tu kun'tátské keramiky, kterou jí ve sv#ch návrzích Hubert Kova!ík prop%j(il.

Dnes jsou v#robky Kun'tátské keramiky zachovány jen v malém mno$ství, v&t'inou v soukrom#ch sbírkách. V nabídkách domá-cích auk(ních spole(ností (Zezula, S#pka) se objevují zejména nápojové sety na kávu. Názorové rozdíly na sm&!ování kun'tátské dílny, zejména neshody s Bohumírem )ermá-kem, vedly v roce 1922 k ukon(ení vzájemné spolupráce. Kun'tátská keramika v'ak z bo-haté tvarové a dekorativní produkce Huberta Kova!íka (erpala i v dal'ím desetiletí.

Ve Svitávce Nejv#razn&ji se tvorba Huberta Kova!íka rozvinula po roce 1922. Zápisem u Obchod-ní a $ivnostenské komory zahájil (innost vlastní keramické firmy ve Svitávce (p. 258 pod názvem Um&lecko-keramické dílny Hubert Kova!ík. Sv%j v#robní program za-m&!il na !e'ení um&lecké figurální plastiky jako solitérního dopl"ku, kter# m&l zlep-'ovat kvalitu vybavení dobov#ch interiér%. Z dílny vycházely po dobu jednoho deseti-

K UP ID O / Svitávka, p!ed 1925 / soukromá sbírka Ro'ko INDIC K ! B"# EK / Svitávka, p!ed 1925 / soukromá sbírka Ro'ko

112 art + antiquesartmix

Lubomír Typlt: !há"i; Interpretace aktu – Institut tv#r$í fotografie v Opav%; Skupina 42 (do 30. 12.); Richard Nikl: Monastery show; Monika !áková: Prázdn& papír; Imrich Veber: HOMOurban (od 11. 1. do 24. 2.)Peka"ská 12, Opava / www.oko-opava.cz

Obecní d!mMartina Pavelková: Láska je, kdy' se( kurva! (od 12. 12. do 27. 1.)Ostro'ná 46, Opava / www.oko-opava.cz

OSTRAVAGVUO – D!m um"ní

Jan Zrzav&: Bo'ská hra (od 13. 12. do 10. 3.)Pod%bradova 13, Ostrava 1 / www.gvuo.cz

PLZE!Z#G – 13

Rytmy + pohyb + sv%tlo: Impulsy futurismu v $eském um%ní (do 13. 1.)Pra'ská 13, Plze) / www.zpc-galerie.cz

PRAHACentrum sou$asného um"ní DOX

Jan Jakub Kotík: Podoby vzdoru (do 7. 1.); Amor, Ps&ché, Akce – Víde): Sbírka Hummel (do 14. 1.); Kartografie nad%je (do 21. 2.)Poup%tova 1, Praha 7 / www.dox.cz

GHMP – M"stská knihovnaM%stem posedlí (do 13. 1.)Mariánské nám. 98/1, Praha 1 / www.ghmp.cz

GHMP – D!m U Kamenného zvonuJan *vankmajer: Mo'nosti dialogu (do 3. 2.)Starom%stské nám. 13, Praha 1 / www.ghmp.cz

GHMP – Starom"stská radniceNikola +ulík (od 9. 1. do 24. 2.)Starom%stské nám. 1, Praha 1 / www.ghmp.cz

Galerie AVUAdéla Sou$ková, Zuzana Kantová: Na(e zahrádka (od 18. 12. do 17. 1.)U Akademie 4, Praha 7 / www.avu.cz

Galerie #eské spo%itelnyDva fenomény evropského sklá"ství: benátské a $eské sklo (do 17. 2.)Rytí"ská 29, Praha 1 / www.upm.cz

Galerie Millennium Josef Liesler: Malba, grafika (do 16. 12.); Marnost nad marnost, v(e je marnost: kolektivní v&stava (od 18. 12. do 27. 1.)Tr'i(t% 5/370, Praha 1 / www.gallerymillennium.cz

Galerie RudolfinumBeyond Reality: British Painting Today (do 30. 12.); Mot&lí efekt (od 18. 1. do 10. 3.)Al(ovo náb. 12, Praha 1www.galerierudolfinum.cz

Muzeum Montanelli Katharina Gun Oehlert (do 28. 2.) Nerudova 250/13, Praha 1www.muzeummontanelli.com

NG – Salmovsk& palácFranti(ek Kupka: Cesta k Amorf% (do 3. 3.)Hrad$anské nám. 15, Praha 1 / www.ngprague.cz

UPM – hlavní budovaAngli$áci / Matchbox (od 12. 12. do 1. 4.)17. listopadu 2, Praha 1 / www.upm.cz

UPM – Galerie Josefa SudkaAlberto Vojt%ch Fri$: Fotografie (do 6. 1.)Úvoz 24, Praha 1 / www.upm.cz

Topi$!v salonJosef !á$ek: Osam%lost (od 18. 12. do 18. 1.)Národní 9, Praha 1 / www.topicuvsalon.cz

BRNOMG – Místodr'itelsk& palác

Nejkrásn%j(í $eské knihy roku 2011 (do 13. 1.)Moravské nám. 1a, Brnowww.moravska-galerie.cz

MG – Pra'ák!v palácElement F (do 3. 3.); Václav Magid: Sou"adnice (do 3. 3.)Husova 18, Brno / www.moravska-galerie.cz

MG – Um"leckopr!myslové muzeumPo stopách moderny: Tiché revoluce uvnit" ornamentu, Kabinet Josefa Hoffmanna, Keramika období art deco na Morav% (do 24. 3.);

Mexická keramika ze sbírek MG (do 20. 1.); Prost"eno barokem (od 24. 1. do 30. 6.)Husova 14, Brno / www.moravska-galerie.cz

Wannieck GalleryPetr Nikl: Já jsem Tv#j zajíc (do 3. 2.)Ve Va)kovce 2, Brno / www.wannieckgallery.cz

BLANSKOGalerie m"sta Blanska

Eva Ko,átková: -e$ (do 9. 1.); Kri(tof Kintera (od 19. 1.)Dvorská 2, Blansko / www.galerie.blansko.cz

"ESKÉ BUD#JOVICED!m um"ní #eské Bud"jovice

Petra Herotová: N%co tady nehraje (do 30. 12.); Alexandra Vajd & Hynek Alt (od 9. 1. do 10. 2.)nám. P"emysla Otakara II. 38, +eské Bud%jovicewww.ducb.cz

Al(ova Jiho$eská galerie, Wortner!v d!m+eskoslovensk& filmov& plakát 1959–89 (do 3. 2.)U +erné v%'e 22, +eské Bud%jovice / www.ajg.cz

CHEBGalerie v&tvarného um"ní v Chebu

Ji"í David: Pro a proti ; Ond"ej Kopak: Some (tajm); Jan Svoboda: Polovina VII; Bojmír Hutta (1920–1987); Al'b%ta Skálová: Pampe a *inka (do 30. 12.)Krále Ji"ího z Pod%brad 16, Cheb / www.gavu.cz

KLATOVYGKK: Galerie u Bílého jednoro'ce

*árka Zadáková-R#'i$ková, Petra Brázdilová: K#'e na skále / M%síc nad "ekou (od 8. 12. do 27. 1.) nám%stí Míru 149/I, Klatovy / www.gkk.cz

LIBERECOblastní galerie v Liberci

Al'b%ta Skálová: Jak se do lesa volá...; Ji"í Kornatovsk&; Pavel *ulc (do 3. 2.)U Tiskárny 81/1, Liberec IV. / www.ogl.cz

LITOM#$ICESevero$eská galerie v&tvarného um"ní

Josef Kremlá$ek (do 3. 2.)Michalská 7, Litom%"ice / www.galerie-ltm.cz

MIKULOVRegionální muzeum v Mikulov"

Piaristické (koly v Mikulov% a jejich v%decké p"ístroje (do 31. 12.)Zámek 1/4, 692 01, Mikulov / www.rmm.cz

NÁCHODGalerie v&tvarného um"ní

29. Náchodsk& v&tvarn& podzim (do 6. 1.); C’est la vie: 7. ro$ník v&tvarné sout%'e pro ob$any Náchodska (od 25. 1. do 17. 2.)Smi"ick&ch 272, Náchod, 547 01 / www.gvun.cz

OLOMOUCMUO – Muzeum moderního um"ní

Od Tiziana po Warhola (do 31. 3.)Denisova 47, Olomouc / www.olmuart.cz

MUO – Arcidiecézní muzeumOd Tiziana po Warhola (do 31. 3.)Václavské nám. 3, Olomouc / www.olmuart.cz

OPAVAD!m um"ní

Maryla Sobek: Taller/objekt – od%v; 3 . Milan Pitlach: *anghajské práce;

I N Z E R C E

Hv!zdy barokní opery 1. sezóna 2012 — 2013

29. 1. 2013 Benátsk" karnevalTopi Lehtipuu — tenor

Václav Luks — dirigentCollegium 1704

Rudolfinum, Dvo#ákova sí$, 19.30 h ww

w.c

olle

gium

1704

.com

Roz(í"en& kalendá" domácích i zahrani$ních v&stav a seznam galerií, ve kter&ch mají p"edplatitelé Art+Antiques slevu, najdete na www.artcasopis.cz.

Sta)te se na(ím fanou(kem na Facebooku

113komiks

122 art + antiques