akad

emick

ý

FOTO

:ARC

HIV

ÚSD

AVČR

Svědectvío jednoznačnémodporua nesouhlasuČechů a Slovákůs okupacíČeskoslovenskav srpnu 1968– mladí lidé u sochysv. Václava

ab ČERVENEC–SRPEN 2008bulletin7–8

akad

emick

ý bulletinVŠ

ECHN

AFO

TA:P

ŘEM

YSL

VELE

K,AR

CHIV

SSČ

Celkem 24 perspektivních a talentovaných vědeckýchpracovníků AV ČR, kteří v roce podání návrhu nepře-sáhli věkovou hranici 35 let, odměnil 9. června v pro-storách vily Lanna předseda Akademie věd ČR Vác-lav Pačes a místopředsedové pro všechny tři vědníoblasti (snímek 1). Letos podruhé byla při této příleži-tosti udělena i Cena časopisu 21. století (snímek 2).(Jména vyznamenaných pracovníků uvádíme bezakademických titulů. U všech jmenovaných pracovišťse jedná o veřejné výzkumné instituce AV ČR.)

I. oblast věd o neživé příroděMiroslav Bárta, Astronomický ústavPetr Trávníček, Fyzikální ústavAndrás Rontó, Matematický ústavIvan Ďuran, Ústav fyziky plazmatuRostislav Horčík, Ústav informatikyJana Bielčíková, Ústav jaderné fyzikyAnna Macková, Ústav jaderné fyziky (snímek 3)Filip Šroubek, Ústav teorie informace a automatizace

II. oblast věd o živé přírodě a chemických vědRoman Hobza, Biofyzikální ústavPavel Neumann, Biologické centrumKateřina Bímová, Botanický ústavJan Neckář, Fyziologický ústavRadim Osička, Mikrobiologický ústavJosef Bryja, Ústav biologie obratlovcůLuděk Kaluža, Ústav chemických procesůTomáš Etrych, Ústav makromolekulární chemie (snímek 4)Miroslav Šlouf, Ústav makromolekulární chemieOtmar Urban, Ústav systémové biologie a ekologie

III. oblast humanitních a společenských vědJana Nosková, Etnologický ústavJan Balon, Filosofický ústavJiří Friedl, Historický ústavPavlína Janošová, Psychologický ústavDana Hamplová, Sociologický ústavTomáš Winter, Ústav dějin umění (snímek 5)

-red-

PRÉMIE OTTO WICHTERLEHO

1 5

2

3

4

1 ab

ROK 1968:TÁNÍ A ÚSMĚVY,

Ze všech těch kulatých výročí, která si letospřipomínáme, má asi největší emocionálnínáboj rok šedesátý osmý… Není ani příliš di-vu: velká řada z nás si na zkušenostech s ním spojených formulovala – ať takči onak – své životní zásady a vzpomínka na něj pak visela jako Damoklůvmeč nad naší společností po celé období normalizace. Vlastně se toho za je-den rok seběhlo proklatě mnoho a během krátké doby se tehdy vystřídaly ně-kdy až dost protikladné nálady a identifikační postoje... Počátek roku 1968charakterizovala ještě „doba tání“, tj. postupně se prosazující liberalizacea odumírání strachu (snad bychom si ji mohli nejlépe charakterizovat výkři-kem z jednoho tehdejšího studentského majálesu: „Středověk je pryč!“); provědecké pracovníky tohle tání s sebou přinášelo tu úžasnou novinku, že sestále častěji otevíraly hranice a mohlo se vyjíždět ven za zkušenostmi. Násle-dovala pak etapa hromadného uvolnění a euforického nadšení („Cenzura jezrušena, hurá!“, jak tehdy na jednom z mítinků pronesl nosovým hlasem spi-sovatel Jan Procházka), do něhož se s jistými rozpaky nakonec zapojilo i ve-dení Československé akademie věd; ke cti tehdejšímu předsedovi FrantiškuŠormovi a jeho spolupracovníkům budiž řečeno, že oč později se zapojili do„obrodného procesu“, o to déle si za ním stáli a byli ochotni jej hájit. Vpád ci-zích tanků pak otevíral období šoku z okupace země a zvýšené národní jed-noty a solidarity („Jsme s vámi, buďte s námi!“); jakkoli byl formulován a otiš-těn už předtím, sehrál právě tehdy v oněch prvých posrpnových týdnechvýznamnou roli dokument Dva tisíce slov, na jehož vzniku se výrazně podíle-li i Otto Wichterle a další lidé z Akademie věd. A konečně čtvrtý obrat běhemjednoho roku a s ním i etapa počínající normalizační kocoviny (jakým sloga-nem tu máme charakterizovat – snad onou proslavenou kádrovací otázkou:„Jaký je váš názor na vstup vojsk Varšavské smlouvy?“). Dost práce pro his-toriky a dost místa pro reflexe každého z nás… �

ANTONÍN KOSTLÁN

ObálkaPrémie Otto Wichterleho 2Nové knihy 3Ceny Josefa Hlávky za rok 2007 4Děkovné listy Akademie věd ČR 4

Obsah, úvodníkRok 1968: tání a úsměvy, tanky a kocovina 1

Osmičkový rokInvaze 2

Téma měsíceVpád vojsk a Akademie – pohled z nižšího patra 4Československá věda po osmašedesátém 5

Věda a výzkumInterkulturní dialog mezi západem a dalšími civilizacemi 8Indonésie nově 9Teprve kombinace metod a vzájemné diskuze umožní…Uvidět celého slona 10Bez plastů se neobejdeme 12Škola molekulárních biotechnologií 13Colloquium sepulcrale iam septimum 14Etymologické symposion Brno 2008 15Workshop o analýze funkcí fagocytů 16CESNET2: moderní národní akademická síť 17Matematická literatura nestárne 18Evropská matematika 18Setkání českých a slovenských hydrologů 20Kouzelné vodopády 21

OceněníDe Scientia et Humanitate Optime Meritis 22Heyrovského medaile AV ČR 22Medaile Františka Křižíka 23Medaile Bernarda Bolzana 23

Představujeme projektyHledáme cesty ke snížení emisí skleníkových plynů z půd 24

Portréty z archivuFrantišek Krejčí 27

RozhovorIntelektuální práci nelze řídit jako průmysl 28Medaile Vojtěcha Náprstka 29

PopularizaceAMAVET: rok od roku lepší 30Umět, vědět, chtít a moci 31

GalerieLudvík Kuba: dvojice národopisných studií 34

Z BruseluCZELO oslavilo tři roky 36

47. zasedání Akademické rady AV ČR 38234. zasedání Rady pro výzkum a vývoj 39

Kultura a společnostPrezentace Ukrajinsko-českéhoa česko-ukrajinského slovníku 40Letní škola soudobých dějin 41Reformy v Československu: naděje pro Pobaltí 41

AcademiaOdborné publikace 42Nejprodávanější knihy v knihkupectví Academia 43

Resumé 44

AKADEMICKÝ BULLETIN

Vydává: Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., 110 00 Praha 1, Národní 3ISSN 1210-9525, registrační číslo MK ČR E 8392

Šéfredaktorka: Mgr. Marina Hužvárová (HaM), tel.: 221 403 531, fax: 221 403 356,e-mail: huzvarova@ssc.cas.cz

Redakce: Ing. Gabriela Adámková (srd), tel.: 221 403 247, e-mail: adamkova@ssc.cas.cz;Mgr. Luděk Svoboda (lsd), tel.: 221 403 375, e-mail: svoboda@ssc.cas.cz;tajemnice redakce Bc. Markéta Pavlíková, tel.: 221 403 513, e-mail: pavlikova@ssc.cas.czPřeklad resumé: Luděk Svoboda, John Novotney; jazyková korektura: Irena Vítková,tel.: 221 403 289, e-mail: vitkova@kav.cas.cz

Redakční rada: předseda – doc. RNDr. Jiří Kolbek, CSc., DSc. (AR); členové – PhDr. AntonínKostlán, CSc., Ing. Karel Pacner, Jiří Padevět, Mgr. Tomáš Palatý, prof. PhDr. František Šmahel, DrSc.,JUDr. Miroslav Šmidák

Grafická úprava: Zuzana GrubnerováTisk: Serifa, s. r. o., Jinonická 80, 158 00 Praha 5, e-mail: serifa@volny.cz

Příspěvky přijímáme e-mailem na adresu abicko@ssc.cas.cz. Redakce si vyhrazuje právo příspěvkykrátit. Za odborný obsah příspěvku ručí autor.

Adresa redakce: Praha 1, Národní 3, 3. patro – Viola; http://abicko.avcr.cz, http://ab.avcr.cz.AB 7–8/2008 vychází 18. července 2008.

o b s a h 7 – 8 / 2 0 0 8

TANKY A KOCOVINA

FOTO

:ARC

HIV

USD

AVČR

bulletinak

adem

ický

V noci z 20. na 21. srpna se tato hrozba naplnila.Do Československa vtrhlo zhruba 300 000 vojá-

ků Varšavské smlouvy a jejich počet se brzy zvýšil napůl miliónu. Akce byla koordinována s připravova-ným převzetím moci ve prospěch konzervativních silv československém vedení. Pučisté, jako byl Vasil Bi-ľak, Drahomír Kolder, Alois Indra aj., však nedokázalisplnit úkoly, jimiž je Moskva pověřila. Dubčekova pro-reformní část zabránila mocenskému zvratu a v pro-hlášení předsednictva ÚV KSČ odsoudila invazi jakoakt odporující nejen základním zásadám vztahů mezisocialistickými státy, ale i základním normám meziná-rodního práva. Nenabídla však šokované veřejnostižádnou alternativu, jak postupovat, ani náznak pokynůk možnému jednání, ale pouze pasivně tento akt při-jala. Ještě v dopoledních hodinách 21. srpna byl Ale-xander Dubček internován a spolu s ním také OldřichČerník, Josef Smrkovský, Josef Špaček, FrantišekKriegel a Bohumil Šimon.

Československá společnost přijala invazi s jedno-značným nesouhlasem. Nekompromisně požadova-la jediné – odchod okupačních vojsk a návrat interno-vaných politiků. Odmítala byť jen na chvíli uvažovato své kapitulaci a kolaboraci s interventy. Zasloužilase tak o to, že invaze, jež byla po vojenské stránceúspěšnou akcí, nesplnila své politické cíle. Českoslo-venští občané za to zaplatili nemalou cenu – v krát-kém období jich zemřelo přes sedmdesát a několikset jich bylo těžce zraněno. Výraznou roli v tomtospontánním celonárodním odporu sehrály sdělovacíprostředky – i přes nesnadné podmínky, kdy mnohéredakce, tiskárny, televizní a rozhlasová studia byly

2ab

Od července 1968 bylo stále evidentnější,jaký význam mají mezinárodní aspekty

pro československý reformní pokus a nakolikvnitropolitickou situaci ovlivňují názory

představitelů těch států, s nimiž Československotvořilo politicko-vojenský svazek Varšavské smlouvy.

Vojenská agrese proti Československu,iniciovaná Moskvou, se již nejevila jako vzdálená

eventualita, ale jako reálná hrozba v případě,že by vedení KSČ v čele s Alexandrem Dubčekem

neprojevilo vůli splnit požadavky předloženésovětskými vůdci a neukončilo reformní

(či z jejich pohledu kontrarevoluční)proces vlastníma rukama.

INVAZE

o s m i č k o v ý r o k

obsazeny, dokázaly fungovat a orientovat pohyb do-le, udržovat jednotného ducha vzdoru i působit tak,aby odpor nepřerostl v krveprolití. Zasloužily se o tomimořádná vydání novin a časopisů, četné letákya především rozhlasové vysílání.

Od 21. srpna zasedalo nepřetržitě Národní shro-máždění a protestovalo proti okupaci Českosloven-ska. Jasně odmítavé stanovisko zaujalo i torzo česko-slovenské vlády. Ne tak jednoznačná byla situace vevedení KSČ. Zbývající část předsednictva i někteří čle-nové ÚV KSČ projevovali až přílišnou připravenostspolupracovat s okupanty a legalizovat intervenci „pět-ky“ vznikem loutkové revoluční dělnicko-rolnické vlá-dy. Rychle se tak vzdalovali od československé spo-lečnosti i většiny svých straníků – i oni protestovali„proti tomuto bezpříkladnému porušení socialistické-ho internacionalismu“ a požadovali činit vše pro to,aby se umožnila legální činnost československéhovedení a okupační vojska se okamžitě stáhla. Odmí-tali, aby za ně mluvili ti, kteří do Československaúdajně pozvali sovětská vojska.

Na výzvu městského výboru KSČ v Praze se dohlavního města republiky začali již od 21. srpna sjíž-dět delegáti stranického sjezdu, svolaného původněna počátek září, a druhého dne zahájili v pražskýchVysočanech poradu, jež se posléze proměnila ve

stranický sjezd. Delegáti zvolili nové ústřední orgányKSČ, a tak znemožnili vznik kolaborantské vlády.

Po prvních dvou dnech mohli interventi jediné – kon-statovat naprostý neúspěch při naplňování politickýchzáměrů své akce. Sověti museli improvizovat. S vo-jenským okupačním režimem ve svém scénáři nepo-čítali a ani mocenské poměry a civilní odpor v oku-pované zemi, ani mezinárodní protesty nečinily tutoalternativu příhodnou. Proto do jednání zapojili čes-koslovenské politiky – ty, kteří byli internováni již21. srpna (s výjimkou Františka Kriegla, jenž jakouko-li účast odmítl), a ty, kteří do Moskvy dobrovolně přile-těli ve dvou etapách. Rokování v Moskvě byla zaháje-na 23. srpna. Po čtyři dny jednali sovětští předácis československými politiky a zároveň i s vedením čtyřintervenujících zemí a hledali východisko. 26. srpnačeskoslovensko-sovětská jednání skončila podpisemmoskevského protokolu. Československé vedení kapi-tulovalo před sovětským tlakem a nechalo si vnutit so-větský ultimativní návrh. Přistoupilo na kompromisy,které narušovaly suverenitu Československa a pokra-čování v proreformní polednové cestě znemožnily.Moskevský protokol tak byl v naprostém rozporu s tím,co očekávala československá společnost bez rozdílu.

V časných ranních hodinách 27. srpna se do vlastivrátili v naprosté tichosti členové československé dele-

3 ab

Václavskénáměstí obsadilysovětské tanky,které střílelyna budovuNárodního muzeaa zaútočilyna nedalekýČeskoslovenskýrozhlas,kde si ostrésrážky vyžádalyi několik mrtvých.

gace. První zprávy o závěrech moskevských rozhovo-rů vyvolávaly rozhořčení veřejnosti, jež je chápala jakodobrovolný souhlas s okupací. Neuklidnilo ji ani komu-niké, s nímž se na ni obrátili českoslovenští předáci.Komuniké, plné obvyklých klišé, nebylo tím, co společ-nost chtěla slyšet. Nehovořilo se v něm ani o staženíokupačních jednotek, ani o platnosti XIV. sjezdu KSČ,komuniké nepotvrzovalo pokračování v reformní politi-ce a dávalo až příliš najevo, že nebylo projevem svo-bodné vůle československých představitelů.

K obratu vedl až projev Alexandra Dubčeka. Řečníkv něm ujišťoval posluchače, že československé vede-ní učiní vše pro to, aby našlo prostor, cesty a prostřed-ky, jak rozvinout a uskutečňovat politiku, která nako-nec povede k normalizaci poměrů. Přestože o tétopolitice mluvil velmi neurčitě, podařilo se mu přesvěd-čit společnost, která chtěla věřit spolu se svými vůdciv existenci „prostoru“, v to, že reforma bude pokračo-vat, i když bude spojena s určitými kompromisy. Půdapro přijetí moskevského protokolu, pro to, aby celáspolečnost uznala novou realitu, byla připravena.

Přispěli k tomu i další politici. Všichni se snažili pre-zentovat moskevský protokol jako nejednoznačný,ale přece jen určitý kompromis. Činil tak JosefSmrkovský, jenž v dopoledních hodinách 27. srpnaujišťoval Národní shromáždění, že se „spojenecká“vojska nebudou vměšovat do vnitřních záležitostíČeskoslovenska a v několika etapách úplně odejdou,že KSČ bude pokračovat v politice, kterou nastoupilapo lednu – na tom neměla nic změnit ani připravova-ná určitá omezení svobody slova a opatření proti čin-nosti nelegálních organizací typu K 231, KAN aj.

Nejožehavějším problémem, který museli českoslo-venští předáci řešit, byla otázka vysočanského sjezduKSČ. V Moskvě se zavázali, že nebude uznán jako le-gální. Na Slovensku se o to na sjezdu KSS zasadilGustáv Husák, bagatelizující okupaci jako „tragickénedorozumění“. I v Praze se po dlouhých jednáníchpodařilo dosáhnout toho, že se většina vysočanskéhoÚV KSČ cítila vázána podpisy svých vůdců pod mos-kevským protokolem a převzala závazky v něm obsa-žené. Na krátkém zasedání 28. srpna souhlasili jehočlenové s ukončením činnosti. Rozhodli se tak na zá-kladě několika příslibů, které však byly v rozporu s vů-lí sovětského vedení, a proto se žádný z nich nesplnil.

Morální vítězství nad agresorem, politická porážkainvaze vojsk Varšavské smlouvy proti Českosloven-sku byly promarněny. Potlačením Pražského jara defi-nitivně skončila jedna etapa ve vývoji reformních ko-munistických hnutí. Porážka reformního komunismuukázala neslučitelnost „socialismu s lidskou tváří“s historicky reálným socialismem. V marné salámovétaktice, která následovala po přijetí moskevského pro-tokolu, se KSČ i celá společnost postupně, krok zakrokem, vracely zpět před leden 1968. Začalo více neždvacet let normalizace. �

JITKA VONDROVÁ,Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.

FOTO

:ARC

HIV

USD

AVČR

bulletinak

adem

ický

Ještě v létě 1968 jsem na 1. mezinárodním virolo-gickém kongresu v Helsinkách takové představě

rozhodně oponoval, ačkoli mi Albert Sabin (autor ži-vé vakcíny proti polio) ukazoval noviny se zprávami,že se sovětská vojska soustřeďují na naší hranici. PoIvanově oznámení „Už jsou tady“ mě plně ovládl ob-rovský vztek a nakonec i lítost, že jsem vlastně upadldo sebeklamu. Vyrazil jsem tedy do ulic, samozřejměi k budově Československého rozhlasu, kde se stříle-lo naostro. Pamatuji se na uniformovaného členaSNB, který s pocitem, že diriguje zástupy lidí, upo-

4ab

Dne 21. srpna 1968 mě ve tři hodiny ráno vzbudil Ing. Ivan Karakoz se suchým oznámením:„Už jsou tady.“ Ve skutečnosti měl lepší odhad situace než mnozí z nás

v Ústavu experimentální biologie a genetiky (ÚEBG), kteří si nepřipouštěli, že by Sovětimohli ve střední Evropě vůbec něco takového provést. Západ by to jistě nedovolil.

Přitom jsem věděl, jak si počínali v oblastech, kam sahala svatá carova Rus – od Kavkazupo Balt. Ale to byla pořád jen Rus. Jenže rozpínavosti se meze nekladou – tohle drazenabyté ponaučení platí i dnes. Jen Vasil Biľak ho zapomněl vložit do svého Poučení…

VPÁD VOJSK A AKADEMIEPOHLED Z NIŽŠÍHO PATRA

t é m a m ě s í c e

zorňoval píšťalkou a rukama, odkud hrozí nebezpečí.Byli tam první mrtví, většinou mladí lidé. Když střelbazesílila, prchaly davy do průjezdů, a já jsem se octlpoprvé v chodbě vedoucí do budovy Rozhlasu. Složiljsem si ruce nad hlavu a čekal, až se to okolo mězbortí. Bylo mi vše jedno. Marnost nad marnost.

Manifestace vedené většinou mladíky, kteří nesličeskoslovenskou vlajku označenou lidskou krví, po-kračovaly v různých podobách v celém centru Prahy.Na rozdíl od filmu to nebyla krev býčí nebo barvička.Dlužno podotknout, že jsem se setkal i se skupinouamerických studentů, kteří se jako náhodní návštěv-níci Prahy těchto pochodů účastnili. Davy byly v ob-dobí vrcholících prázdnin opravdu obrovské, ani semoc nedivím, že jsem nepotkal nikoho ze svých zná-mých. Takto se mi do paměti vryly dramatické chvílesrpna 1968, roku, který spolu s rokem 1938 patřík vrchům československých dějin. Ohlas v zahraničíměly tyto události obrovský, zvláště ze strany inteli-gence, již ne tolik u státníků. Citační ohlas přenechá-vám odborníkům.

Jako každá tragická událost měl i rok 1968 své ko-mické stránky. Jednou z nich bylo obsazení prezidiaČSAV sovětskou armádou, po němž následoval exo-dus členů prezidia na Ústav organické chemie a bio-chemie. V té době jsem zastupoval ÚOCHB za řediteleMilana Haška, toho času působícího v zahraničí, a takjsem byl pozván na zasedání prezidia, které se kona-lo v pracovně Františka Šorma. Byla to obrovská čest,poněvadž Šorm vystupoval jako opravdový polobůh.Jednou jsem ho jako student uctivě pozdravil, on sena mě podíval, odvrátil tvář a pokračoval majestátnímkrokem dál. Od té doby jsem ho nezdravil. Zasedáníprezidia bylo „půvabné“ , poněvadž jeho členové prá-vem očekávali, že je sebere sovětská rozvědka tak ja-ko jiné státní představitele. Pod vlivem zážitku z cent-ra města jsem zasedajícím suše doporučil, aby sioblékli bílé pláště, neboť kdyby zůstali v oficiálních ob-lecích, zatčení by jistě neušli. Rychle se převlékli. Teh-dy jsem zjistil, že i František Šorm a jeho společnostVŠ

ECHN

AFO

TA:A

RCHI

VUS

DAV

ČR

jsou schopni naslouchat hlasu nižších vrstev. V blíz-kosti našeho ústavu stály dva tanky a my jsme nevě-děli, co podniknout. Nakonec jsme se rozhodli pro letá-kovou akci a provolání, které nám do perfektní ruštinypřeložil Ivan Karakoz. Jeden příjemný sovětský důstoj-ník začal pátrat, zda neneseme protisovětské tiskoviny,proto jsem si mimo jiné vzal rusky psaný příspěvek dosborníku věnovaného nádorovým virům. Samozřejměmě zastavili, ale bylo mi suše sděleno: Tak charašo.

Největšího vyznamenání se Akademii ovšem do-stalo pozdějšími oficiálními prohlášeními, že je dru-hým centrem kontrarevoluce. Je to vyšší vyznamená-ní, než jakékoliv jiné, třeba ozdobené tupými mečia diamanty. Nemám na něm než nicotný podíl, při-kládal jsem občas jen polínka do ohně a také maléohýnečky rozdělával. Hlavní podíl spočívá na našichaž o generaci starších spolupracovnících, obzvláštětěch, kteří v 60. letech prokoukli nesmyslnost diktatu-ry – v oněch dobách diktatury proletariátu, diktaturypodprůměrnosti. Ovšem i za odhodlané holobrádkya rozhořčené třicátníky bych rád vyslovil přesvědče-ní, že jsme v pohnutém roce 1968 snad alespoň vět-šinou nezklamali. Také jsme za to byli potrestáni. Vevědách přírodních ztrátami pracovních skupin a zne-možněním účasti na světovém odborném dění, což

5 ab

bylo obojí z hlediska vědy subletální až letální. V hu-manitních oborech tresty zahrnovaly i ztrátu míst a ži-voření na okraji společnosti. �

JAN SVOBODA,Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.

ČESKOSLOVENSKÁ VĚDAPO OSMAŠEDESÁTÉMTíživá léta po srpnové invazi představovala pro českou společnost jedno z nejtěžších obdobíza celou dobu trvání československého státu. Období tzv. normalizace, které následovalojako reakce na demokratizační proces v 60. letech, mělo neméně tragické důsledkyi pro českou akademickou obec. O institucionálním rozvratu české vědy napsaljaderný fyzik a předseda Nadace Charty 77 prof. František Janouch v roce 1976 článekČeskoslovenská věda v obležení (Science under siege in Czechoslovakia),jenž byl publikován v USA v prestižním Bulletinu jaderných vědců(The Bulletin of the Atomic Scientists), v německém časopise Parlamenta v ročence k lidským právům, kterou v němčině vydal Jiří Pelikán a Manfred Wilke.Zkrácenou verzi českého překladu článku níže otiskujeme.

S ohledem na zeměpisnou polohu ovlivňovalačeskoslovenská věda evropské i světové myš-

lení po celou dobu své existence. Náboženský re-formátor Jan Hus v patnáctém století zformulovaletické základy vědeckého myšlení, byl obviněnz kacířství a upálen v Kostnici za to, že hledala bránil pravdu. Ve století sedmnáctém byl JanAmos Komenský, zakladatel moderní pedagogiky,

přinucen emigrovat z Čech a kvůli svému vyznánístrávil zbytek svého života v cizině. Jan Evangelis-ta Purkyně, který řadu let učil na univerzitě v polskéWroclavi a v pozdějších letech byl aktivním předsta-vitelem Zemského sněmu, založil v Praze modernífyziologii. Jazykovědec Bedřich Hrozný pro změnurozluštil chetitské klínové písmo a Jaroslav Heyrov-ský, k roku 1976 jediný československý nositel

bulletinak

adem

ický

Nobelovy ceny, položil základy nové vědy, polaro-grafie. Dveře českých univerzit byly pro zahraničníučence vždy otevřené. Německý matematik Johan-nes Kepler a dánský astronom Tycho Brahe působilina královském dvoře v Praze, Gregor Johann Men-del položil v Brně základy moderní genetiky a ErnstMach takřka 36 let vyučoval na Karlově univerzitě(podobně jako Albert Einstein). Stručný výčet několi-ka významných učenců dobře ilustruje, že českoslo-venská vzdělanost byla vždy hluboce integrována domezinárodní vědecké komunity.

Sovětský svaz jako modelSovětizace české společnosti (ať už dobrovolná

nebo z donucení) nepřinesla výhradně negativní kon-sekvence. V roce 1953 byla Československá akade-mie věd (ČSAV) transformována podle modelu Aka-demie věd Sovětského svazu. Nelze zpochybnit, žejejí přeměna vedla k celkovému rozvoji českosloven-ské vědy a během několika let se ČSAV rozvinula v re-spektovanou instituci zahrnující několik stovek labora-toří s tisíci vědeckými pracovníky. Vznikla řada novýchoborů jako např. technická mikrobiologie, biochemie,kybernetika, jaderná fyzika a fyzika elementárníchčástic. Také vzdělávání mladých vědců na sovětskýchuniverzitách přispělo k intenzifikaci československévědy. Na druhou stranu je třeba přiznat, že jednostran-ná orientace na Sovětský svaz vedla k přerušení kon-taktů se západem a k zaostávání ve vývoji novýchtechnologií. V druhé polovině padesátých let se situa-ce výrazně zhoršila následkem politických čistek, kvů-

6ab

t é m a m ě s í c e

li nimž muselo z Akademie a z univerzit odejít mnohovýznamných a zkušených učenců.

Během šedesátých let většina těchto problémůustoupila do pozadí. V Akademii panovala pozitivníatmosféra, zahraniční styky a spolupráce se rozvíjelyv mnoha směrech a akademičtí pracovníci dosahovalivýznamných úspěchů. Dobrým příkladem je vynálezkontaktních čoček prof. Otto Wichterleho. ČSAV si téždokázala vybudovat rozsáhlou autonomii, díky níž mě-la rozsáhlý vliv na československou politiku. Vědcipronikali do politického života a podíleli se na alterna-tivních projektech rozvoje Československa.

21. srpen 1968 a institucionalizovanádestrukce v 70. letechVzhledem k tomu, že se československá věda sta-

la mocným politickým nástrojem, není divu, že komu-nistické vedení Akademii bedlivě sledovalo. Ačkolivbyla ČSAV den po invazi vojsk Varšavské smlouvyuzavřena, obstála během srpnových událostí se ctí.Dne 28. srpna 1968 přijalo prezidium následující pro-hlášení: „Vše, co jsme v posledních dnech prožili, ne-bude nikdy vymazáno z našich pamětí i přesto, že násbudou nutit smlčet o našich pocitech. I v budoucnostibudeme vyzbrojeni principem, že povinností učenců jehledat a bránit čistou pravdu.“ Pokud bychom srovná-vali situaci v Akademii mezi léty 1963–1968 s násle-dujícím obdobím 1969–1974, jeví se normalizační létajako bezprecedentní úpadek a destrukce českoslo-venské vědy.

V průběhu sedmdesátých let tato destrukce „legál-ně“ postupovala sice pozvolna, ale zato systematic-ky. Katastrofu odstartovala zdánlivě nevinná a bezvý-znamná změna v zákoně. Podle jeho původní verzeměla Akademie významnou autonomii: řídilo ji prezi-dium, které volil Akademický sněm; představitelé pre-zidia museli být členy Akademie a předseda a místo-předseda řádnými členy. Vědečtí pracovníci bylistálými zaměstnanci. Pozměněný zákon z roku 1970zbavil ČSAV nezávislosti a legalizoval snížení odbor-ných nároků na kvalifikaci jejích členů. PředsedouAkademie se stal matematik Jaroslav Kožešník, postmístopředsedů získali Bohumír Rosický a Josef Poulík,veřejnosti známý především servilními články v Rudémprávu. Vzrůstající obavy o ideologickou čistotu a poli-tickou bezúhonnost dokládá proklamace, kterou mu-seli všichni členové Akademie v roce 1970 podepsat:„Prohlašuji že, a) nikdo z mých příbuzných, ani man-želčiných nejbližších příbuzných nepobývá nelegálněod r. 1968 v zahraničí; b) nedošlo u mne a manželky(příp. dětí) od r. 1968 ke změně členství v KSČ.“

Na konci roku 1971 bylo sedm akademiků zbavenočlenství z důvodu emigrace. Ve stejnou dobu vláda no-

minovala 20 nových akademiků (celkem asi 10 % z cel-kového počtu). Zdeformovaná Akademie „vybrala“dne 17. listopadu 1972 za své členy sedm vědců zeSovětského svazu a stejný počet z tzv. socialistic-kých zemí – zjevně jako znak vděčnosti za okupaciČSAV v srpnu 1968. Zahraniční účast tím stouplaz 22 na 36 členů. K 30. červnu 1970 byli odvolánivšichni ředitelé akademických ústavů. Věstník ČSAVbez jakéhokoliv ostychu oznámil, že „závěrečné jme-nování na pozice ředitelů bude v souladu se sezna-mem jmen, jež navrhne KSČ“. V paměti českoslo-venské vědy zůstane nový ředitel Ústavu nukleárnífyziky Jaroslav Procházka díky výroku: „Vyhodil bychbez rozpaků i Einsteina, kdyby jeho politické názorynebyly v souladu s oficiální ideologií.“

Nově představené finanční ohodnocení zaměstnan-ců ČSAV znamenalo legální nástroj k bezprecedentní-mu šikanování československých učenců. Zatímcoúředníkům, technickým pracovníkům a mladým věd-cům, kteří postrádali čas a schopnosti získat akademic-ké tituly přitom zůstaly stálé pracovní smlouvy, situacezkušených vědeckých pracovníků by se dala přirovnatk sezónním pracovníkům v zemědělství; vědecké úspě-chy v potaz brány nebyly. Pouze někteří zaměstnanciČSAV, kteří prošli politickou prověrkou, získali čtyřletékontrakty. Ti, kteří byli vyloučeni nebo vyškrtnuti z Ko-munistické strany, dostávali pracovní smlouvy pouzena 6–12 měsíců nebo na jeden až tři roky.

7 ab

Mnoho mezinárodně uznávaných vědců bylo na-konec potupně donuceno k odchodu do penze. Moh-li bychom jmenovat např. sinologa Jaroslava Průška,mikrobiologa Ivana Málka, biochemika Otto Wichter-leho, historika Josefa Macka, člena korespondentaJiřího Hájka, Karla Maška a další.

Systém uzavírání smluv platí stále [k roku 1976].Starší vědci nemají žádné sociální zabezpečení a jaké-koliv pokusy o nezávislé a kritické myšlení může skon-čit vypovězením pracovní smlouvy. Rád bych také zdů-raznil, že všechny instituce související s vědou jsou podkontrolou Komunistické strany a některá odvětví vědyjsou sloučena do jedné instituce.

K represím vůči lidem existoval ještě další me-chanismus. V letech 1970 a 1971 bylo několik vě-deckých institucí ČSAV rozpuštěno. Jen poslušnía politicky konformní zaměstnanci mohli nastoupit donově ustavených nebo reorganizovaných institucí.

Původní článek Science under siege in Czecho-slovakia i s ilustračními grafy a také jeho německouverzi naleznete na webových stránkách Akademic-kého bulletinu http://abicko.avcr.cz. �

FRANTIŠEK JANOUCH,bývalý vedoucí oddělení teoretické jaderné fyziky

Ústavu jaderného výzkumu ČSAV

František Janouchje zakladatelema předsedouSprávní radyNadace Charty 77.

bulletinak

adem

ický

Vztahy mezi kulturami a civilizacemi jsou velmisledovaným tématem posledních let, zejména

vztahy mezi Západem a islámem. Podobně se stáva-jí důležitým tématem rozsáhlé obchodní vztahy meziEvropskou unií a USA na jedné straně a Čínou nastraně druhé. Nastupující velmoci, jakými jsou Indiea Brazílie, včetně revitalizovaného Ruska, hrají takésvoji roli v nové globální konstelaci. Porozumění vzta-hům mezi těmito kulturními či civilizačními okruhy vy-žaduje nové diskuse a analýzy multilateralismu.

Centrum globálních studií se každý rok zaměřuje naurčité téma, i když to neznamená, že se dílčím způso-bem nevěnuje také jiným tématům. Pro letošní rok bylovybráno téma interkulturního neboli mezikulturního dia-logu. Členové Centra chtěli využít příležitosti, že takédalší výzkumné skupiny, občané, veřejná sféra a orgá-ny státní správy na různých úrovních se letos tomuto té-matu v Evropské unii věnují a spoluvytvářejí diskusníprostor pro řešení různých otázek, jež jsou s tímto té-matem spjaty. Koncentrace pozornosti na mezikulturníproblematiku vychází z rozhodnutí Evropského parla-mentu a Rady Evropy ustavit letošek za Evropský rok

8ab

Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie věd ČRa Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, se v roce 2008 zaměřuje především

na interkulturní dialog. Na jeho posledním mezinárodním semináři zazněly filozofickéa sociálněvědní příspěvky o souvislostech mezi politikou, islámem, spory, rozvojem,

spravedlností – tentokrát především o Indonésii.

INTERKULTURNÍ DIALOG MEZIZÁPADEM A DALŠÍMI CIVILIZACEMI

v ě d a a v ý z k u m

Indonésiibyla dána

do vínku bohatáa rozmanitá

směs tradičníchkultur a forem

výtvarného umění.Na obrázku

ručně vyrobenáJávanská

stínová loutka.

mezikulturního dialogu. Zahájen byl v Lublani a pokra-čuje v mnoha zemích Evropské unie. Tématu se již del-ší dobu v globální rovině věnuje také UNESCO. Pozor-nost se z pochopitelných důvodů orientuje předevšímna konflikty, diskuse a dialog mezi západními a islám-skými zeměmi.

Jednou z akcí pořádaných Centrem globálních studiív rámci mezikulturních rozborů byl mezinárodní semi-nář s Indonéským velvyslanectvím v České republice9. června 2008. Seminář měl dvě základní roviny. V jed-né se prováděly filozofické a sociálně vědní rozborymezikulturního dialogu obecně a ve druhé rovině serealizovaly praktičtější rozbory vývoje Indonésie v po-sledním století. Přednášející se věnovali historickýmsouvislostem indonéského národního obrození, posled-nímu desetiletí indonéských reforem a dalším indonés-kým událostem, především ve vztahu k západním ze-mím a České republice. Pozornost se však neupíralapouze do minulosti. Retrospektivní rozbory doprováze-ly také prognostické úvahy o očekávaném vývoji Indo-nésie a vztahu mezi západními a islámskými zeměmi.

Centrum globálních studií nyní připravuje knihus názvem Mezikulturní dialog o lidských právech, kte-rá vyjde v nakladatelství Filosofia na konci léta tohotoroku. Jedná se o soubor studií od čtrnácti autorů z rů-zných kultur, kteří nacházejí podporu pro lidská právave svých různých – západních, konfuciánských a is-lámských – stanoviscích. Hlavním přínosem knihy jerozvíjení vzájemného uznání osob z různých kulturníchprostředí. Publikace se zabývá mezikulturním a mezi-civilizačním dialogem, globálním rozměrem lidskýchpráv, vztahem mezi jedincem a pospolitostí, otázkamidemokracie, občanství, sociální spravedlnosti, právyžen a zakládání lidských práv v západních i nezápad-ních kulturách.

Podobné zaměření bude mít také každoroční konfe-rence Centra, která se letos připravuje ve spolupráci sestřediskem OSN v Praze při příležitosti 60. výročí Vše-obecné deklarace lidských práv. V hlavní budověAV ČR se uskuteční 19. a 20. listopadu a její název Kul-turní dimenze globalizace: interkulturní a transkulturnídialog napovídá, že se bude věnovat otázce, jak lze pro-střednictvím interkulturního dialogu dospět k určitému

FOTO

:ww

w.fl

ickr

.com

transkulturnímu cíli. Konkrétně se zaměří na vztah mezikulturami vzhledem k souboru lidských práv, který bymohl být oním transkulturním rámcem, jenž jednotlivékultury přesahuje. Více na http://cgs.flu.cas.cz. �

MAREK HRUBEC,Centrum globálních studií

9 ab

Jeho excelencevelvyslanecIndonéskérepublikySalim Saidpři návštěvěv budověAkademie věd ČR

FOTO

:LUD

ĚKSV

OBO

DA,A

RCHI

VSS

ČINDONÉSIE NOVĚU příležitosti mezinárodního semináře,který pořádalo Centrum globálníchstudií při Filosofickém ústavu AV ČR,v. v. i., ve spolupráci s indonéskouambasádou v Praze, jsem požádalavstřícného a srdečného velvyslanceIndonéské republiky panaSalima Saida, zda by našim čtenářůmnepřiblížil spojitost meziČeskou republikou a Indonésií.

Pane velvyslanče, jak blízko k sobě mají Českárepublika a čtvrtý nejlidnatější stát světa?

Vztah České republiky a Indonésie má dlouholetoutradici. Na ostrově Jáva fungovaly na začátku 20. sto-letí továrny na výrobu cukru a většina strojů pocháze-la právě z české společnosti Škoda Holding. Také bo-ty značky Baťa se dostaly do Indonésie a v tu dobubyly považovány za velký přepych. Pamatuji si, že tobyly mé první boty, ve kterých jsem šel do školy. V pa-desátých letech odjíždělo do Československa studo-vat mnoho mladých Indonésanů, z nichž se u nás poz-ději někteří stali členy vlády. Navíc zde vzniklo mnohosmíšených manželství. Česká republika je v Indonésiihodně známá.

Dá se tedy říci, že v minulosti byla vazba mezinašimi zeměmi mnohem intenzivnější...

Ano, během komunistického režimu existovalmezi Československem a Indonésií úzký vztah. In-donéský prezident Suhartho navštívil Vaši zemimnohokrát, stejně tak jako Váš prezident Indonésii.V době vlády Suhartha se dovážela do Indonésienapř. většina vojenského zařízení – AK 47, MiG.Stejně tak se letečtí důstojníci jezdili vzdělávat doČeskoslovenska.

Na semináři zazněla řada příspěvků týkajícíchse bohaté historie Vaší země. Jaký byl prvopočá-teční cil setkání?

Cílem semináře, který poprvé organizujeme spolus Akademií věd ČR, je obeznámit českou veřejnost,zejména představitele z řad politiků a vzdělanosti

s Indonésií. Obě naše země se změnily. Vaše se po-sunula od komunismu k demokracii a my jsme přešliod autoritativního režimu k demokracii. Takže obě na-še země mají novou státní politiku, a proto musímeIndonésii představit nanovo. Indonésie se rozvíjía soudím, že máme spoustu příležitostí dosáhnoutstejné ekonomické úrovně, jakou má Česká republi-ka. I my máme co nabídnout, a proto si myslím, žepotřebujeme jeden druhého.

Seminář organizujete spolu s Akademií vědČeské republiky a Univerzitou Karlovou. Mohlbyste pár slovy přiblížit vědeckou spoluprácimezi oběma zeměmi?

Na spolupráci intenzivně pracujeme. Minulý rokjsme zorganizovali setkání předsedy AV ČR s před-staviteli Indonéského institutu pro vědu v Djakartě.Projednávali spolupráci v oblasti výzkumu, která jevšak zatím v počátku a její rozšíření zabere nějakýčas. Čeští badatelé začali projevovat zájem o Indo-nésii zejména v oblasti antropologie a my je v tombezvýhradně podporujeme.

Na seminář jsme pozvali prof. Rudolfa Mrázka, kterývystudoval indologii na Karlově univerzitě a nyní působína Univerzitě v Michiganu, kde se specializuje právě naIndonésii. Dne 13. června 2008 udělujeme diplom čes-ké indonesistce Zorici Dubovské, která dlouhodobě pů-sobí na Filozofické fakultě UK, kde učí indonéský jazyka literaturu, a která se velmi zasloužila o zprostředko-vání indonéské kultury Česku.

Rádi bychom, aby byla Indonésie u vás stejně takznámá, jako je Česká republika známá u nás. Chtělibychom obnovit tradici, kdy u vás studovalo mnohemvíce našich studentů, protože jsme si vědomi vyso-ké kvality českých vysokých škol hlavně v oblastitechnologie. �

GABRIELA ADÁMKOVÁ

akad

emick

ý bulletin

Poselství této metafory je dvojí: Výsledky různýchmetod je třeba kombinovat a odborníci z různých

oblastí musí vzájemně srovnávat a diskutovat své po-znatky a názory. V pražském Ústavu makromolekulár-ní chemie AV ČR, v. v. i., je to zřejmé už od jeho zalo-

10ab

Zkušení profesoři fyzikální chemie někdy začínají své přednášky klasickým příběhemo „výzkumu slona“. Podle této metafory zkoumá skupina badatelů spícího slona v temnéafrické džungli. A jak jednotliví badatelé přistupují z různých stran k částem slonova těla,

jejich výpovědi se velice liší. Teprve když se rozední, mohou z patřičného odstupuuvidět celého slona. A podobně jako je rozdíl mezi sloním chobotem a klem,

jsou někdy rozdílné i výpovědi různých experimentálních metod,které zkoumají fyzikálně-chemické procesy a materiály.

TEPRVE KOMBINACE METOD A VZÁJEMNÉ

UVIDĚT

v ě d a a v ý z k u m

Vědeckéa informační

středisko ústavupořádá vždy

počátkem rokuústavní kolokvia,

vlastně internívědecké

konference,na nichž se může

diskutovato žhavých

novinkách a dosudnepublikovaných

výsledcích.

žení. Po celou dobu jeho existence se zde klade velkýdůraz na organizaci mezinárodních kongresů, sym-pozií a konferencí. V posledních letech přibyla navícústavní kolokvia, určena tentokrát hlavně vlastnímpracovníkům ústavu.

OBĚ

FOTA

:ARC

HIV

ÚMCH

AVČR

Budova ústavu makromolekulární chemie tvoří po-hledovou dominantu pražského sídliště Petřiny. V le-tech 1960–1964 byla postavena podle projektu KarlaPragera a její architekturu významně ovlivnil i první ře-ditel ústavu, profesor Otto Wichterle, který výrazně při-spěl také k celkové koncepci a struktuře ústavu. Podlevzoru tehdy špičkového evropského ústavu ve fran-couzském Štrasburku, který se nyní jmenuje ÚstavCharlese Sadrona, vznikla struktura pražského ústavus chemickou a fyzikální sekcí, které se pak dále rozdě-lily na jednotlivá oddělení podle metodik a přístrojové-ho vybavení. Cíle, aby se v jednotlivých disciplínáchmakromolekulární vědy postupně vychovali špičkovíodborníci v dané oblasti, se skutečně podařilo dosáh-nout, současně se ale objevily i nevýhody takovéhouspořádání. Jednotlivá oddělení si vytvořila vlastníproblematiky a jejich spolupráce narážela na admini-strativní a někdy i osobní bariéry. Proto byly tak důleži-té mezinárodní konference, jež ústav pořádal. Ty uká-zaly, že největší vědecký pokrok nastává právě tam,kde se různé metodické přístupy stýkají, nebo radějipřekrývají. Později se skutečně potvrdilo, že nejlepšípráce z teoretické i aplikované makromolekulární vě-dy, které ústav produkoval, byly právě ty, jež kombino-valy metodiky a zkušenosti různých oddělení. Ty ostat-ně získaly i největší citační ohlas.

Přestože ústav sídlí v budově na Petřinách teprveod roku 1963, administrativně byl založen už v roce1959, ovšem zpočátku měl jednotlivá oddělení roz-ptýlena po celé Praze. Každopádně však ústav osla-ví v příštím roce půlstoletí své existence, které budevzpomenuto řadou akcí, především dvěma meziná-rodními konferencemi; ta podzimní se uskuteční užv nově rekonstruované ústavní posluchárně.

Tradice mezinárodních vědeckých setkání o makro-molekulách, jež se konají v Praze, je velmi dlouhá. Za-hrnuje tři celosvětové kongresy pod záštitou IUPAC(1957, 1965, 1992) a od roku 1967 také specializova-ná mikrosympozia a diskusní konference, které ústavpořádá každoročně o prázdninách jako Pražské mítin-ky o makromolekulách (PMM). Letošním mikrosympo-ziem věnovaným tentokrát polymerním koloidům se20.–24. června doplnil počet vědeckých setkání PMMna číslo 72.

Když byla po roce 1990 v ústavu ustavena vědeckárada, jako jeden ze svých prvních počinů založila no-vou tradici ústavních kolokvií. První se konalo už na po-čátku roku 1991 a vzalo si za cíl využít dosavadníchzkušeností ústavu s organizací konferencí a také kon-ferenčního zázemí a vybavení k odbornému setkávání

11 ab

Ústavmakromolekulárníchemie AV ČRna pražskýchPetřinách oslavív roce 2009své padesáténarozeniny.

pracovníků ústavu mezi sebou navzájem. Schéma ko-lokvií proto v podstatě kopíruje program mezinárodníchmikrosympozií až na to, že přednášky jsou většinouv češtině. Myšlenka interních ústavních kolokvií semezitím vžila jako každoroční neformální svátek ma-kromolekulární vědy. Účastníci i někteří návštěvníci vel-mi oceňují, že se mohou během necelého týdne do-vědět, jaká aktuální témata se řeší v jednotlivýchodděleních, jakých úspěchů kolegové dosáhli a jakémají plány, případně potřeby a problémy. Kolokvia nyníorganizuje Vzdělávací a informační středisko (VIS) a odloňského roku jsou jejich nedílnou součástí i půldennípanelové diskuse, které se také setkaly s příznivýmohlasem. Nově byly též zařazeny příspěvky odborníkůz pražských vysokých škol. V únoru letošního roku seuskutečnilo již 17. kolokvium s diskusí o významu sou-dobých metod a přístrojů ve vědeckém výzkumu.

Už dnes je zřejmé, že ústavní kolokvia příznivěovlivňují vzájemné spolupráce v ústavu a stimulují kon-takty mezi pracovníky různých oddělení. Přispěla např.k lepšímu využití špičkových fyzikálních a fyzikálně-chemických metod pro výzkum v oblasti biolékařskýcha bioanalogických polymerů. Seznam publikací ústavutaké dokazuje, že přibývá interdisciplinárních prací,které kombinují nápady chytrých chemiků s přístupya metodami právě tak chytrých fyziků. Také v oblastipraktických aplikací vědeckých poznatků se blýská nalepší časy.

Zakladatel a první ředitel ústavu Otto Wichterle jed-nou prohlásil: „Chceme být krásní, ale také užiteční.“ Tose ústavu opravdu daří. Příkladem z poslední doby jeléčivý přípravek HemaGel, který promyšleně spojil ús-tavní tradici se současnými poznatky makromolekulárnívědy a medicíny. Tradiční hydrogel známý jako materiálkontaktních čoček se tak přetvořil na funkční léčivý pří-pravek, který podivuhodně urychluje hojení ran a spále-nin a je už běžně k dostání v lékárně. Jistě to není po-slední dárek, který ústav dostane ke svým padesátýmnarozeninám. I to je kousek z celého slona. �

MIROSLAV RAAB a TOMÁŠ ETRYCH,Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.

DISKUSE UMOŽNÍ...

CELÉHO SLONA

bulletinak

adem

ický

Proč plasty získaly takovou oblibu? Je tomu zejmé-na díky snadné zpracovatelnosti a také nízké měr-

né hmotnosti. „Zatímco standardní skleněná láhev napivo (0,5 l) má hmotnost zhruba 330 g, láhev z polye-thylentereftalátu (PET) váží jenom 38 gramů a pojme1,5 l. Výhodná je také výroba lahví z malinkých poloto-varů přímo ve stáčírně nápojů. Při dopravě prázdnýchobalů i nápojů se tak velmi ušetří,“ vysvětlil MiroslavRaab. Ve svém příspěvku dále sdělil, že všechny vy-ráběné plasty lze rozdělit do tří velkých skupin a sesta-vit do schematické pyramidy. Její tři vrstvy představujíod zdola nahoru komoditní, konstrukční a speciálníplasty. Skupina komoditních plastů má největší objema zahrnuje v podstatě jen polyethyleny (PE), polypro-pylen (PP), polyvinylchlorid (PVC), polystyren (PS)a nověji také polyethylen-tereftalát (PET). Právě tytopolymery mají v odpadech největší objem. Při recykla-ci je třeba vyřešit jejich třídění (třeba flotační metodou)nebo naopak společné zpracování pomocí takzvanýchkompatibilizátorů. Obrovská výroba plastů nyní přinášíproblém s jejich dalším osudem poté, co už jako mate-riály dosloužily. Zdá se, že technologicky je recyklaceplastových odpadů vyřešena.

V Evropské unii se používají zejména dva druhyrecyklace, a to chemická a materiálová. Materiálovárecyklace zahrnuje postupy spočívající v mletí upo-třebených výrobků, vznik drtě, následné sušení a pří-padnou regranulaci. Drtě a regranuláty se používajípodle svého složení a stupně znečištění na výrobuméně náročných produktů, v lepším případě lze zís-kaný recyklát přidávat k panenskému plastu a opě-

12ab

Rada pro popularizaci vědy AV ČR uspořádala5. června 2008 v budově Akademie věd ČR

tiskovou konferenci na téma recyklace plastůa jejich využívání v České republice.

„Význam syntetických polymerů pro lidskouspolečnost dokazují čísla rostoucího objemu

jejich výroby. V roce 1930 dosahovalacelosvětová roční produkce plastů

(vlastně tehdy jen bakelitu a celuloidu)stěží 23 000 tun. Po válce, v roce 1950,

už přesáhla 1,3 milionu tun a v roce 2006už dosáhla hodnoty 245 milionů tun,“

uvedl setkání prof. Miroslav Raabz Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.,

a člen Rady pro popularizaci vědy AV ČR.

BEZ PLASTŮSE NEOBEJDEME

v ě d a a v ý z k u m

Skupinakomoditníchplastů tvoří

největší objemodpadů.

Ročně se u násrecykluje

asi 35 000 tunPET lahví,

je to ale méně,než v zemích

západní Evropy.

tovně zpracovávat na kvalitní výrobek. Chemická re-cyklace je založena na chemickém rozkladu plastuna rozkladné produkty o nízké molární hmotnosti a je-jich dalším chemickém zpracování. „V současné do-bě se v EU přechází od chemické recyklace k mate-riálové, která roste asi o 10 procent ročně. Stejně takroste i energetické využití plastů,“ uvedl během kon-ference dr. Jiří Kotek z Ústavu makromolekulárníchemie AV ČR. Dodal, že Česká republika si vededobře v materiálové recyklaci, ale zaostává v energe-tickém využití plastů. Podrobnosti o chemické recyklaciplastů přiblížil Ing. Zdeněk Kruliš z ÚMCH AV ČRa s recyklací nápojových kartonů posluchače seznámilprof. Vratislav Ducháček z Ústavu polymerů VŠCHT.Na konferenci nechyběli ani představitelé soukroméhosektoru – Ing. Lukáš Grolmus, ředitel oddělení komu-nikace EKO-KOM, a Ing. Jaroslav Lavička, Silon, a. s.,Planá nad Lužnicí. Oba se shodli na tom, že základnímpředpokladem efektivnosti recyklace je zejména účin-né třídění. Firma EKO-KOM považuje za jeden zesvých nejvyšších úspěchů to, že již 98 % obyvatel ČRmá možnost odpady třídit a 70 % se skutečně aktivnětřídění odpadů účastní. „Podle analýzy výtěžnosti třídě-ného sběru odpadu v roce 2007 každý občan ČR vy-třídil 48,7 kg odpadu, což je o 5 kg více než v minu-lém roce,“ dodal Lukáš Grolmus.

Ing. Jaroslav Lavička, představitel firmy SILON,která je jediným výrobcem PET střiží a kabelů v ČRa patří k předním výrobcům v Evropě, uvedl, žev současné době se návratnost použitých PET lahvípodle odhadu v ČR pohybuje na úrovni asi 60 procent.

FOTO

:PET

RKR

ÁLÍK

,ARC

HIV

SSČ

To znamená, že se zpět k recyklaci či jinému použitídostane asi 35 000 tun PET lahví. Dá se říct, že po-dobná situace je také v Evropě, v zemích západní Ev-ropy je však příznivější. To je dáno dlouhodobějšímprocesem sběru a třídění a také vyšší finanční pod-porou tohoto systému.

Závěrem citujme prof. Raaba, který výstižně po-znamenal, že bez syntetických polymerů by součas-ná životní úroveň nebyla vůbec možná. „Představme

13 ab

Vláknitá forma houbyCandida albicansznačená metodounepříméimunofluorescenceprotilátkami získanýmiproti rekombinantnímuproteinu Hsp90

si, že by dnes někdo nějakým zázrakem nebo naří-zením odstranil syntetické polymery ze světa, auto-mobilům by odpadly nárazníky, zmizela by velká částjejich vnitřního vybavení, zmizely by všechny počíta-če a cédéčka, zkolabovala by většina rozvodů pitnévody a mnoho lidí by asi chodilo nahých. Okamžitě byse zhroutila současná civilizace.“ �

GABRIELA ADÁMKOVÁ

FOTO

:ARC

HIV

UPO

LOM

OUC

ŠKOLA MOLEKULÁRNÍCHBIOTECHNOLOGIÍZávěrečnou konferencí dne 10. června 2008 skončil dvouletý projektŠkola molekulárních biotechnologií, který připravila Univerzita Palackéhoprostřednictvím Ústavu imunologie lékařské fakulty UP. Projekt podporovanýz Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů Evropského sociálního fondunabídl účastníkům sérii specializovaných workshopů s řadou laboratorníchi průmyslových demonstrací.

Genové inženýrství a molekulární biotechnologiepředstavují vrchol v biologických technologiích

a formují zcela nové průmyslové odvětví. Dynamikajeho vývoje a zejména ekonomické efekty nutně přita-hují pozornost podnikatelů. Pracovníků, kteří samos-tatně zvládli tyto nové netradiční postupy, však nenímnoho. Cílem projektu bylo zvýšit úroveň znalostíi praktických dovedností, a tím zhodnotit profesníschopnost cílové skupiny a v neposlední řadě prohlou-bit vzájemné poznání a spolupráci členů akademickéobce a podnikatelů v oblasti biologických technologií.Praktická zkušenost, možnost konzultací s přednímiodborníky a osvědčení o absolvování kurzu bude hrátvýznamnou roli v pracovní konkurenci.

Účastníci projektu si osvojili metodické přístupyk identifikaci a izolaci genu, možnosti jejich přenosudo produkčních organismů a popis technologie zpra-cování genových produktů až na úroveň průmyslověvyužitelných aplikací. Mimořádný zájem studentů po-tvrdil, že přestože se jedná o velmi složitou tematikunáročnou na intelektuální schopnosti i technickou zá-kladnu, je toto téma atraktivní a aktuální.

Řada věcí se podařila a projekt může být hodnocenjako úspěšný. Realizací projektu se však otevřela také

řada otázek a problémů, které jsme dříve nebraliv úvahu. Ale i tato poznání jsou jeho významnýmpřínosem. �

EVŽEN WEIGL,Univerzita Palackého v Olomouci

bulletinak

adem

ický

Sepulkrálie hrají i dnes významnou roli v historic-kém, uměleckohistorickém, epigrafickém, archeo-

logickém, heraldickém, genealogickém i dalším bádání,a to na nejrůznějších úrovních, univerzitní a akademic-kou půdou počínaje a regionálním výzkumem konče.Potřeba mezioborové interakce byla hlavním důvodemzrození myšlenky periodických zasedání k problemati-ce sepulkrálních památek, která od roku 2000 pořádáÚDU AV ČR. Z původních diskusních workshopů sepostupně staly mezinárodní jedno- až dvoudenníkonference se širokým dosahem, které svým zamě-řením a roční periodicitou nemají obdobu.

Potěšujícím faktem je zajištěný publikační výstupv rámci řady Epigraphica et Sepulcralia, kterou vydá-vá vydavatelství Artefactum. V redakční přípravě sev současné době nachází svazek přinášející příspěv-ky přednesené na pátém a šestém dvoudenním za-sedání v letech 2006 a 2007.

Zatím poslední, 7. zasedání se oproti předchozím ko-nalo v poněkud komornější jednodenní podobě. Jedná-ní před padesátičlenným plénem sestávalo ze dvoubloků, sdružujících referáty podle rozdílných kritérií. Te-maticky sevřenější byl blok odpolední, který poskytlprostor pro příspěvky, jež pojednávaly o obecně vý-znamných či z nějakého jiného důvodu mimořádnýchpamátkách české renesanční sepulkrální plastiky. Syl-va Dobalová (ÚDU AV ČR) se ve svém vystoupení Pa-mátník Matouše Collina v Karolinu: poznámky k jehoikonografii věnovala koncepci jedinečné sepulkrálii vý-znamného představitele pražského humanistickéhoprostředí. Kromě kontextu a formální analýzy artefaktuautorka osvětlila i genezi v českém prostředí výjimeč-ného řeckého textu. Ivo Hlobil (ÚDU AV ČR) v příspěv-ku Rarita: renesanční náhrobník s autoportrétem so-chaře poukázal na jediný známý příklad autoportrétusochaře na české sepulkrální plastice na náhrobníkuBuriana Osovského z Doubravice a na Třebíči (�1563).Kamil Boldan (Národní knihovna ČR) přednesl EpitafPůty Švihovského z Rýzmberka od Bohuslava Hasi-štejnského z Lobkovic, kde se na konkrétním příkladuvěnoval problematice interakce literárního a epigrafic-

14ab

Každoroční zasedání věnované problematicesepulkrálních památek, jež pořádá

Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i., se pod názvemMortui immortales konalo 3. června tohoto roku.V Evropě a samozřejmě i v českém prostředí má

zájem o sepulkrální památky dlouhou tradici.

COLLOQUIUM SEPULCRALEIAM SEPTIMUM

v ě d a a v ý z k u m

kého epitafu. Dana Stehlíková (Národní muzeum) vy-stoupila s příspěvkem Náhrobní deska Adama z Die-trichštejna v kontextu soudobých inkrustací. Ten bylzaměřen především na umělecké a řemeslné provede-ní artefaktu, který se jeví jako jeden z nejstarších(�1690) sepulkrálních památek inkrustace z jinobarev-ných mramorů, a to nejen mimo území Itálie.

Dopolední blok sdružoval referáty širšího věcnéhoa koncepčního zaměření. Po úvodním slovu JiříhoRoháčka (ÚDU AV ČR) zahájila blok Milada Studnič-ková (ÚDU AV ČR): Existují náhrobníky s řádovými od-znaky v českých zemích? Po kontextuálním předsta-vení zahraničních příkladů poukázala na faktickouabsenci takových příkladů, s výjimkou Řádu Zlatéhorouna, v českém prostředí. Závěr referátu pak vyzněljako apel na přítomné k dokumentaci jim případně zná-mých českých výskytů. Druhým příspěvkem Slezskévývody erbovní. K problematice erbovních vývodů našlechtických náhrobnících českého Slezska vyhodnotilz heraldického hlediska rozsáhlý sepulkrální fond Ka-rel Müller (Zemský archiv Opava). Jiří Roháček se vesvém druhém vystoupení Jazyk náhrobních nápisův Čechách věnoval doposud opomíjené problematiceprůniku národních jazyků do teritoriálně českých se-pulkrálních nápisů v chronologickém, sociálním a et-nickém kontextu. Pavel Štěpánek (FF UK Praha, UPOlomouc) představil ve svém nebohemikálním exkur-su Pohřební zvyklosti Isabely Katolické. Královský ná-hrobek v kartouze mirafloreské mimořádnou španěl-skou sepulkrální památku, reflektující architektonickéa ideologické změny za vlády katolických králů. Vy-stoupil také Juraj Šedivý (FF UK Bratislava) s přehle-dem aktivit, které se přímo dotýkají sepulkrální plastikyjako hlavní skupiny nositelů nápisů: Aktualny stav epi-grafického bádania na Slovensku.

Referáty od rakouských, německých, polských, ma-ďarských a slovenských kolegů, které na těchto i v ev-ropském měřítku jedinečných konferencích zaznívají,jsou dokladem zájmu české i zahraniční veřejnosti. �

JIŘÍ ROHÁČEK,Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.

FOTO

:JIŘ

ÍRO

HÁČE

K,AR

CHIV

AUTO

RA

15 ab

V pořadí již čtvrté brněnské etymologické konfe-rence, tentokrát s podtitulem Etymologie – teorie

a praxe, se zúčastnilo na padesát vědců ze slavistic-kých pracovišť jedenácti evropských zemí (Běloruska,Bulharska, Česka, Itálie, Německa, Polska, Ruska,Slovenska, Slovinska, Srbska a Ukrajiny). V průběhutří dnů se mohla přítomná odborná veřejnost seznámits nejnovějšími poznatky z oblasti slovanské a indo-evropské etymologie a v odborných diskuzích přispětk řešení zkoumaných problémů.

Úvodní řeč slavnostního zahájení pronesla jednaz organizátorek akce dr. Helena Karlíková, vedoucíetymologického oddělení ÚJČ AV ČR. Poté pozdravilúčastníky konference v zastoupení děkana Filozofic-ké fakulty MU prof. Josefa Kroba proděkan prof. JanZouhar, jménem nepřítomného předsedy AV ČRprof. Václava Pačesa promluvil člen Akademické ra-dy AV ČR dr. Petr Nejedlý a jako poslední se ujal slo-va ředitel Ústavu pro jazyk český doc. Karel Oliva.

Vědecký program konference probíhal formou jed-nání v plénu a byl rozdělen do bloků, v nichž autořiv podobě referátu nebo kratšího sdělení prezentovalivýsledky své vědecké práce. Obsahem jednotlivýchpříspěvků, které zazněly v několika slovanských jazy-cích a v němčině, byla zejména etymologická analýzakonkrétních slov či slovních rodin a popis sémantické-ho vývoje některých věcných okruhů slovanské slovnízásoby. Řešily se také problémy foneticko-fonologic-ké, morfologické, slovotvorné a frazeologické a nema-lý prostor byl věnován i otázkám kontaktů slovanskýchjazyků s jazyky neslovanskými (baltskými, germánský-mi, románskými, řečtinou, albánštinou). V rámci vybra-ných příspěvků či formou samostatného sdělení bylozároveň upozorněno na nejnovější etymologickou lite-raturu, na plánované vydání souboru prací zakladatelebrněnské etymologické školy prof. Václava Machka,které připravuje etymologické oddělení ÚJČ v Brně,a na rozsáhlé dílo jazykového zeměpisu Evropský ja-zykový atlas. O konkrétních problémech se hovořilotaké v diskuzích, které následovaly po každém bloku.Přednesené příspěvky budou publikovány v recenzo-vaném sborníku z řady Studia etymologica Brunensias pořadovým číslem 6.

ab

Po oficiálním závěru konference se uskutečnilo za-sedání Etymologické komise při Mezinárodním komi-tétu slavistů, na němž byla zhodnocena práce komi-se za období 2003–2008. Projednávala se takéorganizace tematického bloku Aspekty etymologic-kého bádání, připravovaného v rámci 14. mezinárod-ního kongresu slavistů, který se bude konat v září to-hoto roku v Ochridu.

Součástí programu byla prodejní výstava nejnovějšíčeské jazykovědné literatury v místě konání konferen-ce a jako zpestření naplánovaly organizátorky výletlodí po Brněnské přehradě a s ním spojenou ná-vštěvu hradu Veveří. Sponzor akce, firma Vinselektdoc. Miloše Michlovského, připravila pro účastníky kon-ference ochutnávku moravských odrůdových vín.

Organizátorkám Etymologického sympozia dr. Hele-ně Karlíkové a dr. Iloně Janyškové se podařilo úspěšněnavázat na tři předcházející ročníky a upevnit tradicibrněnských etymologických konferencí. Účastníci sym-pozia se obohatili nejen o vědecké poznatky, ale takéo příjemné dojmy a vzpomínky na přátelská setkánís profesně blízkými lidmi. �

JANA KOMÁRKOVÁ,Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Brno

FOTO

:ARC

HIV

ÚJČ

AVČR

ETYMOLOGICKÉSYMPOSION BRNO 2008V prostorách brněnského hotelu Santon se ve dnech 26.–28. května 2008 konala mezinárodníetymologická konference Etymologické symposion Brno 2008, kterou uspořádaloetymologické oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, v. v. i., v Brněza finanční podpory Grantové agentury AV ČR. Záštitu nad akcí převzali předsedaAkademie věd ČR prof. Václav Pačes a hejtman Jihomoravského kraje Ing. Stanislav Juránek.

bulletinak

adem

ický

16ab

Mezi tyto obranné mechanismy patří vysoce reak-tivní mikrobicidní oxidanty generované enzymy

(např. NADPH oxidasa, myeloperoxidasa a syntasaoxidu dusnatého). Oxidanty primárně slouží k likvidacipatogenů, mohou však také unikat z fagocytů, poško-zovat okolní buňky a tkáně, a tím významně přispívatke vzniku nebo rozvoji mnoha onemocnění. Přestovšak fagocyty většinou nejsou výzkumnou prioritouimunologů a patofyziologů. Na vědeckých konferen-cích je jim rovněž věnována pouze okrajová pozornost.Navíc mezi jednotlivými laboratořemi existují zřetelnérozdíly v instrumentaci a metodikách používaných provýzkum funkcí zvířecích a lidských fagocytů, což ztěžu-je interpretaci a porovnávání publikovaných dat.

To byl také důvod, proč pracovníci z Biofyzikálníhoústavu AV ČR, v. v. i., Ústavu experimentálnej farma-kológie SAV (Slovensko), National Institute of Trau-matology (Maďarsko) a University of Turku (Finsko)společně uspořádali v Brně (2003) workshop s důra-zem na neformální diskusi a výměnu zkušeností tý-kajících se způsobu odběru a zpracování vzorků, roz-dílů mezi funkcemi jednotlivých typů fagocytů u lidía živočichů, analytických metod (průtoková cytome-

ab

Důležitou úlohu fagocytů v obraně proti invadujícím patogenůmobjevil již koncem 19. století Ilja Iljič Mečnikov (1845–1916). Fagocyty jako buňky

první obranné linie imunitního systému disponují velice účinnými mechanismy,které vedou k rychlému usmrcení nebo alespoň inaktivaci patogenů.

WORKSHOP O ANALÝZEFUNKCÍ FAGOCYTŮ

v ě d a a v ý z k u m

Konferenční částs plakátovýmiprezentacemiv brněnském

hotelu Continental

trie, spektrofotometrie, luminometrie, mikroskopickétechniky, elektrochemie aj.) a úlohy fagocytů ve zdra-ví a nemoci. V rámci tohoto workshopu, kterého sezúčastnilo 38 účastníků z devíti evropských zemí, by-lo vyjádřeno přání setkávat se pravidelně ve dvou- ažtříletých intervalech; v pořadí druhý workshop byluspořádán v roce 2006 ve Křtinách u Brna a opět sesetkal s pozitivním ohlasem.

Ve dnech 22.–24. května 2008 se v Brně uskuteč-nil třetí workshop 3rd European Workshop on theAnalysis of Phagocyte Functions. Pořádal ho Biofyzi-kální ústav AV ČR a Česká společnost pro analytic-kou cytologii. Workshop byl také vnímán jako oficiál-ní setkání členů dvou pracovních skupin COST AkceB35 – Lipid Peroxidation Associated Disorders. Zú-častnilo se ho 43 vědců z 15 zemí, kteří prezentovali18 přednášek a 12 plakátových sdělení z oblasti biolo-gie, fyziologie a patofyziologie fagocytů, metodologiepro hodnocení funkcí fagocytů, tvorby reaktivních meta-bolitů kyslíku a dusíku, peroxidace lipidů a farmakolo-gické modulace funkcí fagocytů. O vysoké odbornéúrovni workshopu svědčí aktivní účast špičkových vě-deckých pracovníků jako H. E. Poulsena (prezidentSociety for Free Radical Research – Europe), N. Žar-koviče (předseda COST Akce B35), R. Nosála (Ústavexperimentálnej farmakólogie SAV), J. Arnholda (Uni-versity of Leipzig), S. Balduse (University Heart CenterHamburg), J. Hamara (National Institute of Traumatolo-gy, Budapest), E.-M. Liliuse (University of Turku)a dalších.

Na závěr workshopu vyhodnotila čtyřčlenná porotanejlepší prezentace badatelů mladších 35 let. Naprvních třech místech se umístili P. Zelníčková (Vý-zkumný ústav veterinárního lékařství), M. Pekarová(Biofyzikální ústav AV ČR) a P. Hyršl (Masarykovauniverzita). K neformálnímu charakteru přispěla ná-vštěva Mendelova muzea a společenský večer, v je-hož průběhu byl prostřednictvím Slováckého krúžkupředveden moravský folklor. Účastníci vyjádřili přánípokračovat v započaté tradici a setkat se opět na dal-ším workshopu v roce 2010. �

ANTONÍN LOJEK, MILAN ČÍŽ, LUKÁŠ KUBALA,Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.FO

TO:B

FÚAV

ČR

17 ab

CESNET zajišťuje pro své členy (v současnosticelkem 26) a jimi zřízené příspěvkové organiza-

ce rozvoj a provoz páteřní akademické sítě ČR umo-žňující rychlé a spolehlivé propojení jejich vlastníchsítí. Toto propojení také zprostředkovává sdílení tech-nických, komunikačních a programových prostředkůa informačních služeb, ověřování nových aplikacía spolupráci členů na úrovni srovnatelné se zahra-ničními akademickými sítěmi.

Současná generace sítě národního výzkumu a vzdě-lávání se nazývá CESNET2 a připojit se k ní můžekaždá instituce, která splňuje podmínky přijatelnéhoužití sítě. Jádro sítě propojuje největší univerzitníměsta ČR okruhy o kapacitě 1–10 Gbit/s (v budouc-nu 40 a 100 Gbit/s) a navazuje na panevropskoumultigigabitovou síť GÉANT2, která tvoří páteř všechevropských sítí pro výzkum a vzdělávání a zabezpeču-je napojení na podobné zámořské sítě. V CESNET2 jev současné době instalováno celkem 1500 km optic-kých vláken. Pro maximalizaci přenosové kapacityvyužívají technologii DWDM (Dense WavelengthDivision Multiplexing), která místo jednoho přenosové-ho toku v rámci jediného optického vlákna umožňujepřenášet vedle sebe více toků po různých vlnovýchdélkách. Stávající systém DWDM nabízí až 32 na soběnezávislých vlnových délek (lambd), každou o kapa-citě 10 Gbit/s.

Lambdy příslušné jednotlivým přenosům se podlepotřeb multiplexují v optické síti v uzlech ROADM(Reconfigurable Optical Add /Drop Multiplexor), čímžlze přidělovat přenosovou kapacitu podle momentál-ních požadavků a vytvářet logicky nezávislé sítě nasdílené optické infrastruktuře. Díky tomu může síťCESNET2 podporovat i „agresivní aplikace“ typicképro některé výzkumné projekty, velmi náročné narychlou odezvu i na objem přenášených dat, přitombez omezení pro běžné aplikace.

CESNET2 patří mezi první rozlehlé optické sítě nasvětě, v nichž se pro maximalizaci přenosových mož-ností implementuje špičková technologie vícecestné-

ab

ho vlnového dělení DWDM. Implementace tzv. De-gree-4 ROADM, zařízení se třemi optickými chassis,umožňuje na dálku softwarově přepínat jednotlivévlnové délky ve směru připojení daného zařízení zce-la bez manuálních zásahů.

CESNET jako zdroj informacíS úspěchy výzkumu v rámci sdružení CESNET ve

vybraných oblastech (mobilita uživatelů, gridové apli-kace, multimediální přenosy, virtuální kolaborativníprostředí) se můžete souhrnně seznámit ve výročníchzprávách sdružení. Dílčí výsledky výzkumu jsou k dis-pozici na webových stránkách v podrobných technic-kých zprávách a také na stránkách mezinárodníchvýzkumných a vývojových projektů (např. GN2– budování sítě GÉANT2 nebo EGEE II – EnablingGrids for E-Science in Europe), na nichž se odborní-ci z CESNET podílejí většinou jako jediní češtízástupci.

Pro odbornou veřejnost organizuje CESNET rov-něž řadu otevřených seminářů a konferencí, na kte-rých se prezentují nejnovější výsledky práce specia-listů v různých oblastech. V loňském roce úspěšněpořádal mezinárodní workshop na téma sítí CEF(Customer Empowered Fibre) a také fungoval jakosprávce sítě na prvním středoevropském zasedáníhlavní internetové organizace IETF (Internet Engi-neering Task Force). Letošní zářijová konference seuskuteční ve znamení aktuálních témat bezpečnosti,middleware (softwarového vybavení komplexníchdistribuovaných systémů) a virtualizace („přiblížení“komunikačních a výpočetních prostředků koncovémuuživateli). �

RITA PUŽMANOVÁ,nezávislá síťová specialistka

CESNET2: MODERNÍ NÁRODNÍAKADEMICKÁ SÍŤZájmové sdružení právnických osob CESNET založily vysoké školya Akademie věd ČR v roce 1996. V současnosti je financované předevšímz prostředků vládní Rady pro výzkum a vývoj a z prostředků členů.Předmětem jeho činnosti je výzkum a vývoj v oblasti informačnícha komunikačních technologií a jejich aplikací, zkvalitňování provozu sítězískáním dalších účastníků, informačních zdrojů a služeb a zároveňtaké podpora šíření vzdělanosti, kultury a poznání.

bulletinak

adem

ický

RNDr. Jiří Rákosník z Matematického ústavu AV ČRzdůraznil, že matematika je věda, která ne-

stárne. Nedopustil-li se matematik chyby, platí vý-sledky jeho práce stále, a je tudíž i stále citován.A nejen to: matematické literatury rychle přibývá,proto je její digitalizace nezbytně nutná.

Na projektu vytvoření digitální knihovny se spoji-lo pět pracovišť: Matematický ústav AV ČR, Ústavvýpočetní techniky MU, Fakulta informatiky MU, Ma-tematicko-fyzikální fakulta UK a Knihovna AV ČR.Spolupodílejí se na něm jak vědečtí pracovníci, taki studenti vysokých škol. Současná knihovna čítá asi100 000 stran matematické literatury, ovšem dokonce roku jich má být dvojnásob.

„Naše národní DML-CZ by se měla začlenit dobudoucí Evropské digitální matematické knihovny(EuDML), která se také uchází o jeden z projektůEU na vědu. S její pomocí by se propojily existujícíi nově vznikající národní digitální archivy matema-tické literatury, což by umožnilo uchování těchtodokumentů, jejich provázání, internetový přístupk nim a vícejazyčné vyhledávání,“ upřesnil vicepre-

18ab

DML-CZ: Česká digitální matematická knihovna se otevřela na internetu.V pilotním projektu řešeném v letech 2005–2009 v rámci programu Informační společnost,který podporuje Akademie věd ČR, obsahuje významnou část vědeckých matematickýchčasopisů vydávaných v České republice a také některé monografie včetně kolekce spisůBernarda Bolzana. DML-CZ však nezůstane pouze národní knihovnou, ale v budoucnosti

se stane součástí sítě digitálních knihoven vytvářených v Evropě i na celém světě.

MATEMATICKÁ LITERATURANESTÁRNE

Podle JiříhoRákosníka

z Matematickéhoústavu AV ČR

budepředpokládaný

rozsah projektuDML-CZ

150–200 000 stran.

zident Evropské matematické společnosti PavelExner.

Na tiskové konferenci, která se konala 11. červnav Akademii věd ČR a již moderoval RNDr. Jiří Rákos-ník z Matematického ústavu AV ČR, se představili ře-šitelé projektu RNDr. Miroslav Bartošek z Ústavu vý-početní techniky brněnské Masarykovy univerzity,Ing. Martin Lhoták z Knihovny AV ČR, RNDr. PetrSojka z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity,doc. Jiří Veselý z Matematicko-fyzikální fakulty Univer-zity Karlovy a zahraniční odborníci: prezident Evrop-ské matematické společnosti prof. Ari Laptev z Krá-lovského technologického institutu ve Stockholmu,vedoucí digitalizačních projektů NUMDAM a CE-DRAM prof. Thierry Bouche z Univerzity J. Fourierav Grenoblu a šéfredaktor referativní databáze Zentral-blatt MATH prof. Bernd Wegner z Technické univerzityv Berlíně.

Digitální matematické knihovně DML-CZ a odbor-ným otázkám digitalizace matematických textů a digi-tálních knihoven byl ve dnech 11. a 12. června 2008věnován také mezinárodní seminář uspořádaný v bu-dově Matematicko-fyzikální fakulty UK na Malostran-ském náměstí. Více informací naleznete na adresehttp://projekt.dml.cz/.

EVROPSKÁ MATEMATIKA

Evropská matematická společnost (EMS) vzniklav r. 1990 jako organizace sdružující matematiky

z evropských zemí. U příležitosti tiskové konferenceDML-CZ: Česká digitální matematická knihovna jsempožádala prezidenta EMS, prof. Ari Lapteva, o krátkýrozhovor.

Pane profesore, jaká je hlavní úloha Evropskématematické společnosti?

EMS je organizace, kterou spoluutváří 53 evrop-ských společností, okolo 20 akademických institucía na 2000 individuálních členů. Napomáhá zejména

ab

v ě d a a v ý z k u mO

BĚFO

TA:L

UDĚK

SVO

BODA

,ARC

HIV

SSČ

utvářet podmínky pro kvalitní rozvoj matematickýchvěd a jejich praktickou aplikaci. Svými aktivitamise též snaží posilovat pocit evropské identity.V informačním bulletinu (EMS Newsletter; vizhttp://www.emis.de/newsletter/index.html.) se mohouzájemci dozvědět o celé řadě projektů, které v sou-časnosti podporujeme.

Jsou matematické vědy v Evropě schopnyhrát v současné době vedoucí úlohu?

Našimi největšími soupeři jsou pochopitelně Ame-rická matematická společnost a američtí vědci vůbec.EMS se snaží udržet si nezávislost a respekt, což sedle mého názoru daří. Navíc mnoho matematikůz USA v poslední době přichází za prací do Evropy.EMS v tom možná také sehrává určitou roli.

Navazujete kontakty také s institucemi z Asie.Můžou např. vědci v Číně ohrožovat Evropu?

Jistě, o kontakty se pokoušíme. V současnosti sicepředevším formou mezinárodních konferencí, nicmé-ně v nejbližší době se chystám Evropskou matema-tickou společnost prezentovat v Číně, kde bych rádnavázal bližší spolupráci s tamějšími institucemia společnostmi. Co se týče obav z rapidního vědec-

19 ab

Tiskovékonferencek projektu DML-CZse zúčastnilii zahraničníhosté:Thierry Bouchez UniverzityJ. Fourierav Grenoblea Ari Leptevz Královskéhotechnologickéhoinstitutuve Stockholmu(vpravo).

DatabázeDML-CZobsahuje mj.i soubor pracíBernardaBolzana.

ab

kého rozvoje v této oblasti, nemyslím si, že by tobylo až tak horké.

Jak byste zhodnotil úlohu českých matematikův Evropě?

Matematické vědy mají v České republice tradicia dobře propracovaný vzdělávací systém, což v ně-kterých zemích chybí. Kvalitní vzdělávání budou-cích vědců je ovšem nejdůležitější podmínkou k to-mu, abychom mohli do budoucna udržet s našimikonkurenty krok. �

MARINA HUŽVÁROVÁ

bulletinak

adem

ický

20ab

Díky mimořádnému zájmu veřejnosti a vytrvalýmpožadavkům uživatelské sféry na další rozvoj

v oblasti hydrologie a vodního hospodářství pořádalÚstav pro hydrodynamiku stejnojmennou konferencijiž po třetí (2003, 2005, 2008).

V letošním roce se čeští a slovenští odborníci zabý-vali osmi tematickými okruhy (Klimatické a půdní su-cho; Vztah mezi strukturou půdy a hydrofyzikou půdy,hydrofobie; Vodní režim povodí, hydrologické extrémy;Vliv vegetačního krytu a způsobu využití povodí na vod-ní režim; Transportní procesy v půdě; Hydrologické mo-delování a nejistoty v něm; Nové směry v půdní fyzice;Látkové toky v povodí). Na konferenci zaznělo celkem34 ústních prezentací, bylo prezentováno 22 postero-

ab

Konference s mezinárodní účastíHydrologie malého povodí 2008,kterou zorganizovaly Ústavpro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i.,spolu s Českou vědeckotechnickouvodohospodářskou společnostía Českým výborem pro Mezinárodníhydrologický program UNESCO,se uskutečnila 23. a 24. dubna 2008v Praze v Klubu technikůna Novotného lávce.

SETKÁNÍ ČESKÝCHA SLOVENSKÝCH HYDROLOGŮ

v ě d a a v ý z k u m

Předsedové prvnísekce konference

VlastaŠtekauerová,

ředitelka ÚH SAV,Bratislava,

Miroslav Krejča,rektor VŠTE,

České Budějovicea první

přednášejícíMiroslav Kutílek

Příspěvkyz konferencebyly vydányve sborníkuHydrologie

malého povodí2008

vých sdělení a byl vydán sborník 48 úplných recenzo-vaných vědeckých článků, který je možné získat v kni-hovně ÚH AV ČR. Všechna vystoupení potvrzují širokéspektrum aktuálních problémů spojených s rozvojemhydrologie malých povodí na území České a Slovenskérepubliky. Vedle řady příspěvků věnovaných některýmaspektům experimentální hydrologie se další předlože-né referáty zaměřily na problematiku dopadů změnyklimatu na vodní režim, nejistoty v hydrologickém mo-delování, nové paradigma hospodaření s vodou v mě-nících se podmínkách krajiny, složitosti vodní bilance,matematické modelování srážkoodtokového vztahu,hydropedologické rozbory procesů v půdním prostředí,transport látek v malém oběhu vody v krajině, ovlivněníantropogenními zásahy, jako jsou odvodňování, závla-hy a agrotechnické postupy, hodnocení povodní a su-cha, analýzu vlivů horizontálních srážek a znečištěné-ho ovzduší a další. V předmluvě sborníku příspěvkůz letošní konference uvádí předseda Českého výborupro Mezinárodní hydrologický program UNESCO JosefHladný, že: „Zkoumání odtokových a souvisejících pro-cesů na malých povodích se vine jako Ariadnina nit blu-

FOTO

:ARC

HIV

ÚHAV

ČR

21 ab

dištěm lidského poznávání pochodů spojených s obě-hem vody…“ a podává stručný nástin historického vý-voje spolu s taxativně popsaným současným stavemexperimentální hydrologie zaměřené na malá povodíjako na mozaiku české krajiny, jejichž specifický odto-kový režim si vyžaduje trvalou a kontinuální pozornost.

Specifickým rysem všech tří konferencí bylo zejmé-na široké spektrum projednávané problematiky, narozdíl od jiných úzce specializovaných konferencí za-měřených na konkrétní oddíl zkoumaného jevu či pro-cesu (např. podzemní vody; transportní procesy v půdě;

ab

Pohyb vodypři většíchvýškovýchrozdílech vždyvábil lidskoupozornost.Horní vodopádna potoku Jedlováby v současnédobě nasbíral asinejvíc superlativůze všech vodopádůČR, uvádí autorpublikaceNejkrásnějšívodopádyČeské republiky.

tvorba odtoku v pramenných oblastech; hydrologicképrocesy v konkrétních vymezených oblastech; simu-lační modely a jejich využití v hydrologii; nejistoty v hy-drologickém modelování; sledování, vyhodnocovánía modelování látkových toků a mnohé další). Úzce za-měřeným akcím nelze upřít nesporný význam a jejichvýhoda spočívá především v detailním popisu zkouma-ného jevu, který přispívá k řešení dílčích problémů sou-visejících s hydrologickými procesy.

Naproti tomu všechny tři konference s námětemmalého povodí byly zaměřeny širokospektrálně a pří-mo vybízejí k multidisciplinárnímu přístupu, který ústído jiné důležité přednosti – řešené problémy a tema-tické okruhy lze studovat a diskutovat v širších souvi-slostech, a tudíž lépe a hlouběji pochopit. Jako příkladv tomto směru může být uvedeno setkání hydrologůzabývajících se vývojem a implementací srážkoodto-kových modelů s odborníky, kteří se detailně zabývajípohybem vody v systému půda – rostlina – atmosféra.

Konferenci Hydrologie malého povodí 2008 výstiž-ně charakterizovala slova jednoho z členů vědecké-ho výboru – Viliama Nováka (ÚH SAV, Bratislava):„Konferencia HMP 2008 sa stala tradičnou a vybudo-vala si relatívne stabilný okruh účastníkov, ktorým po-máha pri riešení každodenných problémov. Je po-trebné, aby sa s takým zameraním zachovala aj prebudúcnosť. Okrem odborného prínosu plní aj ďalšiupotrebnú funkciu – pomáha udržiavať tradičné pra-covné kontakty medzi českými a slovenskými hydro-lógmi; je to potrebné, pretože voda nepozná hranicea zákonitosti pohybu vody v oboch republikách (narozdiel od zákonov) sú rovnaké.“

Nezbývá než si přát, aby myšlenky, návrhy, výsledkya závěry pronesené v jednotlivých sekcích našly brzysvé realizátory a pokračovatele. �

MIROSLAV TESAŘ,Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i.

KOUZELNÉ VODOPÁDY

Vodopády jsou romantické přírodní výtvoryv oázách divoké a nezkrocené přírody, u nichž

rytmus nekonečně plynoucího času určuje šuměníči hukot padající vody. Zároveň to jsou objekty neži-vé přírody, jejichž výzkumu a popisu se u nás dosudnikdo systematicky nevěnoval. „Přesného a koneč-ného množství českých vodopádů se asi nikdy nedo-počítáme, protože je obtížné exaktně určit, co vlastněještě je a zároveň už není vodopád. Určitě však pa-nuje shoda v tom, že padající voda vytváří překrásnéa obdivuhodné scenerie, které nenechají chladnýmžádného milovníka přírody,“ říká autor publikace Nej-krásnější vodopády České republiky Martin Janoška.

Knihu vydalo v edici Průvodce nakla-datelství Academia. Díky nádhernýmfotografiím více než 120 nejhezčích vo-dopádů v Čechách, na Moravě a veSlezku zprostředkovává celkový pohleddo nečekaně bohatého a pro většinuz nás dosud neobjeveného přírodníhosvěta naší vlasti. �

-red-

REPR

OFO

TO:

bulletinak

adem

ický

22ab

Popisek

Za zásluhy o rozvoj vědy, vzdělanosti a kulturypřevzal čestnou medaili De Scientia et Humanitate

Optime Meritis prof. Pavel Novák, emeritní profesorUniversity Newcastle upon Tyne, U.K., a dřívější ředitelÚstavu pro hydrodynamiku ČSAV.

Prof. Pavel Novák je světově uznávaným odborníkemv oblasti říčního inženýrství, zejména pohybu splavenin,zlepšování kvality vody aerací, tlumení vodní energiea hydrotechnického modelového výzkumu. Významněse zasloužil o rozvoj české i světové vědy a vzdělanosti.Je členem mnoha odborných a zkušebních komisí, kon-zultantem WMO, UNDP a řady britských projekčnícha stavebních firem (např. Halcrow pro stavbu vodního

ab

DE SCIENTIA ET HUMANITATEOPTIME MERITIS

o c e n ě n í

díla Mrica v Indonésii). Hydraulická výzkumná laboratoř,kterou během svého působení vybudoval na Univerzitěv Newcastle, byla v roce 2003 pojmenována jeho jmé-nem, od roku 1984 je na této univerzitě každoročně udě-lována Cena Pavla Novaka nejlepšímu studentovi vevodním hospodářství. Od svého odchodu do zahraničív r. 1968 byl stále ve styku s českými vodohospodáři,podporoval jejich zapojení do mezinárodních aktivita přijetí studentů na zahraniční stáže. Po roce 1990 na-vštěvuje pravidelně Českou republiku a je v úzkém od-borném styku s pracovníky ČVUT v Praze, VÚV TGMa ÚH AV ČR, je oponentem GA ČR i GA AV. Aktivněspolupracuje zejména s VÚV TGM a ČVUT na projek-tech výzkumu zlepšení plavebních podmínek v oblastidolního Labe, po povodních v r. 2002 významně pomohlpři obnově zničené knihovny VÚV TGM. Svým přístu-pem k řešení složitých politických i lidských situací, pod-porou humanitních ideálů, osobní statečností i příklademplně naplňuje představy o vhodném kandidátovi na nej-vyšší ocenění, které AV ČR uděluje.

Profesor Novák je již nositelem Pamětní medaileJosefa Hlávky ČSAV i Zlaté oborové čestné plaketyS. Bechyně AV ČR. �

-red-

HEYROVSKÉHO MEDAILE AV ČRDr. Alexander Wlodawer vystudoval biofyziku na

Varšavské univerzitě v Polsku v r. 1968 a titul Ph.D.získal u prof. Davida Eisenberga na UCLA v Kalifornii zastudii zabývající se rentgenostrukturní analýzou králičí al-dolasy. Po postdoktorálních pobytech na Standordověuniverzitě v Palo Alto a na NIH v Bethsedě v r. 1987 vy-tvořil a dodnes vede Laboratoř struktury makromolekulv Národním ústavu pro výzkum rakoviny ve Frederickuv Marylandu. V současnosti je profesorem biochemiea molekulární biologie na Univerzitě George Washingto-na ve Washingtonu, DC. Během své takřka 40leté karié-ry v oboru se dr. Wlodawer věnoval vyvíjení technik rent-genové a neutronové krystalografie a aplikaci těchtometod pro řešení struktur biomolekul. Podílel se naprvních experimentech provedených na synchrotrono-vém zdroji záření a na konstrukci neutronového difrakto-metru využívajícího lineární detektor. Pro rozvoj světovébiochemie jsou však nejdůležitější jeho práce s tématemřešení proteinových struktur. Ve vědecké komunitě zís-kala největší ohlas série Wlodawerových prací, v nichž

jako první správně vyřešil strukturu retrovirových proteas(proteasa z viru HIV, viru Rousova sarkomu, viru lidskéleukémie HLTV aj.). Objevil totiž jejich mechanismusúčinku a zahájil éru racionálního návrhu inhibitorů viro-vých proteas jako cíle farmakologického zásahu. Inhibi-tory proteasy z viru HIV se staly velmi účinnou skupinouléků pro léčení AIDS (v současnosti se jedná o deset an-tivirových léků). Dr. Wlodawer je autorem více jak280 publikací v mezinárodních časopisech, včetněScience, Nature, PNAS a dalších. Jeho práce byly cito-vány více než 11 000krát (h faktor je 50). Je zahraničnímčlenem Polské akademie věd a doktorem honoris causaTechnické univerzity v Lodži. Dr. Wlodawer mnoho letspolupracuje s vědeckými skupinami v ČR, zejménas Ústavem molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., a Ústa-vem organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. Udě-lení Heyrovského oborové medaile je důstojným a za-slouženým oceněním špičkové práce dr. Wlodawerai jeho aktivního angažmá ve prospěch české vědy. �

-red-

OBĚ

FOTA

:LUD

ĚKSV

OBO

DA,A

RCHI

VSS

Č

23 abab

FOTO

:ZDE

NĚK

TICH

Ý,AR

CHIV

KAV

FOTO

:ZDE

NĚK

TICH

Ý,AR

CHIV

KAV

MEDAILEFRANTIŠKA KŘIŽÍKA

Ing. Vladimír Pekárek po absolvování VŠCHT Prahazačal svoji dlouhou cestu vědeckého pracovníka

v r. 1955, kdy nastoupil do Ústavu jaderného výzkumuv Řeži. Těžištěm jeho činnosti bylo využití anorganickýchiontoměničů na bázi zirkoniumfosfátu pro separaci radio-aktivních alkalických kovů, uranu a plutonia. Ve druhépolovině 60. let se soustřeďoval na termodynamický po-pis procesu sorpce na anorganických matricích, přičemžjako hlavní experimentální metodu použil kalorimetrii.Z té doby pocházejí mj. dvě jeho nejcitovanější studiepublikované v časopise Talanta. Slibně se rozvíjejícípráce však přerušily neblahé události let 1968–1969.Vladimír Pekárek byl pro svoji politickou angažovanostvyhozen z práce a určitý čas se podílel na výstavběpražského metra. V roce 1972 nastoupil do Ústavu anor-ganické chemie ČSAV jako řadový výzkumný pracovníka dostal za úkol vybudovat nové pracoviště kalorimetrie.Především jeho zásluhou se zanedbané sklepní míst-nosti v krátké době změnily ve funkční, plně klimatizova-nou laboratoř, ve které vznikla řada originálních kalori-metrických prací určujících krystalizační a rozpouštěcítepla či kinetiku krystalizace. Po roce 1992 založilv ÚCHP v Praze-Suchdole zcela nový a důležitý vý-zkumný směr zaměřený na dioxinovou chemii. Stálu vzniku výzkumné skupiny zabývající se soustavně me-

chanismem reakcí, při nichž vznikají persistentní orga-nické polutanty. Výsledky této práce slouží především ja-ko teoretický základ pro návrh nového technologickéhopostupu vedoucího k destrukci látek typu PCB a PCDD/Fza mírných podmínek. V roce 2007 poskytl ÚCHP AV ČRlicenci k této metodě Zdravotnímu ústavu v Ostravě, kte-rý připravuje první průmyslovou aplikaci technologie.Metoda je známá pod akronymem CMD (copper media-ted dechlorination) a je chráněna českým i mezinárod-ním patentem. Ve výčtu vědeckých a výzkumných aktivitVladimíra Pekárka se dá zcela určitě pokračovat, ale tobychom utráceli čas a ten je pro jubilanta, čerstvéhoosmdesátníka, vzácný. Pravidelně ráno spěchá do svélaboratoře v Suchdole, kde ho čeká řada dalších rozpra-covaných projektů. Život vědeckého pracovníka přecev osmdesáti nekončí. �

MIROSLAV PUNČOCHÁŘ, JIŘÍ HANIKA,Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.

MEDAILE BERNARDA BOLZANAProf. Pekka Neittaanmäki, držitel čestné oborové

medaile za zásluhy v matematických vědách, jepředním světovým odborníkem na numerické řešenídiferenciálních rovnic. V roce 1988 napsal společněs prof. Jaroslavem Haslingerem z Matematicko-fyzi-kální fakulty UK monografii Finite element approxima-tion for optimal shape design, která vyšla v prestižnímnakladatelství John Wiley and Sons. Jedna z prvníchmonografií o teorii optimálního návrhu byla pozdějipřeložena i do ruštiny. V roce 1996 vyšlo její druhé,rozšířené vydání, které už získalo stovky citací.Prof. Neittaanmäki je jedním ze zakladatelů školy teo-rie optimálního návrhu. V tomto oboru vyškolil velkémnožství studentů. S dalším českým vědeckým pra-covníkem Michalem Křížkem z AV ČR publikoval dvěmonografie o numerickém řešení problémů matema-tické fyziky, čtyři sborníky z mezinárodních konferencí,dvoje skripta a přibližně 25 původních článků. Společ-ně zavedli obecnou definici superkonvergence meto-

dy konečných prvků a objevili několiksuperkonvergenčních jevů. Výsledkyjim získali stovky zahraničních ohlasů.Zabývali se také teoretickou analýzoumetody konečných prvků pro řešenírovnic matematické fyziky, zejménapro řešení Maxwellových rovnic, rovni-ce vedení tepla, rovnic pružnosti atd.Společně zorganizovali pět konferencís názvem: Finite Element Methods.Mezi další oblasti zájmu prof. Neittaan-mäkiho patří teorie bifurkací, teorie optimálního řízení,teorie aproximace, teorie monotónních operátorů, in-verzní problémy pro parciální diferenciální rovnice aj.Prof. Neittaanmäki od roku 1982 pravidelně navštěvu-je naše vědecká pracoviště a na oplátku zve české ba-datele do Finska. �

-red-

bulletinak

adem

ický

24ab

Emise tzv. skleníkových plynů a hlavně účinkytěchto plynů v atmosféře Země a možné globál-

ní důsledky zvyšování koncentrace skleníkových ply-nů v atmosféře patří v poslední době k mediálně vděč-ným tématům. Svými vyhraněnými stanovisky se o tostará i prezident Václav Klaus a další politici jak na do-mácí, tak na celosvětové scéně. Z odborného a vědec-kého tématu se nenápadně, ale o to neodbytněji, stalotéma politické. Pojmy „globální oteplování“, „globálnízměny“ nebo „skleníkové plyny“ tak známe díky médiímvšichni, což ovšem nebrání tomu, aby se nepoužívalyčasto nesprávně nebo v nesprávných souvislostech.

Skleníkové plyny nejsou pro Zemi žádnou pohro-mou. Naopak se tu díky přítomnosti těchto plynů v at-mosféře máme „jako ve skleníku“, tedy máme v prů-měru příjemné teploučko. Kdyby atmosféra taktonefungovala, měl by povrch Země průměrnou teplotuo 30 °C nižší, místo současných asi +15 °C by to bylopro život vražedných –15 °C. Je-li tedy atmosféra „pe-řinou“ udržující na Zemi vcelku příjemné teplo, jsouv této terminologii některé plynné složky atmosféry„peřím“, které má tak blahodárné působení.

Proč nám tedy skleníkové plyny vadí? Problém, jakuž to bývá, musíme hledat u sebe. Systém atmosféric-

ab

Pracovníci Ústavu půdní biologieBiologického centra AV ČR, v. v. i., řešili a řešíněkolik projektů zaměřených na problematiku

vzniku tzv. skleníkových plynů v půdácha na emise těchto plynů z půd. Výzkum v poslední

době probíhá ve spolupráci s italskými,německými a francouzskými kolegy.

HLEDÁME CESTY KESKLENÍKOVÝCH

p ř e d s t a v u j e m e p r o j e k t y

Tři komorypro měření emisí

se sundanýmivíky. Červenápryžová zátkave středu víka

slouží k odběruvzorku plynů.

ké „peřiny“ byl víceméně v rovnováze do té doby, nežjej začal více ovlivňovat člověk. Spalováním uhlí a poz-ději ropy a zemního plynu se uhlík, který byl kdysi po-stupně a dlouhodobě vázaný do těchto látek, nyní re-lativně velmi rychle uvolňuje, a to hlavně jako oxiduhličitý, jenž se hromadí v atmosféře. Právě molekulyoxidu uhličitého jsou oním atmosférickým „peřím“,a proto i v souvislosti s ním můžeme použít srovnání,že když do peřiny přisypeme peří, bude nás více hřát.Atmosféra nyní účinněji zadržuje záření a člověk způ-sobil a způsobuje „globální oteplování“. Ano nebo ne?Striktně vzato, víme zcela jistě, že „peří“ v naší atmos-férické „peřině“ přibylo. Koncentrace všech význam-ných plynů s radiačními účinky (skleníkových plynů)v atmosféře narůstá. Kromě oxidu uhličitého se taktochová i metan CH4, oxid dusný N2O a kupodivu i vod-ní pára. Za zvyšování množství skleníkových plynů tu-díž jednoznačně odpovídá člověk. To víme; co logickypředpokládáme, je, že více skleníkových plynů musívést k nárůstu teploty. Aniž bych se chtěl na tomto mís-tě pouštět do polemiky, zda již zažíváme éru globální-ho oteplování nebo ne, dodám, že i když tomu mnohémůže nasvědčovat, přinejmenším někteří klimatologo-vé jsou opatrnější a hovoří o přirozených cyklech kolí-

VŠEC

HNA

FOTA

:MIL

OSL

AVŠI

MEK

,ARC

HIV

AUTO

RA

25 ab

sání teploty, oteplování a ochlazování... Ale vraťme sek metanu a k oxidu dusnému. Jak souvisejí jevy v at-mosféře s půdní biologií, která je předmětem našehoprofesionálního zájmu?

Notoricky známým zdrojem skleníkových plynů jeenergetika, průmysl a doprava. Dnes je však jisté, ževelká množství skleníkových plynů produkují také pů-dy a činnost v zemědělství. Podíl zemědělství na celo-světových antropogenních emisích skleníkových plynůse odhaduje na 22 %, je tedy podobný jako celkovéemise z průmyslové výroby, a dokonce vyšší než emi-se z dopravy. Kolem 80 % emisí produkovaných při ze-mědělské činnosti je spojeno s chovem hospodář-ských zvířat. Zemědělství je přitom jedním z hlavníchzdrojů metanu a oxidu dusného, a to jak v celosvěto-vém měřítku, tak i v podmínkách ČR. Odhaduje se, žev tomto odvětví globálně vzniká 52 % antropogenníchemisí N2O a 84 % antropogenních emisí CH4. V pod-mínkách ČR jsou hlavním zdrojem N2O zemědělsképůdy, spalování fosilních paliv a průmyslová výroba,zatímco u metanu je nejvýznamnějším zdrojem spalo-vání tuhých paliv následované zemědělstvím (chovdobytka, organická hnojiva) a odpadovým hospodář-stvím. Struktura emisí ze zemědělství ČR je následují-

ab

Alice Chroňákováodebírá čerstvékravské lejno promikrobiologickýa chemickýrozbor.

cí: 58,1 % tvoří N2O ze zemědělských půd, 31,0 % CH4

z trávicích traktů hospodářských zvířat, 6,3 % N2Oa 4,6 % CH4 z organických hnojiv.

Skleníkové plyny vznikají v zemědělství zejménatam, kde je nadbytek dusíku (vzniká N2O) nebo kdese aktivují mikroorganismy a rozkládá se organickáhmota (vzniká CO2 a CH4). Mohli bychom říci, žev podmínkách určitého nedostatku půda s dusíkemdobře hospodaří a jen velmi málo ho uniká z půdy dookolí, ať již ve formě plynů do ovzduší, nebo v jinýchformách do podzemních i povrchových vod. Pokud jevšak dusíku více, hospodaření s ním není tak přísnéa mnohem více ho může z půdy unikat. Zemědělsképůdy jej mívají celkem často nadbytek. Dusík se totiždo nich přidává ve formě průmyslových i organickýchhnojiv, aby byla zajištěna výživa pěstovaných plodin.Plodiny ale všechen využít nemohou, a tím vznikajídobré podmínky pro tvorbu plynných forem dusíkuvčetně skleníkového plynu N2O. Např. v hospodář-ském roce 2005–2006 se v zemědělství v ČR spotře-bovalo přes 215 000 tun dusíku ve formě průmyslo-vých hnojiv a lze se oprávněně domnívat, že část jejposléze unikla do ovzduší ve formě oxidu dusného.Ovšem množství není jisté, odhady kolísají mezi něko-lika procenty až desítkami procent v těch nejhoršíchpřípadech. Kdybychom počítali s 5 % ztrát ve forměN2O, pak by jen z průmyslových hnojiv unikalo ročnědo ovzduší 10 750 t N2O, což převedeno na oxid uhli-čitý odpovídá 3,33 milionu tun CO2ekv (ve smyslu po-tenciálu globálního oteplování). Navíc jsou zde orga-nická hnojiva (hnůj, močůvka, komposty atd.), z nichžse také uvolňuje mnoho dusíkatých plynů.

V půdách je obsaženo obrovské množství uhlíku;v přepočtu na jeden hektar plochy jde o desítky ažstovky tun, a to ve velké většině ve formě organických(humusových) látek. Při mikrobiálních přeměnách sečást uhlíku obsaženého v organických sloučeninácha v humusu mineralizuje – vznikají jednoduché slouče-niny včetně oxidu uhličitého a metanu. Můžeme zjed-nodušeně říci, že pokud v dané půdě a v daném časepřevažují aerobní poměry (je v ní dostatek kyslíku),vzniká převážně oxid uhličitý, zatímco při nedostatku

Chov skotu můžepři nevhodnémmanagementuvést ke znečištěnívod (zejménasplachemdusíkatých látek)a ovzduší (kvůlizvýšeným emisímN2O, CH4

a dalších plynů).

SNÍŽENÍ EMISÍPLYNŮ Z PŮD

bulletinak

adem

ický

26abab

p ř e d s t a v u j e m e p r o j e k t y

PracovníciÚstavu půdní

biologieodebírají

vzorky plynůpro stanoveníemisí z půdy

ovlivněnépastvou skotu.

kyslíku vzniká podstatně více metanu. Využívání půdpro zemědělství a jejich obdělávání vede ve velké vět-šině případů ke zvýšeným emisím uhlíkatých plynůa k poklesu obsahu organické hmoty v půdě v důsled-ku zvýšené mineralizace organických látek. Obdělává-ní totiž spočívá v mnoha činnostech, které půdu celko-vě provzdušňují a jež zvyšují intenzitu mikrobiálníchpochodů. Také dočasné zaplavení půdy při pěstovánírýže a některých jiných plodin nebo špatné hospoda-ření, jež na čas půdy zamokřuje, vedou ke zvýšenétvorbě a následným emisím metanu.

Druhým významným zdrojem emisí skleníkovýchplynů ze zemědělství je chov hospodářských zvířat.I když nelze zanedbat ani oxid uhličitý uvolňovanýrespirací, jedná se hlavně o metan. Ten produkujímikroorganismy ze skupiny archae, které tvoří nor-mální součást mikroflóry v trávicím traktu mnoha ži-vočichů včetně přežvýkavců. Vedle přímé produkcemetanu říháním a pšoukáním vzniká metan v souvi-slosti s chovem dobytka ve skládkách exkrementů,hnojištích, jímkách kejdy a močůvky apod., v prů-běhu jejich zrání a po jejich aplikaci i v půdě; spolus metanem zde mikrobiálními procesy přeměn du-síkatých látek vzniká i nezanedbatelné množstvíN2O.

Naše skupina se v poslední době zaměřila na pro-dukci skleníkových plynů v půdách ovlivněných

skotem. Původně je studovala v rámci spoluřešitelstvíprojektu 6. RP Evropské unie, posléze díky podpořeGrantové agentury ČR a Grantové agentury AV ČR.Za zmínku též stojí, že se na výzkumu podílejí studen-ti vysokých škol, zejména Přírodovědecké fakulty JU.Finanční a institucionální podpora i neotřelé myšlen-ky jsou nutnými předpoklady úspěšné práce.

Zaměření na pastevní půdy není náhodné. Je zná-mo, že dobytek svou přítomností na pastvině podstatněovlivňuje půdní vlastnosti a přímo i nepřímo i společen-stvo půdních organismů. Nejde jenom o vnášení živina obrovského množství mikroorganismů ve formě ex-krementů, ale i o sešlapávání půdy a změny půdnístruktury a mnoho odvozených půdních vlastností.Změna podmínek v půdě může znamenat změnyv emisích skleníkových plynů z půdy. V tomto případě,na travních porostech využívaných pro pastvu, bohuželmůžeme očekávat spíše zvýšení emisí. Naším cílem jedetailní poznání zákonitostí mikrobiální produkce meta-nu a oxidu dusného v takto využívaných půdách, kteréby mělo umožnit hledání cest ke snížení nebo zameze-ní emisí. Jak? Na to není v současnosti lehké odpo-vědět: je evidentní, že cílená regulace mikrobiálníchprocesů v půdě je i teoreticky obtížná, natož pakv provozních podmínkách. Máme nicméně určité před-stavy a v našem současném výzkumu si je začínámeověřovat. Dobře víme, že kromě toho, že některé mi-kroorganismy metan vytvářejí, jiné mikroorganismy jejdokáží využít a metabolizovat na oxid uhličitý. Kdyby setedy podařilo „ovládnout“ tuto skupinu mikroorganismůa zařídit, aby se metan produkovaný v půdě ještě v té-že půdě odboural, bylo by to skvělé. V případě oxidudusného existuje možnost cílené stimulace mikroorga-nismů, které jej umí redukovat na zcela neškodný mo-lekulární dusík – zde se např. nabízí regulace půdní re-akce (pH). Přes určité náznaky praktického využitínašich poznatků je ale zřejmé, že k efektivní a účinnéregulaci mikrobiálních procesů v půdách in situ je ještědlouhá cesta. �

MILOSLAV ŠIMEK,Ústav půdní biologie BC AV ČR, v. v. i.,

a Přírodovědecká fakulta JU

27 ab

František Krejčí se narodil 21. srpna 1858 v Hostin-ném v okresu Trutnov jako první ze čtyř synů berní-

ho úředníka Františka Krejčího. Gymnázium navštěvo-val v Hradci Králové, Litomyšli a v Praze. V letech1875–1879 studoval na Filozofické fakultě v Praze, kdese věnoval především klasické filologii, dále pak esteti-ce, filozofii, psychologii i pedagogice. Studia ukončilstátní učitelskou zkouškou pro gymnázia z klasické filo-logie a filozofické propedeutiky. Poté působil do konce19. století jako středoškolský profesor na venkově. Kro-mě učitelského působení začal brzy vyvíjet i intenzivníčinnost vědeckou a literární, zaměřenou zpočátku naoblast klasické filologie a později i psychologie. Roku1897, už jako autor řady prací, byl přeložen na vino-hradské gymnázium do Prahy a ještě téhož roku došlok potvrzení jeho habilitace v oboru „filosofie, zvláštěpsychologie“.

V roce 1900 a trvale od roku 1902 získal stálou stu-dijní dovolenou, aby se mohl plně věnovat vědecképráci na Univerzitě Karlově. Díky tomu patřila následu-jící léta k nejplodnějším v jeho životě. Od roku 1903 sestal dopisujícím členem České akademie císaře Fran-tiška Josefa pro vědy, slovesnost a umění a 5. ledna1905 byl jmenován mimořádným profesorem Univerzi-ty Karlovy. Soustavně od roku 1908 probíhalo jeho na-vrhování za řádného profesora. Nepříznivý postoj ra-kouské vlády způsobila Krejčího pokroková, zvláštěprotináboženská aktivita. To mělo za následek, že řád-ným profesorem byl jmenován až 6. října 1912 po třetíurgenci původního návrhu. Vedle přednášek vedl nafakultě od roku 1914 filozofický seminář a po smrtiFrantiška Čády roku 1918 převzal i psychologický se-minář. V letech 1923–1924 působil jako děkan filozo-fické fakulty, kde setrval až do svých sedmdesáti let.

Vedle přednášek a seminářů na univerzitě rovněžpůsobil v předních českých vědeckých institucích.Roku 1924 se stal řádným členem České akademievěd a umění a v roce 1915 mimořádným členem Krá-

ab

p o r t r é t y z a r c h i v u

lovské české společnosti nauk. Dále byl předsedoušestého odboru a šesté třídy vědecké rady Masary-kovy akademie práce.

Jako jedna z předních osobností českého filozofic-kého dění se stal spoluzakladatelem prvního českéhoodborného filozofického časopisu Česká mysl, kterýs krátkou přestávkou redigoval v letech 1900–1931a ovlivňoval jej v duchu pozitivismu. Krejčí se rovněžangažoval v politickém dění v Rakousku-Uherskua později v Československé republice. Byl přednímpředstavitelem České strany socialistické a v červnu1918 převzal redakci její oficiální revue Budoucno.V době převratu zvolili Krejčího za člena Revolučníhonárodního shromáždění a v letech 1920–1925 byl čle-nem senátu Národního shromáždění.

Krejčí ve svém díle vychází v podstatě z herbartismu.Duševní jevy považoval, opíraje se o psychofyzický pa-ralelismus, za uvědomělé reakce organismu. Z tohotodůvodu odmítal jak pojem duše, tak i podvědomí a ne-vědomí. K základním dílům Františka Krejčího patří O fi-losofii přítomnosti (1904) a Filosofie posledních let předválkou (1919). Z oblasti psychologie je možné z jehocelkově opravdu rozsáhlé písemné produkce jmenovatnapř. šestidílnou Psychologii (1902), jejíž poslední dílPsychologie vůle vyšel až roku 1926.

Významnou složkou života a díla Františka Krejčí-ho je všestranná angažovanost, naplněná důvěrouve vědu, pokrok a demokracii. Během svého životase pokoušel koncipovat demokratickou podobu so-cialismu a publicisticky vystupoval na obranu demo-kratických svobod. �

VÁCLAV HANKOVEC,Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.

FRANTIŠEK KREJČÍ(1858–1934)

V tomto roce si připomínáme 150 let od narozeníčeského filozofa a psychologa Františka Krejčího,jednoho z vůdčích představitelů českého pozitivismu,zakladatele české psychologie a jednoho z předníchorganizátorů českého filozofického života.Krejčí je považován spíše za vykladače a propagátorapozitivismu než samostatného aktéra tohoto směrupro filozofické postoje uznávající vědecké poznáníjako jedinou formu poznávacího procesu.

bulletinak

adem

ický

28ab

Pane profesore, vysvětlil jste, že inovační řešení jezdrojem vynikajících nápadů, inovační podnikání

ty nápady komercializuje, je zdrojem společenských vý-nosů. Nápady a řešení mají rozdílný cyklus, jinde vzni-kají, jinde se realizují, jinam jsou zacíleny. Říkáte, že op-timálně se musí spojit autoři nápadu s těmi, kdo dokážínápad uskutečnit, a s těmi, kdo ho dokáží prodat.

To zní velmi jednoduše... U výzkumu má tenaplikovaný cestu podstatně kratší. Jak je to v pří-padě základního výzkumu?

Základní výzkum je prostředí, kde se dělají myšlen-kové experimenty. Ty přinášejí nové poznání a toto no-vé poznání musí být dále rozpracováno. Je jedno, zdato bude dělat základní výzkum, nebo na něj navazujícíaplikovaný výzkum, ale důležité je, aby si autoři novéhopoznání rozuměli s těmi, kdo jej budou rozpracovávat.Bohužel, situace v řadě výzkumných institucí je taková,že výzkum dokumentují a tím to vše končí. Ale myšlen-kový experiment má kromě části, jejíž výsledky lze za-znamenat, také celou řadu aspektů, které jsou jakobynehmotné. Nejsou zprostředkovatelné formou zápisu,ale jsou zprostředkovatelné ve vzájemné spolupráci.

Říkalo se, že na praktické využití nějakého vý-sledku základního výzkumu se čeká třeba 40 až60 let. Platí to i v dnešní době, která je tak rychláa intenzivně tlačí k reálným výstupům?

Dnes už nemluvíme o 40–60 letech. Nové poznáníse musí uplatnit v průběhu pětiletého cyklu, pozdějine. Jinak nemá smysl, protože přijde další generacejiných nápadů.

Pilíře pro novou generaci nápadů ale tvoříprávě výsledky původního výzkumu...

Nápad, který není dlouho využit při dalším rozvíje-ní, ztrácí aktualitu. Stejně jako když dobrý sportovecpět let netrénuje. Pak už nemůže myslet na olympij-ské medaile.

Ve Vaší přednášce mě zaujala sekce o stylu ve-dení, o týmu. Zdůrazňoval jste, že chytří lidé jsouvětšinou silné osobnosti s výrazně individuálnímivlastnostmi, vůči nimž nelze uplatňovat standardní

ab

Jednou z nejúspěšnějších přednášek v rámci projektu Centra inovačního vzdělávání Liblicebyla prezentace Transfer technologie, kterou přednesl předseda Rady expertů

České manažerské asociace prof. Zbyněk Pitra 13. března ve vile Lanna.Předního odborníka v oblasti inovací jsme požádali o krátký rozhovor.

r o z h o v o r

autoritativní metody vedení pracovníků, protožeoni vyžadují participaci na rozhodování o další ori-entaci. Potřebují však ochranu proti byrokracii.Badatelé (a nejen oni) si obecně stěžují na nárůstbyrokracie. Je to jeden z důvodů, proč mají našivědci takové problémy v práci?

Ano. Systém a styl řízení výzkumné instituce – zej-ména badatelské instituce – musí stanovovat pouzelimity, nic víc. U nás se uplatňuje systém řízení prů-myslového podniku: rozpočty, každoroční kontrolaatp., což se pro vědu nehodí.

Ve výzkumu se musí vytvořit prostor pro samostat-né uvažování. Až když není výsledek do určitého ča-su hmatatelný – nemusí být konečný, ale přesvědčivý– tak se zruší. Investice do výzkumu je riziko. Abystezískali jeden dobrý výsledek, musíte investovat do10 různých a vědomě do devíti neúspěšných projek-tů. Přitom ale nemůžete ty neúspěšné kárat za ne-úspěch! Ve vztahu k poznání se nemá uplatňovatadministrativa, tam se musí uplatnit intelekt. Je třebarychle poznat, kudy už cesta nevede. Pokud vás po-řád někdo kontroluje, kolik jste vydali peněz, jestli jstepodali správně žádost, přidali přílohy atd., pak Vámna vlastní výsledek už nezbývá čas.

Uvádíte, že aby se intelektuální práce finančnězhodnotila v konečném výrobku, musí se spojitbadatelská sféra s oblastmi průmyslovou nebovývojovou, obchodní a dále s uživatelem. Tím na-stává překryv jednotlivých sfér, z nichž každá po-třebuje jiné řízení. Jak to udělat?

Autonomně. Je to sice součást většího celku, ale jeautonomní. Každá součást se řídí jinými pravidlys tím, že jejich spolupráce se řídí pravidly společnými.To znamená, že každá zúčastněná instituce mávlastní pravidla, jenom pro jejich spolupráci jsou na-staveny jiné parametry.

Nenastávají na překrývajících se hranicích ten-ze? Sám jste uváděl, že při spolupráci vědecko-výzkumných institucí s podnikatelskými subjektyvznikají personální bariéry?

Samozřejmě vznikají. Můžou vznikat a ne každávedoucí osobnost se dokáže domluvit. Právě proto

INTELEKTUÁLNÍ PRÁCINELZE ŘÍDIT JAKO PRŮMYSL

29 ab

by neměl vzájemnou spolupráci řídit specialista, alečlověk, který je schopen komunikovat se všemi sub-jekty. Na tomto pomezí záleží spíše na vůdcovskýchschopnostech než na specializaci v tom kterém oboru.

Je člověk s vůdcovskými předpoklady scho-pen akceptovat jak zmiňované intelektuální osob-nosti s požadavkem individuálního přístupu, tak„běžné“ pracovníky průmyslové sféry?

Schopná vůdcovská osobnost je jako trenér muž-stva. V mužstvu jsou hvězdy a jsou tam i hráči, nebolipracovníci, kteří ty hvězdy doplňují, protože o ně semusí někdo starat. Trenér musí zajistit, aby se hvězdycítily dobře, ovšem aby si i podporovatelé hvězd uvě-domili svůj význam a aby byli spravedlivě odměňovánia dokázali spolupracovat. Nemusí se mít rádi, ale mu-sí umět vytvořit jeden spolupracující tým. A to musí do-kázat trenér, to nedokáže nikdo z hráčů.

ab

Tím mi odpovídáte i na další otázku – jsou-liv týmu hvězdy, přitahují do něj další hvězdy. Ačko-li je třeba s hvězdami zacházet individuálně, bezdalších spolupracovníků, kteří jsou také dobří, alenejsou hvězdy, by asi tolik nezářily...?

Bez nich ty hvězdy nemůžou fungovat. Protožehvězda dá hře nějaký smysl, ale dotáhnout hru do kon-ce hvězda nedokáže, to dokáže dělník. Myšlenku, kte-rou výzkumník vytvoří, musí někdo rozpracovat do kon-ce. Tuto práci výzkumník neudělá, ten nepřemýšlío detailech. Právě v tom spočívá kouzlo spolupráce.On přinese významný objev, ale aby se uskutečnil, mu-sí ho někdo vzít za svůj, rozpracovat až do nejmenšíchpodrobností realizace. Jestli bude krabička červená ne-bo modrá, zda to bude kulaté nebo hranaté, to už vý-zkumníka nenapadne, ale bez toho jeho myšlenka ne-funguje. Hvězdy jsou důležité, ale jako hvězdy záříjedině tehdy, jsou-li součástí týmu spolupracovníků.

Je hvězda sama o sobě schopná posoudit, žejejí role skončila?

To žádná hvězda nepozná. K tomu ji musí donutitspolečenský tlak. A má-li být společenský tlak slušnýa rozumný, musí o tom rozhodnout trenér, který hrá-če posadí na lavičku.

Jak byste charakterizoval největší problémnašeho národního „společenského“ týmu?

Problém našeho týmu je v tom, že se ho snažíme vy-tvářet jakoby bez hvězd a bez dělníků, kde je každý rov-noprávný. To ale není pravda, v týmu má každý svouroli! My neumíme přesně definovat týmové role, oceňo-vat jejich význam a přínos a využívat je v době, kdy jepotřeba, aby nositelé rolí vystoupili jako prioritní, a kdyse naopak mají stáhnout do pozadí. To neumíme aniv byznysu, ani v politice, a bohužel ani ve vědě. �

MARINA HUŽVÁROVÁ

FOTO

:LUD

ĚKSV

OBO

DA,A

RCHI

VSS

Č

FOTO

:LUD

ĚKSV

OBO

DA,A

RCHI

VSS

Č

MEDAILE VOJTĚCHA NÁPRSTKAPředseda Akademie věd ČR prof. Václav Pačes

předal Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za zá-sluhy v popularizaci vědy redakci rubriky „Věda“ de-níku Lidové noviny. Třístránková příloha, která vychá-zí každou sobotu, popularizuje české i zahraničnívědecké objevy a výzkumy. Kromě ní vychází od pon-dělka do pátku deníková stránka, jež informuje o ak-tualitách ze světa vědy. Podle navrhovatele oceněníprof. Václava Hořejšího z ÚMG AV ČR, v. v. i., je úro-veň těchto stránek vynikající a snese srovnání s ob-dobnými vědeckými stránkami a přílohami v novi-nách v nejrozvinutějších zemích. �

-red-

bulletinak

adem

ický

30ab

Popisek

Sdružení, jehož cílem je především rozvoj vědec-kotechnických aktivit ve volném čase dětí a mlá-

deže, slaví letos 18. narozeniny. V České republice sepočet jeho členů pohybuje kolem 2000 a mezi hlavníoblasti zájmu patří zejména informační technologie,mechatronika, vědy o životním prostředí, biologie, as-tronomie, modelářství. AMAVET je aktivní i na meziná-rodní evropské úrovni. Své zastoupení má také ve Vý-konné radě mezinárodního hnutí pro vědu a technikuve volném čase MILSET, která sdružuje podobné or-ganizace z více než šedesáti zemí Evropy, Ameriky,Asie a Afriky. AMAVET organizuje soutěže vědeckýcha technických projektů středoškolské mládeže, kteréposkytují talentovaným jedincům příležitost k rozvojitvůrčích aktivit na poli vědy a techniky a k účasti na vě-deckých exkurzích v zahraničí (viz AB 11/2005), mezi-národních výstavách, jako je ESI, nebo soutěže INTELISEF v USA.

Rozsah studentských prací letošního ročníku se tě-šil širokému spektru témat – od nukleární magnetickérezonance až po válku v Libanonu v očích médií. Autor-ka vítězného projektu (spolu se sestrou) Denisa Kalu-žová se zabývala prevencí kolorektálního karcinomu.O tom, že si vybrala téma aktuální, svědčí i skutečnost,

ab

Ze 36 finalistů letošního XV. ročníku Soutěže vědeckých a technických projektůstředoškolské mládeže (Expo Science AMAVET) vybírala hodnotitelská komise ve dnech

6.–7. května 2008 deset nejlepších prací. O složitém rozhodování komise svědčí i slovamístopředsedy AV ČR J. Drahoše, který před slavnostním vyhlášením výsledků poznamenal,

že řada z letošních prací by se rovněž uplatnila i na vědeckých konferencích.

AMAVET:ROK OD ROKU LEPŠÍ

p o p u l a r i z a c e

Letošní vítězkouse stala

Denisa Kalužováz Mendelova

gymnáziav Opavě.

ho zvyšují, včetně dědičné predispozice a dodržo-vání prevence. Dotazník jsme vytvořily i pro dalšízávažná onemocnění, jako je rakovina prsu či rako-vina plic.“ Autorka prezentovala projekt i v zahrani-čí, a to na letní škole v Maďarsku a také v Indiia Bruselu. V létě ji čeká účast na 7. evropské výsta-vě vědeckotechnických projektů mládeže ESE 2008v Budapešti.

V letošním roce se soutěže vědeckých projektů po-prvé zúčastnili i žáci základních škol. O tom nám už alevíce prozradil předseda asociace AMAVET StanislavMedřický: „Ve školním roce 2007–2008 jsme v Pardu-bickém kraji zkoušeli pilotní projekt, ve kterém jsme vů-bec poprvé v ČR chtěli vyzkoušet, zda je reálné zapojitdo práce na vědeckých a technických projektech dětijiž ve věku 12 až 15 let. Všechny potřebné informacei metodické podklady pro tento projekt nám poskytlapartnerská organizace Delaware Valley Science FairINC. z Philadelphie. Po důkladné přípravě pedagogůse přihlásilo 120 dětí z krajských základních škol,z nichž nakonec projekty dokončilo 42 dětí, a po absol-vování dvou kol soutěží na úrovni okresů a kraje jsmevyhlásili vítěze prvního ročníku soutěže Festival vědya techniky pro děti a mládež Pardubického kraje. Ved-le udělování diplomů a účasti nejlepších autorů projek-tů i s jejich lektory na studijní cestě do Francie jsme serozhodli mimo soutěž pozvat autory tří nejlepších dět-ských projektů na národní finále XV. ročníku Soutěževědeckých a technických projektů středoškolskémládeže. Výsledek pilotního projektu byl natolik po-vzbudivý, že budeme v pěti dalších krajích (Praze,Středočeském, Libereckém, Královéhradeckém a Ji-homoravském) v podobném projektu pokračovat veškolním roce 2009–2010. Ve všech krajích jsme pře-dložili projekty v rámci operačního programu Vzdělánípro konkurenceschopnost.“

Celostátní kolo soutěže AMAVET se tradičně konápod záštitou předsedy AV ČR za sponzorské podpo-ry energetické společnosti ČEZ, a. s. Závěrem ne-zbývá než popřát všem mladým talentům hodněentusiasmu a nápadů do budoucna. �

GABRIELA ADÁMKOVÁVŠEC

HNA

FOTA

:ZDR

OJ

AMAV

ET

že ČR má v incidenci tohoto one-mocnění nešťastné prvenství. Svoupráci nám sympatická studentkačtvrtého ročníku gymnázia v Opavěpřiblížila slovy: „Když má člověkgenetickou predispozici k rakovinězažívacího traktu, onemocnění seu něho objevuje ve věku 42–43 let.Pojišťovnou je však preventivní tes-tování hrazeno od 50 let. Snížit tutohranici o deset let by bylo finančněvelmi náročné, proto jsme navrhlydotazníky, jejichž vyplnění zabere1–2 minuty a po vyhodnocení člo-věk uvidí, jaké mu hrozí riziko vzni-ku koloretálního karcinomu a codělá v oblasti prevence dobře nebošpatně. Zahrnuly jsme zde veškerákritéria snižující riziko, ale i ta, která

31 ab

Předseda AV ČRocenil badatelskédovednosti žákůze základních škol,kteří se letospředstavilipři finále AMAVETpoprvé.

ab

UMĚT, VĚDĚT, CHTÍT A MOCIJednou z důležitých osob v pozadí, které naší vědě a potažmo naší zemi dodávajívědecký „potěr“, je Ing. Stanislav Medřický. Již léta spolupracuje s Akademií věd ČRa stojí za celou řadou aktivit podněcujících zájem mladých lidí o vědu a techniku.Umožňuje studentům i žákům dokázat, že jsou šikovní a nápadití,a také je za dosažené výsledky odměnit.

Již téměř 30 let přivádíte mladé lidi k vědě a tech-nice. Kde se vzala počáteční myšlenka i kroky k jejírealizaci, čím jste vlastně začínal?

Začínal jsem jako mladý nadějný výzkumný pracov-ník tím, že mi vrtalo hlavou, kdo posouvá dopředu spo-lečenský pokrok, zda jsou to mistři nebo ministři, politi-ci či kdosi jiný… Zjistil jsem, že to rozhodně nenízáležitost funkcí, ale osobních vlastností určitého typulidí. Mezi ně patří vysoká kreativita, vůle změnit věci– k níž je potřeba daleko víc než jenom vzdělání. Vznik-la zajímavá myšlenka. Přšel jsem na to, že se tím vlast-ně moc lidí nezabývá a dozvěděl jsem se, že chci-li ně-co změnit, potřebuji čtyři podmínky: umět, vědět, chtíta moci. V nich je vše zakleto. Zajímavý vztah je meziumět a vědět. Ten, kdo ví, nemusí umět, ale ten, kdoumí, musí vědět. Zdálo se, že školská soustava rozvíje-la pouze jednu podmínku, nutnost vědět – o všem ně-co vím, ale nic neumím. Až praxe naučí řešit problémya metodologii jejich řešení. Tak to bylo na začátku.

Položil jsem si tedy otázku, kdo posouvá spole-čenský pokrok, a zjistil, že je zcela lhostejné, zdajsou to velké projekty světového významu, anebo díl-

čí drobná věc někde v dílně. Rozhodující je kreativitaa schopnost dívat se na věc jinýma očima než všich-ni ostatní a najít metodu a způsob jak věci změnita dotáhnout do konce. To neumí každý. A celý světhledá a bojuje, aby získal těch několik málo lidí, kteřítoto dokáží. Tenkrát jsem došel k poznání, že je mož-né to v lidech „pěstovat“. Stejně jako ve sportu nebov umění si lidé v sobě nesou nadání, které je potřebavelmi brzy podchytit a nečekat, až se někdy někdeobjeví. A tenhle proces nikdo systematicky nerozvíjel.

Dříve se mladým pracovníkům říkalo, že jsou per-spektivní, počítá se s nimi a mají se dál vzdělávat.Jenže nejvíc nových myšlenek člověk produkuje vevěku mezi 26–40 lety, kdy mladí příležitost nedostali,„dál se vzdělávali“, až když se stali „starými“, a příle-žitost zmeškali. Zjišťovali jsme, že v českých zemíchtenkrát platil „senioritní“ princip, všechny vedoucí po-zice zastávali senioři a junioři byli jen do počtu a k to-mu, aby odváděli mravenčí práci. Na Slovensku v tédobě vznikaly nové výzkumné ústavy. Naším vzorembyl např. VÚKOV Prešov zaměřený tenkrát na zcelanový obor: rozvoj průmyslové robotiky. Jeho řediteli

bulletinak

adem

ický

32ab

bylo 36 let a všichni podřízení byli mladší. Seniořitam tenkrát nebyli a ono to bez nich fungovalo! Ten-to výzkum mě přesvědčil, že je nutno bojovat zalepší podmínky a postavení mladých lidí, a začaljsem se tím zabývat profesionálně. Uvědomil jsemsi, že úloha lidského činitele v procesech změn jeúplně nejdůležitější. Platí triáda: chcete-li dospět kezměně, musíte mít dobrý systém řízení, protože jdevždy o týmovou práci, prostředky, a hlavně schopnélidi. A je jedno, zda ve výzkumu, nebo ve výrobnísféře. Není nic platné, máte-li prostředky a dobrýsystém řízení, když nemáte schopné lidi. Definovat,kdo je schopný a kdo neschopný, je velmi obtížné.Spousta věcí vyžaduje netradiční metody řešeníproblémů, jež používá věda, protože jinak by sek určitému výsledku nebo poznání nikdy nedošlo.I kdyby naše věda nepřišla na nic nového, tak pou-hým vnášením impulzů a možností využití metodo-logie vědy přináší obrovský pokrok.

Pokud chci špičkové výsledky, potřebuji také špič-kové lidi. A tím se dostáváme ke třetí části, vědecké-mu řízení společenských procesů. To je pole neora-né. Chci-li úspěšně řídit nějaký proces, program atd.,musím použít prostředky vědy. Ale u nás nemocniciřídí bývalý lékař, školu bývalý učitel, hospodářstvíúspěšný ekonom, ačkoli by bylo třeba, aby je řídiliprofesionálové. Tady je naše obrovská rezerva. Pod-ceňování společenských věd je tragické i pro rozvojspolečnosti, vynaložené prostředky nejsou efektivní.Česká společnost navíc neumí procesy dostatečněanalyzovat, a přitom by to měl být základ rozhodová-ní k další strategii. Také chybí zpětná vazba, k čemubyly vynaloženy prostředky, které politici rozdělují,nikdo nedělá objektivní analýzu, zda měly smysl…

Aparát vědy je v tomto směru nejdál a bylo by po-třeba ho použít. Naučit se používat vědecké postupyby měl obsahovat i vzdělávací systém, protože vechvíli, kdy budou absolventi všech typů škol toutometodologií dostatečně vybaveni, budou schopni vě-ci řešit jinak a možná daleko efektivněji.

ab

p o p u l a r i z a c e

Hodnotitelskákomise má rok

od roku těžšírozhodování.

Na snímkupředsedasdruženíAMAVETStanislavMedřický,

vpravo JosefRosenkranz

z Fakultyelektrotechnické

ČVUT.

Se středoškolskými studenty se Vám podařilodosáhnout významných úspěchů i v zahraničí. Prá-vě oni jsou obrovským potenciálem každé země...

Celý svět bojuje o chytré a schopné lidi. Důležité je,aby měli možnost čerpat zkušenosti. Věda má dnes vý-razně celosvětový charakter, takže je vlastně jedno,kde schopný vědec pracuje, protože dřív nebo pozdějise výsledky promítnou zpět. Ale taky je to věc prestiže,kterou můžeme vidět ve sportu, v kultuře i ve vědě. Má-me jednu z nejlepších hokejových škol na světě, a pro-to jsme v hokeji úspěšní. Stejně tak bychom měli mítvynikající školu pro mladé vědce a byli bychom i v tom-to oboru jedni z nejúspěšnějších. To jsme dokázali i vesvětě. Je však smutné, že téměř žádného našeho sou-těžícího nepodporuje škola. Projekty nevznikají ve ško-le a ta se ani nepodílí na jejich zpracování. Český škol-ský systém není zařízen na podobný systém výuky.Výsledek je pak věcí náhody, ne systému. A na nás teďje, abychom se pokusili vnést pozitivní impulzy, které bysystém ovlivnily. Je známo, že netradičně myslící žáčekpůsobí kantorovi problémy. Ovšem kdyby se z třídníchkolektivů vybraly jenom „špičky“, uškodí to kolektivůmi těm špičkám. Domnívám se, že děti by měly zůstat vesvých třídách a spíš by se pro ně měly vytvářet speci-ální stáže a programy (třeba i o prázdninách). Tyto dětimají ještě tu vlastnost, že na sobě pracují daleko vícenež ostatní. Všichni vědí, že aby se někdo stal špičko-vým hokejistou nebo houslistou, nestačí mu dvě hodinytělocviku nebo hudební výchovy ve škole, ale musí ně-kam chodit trénovat. Máme sportovní kluby a hudebníškoly, ale pro špičkovou vědu a techniku nemáme nic.Proto jsme už před 30 lety začali hledat „pole“, jež byumožnila vědu a techniku rozvíjet. Vznikaly stanicemladých techniků a přírodovědců, Kluby vědecko--technické činnosti. V rámci východního bloku patřiloČeskoslovensko ke špičce. V roce 1987 jsem navští-vil Kanadu, kde bylo založeno Mezinárodní hnutí vě-deckotechnické zájmové činnosti MILSET. Při debatěs lidmi z druhé strany železné opony jsem zjistil, že má-me naprosto shodné názory, jen oni mají jiné možnostia příležitosti. Hned v roce 1990 jsme právě díky kon-taktům a zkušenostem ze zahraničí založili Asociacipro mládež, vědu a techniku AMAVET. Naše podmínkyse přiblížily těm jejich, ale nastaly nové problémy: jed-ním z nich je vysoká míra liberalizace školství. A najed-nou se dostáváme k tomu, s čím oni zápasí již desítkylet – k velkému odklonu zájmu o vědecké a technickéobory. Jenomže společenský pokrok žene výroba s vy-sokou aplikací vědy. A teď jde o to, abychom dokázalilidi, kteří mají dostatečné nadání a jsou vedeni již od zá-

33 ab

kladní školy, přilákat k oborům, které budou perspektiv-ní. Už dlouho spolupracujeme s Akademií věd ČR, jejížpracovníci chápou, že je potřeba mít „dorost“, kterémuse ve sportu říká „žáci a junioři“, aby vznikal rezervo-ár potenciálních nástupců, a je nutné připravovat si jedaleko dřív, než dokončí vysokou školu. V novýchoborech, třeba nanotechnologiích, je třeba vyhledá-vat už mezi středoškoláky i dřív a systematicky rozvíjetskupinu lidí, která se oborem bude zabývat a může býtjednou špičková. Je to běh na dlouhou trať a když sek němu rozhodneme, výsledky přinese za 20–30 let.Pokud však budeme krátkozrací, nedorostou některýmústavům kvalitní mladí pracovníci. Ústavy by tedy roz-hodně měly mít někoho, kdo by se vědeckým „potě-rem“ zabýval a věnoval se mu.

Jak tedy na onu popularizaci vědy a získávánínové krve?

Rozhodně nestačí jenom filmy nebo přednášky.Hlavní je „dát mladým vědu do ruky“. Oni na něčempracují a často si ani neuvědomí, že je to věda. Zatímse nikde na světě nepřišlo na nic lepšího, než je kon-krétní práce na vědeckých projektech. Ani škola ne-učí metodologii řešení problémů. V momentě, kdy serozhodnu, že budu něco řešit (třeba i zcela banálnívěc), musím si rozmyslet, jak na to vlastně půjdu. Mu-sím zformulovat, co chci řešit, a správná formulaceproblému může být polovinou úspěchu. A to mladé li-di nikdo neučí! Umět provést analýzu, šetření, zkou-mání, pak všechno shrnout do použitelných výsled-ků. A v tu chvíli zjišťuji, že když někoho motivuji, abyse pustil do projektu, on nejen něco řeší, ale osvojí sipřitom spoustu dalších věcí, které ho škola nenaučí.Interaktivní způsob práce na projektech je klíčový.Nezáleží na tom, zda se odehrává v laboratoři Aka-demie nebo doma, ale je důležité, aby měl studentněkoho, s nímž by mohl práci konzultovat. Zpočátkutotiž velmi těžko posoudí, jaká metoda je správná.V klubu AMAVET v Příbrami se nám osvědčila mezi-generační spolupráce. Důchodci, kteří pracovali vevýzkumu, jsou konzultanty středoškoláků při formula-ci a řešení problémů. Po několika projektech už mla-dý člověk ví, jak na věc, je schopen řešit ji sám. Zdase někdo k určité práci hodí, se nedá posuzovat po-dle školních známek, které nevyjadřují míru kreativi-ty, ale podle kvality projektů. A na tom je postavensystém soutěže INTEL ISEF, jež běží od padesáté-ho roku v USA. Podobný projekt se snažím „protla-čit“ jako vládní program. Jenže u nás význam tvorbypersonálního potenciálu pro budoucnost tak, aby ČR

ab

Projekt nazvanýVálka v Libanonuv r. 2006očima médiía obyvatelpřibližuje jehoautor JakubVojtěch členuhodnotitelskékomiseMiloši Mendelovi.

obstála ve světové konkurenci, není doceněn. Přitomúspěšná účast vítězů naší soutěže v zahraničí do-kazuje, že to děláme dobře a rozhodně nemámedůvod ke komplexům méněcennosti. Nejdůležitěj-ším poznatkem pro nás bylo, že jsme při dobré pří-pravě plně konkurenceschopní. Kdyby se nám pod-ařilo vytvořit ještě lepší systém, mohli bychom býtve světě nejlepší.

Teď jste mě předešel a sám prozradil svou vizido budoucna…

Ano, to je moje vize. Vyžaduje sice systémovéopatření, avšak nevyžaduje enormní prostředky a aninechce revoluci ve vzdělávání. Je třeba vnášet pozi-tivní impulzy a jejich pomocí srovnat krok v působeníškoly, rodiny a využití volného času. Vydobýt si spo-lečenskou prestiž a příznivé ovzduší. Všechno jsmezformulovali do Národního programu vytváření a roz-víjení zájmu dětí a mládeže o vědecké a technickéobory v České republice, který se nyní snažíme reali-zovat ve vybraných krajích.

Myslím si, že až budou rodiče ochotni zaplatit zaúčast ve vědecké škole stejně, jako platí svým dětemjiné zájmové či sportovní aktivity, bude vyhráno. Na-dané děti mohou být kdekoli. A soutěží AMAVET sesnažíme vytvořit celonárodní síť těchto dětí. Žádnýtalent by se neměl ztratit, i když ne každý se dá využíta rozvinout. Je přece škoda, když někdo ani za celýživot nezjistí, že má nějaký talent. �

MARINA HUŽVÁROVÁ

VŠEC

HNA

FOTA

:ZDR

OJ

AMAV

ET

bulletinak

adem

ický

34abab

Ludvík Kuba patřil k pozoruhodnýmosobnostem českého kulturníhoa vědeckého života. Ve jménuživotního zájmu o slovanskoulidovou kulturu, která hraničilaaž s posedlostí, dokázal v soběskloubit profese malíře, hudebníka,spisovatele, cestovatelea seriozního badatele v oborunárodopisu.

LUDVÍK KUBA: DVOJICEŽENA Z PLANJAN,OLEJ NA PLÁTNĚ, 1927

g a l e r i e

Narodil se 16. dubna 1863 v Poděbradech jakodruhorozený ze třinácti dětí nemajetného zá-

mečníka. V mládí se rozhodoval mezi dráhou malí-ře a hudebníka, rodinná rada nakonec rozhodlaa mladý Kuba v roce 1877 nastoupil na varhanickouškolu v Praze. Poté absolvoval učitelský ústav a vy-učoval na řadě škol po Čechách. Výrazně ho ovliv-nily tehdejší politické události na Balkáně v rámcirakousko-tureckého soupeření, zejména statečnýboj Černohorců s Turky či anexe Bosny a Hercegovi-ny. Tyto události chápané v kontextu nové slovanskérevoluce reflektovala i současná umělecká tvorba(obrazy Jaroslava Čermáka, romány Josefa Holečka)a inspirovaly mladého Ludvíka Kubu k prvním ces-tám na Balkán. Zde se soustředil především nasběr lidových písní, ale současně zachycoval i lido-vé kroje, architekturu a zaznamenával místní zvykya obyčeje. Z koníčka se postupem času stal vážnýzájem a následovala široká činnost publikační,z které vytěžil řadu pozoruhodných cestopisů, za-vršených soubornou knihou Křížem krážem Slo-vanským světem. Již v roce 1884 zahájil velkorysýediční podnik Slovanstvo ve svých zpěvech, kterýpostupně dospěl až k 15 svazkům.

Souběžně Ludvík Kuba pokračoval i v soukro-mém vzdělávání v kresbě a akvarelu u sochaře Bo-huslava Schnircha a malíře Karla Liebschera, abybyl lépe připraven pro svá národopisná studia. V ro-ce 1891 vstoupil na Akademii výtvarných uměnív Praze do ateliéru Maxmiliána Pirnera a následněpokračoval ve studiích ve Vídni, Paříži a Mnichově,kde v relativně pozdním věku svá studia v roce 1904dokončil. Jeho velmi početná a rozsáhlá malířskátvorba zahrnuje především figurální studie a krajiny.Byl vyhledávaným a uznávaným portrétistou, mimo-řádně zajímavá je například dlouhá série jeho expe-rimentálně malovaných autoportrétů. ZáklademFO

TO:A

RCHI

VSS

Č

Kubovy výtvarné tvorby byla realistická kresba po-depřená schopností virtuálního akvarelisty o rychléa letmé zachycení skutečnosti. Pod vlivem vývojemoderního umění se dopracoval k osobitému malíř-skému výrazu, který kombinoval impresionismuss realismem. Jeho obrazy charakterizuje výraznábarevnost, světelné napětí a expresivní malířský ru-kopis. Ludvík Kuba byl zároveň velmi aktivním or-ganizátorem uměleckého života na půdě různýchspolků jako Hagebundu a Umělecké besedy a vy-dal i několik teoretických statí o umění, jež shrnul vevýboru O zdrojích umění.

Během svého života opakovaně navštívil praktickyvšechny slovanské země od Slovenska přes

Lužici, Halič, Zakarpatskou Ukrajinu, Rusko, Srbsko,Chorvatsko, Černou Horu, Bosnu a Hercegovinu,Makedonii a Bulharsko. Ve všech zmíněných ze-mích konal národopisné výzkumy, kreslil, malovala hudebně zaznamenával lidové písně. Dvojiceprotějškových obrazů, která je dnes v majetku Aka-demie věd České republiky, vznikla během jehobalkánské cesty v roce 1927. Obrazy zachycují ty-pické figury v srbských krojích – ženu z Planjana muže s píšťalou. Portrétovaným je Kubův kolega,srbský folklorista dr. Miletič. Obě díla dobře repre-zentují Kubovu tvorbu na pomezí žánru a vědeckéstudie jak zájmem o charakteristickou typiku pos-tav, popisnost kroje, tak i příjemným barevnýma kompozičním laděním celku. Oba obrazy se dofondu Akademie věd České republiky dostaly pře-vodem ze sbírek Slovanského ústavu.

Ludvík Kuba se stal především vysoce uznáva-ným a respektovaným národopiscem a v roce 1936mu byl udělen čestný doktorát Univerzity Karlovy.Jeho malířské dílo bylo zprvu chápáno jako doplněkjeho vědecké práce, teprve s odstupem byly rozpo-znány a uznány i jeho kvality. V roce 1945 byl Lud-víku Kubovi udělen titul národní umělec a stal sečestným profesorem Akademie výtvarných uměnív Praze. Svůj plodný a dlouhý život (dožil se 93 leta zemřel v roce 1956) barvitě popsal ve svých pa-mětech Zaschlá paleta. Patřil k zajímavým a dnesméně známým osobnostem, ve své době byl poklá-dán za vrcholného představitele oborů, ve kterýchpůsobil, a je označován za jednoho z průkopníkůslovanského národopisu. �

JIŘÍ T. KOTALÍK,Akademie výtvarných umění

35 abab

Popisek

FOTO

:ARC

HIV

SSČ

NÁRODOPISNÝCH STUDIÍDOKTOR MILETIČ,

OLEJ NA PLÁTNĚ, 1927

bulletinak

adem

ický

36ab

Roli kanceláře CZELO v Bruselu i postaveníTechnologického centra AV ČR v rámci vě-

decko-výzkumné politiky v České republice pre-zentoval zástupce ředitele Technologického centraAV ČR Vladimír Albrecht, který zdůraznil zejménainformační servis mezinárodních vědecko-výzkum-ných programů, transfer technologií, strategickéstudie z oblasti VaV, regionální rozvoj a správu in-kubátoru. Důležitou součástí prezentace byla i roleskupiny NICER a CZELO v přípravách českého před-sednictví Rady Evropy. Partnery CZELO v Bruseluzaujala připravovaná konference EUFORDIA (EUro-pean FOrum on Research and Development ImpactAssessment), která se uskuteční 24. a 25. února2009 v Praze a bude se zabývat dopadem rámco-vých programů. Pořádá ji TC AV ČR ve spoluprácis MŠMT.

ab

Česká styčná kancelář pro výzkum a vývoj v Bruselu – CZELO – oslavila v květnu 2008tříleté výročí. Oslavy pro partnery pořádané v bruselských prostorách 29. května

se zúčastnil ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška.

CZELO OSLAVILO TŘI ROKY

z B r u s e l u

MinistrOndřej Liška

při slavnostnímprojevu

u příležitostitřetího výročí

existencekanceláře CZELO.

Vpravozástupce řediteleTechnologického

centra AV ČRVladimír

Albrecht.

Ministr Ondřej Liška vysvětlil přítomným hostůmslovní hrátku „čelo“, čímž přirovnal kancelář CZELOk čelu českého výzkumu a vývoje uprostřed evrop-ského dění v Bruselu. Zdůraznil, že se CZELO podílína přípravách předsednictví ČR v Radě EU a bude seaktivně podílet i na předsednictví samém v první polo-vině příštího roku. Ministr Liška představil také refor-mu českého výzkumu a vývoje, jež směřuje k efektiv-nějšímu využívání finančních prostředků i získanýchpoznatků. Zmínil se o vzniku nové Technologickéagentury, která bude zaměřena na aplikovaný vý-zkum. Závěrem zdůraznil, že je ČR odhodlána pokra-čovat v budování Evropského výzkumného prostoru,a to především prostřednictvím Lublaňského procesu.

Za tři roky své existence se bruselské kancelářiCZELO podařilo vybudovat dobré zázemí a rozsáh-lou síť kontaktů nejen na Evropskou komisi a evrop-ské instituce, ale i na nejrůznější zájmové skupiny,mezinárodní asociace či ostatní styčné kanceláře.CZELO je aktivním členem sítě IGLO (Neformálnísdružení styčných kanceláří pro VaV v Bruselu),v níž si více než 20 kanceláří předává informace,kontakty a poskytuje EK zpětnou vazbu týkající seprogramů VaV a připravovaných aktivit.

CZELO poskytuje cílené a aktuální informace čes-kým subjektům z oblasti evropského VaV. Služebnejvíce využívají veřejné výzkumné školy (24 %)a soukromé podniky (20 %). Poptávka po službáchje však zaznamenána i od zahraničních partnerů– evropských institucí či zahraničních kanceláří ak-tivních v oblasti VaV. Velký úspěch má pravidelnétřítýdenní rozesílání zpráv, jež shrnuje posledníudálosti v oblasti evropského VaV, výzvy, požadav-ky na hledání partnerů či nejnovější publikace Ev-ropské komise. Je bezplatné, registrace je možnáe-mailem u Lenky Lepičové lepicova@tc.cz.

TÁŇA PERGLOVÁ,CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,

Technologické centrum AV ČR

37 ab

Nové ředitelce kanceláře CZELO Anně Voseč-kové položila redakce Akademického bulletinutři otázky.

V současné době je asi nejžhavější otázkoublížící se předsednictví České republiky v RaděEvropské unie. Jakým způsobem se na jeho pří-pravách podílí CZELO?

Kancelář bude zajišťovat zejména doprovodné ak-tivity českého předsednictví, v současnosti již probíháintenzivní příprava tří konkrétních větších akcí:� počátkem prosince t. r. se bude v Evropském par-

lamentu konat seminář k hodnocení dopadů ev-ropských výzkumných programů, který společněpřipravuje česká a francouzská kancelář;

� v rámci Týdne ČR se ve Výboru regionů na přelo-mu března a dubna 2009 uskuteční Den VaV, nakterý české regiony ve spolupráci s CZELEM při-pravují prezentaci významných objevů v jednotli-vých regionech;

� počátkem května 2009 kancelář zajišťuje českouúčast na Czech Open Days v Lucemburku, kteréjsou zaměřeny na prezentaci inovativního poten-ciálu českých podniků.

V prvním půlroce příštího roku se dá očeká-vat značný nárůst práce. Jste schopni jej s Va-ším osvědčeným, ale přeci jen malým týmemzvládnout, nebo počítáte s „posilami“?

Zvažujeme posílení kanceláře o 1–2 stážisty, otáz-kou však zůstává načasování zahájení této nové akti-

ab

Tým kancelářeCZELO:vedle informačníhoplakátu stojíředitelka kancelářeAnna Vosečková(vlevo)a Michaela Vlková,vpředu sedí zlevaTáňa Perglová,David Kolman,Lenka Lepičová.

vity. V průběhu předsednictví ČR v Radě EU se budev ČR konat mnoho významných akcí (konferencí, za-sedání, summitů atp.), takže zkušení pracovníci bu-dou potřeba zvláště tam. S nejvyšší pravděpodob-ností tedy zvládneme předsednictví vlastními silami.

A do třetice: Můžete nám prozradit své vize dodalších roků České styčné kanceláře v Bruselu?

Za účelem lepšího porozumění Rámcovým progra-mům a zvýšení účasti v projektech naše kancelář jižv červnu zahájila sérii miniseminářů, které představíčeská výzkumná pracoviště Evropské komisi. Češtízástupci mají možnost prezentovat sebe, svůj pod-nik/ústav a výzkum či přímo výzkumný záměr, kterýby mohl být inspirací pro EK při přípravě příštího pra-covního programu. Zástupci EK tak získají lepší pově-domí o špičkovém výzkumu a vývoji v nových člen-ských státech. K dlouhodobému efektu lze připočísti představení českých odborníků jako vhodných hod-notitelů projektů či potencionálních účastníků v ex-pertních panelech EK. Jedná se o akce menších roz-měrů, kterých lze zorganizovat několik do měsíce.

V příštích letech bychom také rádi více informo-vali bruselské aktéry o vývoji naší politiky VaV,např. o již probíhající reformě, Bílé knize, vznikuTechnologické agentury atd.

V závěru bych ráda zmínila význam včasného mo-nitorování nových plánovaných aktivit EK a zintenziv-nění neformálních kontaktů s pracovníky EK. �

MARINA HUŽVÁROVÁ

OBĚ

FOTA

:ARC

HIV

CZEL

O

bulletinak

adem

ický

38ab

Schválila� úpravu Pravidel pro udělování dotací AV ČR na vydávání vě-

decké a vědecko-populární literatury;� orientační program činnosti Akademické rady AV ČR na II. po-

loletí 2008;

Jmenovala� na návrh Ministerstva zdravotnictví ČR MUDr. Markétu Helle-

rovou zástupkyní MZ ČR v Dozorčí radě Grantové agentury Aka-demie věd ČR;

Souhlasila� s textem hromadného dopisu předsedy AV ČR k přípra-vě volby kandidáta na předsedu AV ČR pro funkční období

2009–2013;� aby předseda AV ČR převzal záštitu nad mezinárodní soutě-

ží talentovaných studentů středních škol (mezinárodní SOČ) v de-seti oborech věd o živé a neživé přírodě EUROTALENT 2009,která se bude konat v květnu 2009 v Brně;� s úkony týkajícími se nakládání s majetkem na základě návrhů

pracovišť AV ČR;� s přidělením startovacího a služebních bytů;

Doporučila předsedovi AV ČR udělit� Cenu Akademie věd ČR za dosažené vynikající výsledky vel-

kého vědeckého významu� RNDr. Marianu Karlickému, DrSc. (Astronomický ústav

AV ČR, v. v. i.) za vědecký výsledek: Objev nových typů radiovéa rentgenové emise slunečních erupcí a jejich teoretické vysvětle-ní – s celkovou peněžitou odměnou 100 000 Kč;

� autorskému týmu Ústavu fyzikální chemie J. HeyrovskéhoAV ČR, v. v. i., ve složení: prof. RNDr. Ladislav Kavan, DSc.,a RNDr. Ing. Martin Kalbáč, Ph.D., za vědecký výsledek: Elektro-chemicky aktivní nanomateriály na bázi oxidů titaničitých a uhlíku– s peněžitou odměnou 100 000 Kč;

� autorskému týmu Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i., vesložení: PhDr. Stanislav Brouček, CSc., doc. PhDr. Lubomír Tyllner,CSc., doc. PhDr. Lydia Petráňová, CSc., PhDr. Jiří Traxlera PhDr. Josef Vařeka, DrSc., za vědecký výsledek: Lidová kultura.Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska, I.–III. – s pe-něžitou odměnou 100 000 Kč;

� Cenu Akademie věd ČR pro mladé vědecké pracovníkyza vynikající výsledky vědecké práce

� Mgr. Martinu Ondrejátovi, Ph.D., nar. 1976 (Ústav teorie in-formace a automatizace AV ČR, v. v. i.) za vědecký výsledek: Sou-bor prací o nelineárních stochastických vlnových rovnicích – s pe-něžitou odměnou 75 000 Kč;

� autorskému týmu Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., vesložení: doc. RNDr. Jan Suda, Ph.D., nar. 1974, a Mgr. Ing. Pa-vel Trávníček, nar. 1978, za vědecký výsledek: Využití průtoko-

Informace ze 47. zasedání Akademické rady AV ČRdne 10. června 2008

Akademická rada se zabývala těmito nejdůležitějšími záležitostmi:

z a k a d e m i c k é r a d y

vé cytometrie v populační biologii, biosystematice a ekologiirostlin – s celkovou peněžitou odměnou 75 000 Kč;

� Dr. phil. Pavlu Blažkovi, B.A., D.E.A., nar. 1974 (Filosofickýústav AV ČR, v. v. i.) za vědecký výsledek: Středověká recepce Aris-totelovy filosofie manželství. Od Roberta Grosseteste po Bartolomě-je z Brugg (1246/7–1309) – s peněžitou odměnou 75 000 Kč;� Cenu Akademie věd ČR za zvláště úspěšné řešení progra-

mových a grantových projektů těmto autorským týmům� autorskému týmu Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR,

v. v. i., ve složení: Ing. Václav Kolář, CSc., a RNDr. Zdeněk Ska-lák, CSc., za vědecký výsledek: Vírový charakter vybraných smy-kových toků – s celkovou peněžitou odměnou 80 000 Kč;

� autorskému týmu Ústavu fyzikální chemie J. HeyrovskéhoAV ČR, v. v. i., ve složení: doc. Martin Hof, Dr.rer.nat., DSc.,Mgr. Aleš Benda, Ph.D., Mgr. Jan Sýkora, Ph.D., a Mgr. JanaHumpoličková, Ph.D., za vědecký výsledek: Porozumění samo-volně vznikajícím biomembránám na fázových rozhraních, jejichregulace a příprava – s celkovou peněžitou odměnou 80 000 Kč;

� autorskému týmu ve složení: PhDr. Lenka Bydžovská,CSc. (Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.), PhDr. Polana Breganto-vá (Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.), PhDr. Karel Srp, Ph.D. (Ga-lerie hl. města Prahy) za vědecký výsledek: Jindřich Štyrský(1899–1942) s celkovou peněžitou odměnou 80 000 Kč;

Doporučila předsedovi AV ČR� aby na základě předloženého návrhu Rady Biotechnologické-

ho ústavu AV ČR, v. v. i., jmenoval Ing. Petera Šeba, CSc., do funk-ce ředitele Biotechnologického ústavu AV ČR, v. v. i., na pětiletéfunkční období s účinností od 16. června 2008, tj. do 15. června2013;� aby pověřil doc. RNDr. Milana Tvrdého, CSc., dosavadního

zástupce ředitele Matematického ústavu AV ČR, v. v. i., řízenímMatematického ústavu AV ČR, v. v. i., na období do jmenování no-vého ředitele pracoviště;

Vzala na vědomí� rozhodnutí předsedy AV ČR o udělení Akademické prémie

Praemium Academiae v roce 2008 prof. Tomáši Jungwirthovi,Ph.D. (Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.) a prof. Ing. Karlu Ulbrichovi,DrSc. (Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.);

� informaci o zprávách o činnosti dozorčích rad pracovišťAV ČR, v. v. i., za rok 2007;

� zprávy o výsledcích kontroly a o opatřeních k nápravě zjiště-ných nedostatků v Archeologickém ústavu AV ČR, Praha, v. v. i.,v Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i., a v Národohospo-dářském ústavu AV ČR, v. v. i.;

� Smlouvu o Sdružení jihomoravských pracovišť AV ČR;� obsah čísel 3 a 4/2008 revue Národní 3.

39 ab

ZÁVAŽNÉ PROJEDNÁVANÉ BODY A ZÁVĚRY ZE ZASEDÁNÍ

Rada vzala na vědomí informace o průběhu vypořádání mezi-resortního připomínkového řízení k Návrhu novely zákonač. 130/2002 Sb. a uložila předsednictvu a sekretariátu Rady do-končit vypořádání připomínek a návazně podle připomínek mate-riál upravit.

Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje 2008– vypořádání meziresortního připomínkového řízení

Rada schválila vypořádání meziresortního připomínkového ří-zení k návrhu Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývojev roce 2008, kompletní materiál a seznam recenzovaných neim-paktovaných periodik vydávaných v České republice s tím, žehodnocení výsledků bude jedním ze tří kritérií pro rozdělováníinstitucionálních prostředků na úrovni poskytovatelů (dalšími bu-dou výsledky mezinárodního hodnocení výzkumu a vývoje v ČRa Národní politika výzkumu, vývoje a inovací v ČR).

Rada požádala dále předsedu Rady pro výzkum a vývoj, abypodepsal schválenou Metodiku hodnocení 2008, a uložila sekre-táři Rady zveřejnit podepsanou schválenou Metodiku hodnocení2008 a Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik vydá-vaných v České republice.

Rada uložila dále sekretáři Rady a komisím Rady realizovathodnocení výsledků výzkumu a vývoje v roce 2008 podle Meto-diky 2008.

Meziresortní koncepce mezinárodní spolupráce ve výzku-mu a vývoji České republiky do roku 2015

Zpracování návrhu Meziresortní koncepce mezinárodní spolu-práce ve výzkumu a vývoji České republiky do roku 2015 vyply-nulo z usnesení Rady na jejím 226. zasedání dne 12. 10. 2007,kdy MŠMT mělo svou koncepci předložit do 31. 12. 2007. Radapředložený návrh vzala na vědomí na svém 230. zasedání dne8. 2. 2008 a požádala MŠMT o aktualizaci této koncepce podleReformy výzkumu, vývoje a inovací v ČR a o předložení aktuali-zovaného znění do konce června 2008.

Rekapitulace předložených koncepcí a priorit výzkumua vývoje

Vláda ČR svým usnesením ze dne 18. října 2006 č. 1192schválila aktualizované Dlouhodobé základní směry výzkumu(DZSV). Odborné komise Rady měly za úkol do června 2008 po-dle Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací zpracovat novétzv. priority VaV (nové DZSV), které se stanou součástí Národnípolitiky výzkumu, vývoje a inovací a návazně základním zadánímzejména pro programy Technologické agentury ČR. SchválenímReformy bylo dále jednotlivým resortům vládou uloženo zpraco-vat koncepce výzkumu a vývoje (věcně zaměřené koncepce dočervna 2008 – MV a do listopadu 2008 – MK, MO, MZe, MZ).

r a d a p r o v ý z k u m a v ý v o j

Podle harmonogramu Rada požádala své odborné komisea příslušné resorty o zaslání prvních pracovních návrhů prioritVaV a koncepcí.

Smyslem současné etapy prací je priority VaV (nové DZSV)a koncepce vzájemně sladit po věcné stránce.

Rada schválila připomínky k prvním pracovním verzím koncep-cí VaV a prvním pracovním návrhům DZSV předloženým RVV do9. 6. 2008 a uložila sekretáři Rady, aby rozeslal návrhy koncepcía priorit VaV (DZSV) a připomínky Rady příslušným resortůma předsedům OK RVV.

Výroční zpráva zmocněnce vlády pro evropský výzkumTato zpráva byla předložena na základě Statutu zmocněnce

vlády pro evropský výzkum, schváleného vládou ČR, a popisujehlavní oblasti jeho činnosti v období od května 2007 do dubna2008. Rada schválila tuto výroční zprávu zmocněnce vlády proevropský výzkum.

Bílá kniha VaVaI – pracovní verzeBílá kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR, připravená Tech-

nologickým centrem AV ČR ve spolupráci se skupinou expertů,navazuje na Zelenou knihu výzkumu, vývoje a inovací v ČR do-končenou v úvodu roku 2008. Zelená kniha analyzuje národníinovační systém, identifikuje jeho slabiny a specifikuje bariéry,které snižují efektivitu výzkumu a vývoje a brání úspěšné reali-zaci výzkumných poznatků v praxi. Bílá kniha následně formu-luje návrhy opatření, která by měla vést ke zlepšení národníhoinovačního systému a ve svém důsledku k naplnění vize for-mulované v Zelené knize, podle které se Česká republika za-člení mezi státy s ekonomikou založenou na intenzivním využí-vání pokročilých znalostí a poznatků vytvořených výzkumema vývojem.

Rada souhlasila s předloženou pracovní verzí Bílé knihy VaVaI.

Pověření předsednictva Rady vyřizováním neodkladnýchzáležitostí mezi 234. a 235. zasedáním Rady a termíny zase-dání Rady v roce 2009

Rada jako každý rok pověřila předsednictvo Rady, aby v doběmezi červnovým a zářijovým zasedáním Rady vyřizovalo všech-ny neodkladné záležitosti Rady. Dále byla Rada seznámenas plánovanými termíny zasedání Rady v roce 2009, které odsou-hlasila.

Informace z 234. zasedání Rady pro výzkum a vývoj20. června 2008

bulletinak

adem

ický

40ab

Zleva ředitelnakladatelstvíLEDA Rudolf

Červenka,autoři slovníku

Růžena Šiškováa Nikolaj Savický

a ředitelkaSlovanského

ústavu HelenaUlbrechtová

Dr. Rudolf Červenka a dr. Helena Ulbrechtová vesvých proslovech vyzdvihli význam díla pro

kulturní a hospodářskou spolupráci obou národů.O přípravě slovníku, jeho rozsahu i obsahu potépohovořili oba autoři – Růžena Šišková a NikolajSavický. Slovník má 1032 stran a všechna uvede-ná heslová slova jsou opatřena gramatickýmia stylistickými charakteristikami. Uvedena je zá-kladní frazeologie, ukrajinská heslová slova jsouopatřena přízvukem. V příloze čtenáři naleznoui zkratky běžně užívané v obou jazycích.

Autoři slovníku jsou členy pracovního kolektivu,který se ve Slovanském ústavu AV ČR soustavnězabývá výzkumem synchronní dynamiky slovan-ských jazyků, což jim umožňuje adekvátně zachy-tit reálný současný stav slovní zásoby ukrajinštinyi češtiny. Toto aktuální lexikografické dílo předsta-vili jak z praktického hlediska uživatelského, taki v širším sociolingvistickém aspektu. Inovaceslovní zásoby v ukrajinštině tvoří tři základní

ab

V rámci 14. mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivaluSVĚT KNIHY PRAHA 2008 uspořádal 25. dubna 2008 ředitel Nakladatelského

a softwarového domu LEDA dr. Rudolf Červenka za přítomnosti ředitelkySlovanského ústavu AV ČR, v. v. i., dr. Heleny Ulbrechtové slavnostní prezentaci

Ukrajinsko-českého a česko-ukrajinského slovníku,který nakladatelství vydalo.

PREZENTACE UKRAJINSKO-ČESKÉHOA ČESKO-UKRAJINSKÉHO SLOVNÍKU

k u l t u r a a s p o l e č n o s t

vrstvy: především se jedná o globální inovacespolečné v podstatě pro všechny jazyky, které od-rážejí především vývoj vědy a techniky, informati-zaci společnosti, nové jevy v umění, módě apod.Druhá vrstva, společná pro všechny slovanské ja-zyky a některé další jazyky střední a východní Ev-ropy, je spjata se společenskými změnami, kterév tomto regionu v posledních dvou desetiletíchproběhly (zejména přechod na tržní ekonomikua parlamentní demokracii). Jde o celé vrstvy eko-nomické a politické terminologie zčásti aktivovanéz domácího lexika starších období, zčásti novětvořené a zčásti přejímané především z angličtiny.Třetí vrstva specifická pro ukrajinštinu odráží pro-ces emancipace od doposud dominantního vlivuruštiny (na vlastním ukrajinském území) a procesinterakce dvou forem spisovné ukrajinštiny, kterése vyvinuly ve dvacátém století – značně rusifiko-vané ukrajinštiny „sovětské“ a té formy spisovnéukrajinštiny, která se vyvinula v ukrajinské diaspo-ře (exilu), především v USA a v Kanadě jako po-kračování západoukrajinské varianty celonárodní-ho jazyka. Jako příklad lze uvést dvojici výrazů:„východní“ льотчик (srov. ruské лётчик), „západní“летун – letec). Všechny uvedené procesy se vy-značují vysokou dynamikou, a slovník proto musív rámci možností daných rozsahem zachycovat je-jich aktuální stav.

Materiálovou základnu slovníku tvoří jak nejno-vější lexikografické příručky, tak zejména vlastníexcerpce z tištěných pramenů a z internetu. Na-kolik se autorům podařilo splnit uvedené záměry,musí už posoudit sami čtenáři a uživatelé. �

JANA ŠLECHTOVÁ,Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.

FOTO

:ARC

HIV

SLÚ

AVČR

41 ab

Kurs pro učitele dějepisu na středních a základníchškolách připravil v Praze ve dnech 23.–25. června

2008 Odbor mediální komunikace AV ČR a Ústavčeských dějin Filozofické fakulty UK Praha. Účastní-kům byly představeny nejnovější trendy a interpre-tační přístupy v oblasti soudobých dějin.

Kurs zahájili místopředseda AV ČR prof. JaroslavPánek a ředitel Ústavu českých dějin FF UK Prahaprof. Milan Hlavačka. První referáty letní školy patřilypedagogům z Filozofické fakulty UK – prof. RobertuKvačkovi a Vladimíru Nálevkovi, jež vystřídala DagmarHudecová z Národního institutu pro další vzdělávánía Prokop Tomek z Ústavu pro studium totalitních reži-mů Praha. Druhý den pokračoval doc. Miroslav Vaněkz Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, poté pohovořil je-den ze zakladatelů ÚSD AV ČR a předseda Českoslo-venského dokumentačního střediska prof. Vilém Pre-

ab

S příspěvkem„Proč učitsoudobé dějiny”vystoupil RobertKvačekz Filozofickéfakulty UK Praha.

čan a setkání uzavřel Jan Špringl ze Vzdělávacíhocentra Památníku Terezín. Účastníci letní školy také na-vštívili ÚSD AV ČR, který jim představil doc. Jiří Kocian.OMK zorganizoval návštěvu Muzea III. odboje v Pří-brami a Tábora Vojna, kterým je provedl bývalý politic-ký vězeň František Zahrádka.

Zájem o kurs soudobých dějin organizátory překva-pil – 39 zájemců bylo z Prahy, ale i z Kutné Hory, Plzně,Berouna, Ledče nad Sázavou, Drnholce u Břeclavi,Mělníka a zúčastnily se i dvě studentky historie ze Zá-padočeské univerzity v Plzni. Jeden z účastníků uvedl:„Přednášející měli velmi zajímavé postřehy, které midodaly elánu do dalších školních dnů a projektů.“ �

ZUZANA BUKOVSKÁ,Odbor mediální komunikace AV ČR

Proč učit soudobé dějiny? Svět po roce 1945: koncepty interpretace,Didaktika soudobých dějin. Holocaust a jeho výuka ve školách– to je několik názvů přednášek, které zazněly na Letní škole soudobých dějin.

LETNÍ ŠKOLASOUDOBÝCH DĚJIN

FOTO

:LUD

ĚKSV

OBO

DA,A

RCHI

VSS

Č

REFORMY V ČESKOSLOVENSKU:NADĚJE PRO POBALTÍVýstava Důsledky Pražského jara a Charta 77

v Lotyšsku/Pobaltí, kterou připravil Lotyšský státníarchiv pod záštitou Lotyšského velvyslanectví v Prazeve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR,v. v. i., byla součástí mezinárodní vědecké konferencePražské jaro 1968: Občanská společnost – média– přenos politických a kulturních procesů. Výstavanázorně ukázala, jak se události roku 1968 v Českoslo-vensku odrazily v pobaltských zemích. Připomněla totižméně známá fakta o protestech lotyšských občanův souvislosti se vpádem vojsk „spřátelených“ zemí doČeskoslovenska a vliv československých zastánců lid-ských práv Charty 77 na chartu pobaltských disidentů,podepsanou roku 1979. Dokumenty a bohatý souborfotografií z archivu pobaltských republik a Ruska dobřeilustrovaly, jak boj za lidská práva v pobaltských repub-likách vyústil až v požadavek obnovení nezávislosti.Obdobnou výstavu Od Pražského jara k Sametové

revoluci zahajoval letos v březnu v Tallinu prezidentALLEA Jüri Engelbrecht, který 24. dubna 2008 vy-stoupil na XXXIV. zasedání Akademického sněmu(viz AB 5/2008). �

-red-

FOTO

:LUD

ĚKSV

OBO

DA,A

RCHI

VSS

Č

bulletinak

adem

ický

42ab

Popisek

PAVEL JANOUŠEK A KOL.DĚJINY ČESKÉ LITERATURY 1945–1989III. 1958–1969Na pozadí hospodářské a sociální krize počátku šedesátých let se dal do pohybu proces

obrody společnosti, jenž vrcholil v roce 1968 Pražským jarem. Literární život tento proces nejensledoval, ale také aktivně spoluvytvářel. Do literatury se pozvolna vracela pozapomenutájména i dříve odmítané umělecké směry. Literární prostor se tak začal rozšiřovat a diferencovat.

KATEŘINA BLÁHOVÁ, ONDŘEJ SLÁDEK (ED.)O PSANÍ DĚJINTeoretické a metodologické problémy literární historiografieHistorici, literární vědci a slavisté se v této knize snaží nalézt odpověď na otázku, jak psát literární

dějiny a pěstovat literární historiografii poté, co byly v průběhu minulého století vysloveny radikální po-chybnosti o možnostech objektivního poznání, o jednotě historického vývoje i o jednotě autora a díla.

JANA VELEMÍNSKÁ, JAROSLAV BRŮŽEK (ED.)EARLY MODERN HUMANS FROM PŘEDMOSTÍA new reading of old documentationCílem publikace je zpřístupnit odborné veřejnosti a jiným zájemcům dokumentaci kosterních

pozůstatků z Předmostí u Přerova. Po ztrátě většiny originálů během 2. světové války zůstávajídeník hlavního objevitele K. J. Mašky a znovunalezená fotodokumentace doprovázející antropo-logickou monografii prof. J. Matiegky jedinými přímými zdroji informací o této významné lokalitě.

LUBOMÍR DOLEŽELFIKCE A HISTORIE V OBDOBÍ POSTMODERNYEdice Možné světy přichází s knihou z oboru „metahistorie“, jež zkoumá zapeklitý problém vztahu

mezi historiografií a tvorbou fikce. Dělá to ze specifické pozice – sémantiky možných světů. Zaměři-la se na dvě otázky: jak byla postmoderní historiografie a tvorba fikce ovlivněna postmoderním teore-tizováním a jak se budou jevit vztahy mezi historií a fikcí po pečlivé analýze tvorby postmoderníhoobdobí?

ZDENĚK ŠESTÁKJAK SE ZE ŽIŽKOVA STALO VELKÉ MĚSTOMonografie volně navazuje na dvě předešlé autorovy práce, které se u čtenářů setkaly s příz-

nivým ohlasem: Jak žil Žižkov před sto lety a Jak hřešil Žižkov před sto lety. Autor se zaměřil napůlstoletí trvající období prudkého rozvoje Žižkova, během něhož se z rozlehlého návrší s volněrozmístěnými zemědělskými usedlostmi stalo moderní lidnaté město.

ab

a c a d e m i aPUBLIKACE Z NAKLADATELSTVÍ ACADEMIA

43 ab

Popisek

JAROSLAVA NESVADBOVÁ, SYLVIE PECHÁČKOVÁ (ED.)HISTORICKÝ ATLAS HUBObrazy Františka TyttlaDílo plzeňského řídícího učitele, mykologa a malíře-samouka odráží dobový zájem o pří-

rodu a vědecké bádání spojené s didaktickými a výchovnými cíli. Autorova všestrannost vy-tvořila pro tvorbu odborných kreseb ideální předpoklady. František Tyttl, který důvěrně znala citlivě vnímal živou přírodu a její proměny i detaily, o svých začátcích říká: „…přešel jsemk náhledu, že v botanice je již mnoho uděláno, kdežto houby byly jako popelka – bylo to chu-dé, a tak začal jsem studovati a malovati houby…“ Čerstvé houby jako předlohy ke svýmkresbám a malbám sbíral Tyttl nejprve sám, brzy však získal více než 60 spolupracovníků.

MIROSLAV VERNERPYRAMIDYU příležitosti 50. výročí založení Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Uni-

verzity Karlovy v Praze vydalo nakladatelství Academia knihu známého egyptologa, archeo-loga, epigrafika a světově uznávaného odborníka na dobu stavitelů pyramid MiroslavaVernera Pyramidy. Publikace plná perokreseb a unikátních fotografií čerpá z výsledků nej-novějších výzkumů Českého egyptologického ústavu FF UK na pyramidovém pohřebištiv Abúsíru. Podává ucelený přehled o všech pyramidách, které byly dosud v Egyptě objeve-ny, o době, v níž vznikaly, i o badatelích, kteří se o jejich výzkum zasloužili. Přináší také zají-mavé informace o tom, jak a proč se pyramidy stavěly.

ab

NEJPRODÁVANĚJŠÍ KNIHYV KNIHKUPECTVÍ ACADEMIAV ČERVNU 2008

� 1. Pecháčková, S., Nesvadbová, J.(ed.) – Historický atlas hub,Obrazy Františka Tyttla(s podporou AV ČR)

� 2. Musil, I., Hamerník, J. – Jehličnatédřeviny, Lesnická dendrologie 1(s podporou AV ČR)

� 3. Kulhánek, I. – Klopýtání přesbudoucnost

� 4. Hadravová, A. – Kniha Dvacateraumění mistra Pavla Žídka,část přírodovědná

� 5. Hudec, K., Kolibáč, J.,Laštůvka, Z. a kol. – PřírodaČeské republiky, Průvodce faunou

Tituly ostatních nakladatelů:

� 1. Brněnsko, Chráněná území ČRIX., Agentura ochrany přírodya krajiny ČR

� 2. Peroutková, M. – Vyhnání– jeho obraz v české a německéliteratuře, Libri

� 3. Dahrendorf, R. – Od pádu Zdik válce v Iráku – nový začátekdějin, Vyšehrad

� 4. Lenderová, M. – A ptáš se, knížkomá…, Ženské deníky 19. století,Triton

� 5. Pynsent, R. – Ďáblové, ženya národ, Karolinum

Knihkupcův tip:

� Invaze 68 – anonymní český fotografJosef Koudelka, Torst

SOŇA JANOVCOVÁ,vedoucí knihkupectví Academia,Václavské náměstí 34, Praha 1

bulletinak

adem

ický

44ab

r e s u m éDMZ-CZ: Czech Digital Mathematical LibraryThe aim of this project is to study, develop and applyprocesses, methods and tools enabling the creationof an infrastructure and conditions for implementationof the Czech Mathematical Digital Library which willcomprise a relevant part of the mathematical literaturepublished in the Czech Republic and for its integrationinto the World Mathematical Digital Library (WDML).The project includes the beginning of the digitizationprocess, provision of the end users with an access tothe digital staff, investigation of advanced technologiesfor search in mathematical documents and integrationof born-digital documents.

POPULARIZATIONAMAVETThe Association for Youth, Science and Technologyis a non-governmental, non-profit organizationof children and youth. AMAVET brings together3500 registered active members working in variousscientific disciplines. AMAVET plays an important rolein conjunction with schools and school institutions,in forming the mindset of young people throughinformal education, which is becoming a valuablepart of a whole life education. The Committeeof AMAVET has chosen the ten best studentprojects on May 6–7, 2008 at the Academy of Sciencesof the Czech Republic.

The Aftermath of Prague Spring and Charter 77in Latvia / the Baltics in PragueThe exhibition is a part of an international programconference Prague Spring 1968. Civil Society,the Mass Media, and the Transfer of Political andCultural Processes that took place cooperatingthe State Archives of Latvia, Embassy of the Republicof Latvia in Czech Republic and Institute of Contem-porary History of the Academy of Sciences of CzechRepublic. The exhibition shows how the eventsof 1968 in Czechoslovakia echoed in Latvia andthe Baltics. It reveals little known facts about Latvianprotests against USSR intervention in Czechoslovakia.

ANIVERSARIES IN CZECHOSLOVAK HISTORYInvasion on August 21, 1968On August 21, 1968, the Soviet and its Warsaw Pactallies invaded the Czechoslovak Republic, afternegotiations failed, to prevent Alexander Dubcek‘sPrague Spring reforms from continuing. The Sovietsmustered thousands of troops from most Warsaw pactcountries. The invasion was successful in stoppingdemocratization reforms and strengthening the autho-rity of the Communist Party of Czechoslovakia.

TOPIC OF THE MONTHScience was under siege in CzechoslovakiaAfter the political crackdown of 1968, the atmospherehad become unbearable, and the situation got worse.Because Czechoslovak science had become a strongpolitical force during 1968, it is not surprising thatthe Czechoslovak Academy of Sciences figured onthe list of watched institutions. A day after the occu-pation of Czechoslovakia by Warsaw Pact troops, theCAS was closed by order of the commanding officer.The destruction of Czechoslovak science in the 1970shas proceeded slowly but systematically, not lacking,however, a “legal” basis.

NEW PROJECTSearching for a method for abatementof greenhouse gases from the soilResearch workers from the Institute of Soil Biology[Biological Centre of the Academy of Sciences ofthe Czech Republic, v. v. i.] solve a number of projectsaimed at the origin of greenhouse gases in soils andthe emission of these soil gases. Research proceedsin conjunction with Italian, German and Frenchscientists.

SCIENCE AND REASEARCHIntercultural dialog – IndonesiaThe Centre of Global Studies – a joint workplace ofthe Institute of Philosophy at the Academy of Sciencesand the Faculty of Philosophy at Charles Universityin Prague – is focused especially on an interculturaldialog. Its last conference brought many contributionsto a discussion on Indonesia.

FOTO

:PET

RKR

ÁLÍK

,ARC

HIV

SSČ

AKTUÁLNĚPředběžnou zprávu o činnosti Nezávislé odborné ko-mise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouho-dobém časovém horizontu předal dne 4. července2008 na tiskové konferenci ve dvoraně Knihovny Aka-demie věd ČR předseda komise Václav Pačes premié-rovi Mirku Topolánkovi. Definitivní verze zprávy energe-tické komise, jejímž úkolem je na základě nezávislýchodborných analýz doporučit vládě další postup při za-jišťování budoucích energetických potřeb Českérepubliky, bude známa v září 2008. �

-red-

ZOOLOGICKÉ ZAHRADY ČESKÉREPUBLIKY A OKOLNÍCH ZEMÍPrůvodce určený všem milovníkům pří-

rody se věnuje zoologickým a botanickýmzahradám, zájemci v něm však najdoui přírodní parky se zástupci evropskéfauny, veřejná akvária, motýlí domy čidalší tipy a možnosti trávení volného časumezi zvířaty a rostlinami.

Fokt, M., Academia, edice Průvodce,Praha 2008. Vydání 1.

EMAUZYBenediktinský klášter Na Slovanechv srdci PrahyBenediktinský klášter založil císař

Karel IV. roku 1347 v samém centru bu-doucího hlavního města. Soubor statí sevěnuje znovuotevření chrámu Panny Mariea sv. Jeronýma benediktinského klášteraNa Slovanech v Opatství Emauzy v roce2003.

Benešovská, K., Kubínová, K. (ed.),Academia, Praha 2007. Vydání 1.

BOŽENA NĚMCOVÁPříběhy – situace – obrazyTato kniha představuje vyústění autor-

čina více než desetiletého soustavnéhozájmu o osobnost a tvorbu Boženy Něm-cové. Je sestavena z dílčích studií, sou-středěných k několika problémovým okru-hům – jedním z nich je spisovatelčinasoukromá korespondence.

Janáčková, J., Academia, Praha 2007.Vydání 1.

ŘÁD JOHANITŮ VE STŘEDOVĚKUNa základě rozsáhlého studia pramenů,

archivních materiálů i odborné literatury líčíautor život středověkého řeholního spole-čenství, které vzniklo v Jeruzalémě v obdo-bí krátce po první křížové výpravě. Věnujese organizaci řádu i například tomu, jakse členové bratrstva stravovali či jak bylipohřbíváni.

Waldstein-Wartenberg, B., Academia,Praha 2008. Vydání 1.

O VÁLCEPruský generál Carl von Clausewitz bo-

joval v pruské armádě ve všech jejích bit-vách proti Napoleonovi, od zkázy u Jeny ažpo Waterloo. Načerpal bohaté zkušenostia ty sepsal v jednom z největších dělo válce a vojenské strategii. Knihu vydalaposmrtně jeho manželka Marie von Clau-sewitz.

Clausewitz, C., Academia, edice Europa,Praha 2008. Vydání 1.

KNIHA DVACATERA UMĚNÍMISTRA PAVLA ŽÍDKAČást přírodovědnáLiber viginti arcium je polozapomenu-

tým pokladem latinské literatury a jedinoudochovanou středověkou encyklopediíčeského autora. Mistr pěti univerzit ji se-stavil po vzoru velkých západoevropskýchencyklopedií ve druhé polovině 15. stoletív Plzni pro krále Jiřího z Poděbrad a shr-nul v ní veškerou vzdělanost své doby.

Hadravová, A., Academia, Praha 2008.Vydání 1.

NOVÉ KNIHY ACADEMIA

CENY JOSEFA HLÁVKYZA ROK 2007

FOTO

:LUD

ĚKSV

OBO

DA,A

RCHI

VSS

ČFO

TO:Z

DENĚ

KTI

CHÝ,

ARCH

IVKN

AV

Český literární fond ve spolupráci s Nadáním Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových ocenil 23. června 2008 na zámkuv Lužanech nejlepší vědecké knihy za rok 2007. Cena je každoročně udělována za původní vědecké monografie v ob-

lasti věd společenských, lékařských a věd o živé a neživé přírodě. Podle předsedy odborné komise prof. Jaroslava Blahošebylo letos z čeho vybírat, protože se o cenu ucházelo na šedesát přihlášených titulů. Ocenění za nejlepší autorskou práci v ob-lasti věd o neživé přírodě získala Daniela Řezáčová s kolektivem z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i. (obr. 1) za knihuFyzika oblaků a srážek, kterou vydalo nakladatelství Academia. Druhou oceněnou knihou se stal Středověký mýtuso Meluzíně a rodová pověst Lucemburků od Martina Nejedlého z Ústavu českých dějin FF UK (obr. 2). Cena za oblast lékař-ských věd byla předána kolektivu autorů pod vedením Pavla Kuchynky za publikaci Oční lékařství již 4. června 2008 v kos-tele sv. Šimona a Judy. Cenu v oblasti věd o živé přírodě se letošní rok porota rozhodla neudělit. Důvodem je skutečnost, žedvě knihy, které postoupily v této kategorii do finále, nesplňovaly zcela kritéria stanovená statutem ceny.

Správní rada Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových udělila také Medaile Josefa Hlávky Ludmile Šilhánkové (obr. 3)za významnou celoživotní a mezinárodně uznávanou vědeckou činnost v oboru genetiky kvasinek a Ivanu Raškovi (obr. 3)za vysokou odbornou úroveň vědecké práce ve velmi závažné problematice strukturně-funkční organizace buněčného jádraa za propagaci české vědy v zahraničí.

lsd

DĚKOVNÉ LISTY AKADEMIE VĚD ČRPředseda Akademie věd ČR prof. Václav Pačes předal 25. června 2008 děkovné listy Akademie věd ČR pracovníkům Akade-mie, kteří sice vzhledem k charakteru své práce nemohli dosáhnout vynikajících vědeckých výsledků, ale svou dlouholetou kva-litní a obětavou prací významně přispěli k úspěšné činnosti pracoviště a tím i AV ČR jako celku. Oceněno bylo 23 pracovníků,z toho 14 žen. -red-

1 2

3