Atraktivníbiologie

Biologické invaze – globální problém lidstvaInvaze nepInvaze nepůůvodnvodníích druhch druhůů rostlin* i rostlin* i žživoivoččichichůů jsou považovány za jedno z hlavních nebezpečí pro diverzitu přirozených ekosystémů. Biologické invaze spolu s destrukcí stanovišť jsou považovány za hlavnípříčinu současné globální vlny vymírání taxonů.

negativní vliv invazních druhů (invasive alien species) se zvýšil zejména v souvislosti s rozšiřujícím se obchodem a cestovním ruchem, kteréprovázejí celkovou globalizaciglobalizaci naší planety

z finanční studie vyplývá, že roroččnníí ztrztrááty zpty způůsobensobenéé invazninvazníími druhymi druhyčiní 1,4 bilionů dolarů (téměř 5% HDP globální ekonomiky)

tento antropogenní přenos taxonůpřes hranice biogeografických oblastí bývá považován za nevyhnutelný průvodní jev rozvoje lidské civilizace; nejčastějšípříčinou je snaha o ekonomickévyužití různých, v daném územígeograficky nepůvodních druhů v zahradnictví, zemědělství, lesnictví, rybářství apod.

2

Atraktivníbiologie

RozRozšíšířřeneníí invazninvazníích druhch druhůů na Zemina ZemiMMííra zasara zasažženenííinvazemi:invazemi:

nejméně

středně

nejvíce

3

pět nejvíce postižených oblastí: Středomoří, Austrálie a Nový Zéland, jihozápad Severní Ameriky (hl. Kalifornie), západní oblasti JižníAmeriky (hlavně Chile), jižní Afrika

invazemi nejvíce zasažené jsou oblasti se středomořským klimatem a staré sídelní oblasti

Atraktivníbiologie

Predikční modelybyla vypracována řada modelů (preintrodukční, postintrodukční*), kterése snaží na základě dostupných informací o daném organismu hodnotit co nejpřesněji možné dopady jeho zavlečení na biotu určité oblasti, kde je nepůvodní (jejich spolehlivost/přesnost však většinou nedosahuje ani 70%)např. australský model Weed Risk AssessmentWeed Risk Assessment (Pheloung et al. 1999)

umožňuje hodnocení potencionální rizikovosti introdukovanýchdruhů do Austrálie; je založen na bodovém hodnocení jednotlivých otázek speciálního dotazníku, zaměřených zejména na

celkové rozšíření taxonu, klimatické požadavky, historii pěstování a invazní chování v jiných oblastech světanežádoucí vlastnosti druhu, např. jedovaté či nejedlé plody, invazní chování, schopnost přežít ve stínu atp.biologické vlastnosti, které umožňují taxonu množit se (včetnězpůsobů rozmnožování), šířit se a přetrvávat na určitém stanovišti

podstatnpodstatnáá ččáást znalostst znalostíí o biologických invazo biologických invazíích pochch pocháázzíí zz analýzy analýzy sekundsekundáárnrníích dat, kterch dat, kteréé umoumožňžňujujíí rekonstruovat historii invazrekonstruovat historii invazíí a a popsat charakter invaznpopsat charakter invazníího procesuho procesu

4

Atraktivníbiologie

Kontrola a management invaznKontrola a management invazníích druhch druhůů(boj proti invazoj proti invazíímm))

mechanickmechanickéé metodymetody - odstraňování ručně nebo pomocí strojů(často se musí provádět opakovaně)• rostliny: vytrhávání, kosení, pálení aj.• živočichové: lov, odchyt, využívání technických bariér (ploty) biologickbiologickéé metodymetody – vyžívání přirozených nepřátel z původníoblasti výskytu druhuchemickchemickéé metodymetody – používání chemických přípravků(postřiků), zejména herbicidů a dalších skupin pesticidů, feromony, jedovaté návnady; rizika: kontaminace půdy a vodních zdrojů, vznik rezistence na chemikálie

BiologickBiologickéé invaze probinvaze probííhajhajíí vvššak vak v rrůůznznéém prostorovm prostorovéém a m a ččasovasovéém m mměřěříítku; podstatntku; podstatnáá ččáást znalostst znalostíí o biologických invazo biologických invazíích proto ch proto pochpocháázzíí zz analýzy sekundanalýzy sekundáárnrníích dat, jech dat, ježž umoumožňžňujujíí rekonstruovat rekonstruovat historii invazhistorii invazíí a popsat charakter invazna popsat charakter invazníího procesu ho procesu

VV invazninvazníí biologii platbiologii platíí, , žže proste prostřředky vynaloedky vynaložženenéé na prevenci jsou na prevenci jsou investovinvestováány mnohem efektivnny mnohem efektivněěji neji nežž prostprostřředky vynaloedky vynaložženenéé na boj sna boj s jijižžprobprobííhajhajííccíí invazinvazíí; v; věěttššina invazina invazíí je totije totižž rozpoznrozpoznáána, ana, ažž kdykdyžž probprobííhhá…á…

5

Atraktivníbiologie

Od r. 1997 běží SvSvěětový program invazntový program invazníích druhch druhůů (Global Invasive Species Programme, GISP), který koordinuje Vědecký výbor pro problémy životního prostředí (Scientific Committee on Problems of the Environment, SCOPE).

moderní základy pro studium problematiky invazních druhů položil Charles Elton ve své knize The Ecology of Invasions by Animals and Plants (1958)

pro hodnocení dopadů invazí na ekosystémy vytvořil Světový svaz ochrany přírody (World Conservation Union, IUCN) specializovanou skupinu pro invazní druhy (Invasive Species Specialists Group) blíže na http://www.issg.orgwww.issg.org/

jedním z výsledků této aktivity je i MezinMezináárodnrodníí databdatabááze ze invazninvazníích druhch druhůů

V souvislosti s negativními dopady šíření invazních druhů bylo přijato několik mezinárodních úmluv, které mají souvislost s negativními dopady šíření invazních druhů: MezinMezináárodnrodníí úúmluva o ochranmluva o ochraněě rostlinrostlin(Řím, 1951), ÚÚmluva o ochranmluva o ochraněě evropskevropskéé fauny flfauny flóóry a pry a přříírodnrodníích ch stanovistanoviššťť (Bern, 1979) a ÚÚmluva o biologickmluva o biologickéé rozmanitostirozmanitosti (CBD, Riode Janeiro 1992).

6

Atraktivníbiologie

V rámci Bernské úmluvy byla v roce 2003 přijata CeloevropskCeloevropskáástrategie pro invaznstrategie pro invazníí druhydruhy jako nástroj pomoci evropským zemím. Legislativa ES se touto problematikou zabývá ve směrnici 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a ve směrnici 92/43/EHS o ochraněpřírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

podle obou směrnic záměrné vysazování jakéhokoli nepůvodního druhu do volné přírody musí být provedeno tak, aby nedošlo k poškození přírodních stanovišť nebo původních volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.biologické invaze ohrožují i ekosystémy Antarktidy*, kde by probíhající globální oteplování mohlo výrazně zvýšit úspěch invazních druhů při kolonizaci tohoto izolovaného kontinentu; zvýšená pozornost je dnes preventivně věnována i studiu nepůvodních druhů bioty subantarktických ostrovůexistují i původní druhy, které se však chovají jako druhy invazní a v krajině se z různých důvodů intenzivně šíří – tzv. expanzivnexpanzivníí druhydruhy

modelovým příkladem je expanze ttřřtiny ktiny křřoviovišštntníí (Calamagrostis epigeios) v České republice, která díky toleranci velkého rozpětístanovištních faktorů ohrožuje konkurenčně málo zdatné taxony vzácných biotopů 7

Atraktivníbiologie

Zavlečení – rozšíření taxonu z oblasti původního výskytu (primárního areálu) vlivem člověka do oblasti, kde se předtím nevyskytoval

takový druh se v místě sekundárního areálu považuje za invazní, kdy popoččet et jeho lokalit a/nebo rozjeho lokalit a/nebo rozšíšířřeneníí v v úúzemzemíí se zvyse zvyššujeuje

Invazní proces má několik různědlouhých fází – od zanesení semene, plodu či jiných částí rostlin (obecnědiaspory) do nové oblasti, přes postupnézdomácnění (naturalizaci) až po vlastníexplozivní šíření taxonu, kterému předchází období klidu (~ obdobístagnace, kdy dochází k adaptaci na nové prostředí, provázené genetickými změnami v populacích apod.).

Introdukce druhuIntrodukce druhu

Geografické bariéry

ŽŽivotnivotníí podmpodmíínky v mnky v mííststěě introdukceintrodukce

ÚÚspspěěššnost reprodukcenost reprodukce

MoMožžnost nost šíšířřeneníí

ČČlovlověěkem narukem naruššenenáá stanovistanoviššttěě

PPřřirozenirozenáá vegetacevegetace

ŽŽivotnivotníí podmpodmíínky v mnky v mííststěě introdukceintrodukce

status druhustatus druhuzavlečený

přechodnězavlečený naturalizovaný

invazní

InvaznInvazníí procesproces

8

Atraktivníbiologie

InvaznInvazníí druhy byly zaznamendruhy byly zaznamenáány mezi vny mezi vššemi skupinami rostlinemi skupinami rostlin(řasy, mechy, nejvíce však v rámci cévnatých rostlin, hlavně u čeledíhvězdnicovitých (Asteraceae) a lipnicovitých (Poaceae).

Obecně: jijižžnníí polokoule byla zasapolokoule byla zasažžena invazemi silnena invazemi silněěji neji nežž severnseverníí, nejpostiženějším biomem je tvrdolistý les (včetně náhradních typů vegetace)

• malá populace vzniklá z několika diaspor nepůvodních druhů (či jedinců – u živočichů) bývá velmi náchylná k náhodným výkyvům prostředí, stejně tak ji mohou zlikvidovat paraziti či predátoři

• často tyto cizí druhy organismů nenajdou na novém místě vhodnépodmínky, potřebné symbiotické organismy či vhodnou potravu → jen málo druhů se dokáže v novém prostředí uchytit, vytvořit životaschopnépopulace a dlouhodoběji přežívat; proto velká většina „invazních experimentů“ je dříve či později odsouzena k neúspěchu

• jen zlomek zavlečených druhů rostlin (podle odhadů asi 1 a1 ažž 3%3%) se stane nakonec úspěšnými invazními druhy, které pak mohou způsobovat obrovské ekonomické škody (např. jako plevele)

Nejcitlivěji přitom reagují na zavlečení cizích druhů ostrovní ekosystémy. Ty se navíc většinou vyznačují vysokým podílem endemitů, jejichž případnévyhynutí znamená nenahraditelnou ztrátu v rámci celé biosféry. 9

Atraktivníbiologie

10

20

30

40

50

60

70

0

Podí

l inv

azní

ch d

ruhů

v rá

mci

ciz

ích

intr

oduk

ovan

ých

taxo

nů

%os

trov

y v

Paci

fiku

ostr

ovy

v In

dick

ém o

ceán

u

Seve

rníA

mer

ika

Aust

rala

sie

Afrik

a

Evro

pa

Asie

Jižn

íAm

erik

a

125 300 350222

156 92

107

179

PodPodííl invaznl invazníích druhch druhůův jednotlivých v jednotlivých

oblastech svoblastech svěětata

celkový počet cizích naturalizovaných druhů

InvaznInvazníí druhydruhy silnsilněě narunaruššily vegetaily vegetaččnníí kryt v kryt v řřadaděě oblastoblastíí ZemZeměě(mezi nejvíce postižené oblasti patří jižní Afrika, Kalifornie, Austrálie a zejména mnoho ostrovů).

10

Atraktivníbiologie

Úspěch invazního druhu závisí zejména naschopnosti intenzivnschopnosti intenzivníího lokho lokáálnlníího ho šíšířřeneníí: invazní rostliny rozmnožující se semeny (bolševník velkolepý aj.) se šíří výrazně rychleji než ty taxony, které se množí vegetativně (např. křídlatky – úlomky oddenků či lodyh); zjištěná rychlost invaze severoamerických zlatobýlů (Solidago canadensis, S. gigantea) v Evropě činí 700-900 km2/rokna stanovina stanovišštntníích podmch podmíínknkáách spolech společčenstvaenstva (různá společenstva se lišímírou odolností vůči pronikání nepůvodních druhů)

DDůůsledky vstupu invaznsledky vstupu invazníích druhch druhůů do ekosystdo ekosystéémmůůDíky absenci přirozených parazitů, chorob a predátorů se mohou invazní druhy v nově obsazených ekosystémech rychle šířit, a to často na úkor druhů domácích

obsazení ekologické niky domácího druhu druhem invazním může vést k redukci populace, případně k úplnému vytlačení domácího druhu důsledkem pak bývá narušení ekologické stability, které může být spojeno i s podstatnými změnami krajiny, případně některých jejích složek 11

Atraktivníbiologie

při vstupu do ekosystémů představujíinvazní druhy velké, i když méněnápadné nebezpečí v souvislosti s kkřříížženeníím s domm s domááccíími pmi přřííbuznými druhybuznými druhy(→ riziko koroze fytogenofondu); klasickým případem je vrbovka cizvrbovka cizíí(Epilobium ciliatum)

Epilobium ciliatumEpilobium ciliatum

invazní druhy mohou výrazně ovlivnit strukturu a fungovstrukturu a fungováánníícelých ekosystcelých ekosystéémmůů (včetně např. koloběhu živin); z mnoha druhůrostlin, introdukovaných bez jejich hmyzích škůdců či patogenů, se staly agresivní invazní taxony – opuncie v Austrálii, zlatobýly v Evropě, chrpy v Kalifornii aj., které výrazně narušily ekologickévztahy v invadovaných společenstvech

12

Atraktivníbiologie

vedle změn v ekologických vazbách mohou některé invazní druhy měnit i vlastnosti pvlastnosti půůdy i celkový vzhled krajinydy i celkový vzhled krajiny; ;

znznáámým pmým přřííkladem zmkladem změěny pny půůdndníích podmch podmíínek je nek je trnovntrnovníík akk akáátt ((Robinia Robinia pseudacaciapseudacacia), z jeho), z jehožž listovlistovéého opadu jsou do pho opadu jsou do půůdy uvoldy uvolňňovováány ny fenolkarboxylovfenolkarboxylovéé kyseliny, zastavujkyseliny, zastavujííccíí klklííččeneníí vvěěttššiny ostatniny ostatníích ch rostlinných druhrostlinných druhůů; bylinn; bylinnéé patro akpatro akáátových porosttových porostůů je proto zpravidla je proto zpravidla druhovdruhověě chudchudéévoskovnvoskovníík makaronk makaronééskýský(Morella faya,Morella faya, syn. syn. Myrica fayaMyrica faya), ), ddřřevina zavleevina zavleččenenáá na Havajskna Havajskééostrovy z ostrovostrovy z ostrovůů ppřři zi záápadnpadníím m pobpobřřeežžíí Afriky, dokAfriky, dokáážže de dííky ky sousoužžititíí s hls hlíízkovými bakteriemi zkovými bakteriemi vváázat duszat dusíík a nk a něěkolikankolikanáásobnsobněězvýzvýššit jeho obsah v mladých it jeho obsah v mladých nehostinných vulkanických nehostinných vulkanických ppůůddáách; zch; záásadnsadněě tak mtak měěnníírychlost a smrychlost a směěr primr primáárnrníí sukcese, sukcese, neboneboťť dusdusííkatými katými žživinami ivinami obohacenobohacenáá stanovistanoviššttěě jsou snjsou snááze ze ososíídlena daldlena dalšíšími zavlemi zavleččenými enými druhydruhy Foto: Martin Dančák

Morella fayaMorella faya

13

Atraktivníbiologie

Borové lesy s nepůvodní borovicíhalebskou (Pinus halepensis)nahradily na mnoha místech v mediteránu původní stálezelenédoubravy.• v současnosti je nejrozšířenějším

druhem borovice ve Středozemí

14

Atraktivníbiologie

Opuntia ficusOpuntia ficus--indicaindica

▲ NopNopáál obecnýl obecný (= opuncie fíková), pocházející z Mexika, je dnes rozšířen v aridních oblastech Kalifornie, jižní Afriky, Arabského poloostrova, na Havajských ostrovech a po celém Středozemí.

jedlé plody

• ve své domovině dlouhodobě (min. 9 000 let) pěstovaná ekonomicky významná kulturní rostlina (hlavně pro plody) s léčivými účinky

15

Atraktivníbiologie

Opuncie narušují původní vegetaci mnohých chráněných území (Kruger NPKruger NP)

Opuntia strictaOpuntia stricta

• jako biologický regulátor přemnožených cizích kaktusů r. Opuntia byl s úspěchem využit motýlek Cactoblastis cactorum, nejprve v Austrálii (20. léta), pak v j. Africe a nakonec i v Karibiku

16

• koncem 80. let minulého století byl Cactoblastis cactorum zjištěn na Floriděa v současnosti představuje značnou hrozbu pro domácídruhy opuncií v Severní a Střední Americe

Atraktivníbiologie

Melaleuca quinquenervia, druh původní v Austrálii a Malajsii, byl introdukován na Floridu (1906) jako potenciální komerční dřevina; současně byl používán k vysoušení oblasti Everglades (snížení početnosti komárů). Stal se však na Floridě nebezpečným invazninvazníím druhemm druhem – okupuje cca 160 000 ha (rychlý růst, životaschopnost semen až 10 let, jeden strom produkuje 2-20 milionů semen).

Melaleuca Melaleuca quinquenerviaquinquenervia

• listy této dřeviny výborně hoří; po požárech navíc rychle regeneruje a šíří se na úkor domácí vegetace

17

Atraktivníbiologie

Problémem tropických oblastíje šíření tokozelky nadmuténeboli „vodního hyacintu“(Eichhornia crassipes), pocházející ze západníBrazílie, z horního povodíAmazonky. • husté porosty tokozelky

výrazně komplikují život planktonu i ryb (zastíněním hladiny, snížením obsahu kyslíku ve vodě apod.) a způsobuje drastickézměny v celém zasaženém vodním ekosystému

• vzhledem k obrovské rychlosti šíření (je schopna zdvojnásobit populaci během pouhých 12 dnů) byla zařazena mezi sto nejvíce invazních rostlin světa

• středoevropské klima není naštěstí pro šíření této rostliny vhodné, u nás se pěstuje jen sezónně v zahradních nádržích

nafouklý řapík s aerenchymem

18

Atraktivníbiologie

Příklady invazních druhů původem ze Starého světa

výzkum prokázal, že druhy Starého světa mají větší invazninvazníípotencipotenciááll než druhy z jiných kontinentů

Oblast temperátních lesů(USA, Rocky Mountains): kopretina bkopretina bíílláá (Leucanthemum vulgare), pampelišky (Taraxacum sect. Ruderalia), sveřep bezbranný (Bromus inermis), bojínek luční (Phleum pratense)

Nový ZNový Zéélandlandjanovec metlatý (Sarothamnus scoparius), javor klen (Acer pseudoplatanus)

19

Atraktivníbiologie

Situace v Situace v ČČeskeskéé republicerepubliceSituace v oblasti nepůvodních druhů vyšších rostlin je díky dlouhodobétradici výzkumu dobře zmapována. V současné době se ve volné krajiněv ČR vyskytuje 1378 nepůvodních druhů (třetina celé české flóry). Devadesát z těchto druhů je hodnoceno jako invazninvazníí druhydruhy, které často nevratně poškozují společenstva, do nichž pronikají.Mezi nejvýraznější invazní druhy patříbolbolšševnevníík velkolepýk velkolepý (Heracleum mantegazzianum), pronikající do chladnějších oblastí ČR (masivní výskyt v CHKO Slavkovský les), asijské křídlatky(Reynoutria spp., 3 druhy; k vytvok vytvořřeneníínové rostliny stačí pouze pětigramový úlomek oddenku) a severoamerické druhy hvhvěězdniczdnic (Aster spp.) a zlatobýlzlatobýlůů(Solidago canadensis, S. gigantea), šířícíse hojně zejména podél vodních toků a na ruderálních stanovištích.

BolBolšševnevníík velkolepý k velkolepý ((Heracleum mantegazzianumHeracleum mantegazzianum))

BolBolšševnevníík obsahuje fototoxickk obsahuje fototoxickééfuranokumariny, kterfuranokumariny, kteréé u u ččlovlověěka ka zpzpůůsobujsobujíí ttěžěžkkéé fotodermatitidyfotodermatitidy 20

Atraktivníbiologie

HlavnHlavníí ččáásti Evropy zasasti Evropy zasažženenééinvazinvazíí bolbolšševnevnííku velkolepku velkolepééhoho

PoPošškozenkozeníí pokopokožžky zpky způůsobensobenéébolbolšševnevnííkem velkolepýmkem velkolepým 21

Atraktivníbiologie

Křídlatka japonská(Reynoutria japonica)

Křídlatka může výrazně narušit pobřežní společenstva (okolí Rožnova p. Radhoštěm)

• ještě rychleji než rodičovské druhy se šíří v krajině kkřříídlatka dlatka ččeskeskáá, kříženec* křídlatky japonské a k. sachalinské (byl poprvbyl poprvéé popspopsáán v roce n v roce 1983 z lokality nedaleko l1983 z lokality nedaleko lááznzníí BBěěloves u Nloves u Nááchoda)choda) 22

Atraktivníbiologie

SluneSluneččnice topinamburnice topinambur (Helianthus tuberosos)

•• ppůůvodnvodněě pochpocháázzíí ze Severnze Severníí Ameriky, pAmeriky, přřevedevedšíším severnm severníí a východna východnííččáásti USA a jisti USA a jižžnníí KanadyKanady

•• ddůůsledkem invaze topinamburu jako sledkem invaze topinamburu jako konkurenkonkurenččnněě velmi silnvelmi silnéého druhuho druhuje snje sníížženeníí druhovdruhovéé diverzity zejmdiverzity zejmééna nivnna nivníích spolech společčenstev (i vegetace enstev (i vegetace daldalšíších stanovich stanoviššťť, kter, kteráá mohou být refugii rmohou být refugii růůzných mzných méénněě konkurenkonkurenččnněězdatných druhzdatných druhůů))

23

Atraktivníbiologie

Zlatobýl kanadský Zlatobýl kanadský ((Solidago canadensisSolidago canadensis))

Mapka souMapka souččasnasnéého rozho rozšíšířřeneníízlatobýlu kanadskzlatobýlu kanadskéého v ho v ČČRR

Mezi invazní druhy šířící se v lesích patří zejména dub dub ččervenýervený(Quercus rubra), borovice vejmutovkaborovice vejmutovka (Pinus strobus), mahmahóónie nie cesmcesmíínolistnolistáá (Mahonia aquifolium) a netýkavka malokvnetýkavka malokvěěttáá (Impatiens parviflora) z jihozápadní Sibiře. Velkým problémem je šíření vejmutovky v geomorfologicky a krajinářsky ojedinělých územích pískovcových skalních měst, například v NP České Švýcarsko. 24

Atraktivníbiologie

Několik nápadných invazních druhů proniká i do travních a stepních biotopů: pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), trnovník akát (Robiniapseudoacacia), kustovnice cizkustovnice cizíí(Lycium barbarum) aj.

kustovnice cizkustovnice cizíí(Lycium barbarum)

Dub Dub ččervenýervený(Quercus rubraQuercus rubra)

25

Atraktivníbiologie

Mnoho příkladů narušení přirozených vztahů v ekosystémech i celkového krajinného rázu lze nalézt i v živočišné říši. Rychlý úbytek některých domácích druhů může nastat zejména po zavlečení predátorů či býložravcůdo ekosystémů, ve kterých se dosud nevyskytovali (hlavně na ostrovech):

klasickým příkladem živočišných invazí - včetně destruktivního vlivu na původní ekosystémy - je přes 200 let trvající invaze králíka divokého (Oryctolagus cuniculus) v Austrálii. I když ve své původnídomovině (jižní Evropa, z. Středomoří) je na ústupu, v oblasti introdukce se stal brzy velice úspěšným invazním druhem a v Austrálii je řazen mezi nejnebezpečnější invazní druhy vůbec. Kvůli lovu bylo v roce 1859* dovezeno 24 králíků. Ti se však v krátké doběrozšířili po celém kontinentě a na většině míst vytlačili původní faunu a poškodili původní flóru. Vedle obrovským přímých ekonomických škod způsobili na řadě míst i rozsáhlou půdní erozi v důsledku konzumace semen rostlin zpevňujících půdu. Nepomohlo masivní trávení, střílení, ani introdukce predátorů (fretky, lišky aj.) či rozšíření viru myxomatózy; ta sice zahubila až 90% králíků, ale zbylých 10% postupně obnovilo původnívelikost populace a opět zaplavilo australský kontinent. Dnešní počet králíků se zde odhaduje na 200 – 300 milionů a kontrola této přemnoženépopulace si pravidelně vyžaduje obrovské finanční prostředky.

Invaze Invaze žživoivoččichichůů

26

Atraktivníbiologie

na Britských ostrovech vysazená veverka popelavá(Sciurus carolensis), původem z východní části Severní Ameriky v současné době představuje vážného potravního konkurenta pro domácí veverku obecnou (Sciurus vulgaris), kterou vytlačuje zřejmě díky širší potravní nice; veverka popelavánavíc poškozuje lesní porosty

populace endemické želvy sloní (Geochelone elephantopus) na Galapágách ohrožujízavlečené kozy (Capra hircus), které se zde živí stejnými rostlinami jako zmíněné želvy; kozy znamenaly úplnou pohromu i pro původnílesní vegetace ostrova sv. Heleny (dne zde převládá bylinná vegetace)

Nebezpečný invazní druh

ostrovů – koza (Havajské ostrovy)

Králík divoký v Austrálii

veverka popelavá 27

Atraktivníbiologie

podobně norek americkýnorek americký (Lutreola vision), který byl vysazován jako kožešinové zvíře se rychle rozšířil po evropském kontinentu a v některých částech Evropy se stal tento silnější a agresivnější druh hlavní příčinou poklesu početnosti (až úplného vymizení) původního norka evropsknorka evropskééhoho (Mustela lutreola), který patří mezi kriticky ohrožené druhy; navíc norek americký negativněpůsobí predačním tlakem na ohrožené druhy živočichůjako je rak kamenáč nebo užovka podplamatá

zavlečení fretek (Mustela furo), krys ostrovních (Rattus exulans), psů (Canis familiaris) a koček (Felis silvestris a F. domestica) na Nový Zéland znamenalo velkou pohromu pro nelétavé ptáky, včetněnovozélandského národního symbolu – kiviho (Apteryx australis)

Divoká fretka (Nový Zéland)

krysakrysa ostrovnostrovníí(Nový Zéland)

norek americkýnorek americký

28

Atraktivníbiologie

unikátní novozélandskou vegetaci ohrožují zavlečení velcí býložravci, jako např. jelen evropský skotský (Cervus elaphus scoticus), jelen wapiti Nelsonův (Cervus elaphus nelsoni), stejně jako nepůvodnívačnatci - klokan rudokrký (Macropus rufogriseus) a především kusu liščí (Trichosurus vulpecula) zavlečený druh se může stát i přenašečem parazitů nebo chorob, decimující příbuzné domácí druhy; to je případ raka pruhovaného (Orconectes limosus) a raka signálního (Pacifastacus leniusculus), které ohrožují oba naše původní druhy raků šířením kvasinky Akphanomyces astaci, původce račího moru (oba severoameričtí raci jsou vůči tomuto onemocnění resistentní, což je zvýhodňuje proti domácím druhům)

rak pruhovaný29

Atraktivníbiologie

přibližně v polovině 90. let 20. století se na území ČR rozšířila klklíínněěnka jnka jíírovcovrovcováá(Cameraria ohridella), drobný motýl pocházejícíz Balkánského poloostrova, Malé Asie a Kavkazu; napadá listy jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum), které po silném napadenílarvami usychají

30

Atraktivníbiologie

InvaznInvazníí patogenypatogeny

známým příkladem bylo zavlečení houby Phytophthora cinnamomiPhytophthora cinnamomi, , ▲způsobující fytoftorovfytoftorovéé hniloby kohniloby kořřenenůů, do lesních (eukalyptových) i nelesních společenstev australských států Western Australia a Victoriadošlo k eliminaci dominantních taxonů druhově bohatých společenstev (tvořených zejména zástupci čeledíMyrtaceaeMyrtaceae a ProteaceaeProteaceae) →postupné nahrazení floristicky chudými společenstvy s převahou ostřic a dalších odolných druhů

destrukce destrukce eukalyptových leseukalyptových lesůů

důsledky zavlezavleččeneníí patogenpatogenůů mohou být zpočátku méně nápadné ve srovnání se zavlečením cévnatých rostlin nebo herbivorů; jejich rozšíření však může způsobit výraznénarušení až totální destrukci celých rostlinných společenstev

sporangia sporangia a sporya spory

Atraktivníbiologie

32

Atraktivníbiologie

KalifornieKalifornie

AustrAustráálielie

zástupci rodu Protea napadeníhoubou Phytophthora cinnamomiPhytophthora cinnamomi

charakteristickáchloróza

napadené rostliny

KalifornieKalifornie

33

Rakovina kRakovina kůůry kary kašštanovntanovnííkuku(Cryphonectria parasitica)

tato karanténní choroba je spolu s původcem grafiózy jilmu (Ophiostoma ulmi) jedním z příkladů zavlečení choroby mimo areál původního rozšíření, kde se adaptovala na geneticky blízký druh; na populaci nového hostitele to mělo fatálnídopad

Atraktivníbiologie

choroba pochází z Asie, kde se vyskytuje na tamních druzích kaštanovníků - Castanea mollisima, původem z Číny a na japonském druhu C. crenata; všechny asijské druhy jsou přitom vůči infekci rakovinou kůry kaštanovníku tolerantní i mimo svou přirozenou oblast rozšíření

34

počátkem 20. století byla rakovina kůry kaštanovníku zavlečena čínskými imigranty se sazenicemi Castanea mollisima do SeverníAmeriky, kde je udáván první nález z roku 1902; do Evropy byla tato choroba pravděpodobně zavlečena ze Severní Ameriky

Atraktivníbiologie

v Severní Americe se v krátké době rakovina kůry kaštanovníku rychle rozšířila a téměř vyhubila domácí kaštanovník Castaneadentata; šlo o jednu z největších ekologických katastrof, vyvolanou zavlečením choroby mimo původní areál rozšíření.

ekonomové odhadli tehdejšípřímé ztráty asi na jednu miliardu dolarů (odlesněníobrovských ploch vyvolalo erozi a následné záplavy…)