âASOPIS MEZINÁRODNÍHO SDRUÎENÍ kvûten 2005

31

NEOBYâEJN¯ DIVADELNÍ ZÁÎITEK

My v‰ichni, kdo jsme mûli moÏnost nav‰tívit 5. dubna,v pfiedveãer snûmu Terezínské iniciativy v Divadle U HasiãÛpfiedstavení Smí‰ené (po)city, na tuto inteligentní a dojímavouhru budeme jistû je‰tû dlouho vzpomínat.

Napsal ji souãasný americký Ïidovský autor Richard Baera je s úspûchem uvádûna nejen po celých Spojených státech, alei v Austrálii, Kanadû, v Nûmecku a Rakousku.

V Praze nás okouzlovali protagonisté, vynikající dvojiceJana Hlaváãová a Petr Kostka v rolích star‰ích lidí, hledajícíchk sobû cestu, vedlej‰í úlohy svérázných stûhovákÛ výbornûztvárnili Jaroslav Satoranský a mladiãký Ladislav Hampl.

Veliký dík za to, Ïe jsme mohli zhlédnout tuto jedineãnouinscenaci, patfií opût Evû Herrmannové, která dokázala, aby sepfiedstavení konalo v tento den.

Doris Grozdanoviãová

strana 2 kvûten 2005

ZAMY·LENÍ

Leto‰ní snûm Terezínské iniciativy se konal ve stfiedu 6. dubna v Praze na obvyklém místû -

v Národním domû na Vinohradech.

Na dal‰ích stránkách si pfieãtete projevy a diskusní pfiíspûvky, které si úãastníci snûmu

vyslechli, usnesení snûmu a seznámíte se s novûzvolen˘m pfiedsednictvem.

Byl jsem poÏádán o mal˘ pfiíspûvek k 60. v˘roãí konce 2. svûtové války, pokud moÏno moudr˘. Nesypu aforismyz rukávu ani netrousím moudra, kudy chodím. Stáfií je jenrádoby moudré a stejnû tak ãasto je i po‰etilé. Navíc si myslím,Ïe máme my, co jsme pfieÏili, morální právo aspoÀ na po‰etiloststáfií, kdyÏ uÏ nám byly po‰etilosti dûtství, dospívání a mládítak krut˘m zpÛsobem odepfieny.

Vrátil jsem se vãera ze Saska, vedle Braniborska nejvût‰íba‰ty neonacismu. Pfiedná‰el jsem ve ‰kolách mal˘ch mûst, kdejsme se pfied 60 lety zastavili pfii svém pochodu smrti zeSchwarzheide do Terezína a kde zahynula fiada na‰ichkamarádÛ. Kdyby byl komukoli z nás nûkdo po konci válkypfiedpovûdûl, Ïe se doÏijeme dal‰ích ‰edesáti let a Ïe budounûktefií z nás dokonce vyprávût vnouãatÛm tehdej‰ích milionÛzloãincÛ, desítek milionÛ nezúãastnûnû pfiihlíÏejících i hrstkystateãn˘ch o svém pohnutém osudu pfiíslu‰níkÛ „ménûcennérasy“, byli bychom ho poslali v nejslu‰nûj‰ím pfiípadû„k ‰ípku“.

PfieÏiv‰e holocaust uvûdomili jsme si, Ïe je kaÏd˘ den ponûm sv˘m zpÛsobem dar. Ne‰lo zdaleka jen o dary vítanéa pfiíjemné, byly mezi nimi i danajské. Pfiinejmen‰ím odlednové konference roku 1942 ve Wannsee, ne-li uÏ od saméhoHitlerova nástupu k moci, jsme vlastnû svádûli boj s onounesympatickou stafienou s kosou.

Ve svém ãlánku o absurditû jsem se zab˘val jejími urãit˘midruhy, trapnû úsmûvn˘mi. V poslední dobû proÏívám jin˘ druhabsurdity, podstatnû ménû komick˘. Pfiedná‰ky pfieÏiv‰ích(Nûmci nám fiíkají „svûdkové doby“) v nûmeck˘ch ‰kolách jsoujistû správnû a vhodnû volen˘m doplÀkem v˘chovy k pouãení seo nejhor‰í kapitole z dûjin vlastního národa a k (snad)zabránûní tomu, aby se neopakovala ani v té nejmírnûj‰í formû.¤editelé ‰kol, jejich zástupci ãi uãitelé (vût‰inou dûjepisu) náspfiedstavují osobit˘m zpÛsobem. Mám pro tento zpÛsobpochopení, protoÏe si uvûdomuji, Ïe cílenou skupinou jsou Ïáci,nikoli pfiedná‰ející. Ten je pouh˘m prostfiedkem k cíli. TaktopfiibliÏnû zní uvedení na‰í pfiedná‰ky:

„Milí Ïáci, dnes máte jedineãnou pfiíleÏitost vyslechnout sipana X (paní Y), kter˘ vám bude vyprávût o svém pohnutémosudu v dobû nacismu, nejtemnûj‰ím období na‰í historie.Naslouchejte pozornû a pfiipravte si otázky, protoÏe jde o jednuz posledních pfiíleÏitostí setkat se s nûkter˘m svûdkem doby.Brzy totiÏ uÏ Ïádní nebudou.“

Nûktefií z tûch, kdo pfiedná‰ku uvádûjí, si obãas uvûdomí(vût‰inou ani ne) netaktnost, ba neomalenost toho, jak námpfiipomnûli, co stejnû víme, a uvedli nás na úroveÀ pandy velké.

UÏ jsem kdesi napsal, co si myslím - coby realistick˘optimista – o kli‰é, Ïe „holocaust nesmí b˘t nikdy zapomenut.“Byl bych rád, kdyby k zapomnûní nedo‰lo pfiíli‰ a zbyteãnûbrzy, ku ‰kodû dal‰ích generací lidstva.

Úmûrnû sv˘m silám a moÏnostem se snaÏme oddálit totozapomnûní co nejvíc a pak uÏ bude jen na na‰ich dûtecha vnucích, aby lidé, létající trávit svÛj voln˘ ãas na mûsíci ãijin˘ch planetách, vûdûli, Ïe tu kdysi Ïil jak˘si druh pandy velké,a to nikterak ledajak˘.

Pavel Stránsk˘

Rok 2005 je rokem významných výroãí.Hned v lednu jsme vzpomínali osvobozeníOsvûtimi, bûhem jarních mûsícÛ si pfiipo-mínáme osvobození dal‰ích koncentraã-ních táborÛ a pfií‰tí mûsíc pak oslavímeosvobození Terezína a konec druhésvûtové války.

V leto‰ním roce uplynulo také 15 let odzaloÏení Terezínské iniciativy. Bûhem tétodoby vûnovala fiada ãlenÛ na‰eho sdruÏeníãas i úsilí tomu, co bylo tfieba udûlat.Koneãnû mnoho nûkdej‰ích ãlenÛpfiedsednictva tu dnes je, a jistû to majíje‰tû v pamûti. Chtûla bych v‰ak jmenovitûvzpomenout tûch, kdo byli bûhem tûchuplynulých 15 let del‰í ãi krat‰í dobu ãlenyPTI, ale uÏ mezi námi nejsou, na jejichÏpráci v‰ak nezapomínáme: Ruty BlaÏková,Margit Herrmannová, Margita Holá, LydieHolznerová, Jan Jecha, Miroslav Kárný,Eva Kuãerová, Pavel Neumann, ErikPolák, Hanu‰ Schimmerling, Jifií Steiner,Jifií Vrba a Zuzana Weissová. V létûloÀského roku zemfiel zahraniãní ãlen PTIKarel BroÏík. Jejich památku a památkuv‰ech na‰ich ãlenÛ, ktefií se nedoÏilidne‰ního dne, uctíme povstáním.

Asi bychom si uÏ nevzpomnûli, cov‰echno se za tûch patnáct let existence TIvykonalo. Usilovali jsme o vybudovánía otevfiení Muzea ghetta, o dal‰í expozicev magdeburských kasárnách, o zfiízeníStfiediska setkávání, o vydaní Terezínsképamûtní knihy, o to, aby bývalí vûznidostávali humanitární pomoc. Ani se nedáv‰echno vypoãítat, ãasto to jsou vûci, kterénám uÏ dnes pfiipadají samozfiejmé.Mnohé se v na‰í ãinnosti zmûnilo,historický výzkum a vydávání publikacípfievzal Institut TI, na‰im hlavním úsilímv souãasné dobû je sociální a zdravotnípomoc na‰im ãlenÛm a pÛsobení namladou generaci.

Vûnujme se v‰ak práci pfiedsednictvaza dobu od minulého snûmu. Vyjdûmepfiitom z úkolÛ, které nám stanovil loÀskýsnûm. U nûkterých mÛÏeme celkemkrátce konstatovat, Ïe jsme je splnili,o plnûní dal‰ích se zmíním podrobnûji:

Vydáme 2 aÏ 3 ãísla ãasopisu Terezínskáiniciativa – od minulého snûmu vy‰la tfiiãísla ãasopisu, na lep‰ím papífie a sezajímavou titulní stranou. Byli bychomrádi, kdybyste se v diskusi vyjádfiilik obsahu ãasopisu, k tomu, co byste siv nûm rádi pfieãetli, a vÛbec k jeho celkovépodobû.

Jako kaÏd˘ rok i letos se budeme podíletna pfiípravû kvûtnové tryzny v Terezínûa úãastníme se jí - tento úkol jsme splnili.

V fiíjnu se opût sejdeme u pamûtní deskyv Hole‰ovicích a uspofiádáme setkání(praÏsk˘ch) ãlenÛ TI s kulturnímprogramem – i tento úkol byl splnûn, popietním setkání u pamûtní deskyv Hole‰ovicích jsme odpoledne jelizvlá‰tním autobusem do Terezína, kde sekonal klavírní koncert vûnovaný 63.výroãí prvního transportu a 10. výroãízaloÏení Nadaãního fondu Hanse Krásyv Terezínû.

8. bfiezna 2005 vzpomeneme osuduzáfiijového transportu - tryzna se konalav Pinkasovû synagoze, promluvila na níEva ·tichová.

Úãastníme se pfiíprav k oslavám 60. v˘roãíosvobození Terezína a dal‰ích KT – tentoúkol trvá; zatím se konalo pamûtníshromáÏdûní 27. ledna v Senátu, nûktefiíãlenové TI se úãastnili pfiímo v Osvûtimioslav, pofiádaných k výroãí osvobozenítohoto tábora, zítra budou zástupci vûzÀÛKT pfiijati prezidentem republiky. Hlavníoslavy pak budou v kvûtnu. Jistû jstedostali pozvánky a vrátili PamátníkuTerezín vyplnûné pfiihlá‰ky na 6. kvûtna,kdy se tam z iniciativy Památníku konásetkání bývalých vûzÀÛ ghetta, Malépevnosti a KT Litomûfiice.

O zbývajících dvou úkolech se zmínímpodrobnûji.I ve ‰kolním roce 2004/05 budeme dlemoÏností podporovat ‰kolní zájezdy do

Terezína, pfii jejich programu spolu-pracovat se vzdûlávacím oddûlenímPamátníku a pokusíme se pro tento úãelhledat nové finanãní zdroje.

V 30. ãísle ãasopisu jste se doãetlio tom, jak jsme plnili tento úkol. Navýstavce výtvarných a literárních pracíÏákÛ a studentÛ v tomto sále se mÛÏetepfiesvûdãit, Ïe tato podpora zájezdÛ doTerezína má smysl. MÛÏeme tedy fiíci, Ïev první ãásti úkolu jsme byli úspû‰ní.SnaÏili jsme se plnit i druhou ãásta pokou‰eli jsme se a vlastnû se stálepokou‰íme hledat nové finanãní zdroje,protoÏe podpora ‰kol stávajícím zpÛsobemje nad na‰e moÏnosti. V uplynulém obdobíjsme se obrátili s Ïádostí o pfiíspûvek naNFOH, po prvním odmítnutí jsme pfiecejen u pfiíleÏitosti 60. výroãí osvobozenípfiíspûvek dostali. Sice men‰í, neÏ jsmeÏádali, a neÏ bychom potfiebovali, ale jsmerádi, Ïe máme alespoÀ nûco. S Ïádostío grant jsme se obrátili i na ClaimsConference. Byli jsme úspû‰ní potud, Ïenám grant na ‰kolní rok 2004/2005 bylskuteãnû pfiidûlen. BohuÏel jsme dodne‰ního dne peníze neobdrÏeli, aãkoliv jepodle podmínek grantu musíme vyuÏít do30. ãervna t. r. ·patnû jsme dopadli seÏádostí na Ministerstvu ‰kolství. Na‰eÏádost byla odmítnuta s tím, Ïe jsmenedosáhli dostateãného poãtu bodÛ.(Nevíme, za co se body pfiidûlují, ani kolikjich je k pfiidûlení grantu zapotfiebí.)

Nበposlední zámûr znûl:Pokud dostaneme prostfiedky od ClaimsConference, budeme i nadále poskytovatpomoc pfieÏiv‰ím holocaust.V celku mÛÏeme fiíci, Ïe jsme i tento zámûrplnili. Podrobnû jste se o sociálnía zdravotní péãi doãetli v ãasopise,Domníváme se v‰ak, Ïe bude uÏiteãné,podat i zde struãný pfiehled o prostfiedcích,které od Claims Conference dostáváTerezínská iniciativa a které jsou urãenyv‰em obûtem holocaustu.

Po fiadu let jsme zatím kaÏdým rokemdostávali grant na Zdravotní fond. To jsouprostfiedky, ze kterých dostáváte pfiíspûvkyna léky a zdravotní pomÛcky. JiÏ pfied letybyl ustaven výbor zdravotního fondu, vekterém jsou dva zástupci TI, dva zástupciÎOP a dva zástupci FÎO. ProtoÏe TI nemázamûstnance, ktefií by mohli celou agenduvykonávat, uzavíráme na kaÏdý grantsmlouvu s ÎOP o tom, Ïe sociální oddûleníbude tuto práci za nás a pro dobro v‰echpfieÏiv‰ích ·oa vykonávat. Îe to díky paní

kvûten 2005 strana 3

ZPRÁVA O PRÁCI P¤EDSEDNICTVA TEREZÍNSKÉ INICIATIVY V ROCE 2004

▼

Dagmar LieblováDagmar Lieblová

strana 4 kvûten 2005

Zlatû Kopecké a dal‰ím pracovníkÛmsociálního oddûlení funguje, jste se jistûsami mnohokrát pfiesvûdãili. Dal‰í grantyCC, jejichÏ prostfiedky pocházejí z penûz‰výcarských poji‰Èoven, jsou urãeny nadomácí péãi. Tu vykonává agentura EZRAa my jí finanãní prostfiedky pfievádíme.Opût z toho dÛvodu, Ïe TI není Ïádnouagenturou, která by tyto sluÏby mohlaposkytovat.

A koneãnû tfietí skupinu tvofií grantyurãené na naléhavou pomoc pro pfieÏiv‰í,ktefií se dostali do obtíÏné Ïivotní situace.Jsou to peníze, které pocházejí od‰výcarských bank a TI je obhospodafiujevlastními silami. Na pokyn CC jsme bylijiÏ pfied nûkolika lety povinni ustavitPoradní výbor, jehoÏ ãleny smûjí býtpouze pfieÏiv‰í. Ten se zabýváposuzováním Ïádostí a rozdûlováním tétopomoci. V souãasné dobû jsou ãlenytohoto výboru Vûra Andrysíková,Bohunka Havránková, Jaroslav Kraus,Dagmar Lieblová, Evelina Merová,Milena Procházková a Vûra ·tinglová.Jako hosté se schÛzí zúãastÀují VûraBaumová a Marta Jodasová, která máagendu spojenou s pfiípravou a posílánímdarovacích smluv a penûz na starosti.

Chtûla bych vyuÏít i této pfiíleÏitostia vyzvat v‰echny, ktefií vûdí o nûkom, kdose dostal do tísnû, nebo jsou i sami v tûÏkésituaci, ozvûte se nám. Samozfiejmû jezapotfiebí situaci podrobnû popsata vysvûtlit, proã si dotyãný nemÛÏepomoci z vlastních prostfiedkÛ. Tatopomoc mÛÏe být poskytnuta pouze jednouza rok.

Samozfiejmû si velice váÏíme toho, Ïefinanãní prostfiedky ke v‰em tûmto úãelÛmod CC dostáváme. Je v‰ak zapotfiebízdÛraznit, Ïe abychom mohli pfiijmoutuvedené granty, musíme se podfiíditpodmínkám stanoveným CC, které jsoudost pfiísné. VyuÏívání prostfiedkÛkontroluje kontrolní a revizní komise TI.Kromû toho jsme samozfiejmû povinnipodávat CC pravidelné ãtvrtletní, pololetnía celoroãní zprávy, vyplÀovat formuláfiea tabulky. To v‰e je podmínkou, abychomz pfiiznaných grantÛ postupnû dostávalijednotlivé splátky. Ale ani to neprobíhásamoãinnû a bohuÏel ne plynule. Jistû jstesi v‰imli, Ïe jsme poãátkem roku muselivyplácení pfiíspûvkÛ ze zdravotního fondupfieru‰it. Prostû proto, Ïe jsme nejennedostali Ïádné peníze, ale ani písemnýdoklad, Ïe nám byl grant na tento rokpfiidûlen. Poté, co tento pfiípis do‰el a FÎOnám poskytla pÛjãku, bylo na urãitou dobu

vyplácení pfiíspûvkÛ zahájeno. ZbytekpÛjãky nestaãil na v‰echny poÏadavky zaúnor a bfiezen, a proto pracovnicesociálního oddûlení zatím náhrady zarecepty nevyplácela. Doufám, Ïev nejbliωích dnech uhradí alespoÀ ãást dový‰e pÛjãky. Jakmile dostaneme od CCprvní splátku na leto‰ní grant, budevýplata pokraãovat. To, Ïe jsme dosudneobdrÏeli z pfiislíbeného grantu peníze, jeopravdu jediný dÛvod, proã jste dosudpeníze za odevzdané recepty nedostali.Zvûsti, Ïe to souvisí se situací v ÎOP,s odloÏenými volbami apod. prostû nejsoupravdivé.

Ve‰keré styky s CC jsou spojenys intenzivní anglickou korespondencípomocí elektronické po‰ty a mnohatelefonickými rozhovory s pracovníky CCa Jointu.

To tedy byly úkoly vyplývajícíz loÀského snûmu. âím se PTI zabývalokromû nich. Je uÏ dlouholetou tradicí, Ïese pfiedsednictvo schází pravidelnû jednoumûsíãnû kromû ãervence a srpna. Výkonnývýbor se schází i v letních mûsících.Vzhledem k v‰elijakým fámám, kteréobãas kolují, povaÏujeme za dÛleÏitézdÛraznit, Ïe TI má pouze jedinouplacenou zamûstnankyni, a to je sekretáfikaTI Marta Jodasová.

âlenové PTI a výkonného výboru,vãetnû pfiedsedkynû, vykonávají svéfunkce dobrovolnû a bezplatnû, vedlesvých dal‰ích povinností pracovních,rodinných aj. Jedinými poÏitky, které mají,jsou jednou mûsíãnû dva obloÏenéchlebíãky a ‰álek kávy nebo ãaje. âlenovéVV snûdí za mûsíc chlebíãky ãtyfii a ‰álkyãaje nebo kávy vypijí dva.

Na svých schÛzích se PTI praktickypokaÏdé zabývalo granty CC.

TI se organizaãnû podílela na pfiípravûzájezdu bývalých vûzÀÛ a nucenûnasazených do Hamburku. Zájezd seuskuteãnil ve spolupráci s obãanskýmsdruÏením Agnes a nûmeckou organizacíArbeiter-Samariter-Bund a v fiíjnu loÀské-ho roku se ho zúãastnilo 5 ãlenÛ TI a asi 20nucenû nasazených.

Na podnût nûmeckých dobrovolníkÛve Stfiedisku setkávání v Terezínû bylanatoãena nûmecká interview s 11 ãleny TI.Poãítá se s tím, Ïe tyto nahrávky budouuloÏeny v PT a v budoucnosti (doufejmedaleké) pouÏívány místo besed s Ïivýmipamûtníky.

Díky vstfiícnému postoji fiediteleÎidovského muzea dr. Leo Pavláta sepodafiilo dosáhnout toho, Ïe ãlenové TI

a jejich rodinní pfiíslu‰níci mají vstup doPinkasovy synagogy zdarma.

UÏ od podzimu loÀského roku bylapravidelnou souãástí schÛzí pfiíprava 60. výroãí osvobození.

V souvislosti s ním se na ãleny TIobracejí média a Ïádají o vystoupenía interview, aÈ v rozhlase, televizi ãi protisk. Patrnû budou takovéto Ïádostiv následujících nûkolika týdnech je‰tûhoustnout.

Jako v uplynulých letech se ãlenovépfiedsednictva, ale také nûktefií dal‰íãlenové TI úãastní besed s Ïáky a studenty.V Terezínû, ve vzdûlávacím stfiedisku ÎMv Praze, na ‰kolách v Praze i mimo ni.¤ada ãlenÛ TI je také pravidelnû zvának besedám na ‰kolách, u pfiíleÏitostipfiedstavení Brundibára apod. v Nûmeckui jinde. V loÀském roce vy‰la v Nûmeckukniha Hannelore Brenner-WonnschickDie Mädchen vom Zimmer 28, která se tamstala pomûrnû rychle populární. Objevujíse i její dramatizace. Kostrou knihy jsouÏivotní pfiíbûhy nûkterých dûvãat, kteráÏila v Terezínû na L 410 v pokoji ã. 28,a tak není divu, Ïe jsou tato „dûvãata“zvána na besedy a vystoupení.

Podobnû jako v minulých letech sei loni na nás obracela, zejména prostfied-nictvím elektronické po‰ty, fiada lidí zezahraniãí s rÛznými dotazy. Dle moÏnostíodpovídáme sami, popfiípadû pfiedávámedotazy Institutu TI, a to zejménav pfiípadech, kdy se tazatelé chtûjí dovûdûtnûco, co je moÏné zjistit v databázideportovaných.

Pokraãují na‰e dlouholeté kontakty sezahraniãními organizacemi pfiátela podporovatelÛ Terezína, jako je zejménaNiedersächsischer Verein zur Förderungvon Theresienstadt. Místopfiedsedkynûspolku se v fiíjnu opût zúãastnila pamûtníslavnosti u Parkhotelu. Dal‰í organizace,se kterými máme kontakty, jsouBrandenburger Verein zur Förderung vonTheresienstadt, Stiftungsfond Hans Krása,Aktion Sühnezeichen aj. Se ãleny TI jsouve styku také Památníky na místechbývalých koncentraãních táborÛ, pfie-dev‰ím v Bergen-Belsenu, Flossenbürgu,Neuengamme a Osvûtimi.

Tolik tedy k ãinnosti PTI z na‰í strany.Teì je na vás, ãlenstvu TI, abyste na niv diskusi vyjádfiili svÛj názor. Va‰epfiipomínky a námûty budou podnûtemk práci nového PTI.

Dne‰ním dnem konãí, jak víte, podvou letech funkãní období dosavadníhopfiedsednictva. Z titulu své funkce bychráda v‰em jeho ãlenÛm podûkovala za to,

kvûten 2005 strana 5

co pro TI vykonávali, i pfies v‰elijakézdravotní a jiné potíÏe. Koneãnû létapfiibývají nám v‰em, obtíÏí ubývat nebudea práce tedy nebude snaz‰í. Pfiesto vûfiím, Ïese i novû zvolenému pfiedsednictvu podafiíudrÏet klidnou a pfiíjemnou atmosféru, kterámezi námi panovala dosud.

Také doufám, Ïe i nadále budou trvatdobré vztahy TI s FÎO, ÎOP, PamátníkemTerezín, Institutem TI, Îidovskýmmuzeem a dal‰ími spfiíznûnými orga-nizacemi, protoÏe jenom tak mÛÏeme plnitv‰echny úkoly, které nás ãekají.

A úplnû na konec vám v‰em pfieji v‰echno dobré, pfiedev‰ím zdraví, abychom se je‰tû dlouho setkávali na snûmechi pfii jin˘ch pfiíleÏitostech.

Pavel Pavel WWernerernerJe mou milou povinností vás opût

oslovit a seznámit s nûkterými nejdÛ-leÏitûj‰ími jevy, které provázely na‰ihospodáfiskou ãinnost v minulém roce. Taknám to ukládají na‰e stanovy. I letos vásnebudu unavovat výãtem ãísel, která,budete-li mít zájem, zjistíte v na‰í kanceláfiiv Jáchymovû ulici.

Na snûmu v roce 2003 jsem vámsdûloval, Ïe na‰í nejvût‰í pfiíjmovoupoloÏkou v roce 2002 byly úrokyz kmenového jmûní. V minulém roce, stejnûjako v r. 2003, tomu tak bohuÏel nebylo.Výnos z úrokÛ neustále klesá a v minulémroce jsme získali pouze 134.000 Kã. JestliÏejsme v roce 2002 získali na úrocích 356.000Kã, v roce 2003 to bylo jiÏ pouze 221.000Kã. Je nám v‰em známo, proã tomu tak je -úrok obecnû, i na terminovaných vkladech,opût poklesl. Finanãní komise uvaÏujeo jiném zpÛsobu zhodnocení dûdictví po dr.Tomanovi. Je to v‰ak sloÏitý problém,nechceme se vystavit riziku ztrát.

Nejvût‰í pfiíjmovou poloÏkou, sekterou mÛÏeme volnû nakládat, se tak stalydary od vás, od na‰ich ãlenÛ. Vûnovali jstenám 381.000 korun. Dûkujeme vám v‰em,tûm pfiítomným i tûm, ktefií sez jakýchkoliv dÛvodÛ nemohli snûmuzúãastnit. ObdrÏeli jsme téÏ znaãnouãástku - celkem 150.000 korun odNadaãního fondu obûtem nacismu. Tatoãástka nám podstatnû pomohla sníÏit tûÏkébfiemeno, které neseme v podobû financo-vání náv‰tûv ‰kol v Terezínû. Toto bfiemenoneseme rádi. Vûfiíme, Ïe nám v budoucnupomÛÏe zachovat u na‰í mládeÏe povûdo-mí o tom, co to byl holocaust.

A nyní k nákladÛm. Nejvût‰ívýdajovou poloÏkou je krytí dopravníchnákladÛ, spojených s náv‰tûvou ‰kolv Terezínû. V r. 2004 jsme vydali pro tentoúãel zatím nejvy‰‰í ãástku - celkem713.000 korun. V rozpoãtu jsme poãítalis 600.000 Kã.

V budoucnosti si patrnû tak vysokoupoloÏku nebudeme moci dovolit, a protopfiedsednictvo TI pfiijalo pfiíslu‰ná opatfiení.Zjistili jsme rovnûÏ, Ïe existuje moÏnostzískat pro tento úãel dotaci od ClaimsConference. Îádost jsme podali a uvidíme,jak se situace bude vyvíjet. Pokusíme serovnûÏ získat nûjaké prostfiedky zeÎidovského muzea, které, jak se zdá, jeochotné nûjaké prostfiedky uvolnit.

Druhou nejvy‰‰í nákladovou poloÏkoujsou personální výdaje, tj. mzda a pfiíslu‰néodvody pro vedoucí na‰eho sekretariátu.Vydali jsme 309.419 korun - rozpoãtovalijsme 300.000. I kdyÏ ve‰kerou ãinnost TIvykonávají dobrovolníci, bez jedné profe-sionální síly bychom se neobe‰li.

Na tfietím místû jsou náklady, spojenés vydáváním na‰eho Zpravodaje. V minu-lém roce jsme vydali 149.074 Kã. Ná‰pfiedpokládaný výdaj 150.000 korun jsmetedy dodrÏeli.

Urãitou ãástku, jmenovitû 64.890korun, jsme utratili za sluÏby. Plánovalijsme 80.000 Kã.

MoÏná, Ïe by vás zajímalo, kolik jsmevydali za vûcné náklady? Bylo to 97.960korun - rozpoãtovali jsme 80.000 Kã.Jenom po‰tovné, telefon a fax nás pfii‰ly nana témûfi 41.000 korun.

Pokud jde o tento rok 2005, poãítámes ponûkud niωími pfiíjmy. Ménû získámena úrocích, ménû dostaneme od nadaãníhofondu. Pokud jde o va‰e dary, poãítámezhruba se stejnou vý‰í. SníÏíme náklady navýchovnou ãinnost - tj. financování zájez-dÛ ‰kol do Terezína. Chtûli bychom téÏsníÏit náklad s po‰tovným Zpravodaje dozahraniãí. Ostatní náklady bychom chtûliudrÏet na srovnatelné úrovni roku 2004.Mohu vás, váÏení pfiítomní, ujistit, Ïefinance jsou pfiedmûtem peãlivéhosledování. Jak jste vyslechli, ãi usly‰íte,zabývá se jimi mimo revizní komisii zvlá‰tní komise finanãní.

INFORMACE HOSPODÁ¤E K P¤ÍJMÒM A V¯DAJÒM

" Pokraãovat v pfiípravách oslav 60. výroãíosvobození vãetnû kvûtnové tryznyv Terezínû.

" V fiíjnu vzpomenout 64. výroãí zahá-jení deportací a uspofiádat setkání(praÏských) ãlenÛ TI s kulturním pro-gramem.

" ¤e‰it problém financování náv‰tûv ãeských ‰kol v Terezínû.

" SnaÏit se zlep‰it spolupráci s CC v ply-nulosti pfiísunu finanãních prostfiedkÛ.

" Podle moÏnosti zlep‰it péãi o pfieÏiv‰í·oa, ktefií se dostali do tûÏké Ïivotnísituace, zejména Ïijící mimo dosahÎOP a ÎOB.

" Vydat dvû aÏ tfii ãísla ãasopisu Terezín-ská iniciativa.

" V bfieznu 2006 vzpomenout osuduzáfiijového transportu.

NÁVRH ÚKOLÒ NA P¤Í·TÍ OBDOBÍ:

strana 6 kvûten 2005

▼

Zpráva revizní komise Terezínské iniciativy za rok 2004Ruth GötzováRuth GötzováV uplynulém funkãním období se vûnovala revizní komisezejména hospodafiení s finanãními prostfiedky, které Terezínskáiniciativa dostává od Claims Conference na úhrady lékÛa zdravotních pomÛcek pro pfieÏiv‰í holocaust. Paní Kopecká,která tuto rozsáhlou agendu zaji‰Èuje, pfiedkládá na poÏádánírevizní komisi ke kontrole peãlivû a s pfiehledem vedenoudokumentaci. Drobné, vût‰inou formální nejasnosti, které pfiikontrole revizní komise na‰la, jsou vÏdy neprodlenûvysvûtleny. Revizní komise vyslovuje politování nad tím, Ïe CCletos dosud neposlala slíbenou pfiíslu‰nou ãástku z grantu dozdravotního fondu na 1. ãtvrtletí leto‰ního roku, coÏ je pfiíãinousouãasné nepravidelnosti v proplácení lékÛ a zdravotníchpotfieb.

Za velmi dÛleÏitou a zásluÏnou ãinnost povaÏujeme finanãnípodporu poskytovanou ‰kolám na zájezdy do Terezína. V r. 2004vûnovala Terezínská iniciativa na tuto výchovnou ãinnost 712 525 Kã. Pfiedstavuje to nejvy‰‰í poloÏku nákladÛ ve zprávûo hospodafiení Terezínské iniciativy za rok 2004. Finanãnípfiíspûvek získalo loni celkem 72 ‰kol, kaÏdá ‰kola tedyprÛmûrnû témûfi 10 000 Kã. Rozdíly mezi ‰kolami jsou v‰akvelké. U praÏských ‰kol, co do vzdálenosti od Terezína tedyporovnatelných, se napfiíklad pohybují od necelých 4 000 aÏtémûfi do 13 000 Kã, u moravských od 9 167 aÏ do témûfi 24 000 Kã.

Revizní komise doporuãuje:1.1. trvat dÛraznû na dodrÏování daných pravidel poskytovánípfiíspûvkÛ na zájezdy, coÏ neumoÏní úãtovat za dopravné‰kolám více, neÏ je ãisté jízdné od ‰koly do Terezína a zpûts pfiimûfienou ãekací dobou,

2.2. neproplácet faktury dopravcÛ obsahující ãasto poloÏky, kterénemají s Terezínem a holocaustem mnoho spoleãného, aleproplácet pouze vyuãtování (faktury) vystavené ‰kolamis uvedenou ãistou vzdáleností od ‰koly do Terezína a zpûta dobu nezbytného ãekání v Terezínû,

3.3. v pfiípadû nedodrÏení poÏadovaného postupu, se kterým jsouzástupci ‰kol dostateãnû seznamováni, doporuãujeme Ïádosto pfiíspûvek vrátit ‰kole celý zpût i s pfiílohami k doplnûní podledaných pravidel.

Jen pfiísným dodrÏováním pravidel pro vyplácení pfiíspûvkÛ‰kolám zamezíme plýtváním s financemi, kterých se námnedostává, a budeme moci uspokojit vût‰í poãet ‰kol a tímumoÏnit vût‰ímu poãtu dûtí lépe poznat na‰i minulost, aby si jizapamatovaly a vûdûly, co byl holocaust.

Závûrem bych jako pfiedsedkynû revizní komise rádapodûkovala svým dosavadním spolupracovníkÛm a popfiálanové revizní komisi, která bude dnes zvolena, mnoho úspûchÛv dal‰í práci.

DrDr. Mar. Martin tin Thiel:Thiel:Dobrý den, jmenuji se Martin Thiel.

Jsem advokátem âesko-nûmeckého fondubudoucnosti a realizoval jsem projektghettorenty. Chtûl bych vás krátceinformovat o stavu celé záleÏitosti.Celkem do Nûmecka do‰lo kolem 800Ïádostí o dÛchod podle zákona ZRBG,zohlednûní práce v ghettu. Do dne‰ní dobybyli v‰ichni Ïadatelé odmítnuti, kromûtfiiceti, ktefií jiÏ dÛchod dostávají. Jsou topouze tehdej‰í dûti, které byly v Terezínûtak krátce, Ïe jim nevznikl nárok na „255“a tím ani její zohlednûní pro vý‰i dÛchodu.Tyto dÛchody se pohybuji mezi 3 a 50 euromûsíãnû, coÏ jsou smû‰né sumy. Velká ãástÏádostí byla odmítnuta na základû„Osvûdãení podle par. 255“ s tím, Ïe tatodoba je zapoãítána do ãeského dÛchodu.Proti tomu byly v lednu loÀského rokupodány tfii Ïaloby, aby soud zjistil, zdaodmítnutí bylo oprávnûné. Do dne‰ní dobydostali pravdûpodobnû skoro v‰ichni prvnírozhodnutí, Ïe Ïádost byla zamítnuta. Asi500 aÏ 600 lidí se proti tomu odvolalo. Dodne‰ní doby si Landshut a právní zástupciThiel a Strünk v Düsseldorfu asi osmkrátvymûnili svá stanoviska. Poslední na‰estanovisko jsme poslali 31. ledna 2005.

Landshut mûl dva mûsíce ãasu odpovûdût,coÏ neuãinil, tzn., Ïe zbývá uÏ jen stanovitsoudní termín na rozhodnutí. Ve svémstanovisku jsme se odvolali: a) na vyjádfiení Ministerstva sociálníchvûcí, které uvádí, Ïe „255“ je hodnocenípostoje v období 2. svûtové války; b) jsme historicko-právnû vysvûtlili vznik255, kde jsme mohli dokázat, Ïe platby,které vyplývají z 255 jsou my‰leny jakood‰kodnûní ãeského státu obûtemnacismu;c) jsme na‰li evropskou smûrnici, kteráfiíká, Ïe existuje-li více nárokÛ na stejnouvûc, musí být vyplácen vy‰‰í nárok. To bypodle evropského práva znamenalo, Ïenárok ZRBG by mûl být vy‰‰í neÏ tûch 200nebo 400 korun, které vyplývají z 255.

Musím v‰ak fiíci, Ïe uÏ soudÛmv Nûmecku bohuÏel taky nevûfiím, protoÏejsem se domníval, Ïe to pÛjde mnohemrychleji. Doufám v‰ak, Ïe do dal‰ích tfiímûsícÛ bude soud stanoven a rozhodne.Musím v‰ak upozornit na to, Ïe zku‰enostiz jiných LVA, kde uÏ soudy probûhly,ukázaly, Ïe se LVA pak odvolají. Toodvolání by trvalo je‰tû déle. Proto vámnemohu podat lep‰í zprávy.

Jednu vûc ale je‰tû musím fiíci. Pfied 14 dny jsem se setkal s paní doktorkouReh, advokátkou Jewish Claims Conference,která zastupuje Ïadatele z Izraele. DÛchodÏadatelÛ v Izraeli se týká LVA Porýní -Falcko. Tato spolková zemû bohuÏelodmítá tyto nároky terezínských vûzÀÛ,ktefií dnes Ïijí v Izraeli, s odÛvodnûním, ÏeTerezín nebyl ghetto. To se v‰ak netýkáãeských ÏadatelÛ, protoÏe sociální správaLVA Landshut, pod niÏ ãe‰tí Ïadateléspadají, uznává Terezín jako ghetto. Zatímvypláci peníze dûtem, o nichÏ jsem mluvil.Jsou to sice malé dÛchody, ale vyplácí je.To je ve struãnosti v‰echno, co jsem chtûl fiíci.

Pan Korãok:Pan Korãok:Pûkný dobrý den pfieji a dûkuji za

slovo. V prvé fiadû vás chci seznámits organizací CENTROPA, mezinárodníÏidovskou organizací, zabývající sevýzkumem „Ïidovského 20. století“. To jevýzkum Ïidovského duchovního kulturní-ho dûdictví v rámci stfiední a východní

Z DISKUSE NAZ DISKUSE NA SNùMUSNùMU

kvûten 2005 strana 7

▼

Evropy ve 13 zemích. Na‰e sídlo je veVídni. Chtûl bych v této chvíli poprosit lidiz va‰ich fiad jako potenciální pomocníky,ktefií by nám mohli poskytnout interviewpro na‰i organizaci. Co jsme zatím v na‰írepublice udûlali: pfiedev‰ím jsme sespojili s partnery - Památníkem Terezín,Îidovským muzeem v Praze a FederacíÏidovských obcí. Finanãnû nás podporujíMinisterstvo kultury âeské republiky,âeská spofiitelna a Fond Arturaa Rosalindy Gilbertových (The Rosalindeand Arthur Gilbert Fondation). Chtûl bychfiíci, Ïe jsme oslovili uÏ nûkolik pfiedsedÛÏidovských náboÏenských obcí, a to

konkrétnû v Praze a v Brnû, a dal‰í sechystáme oslovit. Vedli jsme uÏ mnohorozhovorÛ s lidmi, jako jsou paní D.Lieblová, R. Götzová, A. Hyndrákovánebo paní A. Militká z Brna. Hlavnímcílem na‰í organizace je posbírat Ïivotnípfiíbûhy pfied a po holocaustu, tzn. Ïedigitalizujeme desítky tisíc starýchfotografií, udrÏujeme pamûÈ celéhoÏidovského století, od velkých událostí,které se staly v minulosti, aÏ po maléudálosti kaÏdodenního Ïivota. Výsledkytohoto výzkumu dále zpracovávámea nabízíme v dokumentárních filmech,v knihách, na výstavách a ve vzdûlávacíchprogramech. Chci jenom fiíci, Ïe jsmeneziskovou organizací, a byli bychomvelmi rádi, kdybyste nám pomohlirealizovat sbûr tûchto dÛleÏitých informacíprávû tím, Ïe byste nám poskytli vlastníinterview o svém Ïivotû. Nezamûfiujemese pouze na holocaust, ale na celé dvacátéstoletí. To znamená, jak tady Ïili Ïidé pfieddruhou svûtovou válkou, jak za války a poní. Proto bych vás poprosil, jestli mánûkdo z vás zájem, aby nás kontaktoval nauvedené adrese napsané na této broÏurce,kterou tu nechávám na stole nebou jednotlivých pfiedsedÛ Ïidovských obcí.

V Brnû u pana Frieda nebo v Praze u panaTomá‰e Krause. Dále bychom se chtûlisetkat s pfiedsedy ostatních Ïidovskýchobcí, které v blízké dobû oslovíme. Pokudmáte zájem, pfiihlaste se u nich. Dûkuji.

Vûra Jílková:Vûra Jílková:Domnívám se, Ïe i kdyby nûkdo mûl

nûjaké kritické pfiipomínky, tak je správnéa slu‰í se, abychom podûkovali výboru zav‰echnu práci, kterou pro nás udûlal. Prolidi, ktefií nemohou chodit - a já k nimpatfiím - nebo pro lidi omezené z jinýchzdravotních dÛvodÛ, toho dûláte hodnû,zvlá‰tû je fajn, Ïe dostáváme ãasopis, ÏemÛÏeme kdykoliv zavolat a dostanemeodpovûì. Dûkujeme vám za to. Ale mámjednu kritickou pfiipomínku. Z toho, co jstenám fiíkali, jsme myslím v‰ichni moc málosly‰eli. Je‰tû nikdy nebyla akustika v sáletak zlá jako dnes. Nesly‰eli jsme pofiádnû,nerozumûli jsme a bolí nás z toho hlava.Pfií‰tû by bylo tfieba pfiipravit ozvuãenílépe. Dûkuji.

DrDr. Jan Munk:. Jan Munk:Dobrý den, já bych chtûl pfiedev‰ím

podûkovat Terezínské iniciativû zavynikající spolupráci ve v‰ech uplynulýchletech a chtûl bych vyjádfiit svou velkouradost z výsledku, kterého jsme spoleãnûdosáhli, a tím je výrazné zvý‰ení poãtuãeských ‰kol, ãeských dûtí v Terezínû.Myslím si, Ïe je to výsledek, který stál zato úsilí. Je‰tû jednou dûkuji. Paní dokorkaLieblová vás informovala o akcích, kteréby v Terezínû na zaãátku kvûtna mûlyprobûhnout, já je jenom zopakuji podletoho, jak jdou za sebou:5. 5. se bude v Terezínû odpoledne konat

ceremonie Jom ha ‰oa, pfiedpokládám, Ïedopoledne bude v Praze a odpolednev Terezínû,6. 5. se bude konat v Terezínû setkáníbývalých vûzÀÛ. V‰ichni jste pozvánkydostali, tak se na vás moc tû‰ím,9. 5. bude v Terezínû zajímavá vernisáÏ

výstavy, která pfiibliÏuje Ïivot a díloãlovûka, který nesdílel vበosud, protoÏese mu podafiilo pfied Nûmci uniknout.Unikl do anglického zajetí, byl deportována vlastnû celou válku strávil v anglickéinternaci. Je to doplnûk va‰ich osudÛa myslím, Ïe to do Terezína patfií. Bylvýtvarník a výstava bude zaloÏenapfiedev‰ím na jeho díle. 15. 5. Poslední akcí bude terezínskátryzna, na kterou vás srdeãnû zvu.

Mám je‰tû jednu povinnost: omluvitpfiedsedu Federace Ïidovských obcí JifiíhoDaníãka, který onemocnûl a nemohl dnespfiijít, nicménû jsem povûfien, abych vámvyjádfiil, Ïe Terezínská iniciativa zÛstávápro Federaci Ïidovských obcí jednímz hlavních partnerÛ a federace je rozhodnutadosavadní vztahy udrÏet a pokraãovatv nich.

MarMarta Kottová:ta Kottová:Dobrý den. Mám pro vás jednu zprávu

- ve 12 hodin sem pfiijde pan Steiner, kterýchce psát o fotbale v Terezínû, a poÏádalmû, zda je tu nûkterý pamûtník, který bymu chtûl o tom nûco fiíci.

Druhá zpráva je, Ïe Cestovní kanceláfiMonatour, která s námi jela do Osvûtimia udûlala nám velmi slu‰nou cenu, námdala sponzorský dar, a to zájezd do Ischiev Itálii. Kdo z nás by chtûl jet s toutocestovní kanceláfií, má tisícikorunovouslevu. Mohu to vfiele doporuãit.

Dal‰í vûc je, Ïe v na‰em L 410 je uÏv pofiádku sklep, kde Rafael Schächternastudoval Requiem a Karel Anãerl tamnacviãoval s rÛznými sbory. Myslím si, Ïeby bylo prima, kdybychom do toho sklepamohli dát pamûtní desku tûmto lidem,ktefií pro nás v Terezínû tolik udûlali.

Zamyslete se nad tím.

DrDr. Leo Pavlát:. Leo Pavlát:Dobré dopoledne. Paní doktorka

Lieblová vyslovila ve svém projevunadûji, Ïe Terezínská iniciativa bude seÎidovským muzeem spolupracovat stejnûdobfie jako dosud. Za muzeum chcivyjádfiit stejné pfiání - není dÛvodu, proãby tomu tak nemûlo být. Naopak vûfiím, Ïese spolupráce roz‰ífií. Co se týãe ãinnostiÎidovského muzea ve vztahu k tematice,kterou reprezentuje Terezínská iniciativa,k holocaustu, k ‰oa, je moÏno si o na‰ichaktivitách pfieãíst v posledním ãísleãasopisu Terezínská iniciativa. Více o nichproto mluvit nebudu. Dovolil bych si v‰akreagovat na skuteãnost, kterou jsem zdesly‰el a která je podle mého proTerezínskou iniciativu zásadní. Lépe by semi nyní hovofiilo, kdybych byl ãlenem

Terezínské iniciativy. Rozhodl jsem sev‰ak, Ïe se jím stanu, a proto mi dovoltetuto reakci. Vyrozumûl jsem, ÏeTerezínská iniciativa vydává nejvût‰íãástku z rozpoãtu na vzdûlávání ‰kolo holocaustu pfiímo v Terezínû. To jenesmírnû dÛleÏité a není tfiebazdÛvodÀovat, proã se tak dûje. Nicménû semi nelíbí, kdyÏ souãasnû sly‰ím, ÏeTerezínská iniciativa má potíÏe sezískáváním penûz na tyto aktivity od státu.Myslím, Ïe by stát mûl v této oblastiTerezínskou iniciativu podporovat. Vyjako ãlenové Terezínské iniciativy, jakolidé, ktefií pro‰li v‰emi hrÛzami nacismu,si je pamatujete a i va‰i potomci o nichvûdí. Je v‰ak v zájmu této zemû, abytakovou pamûÈ mûly a uchovávalyi generace tûch, ktefií va‰i zku‰enostnemají. Výuka o holocaustu pfiece není vá‰osobní zájem, je to dÛleÏité pro tuto zemijako takovou. Domnívám se proto, Ïeo tomto tématu je tfieba vefiejnû mluvit.Îidovské muzeum a Ministerstvo ‰kolstvímá dobré kontakty, získali jsme podporupro nûkteré vzdûlávací projekty. PÛsobímjako kontaktní osoba pro projednávánítakových témat i za Federaci Ïidovskýchobcí a nabízím vám, Ïe bych se toutotematikou mohl zabývat a vûnovat se jípfiípadnû i publicisticky. Zajímalo by mûnapfiíklad, proã Terezínská iniciativanedostala grant od ministerstva na podporu

zájezdÛ ‰kol do Památníku Terezín v roce2005, jaké dÛvody k tomu vedly a jakébody k tomu chybûly.

(Dr. Pavlát dále upozornil na v˘stavuo transportech ãesk˘ch ÎidÛ do Pobaltív Galerii Roberta Guttmanna „Od té dobyvûfiím na osud“ a na komponovan˘ pofiadÎidovského muzea - ve spoluprácis Nadaãním fondem obûtem holocaustu ve·panûlské synagoze 5. 5. pfii pfiíleÏitostiJom ha-‰oa.)

Eva HerrmannováEva Herrmannováupozornila na to, Ïe se v rámci 60. v˘-

roãí osvobození chystá 10. kvûtna v 18 hodinpfiedstavení Brundibára v provedeníDismanovcÛ v divadle Minor ve Vodiãkovûulici.

Ing. Pavel Ing. Pavel VVerner:erner:Navazuji na to, co fiíkal doktor Pavlát.

Chci se dotknout výuky o holocaustu nana‰ich ‰kolách. Zbývá je‰tû nûkolik málorokÛ, abychom my, co jsme byli v lágrech,mohli vystoupit a hovofiit o tom, co jsmezaÏili. Tûchto nûkolik rokÛ by se mûlomaximálnû vyuÏít. Pozdûji zbydou pouzenahrávky na kazetách, a je pfiirozenû lep‰ívystoupit pfied dûtmi osobnû, neÏ kdyÏ jimuãitel pustí nahrávku. Pod patronacíNadaãního fondu obûtem holocaustuexistuje pracovní skupina, která se kromûjiných aktivit zabývá i výukou o holocaustuna ‰kolách. Pro náv‰tûvy ‰kol potfiebu-

jeme vytvofiit ‰ir‰í databázi pfieÏiv‰ích,ktefií by byli ochotni vystoupit ve ‰kolácha hovofiit o svých osobních záÏitcích.Potfiebujeme dobrovolníky, a to nejenz Prahy. Prosíme zájemce, aby uvedli svouadresu, telefon a e-mail.

Ing. Zuzana Ing. Zuzana VVeselá:eselá:Já jsem mezi vámi málo známá,

protoÏe jsem pfii‰la do Terezína zeSlovenska. Chtûla bych se pfiipojit k prvnídiskutující, která podûkovala výboru zajeho ãinnost. Pfieji mu, aby stejnû úspû‰nûa uÏiteãnû mohl pro nás pracovat i nadále.Chtûla bych velice podûkovat za krásnýprolog k na‰emu dne‰nímu snûmu, zalístky na pfiedstavení Smí‰ené (po)city.

Pavel Stránsk˘Pavel Stránsk˘upozornil na Spielbergovu organizaci

v USA a navrhl poÏádat ji o pfiíspûvek naãinnost Terezínské iniciativy pfii zájezdech‰kol do Terezína.

Lisa Peschel:Lisa Peschel:Jsem postgraduální studentka z USA

a pí‰i dizertaãní práci o terezínskémdivadle. Sháním pÛvodní ãeské textydivadelních her nebo kabaretÛ z Terezína.Prosím v‰echny, kdo nûco takového majík dispozici, aby mi to laskavû vûnovali.Má adresa je: Lisa Peschel, c/o Becková, Ostrovní 1707/1, 110 00 Praha 1 tel. +420 608 134 166.

strana 8 kvûten 2005

Projev pfiedsedkynû âeského svazu bojovníkÛ za svoboduAndûly Dvofiákové

VáÏení pfiátelé, dovolte, abych podûkovala za pozvání, které je pro nás, pro âeskýsvaz bojovníkÛ za svobodu, ctí. âeský svaz bojovníkÛ za svobodu má stále je‰tû zhruba14.000 ãlenÛ. Pfied tfiemi roky, kdyÏ jsem nastupovala do funkce, tu bylo je‰tû dvacettisíc ãlenÛ, nebudeme si dûlat iluze, roãnû spousta ãlenÛ, jak u vás tak u nás, postupnûumírá. âeský svaz bojovníkÛ sdruÏuje politické vûznû, vojáky východní a západnífronty, partyzány, úãastníky PraÏského povstání. Témûfi polovinu jeho ãlenskézákladny tvofií vdovy a sirotci. V souãasné dobû je jedním z na‰ich hlavních úkolÛ,kromû sociálních otázek, protoÏe prÛmûrný vûk je jiÏ témûfi 82 let, hájit historickoupravdu. Pfiímí úãastníci vymírají a tak je velice lehké, jak to bohuÏel nûktefií na‰ipolitici dûlají, pouze rozhofiãenû upozorÀovat na dÛsledky 2. svûtové války, a ne na to,co ji pfiedcházelo. Místo aby hovofiili o va‰em utrpení a o utrpení vlastních obãanÛ,ktefií byli ze svých v domovÛ v roce 1938 a 1939 vyhnáni, aniÏ by se doãkali nûjakéúhrady za svÛj majetek nebo alepoÀ nûjakého uznání, právû tak nechtûjí sly‰et anio va‰ich obûtech, ani o dal‰ích obûtech v koncentraãních táborech, káznicích, vojácíchna východní a západní frontû a úãastnících PraÏského povstání. Bliωí je jimsudetonûmecký „Landsmannschaft“, dojímá je osud NûmcÛ, prostû v‰e to, co zákonitûpo druhé svûtové válce následovalo. Jak prozíravá byla slova prezidenta E. Bene‰e,který jiÏ na 1. sjezdu tehdej‰ího SdruÏení osvobozených politických vûzÀÛ v roce 1946varoval, abychom nezapomínali, Ïe oni se vrátí a budou uplatÀovat nároky na svÛjmajetek. MoÏná, kdyby tito politici nav‰tívili napfiíklad nûkterá místa v západníchâechách, kde je 130 hromadných hrobÛ a v nich témûfi 5000 mrtvých z pochodÛ smrti,které nacisté je‰tû zaãátkem roku 1945, prakticky na konci prohrané války, zavraÏdili,hovofiili by jinak. Od konce války uplynulo 60 let. Mezitím âeská republikaa Nûmecko pfiijaly deklaraci, která mûla být branou k nové spolupráci. âeský svazbojovníkÛ za svobodu ji pokládá za základ dal‰í spolupráce, na jejímÏ základû

kvûten 2005 strana 9

podepsal desítky oboustranných dohod s nûmeckýmiantifa‰isty. Pofiádáme spoleãné akce, zájezdy i konference,protestujeme v‰ak proti sudetonûmeckému„Landsmannschaftu“, který je slovy pana Posselta pokládá zacár papíru? Staví se k nim tedy stejnû, jako se Nûmci postavilik Mnichovské dohodû, kterou okupací âeskoslovenskajednostrannû poru‰ili. Pan Posselt také hlasoval proti pfiijetíâeské republiky do Evropské unie. Pro nás zÛstávásudetonûmecký „Landsmannschaft“ organizací, se kterou senedá bohuÏel spolupracovat. KdyÏ jsem byla zvolena donejvy‰‰í funkce ve svazu bláhovû jsem si myslela, Ïe desítkylet, kdy jsem byla ãlenkou a funkcionáfikou, budou tou nejlep‰íkvalifikací pro vykonávání funkce. Té iluze jsem byla zbavenavelice rychle. V‰ichni dobfie víme, jak je nበsvaz vnímánvefiejností, nûkterými na‰imi politiky a sdûlovacímiprostfiedky. Zdálo by se tedy logické, Ïe jednímz nejdÛleÏitûj‰ích úkolÛ funkcionáfie v ãele svazu budou takovájednání, která by tento stav zmûnila. ZviditelÀování ãinnostia potfieb na‰eho svazu na v‰ech spoleãenských úrovních,v jednání se v‰emi jejími demokratickými sloÏkami a jejímipfiedstaviteli, by mûlo být prvofiadým úkolem. Pouze s toutomotivací byla uskuteãnûna jednaní a rozhovory s vládnímia ústavními ãiniteli, struãné informace pfiineslo i Národníosvobození. Musíme navazovat kontakty v celé ‰ífii na‰ehopolitického spektra, nechceme-li, aby se k nám politici hlásilijen u pfiíleÏitosti státních svátkÛ a výroãí, ale aby se podrobnûjiseznámili se Ïivotem na‰í organizace. Aby podpofiili oprávnûnépoÏadavky na‰ich ãlenÛ v mnoha oblastech, s dÛrazem napolitiku sociální a zdravotní. Nበsvaz u‰el za poslední rokvelký kus cesty. Máme zmapovanou celou republiku, jezdímeza na‰imi ãleny, a proto známe v‰echny sociální problémy vemûstech i vesnicích. Vût‰ina na‰ich ãlenÛ se dal‰ího kulatéhovýroãí osvobození jiÏ nedoÏije. Chtûli bychom zajistit dÛstojnéstáfií tûm, ktefií byli ochotni pro svobodu své vlasti obûtovat svéÏivoty. Na‰i politici nevyuÏili pfiíleÏitosti 60. výroãíosvobození k tomu, aby k nám, kde válka skuteãnû osméhokvûtna skonãila, pozvali v‰echny hlavy státÛ Spojeneckýcharmád a vyuÏili toho pro na‰i republiku. Díky souãasné situacive vládû politici zfiejmû nepodpofií na‰e zákony, které se tfii

roky marnû snaÏíme prosadit v parlamentu do 8. kvûtna, jaknám bylo slibováno. Tento zákon je pro v‰echny. Na jednáníbrannû - bezpeãnostního výboru v parlamentu byli i zástupciva‰í Terezínské iniciativy. Dovolím si krátce vysvûtlit, o jakézákony jde. Ten první zákon je o tom, Ïe ty tfii malé výhody,které mají drÏitelé „dvûstûpûtapadesátky“, tzn. osvobození odzákladního poplatku za telefon, volnou jízdenku a jednouroãnû pfiíspûvek Ministerstva národní obrany na rekreaci neboláznû, jsme se snaÏili kompenzovat finanãním zhodnocením.Pro drÏitele Osvûdãení podle paragrafu 255 by to bylo zhruba30 tisíc korun roãnû. Byla to dlouhá jednání, v poslední dobûnedûlám témûfi nic jiného, kromû prosazování tohoto návrhu.Zatím se to nedafií. Musím se v‰ak pochlubit, (aã to dûlámnerada), Ïe jsem umluvila pana Kalouska z rozpoãtovéhovýboru, který chtûl zákon pÛvodnû blokovat a po mémvystoupení doporuãil rozpoãtovému výboru, aby byl zákonpfiijat a postoupen do druhého ãtení v parlamentu. Bylydokonce navrÏeny i lep‰í podmínky, neÏ jsme jako âSBSpfiedpokládali.

OceÀujeme mimofiádné úsilí pfiedsedkynû âSBS AndûlyDvofiákové, pfii prosazování zákonÛ ve prospûch v‰ech, ktefiíbyli pronásledováni nacismem. (Pozn. redakce.)

USNESENÍ SNùMU TEREZÍNSKÉ INICIATIVYÚãastníci snûmu Terezínské iniciativy, konaného dne 6.4.2005 v poãtu 180 pfiítomných ãlenÛ, pfiijali následující závûreãné usnesení:

1) berou na vûdomí a schvalují zprávu o ãinnosti pfiedsednictva TI v minulém roce, vãetnû zprávy o hospodafiení a zprávy revizníkomise, tak, jak je pfiednesli pfiedsedkynû TI Dr. Dagmar Lieblová, hospodáfi Ing. Pavel Werner a pfiedsedkynû revizní komisepaní Ruth Götzová, s tím, Ïe úkoly pfiijaté na minulém snûmu byly úspû‰nû splnûny,

2) zvolili pro pfií‰tí volební období pfiedsednictvo a revizní komisi TI v navrÏeném sloÏení a odhlasovali prodlouÏení jejichmandátu na 3 roky,

3) povûfiují nové pfiedsednictvo, aby pokraãovalo v ãinnosti z pfiedchozího volebního období a vûnovalo se kromû bûÏné agendyzejména následujícím úkolÛm:

• dokonãit pfiípravu oslav 60. výroãí konce války a osvobození,• pfiipravit dÛstojné pfiipomínky a tryzny v rámci dal‰ích pro nás významných výroãí, jmenovitû pak v návaznosti na 64. výroãí

zahájení hromadných deportací uspofiádat setkání ãlenÛ s kulturním programem (pfiedev‰ím pro praÏské úãastníky),• vydat 2-3 ãísla ãasopisu Terezínská iniciativa,• snaÏit se docílit plynulej‰ího pfiísunu finanãních prostfiedkÛ od Claims Conference, zejména do zdravotního fondu pro pfieÏiv‰í

‰oa, kde pfies neustálé urgence pfievod opakovanû vázne, a vûnovat zvý‰enou pozornost tûm pfieÏiv‰ím, ktefií se dostali do tíÏivéÏivotní situace,

• fie‰it problém financování vzdûlávacích zájezdÛ ãeských ‰kol do Památníku Terezín,• vytvofiit jednotnou databázi pamûtníkÛ ‰oa, ochotných se zúãastÀovat besed na ‰kolách, v PT a pod., a snaÏit se tuto ãinnost

co nejvíce roz‰ífiit.

Je dÛleÏité financovat ‰kolnízájezdy do Terezína?

JiÏ nûkolik let jdou nemalé ãástkyz na‰ich penûz na podporu vzdûlávacíchzájezdÛ do Památníku ghetta v Terezínû.V Îidovském muzeu v Praze a v Terezínûprobíhají semináfie pro uãitele na témajudaismus a holocaust a mnoho z tûchtouãitelÛ se pak snaÏí pfiivézt své Ïákya studenty do Terezína. NaráÏejí v‰ak naãetné pfiekáÏky, mezi jiným hlavnû naotázku jejich financování. V prvníchletech to je‰tû ‰lo, dokud nám úrokypfiiná‰ely pfiijatelný výnos. Pokles úrokÛnám udûlal ãáru pfies rozpoãet. A tak animy nemáme jiÏ tolik penûz, abychommohli uspokojit v‰echny zájemce. Protojsme Ïádali u nûkolika organizacío granty.

Z Fondu obûtem holocaustu, meziprojekty vyhrazenými na vzdûlávániv oblasti pfiipomínky obûtí holocaustu,jsme obdrÏeli v r. 2003 200 tisíc Kã, coÏpokrylo asi tfietinu nákladÛ a v r. 2004 150tis. Kã, coÏ pfiedstavovalo pûtinu nákladÛ.Pro r. 2005 máme odtud pfiislíbeno 50 tis.,tj. asi patnáctinu. Souãasnû jsme byliupozornûni, Ïe vzhledem k tomu, Ïe jdeo ‰kolní projekty, máme pfiedev‰ím Ïádato podporu u Ministerstva ‰kolství.Podobnû i Claims Conference, která námposkytla grant na tento ‰kolní rok ve vý‰i12 500 USD, se pozastavovala nad tím, Ïetoto vzdûlávání má být pfiece v náplni‰kolních projektÛ. TûÏko se námvysvûtluje, Ïe M·MT nûco takovéhonefinancuje, a Ïe na na‰i Ïádost o grantjsme byli odkázáni na oddûlení volnéhoãasu M·, které pfiedem sdûlilo, Ïe pokudnemáme ve stanovách organizacevýslovnû práci s mládeÏí, nemáme ‰anci.Pfiesto jsme Ïádost podali s tím, Ïe vestanovách máme zmínku o seznamovánímladé generace s událostmi holocaustu,av‰ak od M·MT jsme dosud nedostali anitu zamítavou odpovûì, která by alespoÀprokázala, Ïe jsme se o to u nich snaÏili.

Vzhledem k tomu, Ïe ke konciminulého roku byly na‰e fondy jiÏvyãerpány, byl Památník Terezín nucennûkolika pfiihlá‰eným ‰kolám sdûlit, Ïe sena nû nበfinanãní pfiíspûvek jiÏ nedostal.·koly poté obratem své pfiihlá‰ky stáhly. V‰echny, aÏ na jedinou. Základní ‰kolav Ostravû, NádraÏní ulici se rozhodla, Ïepfiesto do Terezína pojede a Ïe uãiteléa Ïáci si dvoudenní zájezd budoufinancovat sami. A nebylo to málo, zacestu, jídlo a ubytování zaplatil kaÏdýz nich 1000 Kã. CoÏ zvlá‰tû ve mûstûs proslule vysokou nezamûstnaností do

mnohého rodinného rozpoãtu urãitû za-sáhne. Tím více si váÏíme obûtavostiuãitelÛ a rodiãÛ, Ïe byli ochotni tuto ãástkuvûnovat právû na cestu do Terezína.

Zaslali jsme jim alespoÀ dûkovný dopis,jehoÏ znûní zde uvefiejÀujeme, a jakovýraz uznání jsme jim vûnovali nûkolikkníÏek s pfiíslibem, Ïe pokud se pfiihlásí

pfií‰tû, budeme hledût, aby zejména jejich‰kole se finanãního pfiíspûvku dostalo. VícuÏ jsme tentokrát udûlat nemohli, ale natomto pfiípadû chceme alespoÀ ukázat, jakdÛleÏitá je na‰e podpora tûchtovzdûlávacích zájezdÛ.

Michaela Vidláková

strana 10 kvûten 2005

Pfiedsednictvo Pfiedsednictvo TTererezínské iniciativyezínské iniciativyPo skonãení leto‰ního snûmu se konala první schÛze pfiedsednictva.

âleny pfiedsednictva jsou (podle abecedy):

Vûra Andrysíková (Ostrava) Dagmar Lieblová (Praha)Vûra Baumová (Sibfiina) Anna Lorencová (Praha)Katefiina Bíglová (Praha) Lísa Miková (Praha)Anna Hanusová (Brno) Antonie Militká (Brno)Eva Herrmannová (Praha) Milena Procházková (Praha)Anna Hyndráková (Praha) Michal Stránský (Praha)Marta Jodasová (Praha) Vûra ·lesingerová (Praha)Felix Kolmer (Praha) Michaela Vidláková (Praha)Jaroslav Kraus (Praha) Pavel Werner (Praha)

Pfiedsednictvo zvolilo jednomyslnû Dagmar Lieblovou pfiedsedkyní, JaroslavaKrause, Annu Hyndrákovou a Pavla Wernera místopfiedsedy.

Za pfiedsedy jednotliv˘ch komisí byli zvoleni:

Výchovnû - vzdûlávací komise Michaela VidlákováSociálnû - zdravotní komise Vûra BaumováRedakãní rada Michal StránskýKulturní komise Eva HerrmannováHospodáfi TI Pavel WernerTajemnice TI Milena Procházková

Pfiedsedkyní revizní komise byla zvolena Ivana Kovanicová.

kvûten 2005 strana 11

HOLOCAUST OâIMASOCIOLOGA

V roce 1989 napsal známý sociologZygmunt Bauman knihu „Modernitaa holocaust“, kterou vydalo ãeskySociologické nakladatelství v Praze v roce2003. Je to jedna z fiady publikacío postmoderní dobû a globalizaci, kterouemeritní profesor univerzity v Leedsua honoris causa v oboru sociologie na UK,napsal. Text je trochu nároãnûj‰í, aleuÏiteãný pro ty, ktefií se fenoménemholocaustu zabývají hloubûji, na ‰ir‰í bázi,a zejména pro ty na‰e ãleny, ktefií chodídiskutovat na rÛzná fóra, do ‰kol a mezistudenty nebo se vûnují publicistice.

Sociolog zde zkoumá vazbu mezi modernícivilizací a genocidou, morálkou a moder-nitou v civilizované spoleãnosti, snaÏí sevyvodit obecná ponauãení z minulosti propfiítomnost i budoucnost. Zabývá seotázkami jako jsou: mravní odpovûdnosta psychologie vykonavatelÛ genocidy,technické a byrokratické mechanizmy pfiiuskuteãÀování holocaustu, stávající apatiejak vût‰iny obûtí, tak i fiadovýchspoluobãanÛ. Hodnû pozornosti vûnujepraktickým krokÛm rasové politiky,pfiijatým v souladu s vûdeckým bádáníma eugenikou, jejíÏ souãástí byla nejenomeliminace ÎidÛ, ale také dal‰ích „ménû-cenných“ ras a národÛ, lidí nemocnýcha rÛznû handicapovaných. ¤íká se tomu„kategoriální vraÏdûní“, kdy obûti jsouzbaveny Ïivota jen proto, Ïe byly zafiazenydo urãité kategorie, které bylo tfieba sezbavit jen proto, Ïe nezapadala do vizebudoucí „ãisté“ a dokonalé spoleãnosti aniÏby se nûjak provinila. Reflexe pfiíãinkategoriálního vraÏdûní proniká do problé-mÛ lidského souÏití, práva silnûj‰ího vyvíjetnásilí proti slab‰ímu, ceny za pfieÏití, mravnídevastace i moÏnost opakování nové podobnékatastrofy v na‰í postmoderní globální éfie.PfiekáÏku k realizaci takového masovéhovraÏdûní vidí autor ve schopnosti empatie,odporu k násilí, pocitu odpovûdnosti místomorální neteãnosti svûdkÛ a takév humanizaci vûdy, která se ãasto stává sesvým odosobnûním bezdûãnû ochotnýmpodílníkem a realizátorem nûkterýchpochybných cílÛ ideologicky pokfiivenéspoleãnosti.

Bauman míní, Ïe provedení takovéhozloãinu jako byl holocaust v civilizovanéEvropû bylo dÛsledkem pfiísnû centrali-zovaného byrokratického dohledu, tech-nologické vyspûlosti, dûlby práce, vylouãeníemocí a mravního vztahu mezi lidmi,cíleného niãení elit a samozfiejmû války.

A jak se dívá sociolog ze svého hlediskana dne‰ní pomûry a moÏnost návratuminulých hrÛz?

Citát: „Vût‰ina postmoderních konzumnûorientovan˘ch a na trh soustfiedûn˘chspoleãností má ekonomickou pfievahu, kterájim prozatím zaji‰Èuje nadmûrnû velk˘ podílna svûtov˘ch zdrojích, ale to nemusí trvatnavÏdy. Lze pfiedpokládat, Ïe v urãitébudoucnosti mohou docela dobfie nastatsituace, jeÏ budou vyÏadovat, aby se státujal pfiímého fiízení spoleãnosti a pak semÛÏe rasistická perspektiva zase hodit.Kontrola minulosti v‰ak umoÏÀuje kontrolubudoucnosti. Ti, kdo mají pod kontroloupfiítomnost, nesmûjí dovolit manipulacis minulostí tak, aby se budoucnost stala prolidstvo nepohostinnou a neobyvatelnou.“

Ale zároveÀ je autorovým krédempfiesvûdãení, Ïe „zlo není v‰emocné. Lze muvzdorovat. âlovûk k nûmu mÛÏe b˘t tlaãen,nikoli donucen. Vyh˘bání se morálníodpovûdnosti není niãím nevyhnuteln˘ma osudov˘m.“

A to je snad i na‰ím mottem a dÛleÏitýmpouãením, které pfiinesl proÏitek holocaustu.A také tato kniha.

Eva ·tichová

PUTOVNÍ V¯STAVAVedem, tajn˘ ãasopis chlapcÛv terezínském ghettu

Dne 16. 10. 2004 byla v Muzeu J. A.Komenského v Naardenu (Nizozemsko)slavnostnû otevfiena výstava nazvanáVedem, tajn˘ ãasopis chlapcÛ v terezínskémghettu. Výstavu pofiádalo âeské centrumv Haagu ve spolupráci s PamátníkemTerezín a Muzeem J. A. Komenského.

Jde o putovní výstavu Památníku Terezín,na jejímÏ vzniku se kromû bývaléhopfiispûvatele do ãasopisu pana Kurta JifiíhoKotouãe, paní PhDr. Marie Rút KfiíÏkovéa pracovníkÛ Památníku podílela také sestraPetra Ginze, paní Chava Pressburger. Provýstavu pfiipravila 9 koláÏí, které uvádûjíjednotlivé tematické bloky.

âasopis Vedem má pfies 800 stránek a jehoautory byli 14 aÏ 16 tiletí chlapci z domovaL 417, v ãele s redaktorem Petrem Ginzem.Poprvé vy‰el ãasopis v prosinci 1942.Vycházel vÏdy v pátek, v jediném vydání,které se veãer pfiedãítalo. Pfiiná‰el fejetony,referáty a zprávy z kaÏdodenního Ïivotav terezínském ghettu, básnû a úvahy.Naposledy vy‰el 30. 6. 1944 a brzy poté bylichlapci transportováni na východ, kdevût‰ina z nich nalezla smrt.

âeské centrum v Haagu pfiipravilok výstavû také doprovodný program. NavernisáÏi pronesl úvodní slovo pan D.Mulder, fieditel Památníku Westerbork(sbûrný tábor v Nizozemsku) a promluvilazde i pamûtnice z tohoto tábora paní H. S.Dormits. Ve veãerních hodinách sev provedení Bennewitzova kvarteta

a klarinetistky H. - I. Dijkstry konal koncertz dûl terezínských skladatelÛ V. Ullmanna,P. Haase a G. Kleina. Bûhem výstavy se takéuskuteãnilo setkání s pamûtníkemterezínského ghetta dr. Jifiím Diamantem.Tato diskuse byla spojena s promítánímfilmu Vojtûcha Jasného „Terezín oãimatûch, kdo pfieÏili“. Podle slov paní Dá‰i vander Horst, fieditelky âeského centrav Haagu, mûla výstava pozitivní ohlas nejenu místního obyvatelstva, ale téÏv celoholandském kontextu a zhlédlo ji na600 náv‰tûvníkÛ.

Výstava Vedem, pfiipomínající Ïivotterezínských dûtí, byla v Naardenupfiístupná do 12. 1. 2004. V lednu bylazapÛjãena âeskému centru v Bruselu, kde jibylo moÏno zhlédnout od 7. 2. do 2. 3. 2005.Od první instalace v Terezínû (kvûten 2004),putuje výstava po státech západní Evropya vzdává hold nejmlad‰ím obûtem terezín-ského ghetta.

Iva Gaudesová, Památník Terezín

ZAJÍMAVÉ CÉDÉâKOKARLA ·VENKA

V Terezínû komponovalo daleko víceautorÛ, neÏ Viktor Ullmann, Hans Krása,Pavel Haas ãi Gideon Klein, ktefií jsou dnesjiÏ svûtovû známí hlavnû pod pojmem„terezín‰tí skladatelé“. Bylo zde je‰tûmnoho dal‰ích umûlcÛ, ktefií se v tomtoprostfiedí vûnovali komponování a i jejichhudební tvofiení bylo pro Ïivot v tomtopfielidnûném vûzeÀském prostfiedí potfiebnéa pfiínosné. Takovou osobností byl takéKarel ·venk (nar. 1917, zahynul 1. 10. 1944v Osvûtimi), který v Terezínû psal hlavnûpísnû pro satirická pásma a revue a byl snadtaké autorem populární „terezínské hymny“.

Velkou zásluhu na nalezení a znovuoÏivení·venkových poztrácených skladeb pochodÛmá zejména izraelský hudební vûdeca producent Kobi Luria, jemuÏ se pfiednûkolika lety podafiilo rekonstruovat·venkÛv terezínský kabaret, jenÏ se pak podnázvem AÈ Ïije Ïivot v reÏii Olgy Struskovéhrál i u nás.

V produkci Kobi Lurii a Beit Terezín vy‰lonyní také cédéãko se 16 ·venkovýmipísnûmi, baladami, songy i pochody (vãetnûtzv. terezínské hymny) v podání bývalýchterezínských vûzÀÛ, mezi nimiÏ nacházímenapfi. Gretu Klingsbergovou (Aninku z vût‰inyterezínských pfiedstavení Brundibára), EvuErbenovou, Manku Alterovou, ·muelaBlocha ad. Záznam je to vskutku zajímavý,neboÈ obsahuje zatím nejvût‰í poãet·venkových písní v autentické interpretacibývalých terezínských vûzÀÛ, jak jsme jeznali a jak jsme si je zpívali…

Eva Herrmannová

Narodila se 7. listopadu 1947 v PrazeÏidovsk˘m rodiãÛm Kurtu a Franti‰ceEpsteinov˘m, ktefií mûli podobn˘ osud jakovelká ãást na‰ich ãtenáfiÛ. âesky vy‰lyzatím dvû její knihy: Dûti Holocaustu(1994) a Nalezená minulost (2000).

✻ ✻ ✻

Nበãasopis Terezínská iniciativa je urãenb˘val˘m terezínsk˘m vûzÀÛm, k nimÏpatfiili i tvoji rodiãe. PfiibliÏ nám je trochu.

MÛj táta Kurt Epstein se narodil v roce1904 v Roudnici nad Labem, kde jehorodina Ïila od 16. století, a dûdeãekMaximilian byl v Roudnici pfiedsedouÏidovské obce. Se svým bratrem Gustavemtam v roce 1902 postavili dÛm, který je tamdodnes. Je to rÛÏový dÛm v Husovû ulicia stojí na pozemku, kde mÛj pradûdeãekJakub Epstein postavil první Ïidovský dÛmmimo Ïidovskou lokalitu.

Maminka se narodila v roce 1920v Praze v úplnû jiné rodinû. Její otec ing.Emil Rabinek pocházel z Vídnû, její matkaJosefa, roz. Saxlová z Kolína, kde SaxloviÏili rovnûÏ uÏ od 16. století. Babiãka Josefav osmi letech osifiela a Ïila v opatrovnictvízboÏné tety Rózy. Av‰ak na pfielomu stoletízahájila velkolepou kariéru ve svûtû módy,jezdila do Berlína i PafiíÏe a nakonec sivybudovala známý salón Weigert na rohuSpálené a Národní tfiídy. Moje máma ‰lav babiããiných stopách. V salónu Weigert sevyuãila, stala se z ní výborná ‰vadlenas velikou fantazií a realizaci dámské módyproÏívala jako umûní. KdyÏ se po válcevrátila, vybudovala si vlastní salon.

Oba tvoji rodiãe Ïili v âechách a pro‰li cel̆ mtím váleãn˘m mart˘riem. Co tom ví‰?

Oba byli v Terezínû, v Osvûtimii v dal‰ích táborech. Otec pfiijel doTerezína transportem AK, ale nebylo tojeho první setkání s tímto mûstem.OdslouÏil si tam vojenskou prezenãnísluÏbu a myslím, Ïe i pfii mobilizaci v roce1938 rukoval do Terezína. Na vojnû se stalproviantním dÛstojníkem a stejnou prácipak vykonával v Terezínû jako vûzeÀ. Pourãitou dobu ho toto povolání chránilopfied transporty - i jeho rodiãe. Ti pak byliv kvûtnu 1944 deportováni do Osvûtimi,kde zahynuli. Táta je následoval v fiíjnu1944, ale uÏ se s nimi nesetkal. Po krátkémpobytu v Osvûtimi se dostal do táboraFriedland (nûkdej‰í Mieroszów), kde na‰eldva výborné kamarády. Jedním z nich bylKarel Anãerl. V lednu 1944 je osvobodiliRusové a táta se pak oklikou pfies Polskoa Slovensko vrátil do Prahy.

Máma pfii‰la do Terezína v záfií 1942 sesvými rodiãi, ti v‰ak byli hned pfií‰tí dendeportováni nûkam na východ, snad doRigy. V Terezínû byla se svým prvnímmanÏelem Pepíkem Solarem, pÛvodnûSchönem (byl pfiíbuzný Vavy Schönové).Na jafie 1944 byl uvûznûn v Malé pevnosti.Válku nepfieÏil. Máma zÛstala je‰tû krátcev Terezínû a ‰ila. V kvûtnu 1944 byladeportována do Auschwitzu a v rodinnémtábofie se setkala se svou sestfienicía kamarádkou Kitty. V ãervenci bylyzafiazeny do transportu do Hamburku, kdetûÏce pracovaly. Na jafie 1945 bylyevakuovány do Bergen Belsenu. Tamdostala máma tyfus a byla v nemocniciv Celle. KdyÏ se uzdravila, pracovalys Kitty jako tlumoãnice. Do Prahy sevrátily aÏ v zimû 1945. Nespûchaly,protoÏe vûdûly, Ïe tam nikoho nemají.Máma i táta byli jediní ze svých rodin, kdose vrátil.

Maminka se s tatínkem znala?Setkali se na plovárnû na Barrandovû,

kdyÏ bylo mámû 13 a tátovi 29 let. Milovaltehdy nûjakou Ïenu a na Ïádné jiné holkynekoukal. Byl puritán. KdyÏ jsem senûkdy v Americe nebo v Anglii setkala sestarými dámami, které ho znaly, vÏdyckyfiíkaly, Ïe tatínek byl za prvé velký fe‰ák,za druhé puritán a za tfietí, Ïe se v Terezínûchoval, jako by byl v Praze, Ïe bylaristokrat. Máma byla úplnû jiná. Îeny,které s ní byly v koncentráku fiíkají, Ïebyla silná jako voják, typ lídra, osobnost.Jedna Ïena mi vyprávûla, Ïe byla s mámouv tábofie, bylo to v únoru, byla zima a sníha nûkteré dívky zaãaly plakat. Máma dalajedné dívce facku a fiekla - teì nemÛÏe‰plakat, musí‰ zpívat. A celá skupina dûvãatzaãala ãesky zpívat. MÛj táta bylaristokratický pán, máma byla spí‰ taková

uliãnice. Byla ‰ikovná a táta bylne‰ikovný, ale stra‰nû spolehlivý. Byliúplnû odli‰ní.

Oba rodiãe se vrátili z koncentrákÛ, jak sese‰li?

V létû 1946 se setkali na ulici a táta hnedfiekl - pfiijì plavat na Barrandov. Amáma tamskuteãnû ‰la a od pfií‰tího dne spolu Ïili.V prosinci 1946 se vzali, v listopadu 1947jsem se narodila a v ãervenci 1948 jsmeemigrovali. Úplnû legálnû, protoÏe tátovateta se provdala za Waltra Petschka z rodinyfinanãníka Petschka. Ti emigrovali v roce1938 a najali si k tomu celý vlak. Do vlakupozvali i Epsteinovi, ktefií uÏ mûli i vízum.JenÏe táta mûl dva bratry a jeden z nich byltrochu retardovaný a vízum nedostal. Mojebabiãka Helena nechtûla odjet bez Brunaa pozvání do vlaku odmítla. Atáta se hned ponávratu pfiihlásil na americkém vyslanectví.

Co rodiãe dûlali, kdyÏ se po válce vrátili?Maminka si hned vybudovala salon.

A táta prodával, reprezentoval nûjakouspoleãnost, která vyrábûla Ïelatinu.Ov‰em táta byl pfiedev‰ím sportovec, byldokonce ãlenem âeskoslovenskéhoolympijského výboru.

Tatínek plaval i po válce? Plaval a hrál vodní polo. Ale nebyl

v Makabi, byl vÏdycky v âeskémplaveckém klubu. Byl myslím dost známý.KdyÏ se táta vrátil, tak ho jeho pfiítel s celýmtýmem slavnostnû pfiivítali. Jeho plaveckýokruh ho uvítal a pfiijal, plavali spolu 25 let.

Rodiãe odjeli hned po osmaãtyfiicátémroce, po „únoru“, nikdy nepodlehlikomunistické iluzi o lep‰ím svûtû?

Ne, ale odjet chtûl hlavnû táta, máma tuchtûla zÛstat, protoÏe mûla tfiímûsíãnímiminko. Bydleli jsme na Václaváku

strana 12 kvûten 2005

▼

Poznejte spisovatelku HELENU EPSTEINOVOU

kvûten 2005 strana 13

▼

v paláci Koruna a máma tam mûla salon.KdyÏ nastal puã a na Václaváku bylademonstrace, stáli u okna a táta prohlásil -jsou to nacisti jen v jiné barvû uniformy.Já jedu pryã, tfieba v plavkách. ·el naamerickou ambasádu, kde dostal vízuma za pût mûsícÛ jsme jeli.

Táta mûl v Americe pfiíbuzné, ale zaãátkyasi nebyly lehké.

Pfiíbuzné mûl, Petschkové nebylichudí, ale mûli takovou filosofii, ÏenepÛjãují pfiíbuzným. Dali nám nûjaképeníze na první mûsíc, abychom mûliz ãeho Ïít, a pak uÏ nic. Byli jsme hroznûchudí a táta deset let nemohl najít stálézamûstnání.

Nemûl pro Ameriku Ïádnou správnouprofesi?

Právû. Byl plavec a v Americe nikdonevûdûl, co je vodní pólo. Bylo mu 44a nemohl se domluvit. Za to máma na‰lapráci hned. V New Yorku uÏ byla ãeskáemigrace z roku 1938 a byl tam i doktorSteinbach, maminãin praÏský gynekolog.V‰ichni vûdûli, Ïe pfiijeli - táta byl slavný,máma nebyla slavná, ale mûla reputacivýborné ‰vadleny. Máminou prvníamerickou klientkou byla JarmilaNovotná, kterou jí poslal Steinbach.A protoÏe zpívala v Metropolitní opefie,mûla máma hned dal‰í klientelu. Nevelkou...

... ale noblesní.Právû, podobnou klientelu jako tady.

Maminka hned zaãala pracovat, ale mûlahroznû tûÏký Ïivot. Celý den pracovalaa je‰tû musela vafiit, uklízet atd. Ale mûlapomoc - a to bylo moc krásné - Ivanaa Milenu Herbenovi, ti emigrovali krátcepo nás. Milena byla moje chÛva. Protomluvím ãesky.

Îili jste v New Yorku?Ano, na Manhattanu a Herbenovi Ïili

pût nebo ‰est blokÛ od nás. To byli mojiprarodiãe, mÛj dûdeãek a babiãka. Milenujsem milovala. Máma doma ‰ila a já bylas Milenou. Mûli jsme velice malý byt,myslím, Ïe dva pokoje. Jeden pokoj byladílna a druhý pokoj, kde jsme spali, byl vedne salon. Prvních deset let bylo velmitûÏkých, myslím z finanãního hlediska.Nemûli jsme peníze a táta nemûl práci. Alepodobnû Ïila v New Yorku i ostatnípováleãná emigrace - maìarská, nûmecká,rakouská, polská. Máma fiíkala, Ïe jejíãeská spoleãnost v New Yorku bylazajímavûj‰í neÏ tady; byli to vût‰inouintelektuálové, Ïidé i neÏidé, hodnûhudebníkÛ, lékafiÛ, právníkÛ atd.

Tatínek pak pfiece jen nûco na‰el?Po deseti letech se stal stfiihaãem

v továrnû na odûvy. V americkém odûvnímprÛmyslu pÛsobilo hodnû ÏidÛ. Komickébylo, Ïe tátÛv otec byl majitelem továrnya jeho syn se stal továrním dûlníkem.

Jaká byla spoleãnost tv˘ch rodiãÛ?¤ekla bych stfiedoevropská. Nejbliωí

pfiátelé byli Herbenovi a lidé kolemSvobodné Evropy. Ale i hodnû emigrantÛz Vídnû a z celé Evropy, Ïidé i neÏidé,napfiíklad i Nûmci, ktefií po pûtaãtyfiicátémmuseli z âeskoslovenska odejít. Bydlelijsme v západní ãásti Manhattanu, kde Ïiliasimilovaní evrop‰tí Ïidé. I máminyklientky patfiily do na‰í spoleãnosti. Málojsme se znali s polskými Ïidy, ti tvofiív Americe úplnû uzavfienou spoleãnost.Rodiãe mûli v rámci ãeské emigracebohatý kulturní a spoleãenský Ïivot. Jejichdosavadní praÏský Ïivot v New Yorkuvlastnû kontinuálnû pokraãoval.

Hrálo ve va‰í rodinû nûjakou roli nábo-Ïenství?

Táta mûl tradiãní, ale ne ortodoxnívýchovu. Chodil na náboÏenství, uãil sehebrejsky a na bar micva jej pfiipravovalrabín Feder, který tehdy pÛsobilv Roudnici. Jeho otec byl pfiedsedouÏidovské obce a dirigoval synagogálnísbor, kde byli muÏi i Ïeny, byla toreformovaná synagoga. Máma nechodilana náboÏenství a tvrdila, Ïe je ateistka.

Cítili tvoji rodiãe, uÏ vzhledem k svémuosudu, své Ïidovství? Teì nemám na myslipfiímo náboÏenství.

Urãitû ano. Máma pfied válkounevûdûla o Ïidovství vÛbec nic, alev Terezínû se hodnû nauãila, chodila napfiedná‰ky. A rozhodla se, Ïe její dûti musívûdût, co je Ïidovství. KaÏdý podzim násposílala do nedûlní Ïidovské ‰koly. JenÏeproblém byl v tom, Ïe táta byl sportovec.Dopadlo to tak, Ïe kdyÏ v nedûli pr‰elo, takjsme jeli do ‰koly, a kdyÏ svítilo slunce, jelijsme plavat nebo bruslit. Mám dva bratry,Tomík o tom nechtûl nic vûdût, nemûl anibar micva, je úplnû asimilovaný. Druhýbratr je nûco mezi a já jsem se vÏdyckyzajímala o bibli, o hebrej‰tinu, alei o ãe‰tinu, o Ïidovství a vÛbec o Evropu.

Taky jsi o tom hodnû psala, v âecháchvy‰ly tvé knihy „Dûti holocaustu“ a „Nalezená minulost“. Jak se to stalo?Mluvili rodiãe o sv˘ch váleãn˘ch záÏit-cích, jak jsi se k tomu tématu dostala?

První vûc bylo maminãimo ãíslo naruce. Bylo dost malé, ale protoÏe mámabyla vÏdycky ohromnû elegantní, pokaÏdéjsem si ho v‰imla, byla jsem na to úplnû

fixovaná. Táta ãíslo nemûl, asi proto, Ïe bylv Osvûtimi jen krátkou dobu. Moje mámabyla na americké pomûry velmi zvlá‰tní.Nikdy nelhala, nikdy nic neskrývala, nicnepfiedstírala, nehrála divadlo. Byla pfiímá,moÏná aÏ drsná, nikdy nic nezmûkãovala.A nejen o minulosti. Ostatní matkynemluvily s dûtmi o sexu, a kdyÏ mojepfiítelkynû chtûly nûco vûdût o manÏelství,o sexuálních vztazích nebo o antikoncepci,tak ‰ly za mou mámou. I jako ‰vadlenabyla nûco jako psychiatr, kaÏdý se jísvûfioval a ona v‰echno vûdûla. A vÏdyckyo v‰em otevfienû mluvila. Tak první vûcbylo to ãíslo. Druhá vûc byla, Ïe jsemnemûla babiãku a dûdeãka. KdyÏ jsem sedovûdûla, Ïe kaÏdé dítû má babiãku,zeptala jsem se Mileny, jestli mÛÏe býtmou babiãkou a ona fiekla, Ïe ano.

Ty sis vlastnû adoptovala babiãku.Ano, hroznû mû mrzelo, Ïe nemám

babiãku, i kdyÏ jsem vûdûla, Ïe je tospojené s válkou. KdyÏ jsem se mámyzeptala, proã nemám babiãku, tak fiekla -zabili ji. Kdo? Nûmci. Proã? ProtoÏe!Máma byla vÏdycky takhle pfiímoãará.A tfietí vûc byla, Ïe moji rodiãe se chovalijinak neÏ ostatní. Mûli vlastnosti, které jinírodiãe nemûli. A já dodne‰ka nevím, cobyla jejich skuteãná povaha a co zpÛsobilaválka. Táta ãasto vybouchnul, Ïil podle svépfiedstavy a dûlal jen, co sám chtûl.Nesná‰el, aby mu nûkdo fiíkal, co má dûlat,a nesná‰el uniformy - aÈ to byl policajt,ãí‰ník nebo ãlovûk u benzínové pumpy.Byl netrpûlivý, kdyÏ jsme ‰li do restauracea ãí‰ník nepfii‰el do dvou minut, tátavybouchnul a ‰li jsme pryã. Máma mifiekla, Ïe se tak chová, protoÏe byl v lágru.Máma nebyla výbu‰ná, máma bylamelancholická a já zase nevím, zda to mûlav povaze, nebo to souvisí s tím ãíslem.

Vrátím se je‰tû k tobû. âemu ses vûnovala,co jsi studovala?

Studovala jsem hudbu, ale uÏ jsem bylapod vlivem Jamese Baldwina a dal‰íchspisovatelÛ, ktefií psali o souãasnostiMyslím, Ïe Nalezenou minulost jsempsala i proto, Ïe moji rodiãe byli takambivalentní v tom Ïidovství, Ïe jsemchodila i nechodila do Ïidovské ‰koly a Ïejsem se potfiebovala nûco o nich dozvûdût.Po izraelské ‰estidenní válce jsem serozhodla, Ïe odjedu do Izraele, a studovalajsem tfii roky na univerzitû v Jeruzalémû.

Pokraãovala jsi ve studiu hudby? Ano, mám diplom z Jeruzalémské

univerzity. Nauãila jsem se hebrejskyi „Ïidovství“. A protoÏe tam byli studentiz celého svûta poznala jsem i „dûtiholocaustu“. KdyÏ jsem se vrátila doAmeriky, vystudovala jsem Ïurnalistickou

strana 14 kvûten 2005

‰kolu a zaãala pracovat jako Ïurnalistka. Tobylo v roce sedmdesát a já uÏ jsem vûdûla, Ïeo tûchto vûcech budu psát. Ale mÛj první ãlánekvy‰el v Jeruzalémû. V roce 1968 jsem bylav Praze a bydlela u otcových pfiátel. Vprvní denokupace mi fiekli, Ïe musím zÛstat v bytû,protoÏe je nebezpeãné jít ven. Mûli tam psacístroj a já jsem napsala své záÏitky z prvníhookupaãního dne. O tom, co jsem sly‰elazvenku, oãem mluvil rozhlas, jaké to je proÏívatinvazi. Poslala jsem ãlánek do Jerusalem Posta oni ho otiskli. V Americe jsem pracovala navolné noze. Psala jsem spí‰ hlub‰í studie.Rodiãe mi nemohli dávat peníze a potfiebovalajsem nûjakou trvalou práci. KdyÏ mi bylo 25zaãala jsem uãit Ïurnalistiku. Mûla jsem ‰tûstí,Ïe to bylo právû v dobû, kdy byl feminismus navzestupu a podniky chtûly zamûstnávat Ïeny.Byla jsem první Ïena, která uãila Ïurnalistiku naNew York University. Uãila jsem tam dvanáctlet. KdyÏ jsem se provdala, pfiestûhovala jsemse do Bostonu a neustála jsem lítala meziBostonem a New Yorkem. Bylo to stra‰nûnamáhavé, onemocnûla jsem a muselarezignovat. Bylo velice tûÏké vzdát se toho. AlemanÏel vydûlával dost, abych mohla psáta nedûlat si starosti o peníze. Vydala jsem pûtknih, ale to by mû neuÏivilo.

Jaké knihy to byly?První byla Dûti holocaustu. Pak jsem

vydala knihu o hudebnících. Jsou to studieo Leonardu Bernsteinovi, VladimíruHorowitzovi, o Yo-Yo Movi, JamesiGolowayovi a o divadelním fiediteli JoePappovi, který v ‰edesátých letech uvádûlHavlovy hry. Dal‰í kniha byla o Ïenû,Afriãance, která fiídí divadlo v Massachusetts.Pak jsem napsala knihu Nalezená minulost.V tûhotenství jsem nemohla psát a pfieloÏilajsem do angliãty knihu Hedy Kovályové Na vlastní kÛÏi. Teì pí‰u knihu, která sejmenuje První láska, je omnû aomé první lásce.Byl to hudebník, syn americké komunistky.

Zdá se, Ïe uÏ jsi na dráze a bude‰ stále psát.Ano, pí‰u kaÏdý den ráno a nemusím si

dûlat starosti, jestli vydûlávám nebo ne, mohu sivybrat a psát, o ãem chci.

To v‰echno ti umoÏÀuje tvÛj manÏel - fieknio nûm nûco.

Mám krásného muÏe. Vdala jsem se velicepozdû, bylo mi 36 let. KdyÏ jsem napsala Dûtiholocaustu, ãasto mû zvali na rÛzné besedy.Jednou jsem mûla pfiedná‰ku ve ·výcarsku a ontam byl jako posluchaã. Jmenuje se PatrickMehr. Jeho rodiãe pocházeli z Bukure‰ti, ale onse narodil v PafiíÏi. KdyÏ jsem ho poznala,pracoval pro americkou firmu, mluvil dobfieanglicky abylo pro nûj snadné pfiestûhovat se doAmeriky, kde mûl lásku i práci.

Velice ti dûkuji za rozhovor.S Helenou Epsteinovou hovofiila

Anna Lorencová

VZPOMÍNKY POMÁHAJÍ B¯T LEP·ÍMI

Calderara di Reno je název malého mûsteãka, leÏícího blízko Bolonû, kde se v leto‰-ním roce jiÏ poãtvrté odehrávalo vzpomínkové setkání u pfiíleÏitosti výroãí holocaustu.

Hlavní iniciátorkou tûchto dní (27. - 28. 1.) byla paní Piera Codazzi, profesorkaital‰tiny na zdej‰í ‰kole.

V prÛbûhu její dlouholeté výuky povaÏovala za nejdÛleÏitûj‰í výchovu mladých lidík pochopení minulosti a vzájemnému dorozumûní.

Paní Piera Codazzi dokázala s dal‰ími dobrovolnými spolupracovníky ze ‰kolyv Calderara di Reno zapojit do této nemalé akce i celou radnici mûsteãka v ãele s jehostarostou. Bez finanãní úãasti radnice by se akce nemohla vÛbec realizovat.

Leto‰ní dny holocaustu byly pfiedev‰ím vûnovány hrÛzným událostemv koncentraãním tábofie Neuengamme (blízko Hamburku), které se odehrály na koncidruhé svûtové války.

Nacistiãtí vûznitelé zde provádûli lékafiské pokusy na dvaceti dûtech z rÛznýchkoutÛ obsazené Evropy. Stopy po pokusech poté zahladili obû‰ením obûtí. Teprve pomnoha letech byla tato neuvûfiitelná událost odhalena a zdokumentována. Dochovalyse i fotografie dûtských obûtí.

Paní profesorka Piera Codazzi sepsala, inscenovala a zreÏírovala pfiíbûh dûtíz Neuengamme a tak vzniklo divadelní pfiedstavení o 3 dûjstvích. V místním divadlev Calderara di Reno se v naplnûném sále s 300 místy rozvíjelo neuvûfiitelné dramas bezprostfiedními hereckými výkony ‰kolních dûtí z mûsteãka.

Divadelní pfiedstavení se opakovalo tfiikrát. Pro nejmen‰í ‰kolní dûti, pro mládeÏa nakonec pro rodiãe. PokaÏdé ho doplnila diskuse s pozvanými hosty z PamátníkuNeuengamme, terezínskými úãastníky holocaustu a spoluvûznûm italskéhospisovatele Primo Leviho.

Piera Codazzi vloÏila do hry z Neuengammu i zmínku o terezínských dûtech,které kreslily a psaly básnû. Znala knihu „Motýli tady neÏijí“, jejíÏ ver‰e ãastopouÏívala pfii výuce o holocaustu. Poté, co si ovûfiila, Ïe jedna z autorek Ïije, pozvalamû i mého manÏela (také pro‰el jako dítû Terezínem), abychom svými autentickýmivýpovûìmi potvrdili její zámûr - výchovu k toleranci.

Kromû divadelního pfiedstavení uspofiádala Piera Codazzi výstavu o dûtechz Neuengamme s bohatým dokumentaãním materiálem vãetnû informace o Památníkuv Neuengamme a pfiipomenutí této historie pojmenováním ulic po umuãených dûtech.

V rámci dnÛ holocaustu byl také uveden velice zdafiilý ãtrnáctiminutovýdokument s výpovûdí paní Elisy Springer, vûznûné v Osvûtimi, která loni zemfiela.

Jedna z hlavních vût provázející dny holocaustu v Calderara di Reno byla: Tyto vzpomínky nám pomáhají, abychom byli lep‰ími.

Co dodat? Paní Pieru Codazzi jsme pozvali na náv‰tûvu Prahy a Terezína, s nadûjí,Ïe bude patfiiãnû uvítána pfii prohlídce terezínského ghetta a praÏských Ïidovskýchpamátek. Doufám, Ïe její výjimeãná snaha najde odezvu v dal‰í vzájemné spolupráci.

Alena Munková

kvûten 2005 strana 15

Jako prÛvodce jezdím do Terezínaa Osvûtimi. Doprovázím vût‰inou americkéÏidy, ale nejen je. Za svých tfií pobytÛv USA jsem se pfiesvûdãil - alespoÀ sedomnívám - Ïe se Ïivot mnoha AmeriãanÛskládá z vÏitých a obecnû uznávanýcha nepfietrÏitû pouÏívaných kli‰é. Patfií k nim,Ïel, i zápisy v náv‰tûvních kniháchv terezínském muzeu: „Holocaust nesmíbýt nikdy zapomenut!“

Obávám se, Ïe se opakuji a Ïe jsem to uÏkdysi napsal. Byl bych totiÏ spokojen,kdyby nebyl holocaust zapomenutpfiedãasnû, pfiíli‰ brzy. „Nikdy“ mi pfiipadábýt pfiíli‰ zboÏným pfiáním. MoÏná, Ïe bybylo skvûlé, kdyby byl alespoÀ chápána pochopen tûmi, ktefií o nûm jenom ãetlinebo zhlédli filmy ãi televizní pofiady.

Mé zku‰enosti a zejména ãerstváabsurdní otázka (12. 8. 2004), která mûvlastnû motivovala k napsání tohoto ãlánku,mi v tomto smyslu pfiíli‰nou nadûji nedávají.

Byl jsem v Terezínû se dvûma ame-rickými Ïidovskými dvojicemi, vzdûlanýmia inteligentními lidmi. Pfiesto mi jedenz muÏÛ poloÏil tuto otázku:

„Proã jste dovolili, aby vás v lágrech takponiÏovali a týrali? Proã jste se na esesákynevrhli?“

„Byli jsme bezbranní, polomrtvíotrockou dfiinou a hladem. Byli by násv lep‰ím pfiípadû okamÏitû postfiíleli,v hor‰ím umuãili.“

„Ale bylo vás pfiece o tolik víc, aspoÀnûktefií by to pfieÏili.“

Nebývám, Ïel, dostateãnû pohotovýa podobné naivní (naivní je v tomtopfiípadû eufemismus) otázky mû natolikzaskoãí, Ïe se nezmohu na okamÏitou,stejnû naivní odpovûì. Lépe fieãeno stejnûnaivní otázku. Nesmyslné otázky mûnapadají obvykle aÏ poté, co pfiíslu‰nouabsurditu „strávím“. Je sice nepatfiiãnéodpovídat na otázku otázkou, alev pfiípadech, jako je tento a nûkteré dal‰í,je namístû oplatit nesmysl nesmyslem.

Tedy teprve dodateãnû jsem pfii‰el naadekvátní odpovûì - otázku:

„Proã nepfiimûli ameriãtí Ïidé svouvládu, aby vystavila vstupní vízapfiinejmen‰ím pro pÛl milionu evropskýchÏidÛ? Rozhodnû by nebyli v nebezpeãízastfielení ãi umuãení jako Ïidov‰tí vûzniv koncentrácích.“

Mnozí nav‰tûvují bývalé terezínskéghetto s nereálnými pfiedstavamia neskrývají své hluboké zklamání nadjejich neuskuteãnûním. Chtûjí se podívatdo jednotliv˘ch kasáren a domÛ a spatfiittam trojpodlaÏní postele - a zÛstaÀmeu absurdity – s uboh˘m majetkemtehdej‰ích vûzÀÛ, nejlépe i s tûmi vûzni.

Dávají nepokrytû najevo i své rozhofiãenínad tím, Ïe se civilisté, vyhnaní ze svých

domovÛ a bytÛ esesáky v polovinû roku1942, nastûhovali po válce nazpût - dovlastních domÛ a bytÛ. Uklidní je pouzeuji‰tûní, Ïe v Terezínû neÏijí Ïádní Ïidé.

Kdysi se mû v Malé pevnosti zeptalamerický Ïidovský pár z Texasu (asikolem ãtyfiicítky), zda si dûti esesáckýchdozorcÛ v Malé pevnosti hrálys Ïidovskými dûtmi v ghettu. Ostatníturisté odpovûdûli za mne a jejich právemrozhofiãené reakce by si ona dvojice stûÏí„dala za rámeãek“. Ukázalo se, Ïe tazateléo holocaustu nic neãetli, ani nevidûli filmãi televizní pofiad. TûÏko uvûfiitelné, leãzfiejmû pravdivé.

Mladý Ameriãan si ode mne vyslechl,Ïe nûktefií vûzni obãas z Terezína na 2-3dny uprchli s pomocí ãeských ãetníkÛa vrátili se stejnou cestou zpût, protoÏenena‰li nikde azyl. A také, Ïe byl v Terezínûhlad. Zfiejmû ãtenáfi dobrodruÏných kniha divák televizních fantazií si to spojila napadla ho tato „geniální“ my‰lenka:

„Tak to jste mûli utéct a pochytat nalouce divoké králíky a pomnût se.“

SnaÏil jsem se mu vysvûtlit, Ïe to ne‰loa proã to ne‰lo, ale on trval na svém:

„Já bych to urãitû udûlal!“V Osvûtimi se kdysi zeptal mladý

Ameriãan mého známého, ‰výcarskéhonovináfie, Ïijícího v Praze:

„Co dûlali va‰i advokáti? Proãneprotestovali?“

Jak je známo, v USA lze cokoli zaÏalovata o cokoli se soudit. A také Ïe se soudí.

„Byl v Terezínû supermarket?“ zeptalse mû naprosto váÏnû americký turista.

ZaraÏen nehorázností otázky a z ne-dostatku pohotovosti jsem pouzeodpovûdûl, Ïe ne. Teprve pozdûji jsempfii‰el na adekvátní odpovûì, hodnousvým charakterem uvedené otázce.

JestliÏe bych je‰tû nûkdy dostal tutohlubokomyslnou otázku, mám pfiipravenututo odpovûì:

„Samozfiejmû, Ïe byl, jako ve v‰echghettech v období holocaustu. Îel pouzesupermarket, nikoli hypermarket. Aleobãas, na‰tûstí jen obãas, nebyl sortimentfrancouzských sýrÛ a vín dostateãnû pestrýa ‰iroký, a byly dokonce i dny, kdy na trhuchybûly ústfiice, langusty a kaviár.“

Pochybuji ov‰em, Ïe by tazatel pochopilsarkasmus odpovûdi.

Ale nejen Ameriãané kladou obãaspodobné otázky (co do jejich charakteru).Nûmecký turista ode mne Ïádal potvrzenísvého pfiesvûdãení, Ïe na Starém Ïidov-ském hfibitovû je GolemÛv hrob.

Naivní („naivní“ opût jako jemnénaznaãení charakteru otázky) reakce se lzedoãkat kdykoli kdekoli. KdyÏ jsem pfiijelpoprvé (2000) pfiedná‰et do Finska,seznámili mne organizátofii pfiedná‰ek a míhostitelé s jejich pfiítelem v Helsinkách,ortodoxním Ïidem. Po srdeãném pfiivítáníse mû Eli zeptal:

„Jsi ortodoxní?“„Nejsem.“„Tak nejsi Ïid.“Tentokrát mi kupodivu svitla správná

odpovûì okamÏitû:„·koda, Ïe to fiíkበmnû a Ïes to nefiekl

Hitlerovi.“

Bylo by zcela nesprávné, kdyby si popfieãtení tohoto ãlánku udûlal ãtenáfipfiedstavu, Ïe prÛvodci mají co do ãinûnípouze s tak naivními turisty a zejménaz USA a s Ïidy z USA. Vybral jsem jennûkolik absurdních pfiípadÛ. PfieváÏnávût‰ina tûch, s nimiÏ jsem se setkal, jsouvzdûlaní a pouãení lidé, jeÏ je potû‰eníprovázet a s nimiÏ stále udrÏuji kontakt.

Pavel Stránsk˘

O ABSURDITù

DDooppoorruuããuujjii.. .. ..DDooppoorruuããuujjii.. .. ..Velice ráda ãtu prózy Ivana Klímy a dodnes si pfiipomínám hezké chvíle, strávené pfii

ãetbû jeho knih jako „Má veselá jitra“, „âekání na tmu, ãekání na svûtlo“, „Moje prvnílásky“, „Premiér a andûl“, „Soudce z milosti“, ãi „Velký vûk chce mít téÏ velké mordy“.Ale Ïádnou z nich nemohu srovnat s pocity, které ve mnû vyvolala jeho poslední (?)kniha „Moje nebezpeãné výlety“, vydaná roku 2004 v nakladatelství Academia.

Zajisté je to tím, Ïe prvních tfiináct povídek, pravdûpodobnû aspoÀ trochuautobiografických, i mne vrátilo do mladých ãasÛ, proÏitých v Terezínû a takpodobných tomu, co jsem na‰la v knize. I pohled a názory, s nimiÏ se autor i po letechodstupu dívá na tehdej‰í Ïivot, plnû sdílím.

Nepochybuji proto, Ïe kaÏdý z na‰ich ãtenáfiÛ, který po této kníÏce sáhne, budespokojen. Klíma umí i o vûcech nejváÏnûj‰ích psát trochu nadlehãenû, úsmûvnû,prostû a pfiesnû. Taková povídka „Mengele“ navozuje celou fiadu otázek mravnosti,odplaty a odpou‰tûní, vyrovnávání se se svûdomím, zapomínáním a podobnýmiproblémy morálky dne‰ního svûta s takovou naléhavostí, jak to umí jen opravdovýspisovatel. âetla jsem pochopitelnû uÏ mnoho knih o osudech lidí postiÏenýchholocaustem, ale snad Ïádná mû tak nezaujala jako tato. PÛsobivé je i to, Ïe je psánav 1. osobû, a nepochybnû autorovo vypravûãské umûní.

Bylo by nespravedlivé, kdybych zÛstala jen u prvních povídek z doby váleãnéa nezmínila se i o dal‰ích, ãerpajících z období totality. Ve v‰ech se vÏdy znovuobjevuje problém viny a mravní odpovûdnosti.

Neváhejte a knihu si pfieãtûte. Nebudete litovat. Eva ·tichová

strana 16 kvûten 2005

Pozvání na PraÏsk˘ hradV rámci leto‰ního 60. výroãí

osvobození byli bývalí vûzÀové pozvánii na PraÏský hrad. Prezident âeskérepubliky, spolu s âeským svazembojovníkÛ za svobodu, nás pozval naslavnostní shromáÏdûní u pfiíleÏitosti 60.výroãí osvobození koncentraãního táboraBuchenwald, k nûmuÏ byli pfiizváni i dal‰ívûzni. Setkání se konalo 7. dubna ve·panûlském sále. Po oficiálním zahájenípromluvil prezident republiky Václav Klausa po nûm dal‰í fieãníci, pfiedstavitelé vûzÀÛ.

V následujícím programu zahráladechová hudba Hradní stráÏe a hradníkuchafii nám pfiipravili bájeãné obãerstvení.

L. A.

UÏ sám název setkání byl odli‰ný neÏobvykle, ‰ir‰í byl i okruh pofiadatelÛ,kterými byli Ústfiední výbor âeskéhosvazu bojovníkÛ za svobodu, PamátníkTerezín a obû dotãená mûsta - Terezína Litomûfiice. Tentokrát jsme si spoleãnûpfiipomnûli osvobození v‰ech nacistickýchvûzeÀských zafiízení na území Terezínaa Litomûfiic. Vedle osvobození ghettai osvobození Malé pevnosti, která se odãervna 1940 stala policejní vûznicípraÏského gestapa, urãená zejména propolitické vûznû, a koncentraãního táborav Litomûfiicích, který vznikl v roce 1944jako poboãka tábora Flossenbürg.VûzÀové tam budovali podzemní továrnypod krycími názvy Richard I a Richard II.(Shodou okolností byla v tomto tábofiei skupina mladých Ïidovských muÏÛ.Pfiihlásila se do Litomûfiic dobrovolnûv tábofie Kaufering, v nadûji, Ïe sedostanou do âech a do blízkosti Terezína.PfieÏil jen jediný z nich.)

Úãast na shromáÏdûní byla veliká, jenz Prahy pfiijely ãtyfii autobusy. Dopoledníãást jednání se konala v terezínskémKulturním domû. Jednání zahájil fieditelPamátníku Terezín Jan Munk. Hlavníprojev pfiednesl místopfiedseda SenátuParlamentu âR Petr Pithart, jako vÏdydokonale obeznámen s problematikou.Mimo jiné upozornil na váÏné selháníi rÛzných demokratických politikÛ, ktefiíudrÏovali vztahy s nacistickýmNûmeckem, jednali s jejími pfiedstavitelii samotným Hitlerem. Pfiipomnûl rovnûÏ,Ïe i v nejkrutûj‰ích táborových pod-mínkách vûzÀové nesãetných národÛ

vytváfieli jednotu, navazovali pfiátelstvía tím vlastnû dali i urãitý základ dne‰nímuvývoji. Pro bývalé vûznû, odbojovépracovníky, lidi bojující se zbraní, prohrdiny i pro obûti je dÛleÏité jaký postojk nim jejich vlády zaujímají, jak se k nimchovají a uctívají jejich památku. Je toi jedno z hledisek, podle nûhoÏ lze národya státy hodnotit obecnû.

Zástupce bývalých politických vûzÀÛz Malé pevnosti Jifií Tamchyna vzpomnûlna nelidské zacházení s vûzni, a pfiipomnûli konkrétní velitele a dozorce, jejichkrutost, týrání a zabíjení vûzÀÛ. I pfiitomv‰ak upozornil, Ïe v nejhor‰ích pod-mínkách Ïili na Malé pevnosti Ïidov‰tía také sovût‰tí vûzni.

Za vûznû terezínského ghetta pro-mluvila pfiedsedkynû Terezínské iniciativyDagmar Lieblová – její krátký projev vámpfiedkládáme v plném znûní:

„VáÏené dámy, váÏení pánové, milípfiátelé, kdyÏ jsme se na jafie 1945 doãkaliosvobození, sotva jsme si umûli pfiedstavit,co nás ãeká. Ti mlad‰í zaãali dohánûtzame‰kané vzdûlání, ti o nûco star‰ízakládali rodiny, vraceli se ke svémupovolání nebo hledali jiná zamûstnání.âekali jsme - vût‰inou marnû - zda sepfiece jen nevrátí nûkdo z rodiny, pfiíbuzní,známí. Zvykali jsme si na normální Ïivot,zaãínali jsme mít obyãejné kaÏdodenníÏivotní starosti. Od té doby uplynuloneuvûfiiteln˘ch ‰edesát let. Zmûnili jsmese, zestárli, vychovali jsme dûti, radujemese z vnouãat, mnozí z nás i z pravnouãat.Jsme ‰Èastni, Ïe jsme pfieÏili a vidíme-lina‰e potomky, mÛÏeme mít oprávnûn˘

pocit vítûzství nad hrÛznou ideologiígenocidy. Ano, mÛÏeme se radovat, av‰aktato radost není úplná a bez v˘hrad. PárkrokÛ odtud v Muzeu ghetta, v místnosti,která b˘vala kdysi znám˘m domovem ãíslojedna, jsou kolem dokola po stûnáchnapsána tisíce jmen. Jmen chlapcÛa dûvãat, kter˘m v dobû, kdy je‰tû Ïili,nebylo ani patnáct let. Nemûli to ‰tûstí,jako jsme mûli my, a neu‰li koneãnémufie‰ení. Bylo jich mnohem víc neÏ nása zÛstala po nich mezera, která se nikdynemÛÏe zacelit. VÏdyÈ i oni by mûli dûti,vnouãata a pravnouãata. Nechybí tedyjenom oni, ale i dal‰í generace, místonichÏ zÛstala jen nikdy nezhojená ránaa bolest. A tak pfii oprávnûné radosti,kterou máme z toho, Ïe mÛÏeme oslavovattoto krásné v˘roãí, nezapomínejmea doufejme, Ïe nezapomene nikdo aÏ tu animy nebudeme.“

Následující projev byl zcela neoãekávaný.Ohlá‰en byl pfiedstavitel koncentraãníhotábora Litomûfiice, kdyÏ na pódium nastoupilpfiedstavitel Sovûtské armády, kteráosvobodila Terezín, zfiejmû ãlen nebo vedoucídelegace, která byla na setkání pozvána.

Mluvil rusky a projev nikdo nepfie-kládal. Dikce a hfiímavost táborovéhoprojevu nám pfiipomnûla doby, které uÏbychom nechtûli zaÏít. Mráz bûhal pozádech.

Oficiální dopolední ãást zakonãili je‰tûkrátké projevy starosty mûsta Terezín JanaHorníãka a starosty Litomûfiic JaroslavaChlupáãe.

Pokraãování dopoledního programubylo vûnováno hudbû. Klavíristka Jitkaâechová a violoncellista Jan Páleníãekzahráli skladby Antonína Dvofiáka,Bedfiicha Smetany a Bohuslava MartinÛ.Dvofiákovy Biblické písnû zazpíval PeterMikulá‰. Pfiipomnûli jsme si pfii tom KarlaBermana, který je v Terezínû rovnûÏ zpíval.

V dal‰í ãásti programu byla na Malépevnosti zahájena neobyãejnû pÛsobivávýstava uspofiádané k 60. výroãí osvo-bození represivních zafiízení v Terezínûa Litomûfiicích. Expozice potvrdila osvût-lující slova Vojtûcha Blodiga, Ïe je toojedinûlá výstava, jaká dosud v PamátníkuTerezín nebyla. Pfiipomíná v‰echnavûzeÀská zafiízení v Terezínû i Litomûfiicícha boj o pfieÏití jejich vûzÀÛ. Na fotografiíchpfiibliÏuje situaci zaãátku roku 1945, kdy doghetta, Malé pevnosti i litomûfiickéhotábora pfiicházely evakuaãní transportyzbídaãených, polomrtvých i mrtvých vûzÀÛz rÛzných koncentraãních táborÛ a pochodÛsmrti. Oslabení vûzni z velké ãásti nemohliodolat nákaze tyfu a dal‰ích chorob.

Vzpomínkové shromáÏdûní k 60. v˘roãí osvobozenírepresivních zafiízení v Terezínû a Litomûfiicích

6. kvûtna 2005

kvûten 2005 strana 17

O Ïivot vûzÀÛ obûtavû bojovali dobro-volníci z ghetta i dal‰ích zafiízení,zdravotní personál âeské pomocné akcea Rudé armády. Výstava je vûnovánapamátce obûtí.

Poslední oficiální ãástí programu bylopoloÏení vûncÛ na Národním hfibitovûv Terezínû. Vedle Petra Pitharta je poloÏilizástupci v‰ech pofiádajících organizací. ZaTerezínskou iniciativu to byla DanaLieblová, Anna Hyndráková a PavelWerner. Celou akci provázel vedlevojenské hudby i hustý dé‰È.

Po skonãení programu byli v‰ichniúãastníci pozváni do bývalýchMagdeburských kasáren k „dokonalémuterezínskému obãerstvení“. Dokonalostpfiípravy se projevila jako obvyklei nádhernou kvûtinovou výzdobou vev‰ech místnostech.

L. A.

PRAÎSKÁ DIVADLAV OSTRAVù

Je pro nás velkým záÏitkem, kdyÏnav‰tívíme v Ostravû nûkteré pfiedstaveníznámých praÏských divadel. ZáÏitkemtûÏko dostupným, protoÏe divadla hrajív pfiedplatitelském cyklu, který je drahý,a zbylé vstupenky na pokladnû obvykle uÏnejsou.

Výbor Terezínské iniciativy pro násv roce 2004 zakoupil ãtyfii abonentnílegitimace, které jsou k dispozici nasekretariátû ÎO v Ostravû (telefon 596 621354) pro v‰echny ãleny TI. A tak jsmev loÀském roce vidûli Studio Y, Divadlobez zábradlí, Divadlo pod Palmovkou, aletaké Rado‰ínské naivné divadloz Bratislavy a dal‰í. VyuÏití lístkÛ bylostoprocentní, kromû pfiihlá‰ených zájemcÛmáme obvykle i nûkolik náhradníkÛ.V‰ichni se jiÏ tû‰íme na sezónu 2005.

Pfiedplatné je hrazeno z fondu manÏelÛZelinkových.

Vûra Andrysíková, Ostrava

Bylo nás pût . . .. . . ne sice veselých chlapcÛ, ale star‰ích

Ïen, které se pfied ‰edesáti lety jako mladédívky doãkaly dne, kdy se zase staly lidmi.

Teì, 23. dubna, se tûch pût vydalo domíst, kde byly vedeny jako vûzeÀská ãísla,ale v nových pamûtních knihách uÏ na‰lytaké svá jména.

To místo je bývalý koncentraãní táborFlossenbürg, kde se letos se‰li bývalívûzÀové tohoto lágru, ale i pozÛstalí potûch, ktefií Ïel podlehli, buì zde v tábofie,v jeho poboãkách, nebo na pochodechsmrti. Pfii‰li z rÛzných zemí Evropy, odFrancie a Belgie aÏ po Ukrajinua Bûlorusko. Také ãeských úãastníkÛ byloasi dvacet a mezi nimi nás pût Ïen, které sepo rÛznû dlouhé dobû, proÏité v Terezínû,

ocitly v fiíjnu 1944 v Birkenau a poté bylydeportovány na práci do Freiberguv Sasku, který byl také aussenlágremkmenového tábora Flossenbürg.

V dubnu 1945, kdy Tfietí fií‰e skomíralaa k Freibergu se blíÏila fronta, pfii‰elrozkaz k pfiesunu do Flossenbürguv Bavorsku. Nacpáno do otevfienýchnákladních vagonÛ bylo 500 Ïenodvleãeno. Po strastiplné cestû podélãeských hranic, pfies známá a nám milámísta - PlzeÀ, Klatovy, Nýrsko, DomaÏlice- jsme se blíÏily k urãenému cíli, kterýv‰ak SS musela zmûnit, protoÏeFlossenbürg byl 23. dubna osvobozenamerickými vojsky. Nበvlak smrti tedypokraãoval pfies Budûjovice doMauthausenu, kde jsme se pak i mydoãkaly 5. kvûtna svobody.

Leto‰ních mohutných oslav, kterýchjsme se s ostatními bývalými vûzniúãastnily, byli svûdky i pfiedstavitelé vládz Nûmecka, Polska, Ukrajiny a âeskérepubliky. Vyjádfiili vÛli tûchto státÛzabránit jakékoli formû násilí, které nanás, i zde ve Flossenbürgu, páchali nacisté.Jménem spolkové a bavorské vlády se zaminulá pfiíkofií omluvili pan JoachimGauck, vícepremiér pan Beckstein a paníministynû Renata Schmidt. Dal‰ímifieãníky byli polský ministr panPrzewoznik a námûstek ministra zahraniãíâeské republiky pan Pavel Svoboda.Jímavý projev pfiednesl i zástupcebývalých vûzÀÛ, dnes lékafi v USA, pfied60 lety malý, dvanáctiletý Ïidovskýchlapec z Polska, kterému vyvraÏdilinacisté celou rodinu a jeho veFlossenbürgu skrýval a zachránil ãeskývûzeÀ Milo‰ Kuãera.

Souãástí dva dny trvajícího a výbornûorganizovaného setkání byly takérozhovory s mládeÏí, reportáÏe bavorskételevize a rozhlasu a úãast mladýchNûmcÛ z okolí pfii kladení vûncÛ a pietníchshromáÏdûních.

Byli jsme v‰ichni obklopeni aÏdojemnou péãí a pozorností. Nበdík za topatfií vedení Památníku Flossenbürg.

Za v‰ech pût úãastnic z PrahyEva ·tichová

Agentura domácí péãe JASAgentura domácí péãe JAS pfii

Îidovské obci Brno má za sebou jiÏ témûfirok ãinnosti. Vznikla díky finanãní pod-pofie nûmecké nadace „Erinnerung,Verantwortung und Zukunft“ a Nadaãníhofondu obûtem holocaustu.

V názvu JAS, coÏ je zkratkou TheJewish Agency for Seniors, se ukrývá jejíhlavní poslání, poskytnout profesionálnísociální a zdravotní sluÏby pro seniory,ãleny Ïidovské obce, nûkdej‰í obûtinacionálnû socialistického násilí. Díkyna‰í péãi budou mít moÏnost co nejdélepobývat ve svém vlastním domovû - tj.sociálním prostfiedí, na které jsou zvyklí.Zlep‰í se jejich nezávislost a bezpeãnost,bude moÏno na minimum zkrátit a omezitnutnost ústavní péãe.

Odbornou zdravotní péãi (injekce,pfievazy, odbûry krve a jiné) poskytujíregistrované zdravotní sestry, v rámcipeãovatelských sluÏeb pomáhají peão-vatelky klientÛm s ãinnostmi, které uÏsami nezvládají (pomoc s hygienou, úklid,nákupy, pochÛzky), sociální pracovnice jeklientÛm nápomocna s vyfiizováním Ïá-dostí na úfiadech, s jakýmikoliv problémytýkajícími se sociální oblasti.

Oslovili jsme seniory ÎOB, spolu-pracujeme s vedoucí Terezínské iniciativyv Brnû, na‰e sluÏby jsme nabídli téÏãlenÛm Hidden Child. K dne‰nímu dnimáme uzavfienu smlouvu se 40 klienty,nûkterým poskytujeme péãi i vícekrátdennû. Mûsíãnû vykonáme kolem 200náv‰tûv. Pravidelnû nav‰tûvujeme i na‰eklienty mimobrnûnské, kterým podlejejich potfieb pomáháme zajistit odpoví-dající sluÏby v místû bydli‰tû.

Zfiídili jsme pÛjãovnu kompenzaãníchpomÛcek, díky spolupráci s praÏskouagenturou domácí péãe EZRA je 10 na‰ichklientÛ napojeno na pult tísÀového volání.V Domovû dÛstojného stáfií Betaniev Brnû - Malomûfiicích máme smluvnûzaji‰tûno pfiednostní právo pfii obsazování5 lÛÏek na‰imi seniory, ktefií z rÛznýchdÛvodÛ nemohou déle pobývat ve svémbytû. Samozfiejmostí je doprava seniorÛk lékafii, na bohosluÏby a spoleãenské akcev rámci obce.

Je dobfie, Ïe jsme mûli moÏnost zfiídittuto instituci. Stávající klienti udávají vût‰ípocit jistoty, protoÏe jim odpadly starostis tím, jak zajistit ãinnosti, které uÏnezvládají vlastními silami. Ostatníoslovení seniofii oceÀují, Ïe se majív pfiípadû potfieby na koho obrátita nezÛstanou bez pomoci.Hana ·punarová, vedoucí sestra ADPJAS, ÎOB - tfi. kpt. Jaro‰e 3, 602 00 Brno,Tel.: 545 244 138, 736 614 148

JOM HA ·OA 5765 (2005)Jen jednou za rok se v Pinkasovû

synagoze zapalují svíce. Bylo tomu taki letos 5. kvûtna pfii pfiíleÏitosti vzpomín-kové tryzny za obûti ‰oa. V‰ichni, ktefiípfii‰li, vzpomínali na 6 milionÛ, kterým se nepodafiilo pfieÏít válku.

Svíce zapálil pan Artur Radvanský,byla ãtena jména z Terezínské pamûtníknihy, rabín Karol Sidon pfiispûl úvahou „Proã se nezfiítila nebesa?“.

Nevzpomínáme jen tento jediný den,ale stále, na‰i blízcí nám pofiád chybí.

E.F.

Havi Ben Sasson: EXPRESSIONS OF RESISTANCE (V¯RAZY ODPORU)„Sebeobrana v ghettu je realitou. Îidovsk˘ ozbrojen˘ odboj a pomsta jsou fakta. Byl jsem svûdkem obrovského hrdinného zápasuÏidÛ v boji. . .“(Z posledního dopisu Mordechaie Anielewicze)

Napsáno pro studenty 9. a 10. roãníkÛ na poãest 60. výroãí povstání ve Var‰avském ghettu. Program spoãívá na premise, Ïe je nutnopochopit hrÛzné podmínky Ïivota ÏidÛ v tomto ghettu, aby bylo moÏno docenit jejich boj s nacisty. KaÏdé jednotlivé rozhodnutí bylorozhodnutím o Ïivotû ãi smrti.

Autor pracuje v Mezinárodní ‰kole studia holocaustu, v oddûlení Vývoje programÛ a uãiva.

Leah Goldstein: GENERATION TO GENERATION: SHARING THE LEGACY(GENERACE GENERACI: SDÍLENÍ ODKAZU)„Je m˘m pfiáním ku prospûchu Ïidovstva a celého lidstva, aby Yad Vashem byl místem vzpomínek na holocaust, místem, na nûmÏ se vzpomínky na holocaust a pouãení z nûho pfiená‰í z generace na generaci, na vûky vûkÛ.“ (Moshe Katsav, prezident Státu Izrael)

V Yad Vashem dojde k historickému multikulturnímu mezinárodnímu setkání pfieÏiv‰ích holocaust a jejich rodin od 4. do 9. kvûtna2005, k 60. výroãí konce II. svûtové války.

Dr. David Silberklang: ALIEN, HOSTILE, DANGEROUS - The Image of the Jews in the Polish - Catholic Press in the 1930s(CIZÍ, NEP¤ÁTELSK ,̄ NEBEZPEâN¯ - Obraz ÏidÛ v polském katolickém tisku ve 30. letech)

Cizí . . .nepfiátelský . . .nebezpeãný . . .jed . . .nesvéprávný . . .nenávistný . . .nepfiátelé . . .zhoubný . . .korumpující . . .nádor . . .pornografický . . .podvodný . . .parazité . . .‰elmy . . .

Tento popis ÏidÛ nebyl pfievzat z nacistické ideologie, nýbrÏ z intelektuálního polského katolického tisku 30. let minulého století.Dr. Dariusz Libionka, star‰í pfiedná‰ející v Historickém Institutu Polské Akademie vûd ve Var‰avû, cituje citaci za citací, autora po

autoru, ‰éfredaktora za ‰éfredaktorem, ãasopis za ãasopisem. „Îidovská otázka“ byla tehdy hlavním tématem polského politickéhoÏivota a pouÏívaný jazyk se neli‰il v niãem od nacistického. Sdûlovací prostfiedky se nejvíc obávaly asimilovaných ÏidÛ. Vydavatelãasopisu GLOS NARODU napsal v roce 1937: „Tento Ïid je nástrojem destrukce a samotný judaismus - a z definice i jeho tradiãnípfiíslu‰níci - je dvojaký . . .nemorální . . .prázdný . . .formalizované náboÏenství i forma materialismu.“

VáÏený uãenec a knûz Stanislav Trzeciak byl nejznámûj‰ím obráncem „ProtokolÛ“ a ve 30. letech minulého století mûl znaãnýokruh ãtenáfiÛ svých ãlánkÛ pfiedev‰ím v ãasopise PRZEKLAD KATOLICKI. Oznaãoval judaismus za systém pohrdání, beze stopykfiesÈanského odpou‰tûní a lásky.

Krakovský arcibiskup Adam Sapieha varoval pfied Ïidovskými zamûstnavateli, zaslepenými chtivostí, vykofiisÈujícími a pasoucímise na lidské bídû.

KdyÏ po nûm Ïádali po válce zbylí pfieÏiv‰í Ïidé, pfiedstavení Ïidovské obce, aby odsoudil antisemitismus a fyzické útoky na Ïidyv Polsku, nevûdûl, jak si poãít.

Jistû, v‰ichni Poláci nebyli pfiisluhovaãi nacismu. Ale pováleãný postoj k ÏidÛm, zejména polské katolické církve, dokazuje, jakmálo se zmûnilo.

Yifat Bachrach: ROMANIA DECLARES HOLOCAUST REMEMBRANCE DAY(RUMUNSKO VYHLA·UJE DEN VZPOMÍNEK NA HOLOCAUST)

Rumunsko vyhlásilo 9. fiíjen Dnem vzpomínek na holocaust. O tomto dni v roce 1941 bylo deportováno 21 000 ÏidÛ z Bukovinya Besarábie na smrt z nafiízení fa‰istického vÛdce Iona Antonesca.

Leah Goldstein: A VIEW TO MEMORY, THE NEW HOLOCAUST HISTORY MUSEUM(POVZBUZENÍ PAMùTI, NOVÉ MUZEUM HISTORIE HOLOCAUSTU)

Svûtoznámý architekt Moshe Safdie stojí pfied obtíÏným problémem: zakomponovat nové muzeum do náv‰tûvnické trasy YadVashem, uãinit Vzpomínkovou halu (Hall of Remembrance) hlavní komponentou muzea a udrÏet ráz okolní krajiny. Zvolil koncepcipodzemního schématu a trojúhelníkovou strukturální formu, rozliãné osvûtlení, umûlé i pfiírodní. Muzeum má být otevfieno v bfieznu 2005.

Leah Goldstein: INVASION AND ANNIHILATION (INVAZE A VYHLAZENÍ)Yitzhak Arad: HISTORY OF THE HOLOCAUST: THE SOVIET UNION AND THE ANNEXED AREAS (DùJINY HOLOCAUSTU: SOVùTSK¯ SVAZ A ANEKTOVANÁ ÚZEMÍ)Yad Vashem, 2004, sv. I - 68 s., sv. II - 524 s.

Poslední svazek kritické kniÏnice se zabývá dûjinami holocaustu a údûlem ÏidÛ za nacismu poprvé, pokud jde o Sovûtský svaza anektované zemû (vãetnû baltických státÛ, Besarábie a Severní Bukoviny, Západního Bûloruska a Západní Ukrajiny). PrÛlom nastalotevfiením sovûtských archivÛ koncem 80. a poãátkem 90. let. Kromû toho byla zaznamenána fiada svûdectví ruských imigrantÛ do Izraele.

Vyhlazování sovûtských ÏidÛ nepro‰lo tfiemi fázemi jako v jiných zemích pfied „koneãným fie‰ením“. Do‰lo k nûmu okamÏitû ponacistické okupaci.

Navzdory euforii z vítûzství spojencÛ nad nacismem nebylo pfieÏiv‰ím ÏidÛm v tûchto zemích dopfiáno klidu a spokojeného Ïivota.Byli vystaveni neustálému antisemitismu jak obyvatelstva tak i vládnoucího establishmentu. Bránil po mnoho desetiletí tomu, aby sejim dostalo rehabilitace.

z ãasopisu vybral a z angliãtiny ve zkrácené verzi pfieloÏilPavel Stránsk˘

kvûten 2005 strana 18

Struãné v˘Àatky z ãasopisu JERUSALEM YAD VASHEM, ã. 34, léto 2004P.O. Box 3477, Jerusalem 91034, Israel

DOKUMENTACE ÎIDOVSKÉ HISTORIE A KULTURYLO·TICE • MOHELNICE • ÚSOV

V prÛbûhu roku 2004 uspofiádalo obãanské sdruÏení Respekta tolerance ãtyfii výstavy, pfiichystalo nûkolik vzdûlávacíchprogramÛ a tfii koncerty Ïidovské hudby v moravskýchsynagogách a muzeích. Výstava Vzpomínky na Ïidovské rodinyz Lo‰tic, Mohelnice a Úsova bude v roce 2005 prezentovánav mohelnickém muzeu, ve výstavních prostorách UniverzityPalackého v Olomouci, v dûãínské synagoze, na hradû Bouzovûa ve Vzdûlávacím a kulturním centru Îidovského muzea v Praze.Nad výstavou pfievzal zá‰titu hejtman olomouckého kraje IvanKosatík. Výstavy a doprovodné programy náv‰tûvníkÛmpfiipomenou 60. výroãí ukonãení druhé svûtové války.

BYL JEDNOU JEDEN SVĚTBûhem listopadu 2004 byly pfiipraveny vzdûlávací programy

pro ãleny výtvarných krouÏkÛ základních ‰kol v Úsovûa v Lo‰ticích. Souãástí programu jsou besedy se studenty o historiiÏidovské komunity, náv‰tûva synagogy a Ïidovského hfibitova.Îáci budou vytváfiet kresby, malby a keramiku inspirovanouÏidovskou historii a tradicemi. Jejich práce budou vystaveny od17. ãervna 2005 v lo‰tické synagoze a pozdûji na dal‰ích místech.Program a výstava nesou název Byl jednou jeden svût. Na výstavûse budou také podílet profesionální výtvarníci z regionu.

HISTORIEDokumentování orální historie bude pokraãovat i v prÛbûhu

roku 2005. Na seznamu pracovního týmu je kolem 40 pamûtníkÛ,ktefií mûli osobní ãi pracovní kontakty se ãleny Ïidovskýchkomunit a nyní chtûjí pfiedat svoje vzpomínky nebo dokumenty.Plánovaná je i cesta za nejstar‰ím Ïijícím ãlenem lo‰ticképfiedváleãné Ïidovské komunity, panem Egonem Morgensternem,který se narodil roku 1914. Jeho rodiãe se stali obûtí holocaustu,ale jemu se podafiilo uprchnout z nacisty okupované Moravy doPolska. Pfii své dal‰í cestû byl zatãen NKVD a poté uvûznûnv sovûtském gulagu. Ani po skonãení války se nesmûl vrátit zpûtdo vlasti. V souãasné dobû Ïije Egon Morgenstern ve Vilniusu.

LOŠTICKÁ TÓRA VE SPOJENÝCH STÁTECHV ãervnu 2005 nav‰tíví âeskou republiku a Lo‰tice rabín Bruce

Elder spoleãnû s dvaceti ãleny Ïidovské kongregace z mûstaGlencoe. Kongregace v souãasné dobû pouÏívá tóru, kterápochází z lo‰tické synagogy. Rabín Elder pfiijal pozvání mûstai sdruÏení a pfiiveze s sebou starobylou tóru, aby mohl vykonatbohosluÏbu v jejím spirituálním domovû - v lo‰tické synagoze.Tato unikátní bohosluÏba bude otevfiena pro vefiejnost a budespojena s besedou, kulturním programem a s koncertem.(Program viz níÏe.)

Z ÚSOVSKÉHO GHETTA DO AMERICKÉHO SENÁTUâlenové týmu nedávno objevili originály dokumentÛ

z 18. století, které prokázaly, Ïe pût generací pfiímých pfiedkÛamerického senátora Johna Kerryho Ïilo v na‰em regionu - vemûstû Úsov. Zpracované informace byly zaslány senátorovia jeho sourozencÛm. Jejich reakce byla velmi pozitivní.

KNIHOVNA RESPEKT A TOLERANCEV roce 2004 byla zaloÏena odborná knihovna, která

v souãasné dobû obsahuje pfiibliÏnû 1000 knih. Tematicky jsouknihy rozdûleny do následujících kategorií: Dûjiny ÎidÛv Evropû a v ãesk˘ch zemích, Antisemitismus, Holocaust,Judaismus a KfiesÈansko-Ïidovské vztahy. Knihovna je urãenaãlenÛm pracovního týmu Respekt a tolerance, ÏákÛmzákladních ‰kol, studentÛm stfiedních i vysokých ‰kola badatelÛm. V roz‰ifiování knihovny se pokraãuje.

PRACOVNÍ TÝM V plánu sdruÏení pro rok 2005 se nachází mnoho úkolÛ. Jejich

splnûní bude záviset pfiedev‰ím na ãasových a finanãníchmoÏnostech. Pracovní tým sestává z odborníkÛ, ktefií v‰ak naprojektu pracují jako dobrovolníci a vût‰inu nákladÛ a výdajÛ sihradí z vlastních zdrojÛ. Na vernisáÏích výstav vystupuje s pásmemÏidovských písní a poezie dûtský pûvecký sbor Z· Lo‰tice Vûtrníka hudební trio Bohemian Strings z Irska. V roce 2003 se ãestnýmãlenem sdruÏení stal nositel Nobelovy ceny míru Elie Wiesel.

kvûten 2005 strana 19

SdruÏení RESPEKT A TOLERANCE ve spolupráci s mûstem Lo‰tice a Ïidovskou kongregací Hakafaz mûsta Glencoe ve Spojených státech amerických si Vás dovolují co nejsrdeãnûji pozvat na

SLAVNOSTNÍ SETKÁNÍ A BOHOSLUÎBUV LO·TICKÉ SYNAGOZE

PROGRAMPátek 17. ãervna 2005

16.00 hod. – Pfiivítání hostÛ, koncert Îidovské písnû, básnû a Ïalmy v podání pûveckého sboru Vûtrník Z· Lo‰tice, uctûní památky obûtí holocaustu z Lo‰tic a okolí, slavnostní pfiedání historických synagogálních lavic

17.00 hod. – Beseda, zahájení výstavy Byl jednou jeden svût, 17.30 hod. – Slavnostní bohosluÏba s lo‰tickou Tórou.

Sobota 18. ãervna 2005 (Hrad Bouzov)17.00 hod. – Zahájení výstavy Vzpomínka na Ïidovské rodiny z Lo‰tic a okolí, vystoupení houslového tria Bohemian Strings z Irska

Prosíme o brzké potvrzení úãastiRESPEKT A TOLERANCE, Radnice 4, 789 85 Mohelnice, tel.: +420 583 455 912, mobil: +420 732 364 206

e-mail: cromstil@yahoo.com www.respectandtolerance.com

Vydává Terezínská iniciativa, Jáchymova 3, Praha 1. Tel./fax: 222 310 681, e-mail: terezinskainiciativa@cmail.czRedakãní rada: Eva Fantová, Doris Grozdanoviãová, Jifií Kotouã, Jaroslav Kraus, Anna Lorencová, Milena Procházková,Michal Stránský, Eva ·tichováBankovní úãty: v Kã: 59433011/0100, v Euro: 342781234555011/0100, v USD: 348331234555011/0100âíslo 31 vy‰lo v kvûtnu 2005. MK âR E 10779

VáÏení pfiátelé,. . . v pfiíloze posílám ‰ek jako mal˘ pfiíspûvek na Va‰i velkou ãinnost. âasopis Terezínská iniciativa je velmi zajímav˘ a pfii jeho ãtení seve vzpomínkách vracím do doby, kterou jsem strávila v Terezínû, Osvûtimi, Hamburku a dal‰ích men‰ích táborech. Konce války jsem sedoãkala v Bergen - Belsenu.

Se zájmem jsem sledovala „Setkání v Hamburku“ a myslím, Ïe nûkterá „star‰í dûvãata“ byla se mnou. Tehdy jsem se jmenovala Hana Weilová.Nyní Ïijeme na Novém Zelandu, jiÏ od roku 1949. Obãas je‰tû pfiedná‰ím o holocaustu studentÛm dûjepisu na univerzitû i rÛzn˘m

jin˘m skupinám mlad˘ch lidí. Pfii pfiíleÏitosti 60. v˘roãí osvobození Osvûtimi natoãila místní televize dokumentární pofiad, v nûmÏ jsem také vystupovala.

Hanka Pressburgová, Wellington, New Zealand

Ve ãtvrtek 27. ledna vysílaly v‰echny televizní stanice v Miami pofiady o Osvûtimi a dal‰ích koncentraãních táborech. Miami Herald– zdej‰í nejvût‰í noviny pfiinesly na titulní stránce fotografii z Osvûtimi a reportáÏ a rozhovor ãtyfi nûkdej‰ích vûzÀÛ. Byly tam i mé vzpomínky.

Dopoledne jsem v mluvil o holocaustu v rozhlase - velmi populární Kolumbijská stanice v Miami pro jihoamerické posluchaãe – koliklidí to asi zajímá?

Musím v‰ak uznat, Ïe dne‰ní den tady probûhl velmi dÛstojnû a snad nebyl nikdo, kdo by nevûdûl, co se v Evropû událo pfied ‰edesáti lety.·koda, Ïe dne‰ní den tady neprobûhl pfied 64 lety.

Z USA zdraví Arno ErbanZ dopisu Dagmar Lieblové. . .dnes ráno jsem Vás vidûla v televizi, bylo to tak zajímavé, Ïe jsem nemohla odtrhnout oãi od obrazovky a málem jsem pfii‰la pozdûdo práce. Od té doby na nic jiného nemyslím. Je mi líto toho, co jste v‰echno musela proÏít. VÏdycky jsem o Vás pfiem˘‰lela, kdyÏ jsemsi ve ‰kole na pfiedná‰kách a cviãeních v‰imla na pfiedloktí vytetovaného ãísla. Netroufla jsem si v‰ak se na cokoliv zeptat.

Vzpomínám na Vás a pfieji pevné zdraví a radost.Va‰e b˘valá studentka, dnes uÏ letitá bába – Jana Chaloupková - âábelová

Najde se nûkdo, kdo znal mého otce Mofiice Langa, narozeného 22. 9. 1905 v Prostûjovû? Od bfiezna do dubna 1945 leÏel v nemocniciv Terezínû, kde 14. dubna 1945 zemfiel.

Budu vdûãná za jakoukoli zprávu.Vûra Navrátilová (dcera), Lidická 84, 796 01 Prostûjov, tel.: 582 351 449

V˘zva pamûtníkÛmKdo by mûl zájem pfiedná‰et ÏákÛm a studentÛm ‰kol o holocaustu, nechÈ se pfiihlásí sekretariátu Terezínské iniciativy (Martû

Jodasové). Zájemci, pfiihlaste se laskavû a nezapomeÀte uvést nejen své jméno, ale i telefonické spojení a místo vûznûní, pfiípadnûznalost cizího jazyka, v nûmÏ byste mohli pfiedná‰et. Chceme roz‰ífiit databázi lidí, ktefií budou ochotni a schopni vyprávût o sv˘chzáÏitcích mlad˘m lidem na ‰kolách.

Pavel Werner

Na základû ãetn˘ch dotazÛ ãlenÛ TI odpovídáme, Ïe Terezínská iniciativa nevydává Ïádné ãlenské prÛkazy. Co se t˘ká bezplatnéhovstupu do Pinkasovy synagogy - je nutné nahlásit se v rezervaãní kanceláfii v Klausové synagoze, kde je k dispozici seznam v‰ech ãlenÛ TI.

sekretariát TIVáÏení pfiátelé,

jménem pfiedsednictva TI Vám velice dûkujeme za Va‰e finanãní dary, které jsme - aÈ jiÏ po‰tou nebo na nበbankovní úãet -v pofiádku obdrÏeli. ZároveÀ Vás prosíme, abyste pfiijali toto hromadné podûkování, vzhledem k tomu, Ïe není v na‰ich finanãníchmoÏnostech zasílat písemné podûkování kaÏdému z Vás. Dûkujeme za pochopení této situace.

Jménem pfiedsednictva Milena Procházková

strana 20 kvûten 2005

INFORMACE – VZKAZY – V¯ZVY – PROSBY